VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY NASTAVENÍ PODVOZKU ZÁVODNÍCH AUTOMOBILŮ SUSPENSION SETUP OF RACING CARS

Transkript

1 VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV KONSTRUOVÁNÍ FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUE OF MACHINE AND INDUSTRIAL DESIGN NASTAVENÍ PODVOZKU ZÁVODNÍCH AUTOMOBILŮ SUSPENSION SETUP OF RACING CARS BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BACHELOR THESIS AUTOR PRÁCE AUTHOR VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR PETR HEJTMÁNEK doc. Ing. IVAN MAZŮREK, CSc. BRNO 2007

2 Anotace ANOTACE Cílem bakalářská práce je vytvoření rešerše zkoumající situaci a problémy v oblasti systémů pro optimalizaci nastavení podvozku závodních automobilů. Počátek práce je věnován vysvětlení hlavních pojmů při nastavování geometrie. Druhá část popisuje rozdíly při práci na sériových a závodních vozech. V další části je uveden přehled metodik a systémů používaných při závodech. Konec práce obsahuje zhodnocení získaných informací a návrh vlastního řešení. Klíčová slova: nastavení geometrie podvozku, závodní automobily, sbíhavost, záklon rejdového čepu, příklon kola, měřiče geometrie ANNOTATION The object of the bachelor thesis is to create a research in field of systems for optimization and adjustment racing cars suspensions. The project outset is devoted to the explanation of main terms of wheel alignment. The second part describes the differences during setting a stock and a racing car. In the following part is summary of used methods and systems during races. The end includes a review of the acquired information and the concept of own technical design. Key words: wheel alignment, racing cars, toe-in, caster, camber, wheel alignment gauges Bibliografická citace: Hejtmánek, P. Nastavení podvozku závodních automobilů. Brno VUT-FSI.,2007, 26 s. 7

3

4 Čestné prohlášení ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že tuto bakalářskou práci Nastavení podvozku závodních automobilů jsem vypracoval a napsal samostatně, pod vedením vedoucího bakalářské práce doc. Ing. Ivana Mazůrka CSc. a uvedl v seznamu všechny zdroje. Petr Hejtmánek V Brně dne 16.května

5

6 Poděkování PODĚKOVÁNÍ Na tomto místě bych chtěl poděkovat všem lidem, kteří mně byli při psaní mé bakalářské práce nápomocni. Zvláštní poděkování za velkou ochotu, vřelou podporu, cenné rady a věcné připomínky při zpracování práce patří vedoucímu bakalářské práce doc. Ing. Ivanu Mazůrkovi, CSc. 11

7

8 Obsah OBSAH ÚVOD 14 CHARAKTERISTIKA BAKALÁŘSKÉ PRÁCE 15 Charakteristika problematiky úkolu 15 Cíle bakalářské práce 15 1 NASTAVENÍ GEOMETRIE Hlavní parametry Sbíhavost / rozbíavost Příklon / odklon kol Příklon rejdového čepu Záklon rejdového čepu Principy měřících přístrojů 17 2 NASTAVOVÁNÍ ZÁVODNÍCH AUTOMOBILŮ Specifika závodů Karosované automobily 18 3 MĚŘÍCÍ SYSTÉMY A PŘÍSTROJE Měření sbíhavosti Měřící tyč Kluzné desky Měření provázky Měření příklonu kol Přístroje pro měření více parametrů 21 4 NÁVRH NOVÉ KONSTRUKCE Popis konstrukce Popis užití 22 5 ZÁVĚR 24 6 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ 25 7 SEZNAM OBRÁZKŮ 26 13

