Příběh vojáka. Mojmír Zachariáš

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Příběh vojáka. Mojmír Zachariáš"

Transkript

1

2 Mojmír Zachariáš Příběh vojáka Pohled na čtyřicetiletou službu vojáka z povolání, od poručíka po generálporučíka, od 50. let až po listopadovou revoluci v roce 1989 a krátce po ní DOKOŘÁN 3

3 Mojmír Zachariáš Příběh vojáka Pohled na čtyřicetiletou službu vojáka z povolání, od poručíka po generálporučíka, od 50. let až po listopadovou revoluci v roce 1989 a krátce po ní Copyright Mojmír Zachariáš, 2012 Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být rozmnožována a rozšiřována jakýmkoli způsobem bez předchozího písemného svolení nakladatele. Druhé vydání v českém jazyce (první elektronické) Odpovědný redaktor Marek Pečenka Obálka a sazba Miloš Jirsa (pdf) Konverze do elektronické verze Marek Pečenka Vydalo v roce 2012 nakladatelství Dokořán s. r. o., Holečkova 9, Praha 5, dokoran@dokoran.cz, (554. publikace, 83. elektronická, pdf) (555. publikace, 84. elektronická, epub) (556. publikace, 85. elektronická, mobi) ISBN (pdf) ISBN (epub) ISBN (mobi

4 Obsah Pár vět úvodem... 7 Jak jsem se stal vojákem... 9 Rodina a dětství Střední škola Začátky kariéry Vojenské učiliště Jak jsem se stal členem KSČ Některé politické události Bojový útvar Odvelení na výstavbu Bruselského pavilonu do Prahy Z motostřelce tankistou Struktura pluku Kubánská krize Běžný život u pluku Samovolné vzdálení vojína Záruby Ukázka při překonávání Labe tankem pod vodou Daleký přesun tankového pluku po silnicích, z Čech až na Moravu Od akademie přes pluk k akademii Studium na Vojenské akademii v Brně Rok 1968 Diplomová práce Čtyři roky u tankových pluků ve funkcích náčelníka štábu a velitele Náčelník štábu tankového pluku v Čáslavi Velitel tankového pluku v Jindřichově Hradci Studium na Vojenské akademii generálního štábu v Moskvě Seznámení v Moskvě Péče o naše soukromí Vojenská praxe na vyšších funkcích Náčelník štábu tankové divize v Táboře Velitel motostřelecké divize v Kroměříži Štábní nácvik 5

5 První setkání s představiteli Spojeného velení Mimořádná událost na štábu divize Některé politické události Cvičení Štít-82 Zástupce velitele 4. armády Velitel 4. armády Štábní nácvik s výjezdem Střelby protiletadlového raketového pluku Boj o garáže Vztahy ve vyšších funkcích Konflikt s náčelníkem Hlavní politické správy a jeho zástupcem Velitelství Západního vojenského okruhu Náčelník štábu Západního vojenského okruhu Jak KSČ dohlížela na armádu? Velitel Západního vojenského okruhu Využití moderní techniky Poslední setkání s maršálem Kulikovem Listopad 1989 Setkání s představiteli Občanského fóra v Táboře Jednání s Vojenskou obrodou v Táboře Výzva k zásahu Kolegium ministra obrany a změny v armádě Odvolání z velitelské funkce Poslední roky Moskva, štáb Spojených ozbrojených sil Varšavské smlouvy Obvinění Návrat do Prahy Institut strategických studií Parlamentní vyšetřovací komise Listování minulostí naší armády Operační plánování použití armády v minulosti Měli jsme jaderné zbraně? Operační plánování použití armády v 80. letech Konference u kulatého stolu ve Stockholmu Bylo ohroženo Polsko v roce 1981 agresí Varšavské smlouvy Byli jsme agresoři, nebo jsme se připravovali k obraně našeho území? Doslov Příloha 1 Chronologie vojenské kariéry Příloha 2 Základní struktura pozemních jednotek ČSLA k listopadu

6 Pár vět úvodem Text, který jsem napsal, není klasickou autobiografií. Je příběhem obyčejného kluka z průměrné rodiny, který se vypracoval a prosloužil až do nejvyšších vojenských funkcí a po čtyřiceti letech služby odešel do zálohy jako generálporučík. Stálo za tím dvacet let učení a studia na civilních a vojenských školách, praxe na nejrůznějších funkcích v armádě a také hodně nepříjemností ve službě i v rodinném životě. Soukromý život jsem až na výjimky do knihy nepojal. Nebyl jednoduchý, vydal by jistě na samostatnou knihu, ale já se chtěl především soustředit na život vojenský koneckonců ten také asi případného čtenáře bude nejvíce zajímat. Dovolím si upozornit čtenáře, že text vychází jen z mých vzpomínek. Nepsal jsem si deník a nemám ani žádné dokumenty z té doby. Jak se dnes přesvědčuji, paměť má své mezery a některé věci či jejich posloupnost se mi vybavují jen těžko. Setkal jsem se v průběhu výkonu svých funkcí v armádě se stovkami či tisíci nejrůznějších funkcionářů v armádě i v civilu a rovněž si je všechny nepamatuji jménem. Omlouvám se za případné nesrovnalosti, ke kterým mohlo dojít. 7

7 Jak jsem se stal vojákem Rodina a dětství Na svět jsem přišel v Hradci Králové v únoru 1939, pouhý měsíc před okupací naší republiky fašistickým Německem. Narodil jsem se do rodiny úředníků Nemocenské pojišťovny. Neměl jsem tedy dělnický původ, což bylo po únoru 1948 předpokladem úspěšné kariéry. Oba moji rodiče byli absolventy obchodní akademie a pracovali v hradecké Nemocenské pojišťovně, která v té době sídlila na Ulrichově náměstí. Zde se také seznámili. Bydleli jsme ve Věkoších, pouhé dva kilometry od centra města a stejně tak od letiště, v domku, který postavili prarodiče z matčiny strany v 30. letech na hypotéku. Na domku bylo vidět, že byl postaven před válkou a se skromnými náklady. Poznalo se to nejen na první pohled, ale zvláště vždy, když stoupla voda v Labi, vzdáleném vzdušnou čarou asi kilometr. V ten okamžik začala stoupat voda i v našem sklepě a někdy jí tam bylo i více než půl metru. Nedostatečně provedená izolace se nám každoročně pravidelně mstila. Babička zemřela pár týdnů před mým narozením a děda cestoval po různých štacích v Čechách. Byl vyučený zámečník, a tak hledal pracoviště, kde by se uplatnil. Našel si vždycky místo údržbáře v nejrůznějších hotelích či horských chatách a tam pracoval tak dlouho, dokud ho to bavilo. Když se mu zdálo, že je již příliš dlouho na jednom místě, odešel ji- 9

8 nam. Dělal to již před 1. světovou válkou a nějak mu to zůstalo v krvi. Proto se také moje matka narodila ve Vídni v roce 1911, kde v té době s babičkou žili. Po mém narození se u nás vždy jednou za čas na pár dní objevil a potom stejně náhle jak přišel, zase odešel a opět jsme o něm měsíce nevěděli. Během těch několika setkání jsem se také od něho dozvěděl, že v 1. světové válce bojoval za Rakousko-Uhersko a skončil jako legionář na Sibiři, odkud se přes Vladivostok vrátil domů. S hypotékou si starosti nedělal, a tak splácení dluhů zůstalo na mých rodičích a pronásledovalo nás až do konce 50. let. Posledním jeho pracovištěm byla Luční bouda v Krkonoších, kde také dělal údržbáře, a tam jsem se s ním také setkal naposledy. Můj otec pocházel z velmi chudé vesnické rodiny z Opatovic nad Labem. Měli malou chaloupku na okraji vesnice, ve které byly dvě místnosti, na dvoře byla stodola, chlívek a kadibudka u hnoje. Jeho matka, moje druhá babička, chovala slepice, husy, králíky a zpravidla i dvě kozy, které jsem také několikrát pásl na obecním palouku. Babička se živila jako příležitostná zemědělská nádenice. Dědu z otcovy strany jsem nikdy neviděl, ani o něm nikdy neslyšel doma se o něm nikdy nemluvilo. Zdá se jako zázrak, že můj otec, který vyrostl v takových poměrech, mohl vystudovat obchodní akademii. Moje první vzpomínky z dětství jsou spojeny se spoustou lidí, kteří jsou v naší kuchyni a zkouší divadlo. Ve Věkoších byl velmi aktivní divadelní spolek a dost ochotníků, kteří za okupace připravovali, zkoušeli a hráli divadelní hry a zpěvohry českých klasiků. Ještě dlouho po válce jsme doma měli barevné plakáty, které formou letáků vydával divadelní spolek a informoval tak místní obyvatele, kdy a co bude v hospodském sále uvádět a v jakém hereckém obsazení. Nechyběli tam nikdy ani moji oba rodiče. 10

9 V paměti mi zůstalo i noční bombardování chemických továren v Pardubicích ke konci války a to, jak nás s bratrem rodiče vzbudili a vyvedli na zahradu. Asi nás to mělo nějakým způsobem ochránit před případným zásahem bombou. Dnes vím, že to byla přehnaná opatrnost, nebezpečí nehrozilo, vždyť cíl náletu byl vzdálen více než 20 kilometrů. Přes tuto vzdálenost byly velmi dobře slyšet výbuchy leteckých bomb. V pěti letech jsem se stal téměř odbojářem. Ve Věkoších byli za války němečtí vojáci a jednou proletěla po vsi zpráva, že přivedli ruské zajatce a zavřeli je do stodoly nedaleko návsi. My, odvážní pětiletí a šestiletí kluci, jsme se rozhodli, že to musíme prozkoumat. Vyrazili jsme k návsi a před vraty jedné stodoly uviděli chodit německého vojáka s puškou. Když jsme se přiblížili ke stodole, nevěnoval nám žádnou pozornost, a tak jsme si troufli jít dál. Zajatci nás spatřili škvírami ve vratech a prosili jasnými gesty o cigarety. Vyrazili jsme do vsi a sesbírali všechny nedopalky, které jsme mohli nalézt. Potom jsme se rychle vrátili ke stodole. Německý voják tam stále chodil, ale stále si nás nevšímal. Podali jsme nedopalky zajatcům a uháněli se domů pochlubit, jaký hrdinský čin jsme právě vykonali. Bez výjimky jsme dostali výprask, protože to bylo mnohem nebezpečnější, než jsme tehdy jako děti dokázali posoudit. Do konce války se moji rodiče rozvedli a v létě 1945 si matka našla nového přítele z ochotnického spolku. Asi se znali již dávno, ale na to, abych tehdy mohl pochopit, proč se rodiče rozešli, jsem byl příliš malý. S otcem jsme se ale dále vídali, zůstal v Hradci až do své smrti v roce Domek jsme pronajali a odstěhovali se do severovýchodního výběžku hradeckého kraje na samotnou hranici s Polskem. Nové bydliště jsme měli v Králíkách, nedaleko Suchého Vrchu 11

10 a Králického Sněžníku. Náš budoucí otčím, profesí elektrikář, tam získal práci a služební byt v rozvodně za městem. V Králíkách jsem také v září roku 1945 začal chodit do školy. Za nějakou dobu se matka vdala a začala pracovat jako úřednice na obecním úřadě a později na místním národním výboru. Prožil jsem tu pěkných pět let dětství s kamarády, ve skautu a hlavně v nádherné přírodě. Zima byla vždycky opravdová se spoustou sněhu na lyžování a sáňkování. Ráno, když jsme šli do školy, prošlapával otčím i metrové závěje sněhu, za ním jsme se brodili sněhem my můj starší bratr, já a zástup uzavírala matka. Asi 800 metrů jsme se museli doslova prodírat sněhovou záplavou, která mi sahala až po pás, než jsme se dostali k prvním domům, kde již byla cesta prošlápnutá. Dále ve městě pak již byly ve sněhu proházené uličky, někdy i dva metry hluboko ve sněhu. Tak to bylo skoro každou zimu. Auta v té době nejezdila vůbec a rozvoz zboží a materiálu zabezpečovaly saně tažené koňmi. Většina dětí a také my s bratrem jsme velmi často jezdili do školy na lyžích, protože to bylo lehčí a rychlejší než se brodit sněhem. I škola na to byla připravená a v šatnách bylo vyhrazené místo pro lyže a sáňky. Hned vedle našeho domu tekl z kopce potůček a asi 200 metrů výše na něm byla líheň pstruhů. Zalesněný kopec navazoval na Horu matky Boží s klášterem, který měl chodby do čtverce a v nich nádherné obrazy, které jsme obdivovali. Z města vedla nahoru ke klášteru lipová alej s křížovou cestou a kapličkami. V zimě pak byla alej sáňkařskou a lyžařskou dráhou, ale jen pro velmi zdatné sportovce. Okolí celé hory bylo ideálním lyžařským a sáňkařským přírodním areálem, z kterého jsme na lyžích dojeli až domů do dvora. Bruslit jsme chodili na zamrzlý rybník na druhé straně města a tam jsme také 12

