HODNOCENÍ POTŘEB DĚTÍ S ONKOLOGICKÝM ONEMOCNĚNÍM

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "HODNOCENÍ POTŘEB DĚTÍ S ONKOLOGICKÝM ONEMOCNĚNÍM"

Transkript

1 Citace článku Filová A, Sikorová L. Evaluating the needs of children with cancer. Central European Journal of Nursing and Midwifery. 2015;6(1): HODNOCENÍ POTŘEB DĚTÍ S ONKOLOGICKÝM ONEMOCNĚNÍM Andrea Filová, Lucie Sikorová Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita v Ostravě Abstrakt Cíl: Cílem přehledové studie je analýza aktuálních literárních studií, které hodnotí potřeby dětí s onkologickým onemocněním. Design: Přehledová studie. Metodika: K vyhledávání potřebných dat byly využity volně dostupné a licencované databáze (Medline, Proquest, Science Direct, Scopus, Ebsco, Google Scholar, Web of Science, Willey, Cinahl). Výsledky: Literární analýzou bylo zjištěno, že problematikou hodnocení potřeb dětí s onkologickým onemocněním se v zahraničí zabývalo několik autorů. Konkrétně bylo vyhledáno 8 studií, publikovaných v letech Potřeby dětí s onkologickou diagnózou byly hodnoceny jak kvalitativními, tak kvantitativními výzkumnými metodami. Jednotlivé oblasti bio-psychosocio-spirituálních potřeb byly autory studií zkoumány vždy odděleně. Žádná z nalezených studií nehodnotila potřeby dětí komplexně ve všech cílových oblastech. Závěr: Problematika hodnocení potřeb dětí s onkologickým onemocněním je velmi často diskutována a zkoumána. Zahraniční studie se zabývají různými oblastmi potřeb, od potřeb biologických, až po potřeby spirituální. Přičemž největší důraz by měl být kladen na potřeby biologické v důsledku četných nežádoucích účinků onkologické léčby. Do budoucna by bylo vhodné vyvinout a validizovat hodnotící nástroj, který by prioritně zmapoval biologické potřeby dětí s onkologickým onemocněním. Nejvíce efektivní by byl ovšem bezesporu hodnotící nástroj, který by zmapoval potřeby dětí komplexně. Klíčová slova: hodnocení, potřeba, dítě, onkologické onemocnění Úvod Onkologická onemocnění v dětském věku se řadí mezi velmi závažná a život ohrožující onemocnění. V naší populaci trpí onkologickou diagnózou asi 1 % dětí (Jurga, 2010, s. 1255). V průběhu onkologické nemoci se potřeby dítěte určitým způsobem modifikují, dítě může začít pociťovat pocit ohrožení nejen v oblasti fyzických potřeb, ale také v oblasti potřeb psycho sociálních a spirituálních. Související protinádorová léčba sebou nese nemalé obavy dítěte a rodičů a závažné léčebné komplikace, které se objevují zejména při vysoce intenzivní chemoterapii (Koutecký et al., 2002, s. 60). McCaffrey (2006, s ) uvádí, že onkologická léčba a především chemoterapie je velmi často dětmi i rodiči označována a považována za největší stresor (Koutecký et al., 2002, s ). Můžeme tedy konstatovat, že onkologická léčba má značný vliv na potřeby dítěte. Příznaky poškození v důsledku chemo a radioterapie závisí na lokalizaci (Koutecký et al., 2002, s. 61). Komplikací, které se mohou během onkologické léčby vyskytnout, je celá řada. Nejčastěji se jedná o febrilie, zvracení, zácpu, průjem, poruchy polykání, krvácení, bolesti a neposlední řadě také změny chování (Koutecký, Cháňová, 2003, s ). Aby dítěti mohla být poskytnuta komplexní lékařská, ošetřovatelská péče a především prevence nežádoucích účinků, které velmi často doprovází onkologickou léčbu, měla by být věnována pozornost zhodnocení potřeb dítěte, které úzce souvisí s následnou efektivitou všech lékařských a ošetřovatelských intervencí.

2 Cíl Cílem je literární analýza studií, které hodnotí potřeby dětí s onkologickým onemocněním. Analýza informací se zaměřuje především na problematické oblasti potřeb dětí v důsledku onkologické diagnózy. Metodika Výběrová kritéria K literární analýze byly vybrány kvantitativní i kvalitativní studie, zabývající se potřebami dětí s onkologickým onemocněním v bio-psycho-socio-spirituálním kontextu, nebo studie, hodnotící pouze jednu vybranou oblast potřeb. Vylučujícími kritérii byly: studie, které se zabývaly kvalitou života v paliativní péči, hodnocením potřeb hospitalizovaných neonkologicky nemocných dětí, léčbou onkologických onemocnění a v neposlední řadě také studie, které hodnotily potřeby dospělých pacientů. Zdroje Studie hodnotící potřeby dětí byly vyhledávány v licencovaných a volně přístupných databázích Medline, Proquest, Science Direct, Scopus, Ebsco, Google Scholar, Web of Science, Willey, Cinahl (období ). Vyhledávání Pro vyhledávání byla použita klíčová slova: need, identification, children, cancer. Výběr a analýza studií Bylo nalezeno 52 studií (vyřazeny byly duplicitní studie, případové studie a teoretické studie mimo literární review), z nichž námi zvoleným kritériím vyhovovalo 5 empirických studií, 1 literární review a 2 validační studie (vyvinutí a testování nástroje), které byly postoupeny analýze. Schéma 1 znázorňuje postupné vyřazování studií dle doporučení PRISMA (Moher et al., 2009, s. 1009). Nalezené důkazy byly hodnoceny na základě hierarchie úrovně důkazů dle autorek Fineout-Overholt, Johnston (2005, s ), které tyto klasifikují do sedmi kategorií. Do naší studie byly zařazeny důkazy úrovně, V.

3 Záznamy vyhledané v databázích (n = 52) Dodatečné záznamy vyhledané v jiných zdrojích (n = 0) Záznamy po odstranění duplicit (n = 38) Ověřené záznamy (n = 23) Vyřazené záznamy (n = 15) Články v plném rozsahu posouzené jako vhodné (n = 8) Články v plném rozsahu odůvodněně vyřazené (n = 15) Studie zahrnuté do kvalitativní syntézy (n = 1) Studie zahrnuté do kvantitativní syntézy (n = 7) Schéma 1 Vývojový diagram - doporučení PRISMA Výsledky Bylo nalezeno 6 kvantitativních studií (Tab.1), 1 kvalitativní studie a 1 literární review, které se zabývaly hodnocením potřeb dětí s onkologickým onemocněním. Vybrané studie hodnotily vždy pouze vybranou oblast potřeb, žádná ze studií nehodnotila potřeby komplexně z pohledu bio-psycho-socio-spirituálního. Ellis a Leventhal (1993, s ) se ve svém dotazníkovém šetření zabývali hodnocením informačních potřeb. Rovněž Hooker (1997, s ) se ve své studii věnovala informačním potřebám teenagerů. Další hodnocenou oblastí potřeb byla výživa, kdy Houlston et al. (2009, s ) provedla v dětské nemocnici v Oxfordu dotazníkové šetření, které zjišťovalo především vhodnost potravin a spokojenost respondentů se stravováním. Také Galati et al. (2011, s ) se zabývala ve své průřezové studii energetickými potřebami dětí s onkologickým onemocněním. Psycho-sociální oblast potřeb zmapovala ve své observační studii Björk et al. (2006, s ), která pozorovala onkologicky nemocné děti mladší sedmi let v interakci s jejich rodiči. Také Mitchell, Clarke a Sloper (2006, s ) zjišťovali svým dotazníkovým šetřením psycho-sociální péči a podporu v kontextu potřeb dětí. Cílem studie Hockenberry et al. (2003, s ) bylo vyvinout a otestovat hodnotící nástroj pro měření únavy u dětí s onkologickým onemocněním z perspektivy dítěte, rodičů a zaměstnanců. Hart a Schneider (1997, s ) ve svém literárním review diskutují o duchovních intervencích u onkologicky nemocných dětí na základě teoretických rámců Eriksona, Piageta a fáze vývoje víry Fowlera.

