Frazeologizmy obsahující názvy orgánů smyslového vnímání v češtině a ruštině

Transkript

1 Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav slavistiky Ruský jazyk a literatura Martina Krátká Frazeologizmy obsahující názvy orgánů smyslového vnímání v češtině a ruštině Bakalářská diplomová práce Vedoucí práce: PhDr. Jiří Gazda, CSc. 2008

2 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury.... podpis autora práce

3 Na tomto místě bych chtěla vyjádřit své poděkování PhDr. Jiřímu Gazdovi, Csc. za jeho cenné rady a připomínky, kterými přispěl k vytvoření této práce.

4 Obsah 1 Úvod Teoretická část Terminologie Pojem frazeologie Pojem frazeologismus a idiom Vztah frazeologie k ostatním disciplínám Vlastnosti frazeologismu Klasifikace frazeologismu Sémantická klasifikace Strukturní klasifikace Klasifikace podle funkce Klasifikace podle původu Klasifikace podle slovních druhů Klasifikace dle báze vzniku Klasifikace dle ustálenosti a variantnosti Stylistická klasifikace Komplexní a kombinovaná klasifikace Klasifikace dle míry ekvivalence Vztahy mezi frazeologismy Praktická část Frazeologismy obsahující smyslový komponent jazyk Úplné ekvivalenty Částečné ekvivalenty Frazeologické analogy Neekvivalentní frazeologismy Frazeologismy obsahující smyslový komponent nos Úplné ekvivalenty Částečné ekvivalenty Frazeologické analogy... 36

5 3.2.4 Neekvivalentní frazeologismy Frazeologismy obsahující smyslový komponent oko Úplné ekvivalenty Částečné ekvivalenty Frazeologické analogy Neekvivalentní frazeologismy Frazeologismy obsahující smyslový komponent ucho Úplné ekvivalenty Částečné ekvivalenty Frazeologické analogy Neekvivalentní frazeologismy Závěr Resumé Příloha Seznam literatury... 62

6 1 Úvod Ve své bakalářské diplomové práci si kladu za cíl z porovnávacího hlediska analyzovat ruské a české frazeologismy obsahující názvy smyslových orgánů jazyk, nos, oko a ucho. Téma mé bakalářské práce jsem si zvolila z důvodu poměrně hojného výskytu frazeologismů s názvy smyslových orgánů jak v české, tak v ruské frazeologii a jejich vysoké frekvence aktivního užití v mluvеné řeči. Dále chci upozornit na fakt, že často dochází k jejich chybnému či nevhodnému použití popřípadě záměně a oblast frazeologie se tak stává nemalým oříškem pro překladatele. V neposlední řadě bych se chtěla zmínit o důležitosti frazeologismů v jazyce jako významné jazykové složce, která obohacuje naše vyjadřování a stává se nedílnou součástí našeho života. V dané situaci nám pomáhají vyjádřit určitou myšlenku s jistou mírou expresivity, emocionálním zabarvením, které dodávají naší výpovědi subjektivní hodnocení, pro něž bychom jen s obtížemi nacházeli slova. Je to jeden z nejvýznamnějších prostředků, který na jedné straně sbližuje různé národy prostřednictvím přejímání frazeologismů do slovní zásoby, a na straně druhé pomáhá rozšířit naše povědomí o reáliích a tradicích jiných národů díky nacionálním frazeologismům. Bakalářská práce je členěna na dvě části teoretickou a praktickou. V první části se zabývám teoretickými poznatky z oblasti frazeologie a podávám základní přehled o frazeologii, jejím vymezení, vztahu frazeologie k ostatním vědním disciplínám a o klasifikaci, přičemž se zaměřuji na výklad dané problematiky v ruské a české frazeologii. V praktické části aplikuji dané teoretické poznatky z frazeologie na zkoumaný jazykový materiál, který klasifikuji dle míry ekvivalence ruského frazeologismu s českým. Jedná se především o výzkum na základě formální a strukturní podobnosti, popřípadě odlišnosti frazémů. K ruskému frazeologismu dohledávám nejvíce odpovídající český frazeologismus. Tyto frazeologismy zařazuji následovně podle míry jejich gramatické shodnosti, podobnosti či rozdílnosti k daným typům ekvivalence, které jsou vymezeny na začátku praktické části. U některých ruských frazémů, ke kterým není možné dohledat synonymní či sémanticky podobný frazeologismus, uvádím opis. Při svém výzkumu se neomezuji jen na jejich dělení z hlediska ekvivalence, ale snažím se také vystihnout odlišnosti daných dvojic frazémů ve formě analýzy pod uvedenými frazeologismy. Jedná se především o poznámky ke gramatickým odlišnostem, popřípadě strukturní stránce 6

7 frazeologismů. V některých případech se zaměřuji na výklad původu ruského frazeologismu. Při shromažďování potřebného jazykového materiálu ruských frazeologismů jsem se opírala o Фразеологический словарь русского литературного языка (Федоров, 2001). Nashromážděný jazykový materiál jsem doplnila o frazeologismy z nového slovníku s názvem Фразеологический словарь русского языка (Булыко, 2007). Výrazně mi k utřídění a porovnání frazeologismů dle míry ekvivalence přispěly také dvojjazyčné slovníky Rusko-český frazeologický slovník (Martinková, 1953) a Česko-ruský frazeologický slovník (Mokienko Wurm, 2002), které mi přiblížily koncepci srovnávání česko-ruských frazeologismů. České frazeologismy obsahující názvy smyslových orgánů jsem čerpala z třídílného Slovníku české frazeologie a idiomatiky (Čermák, Hronek, Machač, 1983, 1988, 1994) a z tématického frazeologického slovníku Názvy částí lidského těla v české frazeologii a idiomatice (Mrhačová, 2000). U některých frazeologismů je uveden jejich původ, který poukazuje sémantickou stranu frazeologismů. 7

8 2 Teoretická část 2.1 Terminologie V této kapitole bych se ráda věnovala charakteristice základních pojmů spadajících do oblasti frazeologie, které jsou nezbytné pro pochopení dané problematiky frazeologie a idiomatiky Pojem frazeologie Na základě jejího vzniku je možné pokládat frazeologii za poměrně novou disciplínu, jejíž rozvoj spadá do 20. století. Chceme-li objasnit pojem samotné disciplíny frazeologie, měli bychom v prvé řadě vzít v úvahu, že se jedná o jazykovědnou disciplínu, jejímž předmětem zkoumání je jazyková jednotka zvaná frazeologismus. Molotkov (1977, 6) definuje termín frazeologie dvojím způsobem: как научная дисциплина, изучающая фразеологизмы, или фразеологические единицы, языка, и как сам состав или совокупность таких единиц в языке. Čermák (1985, 166) charakterizuje frazeologii jako samostatnou jazykovou disciplínu zabývající se studiem, případně popisem svérázných jazykových jednotek různého typu a více úrovní, které dlouho vzdorovaly souvislému popisu Pojem frazeologismus a idiom Na tomto místě by bylo vhodné dodat vzhledem k předchozí definici, že pod pojmem jazyková jednotka má Čermák na mysli spojení, které se vyznačuje celistvostí a nedělitelností jeho komponentů. Je tedy nezbytné si pod frazeologismem jako onou jazykovou jednotkou představit souhrn slov, které se nachází v určitém pevném vztahu, a jejichž význam není možné analyzovat samostatně, ale v rámci vyššího jazykového celku, tedy frazeologismu. Jozef Mlacek (1984, 46) vykládá frazeologismus jako ustálené slovné spojenie, ktoré sa vyznačuje obraznosťou a nerozložiteľnosťou svojho významu, ako aj expresívnosťou. Čermák (1984, 177) charakterizuje frazém a idiom jako nemodelové a ustálené syntagma prvků, z nichž (aspoň) jeden je z hlediska druhého členem extrémně omezeného a zavřeného paradigmatu. Také uvádí nefunkčnost komponentu frazému v jiném spojení, kde dochází ke ztrátě nebo změně významu určitého komponentu frazeologismu jako samostatně stojící jednotky. Frazeologismus mít něco za 8

