Obsah. Ekonomie - Makro verze 1.1

Transkript

1 Obsah Obsah Makroekonomie Národohospodářský koloběh Hrubý a čistý produkt, domácí a národní produkt, nominální a reálný produkt Model AS-AD, faktory ovlivňující AS a AD Model AS-AD, potenciální produkt, makroekonomická rovnováha Výdajový model s multiplikátorem, spotřební funkce, mezní sklony Peníze Bankovní soustava, centrální banka, obchodní banky Inflace Nezaměstnanost Phillipsova křivka Monetární politika cíle a nástroje, Keynesovský pohled Monetární politika cíle a nástroje, Monetaristický pohled, omezení účinnosti Fiskální politika funkce, cíle, nástroje, státní rozpočet Poptávkově zaměřená fiskální politika, nabídkově zaměřená fiskální politika Vyrovnaný a nevyrovnaný státní rozpočet Teorie veřejné volby Model IS-LM předpoklady, trh statků a křivka IS Model IS-LM trhy aktiv a křivka LM Ekonomický růst Ekonomický cyklus Mezinárodní obchod Měnový kurz Platební bilance Tyto podklady slouží pouze pro přípravu ke zkoušce z předmětu Ekonomie - Makro. Kapitoly se shodují s jednotlivými okruhy otázek. Některé otázky chybějí nebo se s jinými překrývají. Veškerý zde uvedený text je převzat z přednášek a cvičení a není určen pro komerční účely

2 1. Makroekonomie základní pojmy, cíle hospodářské politiky a jejich konfliktnost, Neoklasický a Keynesovský přístup Veličiny: 1) Produkt 2) Nezaměstnanost 3) Cenová hladina 4) Vnější ekonomická rovnováha Proč studovat makroekonomii - analýza - tvorba hospodářské politiky - předvídání Subjekty 1) Domácnosti Důchody: Spotřeba Daně Úspory 2) Firmy Důchody: Poplatky za služby výrobním faktorů Daně Úspory firem (cash flow) 3) Stát Příjmy: Daně (přímé a nepřímé) Pojistné Výdaje: Veřejné výdaje (školství, zdravotnictví) spotřební a investiční Transferové platby 4) Zahraničí Vývoz Dovoz Rozpor mezi Klasický (liberální) pohled na teorii Keynesiánský (intervencionistický) pohled na teorii KLASICI => Smith, Ricardo NEOKLASICI => Marshall, Fisher MONETARISMUS => Friedman TEORIE STR.NABÍDKY => Laffer NOVÁ KLASICKÁ EKONOMIE => Lucas X Keynes POSTKEYNES. => Robinsonová NEOKEYNES. => Samuelson NOVÝ KEYNES. => Mainkiw - 2 -

3 Y E (AE) real income (příjem) agregate expenditures (výdaje) real product (reálný produkt) GDP (Gross Domestic Product) = souhrn veškeré finální produkce vytvořené na území dané ekonomiky za určité období v peněžním vyjádření. Předpoklady: - vyrobeno v běžném roce - musí procházet oficiálním trhem - mezní produkty se nezapočítávají Ukazatel x i číselná veličina, která popisuje určitý ekonomický jev každý ukazatel musí být definován ze 3 hledisek: věcně časově prostorově indikátor => nejvhodnější ukazatel Členění 1) z hlediska zpracování primární (výběrové šetření, jsou zjišťované) sekundární (odvozené), jsou to funkce primárních 2) absolutní a relativní absolutní (vyjadřují kvantitu jevu) nestahují se k jinému jevu, např. Kč, kg. Nazývají se EXTENZITNÍ. relativní ukazují kvalitu, vznikají podílem absolutních nebo relativní hodnot. Průměrná 3) okamžikové a intervalové okamžikové: jsou stavové, k určitému datu intervalové: jsou tokové, za určité období Základní techniky průměry aritmetický geometrický kvadratický harmonický Indexy a absolutní rozdíly indexy = vzniká podílem dvou hodnot stejného pojmenování absolutní rozdíl = odečteme od sebe dvě hodnoty druhy indexů: časové prostorové věcné - 3 -

4 Souhrnné indexy - popisují vývoj nestejnorodých veličin v čase n - pi qi = GDP i= 1 - GDP0 p0i q0 - GDP1 = p1 i q1 i - I = I = i GDP = p1 i q1 i p0i q0i Laspeyresův index - index spotřebitelských cen (CPI) - počítáme změnu ceny - váhy tvoří q 0i L p1 i q0i - I p = p q 0i Paasheho index paa q1 i p - Ic = q p 1i 0i 1i 0i Vztahy mezi řetězovými a bazickými indexy vynásobením řetězových indexů získáme bazický index vydělením bazických indexů získáme řetězový index Průměrné tempo růstu roční tempa růstu měříme pomocí řetězových indexů průměrné tempo růstu určíme geometrickým průměrem n ročních temp růstu n q1 q2 q3 q... q q q q n n 1-4 -

5 2. Národohospodářský koloběh úniky a injekce. Metody měření produktu výdajová, důchodová, přidaná hodnota, osobní a disponibilní důchod Koloběh toku příjmů a výdajů 1) Dva sektory domácnosti a firmy C spotřební výdaje (consumption) Úniky: S savings (úspory) => jak domácnosti tak i firmy Injekce: I investments (investice) E = C + I Y = C + S I (investice) jsou fixní anebo jde do zásob Investicemi zde rozumíme nikoliv nákupy aktiv (např. CP), nýbrž investice firem do fixního kapitálu, do zásob a investice domácností do bytové výstavky. Úspory firem jsou odpisy a nerozdělené zisky. 2) Tři sektory domácnosti, firmy a zahraniční subjekty X export znamená příliv poptávky na český trh. Zvyšuje agregátní výdaje na našem trhu a tím zvyšuje náš nominální GDP M import naopak znamená odliv poptávky z českého trhu na zahraniční trhy. Snižuje agregátní výdaje na našem trhu, a tím snižuje i náš nominální GDP E = C + I + X M Únik: M (dovoz) Injekce: X (vývoz) 3) Čtyři sektory domácnosti, firmy, zahraniční subjekty a stát Veřejným sektorem rozumíme stát a obce (státní podniky aj.). Peněžní toky mezi veřejným sektorem a oběma soukromími sektory jsou v zásadě trojí: o Daně T G = T D + T N o Vládní výdaje G o Transferové výdaje F Příjmy T G o Přímé daně (T D ) Daň z příjmu Daň z nemovitosti Daň silniční Daň dědická, darovací a z převodu nemovitosti - 5 -

6 Pojistné o Nepřímé daně (T i ) DPH Spotřební daň Výdaje o G government expenditures on goods and servises o F transfer payments (transferové platby) Únik: T (daně); S + T - M Injekce: G (vládní výdaje); I + G + X E = C + I + G + NX Y = C + S + T - 6 -

