HODNOCENÍ POTŘEB DĚTÍ S ONKOLOGICKÝM ONEMOCNĚNÍM

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "HODNOCENÍ POTŘEB DĚTÍ S ONKOLOGICKÝM ONEMOCNĚNÍM"

Transkript

1 Citace článku Filová A, Sikorová L. Evaluating the needs of children with cancer. Central European Journal of Nursing and Midwifery. 2015;6(1): HODNOCENÍ POTŘEB DĚTÍ S ONKOLOGICKÝM ONEMOCNĚNÍM Andrea Filová, Lucie Sikorová Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita v Ostravě Abstrakt Cíl: Cílem přehledové studie je analýza aktuálních literárních studií, které hodnotí potřeby dětí s onkologickým onemocněním. Design: Přehledová studie. Metodika: K vyhledávání potřebných dat byly využity volně dostupné a licencované databáze (Medline, Proquest, Science Direct, Scopus, Ebsco, Google Scholar, Web of Science, Willey, Cinahl). Výsledky: Literární analýzou bylo zjištěno, že problematikou hodnocení potřeb dětí s onkologickým onemocněním se v zahraničí zabývalo několik autorů. Konkrétně bylo vyhledáno 8 studií, publikovaných v letech Potřeby dětí s onkologickou diagnózou byly hodnoceny jak kvalitativními, tak kvantitativními výzkumnými metodami. Jednotlivé oblasti bio-psychosocio-spirituálních potřeb byly autory studií zkoumány vždy odděleně. Žádná z nalezených studií nehodnotila potřeby dětí komplexně ve všech cílových oblastech. Závěr: Problematika hodnocení potřeb dětí s onkologickým onemocněním je velmi často diskutována a zkoumána. Zahraniční studie se zabývají různými oblastmi potřeb, od potřeb biologických, až po potřeby spirituální. Přičemž největší důraz by měl být kladen na potřeby biologické v důsledku četných nežádoucích účinků onkologické léčby. Do budoucna by bylo vhodné vyvinout a validizovat hodnotící nástroj, který by prioritně zmapoval biologické potřeby dětí s onkologickým onemocněním. Nejvíce efektivní by byl ovšem bezesporu hodnotící nástroj, který by zmapoval potřeby dětí komplexně. Klíčová slova: hodnocení, potřeba, dítě, onkologické onemocnění Úvod Onkologická onemocnění v dětském věku se řadí mezi velmi závažná a život ohrožující onemocnění. V naší populaci trpí onkologickou diagnózou asi 1 % dětí (Jurga, 2010, s. 1255). V průběhu onkologické nemoci se potřeby dítěte určitým způsobem modifikují, dítě může začít pociťovat pocit ohrožení nejen v oblasti fyzických potřeb, ale také v oblasti potřeb psycho sociálních a spirituálních. Související protinádorová léčba sebou nese nemalé obavy dítěte a rodičů a závažné léčebné komplikace, které se objevují zejména při vysoce intenzivní chemoterapii (Koutecký et al., 2002, s. 60). McCaffrey (2006, s ) uvádí, že onkologická léčba a především chemoterapie je velmi často dětmi i rodiči označována a považována za největší stresor (Koutecký et al., 2002, s ). Můžeme tedy konstatovat, že onkologická léčba má značný vliv na potřeby dítěte. Příznaky poškození v důsledku chemo a radioterapie závisí na lokalizaci (Koutecký et al., 2002, s. 61). Komplikací, které se mohou během onkologické léčby vyskytnout, je celá řada. Nejčastěji se jedná o febrilie, zvracení, zácpu, průjem, poruchy polykání, krvácení, bolesti a neposlední řadě také změny chování (Koutecký, Cháňová, 2003, s ). Aby dítěti mohla být poskytnuta komplexní lékařská, ošetřovatelská péče a především prevence nežádoucích účinků, které velmi často doprovází onkologickou léčbu, měla by být věnována pozornost zhodnocení potřeb dítěte, které úzce souvisí s následnou efektivitou všech lékařských a ošetřovatelských intervencí.

2 Cíl Cílem je literární analýza studií, které hodnotí potřeby dětí s onkologickým onemocněním. Analýza informací se zaměřuje především na problematické oblasti potřeb dětí v důsledku onkologické diagnózy. Metodika Výběrová kritéria K literární analýze byly vybrány kvantitativní i kvalitativní studie, zabývající se potřebami dětí s onkologickým onemocněním v bio-psycho-socio-spirituálním kontextu, nebo studie, hodnotící pouze jednu vybranou oblast potřeb. Vylučujícími kritérii byly: studie, které se zabývaly kvalitou života v paliativní péči, hodnocením potřeb hospitalizovaných neonkologicky nemocných dětí, léčbou onkologických onemocnění a v neposlední řadě také studie, které hodnotily potřeby dospělých pacientů. Zdroje Studie hodnotící potřeby dětí byly vyhledávány v licencovaných a volně přístupných databázích Medline, Proquest, Science Direct, Scopus, Ebsco, Google Scholar, Web of Science, Willey, Cinahl (období ). Vyhledávání Pro vyhledávání byla použita klíčová slova: need, identification, children, cancer. Výběr a analýza studií Bylo nalezeno 52 studií (vyřazeny byly duplicitní studie, případové studie a teoretické studie mimo literární review), z nichž námi zvoleným kritériím vyhovovalo 5 empirických studií, 1 literární review a 2 validační studie (vyvinutí a testování nástroje), které byly postoupeny analýze. Schéma 1 znázorňuje postupné vyřazování studií dle doporučení PRISMA (Moher et al., 2009, s. 1009). Nalezené důkazy byly hodnoceny na základě hierarchie úrovně důkazů dle autorek Fineout-Overholt, Johnston (2005, s ), které tyto klasifikují do sedmi kategorií. Do naší studie byly zařazeny důkazy úrovně, V.

3 Záznamy vyhledané v databázích (n = 52) Dodatečné záznamy vyhledané v jiných zdrojích (n = 0) Záznamy po odstranění duplicit (n = 38) Ověřené záznamy (n = 23) Vyřazené záznamy (n = 15) Články v plném rozsahu posouzené jako vhodné (n = 8) Články v plném rozsahu odůvodněně vyřazené (n = 15) Studie zahrnuté do kvalitativní syntézy (n = 1) Studie zahrnuté do kvantitativní syntézy (n = 7) Schéma 1 Vývojový diagram - doporučení PRISMA Výsledky Bylo nalezeno 6 kvantitativních studií (Tab.1), 1 kvalitativní studie a 1 literární review, které se zabývaly hodnocením potřeb dětí s onkologickým onemocněním. Vybrané studie hodnotily vždy pouze vybranou oblast potřeb, žádná ze studií nehodnotila potřeby komplexně z pohledu bio-psycho-socio-spirituálního. Ellis a Leventhal (1993, s ) se ve svém dotazníkovém šetření zabývali hodnocením informačních potřeb. Rovněž Hooker (1997, s ) se ve své studii věnovala informačním potřebám teenagerů. Další hodnocenou oblastí potřeb byla výživa, kdy Houlston et al. (2009, s ) provedla v dětské nemocnici v Oxfordu dotazníkové šetření, které zjišťovalo především vhodnost potravin a spokojenost respondentů se stravováním. Také Galati et al. (2011, s ) se zabývala ve své průřezové studii energetickými potřebami dětí s onkologickým onemocněním. Psycho-sociální oblast potřeb zmapovala ve své observační studii Björk et al. (2006, s ), která pozorovala onkologicky nemocné děti mladší sedmi let v interakci s jejich rodiči. Také Mitchell, Clarke a Sloper (2006, s ) zjišťovali svým dotazníkovým šetřením psycho-sociální péči a podporu v kontextu potřeb dětí. Cílem studie Hockenberry et al. (2003, s ) bylo vyvinout a otestovat hodnotící nástroj pro měření únavy u dětí s onkologickým onemocněním z perspektivy dítěte, rodičů a zaměstnanců. Hart a Schneider (1997, s ) ve svém literárním review diskutují o duchovních intervencích u onkologicky nemocných dětí na základě teoretických rámců Eriksona, Piageta a fáze vývoje víry Fowlera.