9 lubem obsahuje komponent lubem, který mimo uvedené ustálené spojení slov ztrácí svůj význam. Je však považován za důležitou významovou součást frazeologismu, bez níž by nebylo možné sémantické zařazení. V určitých případech se může jednat o slova již zastaralá, která vymizela ze slovní zásoby a vyskytují se pouze jako složka frazému. Ruský frazeologismus у черта на куличках v sobě zahrnuje slovo кулички, správně кулижки, označující dříve vypálená místa v lese, paloučky či bažiny. V dnešní aktivní slovní zásobě ruského jazyka slovo кулижки prakticky vymizelo a užívá se jen v uvedeném spojení slov. Z pohledu ruské frazeologie Kunin (Кунин, 1970, 8) frazeologismus charakterizuje jako устойчивое сочетание лексем с полностъю частично пересмысленным значением. Frazeologismus je možné zaměnit výrazy ustálené spojení slov, frazeologická jednotka, idiom, frazéma. 1 Na termíny frazém a idiom v dnešní době nemají jazykovědci jednoznačný náhled. J. Mlacek (1984, 22) popisuje idiom jako synonymum pre pomenovanie sémanticky najtesnejších ústálených spojení, z čehož vyplývá, že idiomy tvoří jen část frazeologismů, které stojí v bezprostřední blízkosti a jež nazývá frazeologickými zrasty (srůsty). Čermák tyto dva pojmy rozlišuje následujícím způsobem: frazém je chápán jako útvar vyznačující se formou a funkcí (tedy z hlediska formálního), zatímco na idiom pohlíží Čermák z hlediska obsahově-sémantického. Podíváme-li se tedy na vymezení těchto pojmů, nedochází zde k naprosté významové shodě pojmů, ale rozdíl spočívá v oblasti frekvence obou jednotek, kde idiom je chápán v užším slova smyslu. 2.2 Vztah frazeologie k ostatním disciplínám Z hlediska vztahu frazeologie k ostatním lingvistickým disciplínám ji řadíme do oblasti lexikologie. Dříve však dle různých konceptů byla frazeologie pokládána kromě již zmíněné lexikologie, kam byla situována ponejvíce, za oblast stylistiky a syntaxe (Mlacek, 1984, 14). Uveďme zde alespoň V. V. Vinogradova jako významného lingvistu upřednostňujícího sémantickou rovinu frazeologie před stylistickou. Z dalších oblastí, jazykových či nejazykových, lze frazeologii považovat za úzce spjatou s literaturou, kde slouží jako zdroj symbolické představivosti objevující se v dílech autorů. Samozřejmě je nutné zmínit hlubší sepjetí frazeologie s etnologií, jejichž společný 1 На русском языке выражается фразеологизм при помощи различных терминов: фразеологическое выражение, фразеологическая единица, фразеологической оборот речи, устойчивое сочетание слов, фразеологизм, идиома, идиоматизм и в непоследнем ряде фразема (Молотков, с.10) 9

10 zájem spatřuji v hlubším poznání a vyjádření způsobu života lidu, jejich tradic, kultury a zvyků. Společné prvky nacházíme také s historií, filozofií a v neposlední řadě také s etikou. Do problematiky frazeologie se podle různých předloh řadí rčení, přísloví, pořekadla a pranostiky, popřípadě okřídlená slova a citáty Vlastnosti frazeologismu Abychom určili, je-li daný výraz frazeologismem nebo jen spojením určitých slov, musíme vymezit kritéria či vlastnosti, které jsou pro daná ustálená spojení slov příznačné a jimiž se frazeologismus odlišuje od jiných jazykových konstrukcí či jednotek 3. V první řadě se frazeologismus vyznačuje ekvivalencí se slovem. Jinak řečeno, dané ustálené spojení slov se dá zaměnit nebo nahradit, popřípadě opsat jiným slovem, aniž bychom užitím synonymního slova místo daného frazému změnili nebo porušili výpovědní hodnotu. Například výraz водить за нос se dá nahradit výrazem обманывать. Rozdíl mezi uvedenými výrazy spočívá v míře expresivity, zabarvení a emocionality, přičemž nedochází k výrazné sémantické změně, ale způsobuje určitou odlišnost v této rovině. Zatímco frazeologický obrat vypovídá o daném jevu či činnosti s určitým pohledem na věc a skrývá v sobě jakousi osobitost či stanovisko vlastní mluvčímu, ať už s jistým nádechem agrese nebo radosti, ekvivalentní výraz vyjádřený slovem obsahuje nulovou emocionální či expresivní zabarvenost. Ekvivalence se v tomto případě tedy nevztahuje na míru expresivity, která poukazuje na poněkud odlišnou sémantickou stránku, jinými slovy řečeno na významovou příbuznost. Co se týče formy, tedy gramatických a morfologických kategorií, frazeologismus a jemu ekvivalentní slovo se neshodují. Zatímco dříve přetrvával mezi lingvisty názor, že ekvivalence sloužila jako najspoľahlivejší alebo jediný ukazovateľ frazeologickosti akéhokoľvek slovného spojenia (Mlacek, 1984, 34), v dnešní teorii 4 je konstatováno, že se u ekvivalence jedná o příbuznost, ale ne přímo totožnost. Mlacek tento vztah mezi frazeologismem a významově 2 V dnešní lingvistice se pro jazykovou disciplínu zahrnující pořekadla a přísloví, ale i další útvary lidové slovesnosti, např. hádanku, aforismus uvádí termín paremiologie (Mlacek,1984, 10) 3 Zkoumání a vymezení vlastností bude prováděno především na podkladu české a ruské frazeologie, jelikož je tato práce primárně věnována problematice českých a ruských frazeologismů. 4 Zásadního obratu se teorie o prvotnosti ekvivalence mezi frazeologismem a slovem jako nejdůležitějšího charakteristického znaku dočkala na samarkandské frazeologické konferenci v r. 1971, na které bylo dokázáno, že pouhý znak ekvivalence pro určení frazeologismu nedostačuje. 10

