HODNOCENÍ POTŘEB DĚTÍ S ONKOLOGICKÝM ONEMOCNĚNÍM
|
|
- Michaela Jarošová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Citace článku Filová A, Sikorová L. Evaluating the needs of children with cancer. Central European Journal of Nursing and Midwifery. 2015;6(1): HODNOCENÍ POTŘEB DĚTÍ S ONKOLOGICKÝM ONEMOCNĚNÍM Andrea Filová, Lucie Sikorová Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita v Ostravě Abstrakt Cíl: Cílem přehledové studie je analýza aktuálních literárních studií, které hodnotí potřeby dětí s onkologickým onemocněním. Design: Přehledová studie. Metodika: K vyhledávání potřebných dat byly využity volně dostupné a licencované databáze (Medline, Proquest, Science Direct, Scopus, Ebsco, Google Scholar, Web of Science, Willey, Cinahl). Výsledky: Literární analýzou bylo zjištěno, že problematikou hodnocení potřeb dětí s onkologickým onemocněním se v zahraničí zabývalo několik autorů. Konkrétně bylo vyhledáno 8 studií, publikovaných v letech Potřeby dětí s onkologickou diagnózou byly hodnoceny jak kvalitativními, tak kvantitativními výzkumnými metodami. Jednotlivé oblasti bio-psychosocio-spirituálních potřeb byly autory studií zkoumány vždy odděleně. Žádná z nalezených studií nehodnotila potřeby dětí komplexně ve všech cílových oblastech. Závěr: Problematika hodnocení potřeb dětí s onkologickým onemocněním je velmi často diskutována a zkoumána. Zahraniční studie se zabývají různými oblastmi potřeb, od potřeb biologických, až po potřeby spirituální. Přičemž největší důraz by měl být kladen na potřeby biologické v důsledku četných nežádoucích účinků onkologické léčby. Do budoucna by bylo vhodné vyvinout a validizovat hodnotící nástroj, který by prioritně zmapoval biologické potřeby dětí s onkologickým onemocněním. Nejvíce efektivní by byl ovšem bezesporu hodnotící nástroj, který by zmapoval potřeby dětí komplexně. Klíčová slova: hodnocení, potřeba, dítě, onkologické onemocnění Úvod Onkologická onemocnění v dětském věku se řadí mezi velmi závažná a život ohrožující onemocnění. V naší populaci trpí onkologickou diagnózou asi 1 % dětí (Jurga, 2010, s. 1255). V průběhu onkologické nemoci se potřeby dítěte určitým způsobem modifikují, dítě může začít pociťovat pocit ohrožení nejen v oblasti fyzických potřeb, ale také v oblasti potřeb psycho sociálních a spirituálních. Související protinádorová léčba sebou nese nemalé obavy dítěte a rodičů a závažné léčebné komplikace, které se objevují zejména při vysoce intenzivní chemoterapii (Koutecký et al., 2002, s. 60). McCaffrey (2006, s ) uvádí, že onkologická léčba a především chemoterapie je velmi často dětmi i rodiči označována a považována za největší stresor (Koutecký et al., 2002, s ). Můžeme tedy konstatovat, že onkologická léčba má značný vliv na potřeby dítěte. Příznaky poškození v důsledku chemo a radioterapie závisí na lokalizaci (Koutecký et al., 2002, s. 61). Komplikací, které se mohou během onkologické léčby vyskytnout, je celá řada. Nejčastěji se jedná o febrilie, zvracení, zácpu, průjem, poruchy polykání, krvácení, bolesti a neposlední řadě také změny chování (Koutecký, Cháňová, 2003, s ). Aby dítěti mohla být poskytnuta komplexní lékařská, ošetřovatelská péče a především prevence nežádoucích účinků, které velmi často doprovází onkologickou léčbu, měla by být věnována pozornost zhodnocení potřeb dítěte, které úzce souvisí s následnou efektivitou všech lékařských a ošetřovatelských intervencí.
2 Cíl Cílem je literární analýza studií, které hodnotí potřeby dětí s onkologickým onemocněním. Analýza informací se zaměřuje především na problematické oblasti potřeb dětí v důsledku onkologické diagnózy. Metodika Výběrová kritéria K literární analýze byly vybrány kvantitativní i kvalitativní studie, zabývající se potřebami dětí s onkologickým onemocněním v bio-psycho-socio-spirituálním kontextu, nebo studie, hodnotící pouze jednu vybranou oblast potřeb. Vylučujícími kritérii byly: studie, které se zabývaly kvalitou života v paliativní péči, hodnocením potřeb hospitalizovaných neonkologicky nemocných dětí, léčbou onkologických onemocnění a v neposlední řadě také studie, které hodnotily potřeby dospělých pacientů. Zdroje Studie hodnotící potřeby dětí byly vyhledávány v licencovaných a volně přístupných databázích Medline, Proquest, Science Direct, Scopus, Ebsco, Google Scholar, Web of Science, Willey, Cinahl (období ). Vyhledávání Pro vyhledávání byla použita klíčová slova: need, identification, children, cancer. Výběr a analýza studií Bylo nalezeno 52 studií (vyřazeny byly duplicitní studie, případové studie a teoretické studie mimo literární review), z nichž námi zvoleným kritériím vyhovovalo 5 empirických studií, 1 literární review a 2 validační studie (vyvinutí a testování nástroje), které byly postoupeny analýze. Schéma 1 znázorňuje postupné vyřazování studií dle doporučení PRISMA (Moher et al., 2009, s. 1009). Nalezené důkazy byly hodnoceny na základě hierarchie úrovně důkazů dle autorek Fineout-Overholt, Johnston (2005, s ), které tyto klasifikují do sedmi kategorií. Do naší studie byly zařazeny důkazy úrovně, V.
3 Záznamy vyhledané v databázích (n = 52) Dodatečné záznamy vyhledané v jiných zdrojích (n = 0) Záznamy po odstranění duplicit (n = 38) Ověřené záznamy (n = 23) Vyřazené záznamy (n = 15) Články v plném rozsahu posouzené jako vhodné (n = 8) Články v plném rozsahu odůvodněně vyřazené (n = 15) Studie zahrnuté do kvalitativní syntézy (n = 1) Studie zahrnuté do kvantitativní syntézy (n = 7) Schéma 1 Vývojový diagram - doporučení PRISMA Výsledky Bylo nalezeno 6 kvantitativních studií (Tab.1), 1 kvalitativní studie a 1 literární review, které se zabývaly hodnocením potřeb dětí s onkologickým onemocněním. Vybrané studie hodnotily vždy pouze vybranou oblast potřeb, žádná ze studií nehodnotila potřeby komplexně z pohledu bio-psycho-socio-spirituálního. Ellis a Leventhal (1993, s ) se ve svém dotazníkovém šetření zabývali hodnocením informačních potřeb. Rovněž Hooker (1997, s ) se ve své studii věnovala informačním potřebám teenagerů. Další hodnocenou oblastí potřeb byla výživa, kdy Houlston et al. (2009, s ) provedla v dětské nemocnici v Oxfordu dotazníkové šetření, které zjišťovalo především vhodnost potravin a spokojenost respondentů se stravováním. Také Galati et al. (2011, s ) se zabývala ve své průřezové studii energetickými potřebami dětí s onkologickým onemocněním. Psycho-sociální oblast potřeb zmapovala ve své observační studii Björk et al. (2006, s ), která pozorovala onkologicky nemocné děti mladší sedmi let v interakci s jejich rodiči. Také Mitchell, Clarke a Sloper (2006, s ) zjišťovali svým dotazníkovým šetřením psycho-sociální péči a podporu v kontextu potřeb dětí. Cílem studie Hockenberry et al. (2003, s ) bylo vyvinout a otestovat hodnotící nástroj pro měření únavy u dětí s onkologickým onemocněním z perspektivy dítěte, rodičů a zaměstnanců. Hart a Schneider (1997, s ) ve svém literárním review diskutují o duchovních intervencích u onkologicky nemocných dětí na základě teoretických rámců Eriksona, Piageta a fáze vývoje víry Fowlera.
