ROZHOVOR Jirka Mádl SOUTĚŽ. Emily Strange TECHNOLOGIE. Twitter CELOSTÁTNÍ ŠKOLNÍ ČASOPIS ČÍSLO 1, 2009 ROČNÍK II ZDARMA

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ROZHOVOR Jirka Mádl SOUTĚŽ. Emily Strange TECHNOLOGIE. Twitter CELOSTÁTNÍ ŠKOLNÍ ČASOPIS ČÍSLO 1, 2009 ROČNÍK II ZDARMA"

Transkript

1 ROZHOVOR Jirka Mádl SOUTĚŽ Emily Strange TECHNOLOGIE Twitter CELOSTÁTNÍ ŠKOLNÍ ČASOPIS ČÍSLO 1, 2009 ROČNÍK II ZDARMA

2

3

4

5

6

7

8

9

10 REDWAY! REDWAY! REDWAY! MAIL BOX POP Jeden den s kardiologem Barbara Kruger Lola běží o život HipHopStage rádio This Und Diss TÉMA Srdce: Co mu škodí, co prospívá Infarkt myokardu Srdce jako rekordman Historie grafického symbolu srdce Jak se léčil srdcebol TIP Murphyho zákony o vyučovací hodině ROZHOVOR Jirka Mádl SMART BOX Nekrmte hladové receptory Co byste měli vědět o homosexualitě NAROZEN v Etiopii ACTIVE Hot Spot: Ralsko Proč lidé tančí Zatmění v Číně ROZHOVOR Linda Fernandez Saez TECHNOLOGIE Jak zadara stáhnout Tweet, tweet, Twitter DIY Ninja rukavice KOMIKS 64 SOUTĚŽ Emily Strange

11 AHOJ HOLKY, ČAU KLUCI, jsme tady zase a tentokrát celí v novém. Martina Fischera, který stál u zrodu RedWaye a plnil jeho stránky neposlušnou grafikou, odvolaly pracovní povinnosti jinam. Hledat za něj náhradu bylo těžké, ale nakonec se nám podařilo získat Martina Svobodu, autora mnoha ilustrací, plakátů, knižních a CD obalů, log, webových stránek, animací, fontů i fotek. Pracoval v časopisech, které jsme měli vždycky rádi (Živel, Xmag, Beast), a na projektech, které se nám líbí (Jeden svět, KomiksFest!, MeetFactory). Navíc má vychytanej web (www.funkfu.net), umí odvirovat počítač a celkově je hodně v klidu. Nové logo a vzhled časopisu jsou prvními výsledky jeho spolupráce s ostříleným Pastou. Tímto číslem začínáme psát druhý rok existence časopisu RedWay. Děkujeme všem za reakce, dopisy a maily, zejména tedy těm, co psali i přes prázdniny respekt, tomu říkáme vztah k časopisu! ;-) A speciálně děkujeme za podporu fotobance Profimedia.cz, bez jejíž vstřícnosti by byl obrazový doprovod k našim článkům o dost chudší. Jako téma jsme na září vybrali SRDCE. Někde jsem teď četla takovou větu, že přes veškerá vzletná a krásná slova, kterými je obdařila mytologie, poezie a popkultura, je srdce ať se nám to líbí, nebo ne pořád jenom sval. To je sice fakt, ale kdyby tento jenom sval neměl pro lidský život tak zásadní význam, asi by si ho mytologie, poezie a popkultura ani nevšimla, ne? Zdraví vás RW crew a Martina Overstreet, šéfredaktorka RedWay celostátní školní časopis měsíčník číslo 1/2009, ročník II zdarma toto číslo vyšlo v září 2009 titulní strana: FunkFu.Net adresa redakce RedWay Podbělohorská Praha 5 redakce projektoví manažeři prof. MUDr. Michael Aschermann DrSc., FESC doc. MUDr. Miloš Táborský, CSc, FESC šéfredaktorka Martina Overstreet zástupce šéfredaktorky, produkce Zdeněk Řanda grafický design a layout Pasta Oner Martin Svoboda editoři Jana Prchalová, Joachim Dvořák odborný poradce Michal Nanoru spolupracovníci Laura Haiselová, Petra Verzichová, Pavel Horáček, Kay Buriánek, Karel Veselý, Pepe Švejda, Adam Švejda, Lada Candy Firchová, Ondřej Formánek (Reflex), Tomáš Třeštík (Reflex), Jaro Vacek, Eliška Linda Prunarová, Lela Geislerová, D_Smack_U marketing a inzerce Lenka Hluchá tel: Nevyžádané rukopisy a obrazové materiály se nevracejí. Redakce si vyhrazuje právo zveřejnit publikované materiály na vydavatel Zdravé Srdce 2007, o.s. Popůvky 394, Troubsko Časopis vychází ve spolupráci s nakladatelstvím Labyrint a Českou kardiologickou společností toto číslo vyšlo za podpory tiskne Arteko Praha s.r.o., Jahodová 99, Praha 10 distribuce Labyrint, tel.: , registrační číslo MK ČR E ISSN

12 Jako velká spousta lidí přede mnou a současně se mnou jsem tenhle rok ukončila základní vzdělání. Vždycky jsem se divila, proč je to všem tak líto, člověk se přece může těšit na novou třídu, nový lidi, jiný a možná i lepší prostředí. To všechno ho čeká na střední. Ale když jsme při posledním zvonění zpívali za doprovodu elektrické kytary Valčík na rozloučenou, chtělo se mi brečet. To jsou přece ti (i když mě někdy neskutečně štvali), které mám tak ráda. To oni mi pomáhali utvářet si vlastní názory, uvědomovat si svoje chyby a táhnout s ostatními za jeden provaz. Je asi zbytečný psát sem nějaký naše společný zážitky, člověka, co u toho nebyl, to asi nikdy neuchvátí tak jako toho, kdo u toho byl, a komu je ta situace vzpomínkou. Proto největší pecka uplynulého školního roku je asi ten sám celej poslední rok, kdy si uvědomíte, že už nejste děti a musíte jít dál. Priscila Talhoferová Slabce Pro mě byla největší pecka sjíždění Vltavy. Byla to tak velká prča, že by se zasmál i ten největší pesimista. Každý večer jsme si vyprávěli srandovní příhody, vtipy a strašidelný historky. Největší korunu tomu nandal pan učitel Nachlinger (hh), s ním totiž byla nejlepší sranda. Nejhorší bylo ranní vstávání, protože večer jsme dělali bordel a ráno nás čekal nepříjemnej budíček kýbl se studenou vodou a rozcvička jak na vojně. Petr Mrázek, 13 let Blansko MINULÉHO ŠKOLNÍHO ROKU Černobílou sadu od Carharttu vyhrávají Priscila Talhoferová, Michal Štrunc a Petr Mrázek. Díky za příspěvky a užijte to v pohodě. Největší peckou uplynulého školního roku byl závěrečný výlet naší třídy. Byla to sranda, moc jsem si to užila. Nejlepší bylo, když jsme si s klukama prohodili oblečení. My holky jsme měly to jejich volné a pohodlné a oni se mačkali v tom našem. :D Holky některé kluky i nalíčily. No prostě jsme se u toho nasmáli. :D Šárka Michalčíková Brod nad Dyjí Největší peckou je teď pro mě ukončení auto školy, když si na to vzpomenu, tleskám sama sobě!! Světlana Janušová Vsetín Zdravím RedWay crew! Pecka roku přišla až nakonec, jako třešnička na dortu. Začalo to asi tak: Jeden kluk z naší třídy mluvil o trávě, a to se do rozhovoru hned přidal jeden skvělej šprýmař a vtipnůstkář, že by mu jako nějakou sehnal. No a ten, že ať ji teda hned donese. Příští ráno jsem potkal v autobuse toho týpka, co mu měl jako dát tu trávu. A řikám mu, ať neblbne a rychle se toho zbaví. A on na mě: To není tráva, to je čaj! Jo, tak to jsem se začal smát. Ve škole mu to předal, ale co nikdo nechtěl, nějak se na to přišlo. Učitelé věřili tomu, že je to marihuana, i když jim tvrdil, že ne, že je to jen čaj. A tak do školy jako návštěva přijela Policie ČR, která hned potvrdila, že to tráva není. No mohu říct, že měli všichni opravdu nahnáno. Nějakým trestem to nakonec skončit musí. A myslím, že ten vtípkař si to příště rozmyslí. A nakonec bych se chtěl za celou naši třídu omluvit všem učitelům a také ředitelce, že jsme se nechovali nejlíp. A těšíme se na další a poslední (konečně) rok. ;) Michal Štrunc Stříbro Pecka byla a je, že jsem v devítce začala chodit s klukem, do kterého jsem byla zamilovaná dva roky! A pořád nic. Nejdřív chodil k nám na základku a vůbec si mě nevšímal. Ani asi nevěděl, že existuju. Potom šel na střední a to jsem byla mocinky smutná, že už ho nikdy neuvidím. Ale nakonec jsme se seznámili venku a nakonec jsme spolu začali chodit. Byla jsem moc a moc šťastná a jsem pořád! Je to nejlepší kluk na světě a já ho miluji. V červenci jsme se viděli každý den a chodili se spolu koupat. Teď ale odjel s rodičema do Španělska a už se nemůžu dočkat, až dojede zpátky. Stýská se mi strašně!!! A už jsme utratili kredit a nemůžeme si ani posílat sms a mms.:-/ Když na něj myslím, tak pořád nemůžu uvěřit, že spolu chodíme. Je to jako sen! Po prázdninách jdu na OA a to je kousek od jeho školy, takže to bude ještě lepší. :))))) PS: Jsem vegetariánka a Kay Buriánek byl dřív taky. Chtěla bych se ho zeptat, proč zase začal jíst maso. To nechápu. Ale Sunz miluji, je to naše nejlepší skupina. Mají dobré písničky a styl. Mám všechny jejich desky. Jinak české kapely neposlouchám, nebaví mě, když zpívají česky. Oni jsou jediní a byla jsem s miláčkem na jejich koncertě na Flédě. Bylo to super, aj se nám kluci podepsali :) Pozdravujte Kaye a děkuji za ten rozhovor. Vaše zamilovaná čtenářka Romana Konečná Brno-Bohunice Nejedl jsem maso dlouho a pak si o něj tělo jednoduše zase řeklo. Ne nějak dramaticky, ale řeklo si. Přesto pořád dávám přednost jídelníčku bez masa, protože je lehčí a pozitivnější. Kay ČÍSLO 1, 2009 ROČNÍK II 10

13 Napiš a vyhraj Máte kapelu? Ne? No tak si to zkuste představit. A teď, s vidinou té slávy, legrace a dobrodružství, které vás čekají, vytvořte návrh na obal vašeho prvního cédéčka. Je nám jedno, jestli budete dělat ve photoshopu nebo na papíře, ale dejte si záležet a výsledek doručte mailem nebo poštou do redakce. Nejpozději do 25. září, takže nemáte moc času, ale pod tlakem prý vznikají ta nejlepší díla! Pět autorů, jejichž design nám vyrazí dech a okamžitě budeme chtít slyšet i muziku, která k tomu patří, odměníme vůní určenou pouze statečným mužům parfém Diesel Only The Brave. 11

14 KARDIO- LOGEM Co dělá doktor v rubrice pop? Copak kardiolog je nějaká celebrita? Jak se to vezme, pro nás třeba jo. Prof. MUDr. Michael Aschermann, DrSc., FESC (to znamená, že je profesor, doktor medicíny, doktor věd, a to poslední ani nevíme) je špičkový odborník na srdce a taky duchovní otec a vydavatel časopisu RedWay. Prostě náš šéf. A takhle to v jeho životě chodí: TEXT: M. Bittnerová a M. Overstreet, FOTO: archiv 5:15 Vstávám. 6:00 Vcházím do budovy II. Interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. 6:05 Zapínám konvici, vařím si čaj, snídám. 6:30 Vyřizuju maily, je jich hodně. 7:30 Začíná ranní hlášení, kde se schází celá klinika. Služba hlásí, že v noci nám přibyli tři pacienti s infarktem. Končíme rozdělením úkolů na dnešní den. 8:00 9:20 Vyšetřuji objednanou pacientku. Do tepny na zápěstí jí vsouvám zavaděč, přes něj vložím tenkou plastovou hadičku katétr. Tou do tepen vstříknu kontrastní látku, která ukáže stav srdečních tepen. Výsledek: žena se musí podrobit operaci. 9:28 Vyšetření dalšího pacienta přeruší akutní příjem. Sanitka přiváží pacienta v bezvědomí. Je to infarkt, jdu na sál. 10:20 Operace skončila, život pacienta zachráněn. 10:35 12:32 Pokračuji ve vyšetřování pacientů. 12:32 Oběd. 13:00 Přednáška pro studenty medicíny. Dnes na téma Choroby srdce a cév: akutní stavy. Zase se probudili a dobře se bavíme. 14:09 Zpět v nemocnici, další maily a odpolední čaj. 14:44 Obchůzka pacientů, které jsem ráno katetrizoval. Jak se jim daří? 15:31 Kancelář přednosty kliniky vyřizuji zde žádost o konziliární vyšetření z oční kliniky Odcházím z nemocnice. Jdu na MHD. 17:13 Konečně doma! Převlékám se a vyrážím do lesa v okolí Mníšku pod Brdy. Běhám. 18:19 Večeře. 19:01 Televize, zprávy. Přepínám kanály. 20:07 Píšu článek do časopisu pro kardiology. Odpovídám na maily z redakce RedWaye. 21:34 Na listování oblíbenými paperbacky v angličtině dnes není čas. Sprcha a dobrou. 22:06 Zhasínám. Spím Nick Jonas Když jsme na turné, rádi s klukama hrajeme stolní tenis, softball nebo kickball. Všichni společně vyrážíme aspoň jednou za rok na snowboard. Když jsem byl malej, pořád jsem jezdil na kole, ale teď jsem se neprojel už hezky dlouho. Sport a pohyb mám rád, jediné, co mě nebaví, je posilování. Činky, stroje nuda. Jaký druh sportu nebo pohybu máte nejraději? A který vám naopak nic neříká? ZDROJ: Seventeen Magazine FOTO: archiv Katy Perry Už odmalička tanec a hula hop, což je vlastně taky trochu tanec. V tom jsem vážně dobrá, můj rekord je jedenáct obručí ve vzduchu po dobu 24 vteřin! Ke klasickým sportům moc vztah nemám. Nechápu, jak si někdo může užívat běhání po oválu nebo skok o tyči. Já musím při pohybu cítit radost, jinak nemám zájem. Kardinal Offishall Když jsem v Karibiku, tak plavání, potápění, vodní pólo a volejbal na pláži. Když jsem v Torontu, tak nic. Toronto mě k pohybu nějak neinspiruje. ČÍSLO 1, 2009 ROČNÍK II 12

15 Pošli nám i ty svůj hudební tip. Ukaž, jaký máš vkus. Pochlub se svou oblíbenou partou. Čekáme na 1] 2] 3] 4] 5] Sporto More 6] 7] 8] 9] Hm, tohle je už docela svinstvo. Zpěvák (asi fanda Petra Kotvalda) se nedá poslouchat a muzika byla snad napsaná pro někoho ze Superstar pro někoho, kdo vypadnul dřív, než jste se v soutěžících stačili zorientovat. Ale podívejte na www. temnysily.cz a svitne vám, o co jim jde. Zaprvé dávají všechno zadarmo ke stažení, čímž kazí ceny. Neslevujou z vynalézavosti, desku vydali už i jako MP3 přehrávač. Kapelu berou jako proces a nestojej frontu na dokonalost. Otevřeně popisujou každej svůj krok a ukazujou, že natočit desku není nic těžkýho, čili podkopávaj mýty o tom, že to nemůže dělat každej. Některý jejich texty jsou básně. A ačkoli mají rádi pop, jejich názor na hudební provoz dává smysl a svýho postoje se držej. Prostě vedle nich všichni ostatní vypadaj jak kolotočáři. A to je hnus a mělo by se to nějak zastavit. (nanoru) 1] Amy Winehouse / Back to Black Amy mám ráda hlavně proto, že má skvělej hlas, je originální a nebojí se říct svůj názor nahlas (i když je někdy až moc drzej). A vzhledem k tomu, že prožívám první zklamání z lásky, písnička Just Friend je pro mě docela aktuální. Nanynka, 16 let 2] Deep Purple / Machine Head Smoke On The Water je moje nejoblíbenější skladba z alba. Pro spoustu začínajících kytaristů je populární a hraje se během trénování na kytaru, tak možná proto mi vlezla tolik pod kůži. Deep Purple mám rád, je to prostě klasika. Dan, 15 let 3] Björk / The Greatests Hits Když jsem ji náhodně viděla v televizi, říkala jsem si, co je to za divnou ženskou. Srandovně tancovala, na sobě měla přitroublej kostým a písničky byly taky dost ulítlý. Ale přesně to se mi na Björk začalo čase líbit, že je sama sebou, má skvělý klipy a pokaždý vypadá jinak. It s In Our Hands je super. Aňa, 15 let 4] Bob Marley / Babylon By Bus Živá nahrávka z koncertního tažení, která bývá označována jako jedna z nejlepších nahrávek v histrorii populární hudby. Reggae, ska, rocksteady jsou styly hudby, který mě vždycky dokážou naprosto uvolnit. Tonda, 17 let 5] The Best of Ella Fitzgerald Jazz jsem poprvé slyšela u svojí babičky a hned jsem si tenhle styl zamilovala. Kamarádky se mi občas smějí, že poslouchám starou hudbu, ale mně je to jedno. Ella má dokonce svou hvězdu na hollywoodském chodníku slávy. Nejradši mám skladbu Dreamer. Isabela, 18 let Z vašich tipů tentokrát vybírala Lada Candy Firchová 6] Example and Don Diablo / Hooligans Pasta vás tady pořád krmí tím hip hopem, Martina to občas vyvažuje nějakým hácéčkem nebo něčím rebelským a já to teď spojím modelářským lepidýlkem. Example je bílý rapper z Londýna s nezaměnitelným flow, humorem a punkovým přístupem. Do party se dal s holandským electro producentem, skladatelem a DJ Donem Diablem. Jejich poslední singl Hooligans musí explodovat jako nášlapná mina na každém tanečním parketu. Připravují spolu desku, tak googlujte a rejděte na myspace nebo facebooku. Kay 7] Major Lazer / Guns Don t Kill People... Lazers Do Váš táta měl majora Zemana, vy si pořiďte Majora Lejzra. To je novej hudební projekt americkýho laptopovýho jezdce DJ Dipla a jeho kamaráda Switche. To je ten, jak produkoval rapperku M.I.A. Co hrajou? Prej digitální reggae a dancehall z Marsu v budoucnosti, tvrdí Diplo. Uslyšíte tam jejich kamarádku Santigold a plnej zásobník ostrejch MCs, celé se to řítí vpřed, řve to jako nějakej zmutovanej punk a duní reggaetonovým umělým bubeníkem. Roztančí vám to i dřívko u nanuka. Ondřej 8] Santigold / Santigold Chci kapelu! Chci kapelu, jako má 22letá Santi White aka Santigold. Nejdřív jsem slyšela L.E.S.Artistes v rádiu, pak jsem viděla klip s velkým černým koněm a hned si šla koupit CD. Je to super globální pop, každý si v něm najde to svoje, ať je to electro, dubstep, rock, hip hop nebo reggae. Už to kupuj!!! Candy 9] Tiny Masters Of Today / Skeletons Takže je vám patnáct a sníte o tom, jak jednou natočíte desku. Všichni vám řikaj, že na kluky/ holky/kluby/kapely/ máte dost času. Než to stačej vyjmenovat, je vám třicet a máte depresi, protože první deska nikde a s těma holkama/ klukama taky nic moc (i když s klubama je to lepší). Nebo je vám patnáct a už máte depresi, protože Tiny Masters Of Today, sourozenci Ivan a Ada z Brooklynu, maj ve svejch patnácti a třinácti za sebou už desky dvě a leckterej indie třicátník by jim je moh sakra závidět. nanoru 13