4 Hooker L. (1997) Hockenberry MJ et al. (2003) Mitchell W, Clarke S, Sloper P. (2006) Houlston A et al. (2009) Galati, PC et al. (2011) Biologické Tab. 1 Přehled studií hodnotících potřeby dětí s onkologickým onemocněním Autor Hodnocená oblast potřeb Metoda/Typ studie Soubor Výsledky/Zjištěné potřeby Úroveň důkazu Ellis R, Leventhal B. (1993) Psychosociální metoda/dotazníko vé šetření 50 dětí 60 rodičů Informační potřeby výskyt odlišností ve vnímání a prioritách informačních potřeb z pohledu nemocných dětí a jejich rodičů. Děti chtěly být vždy informovány o všech aspektech prognózy a léčby onkologického onemocnění, avšak jejich rodiče se je snažili Psychosociální Psychosociální Biologické Biologické metoda/validační studie metoda/validační studie metoda/dotazníko vé šetření metoda/dotazníko vé šetření metoda/průřezová studie 7 dětí 10 zdravotnických pracovníků 149 dětí 147 rodičů 124 zdravotnických pracovníků 112 dětí 303 rodičů 39 rodin (1x dítě + 1x rodič) 16 onkologicky nemocných dětí 19 dětí kontrolní skupina před těmito informacemi chránit. Informační potřeby - vnímání prioritních informačních potřeb z pohledu teenagerů a zdravotnických pracovníků je značně odlišné. Nejvyšší priorita hodnocena teenagery byla zaznamenána u informačních potřeb v oblasti fyzického omezení, samotného onkologického onemocnění a dále pak prognózy a léčby. Únava - vyšší intenzita únavy byla detekována především u dětí po aplikaci chemoterapie a u dětí při relapsu. Děti únavu velmi často neverbalizují, proto by tato oblast měla být pravidelně monitorována v rámci ošetřovatelské péče. Psycho sociální péče a podpora - děti postrádají informace o onkologickém onemocnění prostřednictvím demonstrace na různých obrázcích, dále by uvítaly pomoc při vyhledávání informací o nemoci na internetu a rády by se více setkávaly s ostatními dětmi. Výživa - uspokojování biologické potřeby výživy by nemělo být problematické, ovšem pouze za předpokladu důsledné monitorace problémových oblastí a včasné intervence. Energetické potřeby - nebyl nalezen žádný důkaz zvýšeného energetického výdeje nebo změny ve využití energie u dětí s onkologickým onemocněním ve srovnání se zdravými dětmi. Oblast biologických potřeb Houlston et al. (2009, s ) ve své studii hodnotila nutriční potřeby onkologicky nemocných dětí. Veškeré informace, které se týkaly stravování v nemocnici, byly zjišťovány prostřednictvím dotazníkového šetření jak u dětí, tak u jejich rodičů. Průzkum byl proveden na dvou dětských odděleních Dětské nemocnice v Oxfordu. 85 % dotazovaných respondentů nebylo spokojeno se stravováním ve zdravotnickém zařízení. Respondenti uvedli následující

5 problematické oblasti: použití vozíku na oddělení vůně jídla na oddělení často onkologicky nemocným dětem způsobuje nevolnost, špatná prezentace potravin nevhodně naservírované potraviny, nedostatečná nabídka, absence oblíbených jídel. Dále z důvodu množství vyšetření a léčebných intervencí mají pacienti málo času na jídlo nedostatečná flexibilita ze strany zdravotnického personálu. Poslední problematickou oblastí bylo pociťování hladu mimo časového nastavená jídla. 95 % rodin uvedlo nutnost přinášet si stravu z venku. 75 % rodin a dětí konstatovalo, že by byla vhodná větší časová flexibilita stravování. Děti a rodiče měli rovněž možnost označit své oblíbené a neoblíbené potraviny. Mezi oblíbené potraviny byly zahrnuty např. lasagne, brokolice, mrkev, ovocný salát, pečené brambory se sýrem a další. Neoblíbené potraviny obsahovaly následující položky: rýžový nákyp, okurek, zelí, vánočka, Po důsledné analýze a reflexi získaných dat, byly v režimu nemocničního oddělení provedeny změny na základě výše uvedených požadavků rodičů a dětí. Opětovný průzkum po implementaci změn, prokázal velmi pozitivně, že 100 % rodičů a dětí bylo po zavedených intervencích spokojeno se zlepšením stravovacího systému. Také Galati et al. (2011, s ) se ve své průřezové studii zabývala stanovením energetických potřeb u dětí a mladistvých s onkologickým onemocněním. Studie byla provedena u dětí a dospívajících ve věku od 6 do 15 let. Kritéria výběru respondentů pro zařazení do výzkumného šetření byla následující: věk od šesti do patnácti let, diagnóza malignity bez ohledu na fázi onkologické léčby. Kritéria pro zařazení do kontrolní skupiny: věk 6 až 15 let. U subjektů byly hodnoceny následující oblasti: antropometrické údaje, příjem potravy a analýza složení těla bioelektrická impedance. Energetické výdaje byly měřeny nepřímou kalorimetrií. Nepřímé kalorimetrické údaje neprokázaly signifikantní rozdíly mezi pozorovanými skupinami. Nebyl nalezen žádný důkaz zvýšeného energetického výdeje nebo změny ve využití energie u dětí s rakovinou ve srovnání se zdravou skupinou. Z hlediska biologických potřeb nebyly v zahraničí zkoumány pouze nutriční potřeby, ale pozornost byla také věnována hodnocení posouzení únavy u dětí s onkologickým onemocněním, kdy Hockenberry et al. (2003, s ) publikovala svoji validační studii. Cílem studie bylo vyvinout a otestovat tři nástroje pro měření únavy u dětí s onkologickým onemocněním z perspektivy dítěte, rodičů a zaměstnanců. Studie se skládala ze tří fází: vývoje nástrojů, validace obsahu a měření psychometrických vlastností. Výzkumný soubor sestával ze 149 dětí ve věku od sedmi do dvanácti let během probíhající onkologické léčby. Dále bylo do výzkumu zařazeno 147 rodičů a 124 zdravotnických pracovníků. Byly vyvinuty 3 hodnotící nástroje pro měření únavy u dětí s onkologickým onemocněním z různých perspektiv. Škála Child Fatigue Scale (CFS) hodnotila únavu z pohledu samotného dítěte, kdy dítě mělo možnost označit na Likertově škále (1 vůbec ne 2 málo 3 někdy 4 docela dost 5 hodně) jak moc se během posledního týdne cítilo unavené, zda se cítilo unavené i ráno a jak se fyzicky cítí jeho tělo. Škála Parent Fatigue Scale (PFS) byla vytvořena pro rodiče onkologicky nemocných dětí. Rodiče měli možnost se opět vyjádřit na Likertově škále (1 5), zda je jejich dítě ráno unavené, je těžké jej dostat z postele a bývá unavené také u jídla. Škála Staff Fatigue Scale (SFS), vyvinuta pro zdravotnické pracovníky, hodnotila chování a náladu dětského pacienta v průběhu posledního uplynulého týdne hospitalizace. Personál posuzoval, zda je dítě schopné zapojit se do každodenní ošetřovatelské péče, je po spánku odpočaté a zda má sílu a vůli podílet se na péči. Rovněž u tohoto hodnotícího nástroje byla k hodnocení únavy ve výše uvedených oblastech využita Likertova škála (1 5). Nástroje prokázaly silnou počáteční validitu a reliabilitu. Podle autorů posuzovacích nástrojů ovšem do budoucna bude nutné tyto dále testovat. Vyšší intenzita únavy byla detekována především u dětí po aplikaci chemoterapie v důsledku poklesu bílé krevní řady a u dětí při relapsu. I přesto, že je únava přítomna u drtivé většiny onkologicky nemocných dětí, tyto děti ji však jen velmi sporadicky verbalizují.