4 Hooker L. (1997) Hockenberry MJ et al. (2003) Mitchell W, Clarke S, Sloper P. (2006) Houlston A et al. (2009) Galati, PC et al. (2011) Biologické Tab. 1 Přehled studií hodnotících potřeby dětí s onkologickým onemocněním Autor Hodnocená oblast potřeb Metoda/Typ studie Soubor Výsledky/Zjištěné potřeby Úroveň důkazu Ellis R, Leventhal B. (1993) Psychosociální metoda/dotazníko vé šetření 50 dětí 60 rodičů Informační potřeby výskyt odlišností ve vnímání a prioritách informačních potřeb z pohledu nemocných dětí a jejich rodičů. Děti chtěly být vždy informovány o všech aspektech prognózy a léčby onkologického onemocnění, avšak jejich rodiče se je snažili Psychosociální Psychosociální Biologické Biologické metoda/validační studie metoda/validační studie metoda/dotazníko vé šetření metoda/dotazníko vé šetření metoda/průřezová studie 7 dětí 10 zdravotnických pracovníků 149 dětí 147 rodičů 124 zdravotnických pracovníků 112 dětí 303 rodičů 39 rodin (1x dítě + 1x rodič) 16 onkologicky nemocných dětí 19 dětí kontrolní skupina před těmito informacemi chránit. Informační potřeby - vnímání prioritních informačních potřeb z pohledu teenagerů a zdravotnických pracovníků je značně odlišné. Nejvyšší priorita hodnocena teenagery byla zaznamenána u informačních potřeb v oblasti fyzického omezení, samotného onkologického onemocnění a dále pak prognózy a léčby. Únava - vyšší intenzita únavy byla detekována především u dětí po aplikaci chemoterapie a u dětí při relapsu. Děti únavu velmi často neverbalizují, proto by tato oblast měla být pravidelně monitorována v rámci ošetřovatelské péče. Psycho sociální péče a podpora - děti postrádají informace o onkologickém onemocnění prostřednictvím demonstrace na různých obrázcích, dále by uvítaly pomoc při vyhledávání informací o nemoci na internetu a rády by se více setkávaly s ostatními dětmi. Výživa - uspokojování biologické potřeby výživy by nemělo být problematické, ovšem pouze za předpokladu důsledné monitorace problémových oblastí a včasné intervence. Energetické potřeby - nebyl nalezen žádný důkaz zvýšeného energetického výdeje nebo změny ve využití energie u dětí s onkologickým onemocněním ve srovnání se zdravými dětmi. Oblast biologických potřeb Houlston et al. (2009, s ) ve své studii hodnotila nutriční potřeby onkologicky nemocných dětí. Veškeré informace, které se týkaly stravování v nemocnici, byly zjišťovány prostřednictvím dotazníkového šetření jak u dětí, tak u jejich rodičů. Průzkum byl proveden na dvou dětských odděleních Dětské nemocnice v Oxfordu. 85 % dotazovaných respondentů nebylo spokojeno se stravováním ve zdravotnickém zařízení. Respondenti uvedli následující
5 problematické oblasti: použití vozíku na oddělení vůně jídla na oddělení často onkologicky nemocným dětem způsobuje nevolnost, špatná prezentace potravin nevhodně naservírované potraviny, nedostatečná nabídka, absence oblíbených jídel. Dále z důvodu množství vyšetření a léčebných intervencí mají pacienti málo času na jídlo nedostatečná flexibilita ze strany zdravotnického personálu. Poslední problematickou oblastí bylo pociťování hladu mimo časového nastavená jídla. 95 % rodin uvedlo nutnost přinášet si stravu z venku. 75 % rodin a dětí konstatovalo, že by byla vhodná větší časová flexibilita stravování. Děti a rodiče měli rovněž možnost označit své oblíbené a neoblíbené potraviny. Mezi oblíbené potraviny byly zahrnuty např. lasagne, brokolice, mrkev, ovocný salát, pečené brambory se sýrem a další. Neoblíbené potraviny obsahovaly následující položky: rýžový nákyp, okurek, zelí, vánočka, Po důsledné analýze a reflexi získaných dat, byly v režimu nemocničního oddělení provedeny změny na základě výše uvedených požadavků rodičů a dětí. Opětovný průzkum po implementaci změn, prokázal velmi pozitivně, že 100 % rodičů a dětí bylo po zavedených intervencích spokojeno se zlepšením stravovacího systému. Také Galati et al. (2011, s ) se ve své průřezové studii zabývala stanovením energetických potřeb u dětí a mladistvých s onkologickým onemocněním. Studie byla provedena u dětí a dospívajících ve věku od 6 do 15 let. Kritéria výběru respondentů pro zařazení do výzkumného šetření byla následující: věk od šesti do patnácti let, diagnóza malignity bez ohledu na fázi onkologické léčby. Kritéria pro zařazení do kontrolní skupiny: věk 6 až 15 let. U subjektů byly hodnoceny následující oblasti: antropometrické údaje, příjem potravy a analýza složení těla bioelektrická impedance. Energetické výdaje byly měřeny nepřímou kalorimetrií. Nepřímé kalorimetrické údaje neprokázaly signifikantní rozdíly mezi pozorovanými skupinami. Nebyl nalezen žádný důkaz zvýšeného energetického výdeje nebo změny ve využití energie u dětí s rakovinou ve srovnání se zdravou skupinou. Z hlediska biologických potřeb nebyly v zahraničí zkoumány pouze nutriční potřeby, ale pozornost byla také věnována hodnocení posouzení únavy u dětí s onkologickým onemocněním, kdy Hockenberry et al. (2003, s ) publikovala svoji validační studii. Cílem studie bylo vyvinout a otestovat tři nástroje pro měření únavy u dětí s onkologickým onemocněním z perspektivy dítěte, rodičů a zaměstnanců. Studie se skládala ze tří fází: vývoje nástrojů, validace obsahu a měření psychometrických vlastností. Výzkumný soubor sestával ze 149 dětí ve věku od sedmi do dvanácti let během probíhající onkologické léčby. Dále bylo do výzkumu zařazeno 147 rodičů a 124 zdravotnických pracovníků. Byly vyvinuty 3 hodnotící nástroje pro měření únavy u dětí s onkologickým onemocněním z různých perspektiv. Škála Child Fatigue Scale (CFS) hodnotila únavu z pohledu samotného dítěte, kdy dítě mělo možnost označit na Likertově škále (1 vůbec ne 2 málo 3 někdy 4 docela dost 5 hodně) jak moc se během posledního týdne cítilo unavené, zda se cítilo unavené i ráno a jak se fyzicky cítí jeho tělo. Škála Parent Fatigue Scale (PFS) byla vytvořena pro rodiče onkologicky nemocných dětí. Rodiče měli možnost se opět vyjádřit na Likertově škále (1 5), zda je jejich dítě ráno unavené, je těžké jej dostat z postele a bývá unavené také u jídla. Škála Staff Fatigue Scale (SFS), vyvinuta pro zdravotnické pracovníky, hodnotila chování a náladu dětského pacienta v průběhu posledního uplynulého týdne hospitalizace. Personál posuzoval, zda je dítě schopné zapojit se do každodenní ošetřovatelské péče, je po spánku odpočaté a zda má sílu a vůli podílet se na péči. Rovněž u tohoto hodnotícího nástroje byla k hodnocení únavy ve výše uvedených oblastech využita Likertova škála (1 5). Nástroje prokázaly silnou počáteční validitu a reliabilitu. Podle autorů posuzovacích nástrojů ovšem do budoucna bude nutné tyto dále testovat. Vyšší intenzita únavy byla detekována především u dětí po aplikaci chemoterapie v důsledku poklesu bílé krevní řady a u dětí při relapsu. I přesto, že je únava přítomna u drtivé většiny onkologicky nemocných dětí, tyto děti ji však jen velmi sporadicky verbalizují.