4 Hooker L. (1997) Hockenberry MJ et al. (2003) Mitchell W, Clarke S, Sloper P. (2006) Houlston A et al. (2009) Galati, PC et al. (2011) Biologické Tab. 1 Přehled studií hodnotících potřeby dětí s onkologickým onemocněním Autor Hodnocená oblast potřeb Metoda/Typ studie Soubor Výsledky/Zjištěné potřeby Úroveň důkazu Ellis R, Leventhal B. (1993) Psychosociální metoda/dotazníko vé šetření 50 dětí 60 rodičů Informační potřeby výskyt odlišností ve vnímání a prioritách informačních potřeb z pohledu nemocných dětí a jejich rodičů. Děti chtěly být vždy informovány o všech aspektech prognózy a léčby onkologického onemocnění, avšak jejich rodiče se je snažili Psychosociální Psychosociální Biologické Biologické metoda/validační studie metoda/validační studie metoda/dotazníko vé šetření metoda/dotazníko vé šetření metoda/průřezová studie 7 dětí 10 zdravotnických pracovníků 149 dětí 147 rodičů 124 zdravotnických pracovníků 112 dětí 303 rodičů 39 rodin (1x dítě + 1x rodič) 16 onkologicky nemocných dětí 19 dětí kontrolní skupina před těmito informacemi chránit. Informační potřeby - vnímání prioritních informačních potřeb z pohledu teenagerů a zdravotnických pracovníků je značně odlišné. Nejvyšší priorita hodnocena teenagery byla zaznamenána u informačních potřeb v oblasti fyzického omezení, samotného onkologického onemocnění a dále pak prognózy a léčby. Únava - vyšší intenzita únavy byla detekována především u dětí po aplikaci chemoterapie a u dětí při relapsu. Děti únavu velmi často neverbalizují, proto by tato oblast měla být pravidelně monitorována v rámci ošetřovatelské péče. Psycho sociální péče a podpora - děti postrádají informace o onkologickém onemocnění prostřednictvím demonstrace na různých obrázcích, dále by uvítaly pomoc při vyhledávání informací o nemoci na internetu a rády by se více setkávaly s ostatními dětmi. Výživa - uspokojování biologické potřeby výživy by nemělo být problematické, ovšem pouze za předpokladu důsledné monitorace problémových oblastí a včasné intervence. Energetické potřeby - nebyl nalezen žádný důkaz zvýšeného energetického výdeje nebo změny ve využití energie u dětí s onkologickým onemocněním ve srovnání se zdravými dětmi. Oblast biologických potřeb Houlston et al. (2009, s ) ve své studii hodnotila nutriční potřeby onkologicky nemocných dětí. Veškeré informace, které se týkaly stravování v nemocnici, byly zjišťovány prostřednictvím dotazníkového šetření jak u dětí, tak u jejich rodičů. Průzkum byl proveden na dvou dětských odděleních Dětské nemocnice v Oxfordu. 85 % dotazovaných respondentů nebylo spokojeno se stravováním ve zdravotnickém zařízení. Respondenti uvedli následující

5 problematické oblasti: použití vozíku na oddělení vůně jídla na oddělení často onkologicky nemocným dětem způsobuje nevolnost, špatná prezentace potravin nevhodně naservírované potraviny, nedostatečná nabídka, absence oblíbených jídel. Dále z důvodu množství vyšetření a léčebných intervencí mají pacienti málo času na jídlo nedostatečná flexibilita ze strany zdravotnického personálu. Poslední problematickou oblastí bylo pociťování hladu mimo časového nastavená jídla. 95 % rodin uvedlo nutnost přinášet si stravu z venku. 75 % rodin a dětí konstatovalo, že by byla vhodná větší časová flexibilita stravování. Děti a rodiče měli rovněž možnost označit své oblíbené a neoblíbené potraviny. Mezi oblíbené potraviny byly zahrnuty např. lasagne, brokolice, mrkev, ovocný salát, pečené brambory se sýrem a další. Neoblíbené potraviny obsahovaly následující položky: rýžový nákyp, okurek, zelí, vánočka, Po důsledné analýze a reflexi získaných dat, byly v režimu nemocničního oddělení provedeny změny na základě výše uvedených požadavků rodičů a dětí. Opětovný průzkum po implementaci změn, prokázal velmi pozitivně, že 100 % rodičů a dětí bylo po zavedených intervencích spokojeno se zlepšením stravovacího systému. Také Galati et al. (2011, s ) se ve své průřezové studii zabývala stanovením energetických potřeb u dětí a mladistvých s onkologickým onemocněním. Studie byla provedena u dětí a dospívajících ve věku od 6 do 15 let. Kritéria výběru respondentů pro zařazení do výzkumného šetření byla následující: věk od šesti do patnácti let, diagnóza malignity bez ohledu na fázi onkologické léčby. Kritéria pro zařazení do kontrolní skupiny: věk 6 až 15 let. U subjektů byly hodnoceny následující oblasti: antropometrické údaje, příjem potravy a analýza složení těla bioelektrická impedance. Energetické výdaje byly měřeny nepřímou kalorimetrií. Nepřímé kalorimetrické údaje neprokázaly signifikantní rozdíly mezi pozorovanými skupinami. Nebyl nalezen žádný důkaz zvýšeného energetického výdeje nebo změny ve využití energie u dětí s rakovinou ve srovnání se zdravou skupinou. Z hlediska biologických potřeb nebyly v zahraničí zkoumány pouze nutriční potřeby, ale pozornost byla také věnována hodnocení posouzení únavy u dětí s onkologickým onemocněním, kdy Hockenberry et al. (2003, s ) publikovala svoji validační studii. Cílem studie bylo vyvinout a otestovat tři nástroje pro měření únavy u dětí s onkologickým onemocněním z perspektivy dítěte, rodičů a zaměstnanců. Studie se skládala ze tří fází: vývoje nástrojů, validace obsahu a měření psychometrických vlastností. Výzkumný soubor sestával ze 149 dětí ve věku od sedmi do dvanácti let během probíhající onkologické léčby. Dále bylo do výzkumu zařazeno 147 rodičů a 124 zdravotnických pracovníků. Byly vyvinuty 3 hodnotící nástroje pro měření únavy u dětí s onkologickým onemocněním z různých perspektiv. Škála Child Fatigue Scale (CFS) hodnotila únavu z pohledu samotného dítěte, kdy dítě mělo možnost označit na Likertově škále (1 vůbec ne 2 málo 3 někdy 4 docela dost 5 hodně) jak moc se během posledního týdne cítilo unavené, zda se cítilo unavené i ráno a jak se fyzicky cítí jeho tělo. Škála Parent Fatigue Scale (PFS) byla vytvořena pro rodiče onkologicky nemocných dětí. Rodiče měli možnost se opět vyjádřit na Likertově škále (1 5), zda je jejich dítě ráno unavené, je těžké jej dostat z postele a bývá unavené také u jídla. Škála Staff Fatigue Scale (SFS), vyvinuta pro zdravotnické pracovníky, hodnotila chování a náladu dětského pacienta v průběhu posledního uplynulého týdne hospitalizace. Personál posuzoval, zda je dítě schopné zapojit se do každodenní ošetřovatelské péče, je po spánku odpočaté a zda má sílu a vůli podílet se na péči. Rovněž u tohoto hodnotícího nástroje byla k hodnocení únavy ve výše uvedených oblastech využita Likertova škála (1 5). Nástroje prokázaly silnou počáteční validitu a reliabilitu. Podle autorů posuzovacích nástrojů ovšem do budoucna bude nutné tyto dále testovat. Vyšší intenzita únavy byla detekována především u dětí po aplikaci chemoterapie v důsledku poklesu bílé krevní řady a u dětí při relapsu. I přesto, že je únava přítomna u drtivé většiny onkologicky nemocných dětí, tyto děti ji však jen velmi sporadicky verbalizují.

6 Kontinuální monitorace potřeb v oblasti fyzické aktivity by se proto měla stát součástí každodenní ošetřovatelské péče. Oblast psycho-sociálních potřeb V rámci studií, které se zabývaly oblastí psycho-sociálních potřeb, byly autory studií hodnoceny především informační potřeby, potřeba kontaktu dítěte s rodičem a potřeby psycho-sociální péče a podpory. Oblast psycho-sociálních potřeb dětí s onkologickým onemocněním bývá v zahraničí velmi často zkoumána. Hooker (1997, s ) vyvinula a testovala nástroj, který komplexně hodnotil informační potřeby z pohledu teenagerů, dále pak tyto porovnala s výpověďmi zdravotnického personálu. Cílem studie byl návrh, vývoj a pilotní výzkum nástroje, který bude zjišťovat informační priority teenagerů (13 17 let) s rakovinou, dále pak identifikace informačních priorit teenagerů s rakovinou a popis této problematiky z pohledu profesionálů (sester, lékařů, psychologů, soc. pracovníků). Hodnocení potřeb bylo realizováno prostřednictvím metody Thurstone's Law of Comparative Judgement, kdy měřítko hodnot SV scale value čítalo od 1,5 (nejvíce důležité) do -1,5 (nejméně důležité). Výsledná zjištění byla hodnocena na základě priorit teenagerů. Nejvyšší priorita byla nalezena u potřeb: informace o šanci, že moje nemoc může být vyléčena, informace o tom, zda se na mé léčbě pracuje, informace o mé nemoci, informace o plánu mé léčby informace o rakovině. Dále byly priority potřeb teenagerů hodnoceny v sestupném pořadí: informace o vedlejších účincích mé léčby, informace o tom, jak nemoc a léčba může ovlivnit moji budoucnost, informace o tom, jak se o sebe mám postarat v průběhu léčby, informace o tom, jak má nemoc může ovlivnit to, co obvykle dělám, informace o tom, na koho se mohu obrátit s dotazem, informace o tom, jak nemoc může změnit můj vzhled. Stran odborníků byl kladen důraz především na poskytnutí informací ohledně fyzických problémů, pocitů a financí. Z výzkumu vyplývá, že vnímání prioritních informačních potřeb z pohledu teenagerů a zdravotnických pracovníků je značně odlišné. Také Ellis a Leventhal (1993, s ) zkoumali prostřednictvím dotazníkového šetření informační potřeby a preference dětí s onkologickým onemocněním. Výzkum byl proveden u 50ti onkologicky nemocných dětí (8 17 let) a 60ti rodičů, kteří děti doprovázeli při hospitalizaci. Výsledky výzkumu byly překvapivé a opět se výrazně lišily výpovědi dětí a rodičů. Děti požadovaly informace o své nemoci a její léčbě ve všech aspektech, zejména pak informace o prognóze. 76 % dětí si přálo, aby jim byla sdělena procentuální šance na vyléčení, bez ohledu na to, jaká měla být. Oproti tomu pouze 38 % rodičů souhlasilo s tím, aby jejich dětem byla tato informace sdělena (p 0,01). 95 % pacientů požadovalo sdělit, zda jsou smrtelně nemocní. Většina respondentů uvedla, že rozhodování o léčbě záviselo spíše na lékaři. Pacienti měli pocit, že by lidem mělo být umožněno se již od 14ti let svobodně rozhodnout o své účasti v lékařském výzkumu, dále pak od 16 let rozhodnout o léčbě nezávažných lékařských problémů a od 17 let o zamítnutí onkologické léčby. Rodiče často chtějí chránit své potomky před špatnými zprávami, ale většina dětí chce být plně informována o své nemoci. Obvykle nechtějí rozhodovat o své počáteční léčbě, ale mnohé cítí, že by se měly mít možnost rozhodnout o paliativní péči. Mitchell, Clarke a Sloper (2006, s ) provedli kvantitativní výzkum, kterým chtěli zmapovat saturaci péče a podpory dětí a mladistvých s onkologickým onemocněním. Do výzkumu byli zařazeni také rodiče onkologicky nemocných dětí. Dotazník zkoumal následující