11 odpovídajícím slovem označuje jako súvztažnosť, která připouští výskyt gramatických a sémantických odlišností. V. V. Vinogradov považuje významovou zaměnitelnost frazeologismu slovem za charakteristickou a připouští potenciální výskyt synonym. Jak již bylo naznačeno ve výkladu ekvivalentnosti, je s touto vlastností spojena expresívnost 5, která frazeologismům přidává na subjektivním hodnocení faktů. F. Čermák (1985, 168) ji řadí spolu s obrazností, nepřeložitelností, terminologičností a emocionálností do společné skupiny znaků frazému - sémantických. Dodává však, že tato skupina se ukázala jako mylná nebo pro teorii frazeologie a idiomatiky nespecifická. Mlacek (1984, 41) sice uvádí, že se expresívností vyznačuje většina frazeologismů, avšak ani tento znak nevypovídá o její možné aplikaci na celou skupinu. Podobně se staví k problematice těchto charakteristických jevů V. V. Vinogradov. Mezi čtyřmi základními příznaky považuje za jeden z nich переносное, образное значение, создающее неразложимость фразеологического сочетания, причем эта переносность, целостность, образность не всегда бывает прозрачной, ясной, иногда лишь ощутима и скорее постулируется, предчувствуется, чем непосредственно воспринимается и понимается (Виноградов, 1977, 133). Vinogradov poukazuje na přenosnost (tedy přenesení významu), celistvost a obraznost jako na omezené vlastnosti, což znamená jejich aplikaci na ne všechny frazeologismy. Obraznost frazeologismu se projevuje tím, že není možné jeho doslovný význam uskutečnit v reálném životě, popřípadě bychom se jeho uskutečněním nepřiblížili danému významu frazému. Obraznost je tedy úzce spojená s přeneseným významem. Nemusí se vztahovat jen na samotné frazémy, nýbrž je možné ji aplikovat i na volná spojení slov, což naznačuje, že není dostatečným kritériem pro určení frazému. A naopak ne všechny frazémy se vyznačují touto složkou. Obraznost nebo přenesení významu je vlastní například výrazům, u kterých aplikujeme vlastnost zvířecího tvora nebo určité věci na člověka, tedy u porovnávání. Jako jednu z nejdůležitějších vlastností zde zmíníme ustálenost, se kterou je spojena řada dalších jevů. V. Telija (Телия, 1966, 80) ve svém díle Что такое фразеология považuje za následek ustálenosti reprodukovatelnost (rus. воспроизводимость), o které bude řeč později. Ustálenost sice můžeme posuzovat z různých úhlů, ale chápeme ji především jako obecnou vlastnost. Frazeologismus vyznačující se ustáleností ztrácí svůj 5 Často dochází k záměně nebo označení expresívnosti emocionálností. Označení emocionálnost je nesprávné, u příznaku frazému hodnotícího skutečnost se jedná o míru expresivity, což bychom měli mít na zřeteli a vyvarovat se chybného označení. 11

12 význam, změní-li se forma, konstrukce, jednoduše řečeno při porušení celkové struktury frazeologismu. Ustálenost se projevuje v pevném nezměnitelném spojení komponentů vyššího celku, přičemž je možné v užším pojetí vymezit různé typy ustálenosti. 6 Právě s tímto stálým spojením se slučuje nezaměnitelnost jednotlivých komponentů ať už synonymních nebo nesynonymních, což do vlastností zahrnuje i V. V. Vinogradov a J. Mlacek. Dlužno podotknout, že komponent frazeologismu nemůžeme zaměnit žádným jiným slovem, a to ani synonymním výrazem, aniž by došlo k sémantickému rozpadu frazeologismu, z čehož vyplývá právě důležitost daného komponentu pro celek. V neposlední řadě je třeba uvést důležitý ukazatel týkající se charakteristiky frazeologismů, a to reprodukovatelnost, která je synonymní s výše zmíněným ruským pojmem воспроизводимость. Lze ji interpretovat jako dokončení procesu utváření frazému před jeho užitím v jazyce. Frazeologická jednotka podle této teorie vstupuje do aktivní slovní zásoby jako hotový celek, který se v jejím užití již nemění a zůstává v původní podobě. Vylučuje se tedy jakýkoli proces zpracování či úpravy frazému vedoucí ke změnám. K charakteristickým známkám ustálených spojení můžeme dále přiřadit významovou nerozložitelnost, tedy celistvost frazému, vycházející z významu celkového, nikoliv pouze jeho složek. Je prakticky nemyslitelné odvozovat význam na základě jednotlivých komponentů, jelikož jejich obsahová hodnota je v tomto případě podřazena významu celku. Není však kontraproduktivní seznámit se s významy jeho složek, které nám mohou přiblížit a objasnit daný jev v souvislosti na prostředí a okolnostech. Zde může být tento princip reprodukován hlavně na komponenty již zastaralé, které vypovídaly ve spojení se slovesy o určité zažité vymizelé činnosti či jevu. Kromě již výše uvedených vlastností se setkáme při hlubším zkoumání a porovnávání vlastností s dalšími jevy, které nejsou obecně uváděny všemi lingvisty, ale spíše jednotlivými jazykovědci. Molotkov (Молотков, 1977, 10) uvádí kromě ustálenosti, celistvosti významu, reprodukovatelnosti a ekvivalentnosti slovu také nepřeložitelnost do druhých jazyků. V slovním inventáři mnoha jazyků najdeme k určitým ustáleným spojením výrazy přesně vystihující daný jev s určitou mírou expresivity, přičemž se tedy nalezené spojení může rovnat frazeologismu. V praktickém využití to znamená, že frazeologismus vyskytující se 6 Mlacek (1984, 45) rozlišuje ustálenost používání, strukturně-sémantickou ustálenost, ustálenost významu a lexikálního složení, morfologickou a syntaktickou ustálenost. 12

