MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ VÝSLEDK

Transkript

1 MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ VÝSLEDK k projektu Analýza lidských zdroj ve zdravotnictví v Kraji Vyso ina, Jihomoravském kraji a spolkové zemi Dolní Rakousko ÚVOD, CÍLE A METODOLOGIE ANALÝZA LIDSKÝCH ZDROJ VE ZDRAVOTNICTVÍ V KRAJI VYSO INA, JIHOMORAVSKÉM KRAJI A SPOLKOVÉ ZEMI DOLNÍ RAKOUSKO MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ VÝSLEDK V rámci realizace projektu ZDRAVÍ BEZ HRANIC BUDOUCÍ P ESHRANI NÍ SPOLUPRÁCE VE ZDRAVOTNICTVÍ DOLNÍ RAKOUSKO JIHOMORAVSKÝ KRAJ KRAJ VYSO INA, který je realizován v rámci Evropské územní spolupráce Rakousko eská republika Objednatel: Kraj Vyso ina Žižkova Jihlava Vypracoval: AUGUR Consulting s.r.o. Vina ská 5/A Brno Cílem projektu bylo zpracování Analýzy lidských zdroj ve zdravotnictví v Kraji Vyso ina, Jihomoravském kraji a spolkové zemi Dolní Rakousko. Zdrojem analýz a výzkumu byla data zajišt ná zhotovitelem ve zdravotnických za ízeních Kraje Vyso ina (Havlí k v Brod, Jihlava, Pelh imov, Nové M sto na Morav a T ebí ), Jihomoravského kraje (B eclav, Hodonín, Ivan ice, Kyjov, Letovice, Tišnov, Vyškov a Znojmo), v Dolním Rakousku (Landeskliniken-Holding, Sankt Pölten) a na ú adech práce. Projekt byl ešen tzv. integrovaným metodologickým p ístupem s využitím kombinace kvantitativních a kvalitativních metod (analýza dokument, obsahová analýza, techniky rozhovoru, dotazníku, focus group ohnisková diskuze, sekundární analýza dat). PRACOVN PRÁVNÍ ANALÝZA Úprava pracovn právních vztah v eské republice a Rakousku (se zam ením na oblast zdravotnictví) vychází ze stejných zásad a je obdobná, což je dáno jak právní a geografickou blízkostí, tak také unifikující rolí práva Evropské unie. Právní p edpisy jsou v Rakousku lépe dostupné než v R. Vlastní právní úprava je však více rozt íšt ná a mén p ehledná. SROVNÁNÍ RAKOUSKÉHO A ESKÉHO SYSTÉMU ZDRAVOTNICTVÍ Rakouský zdravotnický systém je výhodný pro pojišt nce i pro zam stnavatele, a to zejména díky platb nižšího pojistného. Rakouské zdravotnictví by m lo být eskému vzorem zejména v jeho provozní úspornosti, jelikož nedostatek financí v eském zdravotnictví má za následek vysokou míru práce p es as u léka ských profesí, celkové p etížení zdravotnických pracovník a další problémy. ANALÝZA KATALOG PRÁCE Právní úprava eské republiky i Rakouska je výrazn ovlivn na právem EU a z p evážné ásti harmonizována, proto byly kvalifika ní p edpoklady k výkonu povolání i oblasti výkonu jednotlivých povolání prakticky totožné. P ípadné rozdíly byly zaznamenány v konkrétních profesích v Rakousku se rozlišuje zvláštní odborná p íprava ve všeobecném léka ství, v R to je naopak jeden ze základních obor specializa ního vzd lávání; v Rakousku je ( asov ) náro n jší specializovaná léka ská odborná p íprava. V Brn, dne

2 MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ VÝSLEDK k projektu Analýza lidských zdroj ve zdravotnictví v Kraji Vyso ina, Jihomoravském kraji a spolkové zemi Dolní Rakousko MOTIVACE Hlavní motivací léka a všeobecných sester pracovat ve zdravotnictví je zájem o obor následovaný touhou pomáhat lidem. Pokud se eští léka i rozhodují k odchodu do zahrani í, iní tak zejména z d vodu nízkého finan ního ohodnocení zdravotník v eské republice, dále jako velmi problematickou vnímají p etíženost zp sobenou špatn nastaveným systémem ve zdravotnických za ízeních. Hlavním d vodem pro zam stnávání zahrani ních léka v eských zdravotnických za ízeních je nedostatek zejména specializovaných léka v daném regionu. Nej ast ji zam stnávanými cizinci jsou léka i a léka ky ze Slovenské republiky. Obecn však platí, že zahrani ní personál tvo í pouze jednotky procent a je charakteristický spíše pro p íhrani ní zdravotnická za ízení (B eclav, Hodonín). ANALÝZA