zemìdìlské aktuality ze svìta

Transkript

1 zemìdìlské aktuality ze svìta Z OBSAHU Krátké zprávy 1 Zemìdìlská praxe 4 Poradenství7 Poznatky ze svìta 9 Životní prostøedí 23 Lidská výživa 25 Zahradnictví29 Kyselina mléèná v pitné vodì mùže snižovat kontaminaci jateèné drùbeže Ochrana telat proti rotavirovým infekcím Krátké zprávy Pøíèiny acidózy u jateèného skotu Vydává Ústav zemìdìlských a potravináøských informací, Slezská 7, Praha 2, uzpi@uzpi.cz, v elektronické podobì pouze jako soubor PDF. Vychází mìsíènì, cena 23 Kè, celoroèní pøedplatné 250 Kè Podle sdìlení pracovníka amerického ministerstva zemìdìlství mùže dodání kyseliny mléèné do pitné vody brojlerùm bezprostøednì pøed porážkou pomoci snížit kontaminaci jateèných tìl bakteriemi Salmonella a Campylobacter. Nìkolik studií ukázalo, že mùže být prospìšné. doplòovat ptákùm do pitné vody kyselinu mléènou bìhem pøedporážkového období, kdy se pøestává krmit. Když byli zkoumáni ptáci bezprostøednì pøed porážkou a jateèné splachy po porážce ptákù pøed mrazicím procesem, ukázalo se, že výskyt Salmonelly byl snížen o 50 % a výskyt Campylobactera o 14,7 %. Aèkoliv tato technika bakterie úplnì nevylouèila, mùže se stát levným nástrojem pøi snižování kontaminace tìmito organismy bìhem jateèného procesu. Poultry Digest, 59, 2000, è. 3, s. 6 (Vo) Rotavirus je infekèní pøíèina prùjmu, objevujícího se typicky u telat do dvou týdnù vìku. Tím, že se novorozeným telatùm poskytne jednoduché krmení - kolostrum od matek vakcinovaných proti rotaviru, je možno ochránit je proti rotavirovým infekcím v prvních dvou týdnech života. Výzkum britského Institutu pro zdraví zvíøat (Institute for Animal Health, Compton, Berks) zjistil, že krmná dávka dvou litrù kolostra od krav, které byly preventivnì dennì vakcinované proti rotaviru v období stání na sucho, by mohla pomoci imunitnímu systému telat v ochranì proti rotaviru. Experiment ukázal, že telata mladší než 12 hodin, kterým byly poskytovány dva litry kolostra od vakcinovaných krav, mìla zvýšenou hladinu protilátek. Farmers Weekly, 133, 2000, è. 3, s. 38 (Vo) Acidóza skotu se stala významnou metabolickou poruchou, protože výkrm skotu se vyvinul v intenzivnì øízený systém využívající obilí jako primární zdroj energie. Acidóza bachoru vzniká, když je zkonzumované množství jádra pøíliš velké nebo když skot pøijímá nadbytek jádra (škrobu) nebo jednodušších cukrù v krátkém èasovém období. Mikrobiologická fermentace obilí probìhne pøíliš rychle a rychlá produkce a absorpce organických kyselin a endotoxinù z bachoru zpùsobí, že se bachor stane acidotickým. Acidóza není jedna porucha, ale stupòovité kontinuum rozdìlené do akutních nebo subakutních stavù. Akutní acidóza je èasto neléèitelná, protože poškození trávicího traktu je nezvratné, nebo dochází k úmrtí. Subakutní acidóza se ve výkrmovém období objevuje èastìji, ale je obtížnìji rozpoznatelná. Hlavní reakce pozorované u zvíøat, trpících subakutní acidózou, je snížený a nepravidelný pøíjem krmiva, který se promítá ve snížených prùmìrných denních pøírùstcích a snížené úèinnosti krmiva. Podle odborníka z univerzity v Nebrasce jsou druh a množství jádra, metoda zpracování obilí, krmná aditiva, množství objemového krmiva a zpùsob krmení nìkteré z èinitelù, které ovlivòují subakutní acidózu. Feedstuffs, 72, 2000, è. 34, pøíloha s. 1 (Vo) 1

2 Nosnice speciálnì vyšlechtìná pro chovy bez klecí Krátké zprávy Pøíèina abscesù chodidla u dojnic Nový zpùsob léèení digitální dermatitidy skotu Optimální množství tuku v krmných dávkách vysokoprodukèních dojnic Evropský trh rychle pøechází smìrem k volnému chovu a jiným systémùm managementu produkce vajec bez klecového chovu nosnic. To donutilo nìmeckou spoleènost pro chov nosnic Lohmann Tier Zucht (LTZ), aby intenzifikovala svùj chovný program a marketinkové aktivity v tomto smìru. Hlavní genetik spoleènosti Lohmann øekl na výroèním mezinárodním mítinku o líhòaøství, že tento trh vyžaduje nosnici se specifickými charakteristikami. Díky získání nosnic linie Meister Hybrid získala spoleènost nové odchylky nosnice, které mohly být využity pro tento cíl. Kombinováním charakteristik ptákù Meister Hybrid a nosnic spoleènosti Lohmann byla vytvoøena nová varieta Lohmann Tradition. Tato hnìdá nosnice je pøizpùsobivá, neprojevuje kanibalismus, má stabilní opeøení a produkuje vejce s nadprùmìrnou hmotností (65 66,5 g). Snáší vajec bìhem období 14 mìsícù a její míra pøežití bìhem chovu je % a bìhem snášky %. World Poultry, 16, 2000, è. 7, s. 6 (Vo) Když opotøebení paznehtu pøedstihne jeho rùst, má to èasto za výsledek tenkou rohovinu chodidla a jeho abscesy. Tento stav se velmi èasto objevuje u jalovic, mùže se ale vyskytovat u zvíøat všech vìkových kategorií. Veterináø z floridské univerzity radí, kterým skuteènostem má chovatel dojnic vìnovat pozornost, aby mohl urèit pøíèiny vzniku abscesù chodidla ve svém stádu. Jsou to: dramatická zmìna v krmení v pøedešlém mìsíci, která vedla k laminitidì a následnému abscesu, abrazivní podlahy, napø. nový beton, pøílišná vlhkost a zneèištìní podlah, která zpùsobuje mìkkost paznehtù zvíøat, pøílišné zastøižení paznehtu a oblasti chodidla, zvíøata, která jsou temperamentnìjší a pohyblivìjší, napøíklad jalovice, jalovice umístìné ve skupinách se staršími zvíøaty ve stísnìných podmínkách. Dairy Herd Management, 37, 2000, è. 7, s. 10 (Vo) Digitální dermatitis je jedna z nejvýznamnìjších pøíèin kulhavosti u ustájeného dojeného skotu. Etiologie stavu není zatím zcela jasná, aèkoli evidence údajù naznaèuje, že významným faktorem je infekce mikroorganismem Treponema sp. Britští výzkumní pracovníci zkoumali úèinnost ošetøení nohou koupelemi obsahujícími antibiotikum erytromycin. Léèeno bylo 111 krav ze šesti pøirozenì infikovaných stád. 55 postižených kusù skotu ošetøovaných od zaèátku pokusu ukázalo po ètyøech dnech snížení výpotku, zmírnìní rudnutí, hnisání a pøíznakù bolesti ve srovnání s neošetøeným skotem. Poté zaèal podobný postup s dosud neošetøovanými kusy skotu. Po dalších sedmi dnech léèení neexistoval žádný významný rozdíl v intenzitì postižení mezi obìma skupinami. Na základì pokusù autoøi uèinili závìr, že koupele nohou erytromycinem jsou bezpeèným a úèinným ošetøením digitální dermatitidy. Veterinary Record, 147, 2000, è. 18, s. 497 (Vo) Podle konzultanta pro výživu dojnic kalifornské spoleènosti Acampo se doporuèuje doplòovat tuk do vìtšiny krmných dávek vysokoprodukèních dojnic (napøíklad pro holštýnské dojnice produkující více než 40,5 43 kg mléka a pro jerseyské dojnice produkující více než kg mléka). Tuk pøidávaný do krmných dávek vysokoprodukèních dojnic zvyšuje úèinnost produkce mléka a dojivost. Pro maximalizaci hospodárnosti vysoké produkce je dùležitìjší píce vysoké kvality než pøidávaný tuk. Ale v pøípadì, kdy musí být zkrmována píce nízké kvality, je nezbytné doplòovat limitované množství tuku ve vìtším rozsahu, než když je zkrmována píce vysoké kvality. Obecnì je jadrné krmivo levnìjším zdrojem energie než tuky, ale množství produkovaného mléka je omezeno množstvím škrobu, které mùže být bez rizika zkrmováno. Tuky pøimíchané do krmné dávky by mìly tvoøit maximálnì asi 2,5 %. Nad touto úrovní je bezpeènìjší užívat bypassové tuky. Celkové množství tuku v krmné dávce by nemìlo pøesáhnout maximální množství 7 %. Feedstuffs, 72, 2000, è. 42, pøíloha s. 3 (Vo) 2

3 Význam betainu pøi léèení kokcidiózy drùbeže Krátké zprávy Ameriètí školáci pijí více mléka Spoleènost AviGenics bude klonovat kuøata ProdiGene mùže vyrábìt orální vakcíny Betain je pøirozenì vyskytující se složka, pøítomná ve vìtšinì organismù, která jako krmný doplnìk nabízí rùzné výhody. Odborníci na výživu zmiòují zejména jeho úlohu v šetøení methioninu jako donoru metylové skupiny a jeho funkci jako osmoprotektantu. Nedávné pokusy sponzorované spoleèností Finnfeeds International, dodavatelem krmného betainu a enzymù, ukazují, že vlastnosti betainu jako osmoprotektantu mohou pomoci snižovat nìkteré z negativních dopadù kokcidiózy, která podle údajù spoleènosti zpùsobuje více než 10 % ztrát v celém svìtovém drùbežáøském prùmyslu. Parazit zpùsobující kokcidiózu (Eimeria spp.) napadá buòky, které vystýlají støeva ptákù a to má za následek sníženou absorpci živin a nerovnováhu vodního režimu v tìle. K likvidaci kokcidiózy jsou dosud používána chemická kokcidiostatika, avšak spoleènost Finnfeeds International upozoròuje, že tento zpùsob léèení mùže zvyšovat osmotický stres u ptákù. Výhoda použití doplòkù betainu pøi kokcidiálních infekcích je ta, že pomùže vyhnout se osmotickému stresu zpùsobenému kokcidiózou a jejím léèením, zlepší retenci vody a konverzi krmiva ptákù. Feed International, 21, 2000, è. 10, s. 36 (Vo) Podle nedávného pøehledu vypracovaného pro americkou organizaci Dairy Management Inc. více amerických dìtí pije mléko. V roce 1998 konzumovalo mléko jako nápoj 82 % dìtí mezi 6. a 11. rokem vìku prùmìrnì 7,8krát za týden. V roce 1999 došlo ke zvýšení konzumace mléko jako nápoj konzumovalo 86 % dìtí mezi 6. a 11. rokem vìku prùmìrnì 8krát za týden. Obdobnì v roce 1998 konzumovalo mléko jako nápoj 78 % teenagerù prùmìrnì 8,7krát za týden. V roce 1999 konzumovalo mléko jako nápoj již 83 % teenagerù prùmìrnì 9,3krát za týden. Organizace National Dairy Council pøesvìdèuje prostøednictvím marketinkového úsilí a výchovných programù pro školy více dìtí, aby vyžadovaly mléko èastìji. Dairy Herd Management, 37, 2000, è. 9, s. 124(Vo) Spoleènost AviGenics oznámila, že obdržela od NIST (U.S.Department of Commerce s National Institue of Standards & Technology) grant ve výši 2 mil. USD a shromáždila tak více než 10 mil. USD na vývoj postupu klonování drùbeže; má v úmyslu vytvoøit základ pro výrobu biofarmak. Program pøenosu jádra spoleènosti AviGenics bude využit pro klonování drùbeže, pøedevším za úèelem získání kuøat se zlepšenou užitkovostí a pro vytvoøení technologie produkce biofarmak Na rozdíl od savcù nebylo klonování u drùbeže zatím realizované vzhledem k tomu, že nìkteré kroky pøi klonování savcù nebyly u ptákù použitelné. Spoleènost AviGenics vyvinula novou technologii, která mùže odstartovat klonování u drùbeže. Aplikace klonování drùbeže skýtá znaèné možnosti od množení zvíøat s nejlepšími vlastnostmi, jako je konverze krmiva a odolnost proti nemocem, až po zachování ohrožených druhù a rychlou a úèinnou produkci léèiv v dostateèném množství transgenními zvíøaty. Feedstuffs, 72, 2000, è. 45, s. 7 (Sch) Spoleènost ProdiGene (Texas) oznámila 24. øíjna 2000, že dostala patent na výrobu orálních vakcín pomocí rostlin; vakcíny budou sloužit k imunizaci lidí a zvíøat proti virovým onemocnìním. Patentovaný systém umožní, podle výkonného pøedsedy spoleènosti, výrobu farmaceutických výrobkù pro lidskou i zvíøecí spotøebu v rostlinách. Oèekává se, že orální vakcíny významnì sníží jak výrobní náklady, tak náklady pøi aplikaci. Možnost vakcinovat velké množství zvíøat bez individuální manipulace s nimi bude ménì nákladné a pro zvíøata ménì stresující Veterináø z univerzity v Texasu, dr. Ian Tizard øekl, že výroba jedlých vakcín bude znamenat revoluci v prùmyslové výrobì vakcín pro zvíøata. Výrobní postup využívá biotechnologie a zahrnuje vnesení genù z virù do genomu rostlin, které stimulují k produkci antigenu proti specifickým nemocím. Geneticky obohacené rostliny mohou být užity 3