6 Kontinuální monitorace potřeb v oblasti fyzické aktivity by se proto měla stát součástí každodenní ošetřovatelské péče. Oblast psycho-sociálních potřeb V rámci studií, které se zabývaly oblastí psycho-sociálních potřeb, byly autory studií hodnoceny především informační potřeby, potřeba kontaktu dítěte s rodičem a potřeby psycho-sociální péče a podpory. Oblast psycho-sociálních potřeb dětí s onkologickým onemocněním bývá v zahraničí velmi často zkoumána. Hooker (1997, s ) vyvinula a testovala nástroj, který komplexně hodnotil informační potřeby z pohledu teenagerů, dále pak tyto porovnala s výpověďmi zdravotnického personálu. Cílem studie byl návrh, vývoj a pilotní výzkum nástroje, který bude zjišťovat informační priority teenagerů (13 17 let) s rakovinou, dále pak identifikace informačních priorit teenagerů s rakovinou a popis této problematiky z pohledu profesionálů (sester, lékařů, psychologů, soc. pracovníků). Hodnocení potřeb bylo realizováno prostřednictvím metody Thurstone's Law of Comparative Judgement, kdy měřítko hodnot SV scale value čítalo od 1,5 (nejvíce důležité) do -1,5 (nejméně důležité). Výsledná zjištění byla hodnocena na základě priorit teenagerů. Nejvyšší priorita byla nalezena u potřeb: informace o šanci, že moje nemoc může být vyléčena, informace o tom, zda se na mé léčbě pracuje, informace o mé nemoci, informace o plánu mé léčby informace o rakovině. Dále byly priority potřeb teenagerů hodnoceny v sestupném pořadí: informace o vedlejších účincích mé léčby, informace o tom, jak nemoc a léčba může ovlivnit moji budoucnost, informace o tom, jak se o sebe mám postarat v průběhu léčby, informace o tom, jak má nemoc může ovlivnit to, co obvykle dělám, informace o tom, na koho se mohu obrátit s dotazem, informace o tom, jak nemoc může změnit můj vzhled. Stran odborníků byl kladen důraz především na poskytnutí informací ohledně fyzických problémů, pocitů a financí. Z výzkumu vyplývá, že vnímání prioritních informačních potřeb z pohledu teenagerů a zdravotnických pracovníků je značně odlišné. Také Ellis a Leventhal (1993, s ) zkoumali prostřednictvím dotazníkového šetření informační potřeby a preference dětí s onkologickým onemocněním. Výzkum byl proveden u 50ti onkologicky nemocných dětí (8 17 let) a 60ti rodičů, kteří děti doprovázeli při hospitalizaci. Výsledky výzkumu byly překvapivé a opět se výrazně lišily výpovědi dětí a rodičů. Děti požadovaly informace o své nemoci a její léčbě ve všech aspektech, zejména pak informace o prognóze. 76 % dětí si přálo, aby jim byla sdělena procentuální šance na vyléčení, bez ohledu na to, jaká měla být. Oproti tomu pouze 38 % rodičů souhlasilo s tím, aby jejich dětem byla tato informace sdělena (p 0,01). 95 % pacientů požadovalo sdělit, zda jsou smrtelně nemocní. Většina respondentů uvedla, že rozhodování o léčbě záviselo spíše na lékaři. Pacienti měli pocit, že by lidem mělo být umožněno se již od 14ti let svobodně rozhodnout o své účasti v lékařském výzkumu, dále pak od 16 let rozhodnout o léčbě nezávažných lékařských problémů a od 17 let o zamítnutí onkologické léčby. Rodiče často chtějí chránit své potomky před špatnými zprávami, ale většina dětí chce být plně informována o své nemoci. Obvykle nechtějí rozhodovat o své počáteční léčbě, ale mnohé cítí, že by se měly mít možnost rozhodnout o paliativní péči. Mitchell, Clarke a Sloper (2006, s ) provedli kvantitativní výzkum, kterým chtěli zmapovat saturaci péče a podpory dětí a mladistvých s onkologickým onemocněním. Do výzkumu byli zařazeni také rodiče onkologicky nemocných dětí. Dotazník zkoumal následující

7 oblasti poskytovaných služeb: spokojenost s nemocničními službami, poradenství a informace, potřeby péče a podpory, sociální a emocionální podpora, podpora pro ostatní členy rodiny, podpora při přechodu do domácího prostředí, dospělosti a budoucnosti, návrat do školy. Děti označily jako neuspokojenou potřebu dostatek hraček, vhodných jejich věku a dále pak jim nevyhovovala strava v nemocnici. V oblasti poradenství a informací by děti přivítaly více informací o onkologickém onemocnění prostřednictvím demonstrace na obrázcích, pomoc při hledání informací na internetu vhodné zdroje a více ústních informací o onemocnění. Další problematickou oblastí, byla oblast sociální a emocionální podpory, kde si děti přály více se setkávat s ostatními dětmi s onkologickým onemocněním, vrstevníky a kamarády. Observační studie autorky Björk et al. (2006, s ) se zabývala potřebami dětí s onkologickým onemocněním na počátku hospitalizace. Cílem studie bylo popsat chování, řeč těla a verbální vyjadřování dětí mladších 7 let s nově diagnostikovaným onkologickým onemocněním při počáteční hospitalizaci (prvních 10 měsíců). Na základě chování, řeči těla a verbálního vyjadřování byly identifikovány potřeby dětí. Při pozorování mělo dítě u sebe vždy rodiče, nebo alespoň jiného rodinného příslušníka. Terénní poznámky byly přepsány do textu a po obsahové analýze bylo stanoveno 5 kategorií potřeb (potřeby byly zařazeny do významových jednotek v širším slova smyslu, jako to, co dítě potřebovalo, hledalo, chtělo, vyjádřilo, po čem toužilo, ): potřeba blízkosti rodiče, potřeba hry a prožívání radosti, potřeba spolupodílet se na péči a léčbě, potřeba dobrých vztahů se zdravotnickým personálem, potřeba fyzického a emocionálního uspokojení. Jako nejvýznamnější, byla identifikována potřeba fyzického a emocionálního kontaktu dítěte s rodičem, kdy dítě prožívalo pocit jistoty a bezpečí. Výsledky ukazují, že pro děti je nezbytně nutné mít s sebou při hospitalizaci své rodiče, aby mohly být uspokojeny vybrané psychosociální potřeby. Oblast spirituálních potřeb Hart a Schneider (1997, s ) publikovali literární review, jejímž účelem byla diskuse o duchovních intervencích u onkologicky nemocných dětí na základě teoretických rámců Eriksona, Piageta a fáze vývoje víry Fowlera. Duchovní péče, by měla být v souladu především s psychosociálními potřebami. Tento příspěvek zahrnuje hodnocení a intervence v rámci duchovní péče u onkologicky nemocných dětí v různých vývojových stádiích od dětství až po dospívání. Při péči o onkologicky nemocné dítě by měla sestra dodržet několik následujících doporučení: podporovat spiritualitu v rodině nemocného dítěte a vnímat rodinu komplexně, jako celek, sestra si musí být vědoma různých ztrát, které děti zažívají ve spojení s onkologickým onemocněním a poskytovat intervence, které jsou zaměřené na znovuzískání pocitu normálnosti dítěte, dítě by mělo být zapojeno do rozhodovacích procesů, týkajících se plánu péče, v souladu s náboženskou orientací, vírou a hodnotovým systémem dítěte, sestra by měla poskytovat péči citlivě, takovým způsobem, aby dítě získalo pocit důvěry a rovnocenného partnerství, sestra by měla poskytovat péči, která se nezaměřuje jen na onemocnění, ale na dítě jako celek. Diskuze Komplexní hodnocení potřeb dětí s onkologickým onemocněním je nedílnou součástí a prioritou ošetřovatelské péče. Kvalitní zhodnocení potřeb následně vede k efektivitě jednotlivých ošetřovatelských intervencí a především k prevenci vzniku komplikací onkologické léčby. V klinické ošetřovatelské praxi by se dětská sestra měla zaměřit nejen na

8 hodnocení biologických potřeb, ale také na oblast psycho sociálních a spirituálních potřeb. Pakliže chceme poskytovat kvalitní ošetřovatelskou péči, potřeby dětí s onkologickým onemocněním by měly být posuzovány komplexně. Oblast biologických potřeb je stěžejním prvkem v celé hierarchii potřeb. Houlston et al. (2009, s ) identifikovala nedostatky v oblasti výživy u dětí léčených chemoterapií. Největší potíže hospitalizovaným dětem a jejich rodičům činila vůně jídla na oddělení v důsledku používání vozíků, nevhodné servírování potravin, nedostatečná nabídka a absence oblíbených potravin. Dále respondenti postrádali časovou flexibilitu a velmi často pociťovali hlad mimo nastavená jídla. Zjištěné nedostatky byly eliminovány a tím i vhodně saturovány potřeby dětí v oblasti výživy. Z výše uvedeného vyplývá, že uspokojování biologické potřeby výživy by nemělo být problematické, ovšem pouze za předpokladu důsledné monitorace problémových oblastí a včasné intervence. Potřeby nutrice byly u onkologicky nemocných dětí hodnoceny také z hlediska energetického výdeje. Galati et al. (2011, s ) na základě průřezové studie konstatují, že nebyl nalezen žádný důkaz zvýšeného energetického výdeje nebo změny ve využití energie u dětí s onkologickým onemocněním ve srovnání se zdravými dětmi. Analýze byla dále postoupena biologická potřeba odpočinku a spánku. Validační studie Hockenberry et al. (2003, s ) prezentuje silně validní a reliabilní nástroj, hodnotící únavu onkologicky nemocných dětí z pohledu samotných dětí Child Fatigue Scale (CFS), jejich rodičů Parent Fatigue Scale (PFS) a zdravotnického personálu Staff Fatigue Scale (SFS). Dle autorů nástrojů však bude nutné tyto dále testovat. Vyšší intenzita únavy byla detekována především u dětí po aplikaci chemoterapie a u dětí při relapsu. Děti únavu velmi často neverbalizují, proto by tato oblast měla být pravidelně monitorována v rámci ošetřovatelské péče. Studie, které se zabývaly hodnocením psychosociálních potřeb, byly často směřovány na oblast informovanosti dětí a potažmo i jejich rodičů či zdravotnických pracovníků o onkologické diagnóze a léčbě. Hooker (1997, s ) ve svém výzkumu identifikovala především priority informačních potřeb teenagerů z pohledu samotných teenagerů a rovněž z pohledu zdravotnického personálu. Nejvyšší priorita hodnocena teenagery byla zaznamenána u informačních potřeb v oblasti fyzického omezení, samotného onkologického onemocnění a dále pak prognózy a léčby. Z pohledu zdravotnického personálu byl také kladen důraz na informace, které se vztahovaly k fyzickému omezení a dále pak informace o psychickém stavu a finanční situaci. Podobnou studii provedl Ellis a Leventhal (1993, s ), kteří zkoumali informační potřeby a preference u onkologicky nemocných dětí a jejich rodičů. Komparací výsledků výzkumného souboru dětí a rodičů, byly opět zjištěny patrné odchylky. Velmi významným zjištěním bylo, že děti chtěly být vždy informovány o všech aspektech prognózy a léčby onkologického onemocnění, avšak jejich rodiče se je snažili před těmito informacemi chránit. Lze tedy konstatovat, že se vyskytují odlišnosti ve vnímání a prioritách informačních potřeb z pohledu nemocných dětí, jejich rodičů a zdravotnického personálu. Zmapování saturace péče a podpory dětí a mladistvých s onkologickým onemocněním bylo dalším předmětem zájmu. Bylo zjištěno, že děti postrádají informace o onkologickém onemocnění prostřednictvím demonstrace na různých obrázcích, dále by uvítaly pomoc při vyhledávání informací o nemoci na internetu a rády by se více setkávaly s ostatními dětmi s onkologickým onemocněním, vrstevníky a kamarády (Mitchell, Clarke, Sloper, 2006, s ). Také Björk et al. (2006, s ) se zabývala psychosociálními potřebami dětí s onkologickým onemocněním. Uvádí, že jako nejvýznamnější, byla identifikována potřeba fyzického a emocionálního kontaktu dítěte s rodičem, kdy dítě prožívalo za jejich přítomnosti