6 Kontinuální monitorace potřeb v oblasti fyzické aktivity by se proto měla stát součástí každodenní ošetřovatelské péče. Oblast psycho-sociálních potřeb V rámci studií, které se zabývaly oblastí psycho-sociálních potřeb, byly autory studií hodnoceny především informační potřeby, potřeba kontaktu dítěte s rodičem a potřeby psycho-sociální péče a podpory. Oblast psycho-sociálních potřeb dětí s onkologickým onemocněním bývá v zahraničí velmi často zkoumána. Hooker (1997, s ) vyvinula a testovala nástroj, který komplexně hodnotil informační potřeby z pohledu teenagerů, dále pak tyto porovnala s výpověďmi zdravotnického personálu. Cílem studie byl návrh, vývoj a pilotní výzkum nástroje, který bude zjišťovat informační priority teenagerů (13 17 let) s rakovinou, dále pak identifikace informačních priorit teenagerů s rakovinou a popis této problematiky z pohledu profesionálů (sester, lékařů, psychologů, soc. pracovníků). Hodnocení potřeb bylo realizováno prostřednictvím metody Thurstone's Law of Comparative Judgement, kdy měřítko hodnot SV scale value čítalo od 1,5 (nejvíce důležité) do -1,5 (nejméně důležité). Výsledná zjištění byla hodnocena na základě priorit teenagerů. Nejvyšší priorita byla nalezena u potřeb: informace o šanci, že moje nemoc může být vyléčena, informace o tom, zda se na mé léčbě pracuje, informace o mé nemoci, informace o plánu mé léčby informace o rakovině. Dále byly priority potřeb teenagerů hodnoceny v sestupném pořadí: informace o vedlejších účincích mé léčby, informace o tom, jak nemoc a léčba může ovlivnit moji budoucnost, informace o tom, jak se o sebe mám postarat v průběhu léčby, informace o tom, jak má nemoc může ovlivnit to, co obvykle dělám, informace o tom, na koho se mohu obrátit s dotazem, informace o tom, jak nemoc může změnit můj vzhled. Stran odborníků byl kladen důraz především na poskytnutí informací ohledně fyzických problémů, pocitů a financí. Z výzkumu vyplývá, že vnímání prioritních informačních potřeb z pohledu teenagerů a zdravotnických pracovníků je značně odlišné. Také Ellis a Leventhal (1993, s ) zkoumali prostřednictvím dotazníkového šetření informační potřeby a preference dětí s onkologickým onemocněním. Výzkum byl proveden u 50ti onkologicky nemocných dětí (8 17 let) a 60ti rodičů, kteří děti doprovázeli při hospitalizaci. Výsledky výzkumu byly překvapivé a opět se výrazně lišily výpovědi dětí a rodičů. Děti požadovaly informace o své nemoci a její léčbě ve všech aspektech, zejména pak informace o prognóze. 76 % dětí si přálo, aby jim byla sdělena procentuální šance na vyléčení, bez ohledu na to, jaká měla být. Oproti tomu pouze 38 % rodičů souhlasilo s tím, aby jejich dětem byla tato informace sdělena (p 0,01). 95 % pacientů požadovalo sdělit, zda jsou smrtelně nemocní. Většina respondentů uvedla, že rozhodování o léčbě záviselo spíše na lékaři. Pacienti měli pocit, že by lidem mělo být umožněno se již od 14ti let svobodně rozhodnout o své účasti v lékařském výzkumu, dále pak od 16 let rozhodnout o léčbě nezávažných lékařských problémů a od 17 let o zamítnutí onkologické léčby. Rodiče často chtějí chránit své potomky před špatnými zprávami, ale většina dětí chce být plně informována o své nemoci. Obvykle nechtějí rozhodovat o své počáteční léčbě, ale mnohé cítí, že by se měly mít možnost rozhodnout o paliativní péči. Mitchell, Clarke a Sloper (2006, s ) provedli kvantitativní výzkum, kterým chtěli zmapovat saturaci péče a podpory dětí a mladistvých s onkologickým onemocněním. Do výzkumu byli zařazeni také rodiče onkologicky nemocných dětí. Dotazník zkoumal následující
7 oblasti poskytovaných služeb: spokojenost s nemocničními službami, poradenství a informace, potřeby péče a podpory, sociální a emocionální podpora, podpora pro ostatní členy rodiny, podpora při přechodu do domácího prostředí, dospělosti a budoucnosti, návrat do školy. Děti označily jako neuspokojenou potřebu dostatek hraček, vhodných jejich věku a dále pak jim nevyhovovala strava v nemocnici. V oblasti poradenství a informací by děti přivítaly více informací o onkologickém onemocnění prostřednictvím demonstrace na obrázcích, pomoc při hledání informací na internetu vhodné zdroje a více ústních informací o onemocnění. Další problematickou oblastí, byla oblast sociální a emocionální podpory, kde si děti přály více se setkávat s ostatními dětmi s onkologickým onemocněním, vrstevníky a kamarády. Observační studie autorky Björk et al. (2006, s ) se zabývala potřebami dětí s onkologickým onemocněním na počátku hospitalizace. Cílem studie bylo popsat chování, řeč těla a verbální vyjadřování dětí mladších 7 let s nově diagnostikovaným onkologickým onemocněním při počáteční hospitalizaci (prvních 10 měsíců). Na základě chování, řeči těla a verbálního vyjadřování byly identifikovány potřeby dětí. Při pozorování mělo dítě u sebe vždy rodiče, nebo alespoň jiného rodinného příslušníka. Terénní poznámky byly přepsány do textu a po obsahové analýze bylo stanoveno 5 kategorií potřeb (potřeby byly zařazeny do významových jednotek v širším slova smyslu, jako to, co dítě potřebovalo, hledalo, chtělo, vyjádřilo, po čem toužilo, ): potřeba blízkosti rodiče, potřeba hry a prožívání radosti, potřeba spolupodílet se na péči a léčbě, potřeba dobrých vztahů se zdravotnickým personálem, potřeba fyzického a emocionálního uspokojení. Jako nejvýznamnější, byla identifikována potřeba fyzického a emocionálního kontaktu dítěte s rodičem, kdy dítě prožívalo pocit jistoty a bezpečí. Výsledky ukazují, že pro děti je nezbytně nutné mít s sebou při hospitalizaci své rodiče, aby mohly být uspokojeny vybrané psychosociální potřeby. Oblast spirituálních potřeb Hart a Schneider (1997, s ) publikovali literární review, jejímž účelem byla diskuse o duchovních intervencích u onkologicky nemocných dětí na základě teoretických rámců Eriksona, Piageta a fáze vývoje víry Fowlera. Duchovní péče, by měla být v souladu především s psychosociálními potřebami. Tento příspěvek zahrnuje hodnocení a intervence v rámci duchovní péče u onkologicky nemocných dětí v různých vývojových stádiích od dětství až po dospívání. Při péči o onkologicky nemocné dítě by měla sestra dodržet několik následujících doporučení: podporovat spiritualitu v rodině nemocného dítěte a vnímat rodinu komplexně, jako celek, sestra si musí být vědoma různých ztrát, které děti zažívají ve spojení s onkologickým onemocněním a poskytovat intervence, které jsou zaměřené na znovuzískání pocitu normálnosti dítěte, dítě by mělo být zapojeno do rozhodovacích procesů, týkajících se plánu péče, v souladu s náboženskou orientací, vírou a hodnotovým systémem dítěte, sestra by měla poskytovat péči citlivě, takovým způsobem, aby dítě získalo pocit důvěry a rovnocenného partnerství, sestra by měla poskytovat péči, která se nezaměřuje jen na onemocnění, ale na dítě jako celek. Diskuze Komplexní hodnocení potřeb dětí s onkologickým onemocněním je nedílnou součástí a prioritou ošetřovatelské péče. Kvalitní zhodnocení potřeb následně vede k efektivitě jednotlivých ošetřovatelských intervencí a především k prevenci vzniku komplikací onkologické léčby. V klinické ošetřovatelské praxi by se dětská sestra měla zaměřit nejen na
8 hodnocení biologických potřeb, ale také na oblast psycho sociálních a spirituálních potřeb. Pakliže chceme poskytovat kvalitní ošetřovatelskou péči, potřeby dětí s onkologickým onemocněním by měly být posuzovány komplexně. Oblast biologických potřeb je stěžejním prvkem v celé hierarchii potřeb. Houlston et al. (2009, s ) identifikovala nedostatky v oblasti výživy u dětí léčených chemoterapií. Největší potíže hospitalizovaným dětem a jejich rodičům činila vůně jídla na oddělení v důsledku používání vozíků, nevhodné servírování potravin, nedostatečná nabídka a absence oblíbených potravin. Dále respondenti postrádali časovou flexibilitu a velmi často pociťovali hlad mimo nastavená jídla. Zjištěné nedostatky byly eliminovány a tím i vhodně saturovány potřeby dětí v oblasti výživy. Z výše uvedeného vyplývá, že uspokojování biologické potřeby výživy by nemělo být problematické, ovšem pouze za předpokladu důsledné monitorace problémových oblastí a včasné intervence. Potřeby nutrice byly u onkologicky nemocných dětí hodnoceny také z hlediska energetického výdeje. Galati et al. (2011, s ) na základě průřezové studie konstatují, že nebyl nalezen žádný důkaz zvýšeného energetického výdeje nebo změny ve využití energie u dětí s onkologickým onemocněním ve srovnání se zdravými dětmi. Analýze byla dále postoupena biologická potřeba odpočinku a spánku. Validační studie Hockenberry et