7 3. Hrubý a čistý produkt, domácí a národní produkt, nominální a reálný produkt, nedostatky GDP, NEW Metody výpočtu GDP 1) Výdajová metoda (užití, spotřební metoda) GDP MP = C + I + G + NX I => I F ; I Z do zásob (± změna stavu); I N - nové investice; I R restituční investice (obnovovační) I => G C výdaje na spotřební statky; G I výdaje na investiční statky GDP v cenách výrobních faktorů: GDP FC = C + I + G + NX T N Statistiky: o GDP MP = konečná spotřeba (C + G C ) o = hrubá tvorba kapitálu (I + G I ) o = čistý export 2) Důchodová metoda (nákladová) w mzdy a platy + pojistné (veškeré mzdové náklady včetně daní) i čisté úroky n renty, příjmy z pronájmů aj. z zisky firem. Skládá se (daně je to nezdaněno, podíl, které dostane obyvatelstvo, zadržené zisky GDP FC = NDP FC + amortizace GDP MP = GDP FC + T N s NDPFC s příjmy samoživitelů (drobní podnikatelé, živnostníci); NDP FC čistý domácí důchod 3) Výrobní (produktivní) metoda Hrubý produkt a čistý produkt - Hrubý produkt tržní ceny MP - Čistý produkt ceny výrobních faktorů FC - Domácí x národní produkt GNP = GDP + X FI M FI - X FI příliv důchodů ze zahraničí - M FI odliv důchodů Nominální a reálný - GDP n = pi qi n x= i - tempo růstu GDP = n p1 i q1 i p0i q0i - 7 -

8 - GDPn GDPr = dp cenový index dp Skutečný a potencionální produkt - skutečný - potencionální K - potencionální produkt o produkt na úrovni přirozené míry nezaměstnanosti o x K => UN přirozená míra nezaměstnanosti, situace, kdy je trh práce v rovnováze. o Y x Y K Národní bohatství - stavová veličina - patří sem: o národní aktivita (nemovitosti, kapitálové účty) o lidský kapitál o přírodní zdroje o znečištění Nedostatky GDP nezohledňuje volný čas část práce domácností (to co neprochází trhem) šedá ekonomika černá ekonomika škody Čistý ekonomický blahobyt snaží se zachytit všechny nedostatky GDP - 8 -

9 4. Model AS-AD, faktory ovlivňující AS a AD model determinace produkce v krátkém období AS o Agregátní nabídka o SRAS (krátkodobá nabídka) o LRAS (dlouhodobá nabídka) AD agregátní poptávka P cenová hladina (deflátor) (Y) reálný produkt (), reálný příjem (Y) P LRAS P P SRAS AD AD (agregátní poptávka) - vztah mezi různými úrovněmi cenové hladiny a poptávaným množstvím reálného GDP - Proč je klesající? o Tržní poptávka o Cenový efekt Důchodový Substituční - Existují substituty pro spotřební a kapitálové statky? o Substitutem jsou peníze nebo finanční aktiva o Zahraniční zboží o V čase (dnes nebo zítra) - 3 efekty: o 1. Efekt reálných peněžních zůstatků (PIGŮV EFEKT) P = kupní síla měny reálná hodnota = nominální hodnota / dp dp = změna ceny o 2. Efekt reálné úrokové sazby (KEYNESŮV EFEKT) P => spoření => i => ochota půjčit si I => E => o 3. Efekt substituce zahraničních výrobků P => Zahraniční => domácí E = C +I + G + NX - 9 -

10 P C+I C+I+G C C+I+G+NX Posuny AD (doprava) - - peněžní zásoby - úrokové sazby i => I - znehodnocení měny (zahraniční subjekty kupují více než my v zahraničí) - daní - vládních výdajů nebo transferových plateb - se důchod v zahraničí (zvětšuje se náš export) - počet obyvatel SRAS (krátkodobá agregátní nabídka) - vztah mezi různými úrovněmi cenové hladiny a celkovým nabízeným množstvím reálného GDP (při fixních cenách výrobních faktorů a neměnící se očekávané inflaci) - v krátkém období nestačí jeden trh reagovat na změny druhého trhu - Proč je SRAS rostoucí? P => firmy budou nabízet větší množství LRAS (dlouhodobá agregátní nabídka) - vyjadřuje vztah mezi různými úrovněmi cenové hladiny a celkového nabízeného množství reálného GDP (ale mění se ceny výrobních faktorů a inflace) - K => potenciální produkt Posuny SRAS (doprava) SRAS 0 SRAS 1 - firmy budou nabízet a produkovat více, i když se cena nemění

11 - ceny výrobních surovin - reálné mzdy - daně Posuny LRAS (doprava) LRAS 0 LRAS 1 K K - pracovní síly - kapitál - lepší produktivita Práce všeho druhu nové přírodní zdroje - lepší technologie - zlepšení instituciálních podmínek

12 5. Model AS-AD, potenciální produkt, makroekonomická rovnováha Neoklasické a Keynesovské pojetí. Tři stavy ekonomiky 1) = K U = U N (skutečná míra nezaměstnanosti se rovná přirozené míře nezaměstnanosti) P LRAS SRAS P AD 2) K < K (ekonomika je pod svým potencionálem) U > UN (velká míra nezaměstnanosti) P LRAS SRAS P AD 3) > K (větší než potencionální produkce) U < UN (pracují i ti, co nechtějí) LRAS P SRAS K P AD K Přizpůsobovací mechanismus 1) Neoklasický (liberální) pohled < K U > U N => nezaměstnanost => mzdy + SRAS

13 P LRAS SRAS SRAS 1 P P 1 AD 2) Keynesiánci Nepružnost mezd < K U > U N P LRAS SRAS P 1 P A D AD Tří stupňová křivka AS P Klasické pole Keynesiánské pole účinná hospodářská politika K P AD 0 AD 1 neúčinná hospodářská politika P AD 0 AD 1 K K

14 Makroekonomická rovnováha 1) peněžní zásoba (M) => AD => P 2) P => mzdy; i => SRAS P SRAS 1 SRAS 0 P 2 P 1 P 0 AD 1 AD

15 6. Výdajový model s multiplikátorem, spotřební funkce, mezní sklony význam, omezení účinnosti modelu - 45 o, důchod výdaje, multiplikátor - předpoklady: o nevyužité zdroje o P, i o Stabilní cenová hladina a úrokové sazby o 2 sektory (domácnosti, firmy) Y = C + S - C S 1 = + / : Y Y Y C atc = průměrný sklon ke spotřebě Y S ats = průměrný skon k úsporám Y Y = C + S /: Y C => mpc mezní sklon ke spotřebě S => mps mezní sklon k úspořám Spotřební funkce C - C = C 0 + C 1 C 1 = indukovaná spotřeba - C 1 = mpc * Y AE + úspory - úspory Y Úsporová funkce S = - C 0 + mps * Y Y = C + S Y = C 0 + mpc Y C 0 + mps Y Y = mpc Y + mps Y 1 = mpc + mps S -C 0 X