9 při hospitalizaci pocit jistoty a bezpečí. Je patrné, že v ošetřovatelské praxi má problematika psychosociálních potřeb stále značné rezervy a neměla by být opomíjena. Oblast spirituálních potřeb se prokázala jako nejméně zkoumaná. Nebyla nalezena žádná empirická studie, která by zmapovala spirituální potřeby dětí s onkologickým onemocněním. Existují pouze jakási teoretická východiska a doporučení pro kvalitní péči o onkologicky nemocné dítě (Hart, Schneider, 1997, s ). Závěr Onkologická léčba bývá často doprovázena četnými nežádoucími účinky. Posouzení potřeb dětí s onkologickým onemocněním by mělo být nedílnou součástí ošetřovatelské péče. Přičemž je žádoucí, aby byly potřeby hodnoceny komplexně v bio-psycho-sociálním kontextu. Neměly by být opomíjeny ani spirituální potřeby, kterým dosud není věnována dostatečná pozornost. Nedostatky byly rovněž nalezeny v oblasti biologických potřeb. Vzhledem k velkému množství nežádoucích účinků chemoterapie a radioterapie by měla být ošetřovatelská péče více zaměřena na monitoraci a saturaci biologických potřeb. Do budoucna by bylo vhodné realizovat studii, která by se prioritně orientovala na uspokojování biologických potřeb. Etické aspekty a konflikt zájmu Všechny použité bibliografické zdroje byly řádně citovány. Autorky si nejsou vědomy konfliktu zájmů. Autorský podíl Koncepce a design (AF, LS), sběr dat (AF), analýza a interpretace dat (AF, LS), zpracování návrhu rukopisu (AF), supervize (LS), kritické korekce rukopisu (AF, LS). Bibliografické odkazy Björk M, Nordström B, Hallström B. Needs of young children with cancer during their initial hospitalization: An observational study. Journal of Pediatric Oncology Nursing. 2006;23(4): PubMed: Ellis R, Leventhal B. Information needs and decision-making preferences of children with cancer. Psycho-Oncology. 1993;(2): Fineout-Overholt E, Johnston L. Teaching EBP: A challenge for educators in the 21st Century. Worldviews on Evidence-Based Nursing. 2005;2(1): PubMed: Galati PC, Mendes Resende CM, Salomão RG, Scridelli CA, Gonzaga Tone L, Pontes Monteiro J. Accurate determination of energy needs in children and adolescents with cancer. Nutrition and Cancer. 2011;63(2): PubMed: Hart D, Schneider D. Spiritual care for children with cancer. Seminars in Oncology Nursing. 1997;13(4): PubMed: Hockenberry MJ. Three instruments to assess fatigue in children with cancer: The child, parent and staff perspectives. Journal of Pain and Symptom Management. 2003;25(4): PubMed: Hooker L. Information needs of teenagers with cancer: developing a tool to explore the perceptions of patients and professionals. Journal of Cancer Nursing. 1997;1(4): Houlston A, Buttery E, Powell B. Cook to order: meeting the nutritional needs of children with cancer in hospital. Paediatric Nursing. 2009;21(4): PubMed: Jurga LM et al. Klinická a radiačná onkológia druhý diel. Martin: Osveta;2010. (in Slovak) Koutecký J, Cháňová M. Děti s nádorovým onemocněním I rady rodičům. Praha: Triton;2003. (in Czech)

10 Koutecký J, Kabíčková E, Starý J. Dětská onkologie pro praxi. Praha: Triton;2002. (in Czech) McCaffrey CN. Major stressors and their effects on the well-being of children with cancer. Journal of Pediatric Nursing. 2006;21(1): PubMed: Mitchell W, Clarke S, Sloper P. Care and support needs of children and young people with cancer and their parents. Psycho-Oncology. 2006;(15): PubMed: Moher D, Liberati A, Tetzlaff J, Altman DG, The PRISMA Group. Preferred reporting items for systematic reviews and meta-analyses: The PRISMA statement. Journal of Clinical Epidemiology. 2009;(62): PubMed:

PhDr. Radka Bužgová, Ph.D. PhDr. Lucie Sikorová, Ph.D. Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita

PhDr. Radka Bužgová, Ph.D. PhDr. Lucie Sikorová, Ph.D. Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita PhDr. Radka Bužgová, Ph.D. PhDr. Lucie Sikorová, Ph.D. Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita Hodnocení potřeb v paliativní péči K identifikaci priorit, aktuálních

Více

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM 2013 Dotazníkové šetření u pacientů s roztroušenou sklerózou 1. Cíle a způsob provedení dotazníkového šetření Dotazníkové šetření mezi pacienty

Více

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY Projekt poskytování sociální péče v domácnosti v oblasti intenzivní paliativní péče. Pilotní projekt realizuje společnost

Více

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Umírání v ČR V ČR každoročně zemře kolem 105 000 lidí 35000 Absolutní počty zemřelých v ČR podle pohlaví a

Více

Informační výuka v rámci doktorandských studií na Fakultě zdravotnických věd Univerzity Palackého v Olomouci. J. Potomková, J. Marečková, J.

Informační výuka v rámci doktorandských studií na Fakultě zdravotnických věd Univerzity Palackého v Olomouci. J. Potomková, J. Marečková, J. Informační výuka v rámci doktorandských studií na Fakultě zdravotnických věd Univerzity Palackého v Olomouci J. Potomková, J. Marečková, J.Gallo SKIP-KLK : Knihovník učitelem, Praha 7.10.2010 1 Fakulta

Více

A PROJEKT SHELTER V ČR

A PROJEKT SHELTER V ČR DLOUHODOBÁ GERIATRICKÁ PÉČE A PROJEKT SHELTER V ČR Koordinující pracoviště: Geriatrická klinika 1.LF UK a VFN, Praha prof. MUDr. Eva Topinková,, CSc. Eva Červinková NÁKLADY NA SLUŽBY PRO SENIORY V EVROPSKÉM

Více

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 STUDIJNÍ PROGRAM: Ošetřovatelství 53-41-B STUDIJNÍ OBOR: Všeobecná sestra R009 FORMA STUDIA: Prezenční PŘEDMĚT: BEHAVIORÁLNÍ VĚDY 1.

Více

Atestační otázky z nástavbového oboru Paliativní medicína Verze 1-2012

Atestační otázky z nástavbového oboru Paliativní medicína Verze 1-2012 Atestační otázky z nástavbového oboru Paliativní medicína Verze 1-2012 Obecná část 1. Základní koncepty paliativní medicíny (nevyléčitelné onemocnění, terminální onemocnění, pacient v terminálním stavu,

Více

Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů

Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s., nemocnice Středočeského kraje Máchova 400, 256 30 Benešov T I S K O V Á Z P R Á V A Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů Nemocnice Rudolfa a Stefanie

Více

Humanistické modely Virginia Henderson Teorie základní ošetřovatelské péče. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Humanistické modely Virginia Henderson Teorie základní ošetřovatelské péče. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Humanistické modely Virginia Henderson Teorie základní ošetřovatelské péče Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Biografie *1897 Kansas City USA, +1996 Branford USA Věnovala se ošetřovatelskému výzkumu

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

Ověř. ěření spolehlivosti dat z dotazníkov itím m kappa indexu. H.Tomášková Krajská hygienická stanice, Ostrava

Ověř. ěření spolehlivosti dat z dotazníkov itím m kappa indexu. H.Tomášková Krajská hygienická stanice, Ostrava Ověř ěření spolehlivosti dat z dotazníkov kového šetření použit itím m kappa indexu H.Tomášková Krajská hygienická stanice, Ostrava Studie realizovaná v rámci grantového projektu IGA MZ ČR č. NJ 6139-3

Více

Speciální informační služby pro zdravotníky v Národní lékařské knihovně PhDr. Eva Lesenková, Ph.D. Mgr. Adéla Jarolímková, Ph.D.