al. (2003, s ) prezentuje silně validní a reliabilní nástroj, hodnotící únavu onkologicky nemocných dětí z pohledu samotných dětí Child Fatigue Scale (CFS), jejich rodičů Parent Fatigue Scale (PFS) a zdravotnického personálu Staff Fatigue Scale (SFS). Dle autorů nástrojů však bude nutné tyto dále testovat. Vyšší intenzita únavy byla detekována především u dětí po aplikaci chemoterapie a u dětí při relapsu. Děti únavu velmi často neverbalizují, proto by tato oblast měla být pravidelně monitorována v rámci ošetřovatelské péče. Studie, které se zabývaly hodnocením psychosociálních potřeb, byly často směřovány na oblast informovanosti dětí a potažmo i jejich rodičů či zdravotnických pracovníků o onkologické diagnóze a léčbě. Hooker (1997, s ) ve svém výzkumu identifikovala především priority informačních potřeb teenagerů z pohledu samotných teenagerů a rovněž z pohledu zdravotnického personálu. Nejvyšší priorita hodnocena teenagery byla zaznamenána u informačních potřeb v oblasti fyzického omezení, samotného onkologického onemocnění a dále pak prognózy a léčby. Z pohledu zdravotnického personálu byl také kladen důraz na informace, které se vztahovaly k fyzickému omezení a dále pak informace o psychickém stavu a finanční situaci. Podobnou studii provedl Ellis a Leventhal (1993, s ), kteří zkoumali informační potřeby a preference u onkologicky nemocných dětí a jejich rodičů. Komparací výsledků výzkumného souboru dětí a rodičů, byly opět zjištěny patrné odchylky. Velmi významným zjištěním bylo, že děti chtěly být vždy informovány o všech aspektech prognózy a léčby onkologického onemocnění, avšak jejich rodiče se je snažili před těmito informacemi chránit. Lze tedy konstatovat, že se vyskytují odlišnosti ve vnímání a prioritách informačních potřeb z pohledu nemocných dětí, jejich rodičů a zdravotnického personálu. Zmapování saturace péče a podpory dětí a mladistvých s onkologickým onemocněním bylo dalším předmětem zájmu. Bylo zjištěno, že děti postrádají informace o onkologickém onemocnění prostřednictvím demonstrace na různých obrázcích, dále by uvítaly pomoc při vyhledávání informací o nemoci na internetu a rády by se více setkávaly s ostatními dětmi s onkologickým onemocněním, vrstevníky a kamarády (Mitchell, Clarke, Sloper, 2006, s ). Také Björk et al. (2006, s ) se zabývala psychosociálními potřebami dětí s onkologickým onemocněním. Uvádí, že jako nejvýznamnější, byla identifikována potřeba fyzického a emocionálního kontaktu dítěte s rodičem, kdy dítě prožívalo za jejich přítomnosti
9 při hospitalizaci pocit jistoty a bezpečí. Je patrné, že v ošetřovatelské praxi má problematika psychosociálních potřeb stále značné rezervy a neměla by být opomíjena. Oblast spirituálních potřeb se prokázala jako nejméně zkoumaná. Nebyla nalezena žádná empirická studie, která by zmapovala spirituální potřeby dětí s onkologickým onemocněním. Existují pouze jakási teoretická východiska a doporučení pro kvalitní péči o onkologicky nemocné dítě (Hart, Schneider, 1997, s ). Závěr Onkologická léčba bývá často doprovázena četnými nežádoucími účinky. Posouzení potřeb dětí s onkologickým onemocněním by mělo být nedílnou součástí ošetřovatelské péče. Přičemž je žádoucí, aby byly potřeby hodnoceny komplexně v bio-psycho-sociálním kontextu. Neměly by být opomíjeny ani spirituální potřeby, kterým dosud není věnována dostatečná pozornost. Nedostatky byly rovněž nalezeny v oblasti biologických potřeb. Vzhledem k velkému množství nežádoucích účinků chemoterapie a radioterapie by měla být ošetřovatelská péče více zaměřena na monitoraci a saturaci biologických potřeb. Do budoucna by bylo vhodné realizovat studii, která by se prioritně orientovala na uspokojování biologických potřeb. Etické aspekty a konflikt zájmu Všechny použité bibliografické zdroje byly řádně citovány. Autorky si nejsou vědomy konfliktu zájmů. Autorský podíl Koncepce a design (AF, LS), sběr dat (AF), analýza a interpretace dat (AF, LS), zpracování návrhu rukopisu (AF), supervize (LS), kritické korekce rukopisu (AF, LS). Bibliografické odkazy Björk M, Nordström B, Hallström B. Needs of young children with cancer during their initial hospitalization: An observational study. Journal of Pediatric Oncology Nursing. 2006;23(4): PubMed: Ellis R, Leventhal B. Information needs and decision-making preferences of children with cancer. Psycho-Oncology. 1993;(2): Fineout-Overholt E, Johnston L. Teaching EBP: A challenge for educators in the 21st Century. Worldviews on Evidence-Based Nursing. 2005;2(1): PubMed: Galati PC, Mendes Resende CM, Salomão RG, Scridelli CA, Gonzaga Tone L, Pontes Monteiro J. Accurate determination of energy needs in children and adolescents with cancer. Nutrition and Cancer. 2011;63(2): PubMed: Hart D, Schneider D. Spiritual care for children with cancer. Seminars in Oncology Nursing. 1997;13(4): PubMed: Hockenberry MJ. Three instruments to assess fatigue in children with cancer: The child, parent and staff perspectives. Journal of Pain and Symptom Management. 2003;25(4): PubMed: Hooker L. Information needs of teenagers with cancer: developing a tool to explore the perceptions of patients and professionals. Journal of Cancer Nursing. 1997;1(4): Houlston A, Buttery E, Powell B. Cook to order: meeting the nutritional needs of children with cancer in hospital. Paediatric Nursing. 2009;21(4): PubMed: Jurga LM et al. Klinická a radiačná onkológia druhý diel. Martin: Osveta;2010. (in Slovak) Koutecký J, Cháňová M. Děti s nádorovým onemocněním I rady rodičům. Praha: Triton;2003. (in Czech)
10 Koutecký J, Kabíčková E, Starý J. Dětská onkologie pro praxi. Praha: Triton;2002. (in Czech) McCaffrey CN. Major stressors and their effects on the well-being of children with cancer. Journal of Pediatric Nursing. 2006;21(1): PubMed: Mitchell W, Clarke S, Sloper P. Care and support needs of children and young people with cancer and their parents. Psycho-Oncology. 2006;(15): PubMed: Moher D, Liberati A, Tetzlaff J, Altman DG, The PRISMA Group. Preferred reporting items for systematic reviews and meta-analyses: The PRISMA statement. Journal of Clinical Epidemiology. 2009;(62): PubMed:
PhDr. Radka Bužgová, Ph.D. PhDr. Lucie Sikorová, Ph.D. Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita
PhDr. Radka Bužgová, Ph.D. PhDr. Lucie Sikorová, Ph.D. Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita Hodnocení potřeb v paliativní péči K identifikaci priorit, aktuálních
VíceSOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM
SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM 2013 Dotazníkové šetření u pacientů s roztroušenou sklerózou 1. Cíle a způsob provedení dotazníkového šetření Dotazníkové šetření mezi pacienty
Více1. Regionální paliativní konference Multiprofesní spolupráce v péči o pacienty v závěru života v domácím prostředí STANDARDY PALIATIVNÍ PÉČE
1. Regionální paliativní konference Multiprofesní spolupráce v péči o pacienty v závěru života v domácím prostředí STANDARDY PALIATIVNÍ PÉČE V Brně 12.10. 2017 KVALITA A ROZVOJ Hlavním účelem procesu
VíceInformační výuka v rámci doktorandských studií na Fakultě zdravotnických věd Univerzity Palackého v Olomouci. J. Potomková, J. Marečková, J.
Informační výuka v rámci doktorandských studií na Fakultě zdravotnických věd Univerzity Palackého v Olomouci J. Potomková, J. Marečková, J.Gallo SKIP-KLK : Knihovník učitelem, Praha 7.10.2010 1 Fakulta
VíceOšetřovatelství
Ošetřovatelství jako věda (Charakteristika oboru ošetřovatelství) Ošetřovatelství Ošetřovatelství jako vědní obor Samostatná vědní disciplína s vlastní teoretickou základnou. Teorie umožňuje: - třídit
VíceÚLOHA SPIRITUALITY V KVALITĚ ŽIVOTA A ŽIVOTNÍ SPOKOJENOSTI U MLADÝCH LIDÍ
ÚLOHA SPIRITUALITY V KVALITĚ ŽIVOTA A ŽIVOTNÍ SPOKOJENOSTI U MLADÝCH LIDÍ Irena OCETKOVÁ Hlavní výzkumné otázky 1. Existuje souvislost úrovně spirituality a kvality života, projevované v pocitu subjektivní
VíceZdravotní péče ošetřovatelská péče
Zdravotní péče ošetřovatelská péče Zdeňka Mikšová Olomouc 29.11.2016 Ošetřovatelská péče Rozpoznání příznaků poruchy zdraví Svépomoc a pomoc Svépomoc a pomoc při poruše zdraví při poruše zdraví Dodržování
VíceOšetřovatelství. pojetí moderního ošetřovatelství
Ošetřovatelství pojetí moderního ošetřovatelství Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Bc. Tondrová Irena duben 2009 ošetřovatelství Pojetí
VíceTEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011
TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 STUDIJNÍ PROGRAM: Ošetřovatelství 53-41-B STUDIJNÍ OBOR: Všeobecná sestra R009 FORMA STUDIA: Prezenční PŘEDMĚT: BEHAVIORÁLNÍ VĚDY 1.