16 Názory na spotřební funkci Keynesiánci: C = C0 + mpc Y Friedman: permanentní důchod (spotřeba). Spotřebitel se rozhoduje z dlouhodobého hlediska Modigliance: podle životního cyklu Multiplikátor efekt nárůstu agregátní poptávky na rovnovážný národní důchod multiplikátor: o investičních výdajů 1 1 o k = = 1 mpc mps Stavy ekonomiky 45 O AE E 2 AE 1 AE 0 E 1 Recesní mezera Y Inflační mezera Y Paradox spořivosti AE 45 o AE 1 AE 2 větší úspory AE 1 = C 0 + mpc * Y + I mpc 0,8 => mps = 0,2 AE 2 = C 0 + mpc * Y + I mpc 0,7 => mps = 0,3 1 1 k = = = 5 mps 0,2 1 k = = mps 1 0,3 => více spoří, méně utrácí = 3,4 Y

17 Veřejný sektor příjmy o T 0 autonomní daně o T 1 daně indukované o T 1 = A * Y Multiplikátor S 1 o k = mps o Y = G * k TR -> Y => mpc C mpc ktr = mps Y = TR * ktr T 0 autonomní daně - T 0 = + Y => mpc S => mpc => mpc mpc k T 0 = mps Y = T 0 * k T0 snížení daní => zvýšení důchodů T 1 indukované daně ±t => Y => S => C => T 1 Třísekundový multiplikátor 1 k T 1 = 1 mpc (1 t) Zahraniční obchod export je autonomní veličina, je nezávislá import závisí na velikosti důchodů mezní sklon importu mpm (marginal propensity to import) mpm = M / Y M = mpm * Y Multiplikátor v otevřené ekonomice 1 k = 1 mpc + mpm

18 7. Peníze funkce, formy, multiplikátor bankovních depozit, peněžní agregáty, Kvantitativní teorie peněz Funkce peněz - ekvivalent směny - zúčtovací jednotka - uchovatel hodnoty Kvantitativní teorie peněz - množství peněz v oběhu => cenová hladina - IRVING FISHER => kvantitativní rovnice peněz o M * V = P * o M množství peněz v oběhu o V rychlost obratu peněz o P cenová hladina o reálný produkt Peněžní agregáty - co za peníze lze používat: o hotovost o vklady na požádání (BÚ) termínované vklady v cizí měně o finanční aktiva - likvidita => rychlost, s jakou jsme schopni přeměnit aktiva v peníze - M 1 = oběživo + běžné účty. Užší pojetí peněz - M 2 = M 1 + termínované vklady + vklady v cizí měně Poptávka po penězích - (poptávka po peněžních zůstatcích) - chtít držet peníze - dělíme na: o nominální o reálná - druhy: poptávka transakční motiv transakce opatrnostní - křivka poptávky po penězích i MD M

19 Posun poptávky doprava - co ovlivňuje MD? o Důchod o Inflace i MD M Nabídka peněz (bankovní soustava) - finanční trh: o trh peněz o trh kapitálu (zápůjčních fondů) - Monetární báze: MR = C + R C => hodnota oběživa, R => rezervy - Zvyšování peněz v oběhu (expanze) - Snižování peněz v oběhu (restrikce) - obchodní banky: - PASIVNÍ OPERACE => dlužník => úroky, placené náklady - AKTIVNÍ OPERACE => věřitel => úroky z úvěru => výnosy Determinace rovnovážné úrokové sazby - i 1 => úroková sazba příliš vysoká - i 1 > i 0 => nákup finančních aktiv => i - i 2 < i 0 => prodej finančních aktiv => i - %výnos = výnos / kurz finančních aktiv Změny na peněžním trhu - změna MS: * centrální banka zvýšila objem peněz v oběhu => klesá úroková sazba * ČNB snížila peněžní zásobu => zvýšení úrokové sazby i MS 2 MS 0 MS 1 i 1 i 0 i 2 - změna MD: MS i M i 2 i 0 MD 1 MD 0 i 1 MD 2 M

20 8. Bankovní soustava, centrální banka, obchodní banky Vznik bank - zlatník vydal potvrzení, že přijal vklad od člověka Bankovní soustava Je tvořen Centrální bankou a souhrnem bank působících v dané zemi. Vzájemné vztahy mezi bankami a vztahy bank k okolí. V podnikové sféře, domácnostem, ke státu a vůči zahraničí. Forma a způsob fungování bankovního systému určují: existující ekonomické prostředí v dané zemi tradice zapojení země do mezinárodní spolupráce Bankovní systém a) jednostupňový b) Dvoustupňový ad a) neexistuje centrální banka, veškeré bankoví činnosti, včetně emise bankovek jsou prováděny univerzálními bankami ad b) jsou založeny na oddělení makroekonomické funkce, kterou zabezpečuje centrální banka (zejména zabezpečení měnové stability) a mikroekonomiky, funkce kterou zajišťuje zejména síť obchodních bank. (poskytování bankovních služeb fyzickým a právnickým osobám). V ČR existuje v současné době dvoustupňový bankovní systém: - ČNB centrální banka - Univerzální obchodní banky - Specializované banky - Úvěrová družstva ČNB - v čele bankovní rada (7 členů) - úkoly: o stabilita cen o peněžní zásoba trhu Nejvýznamnější funkce ČNB - určuje a provádí měnovou politiku (jsou to opatření, kterými stát ovlivňuje nabídku peněz, tj. celkové množství peněz v ekonomice) - vydává bankovky a mince - řídí peněžní oběh, platební styk a zúčtování bank - vykonává dohled nad prováděním bankovních činností - provádí další činnosti

21 Rozvaha banky Aktiva Rozvaha banky Pasiva PMR Vklady Rezervy nad Obligace Rezervy v pokladně Depozitní certifikáty CP Půjčky od jiných bank Účasti Půjčky od ČNB Majetek Základní kapitál Univerzální obchodní banky Vyznačují se širokou nabídkou bankovních produktů a služeb. Tvoří značnou část bankovního trhu. Rozhodující roli obvykle hraje několik velkých bank. Existuje řada menších bank, zaměřených na určitý region nebo na určité klienty. Klientela je tvořena hlavně velkými a středními podnikatelskými subjekty, ale i drobnými klienty. Výhoda velkých bank pro klienty:možnost získat různé produkty a služby u stejné banky. Nejběžnější a typické nabízené produkty: - přijímání vkladů nebo depozit - poskytování úvěrů - zprostředkování platebního styku - obchodování z cennými papíry atd. Regulace bank - makroekon. - mikroekon