4 Krátké zprávy Inzulín zlepšuje plodnost krav Britský zahradnický výzkum odmítá testy na GM Mezinárodní banka semen Zemìdìlská praxe jako imunizaèní krmivo pro zvíøata nebo aplikovány do potravin pro lidi. Výrobní postupy byly prozkoušeny na kukuøici a podle spoleènosti jsou použitelné i u dalších plodin. Patent se týká jak pøímé spotøeby rostlinných frakcí s obsahem vakcín, tak extrahovaných a èištìných vakcín z rostlin. Feedstuffs, 72, è. 45, s. 4 (Sch) Ukazuje se, že úprava hladiny inzulínu v krvi dojnic by mohla zlepšit plodnost krav. Podle odborníkù z univerzity v Nottinghamu a z výzkumného ústavu v Roslin krávy, které ztrácejí kondici, vykazují nižší hladinu inzulínu. Provedená studie ukazuje rozdíly v reprodukèní užitkovosti krav krmených dávkou podporující produkci inzulínu nebo naopak dávkou snižující hladinu inzulínu v krvi dojnic. U vysoce užitkových dojnic krmených dávkou snižující hladinu inzulínu došlo u 5 z 10 k ovulaci bìhem 50 dnù po otelení a pøi krmení dávkou podporující hladinu inzulínu v krvi ovulovalo 8 krav z deseti bìhem 50 dní po otelení. Farmers Weekly, 133, 2000, è. 15, s. 38 (Sch) Odpor veøejného mínìní ke geneticky modifikovaným rostlinám poškozuje zahradnický výzkum. Tento svùj názor vyslovil prof. Michael Wilson a souèasné ovzduší v oblasti výzkumu oznaèil jako Luddite time, což je totéž, jako rozbíjení prvních továrních strojù v 18. stol. Pod tlakem nepodložené a nevìdecké tiskové kampanì dojde totiž k uzavøení okolí pracovištì HRI v Severním Yorkshiru. Celou kampaò poci uje jako nepodložené poškození renomované instituce, jakou je HRI (Horticultural Research Institute). Podle prof. Wilsona znamená tento druh biotechnologií ekonomický i ekologický pokrok. Jako pøíklad uvedl genetický experiment s chryzantémou, která získala kompaktní a uniformní vzrùst a mimoto díky jejím novým vlastnostem odpadá použití hormonu jako rùstového regulátoru. Díky geneticky získané rezistenci rostlin k chorobám a škùdcùm zmizí potøeba používat chemické postøiky se všemi dùsledky vèetnì erozních vlivù, což znamená pro životní prostøedí vìtší riziko než genové modifikace. M. Wilson považuje genové inženýrství za skuteènì bezpeèné a nesmírnì dùležité pro budoucnost. Horticulture Week, 26, 2000, è. 43, s. 6 (AŽ) Známá britská botanická zahrada Royal Kew Garden nyní otevírá Semennou banku milénia. Tzv. Archa Noemova, jejímž cílem je zachovat pro budoucnost a pøed vymizením zachránit ohrožené druhy rostlin, sestává z laboratoøí, knihovny a prostor pro výstavy a semináøe. Její vybudování v jihoamerickém Wakehurst Place, poboèce Kew Garden, stálo 80 mil. GBP. Speciální metody skladování umožní udržet vìtšinu semen v živém stavu pøes 200 let. Tìžištìm mezinárodního programu, na nìmž se podílí øada zemí, jsou pøedevším suché oblasti zemìkoule, kde je flóra nejvíce ohrožena zmìnami prostøedí. Do r se tu mají soustøedit tisíce druhù. Na národní úrovni je cílem Velké Británie sebrat a konzervovat semena všech domácích rostlin. Der Gartenbau, 2000, è. 24, s. 4 5 (EP) Ztráty pùdy zpùsobené vodní erozí Objem ztrát pùdy zpùsobených vodní erozí stále roste a tento proces zastavit nebude snadné. Pedoložka ADAS (GB) Sheila Royle se zabývá základními otázkami tohoto jevu, který ohrožuje stav pùdy ve vìtšinì zemí s vyspìlým zemìdìlstvím. Jako bìžné pøíklady uvádí odplavení se ového lože nebo erozní rýhy tak hluboké, že do nich nelze dosáhnout kultivaèním náøadím ani postøiky. Nìkdy jsou poškození mnohem závažnìjší. Objem ztrát pùdy z erodovaných pozemkù je mnohem vìtší, než by se na první pohled zdálo. Tak napø. odplavení povrchové vrstvièky pùdy o výšce 1 mm z plochy 1 ha pøedstavuje hmotnost 11 až 15 t zeminy. Spolu s povrchovou vrstvou ornice, bohatou na dostupné živiny a organickou hmotu, mohou být odplavována i semena plodin a pesticidy. Nejnápadnìji se ztráty projevují právì na úpatí svažitých erodovaných pozemkù, kde je pùda unášena a ukládána podél cesty 4 nebo

5 Zemìdìlská praxe sousedního pozemku. Jako ménì obvyklý jev oznaèuje autorka vytváøení vodních suspenzí z jemných pùdních èástic a jejich smyv do potokù a øek. Tyto roztoky obsahují obvykle dusík, fosfor a pesticidy a mohou zpùsobit významné škody na životním prostøedí. K pùdní erozi dochází za pøedpokladu, že srážková nebo závlahová voda má dostatek síly k odplavení jemných pùdních èástic, a že srážky nebo závlahová voda dopadají v množství, které pøesahuje vsakovací schopnost pùdy. Nejhùøe odolávají erozivnímu pùsobení vody pùdy se slabou soudržností drobtù, jež jsou dopadajícími kapkami silnì narušovány a následnì odnášeny za souèasného vzniku erozních rýh. Nejdramatiètìji se eroze projevuje obvykle na strmých svazích, kde dochází ke vzniku hlubokých struh a výmolù. I když ke znaèným ztrátám èasto dojde i na svazích pomìrnì mírných, jsou-li dlouhé a nepøerušené mezí nebo jinou pøírodní pøekážkou. V posledních letech se rozsah pùdní eroze významnì zvýšil, což se pøièítá následujícím pøíèinám: snížení ploch pod trvalými trávními porosty, snížení obsahu organické hmoty v pùdì, zvìtšení ploch pozemkù, se ové lože se dùkladnìji zpracovává, takže je pak všeobecnì náchylnìjší k pùsobení erozních vlivù, sklizòová technika vyžaduje smìrování øádkù plodin po svahu, nikoliv po vrstevnicích, kolejové øádky soustøeïují odtokovou vodu, a to èasto nastartuje vznik erozních rýh. Porosty cukrovky jsou nejvíce ohroženy od dubna do èervna, dokud nedojde k dokonalému zakoøenìní rostlin a zapojení porostu. Avšak silnì uježdìný a kolejemi zbrázdìný povrch po sklizni je opìt velmi zranitelný. Pokud se øepné skrojky spásají ovcemi, povrch pùdy se dále rozruší a ušlape, takže se zvýší odtok a odtékající voda unáší nejen èásteèky pùdy, ale také trus a moè, a tak se opìt zvyšuje riziko zneèistìní vodních tokù. K zesílení erozní èinnosti vody pøispívá zaøazení ozimé obiloviny po cukrovce. Pozdì zasetý ozim nestihne vytvoøit pøed zimou potøebný pùdní pokryv. Velice problematická je pøemìna tradièních luèních pùd, tvoøících pobøežní porosty vodních tokù, na ornou pùdu. Øíèní záplavy jsou schopny odnést v krátké dobì obrovské množství ornice, jejíž tvorba pøirozeným pùdotvorným procesem trvá desítky let. Existuje celá øada úèinných opatøení, kterými lze riziku pùdní eroze zabránit. Èasto staèí jen malá zmìna pìstitelského nebo kultivaèního postupu. V nìkterých pøípadech je nutno pøikroèit ke komplikovanìjším a nároènìjším opatøením, jako je zmìna polohy mezí, vysazení živých plotù, ochrana vodního toku vytvoøením travnatých ochranných stupòù nebo pøevodem nejohroženìjších pozemkù z orné pùdy do fondu trvalých trávních porostù nebo do lesní pùdy. Autorka navrhuje nìkolik základních typù protierozních opatøení. Pøedevším je to regulace odtoku, resp. dùsledná kontrola veškerého vodního režimu každého hospodáøství. Veškerý odtok z budov, zpevnìných ploch, cest a kolejových tras je nutno efektivnì odvádìt do pøíkopù a drénù, aby se zabránilo nadmìrnému protékání odtokové vody po pozemcích. Na delších svazích doporuèuje vybudování odvodòovacích pøíkopù ve vrstevnicovém smìru jako pøekážky proudící vodì. Nad horním bøehem pøíkopu se doporuèuje vytvoøení nìkolik metrù širokého stupnì osetého trávou, který tvoøí pøirozený filtr k zachycování unášených sedimentù a ochranu bøehu pøíkopu pøed narušením. Kde si to stav pozemkù vyžaduje, mìla by se položit podzemní drenáž, nejlépe z flexibilního potrubí. Nutno pak také vìnovat zvláštní pozornost odstraòování usazenin z drenážních recipientù. Nebezpeèí eroze lze snížit volbou kultivaèních zásahù, a to pøedevším jejich naèasováním tak, aby pokud možno nedošlo ke zhutnìní povrchové nebo kterékoliv jiné vrstvy ornice èi podornièí. Dojde-li ke zhutnìní, je vždy nutno volbou nejvhodnìjší operace tuto závadu odstranit. V nìkterých pøípadech na lehèích pùdách, kde si stav pozemku pøímo nevyžaduje orbu, lze zvolit pøímý výsev. Dobré výsledky bývají dosaženy pøi pøímém výsevu cukrovky do mulèovaného strništì obilovin. Je-li pùda v takovém fyzikálním stavu, že je orba 5