13 v určitém jazyce byl převzat jako součást jiného jazyka ať už v ekvivalentní podobě nebo s menší mírou ekvivalence. Frazeologismus vodit za nos odpovídá ruskému frazeologismu водить за нос, anglickému lead by the nose a německému frazeologismu an der Nase herumziehen. Na druhé straně však existují frazeologické jednotky, jež se nedají ani doslovně ani částečně přeložit a musíme pro ně užít opisu, přičemž je v určitých situacích nezbytné pro pochopení významu frazému seznámit se s jeho původem. Tyto jednotky většinou vznikly na základě reálií a zůstaly v povědomí jen daného národa ( бить баклуши ). Ačkoliv se nepřeložitelnost určitého frazeologismu do jiných jazyků vyskytuje, nepovažovala bych ji za typickou vlastnost již z hlediska nižší míry frekvence než u ostatních vlastností a nemožnosti její aplikace na celou skupinu. Molotkov (Молотков, 1977, 10) kromě uvedeného zahrnuje také разнооформленность 7 jako charakteristickou známku frazémů spočívající ve složení frazeologismu z jednotlivých komponentů. Tato vlastnost připouští výskyt jak nezměnitelných komponentů, tak slov s možnými gramatickými či morfologickými variantami ve frazeologismu. V. Telija (Телия, 1966, 80) hovoří o произвольности означающего в его отношении к означаемому, čímž poukazuje na nezávislost struktury frazeologismů na přímých zásazích vlivu nositelů jazyka. K sémantickým vlastnostem počítá Mlacek (1984, 38) idiomatičnost, která významově splňuje kritéria sémantické nerozložitelnosti výrazu či jeho celistvosti. Jako druhotný a ne nejvýznamnější jev uvádí nadslovnost, která poukazuje na formu, ale i zařazení z hlediska stavby, kdy si frazeologismus buduje pevné místo mezi slovem, slovním spojením a dalšími syntaktickými útvary. 2.4 Klasifikace frazeologismů V této kapitole se blíže seznámíme s typy klasifikace a problematikou české a ruské klasifikace zejména českých a ruských lingvistů, která nám pomůže odhalit odlišná stanoviska a hodnocení a naopak přiblížit společné znaky kritérií třídění Sémantická klasifikace Poměrně rozsáhlý výčet typů klasifikace uvádí ve svém díle Slovenská frazeológia Josef Mlacek. Jako první uvádí sémantickou klasifikaci, kterou je možno označit za 7 V českém jazyce by tomuto pojmu odpovídala rozložitelnost. 13

14 jeden z nejdůležitějších typů klasifikací. Sémantická klasifikace se zakládá na poměru shody významu jednotlivých komponentů s významem frazeologické jednotky jako celku. Touto klasifikací se zabývá také ruský lingvista V. V. Vinogradov, který podle ní dělí frazeologismy na tři základní skupiny фразеологические сращения, фразеологические единства, фразеологические сочетания. Šanskij (Шанский, 1964, 194) kromě výše zmíněných tří skupin uvádí ještě frazeologické výrazy (фразеологические выражения): frazeologické srůsty (фразеологические сращения) - sémanticky nedělitelné výrazy, význam se neodvozuje od jednotlivých komponentů frazému; frazeologické celky (фразеологические единства) - význam neodvoditelný z významu komponentů frazeologismu, ale je tímto významem motivován, nachází se tedy v určitém vztahu k celkové sémantice frazému; frazeologická spojení (фразеологические сочетания) - začleňují slova, která se dají použít jak volně tak vázaně; frazeologické výrazy (фразеологические выражения) - frazeologismy obsahující slova, jež se dají sémanticky členit, slova významově volná Strukturní klasifikace (klasifikace dle struktury) Konstrukční třídění vyplývá z konstrukce, tedy stavby frazeologismu, přičemž je možné z tohoto hlediska rozlišovat následující typy: fráze - frazeologické jednotky s větnou nebo souvětnou strukturou odpovídající formě jednoduché věty 8, souvětí 9 nebo složenému souvětí, přičemž frazeologismem nemusí být souvětí jako celek, ale jen část věty; 10 frazeologický obrat - jednotka se slovesnou a syntaktickou stavbou; frazeologický výraz - ustálené spojení, v kterém chybí sloveso (oko za oko, zub za zub); minimální frazeologická jednotka - frazeologismus obsahující kromě neplnovýznamového slova slovo plnovýznamové (nejčastěji předložku a podst. jméno). 8 např. Kouká mu to z očí. 9 např. Co oči nevidí, to srdce nebolí. 10 např. Jí, až se mu dělají boule za ušima. 14

15 Podobně jako Mlacek rozdělil ruský lingvista Šanskij (Шанский, 1964, 213) frazeologismy dle struktury, přičemž vyčleňuje dvě skupiny. První skupina se vztahuje na frazeologismy, jejichž forma a stavba odpovídá větě a druhou skupinou nazývá frazeologismy představující spojení slov. V následujícím dělení první skupiny frazeologismů, tedy s větnou strukturou, se rozchází s Mlackem, jelikož kritérium vyplývající z dělení se přibližuje spíše hodnocení faktů než strukturnímu posouzení. Nižší jednotky, tedy nominativní a komunikativní jednotky bychom tedy spíše začlenili do klasifikace podle funkce. Skupinu frazémů se slovotvornou strukturou reprezentují frazeologické jednotky rozvrstvené na základě slovnědruhové klasifikace, tedy vztahu určitých slovních druhů Klasifikace podle funkce Dalším kritériem třídění se jeví klasifikace podle funkce, kde Mlacek (1984, ) vyčleňuje frazeologické jednotky s určitým obsahem a hodnotou výpovědi. Frazeologické jednotky s nominativní nebo pojmenovací funkcí - všechny druhy frazeologismů kromě frází, které nedisponují pojmenovací funkcí. Mlacek uvádí společný faktor expresívnost a emocionálnost; frazeologické jednotky s komunikativní funkcí - frazeologismy vyznačující se obrazností a nenulovou výpovědní hodnotou, která se promítá do jejich poučné povahy; frazeologické jednotky s nominativně-komunikativní funkcí; frazeologické jednotky, které nemají výraznou ani nominativní ani komunikativní funkci - specifické citoslovní a modální frazeologismy. Takto rozčlenil frazeologizmy Kunin (Кунин, 1970, 312) 12 v klasifikaci, kterou nazval strukturně sémantickou: номинативные фразеологические единицы; номинативно-коммуникативные фразеологические единицы; фразеологические единицы ни номинативного, ни коммуникативного яарактера; коммуникативные фразеологические единицы. 11 Např. frazeologismy složené z přídavného a podstatného jména, atd. 12 Tuto teorii aplikoval Kunin na problematiku anglické frazeologie. 15

16 2.4.4 Klasifikace podle původu Podle původu rozlišujeme frazeologii domácí a převzatou, přičemž se vymezují následující podtypy: frazeologismy převzaté z antiky, ze starověkých římských a řeckých dějin (překročit Rubikon); frazeologismy z biblických a křesťanských pramenů (nést svůj kříž); frazeologismy související s dějinami společnosti (Kolumbovo vejce); frazeologismy podle názvu literárních děl, citátů nebo literárních postav (bez bázně a hany); frazeologismy převzaté z vyprávění a lidové slovesnosti (za sedmi horami a sedni řekami); frazeologismy ze života a zkušeností lidí (na stará kolena); frazeologismy spjaté s různými řemesly (kout železo dokud je žhavé); frazeologismy vzniklé z různých zájmových činností (přiznat barvu); frazeologismy vzniklé ze spojení používaných v různých moderních odvětvích (vyhodit do vzduchu, popřípadě do povětří). Šanskij (Шанский, 1964, 224) dělení dle původu ještě striktněji vymezuje tím, že základní dělení nečlení jen na pouhé frazeologismy domácí a převzaté (иконно русские и заимствованные), ale obohacuje dělení ještě o frazeologické kalky (фразеологические кальки) a frazeologické polokalky (фразеологические полукальки). Vymezme tedy blíže poslední dva termíny. Frazeologické kalky by se daly vyložit jako doslovný překlad cizího frazému; 13 Frazeologické polokalky poloviční překlad, tedy překlad jen určitých slov z cizího frazému. 14 V podtypech Šanskij (Шанский, 1964, ) vyjmenovává podobně jako Mlacek frazeologismy z hlediska jejich základního užití. I přes vymezení společných skupin 13 Рус. Вот кде собака зарыта něm. Da ist der Hund begraben. 14 Рус. Дядя Сэм angl. Uncle Sam 16

