Základní práva a svobody. Charta 77 VONS. Mgr. Pavel PETR Katedra spoleenských vd VŠB - TUO

Transkript

1 Základní práva a Mgr. Pavel PETR Katedra spoleenských vd VŠB - TUO Dovršení snah o uznání základních práv a svobod na území R Zkušenost s totalitním režimem Aktivity Závrený koš konference KBSE Helsinky 1975 SSR formáln se zavázala k dodržování práv oban Reakce na další nedodržování: Charta 77 VONS Nkolik vt aj. Charta 77 Charta 77 byla neformální eskoslovenskou obanskou iniciativou, která kritizovala politickou a státní moc za nedodržování lidských a obanských práv, k jejichž dodržování se SSR zavázala pi podpisu Závreného aktu Konference o bezpenosti a spolupráci v Evrop (KBSE) v Helsinkách. Impulsem pro vznik byla také kauza hudebník skupiny The Plastic People of the Universe Iniciativa psobila v letech 1977 až Pojmenována je podle dokumentu Charta 77 (Prohlášení Charty 77) z 1. ledna Autory, organizátory a prvními signatái byli Václav Havel, Jan Patoka, Zdenk Mlyná, Jií Hájek, a Pavel Kohout. Signatái reprezentovali odlišná povolání, politické postoje i náboženská vyznání. V roce 1977 vznikl v Paíži Mezinárodní výbor na podporu zásad Charty 77 v eskoslovensku Extrémními píklady teroru ze strany tajné policie byla smrt prvního mluvího charty Jana Patoky, který zemel 13. bezna 1977 po osmihodinovém výslechu nebo pípad Pavla Wonky, který byl po vykonstruovaných procesech opakovan vznn; zemel v roce 1988 v královéhradecké vznici v 35 letech ada z nich se výrazn zapojila do veejného života po Sametové revoluci v roce 1989 VONS Výbor na obranu nespravedliv stíhaných (VONS) bylo sdružení oban založené 24. dubna 1978, jehož cílem bylo sledovat a zveejovat pípady lidí vystavených pro politické pesvdení a innost trestnímu stíhání nebo policejníi justiní zvli (pípadn i dalším formám útlaku). Zárove se snažil tmto osobám pomáhat. VONS tsn navazoval skrze své poslání i leny na Chartu 77. Jeho lenové a aktivisté byli pro své lenství a innost komunistickým režimem krut pronásledováni. 1

2 Nkolik vt Petice Nkolik vt byl dokument vypracovaný hnutím Charta 77 na jae roku 1989 a zveejnný 29. ervna. Bylo v nm vzneseno 7 požadavk: Aby byli okamžit propuštni všichni politití vzové. Aby pestala být omezována svoboda shromažovací. Aby pestaly být kriminalizovány a pronásledovány rzné nezávislé iniciativy a zaaly být konen chápány i vládou jako to, ím v oích veejnosti už dávno jsou, totiž jako pirozená souást veejného života a legitimní výraz jeho rznotvárnosti. Zárove by nemly být kladeny pekážky vznikání nových obanských hnutí, vetn nezávislých odboru, svazu a spolku. Aby byly sdlovací prostedky i veškerá kulturní innost zbaveny všech forem politické manipulace a pedbžné i následné skryté cenzury a oteveny svobodné výmn názor a aby byly legalizovány sdlovací prostedky, psobící dosud nezávisle na oficiálních strukturách. Aby byly respektovány oprávnné požadavky všech vících oban. Jako kontaktní osoby byly pod peticí uvedeni Stanislav Devátý, Václav Havel, Jií Kižan a Saša Vondra. Petici podepsali napíklad Zdenk Svrák, Jií Bartoška, Jan enský, Rudolf Hrušínský, Martin Stropnický Listina základní práv a svobod Jde o souást ústavního poádku (srov. l 112 Ústavy) Ústavní poádek je chápán jako ústavní ád, soubor pedpis (ústavních zákon) tvoících ústavu R (v širším slova smyslu) Jde o usnesení.2/1993 Sb., pedsednictva NR z Preambule Nejde jen o proklamaci! Jsou formulovány nejvýznamnjší principy, na kterých úprava stojí uznávajíc neporušitelnost pirozených práv lovka, práv obana a svrchovanost zákona, navazujíc na obecn sdílené hodnoty lidství a na demokratické a samosprávné tradice našich národ, pamtlivo trpkých zkušeností z dob, kdy lidská práva a základní byly v naší vlasti potlaovány, vycházejíc z práva eského národa a slovenského národa na sebeurení, pipomínajíc si svj díl odpovdnosti vi budoucím generacím lenní Listiny Hlava 1 Obecná ustanovení Hlava 3 Práva národnostních a etnických menšin Hlava 4 Hospodáská, sociální Hlava 5 Právo na soudní a jinou ochranu Hlava 6 Ustanovení spolená Hlavy jsou dále lenny na lánky 2

