Korporátní design repertoárových jednosouborových divadel

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Korporátní design repertoárových jednosouborových divadel"

Transkript

1 JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Divadelní fakulta Ateliér divadelního manažerství a jevištní technologie Divadelní manažerství Korporátní design repertoárových jednosouborových divadel Bakalářská diplomová práce Autor práce: Anna Stránská Vedoucí práce: MgA. Hana Krejčí, Ph.D. Oponent práce: prof. PhDr. Miroslav Plešák Brno 2013

2 Bibliografický záznam STRÁNSKÁ, Anna. Korporátní design repertoárových jednosouborových divadel [Corporate Design of a Repertory Theatres with a Resident Company]. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Divadelní fakulta, Ateliér divadelního manažerství a jevištní technologie, 2013, 70 s. Vedoucí bakalářské diplomové práce MgA. Hana Krejčí, Ph.D. Anotace Bakalářská diplomová práce Korporátní design repertoárových jednosouborových divadel v první části nastiňuje teorii korporátního designu a také související prezentaci subjektů na internetu. Část věnující se tomu, jak repertoárová jednosouborová divadla se svou vizuální prezentací pracují, je zpracována na základě kvantitativně-kvalitativního výzkumu realizovaného pomocí dotazníkového šetření. Výsledky výzkumu přinášejí data a poznatky, kterými je tato práce uzavřena. Annotation This bachelor thesis Corporate Design of a Repertory Theatres with a Resident Company in its first part outlines the theory of corporate design and presentation of related entities on the Internet. In a section dealing with how repertory theatres with a resident company work with their visual presentation is prepared on the basis of quantitative-qualitative research conducted through a questionnaire survey. The research results provide data and findings with which the paper is concluded. Klíčová slova korporátní design, korporátní identita, vizuální prezentace kulturní instituce, grafický design, tiskové materiály, repertoárová jednosouborová divadla Keywords Corporate Design, Corporate Identity, Visual Presentation of a Cultural Institution, Graphic Design, Print Materials, Repertory Theatres with a Resident Company

3 Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a použila jen uvedené informační zdroje a své znalosti. V Uherském Hradišti dne 29. května 2013 Anna Stránská

4 Poděkování Srdečně děkuji Hance Krejčí za vedení při vzniku této mé první bakalářské diplomové práce. Za pomoc profesní i lidskou děkuji svému otci. Autorka práce

5 Obsah Předmluva Úvod Zvolené téma Pojmy korporátní identita a korporátní design Problém, hypotéza a cíl práce Základní výzkumné otázky Metodologie práce Teoretické zázemí Od loga ke korporátní identitě Korporátní identita Korporátní design a jeho dílčí složky s ohledem na potřeby divadelní instituce Grafický manuál Merkantilní tiskoviny Další části korporátního designu Webové stránky Plakát Nové formy propagace Fáze přípravy projektu korporátního designu Koncepční fáze Kreativní a kodifikační fáze Komunikační fáze Realizační a implementační fáze Grafický software Prezentace na internetu Webové stránky Tvorba vlastních webových stránek Sociální sítě Práce s vizuální identitou repertoárových jednosouborových divadel Dotazníkové šetření Výzkumný vzorek Specifikace zkoumaných divadel Doba vzniku Právní forma Výše rozpočtu Počet organizačních a provozních pracovníků Inscenace Prostory divadla Diváci Shrnutí... 31

6 6.3. Produkce grafických výstupů v rámci zkoumaných divadel Značka Definování korporátního designu Lidské zdroje Náklady na zpracování grafických výstupů Merkantilní tiskoviny a další tištěné materiály Webové stránky Sociální síť Facebook Další Reflexe výzkumu Mají divadla zpracovány základní prvky korporátního designu? Kdo se o grafické výstupy v divadlech stará? Jaké jsou na tvorbu korporátního designu vynakládány finance? Jaké tiskové materiály mají divadla graficky zpracovány a běžně je používají? Jak se divadla staví k prezentaci na internetu? Jakou důležitost divadla přikládají své vizuální prezentaci? Závěr Použité informační zdroje Seznam obrázků Seznam zkratek a značek Seznam příloj Přílohová část

7 Předmluva Téma grafického designu je mi blízké, jelikož se sama věnuji sazbě a úpravě tiskovin a grafických materiálů. Vyrůstala jsem v rodině grafického designéra a učitelky počítačové grafiky od dětství jsem obklopena množstvím tiskovin a tvůrčím i technickým procesem při jejich zpracovávání. Vizuálních sdělení ve svém okolí si všímám pozorně, především těch ze světa kultury a umění, ve kterém se již částečně profesně pohybuji a věnuji se mu svým studiem. Vždy mě potěší vidět dobře a zajímavě zpracovaný plakát, leták, brožurku, publikaci, webové stránky a všemožné další materiály. Naopak mě zamrzí amatérské pokusy o design. Je mně jasné, že velkou roli hraje vkus, ale jsem přesvědčena, že obecná hranice pro to, co je ještě esteticky přípustné a co už ne, existuje. A grafický design je navíc také řemeslem, které má svoje objektivní pravidla, jež nejsou odvislá od osobního vkusu. Jsem si vědoma, že kulturní instituce občas sahají po nouzovém řešení, protože si organizace neví moc rady, ať už z důvodu finančních anebo kapacitních. O to více cítím lítost, pokud jde o propagaci kvalitního programu či projektu, kterému by zajisté lépe zpracované materiály umožnily důstojnější existenci a větší pozornost potenciálních návštěvníků, ale také třeba donátorů a dalších podporovatelů. To jsou hlavní důvody, proč mám potřebu a vidím smysl zabývat se daným tématem. Autorka práce -1-

8 1. Úvod 1.1. Zvolené téma Na jednu stranu by se mohlo zdát samozřejmé, že kulturní a obzvláště umělecké instituce by se měly přirozeně prezentovat na určité vizuální úrovni. Bohužel je však zjevné, že tomu tak vždy není. Propracovaná značka, jednotná vizuální prezentace, jednotné kvalitní tiskoviny, branding 1 (ten se u organizací produkujících umění, a u divadla zvláště, může utvářet již typem a působením samotných produkcí) tyto oblasti jsou základem úspěšného působení firem a organizací na marketingovém poli. U uměleckých organizací je možné předpokládat, že budou mít hluboký dopad na kultivaci a utváření veřejného prostoru a nálady ve společnosti vůbec. Avšak ani výše popsaný marketingový standard u nich není v dnešním čase vyspělých technologií a enormního množství marketingových, komunikačních či reklamních agentur a grafických studií samozřejmostí. Nejpohodlnějším vysvětlením, proč divadla a řada dalších kulturních organizací, jejichž naprostá většina je ze své podstaty nezisková, nedisponují ani vizuálním standardem, je odkazování na nedostatek financí. Častým výsledkem jsou měsíční programy či plakáty vytvořené v neodpovídajícím softwaru, chybná typografie, pochybná loga, amatérské a nefunkční webové stránky, letáčky natištěné na stolní inkoustové tiskárně, tiskové chyby, nejednotné propagační materiály atp. Namátkový pohled na divadla jako je ostravské Divadlo Petra Bezruče, pražské Národní divadlo, berlínské Schaubühne, vídeňské Volkstheater, londýnské National Theatre nebo zpět v českém prostředí instituce brněnské Filharmonie 1 Označují se tak metody sloužící k budování a posilování značky. -2-

9 ukazuje, že mezi kulturními institucemi jsou k vidění příklady toho, že dobře propracovaný vizuální styl nese své ovoce a stojí za to o něj pečovat. Dále existuje velké množství případů, kde k dokonalosti chybí jen málo. Stále je však spousta takových organizací, jejichž pracovníci na vizuální prezentaci buď pozapomínají, nebo jí snad úmyslně nevěnují pozornost, jakou by si zasloužila, protože nejsou přesvědčeni o její důležitosti Pojmy korporátní identita a korporátní design Bakalářská práce Korporátní design repertoárových jednosouborových divadel je zahájena obecným popisem, vysvětlením, co vše vizuální projev podniku obnáší, jaké jsou jeho části, do jaké míry se dá rozpracovat a využít. Dodnes jsou u nás zaměňovány pojmy korporátní identita a korporátní design. 2 Korporátní design je pouze částí rozsáhlé korporátní identity, která zahrnuje mnohem více charakteristik korporace 3 od formulace poslání, přes oblékání zaměstnanců až třeba právě po tiskové materiály a výstupy, které jsou ve veřejném prostoru nejvíce viditelné. 2 Anglicky Corporate Identity a Corporate Design. 3 Korporací se zde myslí jakákoliv organizace, společnost, podnik či firma. -3-

10 1.3. Problém, hypotéza a cíl práce Lze vypozorovat, že divadla napříč formami a typy často vizuální podobu svých tiskových a dalších propagačních materiálů neřeší komplexně. Je nasnadě se domnívat, že v divadelních společnostech chybí povědomí a informace o tom, jak a proč vůbec korporátní design propracovávat. Častým argumentem je fakt, že profesionální práce je na rozpočty divadel příliš drahá. V divadlech většinou chybí kvalifikovaní pracovníci na zpracovávání grafických podkladů. Hlavním cílem je popis stávající situace, jakým způsobem řeší svůj vizuální styl konkrétní česká divadla. Aby jednotlivé příklady byly srovnatelné, porovnávána jsou divadla s jedním stálým souborem a ročním repertoárem, působící déle než tři roky na území České republiky Základní výzkumné otázky 1. Mají divadla zpracovány základní prvky korporátního designu? 2. Kdo se o grafické výstupy v divadlech stará? 3. Jaké jsou na tvorbu korporátního designu vynakládány finance? 4. Jaké tiskové materiály mají divadla graficky zpracovány a běžně je používají? 5. Jak se divadla staví k prezentaci na internetu? 6. Jakou důležitost divadla přikládají své vizuální prezentaci? -4-

11 1.4. Metodologie práce První část práce, která se věnuje teorii korporátního designu a také související prezentaci subjektů na internetu, je sepsána na základě pramenů uvedených v použitých informačních zdrojích a také na základě vědomostí autorky, která se částečně profesně pohybuje v daném prostředí. Struktura této části je rozdělena na čtyři kapitoly. V rámci teoretického zázemí se čtenář dozvídá něco málo z historie vizuální prezentace obecně, dále jsou rozebrány dílčí složky korporátního designu s ohledem na potřeby divadelní instituce, jako jsou grafický manuál či merkantilní tiskoviny. Důraz je kladen na divadelní plakát dříve ceduli jakožto na neodmyslitelnou tradiční součást vizuální prezentace divadel. Text rovněž nastiňuje proces přípravy projektu korporátního designu, do kterého řadí zároveň i fázi realizace a implementace. V rámci teorie je dále zmíněn grafický software a pozornost je věnována také prezentaci na internetu. Část věnující se práci repertoárových jednosouborových divadel se svou vizuální identitou je zpracována na základě kvantitativně-kvalitativního výzkumu realizovaného pomocí dotazníkového šetření. Dotazníky na téma korporátního designu repertoárových jednosouborových divadel byly respondentům, tedy divadelním pracovníkům, rozeslány elektronicky pomocí služby Google Docs. Dotazník byl tvořen šestadvaceti uzavřenými, devíti otevřenými a čtyřmi polouzavřenými otázkami a rozdělen na šest částí. Vyplňování proběhlo během měsíce dubna a první poloviny měsíce května roku 2013 tedy téměř na konci divadelní sezony 2012/2013. Z oslovených čtyřiačtyřiceti divadel odpovědělo jednadvacet respondentů, návratnost dotazníků činila 47,7 %. Výsledky výzkumu přinášejí data a poznatky, kterými je tato práce uzavřena. -5-

12 2. Teoretické zázemí 2.1. Od loga ke korporátní identitě Nejrůznější symboly a znaky, především náboženské, můžeme u lidstva sledovat několik tisíců let zpět. Myšlenka loga, jak ho dnes chápeme, se datuje do starověkého Řecka. Loga se zde obvykle skládala z jednoduchého písmene a symbolu, případně jednoduchého designu, který logo odlišoval od ostatních. Logo bylo záležitostí pouze mocnějších občanů a nebylo součástí každodenního života. Tyto rané snahy o tvorbu loga se vyvinuly do znaků a pečetí panovníků tím se však už dotýkáme velmi blízkého, avšak zcela samostatného oboru heraldiky. Širší využívání a přijetí loga započalo až ve 13. století. Jednotliví řemeslníci značkovali své výrobky, brzy se tato praxe rozšířila i mezi stavitele. Začátkem 18. století používali značení svých výrobků už i obchodníci. Během průmyslové revoluce pochopitelně nastal boom v užívání log značení výrobků. To, co na počátku bylo přístupné jen několika lidem s výjimečným postavením, se stalo rozšířenou součástí běžného života. Na přelomu 19. a 20. století se logo stalo více než jen pouhým identifikátorem. Ačkoliv loga ještě sloužila i této funkci, začala v nich být spatřována daleko větší hodnota logo jako tvář podniku a nástroj obchodní komunikace. Krom užívání log začaly podniky působit na zákazníky i dalšími grafickými výstupy, což ještě urychlovaly rozšiřující se technologické a technické možnosti. Za první obecně přijímaný systém korporátního designu je považováno vizuální schéma vytvořené Peterem Behrensem 4 pro německou společnost Allgemeine 4 Německý architekt a designér (žil v letech ). -6-

13 Elektrizitaets Gesellschaft 5 v roce Již rozsáhlejší návrh firemního designu si nechala zpracovat ve 40. letech americká letecká společnost Pan American World Airways 6. Na přelomu 50. a 60. let se začala myšlenka jednotné vizuální komunikace korporátního designu prosazovat díky designérským firmám především ve Spojených státech amerických a ve Velké Británii. Dnes je identita podniku či organizace chápána jako mnohem složitější mechanismus než jen tvorba vizuálního stylu působícího na vnější prostředí Korporátní identita Subsystémy korporátní identity: marketingová komunikace; jednotná vnitrofiremní kultura; produkt; korporátní design. Jedním ze strategických nástrojů řízení značky je právě korporátní identita. Jde o komplexní obraz subjektu, týká se jeho působení navenek a rovněž jeho působení uvnitř, kde se zárodky identity budují. Důležitým jednotícím prvkem organizace je vlastní definovaná filosofie. Korporátní identitu lze rozdělit na čtyři subsystémy, a to na marketingovou komunikaci, jejímž úkolem je vytvářet pozitivní postoj k organizaci a udržovat jednotný styl komunikačních aktivit vnějším i vnitřním směrem, na jednotnou vnitrofiremní kulturu jakousi atmosféru daného podniku, produkt samotný a korporátní design neboli jednotný vizuální styl. 5 Německá firma vyrábějící elektronické a elektrické zařízení. AEG byla založena v roce 1887 a zahájila výrobu s několika patenty zakoupenými od Thomase A. Edisona. 6 Pan American World Airways, jinak známé také pod zkráceným jménem Pan Am, byla jedna z největších mezinárodních leteckých společností ve Spojených státech amerických od 30. let 20. století, až do svého zániku v roce

14 2.3. Korporátní design a jeho dílčí složky s ohledem na potřeby divadelní instituce Základní prvky korporátního designu: značka logo a logotyp; barevnost; typografie; definování základní práce s výše zmíněnými prvky. Chce-li organizace uspět, musí vystupovat vizuálně jednotným a předem promyšleným způsobem lišit se od ostatních, sdělovat svou filosofii, být snadno zapamatovatelná a přitažlivá. Důležitost výše zmíněného se dnes zvyšuje tím více, čím více organizací vzniká a jaké množství nejrůznějších vizuálních sdělení dnes na člověka působí. Korporátní design je komplexní souhrn veškerých vizuálních výstupů, kterými se subjekt prezentuje. Každá organizace má nějakou vizuální podobu, i když nemá k dispozici systematicky zpracované principy vizuální komunikace. Vizuální styl musí specificky kombinovat značku, barevnost, typografii, a další grafické prvky Grafický manuál Grafický manuál je kuchařka celkové vizuální komunikace subjektu. Manuál je souhrn pravidel, principů a postupů. Hlavním cílem grafického manuálu je přesná definice a kodifikace principů korporátního designu, kterými se má tvůrce grafických návrhů veškerých tiskovin subjektu řídit. Aby měla existence takového manuálu smysl, musí se dbát na dodržování daných pravidel. Pro dobrou orientaci je podstatná přehledná struktura a systematičnost. Pravidla, principy a postupy musí být definovány srozumitelně a jednoznačně s ohledem na to, že s manuálem vždy nemusejí pracovat jen profesionálové. -8-

15 Optimálně by měl manuál obsahovat všechny aplikace, které se užívají opakovaně (např. vizitky se používají opakovaně, naopak pozvánka na výroční firemní večírek je spíše aplikací unikátní). Celý systém vizuálního stylu definovaného v manuálu by měl umožňovat aplikaci stylu i na prvky, které nejsou v manuálu přímo definovány. I samotný manuál je formou vnější prezentace, proto by neměl obsahovat žádné nepřesnosti a chyby. Množství aplikací definovaných v jednotlivých manuálech vychází z konkrétních potřeb daného subjektu, rozsah tedy bývá různý. Nejméně rozsáhlé manuály mohou kodifikovat pouze značku, barevnost, typografii a nejzákladnější pravidla pro práci se značkou. Můžeme se taky setkat se samotnými manuály značky loga a logotypu 7. Má-li však manuál utvářet celkový jednotný vizuální styl, je potřeba definovat více aplikací než jen výše zmíněné. Grafický manuál se dodává jak v elektronické formě (obvykle v datovém formátu PDF, případně se převádí do interních elektronických aplikací), tak fyzicky vytištěný na vhodném formátu ideální jsou listy A4 vložené do šanonu s kroužkovou vazbou. Nezbytnou součástí manuálu je elektronická příloha, která musí obsahovat co největší množství dat z manuálu, především veškeré možné podoby značky v běžně užívaných formátech s širokou kompatibilitou. Ukázkou dobře zpracovaného grafického manuálu je např. Manuál vizuálního stylu pro marketingovou komunikaci deníku Hospodářské noviny. Autorem manuálu je současný český grafický designér Jan Tippman. Manuál je přiložen jako příloha A. Pro úplnost je třeba uvést, že zejména u menších organizací je v praxi nejlepším grafickým manuálem sám autor vizuálního stylu. Pokud je ovšem trvalou součástí týmu, který identitu instituce utváří. 7 Logo je samotný symbol a logotyp je tvořen symbolem a textem názvem subjektu či produktu. -9-