16 Umělci, kteří v polovině 70. let dokončovali školy, museli o pozornost soutěžit s tím, na čem sami vyrůstali s televizí, barevným filmem, časopisy, pop-music KRUGER Až budete chtít ohromovat známé znalostí umění a vždycky bezpečně poznat aspoň jednoho výtvarníka, vyberte si Dalího. Jeho styl si těžko s někým spletete. Nebo ne vyberte si Barbaru Kruger. Stačí jeden její vizuál a už ji nezapomenete. A Barbara toho má na rozdíl od Dalího dneska dost co říct. BARBARA TEXT: Michal Nanoru, FOTO: archiv Styl Kruger jako by byl teď všude. Mrkněte třeba na sk8 značky Alife a Supreme. Na streetartového superhrdinu Sheparda Faireyho. Nebo na práce našeho grafika Pasty. Zatraceně, podívejte se our na naše titulky v minulých číslech! Je to všechno odkaz na umělkyni Barbaru nebo na reklamy 70. let? Proč by galerijní umění připomínaly firmy, které chtějí hlavně vydělat na prodeji kecek? Styl a sdělení Barbary Kruger jsou jednoduché jak ty staré reklamy, ale to kolem se trochu zamotává. Sedmdesátá léta v Americe se v něčem podobala devadesátkám v Čechách. Lidi se vzpamatovávali ze zrychlení dějin na konci minulého desetiletí: ze všeho toho odhazování zábran a podprsenek, rozšiřování vědomí a hudebních festivalů, z bojů za práva žen, černochů, gayů a všech jiných, z války ve Vietnamu a Andyho Warhola. Ale kolem nich řádila další vřava válka o jejich pozornost a revoluce mediální. Továrny chrlily mnohem víc výrobků, než lidi potřebovali a někdo musel nakupujícím nové, zatím neznámé potřeby a chutě vnuknout. Umělci, kteří v polovině 70. let dokončovali školy, museli o pozornost soutěžit s tím, na čem sami vyrůstali s televizí, barevným filmem, časopisy, pop-music Se svůdnou mediální kulturou, z níž se najednou stalo jakési pozadí všeho, blikající počasí nové skutečnosti. Není divu, že z toho spousta lidí dostala pocit, že všechno už tu bylo a že umění je nuda. Těm, co tvořili v New Yorku a ke kterým patří Barbara Kruger, se říká The Picture Generation, obrázková generace. Na zavalení obrazy reagovali protiútokem a dolézavé obrázky si začali předělávat a házet je zpátky. Utahovali si z toho, jak si každodenní nakládačka obrazů z papíru, z obrazovek, z ulice uzurpuje naši pozornost a vtírá nám svoje vidění světa. A přitom je líbivé obrazy nikdy nepřestaly uchvacovat. Jejich technika přivlastnění (vlastně koláž nebo fotomontáž) doteď rozviřuje otázky po originalitě a jedinečnosti. Barbara brala černobílé fotografie z časopisů a knih z 50. let, na kopírce je zvětšovala a dolepovala k nim výrazná prohlášení přímo oslovující diváka, vyvedená sexy tučnou kurzívou písma Futura. Agresivní hesla komerční grafiky, která znala z práce dělala artdirektorku časopisu pro ženy vytrhávala z reklamního toku a tím, že je přinesla do galerie, obracela je proti jim samotným. Měnila Konzumuj! na Zamysli se! (něco takového dneska dělá časopis Adbusters). Potom slogany (feministické Tvoje tělo je bitevní pole, Nepotřebujeme dalšího hrdinu, Tvoje pohodlí je moje mlčení, anti-konzumní Kup si mě, změním ti život, Nakupuji, tedy jsem nebo třeba humanistické Tvoje mánie se stávají vědou ) obalila řvavě červeným rámem a prodala, aby ukázala, že v tomhle světě stejně neexistuje nic mimo komerci ani umění. A aby to zamotala ještě víc, začala svoje obrazy tisknout na trička a billboardy. Takže když ji dneska, skoro třicet let potom, citují oděvní značky, spirála se zase roztáčí. Kdo je tady autor? Co je originální? Co to znamená vlastnit obraz? Kdo má moc? Kdo vás smí oslovovat? Kdo promlouvá skrz nápis na vašem tričku? Co odděluje umělecké dílo od zboží? Je to jednoduché. Můžete to udělat sami. Na stránce je návod. Bude to šikézní a chytlavé. Ale co to bude? A čí? ČÍSLO 1, 2009 ROČNÍK II 14

17 LOLA BĚŽÍ O ŽIVOT Lola musí do dvaceti minut sehnat sto tisíc marek, aby zachránila svému klukovi Mannimu život. Ospalý letní den v Berlíně se změní v drama, které má otevřený konec. Přesněji řečeno hned tři konce. TEXT: (kv), FOTO: archiv Mít tak možnost vrátit čas a napravit chybu, kterou jsme už jednou udělali Nebylo by to fajn? Jenže hrátky s časem jsou ošemetná věc a přesvědčí se o tom i hlavní hrdinka filmu. Za zvuků skvělé a energické taneční hudby běží Berlínem a pokouší se třikrát po sobě zachránit život svého kluka Manniho, který ztratil peníze patřící mafiánskému bossovi. Poprvé to nevyjde. Lola zkusí vyloupit banku, ale umírá zasažená kulkou policisty. Napodruhé se jí loupež podaří, jenže Manniho přejede auto, které při prvním pokusu sama zdržela. Do třetice to vyjde Lola peníze vyhraje v kasinu, ale vlastně je už nepotřebuje, protože Manni svých ztracených sto tisíc našel. Film je trochu jako počítačová hra, v níž si můžete zkusit různé cesty k dosažení cíle. Natočil ho mladý německý režisér Tom Tykwer už v roce 1998 a i po těch letech je to skvělá zábava. Lola se stala kultem, proto na ni upozorňujeme. GREEN SPACE Když se řekne pražská Trója, nejspíše si vybavíte zoo. Povinná zastávka všech vejletů do Prahy, kde jediná bžunda spočívá v házení kamenů po opicích a krmení hadů myškama. Takže jakmile učitelka zavelí rozchod, rozprchnete se a zevlujete u kiosku s mastnejma buřtama. Jenže zevlovat se dá i kulturně, jen pár desítek metrů od zoo. V areálu barokního zámeckého parku právě probíhá výstava Green Space - současná česká plastika od minimálně dvou cool autorů Michala Cimaly a Lukáše Rittsteina. Pak tu ještě vystavuje Jaroslav Róna a Jiří Sozanský, ale těm bych už tolik nevěřil, protože jim je jako vašim rodičům. Takže až budete v zoo, každopádně se zastavte v zahradách Trojského zámku, výstava Green Space za to stojí! TEXT: Adam Švejda, FOTO: Archiv GHMP ROMEO A JULIE WILLIAM SHAKESPEARE, SONIA LEONG Albatros, edice Manga Shakespeare Formát: 150x210, brož., 190 stran 1. vydání Z angličtiny přeložil Martin Hilský ISBN: Doporučená cena: 199 Kč Má lásko, z nenávisti zrozená, naříká Julie, hrdinka nejslavnější love story všech dob. Naše adaptace propojuje klasický shakespearovský jazyk v brilantním překladu Martina Hilského s moderním, dynamickým grafickým stylem japonské mangy. Sonia Leong, přední britská manga ilustrátorka, zasadila Shakespearovu tragédii do dnešního Tokia; Montekové a Kapuleti jsou v jejím podání dvě znepřátelené rodiny japonské mafie jakuzy, Romeo je rockovou hvězdou a Julie dívenkou z módní tokijské čtvrti Šibuja Romeo a Julie je první knihou z nové edice Manga Shakespeare, která jak už její název napovídá představuje dílo největšího světového dramatika a básníka prostřednictvím japonské mangy; důraz ovšem neklade jen na vizuální styl, ale dbá i na krásu Shakespearova jazyka a na citlivé dramaturgické zpracování každé Shakespearovy hry. Edici Manga Shakespeare tak ocení všichni, kteří se chtějí seznámit s nádherně barevným, krutým i laskavým světem Shakespearových her, ale bojí se kvůli tomu zajít do divadla či sáhnout po pouhém neilustrovaném textu. V SEDMÉM PÁDU Nebojte se, nejedná se o žádné jazykové cvičení vašich oblíbených pádů, ale o divadelní hru mladého režiséra Braňa Holíčka (1985). No jasně, je to Tomáš z pohádky Král sokolů. Hehe. Docela dobrý, ne? Trošku povyrostl, vrhl se na režii a není to vůbec špatný. V sedmém pádu letíme spolu s hlavním hrdinou zběsilým volným pádem (při seskoku se mu neotevře padák) a jsme svědky jeho myšlenkového pochodu, který se točí okolo čtyř osudových dívek. V donchuánovské tragikomedii se kromě ostříleného Petra Vrška zaměřte na skvělé výkony Zuzany Stavné a Barbory Vyskočilové. Ypsilonka neusnula na vavřínech a nabízí představení, kvůli kterým se mladému člověku vyplatí zajít do divadla. TEXT: Adam Švejda, FOTO: Pavel Kolský 15

18 this [ðis]: tento, tato, toto, tenhle, tahle, tohle (zájmeno) und [unt]: a (spojka) diss [dys]: 1. středomořská travina (podst. jm), 2. nerespektovat, neoceňovat, nevážit si (slang. sloveso) Co je this a co diss, se nám v této rubrice snaží vnutit známý skandalista a kosmický hejsek Theophilius Pagoda. Trochu se bojíme, co bude příště. No control! TEXT: Theophilius Pagoda, FOTO: Lada Firchová P knej pár. Kdybych je neznal, ek bych, že to nejsou eši. Ale je to bejvalej grafik RedWaye m-fish a jeho milá. Copak jí asi šeptá do ouška? Milá ku, nenos už podpatky, máš pak navrch a to se mi nelíbí? Fandím lásce! A chci víc! Víc! Holubi se poslední dobou strašn p emnožili. íkala jsem kámošce, že se bojej barevnýho oble ení, ale asi si myslela, že kecám. No, tak te to má... Kdo asi m že nosit r žový dredy? Budoucí moderátorka Top Star Magazínu? Redaktorka módní policie ze Spy? Neee, pomoc, pro zrovna já musím potkat jedinou v Praze žijící praktikující rastafariánku! Tohle maškarní je teda síla, eeh. Myslel jsem nejd ív, že to, co máš na obli eji, je maska, tak sorry, no... Co bys ekla tomu, kdybych vzal tvoji sukni na ve e i? Je celá pr svitná, asi ji moc nekrmíš, co? Cht l jsem jí ukrást ty boty, abych si moh doma vymalovat, ale co když má u pasu vostrý? Už tak je to dost vostrý Peace! Jsem moc cool na to, abych se nechal rozhodit, ale chcete v d t, jak to dneska bylo? Zaspal jsem a p i výb ru out tu mi m j spolubydlící, jasn, taky vysokoškolák humanitního zam ení, nasadil pytlík od chips na hlavu. Nebo si m žu vymyslet n co jinýho t eba o mimozemš anech a jejich dress code diktátu..., ale pro? ikám P.E.A.C.E., sakra, copak m neslyšíte?! Kdo ikal, že to je vtipný? Ješt cekneš, chytráku, a dostaneš taky jedny kamaše! Dostaneš na budku tak, že tenhle dementní úsm v budeš muset nosit i v civilu. Mejdany u vody jsou t žkej há ek. Je t eba hodit se do gala, aby po vás strejda, co sedí opodál, necht l podat žížaly z krabi ky nebo podb rák, protože mu uká. Barvy. Hodn barev, ím víc, tím líp. A tribal opi árny na to! 16 P íšt mí laku a zaho ten tupírovací h eben, bejby. Takovýhle vlasy má moje máma na idi áku z roku Ale to je jedno. Líbíš se mi. Tak kam vyrazíme, divoško? Chceš na Bílej tesák se vrací, nebo radši na Ten, co tan í s vlky? ;)

19 NALAĎ SE, JE TADY HIPHOPSTAGE.CZ! RedWay talent Po dvou letech práce se Tomáši Klinerovi a jeho týmu podařilo vystavět rádio a webový magazín, jež dohromady tvoří v současnosti respektované médium zaměřené na hip hop a urban culture. Měsíčně si sem přijde pro informace přes návštěvníků a posluchačů rádia. TEXT: Martina Overstreet, FOTO: Tomáš Kliner Rádio HipHopStage.cz pravidelně představuje nejen osobnosti a novinky z české scény, ale díky pečlivě budovaným kontaktům s promotéry, rappery a producenty dosáhli jeho redaktoři i na rozhovory s takovými hvězdami jako je Chuck D (Public Enemy) nebo třeba Bun B (UGK). Návštěvníci webu si denně mohou přečíst spoustu čerstvých článků a recenzí, rozvíjet živé diskuze a prostřednictvím flash TV kontrolovat nejnovější hiphopové klipy. K rádiu samozřejmě patří živé pořady, soutěže a hitparáda. Když se to takhle řekne, vypadá to jako nic, jenže za vším je skrytá nepřetržitá práce. Tvrdé jádro HHStage týmu tvoří šest členů, celkově se na tvorbě rádia a portálu podílí asi 25 lidí. Většina z nich jsou studenti středních a vysokých škol. Kdo za práci nedostane peníze ( úspěšný projekt se ne vždy rýmuje s bohatý projekt ), je odměněn aspoň výhodou v podobě volných vstupů na koncerty, nebo oblečením, které si může zdarma vybrat v některém ze spřátelených hiphopových obchodů. Jak se to dělá? Pokud byste chtěli taky provozovat internetové rádio, budete potřebovat peníze, lidi, právní status a licenci. Začneme od konce. Právní status znamená založit firmu, v našem případě je to HipHopStage, o.s. (občanské sdružení). Tomáš upozorňuje: K zakoupení licence a uzavření smluv s OSA a Intergramem, kterým pak platíte autorská práva za vysílanou hudbu, je lepší mít firmu s právním zázemím. Nevím, možná to můžete zkusit i jako soukromá osoba, ale stejně musíte vést účetnictví, platit daně, řešit faktury, ceny do soutěží atd., a to všechno znamená spoustu papírů, dokladů, podpisů a razítek. Na to potřebujete člověka, který se v tom vyzná. A jsme u lidí: Zezačátku nás bylo jen pár kámošů, ale jak projekt časem rostl, bylo zapotřebí rozdělit práci a zodpovědnost. Svým elánem redakci hodně oživila její nynější šéfredaktorka Jana Honcová. Díky ní se já můžu soustředit na zajišťování obchodní stránky provozu všechno totiž něco stojí. A jsme u peněz: Z toho, co náš základní tým dal společně dohromady, jsme vybudovali vysílací studio v podkrovním bytě na pražské Ořechovce. Museli jsme kvůli tomu zrekonstruovat celé patro, což se podařilo hlavně díky finanční účasti a trpělivosti majitelky domu, Mileny Klírové. Vysíláme. Jinak peníze jsou potřeba neustále, shánění obchodních partnerů a sponzorů tvoří největší část mé práce. Od samého začátku nás podporuje třeba Queens, a dá se říct, že bez jeho majitelky Lenky Ondruchové bychom skončili asi jako většina low bugget projektů, které roky stojí na místě a vůbec se nevyvíjejí, vysvětluje Tomáš s tím, že konkurence na internetu je obrovská, takže sponzorství, obchodní partnerství a spolupráci nelze podceňovat. Dostat se na další level! Člověk se časem dostane do určité rutiny, kterou opakuje každý den jako robot. Je stále složitější vyčlenit si čas na nové projekty nebo dodělání rozpracovaných věcí. To má za následek, že motivace týmu začne klesat a je stále těžší udržet si stejnou úroveň nadšení a chuti do práce. Každý z nás si prošel obdobím, kdy se zamyslel, proč to vlastně všechno dělá, co z toho má atd. Prostě se jednoho dne zastavíte a řeknete si, jestli ty roky dřiny vůbec k něčemu jsou. Každopádně u nás nakonec zvítězila rodinná atmosféra, přeci jen máme k muzice a hip hopu především blízko. To nás spojuje, proto jsme se dali dohromady. Když přijde krize, je dobré ohlídnout se a připomenout si, na čem všem jste se podíleli a co se vám už podařilo vytvořit, kolik spokojených posluchačů vám denně píše kladné maily atd. Pak máte zase chuť pracovat a posunout to o kus dál, na další level. Tomáš Kliner Je mi 22 let. Žiju v Praze na Břevnově. Studuju Vysokou školu manažerské informatiky a ekonomiky. V HHStage rádiu mám pozici directora. Baví mě počítače, tvorba webů a vše kolem: SEO optimalizace, analytika atd. Mám rád sci-fi. A sport. 17

20 18

21 SRD Sáhněte si na něj. Jestli bije, tak dobrý, můžete číst dál Všechno od infarktu přes vysvětlení, jak vznikl grafický symbol srdíčka, až po neuvěřitelné recepty na srdce bolavá, slabá i zlomená. Jako bonus si dejte srdeční záležitost pár videoklipů, v nichž hlavní roli hraje láska. ILUSTRACE: FunkFu.Net 19

22 Jen v USA zemře asi 300 sportovců ročně, je ovšem nutné dodat, že příčinou těchto náhlých úmrtí je většinou vrozené onemocnění srdce. CO SRDCI ŠKODÍ A CO PROSPÍVÁ? Polovina dnešních patnáctiletých má zvýšený cholesterol, třetina pravidelně kouří, naprostá většina pak tráví víc času u kompu a televize než venku. Na to navazuje vzrůstající počet úrazů způsobených při hodinách tělocviku vaše generace ztrácí přirozenou fyzickou obratnost a celkově to směřuje k tomu, že své první infarkty budete prožívat už ve třiceti letech. Špatná zpráva: po infarktu už srdce nikdy nepracuje jako dřív. Dobrá zpráva: starat se o srdce tak, aby se vám infarkt vyhnul, není zas tak těžké. TEXT: M. Bittnerová a M. Overstreet, SUPERVIZE: prof. MUDr. Michael Aschermann, DrSc., FESC, FOTO: Profimedia.cz, archiv Co škodí a proč Kouření Cigarety škodí srdci snad ještě víc než plicím. Nikotin nutí nadledvinky vyrábět ve zvýšené míře hormon adrenalin, srdce pak potřebuje víc kyslíku a musí zvyšovat výkon. Nikotin taky způsobuje stažení cév, kterými krev protéká pomaleji, a srdce opět musí přidat na výkonu. Výsledek: srdce se vyčerpává a přitom je podstatně méně zásobováno okysličenou krví. Alkohol Přehnaná konzumace alkoholu vede k poruchám srdečního rytmu a zvýšení krevního tlaku. V krvi se navíc nebezpečně hromadí tukové látky a při opravdu nadměrném pití hrozí srdci chorobné zvětšení a smrt. Ještě osmnáct hodin po flámu, na kterém jste se opili, máte zvýšenou přilnavost krevních destiček, čímž roste riziko vzniku krevní sraženiny, a tím i infarktu. Obezita Nadměrné tukové zásoby znamenají chybu v životosprávě. Špatně jíte, málo se pohybujete. Přebytečný tuk se vám usazuje na stěnách cév, ty se zužují a přívod krve do srdce je omezen. Říká se tomu ateroskleróza. Cholesterol Lidský organismus ho potřebuje pro tvorbu hormonů a vitamínu D. Jenže je cholesterol dobrý a špatný. Pokud nám v krvi koluje příliš mnoho toho špatného, začne se usazovat na stěnách cév a srdce je v ohrožení. Pozor zvýšenou hladinu cholesterolu nemusejí mít nutně jen obézní lidé, ale i hubeňouři, kteří nedodržují životosprávu. Strava Když budete jíst hodně párků, salámu, paštik, vepřového masa, jater, sladkostí, chipsů, hamburgerů, koblih a dalších smažených věcí a když budete pít hodně kávy, koly a jiných sladkých limonád, hladina vašeho špatného cholesterolu vyletí do závratných výšin. Infarkt si na vás pomalu začne brousit zuby. Nadměrná fyzická zátěž Devatenáctiletý spoluhráč hokejisty Jaromíra Jágra Alexej Čerepanov loni zemřel na srdeční kolaps přímo při utkání Kontinentální ligy. Při zápasu zkolaboval i dvaadvacetiletý španělský fotbalista Antonie Puerta a později v nemocnici zemřel. Jen v USA zemře asi 300 sportovců ročně, je ovšem nutné dodat, že příčinou těchto náhlých úmrtí je většinou vrozené onemocnění srdce. Silné emoce Z toho jsem málem dostal infarkt je věta, kterou používáme, když chceme vyjádřit, jak moc jsme se lekli nebo jak nás něco naštvalo. Může ale silná emoce (třeba i velká radost z nečekané výhry apod.) opravdu vyvolat srdeční zástavu? U mladého zdravého člověka určitě ne, je však pravda, že vztek snižuje schopnost srdce pumpovat krev. Srdeční záležitosti 10 klipů o lásce od Kaye Buriánka George Michael Roxanne Jirka Míša, bývalá popová ikona a ozdoba pánských veřejných záchodků, je láska. Tahle věc je samozřejmě cover letitého hitu od The Police a srdce-světla mají trochu nahořklou příchuť, stejně jako téma. Klip byl natočený v Red Light distriktu Amsterdamu a je o lásce. O lásce za peníze. Romantika. ČÍSLO 1, 2009 ROČNÍK II 20