9 Úvod ÚVOD Automobilové závody jsou sportovní disciplínou, kde o výsledku rozhoduje spousta faktorů, někdy jen drobnosti. Proto k dosažení úspěchu je nutné věnovat pozornost všemu podstatnému, jelikož i malé zanedbání může přinést fatální důsledky. Jedním takovým velmi významným prvkem je podvozek. Závodní týmy jsou si této skutečnosti zcela určitě vědomy, proto je podvozku věnována značná a pečlivá pozornost. Při vhodném nastavení podvozku má kvalitní závodník velkou šanci uspět, ale v opačném případě nikoliv. Pro přesné seřízení a kontrolu podvozku je nezbytností použít vhodné měřící přístroje. Závody ale kladou své specifické podmínky na měřící techniku, z tohoto důvodu není možné aplikovat klasickou techniku. Trh s nástroji pro nastavování závodních automobilů není rozhodně přehlcen. Často si týmy nebo soukromní závodníci konstruují měřící přístroje sami. Tyto systémy pro měření a nastavování bývají pak z konkurenčních důvodů spíše skrývány. Ač jsou prodávané měřící přístroje často univerzální, tak je univerzálnost vykoupena složitým a příliš pomalým použití. Naopak měřící přístroje zkonstruované závodními týmy univerzálnost postrádají. Cílem bakalářské práce je vysvětlení specifik při nastavování podvozku závodních automobilů, zejména karosovaných, přehled používaných konstrukcí a návrh univerzálního řešení. 14

10 Charakteristika bakalářské práce CHARAKTERISTIKA BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Charakteristika problematiky úkolu Jak už z názvu vyplývá, tato práce je zaměřena na nastavování závodních automobilů, přesněji jejich podvozků. Závodní automobily se od sériových vozů značně liší, proto i samotné nastavování je odlišné od nastavování, které se provádí v autoservisech. Základ je samozřejmě stejný, stále se jedná o automobil. Rozdíly vytváří užívané přístroje a metodiky. Na konstrukci měřících systémů užívaných pro nastavení přímo při závodech se odráží spousta faktorů, např. prostředí boxů nebo servisních zón, typ vozidla, rychlost a přesnost použití, aj. Technika určená pro závodní vozy tedy vychází spíše z praxe než z teoretického základu. Měřící přístroje lze rozdělit dle parametru, pro jehož měření jsou určeny. Součástí této práce je tedy i stručný soupis v současnosti nejpoužívanějších přístrojů a metodik určených pro závodní automobily. U každého jsou uvedeny jeho výhody a nevýhody, popis a vysvětlen postup měření. Ve většině případů jsou přístroje pro univerzální použití, ale univerzálnost výrazně snižuje rychlost použití. Měřící technika často obsahuje mnoho nastavitelných a zbytečných faktorů, které jen zdržují pracovníka při jejich kalibraci. I z těchto důvodů je součástí práce návrh nového konstrukčního řešení, které by mělo obsahovat výhody současných přístrojů, ale zároveň doplňovat jejich nedostatky. Navržený měřící adaptér má univerzální ale rychlé použití a snadnou manipulaci. Cíle bakalářské práce Hlavním cílem bakalářské práce je rešeršní studie v současnosti nejužívanějších systémů pro měření geometrie podvozku závodních automobilů. V práci jsou seřazeny podle parametrů, které měří. Dále je rozebrán rozdíl při měření závodního a sériového vozidla a parametry geometrie měřené na závodních strojích. Práce obsahuje vlastní návrh konstrukce univerzálního měřícího přístroje. V závěru je uvedeno celkové shrnutí práce a reference současné situace v problematice. 15