16 Merkantilní tiskoviny Merkantilní 8 tiskoviny z velké části spoluutvářejí image daného subjektu tedy celkovou prezentaci, vnější působení a celkový dojem na veřejnost. Merkantilní tiskoviny lze rozdělit na: kancelářské tiskoviny (vizitky, hlavičkový papír, faktury, dopisní papíry, obálky, formuláře atd.); propagační materiály (produktové letáky, propagační desky, novoročenky, pozvánky, katalogy, plakáty, samolepky atd.); šablony pro marketingovou komunikaci (šablony pro inzerci, šablony pro tiskové zprávy, šablony pro PR články atd.) Další části korporátního designu Kromě základních prvků a merkantilních tiskovin může korporátní design dále zahrnovat reklamní předměty, multimediální aplikace (např. pravidla pro tvorbu hojně užívané powerpointové prezentace), formuláře (samostatně je pro ně obvykle vytvářen manuál u organizací finančního charakteru banky, pojišťovny atd. u kterých se s formuláři hojně pracuje), potisk vozidel. Jednotný vizuální styl by měl rovněž definovat externí a interní orientační a navigační systémy označení budovy divadla rozhodně pomáhá spoluutvářet jeho celkovou image Webové stránky Konkrétní řešení webových stránek nebývá součástí projektů přípravy korporátního designu. Vzhledem k nepochybně vysokému významu elektronické a online komunikace je však žádoucí, aby vizuální, informační a technické řešení webových stránek subjektu bylo vytvářeno ruku v ruce s návrhem korporátního designu. Více k webovým stránkám v kapitole Slovo merkantilní se dá přeložit jako obchodní nebo určené na trh. -10-

17 Plakát Kulturní plakát (divadelní, filmový, koncertní, výstavní) se řadí svou funkcí do žánru reklamního grafického designu, jedná se tedy v podstatě o reklamní plakát. Liší se ale tím, co má propagovat; není to žádná novinka nebo výrobek vyžadující poptávku na trhu, nabízí umělecké dílo k duchovní spotřebě. Základním prvkem v divadelní komunikaci byl vždy divadelní plakát. Zrodil se z cedule, která byla na území českých zemí používána v 18. a 19. století. Pokud jde o plakáty, dnes divadla nelitují svých omezených finančních prostředků na někdy dost sporné propagační fígle, ale málo z nich tento žánr opravdu pěstuje. Plakát přitom býval úctyhodnou disciplínou pro scénografy a výtvarníky a měl velkou výpovědní hodnotu, pro divadlo možná větší než různé animace a někdy až infantilní hrátky na internetových stránkách. Ostatně při oslavách čtyřiceti let brněnské Husy na provázku představovala série jejích divadelních programů zcela jedinečně a výtvarně bohaté svědectví o historii divadla. (Machalická, 2004) Nové formy propagace Dnes čím dál více oblíbenější nové netradiční formy propagace a nejrůznějšího zviditelňování se (neustále se rodící nové možnosti výroby rozličných propagačních předmětů, guerilla marketing, virální kampaně na internetových sítích, aplikace do chytrých mobilních telefonů atd.) vyžadují velkou dávku invence a kreativity. Často je obtížné tyto výstupy, z jejich podstaty a díky jejich charakteru, zahalit do roucha jednotné vizuální prezentace, pro pořádek je ale dobré je zmínit a při tvorbě korporátního designu divadla mít i tyto možnosti na paměti. -11-

18 3. Fáze přípravy projektu korporátního designu Jednotlivé fáze procesu přípravy a zavádění korporátního designu by mohly samy o sobě být tématem podrobného zkoumání. Pro účely této práce se musíme spokojit se zjednodušeným popisem. Proces tvorby kvalitního návrhu a aplikace korporátního designu vyžaduje důkladné plánování, řízení a vedení. Je možné jej rozdělit na čtyři hlavní fáze: koncepční, kreativní a kodifikační, komunikační, realizační a implementační Koncepční fáze Hlavní kroky: dialog tvůrce a klienta (kulturní instituce), sběr informací, vizuální audit (analýza stávající situace), definování poslání a zaměření klienta, nastavení pravidel spolupráce, určení cílů a plán postupu, brief (písemné zadání). V rámci koncepční fáze jsou v dialogu tvůrce (tvůrčího týmu) a klienta utvářeny podmínky pro úspěšné vytvoření a aplikaci celého korporátního designu. Zpočátku je nutný sběr informací. Užitečné je provést vizuální audit, který v případě již zavedené organizace analyzuje současný stav prvků vizuální komunikace. V rámci analýzy je důležitou i otázka, jak je daný subjekt veřejností vnímán (a jaké změny je žádoucí dosáhnout). Je třeba -12-

19 správně pojmenovat poslání a zaměření daného subjektu, které má vizuální prezentace pomáhat komunikovat. Podstatné je pak nalezení vzájemně přijatelného způsobu komunikace mezi zadavatelem a tvůrcem a stanovení pravidel spolupráce. Poté je možné určit přesně definované cíle celého procesu a plán k jejich naplnění (včetně ekonomických rámců) tato dohoda je obsahem briefu Kreativní a kodifikační fáze Během kreativní a kodifikační fáze jsou zpracovávány a s klientem konzultovány všechny vizuální výstupy projektu, k nimž patří především značka a samotná práce s vizuálním stylem. Hlavním výstupem je grafický manuál, který je popsán výše v podkapitole V této fázi je důležitá průběžná kontrola dodržování definovaných pravidel při přípravě všech aplikací. Ideální jsou i testy ověřující funkčnost vizuálního stylu na vzorcích veřejnosti či přímo na vzorcích cílových skupin Komunikační fáze Cílem komunikační fáze je obeznámit s novým korporátním designem nejprve vlastní zaměstnance. Zainteresovaným zaměstnancům a spolupracovníkům je nutné objasnit, jak pracovat s manuálem, jak zpracovávat jednotlivé prvky a na koho se v případě potřeby obrátit o radu. Pokud tato fáze není dostatečně podchycena, může být zmařena velká část úsilí věnovaného předchozím fázím. Teprve po základním přijetí nového korporátního designu uvnitř organizace je možné jej přesvědčivým způsobem prezentovat veřejnosti a začít jej používat. 9 Brief je dokument, kterým klient definuje podrobné zadání projektu a svá očekávání. -13-

20 3.4. Realizační a implementační fáze Z časového hlediska rozlišujeme: náhlou změnu, postupnou změnu. Na závěr nezbývá než novou značku a vizuální styl přivést do praxe. Pravidla, postupy a principy definované v grafickém manuálu se prostřednictvím konkrétních reálných výstupů zavádějí do praxe. Z časového hlediska se dá k implementaci přistoupit dvěma způsoby. Můžeme uskutečnit náhlou změnu, kdy vizuální identitu změníme de facto přes noc. Rychlá změna bývá bezpochyby velmi efektní, všimne si jí mnohem větší část veřejnosti, avšak rizikem je časová, organizační i finanční náročnost. Nejen kvůli obavám z těchto rizik organizace můžou přistoupit k postupné změně, kdy je celému procesu věnován delší časový úsek. Rychlost změny je závislá především na finančních možnostech, ale taky na velikosti subjektu. Pro menší organizace, které disponují mnohem menším počtem vizuálních aplikací, je náhlá změna většinou přirozenějším postupem. -14-

21 4. Grafický software Tvorba grafického designu se dnes děje z podstatné části pomocí výpočetní techniky. Jelikož většina výstupů je určena k dalšímu zpracování (např. navržený plakát je potřeba vytisknout) či publikování (např. umístění publikace v elektronické podobě na webové stránky), je nutné dodržovat určité standardy. Specifické operace, ke kterým tvorba grafického designu patří, vyžadují specifický počítačový software. Programy, které využívají grafici, lze v základu rozdělit na ty, které zpracovávají bitmapové obrazy (fotografie, malby, kresby obrázky ), na ty, které pracují s vektory (tedy s počítačově definovanými křivkami a tvary), a na ty, které jsou určeny k sazbě textů a celkové montáži jednotlivých prvků. Dále je možné k tomuto dělení přiřadit software pro tvorbu, vývoj a správu webových stránek a webové programování, software pro 3D vizualizace či software pro úpravu videa a animací. Mezi světově nejrozšířenější a nejvyužívanější grafický software patří produkty firmy Adobe, která byla založena v 80. letech v Kalifornii v USA a postupem let pod sebe přikoupila další menší společnosti věnující se grafickému softwaru např. Macromedia, Omniture. Nejznámější programy Adobe, patřící do tzv. balíčku Adobe Creative Suite označovaného zkratkou CS, jsou Photoshop, Illustrator, InDesign, Acrobat. Hned po produktech Adobe se dají za nejrozšířenější grafický software považovat programy kanadské společnosti Corel. Profesionální grafické programy jsou k pořízení za částky od několika tisíců korun. Existuje také řada grafických programů, které jsou legálně ke stažení zdarma např. Gimp, Scribus, Inkscape. Při spolupráci více grafiků však hrozí problém s kompatibilitou souborů vytvořených v různých programech. Ovládání grafických programů navíc vyžaduje specializované dovednosti a stále také platí, že grafický software je pouze nástrojem byť v mnohém dokonalým a nemůže sám nahradit zkušenosti a invenci tvůrce. -15-

22 5. Prezentace na internetu Čím dál větší část naší každodenní existence se přesouvá na internet. Virtuální prostor obsahuje enormní množství informací, zároveň ve velké míře slouží k pobavení a odreagování. Z internetu se bezpochyby stal jeden z nejmocnějších nástrojů světa. Dle ročenky projektu NetMonitoring 10 z roku 2012 je na internetu 69 % české populace starší 10 let (alespoň jednou v měsíci navštívilo měřený server), což je o dva a půl procentního bodu více než před rokem. V posledních dvou letech roste počet lidí využívajících internet průměrným tempem 5 % za rok. U mladých lidí ve věku let je míra penetrace internetu přes 90 %, internetová populace v této věkové skupině nemá již pomalu kam růst. S přibývajícím věkem procento lidí využívajících internet klesá. Penetrace internetu u lidí starších 55 let je 34,9 %, což je o 4,4 procentního bodu více než před rokem. Zde je velký potenciál a největší růst je a bude pokračovat právě v této věkové skupině. Na internetu je více mužů než žen, s přibývajícím věkem podíl mužů roste a podíl žen klesá. Tento rozdíl v pohlaví se bude s růstem internetové populace zmenšovat. Muži jsou na internetu v průměru mírně aktivnější než ženy co do počtu zhlédnutých stránek nebo průměrně stráveného času. Průměrný český internetový uživatel je mladší a vzdělanější než průměrný občan České republiky. Většina internetových uživatelů má středoškolské vzdělání s maturitou. Sociální sítě (zahraniční) u nás v minulém roce dále rostly, zejména Facebook. Velkým tempem roste a poroste podíl přístupů k webovým službám prostřednictvím mobilních telefonů a tabletů. 10 NetMonitor je rozsáhlý výzkumný projekt, jehož cílem je poskytnout informace o návštěvnosti internetu a sociodemografickém profilu jeho návštěvníků v České republice. -16-

23 5.1. Webové stránky Co jsou to webové stránky netřeba v roce 2013 vysvětlovat. Při pohledu do historie zachytíme první stopy vývoje WWW 11 v 70. letech 20. století. WWW jsou jednou ze služeb sítě internet 12. Svoji dnešní podobu získaly koncem 80. let v CERN ve Švýcarsku. Nástup jejich masového rozšíření je možné řadit do druhé poloviny 90. let, kdy již byly běžně dostupné osobní počítače a rychle se rozšiřovala dostupnost internetu. Nástroje původně určeného zejména pro vědecký a akademický svět se téměř okamžitě chopila komerční sféra a na přelomu tisíciletí se stal všudypřítomným fenoménem. Dnes se s webovými stránkami denně setkává většina společnosti díky technice nejrůznějšího druhu, jejich existence se stává čím dál více přirozenější a nepostradatelnější záležitostí. Web má dnes své pevné místo v životě stamiliónů obyvatel celého světa. Nad tím, jak se úspěšně prezentovat a komunikovat na internetu, jsou nuceny přemýšlet jak komerční společnosti, tak neziskové organizace, případně i jednotlivci. Pro nejrůznější organizace je v dnešní době existence webové prezentace klíčová. Existuje řada firem nabízejících tvorbu a správu webových stránek. Na internetu se nalézá řada on-line služeb, které umožňují kompletní tvorbu webových stránek, včetně jejich provozování, zdarma zpravidla výměnou za reklamní prostor na takto vytvořených stránkách. 11 World Wide Web, zkráceně web, v překladu jako celosvětová síť. 12 Mezi další nejznámější služby internetu se řadí např. a FTP (File Transfer Protocol) přenos souborů. -17-

24 Tvorba vlastních webových stránek Před samotnou tvorbou vlastních webových stránek (tzn. ne na základě již vytvořené šablony, např. nabízené zdarma) je vhodné realizovat průzkum webové prezentace konkurence a také se zamyslet nad vlastním dosavadním působením na internetu i mimo něj. Pomůžou také různé marketingové plány, včetně určení cílových skupin uživatelů. Kromě koncepce kreativní je nutná koncepce technická, která zajistí funkčnost stránek a většinou pod ni spadá výběr redakčního systému 13. Tzv. drátěný model webu (anglicky wireframe) slouží k definování obsahu, rozložení a funkcí webu. Aby stránky plnily maximálně svoji roli, je nezbytná jejich optimalizace pro vyhledávače (SEO opatření, aby šly stránky skrze vyhledávače snadno najít, SEM obvykle placený marketing ve vyhledávačích). Grafický návrh zpracovaný v souladu s korporátním designem dále musí podstoupit programování, kódování a napojení na redakční systém. Po této fázi jsou vhodné testy funkčnosti např. toho, jak se stránky zobrazují v různých internetových prohlížečích. Neméně důležitá je tvorba náplně a postupná správa a udržování stránek v aktuálnosti. Existuje řada aplikací, které je možné na stránky přidat a propojit např. se sociálnímu sítěmi a dodat jim tak na interaktivnosti. Během provozu stránek je vhodné průběžně sledovat jejich návštěvnost. Po stránce provozní je nutné pořídit doménu, čili adresu stránek, pod kterou půjde stránky najít, a mít zajištěn webhosting, což je zjednodušeně řečeno služba distribuce webových stránek po internetu. Finanční náročnost se odvíjí od nároků na webové stránky 13 Redakční systém je aplikace, díky níž lze spravovat webové stránky. -18-

25 5.2. Sociální sítě Sociální sítě na poli internetu propojují určité skupiny lidí. Dnešní sociální sítě jsou zpravidla stavěny na možnosti založení profilu uživatele prezentace jednotlivce či skupiny/společnosti a následného sdílení informací mezi jednotlivými registrovanými uživateli. Mezi sociálními sítěmi je v současné době co do počtu registrovaných uživatelů ve Spojených státech, v Evropě a v Austrálii nejrozšířenější Facebook. Ten vznikl v roce 2004 jako síť pro studenty Harvardovy univerzity, aby se pomocí ní mohli lépe sblížit a seznámit. Postupem času se možnost registrace rozšířila i na studenty jiných univerzit a od roku 2006 se může k Facebooku připojit kdokoliv z celého světa starší 13 let 14. Mezi další světově užívané sociální sítě patří např. ruská obdoba Facebooku Vkontakte, dále pak Twitter, Google+, MySpace, Badoo, Hi5 a spousta dalších. Za sociální sítě se dají považovat také lokální a zájmové chaty 15 a webová fóra. Dle studie společnosti MediaResearch zpracované pro Sdružení pro internetovou reklamu od roku 2008, kdy Facebook a jemu podobné sociální sítě používalo v Česku pouhých 12 % ze všech uživatelů internetu, se účast na těchto webech zvýšila v roce 2012 až na 54 %. Facebook je pro společnosti, především ty neziskové, skvělým komunikačním nástrojem díky možnosti bezplatného založení a spravování stránky sloužící k vlastní prezentaci. Na stránce je možné publikovat informace o společnosti, informovat o aktuálním dění, sdílet obrázky a videa, vytvářet tzv. události, které se snadno rozšíří mezi velké množství uživatelů Facebooku. 14 Viz veřejně přístupné Principy Facebooku. 15 Chat je psaný rozhovor dvou nebo více lidí prostřednictvím komunikační sítě. -19-

26 Každá stránka zároveň sbírá své fanoušky, uživatele, kteří u stránky zakliknou možnost To se mi líbí a tak se k nim přímo dostává obsah produkovaný danou stránkou. Pokud chce společnost své stránce a šíření jejího obsahu pomoci, může využít propagačních služeb nabízených přímo Facebookem. Za určitý finanční obnos pohybující se v řádu stokorun za denní propagaci (podle počtu dosavadních fanoušků stránky) se sdělení dostane k předem vybraným a nastaveným cílovým skupinám, které doposud nejsou se stránkou v žádném spojení. Vysoká interaktivita a bezprostřednost jsou velkou výhodou, navíc Facebook považuje za přirozenou součást dne čím dál tím větší procento lidí a velkou část informací z aktuálního dění apod. čerpají právě odtud. Facebookové stránky jsou navíc viditelné i pro neregistrované uživatele. Tak jako v rámci jiných služeb, které jsou navíc poskytovány zdarma, i v rámci prostředí Facebooku je nutné dodržovat daná pravidla. Při jejich nedodržení hrozí nepříjemnosti jako zrušení účtu, omezení možnosti publikování apod. Nicméně lze objektivně tvrdit, že výhody Facebooku a jeho společenský přínos (nehledě na přínos v oblasti firemního marketingu i marketingu neziskového sektoru) negativa převyšují. -20-