23 Kousek čokolády nikoho nezabije, ale musí obsahovat alespoň 80 % kakaa, což v té za dvacku nenajdete. Co prospívá a proč Pohyb Aby se srdci dařilo, stačí čtyřicet minut ostřejší chůze denně. Výborná je ještě jízda na kole a plavání. Tyto aktivity může vykonávat každý bez rozdílu, tedy i ten, kdo trpí přirozeným odporem ke sportu. Strava Jezte pětkrát denně v menších dávkách. Nejhorší je vynechat snídani, celý den se nějak odbývat a večer před spaním to dohánět splácáním všeho, co lednička dá. Srdci prospívají ryby, ovoce, zelenina a kvalitní olivový olej. Kousek čokolády nikoho nezabije, ale musí obsahovat alespoň 80 % kakaa, což v té za dvacku nenajdete. Pijte hodně vody, snězte aspoň jedno jablko denně a budete v pohodě. Sauna V sauně srdce bije rychleji, protože zpracovává větší objem krve za minutu. Stačí do ní zajít jednou nebo dvakrát týdně, častější návštěvy by vám mohly spíš uškodit. Před vstupem do sauny vždy vypijte sklenici vody. Duševní hygiena Určitě znáte stres ze zkoušení, ze špatných známek nebo blbé nálady rodičů. Posilujte svou duševní kondici. Pomůžete tím nejen srdci, ale i vztahům ve škole a doma. Po námaze a vypětí musí následovat odpočinek. Procházkou v lese či lenošivým čtením knížky nic nezkazíte není to tak, že pro zdraví se musíte pořád někde honit jako blázni. Dostatek spánku, vnitřní klid a pozitivní myšlení jsou pro srdce také důležité. Roger Sanchez Another Chance Ne moc houseových djs má vlastní klipy, ale Roger Sanchez býval kdysi docela hvězda, takže ten ho má. Teda, vláčet se s tak velkým srdcem a ještě všude překážet, tomu říkám výkon. A je to jímavý a dojemný, i když... Když jste na ni sami, může být láska velkým břemenem. Tak pozor! 21

24 INFARKT MYOKARDU Vznikne tak, že srdeční tepnu ucpe krevní sraženina. Nejsnáze se ucpe tepna postižená aterosklerózou (kornatěním). Sraženina zamezí přívodu krve a kyslíku do srdečního svalu a jeho poškozená část začne okamžitě odumírat. TEXT: M. Bittnerová a M. Overstreet, SUPERVIZE: prof. MUDr. Michael Aschermann, DrSc., FESC, FOTO: Profimedia.cz, archiv Každý rok u nás dostane infarkt přibližně lidí. Z nich ještě před dvaceti lety umíralo až 40 %, tedy asi 4000 pacientů. Dnes stojíme díky moderním léčebným postupům na světové špičce např. v USA znají Česko jako zemi ledního hokeje, dobrého piva a kvalitní léčby infarktu. Z postižených nyní umírá pouze 6 8 %, což v ročním průměru znamená asi dvě úmrtí denně. Je to hodně, nebo málo? Na ptačí a prasečí chřipku u nás zatím neumřel nikdo, přesto se toho o nich v médiích namluví dost a dost. Zemřít na infarkt je naopak tak běžné, skoro by se řeklo normální, že novináři nevidí důvod, proč se tím vůbec zabývat. (Pokud člověk není zrovna Michael Jackson, to se rozumí.) Infarkt přitom představuje skutečnou hrozbu, je jako tichý nepřítel, který může zaútočit kdykoliv a kdekoliv na každého z nás. Na řidiče autobusu, ve kterém jedete, na hosta v restauraci, kde zrovna jíte Infarkt dostávají lidé na koupališti i ve frontě u pokladny, a tohle je příběh jednoho z nich. Jak jsem dostal infarkt Jmenuju se Honza Kadlec, je mi 32 let a pracuju jako řidič tramvaje. S manželkou a malým synem žijeme v menším středočeském městě. Jednu květnovou neděli jsme se vypravili na rodinnou návštěvu k příbuzným. Po obědě si takhle v klidu sedíme na zahradě pod stromem, pijeme kávu a užíváme si víkendovou pohodu. Z ničeho nic cítím bolest na hrudníku, spíš jako za hrudní kostí. To je asi od páteře, myslím si a nevěnuju tomu pozornost. Bolest na chvíli opravdu ustoupí, ale za nějakou dobu je tady znova a silnější. Vystřeluje mi do levé ruky, začínám se bát, že něco není v pořádku, ale že by infarkt? To mě nenapadne. Teprve když je bolest už nesnesitelná, prosím švagra, aby mě odvezl do nemocnice. V autě se mi dělá strašně zle, je vedro, potím se a skoro nemůžu dýchat. Jsem ale při vědomí. V nemocnici se na mě jen podívají a už mě vezou na sál, na katetrizaci. Když se dozvím, že mám akutní infarkt myokardu přední stěny, po kterým mi zbude jizva přes osminu srdce, nemůžu tomu uvěřit jsem Massive Attack Teardrop Massive Attack jsou legenda z Bristolu. Byli u toho, když vznikal fenomén triphopu a původně u nich kňučel Tricky, ten podivnej démon, kterýho tak miluje naše šéfredaktorka. Tenhle klip je ještě nenarozená krása. Song s BPM tlukotu srdce zní jako tlukot srdce. Esenciální kapela, esenciální klip, srdeční záležitost, co víc dodat? ČÍSLO 1, 2009 ROČNÍK II 22

25 Myslím, že z 90 % jsem si infarkt přivodil svým životním stylem. Zbylých 10 % může být třeba dědičných, protože problémy se srdcem měla moje babička. přece tak mladej a se srdcem jsem nikdy neměl problémy! Ale je to tak. Při katetrizaci jsem pořád při vědomí, tříslem mi zavádějí do těla stent. Ten cévou doputuje až na místo, které je potřeba roztáhnout, aby jím krev opět mohla volně proudit k srdci. Právě v tu chvíli mi ale praskne tepna a já málem vykrvácím do břicha. Není to pěknej zážitek a jsem rád, že po čtrnácti dnech můžu jít domů a nic mě nebolí. Zavinil jsem si to sám První, co jsem doma udělal, bylo, že jsem zahodil cigarety. A to jsem kouřil skoro dvacet let, poslední dobu celou krabičku denně! Po návratu z nemocnice jsem si teda ještě jednou zkusil zapálit, ale udělalo se mi tak špatně, že... no, prostě je zajímavý, jak tělo samo ví, co je pro něj dobrý a co ne. Když mě teď náhodou přepadne chuť na cigaretu, tak si rychle vzpomenu na všechno, čím jsem musel projít v nemocnici, a mám pokoj. Moje životospráva nikdy nestála za moc. Je to daný i povoláním řidiče, kdy člověk celej den sedí, nemá pohyb, jednou vstává do práce ve tři ráno, podruhý jde až odpoledne, takže třeba s pravidelným jídlem je problém. Já jsem navíc nikdy neměl rád ovoce a zeleninu, ryby vůbec, na ty mám alergii Zato řízky, svíčková, vepřo knedlo zelo, klobásy, salámy a bůček, to bylo moje, haha! To už si teď nedovolím. Ani to, že vždycky když jsem vstal, tak jsem si místo snídaně dal kafe a cigaretu. Pak jsem přijel do práce, tam jsem si dal druhý kafe a takhle jsem jich za den vypil šest sedm, ke každýmu zase nejmíň jednu cigaretu Taky jsem nikdy nesportoval. Na základce jsem sice dělal atletiku, ale doktoři mi to brzy zakázali, protože se mi začal rozpadat kyčelní kloub. Doporučili mi, abych si našel sedavý zaměstnání, což jsem teda udělal. A vlastně to byla pro mě dobrá výmluva sport mám zakázanej. Když se o tom teď bavíme, tak vím, že jsem mohl chodit plavat nebo jezdit na kole. Myslím, že z 90 % jsem si infarkt přivodil svým životním stylem. Zbylých 10 % může být třeba dědičných, protože problémy se srdcem měla moje babička. The Prostitutes Boom The Prostitutes jsou česká kapela. Já nejedu český kapely. Tohle je ale fajn video, slogan My Heart Goes Boom je taky v pořádku. Zábavný, lehký, Adrian s šerpou Miss Universe a v kněžským rouchu, s kanystrem a počmáraným ksichtem... Jo, to je taky láska. Dobrý, robot s blikající obrazovkou... Ale co, mrkněte se na to sami, že jo! 23

26 V brněnském Centru transplantační a kardiovaskulární chirurgie se za posledních 15 let provedlo 324 transplantací. Co je bypass, stent, a kdy nás potká transplantace? Bypass Název bypass (vyslovuj bajpas ) zní poněkud děsivě složitě, ale vysvětlení je prosté. Jde o operaci srdce, při níž se na zúženém místě v koronární tepně vytvoří jakési přemostění, které zajistí přívod krve do té části srdečního svalu, která byla předtím vlivem zúžení nedostatečně zásobena. K přemostění kardiochirurg obvykle použije žíly odebrané z dolních končetin pacienta. Zákrok se provádí pouze v případě ohrožení života, často jej musejí podstoupit lidé postižení infarktem nebo anginou pectoris. Ta ovšem nemá nic společného s běžnou angínou, ale opět s nedostatečným zásobováním srdečního svalu krví. Stent K roztažení tepny také pomáhá tahle záhadná věcička. Stent, kovová síťovitá výztuž, se po zavedení do těla rozvine a zpevní stěnu tepny. Na místo samotné se dopraví pomocí balónku nebo zaváděcím katetrem. Celé se to, na rozdíl od složitějších operací, odbude jediným vpichem jehly. Transplantace Přichází ke slovu, když už nelze zachránit člověka jiným způsobem. Není však vhodná pro každého a mnoho pacientů musí na své nové srdce čekat. Transplantace se provádí tak, že kardiochirurg nahradí srdce nemocného zdravým srdcem dárce (obvykle oběť smrtelné autonehody), což musí proběhnout ve velmi rychlém časovém sledu. Srdce dárce nesmí zůstat mimo tělo bez oběhu déle než čtyři až pět hodin. Vzhledem k obtížnosti transplantace se jejich počet zdaleka neblíží počtu bypassů. V brněnském Centru transplantační a kardiovaskulární chirurgie se za posledních 15 let provedlo 324 transplantací. Cyndi Lauper Hole In My Heart Kolik si myslíte, že je na YouTube klipů se stejným názvem? Hodně! Ale Cyndi Lauper, to je prostě jiná liga. Osmdesátky vám možná budou připadat jako pravěk, ale tohle retro má fakt něco do sebe. Geniální výprava, blonďatá kštice, za kterou by se Candy (naše redakční kolegyně, specialistka na módu zároveň její oběť) nemusela vůbec stydět, a asijská spojka k tomu... Úžasný. ČÍSLO 1, 2009 ROČNÍK II 24

27 Nebojte se, že postiženému ublížíte. I kdybyste mu zlomili nějakou tu kost, v dané situaci je to ten nejmenší detail. Nezbytná je pouze co nejlépe provedená masáž srdce. První pomoc při infarktu Při infarktu nebolí ani nepíchá u srdce, jak si hodně lidí myslí. Infarkt se projevuje tupou bolestí za hrudní kostí, která často vystřeluje do levé paže nebo do dolní čelisti, někdy i do zad a do břicha. Ti, co infarkt přežili a později vzpomínali na své pocity, hovořili také o silném tlaku na hrudníku: Jako by mi na něj šlápl slon. Další známkou infarktu bývá pocení a obtížné dýchání. Infarkt je ve světě i u nás jednou z nejčastějších příčin úmrtí. Jak ho poznáte a co můžete udělat pro záchranu života postiženého? TEXT: M. Bittnerová a M. Overstreet, FOTO: archiv Pomoc už je na cestě Než záchranka přijede, zajistěte postiženému naprostý klid. Položte ho na záda a podložte mu nohy. Nenechávejte ho o samotě. Pokud máte v dosahu, dejte mu zapít (nebo jen rozkousat a spolknout) tabletu Acylpyrinu nebo Anopyrinu. Sledujte pozorně, zda neupadá do bezvědomí. Pokud se tak stane, musíte okamžitě začít s masáží srdce. Jen žádnou paniku Když člověk s výše popsanými příznaky ztratí vědomí, každá vteřina začíná být drahá. V tu chvíli je nejdůležitější přinutit se k zachování klidu. Jako zachránce nesmíte nikdy panikařit, zmatkování vás jen zdržuje! Někdy se nebezpečí skrývá jinde to když infarkt nemá tak dramatický průběh a postižený i jeho okolí se domnívá, že to nic není, to přejde. Bolest na hrudníku opravdu nemusí vždy znamenat infarkt, ale třeba zablokovaná záda. Jak tedy rozpoznat vážnost situace? Kardiologové doporučují počkat 15 minut, a pokud bolest neustupuje, volat záchrannou službu na číslo 155. Můžeme volat i 112, ale k záchranářům se tak dostaneme mírnou oklikou 155 je lepší. Masáž srdce Zakloňte postiženému hlavu a uvolněte mu oděv. Pak přitlačte propnuté ruce (jak paže, tak překřížené dlaně) doprostřed hrudníku a začněte jej prudce stlačovat zhruba do hloubky 5 centimetrů. Stlačujte v rychlých intervalech ideální frekvence je přibližně stokrát za minutu. Je to namáhavé, ale musíte vydržet až do příjezdu záchranky. Pokud jsou kolem vás další lidé, požádejte je o vystřídání, síly ubývají rychle a masáž musí být dostatečně silná. Nebojte se, že postiženému ublížíte. I kdybyste mu zlomili nějakou tu kost, v dané situaci je to ten nejmenší detail. Co nedělat Nesnažte se provádět umělé dýchání. Většina laiků je stejně nezvládá a jen byste ztráceli čas. Nezbytná je pouze co nejlépe provedená masáž srdce, vše ostatní přenechejte odborníkům. Dejte si do mobilu! Telefon na policii, hasiče a záchranku známe všichni zpaměti. Bohužel se může stát, že až je budeme muset použít, vypadnou nám v rozčílení z hlavy. Teď je ale klid, takže proč si je neuložit. 158 Policie České republiky 155 Záchranná služba 150 Hasiči 112 Jednotné evropské číslo tísňového volání Linka bezpečí a důvěry pro děti a dospívající v obtížných životních situacích Moby Why Does My Heart Feel So Bad? K téhle věci existuje na YouTube hodně různých verzí, ale ta originální animovaná je stejně největší masakr. Vlastně největší masakr je hlavně ta věc samotná. Jeden z nejlepších songů, co kdy kdo napsal, a určitě nejlepší, co napsal pejskař Moby. Odpověď na otázku, proč se jeho srdce a duše cítí tak blbě, hledejte ve videu. 25

28 V klidovém stavu srdce přečerpá 5 litrů krve za minutu. V mužském srdci ročně odumírá 64 milionů svalových buněk. Srdeční choroby patří mezi nejčastější příčiny smrti. Zkuste si vzít do ruky gumovou hračku a stlačujte ji sedmdesátkrát za minutu. Stěží to vydržíte hodinu, natož celý život. Musí to však dokázat srdce, dutý sval velký asi jako naše pěst, uložený za hrudní kostí mezi plícemi. Jeho úkolem je udržovat v oběhu krev, která tělo zásobuje kyslíkem a živinami. TEXT: M. Overstreet, SUPERVIZE: prof. MUDr. Michael Aschermann, DrSc., FESC, FOTO: Profimedia.cz První transplantaci srdce u nás provedl tým akademika Šišky. Pacientka po šesti hodinách zemřela, což v začátcích transplantací nebylo nic neobvyklého. V současné době se Česká republika počtem šesti transplantací srdce na milion obyvatel řadí na místo na světě. Dárci bývají často lidé po autonehodě, poranění hlavy nebo po střelném poranění. První transplantaci srdce u člověka provedl Christian Barnard v Kapském Městě v Jihoafrické republice. Příjemcem byl 54letý L. Washkanski, který zemřel 18. den po operaci. Zajímavé bylo, že Ch. Barnard ignoroval tvrdé rasistické zákony v JAR a bělochovi transplantoval srdce míšence. Stavbou, funkcí a chorobami lidského srdce se zabývá kardiologie. Srdeční choroby patří mezi nejčastější příčiny smrti, zejména v bohatých zemích. V České republice jsou nejčastější příčinou smrti a umírá na ně asi 50 % lidí. Největší shodu s lidským srdcem (velikost, stavba, funkčnost) vykazuje srdce prasete. Jeho chlopně se proto běžně používají při operacích lidských pacientů. Nejdéle žijícím člověkem s prasečí srdeční chlopní v těle je Harry Driver z Velké Británie, kterému bylo letos v dubnu 78 let. Neuvěřitelné! Všechny cévy našeho těla by po spojení měřily km, což je jako dvaapůlkrát kolem rovníku. Hmotnost srdce se často liší podle povolání jeho majitele. Srdce úředníka může vážit 300 g, srdce těžce pracujícího člověka nebo vrcholového sportovce až 2x tolik. Srdce žen je menší než mužů a bije rychleji. Většina lidí si myslí, že člověk se srdcem na pravé straně je výjimečným úkazem, ve skutečnosti je mezi námi takových výjimek až třetina. Srdce má takovou sílu, že by dokázalo vytlačit krev do výšky nad 9 metrů. Jeho práce za den se rovná vyzvednutí 1000 kg do výše 38 metrů. Tisíc kilo to je asi tak škodovka. A 38 metrů to je 10. patro věžáku. Celkový výkon lidského srdce během sedmdesáti let života je takový, že by dokázal vytáhnout lokomotivu až na nejvyšší evropskou horu Mont Blanc (4807 m). V klidovém stavu srdce přečerpá 5 litrů krve za minutu. Za den je to víc než litrů, což je obsah autocisterny. Za 70 let života by přečerpaná krev jednoho člověka naplnila kanál široký 1 m, hluboký 2 m a dlouhý jako trasa z Prahy do Pardubic. Barvu krve určují červené krvinky, které roznášejí kyslík do všech orgánů v těle. Samotné srdce je však hnědé. Říká se, že srdce pořád pracuje. Ve skutečnosti však víc odpočívá, protože diastola (klidová fáze, kdy srdeční sval povolí a komory se plní krví) je delší než systola (svalový stah, při němž srdce vytlačuje krev do těla). Svaly, které na rozdíl od srdce musejí pracovat pořád, jsou žvýkací. Kdyby tomu tak nebylo, chodili bychom s otevřenou pusou. V mužském srdci ročně odumírá 64 milionů svalových buněk, kdežto v ženském vůbec žádná. Vědci zatím nevědí proč, je to záhada. Čím menší živočich, tím je srdeční frekvence rychlejší. Srdce mláďat bije rychleji než u dospělých jedinců. Srdeční frekvence plejtvákovce (velryba) je asi 9 úderů za minutu, slona 25 stahů za minutu, vrabec má tepovou frekvenci 500 stahů za minutu, rejsek 600 stahů za minutu, letící kolibřík dokonce 1200 stahů za minutu. U člověka maximální tepová frekvence nemůže překročit tepů za minutu. Za den srdce udělá asi úderů, za rok přes 36 milionů. Kdybychom za každý úder dostali korunu, za deset dnů bychom byli milionáři. 26

29 SRDCE JAKO Odkud se vzalo červené, někdy taky růžové srdíčko, stojící dvěma vykrouženými bříšky na něžné špičce? Všichni je chápeme jako symbol lásky nebo životně důležitého orgánu na pumpování krve, kterému se ale moc nepodobá. Výkladů symbolu starému mnoho tisíc let je víc a s určitostí víme jen to, že lidské srdce začal představovat až ve středověku. TEXT: Ondřej Formánek, Reflex, FOTO: archiv Dee-Lite Groove Is In The Heart Jednoznačně největší hit od ulítlé Dee-Lite říká, že groove je v srdci, a rozhodně na tom něco bude. Jinak směs disco, funku a hip hopu, kopec legrace, neuvěřitelné oblečky, taneční kreace a účesy. Když vezmete, jaký je to retro, pořád to ještě strčí hodně současný produkce do kapsy. Prostě když je to v srdci, je to v srdci! 27