TRHU PRÁCE Nejvíce poptávanými léka skými pozicemi v Jihomoravském kraji a Kraji Vyso ina v roce 2013 byli léka na odd lení dlouhodob nemocných (geriatr), klinický biochemik a urolog. Mezi obecn scházející pozice v rámci zkoumaných kraj pat í st ední zdravotnický personál, zejména radiologický asistent. Mezi léka ské nejmén poptávané pracovní profese pat í pediatr, gynekolog, chirurg a internista. Tento p ebytek je zap í in n zejména nadbytkem absolvent. Z hlediska ostatních zdravotnických profesí je obecn ve zkoumaných krajích eské republiky nadbytek všeobecných sester a sanitá ek/sanitá a ošet ovatelek/ošet ovatel. PERSONÁLNÍ ANALÝZA eská republika Ve zkoumaných zdravotnických za ízeních bylo v rámci léka ských profesí evidováno nejvíce pracovních úvazk profese internista, chirurg, anesteziolog; v profesi všeobecných sester jsou nejvíce zastoupeny sestry bez specializace. P i zkoumání po t pacient na jednoho léka e byly nejvyšší po ty v rámci obou kraj zaznamenány na odd leních lé by dlouhodob nemocných, nejnižší po ty pacient na jednoho léka e byly zaznamenány na anesteziologicko-resuscita ních odd leních. Problematická oblast p es asové práce léka a léka ek je nej ast ji ešena pomocí dohod o provedení práce a dohod o pracovní innosti. Pr m rný po et hodin odpracovaných na DPP nebo DP je v Jihomoravském kraji tém dvojnásobn vyšší než v Kraji Vyso ina. Pr m rný celkový plat byl v rámci obou kraj ve v tšin profesí srovnatelný. Výrazná odchylka však byla zaznamenána u profese léka a zubních léka, kde byl pr m rný plat v rámci Jihomoravského kraje vyšší o více než 6 tisíc korun. MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ VÝSLEDK k projektu Analýza lidských zdroj ve zdravotnictví v Kraji Vyso ina, Jihomoravském kraji a spolkové zemi Dolní Rakousko SPOKOJENOST LÉKA SKÉHO A NELÉKA SKÉHO PERSONÁLU Z pr zkum postoj a spokojenosti léka ského a neléka ského zdravotnického personálu, který probíhal v jednotlivých zdravotnických za ízeních Kraje Vyso ina a Jihomoravského kraje, vyplynulo, že respondenti považují na svém pracovišti za nejd ležit jší oblast pracovní klima, dále pak vedení a motivace. Naproti tomu nejmén d ležitou oblastí je pro n kultura jejich zdravotnického za ízení. V oblasti pracovního klimatu respondenti uvedli, že p i potížích se mohou spolehnout na své kolegy a kolegyn. O jejich nad ízeném zase nejvíce vypovídá, že vyžaduje, aby bylo dosaženo dohodnutých cíl, naproti tomu v menší mí e chválí zam stnance za mimo ádné výkony. V oblasti organizací a proces jsou jak pracovní postupy v rámci odd lení, tak kompetence zam stnanc jasn stanoveny. Dalším hodnoceným tématem byla informovanost a komunikace. Z názoru respondent vyplynulo, že dostávají informace, které pot ebují ke své práci, avšak informace o výsledcích dotazování pacient nemají podle jejich názoru velkou vypovídající hodnotu. Ke kultu e svého zdravotnického za ízení dotázaní respondenti uvedli, že je u nich na pracovišti patrná snaha poskytovat pacient m komplexní a individuální pé i, nicmén vedení má menší p ehled o tom, co se d je na nejnižších stupních. Co se týká profesního rozvoje, zam stnanci byli na svém pracovišti dob e zaškoleni/zapracováni a jsou informováni o možnostech profesního a dalšího vzd lávání. Ze srovnání s výsledky vyplývajícími z pr zkumu ve zdravotnických za ízeních spolkové zem Dolní Rakousko je patrné, že pr m rné hodnocení spokojenosti za jednotlivé oblasti týkající se pracovního klimatu, vedení, organizací a proces, informovanosti a komunikací, kultury zdravotnického za ízení, profesního rozvoje a motivací bylo ve všech p ípadech hodnoceno pozitivn ji zam stnanci v eské republice. P itom respondenti z eské republiky vyjád ili ve srovnání s Rakouskem nižší míru celkové spokojenosti. 3 4

