PRACOVNÍ SKUPINA OSOBY SE SMYSLOVÝM POSTIŽENÍM

Transkript

1 PRACOVNÍ SKUPINA OSOBY SE SMYSLOVÝM POSTIŽENÍM Zápis setkání Termín konání: úterý Časové rozvržení: 13:00 15:00 (občerstvení zajištěno) Místo konání: budova Magistrátu města Brna, Malinovského nám. 3 zasedací místnost 153 PROGRAM: 1. Přivítání, program, prezence 2. Informace ohledně dotačního řízení na soc. služby pro rok 2013 program I 3. Informace ohledně dotačního řízení na doplňující služby pro rok 2013 program II 4. Plán dalších činností v rámci procesu KPSS 5. Kontroly v organizacích 6. Informace z JMK a MPSV 7. Hodnocení 2. KPSS 8. Další ad 1. Přivítání, program, prezence Vedoucí pracovní skupiny Z. Hašová přivítala všechny přítomné po prázdninové přestávce a seznámila je s programem. Hlavním bodem bude vyhodnocení priorit a opatření. Poté předala slovo koordinátorovi komunitního plánování soc. služeb (dále KPSS) R. Janíkovi, který na úvod zmínil technické záležitosti týkající se ových adres. Členové PS byli požádáni, aby do prezenční listiny uváděli aktuální ové adresy, případně i adresy dalších zaměstnanců, kteří chtějí informace o KPSS od OSP dostávat. Vzhledem k tomu, že se pravidelně některé y při rozesílání vracejí, byly z databáze odstraněny. Pokud by tedy některým ze členů pracovní skupiny přestaly přicházet informace elektronickou poštou, nechť se ozvou referátu komunitního plánování. ad 2. Informace ohledně dotačního řízení na soc. služby pro rok 2013 program I Dále se R. Janík věnoval dotačnímu řízení na rok 2013 program I. V tomto dotačním řízení bylo podáno celkem 116 projektů od 60 organizací. Celkový požadavek NNO letos činí Kč. V loňském roce činil celkový požadavek Kč, z toho ovšem částka Kč představovala požadavek NNO, které byly zahrnuty v Individuálním projektu JMK a v době podávání žádostí o dotace nebylo jasné, zda bude projekt pokračovat. Proto si organizace podávaly žádosti o dotace i na Magistrát města Brna. Částka poskytnutá v dotačním řízení NNO bude stejná jako v roce 2012, tzn Kč. ad 3. Informace ohledně dotačního řízení na doplňující služby pro rok 2013 program II Dotační program II, týkající se dotací pro NNO na činnosti, které vhodným způsobem navazují na sociální služby nebo je doplňují, bude vyhlášen 15. září, uzávěrka do konce října Částka k rozdělení bude opět stejná jako minulý rok, tzn Kč. R. Janík upozornil na to, že se jedná o program doplňkový, který se týká malých projektů, které žádají o malé částky a mají konkrétní dopad

2 na klienty (jako jsou např. setkávání rodičů postižených dětí, vydávání informačních letáčků či výtvarné potřeby pro nevidomé apod.). ad 4. Plán dalších činností v rámci procesu KPSS Dále se koordinátor KPSS věnoval zhodnocení 2. komunitního plánu, které bude probíhat jak ústně na PS, tak bude potřeba dodat písemně vyplněný formulář. A to jak ve wordu (aby byla možná další práce s dokumentem), tak také oskenovaný s razítkem a podpisem statutárního zástupce. Na pracovní skupině se budeme věnovat aktuálnímu stavu - zda bylo opatření naplněno či ne. V případě, že opatření nebylo naplněno, zástupce organizace uvede, jestli ho považuje i do budoucna za prioritní nebo se situace změnila. Dalším bodem byly informace k 3. komunitnímu plánu pro rok Budou stanovovány prioritní oblasti (většina priorit bude pravděpodobně stejná). Z těchto priorit bude vycházet akční plán, který bude pouze na jeden rok, na rozdíl od komunitního plánu, který bude na tři roky. Částka určená na dotace pro NNO bude v příštím roce stejná, takže prostor pro rozvoj je tak minimální. Určitý rozvoj může ovšem nastat např. v rámci spolupráce organizací, případně získáním prostředků z jiných zdrojů (za podpory města vyjádřením