11 začínali se svým hokejovým uměním na šlajfkách. Nepamatuji se, že by za těch celých pět let, co jsme tam bydleli, nebyl v zimě sníh nebo led. Tak jsem se také sám naučil lyžovat a bruslit. V létě bylo krásně a chodil jsem se skauty do přírody, celá rodina chodila na procházky a v sezóně jsem vyrážel do lesa na houby. Na nedaleký Suchý vrch jsme několikrát uskutečnili celodenní výlet. Cesta tam trvala pěšky skoro tři hodiny a po odpočinku a pozorování nádherného okolí z rozhledny jsme se opět vydali pěšky domů. Asi 200 metrů od našeho domu bylo i koupaliště a hned vedle něj fotbalové hřiště. Pro dětské radovánky to bylo ideální prostředí. Rostl jsem tak obklopen přírodou, která doslova nabádala ke svému využití. V roce 1950 byl otčím přeložen do Jablonného nad Orlicí, a tak jsme vyměnili byt v rozvodně za byt v malé vodní elektrárně. Bylo to na řece Orlici, která v té době byla čistá a plná pstruhů, raků a mřenek. Pod jezem i v náhonu bylo pěkné koupání a za domem začínal les. Do lesa jsem chodil pozorovat lesní zvěř a nebylo výjimkou, že se mi podařilo zahlédnout lišku nebo srnku. V létě tam rostla spousta hub, chodil jsem i na maliny a borůvky. Kolem elektrárny vedla také místní komunikace, na které jsem v nestřežených a pro mě bezpečných chvílích již ve dvanácti letech proháněl otcovu Jawu 250 neboli Péráka. To mělo skončit, když na mě žalovali zaměstnanci podniku Tesla, který stál za řekou. Viděli mě jezdit a nevím, proč jim to vadilo, ale způsobili mi problémy. Dostal jsem výprask a otčím se rozhodl schovat klíček od zapalování. Ani to mě nezastavilo. Věděl jsem, že se dá zapalování zapnout šroubovákem, a tak jsme s o rok mladším kamarádem proháněli motorku dál. 13

12 Střední škola V Jablonném jsem také ukončil základní školu se samými jedničkami a v září 1953 nastoupil do gymnázia v Králíkách, ze kterých jsme se před 3 roky odstěhovali. Přestože jsem jako kluk uvažoval o tom, že bych chtěl být horníkem nebo kuchařem, na doporučení třídního učitele jsem nakonec šel na gymnázium. Nebylo to lehké, protože právě probíhala jedna z mnohých reforem ve školství a do gymnázia nastupovali současně žáci z osmých a devátých tříd. Já byl osmák, ale výuka na gymnáziu navazovala na devátou třídu. My mladší jsme z přírodovědných předmětů (matematika, fyzika, chemie) ničemu nerozuměli a museli jsme chodit na doučování. Bylo to dost náročné a profesory to moc nezajímalo. Znamenalo to také, že jsem musel změnit režim, denně vstávat v půl šesté a dojíždět 20 kilometrů osobním vlakem s přesedáním v Dolní Lipce. To představovalo jeden a půl hodiny do školy a totéž odpoledne domů. V roce 1955 byl otec opět přeložen, tentokrát do Hradce Králové. Tak jsme se po 10 letech vrátili tam, odkud jsme přišli. Protože se rodiče stěhovali již v dubnu, dokončil jsem 10. třídu gymnázia v internátu v Králíkách. Poslední rok střední školy jsem absolvoval na gymnáziu J. K. Tyla v Hradci Králové. Ani zde to nebylo to nic lehkého. Ve svém rodném městě jsem neměl kamarády, a navíc mi zdejší profesoři dali patřičně znát, že jsem ze Zapadlé Lhoty. Jako by se domluvili, téměř všichni se snažili dokázat, že jsem přišel z venkova a že v Králíkách byli asi všichni k ničemu, nic tam nikoho nenaučili, a proto také já asi nic neumím. Hned v prvních dnech jsem byl několikrát za den vyvoláván a přezkušován. Bylo to deprimující a nejhorší byl fyzikář, který mě jinak než pětkou neklasifikoval. Nezbylo mi 14

13 nic jiného, než jim dokázat, že nejsem úplný ignorant. Učil jsem se a za pár týdnů mě nechali na pokoji. Abych se odměnil fyzikáři, který mě pronásledoval nejvíc ze všech, vybral jsem si fyziku za maturitní předmět. Doslova ho to šokovalo, a tak mě upozorňoval, že to nemohu zvládnout. Přesto jsem své rozhodnutí nezměnil. Popravdě řečeno, nebyl jsem nadšený student, více než učení mě bavil sport. V zimě hokej a lyže, v létě pak fotbal, a to se také projevilo na mém vysvědčení. I tak se dnes divím, že jsem s minimální studijní morálkou absolvoval studium s trojkami. Celý poslední rok jsem zvažoval, co bych chtěl dělat po skončení gymnázia. Původní dětské představy vzaly během střední školy za své, ale vyhraněný zájem jsem neměl. Na jaře 1956 jsem si tak podal jsem přihlášku na Vysokou školu textilní v Liberci, ještě na jednu školu a rovněž k Plavbě labsko- -oderské. Finanční situace v naší rodině však byla dost složitá. Hypotéka na domek ještě nebyla splacena a starší bratr se učil v Kutné Hoře na střední elektrotechnické škole. Byl ubytován v internátu, a rodiče ho tak museli podporovat. Věděl jsem, že na moje studium asi nebudeme mít dost prostředků. Zapracovala však náhoda. V zimě se ve škole objevil náborový důstojník okresní vojenské správy, který přišel do gymnázia lákat vhodné kandidáty do armády a nabízel možnosti absolvování vojenského učiliště. Podle dnešní terminologie šlo o vyšší odbornou školu, uchazeči museli mít maturitu a absolvovali přijímací zkoušky z matematiky, češtiny, ruštiny a tělesné výchovy. Náklady na toto studium, ubytování a stravu nebyly žádné. Jako posluchač učiliště jsem měl naopak obdržet měsíční služné ve výši 215 Kčs. Po třech letech bych se jako absol- 15

14 vent učiliště měl stát poručíkem, který má plat a zajištěnou budoucnost. Rozhodující měla být odvaha jít již v 17 letech na vojnu, odpovídající fyzická kondice, dobrý zdravotní stav a zvládnutí přijímací zkoušky. Přihlásil jsem se do Pěchotního vojenského učiliště v Lipníku nad Bečvou, kam jsem byl také pozván na přijímací zkoušky. Nejdříve jsem však musel absolvovat zdravotní prohlídku snad ve všech odděleních nemocnice v Hradci Králové. Dopadla dobře a závěr zněl, že jsem schopen nástupu na vojenskou službu. Po několika týdnech jsem byl písemně vyrozuměn, že jsem i zkoušky úspěšně zvládl, a tak jsem se již v klidu mohl připravovat na maturitu. Přestože se blížila závratným tempem, nezabránila mi příprava na ni i v jiných aktivitách. Měl jsem rád přírodu, věnoval jsem se běžným sportům, jako byla kopaná, hokej, jezdil jsem také hodně na kole. Pokud bylo příznivé počasí, objížděl jsem téměř každou neděli okolí Hradce Králové a denní trasy kilometrů jsem zvládal bez problémů. Navíc jsem byl přemluven spolužákem a společně jsme absolvovali parašutistický výcvik ve Svazarmu. Absolvovali jsme teorii, pozemní výcvik a také balení padáků. První seskoky byly naplánovány v souladu se zákonem schválnosti na květen na dobu, kdy jsem měl i maturovat. Ve svatém týdnu, jsem se tak kromě přípravy na maturitu věnoval balení padáků na letišti v Hradci Králové a pod odborným vedením zasloužilého mistra sportu Zdeňka Kaplana jsem ještě před maturitou absolvoval své první tři seskoky. Byl to úžasný a nezapomenutelný zážitek. Navlékli jsme si padákový postroj s hlavním padákem, připevnili záložní padák a neohrabaně se vydali k dvoumotorovému trofejnímu letounu Siebel, který nás vynesl do osmisetmetrové výše nad letiště. Seděli jsme za kabinou na lavicích podél trupu, z kaž- 16

15 Po prvních seskocích ve Svazarmu. dé strany tři. Za námi byla u otevřených dveří napříč další lavice, ze které jsme se měli potom vrhnout do prostoru pod letoun. Poprvé v životě jsem letěl v letadle a neměl jsem s ním přistát, ale vyskočit z něho. Když jsme se přiblížili k letišti, dva jsme se přesunuli na lavici, která končila u otevřených dveří letícího letadla. Za nimi zela prázdnota a vál prudký vichr. Instruktor Kaplan nám zapojil výtažné lano od našich padáků na kotvu v letadle a pokynem hlavy nás vyzval, abychom se připravili k seskoku. Znamenalo to přisunout se k zejícímu otvoru, uchopit rukama ze stran vnější strany trupu a na postrčení do ramene se přitáhnout a vyklopit se do řvoucí prázdnoty. Tam už se vše odehrálo velmi rychle. Proud vzduchu mě uchopil a mrštil se mnou pod letadlo. Předchozí řev se změnil v naprosté ticho 17

16 a vytažený padák mě prudkým nárazem narovnal do správné polohy. Podíval jsem se nahoru a uviděl otevřený padák nad sebou. Země se ze začátku nepřibližovala, takže jsem se zorientoval a vyzkoušel řízení padáku, abych se co nejvíce přiblížil k místu, kde bylo na letišti vyznačeno křížem místo přistání. Když jsem se snesl asi do výšky 100 metrů, bylo vidět, jak rychle klesám a musel jsem se připravit na dopad a setkání se zemí. Parakotoul jsme nacvičovali z můstků, ale klesání s dopřednou rychlostí bylo zcela něco jiného. Setkání se zemí bylo poměrně tvrdé, a tak jsem ho neustál. Doslova to se mnou praštilo o zem. Euforie z prvního seskoku však vynahradila nepovedené přistání. Sbalil jsem padák a šel se hned připravit na další seskok. Tak jsem absolvoval bez problémů a s velkým nadšením své první tři seskoky v rámci přípravy na maturitu. Teprve zbývající čas jsem věnoval učení. Přestože jsem se moc neučil, podařilo se mi zvládnout i maturitu včetně fyziky. Kromě profesorů jsem překvapil i sebe a neměl si, že mohu zvládnout více, než jsem si do té doby uměl představit. Ze školních povinností mi zbyla pouze účast na maturitním plese. A to nebylo nic nepříjemného. Léto jsem strávil brigádou na stavbě kravína v místním JZD. Na tři měsíce se ze mě stal kopáč a pomocný dělník na stavbě. Za vydělané peníze jsem si koupil gramofon a tranzistorové rádio Tesla, které se objevilo na trhu jako novinka a po kterém jsem toužil. Můj civilní život skončil. 18

17 Začátky kariéry Vojenské učiliště V srpnu 1956 mi přišel z okresní vojenské správy povolávací rozkaz a žádanka na úvěrovou přepravu, za kterou jsem měl dostat na nádraží jízdenku do Lipníku nad Bečvou. V září jsem pak odjel do své budoucí posádky, kde v té době bylo Pěchotní učiliště. Jako sedmnáctiletý odvedenec jsem tak zahájil svou čtyřicetiletou službu v armádě. Když jsme na nádraží v Lipníku nad Bečvou vystoupili z rychlíku, byli jsme již očekáváni. Vojáci vedení důstojníkem z učiliště nás odvedli k připraveným autům a za dvacet minut se již otevřela brána kasáren. Ostatní šlo ráz na ráz. Kontrola podle seznamů, svlékání, stříhání, zabalení našich civilních obleků, koupání a fasování. Dostali jsme do stanového dílce hromadu výstrojních součástek a byli jsme odvedeni do svých rajonů. Tam jsme se učili všechno skládat do komínků a uložili vše, co jsme neměli na sobě, do nočního stolku a skříňky. Byla to prudká změna. Od klidného domácího života, kde jsem měl na vše dost času a mohl si relativně sám rozhodovat, co a kdy budu dělat, bez zjevné a neustálé kontroly, jsem se dostal do prudkého kolotoče nástupů, příprav na něco, stálých kontrol, povelů, poklusů, rovnání a uklízení, od budíčku do večerky. Po budíčku v 6 hodin následovala za 10 minut rozcvička v ústroji do půl těla, tedy jen v kalhotách a půllitrákách, 19

