Příručka pro návrh technických izolací

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Příručka pro návrh technických izolací"

Transkript

1 Njšrší nabídka tplných, zvukových a protpožárních zolací Příručka pro návrh tchnckých zolací Včtně vzorových příkladů počítaných programm IsoCal

2 IsoCal výpočtní program pro návrh tchnckých zolací Snžování nrgtcké náročnost stavbních objktů jako clku nspočívá pouz v omzování tplných ztrát obvodovým konstrukcm budov, al také v snžování tplných ztrát tchnckých zařízní stavbních a průmyslových objktů. Jdnou z důlžtých čnností v této oblast j použtí tplných zolací na rozvodch potrubí, vzduchovodů a nádrží. Výběr vhodného zolačního matrálu a návrh jho správné tloušťky pro danou aplkac j nutná podmínka pro splnění tohoto cíl. Spolčnost Isovr by ráda projktantům, montážním frmám, provozovatlům a dalším subjktům, ktré s podílní na návrhu a aplkac tchnckých zolací, pomohla s odpovědným výběrm vhodného zolačního matrálu a zárovň co njvíc usnadnla prác př návrhu správně tloušťky zolac. Toho j možné docílt využtím výpočtního programu IsoCal, ktrý frma poskytuj jako tchnckou podporu. Program IsoCal byl vyvnul s ohldm na maxmální spolhlvost výpočtu př dodržní jdnoduchost ovládání. Výpočt by s tak pro každého tchnka pracujícího v oblast TZB měl stát hračkou. Aktuální vrz programu IsoCal 3.0 doznala výrazných změn, ktré usnadní v každodnní nžnýrské prax výpočty tplných ztrát v oboru průmyslových zařízní. IsoCal počítá podl aktuálně platné lgslatvy v ČR podl normy ČSN EN ISO Nová vrz obsahuj posouzní navržné tloušťky zolac s ohldm na hodnotící krtéra dl vyhlášky 193/2007 Sb. Pro maxmální porozumění návazných vlvů a okolností souvsjících s návrhm tloušťky zolac frma Isovr užvatlům spolčně s programm poskytuj příručku s dtalnějším nformacm pro návrh. V ní jsou uvdny njnom vzorové příklady, al přílohy s vlčnam nutným pro zadávání okrajových podmínk výpočtu. Patří mz ně např. tabulka s kvvalntním délkam pro tplné mosty, vnkovní výpočtové tploty a průměrné tploty vzduchu dl lokalt, tploty v sousdních nvytápěných místnostch, obsah vlhkost v vzduchu, vntřní výpočtové tploty a rlatvní vlhkost vzduchu dl typu místností, dmnz potrubí z různých typů matrálů, tplné vlastnost vody, páry, vzduchu č plynu. Program byl vyvnut přdvším pro použtí zolačních výrobků Isovr, avšak j možné jj použít na všobcné výpočty pro jakýkolv jný zolační matrál. V nové vrz programu 3.0 jsou v databáz uvdny všchny typy zolačních matrálů, ktré s v průmyslu používají kramcká vlna, pěnové sklo, kalcumslkát, synttcký kaučuk, PUR/PIR, stříkaná PUR pěna, EPS, XPS, fnolcká pěna a xpandovaný prlt. Průběh tplné vodvost j pro tyto matrály zadán polynomm 3. stupně pro clý tplotní rozsah použtí dané zolac (tzn. od mnmální do maxmální provozní tploty), výpočt j tdy provdn s vlkou přsností. Užvatl s v nové vrz 3.0 můž také vlc snadno nadfnovat svou vlastní databáz zadáním čtyřch hodnot součntl tplné vodvost v závslost na tplotě. Program s z zadaných hodnot automatcky provd výpočt polynomu, s ktrým pak pracují jdnotlvé výpočtní moduly. Programm IsoCal mohou být řšny výpočty potrubí, kruhových č čtyřhranných vzduchovodů ploch. Za krtéra návrhu j možné zvolt z tří výpočtních přístupů: daná tloušťka zolac njvyšší povrchová tplota maxmálně dovolná tplná ztráta Program počítá tplnou ztrátu s zolací bz zazolování. Kromě toho vyčíslí vnější součntl přstupu tpla, povrchovou tplotu zolac, tplotu mz zolačním vrstvam, clkovou tplnou ztrátu pro danou délku potrubí nbo danou plochu plošného povrchu. Dál zobrazí součntl prostupu tpla U a porovná jj s požadavky vyhlášky 193/2007 Sb. Voltlně j také možné spočítat nrgtckou ztrátu a náklady na nrg pro danou délku potrubí č plochu povrchu a zohldnt vlv tplných mostů způsobných podkonstrukcm, závěsy, armaturam č přírubam. Program navrhn konomckou tloušťku zolac. IsoCal j dál možné použít pro výpočt změny tploty látky protékající potrubím (např. výpočt chladnutí páry po délc potrubí umístěného v xtréru); poklsu tploty skladované látky v akumulačních nádobách a zásobnících (njn pro vodu, al pro ropu, TTO, mazut, apod.); tloušťky zolac pro zamzní vnější kondnzac u rozvodů, kd j povrchová tplota potrubí (vzduchovodu, plochy) pod tplotou rosného bodu okolního vzduchu (chladcí rozvod, VZT potrubí sloužící pro nasávání črstvého vzduchu z xtréru do VZT jdnotky v změ, apod.); tloušťky zolac pro prvnc vntřní kondnzac (VZT potrubí sloužící k přpravě tplého a vlhkého vzduchu přs chladnou místnost odtahy z kuchyní a jídln procházjící nvytápěným prostory); tloušťky zolac pro protmrazovou ochranu vodovodního potrubí (včtně návrhu výkonu topného kablu). IsoCal j k dspozc zdarma a jho součástí j přhldná nápověda. Získání lcnc j vlc jdnoduché stačí vyplnt rgstrační formulář na a získát tak možnost s program stáhnout a nanstalovat na váš počítač. Víc nformací na wbových stránkách výrobc

3 3 Obsah Úvod...4 Přnos tpla...5 Vlčny stavbní fyzky...6 Výpočtní moduly VÝPOČET TEPELNÝCH ZTRÁT...11 Příklad 1 Izolac potrubí...12 Příklad 2 Stěna zásobníku...13 Příklad 3 Vlv typu opláštění na tplnou ztrátu a povrchovou tplotu...14 Příklad 4 Vlv okolního prostřdí na povrchovou tplotu a tplnou ztrátu...16 Příklad 5 Maxmální povrchová tplota kouřovodu...17 Příklad 6 Vlv tplných mostů ZMĚNA TEPLOTY V POTRUBÍ...20 Příklad 7 Chladnutí páry v parovodu TEPLOTA V NÁDRŽI...22 Příklad 8 Chladnutí vody v nádrž IZOLACE PROTI VNĚJŠÍ KONDENZACI...24 Příklad 9 Izolac stěny chladírny IZOLACE PROTI VNITŘNÍ KONDENZACI...26 Příklad 10 VZT potrubí dopravující tplý vlhký vzduch PROTIMRAZOVÁ OCHRANA...27 Příklad 11 Vodovodní potrubí procházjícího půdním prostorm ÚTLUM HLUKU...29 Příklad 12 Vntřní tlumč vzduchovodu EKONOMIKA IZOLACE...31 Příklad 13 Hospodárná tloušťka zolac horkovodu...34 Vyhláška č. 193/2007 Sb...39 Přílohy Tab. 1 Ekvvalntní délka pro tplné mosty spojné s nstalací podl ČSN EN ISO Tab. 2 Ekvvalntní délka potrubí nzolovaných armatur podl VDI Tab. 3 Vnkovní výpočtové tploty a otopná období dl lokalt...42 Tab. 4 Vnkovní výpočtové tploty a délka otopného období pro Slovnsko (t m 13 C)...43 Tab. 5 Průměrné vnkovní tploty v otopném období...44 Tab. 6 Tplota v sousdních nvytápěných místnostch...45 Tab. 7 Vntřní výpočtové tploty a doporučné rlatvní vlhkost vzduchu...46 Tab. 8 Obsah vlhkost v vzduchu...50 Tab. 9 Průměrné tploty, vlhkost a ntalp vnkovního vzduchu v Praz...51 Tab. 10 Fyzkální hodnoty pro suchý vzduch př tlaku 100 kpa...51 Tab. 11 Tplné vlastnost vody př tlaku nasycní...52 Tab. 12 Měrná tplná kapacta vody v kj/(kg K)...52 Tab. 13 Hustota vody v kg/m³...52 Tab. 14 Vlastnost syté vodní páry př daném tlaku...53 Tab. 15 Měrná tplná kapacta přhřáté páry v kj/(kg K)...53 Tab. 16 Hustota přhřáté páry v kg/m³...54 Tab. 17 Hustota a měrná tplná kapacta zmních plynů v závslost na tplotě...54 Tab. 18 Tplná vodvost zmny...54 Tab. 19 Tplná vodvost potrubních matrálů...54 Tab. 20 Orntační hodnoty rychlost proudění tplonosných látk...55 Tab. 21 Dmnz trubk bzšvých kruhových z měd pro vodu a plyn pro TZB rozvody...55 Tab. 22 Dmnz polymrových (plastových) trubk...56 Tab. 23 Dmnz oclových trubk závtových běžných a bzšvých...57

4 4 Úvod Prudký a trvalý kvanttatvní kvaltatvní tchncký rozvoj v průmyslové výrobě, dopravě, stavbnctví a ostatních hospodářských odvětvích, jakož zvyšující s náročnost na komfort spotřbtlské sféry v closvětovém měřítku jsou příčnou xponncálně narůstajícího črpání nrg. Objm stávajících zásob nrg j však lmtován a objvování nových zdrojů j stál věcně a časově obtížnější. V této stuac j hlavním východskm hldání úsporných opatřní, mz něž patří zjména použtí tplných zolací. Tohoto jsou s vědomy odborné kruhy, jjchž čnnost ovlvňuj výrobu, navrhování a v nposldní řadě kvaltu výrobků jjch užtí. Snžování nrgtcké náročnost stavbních objktů jako clku však nspočívá pouz v omzování tplných ztrát obvodovým konstrukcm budov, al také v snžování tplných ztrát tchnckých zařízní stavbních a průmyslových objktů. Jdnou z důlžtých čnností v této oblast j použtí tplných zolací na rozvodch potrubí, vzduchovodů a nádrží. Výběr vhodného zolačního matrálu pro danou aplkac j nutná podmínka pro splnění tohoto cíl. Vdl volby vhodného matrálu a formy jho aplkac na zolovaný přdmět j prmárním úkolm volba tloušťky tplnězolační vrstvy. Jjí zvětšování přnáší požadované snížní tplných ztrát. Naprot tomu jsou s touto výhodou spojny větší nároky na jjí pořízní a další přdružné výdaj. Obě závslost tdy působí protchůdně. Pokud nní volba tloušťky přdnostně podřízna tchnckým požadavkům jako j např. ochrana prot kondnzac, ochrana osob prot popální nbo ochrana prot hluku, přdpsané omzní tplných ztrát apod., navrhuj s zolac z hldska dosažní njvyššího konomckého fktu. Praktcky to znamná hldání účlného kompromsu mz oběma protchůdně působícím vlvy, rsp. hldání mnma součtu přínosů a ztrát spojných s pořízním a provozováním tplné zolac. Program IsoCal byl vyvnut pro usnadnění tplně-tchnckých výpočtů v oboru průmyslových zařízní. IsoCal počítá podl aktuálně platné lgslatvy v ČR podl normy ČSN EN ISO a obsahuj posouzní navržné tloušťky zolac s ohldm na hodnotící krtéra dl vyhlášky 193/2007 Sb. Prostřdí programu j koncpováno s ohldm na maxmální spolhlvost výpočtu př dodržní jdnoduchost ovládání. Odpovědnost Spolčnost Isovr nní zodpovědná za škody nbo náklady, ktré mohou vznknout chybou v programu IsoCal. Protož užvatlův úsudk lží mmo naš pol působnost, Sant- Goban Constructon Products CZ a.s. na sb nmůž přvzít odpovědnost za gnrované výsldky, pokud od nás užvatl nzískal potvrzní, ž IsoCal j vhodný pro jho konkrétní výpočt. Práva na provdní změn jsou vyhrazna.

5 prouděním a sáláním. Přnos tpla K přnosu tpla dochází př vznku rozdílu tplot v různých místch prostoru. Přnos tpla s uskutčňuj třm možným způsoby: vdním, prouděním sáláním Vlv těchto tří přnosových tplných dějů j patrný na průběhu tploty v stěně na obr. 1. t α t p λ [W/mK] q [W/m 2 ] d t p α Obr. 1 Průběh tploty konstrukcí (stěnou, stěnou potrubí, zolací) Vdní (kondukc) Tplo přchází z tpljšího místa na chladnější u vlákntých zolací vdním mz vlákny. Průběh vdní tpla j dán součntlm tplné vodvost λ (s vzrůstající hodnotou s snžují tplnězolační vlastnost matrálu). t Vdní (kondukc) Tplo přchází z tpljšího místa na chladnější u vlákntých zolací vdním mz vlákny. Průběh vdní tpla j dán součntlm tplné vodvost λ (s vzrůstající hodnotou s snžují tplnězolační vlastnost matrálu). Proudění (konvkc) Přnos tpla vlvm pohybujícího s vzduchu (způsobného rozdílným hustotam vzduchu) okolo Povrch zolac ε [-] Povrch zolacprůběh tploty ε [-] konstrukcí (stěn zolac nbo uvntř zolac. Proudění můž být zolací) přrozné Lsklá hlníková nbo nucné. fól U nstalací 0,05 v ntréru Mosaz, s brunírovaná v 0,42 většně Hlníkový případů plch s počítá s přrozným 0,13 Poznk. prouděním, plch zaprášný u vnkovních 0,44Poměrná zářv nstalací Nrzový naopak plch s nucným 0,15 prouděním. Nátěr, U bílý malých objmových 0,85matrálů hmotností zolac můž navíc docházt k zvýšnému proudění Povrch zolac tpla Hlníkoznkový v zolac vlvm plchpřnosu 0,18 tpla prouděním PVC uvntř zolac (tzv. 0,90 Lsklá hlníko probublávání Hlník. plch tpla). zoxdovaný K tomuto 0,24 jvu dochází Plch opatřný u tchnckých nátěrmzolací 0,90 používaných Poznkovaný na plch vysokých tplotách, 0,26 zjména Nátěr, u črný svslých stěn kotlů. 0,92 Hlníkový plc Oxdovaná ocl 0,30 Mnrální vlna 0,94 Nrzový plc Sálání (radac) Hlníkoznkový Tplné sálání j Tab. druh 1 Poměrná přnosu zářvost tpla, př (msvta) ktrém j matrálů tplo přnášno Poznkovaný p lktromagntckým vlnam. Narozdíl od vdní nbo proudění tpla s sáláním můž tplo přnášt v vakuu a to mz dvěma Oxdovaná oc povrchy Tyto tř s rozdílnou způsoby tplotou přnosu (s tpla rostoucí j možné tplotou počtně s sálání vyjádřt výrazně dvěma Mosaz, brunír zvyšuj). Měřítkm sálavost (ntnzty vyzařování) matrálu j důlžtým vlčnam součntl přstupu tpla α a součntl Poznk. plch msvta ε. Njvyšší msvtu má absolutně črné tělso (ε 1). prostupu tpla U (dřív k). Nátěr, bílý Hrubozrnné a tmavé povrchy s této hodnotě budou přblžovat PVC (např. zolac z mnrální vlny bz opláštění ε 0,94), naopak povrchy Součntl lsklé budou přstupu mít msvtu tpla nízkou (např. hlníková lštěná Plch opatřn fól má ε 0,05). Př návrhu j nutné Na součntl přstupu tpla α [W/(m 2 pamatovat na to, ž Nátěr, črný K)] mají vlv dva přnosové zaprášním s u lsklých povrchů msvta podstatným způsobm Mnrální vlna zvyšuj. mchansmy proudění a sálání. Čím j vyšší hodnota součntl přstupu tpla, tím dochází k většímu přstupu tpla z tplého Tyto povrchu tř způsoby a snžuj přnosu s tplný tpla j odpor možné mzní počtně vrstvy, vyjádřt ktrá dvěma přstupu důlžtým v přstupu tpla brání. tpla α a součntl prostupu tpla U (dřív k). Součntl přstupu tpla Součntl prostupu tpla Na součntl přstupu tpla α [W/(m 2 K)] mají vlv dva přnosové mchansmy prou vyšší Součntl hodnota prostupu součntl tpla přstupu U (pro tpla, plochy tím dochází v [W/(m k většímu 2 K)], přstupu pro tpla snžuj potrubí s tplný v [W/(m K)]), odpor mzní j přvrácná vrstvy, ktrá hodnota přstupu tplného tpla brání. odporu R a zohldňuj vlv všch tří přnosových mchansmů, tj. vdní, Součntl prostupu tpla proudění sálání. Součntl prostupu tpla U (pro plochy v [W/(m 2 K)], pro potrubí v [W/(m K)]), j tplného odporu R a zohldňuj vlv všch tří přnosových mchansmů, tj. vdní, Pro stěnu platí: Pro stěnu platí: U R n d T Rs + R + Rs 1 j α λ α Proudění (konvkc) Přnos tpla vlvm pohybujícího s vzduchu (způsobného rozdílným hustotam vzduchu) okolo zolac nbo uvntř zolac. j 1 j Proudění můž být přrozné nbo nucné. U nstalací v ntréru Pro potrubí potom: s v většně případů s počítá s přrozným prouděním, u vnkovních nstalací naopak s nucným prouděním. Pro potrubí potom: U, kd: R n T Rs + Rl + Rs 1 1 Dj ln + α π D 2 π j j D 1 λ j α π D U malých objmových hmotností zolac můž navíc docházt d tloušťka zolační vrstvy [m], k zvýšnému proudění tpla v zolac vlvm přnosu tpla λ součntl tplné vodvost [W/(m K)], prouděním uvntř zolac (tzv. probublávání tpla). K tomuto α součntl kd: přstupu tpla na straně ntréru (na straně tplonosné látky), jvu dochází u tchnckých zolací používaných na vysokých α součntl d přstupu tloušťka tpla zolační na straně vrstvy xtréru [m], (na straně okolního vzduchu), R plošný tplný odpor (složné stěny) [m tplotách, zjména u svslých stěn kotlů. λ součntl tplné vodvost 2 K/W], [W/(m K)], R s tplný odpor př přstupu tpla na straně ntréru [m 2 K/W], R s tplný α odpor př přstupu tpla na straně xtréru [m 2 K/W], součntl přstupu tpla na straně ntréru (na straně Sálání (radac) tplonosné látky), Tplný odpor př přstupu tpla na vntřní straně potrubí č stěny j vlm malý a proto s téměř v v Tplné sálání j druh přnosu tpla, př ktrém nžnýrských j tplo výpočtch α zandbává. součntl U přstupu VZT potrubí tpla j na však straně nutné xtréru s přstupm (na straně tpla na vntřní s přnášno lktromagntckým vlnam. Narozdíl od počítat. vdní nbo okolního vzduchu), proudění tpla s sáláním můž tplo přnášt v Dtaly vakuu k tplně-tchnckým a to R plošný výpočtům tplný jsou odpor uvdny (složné v normě stěny) ČSN [men 2 K/W], ISO , případně v něm mz dvěma povrchy s rozdílnou tplotou (s rostoucí normě tplotou VDI s R s tplný odpor př přstupu tpla na straně ntréru sálání výrazně zvyšuj). Měřítkm sálavost (ntnzty vyzařování) [m Vlčny stavbní K/W], matrálu j msvta ε. Njvyšší msvtu má absolutně črné R fyzky s tplný odpor př přstupu tpla na straně xtréru tělso (ε 1). TEPELNÁ VODIVOST [m 2 K/W], Njdůlžtějším paramtrm zolačních matrálů Hrubozrnné a tmavé povrchy s této hodnotě budou z hldska přblžovat tplné Tplný ochrany odpor j součntl př přstupu tplné tpla na vntřní straně potrubí č (např. zolac z mnrální vlny bz opláštění ε 0,94), vodvost naopak λ [W/(m.K)]. stěny j Přdstavuj vlm malý a schopnost proto s téměř v všch nžnýrských matrálu vést tplo. J dán tplným tokm [W], ktrý povrchy lsklé budou mít msvtu nízkou (např. hlníková výpočtch projd matrálm o ploš 1 m 2 zandbává. U VZT potrubí j však nutné s přstupm a tloušťc 1 m, jstlž lštěná fól má ε 0,05). Typcké hodnoty msvty rozdíl pro tplot různé povrchů tpla v směru na vntřní toku ční straně 1 K. počítat. O látkách povrchy zolac jsou patrné v tab. 1. Př návrhu tplnězolačních j al nutné hovořím thdy, pokud j λ nžší pamatovat také na to, ž zaprášním s u lsklých nž 0,1 povrchů W/(m.K). Tplná Dtaly vodvost k tplně-tchnckým j látková vlastnost výpočtům jsou uvdny v normě matrálu a jjí hodnota j obcně závslá na několka msvta podstatným způsobm zvyšuj. faktorch. ČSN EN ISO , případně v němcké normě VDI Závslost na objmové hmotnost Tplnězolační látky lz chápat vždy jako kompozt 5

6 6 Vlčny stavbní fyzky TEPELNÁ VODIVOST Njdůlžtějším paramtrm zolačních matrálů z hldska tplné ochrany j součntl tplné vodvost λ [W/(m.K)]. Přdstavuj schopnost matrálu vést tplo. J dán tplným tokm [W], ktrý projd matrálm o ploš 1 m 2 a tloušťc 1 m, jstlž rozdíl tplot povrchů v směru toku ční 1 K. O látkách tplnězolačních hovořím thdy, pokud j λ nžší nž 0,1 W/(m.K). Tplná vodvost j látková vlastnost matrálu a jjí hodnota j obcně závslá na několka faktorch. účnk vlákn vůč radac, jdnak jž nní možno považovat vzduch mz vlákny za kldný. Sldujm-l závslost tplné vodvost na objmové hmotnost, ukazuj s, ž s jjí klsající hodnotou s tplná vodvost do určté mz snžuj. Dál však opět vzrůstá. Má tdy př určté objmové hmotnost látky své mnmum. To s posouvá u vyšších tplot směrm k vyšším objmovým hmotnostm, jak j patrné na obr. 4, na črvně zvýrazněné křvc. Př navrhování tplné zolac by s tdy měl volt výrobk s objmovou hmotností, ktrá zaručuj mnmální vodvost podl provozní tploty zolovaného zařízní. t 1 λ A α 1 Q α 2 Závslost na objmové hmotnost Tplnězolační látky lz chápat vždy jako kompozt tuhé substanc a plynu. Každá z obou složk ovlvňuj výsldnou charaktrstku zolac a to vlastností, ktrá j pro n domnantní. Plynný podíl látky s pórovtou, vlákntou nbo zrntou strukturou j tdy rozhodujícím faktorm, ktrý určuj jjí nízkou tplnou vodvost. Tuhá substanc dodává látc pvnost, nbo pružnost, al naopak nízkou hodnotu tplné vodvost zvyšuj. S určtým omzním platí, ž čím nžší objmová hmotnost, tím méně tuhé, vodvější substanc a tdy tím nžší tplná vodvost. 4 d t 2 Obr. 2 Rozložní tplot v stěně 1 Vlv vdní nhybného vzduchu 2 Vlv sálání 3 Vlv vdní pvnou matrcí zolac (vlákny, stěnam pórů) 4 Vlv proudění 5 Clková tplná vodvost zolac Obr. 3 Vlv jdnotlvých složk tplných dějů na závslost tplné vodvost na objmové hmotnost [1] Toto tvrzní má něktré výjmky. Nplatí např. u folových zolací. Rovněž u vlákntých látk j jjch struktura př nízké objmové hmotnost (např. 15 kg/m 3 typcká zolac z sklných vlákn do škmých střch) jž natolk řídká, ž s jdnak snžuj stíncí Obr. 4 Tplná vodvost v závslost na objmové hmotnost Závslost na tplotě Údaj o tplné vodvost zolační látky, ať zjšťovaný měřním, nbo přjímaný z ltratury nbo jných tchnckých podkladů, j tdy vždy třba spojovat njn s objmovou hmotností, al s tplotou, k níž s vztahuj. Tplná vodvost tuhých látk plynů obcně s tplotou vzrůstá. Např. u vzduchu j tato závslost zřjmá z přložné tabulky. Vzrůstá tdy tplná vodvost zolac. pro jdnotlvé tploty zolovaného povrchu [1] Tplota [ C] Tplná vodvost [W/(m K)] , , , , , , , , , , , ,0622 Tab. 2 Tplná vodvost suchého vzduchu v závslost na tplotě př normálním tlaku (další hodnoty uvdny v příloz v tab. 10 na str. 51) Navíc s však díky pórovté struktuř zolační látky uplatňuj vlv radac. Stěny pórů zolac přdstavují v podstatě vzájmně sálající plochy, kd závsí množství sdílného tpla na čtvrté mocnně tploty (křvka 2 v grafu na obr. 5). Zálží na tom, jak vlké jsou póry, rsp. jak vlký počt mzstěn s staví na odpor tplnému prostupu. V souhrnu j pak závslost vodvost na tplotě, zjména př vyšších tplotách, vlm progrsvní a to tím víc, čím j látka lhčí. Závslost tplné vodvost na tplotě lz obcně vyjádřt křvkou 5, ktrá j součtm jdnotlvých tplných dějů, jak vyplývá z obr. 5.

7 7 Do výpočtu s tplná vodvost dosazuj v závslost na střdní tplotě. Jd o artmtcký průměr z povrchové tploty potrubí (u oclového potrubí bud v podstatě rovno tplotě látky) a povrchové tploty zolac. V prax s vyskytuj případ, ž s výpočt provádí s tplotou okolního vzduchu místo s povrchovou tplotou zolac. U rozvodů chladu j toto zjdnodušní akcptovatlné, protož rozdíl mz tplotou povrchu a tplotou okolního vzduchu j malý, a navíc j na straně bzpčné (hodnoty λ jsou vyšší). Pro tplné rozvody by s však správně měla pro výpočt střdní tploty používat povrchová tplota zolac a n často používaná tplota okolního vzduchu. Obr. 7 Tplná vodvost v závslost na obsahu vlhkost v zolac z mnrální vlny [3] (1) Sklněná vlna (92 kg/m 3, 24 C) (2) Kamnná vlna (78 kg/m 3, 10 C) (3) Sklněná vlna (62 kg/m 3, 10 C) Obr. 5 Závslost tplné vodvost na tplotě a vyjádřní vlvu jdnotlvých tplně-přnosových dějů [1] Závslost na vlhkost Podstatou tplnězolačních látk j uzavřní plynu (njčastěj vzduchu) do malých prostorů pórů, nbo vytvořní takové prostorové struktury, ktrá uzavírá vlký objm plynu (vzduchu), al přtom ndovoluj jho pohyb zamzuj proudění uvntř struktury zolac. Součástí takového kompoztu j pak njčastěj vzduch s tplnou vodvostí λ 10 C 0,025 W/(m.K), ktrý zaujímá u kvaltních zolací 92 až 96 %, a tuhá substanc s tplnou vodvostí zhruba 50 x větší, ktrá zaujímá zbytk prostoru zolační látky. Tuhá substanc můž mít formu víc nbo méně uzavřných pórů (např. u polystyrnu) nbo formu sypkého (např. u prltu) nbo vlákntého prostřdí (u mnrálních nbo sklněných dsk a plstí). Účnnost takových zolací j tím lpší, čím j tuhé substanc v prostoru méně, tdy, čím jsou, zjdnodušně řčno, stěny pórů tnčí nbo čím j vzájmný dotyk vlákn u mnrálních plstí méně častý a pouz bodový (vz obr. 6). Pokud s tyto podmínky jakýmkolv způsobm naruší, má to npříznvý vlv na výš tplné vodvost látky. Tplnězolační látky jsou často využívány v prostřdí, kd můž souhra parcálních tlaků, rsp. rlatvní vlhkost vzduchu a povrchových napětí přítomných látk, vyvolat místní kondnzac vody. Jjí rozsah můž mít formu jn mkroskopcké vrstvy na povrchu tuhých částc, ktrá v podstatě nmění původní strukturu látky, nbo můž, podl ntnzty kondnzac, vytvářt malé můstky v místch dotyku sousdících vlákn. V njhorším případě můž vyplnt větší počt dutn a výrazným způsobm tak zhoršt tplnězolační vlastnost zolac. Vzhldm k tomu, ž tplná vodvost vody j λ vody 0,6 W/(m.K), to j 25 x větší nž tplná vodvost suchého nhybného vzduchu, a ta s dál př jjí případné přměně na ld (u chladírnských zařízní) zvětšuj na λ ldu 2,3 W/(m.K), dochází k výraznému ovlvnění tplné vodvost látky v srovnání s jjím suchým stavm. Globálně s uvádí, ž 1% zvýšní vlhkost znamná navýšní tplné vodvost o 4 až 6 %. Exprmntálně zjštěné změny pro něktré látky jsou naznačny na obrázku vpravo dol na přdchozí straně. Z těchto důvodů j tdy pro zachování správné a trvalé funkc zolac nzbytně nutné přdjít jjímu možnému navlhnutí. Provádí s to jdnak mchanckým prostřdky, tdy vhodným obalm př dopravě a uskladnění v krytých prostřdcích a skladch v suchém prostřdí, jdnak účnnou hydrofobzací zolac. Lz tdy říc, ž voda j njvětší npřítl tplnězolační tchnky. Obr. 6 Přnos tpla vdním bodovým dotyky vlákn

8 8 Kvaltatvní ukazatl tplného odporu zolační vrstvy Součntl tplné vodvost má podl pojtí nových norm různý význam podl způsobu jho zjštění nbo použtí. Tplná vodvost měřná Tplná vodvost matrálů, chápaná jako jjch látková vlastnost, s zjšťuj měřním na vzorcích, ktré jsou zvlášť přpravny co do tvaru, povrchu, případně obsahu vlhkost. Měřní probíhá př přsně dfnovaných podmínkách podl normy ČSN EN (pro rovnné vzorky) a dl ČSN EN ISO 8497 (pro zolační pouzdra a sgmnty). Výsldkm j součntl tplné vodvost, jhož platnost lz, přísně vzato, vztahovat pouz a jdně na vyštřný vzork a podmínky panující př laboratorním měřní. Udává s na tř dstnná místa. Výrobc zolací obvykl uvádějí takto naměřné hodnoty tplné vodvost v svých tchnckých lstch. Toto by s však mělo s platností výrobkových norm od srpna 2012 změnt. Tplná vodvost dklarovaná Dklarovaná tplná vodvost, jako lmtní křvka stanovná podl ČSN EN ISO 13787, j výsldkm statstckého štřní na větším počtu vzorků téhož druhu matrálu př dfnovaných okrajových podmínkách. Toto nové pravdlo směřuj prot snaz výrobců uvádět pouz hstorcky njlpší dosažné měřní. Dklarovaná hodnota přdstavuj horní mz pro všchny aktuálně naměřné hodnoty. Povnnost uvádět v podkladch dklarované hodnoty platí od srpna 2012, kdy po 2ltém přchodném období vstouply v platnost výrobkové normy pro tplné zolac v průmyslu (ČSN EN pro zolac z mnrální vlny). Tplná vodvost návrhová Stanovní návrhových hodnot součntl tplné vodvost pro tchncké výpočty zolačních systémů vyžaduj uvážní různých možných vlvů souvsjících s provozním podmínkam tchnckých zařízní budov a průmyslových nstalací. Základm pro stanovní návrhové hodnoty j dklarovaná hodnota součntl tplné vodvost. Mz možné vlvy patří násldující: nlnarta závslost součntl tplné vodvost v rozsahu tplot, v ktrých lz zolant použít, F Δθ ; vlv vlhkost v zolac (průměrný přdpokládaný obsah vlhkost matrálu, ktrý j v rovnovážném stavu s dfnovaným podmínkam okolí tplotou a rlatvní vlhkostí vzduchu), F m ; vlv stárnutí podl použtí, pokud nní zahrnut v dklarované hodnotě, F a ; stlační použté v aplkac, F C ; vlv vdní tpla v matrálu, F c ; vlv tloušťky, F d ; vlv otvřných spár, F j ; tplné mosty (tplné mosty, ktré jsou běžnou součástí zolačního systému, např. dstanční podložky), ktré jsou uvažovány hodnotou Δλ. Návrhová hodnota součntl tplné vodvost s získá buď: z dklarované hodnoty součntl tplné vodvost přvdné na podmínky použtí podl rovnc: λ λ d F + Δλ kd s hodnota Δλ, jakožto přídavná hodnota pro pravdlné tplné mosty, s získá podl článku 7.9 normy ČSN EN ISO a clkový přvodní součntl F j: F F Δθ F m F a F C F c F d F j nbo z hodnot zjštěných xprmntálně př podmínkách použtí. V přdmětné normě jsou uvdny přvodní součntl F, ktré s použjí pro různé způsoby použtí zolačních výrobků, a dál jsou popsány zásady a obcné rovnc spolčně s něktrým pokyny pro stanovní návrhových hodnot. Přvodní součntl platné pro běžně používané zolační výrobky jsou uvdny v přílohách. Tam, kd zatím nní dostatk zkušností, a přvodní součntl nlz stanovt přsně, jsou uvdny formou kvalfkovaného odhadu tak, aby byl výsldk výpočtu na straně bzpčné, tj. vypočítaný prostup tpla byl větší nž skutčný. Projktant postupuj př návrhu tloušťky zolac podl ČSN EN ISO tak, ž z hodnot dklarovaných spočítá hodnotu návrhovou, ktrá s tprv použj pro stanovní tloušťky zolac. Postup získání návrhových hodnot j dost složtý a jho vysvětlní j nad rámc této příručky. J podrobně popsán v zmňované normě. Tplná vodvost Stanovní podl normy Hodnotu stanoví Měřná ČSN EN výrobc zolac (rovnné vzorky) ČSN EN ISO 8497 (zolační pouzdra) Dklarovaná ČSN EN ISO výrobc zolac Návrhová ČSN EN ISO projktant Tab. 3 Postup stanovní tplné vodvost pro výpočt Další vlčny ovlňující tplně-tchncký výpočt Součntl přstupu tpla Clkový vnější přstup tpla j rovn součtu konvktvního a radačního přstupu tpla. Typcké hodnoty součntl přstupu tpla konvkcí jsou dány v tab. 4. Hodnoty vyšší nž 100 W/(m²K) znamnají, ž vntřní odpor př přstupu tpla j vlc nízký a můž být proto v většně výpočtů zandbán. Program IsoCal proto vntřní součntl přstupu tpla počítá pouz pro VZT potrubí. Typ proudění a typ tplonosné α cv [W/(m 2 K)] Přrozná konvkc, vzduch 3 25 Nucná konvkc, vzduch Topný olj, palvová nafta 8 30 Voda pod bodm varu, přrozně proudící Voda pod bodm varu, poháněná črpadlm Vařící voda Studná voda nucně proudící rychlostí 1 m/s Studná voda nucně proudící rychlostí 5 m/s Nasycná vodní pára Tkutý sodík nucně proudící Tab. 4 Typcké hodnoty konvktvní složky součntl přstupu tpla

9 9 Emsvta povrchu Vzájmný vztah mz nrg vyzařovanou z tělsa v formě lktromagntckého zářní a nrgí vyzařovanou absolutně črným tělsm př stjné tplotě. Povrchy s msvtou < 1 mohou být považovány za šdé povrchy, ktré mají konstantní a nměnnou pohltvost a odrazvost (msvtu) pro všchny vlnové délky a všchny směry lktromagntckého zářní. Výpočty programm IsoCal jsou provdny pro šdá tělsa a tplná radac j funkcí pouz tploty povrchu tělsa a tploty okolí. Většna nkovových povrchů má msvtu kolm hodnoty 0,94 a např. hlníková fól (lštěný povrch) 0,05. použtím vhodných pohltvých matrálů nbo konstrukcm, ktré jsou frkvnčně závslé. Tímto způsobm můžm upravovat njn pohltvost, tj. dobu dozvuku, al také potlačovat nbo zcla odstraňovat npříjmný hluk. V pórovtém matrálu j akustcká absorpc způsobna hlavně třním v pórch, tj. třním mz kmtajícím částcm a povrchm pórů. Poněvadž nrgtcká ztráta j násldkm třní úměrná délc dráhy, njvětší absorpc nastan, když bud pórovtý matrál umístěn v pozcích, kd j výchylka částc njvětší. Když dopadá zvuk na pvnou stěnu jako j např. bton, Měrná tplná kapacta výsldkm j stojatá vlna a maxma částcových výchylk budou Měrná tplná kapacta matrálu vyjadřuj množství tpla, ktré j nutné pro zvýšní tploty 1 kg matrálu o 1 K. Měrná tpl- krtcké vzdálnost, ktré musí být pokryty absorbéry, tj. vrstvam v vzdálnostch λ 1 /4, 3λ 2 /4, 5λ 3 /4, atd. od povrchu stěny. To jsou ná kapacta př konstantním tlaku s označuj s c p, př konstantním objmu potom c v tloušťk d 1 λ 1 /4, d 2 3λ 2 /4, d 3 5λ 3 /4. Stručně řčno, absorbér. Do vstupních údajů programu IsoCal s tloušťky d umístěný přímo na pvné konstrukc bud fktvně zadávají hodnoty měrné tplné kapact př konstantním tlaku. tlumt pouz ty frkvnc, kd f c/4d (c j rychlost zvuku 340 m/s. Jdnotkou jsou [J/(kg K)]. Např. tloušťka zolac 50 mm bud spolhlvě tlumt frkvnc vyšší nž 1700 Hz, tl. 100 mm pak jž od frkvnc 850 Hz. Čím Rlatvní vlhkost vzduchu vyšší j kmtočt, tím j kratší vlnová délka a lép s tlumí. Rlatvní vlhkost j podíl absolutní vlhkost vzduchu c v okolí a absolutní vlhkostí, potom ktrá by c v. stačla Do na vstupních nasycní vzduchu údajů př programu stjné tplotě c s Absorbující IsoCal s vrstva zadávají přložná hodnoty těsně k pvné měrné konstrukc tplné má kapact však př. Absolutní konstantním vlhkost tlaku. j dfnovaná Jdnotkou jako jsou obsah [J/(kg K)]. vodní jdnu nvýhodu. Abychom utluml nízké frkvnc, bylo by třba páry v objmu vzduchu [g/m 3 ]. Případně j možné rlatvní vlhkost vyjádřt jako Rlatvní podíl parcálního vlhkost tlaku vzduchu vodní páry p k parcální- nzbytná tloušťka kolm 20 cm). Proto jsou akustcké obklady použít vlm tlusté vrstvy (např. pro utlumní 500 Hz by byla mu tlaku vodní páry Rlatvní př nasycní vlhkost p s. Rlatvní j podíl vlhkost absolutní φ [-] závsí vlhkost na problmatcky vzduchu c v funkční okolí u a nízkých absolutní frkvncí. vlhkostí, Nízkofrkvnční ktrá by zdroj stačla na tplotě. S konstantním nasycní obsahm vzduchu vodní páry př stjné v vzduchu tplotě a s klsající tplotou s zvyšuj vzduchu rlatvní [g/mvlhkost. 3 ]. Případně Proto j například j možné rlatv- rlatvní pouz vlhkost vlc vyjádřt problmatcky. jako podíl parcálního tlaku vodní páry p c s. Absolutní hluku pod vlhkost 100 j db dfnovaná (např. většna jako hluku obsah z dskoték) vodní lz páry utlumt v objmu ní vlhkost vzduchu k v parcálnímu změ vlm vysoká, tlaku avšak vodní absolutní páry př vlhkost nasycní j p s. Rlatvní vlhkost φ [-] závsí na tplotě. S konstantním nízká. Po ohřátí tohoto obsahm vzduchu vodní na pokojovou páry v tplotu vzduchu s rlatvní a s klsající Naštěstí tplotou xstuj s zvyšuj možnost rlatvní vyhnout vlhkost. s takovým Proto j drahým například vlhkost výrazně sníží rlatvní př zachování vlhkost absolutní vzduchu vlhkost. v změ vlm vysoká, akustckým avšak absolutní obkladům vlhkost s vlkou j nízká. tloušťkou. Po ohřátí Použjm-l tohoto tnké vzduchu na pokojovou tplotu s rlatvní vlhkost výrazně sníží př zachování absolutní vlhkost. c p ϕ 100 % 100 % c vrstvy a umístím-l j právě do pozc výchylkového maxma vybrané frkvnc, pak bud tlumna tato vybraná frkvnc a jjí lché násobky. Akustcký obklad tdy funguj jako slktvní s p s frkvnční fltr. Na slktvním základě fungují také ostatní Tplota rosného Tplota bodu rosného bodu akustcké tlumč jako mmbrány, kmtající dsky a rzonátory. Tplota rosného bodu Tplota j tplota, rosného př ktré bodu j j vzduch tplota, nasycn př ktré vlhkostí (j dosažna nasycn 100% rlatvní vlhkostí vlhkost). (j Na dosažna obr. 8 j zobrazn 100% Výrobky rlatvní z mnrálních vlákn jsou dálním matrálm j vzduch vzájmný vztah mz vlhkost). obsahm Na obr. vodní vpravo páry v j vzduchu, zobrazn rlatvní vlhkostí a tplotou mz rosného obsahm bodu. vodní Z grafu páry j patrné, v ž vzduchu, např. oblastch rlatvní mohou pohlcovat až 100 % dopadající zvukové nrg vzájmný pro vztah zvukověpohltvé konstrukc. V vhodných frkvnčních vzduch př tplotě vlhkostí 20 C a rlatvní a tplotou vlhkost rosného 70 % (bod bodu. 1) dává Z grafu tplotu rosného bodu ž 14 např. C (bod vzduch 2). př tplotě 20 C a rlatvní vlastnostm vlhkost mnrálněvlákntých matrálů a s jjch nízkým j (α patrné, 1,0). Snížní hladny hluku v konstrukc souvsí s lastckým 70 % (bod 1) dává tplotu rosného bodu modulm 14 C pružnost (v srovnání s pěnovým plasty mají Obsah vodní páry 10 (bod 2). -3. kg/m 3 nízkou dynamckou tuhost a jsou pro akustcké účly mnohm 20 Rlatvní vlhkost vhodnější). 18 vzduchu 16 Čntl zvukové pohltvost 100% Když zvuková vlna zasáhn matrál, ktrým j např. stěna, část 14 Njobvykljší úlohou v akustc 90% místnost j utlumt něktré frkvnc nbo clý frkvnční pás. To j % zvukové nrg s odrazí, část s pohltí a část stěnou projd. 12 možné ralzovat použtím 70% vhodných pohltvých matrálů nbo konstrukcm, ktré jsou frkvnčně Čntl zvukové pohltvost j vzájmný vztah mz zvukovou 10 závslé. Tímto způsobm 60% můžm upravovat njn pohltvost, tj. dobu dozvuku, al také potlačovat nbo 50% 8 zcla odstraňovat npříjmný 40% hluk. nrgí, ktrá j pohlcna a prochází stěnou a zvukovou nrgí, ktrá na stěnu dopadá. Čntl zvukové pohltvost s zvyšuj 6 30% 20% V pórovtém matrálu j akustcká absorpc s frkvncí způsobna zvuku a hlavně také s tloušťkou třním v matrálu, pórch, tj. zjména třním př mz 4 10% kmtajícím částcm a povrchm pórů. Poněvadž nžších frkvncích. nrgtcká Žádná ztráta pohltvost j násldkm odpovídá třní čntl úměrná zvukové délc 2 dráhy, njvětší absorpc nastan, když bud pohltvost pórovtý matrál 0. Maxmální umístěn pohltvost, v pozcích, např. kd otvřným j výchylka oknm, částc 0 njvětší. odpovídá kofcntu absorpc 1. Matrály s porézním povrchm C mají vysoký čntl zvukové pohltvost, zatímco tvrdé a npórovté Když dopadá zvuk na pvnou stěnu jako j např. matrály bton, jsou výsldkm charaktrstcké j stojatá nízkým vlna a čntlm maxma zvukové částcových Obr. 8 Závslost vlhkost vzduchu na tplotě výchylk budou v vzdálnostch λ 1 /4, 3λ 2 /4, pohltvost. 5λ 3 /4, atd. od povrchu stěny. To jsou krtcké vzdálnost, Čntl zvukové ktré pohltvost musí být pokryty absorbéry, tj. vrstvam tloušťk d 1 λ 1 /4, d 2 3λ 2 /4, d 3 5λ 3 /4. Stručně řčno, absorbér tloušťky d umístěný přímo na pvné Njobvykljší úlohou v akustc místnost j utlumt něktré Zvukověpohltvé konstrukc bud vlastnost fktvně dsk tlumt Orstch, pouz ty ktré frkvnc, lz použít kd f c/4d (c j rychlost zvuku 340 m/s. Např. tloušťka zolac 50 mm bud spolhlvě tlumt frkvnc vyšší nž frkvnc nbo clý frkvnční pás. To j možné ralzovat do skladby prothlukové ochrany, jsou udány čntl zvukové 1700 Hz, tl. 100 mm pak jž od frkvnc 850 Hz. Čím vyšší j kmtočt, tím j kratší vlnová délka a lép s tlumí. Absorbující vrstva přložná těsně k pvné konstrukc má však jdnu nvýhodu. Abychom utluml nízké

10 10 pohltvost α pro tř tloušťky a pro šst základních oktávových pásm. Podl známého hlukového spktra lz pak navrhnout skladbu prothlukových opatřní, kd dsky Orstch jsou jn jho součástí. Výsldný útlum j pak závslý na clé navržné skladbě (podkonstrukc, závěsy, uložní) a vlastním provdní a prostorové člntost. Obcně s dá říc, ž vzduchovou nprůzvučnost mají vyšší konstrukc s vyšší plošnou hmotností, proto v většně případů lép tlumí zolac s vyšší objmovou hmotností, např. dsky Orstch 65, 90, 110, nžl zolac s nžší objmovou hmotností, např. Orsk, UNI, Orstch 45. Obr. 9 Průběh čntl zvukové pohltvost dsk Orstch Frkvnc Hz mm 0,09 0,18 0,47 0,83 0,99 0,90 ORSTECH mm 0,27 0,49 0,89 0,92 0,95 0, mm 0,33 0,76 0,90 0,92 0,93 0,98 40 mm 0,10 0,24 0,60 0,87 0,96 0,94 ORSTECH mm 0,36 0,50 0,81 0,79 0,92 0, mm 0,41 0,60 0,84 0,86 0,94 0,95 40 mm 0,13 0,31 0,69 0,79 0,90 0,93 ORSTECH mm 0,37 0,50 0,59 0,72 0,83 0, mm 0,43 0,54 0,65 0,77 0,89 0,91 40 mm 0,16 0,36 0,51 0,72 0,83 0,89 ORSTECH mm 0,34 0,48 0,61 0,75 0,86 0, mm 0,36 0,44 0,60 0,66 0,84 0,86 Tab. 5 Čntl zvukové pohltvost α pro kolmý dopad vln dl ČSN ISO

11 11 Výpočtní moduly 1. VÝPOČET TEPELNÝCH ZTRÁT Tplo s vždy přnáší z tpljší látky do látky chladnější, jakml jsou dvě látky s různým tplotam oddělny vrstvou matrálu (stěnou). Pokud j dělící stěna vlm málo zolovaná dochází k rlatvně rychlému přnosu tpla. Užtí matrálů s dobrým zolačním vlastnostm a zvyšování tloušťky zolac značně snžuj tplnou ztrátu. Výpočt tplné ztráty j provdn pro staconární 1-D přnos tpla. Programm IsoCal mohou být řšny výpočty potrubí, kruhových č čtyřhranných vzduchovodů ploch. Za krtéra návrhu j možné zvolt z tří výpočtních přístupů: daná tloušťka zolac, njvyšší povrchová tplota maxmálně dovolná tplná ztráta. Povrchová tplota Vyhláška č. 193/2007 Sb. říká, ž jakýkolv rozvod tpla pro vytápění, přípravu tplé vody č pro tchnologcké účly, jhož tplota j vyšší nž 40 C (a nslouží-l toto zařízní k tmprování prostorů), musí být opatřn tplnou zolací. V 5, odst. 3 stanovuj násldující: Tplná zolac u vntřních rozvodů s tplonosnou látkou do 115 C s navrhuj tak, ž jjí povrchová tplota j o méně nž 20 K vyšší oprot tplotě okolí a u vntřních rozvodů s tplonosnou látkou nad 115 C o méně nž 25 K oprot tplotě okolí. Povrchové tplotě s věnuj ČSN (Konstrukc a výstroj kotlů). Norma stanovuj pro část kotlů a potrubí maxmální povrchovou tplotu 50 C př tplotě ovzduší 25 C. Př jné tplotě okolního vzduchu j přípustný rozdíl mz tplotou vnějšího povrchu zolac a okolního vzduchu maxmálně 25 C. Jdná s tdy o stjné znění jako přdpsuj vyhláška 193 pro tplotu látky vyšší nž 115 C s tím rozdílm, ž norma toto krtérum požaduj u vntřních vnkovních zařízní č rozvodů, na rozdíl od vyhlášky, ktrá v 5, odst. 3 hovoří pouz o vntřních rozvodch. Norma ČSN dál uvádí, ž v místch tplných mostů s přpouští vyšší rozdíl mz tplotou povrchu zolac a tplotou okolního vzduchu a to podl způsobu provdní, ktrý j nutný pro samotnou stavbu parních nbo horkovodních kotlů a potrubí. Místa s povrchovou tplotou vyšší nž 70 C j nutno chránt prot dotku osob. Pokud povrchovou tplotu na tuto hodnotu nsníží zolac, tak j nutné udělat jné mchancké úpravy, ktré zabrání dotyku osob s horkým povrchm. V němcké normě o zolování lktrárnských komponnt AGI Q 101 j tato maxmální povrchová tplota nžší, pouz 60 C. Pokud by bylo nutné přstoupt k kontrol vypočítané povrchové tplotě zolovaných kotlů a potrubí měřním, tak toto měřní nsmí být ovlvněno sáláním jakéhokolv tplného zdroj, tj. an slunčním zářním. J to z toho důvodu, ž oslunění dokáž v njtpljších dnch snadno zvýšt povrchovou tplotu nad 50 C. V ČSN (Výpočt tplné zátěž klmatzovaných prostorů) j možné s pro njtpljší dny v roc najít rovnocnnou slunční tplotu, např. pro tplotu vzduchu 30 C, vodorovnou plochu a pro 13 h j to povrchová tplota 62 C! Pro svslou plochu orntovanou např. na jh a 12 h j to jn 52 C. U povrchového opláštění plchm bud povrchová tplota jště vyšší. Povrchová tplota j mmo tloušťky zolační vrstvy ovlvněna mnoha dalším čntl. Výrazný vlv má povrchová úprava opláštění (lsklý hlníkový povrch s nízkou msvtou má vyšší povrchovou tplotu nž tmavý nkovový hrubozrnný povrch s msvtou blízkou 1). Mz další vlvy patří sálání okolních tpljších ploch, crkulac vzduchu okolo povrchu zolac, vdní tpla do konstrukc zolac nosným prvky tchnologckého zařízní, kvalta provdní zolatérské prác, atd. Povrchová tplota j z těchto důvodů obtížně garantovatlná hodnota a nmusí být spolhlvým ukazatlm jakost zolac. Nní-l návrh zolac podřízn z nějakých důvodů jným požadavkům a povrchová tplota j proto jdným krtrm, provádí s výpočt v přvážné většně případů pro ltní období. Pro návrh zařízní v xtréru slouží místní klmatcká data založná na ročních xtrémch např. ltní výpočtová tplota 30 C. Pro výpočt konvkční složky součntl přstupu tpla j vhodné do příslušného výpočtu zadávat spíš nžší rychlost proudění vzduchu. Čím vyšší rychlost větru s do výpočtu zadá, tím dojd k většímu přstupu tpla z povrchu do okolí s násldkm nžší povrchové tploty. Průměrná rychlost větru j pro Čskou rpublku mz 3 4 m/s, pro krtérum povrchové tploty s však zadává bzvětří. Za bzvětří s vyrovnává konvktvní složka součntl přstupu tpla pro nucné proudění (způsobné větrm) s součntlm přstupu tpla pro přrozné proudění (vznkn důsldkm rozdílných hustot vzduchu způsobných tplotním rozdíly). Vyrovnání vlkost těchto dvou součntlů j závslé na tplotě okolního vzduchu a na tloušťc navržné zolac; v většně případů k vyrovnání dojd př rychlostch větru mz 0,5 1 m/s (čím větší tloušťka zolac a nžší rozdíl tplot tplonosné látky a okolního vzduchu, tím nžší rychlost větru, př ktré dojd k vyrovnání součntlů). Případně j vhodné výpočt pro zařízní v xtréru provést pro vntřní (přrozné) proudění. Př návrhu zolac pro zařízní v ntréru s vychází z vntřních návrhových tplot (j-l budova vybavna vzduchotchnkou) nbo j nutné provést odhad těchto vntřních tplot. Njvětší tloušťka zolac bud vždy vycházt v prostorách, kd j tplota njvyšší. U strojovn a kotln j potřba v ltním období počítat s mnmální tplotou v místnost 35 C. Správný odhad tploty okolního vzduchu j př návrhu tloušťky zolac na krtérum povrchové tploty rozhodující. U tplných zolací chladcích rozvodů a zařízní (u tzv. chladových zolací) musí být povrchová tplota vyšší nž j tplota rosného bodu okolního vzduchu. Jnak vodní pára z okolního vzduchu, ktrá s dostan k chladnému povrchu zařízní č potrubí, zkondnzuj a způsobí odkapávání z povrchu zolac. Stál kapající kondnzát j vlm vážným problémm, protož můž narušt pracovní ržmy, způsobt stavbní vady, koroz, atd. U chladcích zařízní j tdy výběr druhu zolačního matrálu a výpočt jho správné tloušťky důlžtou prací projktanta. Př návrhu z hldska zamzní kondnzac s volí kombnac njvyšší tploty vzduchu a njvyšší rlatvní vlhkost, ktrá s v prostoru můž vyskytnout. Volí s ta kombnac, ktrá dá njvyšší parcální tlak.

12 12 Modul tplná ztráta Tnto výpočtní modul spočítá tplnou ztrátu s zolací bz a porovná tyto dva výsldky v procntch vyjádří tzv. nrgtckou úsporu zolovaného potrubí. Program dál spočítá součntl přstupu tpla vně, povrchovou tplotu zolac, tplotu mz zolačním vrstvam, clkovou tplnou ztrátu pro danou délku potrubí nbo danou plochu plošného povrchu. Program spočítá součntl prostupu tpla U a porovná jj s požadavky vyhlášky 193/2007 Sb. Pro krtérum njvyšší povrchové tploty a maxmální tplné ztráty vypočt požadovanou tloušťku zolac a navrhn vhodnou tloušťku zolac, ktrá s standardně vyrábí. Programm j dál možné spočítat nrgtckou ztrátu a náklady na nrg pro danou délku potrubí č plochu povrchu a zohldnt vlv tplných mostů způsobných podkonstrukcm, závěsy, armaturam č přírubam podl postupu uvdným v ČSN EN ISO Příklad 1 Izolac potrubí Navrhnět tloušťku zolac tplovodního potrubí vdného vytápěnou halou podl vyhlášky 193/2007 Sb. Topná voda o tplotě 90 C v vdna potrubím DN 50, tplota okolního vzduchu j 15 C, zolac oplchována hlníkovým plchm. Řšní: Aktvujt výpočt pro urční tplné ztráty konou v lvém dolním rohu nbo v hlavním mnu Zobrazt Tplná ztráta. V panlových nástrojích klknět na tlačítko Otvř s formulář pro zadávání vstupních hodnot (obrázk níž). Zadám vpravo vstupní hodnoty (uvdny napravo od obrázku). V prvním kroku zvolím tloušťku zolačního pouzdra Orstch např. 40 mm. Vstupní hodnoty Typ Potrubí Krtérum Daná tloušťka zolac Izolační produkt Izolační pouzdro Vnější povrch. úprava Hlníkový plch (ε 0,13) Tplota látky 90 C Okolní tplota 15 C Prostřdí Vntřní (přrozné proudění) Výsldky: Součntl prostupu tpla zolovaného potrubí U 0,30 W/ (m K) > 0,27 W/(m K) pro DN 40 až 65 > nsplňuj požadavky vyhlášky (nutno navrhnout větší tloušťku zolac). 2. krok zvolna tloušťka zolac 50 mm výsldky: Součntl prostupu tpla zolovaného potrubí U 0,26 W/ (m K) 0,27 W/(m K) pro DN 40 až 65 > splňuj požadavky vyhlášky. Povrchová tplota zolac 24,3 C Tplná ztráta 19,7 W/m Součntl přstupu tpla vně 4,2 W/(m 2 K) Tplná ztráta bz zolac (ε 0,5) 161,8 W/m Enrgtcká úspora zolovaného potrubí 88 % ZÁVĚR: Pro splnění vyhlášky 193/2007 Sb. j nutné pro dané potrubí navrhnout tloušťku zolac 50 mm.

13 13 Příklad 2 Stěna zásobníku Navrhnět tloušťku zolac pro stěnu zásobníku, j-l požadovaná max. tplná ztráta touto stěnou 100 W/m 2. Uvntř nádrž j horká voda o tplotě 150 C, stěna zásobníku j ochlazována vnějším prostřdím (rychlost větru 5 m/s, výpočtová vnější tplota -15 C). Izolační dsky jsou oplchovány poznkovaným plchm. Řšní: Aktvujt výpočt pro urční tplné ztráty konou v lvém dolním rohu nbo v hlavním mnu Zobrazt Tplná ztráta. V panlových nástrojích klknět na tlačítko Otvř s formulář pro zadávání vstupních hodnot (obrázk níž). Zadám vpravo vstupní hodnoty (uvdny napravo od obrázku). V prvním kroku zvolím tloušťku zolačního pouzdra Orstch např. 40 mm. Vstupní hodnoty Typ Potrubí Krtérum Daná tloušťka zolac Izolační produkt Orstch 90 Vnější povrch. úprava Poznkovaný plch (ε 0,26) Tplota méda 150 C Okolní tplota -15 C Prostřdí Vnější (nucné proudění) Rychlost větru 5 m/s Výsldky: Výpočt tplné ztráty Požadovaná tl. zolac Standardní tl. zolac Tloušťka zolac 69 mm 80 mm Povrchová tplota zolac -4,9 C -6,2 C Tplná ztráta 100,0 W/m 2 86,9 W/m 2 Souč. přstupu tpla vně 9,9 W/(m 2 K) 9,9 W/(m 2 K) Tplná ztráta bz zolac (ε 0,5) 2244 W/m W/m 2 Enrgtcká úspora zolované plochy 96 % 96 % Závěr: Pro požadovanou max. tplnou ztrátu stěny zásobníku 100 W/m2 j mnmální tloušťka zolac 80 mm.

14 14 Příklad 3 Vlv typu opláštění na tplnou ztrátu a povrchovou tplotu V násldujícím příkladě s ukážm, jaký vlv na výpočt má zvolný typ opláštění a také volba okrajových podmínk okolního prostřdí. Mějm potrubí DN 100 délky 10 m, v ktrém protéká voda o tplotě 90 C, opatřné zolací Orstch LSP H. Stanovt povrchovou tplotu, tplnou ztrátu a vnější součntl přstupu tpla pro dvě varanty zadání. V 1. varantě použjt různé povrchy opláštění (msvta 0,05 0,94) a tplotu okolního vzduchu 25 C, v druhé opláštění poznkovaným plchm, tplotu okolního vzduchu 8 C a rychlost větru 0,1 5 m/s. Řšní: Aktvujt výpočt pro urční tplné ztráty konou v lvém dolním rohu nbo v hlavním mnu Zobrazt Tplná ztráta. Pro zadání vstupních dat klknět v horních panlch nástrojů na tlačítko Vstupní. Vstupní hodnoty Potrubí DN 100 délky 10 m Tplota méd 90 C Izolac Orstch LSP H Výsldky - varanta 1: Různý typ opláštění (rozdílná msvta povrchu 0,05 0,94) Okolní tplota: 25 C Povrch zolac ε [-] Lsklá hlníková fól 0,05 Hlníkový plch 0,13 Nrzový plch 0,15 Hlníkoznkový plch 0,18 Poznkovaný plch 0,26 Poznk. plch zaprášný 0,44 Nátěr, bílý 0,85 PVC 0,90 Nátěr, črný 0,92 Mnrální vlna 0,94 Poznámka: Konvktvní součntl přstupu tpla α cv nní přímo závslý na msvtě. J závslý na tplotě povrchu. Tím, ž s tplota povrchu mění s msvtou, tak s npřímo npatrně mění konvktvní složka součntl přstupu tpla.

15 15 Výsldky - varanta 2: Různá rychlost větru: (0,1 5 m/s): Tplota vnějšího vzduchu: 8 C Poznkovaný plch: ε 0,26 Závěr: Varanta 1: S vzrůstající msvtou povrchu s snžuj tplota povrchu, al zárovň s tím zvyšuj tplná ztráta. J to tím, ž s zvyšuj součntl přstupu tpla sáláním α r (z povrchu s vyzáří větší množství tpla). Varanta 2: S zvyšující s rychlostí větru s snžuj tplota povrchu, zvyšuj s tplná ztráta a výrazně s zvyšuj konvktvní součntl přstupu tpla α cv.

16 16 Příklad 4 Vlv okolního prostřdí na povrchovou tplotu a tplnou ztrátu Mějm 130 C horkovod DN 200 z oclového potrubí zolovaného rohoží Orstch DP 65 tloušťky 50 mm. Srovnjt povrchové tploty a tplné ztráty př vdní potrubí násldujícím prostřdím: vnkovním zmním prostřdím př vnější výpočtové tplotě -12 C a průměrné rychlost větru 3,5 m/s, vnkovním ltním prostřdím př tplotě vzduchu +30 C a rlatvním bzvětří 1 m/s a v kotlně, kd s uvažuj s ltní tplotou 35 C. Dál spočítjt mnmální tloušťku zolac, chcm-l, aby povrchová tplota byla nžší nž 50 C. Ktrý z těchto tří případů bud pro návrh mnmální tloušťky zolac, jako ochrana přd popálním, rozhodující? Řšní: Aktvujt výpočt pro urční tplné ztráty konou v lvém dolním rohu nbo v hlavním mnu Zobrazt Tplná ztráta. Pro zadání vstupních dat klknět v horních panlch nástrojů na tlačítko Vstupní. Otvř s formulář pro zadávání vstupních hodnot (vz. obrázk níž). Vstupní hodnoty Průměr potrubí 219 mm Tloušťka zolac 50 mm Izolační produkt Orstch DP 65 Povrch Nrzový plch Emsvta povrchu 0,15 Tplota méda 130 C Okolní tplota -12 / 15 / 30 C 1. vnější (rychlost větru 3,5 m/s ) Prostřdí 2. vnější (rychlost větru 1 m/s) 3. vntřní (přrozné proudění) Výsldky: Okolní tplota [ C] Povrchová tplota [ C] Tplná ztráta [W/m] Součntl přstupu tpla vně α [W/(m 2 K)] Tplná ztráta nzolovaného potrubí [W/m] Tloušťka zolac pro max. povrchovou tplotu 50 C [mm] -12-8,8 101,0 31, , ,8 75,0 11, , ,2 66,2 4, ,0 Závěr: Z tabulky j patrné, ž povrchová tplota zolac j u potrubí njvyšší v ltním období, zjména u rozvodů umístěných v ntréru, kd j mnmální proudění vzduchu okolo zolovaného zařízní (kotlny, výměníkové stanc, strojovny, apod). Z toho plyn, ž tloušťku zolac př výpočtu maxmální povrchové tploty navrhujm pro njnpříznvější případ tj. ltní období, ntrér. Pokud j výpočtovým krtérm tplná ztráta, pak j rozhodující vnější výpočtová tplota podl tplotních oblastí (vz tab. 3 v Příloz).

17 17 Příklad 5 Maxmální povrchová tplota kouřovodu Oclovým kouřovodm o průměru 350 mm s odvádí spalny o tplotě 400 C. Navrhnět tloušťku tplné zolac tak, aby tplota vnějšího povrchu npřkročla max. dovolnou tplotu pro vntřní zařízní dl vyhlášky 193. Délka kouřovodu j 20 m, pokls tploty spaln 2 K na mtr. V místnost j tplota okolního vzduchu 25 C. Řšní: Aktvujt výpočt pro urční tplné ztráty konou v lvém dolním rohu nbo v hlavním mnu Zobrazt Tplná ztráta. V panlových nástrojích klknět na tlačítko Otvř s formulář pro zadávání vstupních hodnot (obrázk níž). Vstupní hodnoty I Průměr potrubí 350 mm Délka potrubí 20 m Krtérum Maxmální povrchová tplota Povrchová tplota 50 C Izolační produkt Orstch DP 100 Vnější povrchová úprava Nrzový plch Emsvta povrchu 0,15 Tplota méda 400 C Okolní tplota 25 C Prostřdí Vntřní (přrozné proudění) Mzvýsldky: Nutná tloušťka zolac: 177 mm Tplná ztráta: 225 W/m Souč. přstupu tpla vně: 4,1 W/(m 2 K) Nyní s opět přpnm do vstupních dat a za kalkulační krtérum zvolím danou tloušťku zolac. Zd jž mám možnost pracovat s dvěma typy produktů. Za první zvolím Orstch DP 100 v tloušťc 80 mm. Za druhý zolační produkt zvolím Orstch DP 80 v tloušťc 100 mm. Clková tloušťka zolac j tdy 180 mm, povrchová tplota by měla být 50 C. Nbud-l, v 2. kroku navýším zolační tloušťku. Výsldky: Vstupní hodnoty II Průměr potrubí 350 mm Délka potrubí 20 m Krtérum Daná tloušťka zolac Povrchová tplota 50 C Izolační produkt 1 Orstch DP 100 tl. 80 mm Izolační produkt 2 Orstch DP 80 tl. 100 mm Vnější povrchová úprava Nrzový plch Emsvta povrchu 0,15 Tplota méda 400 C Okolní tplota 25 C Prostřdí Vntřní (přrozné proudění) Povrchová tplota zolac 49,7 C Tplota mz vrstvou 1 a 2 255,6 C Tplná ztráta Součntl prostupu tpla zolovaného potrubí Tplná vodvost 1. vrstvy zolac Tplná vodvost 2. vrstvy zolac Součntl přstupu tpla vně Clková tplná ztráta Tplná ztráta bz zolac (ε 0,5) Clková tplná ztráta bz zolac 223,7 W/m 0,60 W/(m K) 0,091 W/(m K) 0,056 W/(m K) 4,1 W/(m 2 K) 4473 W Enrgtcká úspora zolovaného potrubí 98 % 9752 W/m W Závěr: Pro udržní povrchové tploty zolovaného kouřovodu max. na 50 C jsou navržny dvě vrstvy zolac a to jako první vrstva rohož Orstch DP 100 s objmovou hmotností 100 kg/m 3 v tloušťc 80 mm a jako druhá vrstva rohož Orstch DP 80 s OH 80 kg/m 3 v tloušťc 100 mm. Povrch zolac j opatřn oplchováním. Pro takto vysoké tploty méda má na povrchovou tplotu vlký vlv správné zadání msvty. Pokud by potrubí nbylo oplchováno, povrchová tplota s sc výrazně sníží (na 37 C), al tplná ztráta s zvýší (na 252,3 W/m).

18 18 Příklad 6 Vlv tplných mostů Měděné potrubí vytápěcí soustavy o průměru 35 x 1,5 mm a délc 5 m má tplotu 75 C. Určt tplnou ztrátu nzolovaného potrubí a srovnjt s stjným potrubím zolovaným zolačním pouzdrm Orstch (opatřné hlníkovým polpm). Dál srovnjt tyto tplné ztráty s potrubím, na ktrém bud jdn nzolovaný kulový kohout. Tloušťka zolac j 30 mm, tplota okolí 15 C. Spočítjt náklady na tyto tplné ztráty, j-l cna 1 kwh tpla 2 Kč. Provozní doba j rovna délc topné szóny (222 dnů). Jaká j nutná tloušťka zolac pro splnění požadavky vyhlášky 193? Do výpočtu zahrňt tloušťku stěny potrubí. Řšní: Aktvujt výpočt pro urční tplné ztráty konou v lvém dolním rohu nbo v hlavním mnu Zobrazt Tplná ztráta. Pro zadání vstupních dat klknět v horních panlch nástrojů na tlačítko Vstupní. Otvř s formulář pro zadávání vstupních hodnot (vz. obrázk níž). Tplný odpor potrubí bud v srovnání s účnkm zolac mnmální, proto j možné jj př výpočtu zandbat. Avšak abychom s ukázal možnost zadání vrstvy užvatlsky dfnovaného matrálu, zadám s z cvčných důvodů stěnu měděného potrubí jako 1. vrstvu. Postup zadání Jného produktu j patrný na spodních dvou oknch na přdchozí straně a na násldujícím obrázku. Tplně-zolační vlastnost matrálu s zadávají třm nbo čtyřm hodnotam součntl tplné vodvost pro příslušné tploty (podl ČSN EN s udávají dklarované lambdy z tchnckého lstu výrobc). Stjným způsobm j možné zadat jakýkolv stavbní matrál (např. jakoukolv zolac), ktrá má s vzrůstající tplotou zvyšující s součntl tplné vodvost. Vstupní hodnoty Průměr potrubí 35 x 1,5 mm, př zadání stěny matrálu jako 1. vrstvy j nutné tloušťku stěny potrubí odčíst, průměr potrubí v našm případě tdy 32 mm Délka potrubí 5 m Kalkulační krtérum Daná tloušťka zolac 1. zolační vrstva Měděné potrubí tl. 1,5 mm 2. zolační vrstva Izolační pouzdro Orstch tl. 30 mm Vnější povrchová úprava Hlníková fól lsklá Emsvta povrchu 0,05 Tplota méda 75 C Okolní tplota 15 C Prostřdí Vntřní (přrozné proudění) Doplň. vybavní Kulový kohout; 1 ks Provozní doba 222 dnů pro Brno > 5328 h/rok (př npřruš. vytápění) Náklady na kwh nrg 2,0 Kč

19 19 Nzolovaný vntl zvolím výběrm z rozbalovacího sznamu přídavného vybavní z prostřdního zadávacího sloupc dol. Ekvvalntní délka s automatcky spočítá podl dmnz potrubí a typu přídavného vybavní dl tab. 2 v Příloz na straně 41. Ekvvalntní délku j také možné zadat přímo pro Typ dfnovaný užvatlm. Výsldky: Povrchová tplota zolac 25,8 C Tplota mz vrstvou 1 a 2 75,0 C Tplná ztráta zolovaného potrubí 14,1 W/m Součntl prostupu tpla zolovaného potrubí 0,23 W/(m K) Tplná vodvost 1. vrstvy (měděné trubky) 372 W/(m K) Tplná vodvost 2. vrstvy (zolac) 0,045 W/(m K) Souč. přstupu tpla vně 4,4 W/(m 2 K) Clková tplná ztráta zolovaného potrubí 70 W Tplná ztráta nzolovaným kulovým kohoutm 31 W Clková tplná ztráta zahrnující vlv tplného mostu (KK) 101 W Roční ztráty nrg 538 kwh/rok Roční náklady na nrg 1076 Kč/rok Tplná ztráta bz zolac (msvta 0.26) 61,2 W/m Clková tplná ztráta bz zolac 306 W Enrgtcká úspora zolovaného potrubí 77 % Roční ztráta nrg bz zolac 1630 kwh/rok Roční náklady na nrg bz zolac 3259 Kč/rok Součntl prostupu tpla zolovaného potrubí U 0,23 W/m K > 0,18 W/(m K) pro DN 32 > nsplňuj požadavky vyhlášky. Pro splnění krtéra U, dfnovaného vyhláškou, by bylo nutné navrhnout tloušťku zolac 60 mm. Závěr: Z výsldků j patrné jaký vlký význam má zolac vntlů, přírub č jných doplňkových vybavní. V uvdném případě má nzolovaný kulový kohout stjnou tplnou ztrátu jako 2 m zolovaného potrubí. S rostoucí tplotou s tnto poměr dál zvyšuj.

20 20 2. ZMĚNA TEPLOTY V POTRUBÍ Pomocí tohoto výpočtního modulu j možné spočítat tplotní změnu tplonosné látky proudící potrubím nbo vzduchovodm vlvm tplné ztráty po úsku. Program počítá tplnou ztrátu (jdnak každého zadaného jdnotlvého úsku zvlášť a jdnak clkovou v [W] a také průměrnou z všch úsků dohromady v [W/m]), výstupní tplotu, vntřní a vnější součntl přstupu tpla (lz zadat konkrétní hodnoty). Dál j možné zahrnout do výpočtu nrgtckou ztrátu a náklady na nrg. Výpočty mohou být provdny pro maxmálně 20 úsků. Příklad 7 Chladnutí páry v parovodu Navrhnět tloušťku zolac parovodu tak, aby na konc 800 m potrubí byla tplota páry mnmálně 210 C. V parovodu 159 x 4,5 mm proudí 13 t páry za hodnu, u zdroj páry j tplota 220 C, přtlak páry j 2,05 MPa. Uvažujt s výpočtovou vnější tplotou pro Tplc (dl tab. 3 t -12 C), rychlost větru 5 m/s. Oplchování poznkovaným plchm. Řšní: Aktvujt výpočt pro urční změny tploty v potrubí konou v lvém dolním rohu nbo v hlavním mnu Zobrazt Změna tploty v potrubí. V horních panlch nástrojů klknět na tlačítko Otvř s formulář pro zadávání vstupních hodnot (pravý obrázk na další straně). Zd zadám paramtry páry a klnutím na tlačítko Nový úsk vyvolám formulář pro zadání údajů pro jdnotlvé úsky (lvý obrázk na násldující straně). Páru j nutno zadat jako užvatlm dfnované médum. J to z toho důvodu, ž udávat přímo do programu unvrzální vlastnost páry by nodpovídalo skutčnost a výpočt by tak mohl být vlc npřsný. Měrná tplná kapacta páry a jjí hustota j slně závslá na tplotě a tlaku páry. Proto j nutné s v parních tabulkách tyto hodnoty vyhldat. Jako orntační tabulku lz použít tab. 15 a 16 v příloz na str. 53 a 54, ovšm vřl doporučuj násldující odkaz, na ktrém vám algortmus na základě zadané tploty a tlaku (např. absolutního) vypočítá všchny ostatní důlžté vlastnost přhřáté páry. Do výpočtu s zadává měrná tplná kapacta př konstantním tlaku c p. Vstupní hodnoty Průměr potrubí 159 mm Délka potrubí 800 m 1. zolační vrstva Izolační pouzdro Orstch bz hlníkového polpu tl. 60 mm 2. zolační vrstva Lamlová rohož Orstch LSP H tl. 100 mm Vnější povrchová úprava Poznkovaný plch Emsvta povrchu 0,26 Okolní tplota -12,0 C Prostřdí Vnější (nucné proudění) Rychlost větru 5,0 m/s Průtok méda do úsku 1290 m 3 /h Hmotnostní průtok páry pro 220 C M 13 t/h kg/h / 10, m 3 /h Vlastnost přhřáté páry: Tplota páry [ C] Přtlak páry [MPa] Hustota [kg/m³] Měrná tplná kapacta [J/kgK] 220 1,95 10, ,5 Výsldky: Názv úsku Výstupní tplota Tplná ztráta Souč. přstupu tpla vně Clková tplná ztráta Průměrná tplná ztráta parovod 213,9 C W 41,8 W/(m 2 K) 63,4 kw 79,2 W/m Závěr: Pro udržní tploty 210 C na výstupu j navržno clkm 160 mm zolac. Jako první vrstva j použto zolační pouzdro Orstch bz polpu v tloušťc 60 mm a jako druhá vrstva lamlová rohož na vyztužné hlníkové fól Orstch LSP H v tloušťc 100 mm.

1. Okrajové podmínky pro tepeln technické výpo ty

1. Okrajové podmínky pro tepeln technické výpo ty 1. Okrajové podmínky pro tpln tchncké výpo ty Správné stanovní okrajových podmínk j jdnou z základních součástí jakéhokol tchnckého výpočtu. Výjmkou njsou an tplně tchncké analýzy. V násldující kaptol

Více

Vliv prostupů tepla mezi byty na spravedlivost rozúčtování nákladů na vytápění

Vliv prostupů tepla mezi byty na spravedlivost rozúčtování nákladů na vytápění Vlv prostupů tpla mz byty na spravdlvost rozúčtování nákladů na vytápění Anotac Fnanční částky úhrady za vytápění mz srovnatlným byty rozpočítané frmam používajícím poměrové ndkátory crtfkované podl norm

Více

Měrná vnitřní práce tepelné turbíny při adiabatické expanzi v T-s diagramu

Měrná vnitřní práce tepelné turbíny při adiabatické expanzi v T-s diagramu - 1 - Tato Příloha 307 j součástí článku: ŠKORPÍK, Jří. Enrgtcké blanc lopatkových strojů, Transformační tchnolog, 2009-10. Brno: Jří Škorpík, [onln] pokračující zdroj, ISSN 1804-8293. Dostupné z http://www.transformacn-tchnolog.cz/nrgtckblanc-lopatkovych-stroju.html.

Více

M ě ř e n í o d p o r u r e z i s t o r ů

M ě ř e n í o d p o r u r e z i s t o r ů M ě ř n í o d p o r u r z s t o r ů Ú k o l : Proměřt sadu rzstorů s nznámým odporm různým mtodam a porovnat přsnost jdnotlvých měřní P o t ř b y : Vz sznam v dskách u úlohy na pracovním stol Obcná část:

Více

Úloha 1 Přenos tepla

Úloha 1 Přenos tepla SF Podklady pro cvční Úloa 1 Přnos tpla Ing. Kaml Staněk 09/010 kaml.stank@fsv.cvut.cz 1 Základní pojmy 1) Tplota Míra kntcké nrg částc látky. Jdnotka klvn [K] nbo stupň Clsa [ C] ( C) T(K) 7315 (1.1)

Více

PŘÍKLAD 2 1. STANOVENÍ ÚSPOR TEPLA A ROČNÍ MĚRNÉ POTŘEBY TEPLA 1.1. GEOMETRICKÉ VLASTNOSTI BUDOVY 1.2. CHARAKTERISTIKA STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ

PŘÍKLAD 2 1. STANOVENÍ ÚSPOR TEPLA A ROČNÍ MĚRNÉ POTŘEBY TEPLA 1.1. GEOMETRICKÉ VLASTNOSTI BUDOVY 1.2. CHARAKTERISTIKA STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ PŘÍKLAD 2 1. STANOVENÍ ÚSPOR TEPLA A ROČNÍ MĚRNÉ POTŘEBY TEPLA pro clkové zatplní panlového domu Běhounkova 2457-2462, Praha 5 Objkt má dvět nadzmní podlaží a jdno podlaží podzmní, částčně pod trénm. Objkt

Více

Aplikace VAR ocenění tržních rizik

Aplikace VAR ocenění tržních rizik Aplkac VAR ocnění tržních rzk Obsah: Zdroj rzka :... 2 Řízní tržního rzka... 2 Měřní tržního rzka... 3 Modly... 4 Postup výpočtu... 7 Nastavní modlu a gnrování Mont-Carlo scénářů... 7 Vlčny vyjadřující

Více

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební. Laboratoře TZB. Ing. Daniel Adamovský, Ph.D. Katedra TZB, fakulta stavební, ČVUT v Praze

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební. Laboratoře TZB. Ing. Daniel Adamovský, Ph.D. Katedra TZB, fakulta stavební, ČVUT v Praze ČESKÉ YSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ PRAZE Fakulta stavbní Laboratoř TZB Cvční č. 3 Stanovní účnnost výměníku ZZT Ing. Danl Adamovský, Ph.D. Katdra TZB, fakulta stavbní, ČUT v Praz Praha 2011 Evropský socální fond

Více

Úloha č. 11. H0 e. (4) tzv. Stefanův - Bo1tzmannův zákon a 2. H λ dλ (5)

Úloha č. 11. H0 e. (4) tzv. Stefanův - Bo1tzmannův zákon a 2. H λ dλ (5) pyromtrm - vrz 01 Úloha č. 11 Měřní tplotní vyzařovací charaktristiky wolframového vlákna žárovky optickým pyromtrm 1) Pomůcky: Měřicí zařízní obsahující zdroj lktrické nrgi, optický pyromtr a žárovku

Více

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ IZOLAČNÍ MATERIÁLY M02 TECHNICKÉ IZOLACE

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ IZOLAČNÍ MATERIÁLY M02 TECHNICKÉ IZOLACE VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ RADEK STEUER, HANA KMÍNOVÁ IZOLAČNÍ MATERIÁLY M02 TECHNICKÉ IZOLACE STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA Izolační matály Modul

Více

2 e W/(m2 K) (2 e) = 0.74 0.85 0.2 1 (1 0.85)(1 0.2) = 0.193. Pro jednu emisivitu 0.85 a druhou 0.1 je koeficient daný emisivitami

2 e W/(m2 K) (2 e) = 0.74 0.85 0.2 1 (1 0.85)(1 0.2) = 0.193. Pro jednu emisivitu 0.85 a druhou 0.1 je koeficient daný emisivitami Tplo skrz okna pracovní poznámky Jana Hollana Přnos okny s skládá z přnosu zářním, vdním a prouděním. Zářivý přnos Zářivý výkon E plochy S j dl Stfanova-Boltzmannova vyzařovacího zákona kd j misivita plochy

Více

4. PRŮBĚH FUNKCE. = f(x) načrtnout.

4. PRŮBĚH FUNKCE. = f(x) načrtnout. Etrém funkc 4. PRŮBĚH FUNKCE Průvodc studim V matmatic, al i v fzic a tchnických oborch s často vsktn požadavk na sstrojní grafu funkc K nakrslní grafu funkc lz dns většinou použít vhodný matmatický softwar.

Více

4.3.2 Vlastní a příměsové polovodiče

4.3.2 Vlastní a příměsové polovodiče 4.3.2 Vlastní a příměsové polovodič Přdpoklady: 4204, 4207, 4301 Pdagogická poznámka: Pokud budt postupovat normální rychlostí, skončít u ngativní vodivosti. Nní to žádný problém, pozitivní vodivost si

Více

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Univrzita omáš Bati v Zlíně LABORAORNÍ CVIČENÍ Z FYZIKY II Názv úlohy: Voltampérová charaktristika polovodičové diody a žárovky Jméno: Ptr Luzar Skupina: I II/1 Datum měřní: 14.listopadu 7 Obor: Informační

Více

Obr. 1. Tepelné toky ve stáji pro dochov selat

Obr. 1. Tepelné toky ve stáji pro dochov selat 1.Tplná blanc stáj: Čská změdělská unvrzta v Praz v Praz c + t p v = 0 [W] (1) c produkc ctlného tpla zvířaty [W], t výkon vytápěcího zařízní [W], p tplná ztráta prostupm tpla stavbním konstrukcm [W],

Více

FYZIKA 3. ROČNÍK. Nestacionární magnetické pole. Magnetický indukční tok. Elektromagnetická indukce. π Φ = 0. - magnetické pole, které se s časem mění

FYZIKA 3. ROČNÍK. Nestacionární magnetické pole. Magnetický indukční tok. Elektromagnetická indukce. π Φ = 0. - magnetické pole, které se s časem mění FYZKA 3. OČNÍK - magntické pol, ktré s s časm mění Vznik nstacionárního magntického pol: a) npohybující s vodič s časově proměnným proudm b) pohybující s vodič s proudm c) pohybující s prmanntní magnt

Více

Měrná vnitřní práce tepelné turbíny při adiabatické expanzi v T-s diagramu

Měrná vnitřní práce tepelné turbíny při adiabatické expanzi v T-s diagramu 1 ato Příloha 307 j oučátí článku 13. Enrgtcké blanc lopatkových trojů, http://www.tranformacntchnolog.cz/nrgtck-blanc-lopatkovychtroju.html. Měrná vntřní prác tplné turbíny př adabatcké xpanz v - dagramu

Více

D1 - detail ETICS v místě stropu nad částečně vytápěným prostorem - svislý řez. min. d /2 3. Tloušťky d, d, d se stanoví tepelně technickým výpočtem

D1 - detail ETICS v místě stropu nad částečně vytápěným prostorem - svislý řez. min. d /2 3. Tloušťky d, d, d se stanoví tepelně technickým výpočtem D - tal ETICS v místě stropu na částčně vytápěným prostorm - svslý řz řšní ETICS 3 mn. 500 nbo l TT posouzní mn. /2 3 mn. 500 nbo l TT posouzní 2 g 2c mn 30 2 g Prostor s nžší návrhovou vntřní tplotou

Více

katedra technických zařízení budov, fakulta stavební ČVUT TZ 31: Vzduchotechnika, cvičení č.1: Větrání stájových objektů vypracoval: Adamovský Daniel

katedra technických zařízení budov, fakulta stavební ČVUT TZ 31: Vzduchotechnika, cvičení č.1: Větrání stájových objektů vypracoval: Adamovský Daniel Základy větrání stájových objektů Stájové objekty: objekty otevřené skot, ovce, kozy apod. - přístřešky chránící ustájená zvířata pouze před přímým náporem větru, před dešťovým a sněhovým srážkam, v létě

Více

Fyzikální podstata fotovoltaické přeměny solární energie

Fyzikální podstata fotovoltaické přeměny solární energie účinky a užití optického zářní yzikální podstata fotovoltaické přměny solární nri doc. In. Martin Libra, CSc., Čská změdělská univrzita v Praz a Jihočská univrzita v Čských Budějovicích, In. Vladislav

Více

Komentovaný vzorový příklad výpočtu suterénní zděné stěny zatížené kombinací normálové síly a ohybového momentu

Komentovaný vzorový příklad výpočtu suterénní zděné stěny zatížené kombinací normálové síly a ohybového momentu Fakulta stavbní ČVUT v Praz Komntovaný vzorový příklad výpočtu sutrénní zděné stěny zatížné kombinací normálové síly a ohybového momntu Výuková pomůcka Ing. Ptr Bílý, 2012 Tnto dokumnt vznikl za finanční

Více

Zákazové značky. Název, význam a užití. Zákaz vjezdu všech vozidel v obou směrech. Zákaz vjezdu všech vozidel

Zákazové značky. Název, význam a užití. Zákaz vjezdu všech vozidel v obou směrech. Zákaz vjezdu všech vozidel Příloha č. 3 k vyhlášc č. 294/2015 Sb. Zákazové značky Číslo Bl Vyobrazní o Zákaz vjzdu všch vozidl v obou směrch Značka zakazuj vjzd všm druhům vozidl. B2 B3 B4 Zákaz vjzdu všch vozidl Značka zakazuj

Více

Téma sady: Všeobecně o vytápění. Název prezentace: základní pojmy 3

Téma sady: Všeobecně o vytápění. Název prezentace: základní pojmy 3 Téma sady: Všeobecně o vytápění. Název prezentace: základní pojmy 3 Autor prezentace: Ing. Eva Václavíková VY_32_INOVACE_1203_základní_pojmy_3_pwp Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony

Více

BH059 Tepelná technika budov přednáška č.1 Ing. Danuše Čuprová, CSc., Ing. Sylva Bantová, Ph.D.

BH059 Tepelná technika budov přednáška č.1 Ing. Danuše Čuprová, CSc., Ing. Sylva Bantová, Ph.D. Vysoké učení technické v Brně Fakulta stavební Ústav pozemního stavitelství BH059 Tepelná technika budov přednáška č.1 Ing. Danuše Čuprová, CSc., Ing. Sylva Bantová, Ph.D. Průběh zkoušky, literatura Tepelně

Více

základní pojmy základní pojmy teorie základní pojmy teorie základní pojmy teorie základní pojmy teorie

základní pojmy základní pojmy teorie základní pojmy teorie základní pojmy teorie základní pojmy teorie Tori v strojírnské tchnologii Ing. Oskar Zmčík, Ph.D. základní pojmy používaná rozdělní vztahy, dfinic výpočty základní pojmy žádnou součást ndokážm vyrobit s absolutní přsností při výrobě součásti dochází

Více

Zjednodušený výpočet tranzistorového zesilovače

Zjednodušený výpočet tranzistorového zesilovače Přsný výpočt tranzistorového zsilovač vychází z urční dvojbranových paramtrů tranzistoru a pokračuj sstavním matic obvodu a řšním této matic. Při použití vybraných rovnic z matmatických modlů pro programy

Více

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI FAKULTA STROJNÍ. Katedra energetických zařízení. Milan VONDRKA

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI FAKULTA STROJNÍ. Katedra energetických zařízení. Milan VONDRKA Lbrc 010 Mlan ONDRKA 1 TECNICKÁ UNIERZITA LIBERCI FAKULTA STROJNÍ Katdra nrgtckých zařízní Mlan ONDRKA Tplné črpadlo pro rodnný dům (at pump for a famly hous) doucí bakalářské prác: Ing Ptr Novotný, CSc

Více

(1) Známe-li u vyšetřovaného zdroje závislost spektrální emisivity M λ

(1) Známe-li u vyšetřovaného zdroje závislost spektrální emisivity M λ Učbní txt k přdnáš UFY Tplné zářní. Zářní absolutně črného tělsa Tplotní zářní a Plankův vyzařovaí zákon Intnzita vyzařování (misivita) v daném místě na povrhu zdroj j dfinována jako podíl zářivého toku

Více

Sdílení tepla. Úvod - Přehled. Sdílení tepla mezi termodynamickou soustavou a okolím je podmíněno rozdílností teplot soustavy T.

Sdílení tepla. Úvod - Přehled. Sdílení tepla mezi termodynamickou soustavou a okolím je podmíněno rozdílností teplot soustavy T. 7.4.0 Úvod - Přehled Sdílení tepla Sdílení tepla mez termodynamckou soustavou a okolím je podmíněno rozdílností teplot soustavy T s a okolí T o. Teplo mez soustavou a okolím se sdílí třem základním způsoby:

Více

N_SFB. Stavebně fyzikální aspekty budov. Přednáška č. 3. Vysoká škola technická a ekonomická V Českých Budějovicích

N_SFB. Stavebně fyzikální aspekty budov. Přednáška č. 3. Vysoká škola technická a ekonomická V Českých Budějovicích Vysoká škola technická a ekonomická V Českých Budějovicích N_ Stavebně fyzikální aspekty budov Přednáška č. 3 Přednášky: Ing. Michal Kraus, Ph.D. Cvičení: Ing. Michal Kraus, Ph.D. Garant: prof. Ing. Ingrid

Více

USE OF ELASTICITY CATEGORY IN FORMING OF PERSPECTIVE AGRICULTURAL POLICY TOWARDS SUSTAINABLE DEVELOPMENT

USE OF ELASTICITY CATEGORY IN FORMING OF PERSPECTIVE AGRICULTURAL POLICY TOWARDS SUSTAINABLE DEVELOPMENT VYUŽITÍ KATEGORIE RUŽNOSTI ŘI KONCIOVÁNÍ ERSEKTIVNÍ ZEMĚDĚLSKÉ OLITIKY K TRVALE UDRŽITELNÉMU ROZVOJI USE OF ELASTICITY CATEGORY IN FORMING OF ERSECTIVE AGRICULTURAL OLICY TOWARDS SUSTAINABLE DEVELOMENT

Více

MOŽNOSTI PREDIKCE DYNAMICKÉHO CHOVÁNÍ LOPAT OBĚŽNÝCH KOL KAPLANOVÝCH A DÉRIAZOVÝCH TURBÍN.

MOŽNOSTI PREDIKCE DYNAMICKÉHO CHOVÁNÍ LOPAT OBĚŽNÝCH KOL KAPLANOVÝCH A DÉRIAZOVÝCH TURBÍN. MOŽNOSTI PREDIKCE DYNAMICKÉHO CHOVÁNÍ LOPAT OBĚŽNÝCH KOL KAPLANOVÝCH A DÉRIAZOVÝCH TURBÍN. Mroslav VARNER, Vktor KANICKÝ, Vlastslav SALAJKA ČKD Blansko Strojírny, a. s. Anotace Uvádí se výsledky teoretckých

Více

Zadavatel: Jócsik Group Ing. Milan Toman 0,18 0,18. Upas,20,h = Upas,h = Upas,20,d = Upas,d = Pa 139 Pa. pdi = pdse =

Zadavatel: Jócsik Group Ing. Milan Toman 0,18 0,18. Upas,20,h = Upas,h = Upas,20,d = Upas,d = Pa 139 Pa. pdi = pdse = Posouzní konstruk podl ČSN -: TOB v... PROTECH spol. s r.o. Datum tisku:.. - Ing.Milan Toman - Plzň Tplný odpor, tplota rosného bodu a průběh kondnza. Stavba: Místo: Zpraovatl: Zakázka: Projktant: E-mail:

Více

TOB v PROTECH spol. s r.o ARCHEKTA-Ing.Mikovčák - Čadca Datum tisku: MŠ Krasno 2015.TOB 0,18 0,18. Upas,20,h = Upas,h =

TOB v PROTECH spol. s r.o ARCHEKTA-Ing.Mikovčák - Čadca Datum tisku: MŠ Krasno 2015.TOB 0,18 0,18. Upas,20,h = Upas,h = Tepelný odpor, teplota rosného bodu a průběh kondenzace. Stavba: MŠ Krasno Místo: Zadavatel: Zpracovatel: Zakázka: Archiv: Projektant: E-mail: Datum: Telefon:..0 Výpočet je proveden dle STN 00:00 SCH -

Více

L HOSPITALOVO PRAVIDLO

L HOSPITALOVO PRAVIDLO Difrnciální počt funkcí jdné rálné proměnné - 7 - L HOSPITALOVO PRAVIDLO LIMITY TYPU 0/0 PŘÍKLAD Pomocí L Hospitalova pravidla určt sin 0 Ověřní přdpokladů L Hospitalovy věty Přímočarým použitím věty o

Více

Reflexní parotěsná fólie SUNFLEX Roof-In Plus v praktické zkoušce

Reflexní parotěsná fólie SUNFLEX Roof-In Plus v praktické zkoušce Reflexní parotěsná SUNFLEX Roof-In Plus v praktické zkoušce Měření povrchových teplot předstěny s reflexní fólií a rozbor výsledků Tepelné vlastnosti SUNFLEX Roof-In Plus s tepelně reflexní vrstvou otestovala

Více

Trivium z optiky 37. 6. Fotometrie

Trivium z optiky 37. 6. Fotometrie Trivium z optiky 37 6. Fotomtri V přdcházjící kapitol jsm uvdli, ž lktromagntické zářní (a tdy i světlo) přnáší nrgii. V této kapitol si ukážm, jakými vličinami j možno tnto přnos popsat a jak zohldnit

Více

Lineární činitel prostupu tepla

Lineární činitel prostupu tepla Lineární činitel prostupu tepla Zbyněk Svoboda, FSv ČVUT Původní text ze skript Stavební fyzika 31 z roku 2004. Částečně aktualizováno v roce 2018 především s ohledem na změny v normách. Lineární činitel

Více

SCHEMA OBJEKTU. Obr. 3: Řez rodinným domem POPIS OBJEKTU

SCHEMA OBJEKTU. Obr. 3: Řez rodinným domem POPIS OBJEKTU Dvoupodlažní rodinný dům pro pětičlennou rodinu se sedlovou střechou a neobytnou půdou. Obvodové stěny vystavěny z pórobetonových tvárnic tl. 250 mm, konstrukce stropů provedena z železobetonových dutinových

Více

SVISLÉ NOSNÉ KONSTRUKCE TEPELNĚ IZOLAČNÍ VLASTNOSTI STĚN

SVISLÉ NOSNÉ KONSTRUKCE TEPELNĚ IZOLAČNÍ VLASTNOSTI STĚN 2.2.2.1 TEPELNĚ IZOLAČNÍ VLASTNOSTI STĚN Základní vlastností stavební konstrukce z hlediska šíření tepla je její tepelný odpor R, na základě něhož se výpočtem stanoví součinitel prostupu tepla U. Čím nižší

Více

Pracovní list č. 6: Stabilita svahu. Stabilita svahu. Návrh či posouzení svahu zemního tělesa. FS s

Pracovní list č. 6: Stabilita svahu. Stabilita svahu. Návrh či posouzení svahu zemního tělesa. FS s Pracovní lst č. 6: Stablta svahu Stablta svahu 1 - máme-l násyp nebo výkop, uvntř svahu vznká smykové napětí - aktvuje se smykový odpor zemny - porušení - na celé smykové ploše se postupně dosáhne maxma

Více

Difúze. 0 m n pu p m n pu kbt n. n u D n n m. Fickův zákon Po dosazení do rovnice kontinuity

Difúze. 0 m n pu p m n pu kbt n. n u D n n m. Fickův zákon Po dosazení do rovnice kontinuity Dfúz Fckův zákon dfúz v plynu Přdpokládjm dální plyn s konstantní tplotou T a konstantním tlakm p v kldu, v ktrém j nízká nhomognní hmotnostní koncntrac příměs Pak v staconárním stavu musí být clková síla

Více

Tepelně vlhkostní posouzení

Tepelně vlhkostní posouzení Tepelně vlhkostní posouzení komínů výpočtové metody Přednáška č. 9 Základní výpočtové teploty Teplota v okolí komína 1 Teplota okolí komína 2 Teplota okolí komína 3 Teplota okolí komína 4 Teplota okolí

Více

Stacionární kondenzační kotle. Tradice, kvalita, inovace, technická podpora.

Stacionární kondenzační kotle. Tradice, kvalita, inovace, technická podpora. Stacionární kondnzační kotl Stacionární kondnzační kotl. Tradic, kvalita, inovac, tchnická podpora. VCC cocompact VSC cocompact VSC D aurocompact Kondnzační stacionární kotl 2/3 cocompact lgantní dsign

Více

THERMANO TEPELNĚIZOLAČNÍ PANELY PIR

THERMANO TEPELNĚIZOLAČNÍ PANELY PIR THERMANO TEPELNĚIZOLAČNÍ PANELY PIR VÍC NEŽ ALTERNARIVA PRO MINERÁLNÍ VLNU A POLYSTYREN Thermano je revolucí na trhu s tepelnou izolací. Jeden panel izoluje téměř dvakrát lépe než stejně tlustý polystyren

Více

Nejnižší vnitřní povrchová teplota a teplotní faktor

Nejnižší vnitřní povrchová teplota a teplotní faktor Nejnižší vnitřní povrchová teplota a teplotní faktor Zbyněk Svoboda, FSv ČVUT Původní text ze skript Stavební fyzika 31 z roku 2004. Částečně aktualizováno v roce 2014 především s ohledem na změny v normách.

Více

Hodnocení tepelné bilance a evapotranspirace travního porostu metodou Bowenova poměru návod do praktika z produkční ekologie PřF JU

Hodnocení tepelné bilance a evapotranspirace travního porostu metodou Bowenova poměru návod do praktika z produkční ekologie PřF JU Hodnocní tlné bilanc a vaotransirac travního orostu mtodou Bownova oměru návod do raktika z rodukční kologi PřF JU Na základě starších i novějších matriálů uravil a řiravil Jakub Brom V Čských Budějovicích,

Více

Vytápění BT01 TZB II - cvičení

Vytápění BT01 TZB II - cvičení Vytápění BT01 TZB II - cvičení BT01 TZB II HARMONOGRAM CVIČENÍ AR 2012/2012 Týden Téma cvičení Úloha (dílní úlohy) Poznámka Stanovení součinitelů prostupu tepla stavebních Zadání 1, slepé matrice konstrukcí

Více

INOVACE PŘEDNÁŠEK KURZU Fyzikální chemie, KCH/P401

INOVACE PŘEDNÁŠEK KURZU Fyzikální chemie, KCH/P401 Fakulta životního prostřdí v Ústí nad Labm INOVACE PŘEDNÁŠEK KURZU Fyzikální chmi, KCH/P401 - ZAVEDENÍ EXPERIMENTU DO PŘEDNÁŠEK Vypracovala Z. Kolská (prozatímní učbní txt, srpn 2012) K několika kapitolám

Více

Obr. 3: Řez rodinným domem

Obr. 3: Řez rodinným domem Dvoupodlažní rodinný dům pro pětičlennou rodinu se sedlovou střechou a neobytnou půdou. Obvodové stěny vystavěny z keramických zdících prvků tl. 365 mm, stropy provedeny z keramických tvarovek typu Hurdis.

Více

TEPELNÁ ZÁTĚŽ VOZU MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY

TEPELNÁ ZÁTĚŽ VOZU MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY Simulac budov a tchniky prostřdí 214 8. konfrnc IBPSA-CZ Praha, 6. a 7. 11. 214 TEPELNÁ ZÁTĚŽ VOZU MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY Vladimír Zmrhal ČVUT v Praz Fakulta strojní, Ústav tchniky prostřdí -mail: Vladimir.Zmrhal@fs.cvut.cz

Více

VARIFLEX. 0,25 až 4 kw. www.enika.cz

VARIFLEX. 0,25 až 4 kw. www.enika.cz www.nika.cz ENIK, spol. s r.o., Nádražní 609, 509 01 Nová Paka, zch Rpublic, Tl.: +420 493 773 311, Fax: +420 493 773 322, E-mail: nika@nika.cz, www.nika.cz VRIFLEX FREKVENČNÍ MĚNIČE 0,25 až 4 kw Frkvnční

Více

Obr. 3: Pohled na rodinný dům

Obr. 3: Pohled na rodinný dům Samostatně stojící dvoupodlažní rodinný dům. Obvodové stěny jsou vystavěny z keramických zdících prvků tl. 365 mm, stropy provedeny z keramických tvarovek typu Hurdis. Střecha je pultová bez. Je provedeno

Více

102FYZB-Termomechanika

102FYZB-Termomechanika České vysoké učení technické v Praze Fakulta stavební katedra fyziky 102FYZB-Termomechanika Sbírka úloh (koncept) Autor: Doc. RNDr. Vítězslav Vydra, CSc Poslední aktualizace dne 20. prosince 2018 OBSAH

Více

SCHEMA OBJEKTU. Obr. 3: Pohled na rodinný dům

SCHEMA OBJEKTU. Obr. 3: Pohled na rodinný dům Samostatně stojící dvoupodlažní rodinný dům s obytným podkrovím. Obvodové stěny jsou vystavěny z pórobetonových tvárnic tl. 250mm. Střecha je sedlová se m nad krokvemi. Je provedeno fasády kontaktním zateplovacím

Více

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Unvrzta Tomáš Bat v Zlíně LABORATORNÍ CVIČENÍ Z FYZIKY II Názv úlohy: Vntřní odpor zdroj a voltmtru Jméno: Ptr Luzar Skupna: IT II/ Datum měřní: 0.října 2007 Obor: Informační tchnolog Hodnocní: Přílohy:

Více

17. Základy přenosu tepla - přenosu tepla vedením, přenos tepla prouděním, nestacionární přenos tepla, prostup tepla, vyměníky tepla

17. Základy přenosu tepla - přenosu tepla vedením, přenos tepla prouděním, nestacionární přenos tepla, prostup tepla, vyměníky tepla 1/14 17. Základy přenosu tepla - přenosu tepla vedením, přenos tepla prouděním, nestacionární přenos tepla, prostup tepla, vyměníky tepla Příklad: 17.1, 17.2, 17.3, 17.4, 17.5, 17.6, 17.7, 17.8, 17.9,

Více

SPOLUPRÁCE SBĚRAČE S TRAKČNÍM VEDENÍM

SPOLUPRÁCE SBĚRAČE S TRAKČNÍM VEDENÍM SPOLUPRÁCE SBĚRAČE S TRAKČNÍM VEDENÍM Josf KONVIČNÝ Ing. Josf KONVIČNÝ, Čské dráhy, a. s., Tchnická ústřdna dopravní csty, skc lktrotchniky a nrgtiky, oddělní diagnostiky a provozních měřní, nám. Mickiwicz

Více

TZB Městské stavitelsví

TZB Městské stavitelsví Katedra prostředí staveb a TZB TZB Městské stavitelsví Zpracovala: Ing. Irena Svatošová, Ph.D. Nové výukové moduly vznikly za podpory projektu EU a státního rozpočtu ČR: Inovace a modernizace studijního

Více

í I - 13 - Průchod a rozptyl záření gama ve vrstvách materiálu Prof. Ing. J. Šeda, DrSc. KDAIZ - PJPI

í I - 13 - Průchod a rozptyl záření gama ve vrstvách materiálu Prof. Ing. J. Šeda, DrSc. KDAIZ - PJPI - 13 - í Průchod a rozptyl záření gama ve vrstvách materálu Prof. ng. J. Šeda, DrSc. KDAZ - PJP Na našem pracovšt byl vypracován program umožňující modelovat průchod záření gama metodou Monte Carlo, homogenním

Více

T01 Technická zpráva. Investor Místo zakázky Stupeň projektu Projektant Zodpovědný projektant

T01 Technická zpráva. Investor Místo zakázky Stupeň projektu Projektant Zodpovědný projektant Investor Místo zakázky Stupeň projektu Projektant Zodpovědný projektant Obec Dolní Bečva, Dolní Bečva 340, 756 55 Dolní Bečva Dolní Bečva 578, 756 55 Dolní Bečva Projekt pro stavební povolení Ing. Ludvík

Více

AKUstika + AKUmulace = AKU na druhou. Ing. Robert Blecha, Product Manager společnosti Wienerberger ,

AKUstika + AKUmulace = AKU na druhou. Ing. Robert Blecha, Product Manager společnosti Wienerberger , AKUstika + AKUmulace = AKU na druhou Ing. Robert Blecha, Product Manager společnosti Wienerberger 724 030 468, robert.blecha@wienerberger.com AKUSTIKA 2 AKUSTIKA Obsah AKU Profi jaký byl první impuls?

Více

PŘÍSTAVBA KLINIKY SV. KLIMENTA DOKUMENTACE PRO STAVEBNÍ POVOLENÍ GENNET STUDIE DENNÍHO OSVĚTLENÍ. Gennet Letná s.r.o.

PŘÍSTAVBA KLINIKY SV. KLIMENTA DOKUMENTACE PRO STAVEBNÍ POVOLENÍ GENNET STUDIE DENNÍHO OSVĚTLENÍ. Gennet Letná s.r.o. PŘÍSTAVBA KLNKY SV. KLMENTA ul. Kostelní, p.č. 2118/9, k.ú. Holešovce, 170 00, Praha 7 DOKUMENTACE PRO STAVEBNÍ POVOLENÍ výškový systém b.p.v. ±0,000 = +230,030 m.n.m., souřadncový systém S - JTSK Gennet

Více

Posouzení konstrukce podle ČS :2007 TOB v PROTECH, s.r.o. Nový Bor Datum tisku:

Posouzení konstrukce podle ČS :2007 TOB v PROTECH, s.r.o. Nový Bor Datum tisku: Posouzení konstrukce podle ČS 050-:00 TOB v...0 00 POTECH, s.r.o. Nový Bor 080 - Ing.Petr Vostal - Třebíč Datum tisku:..009 Tepelný odpor, teplota rosného bodu a průběh kondenzace. Firma: Stavba: Místo:

Více

IZOLAČNÍ DESKY 3.1. IZOLAČNÍ DESKA. IZOLAČNÍ DESKY TIEMME - technický katalog podlahového vytápění - strana 18. Omezení rozptylu tepla směrem dolů

IZOLAČNÍ DESKY 3.1. IZOLAČNÍ DESKA. IZOLAČNÍ DESKY TIEMME - technický katalog podlahového vytápění - strana 18. Omezení rozptylu tepla směrem dolů IZOLAČNÍ DSKY IZOLAČNÍ DSKY 3.. IZOLAČNÍ DSKA Izolační deska je pro systémy podlahového vytápění nesmírně důležitá. její funkcí je: omezit rozptyl tepla směrem dolů snížit tepelnou hmotnost (setrvačnost)

Více

Ing. Ondrej Panák, ondrej.panak@upce.cz Katedra polygrafie a fotofyziky, Fakulta chemicko-technologická, Univerzita Pardubice

Ing. Ondrej Panák, ondrej.panak@upce.cz Katedra polygrafie a fotofyziky, Fakulta chemicko-technologická, Univerzita Pardubice 1 ěřní barvnosti studijní matriál Ing. Ondrj Panák, ondrj.panak@upc.cz Katdra polygrafi a fotofyziky, Fakulta chmicko-tchnologická, Univrzita Pardubic Úvod Abychom mohli či už subjktivně nbo objktivně

Více

Tepelná technika 1D verze TEPELNĚ TECHNICKÉ POSOUZENÍ KONSTRUKCE - Dle českých technických norem

Tepelná technika 1D verze TEPELNĚ TECHNICKÉ POSOUZENÍ KONSTRUKCE - Dle českých technických norem TEPELNĚ TECHNICKÉ POSOUZENÍ KONSTRUKCE Dle českých technických norem ZÁKLADNÍ ÚDAJE Identifikační údaje o budově Název budovy: Bytový dům čp. 357359 Ulice: V Lázních 358 PSČ: 252 42 Město: Jesenice Stručný

Více

347/2012 Sb. VYHLÁŠKA

347/2012 Sb. VYHLÁŠKA 347/2012 Sb. VYHLÁŠKA z dn 12. října 2012, ktrou s stanoví tchnicko-konomické paramtry obnovitlných zdrojů pro výrobu lktřiny a doba životnosti výrobn lktřiny z podporovaných zdrojů Změna: 350/2013 Sb.

Více

Systém podlahového vytápění. Euroflex extra ODOLNÝ SYSTÉM PRO SAMONIVELAČNÍ STĚRKU

Systém podlahového vytápění. Euroflex extra ODOLNÝ SYSTÉM PRO SAMONIVELAČNÍ STĚRKU Systém podlahového vytápění Euroflex extra ODOLNÝ SYSTÉM PRO SAMONIVELAČNÍ STĚRKU systém Euroflex extra VELMI ODOLNÝ A UNIVERZÁLNÍ SYSTÉM Velký kontakt trubky s deskou, typický pro systémové desky, je

Více

SCHEMA OBJEKTU POPIS OBJEKTU. Obr. 3: Pohled na rodinný dům

SCHEMA OBJEKTU POPIS OBJEKTU. Obr. 3: Pohled na rodinný dům Klasický rodinný dům pro tři až čtyři obyvatele se sedlovou střechou a obytným podkrovím. Obvodové stěny vystavěny ze škvárobetonových tvárnic tl. 300 mm, šikmá střecha zateplena mezi krokvemi. V rámci

Více

Vytápění systémy součastných vozidel

Vytápění systémy součastných vozidel Vytápěí systémy součastých vozdl. trakčí lok. E,D tplovzdušé vytápěí s výměíkm l. topdlo-vzduch 2. motorové vozy E,D vytápěí tplovzdušé využívaí odpadí tplo dslu - rg dslu -33% a trakc, 33% spaly a 33%

Více

Podklad musí být hladký, čistý a bez nerovností. Izolaci nelze aplikovat, pokud jsou na ploše výstupky, otřepy, hřebíky, šrouby, kamínky atd.

Podklad musí být hladký, čistý a bez nerovností. Izolaci nelze aplikovat, pokud jsou na ploše výstupky, otřepy, hřebíky, šrouby, kamínky atd. λ Izolace vakuová má využití v místech, kde není dostatek prostoru pro vložení klasické tepelné izolace. Je vhodná i do skladeb podlah s podlahovým vytápěním. Používá se ve stavebnictví (v nezatížených

Více

ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra technických zařízení budov. Vytápění prostorů. Základní pojmy

ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra technických zařízení budov. Vytápění prostorů. Základní pojmy ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra technických zařízení budov Vytápění prostorů Základní pojmy Energonositel UHLÍ, PLYN, ELEKTŘINA, SLUNEČNÍ ZÁŘENÍ hmota nebo jev, které mohou být použity k výrobě mechanické

Více

AKADEMIE ZATEPLOVÁNÍ. Není izolace jako izolace, rozdělení minerálních izolací dle účelu použití. Marcela Jonášová Asociace výrobců minerální izolace

AKADEMIE ZATEPLOVÁNÍ. Není izolace jako izolace, rozdělení minerálních izolací dle účelu použití. Marcela Jonášová Asociace výrobců minerální izolace Není izolace jako izolace, rozdělení minerálních izolací dle účelu použití Marcela Jonášová Asociace výrobců minerální izolace Kritéria výběru izolace Fyzikální vlastnosti Součinitel tepelné vodivosti,

Více

Vlhkost. Voda - skupenství led voda vodní pára. ve stavebních konstrukcích - vše ve vzduchu (uvnitř budov) - vodní pára

Vlhkost. Voda - skupenství led voda vodní pára. ve stavebních konstrukcích - vše ve vzduchu (uvnitř budov) - vodní pára Vlhkost Voda - skupenství led voda vodní pára ve stavebních konstrukcích - vše ve vzduchu (uvnitř budov) - vodní pára Vlhkost ve stavebních konstrukcích nežádoucí účinky... zdroje: srážková v. zemní v.

Více

akce místo 25 999.- -23 1. Šatní skříň, místo 15 499,- 8 999,2. Postel, místo 6 499,- 3 599,- 3. Noční stolek, místo 1 499,- 849,-/ks

akce místo 25 999.- -23 1. Šatní skříň, místo 15 499,- 8 999,2. Postel, místo 6 499,- 3 599,- 3. Noční stolek, místo 1 499,- 849,-/ks LET 11/12 26 16. 7. 158-0086/82, 158-0087/51 158-0086/10, 158-0087/06 rozkládací s úložným prostorm, š/v/h: 315 x 95 x 216 cm, plocha lůžka 118 x 260 cm, vlký výběr příplatkových potahů. Cna včtně podhlavníků.

Více

Obr. 3: Pohled na rodinný dům

Obr. 3: Pohled na rodinný dům Samostatně stojící dvoupodlažní rodinný dům s obytným podkrovím. Obvodové stěny jsou vystavěny z keramických tvarovek CDm tl. 375 mm, střecha je sedlová s obytným podkrovím. Střecha je sedlová a zateplena

Více

Tematické okruhy z předmětu Vytápění a vzduchotechnika obor Technická zařízení budov

Tematické okruhy z předmětu Vytápění a vzduchotechnika obor Technická zařízení budov Tematické okruhy z předmětu Vytápění a vzduchotechnika obor Technická zařízení budov 1. Klimatické poměry a prvky (přehled prvků a jejich význam z hlediska návrhu a provozu otopných systémů) a. Tepelná

Více

Technická specifikace materiálu

Technická specifikace materiálu Technická specifikace materiálu EPS 70F Expandovaný polystyrén - fasáda - fasádní polystyren - Deklarovaný součinitel tepelné vodivosti 0,039 W/mK - Napětí v talku při 10% stlačení CS(10) 70kPa - faktor

Více

ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra technických zařízení budov. Vytápění místností. Princip

ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra technických zařízení budov. Vytápění místností. Princip ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra technických zařízení budov Vytápění místností 67 Princip Zajištění tepelného komfortu pro uživatele při minimálních provozních nákladech Tepelná ztráta při dané teplotě

Více

TOB v PROTECH spol. s r.o Pavel Nosek - Kaplice Datum tisku: DP_RDlow-energy. 6 c J/(kg K) 5 ρ kg/m 3.

TOB v PROTECH spol. s r.o Pavel Nosek - Kaplice Datum tisku: DP_RDlow-energy. 6 c J/(kg K) 5 ρ kg/m 3. TOB v... POTECH spol. s r.o. 00 - Pavel Nosek - Kaplice Datum tisku:..0 Tepelný odpor, teplota rosného bodu a průběh kondenzace. Stavba: Místo: Zpracovatel: odinný dům Kaplice Zadavatel: Zakázka: Projektant:

Více

1.2. Postup výpočtu. , [kwh/(m 3.a)] (6)

1.2. Postup výpočtu. , [kwh/(m 3.a)] (6) 1. Stavebn energetcké vlastnost budov Energetcké chování budov v zním období se v současné době hodnotí buď s pomocí průměrného součntele prostupu tepla nebo s pomocí měrné potřeby tepla na vytápění. 1.1.

Více

TEPELNĚ TECHNICKÉ POSOUZENÍ KONSTRUKCE - Dle českých technických norem

TEPELNĚ TECHNICKÉ POSOUZENÍ KONSTRUKCE - Dle českých technických norem TEPELNĚ TECHNICKÉ POSOUZENÍ KONSTRUKCE - Dle českých technických norem ZÁKLADNÍ ÚDAJE Identifikační údaje o budově Název budovy: Obecní úřad Suchonice Ulice: 29 PSČ: 78357 Město: Stručný popis budovy Seznam

Více

6. Jaký je výkon vařiče, který ohřeje 1 l vody o 40 C během 5 minut? Měrná tepelná kapacita vody je W)

6. Jaký je výkon vařiče, který ohřeje 1 l vody o 40 C během 5 minut? Měrná tepelná kapacita vody je W) TEPLO 1. Na udržení stále teploty v místnosti se za hodinu spotřebuje 4,2 10 6 J tepla. olik vody proteče radiátorem ústředního topení za hodinu, jestliže má voda při vstupu do radiátoru teplotu 80 ºC

Více

Názvosloví Kvalita Výroba Kondenzace Teplosměnná plocha

Názvosloví Kvalita Výroba Kondenzace Teplosměnná plocha Názvosloví Kvalita Výroba Kondenzace Teplosměnná plocha Názvosloví páry Pro správné pochopení funkce parních systémů musíme znát základní pojmy spojené s párou. Entalpie Celková energie, příslušná danému

Více

Účinnost spalovacích zařízení

Účinnost spalovacích zařízení Účnnost spalovacích zařízení Účnnost je ukazatelem míry dokonalost transformace energe v zařízení. Jedná se o techncko-ekonomcký parametr. Vyjadřuje poměr mez energí využtou a energí přvedenou do zařízení,

Více

POTŘEBA TEPLA NA VYT vs. TV REKUPERACE TEPLA ZÁSADY NÁVRHU INŽENÝRSKÝCH SÍTÍ

POTŘEBA TEPLA NA VYT vs. TV REKUPERACE TEPLA ZÁSADY NÁVRHU INŽENÝRSKÝCH SÍTÍ POTŘEBA TEPLA NA VYT vs. TV REKUPERACE TEPLA ZÁSADY NÁVRHU INŽENÝRSKÝCH SÍTÍ Roman Vavřička ČVUT v Praze, Fakulta strojní Ústav techniky prostředí 1/20 Potřeba tepla na vytápění Křivka trvání venkovních

Více

Tepelná kapacita = T. Ē = 1 2 hν + hν. 1 = 1 e x. ln dx. Einsteinův výpočet (1907): Soustava N nezávislých oscilátorů se stejnou vlastní frekvencí má

Tepelná kapacita = T. Ē = 1 2 hν + hν. 1 = 1 e x. ln dx. Einsteinův výpočet (1907): Soustava N nezávislých oscilátorů se stejnou vlastní frekvencí má Tepelná kapacta C x = C V = ( ) dq ( ) du Dulong-Pettovo pravdlo: U = 3kT N C V = 3kN x V = T ( ) ds x Tepelná kapacta mřížky Osclátor s kvantovanou energí E n = ( n + 2) hν má střední hodnotu energe (po

Více

NOVINKY 2011. LOS - lišta obvodová. LKSV - lišta kombi pro vnitřní roh. LKS BOX - flexibilní roh ETICS

NOVINKY 2011. LOS - lišta obvodová. LKSV - lišta kombi pro vnitřní roh. LKS BOX - flexibilní roh ETICS NOVINKY 2011 LOS - lšta obvodová Paleta (m) Tl. zolantu 2,0 m 2,5 m Kč/m (bal.) 2,0 m 2,5 m mm LOS 123 0,6 mm 569 000 012 570 000 012 56,40 10 50 1 000 1 250 120 Mat. LOS 183 0,7 mm 564 000 018 563 000

Více

Oprava a modernizace bytového domu Odborný posudek revize č.1 Václava Klementa 336, Mladá Boleslav

Oprava a modernizace bytového domu Odborný posudek revize č.1 Václava Klementa 336, Mladá Boleslav Obsah: Úvod... 1 Identifikační údaje... 1 Seznam podkladů... 2 Tepelné technické posouzení... 3 Energetické vlastnosti objektu... 10 Závěr... 11 Příloha č.1: Tepelně technické posouzení konstrukcí obálky

Více

Tepelnětechnický výpočet kondenzace vodní páry v konstrukci

Tepelnětechnický výpočet kondenzace vodní páry v konstrukci Zakázka číslo: 2015-1201-TT Tepelnětechnický výpočet kondenzace vodní páry v konstrukci Bytový dům Kozlovská 49, 51 750 02 Přerov Objednatel: Společenství vlastníků jednotek domu č.p. 2828 a 2829 v Přerově

Více

Systém podlahového vytápění. Europlus flex VOLNÁ POKLÁDKA, VYSOKÁ ÚČINNOST

Systém podlahového vytápění. Europlus flex VOLNÁ POKLÁDKA, VYSOKÁ ÚČINNOST Systém podlahového vytápění Europlus flex VOLNÁ POKLÁDKA, VYSOKÁ ÚČINNOST systém Europlus flex VOLNÁ POKLÁDKA TRUBEK, VYSOKÁ ÚČINNOST PŘENOSU TEPLA Tento systém poskytuje volnou, a m i rychlou pokládku

Více

TEPELNÉ JEVY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Tercie

TEPELNÉ JEVY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Tercie TEPELNÉ JEVY Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Tercie Vnitřní energie tělesa Každé těleso se skládá z látek. Látky se skládají z částic. neustálý neuspořádaný pohyb kinetická energie vzájemné působení

Více

I. MECHANIKA 8. Pružnost

I. MECHANIKA 8. Pružnost . MECHANKA 8. Pružnost Obsah Zobcněný Hookův zákon. ntrprtac invariantů. Rozklad tnzorů na izotropní část a dviátor. Křivka dformac. Základní úloha tori pružnosti. Elmntární Hookův zákon pro jdnoosý tah.

Více

194/2007 Sb. Vyhláška

194/2007 Sb. Vyhláška 194/2007 Sb. Vyhláška ze dne 17. července 2007, kterou se stanoví pravdla pro vytápění a dodávku teplé vody, měrné ukazatele spotřeby tepelné energe pro vytápění a pro přípravu teplé vody a požadavky na

Více

Hodnocení rekuperačních výměníků metodou exergií tepelných toků

Hodnocení rekuperačních výměníků metodou exergií tepelných toků Tor Ing. Danl ADAMOVSKÝ ČVUT v Praz fakulta stavbní, katdra TZB Hodnocní rkupračních výměníků mtodou xrgí tplných toků valuaton of Rcupratv xchangrs by Hat Flow xrgy Mthods Rcnznt doc. Ing. Karl Brož,

Více

THERMO reflexní tepelná izolace podlah

THERMO reflexní tepelná izolace podlah THERMO reflexní tepelná izolace podlah THERMO reflexní tepelná izolace IZOL Splňuje charakteristiky dle ČSN EN 1264 ENERGETICKY EFEKTIVNÍ IZOLAČNÍ KONSTRUKCE PODLAH +++ THERMO REFLEXNÍ tepelná izolace

Více

DODÁVÁME ŘEŠENÍ PRO NOVOSTAVBY

DODÁVÁME ŘEŠENÍ PRO NOVOSTAVBY DODÁVÁME ŘEŠENÍ PRO NOVOSTAVBY DODÁVÁME ŘEŠENÍ PRO NOVOSTAVBY Řešení izolačních konstrukcí podlah zohledňují doporučení české a evropské normy ČSN EN 1264 / DIN EN 1264 Izolace nad vytápěnými místnostmi

Více

Protokol č. V- 213/09

Protokol č. V- 213/09 Protokol č. V- 213/09 Stanovení součinitele prostupu tepla U, lineárního činitele Ψ a teplotního činitele vnitřního povrchu f R,si podle ČSN EN ISO 10077-1, 2 ; ČSN EN ISO 10211-1, -2, a ČSN 73 0540 Předmět

Více

Stanovení koncentrace složky v roztoku potenciometrickým měřením

Stanovení koncentrace složky v roztoku potenciometrickým měřením Laboratorní úloha B/1 Stanovní koncntrac složky v roztoku potnciomtrickým měřním Úkol: A. Stanovt potnciomtrickým měřním koncntraci H 2 SO 4 v dodaném vzorku roztoku. Zjistět potnciomtrickým měřním body

Více