6 Zemìdìlská praxe Vliv klimatu a obsahu ligninu na tvorbu a velikost pùdních èástic v pùdách pod TTP Proces pøemìny pùdního organického uhlíku (SOC) na TTP mùže být vyjádøen jako funkce klimatu, obsahu ligninu v rostlinách, textury a kineticky stanovené zásoby uhlíku. Vejce s vysokým obsahem omega 3 Irská Asociace výrobcù vajec od nosnic z volného chovu (IFREPA) produkuje také vejce bohatá na omega 3 mastné kyseliny. Vejce získala od komise pro potraviny Board Bia oznaèení healthy heart. pluhem nezbytná, doporuèuje se po orbì pluhem pouze utužit brázdy válcem a poté vysévat. Vzhledem k tomu, že nejvíce je erozí ohrožená pùda bez pokryvu, mìlo by se dùslednì dbát na to, aby byl rostlinný pokryv na pozemku ponechán co nejdéle. Tuto funkci plní i strništì obilovin s pokryvem øezanky, popø. jinými posklizòovými zbytky. Nemenší význam má organizace porostu, kdy by se mìl dodržovat smìr øádkù po vrstevnicích. To ovšem v podmínkách Velké Británie nelze vždy dobøe dodržet, jelikož sklizòová technika je obvykle schopna dobøe fungovat jen ve smìru svahu. Využívá-li se pøi pìstování plodin závlaha, mìla by se volit technologie, kterou se voda na pozemek aplikuje co nejšetrnìjším zpùsobem. Rovnìž nezbytné je pøizpùsobení závlahové dávky konkrétním pùdním podmínkám tak, aby nedocházelo k proudìní vody po povrchu a následné erozi. British Sugar Beet Review, 68, 2000, è. 7, s (AŽ) Touto problematikou se zabývali spoleènì nìmeètí a ameriètí autoøi ve studii zamìøené na výzkum vlivu klimatu na dynamiku ligninu ve velikostních frakcích pùdních èástic. Pùdní vzorky byly odebírány z hloubky 10 cm z 18 stanoviš na pøirozených luèních porostech s odlišnými teplotními a srážkovými charakteristikami od Central Saskatoon v Kanadì po jižní Texas. Èím menší byla velikost pùdních èástic, tím menší byla jejich koncentrace ligninových fenolových derivátù, a to od 72 g. kg 1 SOC (pùdní organický dusík) v hrubozrnných písèitých pùdních frakcích až na 12 g. kg 1 SOC v jílovitých pùdních frakcích. Pokus dokázal, že intenzita rozkladu ligninu se snižovala úmìrnì se stoupající prùmìrnou roèní teplotou stanovištì. Soil Science Society of Amarica Journal, 63, 1999, è. 5, s, (AŽ) Board Bia ještì pøed tím, než se Mega Egg (tak se nová vejce jmenují) stala souèástí systému výroby vajec se zaruèenou kvalitou (Quality Assured Eggs QA scheme), provedla vlastní výzkum. Výzkum byl zamìøen na vztah mezi výživou a srdeèními onemocnìními lidí a na faktor, který podporuje snižování výskytu tìchto onemocnìní omega 3 polynenasycené tuky. Výsledky mezinárodnì uznávaného výzkumu ukázaly, že pøídavek správné kombinace olejù bohatých na omega 3 kyseliny do krmných dávek nosnic zvyšoval obsah tìchto kyselin i v jejich vejcích. Cena tuctu vajec s vysokým obsahem omega 3 Mega Eggs je, v porovnání s cenou za tucet vajec od nosnic z volného chovu, vyšší o pencí. Speciální krmivo pro nosnice produkující Mega Eggs obsahuje nìkterý z pøirozených zdrojù omega 3 kyselin, jako je rybí tuk (hlavní zdroj), lnìný olej a pøípadnì v malém množství sójový olej. Kromì tìchto speciálních složek obsahuje krmivo kukuøici, jeèmen a pšenici. Maximální hladina kyselin omega 3 ve vejcích se dosáhne po 3 4 týdnech aplikace speciální krmné dávky. Vejce Mega obsahují 250 mg omega 3 v jednom kusu, zatímco standardní vejce obsahují 50 mg omega 3. American Medical Association uvedla, že zvýšení mìsíèního pøíjmu omega 3 z 1,1 g na 5,5 g snížilo výskyt srdeèních onemocnìní o 50 % a že denní spotøeba jednoho vejce s vysokým obsahem omega 3 dennì zásobí lidský organismus mìsíènì 5,5 g omega 3. Krmné dávky nosnic produkujících vejce Mega Egg mají kromì vysokého obsahu omega 3 také vysoký (10násobný) obsah vitaminu E; jeho obsah je zvýšený i ve vejcích. Jedno vejce Mega Egg poskytuje tøetinu denní potøeby stopového prvku selenu, významného pro funkci štítné žlázy a imunitního systému. Podstatou úspìchu je, aby koneèný produkt nebyl cítit rybinou nebo nemìl jinak pozmìnìnou chu. Proto bylo množství použitých olejù v krmivu peèlivì stanoveno, jejich oxidaci a vzniku rybího zápachu se pøedchází pøídavkem vitaminu E. Jakmile byly na základì vìdeckého zkoumání pøesnì stanoveny krmné dávky pro nosnice, byla 6 v každé irské provincii urèena minimálnì jedna výrobna pro dodáv-

7 Poradenství Státní poradce by mìl informovat a být informován Èeským zemìdìlcùm chybí informace všeho druhu a právì to je hlavním cílem pùsobení státních poradcù. 1. Farmáøský den ve Velké Chyšce ku speciálních krmných smìsí pro èleny IFREPA. IFREPA má licenci na recepturu krmných smìsí pro nosnice jak pro výrobu vajec z volného chovu nosnic, tak pro produkci vajec bohatých na omega 3; receptury jsou tajné. Ze sta výrobcù vajec sdružených v Irish Free Range Egg Producers Association se asi 35 pøeorientovalo na produkci vajec s vysokým obsahem omega 3. Odborníci pøedpovídají tìmto vejcím, která se již ukazují i v Americe, Austrálii a z evropských zemí v Itálii, dlouhodobì optimistickou budoucnost. Poultry World, 154, 2000, è. 12, s. 15 (Sch) Otázky, na které potøebuje farmáø získat odpovìï mají rùzný charakter. A jsou to legislativní otázky, vstup do EU, možnosti získání finanèních prostøedkù od státu nebo napø. z programu SAPARD. Oèi nelze zavírat ani pøed technologickým poradenstvím, to by ovšem mìlo mít charakter vytváøení jakési zpìtné vazby na trase zemìdìlský podnik výzkumný ústav èi univerzita. Státní poradce je poslední šancí tìchto institucí, žíznících po informaci, co vlastnì ti zemìdìlci potøebují, jak máme formulovat výzkumné úkoly, abychom jim pomohli? Je na poradci, aby byl dobrým pøekladatelem z vìdeckého do praktického jazyka každodenního života farmy èi zemìdìlského podniku. I když média, mám na mysli odborné noviny, èasopisy i rùzné internetové informaèní produkty, mají zemìdìlci k dispozici, dávají stále pøednost spíše osobnímu kontaktu, což je pro státní poradenství velká šance a možnost navodit tolik potøebnou atmosféru dùvìry, protože jak jinak by stát mohl dostat dùvìryhodné informace o tom, co se na polích a ve stájích opravdu dìje. Jsem pøesvìdèen o tom, že státní poradce pro zemìdìlství by nemìl vìnovat veškerou svou pozornost pouze intenzivnímu zemìdìlství. Problematika extenzivního zemìdìlství a funkce zemìdìlce jako údržbáøe venkovského prostoru bude nabývat s našim pøibližováním k EU stále vìtšího významu, pokud model evropského zemìdìlství chceme brát vážnì. Berme vážnì i pionýry státního poradenství, kteøí ještì k dnešnímu dni nevìdí, zda stát bude stát o jejich služby i po vypršení roèního kontraktu. I státní poradci potøebují urèitou jistotu proto, aby ji mohli garantovat svým klientùm z øad zemìdìlské veøejnosti i všeho venkovského obyvatelstva. Nová koncepce zemìdìlského poradenství a její dopady na podnikatelské subjekty v oblasti Pelhøimovska a Táborska byly náplní 1. Farmáøského dne poøádaného regionálním pracovištìm Výzkumného ústavu živoèišné výroby ve Velké Chyšce (okr. Pelhøimov) koncem listopadu K plné spokojenosti ètyøiceti zúèastnìných zástupcù z asi 20 zemìdìlských podnikù probìhla diskuse o naléhavých tématech novì se konstituovaného státního poradenství, které má provázat aktivity zemìdìlských výzkumných ústavù i univerzit s problémy zemìdìlské praxe. Sami manažeøi podnikù se ocitli v pozici tìch, kteøí svými požadavky budou modelovat tuto novou službu zemìdìlským podnikùm a farmám. Co zemìdìlce nejvíce zajímá? V chovu skotu je to pøedevším øešení otázky strategie a postupu zemìdìlského podniku pøi modernizaci, rekonstrukci nebo i výstavbì nových objektù kravínù, odchoven mladého skotu apod. Problémy jsou ve výživì a reprodukci v intenzivních chovech skotu, v plemenáøské práci u masného skotu, pøi budování zimoviš v chovech krav bez tržní produkce mléka atd. Z ostatních diskutovaných témat, které s chovem hospodáøských zvíøat bezprostøednì souvisí, se napø. hovoøilo o programu SAPARD. Budou státní poradci schopni zodpovìdìt otázku kolik procent finanèní èástky z tohoto programu bude skuteènì možné proinvestovat v zemìdìlském podniku a jaký díl pohltí bankovní domy? Semináø se vydaøil. Úèastníci z øad chovatelù byli velmi spokojeni s možností konzultovat s pøítomným doc. Oldøichem Doležalem z VÚŽV Uhøínìves projektovou dokumentaci pøipravovaných rekonstrukcí stájí pro dojnice i skot ve výkrmu. Ing. Petr Hienl, VÚŽV 7

8 Rozvoj poradenství v pùsobnosti Ministerstva pôdohospodárstva Slovenské republiky Semináø o poradenství se konal dne v Agroinštitútu Nitra ve Slovenské republice. Poradenství O poradenství ve Slovenské republice hovoøil prof. ing. Štefan Mihina, PhD., pøedseda Rady pro poradenství (RVP) a dále vystoupil doc. ing. Ján Murgaš, Csc., vedoucí ORSPS v Agroinštitútu Nitra. Ve struènosti jsou uvedeny údaje o poradenství, jaké je v souèasné dobì na Slovensku Øízením poradenských služeb na Slovensku je povìøen samostatný Odbor øízení sítì poradenských služeb (ORSPS) se 4 pracovníky, v rámci organizaèní struktury Agroinštitútu v Nitøe, institucionálnì zahrnuje ministerstvo pôdohospodárstva, potravináøský komplex, vzdìlávací instituce, výzkumné ústavy a soukromé poradce. Øídící výbor zodpovídá za strategii a kontrolu èinnosti èlánkù poradenské sítì. Má iniciaèní funkci pro MP SR pøi tvorbì politiky poradenství. Má 13 èlenù v zastoupení MP SR, SPPK, ARVI, Agentury SAPV, uživatelù, poradcù, vzdìlávacích institucí a dalších. Øídící výbor je jmenovaný MP SR ve spolupráci s SPPK. Poradenská centra (PC) 22 míst jsou kontaktním místem pro každého klienta a poradce v spádovém území. Kromì zprostøedkování poradenství mají za úkol poskytovat všeobecné informace a propagaci v rámci poradenské sítì. Personál je v zamìstnaneckém pomìru instituce nebo firmy, pøi které bylo støedisko zøízené. Všechna Poradenská centra jsou si svou hlavní náplní a zamìøením rovnocenná, tj. nejsou specializovaná na urèitou èinnost. Slouží pro všechny podnikatele a poradce v rámci poradenské èinnosti v resortu zemìdìlství vèetnì poradcù pro rozvoj venkova. Potøeba poradcù na Slovensku se pohybuje od 300 do 400 (z toho cca 20 poradcù pro rozvoj venkova). Kdo pùsobí jako poradce a má komerèní úspìchy, mùže dostat pøedbìžnou certifikaci, která bude platit maximálnì jeden rok. Øídící výbor navrhne akceptovatelnou kvalifikaci a podmínky akreditace poradcù. Kterékoliv organizaci, která disponuje s akreditovanými pracovníky poskytujícími poradenství, bude umožnìno zapojení do poradenské sítì. Koneèný poèet poradcù stanoví trh, resp. poptávka po jejich službách. Sí Poradenských center bude disponovat registrem akreditovaných èlenù. Informaèní podpora je zajištìna prostøednictvím Informaèního centra pro poradenství (ICP), které zøídilo Ministerstvo pôdohospodárstva SR svým povìøením a finanèním zabezpeèením jeho èinnosti v rámci ÚVTIP v Nitøe. Maïarským zástupcem byl dr. Tibor Czepregi ze Zemìdìlské univerzity Gödölö. Uvedl následující informace, které se týkají organizace poradenské sítì v Maïarsku. Na úvod pøednesl základní informace o maïarském zemìdìlství ( km2, 10,0 mil. obyvatel, zemìdìlství, potravináøství a lesnictví se podílí 10,7 % na tvorbì HDP, 8,5 % z pracujících obyvatel pracuje v zemìdìlství, export zemìdìlských produktù zahrnuje 20 až 25 % z celkového exportu zemì, celková výmìra z. p. 6,195 mil. ha, z toho je 76 % orná pùda, 19 % pastviny a 5 % zahrady, sady a vinice). S podporou projektu PHARE a Svìtové banky byl v r.1990 pøijat program pro rozvoj poradenského systému. Založen Registr soukromých poradcù (cca 600 poradcù). Systém poradenství koordinuje Oddìlení rozvoje poradenství na maïarském Ministerstvu zemìdìlství v Budapešti. Za pomoci ministerstva zemìdìlství a maïarských univerzit bylo zøízeno 11 regionálních center, každé centrum pro 2 župy, jejich èinnost je zamìøena na nejmenší hospodáøe 70 % zemìdìlcù hospodaøí s výnosy menšími než 1 milion HUF roènì. Podle statistiky mají soukromí maïarští zemìdìlci nedostateèné vzdìlání, pouze 10 % zemìdìlcù hospodaøících na malých farmách má potøebné vzdìlání na rozdíl od EU, kde potøebné vzdìlání má 70 až 74 % pracovníkù v zemìdìlství. Pro zvýšení kvalifikace poradcù je tøeba zajistit školení, kurzy a zahranièní poznávací cesty, tato školení jsou ze 100 % hrazena státem. V r byla schválena platnost Zákona o zemìdìlských fondech na jeho základì vyhláška 40/1993 o pravidlech zacházení a upotøebení Zemìdìlského rozvojového fondu a vyhláška 6/1993 (I./30. Výzva na úèast v konkurzu o získání podpory pro poradenskou èinnost ze Zemìdìlského rozvojového fondu. Èinnost poradenské služby v zemìdìlství a v rozvoji venkova je tedy dána 8 zákonem.