18 a to již byly ranní zářijové teploty kolem nuly, nebo dokonce i pod ní. Po rozcvičce chvilka na osobní hygienu a úklid osobních věcí a lůžek, za pár minut nástup na snídani, po snídani ranní prohlídka čistoty a upravenosti a hned poté byl zahájen výcvik. Pětkrát po padesáti minutách s desetiminutovými přestávkami, pak rychle umýt, vyčistit boty a nástup na oběd, zase kontrola vzhledu a odchod na oběd. Po obědě odpolední zaměstnání, potom čištění výstroje, zbraní a materiálu, který byl k výcviku používán, další kontrola při nástupu na večeři. Po večeři chvilka osobního volna, úklid, příprava na večerní kontrolu, což znamenalo opět povinnost obléci uniformu a půllitráky a nastoupit ven na večerní kontrolu počtů a vzhledu. Po tom jsme pochodovali po nádvoří a střídali pořadový krok se zpěvem. Následoval přesun do ubytovacích rajonů, čištění bot, ukládání výstroje, osobní hygiena a příprava na večerku, která byla ve 22 hodin. V ten okamžik jsme museli všichni ležet ve svých postelích a velitel světnice nás kontroloval. Tak to šlo den za dnem celý přijímač a potom ještě celé tři roky. Do učiliště nás nastoupilo asi 90. Většina z gymnázií a středních škol s maturitou. Jen malá část nových posluchačů učiliště přišla z Vojenského gymnázia Jana Žižky a někteří i po prvním roce vojenské základní služby. Byli jsme rozděleni do družstev, čet a rot. Velitelé družstev byli určeni z těch posluchačů, kteří již měli rok vojny za sebou. Po seznámení s tím, co nás čeká, byl zahájen intenzivní základní výcvik. Teprve po měsíci a ukončení přijímače jsme se přestěhovali do svých rajonů a zahájili výcvik podle programů jako posluchači 1. ročníku Pěchotního učiliště. Absolvovali jsme tím zároveň základní vojenskou službu a připravovali se na své budoucí povolání. 20

19 Od budíčku do večerky jsme se nezastavili a postupně zvládali všechny druhy bojové přípravy. Zaměstnání na učebnách se střídala s praktickým výcvikem na cvičištích a střelnicích. Dostali jsme zabrat při tělesné přípravě v tělocvičně, na překážkové dráze i při zrychlených přesunech, což byl střídavý běh s rychlou chůzí na 10 kilometrů. Fyzická připravenost po prvním roce se nám tak výrazně zlepšila. V ubytovacím rajonu jsme měli na chodbách zabudované hrazdy, abychom i ve svém volnu mohli trénovat výmyk předem, který byl jedním z hlavních cviků při zkoušce z tělesné přípravy. Ve střelecké přípravě jsme kromě teorie střelby a nauky o jednotlivých zbraních postupně ze všech zbraní také stříleli. Když přišla do výzbroje samonabíjecí puška vzor 52, předvedl celému učilišti právě náš velitel čety, nadporučík Kováč, jaká je to perfektní zbraň a jak ji také umí ovládat. Na terč vzdálený 100 metrů vystřelil za jednu minutu 37 mířených ran. Všemi zasáhl, a to musel ještě třikrát měnit zásobník, který byl na deset nábojů. Bylo to střelecké mistrovství, které zapůsobilo na všechny přítomné. Znali jsme všechny druhy pěchotních zbraní od pistole a pušky, přes samopaly, lehký a těžký kulomet, pancéřovku, tarasnici, minomet, bezzákluzový a protitankový kanon, protiletadlové dvojkanony a houfnici. Každý z nás měl přiděleno několik zbraní, o které se musel starat, ošetřovat je a čistit. Při sobotních prohlídkách jsme je museli vyčištěné předkládat rozebrané ke kontrole. Já sám jsem měl přidělenou pistoli, samopal, pušku a tarasnici. Po půl roce v učilišti jsem se stal správcem zbrojního skladu a zodpovídal za všechny zbraně v něm uložené a také za všechny výcvikové pomůcky. Po výcviku a střelbách jsem je přebíral do skladu od ostatních posluchačů a kontroloval je- 21

20 jich čistotu a stav. Kromě toho jsem musel mít ve vzorném pořádku a čistotě celý sklad i s jeho zařízením. V technické přípravě jsme se naučili a zvládli konstrukci a ošetřování automobilní techniky, prošli řidičským výcvikem v terénu i na silnici. Po důkladné teoretické i praktické přípravě jsme zahájili jízdy na řidičském cvičišti. Učili jsme se jezdit na motorkách Jawa, v osobních automobilech Gaz, nákladních tatrách 805 a 128 a také v nově zaváděných nákladních automobilech Praga V3S. Když jsme to zvládli na cvičišti a v terénu, vyrazili jsme na silnice. Po ukončení výcviku, a to bylo až ve třetím ročníku učiliště, jsme absolvovali zkoušky z teorie, ošetřování a praxe a stali se držiteli řidičského oprávnění na motocykl, osobní a nákladní auto. O přestávce při taktickém výcviku v roce

21 Zima 1957 lyžařský výcvik v Jeseníkách. I v ostatních druzích bojové přípravy jsme se učili nejen teorii, ale museli jsme také projít všestranným praktickým výcvikem. Například v ženijní přípravě musel každý sám polní lopatkou vybudovat všechny typy okopů pro jednotlivce, a to ve správném rozměru i ve stanovené časové normě. Uměli jsme sestrojit a vybudovat různé typy výbušných i nevýbušných zátarasů a uměli je také najít a deaktivovat nebo ničit. Základní řády jsme znali nazpaměť, jednotlivé druhy bojové přípravy výcviku jednotlivce, čety, roty a praporu jsme za tři roky učiliště ovládali bez problémů. Uměli jsme učit a vychovávat své vojáky ve všech podmínkách života v kasárnách i ve výcvikových prostorech a na cvičeních. Znali jsme základy pedagogiky a psychologie a měli i vysvědčení, které nás opravňovalo vykonávat povolání vychovatele. 23

22 Organizace zaměstnání a praktického výcviku byla pravidelnou náplní naší přípravy v učilišti. Při jednotlivých zaměstnáních jsme byli zařazováni do velitelských funkcí a učili se velet. Na závěr prvního i druhého ročníku jsme byli na měsíční praxi u útvarů, kde jsme byli zařazeni do funkcí velitelů čet. Dá se říci, že perfektní příprava v učilišti nás dokonale vyzbrojila do života u jednotek. Kromě toho všeho jsme chodili do dozorčí a strážní služby a prakticky zvládli jak výkonnou, tak i jejich velitelskou část. Prakticky jsme poznali, co je to služba v kuchyni, u roty nebo výkon strážní služby. Ve stráži jsme byli určováni do funkce velitele stráže, závodčího a běžně jako strážní na jednotlivá strážní stanoviště. Po teoretické, odborné i velitelské stránce nás u vojsk nemohlo nic překvapit nebo přivést do problémů. Po absolvování prvního roku učiliště mě vybral velitel čety na funkci svého zástupce a stal jsem se tak pomocníkem velitele čety. Vzhledem k tomu, že i v mé četě bylo několik absolventů vojenského gymnázia nebo těch, kteří přišli po roce vojenské základní služby, svědčilo to o mém dosavadním výborném zvládnutí prvního roku. Byla to práce navíc, protože jsem v době nepřítomnosti zastupoval velitele čety, zodpovídal za pořádek, kázeň, organizoval nástupy, úklid, odváděl četu na jednotlivá zaměstnání a prováděl veškerou kontrolní činnost. Jako pomocník velitele čety jsem se musel přestěhovat a společně ještě se třemi dalšími kolegy a staršinou roty jsme byli ubytováni v malé místnosti na konci chodby. Všichni jsme byli do těchto funkcí zařazeni jako posluchači stejného ročníku. Jen dva měli za sebou vojenské gymnázium a právě staršina byl jeden z nich. Ostatní posluchači naší roty bydleli ve velkých místnostech, kde byla celá četa, všech 24 posluchačů dohromady. 24

23 Jak jsem se stal členem KSČ Po několika dnech v mé nové funkci za mnou přišel staršina roty a bez velkých úvodů spustil: Máš za sebou velmi úspěšně první rok učiliště, u roty patříš mezi nejlepší posluchače. Nechceš vstoupit do komunistické strany? Musím přiznat, že mě jeho návrh velmi překvapil. Za prvé jsem ani nevěděl, že on sám je ve straně, za druhé jsem o něčem takovém ani neuvažoval. Z novin mě zajímal pouze sport a o politiku jsem se ani vzdáleně nikdy nezajímal. Věděl jsem, že moji rodiče byli v sociální demokracii a po roce 1948 přešli, stejně jako většina tehdejších sociálních demokratů, do KSČ. O politice se však u nás doma nevedly žádné debaty a ani o represích 50. let jsem nevěděl. Toto téma bylo u nás tabu a o tom, co se dělo, jsem se dozvěděl až o třicet let později. Proto jsem po pravdě staršinovi odpověděl, že jsem o něčem podobném nikdy neuvažoval a že také nevím, co bych tam dělal. Staršina se mě začal vyptávat na můj dosavadní život a tak jsme se dostali až k mému úřednickému původu. Na to zareagoval slovy, že je to malý problém, který se však dá řešit, když můj nevlastní otec je dělník. Za nějakou dobu mě oslovil s tím, že bych mohl podat přihlášku. Nechal jsem se přemluvit, podal přihlášku a hledal dva ručitele. Každý, kdo se chtěl stát členem strany, musel mít někoho, kdo už členem strany byl, znal kandidáta a také se za něj musel zaručit. Našli se dva odvážlivci, kteří se zaručili i za mě, a tak jsem se za nějakou dobu stal kandidátem na členství v KSČ. Kromě účasti na schůzích a placení členských příspěvků mi to nic nepřineslo. Neznal jsem ostatně důvod, proč by právě po mně měla toužit komunistická strana, a nevěděl jsem také, co bude člen- 25

24 ství znamenat pro mě. Vlastně jsem o tom tehdy vůbec nepřemýšlel, ani si členství ve straně nespojoval se svou budoucí kariérou v armádě. Dnes už samozřejmě vím, že bez členství v KSČ by mě žádná kariéra nečekala, že bych se asi nemohl stát byť jen velitelem pluku... Byl jsem nakonec ve straně celých 32 let, ale nikdy jsem z toho neměl žádné osobní výhody. Do funkcí jsem byl zařazován stejně jako ostatní moji vrstevníci a později bylo snad jedinou výhodou, že jsem mohl na stranických schůzích objasňovat a prosazovat řadu nepopulárních nebo velmi závažných a náročných velitelských opatření. Byl to způsob, jak angažovat podřízené straníky pro plnění služebních povinností. Po mnoha letech, v době když jsem již odcházel do důchodu, jsem se konečně dostal ke svému osobnímu spisu a tak jsem se dověděl, že již tehdy v učilišti se můj úřednický původ změnil na dělnický. Strana potřebovala, abych dělnický původ měl a tak se i stalo. V roce 1958, když jsem měl dva roky učiliště úspěšně za sebou, bylo rozhodnuto přestěhovat naše učiliště do Vyškova a spojit ho s tankovým. Z pěchotního a tankového učiliště vznikalo nové Vyšší vševojskové učiliště. Z toho důvodu jsme zakončili výcvik v červnu a začalo velké stěhování. Z posluchačů vojenského učiliště jsme se změnili na stěhováky. Přestěhovat se musely učebny a jejich vybavení, sklady, ubytovací zařízení a nakonec také my. Třetí a poslední ročník však začínal až v září, a protože jsme museli být nějak zaměstnáni, jezdili jsme tři měsíce do výcvikového prostoru ve Vyškově a kopali zákopy. Každý den jsme museli vykopat 10 metrů zákopu hlubokého 150 centimetrů ve velmi těžkém terénu. Téměř polovinu tvořila opuka, která 26

25 docela dobře odolávala našemu úsilí. Nebylo výjimkou, že se nám podařilo denně zničit i dva krumpáče. Měli jsme krvavé mozoly a zvýšili si tělesnou zdatnost. Z mladých chlapců se stávali chlapi, fyzicky a psychicky připravovaní na službu v armádě. Některé politické události Během studia jsme zažili i některé politické události, které narušily běžný stereotyp chodu učiliště a které jsme dostatečně nechápali. Když došlo v roce 1956 k událostem v Maďarsku, byla i nám v učilišti vyhlášena zvýšená bojová pohotovost. Proč právě nám posluchačům v učilišti? Co máme my, posluchači učiliště společného se situací v Maďarsku? Vůbec jsme nic nevěděli, nikdo nám nic nevysvětlil. Nekonalo se žádné shromáždění, žádná vojenská schůze. Byli jsme totálně zmateni. Někdo asi vyhodnotil, že je tu možnost zásahu naší armády proti Maďarsku a možná také byly obavy z vývoje situace u nás. Proto asi nebylo vyloučeno použití i posluchačů vojenských učilišť. Museli jsme si zabalit plné polní a zavěsit je na své postele. Tak jsme byli připraveni v krátké době k nástupu a odjezdu někam. Výcvik byl organizován pouze v kasárnách, abychom byli rychle k dispozici. Ale k čemu? To nikdo z nás v té době nevěděl. Když se na to dnes zpětně dívám po mnoha letech praxe, hodnotím, že to byla hloupost. I kdyby nás chtěl někdo použít pro nějakou akci, bylo by to možné až za desítky hodin nebo den a více, a potom těch získaných 15 minut na zabalení plné polní nehrálo vůbec žádnou roli. Tato opatření byla nesmyslná, ale zřejmě byla součástí celoarmádních opatření 27