Speciální informační služby pro zdravotníky v Národní lékařské knihovně PhDr. Eva Lesenková, Ph.D. Mgr. Adéla Jarolímková, Ph.D. Speciální informační služby pro zdravotníky v Národní lékařské knihovně PhDr. Eva Lesenková, Ph.D. Mgr. Adéla Jarolímková, Ph.D. Národní lékařská knihovna Praha specializovaná veřejná knihovna (Knihovní

Více

Konference Kvalita Očima Pacientů 2010 Olomouc, 20. dubna 2010

Konference Kvalita Očima Pacientů 2010 Olomouc, 20. dubna 2010 HISTORIE A BUDOUCNOST MĚŘENÍ KVALITY ZDRAVOTNÍCH SLUŽEB PROSTŘEDNICTVÍM SPOKOJENOSTI PACIENTŮ (MUDr. Markéta Hellerová, náměstkyně ministryně zdravotnictví) Konference Kvalita Očima Pacientů 2010 Olomouc,

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 14.5.2003 26 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI.

Více

OTÁZKY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE Z OŠETŘOVATELSTVÍ AR 2014/2015

OTÁZKY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE Z OŠETŘOVATELSTVÍ AR 2014/2015 Fakulta zdravotnických studií UJEP v Ústí nad Labem Velká Hradební 13 400 01 Ústí nad Labem Katedra ošetřovatelství a porodní asistence OTÁZKY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE Z OŠETŘOVATELSTVÍ AR 2014/2015

Více

Zahajovací konference

Zahajovací konference Zahajovací konference Program CZ11 Public Health Initiatives Iniciativy v oblasti veřejného zdraví Předdefinovaný projekt Vytvoření Systému Ucelené Psychiatrické Rehabilitace (S.U.P.R) a jeho implementace

Více

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje HOSPICOVÁ PÉČE Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Srpen, 2010 Bc. Höferová Hana HOSPICOVÁ PÉČE Bc. Höferová Hana Hospicová péče Je to forma

Více

3. Kulatý stůl na téma: Systém prevence a léčby dekubitů v ČR. Světový den STOP dekubitům

3. Kulatý stůl na téma: Systém prevence a léčby dekubitů v ČR. Světový den STOP dekubitům 3. Kulatý stůl na téma: Systém prevence a léčby dekubitů v ČR Světový den STOP dekubitům Praha, 12. 11. 2015 Dekubity/proleženiny téma NEJEN pro zdravotnictví Dlouhodobým prevalenčním šetřením Národního

Více

AUTOEVALUACE ŠKOLY VE ŠKOLNÍM ROCE 2014/2015

AUTOEVALUACE ŠKOLY VE ŠKOLNÍM ROCE 2014/2015 AUTOEVALUACE ŠKOLY VE ŠKOLNÍM ROCE 2014/2015 VÝSLEDKY A VYHODNOCENÍ Autor: Mgr. Rostislav Gromnica 2014 Obsah Úvod... 3 1 Hodnocení oblastí... 4 2 Výsledky dotazníku č.1 - průběh vzdělávacího procesu...

Více

ADAPTACE KLINICKÉHO DOPORUČENÉHO POSTUPU PRO PREVENCI INTRAVASKULÁRNÍCH KATÉTROVÝCH INFEKCÍ

ADAPTACE KLINICKÉHO DOPORUČENÉHO POSTUPU PRO PREVENCI INTRAVASKULÁRNÍCH KATÉTROVÝCH INFEKCÍ ADAPTACE KLINICKÉHO DOPORUČENÉHO POSTUPU PRO PREVENCI INTRAVASKULÁRNÍCH KATÉTROVÝCH INFEKCÍ Petra Žitníková Anesteziologicko-resuscitační oddělení, Sdružené zdravotnické zařízení Krnov, příspěvková organizace

Více

Standardy péče o osoby s revmatickou artritídou

Standardy péče o osoby s revmatickou artritídou Standardy péče o osoby s revmatickou artritídou Translation into: Completed by: Email: SOC 1 Lidé s projevy RA by měli mít včasný přístup ke klinickým/zdravotnickým odborníkům kompetentním pro stanovení

Více

Ošetřovatelský proces z hlediska akreditačních standardů SAK ČR

Ošetřovatelský proces z hlediska akreditačních standardů SAK ČR Ošetřovatelský proces z hlediska akreditačních standardů SAK ČR Lenka Gutová, Eva Pavelková SAK ČR Seminář MZ ČR 26.4.2007 Podpora řízení kvality v primární péči Je těžké měnit lidi, ale je možné změnit

Více

Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM

Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM Prenatální psychologie a vnímání plodu v této rovině Na významu nabývá nejen zájem o fyzický vývoj plodu, ale dokládají

Více

Evropský den onemocnění prostaty 15. září 2005 Aktivita Evropské urologické asociace a České urologické společnosti

Evropský den onemocnění prostaty 15. září 2005 Aktivita Evropské urologické asociace a České urologické společnosti Evropský den onemocnění prostaty 15. září 2005 Aktivita Evropské urologické asociace a České urologické společnosti prim. MUDr. Jan Mečl Urologické oddělení Krajská nemocnice Liberec Co je to prostata?

Více

ÚROVEŇ TEORETICKÝCH ZNALOSTÍ A ZKUŠENOSTÍ SESTER S REALIZACÍ KONCEPTU BAZÁLNÍ STIMULACE V OŠETŘOVATELSKÉM PROCESU

ÚROVEŇ TEORETICKÝCH ZNALOSTÍ A ZKUŠENOSTÍ SESTER S REALIZACÍ KONCEPTU BAZÁLNÍ STIMULACE V OŠETŘOVATELSKÉM PROCESU VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNÍCTVA A SOCIÁLNEJ PRÁCE SV. ALŽBETY, BRATISLAVA, N. O. ÚSTAV SV. JÁNA NEPOMUKA NEUMANNA, PŘÍBRAM ÚROVEŇ TEORETICKÝCH ZNALOSTÍ A ZKUŠENOSTÍ SESTER S REALIZACÍ KONCEPTU BAZÁLNÍ STIMULACE

Více

Paliativní péče - Úvod. Mgr. Zimmelová

Paliativní péče - Úvod. Mgr. Zimmelová Paliativní péče - Úvod Mgr. Zimmelová Historie Počátky v Velké Británii v 70 letech Vznikla evropská společnost pro PM Součástí jsou národní společnosti U nás sekce PM ČLS JEP 5 zásad rozvoje oboru Založení

Více

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:

Více

Subjektivní přístup obyvatel Ostravy ke zdraví v závislosti na životním stylu, socioekonomickém statusu a vzdělání.

Subjektivní přístup obyvatel Ostravy ke zdraví v závislosti na životním stylu, socioekonomickém statusu a vzdělání. Krajská hygienická stanice v Ostravě GRANT IGA MZ ČR č. NJ/6139-3 Subjektivní přístup obyvatel Ostravy ke zdraví v závislosti na životním stylu, socioekonomickém statusu a vzdělání. Šlachtová H., Šplíchalová

Více

Obezita v evropském kontextu. Doc. MUDr. Vojtěch Hainer, CSc. Ředitel Endokrinologického ústavu

Obezita v evropském kontextu. Doc. MUDr. Vojtěch Hainer, CSc. Ředitel Endokrinologického ústavu Obezita v evropském kontextu Doc. MUDr. Vojtěch Hainer, CSc. Ředitel Endokrinologického ústavu OBEZITA CELOSVĚTOVÁ EPIDEMIE NA PŘELOMU TISÍCILETÍ 312 milionů lidí na světě je obézních a 1,3 miliardy lidí

Více

Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě. OECD and the European Commission s report on health in Europe

Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě. OECD and the European Commission s report on health in Europe Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 5. 1. 20 1 Souhrn Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě OECD and the European Commission s report on health

Více

1. Konference integrativní psychoterapie Skálova institutu. Mgr. Petra Léblová. p.leblova@seznam.cz

1. Konference integrativní psychoterapie Skálova institutu. Mgr. Petra Léblová. p.leblova@seznam.cz 1. Konference integrativní psychoterapie Skálova institutu Mgr. Petra Léblová p.leblova@seznam.cz Nádorová onemocnění patří mezi život ohrožující onemocnění Ročně onemocní 1 dítě ze 600 zdravých do 15

Více

HODNOCENÍ SE ZÚČASTNILO CELKEM 30 689 RESPONDENTŮ

HODNOCENÍ SE ZÚČASTNILO CELKEM 30 689 RESPONDENTŮ A VYHODNOCENÍ CELOSTÁTNÍHO MĚŘENÍ SPOKOJENOSTI PACIENTŮ ČESKÝCH NEMOCNIC 2011 HODNOCENÍ SE ZÚČASTNILO CELKEM 30 689 RESPONDENTŮ 1 VYHODNOCENÍ JEDNOTLIVÝCH OTÁZEK 1.1 UVÍTALI BYSTE VÍCE INFORMACÍ O VÝSLEDCÍCH

Více

ZAPOJOVÁNÍ PEER KONZULTANTŮ DO SLUŽEB - zkušenosti z projektu. MUDr. Zuzana Foitová

ZAPOJOVÁNÍ PEER KONZULTANTŮ DO SLUŽEB - zkušenosti z projektu. MUDr. Zuzana Foitová ZAPOJOVÁNÍ PEER KONZULTANTŮ DO SLUŽEB - zkušenosti z projektu MUDr. Zuzana Foitová Zotavení znamená žít spokojeně se symptomy nemoci nebo bez nich Peer zkušenost a zotavení Byl jsem tam Já jsem důkaz Roviny

Více

Vysoká škola zdravotnická, o. p. s.