3 MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ VÝSLEDK k projektu Analýza lidských zdroj ve zdravotnictví v Kraji Vyso ina, Jihomoravském kraji a spolkové zemi Dolní Rakousko ZÁV R A RÁMCOVÁ DOPORU ENÍ Jak vyplývá z výše uvedených empirických poznatk, možnosti Kraje Vyso ina intervenovat v legislativní oblasti jsou omezené. Doporu ujeme však Kraji Vyso ina vytvá et s využitím všech dostupných prost edk systematický tlak a vznášet nám ty na Ministerstvo zdravotnictví eské republiky a Poslaneckou sn movnu Parlamentu eské republiky, p ípadn další centrální orgány, a snažit se tak aktivn o optimalizaci n kterých legislativních nedostatk. MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ VÝSLEDK k projektu Analýza lidských zdroj ve zdravotnictví v Kraji Vyso ina, Jihomoravském kraji a spolkové zemi Dolní Rakousko a smlouvy o dílo. Jsme p esv d eni, že se zprost edkované výsledky stanou pro zadavatele zajímavou zp tnou vazbou.. Z empirických zjišt ní realizovaných s využitím kvantitativních i kvalitativních metodologických postup vzešla celá ada zajímavých poznatk. Jak však již víme z naší 18leté praxe, každé empirické šet ení p ináší krom nových poznatk také celou adu dalších otázek a nám t. Doporu ujeme proto Kraji Vyso ina, aby p ípadn systematicky pracoval v oblasti zabezpe ení zp tné vazby jednotlivých cílových skupin, zjiš oval jejich názory, postoje a pot eby. Vhodné by bylo nap íklad uskute nit v horizontu 2 až 3 let sérii výzkumných šet ení s cílovou skupinou léka, všeobecných sester a porodních asistentek a dalšího zdravotnického personálu bez odborného dohledu. Jak uvádíme výše, rozhodujícím motiva ním faktorem pro výkon profese ve zdravotnických za ízeních je mzda. Ale jak dokládají poznatky z empirických šet ení, také n které zam stnanecké výhody a benefity mohou být pro zam stnance zajímavé. Dobrým p íkladem jednoho z benefit je využití možnosti hromadného smluvního vztahu zdravotnického za ízení s telefonním operátorem. Tento benefit je zajímavý pro zam stnance tím, že jim, a p ípadn i rodinným p íslušník m, umož uje využívání telefonické komunikace s minimálními náklady a sou asn je zajímavý i pro zdravotnické za ízení, které tento benefit tém nic nestojí. Tento benefit je zaveden v Nemocnici Jihlava, kde je zam stnanci hodnocen velmi pozitivn. Limitem projektu byl menší objem dat a informací od rakouského partnera než bylo požadováno. Jedním z cíl projektu bylo identifikovat rozdíly mezi eskou republikou a Rakouskem, hledat dobré p íklady z praxe na rakouské stran s možností aplikace zkušeností do eské republiky. Rakouská strana však byla z d vod formálních bariér pro poskytování pot ebných informací limitována. P esto by bylo vhodné do budoucna rozší it poznatky ze strany rakouského partnera. Jedná se p edevším o data, která souvisí s interním fungováním Landeskliniken-Holding Sankt Pölten. V rámci interpretací, které jsou zpracovány do podoby devíti samostatných výzkumných zpráv a tohoto manažerského shrnutí, jsme se snažili zprost edkovat zadavateli všechny relevantní informace a nám ty, které by mohl využít v procesu optimalizace a motivace lidských zdroj ve zdravotnictví v Kraji Vyso ina a Jihomoravském kraji. P i realizaci celého projektu jsme vycházeli ze zadání 5 6