26 včetně vojenských škol. K žádnému dalšímu zvyšování bojové pohotovosti v učilišti pak již nedošlo a po několika dnech jsme plné polní rozbalili a denní režim přešel do běžných kolejí. Další zvláštností byla naše účast na volbě prezidenta Novotného v listopadu Z posluchačů učiliště byla vytvořena čestná rota, mnohem početnější než byla Hradní stráž, a tato rota potom zaplnila celé hradní nádvoří. Byl jsem tak účastníkem slavnostního přehlídkového ceremoniálu. Cviky s puškou byly naší běžnou každodenní záležitostí a stejně tak i slavnostní pochod. Za několik dní intenzivního výcviku jsme byli připraveni na účast při slavnostní přehlídce čestné stráže na Hradě a odjeli do Prahy. Při volbě prezidenta jsme stáli na pražském hradním nádvoří, vzdávali poctu právě zvolenému prezidentovi a provedli jsme před ním také slavnostní pochod. Dodnes nevím, proč na to nestačila Hradní stráž, která to měla ve svých běžných kompetencích, ale asi jich bylo pro takovou slávu málo. V roce 1958 jsme nacvičovali na květnovou slavnostní vojenskou přehlídku v Praze. Po několika měsíčních nácvicích v učilišti jsme odjeli do Prahy a byli ubytováni ve strahovských, tehdy ještě dřevěných spartakiádních ubytovnách. Většinu nácviků jsme prováděli na Strahově a na další jsme chodili na staré ruzyňské letiště. Poslední dva noční nácviky potom byly přímo na Letenské pláni za účasti přihlížejících Pražanů. 9. května 1958 jsem se tak poprvé zúčastnil slavnostní vojenské přehlídky na Letenské pláni v Praze a pochodoval v sestavě pluku vojenských škol. V Praze jsme byli více než 14 dní a měl jsem tak možnost hlavní město trochu poznat. Nesčetné pěší vycházky si mi hodily o tři roky později, když jsem sem byl již jako poručík na celý rok odvelen s vojáky a technikou na výstavbu Bruselského pavilonu. 28

27 Ve třetím roce vojenského učiliště v roce Poslední rok učiliště ve Vyškově byl již lehčí a navíc se blížil toužebně očekávaný konec. Proč toužebně? I když to z mého líčení možná tak nevypadá, byla to vojna těžká a se vším všudy bez pořádného odpočinku, bez návštěv rodin, jen jedenkrát ročně čtrnáctidenní dovolená. A taky musím přiznat, že už jsme se těšili do opravdové služby, vždyť jsme byli naleštění a navonění poručíci! Na jaře přišli krejčí a ševci, vzali nám míru na boty a uniformy, a začali šít všem cvičné i slavnostní stejnokroje a boty, což byly tehdy holínky. Jedny cvičné, nepromokavé, a druhé vycházkové. Měsíc před vyřazením jsme již měli své stejnokroje ve skříňkách a po večerech jsme si je zkoušeli a stáli před zrcadly jako manekýni. Slavnostní vyřazení nových poručíků bylo velkou událostí pro nás i pro rodiče a známé. Učiliště jsem zakončil ve dvaceti letech s výtečným hodnocením, a mohl si proto vybrat posádku, ve které chci slou- 29

28 žit. Hledal jsem místo, které bylo nejblíže k mému bydlišti, a to byla posádka Mladá. Nevěděl jsem, kde to je, protože ani na mapě se tento název nedal najít. Vysvětlili mi, že je to asi 30 kilometrů od Prahy. V té době to byla také naše největší posádka, a jak jsem se dověděl později, již před válkou velmi známá. Nikoliv však mně. Mladá byl oficiální název dislokace našich vojsk rozmístěných v kasárenských objektech u obce Milovice. V té době tam bylo velitelství divize se zabezpečujícími útvary, sklady a cvičišti. Byl tam také dislokován jeden tankový, jeden motostřelecký pluk a také školní prapor, ve kterém se připravovali poddůstojníci pro celou divizi. Svou kariéru vojáka z povolání jsem zahájil právě zde a osm let života spojil s prací u motostřeleckého a později tankového pluku. Bojový útvar Po měsíční dovolené jsem v září 1959 nastoupil službu u motostřeleckého pluku v Milovicích. Bylo nás tam 12 novotou vonících poručíků. Sám velitel pluku (tehdy kapitán Hrabec) se osobně věnoval našemu přijetí a zařazení k jednotkám. Byl jsem určen jako velitel čety k 1. motostřeleckému praporu. Velitelé praporů si nás rozebrali a odvedli do svých rajonů. Můj velitel praporu nás představil na společném nástupu a oznámil naše zařazení k jednotkám. Dostal jsem své vojáky a bez dlouhého povídání začal výcvik. Ubytováni jsme byli na svobodárně v pokojích po dvou. Stravovali jsme se v jídelně pro vojáky z povolání, kam jsme se přihlásili a kupovali si stravenky. Přes ulici naproti jídelně byl posádkový dům armády, ve kterém byl kinosál a také restaurace, do které jsme občas zašli. Po patnáctém v každém 30

29 měsíci, kdy jsme brali svých Kčs, jsme si dali i biftek s oblohou a pivo. Jak se však vzdalovala výplata a ubývaly peníze, přecházeli jsme na guláš a potom na důstojnickou jídelnu a nakonec na samoobsluhu. Výcvik motostřelecké čety pro mě nepředstavoval nic složitého a svých 24 vojáků jsem zvládal bez problémů. Většina zaměstnání probíhala přímo v areálu kasáren nebo na cvičištích, která byla jejich součástí. První rok mého působení u pluku utekl jako voda. Asi jsem vše zvládal dobře, protože jsem byl vybrán na dlouhodobé odvelení s vojáky a technikou. Odvelení na výstavbu Bruselského pavilonu do Prahy Připravovali jsme se na nástup nových vojáků, když si mě zavolal můj nejbližší nadřízený, velitel roty, a řekl mi: Máte se dostavit na velitelství pluku. Běžte se ohlásit k náčelníkovi štábu pluku, čeká Vás nějaké překvapení. Dlouho jsem neváhal a uháněl k náčelníkovi štábu. Obavy jsem neměl, ale přesto jsem šel s určitou nervozitou. Za dvě minuty jsem se ohlásil u dozorčího pluku, který mě ihned poslal nahoru do kanceláře. Zaklepal jsem na dveře, po vyzvání vstoupil a předpisově se ohlásil. Náčelník štábu byl stručný: Soudruhu poručíku, připravte se na dlouhodobé odvelení. Dostanete 30 vojáků, tři Tatry 111, jeden automobilní jeřáb AV-8 a pozítří se hlásíte v Praze na posádkové správě, kde si zabezpečíte ubytování pro sebe. Vojáky odvezete do kasáren Pod Juliskou, kde budou ubytováni a stravováni a tam také budete parkovat s vozidly. Další den se s technikou i vojáky přesunete do Parku kultury a oddechu Julia Fučíka, kde se u stavbyvedoucího ohlásíte 31

30 na výpomoc při stavbě Bruselského pavilonu. Odvelení potrvá asi 1 rok. Převezměte si techniku, zkontrolujte vojáky a připravte se k odjezdu. Blok jízdních rozkazů pro vozidla si vyzvedněte na technické skupině pluku. Máte dotazy ne můžete odejít. Byl to pro mne velký úkol, jasný a ne zrovna lehký. Ihned jsem se pustil do příprav. Musel jsem sbalit své věci, překontrolovat plné polní vojáků i řidičů, převzít a překontrolovat stav vozidel, vyzvednout a vypsat jízdní rozkazy. Prostudoval jsem si plán Prahy, abychom tam nebloudili a snadno našli kasárna. Jak se mi teď hodilo, že jsem Prahu trochu znal a dokázal jsem se tam zorientovat. Dal jsem si nejdříve práci s tím, abych sepsal jmenný seznam všech vojáků, kteří byli vybráni na odvelení. Jenom několik bylo z mé čety, ostatní byli doplněni od jiných jednotek pluku. Bylo mezi nimi i pět Cikánů. Tehdy se to mohlo říkat a nebyla to urážka národnosti. Chovali se a pracovali stejně jako ostatní a neměl jsem s nimi žádné problémy. Zvláštní pozornost jsem věnoval řidičům a jejich vozidlům. Upozornil jsem je, co je čeká a že musí důkladně prohlédnout a připravit auta i sebe. V určený den vyjela kolona pod mým velením do Prahy. Bez problémů jsme se dostali i do kasáren Pod Juliskou. U dozorčího útvaru jsem se informoval, kde můžeme zaparkovat vozidla a kde budou ubytováni moji vojáci. Nejprve jsem je ubytoval a zaparkoval techniku a potom jsem odejel na posádkovou správu, ohlásil příjezd na odvelení do Prahy a zabezpečil si ubytování na posádkové ubytovně, která v té době byla v Konviktské ulici. První den odvelení byl za námi, rok odvelení a práce před námi. 32

31 Druhý den začal náš roční pracovní režim: Budíček v 6.00, osobní hygiena, úklid, snídaně, KTS (kontrola technického stavu vozidel), vypsání jízdních rozkazů v 7.00 odjezd do PKOJF od 7.30 do práce do návrat do kasáren, doplnění vozidel večeře, osobní volno vojáků Teprve tehdy, když byli všichni vojáci i technika v pořádku v kasárnách, mohl jsem odejet na ubytovnu i já. Tak plynuly dny odvelení v neměnném rytmu po celý rok. Kontrolu vozidel jsem musel každý den před odjezdem provádět sám, takže jsem plnil i funkci technika a zodpovídal plně za technický stav a případné zabezpečování oprav vozidel. Každý den po návratu z jízd bylo nutné zabezpečit nejprve doplnění pohonných hmot a opět prověřit technický stav, případně ihned odstranit zjištěné závady. Na stavbě byli podle požadavků stavbyvedoucího vojáci rozděleni na práce a vozidla na dovoz materiálu. Jezdilo se dost daleko, například do Dvora Králové pro jutu, do Karlových Varů pro kaolin, do cementáren pro cement a vápno a nejrůznější druhy materiálu na stavbu jsme vozili z celých Čech. Přitom řidiči i velitelé vozů byli vojáci základní služby. Na některé delší cesty jsem jezdil jako velitel vozu také já sám. Největší problémy nastaly, když došlo k poruše nebo technické závadě na autech. Pokud se to nepodařilo opravit u útvaru v Praze, kde jsme parkovali, musel jsem pro náhradní díly do posádky v Milovicích, kde byly naše technické opravny a sklady materiálu. Musel jsem zajistit opravu v dílnách buď tam, nebo v Praze a po opravě znovu prověřit technický stav. Vše muselo být navíc provedeno rychle, aby nebyl narušen 33

32 dovoz materiálu, a tím i celá stavba. Kromě toho jsem musel vojákům zabezpečit i výměnu a praní prádla, koupání a stříhání a také finanční náležitosti. Ještě dnes, když na toto odvelení vzpomínám, musím zaklepat na dřevo. Za celý rok jsme neměli dopravní nehodu ani žádný malér. Vojáci plnili své úkoly dobře, jejich osobní problémy a dovolené jsem řešil tak, jak to vyhovovalo jim a také jak to bylo možné při plnění úkolů na stavbě. Za jejich výborné plnění úkolů jsem je také mohl odměňovat i udělením volna k opuštění posádky, což byla pro vojáka základní služby vždycky ta největší odměna. Vojáci pracovali dobře a snažili se nedělat problémy, a tak jsem nemusel řešit žádné útěky nebo špatnou práci. Dovolené, na které měli nárok, jsem jim uděloval v souladu s jejich potřebami a po domluvě se stavbyvedoucím. Vedení stavby nemělo důvod si stěžovat, a proto si na nás asi také nikdo z velení pluku nevzpomněl. Za celou dobu ročního odvelení přijela pouze jedna kontrola ze štábu pluku zeptat se stavbyvedoucího, jak je s vojáky spokojen. Z jiných nadřízených stupňů se neobjevil nikdo. Je to důkazem toho, že jsme nedělali nikomu žádné problémy. Z motostřelce tankistou Úkoly jsme splnili a po roce se v létě 1961 vrátili k pluku. Tam mě čekalo dost velké překvapení. Z motostřeleckého pluku, od kterého jsem odjížděl, se zatím stal pluk tankový. Většina vojáků z povolání, které jsem potkával, jsem neznal. Navíc jsem byl bez funkce, protože můj motostřelecký prapor přestal existovat, byl také reorganizován na tankový. Tankista jsem nebyl, a tak jsem neměl místo v tabulkách praporu 34