11 1 Nastavení geometrie NASTAVENÍ GEOMETRIE Nastavení geometrie tvoří v kostce seřizování úhlů kol v různých rovinách vzhledem k podložce nebo vzhledem k jinému kolu. Nastavení ovlivňuje několik činitelů. U sériového vozu se správným seřízením geometrie podvozku snižuje opotřebení pneumatik a spotřeba pohonných hmot, zvyšuje se stabilita při přímé jízdě a jízdní komfort. 1.1 Hlavní parametry Vhodným nastavením geometrie tedy lze získat požadované jízdní vlastnosti. Ty se pak liší podle specifikace vozu. Konstrukce vozidla umožňuje nastavit desítky parametrů, ale většina z nich je dána pevně konstrukčně bez možnosti odlišného nastavení. V autoservisech se jen kontroluje jejich správná hodnota, která se může změnit poškozením vozu. Hodnoty parametrů se nastavují s určitou tolerancí. Rozptyl nastavení parametrů pramení ve proměňování hodnot geometrie v průběhu jízdy, zejména při změně rychlosti, nebo při zatáčení, tedy vlivem zrychlení. Zde jsou vybrané ty nejvýznamnější parametry geometrie podvozku Sbíhavost / rozbíhavost Úhel svírající střední roviny kol na jedné nápravě. Pokud se pomyslné prodloužené střední roviny kol protnou před vozem (nápravou) jedná se o sbíhavost (obr. 1.1), v opačném případě o rozbíhavost (obr. 1.2). Sbíhavost hlavně ovlivňuje stabilitu vozu při přímé jízdě a vymezuje vůle v řízení způsobené kmitáním kol. Obr. 1.1 Sbíhavost přední nápravy, obrázek je převzatý z [2] Obr. 1.2 Rozbíhavost přední nápravy, obrázek je převzatý z [2] Příklon / odklon kol Úhel mezi střední rovinnou kola a svislou osou vozu (obr. 1.3). Podílí se na stabilitě přímé jízdy, ovlivňuje velikost síly k řízení, zatížení šroubů a opotřebení pneumatik. Obr. 1.3 Příklon a odklon kol, obrázek je převzatý z [2] 16

12 1 Nastavení geometrie Příklon rejdového čepu Tvoří jej úhel mezi osou rejdového čepu a podélnou svislou rovinou vozidla (obr. 1.4). Stejně jako odklon kol přispívá ke stabilitě přímé jízdy a navíc ovlivňuje vracení volantu do nulové polohy po projetí zatáčky. Měří se nepřímo při vytočených kolech o daný úhel na obě strany, změřené hodnoty by měly být shodné Obr. 1.4 Příklon rejdového čepu, převzato z [2] Záklon rejdového čepu Úhel mezi osou rejdového čepu a svislou příčnou osou vozu (obr. 1.5). Zaklonění rejdového čepu nutí kolo samo zachovávat směr jízdy, spolu s příklonem reguluje stabilitu jízdy i samočinné vracení kol po projetí zatáčkou. Měří se stejně jako příklon rejdového čepu nepřímo při natočení kol Obr. 1.5 Záklon rejdového čepu, obrázek převzatý z [1] 1.2 Principy měřících přístrojů Ke kontrole a regulaci jednotlivých parametrů geometrie kol u sériových automobilů se využívají vhodné měřící přístroje, které pracují na různých principech. V minulosti byly nejužívanější mechanická měřidla, jako vodováhy, úhloměry, aj. Pomocí nich se měření provádí přímo. V současnosti to jsou měřidla optická využívající světelné paprsky, a měřidla elektronická vycházející z mechanických i optických. Elektronickými a optickými přístroji se měří nepřímo, bývají velmi precizní a jejich použití je velice snadné, dokonce i pro laika. Využívají řady snímačů odesílající hodnoty do centrálního počítače, který hodnoty zpracovává. Počítače mívají databáze s doporučenými hodnotami pro všechny typy a značky aut