27 6. Práce s vizuální identitou repertoárových jednosouborových divadel Jak napsala Jana Machalická do Lidových novin v roce 2004, boj o diváka se dnes zdaleka neděje jen na poli dramaturgicko-inscenačním, divadla objevila další mocnou zbraň: propagaci a zviditelňování se všeho druhu. Na to, jakým způsobem česká divadla řeší svou vizuální identitu, se snaží odpovědět text níže. V rámci textu jsou zpracovávány výsledky výzkumu realizovaného v rámci této práce Dotazníkové šetření Jako podklad k získání odpovědí na základní výzkumné otázky, zda mají divadla zpracovány základní prvky korporátního designu, kdo se o grafické výstupy v divadlech stará, jaké jsou na tvorbu korporátního designu vynakládány finance, jaké tiskové materiály mají divadla graficky zpracovány a běžně je používají, jak se divadla staví k prezentaci na internetu a jakou důležitost divadla přikládají své vizuální prezentaci, posloužilo dotazníkové šetření. Náhled dotazníku je umístěn jako příloha C. Osloveno bylo čtyřiačtyřicet repertoárových divadel (jejich seznam je přiložen jako příloha D) působících déle než tři roky se svým jedním stálým profesionálním 16 souborem. Seznam divadel vznikl na základě vědomostí autorky pohybující se v divadelním prostředí a také za pomocí informací umístěných 16 Amatérské a profesionální divadlo: Dvě kategorie neproduktivně polarizující divadlo a historicky asi již překonané; dnes již méně funkční členění divadla a divadelnictví, v našich poměrech využívané a platné do r Za amatérské (dříve též ochotnické divadlo) bylo považováno divadlo konané z lásky (z latin. amo, amare = milovat, mít rád, rád něco dělat; amator = milovník, přítel), z ochoty; nikoli za úplatu, naopak profesionální divadlo je dělané z profese (z latin. professio = živnost, zaměstnání). (Dvořák, 2005, s. 16) Za profesionální divadelní soubor je tedy v rámci této práce považován soubor, pro jehož členy je práce v něm hlavním zdrojem obživy. -21-

28 na internetu na webových stránkách samotných divadel. Obsahuje všechna divadla v České republice, která jsou předmětem zkoumání této práce a tvoří tak základní soubor výzkumu. Tři zkoumaná divadla (HaDivadlo, Divadlo Husa na provázku a Divadlo U stolu) spadají pod příspěvkovou organizaci Centrum experimentálního divadla a přísně vzato jsou vlastně scénami jediného subjektu. Nicméně se svou identitou tato tři divadla vystupují v maximální možné míře samostatně, propagaci provádějí po vlastní linii a většina diváků je považuje za svébytné jednotky. Dotazníky na téma korporátního designu byly respondentům, tedy divadelním pracovníkům, rozeslány elektronicky pomocí služby Google Docs. Vzhledem k vybavenosti divadel minimálně základní výpočetní technikou a dnes běžné přístupnosti k internetu byla tato forma dotazování zvolena jako nejefektivnější co se týče finančních i časových dotací. Vyplňování dotazníků proběhlo během měsíce dubna a první poloviny měsíce května roku 2013 tedy téměř na konci divadelní sezony 2012/2013. Dotazník byl tvořen šestadvaceti uzavřenými, devíti otevřenými a čtyřmi polouzavřenými otázkami a rozdělen na tyto části: Kontaktní údaje, Specifikace divadla, Produkce grafických výstupů, Merkantilní tiskoviny a další tištěné materiály, Webové stránky, Další. Pro zvýšení návratnosti bylo uvedeno, že přínosem bude i částečné vyplnění dotazníku, a to touto větou v úvodním slovu: Pokud si některými otázkami nebudete jisti, přeskočte je prosím a pošlete raději jen zčásti vyplněný dotazník. Přesto naprostá většina respondentů odpověděla na všechny otázky. -22-

29 Ze čtyřiačtyřiceti oslovených zástupců divadel, tvořících reprezentativní vzorek, jich odpovědělo jednadvacet. Návratnost dotazníku činí 47,7 %. Návratnost dotazníku 52,3% 47,7% Vyplněno Nevyplněno Obrázek 1 Graf: Návratnost dotazníku Výzkumný vzorek Divadla, jejichž zástupci na dotazník odpověděli a která se tak stala výzkumným vzorkem, jsou tato: Divadlo Husa na provázku (Brno), HaDivadlo (Brno), Divadlo U stolu (Brno), Divadlo Radost (Brno), Divadlo Polárka (Brno), Divadlo Feste (Brno), Divadlo Drak (Hradec Králové), Horácké divadlo (Jihlava), Docela velké divadlo (Litvínov), Městské divadlo Mladá Boleslav (Mladá Boleslav), Divadlo Petra Bezruče (Ostrava), Komorní scéna Aréna (Ostrava), Východočeské divadlo Pardubice (Pardubice), Divadlo Exil (Pardubice), Dejvické divadlo (Praha), -23-

30 Divadlo Kalich (Praha), Divadlo v Dlouhé (Praha), Divadlo v Řeznické (Praha), Švandovo divadlo (Praha), Slovácké divadlo (Uherské Hradiště), Městské divadlo (Zlín). V rámci měst Prahy a Brna, ve kterých se nachází největší počet zkoumaných divadel, byla návratnost dotazníku velmi odlišná. V Brně, kde bylo osloveno sedm divadel, přišlo zpět šest vyplněných dotazníků, návratnost tedy činila 85,7 %. V Praze, kde bylo osloveno téměř třikrát tolik divadel než v Brně, konkrétně devatenáct, přišlo zpět jen pět vyplněných dotazníků, což představuje návratnost pouze 26,3 %. Pokud by výzkum vznikal pod hlavičkou některé z pražských vysokých škol, lze se domnívat, že návratnost v rámci pražských divadel by mohla být o něco vyšší. Nicméně s celkovou návratností dotazníku, která činí 47,7 %, je možné podniknout objektivní vypovídající analýzu stavu českých divadel se zaměřením na jejich vizuální identitu tvorbu a aplikaci korporátního designu Specifikace zkoumaných divadel Doba vzniku Dotazníkového šetření se zúčastnila divadla založená v časovém rozpětí více než 120 let. Nejstarší divadlo účastnící se výzkumu bylo založeno roku 1881 (Švandovo divadlo na Smíchově), další dvě nejstarší divadla roku 1909 (Městské divadlo Mladá Boleslav a Východočeské divadlo Pardubice), nejmladší pak roku 2008 (pražské Divadlo v Řeznické). Řada ze zkoumaných divadel počtem pět byla založena ve 40. letech 20. století (např. Městské divadlo Zlín či brněnské dětské Divadlo Radost), jedno pak v 50. letech (Divadlo Drak z Hradce Králové), -24-

31 jedno koncem 60. let (brněnské Divadlo Husa na provázku), jedno v polovině let 70. (původně prostějovské, současně brněnské HaDivadlo) a jedno koncem 80. let (brněnské Divadlo U stolu). V průběhu 90. let pak bylo založeno šest ze zkoumaných divadel (např. ostravská Komorní scéna Aréna či pražské Divadlo v Dlouhé) a na přelomu tisíciletí, čili v roce 2000 a později, byla založena tři zkoumaná divadla (jedním z nich je např. pardubické Divadlo Exil). Více než polovina, konkrétně 52,9 %, zkoumaných divadel byla založena v posledních 21 letech (od roku 1992). Časové etapy založení zkoumaných divadel pro lepší přehlednost uvádí graf níže. 17,6% Časové etapy založení zkoumaných divadel 5,9% 11,8% 35,3% 11,8% 11,8% konec 19. stol. počátek 20. stol léta 20. stol léta 20. stol. 80. léta 20. stol. 90. léta 20. stol. počátek 21. stol. 5,9% Obrázek 2 Graf: Časové etapy založení zkoumaných divadel -25-

32 Právní forma Právní formu zkoumaných divadel v největší míře tvoří příspěvkové organizace, poté obecně prospěšné společnosti, občanská sdružení a jedna společnost s ručením omezeným. Mezi jinými právními formami se vyskytovalo sdružení fyzických osob a akciová společnost. Přesné složení zkoumaných divadel na základě právní formy uvádí graf níže. 4,8% 9,5% Právní formy zkoumaných divadel 9,5% Příspěvková organizace Obecně prospěšná společnost 14,3% 61,9% Občanské sdružení Společnost s ručením omezeným Jiná Obrázek 3 Graf: Právní formy zkoumaných divadel -26-

33 Výše rozpočtu Co se týče výše rozpočtu, se kterým zkoumaná divadla průměrně v posledních třech letech hospodaří, objevuje se ve výzkumu široká škála divadel od těch, která si ročně vystačí s částkou do Kč (např. pardubické Divadlo Exil), po ta, která ročně hospodaří s částkou vyšší Kč (např. Východočeské divadlo Pardubice). Pro přehled rozložení zkoumaných divadel v rámci výše průměrného ročního rozpočtu slouží následující graf. Průměrná výše ročního rozpočtu zkoumaných divadel v posledních třech letech 10,0% 10,0% 30,0% 15,0% 15,0% Méně než Kč včetně Kč Kč Kč Kč Více než Kč 20,0% Obrázek 4 Graf: Průměrná výše ročního rozpočtu zkoumaných divadel v posledních třech letech -27-

34 Počet organizačních a provozních pracovníků Údaj o organizačních a provozních pracovnících, kterými jsou myšleni ekonom, hospodář, tajemník, produkční, manažeři, marketingoví pracovníci, administrativní pracovníci apod., zkrátka pracovníci mimo umělecký soubor a technické pracovníky, pomůže určit velikost divadla a posléze porovnat situaci s počtem pracovníků starajících se o propagační výstupy divadla (viz podkapitola ). Jednotlivé skupiny s počty dotyčných pracovníků jsou zastoupeny mezi zkoumanými divadly víceméně rovnoměrně, s menším přesahem vítězí skupina se čtyřmi až šesti pracovníky. Škála se pohybuje od méně než tří pracovníků včetně po více než jedenáct pracovníků (viz graf níže). Počet pracovníků, kteří se ve zkoumaných divadlech starají o činnosti organizačního a provozního charakteru 19,0% 23,8% ,8% 11 a více 33,3% Obrázek 5 Graf: Počet pracovníků, kteří se ve zkoumaných divadlech starají o činnosti organizačního a provozního charakteru -28-

35 Inscenace Z hlediska inscenačního pomůže průměrný počet premiér za jednu sezonu a údaj o průměrném počtu představení odehraných za měsíc v sezoně určit velikost a rozsah divadla a tudíž i jeho nároky na propagaci a další grafické výstupy. Žádné ze zkoumaných divadel neuvádí za sezonu deset a více premiér. Nejfrekventovanější odpovědí byla ta, že daná divadla uvádějí ročně průměrně čtyři až šest premiér. Možnosti, kdy daná divadla ročně uvádějí průměrně jednu až tři premiéry, anebo sedm až devět premiér, jsou zastoupeny v rovnoměrném počtu šesti odpovědí. Znázornění přináší graf níže. Průměrný počet premiér zkoumaných divadel za sezonu 0,0% 28,6% 28,6% a více 42,9% Obrázek 6 Graf: Průměrný počet premiér zkoumaných divadel za sezonu Většina zkoumaných divadel měsíčně uvádí dvacet až devětadvacet, či třicet a více představení. Konkrétní procentní vyjádření, jaký je průměrný počet představení odehraných za měsíc (v sezoně), přináší následující graf. -29-

36 Průměrný počet představení zkoumaných divadel odehraných za měsíc 28,6% 9,5% 4,8% 9,5% a více 47,6% Obrázek 7 Graf: Průměrný počet představení zkoumaných divadel odehraných za měsíc Prostory divadla Podobně jako předchozí dvě podkapitoly pomůžou otázky v této podkapitole určit velikost divadla nyní z hlediska prostorových kapacit. Jeden sál či jiný prostor, kde se v rámci daného divadla pravidelně vystupuje, využívá osm zkoumaných divadel, dva sály pak deset divadel a tři a více sálů tři divadla. Pro znázornění slouží graf níže. Počet používaných sálů či jiných prostor v rámci zkoumaných divadel, kde se pravidelně vystupuje 14,3% 38,1% a více 47,6% Obrázek 8 Graf: Počet používaných sálů či jiných prostor v rámci zkoumaných divadel, kde se pravidelně vystupuje -30-

37 Celková kapacita všech sálů zkoumaných divadel se pohybuje od počtu méně než sto míst až po počet čtyři sta míst a více. Konkrétní vyjádření přináší graf níže. Celková kapacita všech sálů zkoumaných divadel 28,6% 19,0% 9,5% 23,8% 19,0% Méně než 100 míst včetně míst míst míst Více než 400 míst Obrázek 9 Graf: Celková kapacita všech sálů zkoumaných divadel Diváci Údaje s daty průměrného počtu abonentů, průměrného celkového počtu návštěvníků za rok či za sezonu (včetně zájezdů) a průměrné návštěvnosti v procentech obsazených míst jednotlivých představení (včetně zájezdů) rovněž pomůžou k určení velikosti a diváckého rozsahu daného divadla. Následující tři grafy přinášejí tyto údaje. -31-

38 Počet abonentů zkoumaných divadel v sezoně 2011/ ,7% 5,6% 5,6% 0,0% 0,0% 11,1% 61,1% Méně než včetně Více než Obrázek 10 Graf: Počet abonentů zkoumaných divadel v sezoně 2011/2012 Průměrný celkový počet návštěvníků zkoumaného divadla za poslední tři roky/sezony 5,0% 20,0% 10,0% 5,0% 20,0% 30,0% 10,0% Méně než včetně Více než Obrázek 11 Graf: Průměrný celkový počet návštěvníků zkoumaného divadla za poslední tři roky/sezony -32-

39 Průměrná návštěvnost zkoumaných divadel v procentech obsazených míst jednotlivých představení za poslední tři roky/sezony 5,3% 21,1% 5,3% Méně než 50 % včetně 21,1% 5,3% 10,5% % % % % % Více než 95 % 31,6% Obrázek 12 Graf: Průměrná návštěvnost zkoumaných divadel v procentech obsazených míst jednotlivých představení za poslední tři roky/sezony Shrnutí Mezi zkoumanými divadly se vyskytují divadla založená v časovém rozpětí více než 120 let. Nejstarší divadlo účastnící se výzkumu bylo založeno roku 1881, nejmladší pak roku Právní formu divadel v největší míře tvoří příspěvkové organizace, obecně prospěšné společnosti a občanská sdružení. Co do výše rozpočtu, ve výzkumu se objevuje široká škála divadel od těch, která si ročně vystačí s částkou do Kč, po ta, která ročně hospodaří s částkou vyšší Kč. Také co do počtu pracovníků, kteří se ve zkoumaných divadlech starají o činnosti organizačního a provozního charakteru, je ve výzkumu široká škála divadel nejvíce divadla uvedla rozmezí čtyř až šesti takovýchto pracovníků, dále byly víceméně rovnoměrně zastoupeny kategorie jednoho až tří, sedmi až deseti a také jedenácti a více pracovníků. Nejvíce zkoumaných divadel ročně uvádí průměrně čtyři až šest premiér. Možnosti, kdy daná divadla ročně uvádějí průměrně jednu až tři premiéry anebo -33-

40 sedm až devět premiér, jsou zastoupeny v rovnoměrném počtu. Téměř polovina zkoumaných divadel měsíčně v sezoně uvádí dvacet až devětadvacet představení, poté byl frekventovaný počet třicet a více představení za měsíc. Ve výzkumu se však objevují také divadla uvádějící jedno až devět představení měsíčně. Dále téměř polovina divadel disponuje dvěma sály či jinými takovými prostory, kde pravidelně vystupuje. Třemi a více sály disponuje pouze šestina zkoumaných divadel. Celková kapacita všech sálů a prostor, kde se v rámci zkoumaných divadel pravidelně vystupuje, se pohybuje od počtu méně než sto míst až po počet čtyři sta míst a více. Největší část zkoumaných divadel tvoří ta, která uvádějí počet abonentů v sezoně 2011/2012 méně než tisíc abonentů včetně. Průměrný celkový počet návštěvníků za poslední tři roky/sezony poloviny zkoumaných divadel byl více než padesát tisíc diváků. Objevilo se však i divadlo s počtem takovýchto diváků méně než pět tisíc včetně. Průměrná návštěvnost v procentech obsazených míst jednotlivých představení za poslední tři roky/sezony téměř u tří čtvrtin zkoumaných divadel je vyšší než 81 %. Jedno divadlo však také uvedlo návštěvnost pod 50 % včetně. Pestrost zkoumaných divadel je dostatečná a zároveň odpovídá reálné skladbě všech repertoárových jednosouborových divadel v České republice. -34-

41 6.3. Produkce grafických výstupů v rámci zkoumaných divadel Tato část výzkumu se zaměřila na to, zda zkoumaná divadla mají zpracovány základní prvky korporátního designu a jakým způsobem s ohledem na lidské zdroje v divadlech probíhá výroba a zpracovávání grafických výstupů Značka Z dotazníkového šetření vyplynulo, že všechna zkoumaná divadla používají svou značku neboli logo. Stoprocentně kladná již nebyla odpověď na otázku, zda mají divadla zpracována pravidla, jak značku používat. Pravidla má zpracováno devět zkoumaných divadel a částečně je má zpracováno sedm těchto divadel. Podrobný rozpis přináší následující graf. Mají zkoumaná divadla zpracována pravidla, jak používat svou značku? 33,3% 42,9% Ano Ne Částečně 23,8% Obrázek 13 Graf: Mají zkoumaná divadla zpracována pravidla, jak používat svou značku? -35-

42 Zpracování vícebarevné a jednobarevné verze loga většina zkoumaných divadel vlastní. Přesné rozložení ukazuje graf níže. Mají zkoumaná divadla zpracovánu vícebarevnou i jednobarevnou verzi loga? 19,0% Ano Ne 81,0% Obrázek 14 Graf: Mají zkoumaná divadla zpracovánu vícebarevnou i jednobarevnou verzi loga? -36-

43 Definování korporátního designu Kromě značky mezi součásti korporátního designu patří barevnost, typografie a grafický manuál neboli manuál jednotného vizuálního stylu popisující práci s jednotlivými danými grafickými prvky. Pravidla pro jednotné používání barevnosti svých grafických výstupů má definováno sedm zkoumaných divadel, šest divadel jen částečně a osm vůbec. Co se pravidel pro jednotné používání písma týče, téměř polovina divadel, konkrétně devět, tato pravidla zpracována má, čtyři divadla je mají zpracována částečně a osm divadel pak vůbec. Přesný stav definování částí korporátního designu (kromě značky) u zkoumaných divadel přinášejí následující grafy. Mají zkoumaná divadla zpracována pravidla pro jednotné používání barevnosti svých grafických výstupů? 28,6% 33,3% Ano Ne Částečně 38,1% Obrázek 15 Graf: Mají zkoumaná divadla zpracována pravidla pro jednotné používání barevnosti svých grafických výstupů? -37-