4 Pracovn právní analýza ANALÝZA LIDSKÝCH ZDROJ VE ZDRAVOTNICTVÍ V KRAJI VYSO INA, JIHOMORAVSKÉM KRAJI A SPOLKOVÉ ZEMI DOLNÍ RAKOUSKO 1 - PRACOVN PRÁVNÍ ANALÝZA V rámci realizace projektu ZDRAVÍ BEZ HRANIC BUDOUCÍ P ESHRANI NÍ SPOLUPRÁCE VE ZDRAVOTNICTVÍ DOLNÍ RAKOUSKO JIHOMORAVSKÝ KRAJ KRAJ VYSO INA, který je realizován v rámci Evropské územní spolupráce Rakousko eská republika Objednatel: Kraj Vyso ina Žižkova 57/ Jihlava Vypracoval: AUGUR Consulting s.r.o. Vina ská 5/A Brno V Brn, OBSAH: I. SROVNÁNÍ PRACOVN PRÁVNÍCH VZTAH V ESKÉ REPUBLICE A RAKOUSKU SE ZAM ENÍM NA OBLAST ZDRAVOTNICTVÍ... 3 I. 1. Základní charakteristika ( eské i rakouské právo)... 4 I. 2. Prameny pracovního práva... 5 I Normativní právní akty (právní p edpisy)... 6 I eská republika:... 6 I Rakousko:... 7 I Kolektivní smlouvy... 8 I Interní normativní akty (vnit ní p edpisy)... 9 I Srovnání... 9 I Pracovní pom r a jiné pracovn právní vztahy I Vznik pracovního pom ru I Druhy pracovních pom r I Pracovní smlouva I Skon ení pracovního pom ru I Srovnání I Další otázky vyplývající z pracovn právních vztah I Pracovní doba a doba odpo inku ve zdravotnictví I Dovolená zdravotnických pracovník I Odm ování zdravotnických pracovník I Srovnání II. SROVNÁNÍ KVALIFIKA NÍCH P EDPOKLAD K VÝKONU ZDRAVOTNICKÉHO POVOLÁNÍ V ESKÉ REPUBLICE A RAKOUSKU II. 1. Základní charakteristika II Právní úprava II eská republika II Rakousko II Srovnání II. 2. Podmínky k výkonu zdravotnických povolání II Základní p ehled II eská republika II Rakousko II Zdravotní zp sobilost/gesundheitliche Eignung II Bezúhonnost/Vertrauenswürdigkeit II Srovnání II. 3. Odborná zp sobilost a vzd lávání zdravotnických pracovník II Vzd lávací systém II Obsah výkonu povolání a jeho samostatnost II Jednotlivá povolání II Léka /Arzt II Všeobecná sestra/diplomierte Gesundheits- und Krankenschwester II Srovnání II. 4. Uznávání kvalifikací získaných v cizin II Režimy uznávání a evropská úprava II Usazené osoby II R a Rakousko II Srovnání III. Záv re né shrnutí a srovnání IV. Vybrané zdroje V. Zkratky Jedná se o jeden z celkem devíti výstup komplexního projektu Analýza lidských zdroj ve zdravotnictví v Kraji Vyso ina, Jihomoravském kraji a spolkové zemi Dolní Rakousko. 2

5 Pracovn právní analýza I. SROVNÁNÍ PRACOVN PRÁVNÍCH VZTAH V ESKÉ REPUBLICE A RAKOUSKU SE ZAM ENÍM NA OBLAST ZDRAVOTNICTVÍ Zadání: Odborná zpráva o typech pracovn právních vztah mezi zam stnavateli a zam stnanci v Rakousku a v R (podle region partner projektu), obsahu pracovních smluv (délka pracovních smluv, výše mzdy, nápl práce, požadavek na p es asové hodiny, délka dovolené ) léka a všeobecných sester, v etn manažerských pozic, s ohledem na sankce a bonusy (minimáln v rozsahu 25 stránek, znak s mezerami). Výstupem odborné zprávy bude popis a srovnání, specifikace rozdíl, návrhy možných zm n (doporu ení možných inovací) v p íprav pracovn právních vztah v R a Rakousku. Pracovn právní analýza I. 1. Základní charakteristika ( eské i rakouské právo) Pracovní právo upravuje právní vztahy vznikající p i výkonu závislé práce. Krom st žejní oblasti individuálního pracovního práva zahrnuje také kolektivní pracovní právo a oblast zam stnanosti. Pracovní právo jako odv tví stojí na pomezí soukromého a ve ejného práva. Bývá sice v tšinou azeno do soukromého práva (s ohledem na autonomii v le a rovnost subjekt p i vzniku pracovn právních vztah ), ale vzhledem k jeho dominantní ochranné funkci je státem výrazn regulováno a obsahuje adu ve ejnoprávních prvk (mj. p evažující kogentnost norem neboli nemožnost odchýlení se od právní úpravy dohodou). Je tak provázáno jak s právem ob anským (subsidiarita podp rnost ob anského zákoníku, srov zákona. 89/2012 Sb.), tak také s právem správním (problematika zam stnanosti). Pracovn právní vztahy ve zdravotnictví pak mají adu specifik daných charakterem celého odv tví, a už jde o podmínky k výkonu zdravotnických povolání, povinnosti zdravotnického personálu, tak i specifika výkonu práce (nap. úpravu pracovní doby a doby odpo inku). Pracovní právo je významn ovliv ováno mezinárodním a evropským (unijním) právem. Mezinárodní úprava vychází p edevším z p sobení mezinárodních organizací: Organizace spojených národ (OSN), Mezinárodní organizace práce (MOP) a Rady Evropy. St žejní role p ísluší MOP a jejím instrument m, tj. zejména úmluvám a dále doporu ením. Existují také bilaterální