souladu s prioritami). Akční plán města Brna pro rok 2013 bude v podstatě do značné míry kopírovat akční plán JMK - především bude zahrnovat stávající služby plus rozšíření některých služeb, jenž tedy budou současně zapracovány v krajském akčním plánu. R. Janík upozornil na to, že v komunitním plánu budou zmíněny i ty potřeby (soc. jevy, záměry), které v blízké budoucnosti (např. z finančních důvodů) nebude možné realizovat, ovšem nebudou zpracovány jako konkrétní opatření pouze budou zmíněna ve zvláštní kapitole (v rámci každé z cílových skupin). Shodne-li se tedy pracovní skupina na nějaké problémové, nedostatečně řešené oblasti, bude toto popsáno v rámci dané cílové skupiny (i přesto, že nepůjde o konkrétní opatření). I nadále se budou setkávat tři nové pracovní skupiny druhá setkání jsou naplánována na říjen Zároveň bude také i nadále probíhat průběžná spolupráce s Jihomoravským krajem, především co se týče plánovaného síťování soc. služeb. ad 5. Kontroly v organizacích První kontroly proběhnou na přelomu září a října. Nejdříve kontrolovanými službami budou služby terénní a ambulantní. Budou kontrolovány pouze organizace (a projekty), které v minulosti obdržely dotace od MMB (tedy na základě smlouvy o dotaci). Poskytovatelé budou vždy včas informováni o termínu kontroly. Při kontrolách se zástupci OSP MMB zaměří především na dokumentaci a vykazování kapacit evidence smluv, dokumentace týkající se uživatelů, vykazování asistenčních hodin, intervencí, kontaktů atd. Kromě kontrol bude také zpracována ekonomická analýza, která bude vycházet jak ze žádostí o dotace, tak i z následného vyúčtování a dalších dostupných informací (registr poskytovatelů apod.). V rámci této analýzy pak bude porovnávána nákladovost jednotlivých typů služeb. ad 6. Informace z JMK a MPSV Kolem 20. září budou vyhlášeny ministerské dotace, vyhlášení bude vyvěšeno na webu MPSV. Ministerstvo bude v případě nových či rozšiřujících služeb sledovat soulad se střednědobým plánem JMK a Akčním plánem, pokud projekty nebudou v souladu, nebudou podpořeny (týká se nových či rozvojových projektů). Dotační řízení JMK bude vyhlášeno v listopadu a celková částka k rozdělení by měla být stejná jako v roce V půlce září by také mělo proběhnout školení na novou internetovou

3 aplikaci pro podávání žádostí na MPSV Sociální služby poskytovatel. Jiným způsobem než skrze tuto aplikaci již nebudou žádosti přijímány. R. Janík také upozornil na dokument Návrh principů a priorit dotačního řízení na podporu poskytování sociálních služeb v roce 2013, který zveřejnilo MPSV. Cílem MPSV je v rámci dotačního řízení vyloučení střetu zájmů, vytvoření rovného přístupu ke všem poskytovatelům sociálních služeb a transparentního dotačního systému, který primárně podporuje ty sociální služby, jež umožňují co nejdelší možné setrvání jejich uživatelů v domácím prostředí či místní komunitě. Na MPSV probíhá v současnosti diskuze o úpravě zákona 108/2006 Sb., o soc. službách konkrétně ohledně paragrafu 36, který se týká zdravotní péče v pobytových zařízeních, přičemž se uvažuje o jeho úplném zrušení. Ministerstvo zdravotnictví v takovém případě navrhuje transformaci takovýchto zařízení na zařízení sociálně-zdravotnická (což by zřejmě vyžadovalo dvojí registraci). S tímto naopak nesouhlasí Asociace poskytovatelů soc. služeb, která zvažuje řešení formou domácí hospicové péče. R. Janík krátce zmínil i problematiku chráněných dílen, které od již neexistují. Nově mohou být zřizována pouze chráněná pracovní místa, která musí schválit Úřad práce. Po té je Úřad práce povinen zaplatit 2/3 mzdových nákladů na těchto místech. Poskytovatel má také nárok na Kč na provozní náklady na každé