9 Poradenství Poznatky ze svìta Biologické zemìdìlství ve Francii na vzestupu Vzhledem ke stále stoupající poptávce spotøebitelù po bioproduktech se francouzští zemìdìlci intenzivnì zajímají o alternativní zpùsoby hospodaøení na pùdì i chovu hospodáøských zvíøat. Státní finanèní podporu mohou získat právnické a fyzické osoby zapsané do Registru odborných poradcù ministerstva zemìdìlství. Na podporu se vypisuje výbìrové øízení. Pøihlášky do konkurzu posuzuje za spoluúèasti Výboru pro poskytování odborného poradenství ministerstvo zemìdìlství. Podporu do výše 50 % nákladù lze poskytnout na: odborné kurzy, publikace a odborné materiály, rozvoj infrastruktury pro poradenskou èinnost, rozvoj informaèních systémù a doškolování odborných poradcù. Regionální centrum provádí kontrolní èinnost, zpracovává roèní zprávu, kde analyzuje v jakých otázkách a komu byla poskytnuta pomoc a vyhodnocuje úèinnost poradcù. Ministerstvo zemìdìlství poøádá každoroènì v prosinci asi pro 600 poradcù na nìkolik dnù doškolovací kurz, který je zakonèen zkouškou. Ten poradce, který zkoušku nesloží, je vyškrtnut z Registru ministerstva zemìdìlství. Odborné poradenství na venkovì doplòují privátní poradci, kteøí nejsou v Registru ministerstva zemìdìlství, jsou to specialisté, kteøí si vydìlávají mimo státní dotaèní systém Jako priority dalšího zamìøení: uvedl vstup Maïarska do EU, ochranu životního prostøedí na venkovì, trvale udržitelný rozvoj zemìdìlství, ekologickou ochranu, sociální otázky regionu a integraèní rozvoj venkova. Za Èeskou republiku se semináøe v Nitøe zúèastnili ing. Aleš Stanìk z Odboru výzkumu, vzdìlávání a poradenství MZe ÈR a ing. Vlasta Holasová z Koordinaèního centra pro poradenství ÚZPI, kteøí pøednesli pøíspìvek o koncepci zemìdìlského poradenství Ministerstva zemìdìlství ÈR a založení sítì pracoviš poradcù pro zemìdìlství a rozvoj venkova. v Èeské republice. Závìrem bylo doporuèeno využít získaných poznatkù o poradenských systémech jednotlivých zemí ke zkvalitnìní vlastní poradenské práce. Další spolupráce bude ve vzájemném poskytování informací do informaèního systému, udržování kontaktù a uskuteèòování pravidelných setkání odborných pracovníkù na výmìnu zkušeností v oblasti poradenství a také vzájemná konzultace o dokumentech jako je koncepce poradenství, legislativa, výsledky analýz, které pomohou pøi organizaci poradenských služeb a pøi zajištìní vzdìlávání poradcù. Ing. V. Holasová, Koordinaèní centrum pro poradenství ÚZPI Aèkoli biologické zemìdìlství se za podpory prostøedkù z národního rozpoètu i spoleèného fondu EU rychle rozšiøuje, není jeho vzestup bez problémù. Starosti pùsobí sílící nerovnováha mezi živoèišnou a rostlinnou produkcí. Vyplývá to z roèenky Národního observatoria pro biozemìdìlství (ONAB) uveøejnìné v roce 2000, která shrnuje výsledky tohoto smìru zemìdìlství ve Francii dosažené do roku Uvádí se v ní, že poèet zemìdìlských biopodnikù se ve srovnání s rokem 1998 zvýšil pøibližnì o 33 % na Tyto podniky obdìlávají celkem ha pùdy (vèetnì ploch nacházejících se ve stavu pøemìny z konvenèního na biologické zemìdìlství), což je o 44,4 % více než v roce 1998, ale pøedstavují pouze 1,1 % z celkové výmìry zemìdìlské pùdy Francie. Ve srovnání s ostatními evropskými zemìmi zùstává Francie v procentu biologicky obdìlávané pùdy pozadu za Rakouskem, Itálií, Nìmeckem a Španìlskem. Plánuje se, že biologicky obhospodaøovaná plocha se do roku 2005 rozšíøí na 1 mil ha a ve stejném termínu se má zvýšit poèet francouzských biopodnikù na Pøedstavitelé ONAB jsou s dosavadním vývojem vcelku spokojeni. Problémy však vidí zejména v nadprùmìrném rùstu biologického chovu hospodáøských zvíøat, na který ukazuje roèní míra pøírùstku uvedená ve výroèní zprávì. V rostlinné výrobì je doba konverze konvenènì obdìlávané pùdy na biologické metody pomalejší, než je tomu pøi pøechodu na alternativní zpùsoby chovu v živoèišné výrobì. Nabídka ekologicky vyrobených obilovin a bílkovinných plodin nestaèí pokrýt poptávku živoèišné produkce, což podle údajù ONAB vytváøí v souèasné dobì úzký profil v zásobování živoèišné výroby krmivy. 9

10 Biologické zemìdìlství ve Francii Dovozní potøeby ekologicky vyrobených bílkovinných krmiv, na nichž zá Zmìna v % visí ve velkém rozsahu zvláštì biologický chov drùbeže, se zvýšily proti Poèet podnikù ,6 Plocha zem. pùdy, ha ,4 roku 1998 pøibližnì o 80 % na celkem z toho certifikovaná, ha , t. Zpracovatelé krmiv byli nuceni asi 60 % potøeby ekologicky vyrobených surovin dovážet, pøevážnì v pøechodu, ha ,8 z partnerských zemí EU, pøípadnì z tøetích zemí. Agrarmarkt, 2000, è. 10, s. 31 (Jav) Spotøebitelské ceny potravin v EU jsou brzdou inflace Poznatky ze svìta Vývoj spotøebitelských cen v EU 15 (øíjen 2000; zmìna proti øíjnu 1999 v %) Trh se zemìdìlskou pùdou ve východním Nìmecku Trh pùdy v nových spolkových zemích SRN se vyvíjí velmi dynamicky. Podle pøedbìžných údajù Statistického úøadu Evropské unie (Eurostatu) museli spotøebitelé EU v øíjnu 2000 zaplatit za potraviny a nealkoholické nápoje v prùmìru o 1,9 % více než v øíjnu pøedchozího roku. V záøí byly ceny této skupiny zboží proti pøedchozímu roku vyšší o 1,9 %, v srpnu o 1,7 % a v èervenci o 1,5 %. Ponìkud vyšší rùst cen byl zaznamenán u alkoholických nápojù a tabáku; podle zjištìní Eurostatu se ceny v øíjnu 2000 zvýšily proti øíjnu 1999 o 2,4 %. V záøí byly proti stejnému mìsíci pøedchozího roku o 2,7 % vyšší. Index spotøebitelských cen všeho zboží (EVPI), kterým se vyjadøuje celková míra inflace, èinil v øíjnu 2000 v prùmìru 2,4 % ve srovnání s 2,5 % v záøí a 2,0 % v srpnu. Pøes všechny regulace spoleèné zemìdìlské politiky a jiná opatøení smìøující k jednotnému ekonomickému vývoji v rámci Unie se ceny potravin a celková míra inflace vyvíjely Belgie + 1,4 + 1,2 + 3,7 Dánsko + 2,3 + 3,2 + 2,8 Nìmecko + 0,6 + 0,1 + 2,4 Øecko + 1,3 + 5,6 + 3,8 Španìlsko + 3,2 + 3,6 + 4,0 Francie 1) + 3,2 + 2,9 + 2,1 Irsko + 4,5 + 12,9 + 6,0 Itálie + 2,3 + 0,4 + 2,7 Lucembursko + 3,2 + 3,4 + 4,3 Nizozemsko 1) + 2,7 + 3,4 + 3,2 Rakousko 1) + 1,7 + 1,4 + 2,1 Portugalsko + 3,7 + 1,1 + 3,7 Finsko + 1,7 + 2,6 + 3,4 Švédsko + 0,3 + 1,8 + 1,3 Velká Británie + 0,9 + 4,8 + 1,0 EU 15 1) + 1,9 + 2,4 + 2,4 1) pøedbìžné údaje Agra Europe, 2000, è. 51, s. MM/1 v jednotlivých èlenských státech rùznì. V øíjnu 2000 se potraviny a nealkoholické nápoje v Nìmecku, Velké Británii a Švédsku zdražily proti øíjnu 1999 o necelé jedno procento. Naproti tomu obyvatelé Irska museli zaplatit za tyto produkty o 4,5 % více než pøed rokem. Ve Španìlsku, Francii a Lucembursku se ceny zvýšily o 3,2 %, v Por-tugalsku o 3,7 %. Pøes uvedené rozdíly mezi èlenskými státy se ceny potravin a nealkoholických nápojù ve všech státech (s výjimkou Francie) zvýšily o menší procento než ceny všech produktù a pùsobily tak jako brzda celkové míry inflace. Urèující pro celkový index cen byly ceny nafty a odvozených výrobkù. Ceny tìchto komodit a také výdaje za elektøinu, bydlení a vodu se v uvedeném období zvýšily o 5,2 %. Nadprùmìrnì se zdražila také doprava a vzdìlání. Naproti tomu levnìjší než pøed rokem byly odìvy a obuv a také zpravodajství. Nejnižší míru celkové inflace zaznamenali ve Velké Británii (1,0 %), na druhém konci škály se nachází opìt Irsko, kde statistika EU zjistila roèní míru inflace 6 %. (Jav) Poukazuje na to hodnocení celonìmecké Tržní a cenové centrály (ZMP Berlin), které vychází z údajù o trhu pùdy 1999 získané od statistických úøadù spolkových zemí ve východním Nìmecku a z odhadù Spolkového statistického úøadu. V celém Nìmecku bylo v roce 1999 prodáno ha zemìdìlské pùdy, z nichž pøipadá na nové spolkové zemì 60 %. Celková hodnota prodané pùdy ve východním Nìmecku se za rok zvýšila o 65 mil. DEM na 420 mil. DEM (+ 18 %). Poèet prodaných parcel se zvýšil ještì zøetelnìji, jmenovitì o dobrou jednu pìtinu, na celkem Nejèilejší obchod se zemìdìlskou pùdou byl zaznamenán v Braniborsku, kde bylo v roce 1999 provedeno pøevodù pùdy koupí a prodejem ve srovnání s v pøedchozím roce. Podle údajù tamního statistického úøadu je tento rùst založen mimo jiné hlavnì na zdokonalení statistiky o pøevodech vlastnictví zemìdìlské pùdy. Analýza kupních cen pùdy ve východní èásti Nìmecka ukazuje, že ke zøetelnému rùstu cen pùdy došlo pouze 10 v Meklenbursku-Pøedním Pomoøansku, a to o 15,2 % z DEM/ha