33 ani pluku. Na nástupu pluku jsem stál jako poručík na konci štábu pluku a nevěděl, co se mnou bude dále. Reorganizace mého motostřeleckého pluku na tankový v roce 1961 byla součástí změn v armádě, které vyplývaly z požadavků nové vojenské strategie Varšavské smlouvy. Ta měla posílit tankové vojsko fakticky je ale nově vytvářela. V té době převažovaly v naší armádě tanky T-34, sice úspěšné ve 2. světové válce, ale na počátku 60. let již zastaralé ve srovnání s tehdejšími německými a americkými tanky. Nová strategie spočívala v zavádění moderních tanků T-54 v masovém měřítku. Namísto pěších a motostřeleckých divizí měly být vytvořeny moderními tanky vyzbrojené tankové divize, které by umožnily vyrovnat nebo převýšit počet tanků dislokovaných za naší západní hranicí na území SRN a Francie. Masová reorganizace armády měla dopad na tisíce vojáků z povolání, kteří byli buď přemisťováni do jiných posádek podle své odbornosti, nebo byli podobně jako já posláni do přeškolovacích kurzů tankového směru. Na štábu pluku se mě organizační důstojník pouze zeptal, chci-li dále sloužit u svého pluku. Když jsem odpověděl, že ano, bylo mně sděleno, že budu brzo vyslán do přeškolovacího kurzu do Vyššího vojenského učiliště ve Vyškově. A tak jsem již za měsíc odjížděl s dalšími kolegy od pluku do Vyškova. V létě 1961 se vyhrotila mezinárodní situace, když vrcholila 2. berlínská krize. Bohužel si z tohoto období mnoho nepamatuji jako by vše šlo mimo mě. Pluk byl v reorganizaci, já se vrátil z odvelení a chystal se do Vyškova... Ve Vyškově jsem se za 10 měsíců odborné přípravy, především technické, střelecké, spojovací, řízení tanků a taktické, stal tankistou. Ovládal jsem všechny taje tanku T-54. Vlastnil jsem i řidičský průkaz řidiče tanku III. třídy. Po návratu k pluku jsem byl zařazen na funkci velitele tankové čety a po ro- 35

34 ce na funkci velitele tankové roty. Velel jsem deseti tankům a 43 vojákům. Z motostřelce neboli pěšáka se stal tankista. Struktura pluku Při reorganizaci pluku z motostřeleckého pluku na tankový nešlo jen o přejmenování a změnu tří motostřeleckých praporů na tankové. Musela se změnit i struktura a vybavení plukovních jednotek. Velitelská a spojovací rota, které zabezpečovaly činnost štábu pluku a velení jednotkám, dostaly novou techniku, aby mohly i při přesunech, rozmístění mimo posádky a při cvičeních organizovat velení a spojení. Průzkumná četa byla vybavena plovoucími obrněnými transportéry, protiletadlová četa měla obrněné protiletadlové dvojkanony. Ženijní rota byla vybavena plovoucími obrněnými transportéry a do její struktury byl zařazen i motorový člun a potápěči, aby byla schopna zabezpečovat překonávání vodních překážek. Zvýšení počtu tanků z 31 na 94 u tankového pluku výrazně ovlivnilo i změny technického a týlového zabezpečení pluku v míru i při vyvedení z posádek. Zcela se musela změnit struktura technických opraven, kam byly zařazeny nové dílny zabezpečující opravy tanků (výzbrojní, spojovací, elektro). Změnila se i rota týlového zabezpečení, které přibylo mnoho vozidel na vývoz materiálu, munice a pohonných hmot. Plukovní obvaziště, které v posádce vytvářelo plukovní ošetřovnu, dostalo obrněné transportéry, aby mohlo při cvičeních a bojové činnosti poskytovat zdravotnické zabezpečení bezprostředně za tankovými prapory. Proti motostřeleckému pluku měl tankový prapor zhruba o polovinu méně osob, ale vzrostla významně jeho palebná 36

35 síla a schopnost manévru, zvýšila se jeho odolnost v obraně a v útoku a také ochrana osob před účinky zbraní protivníka. Součástí organizační struktury pluku byli i političtí pracovníci. Již u praporu byl ZVP zástupce pro věci politické, který se zpravidla pohyboval v blízkosti praporu. Neorganizoval žádná zaměstnání. Kontroloval hlavně, jak probíhala PŠM politická školení mužstva, která byla u všech jednotek dvakrát v týdnu po 2 hodinách (v úterý a v pátek), a také politické informace jednou za týden, které někdy prováděl osobně. Na výcviku a při cvičeních se ZVP zajímal o to, aby vojáci byli podle možnosti zabezpečeni teplou stravou a byla jim umožněna i osobní hygiena, což bylo zvláště při cvičeních dost problematické. Jejich pozornost byla převážně orientována na morální stav vojáků a plnění výcvikových úkolů ovlivňovali jen natolik, kolik jim umožňovaly jejich odborné znalosti a také jejich osobní přístup. Nesetkal jsem se nikdy s tím, že by politruci negativně zasahovali do výcviku. A už vůbec ne za celou svou služební činnost na všech stupních v armádě s něčím takovým, co by alespoň vzdáleně připomínalo politického pracovníka, který byl parodován ve známém filmu Černí baroni. Ve štábech pluku byla politická skupina v čele se ZVP pluku. V ní byl i předseda organizace KSČ štábu pluku, propagandista a předseda plukovní organizace ČSM, resp. později SSM. V době, kdy jsem velel pluku, jsem jejich pomoc využíval při přípravě a plnění nejdůležitějších úkolů (střelby, cvičení, příprava techniky na sezónní provoz, odvelení). Jinak byli úkolováni a řízeni cestou nadřízeného politického oddělení divize. K vojákům se chovali vždycky slušně a do konkrétního výcviku se nepletli. Samozřejmě jsme jako velitelé věděli, že se nepředřou, ale domnívám se, že byli bráni všemi jako nutná součást organizační struktury na daných stupních. 37

36 Zvláštností organizační struktury na všech stupních od pluku výše byli pracovníci (důstojníci) vojenské kontrarozvědky. U pluku to byl důstojník kontrarozvědky a jeho pomocník (u našeho pluku to byl kapitán a poručík), kteří měli osobní automobil Gaz a motocykl Jawa 350, chodili ve vojenské uniformě, ale byli zaměstnanci ministerstva vnitra. Nebyli podřízeni na žádném stupni veliteli, měli vlastní odborné řízení od ministerstva vnitra přes vojenský okruh, armádu, divizi až po pluk a jejich činnost byla zaměřena na ochranu vojenského tajemství a bezpečnost. Jak vyplývá i z jejich názvu kontrarozvědka snažili se zabránit zahraniční rozvědce v její činnosti při odhalování dislokace, struktury a činnosti vojsk naší armády včetně vyzbrojení. A nově zaváděná výzbroj a technika podléhaly přísnému utajení. V době, kdy jsme prováděli ukázky pro zahraniční delegace, zabezpečovali ochranu před nežádoucími svědky. Měli zřejmě informátory u štábu i u jednotek, aby získávali poznatky o morálním stavu jednotek a náladách v nich. V případě zběhnutí či samovolných vzdálení vojáků spolupracovali s veliteli jednotek a pomáhali při jejich dopadení. Takový případ jsem sám zažil a bude o něm zmínka dále. Rovněž spolupracovali s veliteli při mimořádných událostech. Jak jsem se v průběhu řady let mohl mnohokrát přesvědčit, jejich chování k vojákům na všech stupních bylo přátelské a snažili se vystupovat vždycky nekonfliktně. Pokud mohli, vyšli velitelům vstříc při požadavcích na zabezpečení ukázek, cvičení nebo jiných důležitých opatřeních, kde byly požadavky na utajení naší činnosti. V takových případech oblékali civilní oděv, vyměnili SPZ na autě a motorce a kroužili kolem prostoru, ve kterém akce probíhala. 38

Příběh vojáka. Mojmír Zachariáš

Příběh vojáka. Mojmír Zachariáš Mojmír Zachariáš Příběh vojáka Pohled na čtyřicetiletou službu vojáka z povolání, od poručíka po generálporučíka, od 50. let až po listopadovou revoluci v roce 1989 a krátce po ní DOKOŘÁN 3 Mojmír Zachariáš

Více

Příběh vojáka. Mojmír Zachariáš

Příběh vojáka. Mojmír Zachariáš Mojmír Zachariáš Příběh vojáka Pohled na čtyřicetiletou službu vojáka z povolání, od poručíka po generálporučíka, od 50. let až po listopadovou revoluci v roce 1989 a krátce po ní DOKOŘÁN 3 Mojmír Zachariáš

Více

Velení vojskům a štábní práce

Velení vojskům a štábní práce Velení vojskům a štábní práce T 6 Místo, úloha a odpovědnost velitele bojové jednotky (zástupce velitele bojové jednotky) v boji Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace

Více

Maturant František Fajtl. Foto sbírka Hany Fajtlové

Maturant František Fajtl. Foto sbírka Hany Fajtlové Maturant František Fajtl. Foto sbírka Hany Fajtlové FRANTIŠEK Když se v srpnu roku 1912 narodil manželům Fajtlovým vytoužený mužský potomek, bylo dopředu určeno čím bude. Zatím co se dvě starší dcery pokud

Více

Příběhy pamětníků 2015

Příběhy pamětníků 2015 Příběhy pamětníků 2015 Foto: Vypracovali: Vladimír H., Michael Jiří K., Adéla K., Edit K., Veronika O., žáci ZŠ Brána Nová Paka pod dozorem p. učitelky Lenky Čančíkové. Edit 1- ÚVOD a dětství: Znělka pořadu

Více

Památný strom. projekt Náš region

Památný strom. projekt Náš region Památný strom projekt Náš region Představuji se vám Jmenuji se JAVOR KLEN Narodil jsem se před 190 lety. Adresa: východní okraj města poblíž cesty ke klášteru, ulice Antonína Dvořáka 773, Králíky Výška:

Více

SOUČÁSTI RESORTNÍHO ZAŘÍZENÍ

SOUČÁSTI RESORTNÍHO ZAŘÍZENÍ 144 Nese historický název Hranických akademiků. Škola je resortním vzdělávacím zařízením AČR, byla zřízena rozkazem ministra obrany č. 20 ze dne 7. května 1996. POSLÁNÍ Vojenská akademie ve Vyškově (VAV)

Více

FAKULTA VOJENSKÉHO LEADERSHIPU Univerzity obrany

FAKULTA VOJENSKÉHO LEADERSHIPU Univerzity obrany FAKULTA VOJENSKÉHO LEADERSHIPU Univerzity obrany Historie fakulty Fakulta vojenského leadershipu Univerzity obrany vznikla dne 1. září 2003 pod názvem: Fakulta ekonomiky a managementu Dne 1. září 2014

Více

Masarykova univerzita v Brně Ekonomicko-správní fakulta. Armáda ČR. Autor : Bc. Jaroslav Matula. Brno, 2006

Masarykova univerzita v Brně Ekonomicko-správní fakulta. Armáda ČR. Autor : Bc. Jaroslav Matula. Brno, 2006 Masarykova univerzita v Brně Ekonomicko-správní fakulta Armáda ČR Brno, 2006 Autor : Bc. Jaroslav Matula Ministerstvo obrany ČR : Ministerstvo obrany ČR : Ministerstvo obrany je ústředním orgánem státní

Více

Paměťnároda. Helena Medková

Paměťnároda. Helena Medková Paměťnároda Helena Medková 1946 Narodila se v roce 1946 v Praze. Její rodiče ji již od malička vedli k hudbě. Hrála na klavír a její sestra na housle. Studovala na konzervatoři a poté na Akademii múzických

Více

17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII

17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII 17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII 17. listopad patří mezi jeden z nejvýznamnějších dnů v dějinách České republiky. V roce 1939 nacisté brutálně zakročili proti vysokoškolským studentům. O padesát

Více

EDUCALL Měsíčník gymnázia, střední odborné školy a základní školy EDUCAnet Praha s.r.o.