VícePODPORA ZDRAVÍ JAKO OŠETŘOVATELSKÝ DIAGNOSTICKÝ FENOMÉN U ROMSKÉHO ETNIKA
PODPORA ZDRAVÍ JAKO OŠETŘOVATELSKÝ DIAGNOSTICKÝ FENOMÉN U ROMSKÉHO ETNIKA Marinella Danosová Lenka Machálková Ústav ošetřovatelství Fakulta zdravotnických věd Příspěvek vznikl za podpory Studentské grantové
VíceDomácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno
Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Umírání v ČR V ČR každoročně zemře kolem 105 000 lidí 35000 Absolutní počty zemřelých v ČR podle pohlaví a
VíceVyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů
Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s., nemocnice Středočeského kraje Máchova 400, 256 30 Benešov T I S K O V Á Z P R Á V A Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů Nemocnice Rudolfa a Stefanie
VícePŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY
PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY Projekt poskytování sociální péče v domácnosti v oblasti intenzivní paliativní péče. Pilotní projekt realizuje společnost
VíceModely interpersonálních vztahů Majory Gordon Model funkčních vzorců zdraví. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové
Modely interpersonálních vztahů Majory Gordon Model funkčních vzorců zdraví Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Biografie 1 Základní ošetřovatelské vzdělání na Mount Sinai Hospital School of Nursing
VíceMetodologie vědecké práce v rehabilitaci
Metodologie vědecké práce v rehabilitaci Medicína založená na důkazech EBM Medicína založená na důkazech Evidence based medicine = využití vedle osobní zkušenosti i zkušeností většiny lékařů/zdravotníků
VíceAtestační otázky z nástavbového oboru Paliativní medicína Verze 1-2012
Atestační otázky z nástavbového oboru Paliativní medicína Verze 1-2012 Obecná část 1. Základní koncepty paliativní medicíny (nevyléčitelné onemocnění, terminální onemocnění, pacient v terminálním stavu,
VíceOŠETŘOVATELSKÁ DOKUMENTACE dle Gordonové (studentský formulář) Katedra ošetřovatelství LF MU
Vyšetření: (v dobé sběru anamn. +3dni) Vitální funkce: Medikace: OŠETŘOVATELSKÁ DOKUMENTACE dle Gordonové (studentský formulář) Katedra ošetřovatelství LF MU Oddělení: Jméno studenta: Ročník: Datum: VSTUPNÍ
VíceA PROJEKT SHELTER V ČR
DLOUHODOBÁ GERIATRICKÁ PÉČE A PROJEKT SHELTER V ČR Koordinující pracoviště: Geriatrická klinika 1.LF UK a VFN, Praha prof. MUDr. Eva Topinková,, CSc. Eva Červinková NÁKLADY NA SLUŽBY PRO SENIORY V EVROPSKÉM
VíceVyužití aliance 3N v managementu bolesti u nemocných s chronickou ránou
Využití aliance 3N v managementu bolesti u nemocných s chronickou ránou Mgr. Markéta Koutná, DSP FZV UP Olomouc školitel: PhDr. Andrea Pokorná PhD., LF MU, Brno Bolest u chronické (nehojící se) rány BOLEST
VíceObsah. Úvod Vzdělávání v ošetřovatelství 45 Ilona Plevová 2.1 Počátky vzdělávání Vzdělávání po roce
Obsah Úvod 13 1 Historie ošetřovatelství 15 Ilona Plevová, Regina Slowik 1.1 Ošetřovatelství v nejstarších dobách 15 1.2 Význam církve pro vývoj ošetřovatelství 16 1.3 Válečné ošetřovatelství 19 1.4 Počátky
VíceVYUŽITÍ PORTÁLU DEKUBITY.EU A VÝSLEDKY ANKETY VÝŽIVA A DEKUBITY. Michaela Hofštetrová Knotková Nina Müllerová
VYUŽITÍ PORTÁLU DEKUBITY.EU A VÝSLEDKY ANKETY VÝŽIVA A DEKUBITY Michaela Hofštetrová Knotková Nina Müllerová Dekubity.eu Novinky roku 2017 2017 problematika dekubitů a výživy Spolupráce s pacientskými
VíceSEZNAM PŘÍLOH. Příloha č. 8: Informovaný souhlas Příloha č. 9: Návrh informační brožury pro příbuzné
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Seznam zkratek Příloha č. 2: Seznam tabulek Příloha č. 3: Seznam obrázků Příloha č. 4: Struktura otázek pro polostrukturovaný rozhovor Příloha č. 5: Žádost o provedení výzkumného
VíceKomunitní ošetřovatelství zaměřené na zdraví v zaměstnanců Hana Pinkavová
Komunitní ošetřovatelství zaměřené na zdraví v zaměstnanců 2018 Hana Pinkavová Literatura: Hanzlíková,A.: Komunitné ošetrovatelstvo. Martin: Osveta, 2007, s.226-237 ISBN 80-8063-213-8 cíl: Definovat KOM
VícePOTŘEBY V OŠETŘOVATELSTVÍ. Doc. PhDr. J. Marečková, Ph.D. Mgr. L. Mazalová
POTŘEBY V OŠETŘOVATELSTVÍ Doc. PhDr. J. Marečková, Ph.D. Mgr. L. Mazalová MASLOWOVA HIERARCHIE POTŘEB SKUPINY LIDSKÝCH POTŘEB čtyři nosné skupiny lidských potřeb: a/ potřeby biologické - tělesné b/ potřeby
VícePohled pacientů s Parkinsonovou nemocí a jejich rodin na péči na konci života. Radka Bužgová, Radka Kozáková
Pohled pacientů s Parkinsonovou nemocí a jejich rodin na péči na konci života Radka Bužgová, Radka Kozáková Projekt AZV MZ ČR (2017-2020) LF OU a neurologická klinika FN Ostrava Cílem projektu je vytvoření
VíceHodnocení spokojenosti pacientů. doc.ing. Jana Holá, Ph.D.
Hodnocení spokojenosti pacientů doc.ing. Jana Holá, Ph.D. 13.října.2017 Setkání hlavních odborníků RA 6 Výstupy spolupráce Projekty TAČR, AZV MZ ČR Mapy péče Metodiky a postupy Šetření spokojenosti
VíceZapojení odborníků v evropských nemocnicích
Doložka: Toto je verze dotazníku pro pilotní průzkum, kterou nelze použít bez souhlasu autora. V případě potřeby kontaktujte: duque@fadq.org Zapojení odborníků v evropských nemocnicích Dotazník pro vedoucí
VíceSvětové šetření o zdraví (13. díl) Cíle zdravotnictví a sociální kapitál
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 28.6.2004 41 Světové šetření o zdraví (13. díl) Cíle zdravotnictví a sociální kapitál Tato aktuální informace se zabývá
VíceVÝSLEDKY ANKETY BOLEST A DEKUBITY. Michaela Hofštetrová Knotková Nina Müllerová
VÝSLEDKY ANKETY BOLEST A DEKUBITY Michaela Hofštetrová Knotková Nina Müllerová Doporučení EPUAP v oblasti bolesti Mezi doporučované intervence EPUAP v prevenci a léčbě dekubitů patří i sledování bolesti,
VícePOSKYTOVÁNÍ OŠETŘOVATELSKÉ PÉČE PODLE
POSKYTOVÁNÍ OŠETŘOVATELSKÉ PÉČE PODLE DOPORUČENÍ EPUAP PRO PREVENCI A LÉČBU DEKUBITŮ V INTENZIVNÍ PÉČI VE DVOU ČESKÝCH NEMOCNICÍCH Mgr. Markéta Příhodová Mgr. Veronika Di Cara 2016 Ústav teorie a praxe
VíceMobilní specializovaná paliativní péče (MSPP) v roce 2017
ČSPM ČSL JEP Masarykův onkologický ústav Žlutý kopec 7, 656 53 Brno www.paliativnimedicina.cz info@paliativnimedicina.cz Mobilní specializovaná paliativní péče (MSPP) v roce 2017 Stanovisko České společnosti
VícePrůvodce nabídkou Certifikace paliativního přístupu v sociálních službách
Průvodce nabídkou Certifikace paliativního přístupu v sociálních službách Certifikace, vytvořená na základě švýcarského modelu, se zaměřuje na nastavení paliativního přístupu v pobytových sociálních službách
VíceOTÁZKY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE Z OŠETŘOVATELSTVÍ AR 2014/2015
Fakulta zdravotnických studií UJEP v Ústí nad Labem Velká Hradební 13 400 01 Ústí nad Labem Katedra ošetřovatelství a porodní asistence OTÁZKY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE Z OŠETŘOVATELSTVÍ AR 2014/2015
VíceUtrpení pacientů v závěru života a koncept důstojné smrti
Utrpení pacientů v závěru života a koncept důstojné smrti Několik poznámek z pohledu paliativní medicíny Ondřej Sláma Masarykův onkologický ústav Česká společnost paliativní medicíny ČLS JEP Ostrava 9.2.2017
VíceKlinické ošetřovatelství
Klinické ošetřovatelství zdroj www.wikiskripta.eu úprava textu Ing. Petr Včelák vcelak@kiv.zcu.cz Obsah 1 Klinické ošetřovatelství... 3 1.1 Psychiatrická ošetřovatelská péče... 3 1.1.1 Duševní zdraví...