11 Poznatky ze svìta v roce 1998 na DEM/ha v roce Podle statistických údajù vedených v této spolkové zemi od roku 1991 se zde trvale vykazuje nejvyšší cena jednoho hektaru pùdy. Jak uvádí zpráva ZMP, je základem zvýšení ceny v této spolkové zemi zejména vysoká poptávka. Dalším relevantním faktorem pro tvorbu kupní ceny pùdy je kvalita nebo velikost prodávané parcely, které se mìnily jen nepatrnì. Ve všech ostatních nových spolkových zemích stouply ceny pùdy jen mírnì. Míra rùstu se zde pohybuje mezi 1,9 % v Braniborsku a 4,4 % v Durynsku. V nových spolkových zemích se zvyšuje poptávka zvláštì po pozemcích s vyšším výnosovým mìrným èíslem (Ertragmesszahl EMZ). Jak sdìluje ZMP Berlin, kupní ceny za kvalitní pùdu se zvýšily nadprùmìrnì, napøíklad v oblasti Aschersleben/Stassfurt pùda s EMZ nad 83 se zvýšila z DEM/ha na DEM/ha a v oblasti Bõrder z DEM/ha na DEM/ha. Znaènì vyšší ceny pùdy byly zaznamenány také v dalších oblastech s vyšším prùmìrným EMZ. Vedle kvality pùdy získávají pozemky na cenì samozøejmì také z hlediska infrastruktury; patøí sem zejména blízkost mìsta nebo ochrana krajiny, jejíž vliv na cenu pùdy je mnohem výraznìjší než tomu bylo døíve. To je patrné zejména v Durynsku, ale také v dalších nových spolkových zemích. Tyto faktory mohou být podle hodnocení ZMP pøíèinou, proè v roce 1999 došlo k ještì vìtšímu prohloubení rozdílù v cenách pùdy mezi jednotlivými regiony. V Meklenbursku- Pøedním Pomoøansku rozdíl mezi oblastmi s nejvyšší a nejnižší cenou pùdy v roce 1998 èinil DEM/ha, ale v roce 1999 se tento rozdíl zvýšil na DEM/ha. V Sasku a Sasku-Anhaltsku jsou podobné rozdíly. Rozdíly v cenách pùdy mezi novými a starými spolkovými zemìmi SRN se v roce 1999 ponìkud zmírnily. Podle údajù ZMP Berlin se zvýšila prùmìrná kupní cena zemìdìlské pùdy na východì o 325 DEM/ha (+ 5,1 %), zatímco na západì byl zaznamenán pokles o DEM/ha ( 3,9 %). Pøes urèité sbližování cen mezi východem a západem SRN existuje nadále enormní rozdíl v kupních cenách zemìdìlské pù-dy. V roce 1999 byla prùmìrná cena v nových spolkových zemích DEM/ha, ve starých spol kových zemích DEM/ha. Odborníci vidí pøíèinu tohoto rozdílu v celém komplexu faktorù. Patøí k nim na východì vyšší nabídka zemìdìlské pùdy, slabší vybavení východonìmeckých zemìdìlcù vlastními finanèními prostøedky, vìtší podíl pronajíma né zemìdìlské pùdy v nových spolkových zemích a zvýhodnìný prodej pùdy prostøednictvím Kupní cena zemìdìlských pozemkù ve starých a nových spolkových zemích SRN r DEM za hektar zemìdìl-sky využívané plochy 1) Plocha pùdy Mìrné výnosové èíslo ve 100 na hektar zemìdìlsky využívané pùdy (ha) Pod a více Celkem Staré spolkové zemì (bez Brém, Hamburgu a západního Berlína) 0,1 0, , a více Celkem Nové spolkové zemì 0,1 0, , a více Celkem ) kupní cena za zemìdìlsky využívané pozemky bez budov a bez inventáøe Pramen: Statistisches Bundesamt, BML (226) Spoleènosti pro využití a spravování pùdy (BVVG Bodenverwertungs und verwaltungsgesellschaft). V jednotlivých nových spolkových zemích bylo možné pozorovat v roce 1999 zèásti stejné, zèásti ale také zcela specifické regionální tendence. Meklen bursku-pøedním Pomoøansku se pohybovala kupní cena za hektar zemìdìlsky využívané pùdy mezi oblastmi od DEM ve východním Pomoøansku do DEM v severo západním Meklenbursku. Prù- 11

12 Poznatky ze svìta Øepka v roce 2000 ve znamení hlízenky? Houba hlízenka obecná (Sclerotinia sclerotiorum) pøežívá jak již její latinský název napovídá v podobì sklerocií nìkolik let v pùdì polí, na nichž se pìstuje øepka, sluneènice, len apod. mìrné výnosové mìrné èíslo 40,1 je ponìkud nižší než celostátní prùmìr. Jako v minulých letech bylo také v roce 1999 prodáno nejvíce zemìdìlské pùdy v Meklenbursku-Pøedním Pomoøansku. V roce 1999 bylo v této spolkové zemi prodáno celkem ha, což pøedstavuje celou jednu ètvrtinu z celkového prodeje zemìdìlské pùdy v SRN. Také prùmìrná velikost prodaných pozemkù pøipadající na jednu transakci v Meklenbursku-Pøedním Pomoøansku (9,44 ha) byla ve srovnání s ostatními novými spolkovými zemìmi i v celonìmeckém mìøítku nejvìtší. Statist. Mber., 2000, è. 11, s. 896 Betr.-wirtsch. Nachr. d. Landwirtsch., 2000, è. 11, s (Jav) Nové aspekty v ochranì rostlin Velmi pøíznivé podmínky infekce v kvìtnu 2000 Za pøíznivých podmínek tvoøí tato sklerocia ve svrchní vrstvì pùdy (0 5 cm) plodnice (apothecia), z nichž se bìhem kvetení øepky vymrš- ují askospory, které pøistávají na listech. Napadení je znaènì závislé na prùbìhu poèasí pokud je v této dobì teplo a vlhko, dochází k infekci stonkù. Napadená místa jsou svìtle žlutá až bìlavá a èasto mohou obsáhnout celý vnìjší obvod stonku. Stonek je uvnitø dutý, s vloèkovitým myceliem. Pozdìji (bìhem zrání øepky) se uvnitø stonku tvoøí èetná nestejnì velká tmavá sklerocia. Výhony a šešule nad místem napadení žloutnou, nouzovì dozrávají a odumírají. Šešule napadených rostlin pøedèasnì pukají. K epidemiím dochází pøedevším v dobì plného kvìtu. Po takøka letním suchém poèasí a vedrech zaèátkem kvìtna 2000 dostalo poèasí koneènì v druhé polovinì kvìtna obvyklý jarní ráz, což znamenalo pøedevším ve východním a jižním Nìmecku vlhký, teplý vzduch, bouøky nebo èasté srážky a dusné dny i noci ideální podmínky pro infekci hlízenkou. V mnoha spolkových zemích (ve Falcku, severním Hesensku, Neubrandenbursku, Durynsku, Šlesvicko Holštýnsku a Vestfálsku) došlo k silnému místnímu napadení. Mnoho polí proto mìlo v dùsledku napadení hlízenkou v dobì zrání øepky nepravidelný a nevyrovnaný vzhled. Vysoké ztráty na výnosech øepky ve sklizòovém roce 2000 Pøíèinou vysokých ztrát na výnosech sklizené øepky v jednotlivých oblastech SRN je bezpochyby napadení hlízenkou obecnou. To mohlo být zpùsobeno buï tím, že se aplikace fungicidù nemohla uskuteènit ve vhodném termínu nebo tím, že z úsporných dùvodù nebyly odpovídající fungicidy aplikovány vùbec. Zajištìní výnosù aplikací triazolových fungicidù v plném kvìtu Pokud se na zaèátku plného kvìtu podle potøeby aplikoval fungicid Folicur (úèinná látka tebuconazol), popø. nový fungicid do øepky Caramba (úèinná látka metconazol), podaøilo se zabránit ztrátám na výnosech øepky pùsobených hlízenkou. Optimální termín aplikace fungicidù Stanovení optimálního termínu aplikace fungicidù je pro pìstitele øepky obtížné. Správný termín ošetøení porostu øepky proti hlízence je na zaèátku plného kvìtu. Není ovšem jasné, jak dlouho trvá preventivní pùsobení úèinné látky po provedeném postøiku a pokud již houba infikovala øepku, nakolik mohou uvedené fungicidy ještì postup napadení zastavit (kurativní úèinek). Zatím však jsou k dispozici pouze výsledky prvních laboratorních pokusù. Hlízenka vytváøí rùznì agresivní kmeny Laboratorními pokusy bylo rovnìž prokázáno, že v závislosti na geografickém pùvodu existují izoláty hlízenky s rùznou agresivitou. Biologická ochrana proti hlízence Již nìkolik let se hledají možnosti biologického zpùsobu ochrany proti hlízence. Jde, jak známo, o pùdní fytopatogenní houbu, která sklerocii, pøežívajícími v pùdì nìkolik let, infikuje porosty øepky. Tato sklerocia však mohou být likvidována jinak zcela neškodnými 12