EDUCALL Měsíčník gymnázia, střední odborné školy a základní školy EDUCAnet Praha s.r.o. EDUCALL Měsíčník gymnázia, střední odborné školy a základní školy EDUCAnet Praha s.r.o. školní rok 2018/2019 leden 2019 A je tady lednové číslo školního časopisu. I když je většinou leden ve znamení klasifikace

Více

Závěrečná zpráva z tříměsíční odborné zahraniční pracovní stáže na Slovensku v Nízkých Tatrách (Zdravotnický záchranář)

Závěrečná zpráva z tříměsíční odborné zahraniční pracovní stáže na Slovensku v Nízkých Tatrách (Zdravotnický záchranář) Závěrečná zpráva z tříměsíční odborné zahraniční pracovní stáže na Slovensku v Nízkých Tatrách (Zdravotnický záchranář) Vážení kolegové, (9.1. 9.4. 2012) dovolte nám, abychom Vám sdělili dojmy z pracovní

Více

NEOBYČEJNÝ PŘÍBĚH OBYČEJNÉHO ČLOVĚKA KARLA SUCHÉHO

NEOBYČEJNÝ PŘÍBĚH OBYČEJNÉHO ČLOVĚKA KARLA SUCHÉHO NEOBYČEJNÝ PŘÍBĚH OBYČEJNÉHO ČLOVĚKA KARLA SUCHÉHO Tamara Čopová Jiří Čechák Natálie Havlová Filip Wlodarczyk a Mgr. Zdeněk Brila Náš žákovský tým osmé třídy Základní a mateřské školy Jaroslava Seiferta

Více

OH OÁL AKTIVNÍ ZÁLOH AKTIV ZÁLOÁL

OH OÁL AKTIVNÍ ZÁLOH AKTIV ZÁLOÁL AKTIVNÍ ZÁLOH AKTIV OH ZÁL OÁL ZÁLOÁL Proč jsem se přihlásil do aktivní zálohy? Abych pravdu řekl, rád vzpomínám na dva roky strávené v zeleném, když jsem byl záklaďák. Vojna pro mě byla školou, v tom

Více

REKONSTRUKCE JÍDELNY A ŠKOLNÍHO DVORA

REKONSTRUKCE JÍDELNY A ŠKOLNÍHO DVORA Září 2009 REKONSTRUKCE JÍDELNY A ŠKOLNÍHO DVORA Během prázdnin započala v areálu naší školy rozsáhlá rekonstrukce jídelny a školního dvora. Jak dlouho potrvá nevíme. Snad do poloviny listopadu. Bohužel

Více

Příklad dobré praxe X

Příklad dobré praxe X Projekt Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství CZ 1.07/1.3.00/08.0181 Příklad dobré praxe X z realizace kariérového poradenství Helena Trinerova, DiS.

Více

FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ

FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ III. volební období REPUBLIKY 40 Vládní návrh ZÁKON ze dne kterým se mění a doplňuje branný zákon Federální shromáždění Československé socialistické republiky

Více

Den čtvrtý neděle 21. června 2015 Sloup v Čechách

Den čtvrtý neděle 21. června 2015 Sloup v Čechách Den čtvrtý neděle 21. června 2015 Sloup v Čechách Ráno jsme se opět probudili do neslunečného dne. Dnešní den jsme potřebovali, aby nám počasí přálo a tak jsme poustevníkovi na hrad vzkázali, ať pošle

Více

PROFESIONÁLNÍ ŘIDIČI ZAMYSLETE SE. Rychlá jízda = příliš vysoké riziko nehody.

PROFESIONÁLNÍ ŘIDIČI ZAMYSLETE SE. Rychlá jízda = příliš vysoké riziko nehody. PROFESIONÁLNÍ ŘIDIČI ZAMYSLETE SE Rychlá jízda = příliš vysoké riziko nehody www.uberplyn.cz Každá minuta je drahá? Někdy až příliš. Pátek večer, krátce po šesté. Libor N. měl opět perný týden, práce nad

Více

Mentální obraz Romů AKTIVITA

Mentální obraz Romů AKTIVITA Cíle studenti jsou schopni vyjádřit představy asociace spojené se slovy průměrný Rom uvědomují si, že mentální obraz nemusí být plně v souladu se skutečností jsou schopni analyzovat svoje postoje a odhalit

Více

WIENER BERUFSRETTUNG ÖSTERREICHISCHE WASSERRETTUNG

WIENER BERUFSRETTUNG ÖSTERREICHISCHE WASSERRETTUNG JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTA ZDRAVOTNICKÝ ZÁCHRANÁŘ WIENER BERUFSRETTUNG ÖSTERREICHISCHE WASSERRETTUNG 4. 7. 31. 7. 2011 JANA MALČICOVÁ, 2. ZZP jmalcicova@seznam.cz

Více

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Autor: Mgr. Bc. Miloslav Holub Název materiálu: Historie policie I. Označení materiálu: Datum vytvoření: 5.9.2013

Více

Září 2010 1.ZÁŘÍ. Zde již na ně čekají nejstarší spolužáci, aby je uvítali a po slavnostním zahájení odvedli do jejich nových tříd.

Září 2010 1.ZÁŘÍ. Zde již na ně čekají nejstarší spolužáci, aby je uvítali a po slavnostním zahájení odvedli do jejich nových tříd. Září 2010 1.ZÁŘÍ Tak nám zase začíná škola. Před školní budovou se shromažďují skupinky odpočinutých, energií nabitých a opálených žáků. Mezi nimi se proplétají bytůstky malé a vyjukané, většinou v doprovodu

Více

Příběhy našich sousedů

Příběhy našich sousedů Příběhy našich sousedů Lenka Bártová Scénář k rozhlasové reportáži Zpracovali: žáci 9. třídy - Veronika Zouharová, Martina Jedlánková, Sára Řeháková, Nikola Peterková, Samuel Bartoníček, Filip Strnad Pedagogické

Více

Příběhy našich sousedů

Příběhy našich sousedů Příběhy našich sousedů Romana Křenková Zpracovaly: Sára Klímová, Štěpánka Jánošíková, Vanesa Vojtěchovská, Julie Marečková, Adéla Ságnerová Vyučující: Jitka Demeterová Škola: ZŠ Jungmannovy sady, Tyršova

Více

Střední škola, Základní škola a Mateřská škola Prostějov, Komenského 10. Vnitřní řád

Střední škola, Základní škola a Mateřská škola Prostějov, Komenského 10. Vnitřní řád Střední škola, Základní škola a Mateřská škola Prostějov, Komenského 10 Vnitřní řád ŠKOLA 1. Režim dne Vyučování začíná dopoledne v 8.00 hodin v obou budovách školy. Odpolední vyučování začíná ve 12.45

Více

Motto: SPECIÁLNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA U Červeného kostela 110, TEPLICE. Učíme se pro život

Motto: SPECIÁLNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA U Červeného kostela 110, TEPLICE. Učíme se pro život SPECIÁLNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA U Červeného kostela 110, TEPLICE Leden 2012 Motto: Učíme se pro život Obsah : Beseda s policií.........1 Sportovní dopoledne..........2 INFO ze ZŠ a MŠ v nemocnici..3-4

Více

V nepřístupné zóně. galerie /02 paměť a dějiny

V nepřístupné zóně. galerie /02 paměť a dějiny galerie Obrazy okupace roku 1968 jsou výraznou součástí české kolektivní paměti. Následující dvacetiletý pobyt sovětských vojsk na našem území však probíhal převážně vskrytu. V jakém prostředí se okupanti

Více

Muž Žena Stáří do 25 let 25% 38% 26-35 let 27% 17% 36-45 let 26% 26% 46-55 let 14% 12% 56-65 let 8% 5% od 66 let 0% 1%

Muž Žena Stáří do 25 let 25% 38% 26-35 let 27% 17% 36-45 let 26% 26% 46-55 let 14% 12% 56-65 let 8% 5% od 66 let 0% 1% DOTAZOVÁNÍ DOMÁCNOSTÍ - podrobné výsledky Dolní Rakousy Struktura dolnorakouskych žen a mužů, pro něž připadá práce připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v zahraničí: Ochota (dále) pracovat v zahraničí:

Více

Taktika dělostřelectva

Taktika dělostřelectva Taktika dělostřelectva Dělo v boji Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační číslo projektu:

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA SUCHOHRDLY U MIROSLAVI VYDÁVAJÍ ŽÁKOVSKÝ ČASOPIS TULIPÁNEK. Jaro 2016

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA SUCHOHRDLY U MIROSLAVI VYDÁVAJÍ ŽÁKOVSKÝ ČASOPIS TULIPÁNEK. Jaro 2016 ŽÁKOVSKÝ ČASOPIS TULIPÁNEK 30. O4. 2016 1 ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA SUCHOHRDLY U MIROSLAVI VYDÁVAJÍ ŽÁKOVSKÝ ČASOPIS TULIPÁNEK Jaro 2016 Jen co děti zakončily jarní prázdniny karnevalem, čekalo je

Více

20. 6. 1956 vláda Československé republiky schválila výstavbu letiště v Náměšti nad Oslavou svým usnesením číslo 1674.

20. 6. 1956 vláda Československé republiky schválila výstavbu letiště v Náměšti nad Oslavou svým usnesením číslo 1674. 20. 6. 1956 vláda Československé republiky schválila výstavbu letiště v Náměšti nad Oslavou svým usnesením číslo 1674. Historie vzniku letecké základny v Náměšti nad Oslavou je úzce spojena se založením

Více

MUDr. Olga Gimunová, Ph.D KARIM FN Brno, LF MU

MUDr. Olga Gimunová, Ph.D KARIM FN Brno, LF MU MUDr. Olga Gimunová, Ph.D KARIM FN Brno, LF MU Podle Theodora Billrothajeden z nejvíce prakticky zaměřených humanistů 19. století. Narozen v roce 1822 jako čtvrtý syn v rodině barona Jana von Mundyho

Více

Comenius meeting Dánsko Svendborg. Finsko Itálie Island Dánsko Česká republika

Comenius meeting Dánsko Svendborg. Finsko Itálie Island Dánsko Česká republika Comenius meeting Dánsko Svendborg Finsko Itálie Island Dánsko Česká republika Sobota 5. září 2009 Kodaň Svendborg Neděle 6. září 2009 Ostrov Strynø Pondělí 7. září 2009 Ostrov Strynø Svendborg Úterý

Více

N á v r h. VYHLÁŠKA ze dne. 2013, kterou se stanoví rozhodná doba pro typová služební zařazení

N á v r h. VYHLÁŠKA ze dne. 2013, kterou se stanoví rozhodná doba pro typová služební zařazení N á v r h VYHLÁŠKA ze dne. 2013, kterou se stanoví rozhodná doba pro typová služební zařazení Ministerstvo obrany stanoví podle 6a odst. 4 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona

Více

VNITŘNÍ ŘÁD. Domov mládeže Zemědělské akademie Hořice střední škola a vyšší odborná škola.

VNITŘNÍ ŘÁD. Domov mládeže Zemědělské akademie Hořice střední škola a vyšší odborná škola. VNITŘNÍ ŘÁD Domov mládeže Zemědělské akademie Hořice střední škola a vyšší odborná škola. Domov mládeže zajišťuje výchovu mimo vyučování, ubytování a stravování žáků gymnázia, střední odborné školy, středního

Více

školní rok 2007/2008

školní rok 2007/2008 STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA STAVEBNÍ KARLOVY VARY, Sabinovo nám.16, 360 09 Karlovy Vary P L Á N P R Á C E školní rok 2007/2008 Plán byl projednán na pedagogické radě dne 31.srpna 2007. Mgr. Michal Vachovec ředitel

Více

VYHLÁŠKA. č. 105/2008 Sb., o naturálních a peněžních náležitostech žáků vojenských středních škol

VYHLÁŠKA. č. 105/2008 Sb., o naturálních a peněžních náležitostech žáků vojenských středních škol VYHLÁŠKA č. 105/2008 Sb., o naturálních a peněžních náležitostech žáků vojenských středních škol ze dne 25. března 2008 Ministerstvo obrany stanoví podle 166 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání:

Více

Září uteklo jako voda, říjen už je také za námi a vy si můžete přečíst první dvojčíslo našich Kostkovaných novin!!!

Září uteklo jako voda, říjen už je také za námi a vy si můžete přečíst první dvojčíslo našich Kostkovaných novin!!! Milí rodiče, Září uteklo jako voda, říjen už je také za námi a vy si můžete přečíst první dvojčíslo našich Kostkovaných novin!!! Během prvního týdne se děti především navzájem seznamovaly s novými kamarády.

Více

Nováčci v řadách čtenářů naší školy

Nováčci v řadách čtenářů naší školy 4 Nováčci v řadách čtenářů naší školy Pasování žáků 1. tříd 11.1.2011 Na naší škole se již stalo tradici ze prvňáčci kteří se půl roku učí číst pak předvádějí své dovednosti svým i rodičům svých spolužáků.