pracovní místo, ale Úřad práce tento nárok může přiznat až po roce. Dále R. Janík požádal zástupce neziskových organizací, zda by se nemohli vyjádřit k probíhajícímu výzkumu poskytovatelů, který je realizován v rámci Jihomoravského kraje firmou Augur. Informace budou předány M. Blešové, koordinátorce komunitního plánování soc. služeb na území Jihomoravského kraje. Důvodem jsou rozdílné zkušenosti organizací jak s vyplňováním ekonomických údajů, tak s tazateli, kteří realizovali osobní dotazování. Organizace jako možný problém vnímají také otázky, jejichž zodpovězení vyžaduje subjektivní hodnocení. E. Rozbořilová, ÚSP pro zrakově postižené Brno Chrlice. Dotazník jim přišel, ví, že tam byl někdo i na osobním dotazování, bližší informace však nemá. H. Jelínková ze sdružení LORM uvedla, že centrálu mají v Praze, takže bohužel o výzkumu neví. E. Žižlavská z Tyfloservisu uvedla, že u nich v organizaci zatím nikdo nebyl. I. Poláček z Unie neslyšících Brno uvedl, že zhruba 20% otázek bylo vzhledem k jimi poskytované službě nerelevantních. Tazatelka si nevěděla rady s tím, kam jejich odpověď zařadit. Řekla, že se musí poradit s centrálou, ale poté se již neozvala. Kompetentnost tazatelky I. Poláček nehodnotil s tím, že to nebylo poprvé, kdy se jejich služba vymykala výzkumu. Do organizace SNN v ČR, Centrum denních služeb pro sluchově postižené má tazatel přijít ve středu R. Janík dále zmínil, že od září bylo Úřadem práce spuštěno vydávání S-karet. Vzhledem k tomu, že na stránkách MPSV jsou podrobné informace, školení organizací v rámci komunitního plánování probíhat nebude. L. Janků, vedoucí referátu pro zdravotně postižené OSP MMB dodala, že na jejich referátu ze strany ÚP školení proběhlo, nicméně informace byly totožné jako na ministerských stránkách. L. Janků doporučila seminář s přednášející R. Pešlovou, pořádaný Národní radou zdravotně postižených. Zároveň informovala, že S-karty budou nejprve vydávány rodinám s dětmi a seniorům, nakonec zdravotně postiženým. L. Janků se zúčastnila rozhlasové relace, kde zodpovídala dotazy volajících. Vyplynulo z toho, že lidé se zavádějí S-karet, vybírání z bankomatů, pověření výběrem např. pečovatelky, velmi bojí. I. Poláček z Unie neslyšících Brno na to reagoval, že již začali pořádat školení Jak zacházet s bankomatem. L. Janků sdělila, že bude vytvořena komise, která má za úkol zkontrolovat dostupnost bankomatů např. pro vozíčkáře, tzn. např. v jaké jsou výšce apod. Dalším probíraným tématem byly žádosti o příspěvek na péči a o dávky pro zdravotně postižené. Dle informací L. Janků dosud nejsou vyřízeny žádosti z prvního čtvrtletí. Tím nastávají situace, kdy klient

4 Domova pro seniory zemře, aniž by bylo provedeno sociální šetření a Domov pro seniory tím přijde o finance, s kterými počítalo do svého rozpočtu. H. Jelínková ze společnosti LORM podotkla, že ÚP nevydají potvrzení, že je člověk držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P (např. při skončení platnosti, kdy klient musel podat novou žádost). To má návaznost na to, že klient nesmí používat speciální označení do auta stávající platí do konce roku 2012 a nový evropský parkovací průkaz s fotografií mu OSP MMB nevydá (bez platného průkazu ZTP nebo ZTP/P). Komu průkaz ZTP nebo ZTP/P končí, tomu ÚP sice nyní průkaz vydá, ale jen s měsíční platností a na ten zase nelze na MMB vydat evropský parkovací průkaz. Klient by si pro něj pak musel s fotografií chodit každý měsíc. Co se týče výpůjček zvláštních pomůcek, tzn. schodolezů, schodišťových plošin a stropních zvedacích systémů, je situace velmi tristní. Žádosti nejsou vyřízeny, MPSV na tuto situaci nereaguje. Nicméně podle R. Janíka žádné setkání se zástupci MPSV