13 2 Nastavování závodních automobilů NASTAVOVÁNÍ ZÁVODNÍCH AUTOMOBILŮ Rozdíly mezi nastavením závodního a sériového automobilu vznikají už v samotném základu a vysvětlit je lze porovnáním precedentů. Prioritou řadového řidiče je ekonomická a bezpečná jízda, oproti tomu u závodního pilota je hlavní prioritou čas. Čas je v automobilových sportech faktor, jenž stejně jako u mnoha dalších sportů rozhoduje o vítězi. Proto se rozdíly projevují nejen na nastavení geometrie, ale i na nastavování samotném. 2.1 Specifika závodů Zmíněný čas není jediný faktor ovlivňující konstrukci měřících přístrojů. Rychlost nastavení je podstatná zejména přímo při závodech nebo v době bezprostřední přípravy na závod v boxech. Tehdy je neefektivní užití precizních, časově náročných přístrojů určených pro sériová vozidla. Proto se používají kompaktnější, méně přesné měřiče. Nicméně přesnost systémů používaných u závodních automobilů je obyčejně naprosto dostačující. Dalším důvodem nepoužívání klasických měřících systémů vyplývá z jejich rozměrů. Ty jsou většinou příliš velké, jejich manipulace a převoz mezi závody by byla příliš obtížná. V neposlední řadě ovlivňuje použitelnost přístrojů prostředí boxů a servisních zón. Servisní místa závodů nemusí vyhovovat podmínkám potřebným pro použití přesných přístrojů. Zejména rovnost podlahy nebo technické vybavení mohu být v takové podobě, kdy je použití klasických přístrojů vyloučeno. Nicméně systémy a přístroje používané na klasická auta se používají i na auta závodní (obr. 2.1), např. po opravě vozu mezi závody. Obr. 2.1 Nastavování geometrie standardními přístroji, převzato z [3] Karosované automobily Rozdíly nevznikají jen mezi osobními a závodními vozy, ale i mezi jednotlivými typy závodních speciálů, zejména mezi karosovanými a nekarosovanými automobily. U nekarosovaných vozů (autokrosové speciály, formule, aj.) je přístup k dílům pro nastavení geometrie snadný. Ostatní vozy mají blatníky zabraňující montáži shora, automobil se musí většinou zvednout do výšky. Po nastavení určitého parametru je vozidlo spuštěno na zem a daný parametr se změří. Ale neustálé zvedání a spouštění vyžaduje spoustu času. Závodní vozy se proto staví na podstavce nebo stojany, kdy je vyřešen problém s dostupností i měřitelností. Objevují se ale problémy jiné, např. manipulovatelnost vozu, či nutnost použití dalších zařízení. 18

14 3 Měřící systémy a přístroje 3 MĚŘÍCÍ SYSTÉMY A PŘÍSTROJE Současné přístroje používané u závodních automobilů využívají mnoha technologií, jejich společné vlastnosti tvoří kompaktní a rychlé použití. Zde jsou uvedeny nejfrekventovanější měřící systémy a přístroje používané u závodů. Seřazeny jsou podle parametrů k jejichž měření slouží. 3.1 Měření sbíhavosti Měřící přístroje k určování sbíhavosti se vyskytují v několika variantách. Každý typ využívá jiných metod. Měří se buď úhel střední roviny kola vůči podélné rovině vozu, nebo rozdíl vzdáleností přední a zadní části disku mezi koly, popřípadě vzdálenost částí disku od osy rovnoběžné se střední podélnou rovinou Měřící tyč Jeden z nejstarších systémů, měří se vzdálenosti předních a zadních částí kol na nápravě, kola jsou v přímém směru (obr. 3.1). Měření je velice jednoduché a rychlé, ale vznikají velké nepřesnosti, hlavně vlivem napružením kol po úpravě sbíhavosti Obr. 3.1 Měření sbíhavostí tyčí, obrázek je převzat z [4] Kluzné desky Další metodou je užití kluzných desek. Díky hladkému povrchu působí na pneumatiky minimální tření, můžou se tudíž natočit do ustálené polohy. Při změně sbíhavosti se kola natočí na nastavenou pozici, nevzniká napružení. Měří se úhel natočení od střední podélné roviny vozidla. Na obr. 3.2 je deska s váhou a digitálním úhloměrem. Desky se používají i u jiných způsobů měření k eliminaci napružení, ale nelze jimi přímo měřit hodnoty sbíhavosti a nebo rozbíhavosti Obr. 3.2 Váha pro měření sbíhavosti, převzato z [5] 19