VíceNEMOCNIČNÍ PROGRAM PALIATIVNÍ PÉČE KONZILIÁRNÍ PALIATIVNÍ TÝM METODIKA
NEMOCNIČNÍ PROGRAM PALIATIVNÍ PÉČE KONZILIÁRNÍ PALIATIVNÍ TÝM METODIKA Konziliární paliativní tým je poradním orgánem v indikaci a nastavení obecné a specializované paliativní péče. Skládá se z lékařů
VíceSpeciální informační služby pro zdravotníky v Národní lékařské knihovně PhDr. Eva Lesenková, Ph.D. Mgr. Adéla Jarolímková, Ph.D.
Speciální informační služby pro zdravotníky v Národní lékařské knihovně PhDr. Eva Lesenková, Ph.D. Mgr. Adéla Jarolímková, Ph.D. Národní lékařská knihovna Praha specializovaná veřejná knihovna (Knihovní
VíceVyhodnocení celostátního průzkumu Barometr českého zdravotnictví z pohledu největších zaměstnavatelů v České republice
Počet hlasů (%) Počet hlasů (%) Vyhodnocení celostátního průzkumu Barometr českého zdravotnictví z pohledu největších zaměstnavatelů v České republice 46% z celkového počtu hlasujících zaměstnavatelů používá
VíceOŠETŘOVATELSKÁ PÉČE Z POHLEDU DÍTĚTE TVORBA NÁSTROJE NA JEJÍ HODNOCENÍ Mgr. Iveta Černohorská 1, Mgr. Zuzana Červenková 1, Bc. Kristina Otáhalová 2
OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE Z POHLEDU DÍTĚTE TVORBA NÁSTROJE NA JEJÍ HODNOCENÍ Mgr. Iveta Černohorská 1, Mgr. Zuzana Červenková 1, Bc. Kristina Otáhalová 2 1 Univerzita Pardubice, Fakulta zdravotnických studií,
VícePraktické naplnění Resortně bezpečnostního cíle 8. Výstupy dotazníkového šetření
Praktické naplnění Resortně bezpečnostního cíle 8 Výstupy dotazníkového šetření OBSAH ÚVOD... 3 CÍLE ŠETŘENÍ... 3 METODIKA ŠETŘENÍ... 3 VYHODNOCENÍ JEDNOTLIVÝCH POLOŽEK DOTAZNÍKU... 4 Položka 1 Vnitřní
VícePráva nemocných dětí. Práva nemocných dětí. Hana Pinkavová
Práva nemocných dětí Práva nemocných dětí Hana Pinkavová Práva dítěte: etapy poznávání dítěte a dětství z hlediska historického nejdůležitější mezníky ve vývoji lidských a především dětských práv: 1924
VíceOšetřovatelský proces z hlediska akreditačních standardů SAK ČR
Ošetřovatelský proces z hlediska akreditačních standardů SAK ČR Lenka Gutová, Eva Pavelková SAK ČR Seminář MZ ČR 26.4.2007 Podpora řízení kvality v primární péči Je těžké měnit lidi, ale je možné změnit
VíceVLIV POZITIVNÍCH POCIT
VLIV POZITIVNÍCH POCITŮ NA SUBJEKTIVNĚ VNÍMANOU KVALITU ŽIVOTA U PACIENTŮ S CHRONICKOU OBSTRUKČNÍ PLICNÍ NEMOCÍ Mgr. Jana Maňhalová prof. PhDr. Valérie Tóthová, Ph.D. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích,
VíceAkreditační standardy a jejich naplňování pro oblast výživy
Akreditační standardy a jejich naplňování pro oblast výživy Bc. Markéta Zemanová,DiS. OLV FNKV Praha Dietní výživa 2017 Úvod Součástí zákona č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování
VíceZávislost na počítačových hrách u žáků druhého stupně vybraných základních škol
POSUDEK BAKALÁŘSKÉ / MAGISTERSKÉ PRÁCE OPONENT Název Závislost na počítačových hrách u žáků druhého stupně vybraných základních škol Autor Bc. Jiří Zatřepálek Vedoucí práce Mgr. Jaroslav Vacek Oponent
VíceStandardy péče o osoby s revmatickou artritídou
Standardy péče o osoby s revmatickou artritídou Translation into: Completed by: Email: SOC 1 Lidé s projevy RA by měli mít včasný přístup ke klinickým/zdravotnickým odborníkům kompetentním pro stanovení
VíceHOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
HOSPICOVÁ PÉČE Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Srpen, 2010 Bc. Höferová Hana HOSPICOVÁ PÉČE Bc. Höferová Hana Hospicová péče Je to forma
VíceProf. MUDr. Jiří Vorlíček, CSc. Prof. MUDr. Jitka Abrahámová, DrSc. MUDr. Tomáš Büchler, PhD.
Promítnutí pokroků lékařské vědy do funkčního hodnocení zdravotního stavu a pracovní schopnosti ve vztahu k mezinárodní klasifikaci nemocí a s přihlédnutím k Mezinárodní klasifikaci funkčních schopností
Více3. Kulatý stůl na téma: Systém prevence a léčby dekubitů v ČR. Světový den STOP dekubitům
3. Kulatý stůl na téma: Systém prevence a léčby dekubitů v ČR Světový den STOP dekubitům Praha, 12. 11. 2015 Dekubity/proleženiny téma NEJEN pro zdravotnictví Dlouhodobým prevalenčním šetřením Národního
VíceVýběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI. díl)
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 14.5.2003 26 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI.
VíceČlověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.
Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM
VíceZNALOSTI A DOVEDNOSTI ČESKÝCH MUŽŮ V OBLASTI INFORMAČNÍ BEZPEČNOSTI - VÝSLEDKY STATISTICKÉ ANALÝZY
ZNALOSTI A DOVEDNOSTI ČESKÝCH MUŽŮ V OBLASTI INFORMAČNÍ BEZPEČNOSTI - VÝSLEDKY STATISTICKÉ ANALÝZY Knowledge and skills of Czech men in the field of information security - the results of statistical analysis
VíceEvropský den onemocnění prostaty 15. září 2005 Aktivita Evropské urologické asociace a České urologické společnosti
Evropský den onemocnění prostaty 15. září 2005 Aktivita Evropské urologické asociace a České urologické společnosti prim. MUDr. Jan Mečl Urologické oddělení Krajská nemocnice Liberec Co je to prostata?