7 oblasti poskytovaných služeb: spokojenost s nemocničními službami, poradenství a informace, potřeby péče a podpory, sociální a emocionální podpora, podpora pro ostatní členy rodiny, podpora při přechodu do domácího prostředí, dospělosti a budoucnosti, návrat do školy. Děti označily jako neuspokojenou potřebu dostatek hraček, vhodných jejich věku a dále pak jim nevyhovovala strava v nemocnici. V oblasti poradenství a informací by děti přivítaly více informací o onkologickém onemocnění prostřednictvím demonstrace na obrázcích, pomoc při hledání informací na internetu vhodné zdroje a více ústních informací o onemocnění. Další problematickou oblastí, byla oblast sociální a emocionální podpory, kde si děti přály více se setkávat s ostatními dětmi s onkologickým onemocněním, vrstevníky a kamarády. Observační studie autorky Björk et al. (2006, s ) se zabývala potřebami dětí s onkologickým onemocněním na počátku hospitalizace. Cílem studie bylo popsat chování, řeč těla a verbální vyjadřování dětí mladších 7 let s nově diagnostikovaným onkologickým onemocněním při počáteční hospitalizaci (prvních 10 měsíců). Na základě chování, řeči těla a verbálního vyjadřování byly identifikovány potřeby dětí. Při pozorování mělo dítě u sebe vždy rodiče, nebo alespoň jiného rodinného příslušníka. Terénní poznámky byly přepsány do textu a po obsahové analýze bylo stanoveno 5 kategorií potřeb (potřeby byly zařazeny do významových jednotek v širším slova smyslu, jako to, co dítě potřebovalo, hledalo, chtělo, vyjádřilo, po čem toužilo, ): potřeba blízkosti rodiče, potřeba hry a prožívání radosti, potřeba spolupodílet se na péči a léčbě, potřeba dobrých vztahů se zdravotnickým personálem, potřeba fyzického a emocionálního uspokojení. Jako nejvýznamnější, byla identifikována potřeba fyzického a emocionálního kontaktu dítěte s rodičem, kdy dítě prožívalo pocit jistoty a bezpečí. Výsledky ukazují, že pro děti je nezbytně nutné mít s sebou při hospitalizaci své rodiče, aby mohly být uspokojeny vybrané psychosociální potřeby. Oblast spirituálních potřeb Hart a Schneider (1997, s ) publikovali literární review, jejímž účelem byla diskuse o duchovních intervencích u onkologicky nemocných dětí na základě teoretických rámců Eriksona, Piageta a fáze vývoje víry Fowlera. Duchovní péče, by měla být v souladu především s psychosociálními potřebami. Tento příspěvek zahrnuje hodnocení a intervence v rámci duchovní péče u onkologicky nemocných dětí v různých vývojových stádiích od dětství až po dospívání. Při péči o onkologicky nemocné dítě by měla sestra dodržet několik následujících doporučení: podporovat spiritualitu v rodině nemocného dítěte a vnímat rodinu komplexně, jako celek, sestra si musí být vědoma různých ztrát, které děti zažívají ve spojení s onkologickým onemocněním a poskytovat intervence, které jsou zaměřené na znovuzískání pocitu normálnosti dítěte, dítě by mělo být zapojeno do rozhodovacích procesů, týkajících se plánu péče, v souladu s náboženskou orientací, vírou a hodnotovým systémem dítěte, sestra by měla poskytovat péči citlivě, takovým způsobem, aby dítě získalo pocit důvěry a rovnocenného partnerství, sestra by měla poskytovat péči, která se nezaměřuje jen na onemocnění, ale na dítě jako celek. Diskuze Komplexní hodnocení potřeb dětí s onkologickým onemocněním je nedílnou součástí a prioritou ošetřovatelské péče. Kvalitní zhodnocení potřeb následně vede k efektivitě jednotlivých ošetřovatelských intervencí a především k prevenci vzniku komplikací onkologické léčby. V klinické ošetřovatelské praxi by se dětská sestra měla zaměřit nejen na

8 hodnocení biologických potřeb, ale také na oblast psycho sociálních a spirituálních potřeb. Pakliže chceme poskytovat kvalitní ošetřovatelskou péči, potřeby dětí s onkologickým onemocněním by měly být posuzovány komplexně. Oblast biologických potřeb je stěžejním prvkem v celé hierarchii potřeb. Houlston et al. (2009, s ) identifikovala nedostatky v oblasti výživy u dětí léčených chemoterapií. Největší potíže hospitalizovaným dětem a jejich rodičům činila vůně jídla na oddělení v důsledku používání vozíků, nevhodné servírování potravin, nedostatečná nabídka a absence oblíbených potravin. Dále respondenti postrádali časovou flexibilitu a velmi často pociťovali hlad mimo nastavená jídla. Zjištěné nedostatky byly eliminovány a tím i vhodně saturovány potřeby dětí v oblasti výživy. Z výše uvedeného vyplývá, že uspokojování biologické potřeby výživy by nemělo být problematické, ovšem pouze za předpokladu důsledné monitorace problémových oblastí a včasné intervence. Potřeby nutrice byly u onkologicky nemocných dětí hodnoceny také z hlediska energetického výdeje. Galati et al. (2011, s ) na základě průřezové studie konstatují, že nebyl nalezen žádný důkaz zvýšeného energetického výdeje nebo změny ve využití energie u dětí s onkologickým onemocněním ve srovnání se zdravými dětmi. Analýze byla dále postoupena biologická potřeba odpočinku a spánku. Validační studie Hockenberry et al. (2003, s ) prezentuje silně validní a reliabilní nástroj, hodnotící únavu onkologicky nemocných dětí z pohledu samotných dětí Child Fatigue Scale (CFS), jejich rodičů Parent Fatigue Scale (PFS) a zdravotnického personálu Staff Fatigue Scale (SFS). Dle autorů nástrojů však bude nutné tyto dále testovat. Vyšší intenzita únavy byla detekována především u dětí po aplikaci chemoterapie a u dětí při relapsu. Děti únavu velmi často neverbalizují, proto by tato oblast měla být pravidelně monitorována v rámci ošetřovatelské péče. Studie, které se zabývaly hodnocením psychosociálních potřeb, byly často směřovány na oblast informovanosti dětí a potažmo i jejich rodičů či zdravotnických pracovníků o onkologické diagnóze a léčbě. Hooker (1997, s ) ve svém výzkumu identifikovala především priority informačních potřeb teenagerů z pohledu samotných teenagerů a rovněž z pohledu zdravotnického personálu. Nejvyšší priorita hodnocena teenagery byla zaznamenána u informačních potřeb v oblasti fyzického omezení, samotného onkologického onemocnění a dále pak prognózy a léčby. Z pohledu zdravotnického personálu byl také kladen důraz na informace, které se vztahovaly k fyzickému omezení a dále pak informace o psychickém stavu a finanční situaci. Podobnou studii provedl Ellis a Leventhal (1993, s ), kteří zkoumali informační potřeby a preference u onkologicky nemocných dětí a jejich rodičů. Komparací výsledků výzkumného souboru dětí a rodičů, byly opět zjištěny patrné odchylky. Velmi významným zjištěním bylo, že děti chtěly být vždy informovány o všech aspektech prognózy a léčby onkologického onemocnění, avšak jejich rodiče se je snažili před těmito informacemi chránit. Lze tedy konstatovat, že se vyskytují odlišnosti ve vnímání a prioritách informačních potřeb z pohledu nemocných dětí, jejich rodičů a zdravotnického personálu. Zmapování saturace péče a podpory dětí a mladistvých s onkologickým onemocněním bylo dalším předmětem zájmu. Bylo zjištěno, že děti postrádají informace o onkologickém onemocnění prostřednictvím demonstrace na různých obrázcích, dále by uvítaly pomoc při vyhledávání informací o nemoci na internetu a rády by se více setkávaly s ostatními dětmi s onkologickým onemocněním, vrstevníky a kamarády (Mitchell, Clarke, Sloper, 2006, s ). Také Björk et al. (2006, s ) se zabývala psychosociálními potřebami dětí s onkologickým onemocněním. Uvádí, že jako nejvýznamnější, byla identifikována potřeba fyzického a emocionálního kontaktu dítěte s rodičem, kdy dítě prožívalo za jejich přítomnosti