30 Na začátku bylo pár listů. V muzeu v afghánském Kábulu mají vázu z pálené hlíny, která pochází někdy z první poloviny třetího tisíciletí před Kristem. Zdobí ji namalované fíkové listy a ty mají typický srdcovitý tvar. Váza je podle mnohých pramenů nejstarším dochovaným předkem všech dnešních srdíček je totiž zřejmě důkazem, že tvar srdce byl oblíbený už odpradávna, i v dobách, kdy za ním lidé neviděli nic jiného než jenom obyčejný fíkový list. Tomu by nahrávalo i to, že ve vykopávkách z krajin v okolí dnešního Afghánistánu byly nalezeny další předměty s ozdobami listu ve tvaru srdíčka, které byly jen o něco mladší než zmíněná váza, ale přitom je už vytvořila jiná kultura lidí. A dalo by se říci, že celý vyspělý starověký svět okolo Mezopotámie, Blízkého východu a Středozemního moře měl v tomhle dost podobný vkus. Ozdoby ve tvaru srdce se malovaly v době bronzové do vlhké omítky domů na ostrovech Kréta či Théra u řeckého pobřeží i na stěny mínojských a achajských paláců. Jen ten fíkový list jako předloha postupně uvadal a novým hitem se stal list břečťanu. Ten se začal až podezřele často objevovat třeba na vázách s Dionýsem, starořeckým bohem vína a nespoutaného veselí, který byl na obrazech obvykle obklopen svými všeho schopnými družkami bakchantkami a zastižen in flagranti uprostřed erotické scény. Na těchto občas hóóódně odvázaných obrázcích měly tvar srdce i hrozny vína tvar srdce tedy pronikal do listů a plodů rostlin obklopujících veselá milostná dobrodružství jako jejich hlasatel i svědek. Ale zároveň najdeme srdcovité listy břečťanu vyryté do antických řeckých stél, což byly kamenné památníky vztyčené na pohřebištích, stejně jako na starých římských a raně křesťanských hrobech. List břečťanu totiž v těchto kulturách symbolizoval i věčnou lásku, co je silnější než smrt. Karty a strom života Nejzásadnější věci se ale děly až ve středověku. Mniši, kteří ilustrovali rukopisy o životech svatých, traktáty a kroniky, se nechávali celkem logicky inspirovat uměním pozdních časů antického Říma, poslední velké předkřesťanské kultury v Evropě. Když tedy například v ilustracích zobrazovali tajemný strom života, o němž se hovoří v biblické knize Genesis, malovali jeho listy ve tvaru srdce. Listy téhož tvaru (většinou šlo o břečťan) zároveň okolo 12. a 13. století znovu prorůstaly do obrazů s námětem lás- ky, třeba v ilustracích s milostnými písněmi trubadúrů. Například v dobovém vyobrazení k tragickému středověkému eposu Tristan a Isolda jsou tito dva milenci namalováni, jak leží vedle sebe v hrobě a z hrudí jim vyrůstají dva kořeny stromu. Ty se nad zemí spojují v jeden kmen vrcholící korunou s listy ve tvaru srdce. Netrvalo dlouho a ty samé listy se na obrazech objevovaly i v jasně červené barvě, která symbolizovala krev, štěstí, zdraví a lásku. A to už jsme doma, u našeho známého červeného srdíčka. Ve středověké Evropě se od té chvíle se symbol srdce stále více vzdaloval fíkovým a břečťanovým listům, ze kterých vzešel, žil si svým vlastním životem a nabýval nových významů. Vedle tělesné lásky například symbolizoval i soucit a zbožnost. Právě zbožnost, nebo věrnost (zkrátka lásku silnější než smrt) představoval na rytířských štítech, erbech a zástavách. Pronikl také do katolického kultu Svatého srdce a začal v něm značit srdce Ježíšovo. Ale hlavně se propracoval do hracích karet, a ty měli rádi i ti, co neuměli číst. Od té chvíle mělo červené srdce v kapse všechny trumfy a mohlo se šířit do povědomí lidí. Foals Cassius Abychom nezamrzli jenom v retru, Foals jsou britská progresivní indie kytarovka a Cassius je jeden z jejich nejhybnějších kousků. Punk olíznutý funkem, deklamovaný zpěv a hodně excentrické je to i vizuálně. Poletující kousky masa na provázcích, včetně několika srdcí, to je hodně hardcore, ale nějak to působí spíš úsměvně než odpudivě dekadentně. Foals se umějí bavit, i když si pinkají s flákotou, a to se počítá. ČÍSLO 1, 2009 ROČNÍK II 28

31 Dnes již světoznámé logo I NY vytvořil v roce 1977 grafik Milton Glaser. Z loga propagační kampaně New Yorku se stala ikona a v různých změnách ji můžeme vidět všude kolem sebe. Středověká medicína Cestě od obrázku fíkových a břečťanových listů k symbolu lásky, sexu, věrnosti a oddanosti už rozumíme. Ale jak se stalo, že pod stejným symbolem si každý z nás okamžitě vybaví i dutý sval ukrytý v levé straně hrudního koše? Může za to úpadek lékařství ve středověké Evropě. Zatímco následovníci otce medicíny, řeckého učence Hippokrata, i slavný římský lékař Galén a staří arabští lékaři měli určitou představou o podobě a funkcích vnitřních orgánů lidského těla, středověkou Evropu ovládlo dogmatické křesťanství, které neumožňovalo na práci antických učenců navázat. Církev přísně zakázala provádění pitev, takže lékaři neměli materiál ke zkoumání. Po staletí toho o těle moc nevěděli a nemohli s tím nic dělat. Při kresbách lidské anatomie se tedy nechali inspirovat umělci a ilustrátory knih a začali zobrazovat srdce jako náš známý břečťanový list. Stopka listu značila aortu, největší tepnu v lidském těle, kterou proudí okysličená krev do organismu. Spodní hrot listu směřoval doleva, tak jako se doleva stáčí spodní hrot srdečního svalu. Dokonce i geniální renesanční umělec a učenec Leonardo da Vinci zakresloval ve svých raných anatomických kresbách srdce tímto způsobem. Srdce v kalhotách Takže víme, že symbol srdce měli lidé v oblibě už ve starověku, kdy je inspirovala pravidelnost fíkových a břečťanových listů, z nichž si srdíčko postupně převzalo i vlastnosti s nimi spojené: lásku, erotiku a oddanost. S lidským srdcem pak tento tvar spojili středověcí evropští lékaři. Ale proč byl tento tvar odpradávna tak oblíbený? Možná má pravdu švédský autor Carl G. Liungman, který ve své Encyklopedii západních znamení a ideogramů tvrdí, že jej používali už lidé žijící před poslední dobou ledovou. Co přesně tímto symbolem vyjadřovali, není podloženo žádnými důkazy, přesto se můžeme domnívat, že nic jiného než právě srdce coby životně důležitý orgán. Tito lidé byli přece především lovci a měli zkušenost, že zásah do srdce (na rozdíl od jiných částí těla) lovená kořist spolehlivě nepřežije. Liungman však nalezl i jiné významy. Tak třeba ve Švédsku je ornament ve tvaru srdce symbolem sedací části lidského těla a chození na záchod. A vlastně možná nejen ve Švédsku. Přemýšleli jste někdy nad tím, proč dveře od každé staré dřevěné latríny zdobí malé okénko ve tvaru srdíčka? Podle jiných výkladů vychází symbol srdce z tvaru listů rostliny jménem mužák prorostlý, která se ve starověku používala jako bylinná antikoncepce. Srdce je zde tedy opět spojeno s erotikou, tentokrát s přídavkem láska bez následků. A pak jsou tu teorie, že srdíčko je ve skutečnosti symbolem ženského pohlavního orgánu, no prostě stačí se na něj podívat zblízka. Těžko říct, co z toho všeho je pravda, ale když vám někdo řekne, že máte srdce v kalhotách, nemusíte to nutně brát jako urážku. +44 When Your Heart Stops Beating Pojmenovat kapelu číslovkou, to chce hodně odvahy, ale ex-punkáči z Blink 182 si to můžou dovolit. Se svými projekty sice nikdo z nich po rozpadu Blink 182 moc neprorazil, ale tahle punková vypalovačka má hodně světlý moment v refrénu, a dost možná to bude tím srdcem. Jinak video je živák z show Davida Lettermana a je zajímavé tím, že bubeník Travis Baker (asi jeden z nejlepších na světě) měl zrovna zlomenou ruku. A podívaná na to, jak moc dobře bubnuje i jenom jednou, je skvostná. 29

32 Jak se léčil hercgešpán neboli O tom, jak srdce pracuje a jak nejlépe léčit jeho nemoci, měli lidé odpradávna různé představy. Nad některými si dnes ťukáme na čelo, jiné se s poznatky moderní medicíny až překvapivě shodují a dalším jsme ochotni pořád tak napůl přikyvovat. TEXT: Marek Uhlíř, ILUSTRACE: archiv Vezměte si třeba popkulturu. Je plná hudebních textů a filmových dialogů o lásce, nenávisti, smutku, strachu či odvaze v srdci, přestože v 21. století je nám přece už dávno jasné, že emoce vznikají v mozku a srdeční sval nemá s jejich výrobou nic společného. V srdci je život, duše a kouzlo Pravěcí lidé věřili, že v srdci je ukryto tajemství života. Své poznatky čerpali především z lovu zvíře zasažené do srdce umíralo hned, kdežto u jiných orgánů to nebylo tak jisté. Pochutnat si na syrovém a ještě horkém srdci kořisti bylo výsadou lovce, který zasadil smrtelnou ránu. S konzumací do něj zázračně přecházely nejlepší vlastnosti zvířete, stával se silnějším, rychlejším nebo ostražitějším. Kill Hannah Lips Like Morphine Kill Hannah je partička koloušků z Chicaga, která v době největší slávy lámala srdce náctiletých emo-goth-punkerek jako na běžícím pásu. Mají to dokonce příznačně ve znaku. Srdce s terčem. To byste se divili, kolik jejich fanoušků a hlavně fanynek má toto jejich logo vytetované (a taky kde!). Už jsou sice malinko za zenitem, ale ještě pořád jim to srdeční charisma funguje. Brzo budou vydávat novou desku. ČÍSLO 1, 2009 ROČNÍK II 30

33 Později, v rozvinutých kulturách starověku, se osudový význam srdce ještě prohloubil. Považovalo se za centrum fyzického, duševního a duchovního života člověka. Sídlila v něm nesmrtelná duše, a přestože lékaři už prováděli tak náročné zákroky jako trepanace lebky nebo císařský řez, na srdce si netroufali. To platilo až do 20. století, kdy byla provedena první transplantace. Nicméně ještě na jeho začátku, jak dokládá spis doktora Oskara von Hovorky z roku 1908, kriminálníci v Čechách, Německu a Bosně věřili, že nepolapitelným se stane ten, kdo pozře srdce z nenarozeného dítěte, vyříznutého matce z dělohy. Pouštění zkažené krve Lidé brzo pochopili, že existují dva druhy bolesti. První měla viditelnou příčinu úrazy, sečná a bodná poranění, pády, popáleniny. Bolest zaviněná nemocí se jim oproti tomu zdála tajemná a vysvětlovali si ji magií, prokletím, čarodějnictvím, nebo spravedlivým božím trestem. Časem ale převládl názor, že všechny nemoci způsobuje špatná krev, kterou je potřeba vyčistit. Čištění krve mělo mnoho podob, nejznámější je tzv. pouštění žilou, které používali už starověcí Egypťané, Indové, Řekové a Židé. Zatímco jejich civilizace se dávno rozpadly, vypouštění zkažené, tučné nebo husté krve přežilo až do moderní doby. V roce 1947 cituje dr. Čižmář názor, že každý člověk starší dvaceti let si má nechat 26. března pouštět žilou na pravé ruce pro dokonalejší sluch, 26. dubna na levé ruce pro zbystření zraku a 25. března a 30. listopadu se krev pouštět nemá vůbec. Depka je červ, co hryže I některé další představy našich předků jsou z dnešního pohledu nepochopitelné: proti píchání v srdci se užívaly spálené a na je dnes dítě chudokrevné, dostává železo ve formě kapek, ale už před dvěma sty lety děti jedly jablka, ve kterých byly předtím zapíchané rezavé hřebíky, nebo se jim do jídla míchala rez z pluhu. Na Slovácku se pily a jedly kopřivy (v nichž je železo), na Valašsku hovězí játra, která, jak dnes víme, obsahují velké množství železa. Na srdce se také užívaly vývary z bylin obsahujících látky dnes synteticky získávané a používané k úpravám srdečního rytmu. Krvácení zastaví žížaly v lihu Už méně se dnešní medicína shodne s minulostí na způsobech zastavení krvácení. Místo sterilních obvazů a chirurgických nití na šití se používaly pavučiny, chlebová střídka, popel, či sušený prasečí trus. Krvácení se takto možná sice podařilo zmenšit, ale jak musela řádit infekce, radši ani nechtějte vědět. Na Slovensku lili do silně krvácejících ran horkou smůlu a ucpávali je mechem. Ještě v roce 1902 byl v našich krajích popsán případ lepení useknutého prstu klihem. Za účinný prostředek byl také považován krevní olej lisovaný z lichého počtu žížal naložených v lihu, nebo ježčí sádlo. Jak probrat utopence Naši předkové také vypozorovali, že za určitých okolností může srdce, které přestalo bít, znovu obnovit svou činnost nejčastěji se to stávalo u utopenců. První pravidla pro oživení utonulých ze začátku 18. století doporučují pověsit postiženého za nohy a pak prudce spouštět na hrudník, válet přes sud, nebo položit napříč do koňského sedla a natřásat ho cvalem. Ještě ani v polovině 19. století to nebylo o moc lepší. Na českém venkově se radilo rozepnout utonulému košili, zdvíhati mu ruce, tříti tělo octem a v blízkosti srdce klást na holé tělo studenou hlínu. Na Valašsku se Když někoho ze Sudet přepadl srdcebol, svařili mu byliny používané na hubení cizopasníků. Věřilo se totiž, že příčinou smutku je červ, který člověku užírá srdce. prach utlučené štičí zuby, obklady z křenových placek, odvary z řebříčku a dubových květů. V Polsku se na srdce kladlo kravské lejno, v severních Čechách ovesná kaše, někde se doporučovalo kousat skořici. Když někoho ze Sudet přepadl srdcebol (po našem deprese), svařili mu byliny používané na hubení cizopasníků, třeba roupů nebo tasemnice. Věřilo se totiž, že příčinou smutku je červ, který člověku užírá srdce. Výživné hřebíky V jiných způsobech léčby se ale naši předci nemýlili. Zatímco dnes se s oblibou tvrdí, že nemoci oběhové soustavy způsobuje kromě špatné životosprávy zejména stres, naše prababičky říkaly totéž jinými slovy, a sice že kromě nadměrného pití, utrpení a žalu škodí srdci závist, zloba a každé mocné vzrušení mysli. Když za nejúčinnější považovalo kousnutí do malíku a nakuřování uší, jinde tloukli pacienty v klinické smrti starým koštětem. Často také najdeme zmínky o škrtání sirek pod nosem, což souviselo s vírou v zázračnou moc kýchnutí: už Řekové je považovali za příznivý obrat v nemoci k uzdravení, lidé věřili, že kýchnutím odchází z těla zlý duch. Papež Pelagius II. vydal v šestém století dokonce nařízení, že pokud nemocný kýchne, lidé v jeho okolí mu musí popřát Pozdrav Pán Bůh, načež on má odpovědět Dejž to Pán Bůh!. Nejspíš i proto se dlouho utopencům šimralo pod nosem husím brkem, na Valašsku se však radilo, aby se přitom dotyčný nepokládal na zem, protože co se dotkne země, patří zemi. V roce 1893 popsal polský doktor Talko-Hryncewicz resuscitaci, která se již blíží dnešním postupům: pacientovi při ní tiskli břicho a prsa, tloukli ho po zádech a dýchali mu do úst a do nosu. Gnarls Barkley Who s Gonna Save My Soul Když vám vaše holka začne vysvětlovat, že se sice rozcházíte, ale že to není vaše chyba, protože ona prostě jen potřebuje trochu víc času, tak se může stát, že srdce, co máte už beztak v krku, vyskočí na talíř. Kuchání příborovým nožem, krev, jako orgán už ho stejně nepotřebujete. Poslední sbohem, miláčku. 31

34 Murphyho o vyučova Další Murphyho zákony nejen o výuce najdete zde: Více o tom, kdo byl Murphy (v angličtině), se dozvíte na adrese wiki/murphy s _ law Znalost Murphyho zákonů přináší člověku mnohem víc užitku než znalost ostatních zákonů. O vyučovací hodině obecně platí, že je tím nejméně příjemným způsobem trávení školního času. Čas to ví a vyučovací hodiny se štítí. Proto se během ní jen velmi pomalu šourá kupředu a někdy se dokonce zastaví. To hlavně v případech, kdy se a) zkouší, b) potřebuješ na záchod, c) jde o poslední hodinu. ZDROJ: Murphyho zákony pro školáky, Gálik Péter, Slovart 2004, ILUSTRACE: FunkFu.Net 1. Antagonistický rozpor zájmů Hlavním úkolem žáka ve vyučovací hodině je, aby zadával učiteli takové otázky, které odvedou jeho pozornost od zkoušení. Doplněk: Pokud ke zkoušení přece jen dojde, úkolem vyvolaného je natahovat odpovědi na co nejdelší dobu, aby nikdo nedopadl jako on. Z čehož vyplývá: Úkolem učitele ve vyučovací hodině je odrážet všechny pokusy o co největší zdržování a směřovat k co nejmenšímu zdržování. 2. Záhada kódovaných vzkazů Vydává-li ze sebe učitel zvláštní, neznámé a (pravděpodobně) šifrované zvuky, není to tím, že je přepnut na nouzový režim provozu, ani že má zavirovaný software. Jednoduše ses ocitl/-a na hodině němčiny. ČÍSLO 1, 2009 ROČNÍK II 32

35 zákony cí hodině 3. Proč žák v hodině jí Pokud žák při hodině jí tak má pravděpodobně hlad; chce učitele znervóznit; chce naznačit úroveň hodiny. 4. Zákon naší fyzické odolnosti Působení různých mučicích technik (elektrický proud, voda, žhavé železo apod.) není nic ve srovnání s tím, co může lidskému organismu způsobit jedna dobře vyvedená vyučovací hodina. Doplněk: To platí obzvlášť pro hodiny matematiky, fyziky a chemie. 5. Výklad historického vývoje a historických událostí Některé osoby se narodily jen proto Některé bitvy byly vybojovány jen proto Některé mírové dohody se podepisovaly a porušovaly jen proto, abys měl/-a k dispozici dostatek údajů, jimiž se můžeš trápit v hodinách dějepisu. Dodatek: Kdybychom znali dopředu budoucnost, nebylo by to dobré, protože všechny významné budoucí události a osobnosti by se rovněž staly součástí hodin dějepisu. 6. Univerzální zákon o hodinách s výukou jazyků Vyučovací hodina jakéhokoliv jazyka pro většinu žáků je, jako kdyby mimozemšťan začal po přistání na Zemi vysvětlovat funkce řízení své kosmické lodi tapírovi. 7.Univerzální zákon o konci vyučovací hodiny Má-li vyučovací hodina 45 minut, je padesátiminutová. Doplněk: Minimálně! Z čehož vyplývá: Pokud má přestávka 10 minut, je pětiminutová. Doplněk: Maximálně! Dodatek č. 1: Pokud učitel nezadal na konci hodiny domácí úkol, věřil/-a jsi tomu z celé třídy jenom ty. Dodatek č. 2: Pokud učitel nezadal na konci hodiny domácí úkol, zbláznil se a potřebuje odbornou pomoc. 33

36 JIRKA MÁDL: UŽ 22 LET NEMÁM JASNO TEXT: Pepe Švejda, FOTO: Nike Filmovému publiku se představil před pěti lety ve snímku Snowboarďáci, kde účinkoval po boku idola dívčích srdcí Vojty Kotka. Chvíli to vypadalo, že Jirka bude hrát druhé housle, ocejchovanej teenagerskou rolí, ale dnes už českobudějovický rodák diriguje celému orchestru a točí jeden film za druhým. 34