13 Poznatky ze svìta Brambory odolné mandelince Mandelinka bramborová (Leptinotarsa decemlineata) je bezesporu nejzávažnìjší škùdce brambor (Solanum tuberosum), který má znaèný vliv na množství hlíz, a proto vyžaduje znaèné náklady na chemickou ochranu. Hodnocení brambor jako pøedplodiny v intenzivních osevních postupech Po dlouhou dobu se v oblasti Porýní jako klasický osevní postup pìstovaly tyto plodiny: cukrovka, po ní pšenice a jeèmen. V dùsledku agrární reformy v rámci Evropské unie získávají na významu stále více brambory. Jak se tato zmìna projevila v rámci celého osevního postupu i z hlediska jednotlivých plodin, o tom informuje následující èlánek. pùdními houbami (mykoparazity). Takovou pùdní houbou je napø. Coniothyrium minitans. Biopreparát na bázi spor této houby je na trhu pod obchodním názvem Contans WG. První pozitivní zkušenosti s tímto biologickým pøípravkem jsou již k dispozici. Pro jeho úspìšné použití je však dùležité, aby se po sklizni øepky a pøed výsevem co nejrovnomìrnìji promíchal s horní vrstvou pùdy. Jde o to, aby novì vytvoøená, popø. již existující sklerocia pùvodce choroby byla spolehlivì infikována sporami C. minitans. V termínu aplikace biopreparátu musí mít pùda jemnou drobtovitou strukturu a odpovídající vlhkost. Perspektivy Fungicidy na bázi azolù jsou osvìdèené pøípravky proti napadení øepky hlízenkou. V pøípadì nebezpeèí napadení by mìl postaèit postøik, jakmile je otevøeno % kvìtù (zaèátek plného kvìtu); v této dobì již opadávají první korunní plátky. To platí i pro fungicid Caramba, který je pìstitelùm øepky novì k dispozici. Dosavadní pozitivní zkušenosti potvrzují, že je možné ochránit øepku proti napadení hlízenkou obecnou také na základì biologické dezinfekce pùdy, popø. likvidací sklerocií. Raps, 18, 2000, è. 4, s (DK) V poslední dobì bylo dosaženo urèitého pokroku v tvorbì odolných odrùd brambor za pomoci konvenèního i transgenního šlechtìní. Již v šedesátých letech bylo zjištìno, že botanický druh Solanum chacoense je vysoce rezistentní vùèi mandelince. Tato rezistence souvisí s pøítomností leptinù, které mandelinky odpuzuje. Leptiny (leptin I a II a leptinin I a II) jsou vzácnou skupinou glykoalkaloidù (steroidních alkaloidù), jejihž produkce je doposud známá pouze u druhu S. chacoense. Leptiny jsou acetylované alkaloidy alfa-chaconinu a alfa-solaninu, což jsou glykoalkaloidy bìžnì se vyskytující u všech odrùd druhu S. tuberosum. Specifickou vlastností leptinù je, že oproti ostatním glykoalkaloidùm jsou syntetizovány jen v listech a ne v hlízách. To má samozøejmì znaèný praktický význam, nebo nedochází ke zvyšování koncentrace glykoalkaloidù v hlízách, což by mìlo negativní zdravotní vliv na lidi a zvíøata, kteøí takovéto hlízy konzumují. Dosavadní poznatky ukazují, že syntéza leptinù v rostlinách je øízena pouze jedním nebo velmi omezeným poètem genù, a proto pøenos genù zodpovìdných za akumulaci leptidù do rodu S. tuberosum je problematický a zdlouhavý. Jedním z dùvodu tìchto obtíží je i ta skuteènost, že druh S. tuberosum je tetraploidní a S. chacoaense diploidní. Pøi podrobné chemické analýze tetraplodních køížencù S. tuberosum x chacoaense (v generaci F 2 ) byla u nich koncentrace leptinù od nedetekovatelného množství až po 18 mg. g -1 suché hmoty listù. Èím byla koncentrace leptinù vyšší, tím bylo nižší poškození rostlin mandelinkami (larvami i brouky). Obsah alfasolaninu a alfa-chaconinu v žádném pøípadì neovlivòoval chutnost bramborových listù pro mandelinky. Amer. J. of Potato Res., 77, 2000, s (JaRo) Vedle dvou stálých plodin cukrovky a ozimé pšenice se jako tøetí plodina v osevním postupu ovìøovaly tyto alternativy: ozimý jeèmen/ úhor, ozimé žito a brambory. To umožnilo mimo jiné ovìøit i otázku, zda døíve s oblibou uvádìná dobrá hodnota brambor jako pøedplodiny platí i v dnešních intenzivních osevních sledech s okopaninou. Brambory jako pøedplodina pro cukrovku V následujícím hodnocení byl výnos pøi standardním osevním postupu (cukrovka, ozimá pšenice, ozimý jeèmen) stanoven jako 100 %. V osevním postupu s ozimým žitem jako tøetí plodinou (vedle cukrovky a ozimé pšenice) se zvýšil jak výnos cukrovky (o 10 %), tak cukru (o 9 %). Zde se mohl projevit význam ozimého žita jako ozdravující plodiny (viz tab.). Také náhrada ozimého jeèmene brambory nevedla, jak se v praxi èasto tvrdí, k poklesu výnosu. Jak výnos bulev, tak výnos cukru se zvýšil v porovnání se standardním osevním postupem (o 2, popø. 3 %). 13

14 Poznatky ze svìta Brambory jako pøedplodina pro ozimou pšenici Relùativní zvýšení výnosu náhradou ozimého jeèmene brambory nebo ozimých žitem (%) Podobnì jako u cukrovky pùsobí zmìna v osevním postupu i na výnos ozimé pšenice. Také zde mohlo žito projevit své pøednosti a vedlo ke zvýšení výnosù zhruba o 10 %. Brambory, pøestože se nepìstovaly bezprostøednì pøed pšenicí, vedly ještì ke zvýšení výnosù o 4,5 %, popø. 0,4 t. ha 1 (viz tab.). Lze tedy uèinit závìr, že zavedení brambor do osevního postupu s cukrovkou a obilninou nemá u tìchto plodin z hlediska výnosù nepøíznivé dùsledky. Ty lze spatøovat spíše v nepøímém pùsobení pìstování brambor. Prorùstání brambor v následné plodinì Osevní postup Výnos ozimé pšenice Výnos cukru Velmi živì se v souèasné dobì CU OZP OZJ v zemìdìlských podnicích CU OZP brambory 104,5 103,3 s pìstováním brambor diskutuje o problému prorùstání brambor CU OZP ozimé žito 109,5 109,3 v následné plodinì. Zima bez mrazù umožnila mnoha hlízám pøežít Vysvìtlivky: CU cukrovka, OZP ozimá pšenice, OZJ ozimý jeèmen a nadìlila tak mnoha zemìdìlcùm problémy ve všech následných plodinách. Uspokojivé øešení se dosud nepodaøilo najít. Všechna v praxi využívaná opatøení jsou buï pracovnì nároèná, nebo omezená ve svých úèincích. V každém pøípadì to znamená zvýšené náklady v následné plodinì, které mohou dosahovat až 250 DEM na hektar. Krmné aditivum zlepšuje kvalitu spermatu Doplnìní deficitních krmných dávek kancù mastnými kyselinami zlepšuje plodnost. Zatížení hospodaøení s humusem Další výraznou zmìnu spojenou se zavedením brambor pøedstavuje zmìna v bilanci humusu v rámci osevního postupu. Druhá okopanina zatìžuje hospodaøení s humusem dvojím zpùsobem. Za prvé zanechávají brambory po sklizni jen málo organické hmoty, za druhé se pøi intenzivní sklizni mnoho humusu odbourá, což pùsobí zhoršení struktury pùdy. V praxi se to projevuje napø. pøi pìstování brambor tím, že nahrnuté hrùbky jsou ménì stabilní a pøi silných deštích nebo intenzivní závlaze se snadno odplaví. V dùsledku toho se pak zvyšují srážky na základì vysokého podílu zelených hlíz a strupovitosti. Cukrovka reaguje na zhoršení struktury pùdy horším vzcházením v dùsledku snadnìjšího rozbahnìní vrchní vrstvy pùdy nebo pomalejším rùstem vzhledem ke špatnému odvádìní vody do spodních vrstev pùdy. I když se oba tyto jevy pozorované v praxi dají tìžko finanènì vyjádøit, v intenzivních osevních postupech je již nelze pøehlížet. Pomoci od tìchto dùsledkù lze dosáhnout pouze dùsledným pøísunem organické hmoty v rámci osevního sledu (napø. využitím meziplodin). Závìr Jak zavedením brambor, tak ozimého žita do osevních postupù lze dosáhnout zvýšení jejich ekonomické efektivnosti. Je to jednak díky vìtším podporám u brambor ve srovnání s jeèmenem, jednak ozdravovacímu efektu ozimého žita. Jak se bude vyvíjet situace v budoucnu však mùže na základì dosavadních zkušeností záviset ménì na daných pìstitelských postupech než na agrárnì-politických rámcových podmínkách. Kdo bude chtít v budoucnu s pìstováním brambor dobøe obstát, potøebuje i nadále dobré nervy, aby pøípadné nepøíznivé zvraty dokázal ve zdraví pøeèkat. Kartoffelbau, 51, 2000, è. 7, s (FA) Na konferenci o reprodukci zvíøat ve Velké Británii bylo øeèeno, že užití krmného pøídavku Prosperm podporuje nejen samotnou produkci spermií, ale také vznik spermií s vìtší motilitou a lepší kvalitou. Mastné kyseliny jako základ všech tukù jsou potøebné pro zachování zdraví a pocitu pohody zvíøat. Zatímco ve vìtšinì tkání tvoøí polynenasycené mastné kyseliny s dlouhým øetìzcem okolo 6 % z celkových mastných kyselin, u spermií tvoøí % celkových mastných kyselin. Zatímco hladina hlavní 14

15 Poznatky ze svìta Význam tukù v krmných dávkách pro odstavená selata Odborníci na výživu, výrobci krmiv a chovatelé prasat využívají dùslednì živoèišné a rostlinné tuky v krmných dávkách pro odchov selat. polynenasycené mastné kyseliny (DHA) dosahuje u býkù a beranù až 60 % z obsahu mastných kyselin, tvoøí u kancù jen 30 %. Podle odborníkù mùže být tato situace zpùsobena dietetickými vlivy a vlivy prostøedí. Nízká hladina DHA a zvýšený obsah jiné mastné kyseliny (DPA) jsou v korelaci se sníženou plodností kancù. Teorii, že doplnìk tuku v množství 250 g/den ve formì pelet na povrch krmiva zvyšuje hladinu DHA a také plodnost, mìl potvrdit pokus se 35 kanci, jejichž dávky byly doplòovány po dobu 16 týdnù (vèetnì 6týdenního období tvorby spermií) krmným pøídavkem Prosperm. Mezi 4. a 8. týdnem byla u pokusných kancù zjištìna významnì vyšší tvorba životaschopných spermií 88 % oproti 73 % u kontrolních kancù a v 16 týdnech 89 % oproti 70 % u kontrolních kancù. Poèet spermií v ejakulátu pokusných kancù byl také vysoký a spermie byly pohyblivìjší. Z prasnièek inseminovaných spermatem pokusných kancù zabøezlo 90 %, z kontrolních prasnièek to bylo 83 %. Kontrolní prasnice produkovaly 10,5 selete ve vrhu, z toho 10,2 bylo narozených živì a pokusné prasnice produkovaly 11 selat, z toho 10,6 bylo narozeno živì. Farmers Weekly, 133, 2000, è. 10, s (Sch) Tyto významné zdroje lipidù poskytují koncentrovanou energii, nebo mají až 2,25krát více energie než vìtšina obilovin, mohou být v urèitých podmínkách levnìjší než jiné zdroje energie, omezují prach pocházející z krmiva, zvláštì když jsou krmiva zkrmována ve formì mouèky a pomáhají peletovacímu procesu promazáváním lisovacího pøístroje. Je tøeba poznamenat, že neexistují žádné údaje výzkumu, které by ukazovaly, že selata po odstavu mají nutrièní výhody z vysokého obsahu tuku v moderních komplexních krmných dávkách. Fyziologické požadavky Prasata nemají fyziologický požadavek na lipidy samy o sobì v krmných dávkách kromì relativnì malého požadavku (0,3 g na Mcal stravitelné energie) na kyselinu linolovou, který je snadno splnìn vìtšinou krmných dávek. Pøesto jsou živoèišné a rostlinné tuky obvykle zaèleòovány do krmných dávek s vysokou koncentrací živin, protože selata jsou ve stavu stálého nedostatku energie. Mladá prasata konzumují krmivo v dávkách nižších, než je jejich fyziologická schopnost pro jeho pøíjem. V tomto vìku jsou jejich požadavky výjimeènì vysoké kvùli vysokému potenciálu rùstu. Takže se objevuje deficit energie a ten má obvykle za výsledek ztráty tìlesného tuku a ten je pro sele po odstavu zvláštì významný. Odborníci na výživu proto doporuèují krmné dávky s vysokým obsahem energie, dobøe vyvážené ve všech živinách, aby selatùm umožnily maximálnì vyjádøit jejich genetický potenciál rùstu. Využití tukù Sající selata jsou na trávení živoèišných tukù dobøe adaptována mléko prasnice obsahuje okolo 35 % lipidù v sušinì. Ale výzkumníci debatují o schopnosti selat využívat živoèišné a rostlinné tuky. Døívìjší studie tvrdí, že selata nejsou schopna využít kalorie z tukù tak úèinnì jako kalorie z karbohydrátù v krmné dávce. Když byly selatùm nabídnuty krmné dávky s vysokým obsahem tukù, pøírùstky se snížily. Ale v døívìjších pokusech byl tuk nahrazován kaloriemi z karbohydrátù na základì hmotnosti. To vytvoøilo nerovnováhu energie a živin, která mohla zmást výsledky. Naopak když byly mladým prasatùm nabídnuty krmné dávky doplnìné tukem, které byly dobøe vyvážené v jiných živinách, selata byla schopna využít kalorie z tuku tak jako kalorie z karbohydrátù. Tøebaže selata mohou kalorie z tukù využívat, výzkumníci stále vedou debatu o tom, zda skuteènì potøebují další energii poskytnutou v koncentrovaných, dobøe vyvážených krmných dávkách. Konstatují, že reakci mladých prasat na aditiva tuku v krmných dávkách ovlivòuje nìkolik faktorù: vìk prasete, druh tuku, pøírùstek prasete a analytické metody. 15