VícePéče o pacienty s diagnózami F50.0 F poruchy přijímání potravy v psychiatrických lůžkových zařízeních ČR
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 1. 9. 2010 52 Péče o pacienty s diagnózami F50.0 F50.9 - poruchy přijímání potravy v psychiatrických lůžkových zařízeních
VíceHumanistické modely Virginia Henderson Teorie základní ošetřovatelské péče. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové
Humanistické modely Virginia Henderson Teorie základní ošetřovatelské péče Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Biografie *1897 Kansas City USA, +1996 Branford USA Věnovala se ošetřovatelskému výzkumu
VíceSpokojenost volajících s fungováním Zelené informační linky agentury CzechInvest
Spokojenost volajících s fungováním Zelené informační linky agentury CzechInvest V letošním roce provedla agentura CzechInvest průzkum identifikující spokojenost žadatelů o dotaci z Operačního programu
VíceHodnocení skóre nutričního rizika na pracovištích Interní kliniky FN Motol. Nutriční terapeutka Kateřina Kristová FN Motol
Hodnocení skóre nutričního rizika na pracovištích Interní kliniky FN Motol Nutriční terapeutka Kateřina Kristová FN Motol Směrnice nutriční péče ve FN Motol Organizační směrnice č.ios_9/2008_4 Odpovědnost
VíceCEBO: (Center for Evidence Based Oncology) Incidence Kostních příhod u nádorů prsu PROJEKT IKARUS. Neintervenční epidemiologická studie
CEBO: (Center for Evidence Based Oncology) Incidence Kostních příhod u nádorů prsu PROJEKT Neintervenční epidemiologická studie PROTOKOL PROJEKTU Verze: 4.0 Datum: 26.09.2006 Strana 2 PROTOKOL PROJEKTU
VíceRadka Bužgová 1, Erika Hajnová 1,2, Lucie Sikorová 1, Radka Kozáková 1. Abstrakt. Abstract. korespondence: radka.buzgova@osu.cz
roč. 4, č. 3/2013 PILOTNÍ TESTOVÁNÍ DOTAZNÍKU PNAP HODNOCENÍ POTŘEB PACIENTŮ V PALIATIVNÍ PÉČI NA ONKOLOGICKÉM ODDĚLENÍ PILOT TESTING OF PNAP QUESTIONNAIRE PATIENT NEEDS ASSESSMENT IN PALLIATIVE CARE AT
VíceINSTITUT ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ ÚSTAV OŠETŘOVATELSTVÍ VYPSÁNÍ TÉMAT PRO BAKALÁŘSKÉ PRÁCE AKADEMICKÝ ROK : Bakalářský studijního program
INSTITUT ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ ÚSTAV OŠETŘOVATELSTVÍ VYPSÁNÍ TÉMAT PRO BAKALÁŘSKÉ PRÁCE AKADEMICKÝ ROK : 2009-2010 Bakalářský studijního program OŠETŘOVATELSTVÍ 53-41 - OBOR VŠEOBECNÁ SESTRA prezenční
VíceRiziko nežádoucích událostí na operačním sále - poznatky z pracoviště Petra Kourková, Jana Vácová COS Nemocnice Jihlava
VI. KONGRES 2.- 3. června 2017 PERIOPERAČNÍCH SESTER Hotel Flora Olomouc S MEZINÁRODNÍ ÚČASTÍ Riziko nežádoucích událostí na operačním sále - poznatky z pracoviště Petra Kourková, Jana Vácová COS Nemocnice
VíceZahajovací konference
Zahajovací konference Program CZ11 Public Health Initiatives Iniciativy v oblasti veřejného zdraví Předdefinovaný projekt Vytvoření Systému Ucelené Psychiatrické Rehabilitace (S.U.P.R) a jeho implementace
VíceReport. Dr. med. Dr. med. vet. Franz Starflinger. Colostrum extrakt, jako doprovodná terapie s pacienty s rakovinou. Burghausen Září 2000 -1-
Dr. med. Dr. med. vet. Franz Starflinger Report Colostrum extrakt, jako doprovodná terapie s pacienty s rakovinou Burghausen Září 2000 Dr. Dr. F. Starflinger -1- Pacienti s rakovinou s poskytnutím holvita
Více4. Kulatý stůl na téma: Systém prevence a léčby dekubitů v ČR. Světový den STOP dekubitům
4. Kulatý stůl na téma: Systém prevence a léčby dekubitů v ČR Světový den STOP dekubitům Brno, 12. 11. 2016 Dekubity/proleženiny téma NEJEN pro zdravotnictví Uspořádání již 4. Kulatého stolu je známkou
VíceAdiktologická péče v ÚVN. Mgr. Kateřina Mladá AT Konference, Seč,
Adiktologická péče v ÚVN Mgr. Kateřina Mladá AT Konference, Seč, 7. 6. 2017 Cíle přednášky představit nové možnosti uplatnění profese adiktologa v rámci zdravotnictví (nemocniční péče) konkrétní ukázka
VíceSestra a její pomoc při edukaci pacienta k sebepéči Zdravotnické noviny str. 14 Téma PaedDr. et Mgr. Eva Zacharová, Ph. D.
Sestra a její pomoc při edukaci pacienta k sebepéči 24.8.2009 Zdravotnické noviny str. 14 Téma PaedDr. et Mgr. Eva Zacharová, Ph. D. Komunikace je základem humánního ošetřovatelství. Je to nástroj, který
VíceMODERNÍ MARKETINGOVÝ VÝZKUM
KOZEL Roman MODERNÍ MARKETINGOVÝ VÝZKUM Obsah O hlavním autorovi... 9 Slovo úvodem...11 1. Marketingové prostředí...13 1.1 Charakteristika prostředí...14 1.2 Makroprostředí...16 1.2.1 Demografické prostředí...18
VíceŘízená ošetřovatelská praxe mediků na Ostravské univerzitě
Řízená ošetřovatelská praxe mediků na Ostravské univerzitě Darja Jarošová, Yvetta Vrublová, Hana Lukšová Ústav ošetřovatelství a porodní asistence Lékařská fakulta, Ostravská univerzita Ošetřovatelská
VícePaliativní péče v první linii Doporučený postup pro všeobecné praktické lékaře 2006 MUDr.Bohumil Skála,PhD Paliativní péče Paliativní péče je přístup, p, který zlepšuje kvalitu života nemocných a jejich
VícePostoje k transformaci ústavní péče. Eva Dragomirecká Katedra sociální práce FF UK 33. konference sociální psychiatrie
Postoje k transformaci ústavní péče Eva Dragomirecká Katedra sociální práce FF UK 33. konference sociální psychiatrie 20.-22.11.2014, Přerov Postoje veřejnosti PŘÍNOS vypovídají o skutečných problémech,
VíceZAPOJOVÁNÍ PEER KONZULTANTŮ DO SLUŽEB - zkušenosti z projektu. MUDr. Zuzana Foitová
ZAPOJOVÁNÍ PEER KONZULTANTŮ DO SLUŽEB - zkušenosti z projektu MUDr. Zuzana Foitová Zotavení znamená žít spokojeně se symptomy nemoci nebo bez nich Peer zkušenost a zotavení Byl jsem tam Já jsem důkaz Roviny
VíceHODNOCENÍ SE ZÚČASTNILO CELKEM 30 689 RESPONDENTŮ
A VYHODNOCENÍ CELOSTÁTNÍHO MĚŘENÍ SPOKOJENOSTI PACIENTŮ ČESKÝCH NEMOCNIC 2011 HODNOCENÍ SE ZÚČASTNILO CELKEM 30 689 RESPONDENTŮ 1 VYHODNOCENÍ JEDNOTLIVÝCH OTÁZEK 1.1 UVÍTALI BYSTE VÍCE INFORMACÍ O VÝSLEDCÍCH
VíceROZVOJ PALIATIVNÍ PÉČE V RÁMCI NEMOCNICE MILOSRDNÝCH SESTER SV. KARLA BOROMEJSKÉHO V PRAZE
ROZVOJ PALIATIVNÍ PÉČE V RÁMCI NEMOCNICE MILOSRDNÝCH SESTER SV. KARLA BOROMEJSKÉHO V PRAZE Zlepšení kvality paliativní péče o pacienty s pokročilým neonkologickým onemocněním s limitovanou prognózou v
VícePodpora zdraví v Nemocnici Pelhřimov
Podpora zdraví v Nemocnici Pelhřimov Mgr. Pavlína Fridrichovská DiS. Koordinátor podpory zdraví Nemocnice Pelhřimov Efektivní strategie podpory zdraví IV. Praha SZÚ 16. 6. 2016 Nemocnice Pelhřimov Nemocnice
VíceNutriční podpora na JIP a nutriční terapeut. František Novák 4. interní klinika VFN a 1. LF UK v Praze
Nutriční podpora na JIP a nutriční terapeut František Novák 4. interní klinika VFN a 1. LF UK v Praze Nutriční terapeut dietitian nutritionist Nelékařská zdravotnická profese se zaměřením na nutriční problematiku
VíceRozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví
Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:
VíceKvalita života nemocných s kardiovaskulárním onemocněním Jana Haluzíková
ZVYŠOVÁNÍ ODBORNÝCH KOMPETENCÍ AKADEMICKÝCH PRACOVNÍKŮ OSTRAVSKÉ UNIVERZITY V OSTRAVĚ A SLEZSKÉ UNIVERZITY V OPAVĚ Kvalita života nemocných s kardiovaskulárním onemocněním Jana Haluzíková VYUŽITÍ STUDIJNÍ