9 při hospitalizaci pocit jistoty a bezpečí. Je patrné, že v ošetřovatelské praxi má problematika psychosociálních potřeb stále značné rezervy a neměla by být opomíjena. Oblast spirituálních potřeb se prokázala jako nejméně zkoumaná. Nebyla nalezena žádná empirická studie, která by zmapovala spirituální potřeby dětí s onkologickým onemocněním. Existují pouze jakási teoretická východiska a doporučení pro kvalitní péči o onkologicky nemocné dítě (Hart, Schneider, 1997, s ). Závěr Onkologická léčba bývá často doprovázena četnými nežádoucími účinky. Posouzení potřeb dětí s onkologickým onemocněním by mělo být nedílnou součástí ošetřovatelské péče. Přičemž je žádoucí, aby byly potřeby hodnoceny komplexně v bio-psycho-sociálním kontextu. Neměly by být opomíjeny ani spirituální potřeby, kterým dosud není věnována dostatečná pozornost. Nedostatky byly rovněž nalezeny v oblasti biologických potřeb. Vzhledem k velkému množství nežádoucích účinků chemoterapie a radioterapie by měla být ošetřovatelská péče více zaměřena na monitoraci a saturaci biologických potřeb. Do budoucna by bylo vhodné realizovat studii, která by se prioritně orientovala na uspokojování biologických potřeb. Etické aspekty a konflikt zájmu Všechny použité bibliografické zdroje byly řádně citovány. Autorky si nejsou vědomy konfliktu zájmů. Autorský podíl Koncepce a design (AF, LS), sběr dat (AF), analýza a interpretace dat (AF, LS), zpracování návrhu rukopisu (AF), supervize (LS), kritické korekce rukopisu (AF, LS). Bibliografické odkazy Björk M, Nordström B, Hallström B. Needs of young children with cancer during their initial hospitalization: An observational study. Journal of Pediatric Oncology Nursing. 2006;23(4): PubMed: Ellis R, Leventhal B. Information needs and decision-making preferences of children with cancer. Psycho-Oncology. 1993;(2): Fineout-Overholt E, Johnston L. Teaching EBP: A challenge for educators in the 21st Century. Worldviews on Evidence-Based Nursing. 2005;2(1): PubMed: Galati PC, Mendes Resende CM, Salomão RG, Scridelli CA, Gonzaga Tone L, Pontes Monteiro J. Accurate determination of energy needs in children and adolescents with cancer. Nutrition and Cancer. 2011;63(2): PubMed: Hart D, Schneider D. Spiritual care for children with cancer. Seminars in Oncology Nursing. 1997;13(4): PubMed: Hockenberry MJ. Three instruments to assess fatigue in children with cancer: The child, parent and staff perspectives. Journal of Pain and Symptom Management. 2003;25(4): PubMed: Hooker L. Information needs of teenagers with cancer: developing a tool to explore the perceptions of patients and professionals. Journal of Cancer Nursing. 1997;1(4): Houlston A, Buttery E, Powell B. Cook to order: meeting the nutritional needs of children with cancer in hospital. Paediatric Nursing. 2009;21(4): PubMed: Jurga LM et al. Klinická a radiačná onkológia druhý diel. Martin: Osveta;2010. (in Slovak) Koutecký J, Cháňová M. Děti s nádorovým onemocněním I rady rodičům. Praha: Triton;2003. (in Czech)

10 Koutecký J, Kabíčková E, Starý J. Dětská onkologie pro praxi. Praha: Triton;2002. (in Czech) McCaffrey CN. Major stressors and their effects on the well-being of children with cancer. Journal of Pediatric Nursing. 2006;21(1): PubMed: Mitchell W, Clarke S, Sloper P. Care and support needs of children and young people with cancer and their parents. Psycho-Oncology. 2006;(15): PubMed: Moher D, Liberati A, Tetzlaff J, Altman DG, The PRISMA Group. Preferred reporting items for systematic reviews and meta-analyses: The PRISMA statement. Journal of Clinical Epidemiology. 2009;(62): PubMed:

PhDr. Radka Bužgová, Ph.D. PhDr. Lucie Sikorová, Ph.D. Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita

PhDr. Radka Bužgová, Ph.D. PhDr. Lucie Sikorová, Ph.D. Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita PhDr. Radka Bužgová, Ph.D. PhDr. Lucie Sikorová, Ph.D. Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita Hodnocení potřeb v paliativní péči K identifikaci priorit, aktuálních

Více

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM 2013 Dotazníkové šetření u pacientů s roztroušenou sklerózou 1. Cíle a způsob provedení dotazníkového šetření Dotazníkové šetření mezi pacienty

Více

Ošetřovatelství

Ošetřovatelství Ošetřovatelství jako věda (Charakteristika oboru ošetřovatelství) Ošetřovatelství Ošetřovatelství jako vědní obor Samostatná vědní disciplína s vlastní teoretickou základnou. Teorie umožňuje: - třídit

Více

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 STUDIJNÍ PROGRAM: Ošetřovatelství 53-41-B STUDIJNÍ OBOR: Všeobecná sestra R009 FORMA STUDIA: Prezenční PŘEDMĚT: BEHAVIORÁLNÍ VĚDY 1.

Více

Informační výuka v rámci doktorandských studií na Fakultě zdravotnických věd Univerzity Palackého v Olomouci. J. Potomková, J. Marečková, J.

Informační výuka v rámci doktorandských studií na Fakultě zdravotnických věd Univerzity Palackého v Olomouci. J. Potomková, J. Marečková, J. Informační výuka v rámci doktorandských studií na Fakultě zdravotnických věd Univerzity Palackého v Olomouci J. Potomková, J. Marečková, J.Gallo SKIP-KLK : Knihovník učitelem, Praha 7.10.2010 1 Fakulta

Více

Ošetřovatelství. pojetí moderního ošetřovatelství

Ošetřovatelství. pojetí moderního ošetřovatelství Ošetřovatelství pojetí moderního ošetřovatelství Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Bc. Tondrová Irena duben 2009 ošetřovatelství Pojetí

Více

Zdravotní péče ošetřovatelská péče

Zdravotní péče ošetřovatelská péče Zdravotní péče ošetřovatelská péče Zdeňka Mikšová Olomouc 29.11.2016 Ošetřovatelská péče Rozpoznání příznaků poruchy zdraví Svépomoc a pomoc Svépomoc a pomoc při poruše zdraví při poruše zdraví Dodržování

Více

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY Projekt poskytování sociální péče v domácnosti v oblasti intenzivní paliativní péče. Pilotní projekt realizuje společnost

Více

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Umírání v ČR V ČR každoročně zemře kolem 105 000 lidí 35000 Absolutní počty zemřelých v ČR podle pohlaví a

Více

Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů

Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s., nemocnice Středočeského kraje Máchova 400, 256 30 Benešov T I S K O V Á Z P R Á V A Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů Nemocnice Rudolfa a Stefanie

Více

A PROJEKT SHELTER V ČR

A PROJEKT SHELTER V ČR DLOUHODOBÁ GERIATRICKÁ PÉČE A PROJEKT SHELTER V ČR Koordinující pracoviště: Geriatrická klinika 1.LF UK a VFN, Praha prof. MUDr. Eva Topinková,, CSc. Eva Červinková NÁKLADY NA SLUŽBY PRO SENIORY V EVROPSKÉM

Více

Modely interpersonálních vztahů Majory Gordon Model funkčních vzorců zdraví. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Modely interpersonálních vztahů Majory Gordon Model funkčních vzorců zdraví. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Modely interpersonálních vztahů Majory Gordon Model funkčních vzorců zdraví Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Biografie 1 Základní ošetřovatelské vzdělání na Mount Sinai Hospital School of Nursing

Více

Využití aliance 3N v managementu bolesti u nemocných s chronickou ránou

Využití aliance 3N v managementu bolesti u nemocných s chronickou ránou Využití aliance 3N v managementu bolesti u nemocných s chronickou ránou Mgr. Markéta Koutná, DSP FZV UP Olomouc školitel: PhDr. Andrea Pokorná PhD., LF MU, Brno Bolest u chronické (nehojící se) rány BOLEST

Více

Atestační otázky z nástavbového oboru Paliativní medicína Verze 1-2012

Atestační otázky z nástavbového oboru Paliativní medicína Verze 1-2012 Atestační otázky z nástavbového oboru Paliativní medicína Verze 1-2012 Obecná část 1. Základní koncepty paliativní medicíny (nevyléčitelné onemocnění, terminální onemocnění, pacient v terminálním stavu,

Více

Obsah. Úvod Vzdělávání v ošetřovatelství 45 Ilona Plevová 2.1 Počátky vzdělávání Vzdělávání po roce

Obsah. Úvod Vzdělávání v ošetřovatelství 45 Ilona Plevová 2.1 Počátky vzdělávání Vzdělávání po roce Obsah Úvod 13 1 Historie ošetřovatelství 15 Ilona Plevová, Regina Slowik 1.1 Ošetřovatelství v nejstarších dobách 15 1.2 Význam církve pro vývoj ošetřovatelství 16 1.3 Válečné ošetřovatelství 19 1.4 Počátky

Více

POTŘEBY V OŠETŘOVATELSTVÍ. Doc. PhDr. J. Marečková, Ph.D. Mgr. L. Mazalová

POTŘEBY V OŠETŘOVATELSTVÍ. Doc. PhDr. J. Marečková, Ph.D. Mgr. L. Mazalová POTŘEBY V OŠETŘOVATELSTVÍ Doc. PhDr. J. Marečková, Ph.D. Mgr. L. Mazalová MASLOWOVA HIERARCHIE POTŘEB SKUPINY LIDSKÝCH POTŘEB čtyři nosné skupiny lidských potřeb: a/ potřeby biologické - tělesné b/ potřeby