22 9. Inflace terminologie, měření, příčina, typologie, inflační očekávání, důsledky, cílování inflace. Inflace efekt, který má za následek snížení kupní síly peněz opačným jevem je DEFLACE => snížení cenové hladiny desinflace => zpomalení tempa růstu inflace (8 %, 4 %, 2 %) akcelerovaná inflace => zrychlení tempa inflace (2 %, 4 %, 8 %) stagflace => produkt stagnuje, ale zároveň se zvyšuje cenová hladina slumflace => produkt klesá a zároveň roste cenová hladina setrvačná inflace => preventivně se zvyšují ceny Měření inflace - cenové indexy o CPI (index spotřebitelských cen) LASPERSŮV INDEX L p1 i q0i I p = p0i q0i váha je v období 0 a jen vybrané výrobky o IPD (cenový deflátor) PAASCHEHO INDEX paa q1 i p1 i Ic = q1 i p0i váha je v období 1 a jsou zde všechny výrobky vyrobené v dané ekonomice - měření inflace = procentní změna daného cenového indexu CPIt CPIt - míra inflace: = CPIt 1 IPTt IPTt = IPT t 1 Druhy inflace - čistá inflace = nezohledňuje se změna vnitřních daní, změna deregulací - vyrovnaná inflace = + 10 %; všechny výrobky o + 10 % - nevyrovnaná inflace = + 10 %; výrobek A +20 %, B -5 % atd. - skrytá inflace = inflace, která se neprojevuje růstem cen o špatně sestavený spotřebitelský koš o pseudoinovace = ceny rostou rychleji než kvalita výrobku Tempo růstu - PLÍŽIVÁ jednociferná inflace (5 %, 4 %, 8 %), není moc nebezpečná, nemá smysl proti ní bojovat. - PÁDIVÁ řádově dvou nebo tříciferná, musí se řešit - HYPERINFLACE řádově tisíce, desetitisíce procentní nárůst (po válce) Příčiny inflace - růst objemu peněž víc, než roste reálně produkt

23 Inflace v modelu AS-AD - inflace tažená poptávkou o příčiny: deficit státního rozpočtu investice > úspory (I > S) příliv zahraniční měny přílišná úvěrová emise - inflace tažená náklady o příčiny: růst ceny surovin růst reálných mezd zvýšení daní monopolní ceny inportovaná inflace (nakupujeme vstupy ze zahraničí při zvýšení tamní ceny) devalvace (znehodnocení) měny o omezení nabídky produktu o dochází k inflační spirále: N => P o M V = P * Důsledky inflace - přerozdělovací efekty - nestabilita na finančním trhu - peněžní iluze (neschopnost rozlišit reálné a nominální hodnoty) - krátkodobé kontrakty - porušena signalizační funkce ceny - ničí úspory - labializuje měnové kurzy - P => růst důchodů => u progresivních daní => daně - náklady ošoupaných bot (očekáváme inflace peníze máme v bance a před každým obchodem vybíráme) Inflační cílování - nástroje centrální banky jsou používány tak, aby bylo dosaženo předem stanovené míry inflace - cenová stabilita => náklady desinflace => pokles reálného GDP (pokles zaměstnanosti a ) - pokles produktu - M * V = P * Anticipovaná x neanticipovaná inflace - neanticipovaná inflace = anticipovaná inflace skutečná inflace - rozdíl mezi tím co ekonomické subjekty čekaly a nečekaly - úroková sazba: nominální úr.sazba = reálná úr.sazba + míra inflace

24 10. Nezaměstnanost měření, typy, přirozená míra nezaměstnanosti, cesty snižování, důsledky Život cyklus člověka předproduktivní věk produktivní věk ekonomicky aktivní zaměstnaní nezaměstnaní ekonomicky neaktivní poproduktivní věk Měření nezaměstnanosti - průměrná míra nezaměstnanosti = nezaměstnaní / ekonomicky aktivní * průměrná míra ekonomické aktivity = ekonomicky aktivní / produktivní * 100 Typy nezaměstnanosti - frikční absolvent hledá první místo, krátkodobá nebo hledají druhé místo - strukturální struktura nabídky práce neodpovídá poptávce po práci - cyklická závisí na hospodářském cyklu, je plošná nebo - dobrovolná - nedobrovolná Příklady: - Propuštěný pracovník, který se vzdal naděje, že najde práci => EN, dobrovolná - Horník propuštěný z důvodu uzavření dolu => EA, strukturálně, nedobrovolná - Žena v domácnosti pečující o dětí => EN - Absolvent VŠ, který si hledá zaměstnání => EA, frikční, nedobrovolná Příčiny vysokých reálných mezd - minimální mzda - vliv odborů - efektivnostní mzdy zaměstnavatelé nabízejí vyšší mzdy => => výsledek: nemocnost, fluktuace, pracovní výkon

25 Mikroekonomické souvislosti W SL NN SL W 1 DN W DL DL α EA - dokonale konkurenční - DN dlouhodobá nezaměstnanost - W mzda - α zaměstnaní - EA ekonomicky aktivní α EA Přirozená míra mezd - trhy jsou v rovnováze - přirozená míra inflace odpovídá potenciálnímu produktu (U N = K ) - míra nezaměstnanosti při stabilní míře inflace Co ovlivňuje U N - (mobilita pracovní síly = schopnost pracovní síly přecházet mezi regiony) - mobilita potenciálních zaměstnanců - činnost úřadu Práce všeho druhu podpory - institucionální podmínky - bytová otázka Následky nezaměstnanosti - ztráta výstupu = GDP => OKUNŮV ZÁKON => zvýší-li se míra nezaměstnanosti o 1 % oproti přirozené míře nezaměstnanosti, dojde k pohybu GDP oproti potencionálnímu o 2 až 3 % - schodek státního rozpočtu => daně, vyplácená podpora - lidského kapitálu - lidská důstojnost alkohol, kriminalita, psychologické poruchy - výkonnost Řešení - expanzivní monetární a fiskální politika - alternativní politika zaměstnanosti - pracovní politika zaměstnanosti (vývěsky o pracovních místech) - podpora malého a středního podnikání

26 11. Phillipsova křivka původní pojetí, Keynesovské pojetí, Friedmanovo pojetí, Nová klasická makroekonomie Phillipsova křivka - Dva druhy phillipsovy křivky o Krátkodobá o Dlouhodobá dlouhodobá krátkodobá sledoval nárůst minimálních mezd - hledání optimální míry nezaměstnanosti a inflace π U Weintraub modifikace i = r + π W = h + π 6 % = 2 % + 4 % h = růst produktivity práce π = míra inflace U = míra nezaměstnanosti Solow Samuelson - návod pro hospodářskou politiku - AD je nestabilní => nástroje hospodářské politiky (fiskální, nominální)