Více

INFORMACE O STŘEDNÍ ODBORNÉ ŠKOLE Vyšší policejní škola a Střední policejní škola Ministerstva vnitra v Praze

INFORMACE O STŘEDNÍ ODBORNÉ ŠKOLE Vyšší policejní škola a Střední policejní škola Ministerstva vnitra v Praze INFORMACE O STŘEDNÍ ODBORNÉ ŠKOLE Vyšší policejní škola a Střední policejní škola Ministerstva vnitra v Praze Pod Táborem 102/5, 190 24 Praha 9 Hrdlořezy, tel.: 974 845 371, e-mail: vpspraha@skolamv.cz,

Více

Praxe našich studentů třetích ročníků v šesti firmách v Německu 2015:

Praxe našich studentů třetích ročníků v šesti firmách v Německu 2015: Praxe našich studentů třetích ročníků v šesti firmách v Německu 2015: Bety (Pham Thi Ngoc Bich) ze 3. B, která pracovala ve firmě Alliance Healthcare napsala: Noví přátelé, nové zkušenosti, zlepšení jazyka

Více

Trutnodráček březen 2015

Trutnodráček březen 2015 Trutnodráček březen 2015 MÍŠA OSLAVIL JEDENÁCTÉ NAROZENINY Jedenácté narozeniny jsme oslavili dortem, písničkou a milými dárečky. Přejeme Míšovi vše nejlepší do života, především pak stálou vnitřní radost.

Více

Jiří Glet PAVLÍK A RYTÍŘ JAN Z MICHALOVIC

Jiří Glet PAVLÍK A RYTÍŘ JAN Z MICHALOVIC 1 Jiří Glet PAVLÍK A RYTÍŘ JAN Z MICHALOVIC 2 Copyright Autor: Jiří Glet Vydal: Martin Koláček - E-knihy jedou 2014 ISBN: 978-80-7512-073-1 (epub) 978-80-7512-074-8 (mobipocket) 978-80-7512-075-5 (pdf)

Více

INSTRUKCE NA PREZIDENTSKÝ VEČER NA JEŠTĚDU Hotel a restaurace Ještěd. Vážení účastníci kongresu, milé kolegyně, milí kolegové,

INSTRUKCE NA PREZIDENTSKÝ VEČER NA JEŠTĚDU Hotel a restaurace Ještěd. Vážení účastníci kongresu, milé kolegyně, milí kolegové, INSTRUKCE NA PREZIDENTSKÝ VEČER NA JEŠTĚDU 15.9. 2017 Místo konání: Hotel a restaurace Ještěd Začátek: 19.30 Slavnostní zahájení: 20.00 Konec: 24.00 Téma: Budoucnost Vážení účastníci kongresu, milé kolegyně,

Více

Vypracovaly: Marie Kratochvílová, Lucie Burešová, Kateřina Jurajdová a Michaela Gelnarová Knihovna Vrchy- spolek vzájemného soužití - rok 2016

Vypracovaly: Marie Kratochvílová, Lucie Burešová, Kateřina Jurajdová a Michaela Gelnarová Knihovna Vrchy- spolek vzájemného soužití - rok 2016 Vypracovaly: Marie Kratochvílová, Lucie Burešová, Kateřina Jurajdová a Michaela Gelnarová Knihovna Vrchy- spolek vzájemného soužití - rok 2016 Sešly jsme se ve středu 2.3.2016 v knihovně ve Vrších, abychom

Více

Obsluhoval jsem zlatou generaci

Obsluhoval jsem zlatou generaci PETRA NAHRADIL ÁDA Všichni mi říkají Áda. Tedy ti, co mě znají. Trenéři, hráči, lidi kolem hokeje, dokonce i v médiích jsem býval jmenovaný jako masér Áda Bílek. Místo skutečného křestního, jež bylo a

Více

PDF created with pdffactory Pro trial version www.pdffactory.com

PDF created with pdffactory Pro trial version www.pdffactory.com Ke konci roku jsme vyrazili na dva projektové dny. Ten první se vztahoval k výuce dějepisu. Učili jsme se totiž o pravěku, tak jsme vyrazili do Prahy do Národního muzea, kde probíhala výstava právě k pravěku.

Více

V 8:00 vyrazil celý I. stupeň metrem směr Roztyly a v 8:30 se za nimi vydali žáci II. stupně.

V 8:00 vyrazil celý I. stupeň metrem směr Roztyly a v 8:30 se za nimi vydali žáci II. stupně. Červen 2007 BRANNÝ DEN Dne 1.června se konal tradiční branný den v Krčském lese. Celou akci připravily obě paní učitelky tělesné výchovy Z. Kopasová a B. Chadimová za pomoci žáků devátých tříd. V 8:00

Více

VYHLÁŠKA ze dne 5. září 2016 o rozsahu a způsobu poskytování proviantních a výstrojních náležitostí vojákům v záloze ve službě

VYHLÁŠKA ze dne 5. září 2016 o rozsahu a způsobu poskytování proviantních a výstrojních náležitostí vojákům v záloze ve službě Strana 4396 Sbírka zákonů č. 287 / 2016 287 VYHLÁŠKA ze dne 5. září 2016 o rozsahu a způsobu poskytování proviantních a výstrojních náležitostí vojákům v záloze ve službě Ministerstvo obrany stanoví podle

Více

Struktura dotazovaných v Slovensku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku (%):

Struktura dotazovaných v Slovensku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku (%): Struktura dotazovaných v Slovensku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku (%): Pohlaví Stáří Rodinný stav Muž Žena do let - let - let - let - let od let svobodný / svobodná ženatý

Více

Adaptační pobyt 6.B 26/2015. Penzion Jana - Mlýnky 9.9. 11.9.2015

Adaptační pobyt 6.B 26/2015. Penzion Jana - Mlýnky 9.9. 11.9.2015 26/2015 Adaptační pobyt 6.B Penzion Jana - Mlýnky 9.9. 11.9.2015 Když jsme přijeli bylo deseti hodin. 6.A řída před námi ještě hodnotila Adaptační pobyt, tak jsme zůstali venku na hřišti a dělali různé

Více

Náš třídní výlet do Jeseníků - 9.A

Náš třídní výlet do Jeseníků - 9.A Náš třídní výlet do Jeseníků - 9.A 9.5.2016 v pondělí ráno jsme se sešli spolu s našimi učitelkami R. Svobodovou a J. Hanzlíkovou ve vestibulu Hlavního nádraží města Brna. Až jsme se všichni sešli, přesunuli

Více

Struktura dotazovaných v Česku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku (%):

Struktura dotazovaných v Česku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku (%): Struktura dotazovaných v Česku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku (%): Pohlaví Stáří Rodinný stav Muž Žena do let 6 - let 6 - let 6 - let 6-6 let od 66 let svobodný / svobodná

Více

Ludmila Kubíčková rozená Třesohlavá - Hluboš (*1928)

Ludmila Kubíčková rozená Třesohlavá - Hluboš (*1928) Zpracovali: Burdová Monika, Havlíčková Zuzana, Kraftová Anna, Pečenka Tomáš, Šíp Josef Pedagog: Mgr. Romana Křížová Škola: Základní škola, Příbram VII, Bratří Čapků 279 Ludmila Kubíčková rozená Třesohlavá

Více

Josífek byl už opravdový školák,

Josífek byl už opravdový školák, 1 Josífek byl už opravdový školák, prvňáček. Ale hlavně byl zvědavý malý kluk. Stále si něco vymýšlel, občas nerad poslouchal a taky často lhal. Nic nepomohlo, že začal chodit do školy. Nepomohlo, ani

Více

22. základní škola Plzeň

22. základní škola Plzeň 22. základní škola Plzeň Třída: 7. A Jméno: Lenka Hirmanová Datum:29. 11. 2008 1 Skoro každý měl ve školce stejný sen, co by chtěl dělat Jako malá jsem měla různé zájmy, i když některé se moc nezměnily.

Více

Narodil jsem se 10. 1928 v Žatci. otec byl chmelový

Narodil jsem se 10. 1928 v Žatci. otec byl chmelový Moje jméno je Peter Klepsch Narodil jsem se 10. 1928 v Žatci. otec byl chmelový obchodník a tehdy k k a vliným ale již v roce 1936. V roce 1938 jsem zažil Vstup jednoteka také štáb první jjízdní divize

Více

Hodnotící zpráva. Podpora a zkvalitnění nadstandardních aktivit školy

Hodnotící zpráva. Podpora a zkvalitnění nadstandardních aktivit školy Hodnotící zpráva Podpora a zkvalitnění nadstandardních aktivit školy Projekt Podpora a zkvalitnění nadstandardních aktivit školy podpořený Městem Rakovník byl zaměřen na podporu a zkvalitnění nadstandardních

Více

Příběhy našich sousedů

Příběhy našich sousedů Příběhy našich sousedů Jaroslava Strážnická Scénář k videoreportáži Vypracovaly: Klára Marková, Johana Vondráková, Tereza Vrbová Vyučující: Mgr. Ladislav Futtera Škola: Gymnázium Dr. Josefa Pekaře, Palackého

Více

PROPOZICE STŘELECKÉ SOUTĚŽE AKTIVNÍ ZÁLOHY OZBROJENÝCH SIL ČESKÉ REPUBLIKY O POHÁR NÁČELNÍKA GENERÁLNÍHO ŠTÁBU AČR

PROPOZICE STŘELECKÉ SOUTĚŽE AKTIVNÍ ZÁLOHY OZBROJENÝCH SIL ČESKÉ REPUBLIKY O POHÁR NÁČELNÍKA GENERÁLNÍHO ŠTÁBU AČR PROPOZICE STŘELECKÉ SOUTĚŽE AKTIVNÍ ZÁLOHY OZBROJENÝCH SIL ČESKÉ REPUBLIKY O POHÁR NÁČELNÍKA GENERÁLNÍHO ŠTÁBU AČR Armádní střelecký stadion Lobzy, Plzeň Česká republika A. VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ FUNKCIONÁŘI

Více

Jak na Vaše rozhodnutí reagovali v Partizánskem?

Jak na Vaše rozhodnutí reagovali v Partizánskem? Praha - Jak jsme vám slíbili, přinášíme vám dnes rozhovor s novým trenérem našich žen Tom ášem Hlavatým. Ten se hráčkám představil na středečním odpoledním tréninku, svoji trenérskou premiéru na lavičce

Více

Malý Ježíš měl také malé kamarády. Nazaretské děti si s ním rády hrály. Ježíš se vždycky nejdříve zeptal maminky a teprve potom si šel ven hrát. Chlap

Malý Ježíš měl také malé kamarády. Nazaretské děti si s ním rády hrály. Ježíš se vždycky nejdříve zeptal maminky a teprve potom si šel ven hrát. Chlap JEŽÍŠOVO DĚTSTVÍ O Ježíšově dětství toho mnoho nevíme. Víme jen tolik, že bydlel v Nazaretě, ve vesnici, kde byla doma Panna Maria, a že by velmi poslušný. Když zemřel zlý král Herodes, Svatá Rodina se

Více

VÁCLAV IGNÁC STRATÍLEK

VÁCLAV IGNÁC STRATÍLEK VÁCLAV IGNÁC STRATÍLEK V áclav Ignác Stratílek se narodil 31. 7. 1873 jako syn Petra Stratílka (1844 1904), mistra kočárnického a sedlářského. Řemeslu se vyučil v továrně na příbory v Moravské Třebové.

Více

PORAĎ SI SE ŠKOLOU Lucie Michálková

PORAĎ SI SE ŠKOLOU Lucie Michálková PORAĎ SI SE ŠKOLOU Lucie Michálková Copyright 2015 Lucie Michálková Grafická úprava a sazba Lukáš Vik, 2015 1. vydání Lukáš Vik, 2015 ISBN epub formátu: 978-80-87749-89-0 (epub) ISBN mobi formátu: 978-80-87749-90-6

Více

Výborně! Těším se na setkání

Výborně! Těším se na setkání Výborně! Těším se na setkání zítra! Ahoj, jmenuji se Sema! Přišla jsem do Maďarska před několika měsíci, před nedávnem jsem začala řídit křesťanské společenství, které jsme založili s mými krajany. 143

Více

ŘÍJEN. strana: 1 E_O-N

ŘÍJEN. strana: 1 E_O-N strana: 1 E_O-N V pátek 26.9. se šestka zúčastnila akce pořádané společností EON. Anička nám popsala, jak celá akce probíhala. V pátek jsme měli akci EON-trak. Chvíli jsme se učili a pak šli do EON-trucku.