17 frazeologismů oběma lingvisty je možné pozorovat u obou jazykovědců různé rozdíly nebo neshody v dělení, tedy skupina nazvaná Šanskim выражения из профессиональных диалектов a научная терминология se přibližují skupině frazeologismů vyplývajících z různých řemesel a zájmových činností. Выражения из разговорно-бытовой речи nachází své zastoupení ve skupině s názvem frazeologismy ze zkušenosti a života lidí, popřípadě z vyprávění, kam se řadí i přísloví a pořekadla. Také oblast literatury je u obou jinak definována a dochází k míře neshody v jejich představách o frazeologismech tohoto oddílu, přičemž Šanskij zamýšlí především ukázky, výroky z literárních děl, ne přímo jejich názvy, jako je tomu u Mlacka Klasifikace podle slovních druhů (slovnědruhová) Z další klasifikace zde přiblížíme třídění frazeologismů dle slovních druhů (slovnědruhové). Zde je nutné objasnit princip třídění, který se neodvíjí od určení slovních druhů jednotlivých komponentů frazému a jejich následného zařazení, ale od ekvivalentního slova, kterým je možné nahradit či zaměnit daný frazeologismus. Primárně stojí tedy v popředí slovný frazeologický ekvivalent vyjádřený opisně určitým slovním druhem, který vypovídá o typu frazeologismu 15. Tento typ klasifikace jako jeden z mála je aplikován na všechny frazémy. Dřívější a starší typy této klasifikace substantivní, adjektivní, slovesný a příslovečný obohacuje Mlacek méně častými typy, které se díky poměrně nízkému zastoupení frazeologismů mohou řadit mezi méně frekventované. Zde jsou včleněny zájmenné, číslovkové, částicové, předložkové a citoslovní. Podobné hledisko třídění nalezneme u Molotkova (Молотков, 1977, ) v jeho díle Основы фразеологии русского языка, kde vymezuje následující typy frazeologismů: Frazeologismy jmenné 16 (именные) - mohou vystupovat jako podmět, předmět nebo jmenná část přísudku (святая простота); Frazeologismy slovesné 17 (глагольные) zaujímají místo predikátu a stávají se předmětem děje (сходить с ума, подложить свинью кому); 15 Frazém mezi čtyřma očima odpovídá ekvivalentnímu výrazu o samotě, sami, jde tedy o příslovečný frazeologismus, ačkoli obsahuje jiné slovní druhy. 16 U jmenných frazeologismů můžeme rozlišovat ještě kategorii rodu (ženský, mužský, střední) a kategorii čísla. 17

18 Frazeologismy adjektivní (адъективные) zprostředkují kvalitativní charakteristiku, mohou být jmennou částí predikátu nebo přívlastkem a v syntaxi zaujímají roli nekongruentního atributu (кровь с молоком, без царя в голове). Jsou obdařeny kategorií rodu a čísla; Frazeologismy adverbiální (адвербиальные) umožňují hodnocení děje, osoby nebo předmětu, v syntaktickém celku se jeví jako příslovečné určení, kde se dále dělí na příslovečně určení způsobu, děje, míry, stupně, místa, času a příčiny (куда макар телят не гонял); Frazeologismy slovesně-propoziční (глагольно-пропозициональные) vyskytují se v gram. kategoriích vidu a času (медвед на ухо наступил); Frazeologismy citoslovečné (междометные) slouží pro vyjádření citů, emocí a vůle. Šanskij kromě výše zmíněných vypočítává ještě frazeologismy modální (модальные) 18 a spojkové (союзные) Klasifikace dle báze vzniku Podle báze vzniku, jejímž kritériem pro rozčlenění frazeologismů se jeví konkrétní slovní spojení nebo konstrukce spojení, vymezuje Mlacek (1984, 95) následující typy: Lexikální frazeologizmy vychází přímo z určitých slov a lexémů; Syntaktické frazeologismy (popřípadě frazeologizované konstrukce) mají ustálenou konstrukci (konstrukce jak.. - tak...) Klasifikace dle míry ustálenosti a variantnosti Jako jednu z charakteristických vlastností jsme zmínili ustálenost, která propůjčuje frazeologismu určitou pevnou strukturu a formu, kterou frazeologismy disponují v určitém kontextu. Ustáleností se nevyznačují všechny frazeologismy, ale u některých může být více či méně pozměněna struktura nebo nahrazen určitý komponent za synonymní výraz. 17 Frazeologizmy slovesné disponují gramatickými kategoriemi rodu, čísla, času, vidu a způsobu. 18 Např. вообще говоря; Что за вопрос? 19 Např. Несмотря на то; что между тем, как 18

19 V tomto případě hovoříme o variantnosti, která se u frazému projevuje právě změnou či záměnou. Podle míry ustálenosti či variantnosti vymezujeme: Petrifikované frazeologizmy - vyznačují se nejvyšší mírou ustálenosti, nedochází v nich tedy k záměně komponentu za jiný, změně struktury či tvaru slov (tichá voda břehy mele); Paradigmatické formy a paradigmatické řady frazeologismů - umožňují změnit a ohýbat nejméně jeden komponent (dělat z komára velblouda dělal z komára velblouda); Varianty frazeologických jednotek - připouští variace více komponentů; Aktualizace či parafráze frazeologických jednotek - poznamenají narušením celou konstrukci z hlediska lexikálního, morfologického a syntaktického Stylistická klasifikace Zde bych propojila dva typy dělení frazeologismů, jelikož rozsah a původ jejich členění je do jisté míry spojuje a můžeme konstatovat, že mají společné znaky. V stylistickém dělení narážíme na myšlenku příznačnosti frazeologizmů, na jejich možné zabarvení, hodnotící zastoupení a určitou dávku expresívnosti, přičemž Mlacek (1984, ) přihlíží k následnému členění: Hovorová frazeologie 20 Knižní frazeologie převzaté frazeologismy a některé domácí frazeologismy Podle vztahu frazémů k spisovnému jazyku vyčleňuje Mlacek spisovnou a nespisovnou frazeologii. Hodnocení a posouzení spisovnosti frazeologických jednotek se odvíjí od jejích základních zásad a kritérií. Mlacek (1984, 91) charakterizuje spisovnost frazeologismů následovně: za spisovné pokladáme najmä frazeologizmy, ktoré majú ustálenú spisovnú konštrukciu, v kterých sú spisovné slová a spisovné tvary a ktoré sú významovo, komunikativně zřetelné pre použivateľov nášho jazyka. Také u této klasifikace frazeologismů můžeme najít zastoupení frazeologismů v ruské frazeologii. Šanskij (Шанский, 1964, 247) rozvrstvil frazeologické jednotky z hlediska expresivně-stylistických vlastností, přičemž jeho dělení pramení z užití různých stylů řeči v různých situacích. Šanskij diferencuje, podobně jak Mlacek, hovorovou a knižní 20 Hranice mezi hovorovou a knižní frazeologií se stírají, jelikož některé cizí frazeologismy jsou přijímány jako zdomácnělé a vstupují do hovorového jazyka. 19