Vysoká škola zdravotnická, o. p. s. Vysoká škola zdravotnická, o. p. s. Praha 5, Duškova 7, PSČ 150 00 OŠETŘOVATELSKÁ DOKUMENTACE ERNESTINE WIEDENBACH MODEL UMĚNÍ POMOCI Místo odborné praxe: Jméno a příjmení studenta: Studijní obor: Ročník

Více

Radka Bužgová 1, Erika Hajnová 1,2, Lucie Sikorová 1, Radka Kozáková 1. Abstrakt. Abstract. korespondence: radka.buzgova@osu.cz

Radka Bužgová 1, Erika Hajnová 1,2, Lucie Sikorová 1, Radka Kozáková 1. Abstrakt. Abstract. korespondence: radka.buzgova@osu.cz roč. 4, č. 3/2013 PILOTNÍ TESTOVÁNÍ DOTAZNÍKU PNAP HODNOCENÍ POTŘEB PACIENTŮ V PALIATIVNÍ PÉČI NA ONKOLOGICKÉM ODDĚLENÍ PILOT TESTING OF PNAP QUESTIONNAIRE PATIENT NEEDS ASSESSMENT IN PALLIATIVE CARE AT

Více

Městský úřad Tišnov. Vyhodnocení dotazníkového šetření Anketa spokojenosti zaměstnanců Městského úřadu Tišnov Srovnání výsledků z roku 2012 a 2015

Městský úřad Tišnov. Vyhodnocení dotazníkového šetření Anketa spokojenosti zaměstnanců Městského úřadu Tišnov Srovnání výsledků z roku 2012 a 2015 Městský úřad Tišnov Vyhodnocení dotazníkového šetření Městského úřadu Tišnov Srovnání výsledků z roku 2012 a 2015 2 Městský úřad Tišnov V roce 2012 a 2015 proběhlo na Městském úřadě v Tišnově dotazníkové

Více

Úzkost v práci zdravotnických pracovníků v ZZS Mgr. Michaela Kubišová

Úzkost v práci zdravotnických pracovníků v ZZS Mgr. Michaela Kubišová Úzkost v práci zdravotnických pracovníků v ZZS Mgr. Michaela Kubišová ZZS kraje Vysočina Pelhřimov 29.10.2010 Úzkost - subjektivní zážitek doprovázený neblahým tušením, pocitem bezmocnosti, které se váží

Více

Paliativní péče v první linii Doporučený postup pro všeobecné praktické lékaře 2006 MUDr.Bohumil Skála,PhD Paliativní péče Paliativní péče je přístup, p, který zlepšuje kvalitu života nemocných a jejich

Více

Report. Dr. med. Dr. med. vet. Franz Starflinger. Colostrum extrakt, jako doprovodná terapie s pacienty s rakovinou. Burghausen Září 2000 -1-

Report. Dr. med. Dr. med. vet. Franz Starflinger. Colostrum extrakt, jako doprovodná terapie s pacienty s rakovinou. Burghausen Září 2000 -1- Dr. med. Dr. med. vet. Franz Starflinger Report Colostrum extrakt, jako doprovodná terapie s pacienty s rakovinou Burghausen Září 2000 Dr. Dr. F. Starflinger -1- Pacienti s rakovinou s poskytnutím holvita

Více

Kvalita ošetřovatelské péče. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Kvalita ošetřovatelské péče. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Kvalita ošetřovatelské péče Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Kvalita péče z hlediska N 1 Definována podle toho, co od nás zdravotníků N očekává důležitým ohledem je dg. Nemocného Determinující

Více

OBLASTI NESPOKOJENOSTI SESTER

OBLASTI NESPOKOJENOSTI SESTER OBLASTI NESPOKOJENOSTI SESTER Univerzita J. E. Purkyně, Fakulta zdravotnických studií, Ústí nad Labem PhDr. Hana Plachá Výběr tématu Důvod výběru: Práce v oboru více jak 35 let Zájem o problematiku profese

Více

Metodika společné práce týmů o.s. Dům tří přání. Význam spolupráce a návaznosti služeb pro rodiny s dětmi. Bc. Klára Jalovcová Mgr.

Metodika společné práce týmů o.s. Dům tří přání. Význam spolupráce a návaznosti služeb pro rodiny s dětmi. Bc. Klára Jalovcová Mgr. Metodika společné práce týmů o.s. Dům tří přání Význam spolupráce a návaznosti služeb pro rodiny s dětmi Bc. Klára Jalovcová Mgr. Irena Kulhánková Naše tři přání Prvním přáním je, aby rodinám byla poskytnuta

Více

Vývoj zdravotního systému ČR z pohledu občanů

Vývoj zdravotního systému ČR z pohledu občanů Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd Katedra veřejné a sociální politiky Vývoj zdravotního systému ČR z pohledu občanů Mgr. Kateřina Michlová Výsledky diplomové práce Osnova Kontext problematiky

Více

Péče o pacienty s poruchami příjmu potravy v psychiatrických ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech 2007 2012

Péče o pacienty s poruchami příjmu potravy v psychiatrických ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech 2007 2012 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 17. 12. 2013 55 Péče o pacienty s poruchami příjmu potravy v psychiatrických ambulantních a lůžkových zařízeních ČR

Více

Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA

Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA Současný stav Posledních 20 let zdravotně sociální péče jedná se o ní Posledních 20 let

Více

Kvalita a bezpečí ve výživě a nutričním zajištění v následné péči (nutriční terapeut, právník, ekonom)

Kvalita a bezpečí ve výživě a nutričním zajištění v následné péči (nutriční terapeut, právník, ekonom) Kvalita a bezpečí ve výživě a nutričním zajištění v následné péči (nutriční terapeut, právník, ekonom) Tamara Starnovská a kolektiv motto Hladovění v populaci je v současné době příznakem chudoby, hladovění

Více

Závěry šetření potřebnosti služeb pro duševně nemocné v Karlovarském kraji a náčrt koncepce

Závěry šetření potřebnosti služeb pro duševně nemocné v Karlovarském kraji a náčrt koncepce Závěry šetření potřebnosti služeb pro duševně nemocné v Karlovarském kraji a náčrt koncepce O.Pěč, B.Wenigová, J.Stuchlík Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví Projekt je financován z prostředků Evropského

Více

Internetové poradenství drogové problematice v ČR. III. krajská konference 25. 11. 2005 Mgr. Barbora Orlíková

Internetové poradenství drogové problematice v ČR. III. krajská konference 25. 11. 2005 Mgr. Barbora Orlíková Internetové poradenství drogové problematice v ČR v III. krajská konference 25. 11. 2005 Mgr. Barbora Orlíková Úvod všechna odvětví včetně pomáhajících profesí jsou zasažena fenoménem internetu a jsme

Více

Konference Vzdělávání a profesionalita v primární prevenci Práce s dětmi se znevýhodněného prostředí vzdělávací program

Konference Vzdělávání a profesionalita v primární prevenci Práce s dětmi se znevýhodněného prostředí vzdělávací program Konference Vzdělávání a profesionalita v primární prevenci Práce s dětmi se znevýhodněného prostředí vzdělávací program Slunečnicová zahrada 17.12.2010 1 Sreening Děti stávajících klientů Sreening zdravotního

Více

Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře

Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře Myšlenky pro současnost a budoucnost MUDr.Bohumil Skála,PhD Praktický lékař pro dospělé Brno 2006 Vize Paliativní

Více

Národní onkologické centrum V. A. Fanardžyana

Národní onkologické centrum V. A. Fanardžyana Národní onkologické centrum V. A. Fanardžyana Klinické studie provedené v Národním onkologickém centru, s nádorovým onemocněním mléčné žlázy, konečníku, střeva, plic a děložního čípku. STANDARDNÍ CHEMOTERAPIE,

Více

Výsledky hodnocení zdravotnických pracovišť pacienty jako facilitující prvek pro management i řadové zdravotníky. MUDr.