smlouvy zasahující do oblasti pracovn právních vztah. Stále vzr stající význam má v oblasti pracovního práva také innost institucí Evropské unie a prameny unijního práva: rozlišujeme jednak primární prameny (smlouvy) a dále sekundární prameny (tvo ené zejména na ízeními a sm rnicemi). Z hlediska ú ink pat í smlouvy a na ízení mezi bezprost edn závazné, naopak sm rnice musí být do vnitrostátního práva implementovány prost ednictvím právních p edpis. Pokud však lenský stát ve stanovené lh t tuto svoji povinnost nesplní, nebo jen áste n, získává podle konstantní judikatury Evropského soudního dvora (ESD) taková sm rnice p ímý ú inek. Vzhledem k priorit národních zákonodárc v oblasti sociální ochrany a omezeným kompetencím orgán EU však nemá unijní právo takový vliv jako v jiných odv tvích. Unijní pracovní právo zahrnuje n kolik oblastí: krom zajišt ní volného pohybu pracovní síly, kterému budeme podrobn ji v novat pozornost v analýze 1.2, pat í mezi st žejní otázky p edevším rovné zacházení a boj s diskriminací v zam stnání a povolání (a už z d vodu rasy, etnického p vodu, pohlaví, náboženského vyznání i víry, zdravotního postižení, v ku nebo sexuální orientace). V této oblasti byly p ijaty zejména následující sm rnice 2 : a) sm rnice EP a Rady 2006/54/ES, o zavedení zásady rovných p íležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zam stnání a povolání; b) sm rnice Rady 2000/43/ES, kterou se provádí zásada rovného zacházení mezi osobami bez ohledu na jejich rasový nebo etnický p vod; c) sm rnice Rady 2000/78/ES, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zam stnání a povolání. 2 K právním p edpis m Evropské unie a jiným dokument m: 3 4

6 Pracovn právní analýza Sledované problematiky se dále týkají také sm rnice o informa ní a pojednávací povinnosti zam stnavatele, pracovní dob i zvláštních pracovních podmínkách žen a mladistvých. 3 V dalším výkladu se v souladu se zadáním zam íme p edevším na eskou a rakouskou vnitrostátní úpravu a jejich srovnání. Pracovn právní analýza I Normativní právní akty (právní p edpisy) Jsou nejvýznamn jším pramenem práva v obou zemích, jsou výsledkem legislativního procesu a stanovují obecn závazná a vynutitelná pravidla chování. V Rakousku se uplat uje nejen celostátní, ale také zemská normotvorba (Landesdienstrecht), která hraje v oblasti zdravotnictví st žejní roli. I. 2. Prameny pracovního práva Pod prameny práva chápeme zdroje právní úpravy. V oblasti pracovního práva se uplat ují p edevším a) normativní právní akty (ústavní p edpisy, zákony a podzákonné právní p edpisy), b) normativní smlouvy a c) soudní rozhodnutí. Dominantním pramenem práva jsou normativní právní akty. Významnou pozici však mají také normativní smlouvy v podob kolektivních smluv jako specifický i charakteristický pramen pracovního práva. eský i rakouský právní ád mají hierarchizovanou strukturu, kdy se jednotlivé prameny odlišují právní silou i mírou obecnosti. Jsou vystav ny na následujících principech: a) P edpisy nižší právní síly nesmí být v rozporu s p edpisy vyšší právní síly. b) Pro vztah vnitrostátního a mezinárodního práva platí, že pokud stanoví mezinárodní smlouva n co jiného než zákon, tak se použije mezinárodní smlouva. c) Pro vztah vnitrostátního a unijního práva platí zásada aplika ní p ednosti unijního práva a zásada bezprost edního p ímého ú inku unijního práva a také nep ímého ú inku (tzv. eurokonformní výklad). Z hlediska právní síly m žeme prameny práva rámcov se adit následn : mezinárodní a evropské právo, ústavní právo, kogentní ustanovení právních p edpis, kolektivní smlouva (vyššího stupn ), podniková (kolektivní) smlouva, pracovní smlouva, dispozitivní ustanovení právních p edpis, vnit ní p edpisy a pokyny zam stnavatele. I eská republika 4 : ústavní zákon. 