20 frazeologii, přičemž vyčleňuje ještě mezistylovou frazeologii а frazeologické archaismy a historismy. Hovorová frazeologie (разговорно-бытовая) - se sníženým expresivněstylistickým zabarvením (трудиться гнуть спину); Knižní frazeologie 21 (книжная) - převážně v psaném projevu, se zvýšeným expresivně-stylistickým zabarvením (умереть сойти в могилу); Mezistylová frazeologie (межстилевая) - frazeologismy bez expresivního zabarvení či subjektivního hodnocení užívané ve všech stylech jazyka, mohou utvářet synonymní páry (поднять голову и задрать нос); Frazeologické archaismy (фразеологические архаизмы) - výrazy, které se přestaly aktivně užívat z důvodu jejich nahrazení vhodnějším slovním spojením nebo slovem (блуждающие звезды - планеты); Frazeologické historismy (фразеологические историзмы) - aktivně neužívané obraty, jejichž označení děje či jevu se nevztahuje na skutečnost, ale na minulost (божьей милостью) Komplexní či kombinovaná klasifikace Posledním kritériem třídění frazeologismů Mlacek (1984, 103) označuje klasifikaci komplexní nebo kombinovanou, jejichž dělení frazeologismů nezkoumá jednu konkrétní vlastnost, tedy neposuzuje frazém jen z jednoho pohledu, ale zohledňuje více možných hledisek a stran. Ze starší doby vzpomeneme rozdělení na tzv. jednovrcholové, dvojvrcholové a vícevrcholové. Do této klasifikace zahrnujeme také rozdělení zohledňující postavení a vztah frazému ke kontextu, kde vyčleňujeme: Kontaktové - umožňuje slovo z kontextu frazeologismu vkládat přímo do jeho struktury; Nekontaktové (distanční) - nedisponují možností propojení slov v kontextu do frazému, jinými slovy řečeno nepovoluje do ustáleného spojení vložit slovo nacházející se v kontextu daného ustáleného spojení (marná sláva). 21 Knižní frazeologismy jsou zastoupeny hlavně v literárním jazyce, publicistice, vědeckých pracích a v jazyce uměleckých děl, přičemž vznikají především frazeologismy terminologické, básnického a publicistického charakteru (Шанский, 1966, 252) 20

21 Klasifikace dle míry ekvivalence V předchozí části této kapitoly jsme vyjmenovali možné typy klasifikace frazeologismů určitého jazyka, konkrétně jsme uvažovali rozdílné či shodné prvky ruské a české klasifikace při uvážení dělení jazykového materiálu buď ruských, nebo českých frazeologismů. Pokud bychom se snažili roztřídit jazykový materiál dvou a více jazyků, přihlédneme ke klasifikaci dle míry ekvivalence, kterou lze na danou problematiku mezijazykového korpusu aplikovat. Mokienko, Stěpanova (1995, 27-28) předkládají následné možné dělení vícejazyčných frazeologických jednotek. Полные эквиваленты (Úplné ekvivalenty) - frazeologismy, které se shodují ve struktuře, obraznosti a přeneseném významu příklad: на край света na kraj světa Частичные эквиваленты (Částečné ekvivalenty) - frazeologismy, které jsou odlišné strukturou, slučitelností, menším nebo větším počtem komponentů či záměnou jiným komponentem, mohou se vyskytovat gramatické odlišnosti příklad: владеть собой mít nad sebou vládu Относительные эквиваленты (Poměrné ekvivalenty) frazeologismy, u kterých dochází k částečnému zaměnění obraznosti a změně formy, přičemž vykazují sémantickou shodnost či podobnost příklad: смотреть как баран на новые ворота koukat jak tele na nová vrata Фразеологические аналоги (Frazeologické analogy) frazémy s rozdílnou obrazností a podobnou či poněkud rozdílnou strukturou, ale disponující společným významem a stylistickou formou příklad: бить баклуши chytat lelky Безэквивалентные фразеологизмы (Neekvivalentní frazeologismy) - pouze v daném jazyce jako národní frazeologismy vzniklé na základě reálií a tradicí určitého národa, přičemž je díky jejich unikátnosti nemožný překlad do jiného jazyka příklad: у черта на куличках 21

22 2.5 Vztahy mezi frazeologismy Frazeologismy se mohou nacházet v určitých vztazích, které se zakládají na různých kritériích. Pozorujeme je z různých úhlů pohledu, např. z hlediska strukturního či morfologického. Mezi frazeologickými jednotkami může vznikat také sémantický vztah, který je založen na určité míře významové podobnosti, shodnosti či různosti. V případě významového vztahu hovoříme o homonymech, antonymech a synonymech. Homonymie se objevuje u jednotek, jejichž jazyková forma a struktura je shodná, ale význam odlišný. S homonymií se setkáváme u frazeologismů zřídka, k čemuž přispívá také skutečnost, že ve frazeologii nenacházíme případy formální či zvukové shody jednotlivých slov s rozlišným významem. Většího výskytu si můžeme povšimnout u frazeologismů nacházejících se v synonymních vztazích. Tento vztah je založen na vzájemné shodě či podobnosti významů frazeologismů. Synonymními frazeologickými jednotkami nemáme na mysli výrazy obsahující shodné komponenty založené na stejné obraznosti (nevystrčit nos nevystrčit paty). Takové frazeologismy považujeme za varianty toho samého frazému. Posledním vztahem, který můžeme odhalit mezi frazeologismy, je antonymie, která se vyskytuje na místě dvou frazeologismů s opačným lexikálním významem. Antonymních frazeologických párů nenalezneme tolik jako synonymních lexikálních výrazů. Právě z hlediska víceslovnosti, míry obraznosti a neurčitosti zařazení ke slovnímu druhu se s obtížemi hledá vhodný antonymní výraz (Mlacek, 1984, 66). Někdy se může jednat o nepravá antonyma, tedy výrazy popírající význam komponentu frazeologismu. Mlacek (1984, 67) pro ně užívá termín modální varianty frazeologismu. 22