37 35

38 Jsi jedna z mála českých celebrit, která nutně neplní titulní stránky bulvárních periodik. Proč si myslíš, že si tě tolik nevšímají? Já se nikam nenutím. Hodně lidí, co znám, pořád lítá po mejdanech, kde jsou fotografové, ale mě tohle nebaví. Nemám pocit, že bych byl nějak morálně výš, jen mi to jednoduše přijde nuda. Jakým způsobem bulvár spolupracuje se známými lidmi? Jedná se trochu o oboustrannou hru, které ty ses odmítl účastnit? Nikdy jsem nekouřil, ale občas se napiju. Nedokážu ale pravidelně pít, nevidím v tom smysl. Existuje oboustranná hra, kterou já odmítl, ale nic proti ní nemám. To ať si zase každej dělá, co chce. Studuješ masovou komunikaci, takže máš na tohle téma určitě vlastní názor. Kde je podle tebe hranice, kam až může bulvár zajít? Bulvár je daň za svobodu projevu, kterou máme. Měl by se ale řídit tím, že jeho svoboda končí tam, kde začíná intimní svoboda člověka, takže soukromí. Určitě nemusím přesně tuhle hranici definovat příkladem. Kdokoli s průměrnou sociální inteligencí ji rozeznává automaticky. Nevím, kam to může jít dál. Možná se dočkáme detailního obrázku děložního čípku Agáty Hanychový, a ani nám to nebude připadat divný. Za vyfocenýho nahýho Topolánka bych tomu fotografovi zrušil právo na dovolenou na tři roky. Na druhou stranu jsou i lidi, který umí dělat bulvár v mezích slušnosti. Do filmu jsi vstoupil v 18 letech filmem Snowboarďáci. Jak ses srovnával s nastupující popularitou? Ale jo, šlo to. Tenkrát byl alespoň první měsíce na očích spíš Vojta Kotek, který byl velmi populární díky Pojišťovně štěstí. Navíc běžěla na Nově SuperStar, takže já se klubal na svět v záplavě tehdejších idolů opravdu spíš pozvolna. Jak to máš s holkama? Nelepí se na tebe jen kvůli značce Mádl? Nějaký asi jo, ale není to pravidlo. Člověk nesmí být slepý, mít tohle na paměti a být opatrný, pokud chce opravdový vztah... Občas je to ale taky o tom si jenom užít. :) Jednou jsi prý dával autogram, když jsi vykonával potřebu ve WC kabince. Jak daleko jsou schopny zajít tvé fanynky? Řekl sis někdy: Tak tohle přehnaly? Jo, to bylo v kabince v mekáči, když mi někdo podsunul papírek s fixou, já se podepsal a poslal zpátky. Naprosto beze slova. Ale ohledně fanynek mě nikdy nic nenaštvalo. Občas mi vadí, když nepoprosí nebo nepoděkujou, jinak jsem ochotný vždycky. V tvé kariéře následovaly další povedené filmy, ale zatím jeden z nejlepších výkonů jsi podle naší redakce podal ve snímku Gympl, který je hodně zaměřený na subkulturu graffiti. Co si o tomhle umění myslíš? Graffiti mě zaujalo. Je to magie, když to někdo umí. Vyloženě koncepční práce, a když se povede, je to na potlesk. Na druhou stranu nemůžu schvalovat nelegál. Jako velkej kapitalista v tom vidím produkt socialismu všechno všech, kterej si strašně namlouvá, že je něco jako demonstrace svobody. Přitom je tomu právě naopak. A nic na tom nezmění ani to, že bych kolikrát viděl radši tisíc tagů než jeden billboard, ale osobní vlastnictví je základním prvkem svobody stejně jako třeba svoboda projevu. Pronikl jsi do této problematiky hlouběji díky Gymplu? Lehce. Spíš jsem zjistil, že lidi, co to dělaj, jsou vlastně strašně milí. Mám si s nima co říct. Vždycky poznám, že se mi něco líbí, když začnu někomu závidět, že něco umí a já ne. Třeba Pasta (artdirector našeho časopisu, pozn. autora), který se podílel na výtvarné koncepci celého filmu a také si si v něm zahrál, tomuhle tématu hodně rozumí a umí o něm mluvit. Navíc Pasta je milej, slušnej a vcelku zábavnej člověk, kterej Gymplu hodně pomohl. A taky se mu prej líbilo, jak jsem tam hrál, takže evidentně i filmům rozumí... Na čem momentálně pracuješ a co chystáš dál? Dokončil jsem film Tomáše Vorla Jak ulovit miliardáře, kde mám ještě zápornější roli než v Gymplu. Premiéra by měla být 1. října. A v létě jsem dělal velkou pohádku Zlatý Voči s Hynkem Bočanem. Jaký film, ve kterém jsi hrál, si ceníš nejvíce? Nejradši mám určitě Gympl a Ro(c)k podvraťáků. Gympl balancuje na hranici vážný a vtipný noty a udržet to sto minut je opravdu těžký. Jako režisér bych jednou chtěl udělat film toho typu. A Ro(c)k podvraťáků je mi asi uplně nejblíž svým stylem humoru, navíc je podle mě výsostně žánrově zvládnutej. Co dělají tvoji rodiče? Máš v rodině nějaké herecké kořeny, zdědil jsi po někom svůj nesporný talent? O nikom nevím, ptal jsem se. Mamka zpívala, kouzlila, věnovala se krasobruslení, ale divadlo nehrála. Praděda byl prý velký komik, ale herectví taky nedělal. Snad nějaká kombi- ČÍSLO 1, 2009 ROČNÍK II 36

39 Bulvár je daň za svobodu projevu, kterou máme. Měl by se ale řídit tím, že jeho svoboda končí tam, kde začíná intimní svoboda člověka, takže soukromí.

40 nace genů, dar z nebes a nebo ten talent není tak nespornej. Spíš se mi daří nesporně dobře tajit, že vlastně nic neumím. Za film Děti noci jsi loni na karlovarském filmovém festivalu získal Cenu za nejlepší mužský herecký výkon. Takže špetka talentu tam asi bude. Co pro tebe tohle ocenění znamená? Ocenění obecně je dost relativní věc. U Českýho lva lidi velmi často kroutí hlavou, ale stejně ho všichni tak nějak berou. I u Oscarů občas člověk pozvedne obočí. Ve Varech to ale pro mě bylo něco velmi prestižního a krásnýho, protože je to tam takový víc evropský. Snažím se svůj úspěch brát s rezervou, i když mi samozřejmě velmi příjemně pozvedl ego. Zmínil ses, že by tě v budoucnosti zajímala režie. Byl jsi dokonce v New Yorku na kurzu, kde ses tomuhle oboru věnoval víc. Chtěl bys do českého filmu přinést něco nového? Jaký máš názor na českou kinematografii a veselé tragi-shity? Nejsem k naší kinematografii tak skeptickej. Na takhle malej stát máme pořád ohromný množství nádhernejch filmů. V některých vyspělejších, ale stejně velkých zemích se netočí třeba vůbec. A jen si vezměme, kolik špičkových filmů od revoluce vzniklo. Napadají mě Obecná škola, Kolja, Tmavomodrej svět, Musíme si pomáhat, Venkovský učitel, Kráska v nesnázích, Rebelové... Navíc se můžeme chlubit velkou žánrovou pestrostí. Jasně, vznikají i horší filmy, ale tak to bylo, je a bude i jinde. A co se týká mě, netroufnu si říct, že přinesu něco novýho. Chci pokračovat v odkazu a tradici, kterou tu máme. Ostuda je spíš neschopnost státu dostatečně světově českou kinematografii podpořit jakožto národní bohatství. Viděl jsi několik světových metropolí, z velké části kvůli studiu jazyků. Co tě na cestování baví? Na cestách jsem sám sebe poznal za těch několik měsíců víc než za celý roky. Člověk si zkusí, jak funguje jako přísluš- Ostuda je neschopnost státu dostatečně světově českou kinematografii podpořit jakožto národní bohatství. ník i v úplně jiných skupinách, kde začíná od nuly. Navíc se naučí jazyk a to mě taky baví. Jaké město, která jsi navštívil, se ti líbilo nejvíce a proč? Asi New York. Je to daný lidma, který jsem tam potkal, ale i městem. Je centrem světa, kde nikdo není cizincem. Cítil jsem se tam svobodně. Chodil jsem do kina, na koncerty, do klubů. NYC je fakt strašná kulturní lázeň. Zmínil jsi zájem o cizí jazyky, tvůj dědeček prý dokonce uměl asi 7 jazyků. Jakými řečmi mluvíš a co děláš, aby ses stále zlepšoval? Mluvím plynule anglicky a německy. Rok se učim italsky, což není tak těžký, protože ve škole jsem měl šest let latinu. V angličtině sleduju filmy a čtu knížky. Zbylý dva jazyky musím pilovat na jazykových kurzech. Je to jak se zahrádkou, furt se to musí udržovat. Ale dědu už asi nedoženu, měl na to,,zahrádkaření o něco víc času než já. V roce 2006 jsi odmaturoval na gymnáziu. První film už jsi dělal v roce Jak se daly skloubit škola i natáčení? Na gymplu byli všichni naprosto skvělí. Učitelé i spolužáci. Jsem jim vděčnej za to, jak mi pomáhali. Bez nich bych studoval mnohem hůř nebo vůbec. Na soukromé Univerzitě J. A. Komenského děláš obor Sociální a masová komunikace. Nedávno jsi dostal titul bakaláře, hodláš pokračovat dál na magisterských studiích? Uvidím, plánů mám několik. Každopádně je to velmi kvalitní a prestižní škola, kde jsem byl zatím vždycky spokojenej. Všude se k ní rád hlásím. S filmovou scénou je spojen i bohémský život...z čistě profesionálních důvodů jsem musel zhlédnout video, kde jsi ve společnosti Agáty Hanychové v limuzíně a skromně odmítáš láhev šampaňského. Moc mě to potěšilo. Jaký máš náhled na alkohol a kouření? Nikdy jsem nekouřil, ale občas se napiju. Nedokážu ale pravidelně pít, nevidím v tom smysl. Nejradši se napiju, když na něčem dlouho dělám a pak se to podaří. Jako třeba teď po státnicích. Ale pití takzvaně naprázdno je pro loosery. Navíc holky spí s jedničkářema!!! Děláš něco pro to, abys byl v kondici? Cvičíš, jíš zdravě? Pravidelně hraju hokej a fotbal, relativně zdravě jím. Nikdy jsem nevěřil, že to, co jíme, ovlivňuje naši náladu, ale pak jsem zjistil, že to funguje! Ovšem že bych byl úplně vzornej, to teda ne. Oblíbený TV seriál? Vražedné pobřeží, Gumídci, Dawsonův svět. Tvůj oblíbený zpěvák? Michael Jackson. Čím jsi chtěl být? Hokejistou nebo překladatelem. Tvá nejoblíbenější aktivita mimo školu? Hokej, kino, holky. Na co jsi se ráno těšil? Do školy, no a co????:) Co jsi nikdy nechtěl, aby přišlo? Konec gymplu... O čem jsi přemýšlel? Jestli si mě moje rodina zaslouží...:-) Oblíbená knížka? Sakra... v tu chvíli jsem vůbec nečetl, takže asi Klabzubova jedenáctka nebo Huckleberry Finn. Oblíbená hláška? Malej, ale šikovnej... Nej PC hra? Fotbalovej manažer. Co ti ve škole nešlo? Matika, fyzika, biologie, chemie, psaní na stroji, diktáty, zeměpis. Nejmilejší sladkost? Hořká čokoláda s nedrcenýma lískovýma oříškama. ČÍSLO 1, 2009 ROČNÍK II 38

41 Pro zhlédnutí Jirkovy spolupráce s naší redakcí koukněte na kde najdete video DIY OR DIE, ve kterém vystupuje v roli lehce šíleného Tika. Určitě kontrolujte, stojí to za to! Než jsi nahlédl do filmového zákulisí, věnoval ses vcelku na vysoké úrovni hokeji. Jak se tvá kariéra vyvíjela a proč jsi ji musel ukončit? Zlomil jsem si na několikrát ruku a musel na čas skončit. Pak jsem šel na konkurz na Snowboarďáky a už jsem byl v tom. Dodneška mi hokej chybí, přestože chodim pravidelně hrát. Zůstalo mi ale to, že se bojím težkýho zranění, hraju víc opatrně. Furt se cejtím spíš jako neúspěšnej hokejista než jako relativně úspěšnej herec. Ve filmech Snowboarďáci a Rafťáci ses musel vypořádat s adrenalinovými sporty. Zkusil jsi ještě jiné extrémní sporty? Zkusil jsem canyoning a skákal jsem z dvanáctimetrovýho vodopádu, abych překonával fóbii z výšek. Stejně, když si na to dneska vzpomenu, začínám koktat. Leží ti v hlavě nějaký projekt, který bys chtěl v budoucnu zpracovat? Jako herec nemám snad ani jednu vysněnou roli, spíš si vybírám z toho, co mi nabídnou. Ale jako režisér bych rád natočil film o Českým rozhlase z období Pražskýho jara. Četl jsem o tom knížku a byl naprosto nadšenej. Myslíš, že budeš hercem celý život? Máš promyšlené alternativy? Scénaře, žurnalistika? Čemu se chceš věnovat? Režie, scenáristika, hraní, produkce, žurnalistika...co já vím. Klidně bych i trénoval hokejovou mládež nebo učil. Je to hrozný, ale už 22 let nemám jasno... Koho jsi miloval? Ve třinácti? Tak mimo sebe... nevím... jednu z tria Ivetka Koubková, Martina Reitingerová, Petra Kaferová. DATUM A MÍSTO NAROZENÍ: 23. října 1986, České Budějovice FILMY: Snowboarďáci (2004), Jak se krotí krokodýli (2006), Rafťáci (2006), Ro(c)k podvraťáků (2006), Gympl (2007), Taková normální rodinka (2008), Bathory (2008), Děti noci (2008), FOTBALOVÝ KLUB: SK Slavia Praha, Manchester United OBLÍBENÁ ZNAČKA: NIKE OBLÍBENÁ HUDBA: Robbie Williams, Ozzy Osbourne, Aerosmith OBLÍBENÝ HEREC/HEREČKA: Oldřich Kaiser, Jiří Lábus, Lubomír Lipský, Leonardo DiCaprio, Jack Nicholson Jirka Mádl Peklo s princeznou (2009), Jak ulovit miliardáře (2009) OCENĚNÍ: Nejlepší mužský herecký výkon MFF KV (Ubr, Děti noci) WEB: SOUROZENCI: Honza 24 let, Pája 12 let OBLÍBENÝ SPORT: hokej, fotbal NEJ FILMY: Amadeus, Přelet nad kukaččím hnízdem, Věčný svit neposkvrněné mysli, Fight Club, Gympl OBLÍBENÉ JÍDLO A PITÍ: hovězí steak (krvavý), čestvě vymačkaný pomerančový džus 39

42 Dooost nechutný video! Pokus, který dokazuje, co nám zůstane na plících, když vykouříme pouhých dvacet krabiček cigaret. Mrkněte se na (Slabším typům doporučujeme mít po ruce pytlík na blinkání. ČÍSLO 1, 2009 ROČNÍK II 40

43 Na následky kouření umírá celosvětově až 50 % kuřáků. Každá vykouřená cigareta zkracuje život o 5 minut. Na Zemi zemře na následky kouření 560 lidí každou hodinu, lidí každý den, 4,8 milionu lidí za rok. V České republice v důsledku kouření každý den zemře 65 lidí. Týdně jde o 500 lidí a ročně o lidí. Pokud se počty kuřáků budou zvyšovat současným tempem, zemře v roce 2020 na následky kouření 10 milionů lidí. Nikotin je návykovější než heroin. Cesta a cíl nikotinu 2 V mozku je uložen náš centrální nervový 4 systém. Ten se skládá se z milionů nervových buněk, tzv. neuronů. Ionty vyvolají uvnitř buňky elektrické impulsy, které jsou nervovým vláknem rychle přeneseny do té části mozku, které říkáme centrum odměny. 6 S každým dalším vdechnutím nikotinového kouře se v centru odměny vyloučí trochu víc dopaminu. Jeho hladina stoupá. To se mozku líbí, naše pocity jsou stále příjemnější. 1 Po vdechnutí cigaretového kouře se nikotin dostává do plicních sklípků a odtud do krve, která ho během deseti sekund přenese do mozku. 3 5 Na povrchu těchto buněk jsou umístěny receptory. Podobají se úzkým dopravním kanálkům, které nikotin umí otevřít a spolu s ionty vápníku, sodíku a draslíku jimi proniknout do těla buňky. Tady se začne vylučovat dopamin látka, která v nás vyvolává pocit pohody a dobré nálady. 7 Nikotin je však z těla velmi rychle vylučován a hladina dopaminu tak stejně rychle klesá. Jaká je cesta nikotinu z dýchacích cest až do mozku? A jak se chová v naší centrální nervové soustavě? Vše o vzniku závislosti a hladových nikotinových receptorech. TEXT: Martina Overstreet, SUPERVIZE: prof. MUDr. Michael Aschermann, DrSc., FESC, FOTO: archiv Tabákový kouř obsahuje asi 5000 různých látek. Některé z nich, například formaldehyd, arzen nebo kyanovodík jsou, jak víme z chemie, vyložené dobroty. Jenom jedna z nich je ale návyková a na náš mozek působí podobně jako heroin. Tou látkou je nikotin tekutý rostlinný alkaloid bez barvy a zápachu, který se mimo jiné používá jako jed na mšice a v množství od 60 mg zabije i člověka. Nekrmte hladové receptory! Výše popsané putování nikotinu se opakuje s každou cigaretou. Když kouříme pravidelně už nějaký ten čas, začnou se v mozku dít podivuhodnější věci než v rybníku Brčálníku. Aby mozek vyvolal novou dopaminovou záplavu, potřebuje víc nikotinu. Receptory na povrchu nervových buněk se proto zmnožují. Rostou jako houby po dešti, jejich počet se zvyšuje a umožňuje molekulám nikotinu pronikat dovnitř z více míst. Elektrické impulsy vedoucí do centra odměny jsou tím pádem silnější a dávky dopaminu, které se zde uvolňují, větší. Jenže mozek si na dopamin rychle zvyká a vřískání armády receptorů po nikotinu je stále silnější. Když už se to nedá vydržet, je to ta chvíle, kdy kuřák řekne: Musím si zakouřit. A tak vzniká závislost. Náš mozek se stane otrokem dopaminu, jehož přísun mu nakonec zajistíme už jen tak, že kouříme jednu cigaretu za druhou. Bohužel s nikotinem do našich plic proudí i již zmíněné rakovinotvorné látky. Když kouřit přestaneme, mozek si začne vynucovat své pomocí abstinenčních příznaků. Budeme nervózní. Budeme mít hodně špatnou náladu. Bude nás bolet hlava. Budeme se potit. Nebudeme se moci soustředit. V noci nebudeme moci usnout atd. Je to prostě boj kdo s koho Počet receptorů hladovějících po nikotinu se během života už nezmenší. Proto většina lidí, kteří přestanou kouřit, se už nikdy nemůže stát příležitostnými kuřáky. Jakmile by receptory znovu nakrmili, spadli by do závislosti znovu, a tentokrát možná ještě silněji. 41