VíceKvalita a bezpečí ve výživě a nutričním zajištění v následné péči (nutriční terapeut, právník, ekonom)
Kvalita a bezpečí ve výživě a nutričním zajištění v následné péči (nutriční terapeut, právník, ekonom) Tamara Starnovská a kolektiv motto Hladovění v populaci je v současné době příznakem chudoby, hladovění
VícePRÁVA PACIENTŮ PRÁVA HOSPITALIZOVANÝCH DĚTÍ
PRÁVA HOSPITALIZOVANÝCH DĚTÍ První charta práv nemocných byla vyhlášena v USA (1972), kde byly vždy vysoce ceněny lidská práva a občanské svobody David Anderson (farmakolog z Virginie )- formuloval první
VíceOvěř. ěření spolehlivosti dat z dotazníkov itím m kappa indexu. H.Tomášková Krajská hygienická stanice, Ostrava
Ověř ěření spolehlivosti dat z dotazníkov kového šetření použit itím m kappa indexu H.Tomášková Krajská hygienická stanice, Ostrava Studie realizovaná v rámci grantového projektu IGA MZ ČR č. NJ 6139-3
VíceHodnocení fungování zdravotnických systémů
Hodnocení fungování zdravotnických systémů KVANTIFIKACE dokončení nabídka http://data.euro.who.int/hfadb/ Počet lůžek / 100 000 obyvatel Počet lékařů / 100 000 obyvatel Počet nemocnic na 100 000 obyvatel
VíceSOUHRN Výsledky průzkumu spokojenosti hospitalizovaných pacientů ve FTNsP rok 2007
Fakultní Thomayerova nemocnice s poliklinikou, Vídeňská 800, Praha 4 SOUHRN Výsledky průzkumu spokojenosti hospitalizovaných pacientů ve FTNsP rok 2007 Oddělení kvality FTNsP ÚVOD Projekt sledování spokojenosti
VíceVyhodnocení dotazníků spokojenosti hospitalizovaných pacientů
Vyhodnocení dotazníků spokojenosti hospitalizovaných pacientů Termín šetření : 1.7. - 31.12.2015 Hospitalizováno Celkem Odevzdáno Návratnost 11 761 1 627 13,80% Obecné shrnutí připomínek a pochval hospitalizovaných
VíceKlinická farmacie v klinické praxi. 1.kongres ČOSKF ČLS JEP Praha 7.října 2011 Gregorová Jana Oddělení klinické farmacie, FN Na Bulovce
Klinická farmacie v klinické praxi 1.kongres ČOSKF ČLS JEP Praha 7.října 2011 Gregorová Jana Oddělení klinické farmacie, FN Na Bulovce založení ČOSKF ČLS JEP ČOSKF ČLS JEP prosazovat zájmy oboru klinická
VíceSystém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí
Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí Subsystém 6 Zdravotní stav Výsledky studie Zdraví dětí 2016 Rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění Úvod Prevalenční
VíceKLIMA ŠKOLY. Zpráva z evaluačního nástroje Klima školy. Škola Testovací škola - vyzkoušení EN, Praha. Termín
KLIMA ŠKOLY Zpráva z evaluačního nástroje Klima školy Škola Testovací škola - vyzkoušení EN, Praha Termín 29.9.2011-27.10.2011-1 - Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli, milí kolegové! Dovolte, abychom
VíceStrategie transformace psychiatrické péče v čem je inovativní? Martin Hollý předseda Psychiatrické společnosti ČLS JEP Parlament ČR, 7.10.
Strategie transformace psychiatrické péče v čem je inovativní? Martin Hollý předseda Psychiatrické společnosti ČLS JEP Parlament ČR, 7.10.2014 Agenda Popis stávajícího systému Popis inovace Rizika a jejich
VíceObezita v evropském kontextu. Doc. MUDr. Vojtěch Hainer, CSc. Ředitel Endokrinologického ústavu
Obezita v evropském kontextu Doc. MUDr. Vojtěch Hainer, CSc. Ředitel Endokrinologického ústavu OBEZITA CELOSVĚTOVÁ EPIDEMIE NA PŘELOMU TISÍCILETÍ 312 milionů lidí na světě je obézních a 1,3 miliardy lidí
VíceMěstský úřad Tišnov. Vyhodnocení dotazníkového šetření Anketa spokojenosti zaměstnanců Městského úřadu Tišnov Srovnání výsledků z roku 2012 a 2015
Městský úřad Tišnov Vyhodnocení dotazníkového šetření Městského úřadu Tišnov Srovnání výsledků z roku 2012 a 2015 2 Městský úřad Tišnov V roce 2012 a 2015 proběhlo na Městském úřadě v Tišnově dotazníkové
VíceDomácí hospic (mobilní specializovaná paliativní péče) Domov s pečovatelskou službou, Chráněné bydlení. Domov pro seniory Domov se zvláštním režimem
Domácí hospic (mobilní specializovaná paliativní péče) Domov s pečovatelskou službou, Chráněné bydlení Domácí zdravotní ošetřovatelská péče Domov pro seniory Domov se zvláštním režimem Domov pro seniory
VíceOšetřovatelství vědní obor. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové
Ošetřovatelství vědní obor Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Ošetřovatelství 1 = samostatný vědní obor = zabývá se všemi složkami procesu ošetřování nemocného člověka = vědní disciplína zaměřená
VíceKonference Kvalita Očima Pacientů 2010 Olomouc, 20. dubna 2010
HISTORIE A BUDOUCNOST MĚŘENÍ KVALITY ZDRAVOTNÍCH SLUŽEB PROSTŘEDNICTVÍM SPOKOJENOSTI PACIENTŮ (MUDr. Markéta Hellerová, náměstkyně ministryně zdravotnictví) Konference Kvalita Očima Pacientů 2010 Olomouc,
VíceSubjektivní hodnocení kvality života - WHODAS 2.0
Subjektivní hodnocení kvality života - WHODAS 2.0 20. 5. 2016 MUDr. Bc. Petra Sládková, Ph.D. Klinika rehabilitačního lékařství 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
VíceKonstruování významového rámce zdravotní gramotnosti matek s dítětem v symbiotickém období
Konstruování významového rámce zdravotní gramotnosti matek s dítětem v symbiotickém období Ivana Olecká, Kateřina Ivanová, Přemysl Hanák, Lubica Juríčková 1 Zaměření příspěvku Zdravotní gramotnost je soubor
VíceKvalita ošetřovatelské péče. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové
Kvalita ošetřovatelské péče Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Kvalita péče z hlediska N 1 Definována podle toho, co od nás zdravotníků N očekává důležitým ohledem je dg. Nemocného Determinující
VíceNárodní onkologické centrum V. A. Fanardžyana
Národní onkologické centrum V. A. Fanardžyana Klinické studie provedené v Národním onkologickém centru, s nádorovým onemocněním mléčné žlázy, konečníku, střeva, plic a děložního čípku. STANDARDNÍ CHEMOTERAPIE,
VíceADAPTACE KLINICKÉHO DOPORUČENÉHO POSTUPU PRO PREVENCI INTRAVASKULÁRNÍCH KATÉTROVÝCH INFEKCÍ
ADAPTACE KLINICKÉHO DOPORUČENÉHO POSTUPU PRO PREVENCI INTRAVASKULÁRNÍCH KATÉTROVÝCH INFEKCÍ Petra Žitníková Anesteziologicko-resuscitační oddělení, Sdružené zdravotnické zařízení Krnov, příspěvková organizace
VícePodpora pracovníků při nadlimitní stresové zátěži. Mgr. Dana Vaňková
Podpora pracovníků při nadlimitní stresové zátěži Mgr. Dana Vaňková Pilotní projekt Rok 2010 - ve FNHK pilotní výzkumné šetření (pracovní zátěž onkologických sester a způsoby jejich profesní podpory) Realizace:
VíceZÁZNAM 1 Prázdninové praxe v ošetřovatelství II. ročník Všeobecné lékařství... Akademický rok:...
Jméno a příjmení studenta: ZÁZNAM 1 Prázdninové praxe v ošetřovatelství II. ročník Všeobecné lékařství... UČO:. Akademický rok:.... Název a adresa poskytovatele zdravotních služeb - nemocnice: Praxe vykonávána
VíceCYKLISTIKA A KOMPLEXNÍ PŘÍSTUP VE STRATEGICKÉM PLÁNOVÁNÍ
CYKLISTIKA A KOMPLEXNÍ PŘÍSTUP VE STRATEGICKÉM PLÁNOVÁNÍ VÝZKUM DOPRAVNÍCH STRATEGIÍ MĚST V ČR JIŘÍ GALATÍK, Centrum dopravního výzkumu, v. v. i., www.cdv.cz, E-MAIL: jiri.galatik@cdv.cz ANOTACE PŘÍSPĚVKU:
Více