Více

POSKYTOVÁNÍ OŠETŘOVATELSKÉ PÉČE PODLE

POSKYTOVÁNÍ OŠETŘOVATELSKÉ PÉČE PODLE POSKYTOVÁNÍ OŠETŘOVATELSKÉ PÉČE PODLE DOPORUČENÍ EPUAP PRO PREVENCI A LÉČBU DEKUBITŮ V INTENZIVNÍ PÉČI VE DVOU ČESKÝCH NEMOCNICÍCH Mgr. Markéta Příhodová Mgr. Veronika Di Cara 2016 Ústav teorie a praxe

Více

Světové šetření o zdraví (13. díl) Cíle zdravotnictví a sociální kapitál

Světové šetření o zdraví (13. díl) Cíle zdravotnictví a sociální kapitál Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 28.6.2004 41 Světové šetření o zdraví (13. díl) Cíle zdravotnictví a sociální kapitál Tato aktuální informace se zabývá

Více

Klinické ošetřovatelství

Klinické ošetřovatelství Klinické ošetřovatelství zdroj www.wikiskripta.eu úprava textu Ing. Petr Včelák vcelak@kiv.zcu.cz Obsah 1 Klinické ošetřovatelství... 3 1.1 Psychiatrická ošetřovatelská péče... 3 1.1.1 Duševní zdraví...

Více

Speciální informační služby pro zdravotníky v Národní lékařské knihovně PhDr. Eva Lesenková, Ph.D. Mgr. Adéla Jarolímková, Ph.D.

Speciální informační služby pro zdravotníky v Národní lékařské knihovně PhDr. Eva Lesenková, Ph.D. Mgr. Adéla Jarolímková, Ph.D. Speciální informační služby pro zdravotníky v Národní lékařské knihovně PhDr. Eva Lesenková, Ph.D. Mgr. Adéla Jarolímková, Ph.D. Národní lékařská knihovna Praha specializovaná veřejná knihovna (Knihovní

Více

Závislost na počítačových hrách u žáků druhého stupně vybraných základních škol

Závislost na počítačových hrách u žáků druhého stupně vybraných základních škol POSUDEK BAKALÁŘSKÉ / MAGISTERSKÉ PRÁCE OPONENT Název Závislost na počítačových hrách u žáků druhého stupně vybraných základních škol Autor Bc. Jiří Zatřepálek Vedoucí práce Mgr. Jaroslav Vacek Oponent

Více

OTÁZKY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE Z OŠETŘOVATELSTVÍ AR 2014/2015

OTÁZKY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE Z OŠETŘOVATELSTVÍ AR 2014/2015 Fakulta zdravotnických studií UJEP v Ústí nad Labem Velká Hradební 13 400 01 Ústí nad Labem Katedra ošetřovatelství a porodní asistence OTÁZKY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE Z OŠETŘOVATELSTVÍ AR 2014/2015

Více

INSTITUT ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ ÚSTAV OŠETŘOVATELSTVÍ VYPSÁNÍ TÉMAT PRO BAKALÁŘSKÉ PRÁCE AKADEMICKÝ ROK : Bakalářský studijního program

INSTITUT ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ ÚSTAV OŠETŘOVATELSTVÍ VYPSÁNÍ TÉMAT PRO BAKALÁŘSKÉ PRÁCE AKADEMICKÝ ROK : Bakalářský studijního program INSTITUT ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ ÚSTAV OŠETŘOVATELSTVÍ VYPSÁNÍ TÉMAT PRO BAKALÁŘSKÉ PRÁCE AKADEMICKÝ ROK : 2009-2010 Bakalářský studijního program OŠETŘOVATELSTVÍ 53-41 - OBOR VŠEOBECNÁ SESTRA prezenční

Více

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje HOSPICOVÁ PÉČE Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Srpen, 2010 Bc. Höferová Hana HOSPICOVÁ PÉČE Bc. Höferová Hana Hospicová péče Je to forma

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 14.5.2003 26 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI.

Více

Mobilní specializovaná paliativní péče (MSPP) v roce 2017

Mobilní specializovaná paliativní péče (MSPP) v roce 2017 ČSPM ČSL JEP Masarykův onkologický ústav Žlutý kopec 7, 656 53 Brno www.paliativnimedicina.cz info@paliativnimedicina.cz Mobilní specializovaná paliativní péče (MSPP) v roce 2017 Stanovisko České společnosti

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE Z POHLEDU DÍTĚTE TVORBA NÁSTROJE NA JEJÍ HODNOCENÍ Mgr. Iveta Černohorská 1, Mgr. Zuzana Červenková 1, Bc. Kristina Otáhalová 2

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE Z POHLEDU DÍTĚTE TVORBA NÁSTROJE NA JEJÍ HODNOCENÍ Mgr. Iveta Černohorská 1, Mgr. Zuzana Červenková 1, Bc. Kristina Otáhalová 2 OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE Z POHLEDU DÍTĚTE TVORBA NÁSTROJE NA JEJÍ HODNOCENÍ Mgr. Iveta Černohorská 1, Mgr. Zuzana Červenková 1, Bc. Kristina Otáhalová 2 1 Univerzita Pardubice, Fakulta zdravotnických studií,

Více

Evropský den onemocnění prostaty 15. září 2005 Aktivita Evropské urologické asociace a České urologické společnosti

Evropský den onemocnění prostaty 15. září 2005 Aktivita Evropské urologické asociace a České urologické společnosti Evropský den onemocnění prostaty 15. září 2005 Aktivita Evropské urologické asociace a České urologické společnosti prim. MUDr. Jan Mečl Urologické oddělení Krajská nemocnice Liberec Co je to prostata?

Více

Vyhodnocení celostátního průzkumu Barometr českého zdravotnictví z pohledu největších zaměstnavatelů v České republice

Vyhodnocení celostátního průzkumu Barometr českého zdravotnictví z pohledu největších zaměstnavatelů v České republice Počet hlasů (%) Počet hlasů (%) Vyhodnocení celostátního průzkumu Barometr českého zdravotnictví z pohledu největších zaměstnavatelů v České republice 46% z celkového počtu hlasujících zaměstnavatelů používá

Více

Praktické naplnění Resortně bezpečnostního cíle 8. Výstupy dotazníkového šetření

Praktické naplnění Resortně bezpečnostního cíle 8. Výstupy dotazníkového šetření Praktické naplnění Resortně bezpečnostního cíle 8 Výstupy dotazníkového šetření OBSAH ÚVOD... 3 CÍLE ŠETŘENÍ... 3 METODIKA ŠETŘENÍ... 3 VYHODNOCENÍ JEDNOTLIVÝCH POLOŽEK DOTAZNÍKU... 4 Položka 1 Vnitřní

Více

Práva nemocných dětí. Práva nemocných dětí. Hana Pinkavová

Práva nemocných dětí. Práva nemocných dětí. Hana Pinkavová Práva nemocných dětí Práva nemocných dětí Hana Pinkavová Práva dítěte: etapy poznávání dítěte a dětství z hlediska historického nejdůležitější mezníky ve vývoji lidských a především dětských práv: 1924

Více

Ošetřovatelský proces z hlediska akreditačních standardů SAK ČR

Ošetřovatelský proces z hlediska akreditačních standardů SAK ČR Ošetřovatelský proces z hlediska akreditačních standardů SAK ČR Lenka Gutová, Eva Pavelková SAK ČR Seminář MZ ČR 26.4.2007 Podpora řízení kvality v primární péči Je těžké měnit lidi, ale je možné změnit

Více

Standardy péče o osoby s revmatickou artritídou

Standardy péče o osoby s revmatickou artritídou Standardy péče o osoby s revmatickou artritídou Translation into: Completed by: Email: SOC 1 Lidé s projevy RA by měli mít včasný přístup ke klinickým/zdravotnickým odborníkům kompetentním pro stanovení

Více

Radka Bužgová 1, Erika Hajnová 1,2, Lucie Sikorová 1, Radka Kozáková 1. Abstrakt. Abstract. korespondence: radka.buzgova@osu.cz

Radka Bužgová 1, Erika Hajnová 1,2, Lucie Sikorová 1, Radka Kozáková 1. Abstrakt. Abstract. korespondence: radka.buzgova@osu.cz roč. 4, č. 3/2013 PILOTNÍ TESTOVÁNÍ DOTAZNÍKU PNAP HODNOCENÍ POTŘEB PACIENTŮ V PALIATIVNÍ PÉČI NA ONKOLOGICKÉM ODDĚLENÍ PILOT TESTING OF PNAP QUESTIONNAIRE PATIENT NEEDS ASSESSMENT IN PALLIATIVE CARE AT

Více

3. Kulatý stůl na téma: Systém prevence a léčby dekubitů v ČR. Světový den STOP dekubitům

3. Kulatý stůl na téma: Systém prevence a léčby dekubitů v ČR. Světový den STOP dekubitům 3. Kulatý stůl na téma: Systém prevence a léčby dekubitů v ČR Světový den STOP dekubitům Praha, 12. 11. 2015 Dekubity/proleženiny téma NEJEN pro zdravotnictví Dlouhodobým prevalenčním šetřením Národního