27 P AD 1 AD 0 AD ideál 1-1. expanze - 2. destrukce léta ropné šoky => P ropy => ceny nafty => SRAS SRAS 1 SRAS 0 P 1 P 0 AD Friedmanovo pojetí - teorie adaptivního očekávání = ekonomické subjekty se přizpůsobují relativně na základě minimálních zkušeností léta M. E. Friedman (monetarista): ekonomika se vrací sama na přirozenou míru nezaměstnanosti - ekonomické subjekty se použují z minula

28 12. Monetární politika cíle a nástroje, Keynesovský pohled - Dva subjekty (nositelé): o Centrální banka o Vláda - Oblast hospodářské politiky, která usiluje o splnění ekonomicko politických cílů prostřednictvím monetárních veličin (nabídka peněz, úroková sazba, měnový kurz) Nástroje Zprostředkované cíle Hlavní cíle - operace na volném trhu - nabídka peněz - cenová stabilita - diskontní politika - úrokové sazby - zaměstnanost na úrovni UN - povinné minimální rezervy - měnový kurz - ekonomický růst - intervence na deviz. trhu Nástroje monetární politiky - přímé (administrativní) o netržní o úrokové stropy o limity úvěrů - nepřímé operace na volném trhu o expansivní => nákup cenných papírů (zvyšuje nabídku peněz) o restrikce => prodej cenných papírů (snižuje nabídku peněz) Diskontní nástroje - diskontní sazba o i => expansivní politika o i => restrikce - povinné minimální rezervy o sazby => expansivní politika o sazby => restrikce Keynesovské pojetí i MS 1 MS 2 i 1 i 1 i 2 I 1 I 2 I - aktivní hospodářská politika - transmisní mechanismy přes úrokovou sazbu - expanse => nákup cenných papírů, i, povinné minimální rezervy i 2 MD

29 - i: o I o C o G - expansivní politika => plnění recesní mezery - následky: P,, U - MS (nabídka peněz) => i => I, G, C => AE => AD - restrikce: o prodej CP => MS, diskontní sazby, povinné minimální rezervy o MS => i => I, C, G => AE => AD

30 13. Monetární politika cíle a nástroje, Monetaristický pohled, omezení účinnosti - Dva subjekty (nositelé): o Centrální banka o Vláda - Oblast hospodářské politiky, která usiluje o splnění ekonomicko politických cílů prostřednictvím monetárních veličin (nabídka peněz, úroková sazba, měnový kurz) Nástroje Zprostředkované cíle Hlavní cíle - operace na volném trhu - nabídka peněz - cenová stabilita - diskontní politika - úrokové sazby - zaměstnanost na úrovni UN - povinné minimální rezervy - měnový kurz - ekonomický růst - intervence na deviz. trhu Nástroje monetární politiky - přímé (administrativní) o netržní o úrokové stropy o limity úvěrů - nepřímé operace na volném trhu o expansivní => nákup cenných papírů (zvyšuje nabídku peněz) o restrikce => prodej cenných papírů (snižuje nabídku peněz) Diskontní nástroje - diskontní sazba o i => expansivní politika o i => restrikce - povinné minimální rezervy o sazby => expansivní politika o sazby => restrikce Monetaristické pojetí - centrální banka by měla být neaktivní - M + V = P + - M => P M => stabilní a transparentní (předvídatelné) - zlaté pravidlo monetaristů = M je stabilní a mění se až podle tempa ekonomického růstu - předpoklad: ekonomické subjekty nepodlehnou iluzi, neutralita peněz

31 P SRAS 2 SRAS 1 C LRAS P 3 P 2 B i 2 P 1 A AD 2 AD 1 i 1 AD AD 1 - expanze - subjekty podlehnou iluzi ne-neutralita peněz Ekonomický pragmatismus - od 30. let vítězilo keynesiánské pojetí => podpora zaměstnanosti - od 70. let vítězilo monetaristické pojetí - deflace => keynesiánské pojetí - inflace => monetaristické pojetí Omezení monetární politiky - očekávání: o optimisti o pesimisti - pohyb zahraničního kapitálu: o expanze: i => odliv krátkodobého kapitálu o restrikce: i => příliv krátkodobého kapitálu - samofinancování - zpoždění účinku Past likvidity - další omezení monetární politiky - od určité úrovně i je hodnota stejná, subjekty drží likviditu MS 1 MS 2 Dilema centrální banky - buďto ponechat stabilní MS a upravovat velikost i nebo ponechat stabilní i a zvyšovat MS

32 14. Fiskální politika funkce, cíle, nástroje, státní rozpočet - Fiskální politika = souhrn nástrojů a opatření jimiž vláda ovlivňuje ekonomickou realitu. - Veřejné rozpočty: o Státní rozpočet o Rozpočty měst, obcí, krajů o Fondy zdravotních pojišťoven o Účelové fondy Funkce fiskální politiky - makroekonomické funkce o alokační funkce (získat a umístit finance) o nedistribuční funkce (přerozdělování) o makroekonomická funkce stabilizační funkce (stabilizovat vývoj GDP) Cíle fiskální politiky Nástroje Zprostředkující cíle Konečné cíle - vládní příjmy - AD - ekonomický růst - vládní výdaje - AS - zaměstnanost - cenová stabilita - vnější rovnováha Nástroje fiskální politiky - Vestavěné stabilizátory o Působí samočinně, automaticky (nevyžadují žádné další opatření vlády nebo parlamentu) o Když ekonomika roste => podpora agregátní poptávky o Když ekonomika upadá => mají ji utlumovat o Pojistné v nezaměstnanosti když mají větší příjmy při růstu ekonomiky vytvářejí úspory, když ekonomika klesá, dochází k menším výkyvům. o Progresivní zdanění subjekty s vyššími příjmy odvádí procentně více daně. - Určité opatření (záměrné působení) o Změna daní (přesun z 5% do 19 %) o Změna výdajů (přesun výdajů z 1. kapitoly do 2.) Státní rozpočet - centralizovaný peněžní fond - představuje bilanci mezi příjmy a výdaji - zákon - plán - vliv na ekonomické veličiny C, I, NX - Příjmy státního rozpočtu: o Daně: Přímé DPPO, DPFO (důchodové daně) Majetkové (z nemovitosti, darovací, dědická a z převodu nemovitosti) a silniční

33 Nepřímé (jsou v ceně výrobku) Univerzální daň, pro určité výrobky stejná => DPH. Spotřební daně zdaněny pouze vybrané výrobky. o Pojistné (má povahu přímé daně) o Cla (povaha nepřímé daně) o Poplatky - Výdaje státního rozpočtu o Vládní výdaje na nákup zboží a služeb G o Transferové platby TR, F (stát protihodnotou nic nezíská) o Podle kapitol o Mandatorní musí se ze zákona platit o Nemandatorní Členění daní v závislosti na vývoji příjmu - LINEÁRNÍ subjekt platí procentně stále stejně (DPPO 28 %) - PROGRESIVNÍ subjekt při vyšším příjmu zaplatí procentně více o Přímá progrese o Klouzavá progrese (DPFO) - DEGRESIVNÍ ZDANĚNÍ subjekt při vyšším příjmu zaplatí menší částku Omezení účinnosti fiskální politiky - FINE TUNING o Ekonomika je vnitřně nestabilní a stále se do ní musí v době růstu a poklesu zasahovat o Průběžné zásahy - ČASOVÁ ZPOŽDĚNÍ o Poznávací zpoždění o Zpoždění účinku, přizpůsobení než doje do reality

34 15. Poptávkově zaměřená fiskální politika, nabídkově zaměřená fiskální politika Poptávkově zaměřená fiskální politika C + I + G + NX C, I, NX jsou ovlivněny daňovou sazbou G samostatné výdaje státního rozpočtu P LRAS SRAS P LRAS SRAS P 0 P 1 P 1 AD 1 AD 0 P 0 AD 0 AD 1 K 1 restrikce expanze - Restrikce: o ekonomika je přehřátá o vláda je rozhodnuta snižovat vládní výdaje - Expanze: o P 0 při expanzi roste produkt a zaměstnanost 0 k Daňová politika - T expanze => C I => AD - T restrikce => C I => AD 1 - k C = mps mpc - k T = mps - u expanzivní politiky G T - u restriktivní politiky G T AD 4 AD 1 AD 2 AD 6 SRAS P 5 P 4 P 6 P 2 P 1 P 3 AD 5 AD expanze AD 2 o velký o malé P - restrikce AD 3 o výrazné

35 o malé P - expanze AD 5 o výrazný P o malý - restrikce AD 6 o výrazný P o malý Nabídkově orientovaná fiskální politika - t mělo by se zaměřit na daně, mají podstatný vliv na agregátní nabídku a proto jeli??? by se měli eliminovat daně. - => daňová zátěž, což má vliv na poplatníky a produkce - změnou daní domácnosti zvýší utrácení a tím mohou firmy více produkovat, totéž změní-li se daň pro podnikatele - t => SRAS P SRAS 0 SRAS 1 P 0 P 1 AD K 1 Laferova křivka - vláda se snaží najít bod C, tak aby se do ekonomiky dostalo co nejvíce peněžních prostředků při optimálních daních. - představitel REGAN po svém nástupu snížil daňovou sazbu a tím se vně vytváří??? obchod, ale zvyšuje se deficit. Příjmy státního rozpočtu A C B Daňová sazba

36 16. Vyrovnaný a nevyrovnaný státní rozpočet, omezení účinnosti fiskální politiky časová zpoždění, vytěsňovací efekty Saldo státního rozpočtu - příjmy > výdaje => přebytek - příjmy = výdaje => vyrovnaný státní rozpočet - příjmy < výdaje => deficit státního rozpočtu o cyklický mění se s hospodářským cyklem o strukturální vláda není schopna vybrat to, co vydává => deficit na úrovní K Krytí deficitu státního rozpočtu 1) T méně častý způsob 2) DLUH: a. Emituje CP (dluhopisy) a tak získá finanční prostředky ke krytí deficitu b. Zahraniční subjekty (banky) v budoucnu musíme více exportovat, abychom mohli zaplatit c. Domácí subjekty 3) Prodej státního majetku 4) Škrtání výdajů Druhy dluhů - státní (vládní) dluh suma všech výpůjček vlády + úroky - veřejný dluh dluh státního rozpočtu a veřejných rozpočtů - zahraniční dluh dluh veřejného sektoru, firem, domácnosti. Ukazuje na kolik jsou zadluženy - vnitřní dluh dluh sami sobě a dochází k růstu - vnější dluh věřiteli jsou zahraniční subjekty, splácíme do zahraničí Vytěsňovací efekty - growing out effect (expanzivní politika roste G) - vytěsnění přímé o co roste G, o to se sníží I - vytěsnění nepřímé chce-li vláda zvýšit G musí si na to půjčit, čímž emituje CP a jde na finanční trh a pak slibuje růst i => G => emise CP => t => I - vytěsnění úplné - G => I, C, NX - částečné vytěsnění - G => I, C, NX - nulové vytěsnění - G => I, C, N X - daňová kvóta = procentuální poměr daní na GDP

37 17. Teorie veřejné volby Teorie veřejné volby je vědní obor ekonomie, který studuje, jak vlády rozhodují (o úrovni daní, o rozsahu transferů). Teorie veřejné volby si klade otázky CO, JAK a PRO KOHO ve veřejném sektoru. Jak se vlády rozhodují - Politické rozhodování se odehrává v rámci souboru pravidel. Těmi jsou zákony a volební systém. Rozhodnutí uskutečňují volení představitelé. - Politiky volí spotřebitelé ti očekávají, že demokracie slouží jejich potřebám. - Mezi voliči a politiky se nacházejí organizace známé jako zájmové skupiny. Tyto skupiny představují občany nebo firmy, jež se spojili dohromady do zájmového lobby v nějakém zájmu nebo záležitosti. Mechanizmy veřejné volby - V každé zemi existuje politický systém neboli mechanizmus tvorby kolektivních rozhodnutí čili mechanizmus veřejné volby. Při procesu veřejné volby se individuální preference spojují do kolektivních rozhodnutí. - Kolektivní rozhodnutí mohou být rozdělena do tří obecných kategorií: o škodlivá - vláda podniká kroky, které každého poškozují (jaderná válka) o redistribuční společnost může zdanit jednu skupinu a dotovat jinou, uvalit clo na určitou skupinu výrobků o efektivní => Paretova zlepšení akce zlepšující uspokojení všech (každý je na tom lépe a nikdo hůře). Podpora vědy, veřejně prospěšná zdravotnická opatření. Alternativní rozhodovací pravidla - Jednomyslnost - rozhodování konsenzem - každé rozhodnutí musí zvýšit (nebo nesnížit) důchod všech osob - všechna rozhodnutí jsou Paretovým zlepšením, pohyb k hranici důchodových možností - nevýhody: čas, úsilí, možnost vydírání nesouhlasícím jednotlivcem - má tendenci zachovávat status quo, jakkoli je tento stav dobrý či špatný - Většinové pravidlo - zákony/nařízení jsou schváleny, když je schválí nadpol. většina voličů - nezaručuje Paretovo zlepšení (většina může preferovat řešení, které je pro menšinu nevýhodné) - může vést k tyranii většiny (vnucování vůle menšinám diskriminací, přerozdělováním) Cyklické hlasování a hlasovací paradox - Hlasovací paradox vzniká, když žádný jednotlivý program nemůže docílit většinu proti všem ostatním programům. - Cyklické hlasování jeden problém se stále vrací k projednání a hlasování. Aplikace teorie veřejné volby Vlády nejsou o nic dokonalejší než trh nikdy nedosahují dokonalosti trhů. Vládní selhání vzniká, když akce vlády nedokáží zvýšit ek. efektivnost nebo když vláda přerozděluje důchody nesprávným lidem. Vláda má tendenci k nadměrné rozpínavosti, protože nemá žádnou ziskovou kontrolu

38 18. Model IS-LM předpoklady, trh statků a křivka IS odvození, sklon, posuny - Model IS - LM je jádrem moderní makroekonomie. Přebírá podstatné charakteristiky a mnoho detailů z jednoduchého výdajového modelu avšak podstatně jej rozšiřuje, protože úroková sazba se stává další determinantou agregátní poptávky. Model byl vyvinut Johnem Hicksem. - model celkové makroekonomické rovnováhy - IS: rovnováha na trhu výrobků a služeb o Představuje množinu bodů, které představují takové kombinace hodnot úrokové míry a důchodu (hrubého národního produktu), při kterých je trh zboží a služeb v rovnováze. o I = investice (investment) o S = úspory (savings) - LM: o Představuje množinu bodů, které představují takové kombinace hodnot úrokové míry a důchodu, při kterých je rovnováha na trhu peněz. o L = poptávka po penězích => označíme jako MD o M = nabídka peněz => označíme jako MS Předpoklady - P = stabilní cenová hladina - recesní mezera - i - zásoba kapitálu v ekonomice je dostatečná, aby umožňovala výrobu poptávaného zboží v ekonomice - centrální banka kontroluje nabídku peněz - Y => L => i => E => Y Sklon křivky IS Křivka IS je negativně skloněná - snižuje-li se úroková sazba, zvyšuje se poptávka po autonomních výdajích, zvyšuje se agregátní poptávka, jakož i se zvyšuje úroveň rovnovážné produkce. Podobně je tomu naopak. IS odvození Křivka IS je negativně skloněná - snižuje-li se úroková sazba, zvyšuje se poptávka po autonomních výdajích, zvyšuje se agregátní poptávka, jakož i se zvyšuje úroveň rovnovážné produkce. Podobně je tomu naopak

39 19. Model IS-LM trhy aktiv a křivka LM odvození, sklon, posuny, celková rovnováha Odvození křivky LM Při úrovni důchodu Y 0 nastává rovnováha na trhu peněz při úrokové míře i 0. pokud dojde k růstu důchodu z Y 0 na Y 1, zvýší se poptávka po reálných peněžních zůstatních na L(Y 1 ). Aby se ustavila rovnováha na trhu peněz, musí se zvýšit úroková sazba na i 1, a to při dané fixované nabídce reálných peněžních zůstatků. Faktory ovlivňující křivku - změny v očekávané míře inflace - změny v očekávaných budoucích sazbách

40 20. Ekonomický růst zdroje a typy, měření, Neoklasický model ekonomického růstu, institucionální aspekty, ekonomický růst a blahobyt společnosti Ekonomický růst - změna potencionálního GDP v čase - krátkodobé - dlouhodobé užší - GDP / 1 obyvatel Ekonomický růst v modelech - změna hranice produkčních možnosti LRAS Faktory růstu extenzivní (kvantitativní) K; L intenzitní (kvalitativní) roste produktivita práce nebo kapitálu lepší organizace, lepší technologie Měření růstu t t-1 [v měně - částka ] t t G = [%] t 1 zohledňujeme GDP na 1 obyvatele t t 1 Lt Lt 1 q Y / L = 100 [%] t 1 L t 1 - ekonomická úroveň q Y/L = q Y > q L

41 Neoklasický model růstu - model akumulace kapitálu - SOLOW - Sledujeme poměr mezi K a L (K/L) - = f (A, K, L) - = f(k) - k = K/L K kapitál L lidská práce A technologie => produktivita práce a kapitálu q f(k) k

42 21. Ekonomický cyklus fáze, zdroje a typy cyklu, Keynesovsky orientované teorie ekonomického cyklu, Monetaristický model, nabídkové teorie, politický cyklus - Hospodářský cyklus je kolísání reálného GDP okolo trendu potencionálního GDP - Výkyvy: o Cyklická záležitost (všechna odvětví) o Strukturální cykly (některá odvětví i když GDP ) - Amplituda = doba od vrcholu do dna nebo naopak kontrakce expanze vrchol dno perioda amplituda Fáze cyklu 1) Expanze (oživení) ; U; využití kapacit; optimistická očekávání; zisk firem 2) Vrchol Plná zaměstnanost, plné kapacity 3) Kontrakce ; U; využití kapacit; zisky firem; pesimistická očekávání 4) Dno Značně nevyužité kapacity, hodně nezaměstnaných Hospodářský cyklus v modelu AS-AD Mění se AD - expanze => P - kontrakce => P LRAS SRAS 0 P 2 P 0 P AD 0 AD 1 AD

43 Mění se SRAS - expanze => P - kontrakce => P LRAS SRAS 1 SRAS 0 P 1 SRAS 2 P 0 P 2 AD Časové členění cyklů - Kitchinovy cykly: průměrná perioda je 40 měsíců. Příčiny jsou změny v zásobách (producenti špatně odhadly poptávku) - Juglarovy cykly: průměrná doba periody je 10 let. Příčinou jsou investice v dlouhodobém majetku - Kondratěvovy cykly: průměrná doba je 50 let. Příčinou jsou technologické změny, války, politické změny. Členění cyklů Typy (zdroje) AD AS Endogenní mechanismy (ekonomika je nestabilní) Keynesovský přístup (multiplikátor a akcelerátor) SCHUMPETERův endogenní cyklus Exogenní šoky (ekonomika je vnitřně stabilní) Změny peněžní zásoby Teorie reálných šoků (LONG) Model akcelerátoru a multiplikátoru k multiplikátor Y = I * k I AE Y C S a akcelerátor I = a * I I = K/ Y * Y Předpoklady: 1) pevný poměr mezi K/Y (kapitál/důchod) 2) odvozená poptávka C I

44 Monetaristický pohled nestabilita AD (agregátní poptávky) M V = P bod A: M AD bod B: W; i => SRAS AD 0 AD 1 SRAS 1 SRAS 0 P 2 C P 1 B P 0 A 0 1 nestabilita AS Schumpeterova teorie: v období expanze => U kapacity; I => úvěrová emise Ekonomika dosáhne vrcholu => GDP =>, I, U Teorie reálných cyklů bod A: ŠOK: politické vlivy války počasí M následek M * V = P * LRAS 1 LRAS 0 P 1 P 0 B A P 2 AD 0 C AD 1 0 Politické cykly - způsobené vládou - jinak se chová vláda před volbami a jinak po volbách