15 3 Měřící systémy a přístroje Měření provázky Provázky se nastaví tak, aby byly rovnoběžné se střední podélnou rovinou vozu, a musí vést přes středy kol. Sbíhavost se zjišťuje odměřením vzdálenosti provázku od předním a zadní části disku. Dle rozdílu vzdáleností se určí sbíhavost, nebo rozbíhavost. Tento systém se vyskytuje v několika variantách. Držáky nesoucí provázky mohou být připevněny přímo na voze (obr. 3.3), nebo na stojanech postavených na zemi (obr. 3.4.). Opět vznikají nepřesnosti měření vlivem napružení pneumatik. Obr. 3.3 Konstrukce držáku provázků upevněná na karoserii, obrázek je převzatý z [6] Obr. 3.4 Konstrukce držáku provázků na stojanech, převzato z [7] Měření příklonu kol Příklon nebo odklon lze také měřit několika rozdílnými přístroji. Nejčastěji se měří úhel, který svírá svislá střední osa kola s podélnou svislou rovinou automobilu. Ale může se podobně jako u sbíhavosti měřit rozdíl vzdáleností horního a dolního okraje disku od svislé roviny. Využívají se úhloměry umístěné přímo na disku, nebo připevněné na určitém přípravku (obr. 3.5.) Pro eliminaci napružení pneumatiky jsou kola nahrazována stojany pro přesnější měření příklonu (obr. 3.6.). Jejich nevýhodou je poněkud zdlouhavější montáž a demontáž. S vozidlem navíc nelze manipulovat, proto se preferuje méně přesné měření příklonu úhloměry přímo na namontovaných kolech. Nejpoužívanější typy úhloměrů jsou digitální a libelové (bublinkové), velice výjimečně se používají úhloměry mechanické, kde se měří vzdálenost horního a dolního okraje kol od svislice pomocí délkových měřidel. 20

16 3 Měřící systémy a přístroje Obr. 3.5 Digitální úhloměr pro měření příklonu, převzato z [8] Obr. 3.6 Náhrada kola pro měření příklonu, obrázek je převzatý z [9] 3.3 Přístroje pro měření více parametrů Pro měření a nastavování geometrie kol se používají i přístroje s jejichž pomocí lze měřit více parametrů. Tyto systémy jsou většinou kombinací přístrojů uvedených výše. Používají stejné metody a konstrukčně také odpovídají již uvedeným přístrojům. Nejfrekventovanější jsou přístroje pro měření sbíhavosti a příklonu kol, nebo pro měření příklonu kol a záklonu rejdového čepu. Na obr. 3.7 je využito osmiúhelníkových disků k měření sbíhavosti a příklonu kol. Na obr. 3.8 je bublinkový úhloměr pro měření příklonu kol a záklonu rejdového čepu, obr. 3.9 zobrazuje měření příklonu a sbíhavosti digitálním úhloměrem a provázky. 3.3 Obr. 3.7 Nekruhové elementy, obrázek je převzatý z [10] Obr. 3.8 Úhloměr pro měření více parametrů, obrázek je převzatý z [5] Obr. 3.9 Nástroj pro měření příklonu kol a sbíhavosti, obrázky převzaty z [11] 21