1/1993 Sb., Ústava eské republiky, ve zn ní pozd jších p edpis ; Listina základních práv a svobod, ve zn ní ústavního zákona. 162/1998 Sb., vyhlášena ústavním zákonem. 23/1991 Sb. a republikována usnesením p edsednictva NR. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako sou ásti ústavního po ádku eské republiky; zákon. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále též ZPr), ve zn ní pozd jších p edpis ; zákon. 40/1964 Sb., ob anský zákoník (dále též OZ), ve zn ní pozd jších p edpis, a zákon. 89/2012 Sb., ob anský zákoník (dále též NOZ), jehož ú innost je uzákon na od ; zákon. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve zn ní pozd jších p edpis ; zákon. 435/2004 Sb., o zam stnanosti, ve zn ní pozd jších p edpis ; zákon. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve zn ní pozd jších p edpis ; zákon. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prost edcích ochrany p ed diskriminací a o zm n n kterých zákon (antidiskrimina ní zákon); zákon. 326/1999 Sb., o pobytu cizinc na území eské republiky a o zm n n kterých zákon, ve zn ní pozd jších p edpis ; zákona. 187/2006 Sb., o nemocenském pojišt ní, ve zn ní pozd jších p edpis ; zákon. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve zn ní pozd jších p edpis ; zákon. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve zn ní pozd jších p edpis ; na. vl.. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve zn ní na ízení vlády. 114/2011 Sb.; na ízení vlády. 564/2006 Sb., o platových pom rech zam stnanc ve ve ejných službách a správ, ve zn ní pozd jších p edpis ; na ízení vlády. 567/2006 Sb., o minimální mzd, nejnižších úrovních zaru ení mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prost edí a o výši p íplatku ke mzd za práci ve ztíženém prost edí, ve zn ní pozd jších p edpis ; na ízení vlády. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných d ležitých osobních p ekážek v práci; na ízení vlády. 201/2010 Sb., o zp sobu evidence úraz, hlášení a zasílání záznamu o úrazu; 3 Blíže: B LINA, Miroslav a kol. Pracovní právo. 5. dopl. vyd. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 63n. 5 4 eské právní p edpisy jsou dostupné na Portálu ve ejné správy: ešiteli byl využíván Automatizovaný systém právních informací (ASPI). 6

7 Pracovn právní analýza na ízení vlády. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve ve ejných službách a správ ; vyhláška MPSV. 16/1991 Sb., o zprost edkovatelích a rozhodcích a ukládání kolektivních smluv vyššího stupn ; vyhláška MPSV. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon. 435/2004 Sb., o zam stnanosti, ve zn ní pozd jších p edpis ; vyhláška MZ 104/2012 Sb., o stanovení bližších požadavk na postup p i posuzování a uznávání nemocí z povolání a okruh osob, kterým se p edává léka ský posudek o nemoci z povolání, podmínky, za nichž nemoc nelze nadále uznat za nemoc z povolání, a náležitosti léka ského posudku (vyhláška o posuzování nemocí z povolání); vyhláška MZ 79/2013 Sb., o provedení n kterých ustanovení zákona. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (vyhláška o pracovn léka ských službách a n kterých druzích posudkové pé e). I Rakousko 5 : a) celostátní p edpisy: zákon. 946/1811 JGS, Allgemeines bürgerliches Gesetzbuch für die gesammten deutschen Erbländer der Oesterreichischen Monarchie (ABGB), ve zn ní pozd jších p edpis ; spolkový zákon. 292/1921 BGBl., über den Dienstvertrag der Privatangestellten (Angestelltengesetz AngG), ve zn ní pozd jších p edpis ; spolkový zákon. 461/1969 BGBl., über die Regelung der Arbeitszeit (Arbeitszeitgesetz AZG), ve zn ní pozd jších p edpis ; spolkový zákon. 22/1974 BGBl., betreffend die Arbeitsverfassung (Arbeitsverfassungsgesetz ArbVG), ve zn ní pozd jších p edpis ; spolkový zákon. 