Výsledky hodnocení zdravotnických pracovišť pacienty jako facilitující prvek pro management i řadové zdravotníky. MUDr. Výsledky hodnocení zdravotnických pracovišť pacienty jako facilitující prvek pro management i řadové zdravotníky MUDr. Petr Tilšer Hodnocení spokojenosti pacientů obecná východiska ankety zjišťující spokojenost

Více

Potřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA. Iva Holmerová

Potřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA. Iva Holmerová Potřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA Iva Holmerová Přednáška...o troše historie P-PA-IA fázích syndromu demence Co následuje Co předchází Čím bychom se ještě měli zabývat Popis dosud neznámého (vzácného)

Více

rozhodně souhlasí spíše souhlasí spíše nesouhlasí rozhodně nesouhlasí neví

rozhodně souhlasí spíše souhlasí spíše nesouhlasí rozhodně nesouhlasí neví TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: +420 2 3 4 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Názory občanů na drogy květen Technické parametry

Více

Vliv moderních operačních metod na indikaci lázeňské péče

Vliv moderních operačních metod na indikaci lázeňské péče Michálkovická 18, Slezská Ostrava Vliv moderních operačních metod na indikaci lázeňské péče Bouřlivý rozvoj medicíny, jehož jsme v posledních několika desetiletích svědky, s sebou přináší nové operační

Více

Internalizované poruchy chování

Internalizované poruchy chování Internalizované poruchy chování VOJTOVÁ, V. Inkluzivní vzdělávání žáků v riziku a s poruchami chování jako perspektiva kvality života v dospělosti. Brno: MSD, 2010 ISBN 978-80-210-5159-1 Internalizované

Více

Klinická farmacie v klinické praxi. 1.kongres ČOSKF ČLS JEP Praha 7.října 2011 Gregorová Jana Oddělení klinické farmacie, FN Na Bulovce

Klinická farmacie v klinické praxi. 1.kongres ČOSKF ČLS JEP Praha 7.října 2011 Gregorová Jana Oddělení klinické farmacie, FN Na Bulovce Klinická farmacie v klinické praxi 1.kongres ČOSKF ČLS JEP Praha 7.října 2011 Gregorová Jana Oddělení klinické farmacie, FN Na Bulovce založení ČOSKF ČLS JEP ČOSKF ČLS JEP prosazovat zájmy oboru klinická

Více

Komunitní péče. Boleslavský deník. MUDr. Jan Stuchlík

Komunitní péče. Boleslavský deník. MUDr. Jan Stuchlík Komunitní péče o duševně nemocné Boleslavský deník Komunitní péče o duševní zdraví je model, který od 60. let 20. století nahrazuje tradiční institucionální. p Příčinou tohoto procesu je změna ve vnímání

Více

PROGRAM NEKUŘÁCKÉ ZDRAVOTNICTVÍ

PROGRAM NEKUŘÁCKÉ ZDRAVOTNICTVÍ PROGRAM NEKUŘÁCKÉ ZDRAVOTNICTVÍ Krajská hygienická stanice Pardubického kraje se sídlem v Pardubicích ÚVOD Program Nekuřácké zdravotnictví byl na SZŠ Svitavy zahájen ve školním roce 2001/2002 v prvním

Více

Služby pro osoby s duševním onemocněním v Karlovarském kraji - rok první

Služby pro osoby s duševním onemocněním v Karlovarském kraji - rok první Služby pro osoby s duševním onemocněním v Karlovarském kraji rok první Ing. Stanislava Správková, Jaroslav Hodboď, Zuzana Habrichová Dis., Milan Kubík Dis. Kdo se podílel na vzniku služeb o.s. Fokus Mladá

Více

Fitness for anaesthesia

Fitness for anaesthesia Fitness for anaesthesia Richard Pradl KARIM FN a LF UK Plzeň ČSARIM, Plzeň 2015 04/10/2015 Cílem předoperačního hodnocení stavu pacienta je pokles morbidity spojené s operačním výkonem, zvýšení efektivity

Více

102/2012 Sb. VYHLÁŠKA

102/2012 Sb. VYHLÁŠKA 102/2012 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 22. března 2012 o hodnocení kvality a bezpečí lůžkové zdravotní péče Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle 120 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách

Více

Nabídka celoživotního vzdělávání

Nabídka celoživotního vzdělávání Nabídka celoživotního vzdělávání Lékařská fakulta Ostravská univerzita v Ostravě Vaše cesta ke vzdělání! Nabídka CŽV v rámci akreditovaných studijních programů/oborů dle 60 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku

Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku OBSAH ÚVOD 2 I. Odd. ZÁVĚRY A SOCIOTECHNICKÁ DOPORUČENÍ 3 Přehled hlavních výsledků 4 Sociotechnická doporučení 13 Vymezení vybraných pojmů 15 II.

Více

Podpora neformálních pečovatelů

Podpora neformálních pečovatelů Podpora neformálních pečovatelů Sociální služby efektivně, transparentně, aktivně Praha, 10. března 2015 Parametry projektu od 1. 2. 2014 důvody realizace neexistuje komplexní zmapování potřeb pečujících

Více

ANALÝZA VÝSKYTU SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ NA ZÁKLADNÍCH A STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH v obcích a městech spadajících pod rozšířenou působnost města Bruntál

ANALÝZA VÝSKYTU SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ NA ZÁKLADNÍCH A STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH v obcích a městech spadajících pod rozšířenou působnost města Bruntál ANALÝZA VÝSKYTU SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ NA ZÁKLADNÍCH A STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH v obcích a městech spadajících pod rozšířenou působnost města Bruntál spolufinancováno Městem Bruntál a Moravskoslezským krajem

Více

Bakalářská práce- shrnutí- Nemocnost kojenců v souvislosti s kojeneckým plaváním

Bakalářská práce- shrnutí- Nemocnost kojenců v souvislosti s kojeneckým plaváním Bakalářská práce- shrnutí- Nemocnost kojenců v souvislosti s kojeneckým plaváním Obsahem teoretické části je vymezení kojeneckého věku, kojeneckého plavání, nejčastějších onemocnění související s pobytem

Více

Vyhodnocení dotazníku kvalita poskytované služby

Vyhodnocení dotazníku kvalita poskytované služby Cíl anketního šetření Vyhodnocení dotazníku kvalita poskytované služby Anketní šetření je jedním z nástrojů, jak lze zjistit názory uživatelů pečovatelské služby na poskytovanou službu. Respondenti se

Více

Zpráva z praxe. Magistrát města Ústí nad Labem. Hodnocení brownfieldů na území města

Zpráva z praxe. Magistrát města Ústí nad Labem. Hodnocení brownfieldů na území města Partnerství pro české brownfieldy CZ.1.07/2.4.00/17.0033 Zpráva z praxe Magistrát města Ústí nad Labem Hodnocení brownfieldů na území města Ing. Václav Pulchart VŠB-TU Ostrava, stavební fakulta, kat. stavebních

Více

Vyhodnocení spokojenosti pacientů v nemocnicích Pardubického kraje

Vyhodnocení spokojenosti pacientů v nemocnicích Pardubického kraje Vyhodnocení spokojenosti pacientů v nemocnicích Pardubického kraje DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ SPOKOJENOSTI PACIENTŮ V NEMOCNICÍCH Pk REALIZACE PRŮZKUMU: SRPEN - ZÁŘÍ 2012 POČET RESPONDENTŮ: 2304 První společný

Více

Vytvoření sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, Kulatý stůl, 6.2.

Vytvoření sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, Kulatý stůl, 6.2. Vytvoření sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, Kulatý stůl, 6.2.2013 Člověk s duševní nemocí Vítáme zástupce: sociálních služeb

Více

Deinstitucionalizace v České republice. 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011

Deinstitucionalizace v České republice. 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011 Deinstitucionalizace v České republice 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011 Situace v České republice Nízký počet pracovníků v přímé péči Nedostatek odborných pracovníků Nedostatečná kvalifikace

Více

Ošetřovatelství vědní obor. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Ošetřovatelství vědní obor. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Ošetřovatelství vědní obor Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Ošetřovatelství 1 = samostatný vědní obor = zabývá se všemi složkami procesu ošetřování nemocného člověka = vědní disciplína zaměřená

Více

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY 18Ad 46/2014-39 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem v právní věci žalobce J. I., zastoupeného Mgr. Kateřinou Štěpánovou, advokátkou

Více

VÝUKOVÉ VYUŽITÍ INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ PRO PROGRAMY SCREENINGU ZHOUBNÝCH NÁDORŮ PRSU, TLUSTÉHO STŘEVA A KONEČNÍKU A HRDLA DĚLOŽNÍHO