Více

HODNOCENÍ SE ZÚČASTNILO CELKEM 30 689 RESPONDENTŮ

HODNOCENÍ SE ZÚČASTNILO CELKEM 30 689 RESPONDENTŮ A VYHODNOCENÍ CELOSTÁTNÍHO MĚŘENÍ SPOKOJENOSTI PACIENTŮ ČESKÝCH NEMOCNIC 2011 HODNOCENÍ SE ZÚČASTNILO CELKEM 30 689 RESPONDENTŮ 1 VYHODNOCENÍ JEDNOTLIVÝCH OTÁZEK 1.1 UVÍTALI BYSTE VÍCE INFORMACÍ O VÝSLEDCÍCH

Více

Postoje k transformaci ústavní péče. Eva Dragomirecká Katedra sociální práce FF UK 33. konference sociální psychiatrie

Postoje k transformaci ústavní péče. Eva Dragomirecká Katedra sociální práce FF UK 33. konference sociální psychiatrie Postoje k transformaci ústavní péče Eva Dragomirecká Katedra sociální práce FF UK 33. konference sociální psychiatrie 20.-22.11.2014, Přerov Postoje veřejnosti PŘÍNOS vypovídají o skutečných problémech,

Více

4. Kulatý stůl na téma: Systém prevence a léčby dekubitů v ČR. Světový den STOP dekubitům

4. Kulatý stůl na téma: Systém prevence a léčby dekubitů v ČR. Světový den STOP dekubitům 4. Kulatý stůl na téma: Systém prevence a léčby dekubitů v ČR Světový den STOP dekubitům Brno, 12. 11. 2016 Dekubity/proleženiny téma NEJEN pro zdravotnictví Uspořádání již 4. Kulatého stolu je známkou

Více

Humanistické modely Virginia Henderson Teorie základní ošetřovatelské péče. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Humanistické modely Virginia Henderson Teorie základní ošetřovatelské péče. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Humanistické modely Virginia Henderson Teorie základní ošetřovatelské péče Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Biografie *1897 Kansas City USA, +1996 Branford USA Věnovala se ošetřovatelskému výzkumu

Více

Kvalita ošetřovatelské péče. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Kvalita ošetřovatelské péče. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Kvalita ošetřovatelské péče Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Kvalita péče z hlediska N 1 Definována podle toho, co od nás zdravotníků N očekává důležitým ohledem je dg. Nemocného Determinující

Více

Sestra a její pomoc při edukaci pacienta k sebepéči Zdravotnické noviny str. 14 Téma PaedDr. et Mgr. Eva Zacharová, Ph. D.

Sestra a její pomoc při edukaci pacienta k sebepéči Zdravotnické noviny str. 14 Téma PaedDr. et Mgr. Eva Zacharová, Ph. D. Sestra a její pomoc při edukaci pacienta k sebepéči 24.8.2009 Zdravotnické noviny str. 14 Téma PaedDr. et Mgr. Eva Zacharová, Ph. D. Komunikace je základem humánního ošetřovatelství. Je to nástroj, který

Více

Hodnocení skóre nutričního rizika na pracovištích Interní kliniky FN Motol. Nutriční terapeutka Kateřina Kristová FN Motol

Hodnocení skóre nutričního rizika na pracovištích Interní kliniky FN Motol. Nutriční terapeutka Kateřina Kristová FN Motol Hodnocení skóre nutričního rizika na pracovištích Interní kliniky FN Motol Nutriční terapeutka Kateřina Kristová FN Motol Směrnice nutriční péče ve FN Motol Organizační směrnice č.ios_9/2008_4 Odpovědnost

Více

Ověř. ěření spolehlivosti dat z dotazníkov itím m kappa indexu. H.Tomášková Krajská hygienická stanice, Ostrava

Ověř. ěření spolehlivosti dat z dotazníkov itím m kappa indexu. H.Tomášková Krajská hygienická stanice, Ostrava Ověř ěření spolehlivosti dat z dotazníkov kového šetření použit itím m kappa indexu H.Tomášková Krajská hygienická stanice, Ostrava Studie realizovaná v rámci grantového projektu IGA MZ ČR č. NJ 6139-3

Více

Kvalita a bezpečí ve výživě a nutričním zajištění v následné péči (nutriční terapeut, právník, ekonom)

Kvalita a bezpečí ve výživě a nutričním zajištění v následné péči (nutriční terapeut, právník, ekonom) Kvalita a bezpečí ve výživě a nutričním zajištění v následné péči (nutriční terapeut, právník, ekonom) Tamara Starnovská a kolektiv motto Hladovění v populaci je v současné době příznakem chudoby, hladovění

Více

Spokojenost volajících s fungováním Zelené informační linky agentury CzechInvest

Spokojenost volajících s fungováním Zelené informační linky agentury CzechInvest Spokojenost volajících s fungováním Zelené informační linky agentury CzechInvest V letošním roce provedla agentura CzechInvest průzkum identifikující spokojenost žadatelů o dotaci z Operačního programu

Více

KLIMA ŠKOLY. Zpráva z evaluačního nástroje Klima školy. Škola Testovací škola - vyzkoušení EN, Praha. Termín

KLIMA ŠKOLY. Zpráva z evaluačního nástroje Klima školy. Škola Testovací škola - vyzkoušení EN, Praha. Termín KLIMA ŠKOLY Zpráva z evaluačního nástroje Klima školy Škola Testovací škola - vyzkoušení EN, Praha Termín 29.9.2011-27.10.2011-1 - Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli, milí kolegové! Dovolte, abychom

Více

CEBO: (Center for Evidence Based Oncology) Incidence Kostních příhod u nádorů prsu PROJEKT IKARUS. Neintervenční epidemiologická studie

CEBO: (Center for Evidence Based Oncology) Incidence Kostních příhod u nádorů prsu PROJEKT IKARUS. Neintervenční epidemiologická studie CEBO: (Center for Evidence Based Oncology) Incidence Kostních příhod u nádorů prsu PROJEKT Neintervenční epidemiologická studie PROTOKOL PROJEKTU Verze: 4.0 Datum: 26.09.2006 Strana 2 PROTOKOL PROJEKTU

Více

Řízená ošetřovatelská praxe mediků na Ostravské univerzitě

Řízená ošetřovatelská praxe mediků na Ostravské univerzitě Řízená ošetřovatelská praxe mediků na Ostravské univerzitě Darja Jarošová, Yvetta Vrublová, Hana Lukšová Ústav ošetřovatelství a porodní asistence Lékařská fakulta, Ostravská univerzita Ošetřovatelská

Více

Konference Kvalita Očima Pacientů 2010 Olomouc, 20. dubna 2010

Konference Kvalita Očima Pacientů 2010 Olomouc, 20. dubna 2010 HISTORIE A BUDOUCNOST MĚŘENÍ KVALITY ZDRAVOTNÍCH SLUŽEB PROSTŘEDNICTVÍM SPOKOJENOSTI PACIENTŮ (MUDr. Markéta Hellerová, náměstkyně ministryně zdravotnictví) Konference Kvalita Očima Pacientů 2010 Olomouc,

Více

Podpora zdraví v Nemocnici Pelhřimov

Podpora zdraví v Nemocnici Pelhřimov Podpora zdraví v Nemocnici Pelhřimov Mgr. Pavlína Fridrichovská DiS. Koordinátor podpory zdraví Nemocnice Pelhřimov Efektivní strategie podpory zdraví IV. Praha SZÚ 16. 6. 2016 Nemocnice Pelhřimov Nemocnice

Více

ADAPTACE KLINICKÉHO DOPORUČENÉHO POSTUPU PRO PREVENCI INTRAVASKULÁRNÍCH KATÉTROVÝCH INFEKCÍ

ADAPTACE KLINICKÉHO DOPORUČENÉHO POSTUPU PRO PREVENCI INTRAVASKULÁRNÍCH KATÉTROVÝCH INFEKCÍ ADAPTACE KLINICKÉHO DOPORUČENÉHO POSTUPU PRO PREVENCI INTRAVASKULÁRNÍCH KATÉTROVÝCH INFEKCÍ Petra Žitníková Anesteziologicko-resuscitační oddělení, Sdružené zdravotnické zařízení Krnov, příspěvková organizace

Více

ZAPOJOVÁNÍ PEER KONZULTANTŮ DO SLUŽEB - zkušenosti z projektu. MUDr. Zuzana Foitová

ZAPOJOVÁNÍ PEER KONZULTANTŮ DO SLUŽEB - zkušenosti z projektu. MUDr. Zuzana Foitová ZAPOJOVÁNÍ PEER KONZULTANTŮ DO SLUŽEB - zkušenosti z projektu MUDr. Zuzana Foitová Zotavení znamená žít spokojeně se symptomy nemoci nebo bez nich Peer zkušenost a zotavení Byl jsem tam Já jsem důkaz Roviny

Více

Kvalita života nemocných s kardiovaskulárním onemocněním Jana Haluzíková

Kvalita života nemocných s kardiovaskulárním onemocněním Jana Haluzíková ZVYŠOVÁNÍ ODBORNÝCH KOMPETENCÍ AKADEMICKÝCH PRACOVNÍKŮ OSTRAVSKÉ UNIVERZITY V OSTRAVĚ A SLEZSKÉ UNIVERZITY V OPAVĚ Kvalita života nemocných s kardiovaskulárním onemocněním Jana Haluzíková VYUŽITÍ STUDIJNÍ

Více

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:

Více

Zahajovací konference

Zahajovací konference Zahajovací konference Program CZ11 Public Health Initiatives Iniciativy v oblasti veřejného zdraví Předdefinovaný projekt Vytvoření Systému Ucelené Psychiatrické Rehabilitace (S.U.P.R) a jeho implementace