44 Mají zkoumaná divadla zpracována pravidla pro jednotné používání písma ve svých grafických výstupech? 19,0% 42,9% Ano Ne Částečně 38,1% Obrázek 16 Graf: Mají zkoumaná divadla zpracována pravidla pro jednotné používání písma ve svých grafických výstupech? Pokud divadla mají zpracována pravidla pro jednotné používání písma ve svých grafických výstupech, pak za svá korporátní písma jmenovali respondenti tyto fonty: Tahoma, Signika, Corbel, Klavika, Bahnhof, Times New Roman. Ze zkoumaných divadel jich má manuál jednotného vizuálního stylu zpracováno osm, a to Divadlo Drak, Divadlo Exil, Divadlo Kalich, Divadlo v Řeznické, Komorní scéna Aréna, Městské divadlo Mladá Boleslav, Městské divadlo Zlín a Slovácké divadlo Uherské Hradiště. Procentní vyjádření ukazuje následující graf. Graf dále uvádí, zda ta divadla, která mají zpracovaný grafický manuál, s ním pracují. -38-

45 Mají zkoumaná divadla zpracován manuál jednotného vizuálního stylu? 38,1% Ano Ne 61,9% Obrázek 17 Graf: Mají zkoumaná divadla zpracován manuál jednotného vizuálního stylu? Pokud zkoumaná divadla mají zpracován manuál jednotného vizuálního stylu, pracují s ním (ať už v rámci divadla či při externím zpracovávání grafických výstupů)? Ano, důsledně 50,0% 50,0% Ne Částečně 0,0% Obrázek 18 Graf: Pokud zkoumaná divadla mají zpracován manuál jednotného vizuálního stylu, pracují s ním (ať už v rámci divadla či při externím zpracovávání grafických výstupů)? -39-

46 Lidské zdroje Až na jedno zkoumané divadlo, kde se na výrobě grafických a tiskových výstupů podílejí pouze externisté, se na výrobě těchto výstupů podílí jeden až tři a více pracovníků divadla s poměrně rovnoměrným zastoupením jednotlivých kategorií jeden, dva, tři a více pracovníků. Přesné rozložení počtů pracovníků zkoumaných divadel, kteří se podílejí na výrobě grafických a tiskových výstupů přináší následující graf. Počty pracovníků zkoumaných divadel, kteří se měsíčně pravidelně podílí na tvorbě grafických a tiskových výstupů 30,0% 30,0% a více 40,0% Obrázek 19 Graf: Počty pracovníků zkoumaných divadel, kteří se měsíčně pravidelně podílí na tvorbě grafických a tiskových výstupů -40-

47 Pakliže se na přípravě grafických a tiskových výstupů podílí externí spolupracovníci, zkoumaná divadla rovněž uvedla i jejich počty. Naprostá většina divadel využívá služeb jednoho takovéhoto externího pracovníka, tři divadla pak nevyužívají k produkci grafických materiálů žádné externí spolupracovníky. Situaci popisuje následující graf. Počty externích spolupracovníků zkoumaných divadel, kteří se měsíčně pravidelně podílí na tvorbě grafických a tiskových výstupů 5,6% 11,1% a více 83,3% Obrázek 20 Graf: Počty externích spolupracovníků zkoumaných divadel, kteří se měsíčně pravidelně podílí na tvorbě grafických a tiskových výstupů Naprostá většina zkoumaných divadel kromě práce na tvorbě grafických a tiskových výstupů svých pracovníků využívá k této činnosti i práce externích spolupracovníků. -41-

48 Kombinace těch, kteří se na tvorbě tiskových a grafických výstupů podílí, je barvitá. Co do četnosti je nejfrekventovanější odpovědí, že tyto výstupy zajišťuje externí grafik či grafické studio. Zároveň však respondenti uváděli i více možností dohromady, častá je kombinace možností externí grafik či grafické studio nebo vlastní grafik na částečný či plný úvazek a scénograf. Jedno zkoumané divadlo uvedlo, že se o grafické a tiskové výstupy stará pouze scénograf, a další uvedlo, že pouze jiný pracovník divadla, jehož hlavní náplní není příprava tiskovin. V rámci možnosti, že se o dané materiály stará někdo jiný mimo daný výběr, byli zaznačeni manažer a pracovník propagace. Složení tvůrců grafických a tiskových výstupů přináší graf níže. Pracovníci podílející se na grafických a tiskových výstupech zkoumaných divadel 17,1% 2,9% 22,9% Vlastní grafik na částečný či plný úvazek Externí grafik či grafické studio 14,3% Scénograf Jiný pracovník divadla, jehož hlavní náplní není příprava tiskovin 42,9% Někdo jiný Obrázek 21 Graf: Pracovníci podílející se na grafických a tiskových výstupech zkoumaných divadel -42-

49 Náklady na zpracování grafických výstupů Otázku, jakou částku na zpracování grafických výstupů průměrně měsíčně zkoumaná divadla vydávají (mimo tisk, distribuci a mimořádné materiály, které nejsou vydávány pravidelně), zodpovědělo pouze devatenáct respondentů z jednadvaceti. Graf níže tedy nezahrnuje situaci Divadla v Dlouhé a Divadla Petra Bezruče. Mezi zkoumanými divadly se našlo jedno takové, které uvedlo, že grafické práce má zajišťovány zdarma. Nejvíce respondentů pak uvedlo, že měsíčně průměrně vynakládá méně než Kč včetně, anebo Kč na zpracování grafických výstupů. Více než Kč měsíčně na tyto výstupy vynakládá pouze jedno zkoumané divadlo (Městské divadlo Zlín). Průměrné měsíční částky, které zkoumaná divadla vydávají na zpracování grafických výstupů 10,5% 5,3% 5,3% 5,3% Grafické práce jsou zajišťovány zdarma Méně než Kč včetně Kč 42,1% Kč Kč 31,6% Více než Kč Obrázek 22 Graf: Průměrné měsíční částky, které zkoumaná divadla vydávají na zpracování grafických výstupů Shrnutí zjištěných výsledků v podkapitole 6.3. přináší v rámci reflexe výzkumu podkapitoly

50 6.4. Merkantilní tiskoviny a další tištěné materiály Respondenti měli na výběr ze škály konkrétních tiskových výstupů a jejich úkolem bylo zaznačit ty materiály, které má dané divadlo graficky zpracováno a běžně je používá. Mezi možnostmi záměrně nebyly k výběru programy a další materiály k jednotlivým inscenacím, ale materiály s primárním zaměřením na celkové vizuální působení divadla (do čehož už plakáty k jednotlivým inscenacím bezpochyby spadají). Seznam níže uvádí četnost uvedených materiálů a procentní vyjádření vůči celkovému počtu respondentů od nejfrekventovanějšího údaje po nejméně frekventovaný: Vstupenky 21 (100 %); Plakáty k inscenacím 19 (90,5 %); Měsíční program ve formě brožurky či letáku 18 (85,7 %); Abonentní vstupenka/kartička 17 (81 %); Měsíční program ve formě plakátu 17 (81 %); Vizitky 17 (81 %); Propagační trika 15 (71,4 %); Hlavičkový papír 14 (66,7 %); Brožurka/leták k abonmá 13 (61,9 %); Inzeráty v tištěných médiích 13 (61,9 %); Dopisní obálky 12 (57,1 %); Elektronická inzerce 10 (47,6 %); Elektronický newsletter 9 (42,9 %); Portfolio/katalog divadla či dané sezony 9 (42,9 %); Propagační odznáčky 9 (42,9 %); Propagační samolepky 8 (38,1 %); Plakát k abonmá 7 (33,3 %); Prezentační desky (složky, desky s chlopní či s klopou) 6 (28,6 %); Zpravodaj divadla 6 (28,6 %); Propagační pohlednice 5 (23,8 %); -44-

51 Propagační tužky/propisky 5 (23,8 %); Orientační systém uvnitř budovy divadla 4 (19 %); Kalendář 3 (14,3 %); Poznámkový blok 2 (9,5 %); Jiné (aktuální informace formou plakátu ve foyeru) 1 (4,8 %). Mezi nejfrekventovanější merkantilní tiskoviny, které mají divadla graficky zpracovány a běžně je používají, patří vstupenky, plakáty k inscenacím, měsíční programy ať už ve formě brožurky či letáku nebo ve formě plakátu (u více než tří čtvrtin divadel dokonce kombinace obou dvou), abonentní vstupenky/kartičky a vizitky. Pět ze zkoumaných divadel má vytvořeno vizitky, ale zároveň nedisponuje hlavičkovým papírem. Pouze dvě zkoumaná divadla mají vytvořený hlavičkový papír, ale už nedisponují vizitkami. Graficky zpracované dopisní obálky až na jeden případ mají ta divadla, která zároveň disponují alespoň vizitkami či hlavičkovým papírem. Dopisní obálky, propagační trika, hlavičkový papír, brožurku či leták k abonmá a inzeráty do tištěných médií má graficky zpracované více než polovina zkoumaných divadel. Méně než polovina zkoumaných divadel graficky zpracovává elektronickou inzerci, elektronické newslettery, portfolio/katalog divadla či dané sezony, propagační odznáčky, propagační samolepky, plakát k abonmá, prezentační desky, zpravodaj divadla, propagační pohlednice a propagační tužky/propisky. Jen minimum zkoumaných divadel má graficky zpracován orientační systém uvnitř budovy divadla, kalendář a poznámky blok. Pouze jedno divadlo navíc nad rámec výběru z daných možností uvedlo, že má zpracovány aktuální informace formou plakátu ve foyeru. Pouze pět divadel účastnících se výzkumu nevydává alespoň dva z propagačních předmětů jako trika, odznáčky, tužky či propisky, samolepky nebo pohlednice. Celkové shrnutí popisuje v rámci reflexe výzkumu podkapitola

52 Všechna zkoumaná divadla až na dvě (Městské divadlo Mladá Boleslav a brněnské Divadlo Radost) uvedla, že používají plakáty k inscenacím. V tom, zda jsou plakáty k inscenacím udržovány v jednotném vizuálním stylu divadla (případně dané sezóny), se už respondenti rozcházejí, jak ukazuje graf níže. Spíše jsou však brány ohledy na nějaký jednotný vizuální styl ať už důsledně či jen částečně. Udržují zkoumaná divadla plakáty k inscenacím v jednotném vizuálním stylu? 19,0% Ano 42,9% Částečně Ne co inscenace, to originální plakát 38,1% Obrázek 23 Graf: Udržují zkoumaná divadla plakáty k inscenacím v jednotném vizuálním stylu? -46-

53 6.5. Webové stránky Všechna zkoumaná divadla a lze se domnívat, že v dnešní době každé fungující divadlo mají své vlastní webové stránky. Adresy webových stránek zkoumaných divadel zní takto (řazeno abecedně): Aktuální vzhled webových stránek uvedených výše pochází převážně z let Následující graf uvádí rozložení let vzniku aktuálního vzhledu webových stránek všech zkoumaných divadel. -47-

54 Roky vzniku aktuálního vzhledu webových stránek zkoumaných divadel 3,2% 3,2% 9,7% 64,5% 19,4% Je starší než z roku Obrázek 24 Graf: Roky vzniku aktuálního vzhledu webových stránek zkoumaných divadel Největší část uvedených webových stránek více než polovinu (konkrétně dvanáct) navrhoval a kódoval profesionální grafik či grafické studio. Hned po této možnosti se umístila možnost, že stránky byly vytvořeny svépomocí pracovníky divadla (u pěti divadel). Ve třech případech webové stránky realizoval vlastní grafik divadla. Jedna uvedená jiná možnost byla respondentem upřesněna na údaj grafické studio ve spolupráci s grafikem divadla. Podrobné rozložení zobrazuje následující graf. Kdo pro zkoumaná divadla jejich webové stránky navrhoval a kódoval 23,8% 4,8% Profesionální grafik či grafické studio Vlastní grafik divadla 57,1% Stránky byly vytvořeny svépomocí pracovníky divadla 14,3% Jiná možnost Obrázek 25 Graf: Kdo pro zkoumaná divadla jejich webové stránky navrhoval a kódoval -48-

55 Na tvorbu webových stránek (kromě zakoupení domény a hostingových služeb) čtyři ze zkoumaných divadel vynaložila více než Kč, stejný počet divadel měl tvorbu zajištěnu zdarma. Po třech zkoumaných divadlech jsou zastoupeny kategorie částek méně než Kč včetně a Kč a po dvou divadlech kategorie Kč a Kč. Pořizovací částku webových stránek uvedlo osmnáct respondentů. Do grafu níže se tak nepromítají výsledky za Divadlo Radost, Divadlo Petra Bezruče a Divadlo Drak. Částky, které zkoumaná divadla vynaložila na tvorbu webových stránek (bez zakoupení domény a hostingových služeb) 11,1% 22,2% 22,2% 16,7% Tvorba byla zajištěna zdarma Méně než Kč včetně Kč Kč Kč 11,1% 16,7% Více než Kč Obrázek 26 Graf: Částky, které zkoumaná divadla vynaložila na tvorbu webových stránek (bez zakoupení domény a hostingových služeb) -49-

56 U webových stránek, kromě vzniku samotného, je také důležitá aktualizace a jejich údržba. Čtrnáct respondentů uvedlo, že stránky edituje a spravuje zaměstnanec divadla, tři respondenti pak, že externí pracovník. U možnosti, že stránky edituje někdo jiný, byly zaznamenány tyto údaje: zaměstnanec i externí pracovník, více zaměstnanců dle svého pracovního úkolu a člen sdružení provozujícího divadlo. Procentní rozložení pracovníků starajících se o web vyjadřuje graf níže. Kdo webové stránky zkoumaných divadel edituje, vkládá na ně informace a aktualizuje 19,0% Zaměstnanec divadla 14,3% Externí pracovník 66,7% Někdo jiný Obrázek 27 Graf: Kdo webové stránky zkoumaných divadel edituje, vkládá na ně informace a aktualizuje Shrnutí, jak se divadla staví k prezentaci na internetu, přináší v rámci reflexe výzkumu podkapitola

57 Sociální síť Facebook Stejně jako všechna zkoumaná divadla uvedla, že vlastní své webové stránky, divadla spravují také svou stránku na Facebooku. Adresy facebookových stránek 17 zkoumaných divadel znějí takto (v závorce je uveden počet uživatelů, kteří měli danou stránku označenu za oblíbenou možnost To se mi líbí ke dni 23. května 2013): (1.880); (5.559); (768); (1.119); (261); (1.238); (4.231); (700); (1.266); (5.027); (3.384); (915); Králové/ (323); (4.980); (591); Boleslav/ (200); (5.262); (1.025); (4.923); (4.149); (1.273). 17 Ne všechna divadla disponují zkrácenou adresou své facebookové stránky. -51-

58 Otázka související s vizuálním působením divadel se týká také toho, zda zkoumaná divadla pro svou facebookovou stránku vytvářejí elektronické grafické materiály v souladu s vizuálním stylem divadla. Téměř dvě třetiny respondentů uvedly, že takovéto materiály vytvářejí pravidelně (viz graf níže). Vytvářejí zkoumaná divadla pro svou facebookovou stránku elektronické grafické materiály v souladu s vizuálním stylem divadla? 19,0% Ano, pravidelně 19,0% 61,9% Ojediněle Ne Obrázek 28 Graf: Vytvářejí zkoumaná divadla pro svou facebookovou stránku elektronické grafické materiály v souladu s vizuálním stylem divadla? -52-

59 6.6. Další V konečné fázi dotazníku byly položeny dvě doplňující otevřené otázky, které většina respondentů vyplnila. Níže jsou otázky a odpovědi daných divadel uvedeny. Na otázku, zda zkoumaná divadla používají k oslovení diváků nějaké další způsoby (aplikace pro mobilní telefony, spoty v regionálních rádiích a TV a podobně), odpověděla daná divadla následovně: Divadlo Drak: Upoutávky na programy divadla v regionálních rádiích i televizích, rozhovory. Divadlo Exil: Spot v Českém rozhlase Pardubice. Divadlo Feste: Spolupráce s Rádiem R (vstupenky do soutěží), QR kód na letácích. Divadlo Husa na provázku: Spoty, rozhovory, soutěže v rádiích, časopisech i TV. Divadlo Kalich: Ano, ale vypisovat jaké považuji za interní informaci. Divadlo Petra Bezruče: Aplikace pro Android, spoty v regionálních rádiích, videospoty na LCD obrazovce v centru města. Divadlo Radost: Plošnou reklamu v tištěných médiích a rozhlasové spoty. Divadlo U stolu: Spoty v rádiích. Divadlo v Dlouhé: Ano kromě běžné inzerce též rozhlasové spoty, webové bannery apod. Divadlo v Řeznické: Vše výše zmíněné. Docela velké divadlo: Spoty v regionálních médiích a inzerce v tisku. HaDivadlo: Spoty v rádiích, citylighty, billboardy. -53-

60 Komorní scéna Aréna: Spoty v regionálních médiích a TV. Městské divadlo Mladá Boleslav: Spoty v regionálním rádiu a TV. Městské divadlo Zlín: Spoty v regionálních rádiích, online videa na YouTube. Slovácké divadlo Uherské Hradiště: Spoty v regionálních rádiích. Švandovo divadlo na Smíchově: Spoty v rádiích, outdoorová kampaň. Východočeské divadlo Pardubice: Spoty v rádiích, reportáže v TV, bannery na webech. Z jednadvaceti zkoumaných divadel na tuto otázku nezodpověděla tři divadla (Dejvické divadlo, Divadlo Polárka a Horácké divadlo Jihlava). Mezi nejčastějšími dalšími způsoby využívanými k oslovení diváků se objevují spoty v regionálních rádiích a televizích. Pouze tři divadla také zmínila outdoorovou reklamu citylighty, billboardy, LCD obrazovky v centru města. Mezi oslovováním v oblasti internetu se objevují online videa na YouTube a webové bannery. Jedno ze zkoumaných divadel dokonce disponuje svou vlastní aplikací pro Android Operační systém zejména pro mobilní zařízení, např. pro chytré telefony a tablety. -54-