VÝUKOVÉ VYUŽITÍ INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ PRO PROGRAMY SCREENINGU ZHOUBNÝCH NÁDORŮ PRSU, TLUSTÉHO STŘEVA A KONEČNÍKU A HRDLA DĚLOŽNÍHO VÝUKOVÉ VYUŽITÍ INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ PRO PROGRAMY SCREENINGU ZHOUBNÝCH NÁDORŮ PRSU, TLUSTÉHO STŘEVA A KONEČNÍKU A HRDLA DĚLOŽNÍHO O. Májek, J. Daneš, M. Zavoral, V. Dvořák, D. Klimeš, D. Schwarz, J. Gregor,

Více

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Poslání: V rámci pobytové služby je našim posláním komplexní péče o osoby se sníženou soběstačností, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické

Více

Východiska pro intervenci ve školách

Východiska pro intervenci ve školách Obsah ČÁST I Východiska pro intervenci ve školách Intervence základní pojmy a problémy............................ 1005 Obecný model učení............................................. 1070 2.1 Obecné principy

Více

SWOT analýza současného stavu. odborného vzdělávání a přípravy

SWOT analýza současného stavu. odborného vzdělávání a přípravy SWOT analýza současného stavu odborného vzdělávání a přípravy Cíle: - uvědomit si slabé a rizikové stránky stávající praxe a přístupu k odbornému vzdělávání a přípravě. - Identifikovat silné stránky a

Více

Jak probíhá certifikační audit? Mgr. Erna Mičudová Květen 2014

Jak probíhá certifikační audit? Mgr. Erna Mičudová Květen 2014 Jak probíhá certifikační audit? Mgr. Erna Mičudová Květen 2014 Co je to kvalita?? Kvalitu poskytované zdravotní péče je možno vyjádřit jako souhrn dostupných informací o odbornosti v diagnosticko - terapeutickém

Více

Podpora dalšího vzdělávání v oblasti kvality paliativní péče o klienty s demencí CZ.1.07/3.2.04/04.0046

Podpora dalšího vzdělávání v oblasti kvality paliativní péče o klienty s demencí CZ.1.07/3.2.04/04.0046 Podpora dalšího vzdělávání v oblasti kvality paliativní péče o klienty s CZ..07/..04/04.0046 Vážené kolegyně a kolegové ze zdravotnických a sociálních zařízení, v loňském roce jste se mnozí z Vás či někteří

Více

Zavádění nových diagnostických nástrojů do škol a školských zařízení

Zavádění nových diagnostických nástrojů do škol a školských zařízení Zavádění nových diagnostických nástrojů do škol a školských zařízení Realizace: Zlínský kraj Celkový plánovaný počet zapojených žáků: 10.000 KONKRETIZACE NABÍDKY VYTVOŘENÍ, APLIKACE A VYHODNOCENÍ KOMPLEXNÍ

Více

Pracovní podmínky zdravotníků nelékařů ve FN HK. prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph.D. Mgr. Dana Vaňková Mgr. Hana Drábková

Pracovní podmínky zdravotníků nelékařů ve FN HK. prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph.D. Mgr. Dana Vaňková Mgr. Hana Drábková Pracovní podmínky zdravotníků nelékařů ve FN HK prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph.D. Mgr. Dana Vaňková Mgr. Hana Drábková Úvod Dotazníkové šetření ČAS Validita, 6000 respondentů, reprezentativnost Nedostatečný

Více

J.Ruprich et al., CZVP SZÚ, Brno 4.12.2014

J.Ruprich et al., CZVP SZÚ, Brno 4.12.2014 J.Ruprich et al., CZVP SZÚ, Brno 4.12.2014 1 Program 1. Úvod, obecné představení projektu Nutrivigilance (prof. J. Ruprich, 35 min.) 10:00 hod 2. Potraviny nového typu (Doc. V. Ostrý, 20 min.) 3. Web Nutrivigilance

Více

Pražská charta - výzva vládám, aby mírnily utrpení nevyléčitelně nemocných a uznaly přístup k paliativní péči jako lidské právo.

Pražská charta - výzva vládám, aby mírnily utrpení nevyléčitelně nemocných a uznaly přístup k paliativní péči jako lidské právo. Pražská charta - výzva vládám, aby mírnily utrpení nevyléčitelně nemocných a uznaly přístup k paliativní péči jako lidské právo. European Association for Palliative Care (EAPC - Evropská asociace paliativní

Více

Pilotní projekt pro dospělé s ADHD

Pilotní projekt pro dospělé s ADHD Pilotní projekt pro dospělé s ADHD Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN v Praze & Centrum sociálních služeb Praha, odd. Pražské centrum primární prevence Jana Hanusová Markéta Čermáková Tereza Štěpánková

Více

Standardní katalog NSUZS

Standardní katalog NSUZS Standardní katalog NSUZS Generováno: 09.01.2013 13:26:56 QV0284xD1 Míra centralizace pacientů hospitalizovaných s CMP a ischemickou cévní mozkovou příhodou Ischemická CMP je závažné cévní onemocnění mozku,

Více

BIOMEDICÍNSKÁ INFORMATIKA A JEJÍ ÚLOHA V PERSONALIZOVANÉ MEDICÍNĚ

BIOMEDICÍNSKÁ INFORMATIKA A JEJÍ ÚLOHA V PERSONALIZOVANÉ MEDICÍNĚ BIOMEDICÍNSKÁ INFORMATIKA A JEJÍ ÚLOHA V PERSONALIZOVANÉ MEDICÍNĚ Petr Lesný 1, Kryštof Slabý 1, Tomáš Holeček 2, Jan Vejvalka 1 1 Fakultní nemocnice v Motole, Praha 2 Fakulta humanitních studií UK, Praha

Více

Dobrý den, Dobrý den vážení lidé,

Dobrý den, Dobrý den vážení lidé, Může se však stát, že takové štěstí mít nebudete a lékař vám oznámí, že narazil na zdravotní potíže onkologického charakteru a je třeba je řešit. Sám si dost těžko dokážu představit, co v této chvíli může

Více

Příklad dobré praxe IV z realizace kariérového poradenství

Příklad dobré praxe IV z realizace kariérového poradenství Projekt Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství CZ 1.07/1.3.00/08.0181 Příklad dobré praxe IV z realizace kariérového poradenství Mgr. Miloš Blecha 2010

Více

ps80502 TISKOVÁ ZPRÁVA Politická kultura

ps80502 TISKOVÁ ZPRÁVA Politická kultura ps8050 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 86 840 9 E-mail: marketa.skodova@soc.cas.cz Politická kultura Technické parametry Výzkum:

Více

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27 Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................

Více

SLEDOVÁNÍ SPOKOJENOSTI PACIENTŮ VE FAKULTNÍ NEMOCNICI PLZEŇ

SLEDOVÁNÍ SPOKOJENOSTI PACIENTŮ VE FAKULTNÍ NEMOCNICI PLZEŇ www.fnplzen.cz SLEDOVÁNÍ SPOKOJENOSTI PACIENTŮ VE FAKULTNÍ NEMOCNICI PLZEŇ Ing. Jaroslava Kunová 20. dubna 2010 Základní údaje samostatná příspěvková organizace přímo řízená MZ ČR provázanost s Lékařskou

Více

Časná a pozdní toxicita léčby lymfomů. David Belada FN a LF UK v Hradci Králové

Časná a pozdní toxicita léčby lymfomů. David Belada FN a LF UK v Hradci Králové Časná a pozdní toxicita léčby lymfomů David Belada FN a LF UK v Hradci Králové Co je to toxicita léčby? Toxicita léčby lymfomů Jaký je rozdíl mezi časnou a pozdní toxicitou? Dá se toxicita předvídat? Existuje

Více

Sociální a zdravotní služby v obcích s rozšířenou působností (ORP)

Sociální a zdravotní služby v obcích s rozšířenou působností (ORP) Sociální a zdravotní služby v obcích s rozšířenou působností (ORP) Červen 2015 / Závěrečná zpráva z výzkumu pro Diakonii ČCE, Institut důstojného stárnutí / STEM/MARK, a.s. Kvantitativní výzkum Obsah Parametry

Více

Bezpečnostní rizika pro Českou republiku podle veřejnosti listopad 2013

Bezpečnostní rizika pro Českou republiku podle veřejnosti listopad 2013 ov19 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 6 8 19 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Bezpečnostní rizika pro Českou republiku podle

Více

Nadváha a obezita u populace v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha

Nadváha a obezita u populace v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha Nadváha a obezita u populace v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha Tisková konference 30.7. 2010 Evropská strategie pro prevenci a kontrolu chronických neinfekčních onemocnění Východiska:

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti

Více

DOPORUČENÍ RADY. ze dne 2. prosince 2003. o screeningu rakoviny (2003/878/ES)

DOPORUČENÍ RADY. ze dne 2. prosince 2003. o screeningu rakoviny (2003/878/ES) DOPORUČENÍ RADY ze dne 2. prosince 2003 o screeningu rakoviny (2003/878/ES) RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství a zejména na čl. 152 odst. 4 druhý pododstavec této

Více