45 22. Mezinárodní obchod absolutní a komparativní výhody, důsledky omezení dovozu a vývozu, obchodní restrikce, cla a kvóty - Mezinárodní obchod je proces, ve kterém země dovážejí a vyvážejí statky, služby a finanční kapitál - Důvody: o V důsledku odlišnosti přírodních podmínek o Odlišnost výrobních nákladů o Důvod (zprostředkovatelské) spotřebitelské preference Hospodářská integrace - Spojování zemí do větších celků => určité výhody - Máme čtyři stupně: o Pásmo volného obchodu země, které jsou členy mají volný pohyb zboří a služeb. Vlastní celní politika proti zemím, které nejsou členy o Celní unie pohyb zboží a služeb. Společná celní politika vůči nečlenským zemím o Společný trh volný pohyb zboží, služeb ale i kapitálu a pracovní síly o Měnová a hospodářská unie společná hospodářská a sociální politika Absolutní a komparativní výhody - ekonomická teorie zjišťující výhody zapojení zemí do mezinárodního obchodu (RICARDO) - komparativní výhody člověk se má věnovat té činnosti, pro kterou má předpoklady a nejnižší náklady - absolutní výhoda není důležitá proto, aby se země zapojila do mezinárodního obchodu. Důležitá je spíše výhoda komparativní. - výsledkem koloběhu je rostoucí zisk mezinárodního obchodu a roste produkce. Mezinárodních pohyb finančních aktiv - finanční aktiva: hotovost, CP, bankovní depozita - přesun CP, hotovosti a bankovních depozit mezi ekonomickými subjekty jednotlivých zemí - krátkodobý finanční kapitál: kapitál spekulační, u kterého neznáme okamžik návratu zpět do země. Je ze strany všech zemí přísně kontrolován - dlouhodobý finanční kapitál: doba oběhu delší než jeden rok, je zdrojem ekonomického růstu - důvody pohybu mezinárodních finančních aktiv o platby za dodávky statků (export, import) o platby za výrobní faktory o přesun transferů o spekulační důvod o spekulace s měnovým kurzem - Důvody, které omezují mezinárodní pohyb finančních aktiv o zdanění vývozu o transakční náklady spojené ze získáním finančních aktiv

46 23. Měnový kurz terminologie, determinace v dlouhém a krátkém období, systémy měnových kurzů Pevný kurz revalvace x devalvace provádí se tzv. intervence když je koruna příliš silná -> centrální banka nabízí CZK a poptává rezervy (rostou měnové rezervy) => zvýšení rezerv když je koruna slabá -> centrální banka poptává CZK a nabízí rezervy => snižují se rezervy Výhody pevných kurzů: - stabilita pro subjekty zahraničního obchodu - protispekulativní (pokud je volný kurz, určité subjekty spekulují) - vede z měnové poslušnosti (zvyšuje se množství peněž v oběhu => roste cenová hladina => klesá měnový kurz) Výhody plovoucích kurzů - jsou spravedlivější (žádná měna není dlouhodobě nadhodnocena nebo podhodnocena) - centrální banky nemusí moc hospodařit s devizovými rezervami - čistí platební bilanci Režimy měnového kurzu fluktuační pásmo: je pevně dané rozmezí ve kterém se kurz může volně pohybovat, pokud narazí na hranici, provádí se intervence zavěšení měny: měna malého státu se zavěsí na měnu většího státu řízený floating: volně plovoucí kurz, ale pokud přesáhne určitý kurz, centrální banka zasáhne volně plovoucí kurz: pouze silné a stabilní ekonomiky

47 24. Platební bilance běžný účet, finanční účet, účet měnových rezerv, kumulativní saldo platební bilance, zahraniční dluh - statistický, účetní záznam, který zachycuje veškeré transakce mezi subjekty dané ekonomiky a subjekty jiných ekonomik, - platební bilance je vždycky vyrovnaná (jako celek), - zahrnuje položky kreditní (příliv aktiv do ekonomiky): představuje zájem po našem zboží nebo dovoz kapitálu. Mají tendenci posilovat kurz, - debetní položky (odliv aktiv) dovoz zboží nebo odliv kapitálu => vedou ke znehodnocení naší měny, - skládá se ze tří základních části: o běžný účet o finanční účet o účet rezerv o kapitálový účet o statistické diskrepance Běžný účet 1) položky kreditní (vývoz zboží) a debetní (dovoz zboží). Rozdílem je obchodní bilance, 2) dovoz a vývoz služeb => bilance služeb, 3) výnosová bilance na aktivní straně = dividendy a zisky, které nám někdo posílá a naopak => bilance výnosová 4) transfery (dary aj.) Finanční účet + Finanční účet - DOVOZ KAPITÁLU VÝVOZ KAPITÁLU Dlouhodobý kapitál Dlouhodobý kapitál - přímé investice - přímé investice - portfoliové investice - portfoliové investice - výpůjčky o státní o soukromé - půjčky o státní o soukromé Krátkodobý kapitál (ovlivňuje i) Krátkodobý kapitál (ovlivňuje i) - pohyby na termínovaném účtu - pohyby na termínovaném účtu Pokud je bilance + => země dluží Pokud je bilance - => země investuje v zahraničí Účet měnových rezerv Pokud je účet rezerv + => úbytek rezerv Pokud je účet rezerv - => přírůstek rezerv

48 Kumulativní salda - obchodní bilance - výkonová bilance (obchodní, služeb, výnosová položka) - základní bilance (běžný účet a finanční účet bez krátkodobého kapitálu) - oficiální vyrovnávací bilance (finanční účet + běžný účet) Provázanost platební bilance a platebního kurzu - (běžný účet + finanční účet) => + měna se zhodnocuje, sílí (roste E) => zdražuje export a zvyšuje import, - (běžný účet + finanční účet) => - měna se znehodnocuje (klesá E) => roste export a snižuje se import. Deficit obchodní bilance - depreciace (znehodnocení) měny - clo (dlouhodobě negativní) - kvóty - dovozní depozita - znehodnocení měny => J křivka (krátkodobě zhoršení, dlouhodobě je dobrá) + Obchodní bilance - čas Úspory X Investice Japonsko, Švýcarsko: S (úspory) => i => E => BÚ + Jiné země: I S => i => E => BÚ Zahraniční dluh - kolik dluží subjekty zahraničním subjektům - chceme zahraniční dluh => E => NX - pokud se zadlužujeme => E => NX Nové dluhy Zahraniční dluh Splátky, úroky Magický čtyřúhelník - čáru označujeme jako daemant

49 - čím větší plocha, tím je to lepší Ekonomický růst Nezaměstnanost + Vnější rovnováha BÚ inflace