3 Hlava 1 Obecná ustanovení Lidé jsou svobodní a rovní v dstojnosti i v právech. Základní práva a jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlitelné a nezrušitelné. Stát je založen na demokratických hodnotách a nesmí se vázat ani na výlunou ideologii, ani na náboženské vyznání. Státní moc lze uplatovat jen v pípadech a v mezích stanovených zákonem, a to zpsobem, který zákon stanoví. Každý mže init, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen init, co zákon neukládá. Povinnosti mohou být ukládány toliko na základ zákona a v jeho mezích a jen pi zachování základních práv a svobod Zákonná omezení základních práv a svobod musí platit stejn pro všechny pípady, které splují stanovené podmínky Každý je zpsobilý mít práva. Každý má právo na život. Lidský život je hoden ochrany již ped narozením. Nikdo nesmí být zbaven života. Trest smrti se nepipouští. Nedotknutelnost osoby a jejího soukromí je zaruena. Omezena mže být jen v pípadech stanovených zákonem. Nikdo nesmí být muen ani podroben krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestu. Každý má právo vlastnit majetek. Vlastnické právo všech vlastník má stejný zákonný obsah a ochranu. Ddní se zaruuje. Vlastnictví zavazuje. Jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, pírodu a životní prostedí nad míru stanovenou zákonem. Vyvlastnní nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veejném zájmu, a to na základ zákona a za náhradu. Dan a poplatky lze ukládat jen na základ zákona. Obydlí je nedotknutelné. Není dovoleno do nj vstoupit bez souhlasu toho, kdo v nm bydlí. Domovní prohlídka je pípustná jen pro úely trestního ízení, a to na písemný odvodnný píkaz soudce. Nikdo nesmí porušit listovní tajemství ani tajemství jiných písemností a záznam, a již uchovávaných v soukromí, nebo zasílaných poštou anebo jiným zpsobem. Stejn se zaruuje tajemství zpráv (vetn sms) podávaných telefonem, telegrafem nebo jiným podobným zaízením. 3

4 Svoboda pohybu a pobytu je zaruena. Cizinec mže být vyhoštn jen v pípadech stanovených zákonem (pozor na obany EU ESD Van Duyn v. Home Office (41/74) Svoboda myšlení, svdomí a náboženského vyznání je zaruena. POLITICKÁ PRÁVA Svoboda projevu a právo na informace jsou zarueny. Každý má právo vyjadovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným zpsobem, jakož i svobodn vyhledávat, pijímat a rozšiovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu. Cenzura je nepípustná. Svobodu projevu lze omezit zákonem Petiní právo je zarueno; ve vcech veejného nebo jiného spoleenského zájmu má každý právo sám nebo s jinými se obracet na státní orgány a orgány územní samosprávy s žádostmi, návrhy a stížnostmi. Peticí se nesmí zasahovat do nezávislosti soudu (pro to zde je?) POLITICKÁ PRÁVA Právo pokojn se shromažovat je zarueno Právo svobodn se sdružovat je zarueno. Každý má právo spolu s jinými se sdružovat ve spolcích, spolenostech a jiných sdruženích. Obané mají právo zakládat též politické strany a politická hnutí a sdružovat se v nich. Politické strany a politická hnutí, jakož i jiná sdružení jsou oddleny od státu Volební právo je všeobecné a rovné a vykonává se tajným hlasováním Obané mají právo postavit se na odpor proti každému, kdo by odstraoval demokratický ád lidských práv a základních svobod (právo na odpor) Hlava 3 Práva národnostních a etnických menšin Píslušnost ke kterékoli národnostní nebo etnické menšin nesmí být nikomu na újmu. Obanm tvoícím národnostní nebo etnické menšiny se zaruuje: všestranný rozvoj, zejména právo spolen s jinými píslušníky menšiny rozvíjet vlastní kulturu, právo rozšiovat a pijímat informace v jejich mateském jazyku a sdružovat se v národnostních sdruženích. Obanm píslušejícím k národnostním a etnickým menšinám se za podmínek stanovených zákonem zaruuje též a) právo na vzdlání v jejich jazyku, b) právo užívat jejich jazyka v úedním styku, c) právo úasti na ešení vcí týkajících se národnostních a etnických menšin. 4

5 Hlava 4 Hospodáská, sociální Každý má právo na svobodnou volbu povolání a pípravu k nmu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodáskou innost Každý má právo svobodn se sdružovat s jinými na ochranu svých hospodáských a sociálních zájm. Odborové organizace vznikají nezávisle na státu. Zamstnanci mají právo na spravedlivou odmnu za práci a na uspokojivé pracovní podmínky Ženy, mladiství a osoby zdravotn postižené mají právo na zvýšenou ochranu zdraví pi práci Hlava 4 Hospodáská, sociální Obané mají právo na pimené hmotné zabezpeení ve stáí a pi nezpsobilosti k práci, jakož i pi ztrát živitele Každý má právo na ochranu zdraví. Obané mají na základ veejného pojištní právo na bezplatnou zdravotní péi a na zdravotní pomcky za podmínek, které stanoví zákon Hlava 4 Hospodáská, sociální Rodiovství a rodina jsou pod ochranou zákona. Žen v thotenství je zaruena zvláštní pée, ochrana v pracovních vztazích a odpovídající zdravotní podmínky. Dti narozené v manželství i mimo n mají stejná práva. Pée o dti a jejich výchova je právem rodi Práva rodi mohou být omezena a nezletilé dti mohou být od rodi odloueny proti jejich vli jen rozhodnutím soudu na základ zákona. Rodie, kteí peují o dti, mají právo na pomoc státu. Každý má právo na vzdlání. Školní docházka je povinná po dobu Obané mají právo na bezplatné vzdlání v základních a stedních školách, podle schopností obana a možností spolenosti též na vysokých školách Každý má právo na píznivé životní prostedí Hlava 5 Právo na soudní a jinou ochranu Každý se mže domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených pípadech u jiného orgánu Každý má právo odepít výpov, jestliže by jí zpsobil nebezpeí trestního stíhání sob nebo osob blízké. Všichni úastníci jsou si v ízení rovni Nikdo nesmí být odat svému zákonnému soudci Jen soud rozhoduje o vin a trestu za trestné iny Každý, proti nmuž je vedeno trestní ízení, je považován za nevinného, pokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem soudu nebyla jeho vina vyslovena Nikdo nemže být trestn stíhán za in, pro který již byl pravomocn odsouzen nebo zproštn obžaloby. 5