44 / tel.: EWA FARNA NAVŠTĚVUJE ŠKOLY A CHVÁLÍ ROVNÁTKÁ Mnohé celebrity nosí rovnátka ne proto, že by měly vadu chrupu, ale spíš jako módní doplněk. Dala jsem si je posázet diamanty a všichni říkají, jak je to cool, chlubí se Paris Hilton, která má sice zoubky od přírody rovné, ale co na tom? Trend je trend, ne? TEXT: VZP, FOTO: archiv Oproti tomu Zoë Kravitz, dcera zpěváka Lennyho Kravitze a talentovaná módní návrhářka, rovnátka skutečně potřebovala. Nikdy jí prý ale v ničem nepřekážely a na své první přehlídce jimi dokonce ozdobila úsměvy předvádějících modelek. U nás si s rovnátky spojujeme především Ewu Farnou. Diamanty na nich sice neměla, přesto jsme si na ně zvykli a vlastně si bez nich zpěvačku ani neuměli představit. Slušely jí a tvořily součást její osobnosti. S rovnátky jsem se sžila rychle. Začínala jsem s nimi zpívat, provázely mě kariérou, a teď jsou pryč... Byla to určitá etapa v mém životě, říká Ewa, která se letos zapojila do programu ZAFIXUJ SI TO! Zafixuj si to! Program, který podporuje VZP, odstartoval v květnu 2009 v Litomyšli návštěvou dvou základních škol, kam Ewu Farnou doprovázel doktor Jiří Horák, zubní specialista. Společně pak s žáky mluvili o problematice fixních rovnátek, možnostech léčby a prevenci zdravotně rizikových a mnohdy neestetických vad chrupu, které mohou mladým lidem velmi znepříjemnit život. Specialista zdůraznil, že je výhodnější nasadit rovnátka už v mladším věku a upozornil na rizika spojená se špatným užíváním. Ewa sdílela své zkušenosti s těmi, kdo rovnátka už nosí, nebo je to v blízké budoucnosti čeká. V závěru se soutěžilo o vstupenky na její koncert. Projekt ZAFIXUJ SI TO! bude pokračovat v průběhu roku na dalších školách po celé republice. Jestli si dobře vzpomínám, říkala si Olga. Na první pohled si člověk nemohl nevšimnout skvělé angličtiny, kterou jsme jí všichni záviděli, a dobrého rozhledu. Fascinovalo mě, co tahle drobná a půvabná studentka práv všechno ví a hlavně jsem si říkal, co tu s námi sakra dělá. Jen si představte starý, špinavý, šváby prolezlý dům obydlený smradlavými kitchen portery a námezdními dělníky. To asi není vysněná stanice pro mladou dívku s vysokoškolským vzděláním. Věc se měla tak, že Olga se sem, do Velké Británie, vydala vydělat nějaké peníze a jako profesi si nakonec vybrala tu nejstarší šlapání. Oproti tomu, co vidíme ve filmech, Olgu nikdo nenutil. Za celou dobu, co jsem ji znal, neměla žádného pasáka. Prodávala se z vlastní vůle. Moje věc, tvrdila. Také mi říkala, že jí nevadí, když spí s mladými, zfetovanými a opilými cizinci, kteří přijeli do Londýna, aby se zbavili panictví. Nevadilo jí ani to, že když neměla na nájem, spala s naším landlordem majitelem domu. Nevadilo jí ani to, že v pátek po výplatě spala s celým naším barákem, protože jsme brali výplaty a konečně si tu drobnou a chytrou holku mohli dovolit... Nevadilo jí to. Vybrala si sama. Nebo se tak aspoň tvářila. Tahle bývalá studentka práv... Jednoduše, každý má na výběr. ČÍSLO 1, 2009 ROČNÍK II 42

45 CO BYSTE MĚLI VĚDĚT O HOMOSEXUALITĚ Proč patří homouš, teplouš a buzerant k tolik oblíbeným nadávkám? Co prozrazují na toho, kdo je používá? Kdo je vlastně homosexuál? Úchyl, chudák, nebezpečný člověk? TEXT: Martina Overstreet, FOTO: Profimedia.cz Pohled na homosexualitu jako na něco zvrhlého a dokonce zdraví škodlivého přinesla středověká křesťanská morálka. Církev učila, že sex je určen pouze k rozmnožování, jinak za ním stojí sám ďábel. Ve středověku si člověk homosexualitu nesl životem jako hrozné tajemství, jehož prozrazení znamenalo smrt, nebo aspoň veřejné zostuzení a doživotní žalář. Ještě v 19. století běžely soudní procesy s homosexuály jak na běžícím pásu a mezi jinými tak ve vězení skončil třeba slavný anglický dramatik Oscar Wilde. Středověk skončil Názor na homosexualitu určovaly v každé době a společnosti především tři věci: jaké zrovna frčelo náboženství, kudy se ubírala politika a jak daleko byla věda. Co víme dnes, v 21. století? Vědci dokázali, že homosexualita není nemoc ani úchylka, ale přirozený jev vyskytující se napříč celou živočišnou říší (ano, i zvířata jsou teplá ). Věda, sport, umění tam všude najdeme spoustu úspěšných jedinců, kteří jsou (mimo jiné) homosexuální. Být gayem dnes samo o sobě neznamená nic extra. Měli bychom ho proto posuzovat stejně jako heteráka podle toho, co dělá a umí, jak se chová, jakou má povahu a jak působí na ostatní. Kdo nadává? Průzkumy ukazují, že nesnášenlivý postoj vůči gayům a lesbám zastávají spíše muži než ženy, lidé starší než mladší, víc obyvatelé menších obcí než velkých měst a lidé s nižším vzděláním. Významnou roli hraje taky osobní zkušenost. Ten, kdo se s homosexuály běžně stýká v práci, při sportu atd., na ně má asi jiný názor než někdo, kdo je zná jen z historek typu jedna paní povídala. Osobní zkušenost může být samozřejmě i negativní, protože mezi homosexuály jsou stejně jako v každém jiném společenství lidé protivní, zlí a nebezpeční. Proč je teplouš, buzna, buzerant tak skvělá nadávka, která vždycky zabere? Ty teplouši vlastně v překladu znamená ty méněcenný neschopný chudáku. Nadávka vychází z názoru, že pánem světa je heterosexuál. Ale opravdu nás schopnost zplodit potomky opravňuje k nadřazenosti nad všemi živými bytostmi včetně žen? Nebo je to myšlenka dnes už poněkud zastaralá? Ten, kdo nadává, na sebe práská, jak omezeně myslí. Jak se bránit? Pro gaye a lesby je účinným řešením coming out. Více např. na No a pro ostatní asi klid a humor, ne? CO SE ŘÍKÁ O GAYÍCH Středověk v našich hlavách neskončil, pořád věříme na pověry. Zde je přehled těch nejrozšířenějších: Gayové jsou zženštilí protože se pohybují, mluví a smějí jako holky. Převlékají se do ženských šatů, nosí paruky a make-up. Šišlavého typa, co při chůzi kroutí zadkem a směje se pisklavým hláskem, jste na vlastní oči asi neviděli. To jenom televizní komedie jsou jich plné (viď, Bruno!). Do ženských šatů se převlékají pouze transsexuálové, což jsou ženy uvězněné v mužském těle. Většina homosexuálů se však cítí být muži a taky tak vypadají. Homosexualita je nakažlivá protože počet gayů roste. Dřív jich byla 4 %, teď už se mluví o 10 % a bude jich přibývat, protože každý, kdo se s homosexuály přátelí, je časem začne napodobovat a stane se jedním z nich. Nesmysl! Homosexuálů je mezi námi opravdu víc než 4 %, ale tak tomu bylo vždycky. Ovšem ne vždycky pro ně bylo bezpečné se ke své orientaci veřejně hlásit. Jejich zdánlivě rostoucí počet ukazuje jen na to, že společnost je vůči nim tolerantnější a oni se už tolik nebojí či nestydí být sami sebou. Všichni homosexuálové mají AIDS nebo jinou pohlavní nemoc, protože střídají partnery častěji než heterosexuálové a nepoužívají kondom. Promiskuita (rychlé střídání partnerů na jednu noc) je rozšířena mezi homosexuály i heterosexuály ve věku do 25 let přibližně stejně okolo 20 %. Rizikem pohlavních chorob a nakažením virem HIV jsou ohroženi všichni, kdo ještě nežijí v trvalém vztahu, experimentují s alkoholem a drogami a k sexuálnímu styku u nich dochází neplánovaně v situacích, kdy kondom není po ruce. Gay by se nikdy nevyspal s holkou protože ženy nesnáší a štítí se jich. Jsou gayové, kteří mají k ženám extrémně vyhraněný vztah typu fuj, ženská, jiní si sex s holkou vyzkoušeli a není jim cizí. Jenže vyspat se s někým ještě neznamená milovat ho, cítit k němu lásku a úctu. Většina homosexuálů ženy obdivuje a přátelí se s nimi. A mezi ženami jsou oblíbení, protože na ně nehledí jako na objekt sexuální touhy. 43

46 Jmenuji se Alesa Mengesha a je mi třináct let. Bydlím v malé osadě Gubata, v oblasti zvané Gedeo, asi 192 km jižně od města Awaasa. To je hlavním městem jednoho z jižních etiopských regionů. TEXT: Pepe Švejda ve spolupráci s organizací Člověk v tísni, FOTO: archiv Člověkv tísni Máš sourozence? Dohromady je nás devět dětí. Já jsem pátý v pořadí, přesně uprostřed. Mýmu staršímu bráchovi je 17, je už farmář a má ženu. Nejstarší z nás je devatenáctiletá sestra, ta už je taky vdaná. Pak mám další ségru, tý je jedenáct, a pak tu jsou ještě ti mladší, co ani nechodí do školy. Ale rodiče je chtějí dát na tu samou, do které chodím já. Když to teda půjde. Jsme prostě velká rodina, ale to je tady normální. Co děláš v sedm hodin ráno? Takhle ráno? Tak to většinou nosím vodu. Jaké je tvoje nejoblíbenější jídlo? Chleba. Bohužel nemáme peníze na to, abychom si ho mohli kupovat denně. Když dostanu kapesné, tak ho vždycky utratím právě za chleba. Je to nejchutnější věc na světě. Co si dáváš ráno k snídani, než jdeš do školy? Snídám kocho, syté jídlo, po kterém nemám hlad nejmíň půl dne. Vyrábí se z kořínků rostliny ensete, co roste všude kolem. Ensete je odrůda banánovníku, kterou tady lidi hodně pěstují, protože jeden strom vydá nejmíň na 40 kg potravy. V naší oblasti Gedeo jsme vymysleli už spoustu ČÍSLO 1, 2009 ROČNÍK II 44

47 způsobů, jak ji zpracovávat. Umíme z ní udělat snídani, oběd i večeři. Do jaké školy chodíš? Na státní základku v Gedebu, to je asi 3 km od naší vesnice. Většinou chodím pěšky. Který předmět tě nejvíc baví? Do školy chodím, abych se vzdělával, a to mi přijde důležité, takže se rád učím všechno. Nejvíc mě ale asi baví gedeogna. To je moje mateřská řeč, hrozně zajímavý jazyk. A co tě na škole štve? Nejvíc mě naštve, když mě cestou do školy začne bolet hlava, a já tam pak musím celý den sedět. Když do toho ještě probíráme matematiku, tak to je asi nejhorší kombinace. Matika mi totiž vůbec nejde. Co děláš odpoledne? Po škole spěchám domů, hodím si tam věci, a jdu hlídat a pozorovat naše krávy. To můžu dělat třeba až do večera, protože mě to baví. Taky máme ještě ovce, ale ty nejsou tak zábavné. Co ještě děláš, když zrovna nehlídáš stádo? Rád hraju s klukama fotbal. A taky mě baví zpívat, to dělám pořád. Cestou do školy, ze školy a občas zazpívám i těm krávám. Co se ti nejvíc líbí na místě, kde žiješ? Je tu spousta zeleně a taky dobrý zdroj vody, takže o tu nemáme zas až takovou nouzi. Není tu tak hrozné vedro, máme tady hodně stromů. Neumím si představit, že bych bydlel někde jinde. Co je tvým největším snem? Čeho bys chtěl v životě dosáhnout? Chtěl bych se stát zdravotním pracovníkem. Nebo vlastně ještě lepší by byl doktor medicíny. Je něco, co bys ve svém životě rád změnil, kdyby to šlo? Tady, kde žiju, jsou strašně špatný hygienický podmínky, hlavně kanalizace je v hrozným stavu. Taky mě štve, že musím chodit takovou dálku do školy, protože tu je jen jedna škola na hrozně veliký území. To jsou dvě věci, který bych změnil, kdybych mohl. Víš něco o České republice? Bohužel nevím nic, nikdy jsem nikde nebyl, ani v sousedních státech Etiopie. ETIOPIE Obecné informace HLAVNÍ MĚSTO: Addis Abeba ROZLOHA: km² SOUSEDNÍ ZEMĚ: Džibutsko, Eritrea, Keňa, Somálsko, Sudán POČET OBYVATEL: 73 milionů POLITICKÉ ZŘÍZENÍ: federální demokratická republika NÁBOŽENSTVÍ: křesťané 62 %, muslimové 33 %, tradiční víry 5 % oddělila Eritrea a ještě donedávna byla tato hranice předmětem sporů a ozbrojených střetů. Ekonomika Země představuje v současném světě stále ještě synonymum chudoby, ale má velký hospodářský potenciál. Přestože trpí častými obdobími sucha, je většina ekonomiky Etiopie založena na zemědělství, které tvoří asi 80 % celkové zaměstnanosti. Největším vývozním artiklem jsou kromě kávy ještě obilniny a zvířata. I přes mírně stoupající životní úroveň potřebuje stále každý rok okolo 5 miliónů lidí potravinovou pomoc. Zajímavost Historici se sice shodují na tom, že nejstarší dochované zmínky o tomto území se nacházejí jak v Bibli, tak i v Homérově Ílias a Odysseia, ale zásadně se rozcházejí s etymology v určení původu slova Etiopie. Prvním takovým vysvětlením je spojení řeckých slov aithó (hořím) a ops (obličej). Dalším, spíše méně pravděpodobným tvrzením, je spojení egyptských slov Et-Op-Bia, které se dají dohromady přeložit jako země vyššího míru. Třetím možným vysvětlením je, že Etiopie se jmenuje podle vládce Aethiopse, jehož předci dle legendy založili Aksumskou říši. PRŮMĚRNÁ DÉLKA ŽIVOTA: asi 50 let Historie Na dnešním území Etiopie se patrně vyvinul člověk rozumný (Homo Sapiens). V stol. př.n.l. zde vzniká první státní útvar, na jehož základech se později rozkládá Aksumská říše. Ve 13. stol. vzniká v Etiopii císařství. Na počátku 16. stol. se Etiopie dostává do spojenectví s Portugalskem, které ji pak ochrání při pokusu muslimů o ovládnutí země. V roce 1974 bylo etiopské císařství pohlceno socialismem a počátkem 90. let se z tohoto afrického státu stala demokratická republika. V roce 1993 se od Etiopie Krizový problém v Etiopii Jedním z největších problémů Etiopie je vzdělání. Více než polovina Etiopanů je mladší 18 let. Pouze 51 % etiopských chlapců a 41 % dívek dokončí základní školu. Dvě třetiny dospělých jsou negramotných. Kritický je především nedostatek prostor pro výuku, kvalifikovaných učitelů, školních potřeb, ale kámen úrazu je i v nezajímavosti výuky. Dalším zásadním problémem je vážná krize způsobená dlouhými suchy, které každoročně vedou k vyčerpání zásob potravin, rozsáhlé podvýživě, nedostatku pitné vody a šíření infekční nemocí. Proto je nutné všechny dostupné zdroje pitné vody neustále obnovovat. Člověk v tísni V Etiopii působí od roku 2003 a zaměřuje se především na projekty v oblasti školství. Organizace pracuje zejména v Regionu jižních národů, odkud pochází i náš Alesa Mengesha. Člověk v tísni postavil v Etiopii už devět škol a na desáté škole se můžete díky sbírce Postavme školu v Africe podílet i vy! Stačí poslat dárcovskou sms ve formě DMS AFRIKA na číslo Cena DMS je 30 Kč a na konto projektu Postavme školu v Africe bude připsáno 27 Kč. Více informací naleznete na: 45

48 Na silnici číslo 268 je směrem od Mnichova Hradiště za obcí Kuřivody odbočka vlevo. Ralsk Jestli se tahle rubrika jmenuje Hot Spot, tak bývalá vojenská základna v Milovicích je rovnou Cold War Hot Spot. Tady to za studené války žilo! TEXT: Ondřej Formánek, Reflex, FOTO: Ondřej Formánek Kousek od hradu Bezděz a Máchova jezera se od roku 1968 ukrývala jedna z největších posádek sovětské armády ve střední Evropě. Tisíce vojáků na rozlehlých tankových střelnicích nacvičovaly velkolepý úvod ke třetí světové válce a budovaly tajné skladiště jaderných hlavic. Uprostřed toho všeho leželo mohutné letiště. V místních kasárnách prožili několik roků dětství i bratři Vladimír a Vitalij Kličkové, pozdější profesionální mistři světa v boxu. Jejich tatínek byl vojenský pilot. Dnes jsou všichni pryč, opuštěná kasárna a panelové domy po důstojnících se staly potravou divoké přírody. Dříve přísně hlídané vojenské pásmo můžeme prozkoumat a prochodit křížem krážem i my, ostrá dávka z kalašnikova už nějakých dvacet let nikomu nehrozí. Cesta do nelidského ticha Na letiště se dostanete jednoduše. Na rychlostní silnici mezi Prahou a Libercem odbočíte k Mnichovu Hradišti a pak se po silnici číslo 268 pustíte směrem na Mimoň. Jeďte až do obce Kuřivody a tam už se doptáte. Zdejší lidé vás pošlou na jednu z úzkých asfaltek, která povede lesem až na místo, kde se před vámi najednou otevře rozlehlá planina s obrovskou betonovou přistávací drahou, čistou a hladkou jako pitevní stůl. Můžete si na ni lehnout a pozorovat oblohu nikde jinde u nás v noci neuvidíte tolik hvězd. Z okolí na vás budou mlčky hledět desítky železobetonových pahorků obrostlých trávou. Dřív tyto tzv. úly sloužily jako úkryt pro bojové tryskáče, které zde měly přečkat nepřátelské bombardování a pak se vyrojit k odvetnému útoku na západní Evropu. K tomu naštěstí nikdy nedošlo. Dnes se po hřbetech opuštěných úlů prohánějí bikeři a motokrosaři. Tu a tam se z lesní cesty vynoří šílený jezdec, co v oblaku prachu zkouší, kolik toho jeho mašina vydrží, občas přistane ultralehké letadlo a před deseti lety tady týden duněl CzechTek. Ale jinak je zde většinou pusto, obrovská přistávací plocha v divočině vypadá jako z filmu o zániku lidské civilizace. V korytech, která kdysi vyjely pásy tanků, vesele rostou ohrožené druhy rostlin a žijí tu i vzácní živočichové. A vším prostupuje nádherně nelidské ticho. Bruslaři si odbočí vlevo Na silnici číslo 268, kterou jsme přijeli, je směrem od Mnichova Hradiště za obcí Kuřivody odbočka vlevo. Jestli rádi jezdíte na in-linech, tak tohle oceníte 5 km dokonale hladké asfaltové trasy. O kus dál, ve vesnici Hradčany, je vyhlášené koupaliště u rybníka s písečnou pláží. A Mácháč i Bezděz jsou co by kamenem dohodil. Ideální tip na výlet pro adrenalinové freaky i zadumané snílky, pro emo- -motorkáře, sci-fi cyklisty, bosé bruslaře, hiphopové chodce, military nerdy, prokleté básníky a dekadentní botaniky. ČÍSLO 1, 2009 ROČNÍK II 46