61 Na žádost, aby respondenti krátce shrnuli, jakou důležitost v daném divadle přikládají své vizuální prezentaci, jaká je její role v životě divadla, zodpověděli takto: Dejvické divadlo: V průběhu existence divadla se asi 3 změnila vizualizace divadla, poslední je z r Vizualizaci považujeme za důležitou, protože dochází k propojení viděného s následujícím obsahem, ale vzhledem k rozvoji různých technologií a se vzrůstajícím počtem požadavků může docházet k její změně. Změna musí být opodstatněná. Základní prvky (např. zkratka DD v našem případě) však zůstává zachována. Divadlo Drak: Vizuální prezentace je nezbytná. Divadlo Exil: Vizuální prezentace je považována za klíčovou. Vymezuje naše divadlo vůči ostatním kulturním organizacím. Dává publiku najevo, jaký charakter naše divadlo má. Divadlo Feste: Vizuální prezentace je pro Divadlo Feste velmi důležitá. Divadlo Feste se snaží v rámci své propagace pracovat s atributem jakési vlastní značky. Věříme, že jednotný vizuál divadla přispívá k snadnější orientaci našich diváků a příznivců co se týče programu, ale i celkové práce divadla. Na druhé straně také prostřednictvím jednotného vizuálu můžeme líp oslovit nové potencionální diváky. Divadlo Husa na provázku: Tvář divadla, vypovídající o vkusu či směřování. Divadlo Kalich: Pro život našeho divadla je podstatný spokojený, resp. nadšený divák. Z tohoto aspektu pro divadlo vizuální stránka hraje tak 15% důležitost. Divadlo Petra Bezruče: Vizuální prezentace je pro Divadlo Petra Bezruče zcela zásadní. Jeho korporátní design je dobře známý, rozpoznatelný a oblíbený diváky. Zakládáme si na originálním a přitom jednotném vizuálu, jehož přípravě věnujeme maximální prostor. -55-

62 Divadlo Polárka: Vzhledem k tomu, že většina představení je náborována pro školy a školky a důraz klademe zejména na atraktivitu titulů pro pedagogy a na to, aby korespondovaly s učebními osnovami, není příliš důležitá. Divadlo U stolu: Na vizuální prezentaci se snažíme klást důraz, ovšem v rámci možností silně omezeného rozpočtu i pracovních sil, jak jinak Divadlo v Dlouhé: Vizuální prezentaci přikládáme velkou důležitost. Docela velké divadlo: Přikládáme jí velkou důležitost. HaDivadlo: Vizuální prezentace divadla je bezesporu velmi důležitá osobitý nezaměnitelný design, který hned každý pozná. V současné době má HaDivadlo vytvořen design vždy k dané sezóně, který se dodržuje a váže k dramaturgii divadla. Logo a písmo zůstává stejné, jen se mění barva a pojetí měsíčních tiskovin. Komorní scéna Aréna: Vizuální prezentace má zcela zásadní roli, stále se vyvíjí, podléhá současně vizuálu našeho města. Městské divadlo Mladá Boleslav: V současné době je vizuální prezentace divadla velmi důležitá. Slovácké divadlo Uherské Hradiště: Vizuální prezentace patří k jedné z nejdůležitějších tváří Slováckého divadla. Východočeské divadlo Pardubice: Je velmi důležitá, neboť jde o prvotní kontakt potenciálního diváka s divadlem. Z jednadvaceti zkoumaných divadel na tuto otázku nezodpovědělo pět divadel (Divadlo Radost, Divadlo v Řeznické, Horácké divadlo Jihlava, Městské divadlo Zlín a Švandovo divadlo na Smíchově). Postoje divadel k důležitosti vlastní vizuální prezentace jsou shrnuty v rámci reflexe v podkapitole

63 6.7. Reflexe výzkumu Na základě výsledků dotazníkového šetření, které jsou popsány v kapitolách (a dále kompletní odpovědi šetření přiloženy jako příloha E), přichází reflexe výzkumu. Pro tuto práci je zásadní zodpovězení stanovených otázek v úvodu Mají divadla zpracovány základní prvky korporátního designu? Mezi základní prvky korporátního designu patří značka, barevnost, typografie a definování základní práce s těmito prvky většinou za pomocí grafického manuálu. Jak vyplynulo z dotazníkového šetření, značku používají všechna zkoumaná divadla, práci s ní má však definovánu jen necelá polovina divadel, a to převážně těch, která jsou zřízena jakožto příspěvkové organizace. Na tom, v kterém roce byla divadla založena, s jakou výší ročního rozpočtu hospodaří, kolik čítají jejich sály sedadel a jaká je jejich návštěvnost, definování práce se značkou nezávisí. Vícebarevnou i jednobarevnou verzi pro logo má zpracována naprostá většina divadel. U těch, která nemají, bylo dodatečně vypozorováno, že disponují pouze jednobarevnou verzí, a to z toho důvodu, že logo je od začátku vystavěno pouze jednobarevně, není tedy potřeba více barev. Co se týče pravidel pro jednotné užívání barevnosti grafických výstupů, divadla se dělí na tři poměrně shodně velké části na ta, která tato pravidla zpracována mají celistvě, na ta, která jen částečně, a pak na ta, která vůbec ne. Podobně jsou na tom divadla s definováním jednotné typografie, nicméně zde je o něco větší počet divadel, která svá korporátní písma definována mají. Část divadel má své písmo definováno jen částečně tedy obecně buď patkové či bezpatkové anebo pouze pro některé tiskoviny. Divadla, která uvedla, že mají definovánu práci se značkou, pravidla pro užívání barevnosti a typografie, logicky také z velké části mají své grafické manuály -57-

64 manuály jednotného vizuálního stylu. Kupodivu takovéto manuály mají i některá divadla, která nemají definovány jednotlivé části korporátního designu. Lze tedy pochybovat o kvalitě takovýchto grafických manuálů, které neobsahují pravidla pro práci se značkou, barevností a písmem. Naopak je řada divadel, která jednotlivé části definované má (alespoň dvě ze tří), nicméně celistvým manuálem nedisponuje. Třetina divadel však takovýto manuál nemá a zároveň ani nemá definované alespoň dvě ze tří částí korporátního designu. To, zda divadla disponují grafickým manuálem, nesouvisí s výší ročního rozpočtu ani s velikostí divadla a průměrným počtem diváků za rok či počtem abonentů. Celková průměrná roční návštěvnost divadel, která vlastní manuál jednotného vizuálního stylu, je pouze o 0,2 % vyšší než průměrná návštěvnost divadel, která manuálem nedisponují. Když půjdeme ještě hlouběji, divadla, která mají definovány alespoň dvě ze tří částí korporátního designu (nebo všechny tři alespoň částečně), mají dokonce průměrnou návštěvnost o 5,1 % nižší než divadla, která nemají ani grafický manuál a ani definovány jeho základní prvky Kdo se o grafické výstupy v divadlech stará? V počtu pracovníků, kteří se o grafické a tiskové výstupy starají, se divadla dělí na tři poměrně stejně velké části, kdy se o tyto výstupy stará jeden, dva anebo i tři a více pracovníků divadla a k tomu naprostá většina divadel má externí spolupracovníky opět jednoho, dva nebo i tři a více. Jak se ukázalo, počet pracovníků divadla věnujících se práci na grafických výstupech nesouvisí úměrně s celkovým počtem pracovníků starajících se o činnosti organizačního a provozního charakteru. Divadla s nižším počtem takovýchto pracovníků dokonce disponují oproti divadlům s vyšším počtem těchto organizačních pracovníků více lidmi, kteří se o grafické a tiskové výstupy starají. -58-

65 Většina divadel, vedle práce svých zaměstnanců na grafických a tiskových výstupech, využívá také práce externího grafika či grafického studia, čtvrtina divadel využívá pro dané účely pouze externího grafika či grafické studio. Hned po externích profesionálech se umístil vlastní grafik divadla na částečný či plný úvazek. Pětina divadel využívá na tvorbu své vizuální prezentace scénografa, jiného pracovníka divadla, jehož hlavní náplní není příprava tiskovin, nebo i pracovníka propagace či manažera, avšak až na dvě divadla vždy v kombinaci s grafickým profesionálem (ať už vlastním či externím). Objevila se dvě divadla, která uvedla, že nevyužívají práci grafického profesionála. U divadla, které využívá na tvorbu grafických a tiskových výstupů pouze práce scénografa, bylo zjištěno, že daný dvorní scénograf výtvarník divadla je graficky zdatný, případně složitější tiskovou přípravu řeší u externího grafického studia a tiskárny. Zároveň se jedná o divadlo, které má zpracováno grafický manuál a důsledně jej dodržuje. V druhém divadle tvoří grafické a tiskové výstupy jiní pracovníci divadla, kteří toto nemají v hlavním popisu své práce, a toto divadlo zároveň nemá definovány základní prvky korporátního designu Jaké jsou na tvorbu korporátního designu vynakládány finance? V rámci výzkumu byly zjišťovány také finanční částky měsíčně vynakládané na tvorbu korporátního designu, mimo tisk, distribuci a mimořádné materiály, které nejsou vydávány pravidelně. Objevilo se pouze jedno divadlo, které má grafické práce poskytováno zdarma. Toto divadlo zároveň disponuje svým grafickým manuálem a profesionálními grafiky, kteří se o grafické výstupy starají a s manuálem důsledně pracují. Pouze další jedno divadlo, rovněž s důsledně používaným grafickým manuálem, vynakládá na tvorbu grafických prací měsíční -59-

66 výdaje vyšší než Kč. Kolem jedné třetiny divadel vynakládá na zpracování grafických výstupů měsíčně méně než Kč včetně a zhruba další třetina se měsíčně vejde do rozmezí Kč. Divadla s výší ročního rozpočtu do Kč mají grafické práce tedy tvorbu korporátního designu zajišťovány buď zdarma (jedna výjimka), v největší míře v rozmezí měsíčních výdajů méně než Kč včetně, ale také v rozmezí Kč a Kč. Divadla s výší ročního rozpočtu nad Kč vynakládají na tvorbu grafických výstupů v největší míře v rozmezí měsíčních výdajů Kč hned poté v rozmezí méně než Kč včetně a ojediněle Kč a více než Kč. Divadla, která mají zajišťovány grafické práce zdarma anebo v rozmezí výdajů méně než Kč měsíčně, zároveň hospodaří s nejnižší kategorií rozpočtu ve výzkumu, a to menším ročním rozpočtem než Kč včetně. Divadlo vynakládající na tyto práce nejvyšší částku, tedy Kč a více, hospodaří naopak s nejvyšší kategorií rozpočtu ve výzkumu, a to s více než Kč. Přes toto zjištění vzhledem k ostatním zkoumaným divadlům nelze konstatovat, že vynakládané finance na grafické práce úměrně souvisí s výší ročního rozpočtu. -60-

67 Jaké tiskové materiály mají divadla graficky zpracovány a běžně je používají? Podrobný rozpis konkrétních tiskových výstupů, které mají daná divadla graficky zpracovány a běžně je používají, přináší podkapitola 6.4. Všechna divadla mají graficky zpracovány vstupenky, pouze necelých 10 % divadel nepoužívá plakáty k inscenacím a dále jen necelých 15 % nepoužívá měsíční programy ve formě brožurky či letáku. Průměrný počet z pětadvaceti možností (včetně jedné, která byla ponechána pro zaznačení takových materiálů, které divadlo používá, ale nejsou vyjmenovány) je dvanáct graficky zpracovaných a běžně užívaných tiskových výstupů. Nejnižší počet je sedm takovýchto výstupů a nejvyšší dvacet. Nejméně divadel ke své prezentaci využívá propagační samolepky, plakáty k abonmá, prezentační desky (složky, desky s chlopní či klopou), zpravodaj svého divadla, propagační pohlednice, propagační tužky či propisky, orientační systém uvnitř budovy divadla, kalendář, poznámkový blok a aktuální informace ve formě plakátu ve foyeru divadla. Lze vypozorovat, že divadla, která vytvářejí plakáty k abonmá, mají průměrně o 72,9 % vyšší počet abonentů než ostatní divadla. Průměrná roční návštěvnost divadel, která investují čas a peníze do tvorby svého zpravodaje, je vyšší než 80 %. Zároveň jsou to divadla s minimální výší ročního rozpočtu Kč, s vyšším počtem pracovníků organizačního a provozního charakteru. S počtem premiér za sezonu vydávání zpravodaje nesouvisí, avšak divadla vydávající svůj zpravodaj uvádějí dvacet až devětadvacet či třicet a více představení za měsíc. Dalším zajímavým výsledkem je, že pouze čtvrtina divadel v dnešní době nevydává alespoň jeden z propagačních předmětů jako trika, odznáčky, tužky či propisky, samolepky nebo pohlednice. -61-

68 Jakým počtem graficky zpracovaných tiskových výstupů divadlo disponuje, nesouvisí s tím, zda má nebo nemá vytvořen grafický manuál, ani s výší ročního rozpočtu. Avšak souvislost lze spatřit v tom, že divadla s vyšším počtem těchto výstupů mají vyšší průměrnou roční návštěvnost a obecně spíše vyšší celkový počet diváků za rok (více než padesát tisíc či dokonce více než sto tisíc diváků) Jak se divadla staví k prezentaci na internetu? Důležitost svého působení v oblasti internetu nepodceňuje žádné divadlo. Všechna divadla disponují svými webovými stránkami, které byly u tří čtvrtin divadel vytvořeny profesionály v různých cenových relacích. Pětina divadel měla tvorbu zajištěnu zdarma a stejná část divadel investovala více než Kč (bez zakoupení domény a hostingových služeb). Investice do webových stránek relativně úměrně souvisí s výší ročního rozpočtu divadel. Aktuální vzhled webových stránek více než poloviny divadel není starší než čtyři roky. Divadla spravují zároveň i svou facebookovou stránku, na kterou dokonce více než polovina divadel pravidelně vkládá grafické materiály v souladu s vizuálním stylem divadla. -62-

69 Jakou důležitost divadla přikládají své vizuální prezentaci? Všechny odpovědi respondentů za konkrétní divadla na otázku, jakou důležitost v daném divadle přikládají své vizuální prezentaci, jaká je její role v životě divadla, jsou uvedeny v podkapitole 6.6. Naprostá většina zástupců divadel uvedla, že vizuální prezentaci vnímají jako velmi důležitou, klíčovou, zásadní až nezbytnou. Divadla si uvědomují, že vizuální prezentace jejich tvář může divadlo nějakým způsobem vymezovat vůči ostatním kulturním organizacím a pomáhat divákovi poznat, jaký charakter, vkus a nastavené směřování dané divadlo má. Jednotná vizuální prezentace pak také pomáhá divákovi v rozpoznání výstupů daného divadla a orientaci v nich. Divadla si rovněž uvědomují, že na základě vizuální prezentace může jít o prvotní kontakt potenciálního diváka s divadlem. Pakliže se korporátní design divadla mění, změna by měla být opodstatněná a základní poznávací prvky by měly být zachovány. Je tedy řada divadel, která věnuje svému vizuálnímu působení velkou pozornost, některá dokonce maximální, je však i část takových divadel, která preferuje spokojeného diváka a myslí si, že tento atribut příliš nesouvisí s vizuálním působením divadla. Divadla, jejichž repertoár je určen především pro školy a školky, spatřují vzhledem k propagaci důležitost především v atraktivitě titulů pro pedagogy. -63-

70 7. Závěr Na teoretickou část této bakalářské diplomové práce na téma Korporátní design repertoárových jednosouborových divadel navazuje popis reálné situace, jak daná divadla s vizuální identitou pracují. Popis je založen na výzkumu zpracovaném na základě dotazníkového šetření. Podrobný popis za pomocí grafů shrnuje zodpovězení otázek stanovených v úvodu této práce. Díky cestě k jejich zodpovězení a samotnému zodpovězení byl naplněn hlavní cíl práce popis stávající situace, jakým způsobem řeší svůj vizuální styl konkrétní česká divadla. Mezi divadly, jejichž pracovníci se zúčastnili dotazníkového šetření, je rozličná škála typů. Obava z toho, že odpoví pouze zástupci těch divadel, která mají své vizuální působení propracované a na dobré úrovni, se ukázala jako zbytečná. Mezi jednadvaceti respondenty jsou různé typy divadel co se týče právní formy, velikosti, výše rozpočtu apod., ale také toho, jaké je jejich vizuální působení. Dotazníkového šetření se dokonce zúčastnila i všechna tři divadla, o nichž bylo v zárodcích této práce uvažováno jako o typech pro případovou studii. Dle autorčina názoru jde o divadla s dostatečně různorodým přístupem k propagaci a celkové vizuální prezentaci (brněnské HaDivadlo, uherskohradišťské Slovácké divadlo a ostravské Divadlo Petra Bezruče). Jak ukázal výzkum, povědomí a informace o tom, jak a proč vůbec korporátní design neboli vizuální prezentaci propracovávat, v naprosté většině divadel nechybí. Důležitost divadla shledávají v tom, aby byla rozpoznatelná, aby již na první pohled byl vidět jejich charakter, zkrátka tvář a směřování. Žádné divadlo však neuvedlo důležitost vizuální prezentace v souvislosti se získáváním prostředků fundraisingem. V této oblasti se zajisté nabízí prostor pro další výzkum. Přímá souvislost práce s korporátním designem s rozpočty divadel se neukázala. I v této oblasti je patrné, že jde o otázku priorit celkového přístupu, který se pak promítá do toho, jak jsou finance rozdělovány. -64-

71 Rovněž se na základě výzkumu ukázalo, že naprostá většina divadel pracuje s profesionálními grafiky externími nebo i vlastními na částečný či plný úvazek a grafickými studii. Zde se však naskýtá otázka, jaká je kvalita oněch profesionálů. Ve výzkumu nebylo nastaveno žádné měřítko pro kvalitu vizuální prezentace zkoumaných divadel. Pro objektivní posouzení preciznosti a atraktivnosti, nebo zkrátka jen estetické kvality působení daných divadel, by musela vzniknout hloubková kvalitativní případová studie, na kterou již v rámci této práce není prostor. Na základě údajů u otázky, zda mají divadla zpracovány základní prvky korporátního designu, je možné konstatovat, že návštěvnost divadla s tím, zda divadlo disponuje pravidly pro tvorbu jednotného vizuálního působení, přímo nesouvisí. Nicméně pokud by divadlům stav návštěvnosti klesl, je docela pravděpodobné, že jedním z prvních bodů, který by v rámci svého marketingu zkusila vylepšit, by byla právě vizuální prezentace, v dnešní době klíčová pro komunikaci s veřejností. Co se týče návštěvnosti, konkrétně předplatitelů, významným poznatkem této práce je zjištění, které se zdá být logické, ale nyní je navíc i objektivně podložené výsledky šetření. Divadla, která vytvářejí plakáty k abonmá, mají průměrně o 72,9 % vyšší počet abonentů než ostatní divadla. Naskýtá se otázka, zda divadla, která plakáty k abonmá nevytvářejí, o předplatitele vůbec stojí. Avšak vzhledem k tomu, že jsou zkoumána repertoárová divadla, dá se předpokládat, že o abonenty, jakožto o diváckou (a tedy i ekonomickou) jistotu zájem mají. Téma korporátního designu divadel by bylo zajisté zajímavé a snad i přínosné zkoumat do větší hloubky a v dalších podstatných souvislostech (např. dramaturgických, podrobnějších marketingových, z hlediska dlouhodobé pověsti a renomé atd.). To však už může být obsahem nějaké další práce. -65-