218/1975 BGBl., mit dem die Beschäftigung von Ausländern geregelt wird (Ausländerbeschäftigungsgesetz AuslBG), ve zn ní pozd jších p edpis ; spolkový zákon. 100/1993 BGBl., über die Gleichbehandlung im Bereich des Bundes (Bundes-Gleichbehandlungsgesetz B-GlBG), ve zn ní pozd jších p edpis ; spolkový zákon. 8/1997 BGBl. I, mit dem ein Arbeitszeitgesetz für Angehörige von Gesundheitsberufen in Kranken-, Pflegeanstalten und ähnlichen Einrichtungen geschaffen wird (Krankenanstalten-Arbeitszeitgesetz KA-AZG), ve zn ní pozd jších p edpis ; spolkový zákon. 100/2005 BGBl. I, über die Niederlassung und den Aufenthalt in Österreich (Niederlassungs- und Aufenthaltsgesetz NAG), ve zn ní pozd jších p edpis ; spolkový zákon. 100/2005 BGBl. I, über die Gewährung von Asyl (Asylgesetz 2005 AsylG 2005), ve zn ní pozd jších p edpis ; Pracovn právní analýza b) dolnorakouské zemské p edpisy (NÖ): LGBl., über die Errichtung der NÖ Landeskliniken-Holding (NÖ LKH), ve zn ní pozd jších p edpis ; LGBl., NÖ Spitalsärztegesetz 1992 (NÖ SÄG 1992), ve zn ní pozd jších p edpis ; LGBl., NÖ Landes-Bedienstetengesetz (NÖ LBG), ve zn ní pozd jších p edpis ; LGBl., Landes-Vertragsbedienstetengesetz (LVBG), ve zn ní pozd jších p edpis ; LGBl., NÖ Krankenanstaltengesetz (NÖ KAG), ve zn ní pozd jších p edpis ; LGBl., Dienstpragmatik der Landesbeamten 1972 (DLP 1972), ve zn ní pozd jších p edpis ;. 2100/1 LGBl., NÖ Bewertungs- und Referenzverwendungsordnung (NÖ BRO), ve zn ní pozd jších p edpis. I Kolektivní smlouvy Kolektivní smlouvy obsahují obecn závazná pravidla chování obdobn jako normativní právní akty. Jedná se o ujednání mezi subjektem nebo subjekty zastupujícími zam stnance na stran jedné a zam stnavatele na stran druhé (v R to jsou na stran zam stnanc výlu n odborové organizace, v Rakousku p icházejí v úvahu i další subjekty, v praxi to však jsou také odborové organizace, konkrétn Österreichischer Gewerkschaftsbund). Mají sice charakter soukromoprávního jednání, ale s normativními ú inky (tedy zavazují i zam stnance, kte í nejsou odborov organizováni). Skládají se ze dvou ástí: a) z normativní ásti, která obsahuje ustanovení obecné povahy a vznikají z ní nároky p ímo zam stnanc m, b) ze závazkové ásti obsahující práva a povinnosti smluvních stran. Charakter pramene práva má pouze normativní ást. Kolektivní smlouvy se d lí na kolektivní smlouvy vyššího stupn a podnikové (kolektivní) smlouvy. Kolektivní smlouvy vyšší stupn jsou v R uloženy u MPSV, které to oznamuje ve Sbírce zákon, v Rakousku u BMASK a zve ejn ny v Amtsblatt zur Wiener Zeitung, podnikové kolektivní smlouvy se uzavírají na úrovni jednotlivých organizací. V Rakousku se dále uplat ují také tzv. podnikové dohody (Betriebsvereinbarungen BV) mající obdobný charakter jako kolektivní smlouvy. V nemocnicích Kraje Vyso ina a Jihomoravského kraje jsou pracovn právní vztahy blíže upraveny v rámci kolektivních smluv, v jednotlivých nemocnicích NÖ Landeskliniken-Holding pak v rámci podnikových dohod. S ohledem na naše téma se zam íme na úpravu pracovn právních podmínek a nárok (zvl. na skon ení pracovního pom ru, výpov dní dobu a odstupné i na odm ování za práci). Forma ani obsah kolektivních smluv sice nejsou v rámci zdravotnických za ízení kraj standardizovány, ale obsahov se nijak výrazn neliší (mají spíše informa ní a organiza ní dosah, v tšinou p ebírají zákonnou úpravu). 5 Rakouské právní p edpisy jsou dostupné prost ednictvím Rechtsinformationssystem des Bundes (RIS): Ten zahrnuje spolkové i zemské právní p edpisy, a to bu v konsolidovaném zn ní (tedy v etn všech pozd jších novel a zm n), nebo p ímo autentické zn ní Bundesgesetzblatt (Spolková sbírka zákon ) a Landesgesetzblätter (Zemské sbírky zákon ). 7 8