Více

PRÁVA PACIENTŮ PRÁVA HOSPITALIZOVANÝCH DĚTÍ

PRÁVA PACIENTŮ PRÁVA HOSPITALIZOVANÝCH DĚTÍ PRÁVA HOSPITALIZOVANÝCH DĚTÍ První charta práv nemocných byla vyhlášena v USA (1972), kde byly vždy vysoce ceněny lidská práva a občanské svobody David Anderson (farmakolog z Virginie )- formuloval první

Více

SOUHRN Výsledky průzkumu spokojenosti hospitalizovaných pacientů ve FTNsP rok 2007

SOUHRN Výsledky průzkumu spokojenosti hospitalizovaných pacientů ve FTNsP rok 2007 Fakultní Thomayerova nemocnice s poliklinikou, Vídeňská 800, Praha 4 SOUHRN Výsledky průzkumu spokojenosti hospitalizovaných pacientů ve FTNsP rok 2007 Oddělení kvality FTNsP ÚVOD Projekt sledování spokojenosti

Více

Vyhodnocení dotazníků spokojenosti hospitalizovaných pacientů

Vyhodnocení dotazníků spokojenosti hospitalizovaných pacientů Vyhodnocení dotazníků spokojenosti hospitalizovaných pacientů Termín šetření : 1.7. - 31.12.2015 Hospitalizováno Celkem Odevzdáno Návratnost 11 761 1 627 13,80% Obecné shrnutí připomínek a pochval hospitalizovaných

Více

Report. Dr. med. Dr. med. vet. Franz Starflinger. Colostrum extrakt, jako doprovodná terapie s pacienty s rakovinou. Burghausen Září 2000 -1-

Report. Dr. med. Dr. med. vet. Franz Starflinger. Colostrum extrakt, jako doprovodná terapie s pacienty s rakovinou. Burghausen Září 2000 -1- Dr. med. Dr. med. vet. Franz Starflinger Report Colostrum extrakt, jako doprovodná terapie s pacienty s rakovinou Burghausen Září 2000 Dr. Dr. F. Starflinger -1- Pacienti s rakovinou s poskytnutím holvita

Více

Obezita v evropském kontextu. Doc. MUDr. Vojtěch Hainer, CSc. Ředitel Endokrinologického ústavu

Obezita v evropském kontextu. Doc. MUDr. Vojtěch Hainer, CSc. Ředitel Endokrinologického ústavu Obezita v evropském kontextu Doc. MUDr. Vojtěch Hainer, CSc. Ředitel Endokrinologického ústavu OBEZITA CELOSVĚTOVÁ EPIDEMIE NA PŘELOMU TISÍCILETÍ 312 milionů lidí na světě je obézních a 1,3 miliardy lidí

Více

OBLASTI NESPOKOJENOSTI SESTER

OBLASTI NESPOKOJENOSTI SESTER OBLASTI NESPOKOJENOSTI SESTER Univerzita J. E. Purkyně, Fakulta zdravotnických studií, Ústí nad Labem PhDr. Hana Plachá Výběr tématu Důvod výběru: Práce v oboru více jak 35 let Zájem o problematiku profese

Více

Ošetřovatelství vědní obor. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Ošetřovatelství vědní obor. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Ošetřovatelství vědní obor Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Ošetřovatelství 1 = samostatný vědní obor = zabývá se všemi složkami procesu ošetřování nemocného člověka = vědní disciplína zaměřená

Více

Strategie transformace psychiatrické péče v čem je inovativní? Martin Hollý předseda Psychiatrické společnosti ČLS JEP Parlament ČR, 7.10.

Strategie transformace psychiatrické péče v čem je inovativní? Martin Hollý předseda Psychiatrické společnosti ČLS JEP Parlament ČR, 7.10. Strategie transformace psychiatrické péče v čem je inovativní? Martin Hollý předseda Psychiatrické společnosti ČLS JEP Parlament ČR, 7.10.2014 Agenda Popis stávajícího systému Popis inovace Rizika a jejich

Více

Paliativní péče v první linii Doporučený postup pro všeobecné praktické lékaře 2006 MUDr.Bohumil Skála,PhD Paliativní péče Paliativní péče je přístup, p, který zlepšuje kvalitu života nemocných a jejich

Více

Národní onkologické centrum V. A. Fanardžyana

Národní onkologické centrum V. A. Fanardžyana Národní onkologické centrum V. A. Fanardžyana Klinické studie provedené v Národním onkologickém centru, s nádorovým onemocněním mléčné žlázy, konečníku, střeva, plic a děložního čípku. STANDARDNÍ CHEMOTERAPIE,

Více

Konstruování významového rámce zdravotní gramotnosti matek s dítětem v symbiotickém období

Konstruování významového rámce zdravotní gramotnosti matek s dítětem v symbiotickém období Konstruování významového rámce zdravotní gramotnosti matek s dítětem v symbiotickém období Ivana Olecká, Kateřina Ivanová, Přemysl Hanák, Lubica Juríčková 1 Zaměření příspěvku Zdravotní gramotnost je soubor

Více

CYKLISTIKA A KOMPLEXNÍ PŘÍSTUP VE STRATEGICKÉM PLÁNOVÁNÍ

CYKLISTIKA A KOMPLEXNÍ PŘÍSTUP VE STRATEGICKÉM PLÁNOVÁNÍ CYKLISTIKA A KOMPLEXNÍ PŘÍSTUP VE STRATEGICKÉM PLÁNOVÁNÍ VÝZKUM DOPRAVNÍCH STRATEGIÍ MĚST V ČR JIŘÍ GALATÍK, Centrum dopravního výzkumu, v. v. i., www.cdv.cz, E-MAIL: jiri.galatik@cdv.cz ANOTACE PŘÍSPĚVKU:

Více

ÚROVEŇ TEORETICKÝCH ZNALOSTÍ A ZKUŠENOSTÍ SESTER S REALIZACÍ KONCEPTU BAZÁLNÍ STIMULACE V OŠETŘOVATELSKÉM PROCESU

ÚROVEŇ TEORETICKÝCH ZNALOSTÍ A ZKUŠENOSTÍ SESTER S REALIZACÍ KONCEPTU BAZÁLNÍ STIMULACE V OŠETŘOVATELSKÉM PROCESU VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNÍCTVA A SOCIÁLNEJ PRÁCE SV. ALŽBETY, BRATISLAVA, N. O. ÚSTAV SV. JÁNA NEPOMUKA NEUMANNA, PŘÍBRAM ÚROVEŇ TEORETICKÝCH ZNALOSTÍ A ZKUŠENOSTÍ SESTER S REALIZACÍ KONCEPTU BAZÁLNÍ STIMULACE

Více

Podpora pracovníků při nadlimitní stresové zátěži. Mgr. Dana Vaňková

Podpora pracovníků při nadlimitní stresové zátěži. Mgr. Dana Vaňková Podpora pracovníků při nadlimitní stresové zátěži Mgr. Dana Vaňková Pilotní projekt Rok 2010 - ve FNHK pilotní výzkumné šetření (pracovní zátěž onkologických sester a způsoby jejich profesní podpory) Realizace:

Více

Vývoj zdravotního systému ČR z pohledu občanů

Vývoj zdravotního systému ČR z pohledu občanů Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd Katedra veřejné a sociální politiky Vývoj zdravotního systému ČR z pohledu občanů Mgr. Kateřina Michlová Výsledky diplomové práce Osnova Kontext problematiky

Více

Pracovní podmínky zdravotníků nelékařů ve FN HK. prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph.D. Mgr. Dana Vaňková Mgr. Hana Drábková

Pracovní podmínky zdravotníků nelékařů ve FN HK. prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph.D. Mgr. Dana Vaňková Mgr. Hana Drábková Pracovní podmínky zdravotníků nelékařů ve FN HK prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph.D. Mgr. Dana Vaňková Mgr. Hana Drábková Úvod Dotazníkové šetření ČAS Validita, 6000 respondentů, reprezentativnost Nedostatečný

Více

SPIRITUÁLNÍ PÉČE VE ZDRAVOTNICTVÍ

SPIRITUÁLNÍ PÉČE VE ZDRAVOTNICTVÍ SPIRITUÁLNÍ PÉČE VE ZDRAVOTNICTVÍ MUDr. Eva Kalvínská Sekce krizové asistence Společnosti lékařské etiky ČLS JEP eva.kalvinska@fnmotol.cz Konference Vzdělávání ve zdravotnictví IPVZ 14.12.2007 Spirituální

Více

Sociální a zdravotní služby v obcích s rozšířenou působností (ORP)

Sociální a zdravotní služby v obcích s rozšířenou působností (ORP) Sociální a zdravotní služby v obcích s rozšířenou působností (ORP) Červen 2015 / Závěrečná zpráva z výzkumu pro Diakonii ČCE, Institut důstojného stárnutí / STEM/MARK, a.s. Kvantitativní výzkum Obsah Parametry

Více

Subjektivní přístup obyvatel Ostravy ke zdraví v závislosti na životním stylu, socioekonomickém statusu a vzdělání.