72 Použité informační zdroje DABNER, D.: Grafický design v praxi. 1. vyd. Praha: Slovart, ISBN DVOŘÁK, J.: Malý slovník managementu divadla. 1. vyd. Praha: Pražská scéna, ISBN HORNÝ, S.: Vizuální komunikace firem. 1. vyd. Praha: Oeconomica, ISBN KAFKA, O.; KOTYZA, M.: Corporate Identity Set publikace grafického časopisu Font. 2. vyd. Praha: Kafka Design, KOUDELKOVÁ D.; RICHTR, M.; ZÁRUBA, A.: CI.CZ : firemní styl v České republice. 1. vyd. Praha: Ogilvy CID, ISBN MACHALICKÁ, J.: Divadlo v éře medializace a internetu. In: Lidové noviny, roč. 17, č. 187 ( ), s. 23. ISSN MOLLERUP, P.: Marks Of Excellence. 1. vyd. Londýn: Phaidon Press Limited, ISBN SAMARA, T.: Grafický design. 1. vyd. Praha: Slovart, ISBN SVOBODA, V.: Corporate identity. 1. vyd. Zlín: Univerzita Tomáše Bati, ISBN

73 Seznam obrázků Obrázek 1 Graf: Návratnost dotazníku Obrázek 2 Graf: Časové etapy založení zkoumaných divadel Obrázek 3 Graf: Právní formy zkoumaných divadel Obrázek 4 Graf: Průměrná výše ročního rozpočtu zkoumaných divadel v posledních třech letech Obrázek 5 Graf: Počet pracovníků, kteří se ve zkoumaných divadlech starají o činnosti organizačního a provozního charakteru Obrázek 6 Graf: Průměrný počet premiér zkoumaných divadel za sezonu Obrázek 7 Graf: Průměrný počet představení zkoumaných divadel odehraných za měsíc Obrázek 8 Graf: Počet používaných sálů či jiných prostor v rámci zkoumaných divadel, kde se pravidelně vystupuje Obrázek 9 Graf: Celková kapacita všech sálů zkoumaných divadel Obrázek 10 Graf: Počet abonentů zkoumaných divadel v sezoně 2011/2012 Obrázek 11 Graf: Průměrný celkový počet návštěvníků zkoumaného divadla za poslední tři roky/sezony Obrázek 12 Graf: Průměrná návštěvnost zkoumaných divadel v procentech obsazených míst jednotlivých představení za poslední tři roky/sezony Obrázek 13 Graf: Mají zkoumaná divadla zpracována pravidla, jak používat svou značku? Obrázek 14 Graf: Mají zkoumaná divadla zpracovánu vícebarevnou i jednobarevnou verzi loga? Obrázek 15 Graf: Mají zkoumaná divadla zpracována pravidla pro jednotné používání barevnosti svých grafických výstupů? Obrázek 16 Graf: Mají zkoumaná divadla zpracována pravidla pro jednotné používání písma ve svých grafických výstupech? Obrázek 17 Graf: Mají zkoumaná divadla zpracován manuál jednotného vizuálního stylu? -67-

74 Obrázek 18 Graf: Pokud zkoumaná divadla mají zpracován manuál jednotného vizuálního stylu, pracují s ním (ať už v rámci divadla či při externím zpracovávání grafických výstupů)? Obrázek 19 Graf: Počty pracovníků zkoumaných divadel, kteří se měsíčně pravidelně podílí na tvorbě grafických a tiskových výstupů Obrázek 20 Graf: Počty externích spolupracovníků zkoumaných divadel, kteří se měsíčně pravidelně podílí na tvorbě grafických a tiskových výstupů Obrázek 21 Graf: Pracovníci podílející se na grafických a tiskových výstupech zkoumaných divadel Obrázek 22 Graf: Průměrné měsíční částky, které zkoumaná divadla vydávají na zpracování grafických výstupů Obrázek 23 Graf: Udržují zkoumaná divadla plakáty k inscenacím v jednotném vizuálním stylu? Obrázek 24 Graf: Roky vzniku aktuálního vzhledu webových stránek zkoumaných divadel Obrázek 25 Graf: Kdo pro zkoumaná divadla jejich webové stránky navrhoval a kódoval Obrázek 26 Graf: Částky, které zkoumaná divadla vynaložila na tvorbu webových stránek (bez zakoupení domény a hostingových služeb) Obrázek 27 Graf: Kdo webové stránky zkoumaných divadel edituje, vkládá na ně informace a aktualizuje Obrázek 28 Graf: Vytvářejí zkoumaná divadla pro svou facebookovou stránku elektronické grafické materiály v souladu s vizuálním stylem divadla? -68-

75 Seznam zkratek a značek 3D trojdimenzionální ad. a další atd. a tak dále atp. a tak podobně CERN Conseil Européen pour la recherche nucléaire, česky Evropská organizace pro jaderný výzkum CS Adobe Creative Suite, česky kreativní souprava společnosti Adobe DD Dejvické divadlo FTP File Transfer Protocol, česky protokol pro přenos souborů LCD Liquid Crystal Display, česky displej z tekutých krystalů např. například PR public relations, česky vztahy s veřejností QR Quick Response, česky rychlá reakce resp. respektive SD Slovácké divadlo SEO Search Engine Optimization, česky optimalizace pro vyhledávače SEM Search Engine Marketing, česky marketing ve vyhledávačích TV televize tzv. takzvaný USA United States of America, česky Spojené státy americké WWW World Wide Web, česky celosvětová síť -69-

76 Seznam příloh Příloha A Manuál vizuálního stylu pro marketingovou komunikaci deníku Hospodářské noviny Příloha B Česko-německá cedule k představení Jacoba Meyerbeera Hugenoti čili Krvavá svatba v Paříži Příloha C Znění dotazníku Příloha D Seznam repertoárových jednosouborových divadel v České republice Příloha E Kompletní odpovědi respondentů -70-

77 Přílohová část Korporátní design repertoárových jednosouborových divadel Bakalářská diplomová práce

78 Přílohová část Korporátní design repertoárových jednosouborových divadel Bakalářská diplomová práce Anny Stránské Příloha A Manuál vizuálního stylu pro marketingovou komunikaci deníku Hospodářské noviny -1-

79 Přílohová část Korporátní design repertoárových jednosouborových divadel Bakalářská diplomová práce Anny Stránské Příloha A Manuál vizuálního stylu pro marketingovou komunikaci deníku Hospodářské noviny -2-

80 Přílohová část Korporátní design repertoárových jednosouborových divadel Bakalářská diplomová práce Anny Stránské Příloha A Manuál vizuálního stylu pro marketingovou komunikaci deníku Hospodářské noviny -3-

81 Přílohová část Korporátní design repertoárových jednosouborových divadel Bakalářská diplomová práce Anny Stránské Příloha A Manuál vizuálního stylu pro marketingovou komunikaci deníku Hospodářské noviny -4-

82 Přílohová část Korporátní design repertoárových jednosouborových divadel Bakalářská diplomová práce Anny Stránské Příloha A Manuál vizuálního stylu pro marketingovou komunikaci deníku Hospodářské noviny -5-

83 Přílohová část Korporátní design repertoárových jednosouborových divadel Bakalářská diplomová práce Anny Stránské Příloha A Manuál vizuálního stylu pro marketingovou komunikaci deníku Hospodářské noviny -6-

84 Přílohová část Korporátní design repertoárových jednosouborových divadel Bakalářská diplomová práce Anny Stránské Příloha A Manuál vizuálního stylu pro marketingovou komunikaci deníku Hospodářské noviny -7-

85 Přílohová část Korporátní design repertoárových jednosouborových divadel Bakalářská diplomová práce Anny Stránské Příloha A Manuál vizuálního stylu pro marketingovou komunikaci deníku Hospodářské noviny -8-

86 Přílohová část Korporátní design repertoárových jednosouborových divadel Bakalářská diplomová práce Anny Stránské Příloha A Manuál vizuálního stylu pro marketingovou komunikaci deníku Hospodářské noviny -9-

87 Přílohová část Korporátní design repertoárových jednosouborových divadel Bakalářská diplomová práce Anny Stránské Příloha A Manuál vizuálního stylu pro marketingovou komunikaci deníku Hospodářské noviny -10-

88 Přílohová část Korporátní design repertoárových jednosouborových divadel Bakalářská diplomová práce Anny Stránské Příloha A Manuál vizuálního stylu pro marketingovou komunikaci deníku Hospodářské noviny -11-

89 Přílohová část Korporátní design repertoárových jednosouborových divadel Bakalářská diplomová práce Anny Stránské Příloha A Manuál vizuálního stylu pro marketingovou komunikaci deníku Hospodářské noviny -12-

90 Přílohová část Korporátní design repertoárových jednosouborových divadel Bakalářská diplomová práce Anny Stránské Příloha A Manuál vizuálního stylu pro marketingovou komunikaci deníku Hospodářské noviny -13-

91 Přílohová část Korporátní design repertoárových jednosouborových divadel Bakalářská diplomová práce Anny Stránské Příloha A Manuál vizuálního stylu pro marketingovou komunikaci deníku Hospodářské noviny -14-

92 Přílohová část Korporátní design repertoárových jednosouborových divadel Bakalářská diplomová práce Anny Stránské Příloha A Manuál vizuálního stylu pro marketingovou komunikaci deníku Hospodářské noviny -15-

93 Přílohová část Korporátní design repertoárových jednosouborových divadel Bakalářská diplomová práce Anny Stránské Příloha A Manuál vizuálního stylu pro marketingovou komunikaci deníku Hospodářské noviny -16-

94 Přílohová část Korporátní design repertoárových jednosouborových divadel Bakalářská diplomová práce Anny Stránské Příloha A Manuál vizuálního stylu pro marketingovou komunikaci deníku Hospodářské noviny -17-

95 Přílohová část Korporátní design repertoárových jednosouborových divadel Bakalářská diplomová práce Anny Stránské Příloha A Manuál vizuálního stylu pro marketingovou komunikaci deníku Hospodářské noviny -18-

96 Přílohová část Korporátní design repertoárových jednosouborových divadel Bakalářská diplomová práce Anny Stránské Příloha A Manuál vizuálního stylu pro marketingovou komunikaci deníku Hospodářské noviny -19-

97 Přílohová část Korporátní design repertoárových jednosouborových divadel Bakalářská diplomová práce Anny Stránské Příloha A Manuál vizuálního stylu pro marketingovou komunikaci deníku Hospodářské noviny -20-

98 Přílohová část Korporátní design repertoárových jednosouborových divadel Bakalářská diplomová práce Anny Stránské Příloha A Manuál vizuálního stylu pro marketingovou komunikaci deníku Hospodářské noviny -21-

99 Přílohová část Korporátní design repertoárových jednosouborových divadel Bakalářská diplomová práce Anny Stránské Příloha A Manuál vizuálního stylu pro marketingovou komunikaci deníku Hospodářské noviny -22-

100 Přílohová část Korporátní design repertoárových jednosouborových divadel Bakalářská diplomová práce Anny Stránské Příloha A Manuál vizuálního stylu pro marketingovou komunikaci deníku Hospodářské noviny -23-

101 Přílohová část Korporátní design repertoárových jednosouborových divadel Bakalářská diplomová práce Anny Stránské Příloha A Manuál vizuálního stylu pro marketingovou komunikaci deníku Hospodářské noviny -24-

102 Přílohová část Korporátní design repertoárových jednosouborových divadel Bakalářská diplomová práce Anny Stránské Příloha A Manuál vizuálního stylu pro marketingovou komunikaci deníku Hospodářské noviny -25-

103 Přílohová část Korporátní design repertoárových jednosouborových divadel Bakalářská diplomová práce Anny Stránské Příloha A Manuál vizuálního stylu pro marketingovou komunikaci deníku Hospodářské noviny -26-

104 Přílohová část Korporátní design repertoárových jednosouborových divadel Bakalářská diplomová práce Anny Stránské Příloha A Manuál vizuálního stylu pro marketingovou komunikaci deníku Hospodářské noviny -27-

105 Přílohová část Korporátní design repertoárových jednosouborových divadel Bakalářská diplomová práce Anny Stránské Příloha A Manuál vizuálního stylu pro marketingovou komunikaci deníku Hospodářské noviny -28-

106 Přílohová část Korporátní design repertoárových jednosouborových divadel Bakalářská diplomová práce Anny Stránské Příloha A Manuál vizuálního stylu pro marketingovou komunikaci deníku Hospodářské noviny -29-

107 Přílohová část Korporátní design repertoárových jednosouborových divadel Bakalářská diplomová práce Anny Stránské Příloha A Manuál vizuálního stylu pro marketingovou komunikaci deníku Hospodářské noviny -30-

108 Přílohová část Korporátní design repertoárových jednosouborových divadel Bakalářská diplomová práce Anny Stránské Příloha A Manuál vizuálního stylu pro marketingovou komunikaci deníku Hospodářské noviny -31-

109 Přílohová část Korporátní design repertoárových jednosouborových divadel Bakalářská diplomová práce Anny Stránské Příloha A Manuál vizuálního stylu pro marketingovou komunikaci deníku Hospodářské noviny -32-

110 Přílohová část Korporátní design repertoárových jednosouborových divadel Bakalářská diplomová práce Anny Stránské Příloha A Manuál vizuálního stylu pro marketingovou komunikaci deníku Hospodářské noviny -33-

111 Přílohová část Korporátní design repertoárových jednosouborových divadel Bakalářská diplomová práce Anny Stránské Příloha A Manuál vizuálního stylu pro marketingovou komunikaci deníku Hospodářské noviny -34-

112 Přílohová část Korporátní design repertoárových jednosouborových divadel Bakalářská diplomová práce Anny Stránské Příloha A Manuál vizuálního stylu pro marketingovou komunikaci deníku Hospodářské noviny -35-

113 Přílohová část Korporátní design repertoárových jednosouborových divadel Bakalářská diplomová práce Anny Stránské Příloha A Manuál vizuálního stylu pro marketingovou komunikaci deníku Hospodářské noviny 2005 JAN TIPPMAN MANUÁL VIZUÁLNÍHO STYLU PRO MARKETINGOVOU KOMUNIKACI DENÍKU HOSPODÁŘSKÉ NOVINY JAN TIPPMAN GRAFICKÝ DESIGN BUDOVA ULICE OBEC FREELANCE DESIGNER KAFKA DESIGN BUBNOVA PRAHA 6 TELEFON WEB IČ DIČ EBANKA CZ /

114 Přílohová část Korporátní design repertoárových jednosouborových divadel Bakalářská diplomová práce Anny Stránské Příloha B Česko-německá cedule k představení Jacoba Meyerbeera Hugenoti čili Krvavá svatba v Paříži Uvedení 13. ledna 1850 ve Stavovském divadle v Praze. Zdroj: esbírky.cz kulturní dědictví on-line. [ ]. Dostupné z -1-

115 Příloha C Znění dotazníku Přílohová část Korporátní design repertoárových jednosouborových divadel Bakalářská diplomová práce Anny Stránské -1-

116 Příloha C Znění dotazníku Přílohová část Korporátní design repertoárových jednosouborových divadel Bakalářská diplomová práce Anny Stránské -2-

117 Příloha C Znění dotazníku Přílohová část Korporátní design repertoárových jednosouborových divadel Bakalářská diplomová práce Anny Stránské -3-

118 Příloha C Znění dotazníku Přílohová část Korporátní design repertoárových jednosouborových divadel Bakalářská diplomová práce Anny Stránské -4-

Design manuál (grafický manuál) Caorporate identity = Corporate image

Design manuál (grafický manuál) Caorporate identity = Corporate image VYMEZENÍ POJMŮ 1 V našem oboru se v souvislosti s vizuálním stylem často používají pojmy, které se často zaměňují: Corporate design-vizuální styl Jednotný vizuální styl Logo manuál Design manuál (grafický

Více

JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ

JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Divadelní fakulta Ateliér divadelního manažerství a jevištní technologie Divadelní manažerství Vedení sekce Marketing 25. Mezinárodního festivalu divadelních škol

Více

INFORMATIKA. Grafické studio ve škole

INFORMATIKA. Grafické studio ve škole INFORMATIKA Grafické studio ve škole LUKÁŠ RACHŮNEK Přírodovědecká fakulta UP, Olomouc V současné době školy všech typů často potřebují grafické práce. Jedná se například o prezentaci školy ve formě brožur,

Více

Adresa redakce: Palackého náměstí 320, 284 01 Kutná Hora (budova bývalé České pojišťovny, druhé patro).