8 Pracovn právní analýza I Interní normativní akty (vnit ní p edpisy) Bývají také považovány za pramen pracovního práva a jsou závazné pro zam stnance i zam stnavatele. Mohou zakládat mzdová, platová a ostatní práva zam stnanc nebo rozvád t ustanovení zákoníku práce. Jejich prost ednictvím se také m že organizovat a ídit výkon práce. Musí být vydány písemn, nesmí p sobit zp tn, musí být p ístupny a zam stnavatel má povinnost seznámit zam stnance s jejich obsahem. Vnit ní p edpisy nesmí být v rozporu s NPA i kolektivní smlouvou. Zvláštním druhem vnit ního p edpisu je pracovní ád, který rozvádí ustanovení zákoníku práce a zvláštních právních p edpis podle zvláštních podmínek u konkrétního zam stnavatele. I Srovnání Prameny práva mají v obou zemích obdobný charakter, v R hraje dominantní roli zákoník práce, v Rakousku je právní úprava více rozt íšt ná, p i emž jsou ur ující zemské právní p edpisy: pro léka e NÖ SÄG 1992, pro jiný zdravotnický personál LVBG (zam stnaný do ) a NÖ LBG (od ) každý má samostatnou úpravu, NÖ SÄG 1992 však asto odkazuje na NÖ LBG. Dostupnost pramen práva a zvlášt právních p edpis je v Rakousku (díky právnímu informa nímu systému RIS) lepší než v R. Pracovn právní analýza I Pracovní pom r a jiné pracovn právní vztahy Základními pracovn právními vztahy jsou v R pracovní pom r a dále vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní pom r (dohodou o pracovní innosti a dohodou o provedení práce). Zam stnavatel však má zajiš ovat pln ní svých úkol p edevším zam stnanci v pracovním pom ru, takže pracovní pom r p edstavuje zákonem preferovaný a také nej ast jší pracovn právní vztah. M že být založen pracovní smlouvou nebo jmenováním ( 33 ZPr). V Rakousku nejsou upraveny dohody o pracích konaných mimo pracovní pom r. Pracovní pom r je zakládán pracovní smlouvou ( 1151n. ABGB). Pracovní pom r je vztahem smluvním, závazkovým, osobn právním, organiza n právním, kolektivním a úplatným. I Vznik pracovního pom ru / 30n. ZPr; 6n. AngG, 9n. NÖ SÄG 1992, 4n. NÖ LVBG, 7n. NÖ LBG/ Pracovn právní zp sobilost (subjektivita): Právní zp sobilost fyzické osoby sice vzniká v plném rozsahu až dosažením zletilosti, pracovn právní zp sobilost však vzniká až na výjimky d íve (v R dosažením 15 let, v Rakousku sice obecn již 14 let, ale v námi sledované oblasti také 15 let). Vzhledem ke kvalifika ním podmínkám zdravotnického personálu to však nehraje v tší roli Postup p ed vznikem pracovního pom ru (blíže 30 a 31 ZPr, 4 a 12 z.. 435/2004 Sb., 5 odst. 3 z.. 198/2002 Sb., 4 B-GlBG): Výb r zam stnanc je v kompetenci zam stnavatele, vlastní výb rová ízení však nesmí mít diskrimina ní povahu (zvlášt z hlediska rovného zacházení pro muže a ženy). V právních p edpisech nejsou upraveny speciální postupy pro výb r pracovník, výjimkou byla vyhláška MZ. 247/1993 Sb., která pro zdravotnická za ízení v p sobnosti MZ i kraj stanovila procedurální postup p i vyhlašování výb rových ízení p i obsazování funkcí editel a vedoucích pracovník v tzv. I. linie ízení. Ta však byla již zrušena zákonem. 372/2011 Sb. V souvislosti s jednáním p ed vznikem pracovního pom ru smí zam stnavatel požadovat jen údaje, které bezprost edn souvisí s uzav ením pracovní smlouvy, požadování n kterých údaj (národnost, náboženství, sexuální orientace ) je až na výjimky výslovn zakázáno. Odpov dnost v p edsmluvním stádiu není v pracovn právních p edpisech výslovn ešena, bylo by ji však možné subsidiárn dovodit z ob anského práva obou stát (náhrada škody, culpa in contrahendo). I Druhy pracovních pom r podle kritéria doby trvání pracovního pom ru (na dobu neur itou x na dobu ur itou); podle kritéria zam stnavatele (zam stnavatel je právnickou osobou x zam stnavatel je fyzickou osobou); podle kritéria právní skute nosti (založené pracovní smlouvou x založené jmenováním); podle kritéria délky týdenní pracovní doby (se stanovenou týdenní pracovní dobou x kratší než je stanovená týdenní pracovní doba). 9 10