Subjektivní přístup obyvatel Ostravy ke zdraví v závislosti na životním stylu, socioekonomickém statusu a vzdělání. Krajská hygienická stanice v Ostravě GRANT IGA MZ ČR č. NJ/6139-3 Subjektivní přístup obyvatel Ostravy ke zdraví v závislosti na životním stylu, socioekonomickém statusu a vzdělání. Šlachtová H., Šplíchalová

Více

Pohybová aktivita a životospráva u adolescentů

Pohybová aktivita a životospráva u adolescentů Oponentský posudek bakalářské práce Pohybová aktivita a životospráva u adolescentů Pavlína Blatná studentka III. ročníku bakalářského studia ošetřovatelství, prezenční forma studia Období dospívání je

Více

Standard akutní lůžkové psychiatrické péče Obsah

Standard akutní lůžkové psychiatrické péče Obsah Standard akutní lůžkové psychiatrické péče Obsah 1. Preambule... 2 1.1 Cílová skupina... 2 1.2 Dostupnost akutní péče... 2 2. Služby poskytované akutním psychiatrickým oddělením... 3 2.1 Obecné požadavky...

Více

Internalizované poruchy chování

Internalizované poruchy chování Internalizované poruchy chování VOJTOVÁ, V. Inkluzivní vzdělávání žáků v riziku a s poruchami chování jako perspektiva kvality života v dospělosti. Brno: MSD, 2010 ISBN 978-80-210-5159-1 Internalizované

Více

Paliativní péče - Úvod. Mgr. Zimmelová

Paliativní péče - Úvod. Mgr. Zimmelová Paliativní péče - Úvod Mgr. Zimmelová Historie Počátky v Velké Británii v 70 letech Vznikla evropská společnost pro PM Součástí jsou národní společnosti U nás sekce PM ČLS JEP 5 zásad rozvoje oboru Založení

Více

POHLED SESTRY NA PALIATIVNÍ PÉČI V INTENZIVNÍ MEDICÍNĚ. Monika Metznerová FN Brno Bohunice KARIM

POHLED SESTRY NA PALIATIVNÍ PÉČI V INTENZIVNÍ MEDICÍNĚ. Monika Metznerová FN Brno Bohunice KARIM POHLED SESTRY NA PALIATIVNÍ PÉČI V INTENZIVNÍ MEDICÍNĚ Monika Metznerová FN Brno Bohunice KARIM PALIATIVNÍ PÉČE =aktivní péče orientovaná na kvalitu života, poskytovaná pacientům, kteří trpí nevyléčitelnou

Více

Občané o životní úrovni a sociálních podmínkách

Občané o životní úrovni a sociálních podmínkách TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o životní úrovni a sociálních podmínkách Technické

Více

Klinická farmacie v klinické praxi. 1.kongres ČOSKF ČLS JEP Praha 7.října 2011 Gregorová Jana Oddělení klinické farmacie, FN Na Bulovce

Klinická farmacie v klinické praxi. 1.kongres ČOSKF ČLS JEP Praha 7.října 2011 Gregorová Jana Oddělení klinické farmacie, FN Na Bulovce Klinická farmacie v klinické praxi 1.kongres ČOSKF ČLS JEP Praha 7.října 2011 Gregorová Jana Oddělení klinické farmacie, FN Na Bulovce založení ČOSKF ČLS JEP ČOSKF ČLS JEP prosazovat zájmy oboru klinická

Více

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY 18Ad 46/2014-39 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem v právní věci žalobce J. I., zastoupeného Mgr. Kateřinou Štěpánovou, advokátkou

Více

Komunitní péče. Boleslavský deník. MUDr. Jan Stuchlík

Komunitní péče. Boleslavský deník. MUDr. Jan Stuchlík Komunitní péče o duševně nemocné Boleslavský deník Komunitní péče o duševní zdraví je model, který od 60. let 20. století nahrazuje tradiční institucionální. p Příčinou tohoto procesu je změna ve vnímání

Více

1. Konference integrativní psychoterapie Skálova institutu. Mgr. Petra Léblová. p.leblova@seznam.cz

1. Konference integrativní psychoterapie Skálova institutu. Mgr. Petra Léblová. p.leblova@seznam.cz 1. Konference integrativní psychoterapie Skálova institutu Mgr. Petra Léblová p.leblova@seznam.cz Nádorová onemocnění patří mezi život ohrožující onemocnění Ročně onemocní 1 dítě ze 600 zdravých do 15

Více

Služby pro osoby s duševním onemocněním v Karlovarském kraji - rok první

Služby pro osoby s duševním onemocněním v Karlovarském kraji - rok první Služby pro osoby s duševním onemocněním v Karlovarském kraji rok první Ing. Stanislava Správková, Jaroslav Hodboď, Zuzana Habrichová Dis., Milan Kubík Dis. Kdo se podílel na vzniku služeb o.s. Fokus Mladá

Více

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Strana 1 z 7 Název: PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Platnost od: 2. 5. 2008 Platnost do: odvolání Nahrazuje: ----- Personál: Všeobecné sestry, porodní asistentky, zdravotně sociální

Více

Péče o pacienty s diagnózami F50.0 F poruchy přijímání potravy v psychiatrických lůžkových zařízeních ČR

Péče o pacienty s diagnózami F50.0 F poruchy přijímání potravy v psychiatrických lůžkových zařízeních ČR Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 8. 2. 2010 3 Péče o pacienty s diagnózami F50.0 F50.9 - poruchy přijímání potravy v psychiatrických lůžkových zařízeních

Více

Mobilní specializovaná paliativní péče zahraniční inspirace

Mobilní specializovaná paliativní péče zahraniční inspirace Mobilní specializovaná paliativní péče zahraniční inspirace PhDr. Martin Loučka, PhD. Centrum paliativní péče, Praha Oddělení lékařské psychologie, 3.LF UK Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR 1. 11. 2016

Více

Fitness for anaesthesia

Fitness for anaesthesia Fitness for anaesthesia Richard Pradl KARIM FN a LF UK Plzeň ČSARIM, Plzeň 2015 04/10/2015 Cílem předoperačního hodnocení stavu pacienta je pokles morbidity spojené s operačním výkonem, zvýšení efektivity

Více

Kvalita života dětských hemofiliků v ČR - - zkušenosti jednoho centra

Kvalita života dětských hemofiliků v ČR - - zkušenosti jednoho centra Kvalita života dětských hemofiliků v ČR - - zkušenosti jednoho centra Vladimír Komrska, Ester Zápotocká, Veronika Čepeláková Klinika dětské hematologie a onkologie FN Motol Petra Ovesná Institut biotatistiky

Více

Závěry šetření potřebnosti služeb pro duševně nemocné v Karlovarském kraji a náčrt koncepce

Závěry šetření potřebnosti služeb pro duševně nemocné v Karlovarském kraji a náčrt koncepce Závěry šetření potřebnosti služeb pro duševně nemocné v Karlovarském kraji a náčrt koncepce O.Pěč, B.Wenigová, J.Stuchlík Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví Projekt je financován z prostředků Evropského

Více

Podpora neformálních pečovatelů

Podpora neformálních pečovatelů Podpora neformálních pečovatelů Sociální služby efektivně, transparentně, aktivně Praha, 10. března 2015 Parametry projektu od 1. 2. 2014 důvody realizace neexistuje komplexní zmapování potřeb pečujících

Více

Výsledky hodnocení zdravotnických pracovišť pacienty jako facilitující prvek pro management i řadové zdravotníky. MUDr.

Výsledky hodnocení zdravotnických pracovišť pacienty jako facilitující prvek pro management i řadové zdravotníky. MUDr. Výsledky hodnocení zdravotnických pracovišť pacienty jako facilitující prvek pro management i řadové zdravotníky MUDr. Petr Tilšer Hodnocení spokojenosti pacientů obecná východiska ankety zjišťující spokojenost

Více

Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM

Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM Prenatální psychologie a vnímání plodu v této rovině Na významu nabývá nejen zájem o fyzický vývoj plodu, ale dokládají

Více

organizované NCO NZO pro rok 2014/2015 Mgr. Marie Malinková NCO NZO

organizované NCO NZO pro rok 2014/2015 Mgr. Marie Malinková NCO NZO Projekty z ESF organizované NCO NZO pro rok 2014/2015 Mgr. Marie Malinková NCO NZO Projekty z OPLZZ 1. Tvorba a pilotní ověření vzdělávacího programu Pracovní terapeut a Terapeut v psychosociální rehabilitaci.

Více

Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA

Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA Současný stav Posledních 20 let zdravotně sociální péče jedná se o ní Posledních 20 let

Více

KAPITOLY. Osobnost ošetřovatele, postavení ošetřovatele v oš. týmu. Ošetřovatelský proces. Charakteristika, základní rysy moderní oš.

KAPITOLY. Osobnost ošetřovatele, postavení ošetřovatele v oš. týmu. Ošetřovatelský proces. Charakteristika, základní rysy moderní oš. http://corporatecare.com.au/wp-content/uploads/about-us.jpg KAPITOLY Charakteristika, základní rysy moderní oš. péče Kategorie zdravotnických pracovníků Osobnost ošetřovatele, postavení ošetřovatele v

Více

Psychické problémy a psychiatrické diagnózy jako příčiny (ženského) bezdomovectví. MUDr. Martin Hollý, MBA

Psychické problémy a psychiatrické diagnózy jako příčiny (ženského) bezdomovectví. MUDr. Martin Hollý, MBA Psychické problémy a psychiatrické diagnózy jako příčiny (ženského) bezdomovectví MUDr. Martin Hollý, MBA 19.5.2015 Sociální situace Tělesné zdraví Duševní zdraví Prevalence duševních poruch u bezdomovců

Více

Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku

Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku OBSAH ÚVOD 2 I. Odd. ZÁVĚRY A SOCIOTECHNICKÁ DOPORUČENÍ 3 Přehled hlavních výsledků 4 Sociotechnická doporučení 13 Vymezení vybraných pojmů 15 II.

Více