16 Poznatky ze svìta Stáøí prasat Nìkteøí výzkumníci tvrdí, že èasnì odstavená selata, tzn. selata odstavená okolo 21 dne vìku, nereagují bezprostøednì na zvýšené koncentrace energie v krmných dávkách tím, že sníží svùj pøíjem krmiva. Stravitelnost tukù je pomìrnì nízká a zvyšuje se s vìkem od cca 70 % bìhem prvního týdne po odstavu k maximu 85 % ve tøetím nebo ètvrtém týdnu, kdy nastupuje plató. Stravitelnost tukù (fekální) probíhá lineárnì se zvýšením emulzifikace tukù a stravitelnosti pozorované v gastrointestinálním traktu bìhem téhož období. Intestinální lipázová aktivita se bìhem prvních tøí týdnù zvyšuje stejným zpùsobem, ale není ovlivnìna pøítomností tukù v krmné dávce do ètvrtého týdne. Aèkoli absorpce tuku je zvýšena tukem v krmné dávce, koncentrace sérového triglyceridu zùstávají konstantní po celé období odchovu selat. To také podporuje pøedpoklad, že využívání tukù je vyšší bìhem pozdìjších stadií období odchovu. Druh tuku a analytické metody Stravitelnost tukù znaènì ovlivòuje délka øetìzce mastných kyselin a stupeò jejich nasycení. Živoèišné tuky jako vepøové sádlo a lùj mají dlouhý øetìzec a jsou vysoce nasycené. Takže mají nižší stravitelnost než vìtšina rostlinných tukù, jako napø. sójový a kukuøièný olej, které jsou vysoce nenasycené. Kokosový olej je jediný rostlinný olej, který je vysoce nasycený, ale je stravitelnìjší než vìtšina jiných rostlinných olejù. Kokosový olej má totiž vysokou koncentraci triglyceridù se støednì dlouhým øetìzcem, které jsou absorbovány rychleji a metabolizovány úèinnìji než mastné kyseliny s dlouhým øetìzcem. Ale tyto rozdíly mezi rùznými druhy tukù se rychle stírají se zvyšujícím se vìkem prasete. Po ètyøech týdnech v odchovnì již neexistují žádné praktické rozdíly mezi živoèišnými a rostlinnými tuky. Také emulzifikace živoèišných tukù nezlepšuje konzistentnì stravitelnost. Urèení stravitelnosti lipidù závisí na pøesnosti analytických metod. Metoda extrakce z roztoku extrahuje nepolární lipidy. Ale fekální lipidy existují ve formì nepolárních mastných kyselin, které nejsou úplnì extrahovány, protože tvoøí nerozpustná mýdla mastných kyselin. Pøírùstky Údajù zabývajících se využitím tukù selaty s vysokým obsahem libového masa, odchovávaných v podnicích na vysoké zdravotní úrovni, kde se podávají komplexní krmné dávky je v souèasnosti nedostatek. Bìhem sledování bylo zjištìno, že prasata vždy strádají nízkým pøíjmem krmiva a následnì bìhem prvních dvou týdnù po odstavu mají sníženou rychlost rùstu. Èasnì odstavená selata nereagují na vyšší obsah energie v krmné dávce snížením pøíjmu potravy. To ukazuje na to, že jejich fyziologickou kapacitu pøíjmu potravy limitují jiné faktory. To by mohlo být zajímavé pro prùzkum reakce selat v souèasných podmínkách chovatelských praktik, kterým byly nabídnuty krmné dávky s vysokým obsahem energie. Avšak dosud neexistují jasné dùkazy o tom, že mladá prasata mají skuteènì výhody z vysokého obsahu tukù v komplexních krmných dávkách. Proto v 1. fázi krmné dávky poskytované bìhem prvního týdne po odstavu by mìli výrobci krmiv a chovatelé uvažovat o doplòování tuku jen na základì nákladù, ceny na Mcal a jejich užitku, jako je potlaèení prašnosti a podpora peletování. Ve 2. a 3. fázi krmné dávky, podávané ve zbytku odchovného období, jsou pøídavky tuku nad 8 % v dobøe vyvážených krmných dávkách užiteènìjší. Feed International, 21, 2000, è. 5, s (Vo) 16

17 Úloha organických kyselin v krmivu pøi stimulaci rùstu Výzkumníci se v souèasnosti shodují na tom, že okyselování krmných dávek monogastrických zvíøat organickými kyselinami nemohou být pøisuzovány jednoduše snižování ph. Prospìšný vliv je pøipisován možnému komplexnímu zpùsobu pùsobení poškozování patogenních mikrobù a pomoc pøi trávení aminokyselin. Poznatky ze svìta V minulých dvou letech ukázaly testy rùzných organických kyselin pøidávaných do krmných dávek selat v období po odstavu, že doplòky kyselin zlepšily využití krmiva o více než 20 %. Aèkoli bylo podáno nìkolik možných vysvìtlení od zvýšení acidity žaludku, o které lze pøedpokládat, že pomáhá pøi degradaci proteinù, k vlivu na rùst bakterií nebo plísní, bylo uznáno, že žádné nebylo vìdeckým hodnocením prokázáno. Evropští výzkumníci poukazují na to, že pochopení zpùsobu pùsobení organických kyselin zatím není zdaleka úplné. Jejich vlastnosti podporující rùst mohou èinit živiny stravitelnìjší, mohou zlepšovat metabolismus nebo mìnit složení bakteriální flóry osidlující gastrointestinální trakt. Je sice známo, že okyselení snižuje pufrovací kapacitu krmné dávky, ale že to znamená lepší stravitelnost proteinù je více pøedpoklad než uznávaný fakt. Urèité organické kyseliny ukázaly, že jsou selektivnì antimikrobiální. Vìtšina dùkazù o této skuteènosti se týká kyseliny mravenèí, èasto volenou pro výzkum zpùsobu pùsobení pro její vysokou nutrièní úèinnost. Vìdecký pøehled vypracovaný v roce 1999 v Ústavu nutrièní fyziologie pøi Technické univerzitì v Mnichovì (SRN) se odvolává na prùzkumy, ve kterých doplòky kyseliny mravenèí v krmných dávkách pro prasata neovlivnily bakteriální populace trávené potravy v tenkém støevì, slepém a tlustém støevì v jakékoli míøe. Avšak byl pozorován významný pokles poètu potenciálních patogenù, jako napø. Escherichia coli a enterokoky. Naopak snížení poètu užiteèných laktobacilù bylo celkovì menší. Tento antibakteriální vliv by mohl být vysvìtlen protony a anionty, do kterých je disociována kyselina mravenèí po prùchodu stìnou bakteriální buòky a které mají nièivý vliv na syntézu bakteriálních proteinù. V praktických podmínkách to znamená, že bakteriální buòky se nacházejí ve znaèném stresu a nejsou schopny replikace. Existují urèité doklady, že kyselina fumarová a propionová a rovnìž kyselina mravenèí potlaèují rùst bakterií ve støevì. To mùže být pro odstavené sele velmi prospìšné. Bylo pozorováno, že kyselina mravenèí neovlivnila významnì ph v rùzných segmentech støevního traktu. Obdobnì nebyla pozorována žádná zmìna ph, když krmné dávky byly doplòovány kyselinou citronovou, propionovou nebo fumarovou. Zatím není možné dosáhnout úèinku stimulace rùstu u selat pouze snížením ph a pufrovací kapacitou krmiva s použitím anorganických kyselin, jako napø. kyseliny fosforeèné nebo kyseliny chlorovodíkové. Publikace Nutricines: Food Components in Health and Nutrition vydaná v roce 1999 nottinghamskou univerzitou souhlasí s tím, že zpùsob pùsobení rùzných organických kyselin pøi potlaèování plísní a patogenních bakterií v krmivech není zcela potvrzen. Ale potvrzeno je to, že mnoho patogenù roste nejlépe v podmínkách blížících se neutrálnímu prostøedí (ph 6,5 7,5). Tyto bakterie obvykle nemohou rùst v pøítomnosti organických kyselin, zvláštì kyseliny mléèné. Žádoucí druhy bakterií jako laktobacily rostou dobøe v podmínkách nízkého ph. Urèití autoøi poukazují na úèinek ph a specifický vliv molekul organické kyseliny. V mikroorganismech se organické kyseliny zúèastòují narušování metabolismu aminokyselin, syntézy DNA a metabolismu energie. Kyseliny mohou snižovat vnitrobunìèné ph a zpùsobovat zmìny propustnosti bunìèné membrány. Slabé lipofilní kyseliny, jako napø. kyselina mléèná, octová nebo propionová jsou schopné projít bunìènou membránou plísní a bakterií ve svém nedisociovaném stavu, pak uvnitø buòky disociují a okyselují vnitøek buòky. Buòky reagují všeobecnì tak, že udržují konstantní vnitøní ph odstranìním protonù. Protože mnoho bunìèné energie je vynaloženo na udržení konstantního vnitøního ph, rychlost rùstu je snížena. Hydrokarboxylové organické kyseliny, napø. citronová, mléèná, jableèná a vinná mají antimikrobiální úèinek díky tomu, že jsou silnými chelátovými vazaèi kovù. Prospìšná antimikrobiální aktivita se objevuje také u propionátu vápníku a podobných solí organických kyselin, navzdory jejich plné disociaci ve vodných roztocích a nízké koncentraci kyseliny v nedisociované formì. Akumulace aniontù tìchto kyselin zabraòuje rùstu rùzných mikroorganismù. Existuje také pevnì podložená teorie o vztahu mezi okyselováním a stravitelností aminokyselin v krmivech. Pøítomnost okyselovaèù v krmivu mùže mít pozitivní vliv na intermediární metabolismus snižováním 17 pro-

18 dukce toxických polyaminù a èpavku v tenkém a slepém støevì, které vznikají jako produkty katabolismu aminokyselin. Proto by se mohlo od doplòkù krmiv pro selata okyselovaèi oèekávat, že pomohou stravitelnosti aminokyselin. Feed International, 21, 2000, è. 5, s (Vo) Vliv sezony na pøíjem krmiva prasnicemi Odborníci konstatují, že moderní typy prasnic, které jsou pøipouštìny v ranìjším vìku a mají vìtší podíl libového masa, vykazují menší chu k pøíjmu krmiva než prasnice pøed dvaceti roky. Poznatky ze svìta Stanovení obsahu aminokyselin s obsahem síry v krmných dávkách prasat Z dùvodu ochrany životního prostøedí mají moderní krmné režimy pro rostoucí až vykrmovaná prasata za cíl snižování obsahu hrubého proteinu v krmných dávkách. Cílem souèasných strategií výživy je minimalizace ztrát hmotnosti a zachování tìlesné kondice bìhem celého reprodukèního života prasnic. Strategie výživy by mìla vycházet z krmných programù pro vývoj prasnièek, zahrnovat øízení pøíjmu krmiva bìhem bøezosti, zajistit optimální pøíjem krmiva bìhem laktace a intervalu od odstavu do nástupu øíje. Vliv výživy na reprodukèní užitkovost prasnic se projevuje prostøednictvím zmìn ve složení tìla prasnic, metabolismu a endokrinních faktorù. Výživa prasnic v urèitém stadiu reprodukèního cyklu ovlivòuje jejich požadavky na živiny a užitkovost v následujících stadiích. Výživa v období pøed pøipouštìním a bøezostí ovlivní ovulaci, pøežití embryí a rùst plodù. Výzkumníci uvádìjí, že poptávka po živinách v období vývoje plodu není tak vysoká jako bìhem laktace a doporuèují, aby se dlouhodobá strategie výživy soustøedila na laktaci s cílem udržet tìlesnou kondici matek. Jedním z faktorù ovlivòujících pøíjem krmiva prasnicemi a jejich reprodukèní užitkovost je roèní období. Vysoké letní teploty snižují pøíjem krmiva a vliv nedostateèného pøísunu živin se prodlouží až do intervalu od odstavu do pøipuštìní prasnic a projeví se v menší velikosti vrhu a nižší hmotnosti vrhu pøi odstavu. Pøíjem krmiva prasnicemi v období bøezosti souvisí s pøírùstkem hmotnosti bìhem bøezosti a je významným faktorem ovlivòujícím pøíjem krmiva v laktaci; nižší pøíjem krmiva bìhem laktace je v korelaci s vyšším ohodnocením tìlesné kondice pøi porodu. Na univerzitì v Minnesotì (USA) provedli studii zamìøenou na spotøebu krmiva a zmìny v reprodukèní užitkovosti prasnic na komerèních farmách v zimním a letním období s cílem stanovit vliv zimního a letního období na pøíjem krmiva a ukazatele reprodukce prasnic. Feedstuffs, 72, 2000, è. 44, s. 9 (Sch) To vyžaduje, aby výživáøi doplòovali krmné dávky syntetickými aminokyselinami, aby splnili specifické požadavky na výživu jednotlivých rùstových stadií pøi fázovém krmení. Syntetický lyzin se dnes objevuje ve vìtšinì vyrábìných krmivech. S tím, jak výživáøi dále urèují úlohu aminokyselin s obsahem síry (AKS) v krmivech, zvyšuje se i využívání metioninu v limitování rùstu. Jakmile je stanoven obsah lyzinu ve vztahu k energii obsažené ve specifické krmné dávce, obvyklý pøístup je stanovení obsahu zbývajících aminokyselin ve vztahu k lyzinu. Když byla tato technika poprvé vyvinuta, panovala pøedstava, že jediný ideální protein nebo rovnováha aminokyselin by mohla být používána bìhem celého období rùstu prasete. Tento pøístup je stále široce praktikován, takže obvyklým zpùsobem zùstává zjištìní pomìru aminokyselin s obsahem síry (AKS) k lyzinu (pøibližnì %), obvykle bez úvahy o specifickém požadavku na metionin. Rùst versus udržení Avšak výzkum ukazuje, že je dùležité uvážit rùzné pomìry ideálního proteinu závisející na stadiu života a cílech produkce. Pøíjem proteinu v krmné dávce u mladého zvíøete je urèen hlavnì pro období rùstu a vyžaduje relativnì vysoký pøíjem lyzinu. Bylo zjištìno, že pomìr AKS k lyzinu stoupá bìhem celého rùstu prasete od 57 % bìhem pøirùstání proteinu u selete do 64 % u prasete o hmotnosti kg. Jak zvíøe stárne, požadavek na udržení získává na vìtším významu a to má za výsledek relativnì menší potøebu lyzinu a více AKS a tedy i více metioninu. Jiný výzkum ukázal, že nízký pomìr AKS v krmných dávkách pro vykrmovaná prasata podporuje ukládání tuku, což by mohlo negativnì ovlivnit konverzi krmiva. 18