nepomůže, neboť MPSV o této situaci ví. Dle L. Janků ombudsman doporučuje individuálně si stěžovat na nečinnost úřadu. Z. Hašová tuto kapitolu uzavřela s tím, že tuto situaci bohužel nevyřešíme a jedinou možností je opravdu podávat stížnosti na nedodržování zákonných lhůt. ad 7. Hodnocení KPSS Dalším bodem programu bylo hodnocení 2. komunitního plánu sociálních služeb. Z. Hašová uvedla, že projdeme 5 priorit a 9 opatření. Dále omluvila zástupce Českého klubu neslyšících Brno, paní Marouskovou. Priorita 1 Informování veřejnosti o problematice osob se smyslovým postižením Opatření 1.1. Vytvoření databáze kompenzačních pomůcek pro sluchově postižené bylo naplněno částečně. Unie neslyšících vytvořila stránky kde je možné získat přehled o pomůckách. Dodatečné informace mohou lidé získat přímo v organizaci nebo zástupci organizace navštíví klienta doma v jeho přirozeném prostředí. Webové stránky mají velkou návštěvnost, a to nejen neslyšícími. Do naplnění tohoto opatření Unie neslyšících Brno investovala cca Kč. Dotazník od výrobců a dodavatelů kompenzačních pomůcek neproběhl, proto je opatření splněno pouze částečně. Centrum denních služeb Brno se nakonec na realizaci tohoto opatření nepodílelo. Opatření 1.2. Informovanost veřejnosti a sluchově postižených prostřednictvím vizuálních a propagačních materiálů toto opatření Unie neslyšících zcela zrealizovala. Vzniklo TKCN Telekomunikační centrum neslyšících, které je v současné době provozováno 24 hodin denně ve spolupráci s firmou O 2 Telefonica Czech Republic, a.s. V rámci projektu Minimalizace komunikační bariery při vstupu neslyšících na trh práce, CZ.1.04./3.3.05/ , se uskutečnil počítačový kurz s názvem "Ovládnutí PC podle kriterií ECDL neslyšícím uživatelem". Současně byla vytvořena multimediální interaktivní učebnice na DVD v českém znakovém jazyce. Neslyšící získali certifikát o znalosti práce s PC, který má platnost v celé Evropské unii. Druhou vydanou multimediální interaktivní učebnicí byly Základy podnikání pro neslyšící. Druhým realizovaným kurzem, akreditovaným MŠMT, byl kurz s názvem Operátor call centra pro osoby se zdravotním postižením. Opatření 1.3 Zabezpečení dorozumívacích prostředků pro nedoslýchavé opatření bylo zcela realizováno. OSP MMB, oddělení koncepce a plánování služeb ve spolupráci s Unií neslyšících Brno vybavilo prostor kanceláře Socio-info centra na Kolišti 19 indukční smyčkou, čímž byla odstraněna komunikační bariéra pro uživatele sluchadel.

5 Priorita 2 Zabezpečení tlumočnických služeb pro neslyšící Opatření 2.1. Řídící centrum tlumočnických služeb pro neslyšící opatření bylo zcela zrealizováno. Vzniklo TKCN Telekomunikační centrum neslyšících Momentálně sice zcela nespadá pod Unii neslyšících Brno, ale ta ho provozuje ve spolupráci s O 2 Telefonica Czech Republic, a.s. Tím však došlo k rozšíření poskytování služby z 12 hodin na 24 hodin. I. Poláček uvedl, že v této oblasti je neustále co zlepšovat. Nyní Unie neslyšících Brno vyvíjí komunikačně vizuální technologie, aplikace do mobilních telefonů android, apple apod. Centrum operátorských služeb funguje, databáze tlumočníků byla vytvořena, klientů bylo více než plánovaných E. Rozbořilová se ptala, jak nové technologie zvládají neslyšící senioři. I. Poláček odpověděl, že to je velmi individuální, starší lidé obecně mají problémy s technikou. Kurz základy práce s internetem však v Unii absolvují i starší neslyšící. Jejich IT pracovník je neslyšící. Opatření 2.2 Posílení tlumočnických služeb opatření realizovalo SNN v ČR, Centrum denních služeb Brno. Bylo naplněno částečně. S. Šumberová uvedla, že stále chybí 1 pracovník. Nicméně počet pracovníků se jim povedlo navýšit o jeden hlavní pracovní poměr a jednu dohodu o provedení práce, s čímž souvisí rozšíření poskytování služby od časných ranních hodin do pozdního večera. Noví pracovníci se také mohou klientům více věnovat. V každé službě mají sociálního pracovníka, který pomáhá s hledáním zaměstnání, s bytovou problematikou, ale také s osobními věcmi. Pro pracovníky zajišťují školení, kurzy a supervizi. 