17 4 Návrh vlastní konstrukce NÁVRH NOVÉ KONSTRUKCE Dostupné konstrukce měřících přístrojů mají značné nedostatky, např. není možná manipulace s automobilem při měření, vznikají odchylky vlivem napružení, špatná dostupnost nastavovacích elementů geometrie při měření s vozidlem na zemi, aj. Návrh je tedy založen na odstranění nedostatků a požadavcích rychlého a snadného užití, zároveň využívá přednosti již užívaných variant přístrojů. 4.1 Popis konstrukce Základ navrhovaného adaptéru (obr. 4.1) tvoří noha z trubky čtvercového profilu a kolmo k ní přivařená kruhová trubka. Do nohy je shora vsunuta a přišroubována vyměnitelná, duralová hlavice (obr. 4.2), ta by měla zajišťovat univerzálnost použití adaptéru na všechny typy vozidel. Jelikož téměř každý typ vozidla má jiné rozměry kotoučů a nábojů a různý počet šroubů kol či rozdílnou šířku disku, měl by každý vůz svou kompatibilní hlavici. Na kruhovou trubku jsou připevněny přes osy dvě vysokozátěžová kolečka. Ty slouží k naklonění konstrukce při úpravě příklonu, navíc umožňují manipulaci s vozem i při měření a seřizování geometrie kol. Pro měření sbíhavosti je k noze přišroubována kolmo tyč, na každém jejím konci je přimontován ústřižek svinovacího plechového metru pro snadné odečtení vzdálenosti. Obr. 4.2 Vyměnitelná hlavice Obr. 4.1 Návrh konstrukce adaptéru Popis užití Zde je popsán způsob měření geometrie závodního automobilu navrženým přístrojem. Po zvednutí automobilu hydraulickými zvedáky se našroubuje konstrukce přístroje místo všech čtyř kol. Po spuštění automobilu s namontovanými adaptéry na váhy se zvedne světlá výška vozu asi o půl metru. Díky tomu vznikne dostatek prostoru pro mechaniky k pohybu pod vozidlem a tedy i k seřizování geometrie. Váhy by měly být opatřeny plechovým korýtkem, aby nehrozilo nebezpečí svezení koleček z vah. Na čelní ploše nohy lze snadno odměřit příklon pomocí digitální libely, navíc odpadá díky kolečkům možnost napružení, jak je tomu u pneumatik. Kolečka eliminují i další problém. U klasických přístrojů vzniká neustálým zvedáním 22

18 4 Návrh vlastní konstrukce a spouštěním tzv. neopakovatelnost měření. Pokud se vůz zvedne a spustí zpět na zem, aniž by na něm nebyl upravován jakýkoliv parametr, může se např. nově změřený příklon kola vlivem vůlí maličko lišit. Sbíhavost se měří provázky s konstrukcí upevněnou přímo na karoserii automobilu (obr. 4.3) nebo na stojáncích. Jelikož není adaptér kruhový, nemusí se sbíhavost měřit ve středech nábojů, ale může být měřena snadno po celé výšce. Po seřízení a odměření geometrie podvozku se vozidlo opět zvedne a měřiče se vymění zpět za kola. Adaptér je navržen tak, aby se dal snadno a rychle rozšroubovat a uskladnit, bez velikých nároků na místo, tím se usnadní i jejich převoz mezi závody. Obr. 4.3 Celkový pohled na užití sady přístrojů při měření geometrie Obr. 4.4 Detailní pohled na váhu se adaptérem 23