23 3 Praktická část 23

24 Bakalářská práce je věnována problematice ruských a českých frazeologismů osahujících smyslové orgány jazyk, oko, ucho a nos. Abychom mohli roztřídit jazykový materiál frazeologismů, kterým se daná práce zabývá, je důležité vymezit kritérium dělení, podle něhož lze ruské a české frazeologismy roztřídit. Ruské a české frazeologismy mohou disponovat mnoha společnými prvky, ať už z hlediska syntaktického či morfologického a lexikálního, ale také se mezi nimi nacházejí rozdílné jevy či prvky, které nelze opomenout. Z hlediska příbuznosti těchto slovanských jazyků dochází nezřídka k záměně nebo částečné neshodě komponentů a dalším chybným jevům, kterých je nutné se vyvarovat. Tato práce si klade za cíl poukázat či upozornit na nejrůznější rozdíly v jejich sématice, struktuře a užití. Klasifikace jazykového materiálu českých a ruských frazeologismů bude založena na míře ekvivalence (viz Klasifikace dle míry ekvivalence). V konfrontační analýze budu vycházet z ruských frazeologismů obsahujících pojmenování smyslových orgánů, ke kterým budu podle možností přiřazovat český sémantický ekvivalent či podobné významově a strukturně blízké frazeologismy. Frazeologismy budou rozděleny do následujících čtyř skupin, přičemž uvažuji také výskyt podskupin: 1. Úplné frazeologismy (Полные фразеологизмы) - do této skupiny řadím frazeologismy totožné a shodné nejen v obraznosti, ale také ve formě a struktuře водить за нос - vodit za nos a) Úplné ekvivalenty odlišující se jedním rozdílným znakem zde zařazuji také frazeologismy, u kterých jsou přítomny gramatické odlišnosti vyplývající ze systému obou jazyků (jiná předložka, vazba), které vykazují naprostou shodnost v sémantice a obraznosti ударить в нос - praštit přes nos 2. Částečné frazeologismy (Частичные фразеологизмы) - sem zařazuji frazeologismy, které ačkoliv jsou stejné svou obrazností, liší se jedním či více příznaky: odlišný komponent, jiná forma, jiný počet komponentů, gramatické odlišnosti, přičemž vyděluji následující podskupiny: a) Částečné ekvivalenty odlišující se slovesem do této skupiny shromažďuji frazeologismy, jejichž odlišnost spočívá v rozdílném slovese 24

25 высовывать язык - vyplazovat jazyk b) Částečné ekvivalenty odlišující se podstatným jménem frazeologismy lišící se především podstatným jménem, ačkoli uvažuji možné gramatické odchylky повесить нос - svěsit hlavu c) Částečné ekvivalenty disponující více rozdílnými znaky - zde se vyskytují frazeologismy, které disponují více rozdílnými znaky, jejich obraznost je stejná či podobná a obsahují klíčový komponent vyjádřený zkoumaným smyslovým orgánem дать волю языку - popustit uzdu jazyku 3. Frazeologické analogy (Фразеологические аналоги) frazeologismy, které vykazují rozdílnou obraznost a především poněkud či úplně rozdílnou formu a strukturu точить яызком - brousit jazyk 4. Neekvivalentní frazeologismy (Безэквивалентные фразеологизмы) frazeologismy, které jsou v českém jazyce vyjádřeny opisem короче воробьиного носа - kraťoučký 25

26 3.1 Frazeologismy obsahující smyslový komponent,jazyk Úplné ekvivalenty ruský frazeologismus владеть языком держать язык за зубами злые языки иметь язык что бритву найти общий язык на разных языках говорить наступать на язык он скорее откусит себе язык чем плести языком развязать/развязывать язык (кому-либо) связать/связывать язык сломать язык (на чем-либо) тянуть за язык язык чешется (у кого-либо) острый язык (у кого-либо) язык как жило (у кого-либо) язык развязался (у кого-либо) český frazeologismus ovládat jazyk držet jazyk za zuby zlí jazykové mít jazyk jako břitvu najít společný jazyk mluvit různými jazyky šlapat si na jazyk raději si jazyk ukousne, než plést jazykem rozvázat jazyk (komu) svazovat jazyk zlámat si jazyk (na čem) tahat za jazyk svrbí mně jazyk mít ostrý jazyk mít jazyk jako žihadlo rozvázal se jazyk (komu) Zde řadím frazeologismy, které je možné označit za jednotky disponující totožnou formou a obrazností. Do této skupiny jsem začlenila 28 frazeologismů obsahujících somatický komponent,jazyk. U dvou párů frazeologismů si můžeme povšimnout různého typu slovesa. Zatímco v ruském jazyce se užívá sloveso nezvratné, odpovídající sloveso v češtině je reflexivní (сломать язык zlámat si jazyk a наступать на язык - šlapat si na jazyk). Ze strukturního hlediska mohou být zařazeny do úplné ekvivalence disponující jedním rozdílným znakem, jelikož jsou gramatické odlišnosti podmíněny vlastnostmi sloves. V této skupině najdeme také výraz, který disponuje odlišnou vazbou (на разных языках - různými jazyky). V ruském jazyce se uvádí konstrukce participiální, zatímco v češtině se setkáváme s výrazem stojícím v instrumentálu. Vazbou slovesa s podstatným jménem se odlišuje výraz владеть языком ovládat jazyk. Odlišnost může být viditelná na míře užití určitých frazeologismů. Výraz владеть языком je po sémantické stránce totožný s výrazem ovládat jazyk, čímž může být označen výsledek procesu vedoucího k osvojení určitého jazyka. V ruském jazyce ovšem dochází 26

27 k častějšímu užití než v českém, kde tento výraz spíše nahradíme obratem mluvit (nějakým) jazykem. Můžeme se zde setkat jak s přirovnáními založenými na podobnosti (язык как жило), tak se spojením slov, z nichž je velká většina složena ze slovesa a podstatného jména v akusativu, čímž dané spojení naznačuje, že se jedná o sloveso tranzitivní (найти общий язык) Částečné ekvivalenty Frazeologismy odlišující se slovesem ruský frazeologismus вертeться на языке высовывать язык гляди язык себе откусит крутится на языке подвертываться/подвернуться на язык показывать язык прикусить язык приходить на язык сдерживать язык чтобы у меня язык отсох щелкать языком язык поворачивается český frazeologismus mít na jazyku vyplazovat jazyk div si jazyk nepřekousl mít na jazyku dostat se/přijít na jazyk vypláznout jazyk kousnout se do jazyka hrnout se na jazyk krotit/držet jazyk ať mi jazyk upadne mlaskat jazykem jazyk upadne V této tabulce, ve které se nachází 22 frazeologických obratů, jsou soustředěny frazeologismy, které se vyznačují jedním rozdílným znakem růzností sloves. Jejich obraznost je velice blízká nebo shodná a forma vykazuje jak podobnost, tak v některých případech odlišnost zapříčiněnou rekcí, popřípadě valencí daného slovesa (прикусить язык - kousnout se do jazyka). Tuto odlišnost však považuji při zkoumání rozdílů slovnědruhových za méně významnou. U dvojice frazeologismu высовывать язык - vyplazovat jazyk 22 vyznačující se podobnou slovesnou sémantikou odlišnost pozorujeme jak v použití, tak v rozsahu možností užití slovesa. U ruského verbálního komponentu můžeme najít více možností užití podstatných jmen, čímž dochází významové pestrosti a mnohostrannosti. V ruském jazyce tedy sloveso высовывать disponuje mnoha významy, které je dále možno určit 22 Oba výrazy высовывать a vyplazovat označují pohyb směrem ven, z něčeho, lze tedy konstatovat, že jejich sémantický význam přes odlišnost míry užití s různými výrazy je velice podobný. 27