680 klientů za rok více méně odpovídá realitě. Priorita 3 Integrace sluchově postižených do společnosti Opatření 3.1. Zkvalitnění poradenství pro sluchově postižené občany zcela naplněno. J. Tarabová z Unie neslyšících Brno uvedla, že půjčovna i poradna funguje. V roce 2011 bylo v poradně poskytnuto 339 konzultací delších jak 30 minut a bezpočet konzultací kratších. Funguje také psychologické a rodinné poradenství, které je hojně využívané. Pro slyšící i neslyšící je pořádán kurz Zásady komunikace s osobami se sluchovým postižením, kde slyšící získají informace o sluchovém postižení, o vlivu sluchového postižení na osobnost, seznámí se s komunikačními formami a kulturou neslyšících atd. Opatření 3.2. Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se sluchovým postižením částečně splněno. S. Šumberová uvedla, že mají v Centru denních služeb Brno lektorku pro výuku ručních prací a vaření, spolupracují na akcích zaměřených na rodiny s dětmi. Mají lektorku na výuku znakového jazyka. Počet 300 klientů zhruba odpovídá. Zatím z finančních důvodů není možné navyšovat či rozšiřovat úvazky. Priorita 4 Zkvalitňování služeb rané péče Opatření 4.1 Podpora procesu zvyšování kvality služeb rané péče při zachování stávajících služeb pro rodiny s dětmi se zrakovým a kombinovaným postižením pod toto opatření spadají dva cíle, ovšem ani jeden zástupce realizátorů nebyl přítomen. Cíl 1) podpořit proces zvyšování kvality služeb rané péče zejména aktualizací druhových standardů služby a jejich zavádění do praxe v rámci stávající služby rané péče pro cílovou skupinu rodin

6 s dětmi se zrakovým a kombinovaným postižením - realizátorem tohoto cíle je Středisko rané péče SPRP Brno o.s. Cíl 2) vytvořit kapacitu pro sdílení příkladů dobré praxe a zkušeností z procesu standardizace s dalšími poskytovateli služeb rané péče v regionu realizátorem je Středisko rané péče SPRP Brno o.s. a partnerem Slezská diakonie Eliada Brno a Tamtam Olomouc. Priorita 5 Podpora života těžce zrakově postižených občanů v přirozeném prostředí Opatření 5.1. Podpora sociální rehabilitace osob s vážným poškozením zraku mezi širokou laickou i odbornou veřejnost v návaznosti na již existující služby opatření (osvěta a šíření informací), bylo dle E. Žižlavské z Tyfloservisu, o.p.s zcela naplněno. Byly zpracovány letáky a brožury se základními informacemi nezbytnými pro kontakt se slabozrakými a nevidomými. Kromě jiného popisovaly také převládající předsudky, se kterými se cílová skupina zrakově postižených potýká. Materiály byly distribuovány v rámci výstavy pořádané Tyflocentrem v Technologickém muzeu, ve Vaňkovce. Byly rozdávány lékařům, klientům, jejich rodinným příslušníkům. Co se týká celkových finančních nákladů, není si E. Žižlavská jistá, ale pravděpodobně bylo předpokládaných vyčerpáno. ad 8. Další Další setkání pracovní skupiny se uskuteční dne v 9:30. Toto setkání již bude zaměřeno na tvorbu 3. komunitního plánu tedy formulace priorit. Do je nutné odevzdat formuláře pro vyhodnocení priorit a opatření 2. KPSS města Brna. Vyplněné formuláře podepsané, orazítkované a naskenované a také ve formátu.doc poslat na adresu hasova.zdenka@brno.cz a kpss@brno.cz. Na závěr se vedoucí pracovní skupiny se všemi účastníky rozloučila a poděkovala jim za účast a spolupráci. Zapsali: J. Stárková, R. Janík Dne: