11. Ochrana a obnova migrační prostupnosti vodních toků

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "11. Ochrana a obnova migrační prostupnosti vodních toků"

Transkript

1 11. Ochrana a obnova migrační prostupnosti vodních toků 11.1 Význam migrací pro ryby a další vodní organismy Migrace jsou jedním ze základních životních projevů a potřeb ryb a některých dalších druhů vodních organismů. V našich podmínkách mohou migrující ryby patřit k některé ze tří základních skupin. Některé druhy ryb obývající naše vody putují během svého života mezi prostředími vnitrozemských vodních toků a biotopů a prostředím mořským. Pokud prožijí většinu života v mořích a do sladkých vod migrují za účelem rozmnožování, nazývají se tyto druhy anadromní. Kromě lososa obecného (Salmo salar), jehož se po bezmála padesáti letech podařilo vrátit do naší ichtyofauny díky repatriačnímu programu, a pstruha obecného formy mořské (Salmo trutta m. trutta) se v minulosti vyskytovaly na našem území i další druhymihule mořská (Petromyzon marinus), mihule říční (Lampetra fluviatilis), placka pomořanská (Alosa alosa) a platýs bradavičnatý (Platichthys flesus). Obnovení jejich výskytu, podobně jako u dvou předchozích, je na území ČR vázáno na povodí Labe. Opačný životní cyklus mají druhy katadromní, které se rozmnožují v moři a naopak většinu života prožijí ve sladkých vodách. Do této skupiny patří úhoř říční (Anguilla anguilla). Skupina třetí, tzv. potamodromní druhy, zahrnuje ryby podstupující v našich podmínkách lokální migrace o různé délce, která se může pohybovat v řádu stovek metrů až desítek kilometrů. Je zdaleka nejčetnější a patří do ní z původních druhů naší ichtyofauny pstruh obecný f. potoční (Salmo trutta m. fario), parma obecná (Barbus barbus), podoustev říční (Vimba vimba), ostroretka stěhovavá (Chondrostoma nasus), ouklej obecná (Alburnus alburnus), jelec tloušť (Leuciscus cephalus), jelec jesen (Leuciscus idus), mník jednovousý (Lota lota) a další druhy. Migrace mohou mít různou příčinu a důvod. Třecí migrace souvisejí s vyhledáváním vhodného substrátu a fyzikálních a chemických vlastností vody pro uložení a vývoj jiker a pro úspěšné přežívání plůdku a následných juvenilních stádií potomstva. Dalším typem jsou potravní migrace, které jsou často velmi úzce spojeny se sezónními. Při nich mění ryby stanoviště v průběhu roku z důvodu vyhledávání lepších podmínek (potravních zdrojů, míst s větším obsahem kyslíku apod.). Ke kompenzačním migracím dochází v našich podmínkách nejčastěji po extrémních průtocích, kdy je vyplavena část rybí obsádky z výše položených partií toku a po návratu průtoku do normálu dojde opět k rovnoměrnému rozmístění zejména stanovištních druhů ryb po celém toku, a to v závislosti na prostředí - potravní nabídce, možnosti úkrytů apod. Tento typ migrací není příliš známý, je však nesmírně důležitý, především v horských a podhorských oblastech, například u pstruhů potočních. V delším časovém úseku lze tento typ migrace již nazývat procesem znovuosidlování. Kromě migrací, které lze chápat jako krátkodobý jev, je migrační prostupnost vodních toků také významná především pro méně početné druhy ryb, které jsou dnes často izolovány do mikropopulací neschopných samostatné dlouhodobé existence. Jejich početnost totiž může poklesnout pod kritickou mez dostatečného počtu jedinců pro úspěšné rozmnožování. 1

2 11.2 Schopnost ryb překonávat překážky Schopnost překonávat překážky v toku mají jednotlivé rybí druhy různou. Odpovídá prostředí, ve kterém ryby žijí a kterému se během evoluce přizpůsobily. Překážky překonávají ryby v zásadě dvěma způsoby, a to proplutím nebo skokem. Je možné říci, že většina našich rybích druhů s výjimkou pstruha a lososa (větší jedinci pstruha potočního mohou zdolat výškový rozdíl až 1 m, pro většinu pstruhů je však nepřekonatelný již stupeň o výšce 0,7 m) zdolává překážky především proplouváním, některé druhy vyloženě nejsou skoku schopny. To je důležité si uvědomit při projektování a stavbě rybího přechodu. Podle doby trvání můžeme rozdělit rychlost pohybu na maximální (několik sekund) a průběžnou (desítky sekund až několik minut), přičemž průběžná tvoří zpravidla 1/3 až 1/2 hodnot rychlosti maximální. Schopnost proplout překážku závisí tedy na plovacích schopnostech příslušného jedince a druhu. To se týká i nevhodně upravených úseků toků, ve kterých se k velké rychlosti vody přidává navíc i nedostatečně hluboký vodní sloupec. Tabulka 11.1: Maximální plovací rychlosti (v max ) vybraných rybích druhů Druh v max (m/s) Pstruh obecný (Salmo trutta m. fario)- 5cm 0,92 Pstruh obecný (Salmo trutta m. fario)- 15cm 1,65 Pstruh obecný (Salmo trutta m. fario)- 30 cm 3,66 Jelec proudník (Leuciscus leuciscus) 2,40 Jelec tloušť (Leuciscus cephalus) 2,70 Podoustev říční (Vimba vimba) 2,20 Ostroretka stěhovavá (Chondrostoma nasus) 3,50 Parma obecná (Barbus barbus) 2,40 Plotice obecná (Rutilus rutilus) 1,22 Cejn velký (Abramis brama) 0,96 Ouklej obecná (Alburnus alburnus) 0,60 Kapr obecný (Cyprinus carpio) 0,60 Lín obecný (Tinca tinca) 0,60 Úhoř říční (Anguilla anguilla)- 7 cm 0,90 Úhoř říční (Anguilla anguilla)- 15 cm 1,50 Úhoř říční (Anguilla anguilla)- 60 cm 1,14 Candát obecný (Stizostedion lucioperca) 1,91 Okoun říční (Perca fluviatilis) 1,65 Štika obecná (Esox lucius) 2, Stav vodních toků v ČR z hlediska migrační prostupnosti Překážky pro pohyb ryb a dalších vodních živočichů v toku představují zejména příčné stavby a vzdouvací objekty a dále místa s nedostatečnou hloubkou vodního sloupce (například ovlivněná odběry vody nebo technickou úpravou koryta). Převažujícím problémem je neprostupnost pro migrace směrem proti proudu. Poproudové migrace představují závažný problém v profilech, které jsou pro ryby trvale nepřekonatelné (hráze údolních nádrží) nebo v místech, kde hrozí průchod ryb turbínou vodní elektrárny. 2

3 Všechny větší vodní toky a valná většina menších jsou dnes v České republice fragmentovány jezy a dalšími příčnými stavbami. Funkčních rybích přechodů je přitom jen několik málo desítek. Lze říci, že na mnoha místech, kde došlo k pronikavému zlepšení kvality povrchové vody, jsou migrační bariéry hlavním problémem bránícím návratu některých druhů ryb do míst jejich původního rozšíření. Tabulka 11.2: Počet migračně neprostupných překážek pro ryby ve směru proti proudu Vodní tok Počet migračně neprostupných překážek Labe 61 Kamenice 11 Jizera 45 Ploučnice 23 Ohře 33 Cidlina 33 Orlice 54 Metuje 50 Vltava (od nádrže Lipno) 24 Berounka 14 Sázava 21 Otava 40 Lužnice (na území ČR) 38 Morava 41 Dyje 17 Tabulka 11.3: Příklady již zrealizovaných staveb rybích přechodů po roce 2000 a jejich hodnocení Rybí přechod Způsob zprůchodnění Hodnocení Tichá soutěska (Kamenice) Divoká soutěska (Kamenice) Terezín (Ohře) Doksany (Ohře) Libočany (Ohře) Perštejn nad Ohří Střekov (Labe) štěrbinový rybí přechod při levém břehu štěrbinový rybí přechod při levém břehu štěrbinový rybí přechod při levém břehu (částečně veden ve břehu) komůrkový přechod při levém břehu při MVE štěrbinový rybí přechod při pravém břehu, v plánu je na pravém břehu vybudovat VE balvanitá rampa při levém břehu komůrkový přechod při levém břehu přechodu, zkušební provoz bude zahájen na podzim přechodu, zkušební provoz bude zahájen na podzim Boční vstup do RP je příliš vzdálen od tělesa jezu a umístěn nad úroveň hladiny při běžných průtocích v řece, takže je průchodný pouze při vyšších průtočných stavech v řece. Chybí vyústění lákavého proudu u hlavního vstupu do RP. Těleso RP je částečně vedeno pod budovou MVE, na průchodnost může mít negativní vliv zastínění přechodu. Vstup do RP je příliš daleko v podjezí, může být problematické jeho nalezení. Dochází zde k ucpávání RP i nátoku do vábícího potrubí plaveninami. přechodu, nicméně celé těleso rampy je umístěno v podjezí - vhodnější by bylo umístit RP tak, aby vstup z podjezí byl na úrovni jezové hrany a celé těleso přechodu by bylo vytaženo do nadjezí. Vstup do RP je příliš daleko v podjezí a vzhledem k šíři řeky obtížně nalezitelný, přídavné lákavé proudy jsou nedostatečné. 3

4 Benešov nad Ploučnicí Bavorov (Blanice) Račí (Teplá Vltava) Zátoň (Teplá Vltava) Borová Lada (Teplá Vltava) Františkov (Teplá Vltava) Borová Lada (Vltavský potok) balvanitá rampa při pravém břehu bypass při pravém břehu bypass při pravém břehu bypass při pravém břehu balvanitá rampa při pravém břehu bypass při pravém břehu balvanitá rampa v celé šíři toku přechodu. přechodu. přechodu. přechodu. přechodu. přechodu. Nevhodné je pouze vtokové okno do RP (uzavřený vtokový profil). přechodu Rybí přechody Základní typy rybích přechodů Jak již bylo uvedeno, stěžejním problémem je zprůchodnění toku ve směru proti proudu. Pokud tvoří překážku nevhodně upravený nebo nadměrným odběrem postižený úsek, je náprava možná jedině revitalizací koryta, respektive úpravou manipulačního řádu odběru. Příčné stavby, které tvoří naprostou většinu migračních bariér, lze zprůchodnit pomocí rybích přechodů, to jest zařízením umožňujícím rybám proplout profilem překážky. Odstraňování příčných staveb je u nás zatím výjimečné. Někde mu brání objektivní okolnosti, v některých případech by však odstranění jezů a stupňů, které jsou technicky nefunkční a někdy rizikové i z hlediska provádění povodní, bylo přínosem. Pak by odpadly i náklady na údržbu těchto objektů. Původně byly rybí přechody navrhovány pro salmonidy (hlavně lososy) a teprve poté se ukázaly jako vhodné a potřebné i pro nároky dalších rybích druhů. První stavby jsou známé z klidných řek evropského severu, kde umožňovaly tah lososů. V současnosti jsou budovány a používány prakticky po celém světe včetně tropických a subtropických oblastí. Rybí přechody použitelné v podmínkách střední Evropy se dají rozdělit podle konstrukce na přírodě blízké (balvanité prahy, balvanité skluzy, zdrsnělé rybí rampy, obtokové kanály, tůňové rybí přechody), technické (komůrkový, Denilův lamelový, štěrbinový, plavební komory a rybí výtahy) a kombinované s prvky obou předchozích skupin. Výběr nejvhodnějšího typu rybího přechodu v konkrétní lokalitě závisí na několika základních skutečnostech. První z nich je složení ichtyofauny toku, tj. druhové spektrum ryb, které v něm žijí. Dále to jsou vlastnické vztahy a technické možnosti pro realizaci stavby. Ne vždy lze bohužel realizovat nejvhodnější variantu, proto je dobré již od počátečních studií řešit projekt variantně. Funkční rybí přechod by měl splňovat dvě kriteria, a to průchodnost pro co nejvíce druhů a pro různé velikostní kategorie. Je třeba brát v úvahu, že různé druhy našich ryb nepreferují v toku stejná stanoviště, a tím pádem jejich schopnosti pro průchod rybím přechodem nejsou vždy shodné (plovací schopnosti ryb byly popsány dříve). Proto je žádoucí vytvořit v rybím přechodu variabilní podmínky, ze kterých si každý rybí druh bude schopen vybrat. Tomuto požadavku odpovídají především přírodě blízké typy rybích přechodů, podobné členitým přírodním korytům, a proto by 4

5 tento způsob řešení měl být v každém případě preferován před řešením technickým, umožňuje- li to konkrétní situace. Přírodě blízké rybí přechody Za nejvhodnější řešení je možné ve většině případů, mimo bystřiny a horské toky s velkým sklonem, označit obtokové kanály neboli bypassy. Tento typ rybího přechodu probíhá mimo vlastní vzdouvací objekt, a proto je možné navrhnout jeho koryto podle potřeby. Jeho trasu lze například vhodně meandrovat. Bypass může tvořit také vhodné stanovištní podmínky pro trvalý život ryb a dalších vodních organismů. Součástí bypassů mohou být tůně jako odpočinkové zóny, střídající se s krátkými proudy, nebo mohou mít bypassy v místech větších sklonů kamenné prahy nebo balvanité skluzy. Tím, že je mimo koryto toku, nebývá bypass takovou měrou vystavován účinkům velkých průtoků. Toto řešení ale vyžaduje vhodné pozemky v okolí stupně pro vedení trasy kanálu, jenž může být poměrně dlouhý vzhledem k nutnosti dosažení vhodného sklonu. Často není možné právě z tohoto důvodu volit zařízení typu bypass, nicméně mělo by přicházet v úvahu na prvním místě. Pokud okolnosti přinutí projektanta zůstat v korytě toku, přicházejí v úvahu další typy přírodě blízkých rybích přechodů, především balvanité skluzy a rampy. Rozdíl mezi nimi je v šířce stavby - skluzy zasahují do koryta přes celou šířku toku, zatímco rampy zpravidla do šířky 1/3 toku. Skluzy je dále vhodnější použít u nižších staveb, běžně do 2 m, naopak rampy u vyšších. Také tyto typy rybích přechodů mohou vytvářet vhodný biotop pro některé druhy. (Tyto typy rybích přechodů bývají často terminologicky rozlišovány jiným způsobem. Například normy pro hrazení bystřin považují za balvanitý skluz jinou konstrukci než obvyklá zahraniční literatura o rybích přechodech. Výše popsané rozdělení balvanitých skluzů a ramp je proto nutné brát jako jedno z možných a v každém případě je potřebné uvažovanou konstrukci dobře popsat. Obr. 11.1: Postranní rybí přechod - bypass. 5

6 Obr. 11.2: Rybí přechod rampa po straně jezu, členěná příčnými řadami balvanů. Obr. 11.3: Prostupný balvanitý skluz, vybudovaný na místě dřívějšího jezu. Parametry přírodě blízkých rybích přechodů 1. Průtok rybím přechodem by měl být zajištěn manipulačním řádem vodního díla, což je nutné zejména v případě, kdy je součástí příčné stavby také odběr vody, například pro hydroelektrárnu. U toků s malým průtokem je mnohdy třeba provést rybím přechodem všechnu vodu, což umožňují jak bypassy, tak i balvanité skluzy a rampy. Je ovšem také nutné zohlednit případnou potřebu trvalého smáčení jezové konstrukce. Stálý průtok v přechodu je vhodné udržovat regulovatelnými křídly se svislou štěrbinou v místě vtoku do přechodu. Pouhý výřez v jezové hraně (v případě stavby umístěné v korytě toku) nebo ve vtokovém objektu (v případě bypassu) je méně vhodný, protože jím není možné průtok regulovat. S měnícím se průtokem se mění i další parametry rybího přechodu, lze však 6

7 říci, že přírodě blízké rybí přechody jsou v určitém intervalu adaptibilní na změny průtoků (cca. až 40% oproti návrhovému průtoku). 2. Rychlost proudění je limitujícím faktorem pro průchod ryb. Pokud se podaří docílit v rybím přechodu velké variability rychlostí, není rozhodující střední rychlost proudění v určitém profilu. Mnohem důležitější je, zda existují místa (nejčastěji při dně) s malou rychlostí proudění vody. a takových místech by potom rychlost proudění neměla přesahovat 0,5 m/s, ideální je okolo 0,2 m/s, případně samozřejmě ještě nižší. 3. Podélný sklon dna přechodu by měl být 1:20 nebo pozvolnější pro mimopstruhové vody, 1:15 a nižší pro vody pstruhové. Existují případy horských bystřin, kde samotný sklon dna toku je větší než 1:10, proto lze v těchto výjimečných případech připustit sklon až 1:8. Obecně platí, že čím je sklon pozvolnější, tím více se zlepšují možnosti pro migrace ryb. 4. Hloubka vody je velice důležitá pro průchodnost a má přímý vliv na plování ryb. Pro mimopstruhové vody by měla být minimálně 80 cm v hlubších částech a 50 cm v mělčích částech, u pstruhových toků 50 cm v hlubších částech a 30 cm v mělčinách. 5. Příčné řady balvanů zajišťují dostatečnou hloubku vody. Ideální jsou kameny tvaru mohyla, které jsou skládány nastojato. Mezi těmito balvany musí být zachovány svislé štěrbiny, pokud možno v celé výšce vodního sloupce. Právě těmito místy většina rybích druhů proplouvá. Například pro balvanité rampy by se měla velikost kamenů při plánovaném běžném průtoku Q= l/s pohybovat ve velikosti 0,6-1 m. 6. Rozdíl hladin způsobený jednou příčnou řadou kamenů by neměl přesahovat u mimopstruhových toků 15 cm, u pstruhových 25 cm. 7. Vrstva dnového substrátu by měla být tlustá nejméně 25 cm a měla by být dostatečně hrubá a velikostně odstupňovaná se štěrbinami. 8. Kameny, které v řadách zabezpečují nadržení vody, je třeba stabilizovat buď jejich usazením do betonového lože (min. 40 cm hluboko) nebo při menším namáhání spojením armovacím železem. Dno mezi těmito velkými kameny má být co nejdrsnější, pokryté kamenivem menších velikostí. Tento substrát je možné skládat volně, případně mírně zatlačit do podloží. Svahy rybího přechodu je nutné opevnit tam, kde hrozí nebezpečí eroze. Ideální je vyzdění kamenem tak, aby kameny co nejvíce vyčnívaly do koryta a zdrsňovaly tak boky RP. Pokud toto není nutné, je možné provést svahování (1:2) vyskládáním balvanů na sucho. Stabilizace je nutná také v případě rampy nebo skluzu, a to včetně části dnového substrátu (větších kamenů mezi přehrážkami). Obr. 11.4: Výstavba rampy s příčnými řadami kamenů při rekonstrukci jezu. 7

8 Obr. 11.5: Detail instalace balvanů na stojato do betonového lože. Obr. 11.6: Postranní rybí přechod s kamenitou kynetou. 8

9 Technické typy rybích přechodů Technická řešení rybích přechodů jsou někdy nezbytná, a to především v případech, kdy nelze zvolit některý z přírodě blízkých typů. Dochází k tomu především v případech, kdy je rybí přechod součástí složité konstrukce vodního díla, v intravilánu a podobně. Dnes je na základě nejnovějších poznatků za nejvýhodnější technický typ rybího přechodu považován štěrbinový rybí přechod. Jedná se o nakloněný žlab rozčleněný vestavěnými příčkami nebo výstupy různého tvaru. Podélný sklon je obvykle 10 % a rozdíl hladin mezi po sobě jdoucími bazénky je 30 cm pro dospělé lososy a 20 cm pro ostatní ryby. Někdy bývá uváděn ještě dvouštěrbinový rybí přechod, který ovšem není pro naše podmínky příliš vhodný. Velmi rozšířeným technickým typem je také komůrkový rybí přechod. Jeho základní parametry jsou: sklon 10% (1:10), šířka komůrek minimálně 1,5-2 m, délka minimálně 2,5-3 m, minimální hloubka vody v komůrce 1,2 m, rozdíl hladin (maximální) mezi jednotlivými komůrkami je pro sladkovodní dospělé ryby 20 cm, rozměry výřezů v přepážkách 30x30 cm, přičemž vrchní by měly být upraveny tak, aby jimi procházelo nejvýše 25% celkového průtoku rybím přechodem. Při změně sklonu z 1:10 na 1:20 dojde ke snížení maximálních rychlostí o 15-25%. Celý přechod lze obložit kamenem pro zvýšení drsnosti koryta, tím snížit rychlost proudění vody a vytvořit tak pro lepší podmínky průchodnosti z hlediska vodních organismů (přibližuje se tak přírodě blízkému typu). Dále je výhodné, aby vzdušný líc přepážek byl šikmý. Hlavními nevýhodami komůrkového rybího přechodu oproti štěrbinovému jsou změny proudění při kolísání průtoku a snadné zanášení komůrek splaveninami. 9

10 Pro technické typy rybích přechodů je velmi důležité dodržení správných parametrů, jinak je jejich funkčnost částečně nebo zcela omezena. Příkladem nevhodně vybudovaných komůrkových přechodů mohou být některé starší objekty, které jsou součástí vodních děl na Labi. Obr. 11.7: Štěrbinový rybí přechod. Zásady pro všechny typy rybích přechodů K zajištění úplné funkčnosti rybího přechodu je vedle správné vlastní konstrukce třeba, aby splňoval ještě další požadavky, především napojení na spodní i horní hladinu. Výstup z přechodu do horní vody musí být řešen tak, aby nedocházelo k dezorientaci ryb vystupujících z přechodu nebo jejich opětnému splavování pod hráz, popřípadě k turbinám elektrárny. Ryby by měly z přechodu vyplouvat pokud možno do klidné vody. Taktéž by výstupy z rybích přechodů neměly obsahovat mříže, česle ani jiná zařízení působící na ryby rušivě, s výjimkou zařízení zachytávajících plaveniny (nejčastěji se jedná o kládu nebo trám ukotvený na hladině), jejichž instalace je naopak žádoucí. Vstup do rybího přechodu z dolní vody je velice důležitý z hlediska přitažlivosti pro migrující ryby. Ideální je jeho umístění co nejblíže k tělesu jezu, avšak nikoliv do vývaru. Voda vytékající z rybího přechodu by měla tvořit jakousi stezku, která vábí ryby ke vstupu. Je možné a účelné vybudovat přídavný proud vody, který vyúsťuje při vstupu do přechodu. To se týká především větších toků, kde je možné, že by migrující ryby vstup do rybího přechodu nenašly nebo by jeho hledáním trávily příliš dlouhou dobu. Některé lososovité ryby se orientují podle břehu a ve větších tocích je pro ně rybí přechod při druhém břehu obtížné nalézt, pokud je vstup příliš daleko od překážky. Proto je v takových případech důležité nasměrování vábícího proudu vody pokud možno šikmo přes řečiště. K tomu je možné vybudovat ve dně usměrňovací hrázku, která nevystupuje nad hladinu. Není vhodné stavět rybí přechod na opačném břehu než je MVE, protože odtok vody z elektrárny bude přitahovat migrující ryby a možnost nalézt vstup do přechodu bude výrazně snížena. 10

11 Častou závadou, znehodnocující rybí přechody, je nesprávné výškové navázání na spodní hladinu vody, kdy voda z přechodu padá do dolní hladiny z výšky nebo dolní voda nemá v tom místě dostatečnou hloubku. Je proto třeba počítat s plynulým přechodem při nízkých průtocích za cenu, že při vyšších průtocích bude dolní část přechodu utopená. Dno koryta pod rybím přechodem je vhodné stabilizovat proti samovolnému zahloubení, které by mohlo přechod vyřadit z funkce Kontrola funkčnosti rybích přechodů Kontroly funkčnosti rybích přechodů je nutné provádět jednak pro samotné zjištění, zda je stavba funkční (a není-li nutné ji dále upravit), jednak pro možnost využití poznatků i na dalších stavbách. Kontrolu rybího přechodu lze provádět buď prolovením elektrickým agregátem nebo lovením do vrší. Ojediněle se též používá přímé sledování v pozorovací komoře, sčítání pomocí scaneru, čipování apod. Prolovení rybího přechodu elektrickým agregátem má jednu zásadní nevýhodu - poměrně přesně vypovídá o rybách, které se v přechodu v daný okamžik vyskytují, ovšem není možné bezpečně určit, zda tyto ryby skutečně přechodem proplují nebo jestli ho dokonce (zejména v případě přírodě blízkých staveb) trvale neobývají. Pro orientační zjištění však tato metoda postačí, k jejím kladům patří naopak jednoduchost a mobilita. Za optimální metodu kontroly funkčnosti rybího přechodu lze považovat odlovování ryb do pastí (vrší apod.). Tyto pasti jsou instalovány většinou při výstupu z rybího přechodu tak, aby do nich vpluly všechny ryby, které rybí přechod překonaly. Kromě toho lze paralelně nainstalovat i stejné zařízení pro odchyt ryb využívajících přechod pro migraci směrem po proudu. Výhodou této metody je přesné zjištění počtu a druhového i velikostního složení ryb migrujících skutečně rybím přechodem, případně i další údaje (kondici apod.), a to vše v jednoznačně ohraničeném časovém úseku. Nevýhodou je náročnost časová (pasti je třeba pravidelně kontrolovat) a technická, především na větších tocích, kde jsou pasti zvedány za pomocí kladky. Z toho vyplývají i větší finanční náklady. Ty lze snížit typizování rozměrů profilu pro odlov a využíváním jedné pasti pro více lokalit (zejména na menších tocích a stavbách). V každém případě je tato metoda z hlediska výsledků nejvhodnější. Z dalších metod lze uvést ještě různé varianty telemetrie, které však pro kvantitativní sledování nejsou využitelné, naopak se používají s úspěchem pro sledování pohybu určitého předem vybraného počtu jedinců Priority při zprůchodňování vodních toků a základě Státního programu ochrany přírody a krajiny ČR byl v roce 2000 schválen ministerstvy životního prostředí a zemědělství Akční plán výstavby rybích přechodů pro roky Do něj byly zařazeny dvě oblasti, a to Labe od Hřenska po Brandýs nad Labem s přítoky Kamenicí a Ohří po Nechranickou přehradu, a Moravy od státní hranice po Hodonín a Dyje po Novomlýnské nádrže. Důvody byly následující: V případě Labe a jeho přítoků napojení na Severní moře a repatriace lososa obecného v této oblasti, na jižní Moravě to byl obnova výskytu některých druhů z hlavního toku Dunaje, jako ostruchy křivočaré (Pelecus cultratus) a drska většího (Zingel zingel) i menšího (Zingel streber), případně umožnění přístupu druhů pro území ČR nových, avšak přirozeně se šířících z hlavního toku 11

12 Dunaje (candát východní- Stizostedion volgense, ježdík dunajský- Gymnocephalus baloni aj.). Celkové náklady na realizaci Akčního plánu byly odhadnuty na 300 mil. Kč. Samozřejmě je účelné zprůchodňovat i další vodní toky. Zde je možné hovořit o regionálních prioritách, které by měly zohledňovat úseky toků s výskytem významných populací rheofilních (proudomilných) rybích druhů. Tyto priority je ideální zvolit na úrovni jednotlivých krajů a správců vodních toků, případně velkoplošných zvláště chráněných území (národních parků a chráněných krajinných oblastí). Kromě toho zákon č. 254/2001 Sb. o vodách v 15 odst. 6 ukládá vlastníkům příčných staveb jejich zprůchodnění při výstavbě nového díla nebo jeho změně. Dále uvádí případy, ve kterých je vlastník vodního díla této povinnosti zproštěn. V některých případech je nutné posoudit, zda přes profil migrační překážky mohou vůbec reálně ryby migrovat. Specifickým problémem jsou potom vodní nádrže, především rybníky. U stávajících se výstavba rybího přechodu uplatní spíše výjimečně, v případě, kdy skutečně mohou nádrží migrovat některé druhy ve významných počtech. U nových rybníků je pak potřeba především zvážit, zda není možné nádrž vybudovat jako obtokovou. Specifickým problémem se z hlediska migrační prostupnosti stávají v poslední době suché poldry na tocích s výskytem významnějších populací ryb. V takových případech je nutné na migračním zprůchodnění profilu hráze trvat Poproudové migrace ryb Pro poproudové migrace ryb většinou nepředstavují běžné jezy a stupně s přelivem přes horní hranu významnou překážku. Problémem jsou velké přehradní nádrže a dále odběry vody na všech stupních, především pro účely malých vodních elektráren. Migrace ryb přes přehradní hráze lze vyřešit kapacitními bypassy, s těmito zařízeními se však bohužel zatím nepočítá. Jejich význam spočívá především v umožnění migrací úhořů. Všechny provozy MVE musí být zabezpečeny před vnikáním ryb do turbín mechanickými nebo elektronickými zábranami a dále musí být umožněna migrace ryb směrem po proudu přes korunu jezu nebo jalovým přepadem náhonu MVE. Podrobně problematiku usměrňování poproudových migrací ryb přes příčné stavby a MVE popisuje metodika Výzkumného ústavu rybářského a hydrobiologického Jihočeské univerzity Zařízení k usměrnění poproudových migrací ryb. 12

13 Obr. 11.8: Součástí komplexní revitalizace říčky Pfatter nad stejnojmenným bavorským městečkem bylo nahrazení migračně neprostupného stupně balvanitým skluzem. Obr. 11.9: Nenápadné, ale účinné zprůchodnění jezu balvanitou rampou, přisazenou k jednomu břehu. Řeka Wiesen v Bavorsku. 13

14 Obr : Koryto říčky Strogen v Bavorsku bylo v minulosti stabilizováno stupni z litého betonu, které tvořily zcela nepřekonatelné migrační překážky. Nyní jsou tyto překážky zprůchodňovány. Jedním z možných způsobů je odstranění vrchní části stupně, o jehož spodní stavbu se opře průchodná konstrukce z velkých lomových kamenů. Obr : Postranní rybí přechod u jezu na řece Waldnaab v bavorském Weidenu se uplatňuje mimo jiné jako pozoruhodná součást zdejší parkové úpravy a lákavá atrakce pro návštěvníky. 14

15 Obr : Postranní rybí přechod bypass - s příčnými řadami balvanů. Hodnotu rybích přechodů určuje také jejich odolnost vůči zanášení a ucpávání splaveninami a plaveninami za běžných i povodňových průtoků, a tedy nároky na pročišťování. V tomto ohledu jsou přírodě blízké typy přechodů méně problémové než technické typy (komůrkové a štěrbinové), jejichž funkčnost hodně závisí na bezvadné průchodnosti otvorů nebo štěrbin. 15

VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ KRAJINY. Zprůchodňování migračních bariér rybími přechody TNV

VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ KRAJINY. Zprůchodňování migračních bariér rybími přechody TNV VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ KRAJINY Zprůchodňování migračních bariér rybími přechody TNV 75 2321 TNV 75 2321 ZPRŮCHODŇOVÁNÍ MIGRAČNÍCH BARIÉR RYBÍMI PŘECHODY MIGRAČNÍ PŘEKÁŽKY - OBJEKTY NA VODNÍM TOKU slouží k

Více

Aktuální stav fragmentace na zájmových vodních tocích Miloš Holub

Aktuální stav fragmentace na zájmových vodních tocích Miloš Holub Aktuální stav fragmentace na zájmových vodních tocích Miloš Holub AOPK ČR, RP Správa CHKO Slavkovský les Kongresový sál České zemědělské univerzity v Praze dne 1. února 2018 Obsah prezentace 1) Co je to

Více

Studie migrace ryb přes kartáčovérybípřechody na řece Sázavě

Studie migrace ryb přes kartáčovérybípřechody na řece Sázavě Horký, P. a kol. Studie migrace ryb přes kartáčovérybípřechody na řece Sázavě Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i. Podbabská 30/ 2582, 160 00 Praha 6 +420 220 197 111 Pobočka Brno Mojmírovo

Více

Migrační prostupnost vodních toků z pohledu AOPK ČR

Migrační prostupnost vodních toků z pohledu AOPK ČR Migrační prostupnost vodních toků z pohledu AOPK ČR Sázavský seminář II., 2010 Pavel Marek pavel.marek@nature.cz Migrační prostupnost vodních toků z pohledu AOPK ČR řešena systematicky agenturou od roku

Více

PŘÍRODĚ BLÍZKÁ POP A REVITALIZACE ÚDOLNÍ NIVY HLAVNÍCH BRNĚNSKÝCH TOKŮ 2.část

PŘÍRODĚ BLÍZKÁ POP A REVITALIZACE ÚDOLNÍ NIVY HLAVNÍCH BRNĚNSKÝCH TOKŮ 2.část PŘÍRODĚ BLÍZKÁ POP A REVITALIZACE ÚDOLNÍ NIVY HLAVNÍCH BRNĚNSKÝCH TOKŮ 2.část JEZ CACOVICE - NÁVRH RYBÍHO PŘECHODU A VODÁCKÉ PROPUSTI SO 18.3.2 - TECHNICKÁ ZPRÁVA 1.1. NÁVRH UMÍSTĚNÍ RYBÍHO PŘECHODU...

Více

Rybí přechod na příčné překážce

Rybí přechod na příčné překážce KATALOG OPATŘENÍ ID_OPATŘENÍ 22 NÁZEV OPATŘENÍ DATUM ZPRACOVÁNÍ Prosinec 2005 Rybí přechod na příčné překážce 1. POPIS PROBLÉMU Příčné překážky a vzdouvací objekty tvoří nepřekonatelné překážky pro migraci

Více

Rakouská směrnice pro výstavbu rybích přechodů Tolerance a přípustné variace technických parametrů

Rakouská směrnice pro výstavbu rybích přechodů Tolerance a přípustné variace technických parametrů SEMINÁŘ KE ZPRŮCHODNĚNÍ MIGRAČNÍCH PŘEKÁŽEK VE VODNÍCH TOCÍCH Rakouská směrnice pro výstavbu rybích přechodů Tolerance a přípustné variace technických parametrů DI Jan Köck Praha, 10.11.2016 Obsah Na co

Více

ZPRŮCHODŇOVÁNÍ MIGRAČNÍCH BARIÉR RYBÍMI PŘECHODY

ZPRŮCHODŇOVÁNÍ MIGRAČNÍCH BARIÉR RYBÍMI PŘECHODY ODVĚTVOVÁ TECHNICKÁ NORMA VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ Leden 2011 MZe ZPRŮCHODŇOVÁNÍ MIGRAČNÍCH BARIÉR RYBÍMI PŘECHODY TNV 75 2321 Obsah Strana Předmluva... 2 1 Předmět normy 3 2 Citované normativní dokumenty..

Více

Rybí přechod mimo příčnou překážku

Rybí přechod mimo příčnou překážku KATALOG OPATŘENÍ ID_OPATŘENÍ 23 NÁZEV OPATŘENÍ DATUM ZPRACOVÁNÍ Prosinec 2005 Rybí přechod mimo příčnou překážku 1. POPIS PROBLÉMU Příčné překážky a vzdouvací objekty tvoří nepřekonatelné překážky pro

Více

Koncepce, příprava a provoz rybích přechodů v dílčím povodí Horní Odry

Koncepce, příprava a provoz rybích přechodů v dílčím povodí Horní Odry Koncepce, příprava a provoz rybích přechodů v dílčím povodí Horní Odry Praha, 9.října 2014 E. Hrubá, T. Skokan, B. Tureček Povodí Odry, státní podnik Začlenění povodí Odry v rámci Evropy Charakteristiky

Více

Plavební stupeň Děčín Ing. Michael Trnka, CSc.

Plavební stupeň Děčín Ing. Michael Trnka, CSc. Plavební stupeň Děčín 4.4.2016 Ing. Michael Trnka, CSc. PLAVEBNÍ STUPEŇ DĚČÍN Projektové sdružení: VPÚ Deco a.s. SWECO Hydroprojekt a.s. Pöyry Environment a.s. (nyní Aquatis a.s.) Vizualizace: Aquatis

Více

Jirkal - Otava - 40,1 ř.km

Jirkal - Otava - 40,1 ř.km ZÁKLADNÍ PARAMETRY PŘÍČNÉ PŘEKÁŽKY VAZBA NA HYDROLOGICKÉ ČLENĚNÍ POVODÍ DRUH pevný SPÁD [m] 2,08 ČÍSLO HYDROL.POŘ. 108020590 ÚSEK HR. ČLENĚNÍ VODNÍHO TOKU 1216400 TVAR přímý STŘ. DÉLKA [m] 75,78 ÚTVAR

Více

MRATÍNSKÝ POTOK ELIMINACE POVODŇOVÝCH PRŮTOKŮ PŘÍRODĚ BLÍZKÝM ZPŮSOBEM

MRATÍNSKÝ POTOK ELIMINACE POVODŇOVÝCH PRŮTOKŮ PŘÍRODĚ BLÍZKÝM ZPŮSOBEM Úsek 08 (staničení 2706-2847 m) Stávající úsek, opevněný betonovými panely, je částečně ve vzdutí dvou stupňů ve dně. Horní stupeň slouží k odběru vody do cukrovarského rybníka. Dolní stupeň, viz foto,

Více

I. Přikrylová, B. Tureček Povodí Odry, státní podnik. Praha, 1. listopad 2018

I. Přikrylová, B. Tureček Povodí Odry, státní podnik. Praha, 1. listopad 2018 Rekapitulace postupu zprůchodňování migračních překážek podle Plánu dílčího povodí Horní Odry a zhotovení zprůchodnění Staroměstského stupně na Ostravici Praha, 1. listopad 2018 I. Přikrylová, B. Tureček

Více

SO JEZ CACOVICE NOVÁ KONSTRUKCE v ř. km 10,157 (SVITAVA)

SO JEZ CACOVICE NOVÁ KONSTRUKCE v ř. km 10,157 (SVITAVA) PŘÍRODĚ BLÍZKÁ POP A REVITALIZACE ÚDOLNÍ NIVY HLAVNÍCH BRNĚNSKÝCH TOKŮ 3.část SO 18.3.1. JEZ CACOVICE NOVÁ KONSTRUKCE v ř. km 10,157 (SVITAVA) NÁVRH BYL ZPRACOVÁN VE DVOU VARIANTÁCH JAKO JEZ KLAPKOVÝ A

Více

Šířka ve dně. Navazující na přilehlé koryto Sklon svahů MRATÍNSKÝ POTOK ELIMINACE POVODŇOVÝCH PRŮTOKŮ PŘÍRODĚ BLÍZKÝM ZPŮSOBEM

Šířka ve dně. Navazující na přilehlé koryto Sklon svahů MRATÍNSKÝ POTOK ELIMINACE POVODŇOVÝCH PRŮTOKŮ PŘÍRODĚ BLÍZKÝM ZPŮSOBEM Úsek 02 (staničení 459-732 m) V současnosti je koryto zahloubené, napřímené, opevněné ve dně a březích kamennou dlažbou / rovnaninou. Břehy jsou pokryty travním porostem, v horní části úseku se nacházejí

Více

Řešení migrační prostupnosti na tocích v Povodí Labe

Řešení migrační prostupnosti na tocích v Povodí Labe Řešení migrační prostupnosti na tocích v Povodí Labe RNDr. Michal Vávra Povodí Labe, státní podnik Seminář k zprůchodnění migračních překážek ve vodních tocích 1.11.2018 Rybí přechody I. Realizované

Více

MRATÍNSKÝ POTOK ELIMINACE POVODŇOVÝCH PRŮTOKŮ PŘÍRODĚ BLÍZKÝM ZPŮSOBEM

MRATÍNSKÝ POTOK ELIMINACE POVODŇOVÝCH PRŮTOKŮ PŘÍRODĚ BLÍZKÝM ZPŮSOBEM Úsek 06 (staničení 2134-2318 m) V současnosti je koryto zahloubené, napřímené, opevněné ve dně a březích betonovými panely. Ve svahu levého břehu vede velké množství inženýrských sítí. Pravý břeh je součástí

Více

PŘÍRODĚ BLÍZKÁ POP A REVITALIZACE ÚDOLNÍ NIVY HLAVNÍCH BRNĚNSKÝCH TOKŮ 2.část

PŘÍRODĚ BLÍZKÁ POP A REVITALIZACE ÚDOLNÍ NIVY HLAVNÍCH BRNĚNSKÝCH TOKŮ 2.část PŘÍRODĚ BLÍZKÁ POP A REVITALIZACE ÚDOLNÍ NIVY HLAVNÍCH BRNĚNSKÝCH TOKŮ 2.část KOMÍNSKÝ JEZ - NÁVRH RYBÍHO PŘECHODU A VODÁCKÉ PROPUSTI SO 03.3.2 - TECHNICKÁ ZPRÁVA 1.1. NÁVRH UMÍSTĚNÍ RYBÍHO PŘECHODU...

Více

Projekt 1 malé vodní nádrže 5. cvičení

Projekt 1 malé vodní nádrže 5. cvičení 5. cvičení Václav David K143 e-mail: vaclav.david@fsv.cvut.cz Konzultační hodiny: viz web Obsah cvičení Typy objektů bezpečnostního přelivu Umístění bezpečnostního přelivu Konstrukce bezpečnostního přelivu

Více

Analýza dynamiky migrace ryb z Lipenské nádrže do řeky Vltavy výsledky projektu Soužití člověka a perlorodky říční ve Vltavském luhu

Analýza dynamiky migrace ryb z Lipenské nádrže do řeky Vltavy výsledky projektu Soužití člověka a perlorodky říční ve Vltavském luhu SEMINÁŘ K ZPRŮCHODNĚNÍ MIGRAČNÍCH PŘEKÁŽEK VE VODNÍCH TOCÍCH Praha 10. 11. 2016 Analýza dynamiky migrace ryb z Lipenské nádrže do řeky Vltavy výsledky projektu Soužití člověka a perlorodky říční ve Vltavském

Více

1. Cíl průzkumu. 2. Metodika provedení prací

1. Cíl průzkumu. 2. Metodika provedení prací Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický Ichtyologický průzkum ve vybraných lokalitách pstruhových revírů v rámci Jihočeského kraje. SDL/OZZL/318/08 Zpráva

Více

Jemčina - Nežárka - 24,114 ř.km

Jemčina - Nežárka - 24,114 ř.km ZÁKLADNÍ PARAMETRY PŘÍČNÉ PŘEKÁŽKY VAZBA NA HYDROLOGICKÉ ČLENĚNÍ POVODÍ DRUH pevný SPÁD [m] 2,3 ČÍSLO HYDROL.POŘ. 107030670 ÚSEK HR. ČLENĚNÍ VODNÍHO TOKU 1181000 TVAR obloukový STŘ. DÉLKA [m] 37,1 ÚTVAR

Více

200058050 - Jindřiš - Novotný - Hamerský potok - 7,961 ř.km

200058050 - Jindřiš - Novotný - Hamerský potok - 7,961 ř.km ZÁKLADNÍ PARAMETRY PŘÍČNÉ PŘEKÁŽKY VAZBA NA HYDROLOGICKÉ ČLENĚNÍ POVODÍ DRUH pevný SPÁD [m] 1,08 ČÍSLO HYDROL.POŘ. 107030480 ÚSEK HR. ČLENĚNÍ VODNÍHO TOKU 1179700 TVAR přímý STŘ. DÉLKA [m] 20,11 ÚTVAR

Více

I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin

I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin I.1. Tvar koryta a jeho vývoj Klima, tvar krajiny, vegetace a geologie povodí určují morfologii vodního toku (neovlivněného antropologickou

Více

MRATÍNSKÝ POTOK ELIMINACE POVODŇOVÝCH PRŮTOKŮ PŘÍRODĚ BLÍZKÝM ZPŮSOBEM

MRATÍNSKÝ POTOK ELIMINACE POVODŇOVÝCH PRŮTOKŮ PŘÍRODĚ BLÍZKÝM ZPŮSOBEM Úsek 13 (staničení 4257-4408 m) Úsek je postižen nedostatkem proudící vody, stejně jako úsek č. 13. Důvodem je špatný stav rozdělovacího objektu a odtékání běžných průtoků odlehčovacím bypassem. Koryto

Více

Radčice - Mže - 6,205 ř.km

Radčice - Mže - 6,205 ř.km ZÁKLADNÍ PARAMETRY PŘÍČNÉ PŘEKÁŽKY VAZBA NA HYDROLOGICKÉ ČLENĚNÍ POVODÍ DRUH pevný SPÁD [m] 1,6 ČÍSLO HYDROL.POŘ. 110011860 ÚSEK HR. ČLENĚNÍ VODNÍHO TOKU 1309700 TVAR přímý STŘ. DÉLKA [m] 29,3 ÚTVAR POVRCH.VOD

Více

Rohozno - Úhlava - 72,024 ř.km

Rohozno - Úhlava - 72,024 ř.km ZÁKLADNÍ PARAMETRY PŘÍČNÉ PŘEKÁŽKY VAZBA NA HYDROLOGICKÉ ČLENĚNÍ POVODÍ DRUH pevný SPÁD [m] 2,15 ČÍSLO HYDROL.POŘ. 110030300 ÚSEK HR. ČLENĚNÍ VODNÍHO TOKU 1324300 TVAR přímý STŘ. DÉLKA [m] 19,21 ÚTVAR

Více

Obsah. SPPK B02 006: 2014 Rybí přechody. 1. Účel a náplň standardu... 3. 2. Definice rybího přechodu a migrační překážky... 4

Obsah. SPPK B02 006: 2014 Rybí přechody. 1. Účel a náplň standardu... 3. 2. Definice rybího přechodu a migrační překážky... 4 SPPK B02 006: 2014 Rybí přechody Obsah 1. Účel a náplň standardu... 3 Právní rámec... 3 2. Definice rybího přechodu a migrační překážky... 4 2.1 Rybí přechod... 4 2.2 Migrační překážky... 4 3. Podklady

Více

Boubelovka (Jitka) - Hamerský potok - 3,509 ř.km

Boubelovka (Jitka) - Hamerský potok - 3,509 ř.km ZÁKLADNÍ PARAMETRY PŘÍČNÉ PŘEKÁŽKY VAZBA NA HYDROLOGICKÉ ČLENĚNÍ POVODÍ DRUH pevný SPÁD [m] 1,8 ČÍSLO HYDROL.POŘ. 107030480 ÚSEK HR. ČLENĚNÍ VODNÍHO TOKU 1179700 TVAR přímý STŘ. DÉLKA [m] 27,83 ÚTVAR POVRCH.VOD

Více

Poborovice 1 - Úhlava - 67,091 ř.km

Poborovice 1 - Úhlava - 67,091 ř.km ZÁKLADNÍ PARAMETRY PŘÍČNÉ PŘEKÁŽKY VAZBA NA HYDROLOGICKÉ ČLENĚNÍ POVODÍ DRUH pevný SPÁD [m] 1,95 ČÍSLO HYDROL.POŘ. 110030340 ÚSEK HR. ČLENĚNÍ VODNÍHO TOKU 1324700 TVAR přímý STŘ. DÉLKA [m] 25,26 ÚTVAR

Více

Migrační prostupnost vodních toků ČR

Migrační prostupnost vodních toků ČR Ing. Pavel Marek AOPK ČR, Komise pro rybí přechody Migrační prostupnost vodních toků ČR Valná hromada SPVEZ, z.s. Praha - Holešovice, 30. března 2019 AOPK ČR Výkon státní správy (správní úřad) a odborná

Více

Lachema - Střela - 19,203 ř.km

Lachema - Střela - 19,203 ř.km ZÁKLADNÍ PARAMETRY PŘÍČNÉ PŘEKÁŽKY VAZBA NA HYDROLOGICKÉ ČLENĚNÍ POVODÍ DRUH TVAR TYP VLASTNÍK POPIS pohyblivý SPÁD [m] 4,6 přímý STŘ. DÉLKA [m] 19,94 se strmým vzduš. lícem - přepadovou plochou LB Minerals

Více

Skupina 1.

Skupina 1. 27.9.2016 Skupina 1. 1) Projít si ušlechtilé ryby (kapr, candát, bolen, štika, sumec) najdete je v atlase ryb na www.jcfeeder.cz. Naučit se je poznávat a také se naučit doby hájení a lovné míry. 2) Projít

Více

Migrace ryb mezi ÚN Lipno a přítoky na území NP Šumava Milan Muška, Tušer M., Balk H., Kubečka J., Hladík M.

Migrace ryb mezi ÚN Lipno a přítoky na území NP Šumava Milan Muška, Tušer M., Balk H., Kubečka J., Hladík M. SEMINÁŘ K ZPRŮCHODNĚNÍ MIGRAČNÍCH PŘEKÁŽEK VE VODNÍCH TOCÍCH PRAHA 9. 10. 2014 Migrace ryb mezi ÚN Lipno a přítoky na území NP Šumava Milan Muška, Tušer M., Balk H., Kubečka J., Hladík M. Biologické centrum

Více

Doc. RNDr. Petr Anděl, CSc. EKOLOGIE PRO UČITELE

Doc. RNDr. Petr Anděl, CSc. EKOLOGIE PRO UČITELE Doc. RNDr. Petr Anděl, CSc. EKOLOGIE PRO UČITELE 2012 5. ZAPOJENÍ VEŘEJNOSTI 5.1. ZÁKLADNÍ FORMY Základní formy zapojení veřejnosti 1. Demokratické mechanismy 2. Zapojení do procesu EIA 3. Zakládání občanských

Více

Revitalizace povodí. Co je revitalizace?

Revitalizace povodí. Co je revitalizace? Revitalizace povodí Co je revitalizace? Revitalizace: obnova, oživení něčeho nefunkčního popř. zchátralého; uvádění něčeho opět do takového stavu, aby to přinášelo užitek (Všeobecná encyklopedie Diderot,

Více

Projekt 1 malé vodní nádrže 5. cvičení

Projekt 1 malé vodní nádrže 5. cvičení 5. cvičení Václav David K143 e-mail: vaclav.david@fsv.cvut.cz Konzultační hodiny: viz web Projekt 1 malé vodní nádrže Obsah cvičení Typy objektů bezpečnostního přelivu Umístění bezpečnostního přelivu Konstrukce

Více

VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ KRAJINY ZÁSADY REVITALIZACÍ DROBNÝCH VODNÍCH TOKŮ

VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ KRAJINY ZÁSADY REVITALIZACÍ DROBNÝCH VODNÍCH TOKŮ VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ KRAJINY ZÁSADY REVITALIZACÍ DROBNÝCH VODNÍCH TOKŮ ZÁSADY REVITALIZACÍ DROBNÝCH VODNÍCH TOKŮ LITERATURA Králová, H.: Řeky pro život: Revitalizace řek a péče o nivní biotopy. Veronica,

Více

Křižík (U Marků) - Lužnice - 24,496 ř.km

Křižík (U Marků) - Lužnice - 24,496 ř.km ZÁKLADNÍ PARAMETRY PŘÍČNÉ PŘEKÁŽKY VAZBA NA HYDROLOGICKÉ ČLENĚNÍ POVODÍ DRUH pevný SPÁD [m] 1,09 ČÍSLO HYDROL.POŘ. 107040820 ÚSEK HR. ČLENĚNÍ VODNÍHO TOKU 1190200 TVAR přímý STŘ. DÉLKA [m] 49,76 ÚTVAR

Více

Hamr - Nežárka - 8,844 ř.km

Hamr - Nežárka - 8,844 ř.km ZÁKLADNÍ PARAMETRY PŘÍČNÉ PŘEKÁŽKY VAZBA NA HYDROLOGICKÉ ČLENĚNÍ POVODÍ DRUH pevný SPÁD [m] 1,31 ČÍSLO HYDROL.POŘ. 107030750 ÚSEK HR. ČLENĚNÍ VODNÍHO TOKU 1181800 TVAR lomený STŘ. DÉLKA [m] 19,02 ÚTVAR

Více

Komplexní řešení zabezpečení migrační prostupnosti vodních toků ČR

Komplexní řešení zabezpečení migrační prostupnosti vodních toků ČR Komplexní řešení zabezpečení migrační prostupnosti vodních toků ČR Sázava n/s, 4. listopad 2010 Mgr. Petr Birklen, Ing. Mgr. Michal Pravec, Mgr. Alena Slavíková, RNDr. Jakub Horecký, Ph.D. Legislativa

Více

Morfologicky přijatelná provedení koryt intravilánových vodních toků

Morfologicky přijatelná provedení koryt intravilánových vodních toků Morfologicky přijatelná provedení koryt intravilánových vodních toků Ing. Tomáš Just Agentura ochrany přírody a krajiny ČR středisko pro Prahu a Střední Čechy duben 2011 Co hlavně určuje příznivý morfologicko-ekologický

Více

Představení nové metodiky Ministerstva životního prostředí pro navrhování přírodě blízkých protipovodňových opatření

Představení nové metodiky Ministerstva životního prostředí pro navrhování přírodě blízkých protipovodňových opatření Představení nové metodiky Ministerstva životního prostředí pro navrhování přírodě blízkých protipovodňových opatření aneb Revitalizace VT není vždy příroděblízká povodňová ochrana Ing. Adam Vokurka. Ph.D.

Více

Rybářský řád pro rok 2006

Rybářský řád pro rok 2006 Rybářský řád pro rok 2006 Český rybářský svaz Přehled nejdůležitějších ustanovení zákona č. 99/2004 Sb. a vyhlášky č. 197/2004 Sb. a Bližší podmínky výkonu rybářského práva platné na revírech Českého rybářského

Více

Dotace z OPŽP na protipovodňovou ochranu, hospodaření se srážkovou vodou a zadržení vody v krajině

Dotace z OPŽP na protipovodňovou ochranu, hospodaření se srážkovou vodou a zadržení vody v krajině Dotace z OPŽP na protipovodňovou ochranu, hospodaření se srážkovou vodou a zadržení vody v krajině Jan Matějka Autoři v prezentaci použitých fotografií jsou Tomáš Just (AOPK ČR) a pracovníci SFŽP ČR, případně

Více

KVALITA RYB V ČESKÝCH A MORAVSKÝCH TOCÍCH

KVALITA RYB V ČESKÝCH A MORAVSKÝCH TOCÍCH KVALITA RYB V ČESKÝCH A MORAVSKÝCH TOCÍCH 2 Ryby jsou důležitou součástí zdravé výživy. Obsahují omega-3 mastné kyseliny, které jsou pro člověka nezbytné, a jeho organizmus si je nedokáže sám vytvořit.

Více

Vodní cesty a plavba Doc. Ing. Aleš Havlík, CSc.

Vodní cesty a plavba Doc. Ing. Aleš Havlík, CSc. Vodní cesty a plavba Doc. Ing. Aleš Havlík, CSc. Vnitrozemská vodní doprava Výhody : Nejméně energeticky náročná. Velké ložné plochy, velká nosnost. Malý poměr hmotnosti lodi k hmotnosti nákladu. Malý

Více

KVALITA RYB V ČESKÝCH A MORAVSKÝCH TOCÍCH

KVALITA RYB V ČESKÝCH A MORAVSKÝCH TOCÍCH KVALITA RYB V ČESKÝCH A MORAVSKÝCH TOCÍCH 2 Ryby jsou důležitou součástí zdravé výživy. Obsahují omega-3 mastné kyseliny nezbytné pro člověka, ale jeho organismus si je nedokáže sám vytvořit. Obsahují

Více

Zásahy do VKP vodní tok a údolní niva. Ing. Václav Šrédl

Zásahy do VKP vodní tok a údolní niva. Ing. Václav Šrédl Zásahy do VKP vodní tok a údolní niva Ing. Václav Šrédl Zásahy do VKP vodní tok Regulace toků směrová úprava, opevnění břehů a dna Zkapacitnění průtočného profilu Těžení dnových sedimentů Odběr vody OLEŠKA,

Více

Zásady křížení vodních toků a komunikací Doc. Ing. Aleš Havlík, CSc.

Zásady křížení vodních toků a komunikací Doc. Ing. Aleš Havlík, CSc. Zásady křížení vodních toků a Doc. Ing. Aleš Havlík, CSc. Respektování vodohospodářských zájmů Návrh křížení musí respektovat : Bezpečnost ochranných hrází. Splaveninový režim toku a stabilitu koryta toku.

Více

Jihočeská oblastní tábornická škola Materiály a přednášky ROZDĚLENÍ VOD. 2008-06-25 verze první

Jihočeská oblastní tábornická škola Materiály a přednášky ROZDĚLENÍ VOD. 2008-06-25 verze první Jihočeská oblastní tábornická škola Materiály a přednášky ROZDĚLENÍ VOD 2008-06-25 verze první Vody je možno dělit z mnoha různých hledisek a podle mnoha ukazatelů. Nejjednodušším a pro obyčejného člověka

Více

Vodní hospodářství krajiny 2 3. cvičení

Vodní hospodářství krajiny 2 3. cvičení 3. cvičení Václav David K143 e-mail: vaclav.david@fsv.cvut.cz Konzultační hodiny: dle dohody Vodní hospodářství krajiny 2 Obsah cvičení Úprava rybniční stoky Úprava prostoru zátopy Úprava prostoru kolem

Více

Programy opatření v plánech povodí ČR 2000/60/ES

Programy opatření v plánech povodí ČR 2000/60/ES Programy opatření v plánech povodí ČR WFD 1 2000/60/ES 2 3 Charakterizace České republiky Hydrologie a užívání vod: V ČR je cca 76 tis. km vodních toků (přesnost map 1:50 000) Z toho je cca 15 tis. km

Více

Nástroje krajinného plánování ZÁSADY REVITALIZACE KRAJINY

Nástroje krajinného plánování ZÁSADY REVITALIZACE KRAJINY Nástroje krajinného plánování ZÁSADY REVITALIZACE KRAJINY Revitalizace (toku x krajiny) Zásahy do toku hrazení bystřin protipovodňové úpravy (zásady návrhu) Revitalizace co je důsledkem? Katedra hydromeliorací

Více

ÚPRAVY TOKŮ V SOULADU S POŽADAVKY

ÚPRAVY TOKŮ V SOULADU S POŽADAVKY ÚPRAVY TOKŮ V SOULADU S POŽADAVKY KRAJINY ÚVOD Úpravy vodních toků v souladu s požadavky krajiny by měly být v dnešní době samozřejmostí. odborný seminář Stavby pro plnění funkcí lesa v harmonii s přírodou

Více

MZe_ryby.qxp 18.7.2008 13:06 StrÆnka 1 KVALIT V ČESKÝCH A MORAVSKÝCH TOCÍCH

MZe_ryby.qxp 18.7.2008 13:06 StrÆnka 1 KVALIT V ČESKÝCH A MORAVSKÝCH TOCÍCH MZe_ryby.qxp 18.7.2008 13:06 StrÆnka 1 KVALIT ALITA A RYBR V ČESKÝCH A MORAVSKÝCH TOCÍCH MZe_ryby.qxp 18.7.2008 13:06 StrÆnka 2 Ryby jsou důležitou součástí zdravé výživy. Obsahují omega-3 mastné kyseliny,

Více

Vyhodnocení možnosti využití řeky Opavy v úseku Vrbno pod Pradědem Nové Heřminovy pro vodáctví s důrazem na problematiku ochrany přírody a krajiny

Vyhodnocení možnosti využití řeky Opavy v úseku Vrbno pod Pradědem Nové Heřminovy pro vodáctví s důrazem na problematiku ochrany přírody a krajiny Vyhodnocení možnosti využití řeky Opavy v úseku Vrbno pod Pradědem Nové Heřminovy pro vodáctví s důrazem na problematiku ochrany přírody a krajiny Zpracoval: RNDr. Marek Banaš, Ph.D. Spolupracoval: doc.

Více

Aktualizace koncepce zprůchodnění říční sítě ČR

Aktualizace koncepce zprůchodnění říční sítě ČR Aktualizace koncepce zprůchodnění říční sítě ČR AOPK ČR, VÚV T. G. Masaryka Miloš Holub, Zdeněk Vogl, Pavel Marek, Jiří Musil Seminář zprůchodnění migračních překážek ve vodních tocích Praha, 1.11. 2018

Více

Metodický klíč k určování právních kvalifikací vybraných přestupků. na úseku rybářství. (II. přepracované a doplněné vydání ze dne

Metodický klíč k určování právních kvalifikací vybraných přestupků. na úseku rybářství. (II. přepracované a doplněné vydání ze dne Metodický klíč k určování právních kvalifikací vybraných přestupků na úseku rybářství (II. přepracované a doplněné vydání ze dne 18. 01. 2018) Tento dokument je určen pro rychlou a přesnou orientaci v

Více

Určení potenciálu výskytu vranky obecné v rámci říční sítě z pohledu hydromorfologie toků a mapování příčných objektů

Určení potenciálu výskytu vranky obecné v rámci říční sítě z pohledu hydromorfologie toků a mapování příčných objektů LIFE11 NAT/CZ/490 Určení potenciálu výskytu vranky obecné v rámci říční sítě z pohledu hydromorfologie toků a mapování příčných objektů Dokumentace k aktivitě: A.6 - Mapa (GIS) hydromorfologie toků v EVL

Více

Hydraulické výpočty spádových objektů (stupeň) zahrnují při známých geometrických parametrech přelivného tělesa stanovení měrné křivky objektu (Q-h

Hydraulické výpočty spádových objektů (stupeň) zahrnují při známých geometrických parametrech přelivného tělesa stanovení měrné křivky objektu (Q-h CVIČENÍ 8: HYDRAULICKÝ VÝPOČET OBJEKTŮ Hydraulické výpočty spádových objektů (stupeň) zahrnují při známých geometrických parametrech přelivného tělesa stanovení měrné křivky objektu (Q-h křivky) a určení

Více

200058182 - Pilař - Lužnice - 117,263 ř.km

200058182 - Pilař - Lužnice - 117,263 ř.km ZÁKLADNÍ PARAMETRY PŘÍČNÉ PŘEKÁŽKY VAZBA NA HYDROLOGICKÉ ČLENĚNÍ POVODÍ DRUH pevný SPÁD [m] 3,36 ČÍSLO HYDROL.POŘ. 107020170 ÚSEK HR. ČLENĚNÍ VODNÍHO TOKU 1171600 TVAR přímý STŘ. DÉLKA [m] 24,8 ÚTVAR POVRCH.VOD

Více

Labe. Bílina. Morava. Česká řeka s největším povodím. Pramení v Krkonoších, území naší republiky opouští za Hřenskem. Labe v Ústí nad Labem?

Labe. Bílina. Morava. Česká řeka s největším povodím. Pramení v Krkonoších, území naší republiky opouští za Hřenskem. Labe v Ústí nad Labem? Labe Česká řeka s největším povodím. Pramení v Krkonoších, území naší republiky opouští za Hřenskem. Otázka: Která řeka se vlévá do Labe v Ústí nad Labem? Bílina Vlévá se zleva do Labe v Ústí nad Labem.

Více

Legislativní podmínky rybolovu

Legislativní podmínky rybolovu Sportovní rybolov Legislativní podmínky rybolovu Podmínky pro získání oprávnění k výkonu rybářského práva ve pstruhových a mimopstruhových vodách prof. Ing. Petr Spurný, CSc. Právní rámec výkonu rybářského

Více

Fakulta stavební ČVUT v Praze Katedra hydrauliky a hydrologie. Předmět VIZP K141 FSv ČVUT. Vodní toky. Doc. Ing. Aleš Havlík, CSc.

Fakulta stavební ČVUT v Praze Katedra hydrauliky a hydrologie. Předmět VIZP K141 FSv ČVUT. Vodní toky. Doc. Ing. Aleš Havlík, CSc. Fakulta stavební ČVUT v Praze Katedra hydrauliky a hydrologie Předmět VIZP K141 FSv ČVUT Vodní toky Doc. Ing. Aleš Havlík, CSc. http://hydraulika.fsv.cvut.cz/vin/prednasky.htm Přirozené vodní toky K141

Více

Vodohospodářské stavby BS001 Jezy a odběrné objekty. CZ.1.07/2.2.00/ Posílení kvality bakalářského studijního programu Stavební Inženýrství

Vodohospodářské stavby BS001 Jezy a odběrné objekty. CZ.1.07/2.2.00/ Posílení kvality bakalářského studijního programu Stavební Inženýrství Vodohospodářské stavby BS001 Jezy a odběrné objekty CZ.1.07/2.2.00/15.0426 Posílení kvality bakalářského studijního programu Stavební Inženýrství Harmonogram přednášek 1. Úvod a základní informace o předmětu,

Více

Návrh managementových opatření na regulaci raka signálního (Pacifastacus leniusculus) v povodí Malše

Návrh managementových opatření na regulaci raka signálního (Pacifastacus leniusculus) v povodí Malše Návrh managementových opatření na regulaci raka signálního (Pacifastacus leniusculus) v povodí Malše Řešitel: RNDr. Jitka Svobodová a kol. Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka. v.v.i., Podbabská

Více

Účel vodního díla. Kategorie vodního díla. Základní technické parametry vodního díla

Účel vodního díla. Kategorie vodního díla. Základní technické parametry vodního díla Přehrada Seč na Chrudimce v ř.km 50,722 Stručná historie výstavby vodního díla Řeka Chrudimka má při své celkové délce téměř 109 kilometrů výškový rozdíl pramene a ústí 470 m, tj, 4,7, a průtoky před výstavbou

Více

Ichtyologické důsledky znečišťování povrchových vod

Ichtyologické důsledky znečišťování povrchových vod Sinice, řasy a makrofyta v ekosystémech povrchových vod Ichtyologické důsledky znečišťování povrchových vod Hydrologická situace ČR, vývoj znečištění vod, vodní eroze, specifické polutanty, ohrožené druhy

Více

Seminář k zprůchodnění migračních překážek ve vodních tocích Praha, Ing. Miroslav Bokiš Ing. Barbora Čížová

Seminář k zprůchodnění migračních překážek ve vodních tocích Praha, Ing. Miroslav Bokiš Ing. Barbora Čížová Řešení migrační prostupnosti v povodí Odry Seminář k zprůchodnění migračních překážek ve vodních tocích Praha, 10. 11. 2016 Ing. Miroslav Bokiš Ing. Barbora Čížová Řešení migrační prostupnosti v povodí

Více

Voda v krajině. Péče, praktická opatření, možnosti financování

Voda v krajině. Péče, praktická opatření, možnosti financování Voda v krajině Péče, praktická opatření, možnosti financování Voda v krajině Obnova a péče o mokřadní biotopy - tůně - rybníky - podmáčené louky Revitalizace vodních toků Vytváření nových tůní vhodné místo

Více

Vodohospodářské stavby BS001. Jezy a odběrné objekty na tocích Vodní cesty a plavba

Vodohospodářské stavby BS001. Jezy a odběrné objekty na tocích Vodní cesty a plavba Vodohospodářské stavby BS001 Jezy a odběrné objekty na tocích Vodní cesty a plavba Harmonogram přednášek 1. Úvod a základní informace o předmětu, úvod do vodního hospodářství ČR 2. Vodní nádrže, přehrady

Více

Plnění zarybňovacího plánu

Plnění zarybňovacího plánu A2 Amur bílý A2-3 Amur bílý A3 Amur bílý Bo1 Bolen dravý BrN Bílá ryba Ca1 Candát obecný Ca2 Candát obecný Mimo ÚSO 10 447 8 781,00 662 490,72 333 049,22 MO ÚSO 1 100 1 128,00 90 240,00 90 240,00 Vlastní

Více

ICHTYOLOGICKÝ PRŮZKUM TICHÉ ORLICE V ROCE 2011 JEZ U MVE MÍTKOV

ICHTYOLOGICKÝ PRŮZKUM TICHÉ ORLICE V ROCE 2011 JEZ U MVE MÍTKOV RNDr. Josef Křížek L.I.F.E. Laboratoř ichtyologie a ekologie ryb Zahradní 8, 50 84 Sibřina IČO: 4511055 DIČ: CZ5116155 ICHTYOLOGICKÝ PRŮZKUM TICHÉ ORLICE V ROCE 011 JEZ U MVE MÍTKOV Vypracoval: RNDr. Josef

Více

B.1.SO 15 - PBPO Mehelnického potoka v intravilánu obce Semice

B.1.SO 15 - PBPO Mehelnického potoka v intravilánu obce Semice B.1.SO 15 - PBPO Mehelnického potoka v intravilánu obce Semice B.1.1 STRUKTURA POPISU NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ Všechna navrhovaná či řešená opatření vycházejí ze zpracovaných listů terénního průzkumu, které

Více

Vodní hospodářství krajiny 5. cvičení

Vodní hospodářství krajiny 5. cvičení Vodní hospodářství krajiny 5. cvičení Václav David K143 e-mail: vaclav.david@fsv.cvut.cz Konzultační hodiny: viz web Vodní hospodářství krajiny 2 Obsah cvičení Typy objektů bezpečnostního přelivu Umístění

Více

Studie proveditelnosti zprůchodnění migračních překážek na vodních tocích v povodí Vltavy

Studie proveditelnosti zprůchodnění migračních překážek na vodních tocích v povodí Vltavy Studie proveditelnosti zprůchodnění migračních překážek na vodních tocích v povodí Vltavy 4. Katalog příčných překážek - KAMENICE Vodohospodářský rozvoj a výstavba, a.s. Divize 02 1 STUDIE PROVEDITELNOSTI

Více

Povodí Vodní tok Číslo hydrologického pořadí. Labe Oldřichovský potok Kraj Okres Obec Katastrální území

Povodí Vodní tok Číslo hydrologického pořadí. Labe Oldřichovský potok Kraj Okres Obec Katastrální území Název akce Identifikační číslo Investor Poldr v Oldřichově na Hranicích, včetně ekologických opatření 129D126007007 Město Hrádek nad Nisou Povodí Vodní tok Číslo hydrologického pořadí Labe Oldřichovský

Více

4. VYTVÁŘENÍ KORYTA RELIÉFU. Vnější síly: pohyb ledovců + tekoucí voda vytváření SEKUNDÁRNÍHO RELIÉFU: VZNIK POVODÍ. Práce vody v tocích: 3.

4. VYTVÁŘENÍ KORYTA RELIÉFU. Vnější síly: pohyb ledovců + tekoucí voda vytváření SEKUNDÁRNÍHO RELIÉFU: VZNIK POVODÍ. Práce vody v tocích: 3. 4. VYTVÁŘENÍ KORYTA Vnitřní horotvorné síly: vulkanické + seismické vytváření PRIMÁRNÍHO ZEMSKÉHO RELIÉFU Vnější síly: pohyb ledovců + tekoucí voda vytváření SEKUNDÁRNÍHO RELIÉFU: VZNIK POVODÍ Práce vody

Více

Analýza potřeb revitalizačních opatření na vodních tocích včetně jejich niv ve smyslu 47 odst. 2 písm. f) zákona č. 254/2001 sb. a 8 a 9 vyhlášky č.

Analýza potřeb revitalizačních opatření na vodních tocích včetně jejich niv ve smyslu 47 odst. 2 písm. f) zákona č. 254/2001 sb. a 8 a 9 vyhlášky č. Analýza potřeb revitalizačních opatření na vodních tocích včetně jejich niv ve smyslu 47 odst. 2 písm. f) zákona č. 254/2001 sb. a 8 a 9 vyhlášky č. 470/2001 Sb. a dokumentace Programu revitalizace říčních

Více

Koncepce zprůchodnění říční sítě ČR. aktualizace 2014

Koncepce zprůchodnění říční sítě ČR. aktualizace 2014 Koncepce zprůchodnění říční sítě ČR aktualizace 2014 Obsah OBSAH... 2 1 ÚVOD... 3 1.1 ŘÍČNÍ SÍŤ... 3 1.2 MÍRA FRAGMENTACE VODNÍCH TOKŮ V ČR... 3 1.3 MIGRACE RYB... 4 1.4 VLIV MIGRAČNÍ PROSTUPNOSTI NA EKOLOGICKÝ

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován

Více

Přehrada Křižanovice na Chrudimce v ř. km 37,150

Přehrada Křižanovice na Chrudimce v ř. km 37,150 Přehrada Křižanovice na Chrudimce v ř. km 37,150 Stručná historie výstavby vodního díla Řeka Chrudimka má při své celkové délce téměř 109 kilometrů výškový rozdíl pramene a ústí 470 m, tj, 4,7, a průtoky

Více

Manuál Pasportizace příčných objektů na vybraných vodních tocích ČR. Obr 1. Jez s rybím přechodem (Břeclav). Zdeněk Vogl

Manuál Pasportizace příčných objektů na vybraných vodních tocích ČR. Obr 1. Jez s rybím přechodem (Břeclav). Zdeněk Vogl Manuál Pasportizace příčných objektů na vybraných vodních tocích ČR Obr 1. Jez s rybím přechodem (Břeclav). Zdeněk Vogl 2016 1 Cíl pasportizace Mapovány budou příčné objekty na vodních tocích v chráněných

Více

TEST. na přezkoušení uchazeče. pro získání kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku. 1. O jaký druh ryby se jedná.

TEST. na přezkoušení uchazeče. pro získání kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku. 1. O jaký druh ryby se jedná. TEST na přezkoušení uchazeče pro získání kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku 1. O jaký druh ryby se jedná a] úhoř říční b] lipan podhorní c] hrouzek obecný 2. O jaký druh ryby se jedná a]

Více

Změna manipulačního řádu

Změna manipulačního řádu KATALOG OPATŘENÍ ID_OPATŘENÍ 30 NÁZEV OPATŘENÍ Změna manipulačního řádu DATUM ZPRACOVÁNÍ Prosinec 2005 1. POPIS PROBLÉMU Manipulační řád (dále jen MŘ) vycházející z platného povolení k nakládání s vodami

Více

590/2002 Sb. VYHLÁŠKA. ze dne 19. prosince 2002. o technických požadavcích pro vodní díla. Změna: 367/2005 Sb.

590/2002 Sb. VYHLÁŠKA. ze dne 19. prosince 2002. o technických požadavcích pro vodní díla. Změna: 367/2005 Sb. 590/2002 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 19. prosince 2002 o technických požadavcích pro vodní díla Změna: 367/2005 Sb. Ministerstvo zemědělství stanoví podle 143 odst. 4 písm. b) zákona č. 50/1976 Sb., o územním

Více

Povodí Moravy, s.p., Brno, Dřevařská 11, BRNO INVESTIČNÍ ZÁMĚR. Jihlava, km 0,800-3,150 - oprava koryta

Povodí Moravy, s.p., Brno, Dřevařská 11, BRNO INVESTIČNÍ ZÁMĚR. Jihlava, km 0,800-3,150 - oprava koryta Povodí Moravy, s.p., Brno, Dřevařská 11, BRNO INVESTIČNÍ ZÁMĚR Jihlava, km 0,800-3,150 - oprava koryta Kraj : Jihomoravský Číslo akce: Zpracoval: Zdeněk Vajbar, úsekový technik provozu D. Věstonice Datum

Více

HODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

HODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ HODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 214 22 Specifický cíl 1.3 Zajistit povodňovou ochranu intravilánu Aktivita 1.3.1 Zprůtočnění nebo zvýšení

Více

Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky. Ing. Zdeněk Konrád Energie vody. druhy, zařízení, využití

Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky. Ing. Zdeněk Konrád Energie vody. druhy, zařízení, využití Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky Ing. Zdeněk Konrád 17.4.2008 Energie vody druhy, zařízení, využití Kapitola 1 strana 2 Voda jako zdroj mechanické energie atmosférické srážky

Více

Bednáreček III - Žirovnice - 10,723 ř.km

Bednáreček III - Žirovnice - 10,723 ř.km ZÁKLADNÍ PARAMETRY PŘÍČNÉ PŘEKÁŽKY DRUH pohyblivý SPÁD [m] 0,75 TVAR přímý STŘ. DÉLKA [m] 6 TYP? VAZBA NA HYDROLOGICKÉ ČLENĚNÍ POVODÍ ČÍSLO HYDROL.POŘ. 107030240 ÚSEK HR. ČLENĚNÍ VODNÍHO TOKU 1177300 ÚTVAR

Více

U soutoku Bukovický potok - Hamerský potok - 30,854 ř.km

U soutoku Bukovický potok - Hamerský potok - 30,854 ř.km ZÁKLADNÍ PARAMETRY PŘÍČNÉ PŘEKÁŽKY VAZBA NA HYDROLOGICKÉ ČLENĚNÍ POVODÍ DRUH pevný SPÁD [m] 1,27 ČÍSLO HYDROL.POŘ. 107030340 ÚSEK HR. ČLENĚNÍ VODNÍHO TOKU 1178300 TVAR přímý STŘ. DÉLKA [m] 12,22 ÚTVAR

Více

HODNOTÍCÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

HODNOTÍCÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ HODNOTÍCÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 214 22 Specifický cíl 1.3 Zajistit povodňovou ochranu intravilánu Aktivita 1.3.1 Zprůtočnění nebo zvýšení

Více

HODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 Operačního programu Životní prostředí 2014 2020

HODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 Operačního programu Životní prostředí 2014 2020 HODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY SPECIFICKÉHO CÍLE.3 Operačního programu Životní prostředí 24 22 Aktivita.3. Zprůtočnění nebo zvýšení retenčního potenciálu koryt vodních toků a přilehlých niv, zlepšení

Více

Vyhodnocení reprezentativnosti profilů pro měření minimálních průtoků

Vyhodnocení reprezentativnosti profilů pro měření minimálních průtoků Vyhodnocení reprezentativnosti profilů pro měření minimálních průtoků Praha, červenec 2016 0 1 Úvod Usnesení Vlády České republiky č. 620 ze dne 29. července 2015 k přípravě realizace opatření pro zmírnění

Více

Zpráva monitoringu rybích přechodů: Beroun, Lovosice, Střekov, Žatec Libočany

Zpráva monitoringu rybích přechodů: Beroun, Lovosice, Střekov, Žatec Libočany Zpráva monitoringu rybích přechodů: Beroun, Lovosice, Střekov, Žatec Libočany Název projektu: Sledování migrací ryb na vybraných již zrealizovaných opatřeních rybích přechodech Předkládá: Název organizace:

Více

HYDROBIOLOGIE PROGRAM PRAKTICKÁ CVIČENÍ. vzdouvací objekty, splavnost. vodních toků. stanovišť. 1. Úvod 2. Ukázky ovlivnění vodních toků

HYDROBIOLOGIE PROGRAM PRAKTICKÁ CVIČENÍ. vzdouvací objekty, splavnost. vodních toků. stanovišť. 1. Úvod 2. Ukázky ovlivnění vodních toků HYDROBIOLOGIE PRAKTICKÁ CVIČENÍ PROGRAM 1. Úvod 2. Ukázky ovlivnění vodních toků o přímé: ochrana před povodněmi, stabilizace koryta, vzdouvací objekty, splavnost o nepřímé: odvodnění zastavěného území

Více

(7) (6) Zkušební komise se skládá z předsedy a nejméně dvou členů; jmenuje ji ministerstvo.

(7) (6) Zkušební komise se skládá z předsedy a nejméně dvou členů; jmenuje ji ministerstvo. IV. PLATNÉ ZNĚNÍ vybraných ustanovení vyhlášky č. 197/2004 Sb., k provedení zákona č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně

Více

Vodohospodářské stavby BS001 Vodní toky a jejich úprava Hrazení bystřin

Vodohospodářské stavby BS001 Vodní toky a jejich úprava Hrazení bystřin Vodohospodářské stavby BS001 Vodní toky a jejich úprava Hrazení bystřin CZ.1.07/2.2.00/15.0426 Posílení kvality bakalářského studijního programu Stavební Inženýrství Harmonogram přednášek 1. Úvod a základní

Více