Adresa redakce: Palackého náměstí 320, 284 01 Kutná Hora (budova bývalé České pojišťovny, druhé patro). Tradiční zpravodajský server z Kutnohorska zprávy sport galerie Redakce Adresa redakce: Palackého náměstí 320, 284 01 Kutná Hora (budova bývalé České pojišťovny, druhé patro). Šéfredaktor zpravodajství:

Více

Průměrný čas v minutách týdně věnovaný internetu

Průměrný čas v minutách týdně věnovaný internetu Tisková zpráva PRAHA, 27/11/2009 Uživatelé tráví na internetu 10 hodin týdně Uživatelé se věnují internetu průměrně 609 minut týdně, což odpovídá 87 minutám denně. Nejvíce času internetu věnují uživatelé

Více

Gymnázium Boženy Němcové

Gymnázium Boženy Němcové Gymnázium Boženy Němcové Manuál jednotného vizuálního stylu Štěpán Soukeník, 2009 Gymnázium Boženy Němcové Obsah Specifikace značky 1.0 Úvodní slovo 1.1 Logotyp a logo 1.2 Inverzní varianta 1.3 Barevnost

Více

Marketingové aktivity B2B firem v ČR v roce 2012

Marketingové aktivity B2B firem v ČR v roce 2012 Marketingové aktivity B2B firem v ČR v roce 2012 Duben 2013 B-inside s.r.o. Šmeralova 12, 170 00 Praha Vavrečkova 5262, 760 01 Zlín IČ: 24790648 DIČ: CZ24790648 Telefon: +420 608 048 048 www.b-inside.cz

Více

Pravidelné aktivity na internetu I. ZÁKLAD: Respondenti 10+ využívající internet, n=6536 (fáze 1), n=6594 (fáze 2), n=2153 (fáze 3), n=2237 (fáze 4)

Pravidelné aktivity na internetu I. ZÁKLAD: Respondenti 10+ využívající internet, n=6536 (fáze 1), n=6594 (fáze 2), n=2153 (fáze 3), n=2237 (fáze 4) Tisková zpráva PRAHA, 4/12/2009 Multimediální trendy na internetu sílí Na internetu nejvýznamněji roste podíl uživatelů, kteří se pravidelně věnují multimediálním aktivitám. Největší nárůsty byly pozorovány

Více

Webové šablony pro restaurace

Webové šablony pro restaurace Grafika Webdesign Eshopy Webové šablony pro restaurace Připravili jsme šablonové weby, které je možné aplikovat na většinu restaurací/kaváren a podobných podniků. Oproti univerzálním šablonám pro firemní

Více

Role marketingu a vliv na obchodní výsledky

Role marketingu a vliv na obchodní výsledky 2 Role marketingu a vliv na obchodní výsledky Marketing B2B firem v ČR Jaké slovo má marketing ve firmě a jak ovlivňuje skutečné obchodní výsledky firmy? Šmeralova 12, 170 00 Praha 7 Vavrečkova 5262, 760

Více

Produktový ceník pro rok 2010

Produktový ceník pro rok 2010 Produktový ceník pro rok 2010 (platný od 1.6.2010 do odvolání) Veškeré ceny jsou uvedeny v Kč bez 20 % DPH Nebuďte jako ostatní, odlište se! corporate identity CORPORATE IDENTITY Vizuální firemní identita

Více

Logo je značka, která firmu nebo váš produkt pomůže jasně identifikovat

Logo je značka, která firmu nebo váš produkt pomůže jasně identifikovat vaše nové LOGO Vážený zákazníku, velice si vážím vašeho zájmu o moje služby. Každý profesionál se snaží udělat zadanou práci co nejlépe a k tomu používá svoje osvědčené nástroje a získané Know-how. Věřím,

Více

Internetový marketing střední školy zatím nevyužívají. Chtějí se v něm ale zdokonalovat. Shrnutí výsledků průzkumu občanského sdružení Než zazvoní

Internetový marketing střední školy zatím nevyužívají. Chtějí se v něm ale zdokonalovat. Shrnutí výsledků průzkumu občanského sdružení Než zazvoní Internetový marketing střední školy zatím nevyužívají. Chtějí se v něm ale zdokonalovat. Shrnutí výsledků průzkumu občanského sdružení Než zazvoní 7. října 2013 Průzkum mezi učiteli výpočetní techniky

Více

webmarketin Základní moduly aplikace

webmarketin Základní moduly aplikace webmarketin Aplikace webmarketing je komplexní online nástroj určený pro podporu a řízení marketingu a CRM ve společnosti. Její součástí jsou webové ankety, SMS kampaně nebo newslettery, které lze spravovat

Více

Albrechtova střední škola, Český Těšín, p.o. I. Redakční příprava

Albrechtova střední škola, Český Těšín, p.o. I. Redakční příprava Číslo projektu: Název projektu: Subjekt: Označení materiálu (přílohy): CZ.1.07/1.1.24/02.0118 Polygrafie v praxi Albrechtova střední škola, Český Těšín, p.o. I. Redakční příprava Branding 2 Autor: Markéta

Více

Průběžná zpráva o realizaci projektu pro projektové partnery Etapa 3-4

Průběžná zpráva o realizaci projektu pro projektové partnery Etapa 3-4 Květen 2011 Průběžná zpráva o realizaci projektu pro projektové partnery Etapa 3-4 HelpTour - Agentura pro rozvoj cestovního ruchu Projekt Prezentace a propagace církevních památek a kulturně-historického

Více

Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost

Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Školení je šance Komplexní vzdělávání zaměstnanců společnosti T-MAPY spol. s r.o. 2010-2012 Komplexní vzdělávání zaměstnanců společnosti T-MAPY T-MAPY AMOS

Více

Záměr RIS JMK komunikace Nová konkurenční identita regionu

Záměr RIS JMK komunikace Nová konkurenční identita regionu Záměr RIS JMK komunikace Nová konkurenční identita regionu Prezentace pro klíčové představitele Dostat se o úroveň výše RIS JMK je založena na existenci regionálního inovačního ekosystému Regionální

Více

PR KLUB MAPOVAL UŽÍVÁNÍ OBOROVÝCH MÉDIÍ

PR KLUB MAPOVAL UŽÍVÁNÍ OBOROVÝCH MÉDIÍ PR KLUB MAPOVAL UŽÍVÁNÍ OBOROVÝCH MÉDIÍ Praha, 14. srpna 2012 PR Klub, nezávislé sdružení odborníků a příznivců oboru public relations, zrealizovalo během července 2012 menší průzkum mezi marketéry a PR

Více

Marketingové aktivity B2B firem a struktura marketingových rozpočtů Jaro 2014

Marketingové aktivity B2B firem a struktura marketingových rozpočtů Jaro 2014 Marketingové aktivity B2B firem a struktura marketingových rozpočtů Jaro 2014 B-inside s.r.o. Šmeralova 12, 170 00 Praha Vavrečkova 5262, 760 01 Zlín IČ: 24790648 DIČ: CZ24790648 Telefon: +420 608 048

Více

NETMONITOR CONSUMER 8. VLNA

NETMONITOR CONSUMER 8. VLNA NETMONITOR CONSUMER 8. VLNA Internetoví uživatelé v ČR a jejich zvyky Doplňkový marketingový výzkum k projektu NetMonitor Témata výzkumu: využívání jednotlivých druhů pojištění způsob platby při online

Více

Značka společnosti MORA

Značka společnosti MORA Design Manuál 2011 Značka společnosti MORA 2 Za jednu z hlavních součástí firemní identity je považován její design neboli jednotný vizuální styl. Základním stavebním kamenem tohoto vizuálního stylu je

Více

Pravidla pro publicitu projektů podpořených z prostředků TA ČR

Pravidla pro publicitu projektů podpořených z prostředků TA ČR Pravidla pro publicitu projektů podpořených z prostředků TA ČR 1. ÚVOD Pravidla pro publicitu (dále jen Pravidla) stanovují povinné náležitosti v oblasti zajištění propagace projektů a jejich výsledků

Více

MATURITNÍ OKRUHY Školní rok: 2014/2015 Reprodukční grafik pro média zaměření propagace a reklama

MATURITNÍ OKRUHY Školní rok: 2014/2015 Reprodukční grafik pro média zaměření propagace a reklama MATURITNÍ OKRUHY Školní rok: 2014/2015 Reprodukční grafik pro média zaměření propagace a reklama 1. Corporate Identity a) Corporate Idenity jako nástroj budování image. b) Subsystémy Corporate Identity

Více

Průzkum potřeb zákazníků pro sektor CESTOVNÍCH KANCELÁŘÍ A AGENTUR

Průzkum potřeb zákazníků pro sektor CESTOVNÍCH KANCELÁŘÍ A AGENTUR VEŘEJNÁ ZAKÁZKA Průzkumy potřeb zákazníků pro sektory hotelnictví, gastronomie, cateringu, wellness, průvodců, cestovních kanceláří a agentur ZÁVĚREČNÁ SOUHRNNÁ ZPRÁVA Průzkum potřeb zákazníků pro sektor

Více

CITY PARK JIHLAVA prezentace nové grafické úpravy firemního vizuálu

CITY PARK JIHLAVA prezentace nové grafické úpravy firemního vizuálu CITY PARK JIHLAVA prezentace nové grafické úpravy firemního vizuálu 1 Obsah 2 úvod.......................................................................................... 3 1 / jednotný vizuální styl

Více

Redesign webu. www.czech-us.cz Autor: Michal Blažek michal.blazek@czech-us.cz 4. 7. 2014

Redesign webu. www.czech-us.cz Autor: Michal Blažek michal.blazek@czech-us.cz 4. 7. 2014 Redesign webu www.czech-us.cz www.czech-us.cz Autor: Michal Blažek michal.blazek@czech-us.cz 4. 7. 2014 1 Obsah OBSAH... 2 WIREFRAME WEBOVÝCH STRÁNEK... 3 DŮVODY PRO REDESIGN... 4 CÍLE REDESIGNU... 4 ROZSAH

Více

TOP Katalog online řešení a služby pro podnikatele

TOP Katalog online řešení a služby pro podnikatele TOP Katalog online řešení a služby pro podnikatele Předmětem tohoto dokumentu je stručná charakteristika mezinárodních internetových multimediálních projektů poskytující moderní obchodní, propagační a

Více

PRAXE DO FIREM. Výsledky průzkumu projektu Praxe do firem a představení nových možností spolupráce škol a firem. Praha 6. 11. 2014

PRAXE DO FIREM. Výsledky průzkumu projektu Praxe do firem a představení nových možností spolupráce škol a firem. Praha 6. 11. 2014 PRAXE DO FIREM Výsledky průzkumu projektu Praxe do firem a představení nových možností spolupráce škol a firem Praha 6. 11. 2014 OBSAH PREZENTACE 1. Představení projektu Praxe do firem 2. Hlavní zjištění

Více

Jednotná firemní identita A jak zvolit správné sdělení pro klienty

Jednotná firemní identita A jak zvolit správné sdělení pro klienty Jednotná firemní identita A jak zvolit správné sdělení pro klienty Mgr. Bohdana Rambousková Agenda Jednotná firemní identita Její základní prvky logo, vizitky, email, web Jasné sdělení Media plán Jednotná

Více

Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost

Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost EDUCA III Další profesní vzdělávání zaměstnanců společnosti T-MAPY spol. s r.o. 2013-2015 září 2013 - únor 2015 Charakteristika projektu Projekt je zaměřen

Více

KAČ OMUNI /K AGENTURA

KAČ OMUNI /K AGENTURA KOMUNIKAČ AGENTURA Kdo jsme Jsme všestranná komunikační agentura s širokým portfoliem služeb, které realizuje tým odborníků s dlouholetou praxí v oblasti vývoje komunikační strategie na trhu B2B i B2C.

Více

Audit návštěvnosti internetu

Audit návštěvnosti internetu 1 Audit návštěvnosti internetu Trendy v návštěvnosti internetu leden 2009 únor 2011 www.netmonitor.cz www.spir.cz 2 Trendy v návštěvnosti internetu Více než polovina (57 %) české populace je na internetu

Více

aneb co zůstane v paměti

aneb co zůstane v paměti Co je to logo/logotyp LOGO/LOGOTYP aneb co zůstane v paměti Logo/logotyp (z řeckého logos = slovo, řeč, zákon, pojem ) je grafický symbol značka, která zastupuje firemní identitu, image a design výrobků

Více

Bc. Barbora Kocianová Katedra produkce DAMU 22. 5. 2014. Dotazníkové šetření k Noci divadel 2013

Bc. Barbora Kocianová Katedra produkce DAMU 22. 5. 2014. Dotazníkové šetření k Noci divadel 2013 Bc. Barbora Kocianová Katedra produkce DAMU 22. 5. 2014 Dotazníkové šetření k Noci divadel 2013 Dotazníky k Noci divadel 2013 byly vytvořeny Annou Černou, absolventkou Katedry sociologie FF UK. Jejich

Více

Obsah. Úvod 9 Členění knihy 10

Obsah. Úvod 9 Členění knihy 10 Obsah Úvod 9 Členění knihy 10 KAPITOLA 1 Copywriting 11 Práce copywritera 11 Jak se stát dobrým copywriterem 12 Jak začít 15 Co budete psát 15 O čem budete psát 16 Proč budete psát 17 Pro koho budete psát

Více

Hodnocení oponenta bakalářské práce

Hodnocení oponenta bakalářské práce Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Fakulta multimediálních komunikací Hodnocení oponenta bakalářské práce Jméno a příjmení studenta Nike Silná Vedoucí práce MgA. Václav Ondroušek Obor/ateliér Multimedia a

Více

Manuál. společnosti QCM, s.r.o. jednotného vizuálního stylu. Manuál jednotného vizuálního stylu společnosti QCM, s.r.o

Manuál. společnosti QCM, s.r.o. jednotného vizuálního stylu. Manuál jednotného vizuálního stylu společnosti QCM, s.r.o Webové aplikace a design Tvorba a správa webového obsahu Linux prodej, podpora, řešení Network management & IT security Manuál jednotného vizuálního stylu společnosti QCM, s.r.o. QCM, s.r.o. Rybkova 1,

Více

Č.j.:TACR/3635/2012. Pravidla pro publicitu projektů podpořených z prostředků TA ČR

Č.j.:TACR/3635/2012. Pravidla pro publicitu projektů podpořených z prostředků TA ČR Č.j.:TACR/3635/2012 Pravidla pro publicitu projektů podpořených z prostředků TA ČR OBSAH 1. ÚVOD... 3 2. VYSVĚTLENÍ POJMŮ... 3 3. PRAVIDLA PRO PUBLICITU... 4 4. TYPY VÝSLEDKŮ... 5 5. TECHNICKÉ PROSTŘEDKY

Více

HELLO MY NAME IS OBÁLKA

HELLO MY NAME IS OBÁLKA HELLO MY NAME IS OBÁLKA info@obalkapraha.cz Ahoj! Jmenuji se OBÁLKA a jsem v Praze nová. Moje nejstarší sestra pochází z Londýna. Mé další sourozence dnes najdete v mnoha evropských metropolích, např.

Více

Grafický manuál. firemních symbolů a tiskovin ČEPS, a.s.

Grafický manuál. firemních symbolů a tiskovin ČEPS, a.s. Grafický manuál firemních symbolů a tiskovin ČEPS, a.s. Obsah 1.0 2.0 3.0 4.0 5.0 6.0 7.0 Informace o společnosti Představení společnosti 1.1 Jednotný vizuální styl 1.2 Firemní identita 1.3 Užití obchodního

Více

Reklamní strategie, reklamní kampaň. Plánování reklamy

Reklamní strategie, reklamní kampaň. Plánování reklamy Reklamní strategie, reklamní kampaň Plánování reklamy Jak postupovat při přípravě reklamní kampaně 1. Stanovení cílů kampaně CO se očekává? 2. Potvrzení rozpočtu budget - KOLIK se utratí? 3. Stanovení

Více

7 nejčastějších chyb

7 nejčastějších chyb 7 nejčastějších chyb při cestě k úspěšné webové prezentaci, aneb na co si dát pozor při tvorbě webu IDEA PROVEDENÍ UMÍSTĚNÍ + + = internet chytře Vytvořte WEBOVOU PREZENTACI, které vám bude dělat radost

Více

PUBLIC RELATIONS JAKO SOUČÁST MK. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc. dusan.pavlu@vsfs.cz

PUBLIC RELATIONS JAKO SOUČÁST MK. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc. dusan.pavlu@vsfs.cz PUBLIC RELATIONS JAKO SOUČÁST MK doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc. dusan.pavlu@vsfs.cz 1. HLAVNÍ AUTOŘI: SAM BLACK, PETR NĚMEC, PHILIP LESLY, JAROSLAV KOHOUT, MIROSLAV FORET, VÁCLAV SVOBODA 2. SYSTÉM MARKETINGOVÝCH

Více

Tisková zpráva. Tři roky českého internetu v číslech

Tisková zpráva. Tři roky českého internetu v číslech Tři roky českého internetu v číslech Projekt NetMonitor - měření návštěvnosti a výzkum sociodemografického profilu návštěvníků internetových serverů v České republice, který realizuje Mediaresearch ve

Více

ČTENÁŘI SERVERU LIDOVKY.CZ

ČTENÁŘI SERVERU LIDOVKY.CZ ČTENÁŘI SERVERU LIDOVKY.CZ VÝZKUM NÁVŠTĚVNOSTI INTERNETU NetMonitor NetMonitorje rozsáhlý výzkumný projekt, jehož cílem je poskytnout informace o návštěvnosti internetu a sociodemografickém profilu jeho

Více

Výzkum komunikačního účinku propagace firmy GOTECH s.r.o. Eva Solařová

Výzkum komunikačního účinku propagace firmy GOTECH s.r.o. Eva Solařová Výzkum komunikačního účinku propagace firmy GOTECH s.r.o. Eva Solařová Bakalářská práce 2008 ABSTRAKT Tato bakalářská práce se zabývá analýzou marketingové komunikace firmy GOTECH s.r.o. Rozbor probíhá

Více

Závazný předpis pro zpracování výsledků praktické maturitní zkoušky

Závazný předpis pro zpracování výsledků praktické maturitní zkoušky Závazný předpis pro zpracování výsledků praktické maturitní zkoušky Odevzdání práce Konečný termín:- 30 dnů před termínem praktické maturitní zkoušky. V písemné podobě bude práce odevzdána ve dvou exemplářích

Více

Reklama 2. Evžen Staněk. evzen.stanek@vsfs.cz

Reklama 2. Evžen Staněk. evzen.stanek@vsfs.cz Evžen Staněk. evzen.stanek@vsfs.cz Klientský brief pro úkol č. 1 Předmět REKLAMA 2 Pracovní označení CVIČNÁ KOMUNIKAČNÍ AGENTURA NÁZEV ÚKOLU INFORMATIVNÍ A NÁBOROVÁ PROPAGAČNÍ AKCE TERMÍNY prezentace 7.

Více

Nosiče venkovní reklamy

Nosiče venkovní reklamy Nosiče venkovní reklamy Billboardy Bigboardy Mostní konstrukce Billboardy 510 x 240cm Bigboardy 960 x 360cm Nezbytnou součástí dnešního marketingu je i reklama. Stále se rozvíjející částí reklamy je i

Více

Představení projektů KLACRu o.s.