Více

Stopy totality- pan Jiří Šoustar

Stopy totality- pan Jiří Šoustar Stopy totality- pan Jiří Šoustar Mládí Narodil se 21.dubna 1925 v Bobrové. Chodil do obecné školy v Bobrové. Jeho otec se jmenoval Cyril Šoustar. Pracoval jako pekař. Jeho matka Jindřiška Šoustarová pracovala

Více

Řízení služeb provozu vojenské techniky a materiálu

Řízení služeb provozu vojenské techniky a materiálu Řízení služeb provozu vojenské techniky a materiálu T 21 - Parky vojenské techniky Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty

Více

MEZIMO Registrační číslo projektu CZ /0.0/0.0/15_032/

MEZIMO Registrační číslo projektu CZ /0.0/0.0/15_032/ Projekt Podpora znevýhodněné mládeže k posílení pracovní integrace, dalšího vzdělávání či odborné přípravy prostřednictvím mezinárodní mobility MEZIMO Registrační číslo projektu CZ.03.3.48/0.0/0.0/15_032/0000593

Více

Sdružení řidičů představí v rozhovoru další řidičku, neboli něžné stvoření za volantem.

Sdružení řidičů představí v rozhovoru další řidičku, neboli něžné stvoření za volantem. Sdružení řidičů představí v rozhovoru další řidičku, neboli něžné stvoření za volantem. Romana Kodešová je jméno slečny z východních Čech. Vzhledem k tvému věku mám na jazyku dotaz, zdali byla tato práce

Více

Všeobecná ženijní podpora. T1/6 - Požadavky na obsluhy zdrojových soustrojí a jejich příprava

Všeobecná ženijní podpora. T1/6 - Požadavky na obsluhy zdrojových soustrojí a jejich příprava Všeobecná ženijní podpora T1/6 - Požadavky na obsluhy zdrojových soustrojí a jejich příprava Přednáška Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního

Více

R o z h o d n u t í č í s. 16/2007 ředitele VOŠ, SŠ, COP. O vydání provozního řádu domova mládeže VOŠ, SŠ, COP, Sezimovo Ústí

R o z h o d n u t í č í s. 16/2007 ředitele VOŠ, SŠ, COP. O vydání provozního řádu domova mládeže VOŠ, SŠ, COP, Sezimovo Ústí VOŠ, SŠ, COP Budějovická 421 Sezimovo Ústí R o z h o d n u t í č í s. 16/2007 ředitele VOŠ, SŠ, COP O vydání provozního řádu domova mládeže VOŠ, SŠ, COP, Sezimovo Ústí V návaznosti na platné zákonné normy,

Více

školní rok 2014/2015

školní rok 2014/2015 STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA STAVEBNÍ KARLOVY VARY, nám. K. Sabiny 159/16, 360 01 Karlovy Vary P L Á N P R Á C E školní rok 2014/2015 Plán byl projednán na pedagogické radě dne 29.srpna 2014. Mgr. Michal Vachovec

Více

Deník mých kachních let. Září. 10. září

Deník mých kachních let. Září. 10. září Deník mých kachních let Září 10. září Kdybych začínala psát o deset dní dříve, bylo by zrovna 1. září. Den, na který jsem se těšila po několik let pravidelně, protože začínala škola. V novém a voňavém

Více

1.1.1 Úplnost a velikost školy Škola je plně organizovaná, tzn., že jsou otevřeny všechny ročníky základní školy a školní docházka trvá 10 roků.

1.1.1 Úplnost a velikost školy Škola je plně organizovaná, tzn., že jsou otevřeny všechny ročníky základní školy a školní docházka trvá 10 roků. Školní vzdělávací program Základní škola Ječná 2007 1.1.1 Úplnost a velikost školy Škola je plně organizovaná, tzn., že jsou otevřeny všechny ročníky základní školy a školní docházka trvá 10 roků. Součástí

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Název aktivity. Střední škola živnostenská Sokolov, příspěvková organizace.

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Název aktivity. Střední škola živnostenská Sokolov, příspěvková organizace. Název projektu Registrační číslo projektu Název aktivity Název vzdělávacího materiálu Číslo vzdělávacího materiálu Jméno autora Název školy Moderní škola CZ.1.07/1.5.00/34.0526 III/2 Inovace a zkvalitnění

Více

Komunikační a informační podpora roty chemické ochrany

Komunikační a informační podpora roty chemické ochrany Komunikační a informační podpora roty chemické ochrany Autoři článku prezentují čtenářům nezbytné penzum informací o bojovém použití roty chemické ochrany a jejím systému velení a řízení. Článek rozebírá

Více

Turnaj mladých fyziků

Turnaj mladých fyziků Turnaj mladých fyziků Letošní rok jsme měli opět velkou čest zúčastnit se náročné vědecké soutěže, která i po celostátním kole pokračuje ve světovém měřítku Turnaje mladých fyziků. Náš tým se skládal z

Více

Intenzivní výcvik sociálních dovedností 30. 5. 2. 6. 2011, Rekreační středisko Nová Louka

Intenzivní výcvik sociálních dovedností 30. 5. 2. 6. 2011, Rekreační středisko Nová Louka Intenzivní výcvik sociálních dovedností 30. 5. 2. 6. 2011, Rekreační středisko Nová Louka Rekreační středisko Nová Louka Intenzivní výcvik sociálních dovedností (dále jen výcvik) je jednou z klíčových

Více

Za Jaroslavem Vrchlickým do Kutné Hory

Za Jaroslavem Vrchlickým do Kutné Hory Za Jaroslavem Vrchlickým do Kutné Hory Kutná Hora a její krásné okolí byly cílem výletu, který jsme mohli uskutečnit díky vstřícnému přístupu vedení Střediska sociálních služeb Prahy 1. Zajištění dopravy,

Více

Podmínky schválené Akademickým senátem fakulty

Podmínky schválené Akademickým senátem fakulty Podmínky schválené Akademickým senátem fakulty Informace o průběhu přijímacího řízení PRAVIDLA PRO PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ A PODMÍNKY PŘIJETÍ KE STUDIU na Fakultě vojenských technologií pro akademický rok 2009/2010

Více

BLAŽENA HOKROVÁ. Životopis. Isabela Bouzková, Klára Němečková, Sofie Solarová, Johana Kastnerová, Ester Sarkisova

BLAŽENA HOKROVÁ. Životopis. Isabela Bouzková, Klára Němečková, Sofie Solarová, Johana Kastnerová, Ester Sarkisova BLAŽENA HOKROVÁ Životopis Isabela Bouzková, Klára Němečková, Sofie Solarová, Johana Kastnerová, Ester Sarkisova Blažena Hokrová se narodila 22. 11. 1926 jako nejmladší z pěti dětí. Rodným místem jí byla

Více

Číslo 3. Ročník III. Březen 2013

Číslo 3. Ročník III. Březen 2013 Redakční rada: Jan Matoušek, Jakub Matoušek, Adéla Šímová, Aneta Camrdová, Barbora Primaková, Kristýna Horáková, Simona Miláčková, Tomáš Matějíček, Michal Vlach Školní ilustrovaný magazín III. základní

Více

Michal Malátný z Chinaski: Jsem chodící reklama na rodičovství a manželství Neděle, 17 Květen 2015 00:33

Michal Malátný z Chinaski: Jsem chodící reklama na rodičovství a manželství Neděle, 17 Květen 2015 00:33 V poslední době se vám velmi daří. Vydali jste novou desku, sbíráte jedno ocenění za druhým a jste uprostřed vyprodaného turné. Co plánujete po jeho zakončení? 1 / 6 Turné se sice blíží ke svému závěru,

Více

ewrc.cz Fotky žloutnou, vzpomínky ne... Autor: Jiří Seliger, :21 Skutečná příhoda mých přátel ze Švédska při Rallye Bohemia 1992.

ewrc.cz Fotky žloutnou, vzpomínky ne... Autor: Jiří Seliger, :21 Skutečná příhoda mých přátel ze Švédska při Rallye Bohemia 1992. Fotky žloutnou, vzpomínky ne... Autor: Jiří Seliger, 7. 9. 2010 10:21 Skutečná příhoda mých přátel ze Švédska při Rallye Bohemia 1992. Před mnoha roky k nám na rallye jezdili soutěžáci ze Švédska a já

Více

Štěstí trvá jenom vteřinu

Štěstí trvá jenom vteřinu Štěstí trvá jenom vteřinu Obsah 1.0 Úvod 2.0 Osobnosti 2.1 Eugenie Točíková 2.2 Vlastimil Kučera 3.0 Příběh paní Točíkové 3.1 Dětství a mládí 3.2 Válka, postřelení tatínka 3.3 Maturita a práce 3.4 Vztah

Více

Člověk musí žít tak, podle toho na co má a jaké má podmínky. Zdena Freundová

Člověk musí žít tak, podle toho na co má a jaké má podmínky. Zdena Freundová Člověk musí žít tak, podle toho na co má a jaké má podmínky. Zdena Freundová Zpracovali: Rozálie Matějková, Kateřina Pecáková, Marie Havelková a Natalia Al-Imamová Pedagogické vedení: Jiří Šrail Škola:

Více

TULIPÁNEK Jaro v ZŠ a MŠ Suchohrdly u Miroslavi 2013

TULIPÁNEK Jaro v ZŠ a MŠ Suchohrdly u Miroslavi 2013 ŽÁKOVSKÝ ČASOPIS TULIPÁNEK 30. O4. 2013-1 - ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA SUCHOHRDLY U MIROSLAVI VYDÁVAJÍ ŽÁKOVSKÝ ČASOPIS TULIPÁNEK Jaro v ZŠ a MŠ Suchohrdly u Miroslavi 2013 Chtěli jsme Vás informovat,

Více

Září Vítání prvňáčků

Září Vítání prvňáčků Září Vítání prvňáčků Letošní školní rok začal v pondělí 3.září. Již tradičně se všichni budoucí prvňáčci (letos jich je 48) shromáždili se svými rodiči na školním hřišti. Čekaly tam na ně paní učitelky

Více

ŠKOLTÝN. Školní časopis Základní školy v Týnci nad Labem 15. ročník Číslo 3

ŠKOLTÝN. Školní časopis Základní školy v Týnci nad Labem 15. ročník Číslo 3 ŠKOLTÝN Školní časopis Základní školy v Týnci nad Labem 15. ročník Číslo 3 Obsah 1. Lyžařský výcvikový kurz 2. Tři králové, zápis do 1. třídy 3. Zimní škola v přírodě 4. Vánoční laťka, florbal starší dívky

Více

JAOS. povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let)

JAOS. povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let) JAOS povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let) Kapitola I. Jak to začalo a jak to u nás vypadá? Proč zrovna já? Koukej, ať už jsi zpátky v regenerační komoře! řekl nějaký hlas, když

Více

Filip Mudroch český student v německé škole

Filip Mudroch český student v německé škole Filip Mudroch český student v německé škole Jeden jediný školní rok se učil německy a hned se rozhodl, že půjde studovat do Německa. Takovou odvahu projevil Filip Mudroch, bývalý student Gymnázia Václava

Více

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Č. j. MV-3122-1/PO-PVP-2014 Kódové označení: T-STS-Z Praha 14. ledna 2014 listů: 12 Schvaluje: brig. gen. Ing. Drahoslav Ryba.....

Více

STŘEDNÍ ŠKOLA A ZÁKLADNÍ ŠKOLA, NOVÉ MĚSTO NAD METUJÍ SOUTOK INFORMAČNÍ BROŽURA

STŘEDNÍ ŠKOLA A ZÁKLADNÍ ŠKOLA, NOVÉ MĚSTO NAD METUJÍ SOUTOK INFORMAČNÍ BROŽURA STŘEDNÍ ŠKOLA A ZÁKLADNÍ ŠKOLA, NOVÉ MĚSTO NAD METUJÍ SOUTOK INFORMAČNÍ BROŽURA ZÁŘÍ 2016 ŠKOLNÍ DRUŽINA Po prázdninách jsme se všichni setkali a natěšeně v naší školní družině zahájili novou celoroční

Více

O letadélku Káňeti. Knihu od Bohumila Říhy. převyprávěly a nakreslily děti z MATEŘÍDOUŠKY Berlín, třídy ABC-do-ouška.

O letadélku Káňeti. Knihu od Bohumila Říhy. převyprávěly a nakreslily děti z MATEŘÍDOUŠKY Berlín, třídy ABC-do-ouška. O letadélku Káňeti Knihu od Bohumila Říhy převyprávěly a nakreslily děti z MATEŘÍDOUŠKY Berlín, třídy ABC-do-ouška. Tomešovic rodině se narodila Anežka. O tři roky později se jim narodil kluk Vojta. -

Více

FAKULTA VOJENSKÝCH TECHNOLOGIÍ UNIVERZITY OBRANY

FAKULTA VOJENSKÝCH TECHNOLOGIÍ UNIVERZITY OBRANY FAKULTA VOJENSKÝCH TECHNOLOGIÍ UNIVERZITY OBRANY PRAVIDLA PRO PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ A PODMÍNKY PŘIJETÍ KE STUDIU na Fakultě vojenských technologií Univerzity obrany pro akademický rok 2014/2015 Vojenské studium

Více