19 Poznatky ze svìta Reprodukèní užitkovost prasnic Reprodukèní užitkovost prasnic, hodnocená poètem živých odstavených selat za rok, je ovlivnìna velikostí vrhu pøi narození, poètem pøežívajících selat do odstavu a intervalem od porodu do dalšího zabøeznutí. Mnoho odborníkù na výživu stále nezvažuje formulování minimální úrovnì metioninu, ale spíše jednoduchou rovnováhu krmiva, pokud jde o celkový obsah AKS. Ve svìtle toho, co je známo o zmìnách v požadavcích na ideální protein bìhem rùstového období, by mohl tento zjednodušený pøístup vést k nerovnováze aminokyselin, zvláštì v krmných dávkách s vìtším množstvím cystinu než metioninu. Aèkoli metionin mùže snadno být pøemìnìn na cystin, opak není možný. Souèasný obecný konsensus je takový, že metionin by mìl být dodáván v dávce alespoò 50 % celkového množství AKS, aby se zabránilo jeho nedostatku. Jestliže krmná dávka je sestavena jen pro celkové množství AKS, nemusí obsahovat dostateèné množství metioninu. Zdroje pøírodních aminokyselin s obsahem síry Jiným faktorem, který èiní doplòkový metionin pro rostoucí až vykrmovaná prasata atraktivnìjší, je možnost zaèlenit do krmných dávek širší škálu surovin. Mezi energetickými složkami bude jeèmen pøedstavovat relativnì ménì metioninu než pšenice a pšenice ménì než kukuøice. Mezi bílkovinnými koncentráty mají nejnižší koncentrace SAA masová a sójová mouèka, zatímco mouka z øepkových semen a sluneènicová mouka jsou bohatší. Hrách obsahuje 53 % škrobu a 22 % proteinu a nahrazuje jak obiloviny, tak rostlinné proteiny. Je bohatý na lyzin, ale má jeden z nejnižších celkových obsahù AKS a je též špatnì stravitelný. Naopak, tapioka je témìø èistý škrob a obsahuje málo proteinu. Sestavování krmných dávek pro rostoucí až vykrmovaná prasata se pøi nahrazování obilovin zvyšuje využívání proteinových koncentrátù s odpovídajícím poklesem pøírodních AKS. Ale jestliže formule nahrazuje hrách sójou nebo øepkovým semenem, aby kompenzovala protein, pak by mìl být efekt opaèný a krmná dávka by mìla mít více pøírodních AKS. Je relativnì snadné a pøitom vyhovující zvýšit obsah lyzinu napøíklad sójovou mouèkou. To mùže radikálnì snížit požadavek na syntetický lyzin. Ale to není pøípad metioninu nahrazení syntetického metioninu pøírodními zdroji není pravdìpodobné, protože existuje jen málo složek bohatých na AKS a ty jsou relativnì drahé - napøíklad kukuøièná glutenová mouka a rybí mouèka. Trend vzrùstání obav o životní prostøedí a spoléhání se na genetiku prasat s vysokým podílem libového masa v jateèném tìle stále pokraèuje. To povzbuzuje výživáøe k tomu, aby sestavovali krmné dávky z hlediska specifických aminokyselin. Je pravdìpodobné, že výrobci komerèních krmiv pro prasata budou následovat pøíklad úspìšných chovatelù kuøecích brojlerù, kteøí pomocí syntetického metioninu zlepšili konverzi krmiva, snížili náklady na krmiva a zvýšili koncentraci proteinù v krmivu a tím snížili dopad intenzivní živoèišné výroby na životní prostøedí. Feed International, 21, 2000, è. 5, s (Vo) V posledních deseti letech došlo ke zkrácení intervalu do dalšího zabøeznutí a ke snížení mortality selat do odstavu, ale prùmìrná velikost vrhu se od poèátku 90. let nezmìnila. Hlavní pøíèinou nižší užitkovosti prasnic je pravdìpodobnì, v pøípadì, že nepùsobí infekèní nemoce, èasná embryonální mortalita selat. Mùže dojít buï k úplné ztrátì embryí nebo celého vrhu v prvních týdnech bøezosti, která se projeví ve výrazném rozdílu mezi poètem pøipuštìných prasnic a poètem prasnic, které porodí, nebo k èásteèné ztrátì embryí ve vrhu. Množství rodících prasnic je pak relativnì vysoké (80 85 %), i když mortalita selat mùže dosáhnout 30 až 35 %. Plodnost prasnic kolísá podle roèního období a je nižší v letních mìsících. Toto zjištìní je významné pøi venkovním chovu, kdy jsou prasnice vystaveny vlivu pøirozených zmìn ve fotoperiodì a okolní teplotì. Ve Velké Británii provedli v roce 2000 retrospektivní prùzkum pøíèin sezonní neplodnosti prasnic ve venkovním chovu a zjistili významnì vyšší ztráty raných embryí v období èervenec až záøí a menší velikost vrhù asi o 0,5 selete u prasnic pøipouštìných v srpnu až øíjnu. 19

20 Poznatky ze svìta Doplòování krmných dávek dojnic mìdí Pøikrmování krav mìdí je užiteèné. Ukázalo se, že doplnìk mìdi snižuje intenzitu mastitidy, ale krmení pøíliš velkým množstvím mùže vést k toxicitì. Dokonalejší lisy na válcové balíky Vicon Vyšší výkonnost a lépe vypadající balíky s mìkèím prostøedkem jsou charakteristické rysy nového svinovacího lisu Vicon øady RV. Válcový balík pøed lisem RV1601 Na základì zkušenosti s aplikací hormonu GnRH u dojnic, zkoušeli ve Velké Británii možnost ovlivnit reprodukèní užitkovost pomocí tohoto hormonu i u prasnic. Výsledky ukázaly, že poèet prasnic s pokraèující bøezostí se po aplikaci GnRH buï v den pøipuštìní nebo 12 dní po pøipuštìní zvýšil o 16 a 20 %, ale velikost vrhu nebyla ovlivnìna. V další studii, kdy byl použit analog GnRH buserelin, nebyl zjištìn významný vliv na poèet rodících prasnic po prvním pøipuštìní a konstatovalo se významné zvýšení celkového poètu živì narozených selat u prasnic po prvním až 2. vrhu. Odborníci uvádìjí, že dochází k rozporu mezi vlivem analogu na celkový poèet narozených selat (analog neovlivnil tento ukazatel) a významným vlivem na poèet živì narozených selat. Rozdíly jsou zpùsobeny úhynem plodù pøi nebo bezprostøednì po porodu. Odborníci se domnívají, že GnRH se projevuje ve zlepšení kvality nebo životaschopnosti embryí a plodù zlepšením synchronnosti mezi pøipuštìním a ovulací (pøi aplikaci v den pøipuštìní) a zvýšením produkce progesteronu (11. nebo 12. den) a doporuèují dále stanovit fyziologické a farmakologické vlivy GnRH pøi aplikaci prasnicím v rùzných obdobích. Veterinary Record, 147, 2000, è. 23, s (Sch) Pøehled vypracovaný univerzitou v Minnesotì z roku 1999 zjistil na základì výzkumu u 30 stád, že prùmìrný obsah mìdi v játrech krav je 480 ppm (optimální úroveò je však ppm). Odborník na výživu dojnic z univerzity v Illinois nabízí následující strategie pøi doplòování krmných dávek mìdí: Denní požadavek dojnic na mìï je 10 ppm na základì sušiny. Ale množství poskytované v krmivech kolísá. Napøíklad zkoumané množství více než vzorkù kukuøièné siláže mìlo obsah mìdi pohybující se od 2 do 12 ppm. Jestliže je mìï poskytována prostøednictvím krmiv v základní krmné dávce, je tøeba krmit celkem 10 až 15 ppm nebo doplòovat základní krmnou dávku 10 ppm mìdi. Tím se zajistí dostatek mìdi aniž by bylo dosaženo její toxické úrovnì. Je tøeba sledovat množství molybdenu, síry a železa v krmné dávce, protože mohou snižovat dostupnost mìdi. Je tøeba respektovat následující žádoucí pomìry minerálù: zinek ku mìdi 4 : 1, mìï ku molybdenu 6 : 1, železo ku mìdi 40 : 1. Mìla by být využívána kombinace anorganické a organické mìdi v krmných dávkách. Pravidlem je zkrmovat 35 % organické a 65 % anorganické mìdi, zvláštì má-li krmná dávka vysoký obsah zinku, molybdenu a železa. Dairy Herd Management, 37, 2000, è. 9, s. 32 (Vo) Aby Vicon dosáhl vyšší výkonnosti musel rekonstruovat pøedkomoru pro pozitivnìjší start procesu lisování zaøazením dvou pohánìných bubnù nad a za vstupující rostlinnou hmotou, kterou dostanou do rotace už pøi vstupu do pøedkomory. Také sbìrací zaøízení o zábìru 2,1 m má vyšší výkonnost, protože se hmota nad ním nehromadí. Vkládací buben s integrovanými šneky z lisu Vicon s pevnou komorou zlepšuje vkládání zejména pøi jízdì po nerovném a zamotaném øádku. Výkonnost stroje 100 balíkù za hodinu byla dosahována v podniku služeb s prototypy lisù RV1601 a RV1901. Balíky jsou tvarovány kombinovanou èinností pásù a bubnù, které jim dávají lepší koneèný tvar. Vzhled balíkù je velmi dùležitý pro podniky služeb. Dobøe tvarované balíky s hladkým povrchem se také snadnìji zavazují. Také ztráty rostlinné hmoty jsou nižší, protože lis má pouze pìt širokých pásù, mezi nimiž je ménì mezer, kterými materiál propadával. Nové pásy (místo šesti u starého modelu) pokrývají 90 % povrchu balíkù, zatímco staré se šesti pásy jenom 80 %. Vicon vysvìtluje, že požadavek co nejhustšího povrchu balíkù vedl k tvorbì nadmìrnì hustého jádra balíku. To vyvolávalo potíže na farmách. Požadavek mìkèího jádra nový lis splòuje, zatímco požadavek na pevnìjší, poèasí více vzdorující povrch je rovnìž dodržen. 20