19 5 Závěr 5 5 ZÁVĚR Nastavení podvozku závodních automobilů tvoří vhodné seřízení parametrů geometrie k dosažení optimálních jízdních vlastností závodního vozu. Při seřizování jsou nejdůležitějšími parametry sbíhavost a příklon kol. Přístroje používané u sériových vozů nevyhovují specifickým požadavkům při závodech, proto závodní týmy užívají techniku odlišnou. Nejpodstatnější parametry přístrojů používaných při nastavení závodního automobilu bývají rychlost a kompaktnost použití. Příliš velké a nepraktické měřící přístroje v autoservisech tyto kriteria rozhodně nesplňují. Nicméně se někdy využívají zejména při opravě závodního speciálu, nebo v době bezprostřední přípravy na závod. Specifická situace je u karosovaných automobilů, kde je oproti vozidlům nekarosovaným přístup pro nastavení potřebných parametrů značně omezen. Vozidla se musejí nadzvednou pomocí zvedáků a po nastavení opět spustit na zem a geometrie přeměřit. V případě nutnosti se musí vše opakovat. Tímto se nastavování velice zpomaluje a komplikuje. V současnosti dostupné měřící přístroje nejsou zcela ideální. U těch přístrojů, kde se měří přímo na kolech nebo discích, vznikají nepřesnosti vlivem napružení pneumatik. Zejména u vozů s velmi širokými pneumatikami mohou být odchylky značné. Pokud jsou kola nahrazena stojany či jinými nekruhovými elementy, pak odpadá problém napružení, ale zhoršuje se manipulovatelnost s vozidlem. Nejoptimálnějším řešením je kombinace obou metod, kdy lze přesně nastavovat bez omezení manipulovatelnosti. Z toho vychází i vlastní návrh konstrukčního řešení adaptéru pro měření geometrie podvozku závodních automobilů. Kola jsou nahrazena stojany s kolečky, tedy nevzniká napružení pneumatik při úpravě parametrů a s vozem lze lehce manipulovat do stran. Přístrojem lze měřit příklon kol a pomocí provázků i sbíhavost. Konstrukce slouží zároveň jako podpory k snadnějšímu přístupu k dílům podvozku. Zohledněna je i skladnost, manipulovatelnost a také univerzálnost. Univerzálnost je zajištěna pomocí vyměnitelných hlavic. V celku tedy byl adaptér navržen, aby odstranil nedostatky v současnosti užívaných měřících přístrojů a využil jejich přednosti. V úvahu byly brány všechny aspekty nastavování automobilů při závodech. Největší pozornost byla věnována rychlosti použití. Návrh konstrukce je určen pro kusovou výrobu. Pokračováním v této práci by mohly být podrobný rozměrový návrh konstrukce adaptéru, pevnostní výpočty a návrh vhodných materiálů. Proto v této fázi nelze zcela určit, jestli by tento návrh splňoval všechny na něj kladené požadavky a úkony. 24

20 6 Seznam použitých zdrojů 6 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ 6 [1] VLK, F. Diagnostika motorových vozidel. Brno: Prof.Ing.František Vlk,DrSc., nakladatelství a vydavatelství, s. ISBN: X [2] MOCOM RACING Performance car and track day products [3] NORTHAMTON MOTORSPORT Alignment Dynamics [4] SPEEDWAY MOTORS [5] INTERCOMP RACING [6] SMART RACING PRODUCTS [7] FAR NORTH RACING [8] AB MOTORSPORT [9] ALAN'S MOTORSPORT SITE [10] ARSENAL PRO RACING [11] MK TECHNOLOGIES [12] ADVANCED RACING TECHNOLOGIES Automotive & Auto Racing Wheel Alignment and Chassis Setup Equipment [13] SMITHEES RACE CAR TECHNOLOGIES [14] K-SERIES.COM [15] TIRE TECH Alignment at The Tire Rack [16] DAN'S GARAGE [17] DRIVERS WERKS [18] LONGACRE RACING PRODUCTS 25

21 7 Seznam obrázků 7 7 SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1.1 Sbíhavost přední nápravy 16 Obr. 1.2 Rozbíhavost přední nápravy 16 Obr. 1.3 Příklon a odklon kol 16 Obr. 1.4 Příklon rejdového čepu 17 Obr. 1.5 Záklon rejdového čepu 17 Obr. 2.1 Nastavování geometrie standardními přístroji 18 Obr. 3.1 Měření sbíhavosti tyčí 19 Obr. 3.2 Váha pro měření sbíhavosti 19 Obr. 3.3 Konstrukce držáku provázků upevněná na karoserii 20 Obr. 3.4 Konstrukce držáku provázků na stojanech 20 Obr. 3.5 Digitální úhloměr pro měření příklonu 21 Obr. 3.6 Náhrada kol pro měření příklonu 21 Obr. 3.7 Nekruhové elementy 21 Obr. 3.8 Úhloměr pro měření více parametrů 21 Obr. 3.9 Nástroj pro měření příklonu kol a sbíhavosti 21 Obr. 4.1 Návrh konstrukce měřiče 22 Obr. 4.2 Vyměnitelná hlavice 22 Obr. 4.3 Celkový pohled na užití sady přístrojů při měření geometrie 23 Obr. 4.4 Detailní pohled na váhu se stojanem 23 26