49 Král Slunce, Ludvík XIV., řekl: Stát jsem já. Pod dohledem krále Slunce Minule jsme tančili sledováni přísným zrakem mravokárců, kteří v 16. a 17. století považovali tanec za neřest a hrozili za něj peklem. Nebudeme si jich všímat a tentokrát v zůstaneme 17. a 18. století. Podíváme se na dvůr francouzského krále Ludvíka XIV. text: Petra Verzichová, FOTO: archiv Věděli jste, že král Slunce, jak se Ludvíkovi přezdívalo, byl výborným tanečníkem? Za jeho dlouhého panování (vládl 72 let) zůstalo na bitevních polích mnoho mrtvých, ovšem tanec a zároveň s ním architektura, výtvarné umění a divadlo prožívaly rozkvět. Původní lovecký zámeček ve Versailles dal přebudovat na velkolepé sídlo, které se stalo kulturním centrem Francie. Založil taneční školu Académie Royale de Danse. À la française se začíná tančit po celé Evropě a tato zábava se stává každodenní součástí života. Ballo, balet, bál Na scénu přichází v 17. století také balet. Italské slovo ballo (odtud balet) ale novinkou není, v souvislosti s tancem se poprvé objevuje už o dvě stě let dříve v Itálii. Balla, balleti, nebo ballitti byly v 15. a 16. století drobné choreografické skladby určené k předvádění na bálech. Vytvářeli je taneční mistři a na rozdíl od jiných tanců byla u balla daná choreografie a tanečníci v doprovodu speciálně složené hudby vytvářeli ornamentální celek. Ballo je tedy předchůdcem baletu. Ten se plně rozvíjí až v období baroka, stále pod dohledem krále Ludvíka XIV. Možná vás napadne, zda s tím vším také nějak nesouvisí také slovo bál. A nemýlíte se! Na bále se tančilo hlavně pro krále sedícího na trůnu, aby se jeho oko nenudilo. Choreografie byla proto výrazná, předepsané barvy a symetrie skoro jako na spartakiádě. Oproti tomu plesů se král nezúčastňoval a dvořanstvo zde mohlo trsati podle své libosti. ve velkolepém představení Le ballet de la Nuit (Balet noci), který se konal v pařížském Louvru. Pokud se na patnáctiletého krále v hlavní roli (samozřejmě ne pravého) chcete podívat i vy, máte šanci, musíte se na to pořádně vyspat a pak se vyzbrojit trpělivostí. Balet noci začíná sice už v šest večer, ale triumfálního výstupu Ludvíka převlečeného za boha Apollona ve svitu svíček a ohňostroje se dočkáte až o dvanáct hodin později, před šestou ranní. Nudit se ovšem nebudete; barokní balet je divadelní představení s bohatou výpravou a nechybí mu ani příběh. Zlatem kolorovaná kresba (na obrázku) mladého krále Ludvíka XIV. v typické taneční póze zřejmě sloužila jako suvenýr této kulturní události a můžeme si z ní udělat představu o tom, jak vypadal jeho kostým boha Slunce. Poloha rukou s dlaněmi obrácenými k zemi znázorňuje základní pozici paží při barokním tanci. Král byl zřejmě nalíčen zlatou barvou. V baroku není nám do skoku Chcete-li si zatančit na královském bále, například typicky barokní a do současnosti nejznámější tanec menuet (www. youtube.com, Baroque Dance: Trio Minuet ), nebude to právě pohodlné. Ještě v roce 1659 nosila manželka krále Ludvíka XIV. španělskou krinolínu širokánskou sukni, která držela tvar díky obručím. A ostatní dámy ji musely mít samozřejmě také, protože módu určuje královna. Jakou radu by vám sama žena vladaře dala? Hrudník si sešněrujte do těsného živůtku s výstřihem, na hlavu nasaďte objemnou paruku, obujte si střevíce na vysokých podpatcích a nezapomeňte se pořádně navonět; v baroku se totiž koupeme jednou za měsíc. A pak už vyrazte na bál. Že nemůžete dýchat? Z vedra a pachů je vám na omdlení a sotva chodíte? A to si ještě představte, že co hudební skladba, to jiné kroky, jiný rytmus. Všechno si musíte dobře pamatovat, nedejbože, abyste něco popletli! Navíc se od vás vyžadují přesné, velké a přitom ladné pohyby a gesta. Kdybyste tančili příliš jemně, vaše pohyby by se v objemných oděvech ztratily a tanec by působil asi tak elegantně, jako když se posouvá kredenc. Každý den a všude Oblíbeným tanečním sálem je zahrada, a tak si aranžéři a zahradníci na nedostatek práce nemohou stěžovat. Dekorativní konstrukce vyšperkované rostlinami berou dech, pečlivě navržené cestičky a romantická zákoutí vytvářejí pocit symetrie a rajské pohody. Kde jinde by také měly korzovat postavy oděné do honosných, ale nepohodlných šatů? Zahrada se stává divadelní scénou a každá událost je zároveň přehlídkou nejnovějších trendů hudebním, divadelním a tanečním festivalem zároveň. Jak moc se ale na takovém barokním fesťáku můžete odvázat, asi tušíte. Jenže pro krásu se musí něco vydržet! A to pro tanec platí dvojnásob, ovšem nejen v baroku. Balet noci Asi si neumíme představit prezidenta Václava Klause, jak tančí v Národním Divadle Labutí jezero, a raději to od něj ani neočekáváme. Zato Ludvík XIV. v roce 1653 osobně poprvé vystoupil 47

50 Nike hledá mladé fotbalové talenty! Připravila pro ně jednodenní kemp, kde se proti sobě postaví 500 hráčských nadějí z Čech, Moravy a Slovenska. Vítěze čeká utkání proti Spartě a podpis roční smlouvy s firmou Nike. TEXT a FOTO: Nike Chceme podpořit ty, kteří mají zájem pracovat na sobě víc než ostatní a chtějí něčeho dosáhnout, říká marketingový manažer Nike Michal Brabec. Hledáme nadané, odhodlané, 15-ti až 18-ti leté bojovníky, kteří si uvědomují, že nic není zadarmo a jsou ochotni vše podřídit svému snu. Účastníci kempu mezi sebou budou bojovat v jednotlivých fotbalových disciplínách jako je např. rychlost, přesnost, kontrola míče nebo vytrvalost. Na základě výsledků bodování pak odborníci a trenéři českých mládežnických fotbalových reprezentací vyberou 22 hráčů, kteří postoupí do finále. Ti absolvují pod vedením trenéra české reprezentace do 18-ti let Jaroslava Hřebíka kompletní přípravu na zápas proti historicky nejvýznamnějšímu českému klubu pražské Spartě. Pro pět nejlepších hráčů je též připravena roční smlouva s Nike. Všichni, kteří našli odvahu k účasti na tomto velkém fotbalovém projektu a splňují níže uvedené podmínky, se mohou od 5. září přihlásit na webových stránkách 29. září 2009 Tréninkové centrum AC Sparta Praha-Strahov Podmínky přihlášení aktivně hrající fotbalista kategorie mladší a starší dorost Nějaké otázky? Pište na Společnost Nike Inc. sídlí ve městě Beaverton ve státě Oregon a je světovým návrhářem, prodejcem a distributorem originální sportovní obuvi, oděvů, vybavení a doplňků pro celou řadu sportů a pohybových činností. Mezi dceřinné společnosti stoprocentně vlastněné společností Nike patří Converse Inc., která navrhuje, dodává na trh a distribuuje sportovní obuv, oděvy a doplňky, Bauer NIKE Hockey Inc., přední návrhář a distributor hokejového vybavení, společnost Cole Haan, která navrhuje, uvádí na trh a distribuuje módní oděvy, obuv a doplňky pro volný čas, a společnost Hurley International LLC, která navrhuje, uvádí na trh a distribuuje obuv, oděvy a doplňky pro akční sporty a životní styl mladých. ČÍSLO 1, 2009 ROČNÍK II 48

51 Zatmění na internetu: watch?v=zujrs8oymvm Webové stránky sdružení ALDEBARAN GROUP FOR ASTROPHYSICS, se kterým jsme v Číně byli: Zatmění v číně Jsem student 2. ročníku Matematicko-fyzikální fakulty při ČVUT v Praze a v červnu se mi podařilo odjet na tři týdny do Číny. Vydal jsem se tam hlavně proto, abych pozoroval nejdelší zatmění Slunce tohoto století. TEXT: Filip Přibyl, FOTO: archiv Filipa Přibyla, Profimedia.cz O Číně jsem viděl spoustu zajímavých dokumentů, díky kterým mě tato země, i když je pro nás často nepochopitelná, lákala ještě víc. Nádherné záběry chrámů, miliónová okresní města, vysokánské moderní budovy a příroda plná zcela jiných rostlin a zvířat. Moc jsem se těšil. Přitahovaly mě i zdejší prastaré tradice a odlišná kultura. Očekával jsem rozdíly mezi výstavními čtvrtěmi Šanghaje nebo Pekingu a chudými městečky, jimiž budeme projíždět a možná je i navštívíme. Většina mých očekávání se splnila, leccos mě překvapilo. Každopádně jsme do Číny přijeli plní napětí. Na expedici jsem se vydal s přáteli ze sdružení ALDEBARAN GROUP FOR ASTROPHYSICS, které si klade za cíl propagovat astrofyziku a fyziku plazmatu. Naše výprava měla 16 členů všech věkových kategorií. Všichni byli dobře naladění a veselí, takže bylo jisté, že o zábavu nebude nouze. Vůně Šanghaje První věcí, na kterou jsme si po příletu do Šanghaje museli zvyknout, byla teplota okolo 35 C a vysoká vlhkost, takže jsme se cítili jako v prádelně. Ve městě se k nim přidal ještě všudypřítomný puch a z prádelny se rázem stala zapařená popelnice. Po týdnu jsme si sice na zápach zvykli, takže bylo po problému, ale jen do té doby, než jsme přiletěli zpátky do Čech. Kolem naší skupinky se totiž stále vznášel nenápadný odér Šanghaje, který jsme my už dávno nevnímali, zato okolí ano. V Šanghaji jsme výtahem vyjeli na vrchol mrakodrapu Shanghai World Financial Center, což je druhá nejvyšší budova světa. Vypadá jako elegantní otvírák na pivo a měří 492 metrů, tedy o jen o 16 metrů méně než Taipei 101 na Tchaj-wanu, kterému připadá světové prvenství (zatím v prosinci jej převezme Dubaj). 49

52 Rozhled na město je ale odtud trochu jednotvárný samá sídliště v naprosté rovině a navíc ho kazí opar tvořený hustým smogem, což je další typická vlastnost čínských velkoměst. Zblízka je ovšem Šanghaj hodně rozmanitá, moderní obchodní centra a čisté metro se střídají se šíleně zanedbanými chudinskými čtvrtěmi. Sociální rozdíly jsou v Číně vůbec velice nápadné a způsob života těch, kterým bezprostředně nehrozí chudoba, a proto se počítají k těm šťastnějším jedincům, je pro nás stále nepředstavitelný: rodina vlastní malý krámek o jedné místnosti a v něm také i s dětmi bydlí. Velké množství lidí, kterým se tak dobře nedaří, spí na ulicích, v parcích, kde se dá. jídla. Domněnka, že na potravinových obalech by mohlo být uvedeno složení či návod k použití ve více jazycích, je zcela mylná. Pokud neumíte čínsky, nedozvíte se nic. Každé jídlo se proto stává velkým dobrodružstvím. Já jsem dopadl neslavně hned při první večeři. Kuřecí pařátky vyčuhující z misky notně otřásly mou důvěrou k čínské kuchyni. Ale nezatrpkl jsem a v dalších dnech ochutnal spoustu místních jídel, některých moc dobrých a skvěle kořeněných. Jenže nakonec, po zažívacích problémech, jež zachvátily celou naši skupinu, jsem pokorně vzdal dík globalizaci a uchýlil se pod ochranu hygienických předpisů jednoho nadnárodního řetězce rychlého občerstvení. Bohužel, hamburgerová dieta se nepříjemně podepsala na mé váze. Na obloze se objeví černý kotouč, lemovaný zářivým cípatým závojem sluneční koronou. Okamžitě se zešeří a výrazně se ochladí. Setmění je tak značné, že je možné pozorovat na obloze jasné hvězdy a planety. Číňan nechápe, že nechápete Ochota a slušnost zdejších lidí je všudypřítomná. Máte-li potíže, snaží se vám ze všech sil pomoct, což občas může být spíš matoucí. S Číňany se většinou nedomluvíte anglicky, natož německy či francouzsky. Dost často se stávalo, že Číňan mi přeochotně začal něco vysvětlovat, a když viděl můj nechápavý výraz, zvolna zpomaloval a mluvil pomaleji a pomaleji, abych pochopil, co říká, a hlasitěji a hlasitěji, jako by se smysl jeho slov mohl do mé hlavy procpat násilím. Když si nakonec uvědomil, že je to málo platné, pokusil se informace napsat. Opět jsem se projevil jako zcela negramotný Evropan. Možná bych odpověď na otázku kudy jít úspěšněji vyvěštil z čajových lístků na dně šálku než z absolutně nepochopitelných znaků. Kuřecí pařátky aneb chvála globalizace S čínským písmem se cizinec musí potýkat hlavně v menších městech. V turistických oblastech je vcelku běžný popis ulic latinkou. Ale není tomu tak vždy a všude, načež nastává zábava jak nad časopisovou stránkou kvízů. Porovnáváte obrázky v mapě a na ceduli s názvem ulice a nehledáte deset rozdílů, ale i jen jeden nepatrný. Jestliže váš smysl pro detail selže, skončíte za trest na úplně jiném konci města a jako fant musíte odevzdat část své hotovosti taxikáři. Potíže se dostavují i při obstarávání Terakotová armáda v Xi an Nedaleko velkolepého města Xi an, které samo o sobě rozhodně stojí za návštěvu, se nalézá jedna z nejznámějších čínských památek, osmý div světa, terakotová armáda císaře Čchina. Tvoří ji přibližně 8000 keramických soch vojáků, koní a válečných vozů (většinou v životní velikosti), jejichž úkolem bylo už od 3. století př. n. l. střežit věčný spánek panovníka uloženého ve výstavní hrobce. Celé dílo je ukázkou jak mistrovství čínských umělců, tak pýchy a megalomanie jejich vládců. Xi an má také jediné celkově dochované opevnění v zemi. Můžete si tady půjčit kolo a ujet 14 km přímo po jeho zdech. Dojem z této cesty ale opět kazí velice špatná viditelnost způsobená smogem. Never go to Datong Na chodbě našeho hostelu v Xi anu byl nápis Never go to Datong (Nikdy nechoďte do Datongu). Smáli jsme se a říkali si, jak jsou lidé hloupí; teď říkám, nepodceňujte čmáranice na zdech. Po příjezdu do Datongu se ukázalo, že neznámý autor nápisu věděl své. V hotelových pokojích běhaly krysy a celé město vypadalo, že snad nemá jedinou asfaltovou silnici. Zato nedaleko můžete navštívit chrámy zavěšené na téměř kolmé stěně ve výšce 50 metrů. Byly postaveny před více než 1500 lety, v období ROČNÍK II ČÍSLO 1,

53 A důležité informace o tom, jak se v Číně také žije: vlády Severní dynastie, aby chránily obyvatele okolní krajiny před povodněmi. Kousek nad nimi je postavena velká přehrada, k níž se bohužel nesmí. Další památkou této oblasti jsou jeskyně v Oblačném hřebenu. Zde se nachází ohromná sbírka vytesaných Buddhů, malých, větších i obrovských, na sošek v rozměrech od 4 cm do 7 metrů. Chcete vidět Zakázané město, náměstí Nebeského klidu, Letní palác? Jsou v perfektním stavu, nádherně udržované a za pár korun si dokonce můžete půjčit automatického průvodce v češtině. To, co vám možná bude chybět, je prostor a čas. Zařadíte se do nekonečného hada lidí a chvíli se necháte unášet od jedné pamětihodnosti ke druhé, ale protože na takový způsob prohlídky nejste z našich končin zvyklí, brzo hada opustíte a zkusíte to trochu bokem, po vlastní ose. Tam ale zase nebudou tak úžasné památky Zatmění Úplné zatmění Slunce, kvůli kterému jsme se do Číny vydali především, je nezapomenutelný úkaz. Dochází k němu ve chvíli, kdy se Měsíc dostává mezi Zemi a Slunce, přičemž je částečně, nebo zcela zakryje. Tato situace nastává, když je Měsíc v novu a Slunce, Měsíc a Země se srovnají na jednu přímku. Nejsou-li srovnány úplně přesně, pozorujeme jen částečné zatmění. Je sice také zajímavé, ale úplnému se nic nevyrovná. Ve chvíli, kdy Měsíc konečně zcela překryje Slunce, máte pocit, jako by někdo cvakl vypínačem. Na obloze se objeví černý kotouč, lemovaný zářivým cípatým závojem sluneční koronou. Okamžitě se zešeří a výrazně se ochladí. Setmění je tak značné, že je možné pozorovat na obloze jasné hvězdy a planety. Když má člověk štěstí, je Měsíc na své eliptické dráze blíže k Zemi a vychází proto úhlově větší než Slunce. Potom trvá déle, než přejde přes jeho kotouč, a tím pádem trvá déle i zatmění. My jsme tuto kliku měli, zatmění v Číně bylo nejdelší v tomto století. Naše skupina je pozorovala v oblasti, kde jeho délka dosáhla 5 minut a 40 sekund. Tento čas je samozřejmě znám předem a pozorovatel se může rozhodnout, zda se kvůli tomu vydat přes půlku světa. Co předem neznáte, je počasí, takže lidé, kteří se za zajímavým úkazem sjeli, byli vydáni na milost a nemilost oblačnosti stejně jako kdekoli jinde na světě. Dost jsme se báli, že bude zataženo. Ale hned jak zatmění začalo, udělaly se v mracích díry a my mohli pozorovat. Bylo to opravdu veliké štěstí, většina výprav neviděla nic a některým dokonce pršelo. Pod dozorem policie V Číně musíte mít na všechno povolení, tak to tady prostě chodí. Parta astronomů s foťáky, kamerami a dalekohledy je krajně podezřelá a její přítomnost na pozemcích jedné zdejší univerzity vyžadovala i dozor policie. Příslušníci nám páskami vymezili prostor pro pozorování, podobně jako japonské výpravě o pár desítek metrů dál. Pak udělali kordon a hlídali, abychom se nekamarádili ani s Japonci, ani s místními občany. Ti si ale vždy našli skulinku a každou chvíli se s námi někdo chtěl vyfotit. Byli jsme ve své ohrádce rozhodně větší atrakcí než jedinečný úkaz na obloze, který asi nikdo z nich za svůj život už neuvidí. Zprostředkovat zážitek ze zatmění Slunce je těžké. Pocit, jaký člověk zažívá, je jedinečný a nedá se vyjádřit ani slovy, ani obrazy. Jsem rád, že jsem Čínu navštívil. Ale tři týdny jsou příliš krátká doba, přírodu jsme nakonec viděli jen z vlaku a nedošlo ani na návštěvu Tibetu. Asi se tam budu muset ještě vrátit. Příště ale vynechám rušná města a kuřecí pařátky. 51

54

55 Facebook.com: Linda Fernandez Saez LINDA FERNANDEZ SAEZ Má příjemný, melodický hlas a mluví rychle. Jako by vždycky chtěla říct víc slov, než se jich vejde do jedné věty, do jedné minuty, do jednoho rozhovoru. Možná i proto Linda Fernandez Saez tančí. Jako by věřila, že řekne víc jediným pohybem. S tancem začínala jako sedmiletá ve Chvaleticích, ve čtrnácti nastoupila na pražskou taneční konzervatoř a dnes je z ní mistryně, co si může ukázat na víc tanečních stylů, než kolik má prstů na ruce, a říct: tohle je moje taneční parketa. Contemporary dance i tradiční africké tance, jazz dance, street a hip hop. Vystupuje s renomovaným souborem Moniky Rebcové BA-TO-CU a také s JAD Company, kterou založil Yemi, tanečník, choreograf, promotér a kdysi i moderátor hitparády Eso. Je to profesionálka, tanečnice na volné noze. TEXT: Ondřej Formánek, Reflex, FOTO: Jakub Nedbal pro NIKE 53

56 To se v Čechách dá uživit tancem? No, umělecký tanečník u nás v Čechách moc dobře placený není. Pomohlo mi, že mě začal zastupovat Yemi. Otevřel mi dveře na nová místa. Například? V jeho případě je to převážně komerční svět. Takže se s ním dostanu na castingy do různých reklam a na taneční přehlídky nebo třeba tančím na soutěži Tanečník roku. To je akce pro mladé talentované lidi, kteří k nám přijdou z ulice. Můžou soutěžit a vyhrát jako hlavní cenu účast na tanečním workshopu v New Yorku, oblečení od Nike a roční členství ve fitness klubu. To je myslím sympatický. Ale nejradši děláš co? Afro tanec a současný moderní tanec. S Monikou Rebcovou a souborem BA-TO-CU připravujeme projekty pro pražské divadlo Ponec, představení s africkými tanci jezdíme předvádět po celých Čechách, nebo tančíme pro děti z Afriky. Počkat, to jako tančíte dětem z Afriky nebo dětem v Africe? Ne, dětem z Afriky u nás v Čechách. Tady jsou organizace jako například Africký dům, které nás občas požádají, jestli bychom pro ně neudělali charitativní taneční vystoupení nebo nezahráli africkou pohádku. Výtěžek pak jde třeba na dostavbu školy v africkém Mali. Jste v BA-TO-CU každý den? Ráda bych, ale nejde to. Nemám tolik času. Jsem tam každé pondělí a jinak se tomu snažím dát co nejvíc volného času, trénuju nejenom tanec, ale třeba taky cvičím na tradiční africké hudební nástroje jako djembe nebo dundun. Cítila jsem, že ty pohyby jdou ze mě. Šlo to samo. Jako by ve mně někdo něco zapálil. Jak vypadá tvůj typický den? Tancuju. Každý den mám trénink. Každý den v týdnu mám jinak zaměřený. Nebo se připravuju na nějakou akci, to potom nacvičuju program, který tam budu tančit, celé dny, od rána do večera. A když máme s lidmi, co sem přijedou třeba z ciziny, nějakou taneční dílnu, trávím s nimi třeba sedm nebo deset dní v kuse. Tančíme a cvičíme od nevidím do nevidím. Takže jsi jako čert, co nikdy nespí a nikdy neodpočívá... Naopak, já jsem křesťanka. Takže odpočívám tím, že si čtu Bibli. Ale křesťanka jsem i ve chvíli, kdy tančím. Chceš vědět přesně, jak vypadá můj den? Jasně. Takže... vstávám pozdě. Protože trénuju i do jedenácti večer a pak si do půl druhé v noci čtu Bibli. Vstanu v devět, modlím se, jdu s pejskem do parku a pak na trénink, třeba s Yemim, na zkoušku v divadle nebo na workshop. Tam strávím celý den. Taky mezitím jím, abych neumřela hlady. No a pozdě večer přijdu domů, dám si sprchu, připravuju si choreografii na další den a pak si zase čtu Bibli. ČÍSLO 1, 2009 ROČNÍK II 54