Představení projektů KLACRu o.s. www.klacr.cz Představení projektů KLACRu o.s. Moravskoslezského klastru cestovního ruchu Mgr. Petra Volkmerová Dovolená a Region, 2012 PROJEKT PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE KLASTRŮ CR (OROT PARTNER) Cíle projektu:

Více

Antonín Přibyl Odborná praxe oborů PS a AI

Antonín Přibyl Odborná praxe oborů PS a AI Výchozí stav Vysoká škola polytechnická Jihlava je veřejná vysoká škola zaměřená na aplikovanou vzdělanost, jejímž posláním je poskytovat studijní programy zaměřené zejména na potřeby regionálního trhu

Více

Marketing destinací ední Morava a Jeseníky

Marketing destinací ední Morava a Jeseníky Marketing destinací Středn ední Morava a Jeseníky A.Křetínská Olomoucký kraj, oddělení cestovního ruchu Ing. H. Kotíková, Ph.D Katedra rekreologie FTK UP, Olomouc RNDr. I. Marek m-ark Marketing a reklama

Více

Význam marketingu v době krize a výhled do budoucna

Význam marketingu v době krize a výhled do budoucna 1 Význam marketingu v době krize a výhled do budoucna Marketing B2B firem v ČR Jak se firmy vypořádali s krizí a jaké očekávají hospodářské výsledky v roce 2011 Šmeralova 12, 170 00 Praha 7 Vavrečkova

Více

Dotazník, který se chystáte vyplnit, je součástí širšího evropského výzkumného projektu

Dotazník, který se chystáte vyplnit, je součástí širšího evropského výzkumného projektu Vážená paní, vážený pane Dotazník, který se chystáte vyplnit, je součástí širšího evropského výzkumného projektu European Monitor of Government Communication realizovaného každoročně společností Westminster.

Více

Střední škola aplikované kybernetiky s.r.o.: Maturitní okruhy z odborných předmětů 2010

Střední škola aplikované kybernetiky s.r.o.: Maturitní okruhy z odborných předmětů 2010 NAW WEBOVÉ STRÁNKY 1 Barevné modely (nejen v oblasti webdesignu), fyzikální podstata barvy 2 Zacházení s barvou v oblasti webdesignu a její účinek na psychiku 3 Tvar vizuálních prvků webdesignu, vliv na

Více

ZŠ, Praha 10, Brigádníků 14/510 ZÁVĚREČNÉ PRÁCE ŽÁKŮ DEVÁTÉHO ROČNÍKU

ZŠ, Praha 10, Brigádníků 14/510 ZÁVĚREČNÉ PRÁCE ŽÁKŮ DEVÁTÉHO ROČNÍKU ZŠ, Praha 10, Brigádníků 14/510 ZÁVĚREČNÉ PRÁCE ŽÁKŮ DEVÁTÉHO ROČNÍKU Předmět Předmět bude sloužit zejména k prohlubování zájmu žáků 9. tříd a rozvíjení dovedností týkajících se práce s textem, plnění

Více

Příloha č. 1 Smlouvy o poskytnutí dotace z fondu Statutárního města Liberec.

Příloha č. 1 Smlouvy o poskytnutí dotace z fondu Statutárního města Liberec. Příloha č. 1 Smlouvy o poskytnutí dotace z fondu Statutárního města Liberec. Manuál pro označování akcí podpořených fondem Statutárního města Liberec Platné od 30. 1. 2009 Obsah Obsah... 2 Úvodní ustanovení...

Více

Propagační prostředky Zhotoveno ve školním roce: 2011/2012. Propagační prostředky. Plán učiva

Propagační prostředky Zhotoveno ve školním roce: 2011/2012. Propagační prostředky. Plán učiva Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 746 01 Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory

Více

Bc. Robert Duben. On-line marketing 25 let

Bc. Robert Duben. On-line marketing 25 let Bc. Robert Duben On-line marketing 25 let Oblast působení: Vzdělání: Občanství:, Média, reklama a PR Vysokoškolské/ universitní Česká republika E-mail: dubenr@gmail.com Telefon: 776588108 Osobní www: http://www.duben.pro

Více

Maturitní práce z Estetické výchovy 2015

Maturitní práce z Estetické výchovy 2015 Maturitní práce z Estetické výchovy 2015 1. Japonská zahrada Problematika japonské zahradní architektury, její vztah k japonskému umění Návrh vlastní japonské zahrady -součástí práce bude model navržené

Více

Situace v dalším vzdělávání v kraji Vysočina s důrazem na malé a střední podniky. Vítězslav Šeda, OHK Jihlava

Situace v dalším vzdělávání v kraji Vysočina s důrazem na malé a střední podniky. Vítězslav Šeda, OHK Jihlava Situace v dalším vzdělávání v kraji Vysočina s důrazem na malé a střední podniky Vítězslav Šeda, OHK Jihlava Možnosti vzdělávání se zejména v kategorii dalšího vzdělávání v kraji Vysočina rozšířily zejména

Více

PRAHA, 21/01/2011 Internet vede jako zdroj informací při nákupu zboží a služeb

PRAHA, 21/01/2011 Internet vede jako zdroj informací při nákupu zboží a služeb Tisková zpráva PRAHA, 21/01/2011 Internet vede jako zdroj informací při nákupu zboží a služeb Internet je vnímán jako nejvhodnější médium pro zpravodajství a pro využití v oblasti nabídky zboží a služeb.

Více

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s.

Více

RISK Regionální Informační Systém Komunitních služeb

RISK Regionální Informační Systém Komunitních služeb RISK Regionální Informační Systém Komunitních služeb Michal Polesný Regionální informační systém komunitních služeb Proč Pro koho Co Proč Občané potřebují informace Zadavatel potřebuje informace Poskytovatelé

Více

graf ika a design Focused on your needs

graf ika a design Focused on your needs Focused on your needs graf ika a design Trigama International s.r.o. Hakenova 920/1, 196 00 Prague Czech Republic IČ 02184117 www.trigama.eu info@trigama.eu tel/phone 00420 777 820 487 Trigama International

Více

Jednotný vizuální styl ÚVT

Jednotný vizuální styl ÚVT Jednotný vizuální styl ÚVT Grafický manuál pro interní potřebu ÚVT Ústav výpočetní techniky MU Botanická 68a, Brno www.muni.cz/ics Inovace grafické značky Nové logo je k dispozici ve dvou variantách pečeť

Více

Video natáčení / střih

Video natáčení / střih Video natáčení / střih Podle posledních průzkumů lidé na webových stránkách spíše scanují očima, nežli čtou. Video forma přichází jako dokonalý marketingový doplněk omnichannelu, ať už pro novou akvizici

Více

design manuál e21 energy21

design manuál e21 energy21 design manuál e21 energy21 obsah 1. Úvod 7. doplňkové firemní písmo 2. vizitka energy21 8. vizitka e21 3. dopisní papír energy21 9. dopisní papír e21 4. obálka energy21 10. obálka e21 5. kartička s pozdravem

Více

Technická pravidla povinné publicity projektů financovaných z ROP MS. Michal Sládek (OMA)

Technická pravidla povinné publicity projektů financovaných z ROP MS. Michal Sládek (OMA) Technická pravidla povinné publicity projektů financovaných z ROP MS Michal Sládek (OMA) Úvodem Metodický pokyn Pravidla pro publicitu je rámcový dokument jako takový nepostihuje a ani nemůže postihovat

Více

Fyzické tresty Výzkum PR

Fyzické tresty Výzkum PR Fyzické tresty Výzkum PR Statistická chyba Respondenti 18+ velikost vzorku (N) dolní hranice procento populace 5% 15% 20% 25% 30% 35% 40% 45% 50% horní dolní horní dolní horní dolní horní dolní horní dolní

Více

Manuál korporátní identity. Corporate Identity Design

Manuál korporátní identity. Corporate Identity Design / Manuál korporátní identity Corporate Identity Design 2 / Obsah 3 / Předmluva 4 / Barevné varianty logotypu 5 / Firemní barvy 6 / Konstrukce logotypu 7 / Ochranná zóna logotypu 8 / Nepovolené použití

Více

Albert-László Barabási

Albert-László Barabási Obsah 1. Úvod, kdo je kdo :-) 2. Co to je síťování? Od definice po praktické ukázky 3. MAS jako platforma pro cestovní ruch 4. Cílené formování sítí (osobní, profesní, placené) 5. Informační technologie

Více

Techniky a nástroje pro optimalizaci webových stránek

Techniky a nástroje pro optimalizaci webových stránek ZVYŠOVÁNÍ ODBORNÝCH KOMPETENCÍ AKADEMICKÝCH PRACOVNÍKŮ OSTRAVSKÉ UNIVERZITY V OSTRAVĚ A SLEZSKÉ UNIVERZITY V OPAVĚ Techniky a nástroje pro optimalizaci webových stránek Bogdan Walek ÚVOD DO PROBLEMATIKY

Více

DODATEČNÉ INFORMACE K ZADÁVACÍM PODMÍNKÁM č. II ZE DNE 10. 11. 2014

DODATEČNÉ INFORMACE K ZADÁVACÍM PODMÍNKÁM č. II ZE DNE 10. 11. 2014 DODATEČNÉ INFORMACE K ZADÁVACÍM PODMÍNKÁM č. II ZE DNE 10. 11. 2014 ZADAVATEL: Česká republika Ministerstvo práce a sociálních věcí Sídlem: Na Poříčním právu 1/376, 128 01 Praha 2 Zastoupena: Robinem Povšíkem,

Více

Střední školy a internetový marketing. Studie občanského sdružení Než zazvoní

Střední školy a internetový marketing. Studie občanského sdružení Než zazvoní Střední školy a internetový marketing Studie občanského sdružení Než zazvoní 2. ledna 2015 Tento dokument shrnuje výsledky průzkumu mezi českými středními školami. Cílem šetření bylo zjistit, jaké nástroje

Více

Marketingové využití internetu

Marketingové využití internetu Marketingové využití internetu Obsah dnešní přednášky Internet, web 2.0 Dlouhý chvost, reputační systémy Využití internetu pro marketingové účely Webové prohlížeče a optimalizace stránek Typy reklamy Facebook

Více

Produktový list - Sklik. PPC reklama Internetová reklama placená za proklik

Produktový list - Sklik. PPC reklama Internetová reklama placená za proklik Produktový list - Sklik PPC reklama Internetová reklama placená za proklik O službě Sklik je český PPC systém provozovaný společností Seznam.cz, který umožňuje zobrazování textové reklamy ve vyhledávání

Více

Produktový list - Sklik. PPC reklama Internetová reklama placená za proklik

Produktový list - Sklik. PPC reklama Internetová reklama placená za proklik Produktový list - Sklik PPC reklama Internetová reklama placená za proklik O službě Sklik je český PPC systém provozovaný společností Seznam.cz, který umožňuje zobrazování textové reklamy ve vyhledávání

Více

Způsob zpracování a pokyny k obsahu a rozsahu maturitní práce

Způsob zpracování a pokyny k obsahu a rozsahu maturitní práce Způsob zpracování a pokyny k obsahu a rozsahu maturitní práce 1 Způsob zpracování práce Práce bude odevzdána ve stanoveném termínu, a to ve dvou formách: a) Dva výtisky ve svázané podobě dle uvážení studenta

Více

Corporate identity (tvorba loga, grafických manuálů, redesign loga)

Corporate identity (tvorba loga, grafických manuálů, redesign loga) Prezentace společnosti eportály s.r.o. www.eportaly.cz Kdo jsme Firma eportály s.r.o. je česká firma orientovaná na B2B a B2C. Nabízíme služby v oblasti grafických služeb, internetu a reklamy převážně

Více

Příloha č. 1. Ukázka vzhledu oficiálních webových stránek La Nuit Européenne des Musées, stránek Twitteru, Facebooku i Flickru, na němž jsou

Příloha č. 1. Ukázka vzhledu oficiálních webových stránek La Nuit Européenne des Musées, stránek Twitteru, Facebooku i Flickru, na němž jsou Příloha č. 1. Ukázka vzhledu oficiálních webových stránek La Nuit Européenne des Musées, stránek Twitteru, Facebooku i Flickru, na němž jsou shromažďovány fotografie z La Nuit Européenne des Musées. Příloha

Více

Komunikační plán projektu ReStEP pro cílové skupiny (mimo veřejnou správu)

Komunikační plán projektu ReStEP pro cílové skupiny (mimo veřejnou správu) Komunikační plán projektu ReStEP pro cílové skupiny (mimo veřejnou správu) Regional Sustainable Energy Policy based on the Interactive Map of Sources (ReStEP) (LIFE10 ENV/CZ/000649) Praha, červen 2013

Více

Zásady používání a ochrany loga VŠE v Praze

Zásady používání a ochrany loga VŠE v Praze Strana 1 / 9 Zásady používání a ochrany loga VŠE v Praze Anotace: Tato směrnice s celoškolskou působností upravuje užívání loga VŠE v Praze součástmi školy a mimoškolními subjekty. Zpracovatel: Přezkoumal:

Více

Marketing. Struktura učiva

Marketing. Struktura učiva Marketing Didaktické zpracování učiva Struktura učiva 1. Zařazení učiva 2. Cíle učiva 3. Struktura učiva 4. Metodické zpracování učiva týkající se marketingových koncepcí 5. Metodické zpracování učiva

Více

Charta služeb. Marketingová strategie a propagace charty. Jak užívat chartu ke zlepšení služeb

Charta služeb. Marketingová strategie a propagace charty. Jak užívat chartu ke zlepšení služeb Marketingová strategie a propagace charty Jak užívat chartu ke zlepšení služeb Vyhlášení charty Po zpracování definitivní verze charty nastává čas jejího zveřejnění. Pro zajištění maximální informovanosti

Více

Audit návštěvnosti internetu

Audit návštěvnosti internetu 1 Audit návštěvnosti internetu Trendy v návštěvnosti internetu ročenka 2012 leden 2011 únor 2013 www.netmonitor.cz www.spir.cz 2 Trendy v návštěvnosti internetu Na internetu je 69 % české populace 10+

Více

Audit návštěvnosti internetu

Audit návštěvnosti internetu 1 Audit návštěvnosti internetu Trendy v návštěvnosti internetu leden 2010 únor 2012 www.netmonitor.cz www.spir.cz 2 Trendy v návštěvnosti internetu Tři pětiny (60 %) české populace je na internetu (alespoň

Více

Kulatý stůl stavebního fóra a společnosti Trigema. Pavel Ševera, pavel.severa@spir.cz, duben 2014

Kulatý stůl stavebního fóra a společnosti Trigema. Pavel Ševera, pavel.severa@spir.cz, duben 2014 Rezidence a internet Kulatý stůl stavebního fóra a společnosti Trigema Pavel Ševera, pavel.severa@spir.cz, duben 2014 O asociaci SPIR Sdružení pro internetovou reklamu profesní asociace (JIC), reprezentant

Více

LOGOMANUÁL. Logomanuál RKČR

LOGOMANUÁL. Logomanuál RKČR LOGOMANUÁL Logomanuál RKČR Logomanuál určuje základní pravidla užití logotypu profesionálního sdružení odborníků, a dalších specialistů, kteří působí na českém realitním trhu Realitní komora České republiky.

Více

Webové prezentace a aplikace. Autor: Ing. Jan Nožička SOŠ a SOU Česká Lípa VY_32_INOVACE_1132_Webové prezentace a aplikace_pwp

Webové prezentace a aplikace. Autor: Ing. Jan Nožička SOŠ a SOU Česká Lípa VY_32_INOVACE_1132_Webové prezentace a aplikace_pwp Webové prezentace a aplikace Autor: Ing. Jan Nožička SOŠ a SOU Česká Lípa VY_32_INOVACE_1132_Webové prezentace a aplikace_pwp Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity:

Více

Grafický manuál firemních symbolů a tiskovin ČEPS, a.s.

Grafický manuál firemních symbolů a tiskovin ČEPS, a.s. Grafický manuál firemních symbolů a tiskovin ČEPS, a.s. Grafický manuál firemních symbolů a tiskovin ČEPS, a.s. OBSAH 1.0 Informace o společnosti Představení společnosti 1.1 Jednotný vizuální styl 1.2

Více

Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost

Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost EDUCA Profesní vzdělávání zaměstnanců společnosti T-MAPY spol. s r.o. 2010-2012 únor 2010 - leden 2012 Charakteristika projektu Projekt je zaměřen na prohloubení

Více

studio Propagační katalog Reklamní a dárkové předměty Webdesign, CMS, e-shopy Řezaná grafika, Polepy aut Marketingová komunikace

studio Propagační katalog Reklamní a dárkové předměty Webdesign, CMS, e-shopy Řezaná grafika, Polepy aut Marketingová komunikace G R A F I C K É S T U D I O Propagační katalog AMADEUS - Petr Kopecký U Vinohradské nemocnice 7 130 00 Praha 3 - Vinohrady Loga, firemní tiskoviny Propagační materiály Corporate identity Kresba, malba,

Více

Obsah. 1. Výklad pojmů 3. 2. Vývoj outsourcingu 9. 3. Strategie vyrob nebo kup (Strategy make or buy) 13

Obsah. 1. Výklad pojmů 3. 2. Vývoj outsourcingu 9. 3. Strategie vyrob nebo kup (Strategy make or buy) 13 Seznam tabulek vi Seznam obrázků vii Úvod 1 1. Výklad pojmů 3 1.1. Outsourcing 3 1.2. Insourcing 5 1.3. Vnímání outsourcingu v českých médiích 6 2. Vývoj outsourcingu 9 2.1. Z pohledu teorie ekonomie 9

Více

1. Témata maturitních prací. 2. Termín závazného zadání maturitní práce. 3. Termín odevzdání maturitní práce. 4. Kritéria hodnocení maturitní práce

1. Témata maturitních prací. 2. Termín závazného zadání maturitní práce. 3. Termín odevzdání maturitní práce. 4. Kritéria hodnocení maturitní práce 1. Témata maturitních prací 1. Vytvoření dynamických WWW stránek. 2. Vytvoření sad tesů v prostředí Moodle nebo Response zahrnujících učivo prvního nebo druhého ročníku IVT. 3. Vytvoření Corporate design

Více

Mini česká republika. Content first.

Mini česká republika. Content first. Mini česká republika. Content first. Content first. Obsah chápeme, jako jakékoli sdělení realizované vedle placené reklamy obsahující nabídku našich produktů. Nemusí být jen v online prostředí, může být

Více