28 jen z kontextu nebo ze slovního spojení. V jazyce českém lze užít slovo vyplazovat jen v kontextu vyplazovat jazyk. V některých případech se sloveso užívá pouze v daném ustáleném slovním spojení - вертeться на языке, popřípadě také v některých dalších (вертeться как белка в колесе), přičemž se nejedná o archaismus či historismus, který by z aktivní slovní zásoby vymizel v důsledku jeho nahrazení jiným výrazivem nebo z důvodu jeho zastaralého významu. Na druhé straně se některá slovesa vyznačují větším sémantickým kontrastem (чтобы у меня язык отсох - ať mi jazyk upadne). V každém jazyce se vyskytuje u těchto komisivních mluvních aktů při nepravdivé hodnotě tohoto tvrzení vysloveného přísahajícím jiný druh potrestání. V některých případech se nám rozdíly jeví jako minimální. Jedná se o slovesa s rozlišnou slovesnou předponou (откусит - nepřekousl). Rozdílnou hodnotu intenzívnosti najdeme u výrazů приходить на язык - hrnout se na jazyk, kdy odlišnost slovesa spočívá v rychlosti slov, které chceme sdělit okolnímu světu. Český verbální výraz hrnout se poukazuje na silnější vyjádření intenzity děje než výraz приходить. Frazeologismy odlišující se podstatným jménem (popřípadě jiným slovním druhem) ruský frazeologismus высунув язык держать язык на привязи злой язык (у кого-либо) молоть языком срываться с языка что и на уме, то на языке (у кого-либо) язык на плече (у кого-либо) český frazeologismus s vyplazeným jazykem držet jazyk na uzdě mít jedovatý jazyk mlít hubou uklouznout z úst co na srdci, to na jazyku mít jazyk na vestě Ve výše uvedené tabulce jsem utřídila frazeologismy odlišující se v obou jazycích substantivní složkou. Frazeologických jednotek zde máme 14. Rozdílnost slov může být podmíněna místem či situací užití dvou výrazů, které jsou si velmi blízké svou sémantickou stránkou, avšak i přes shodu prvotního významu použití se objevují rozdíly, v jaké situaci lze tyto výrazy použít (держать язык на привязи - držet jazyk na uzdě). 28

29 Uvážíme-li výskyt protikladných výrazů, můžeme zde zmínit dvojici (что и на уме, то на языке - co na srdci, to na jazyku), kde se jedná o dva různé orgány především z hlediska charakterového. Rozum, který symbolizuje rozumovou stránku a zprostředkovává centrum uvažování, stojí jako protiklad srdce, které vykresluje emocionální stránku založenou na citech a tužbách a nedává prostor rozumovému uvažování. V těchto frazeologismech spočívá symbolika srdce a rozumu primárně na upřímnosti a upřímném vyjádření myšlenek. Kromě odlišných komponentů ve formě slovesa nebo podstatného jména se můžeme setkat s dvojicí frazeologismů, ve kterých jsou obsažena jiná přídavná jména, avšak obě s negativní konotací (у кого злой язык - mít jedovatý jazyk). Přechodníkové konstrukci ruského frazeologismu высунув язык odpovídá v češtině konstrukce participiální s vyplazeným jazykem. Frazeologismy disponující více rozdílnými znaky ruský frazeologismus боек на язык брать на язык дать волю языку едва ворочать языком не сходить с языка (слова) придержать/ придерживать язык резкий на язык типун тебе на язык точить яызком язык прилип к гортани (у кого-либо) язык отнялся (у кого-либо) язык без костей (у кого-либо) язык до Киева доведет český frazeologismus mít nabroušený jazýček omočit si jazyk popustit uzdu jazyku převalovat se na jazyku váznout na jazyku (slova) dát si pozor na jazyk/dát si jazyk na zámek mít špičatý jazyk ať ti jazyk upadne brousit si jazyk mít dřevěný jazyk jazyk zdřevěněl (komu) mít jazyk na čtyři panty kdo jazyk má, do Říma se doptá Počet frazeologismů, které mají shodnou sémantiku a podobnou či rozdílnou obraznost, je 26. Většinou se mezi českým a ruským frazeologismem vyskytuje více odlišných gramatických znaků spočívajících nejen v samotných vazbách či jiných slovních druzích, ale vykazující také rozdíly v počtu komponentů. K těmto ruským ustáleným spojení není možné dohledat z formálního úhlu pohledu ekvivalentní či velice podobný frazeologismus, jelikož v češtině pro zachování sémantiky použijeme jiný frazeologismus. Můžeme zde vnímat odlišnosti i ze stránky toponymických názvů (Kyjev - Řím). 29

30 U některých spojení lze uvést více českých odpovídacích frazeologismů (придержать/ придерживать язык - dát si pozor na jazyk/dát si jazyk na zámek). Dvojice frazémů типун тебе на язык - ať ti jazyk upadne má výhružný charakter symbolizující přání něčeho nedobrého. V těchto frazémech je posluchač ovlivňován mluvčím, jenž tímto direktním mluvním aktem vyjadřuje svou námitku vůči jeho nevhodnému či nepřejícímu chování v oblasti řečového aktu. Původ frazeologismu типун тебе на язык lze vysvětlit při objasnění slova типун 23, který označoval nevelký rohový výstupek na konečku jazyka u ptáků sloužící k sezobávání potravy a jehož rozšíření znamenalo nemoc. Tento pojem byl převzat jako označení pro pupínky na jazyku člověka. Podle pověry se типун objevuje u falešných lidí a lhářů a odtud tedy plyne jeho výhružný charakter určený právě těmto lidem. 24 Zatímco většina frazeologismů obsahuje komponent jazyk, který má v daných frazeologismech primární zastoupení orgánu sloužícího k mluvení 25 (vyjádření upovídanosti), ve frazeologismech брать на язык - omočit si jazyk se stejným smyslovým komponentem zastupuje,jazyk smyslový orgán rozpoznávající různé druhy chutí Frazeologické analogy ruský frazeologismus бить языком болтать языком черт дернул (его) за язык длинный язык клепать языком корова языком слизнула/слизала ласкать языком обвивать язык проглотить язык проситься на язык распустить/распускать язык слаб на язык соскакивать/соскочить с языка český frazeologismus nezavřít hubu mlátit hubou čert (mu) to napískal huba mu jede jako kolovrat klapat hubou jako by se do země propadl nevidět si do huby jazyk mu utíká před rozumem ztratit řeč drát se z úst (o slovech) pustit si pusu na špacír pouštět si pusu na špacír sklouznout/vyklouznout z úst 23 Slovo ruské s nejasným původem. Pravděpodobně bylo utvořeno s pomocí sufixu un ot типать, tedy lehce uhodit, uštípnout. Užívalo se především v dialektech. (Шанский, Иванов, Шанская, 1961, 333) Na řečovém aktu se podílí i jiné artikulační orgány, tj. orgány hlasové, dechové a rezonátory. 30