57 Byla jsem zamilovaná do Do maminky do TANCE do nudlí s mákem do modré barvy atd., Ale jestli myslíš kluka, tak to zrovna do žádného. Moje mysl byla na tanečním sále. Měla jsem rok před talentovými zkouškami. Moc jsem se na ně těšila. Nejvíc jsem si přála TANČIT. Nejvíc jsem se bála... Asi pavouků. Vůbec mě nebavilo Vařit. Největší průšvih ve škole Já jsem byla hodné dítě, prosím pěkně. Oblíbený učitel/-ka... Všichni. Moje školní léta byla moc fajn. Vzpomínám na ně velmi ráda. Neměla jsem NIKDY problém, když jsem třeba potřebovala odjet na vystoupení. Ve všem, co se týkalo tance, jsem měla plnou podporu. Neoblíbený učitel/-ka Nebyl/-a. Oblíbený zpěvák, kapela, film... Michael Jackson, kapela Take That. Film Bílé noci, kde mě naprosto dostal baletní mistr Baryšnikov a jeho deset piruet, které dal za sebou jak nic. A Nekonečný příběh, asi. 55

58 Máš v rámci tréninku i kondiční cvičení? Že bys třeba denně půl hodiny skákala přes švihadlo? To ne. Africký tanec je sám o sobě děsně náročný na fyzičku... Znáš ho? Moc ne... Je hrozně dynamický. Člověka dostane rychle do kondice. Než jsem si na něj zvykla, tak mě vysiloval, ale teď už cítím, jak ho moje tělo potřebuje. Africký tanec je pro mě něco jako pro jiného chodit do fitka. Když jsi mluvila o tom, jak se celé dny nebo týdny od rána do večera připravuješ na vystoupení, připadalo mi, že občas žiješ jako boxer. Ten taky před zápasem obětuje přípravě úplně všechno, zřekne se všech radovánek jako mnich a žije v nekonečným drilu. Já ale přípravy na vystoupení miluju. Protože to jsou chvíle, kdy můžu tvořit. Hrozně se mi líbí, jak představení roste, jak do něj každý člen skupiny přidává něco nového. Společně ho stavíme, ze svých pocitů. Z pocitů, nebo z rozumu? Vy stavbu vystoupení neplánujete dopředu jako třeba architekt? Nejdříve se většinou dohodneme na společné myšlence. Každý z nás nad ní doma přemýšlí a na další zkoušku přinese návrh a ten nám předvede. To pak inspiruje třeba mě, abych jeho nápad rozvinula. A dál je to jako řetězová reakce. Všichni společně hledáme. Vždycky jsem měla štěstí na lidi, kteří cítí a přemýšlí podobně jako já. Jsme na stejný lince. Takže se nehádáte? Ne, to nikdy. Jak to děláte, když máte jiný názor? My míň diskutujeme a víc tančíme. V tanci, v pohybu si nakonec vždycky porozumíme. Kvete to. Narodila ses v Pardubicích I tohle sis o mně zjistil? Samozřejmě. I to, že jsi vyrůstala ve Chvaleticích, kde jsi začala s tancem. Žila jsem tam do čtrnácti let, pak jsem odešla studovat taneční konzervatoř do Prahy. Kluby, akce, extáze, LSD..., trvalo to asi dva roky. Drogy mi rozhodily imunitu tak, že jsem dostala infekční mononukleózu. Když si tě představím, jak jako malá černoška, možná i s malým afrem na hlavě, tancuješ ve Chvaleticích na pódiu v českým lidovým kroji... Musela jsi docela vyčnívat, ne? Nevzpomínám na tu dobu úplně ráda. Měla jsem s tím problémy, asi víš jaké. A hlavně to někteří lidi dávali zbaštit mojí mámě. Protože jsem byla v celém městě jediná takhle tmavá a někteří byli toho názoru, že bych měla vypadat jinak. Jenže moje máma je bojovník, tu jen tak něco nedostane. Jak jsi to prožívala? O mnoha nepříjemnostech, kterým musela máma čelit kvůli tomu, že jsem napůl černoška, jsem se dozvěděla až později. Když mi bylo tak devět deset let. Já sama jsem měla ve školce i ve škole štěstí na dobrý lidi. S rasismem jsem se setkala, to je jasný, ale ono je to těžké oddělit od tehdejšího režimu,

59 protože mojí mámě kvůli mé rasové odlišnosti komplikovalo život hlavně pár komunistických funkcionářů, kteří měli tehdy ve Chvaleticích moc. Tancování byla pro mě tak trochu záchrana. Útočiště. Lidi, s nimiž jsem tancovala, byli fajn. A byl to únik, díky cestám na soutěže a vystoupení jsem se dostávala ven. I když nemůžu říct, že bych svoje Chvaletice jako dítě neměla ráda. A co tatínek? Je Afrokubánec. Na Kubě se narodil, má africké předky, a teď žije ve Španělsku. Vídáte se? Viděli jsme se jednou. Když mi bylo osmnáct, jela jsem za ním do Barcelony. Protože za komunistů nám úřady tvrdily, mně i mámě, že zemřel. Až po letech jsme se nějakým zázrakem dozvěděly, že žije. Zázrakem? Přišel dopis, telefon, telegram nebo nám to řekl víceméně náhodný člověk, už nevím. Ale byla to hrozně zvláštní náhoda. Táta nás opustil, když mi byl rok. Do tehdejšího Československa přicestoval za komunistů jako levná pracovní síla z Kuby, pracoval na stavbě chvaletické tepelné elektrárny. Po nějaké době se s ostatními Kubánci dozvěděl, že musí odjet domů. A to hned, jinak se odsud už nedostane. Táta chtěl po mamce, ať jede s ním, jenže máma tu měla ještě jednu dceru, moji o šest let starší sestru, a kvůli ní se rozhodla, že zůstane v Čechách. Tím jsme se úplně rozdělili. Komunikace potom vázla, protože dopisy někdo zadržoval. Když jsem se s tátou po letech setkala v Barceloně, tak ze stovek dopisů, co jsme mu poslali, jich dostal asi deset. A nakonec nám začali tvrdit, že táta už nežije. Byla to velká změna, když ses ve čtrnácti letech přestěhovala do Prahy? Překvapila mě ta volnost velkoměsta. Najednou jsem potkávala lidi, kterým se líbilo, jak vypadám. A myslím si, že přinejmenším v Praze se to pořád zlepšuje. Že lidi po mně koukaj, připadám jim jiná, ale o to víc je zajímám: odkud jsem a jak to, že umím tak dobře česky. To je příjemný. Ale ono je to úplně stejný, když přijedu do Afriky. Tam všem zase připadám nějaká moc světlá a možná na mě koukají ještě víc než lidi tady. To je vtipný. Měla jsi období, kdy bys cítila potřebu hledat svoje kořeny? Jít za tou africkou holkou uvnitř? To se děje právě teď. Od doby, co jsem se před lety s tátou poprvé viděla v Barceloně, jsme na sebe zase ztratili kontakt. Teď se mi ho podařilo najít, snad se uvidíme. A zjistila jsem, že moje babička, která žije na Kubě, jezdí pravidelně do Barcelony a prý na mě pořád myslí, takže se možná po letech setkám i s ní. prostě mi chyběj. Tak jsem si vzala alespoň jejich příjmení. Na začátku rozhovoru jsi říkala, jak si každý večer čteš Bibli. Být silně věřící je u nás silně neobvyklé. Jak ses stala křesťankou? Vždycky jsem věřila v Boha, sama od sebe. Pak jednou, bylo mi deset let, jsem byla na letním táboře s dětma ze sociálně slabých rodin, které nemají mámu nebo tátu, a přijeli za náma křesťani. To, co nám tam říkali, jsem brala jako potvrzení toho, co jsem si vždycky myslela. Čím jsem starší, tím intenzivněji věřím. Být křesťankou je pro mě jako pít vodu. Teď vypadáš jako vzorná postavička z Karafiátových Broučků. Žiješ disciplinovaně, celé dny usilovně cvičíš a ve volném čase se věnuješ Bohu. Bylo to tak vždycky, nebo jsi měla i zlobivé období? A je to tady... Měla jsem období, kdy jsem fakt řádila. Kluby, akce, taneční drogy. Extáze a párkrát i LSD. Brala jsem je víkendově, což může někomu připadat málo, ale mně to dnes přijde dost. Tohle období trvalo asi dva roky a skončilo to špatně. Dostala jsem infekční mononukleózu. Ne z nějaký jehly, nikdy jsem si nic nepíchala, jen jsem měla ze svého životního stylu tak špatnou imunitu. Tu mononukleózu jsem navíc přechodila. Takže jsem skončila v nemocnici. Tři roky jsem nemohla tančit. To byla obrovská rána, od sedmi let žiju tancem. V jednu chvíli jsem na tom byla tak špatně, že jsem si v nemocnici nebyla schopná ani dojít na záchod. V duchu jsem mluvila s Bohem: já vím, že jsem to celé zkazila. Ale dej mi prosím ještě jednu šanci. Dva dny na to mě pustili domů. Uvědomila jsem si, jak jsem vlastně mrhala životem a že jsem během těch dvou divokých let ublížila řadě lidí. Rozhodla jsem se, že budu s Bohem a budu pro něj tančit. Za tři roky jsem se vrátila. A další neřesti? Nemám. Alkohol jsem nepila nikdy, kouřila jsem kdysi, asi půl roku. Jako teenagera mě akcičky a parties samozřejmě lákaly. Ale když jsem je dala, nikdy mě to nenaplnilo tak, jak jsem čekala. Co bys doporučila klukům a holkám, kteří se tak jako ty chtějí věnovat tanci? Klidně mě můžou kontaktovat, pomůžu jim vybrat správnou taneční školu nebo třeba doporučím někoho, kdo jim ukáže cestu. Můj mail je nebo mě najdou na Facebooku. A souvisí s tím sebeobjevováním i fakt, že tančíš africké tance? Já jsem je dříve vůbec netančila, přivedla mě k tomu až Monika Rebcová. Neměla jsem k tomu žádný vztah a nic jsem od toho nečekala. Ale od prvních momentů, kdy jsem se afro tancům začala věnovat, jsem cítila, že ty pohyby jdou ze mě. Šlo to samo. Jako by ve mně někdo něco zapálil. Zároveň jsi nedávno přijala příjmení po svém otci. Přišlo mi to docela symbolické: dříve ses jmenovala Linda Pokorná, dnes je z tebe Linda Fernandez Saez. Pokorná jsem pořád, vždyť jsem se tady narodila. Pořád jsem dcera svojí mámy. Příjmení Fernandez Saez jsem si nevzala proto, aby to na plakátech vypadalo atraktivněji, ale... bude to znít možná dětsky, naivně, ale mně táta a jeho rodina

60 JAK STAHOVAT Z INTERNETU ZDARMA Jasně, pořád platí, že za filmy, hry nebo hudbu by se mělo zaplatit těm, kdo je vyrobili. A kdo chce být počítačovým pirátem, musí počítat s tím, že může skončit ve vězení Přesto je na internetu dost věcí, které lze stáhnout úplně zdarma a přitom neporušovat zákony. Jak se k nim proklikat? TEXT: Karel Veselý, FOTO: archiv KAM JÍT, KDYŽ CHCI NA NETU upravit fotky používat agregátor THE HYPE MACHINE (www.hypem.com), kde skouknete i žebříčky nejžhavějších tracků Potřebujete rychle upravit fotku a nechce se vám kvůli tomu složitě instalovat nějaký program? Na stránce poslechnout hudbu máte vše potřebné Od změny velikosti přes korekci barev až ke složitějším hrátkám s různými filtry. A taky se tam dá malovat. Internet je dneska už tak rychlý, že je lepší poslechnout si muziku I když to tak na první stránce nevypadá, PIXLR je v češtině Stačí na webu než ji stahovat do počítače. Většina muzikantů dává spustit image editor a v sekci language si nastavit správný jazyk. písničky na svoje stránky na Někteří dokonce zveřejňují celá alba a to ještě předtím, než oficiálně vyjdou. Tak to stáhnout hry třeba udělal Eminem s novinkou Relapse I hrát se dá na internetu zdarma a nemusí to být jen osekané...kouknout na filmy demoverze Koukněte na nebo idnes.cz. Určitě tam najdete něco, co pak sami nebo s kamarády Zábava u nových bijáků není zadarmo, ale pokud vám stačí třeba zapaříte fanouškovské zpracování slavných trháků, studentské nebo starší filmy a dokumenty, na které vypršela autorská práva, zkuste kouknout na video FREEMOVIESCINEMA (www.freemoviescinema.com) Najdete tam třeba The Hunt For Gollum čtyřicetiminutový film, který natočili Bývaly časy, kdy se na YouTube.com daly najít úplně všechny fanatičtí příznivci Pána Prstenů hudební klipy, co srdce ráčilo. Teď je to kvůli autorským právům složitější a klipy nejpopulárnějších interpretů jsou k nalezení už kouknout na trailery jen na jejich oficiálních stránkách nebo třeba na stream.cz. Když ale chcete něco neobvyklého, nebo třeba uložit Když chcete mít přehled o tom, co se zrovna ve světě chystá filmeček, který jste sami natočili, určitě zkuste za nové filmy do kin a jak asi budou vypadat, určitě zavítejte na stránku Najdete zde spoustu stáhnout hudbu ukázek a zajímavých informací Chcete získat nejnovější MP3 svých oblíbenců? O přísun nové stáhnout programy hudby na internet se starají MP3 blogy, které jsou ale často velmi úzce zaměřené Tak třeba nejlepší hip hop najdete na blogu praž ského DJ Tuco MEANBUCKET (www.meanbucket.net) a skvělé drahé, jiné jsou ale úplně zadarmo. Na najdete mash-upy jsou zase na DISCOBELLE (www.discobelle.net) Pro- skoro všechno: freeware od her do mobilu až po účinné antiviry 0 Některé programy pro vaše počítače nebo mobily jsou hodně tože jsou ale podobných blogů stovky, je k jejich sledování lepší pro vaše PC ČÍSLO 1, 2009 ROČNÍK II

61 vše o tweetování na: TWEET, TWEET, TWITTER Twitter je po Facebooku a Myspace třetí nejrozšířenější sociální sítí a v poslední době zaznamenává celosvětově nejprogresivnější nárůst uživatelů Své profily zde mají herci z Twilight, cyklistický bůh Lance Armstrong i Kanye West TEXT: Kay Buriánek, FOTO: archiv Se slavnými jmény je pochopitelně (stejně jako na facebooku) systém než na facebooku, kde se potkává každý s každým, ale problém, protože nikdy nevíte, zda je profil pravý, nebo si s vámi aspoň nemusíte číst výsledky všech těch pitomých testů, které zahrává nějaký vtipálek. Zmíněný Kanye si na to majiteli twitteru nejednou stěžoval a ten se nakonec rozhodl zpřísnit pravidla mohli s někým sledovat navzájem, je však i tady možné, navíc vás vůbec nezajímají. Zařídit obousměrný provoz tak, abyste se založení některých účtů. Viditelné potvrzení toho, že jde o oficiální profil celebrity nebo firmy, může zatím z důvodu technické osob, přehledu žhavých diskuzí a podobně twitter nabízí vychytávky v podobě žebříčků nejsledovanějších náročnosti využívat jen pár vyvolených, postupně však určitě Tomu, kdo má zkušenost s FB nebo M.Space, se tady bude cítit dojde k jeho rozšíření jako ryba ve vodě, vytvoření profilu mu nezabere víc než pár vteřin Doporučuju ho vyšperkovat fotkou, vlastním skinem (pozadím) a v kolonce bio zmínit, o co se zajímáte. To usnadní orientaci Jak správně pípat? Na twitteru můžete posílat a číst zprávy dlouhé maximálně vašim potenciálním followers. A teď už můžete začít vyhledávat znaků, jsou to tedy jen takové tweety (pípnutí). Fotky a videa se a přidávat své oblíbené kapely, DJ s i kamarády a sledovat, kdo nezobrazují přímo na ploše profilu, ale na internetu (kliknutím v čem jede, co zrovna dělá, kam letí, kde bude jaká party, co si na odkaz). Vaši přátelé jsou rozděleni na followers a following zrovna kdo koupil na sebe, nebo co měl před půl hodinou k obědu. Míra dobrovolného odkrývání soukromí tím sice kulminuje, ale Followers jsou ti, co si vás vybrali a chtějí vás sledovat Jim se na profilu zobrazuje vše, co napíšete. Following jsou sledovaní, díky ochranným zábranám se dozvíte jenom to, co vám ostatní tedy ti, jejichž příspěvky zase chcete číst vy. Je to trochu jiný dovolí, stejně jako vy na sebe prásknete jenom to, co chcete

62 DIY = do it yourself = udělej si sám Vytvářet je zábavnější než konzumovat. wikipedia.cz > DIY ninja rukavice Ninja je ten, kdo zná tajemství, nebo ten, co umí být neviditelný. Podle japonské legendy vzešli tito obávaní bojovníci z tajuplného národa skřítků tengu, kteří ovládali lidskou mysl a vyznali se v černé magii. Pravdou spíš je, že základy špionáže, sabotáže a rychlé likvidace nepřítele (tedy toho, čím se ninjové většinu času zabývali), položili středověcí japonští mniši z horských oblastí. Návleky inspirované jejich tradičním oblekem zvládneš ušít za pár minut. Hodí se jak na trénink, tak na koncert tvé oblíbené kapely. TEXT: M. Overstreet, ILUSTRACE: Lela Geislerová ČÍSLO 1, 2009 ROČNÍK II 60

63 1. Ustřihni rukávy ze staré mikiny a rozstřihni je podél švu. 2. Délku a šířku rukavice naměř podle své ruky. Připočítej 2 cm na švy. 3. Ozdobné pruhy nastříhej z látky nebo koupené stuhy a přišpendli je. 4. Pak přišij do středu rukávu. 5. Teď rukavici obal těsně kolem ruky a popros někoho, aby ti ji nastehoval. 6. Sešij, odstřihni přebývající látku 1cm od švu a začisti. 7. Prostřihni díru na palec. Aby se netřepila, můžeš ji obšít bavlnkou. 8. Hotovo, máš ninja návleky! 61

64 KOMIKSFEST! ročník komiksového festivalu proběhne až v Praze. info: ČÍSLO 1, 2009 ROČNÍK II 62

65 Autor tohoto komiksu Nikkarin (*1987) letos debutoval komiksovým albem pod názvem 130: Odysea. info: komiks Nikkarin,

66 Emily se nudí i na internetu: Znáte ji? Emily Strange je ztracená, temná, znuděná, záhadná a divná postava podrývající autority, v jejíž blízkosti vždycky najdete ČERNÉ KOČKY, XTRÉMNÍ ZÁŽITKY A NEVYČERPATELNOU INSPIRACI. U jejích podivně obutých nohou jí bude brzy ležet celé lidstvo! (Jenže na to ona kašle ) soutěž Máme v redakci pět velmi černých triček a pět knih s komiksem, který je plný temných stínů, zvrácené líbeznosti a ohavné roztomilosti. Dozvíte se v něm, co všechno jde dělat s drátěným ramínkem na šaty a jak kočička málem do pekla přišla. Taky si přečtete divné rozhovory s The Damned, Marilyn Mansonem a Elvírou, Paní Temnot. Může to být vaše! Proč je černá nejlepší barva? Protože černé oblečení se vlastně nemusí prát. Protože černý lak na nehty vypadá cool, i když je oloupanej. Protože černá není hodná. Protože temnější barva neexistuje. Máte vlastní xtrémně divnou odpověď? Sem s ní, čekáme na mailu Když to nestihnete do 25. září, máte nejčernější smůlu. Všechno si to necháme! 64

67

68