Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Transkript

1 Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_160 Jméno autora: Alena Švarcová Třída/ročník: II. A Datum vytvoření: Vzdělávací oblast: Tematická oblast: Předmět: Výstižný popis způsobu využití nebo metodické pokyny: Zeměpis Evropa Hospodářský zeměpis Česko - zápis - historie, přírodní poměry, hospodářství

2 ČESKO Česká republika hlavní město Praha Rozloha: km 2 Počet obyvatel: (září 2009) Státní zřízení: parlamentní republika Vznik: 1. ledna 1993 Státní symboly: velký a malý státní znak, státní vlajka, standarta prezidenta, státní barvy a státní hymna. Historie: - druhá polovina 9. století počátky přemyslovského státu - rok Zlatá bula sicilská Prvním českým králem se stal - r první český král Vratislav II. - r nastupuje na český trůn Jan Lucemburský, otec Karla IV. - za vlády Karla IV. dosáhlo království svého mocenského vrcholu - v roce 1526 nastoupila na český trůn dynastie Habsburků a České země se staly součástí habsburské monarchie - samostatnost obnovena 28. října 1918 vyhlášením Československé republiky Historie názvu Československá republika Česko-Slovenská republika Protektorát Čechy a Morava Československá republika Československá socialistická republika 1969 federalizace Československé socialistické republiky Česká a Slovenská Federativní Republika 1993 Česká republika přijetí do NATO vstup do EU Poloha - vnitrozemský stát - státní hranice s Německem, Polskem, Slovenskem, Rakouskem - střední Evropa - hraniční body: S Lobendava J Vyšší Brod Z Krásná V Hrčava Povrch - leží na rozhraní dvou horských soustav: Česká vysočina (většina území), Západní Karpaty (V část státu) - nejvýše položené místo: Sněžka m n. m. - nejníže položené místo: údolí Labe v Hřensku 115 m n. m. Česká vysočina: Hranice mezi Karpatami a Českou vysočinou je tvořena tzv. Vněkarpatskými sníženinami (Dyjskosvratecký úval, Vyškovská brána, Hornomoravský úval, Moravská brána, Ostravská pánev) Vznikla na přelomu prvohor a druhohor, hercynské vrásnění. Pražská plošina Středočeská pahorkatina

3 Českobudějovická a Třeboňská pánev Plzeňská pahorkatina Doupovské hory Sokolovská a Mostecká pánev České středohoří Česká křídová tabule Český kras a Brdy Českomoravská vrchovina Železné hory Žďárské vrchy Šumava Novohradské hory Český les Smrčiny Krušné hory Děčínská vrchovina Šluknovská pahorkatina Lužické hory Ještědsko-kozákovský hřbet Jizerské hory Krkonoše Broumovská vrchovina Orlické hory Hrubý a Nízký Jeseník Kralický Sněžník Rychlebské hory Drahanská vrchovina Oderské vrchy Karpaty Pavlovské vrchy Žďánické vrchy Bílé Karpaty Javorníky Moravskoslezské Beskydy Vněkarpatské sníženiny Dolnomoravský úval, Dyjskosvratecký úval, Hornomoravský úval Vodstvo Labe Úpa Metuje Orlice Chrudimka Doubrava Vltava Ohře Bílina Cidlina Jizera Ploučnice Vltava Malše Otava

4 Lužnice Nežárka Sázava Blanice Želivka Morava Haná Dyje Jihlava Svitava Svratka Berounka Mže Radbuza Úhlava Úslava Bečva Odra Olše Opava Přehradní nádrže Jesenice Skalka Nechranice Švihov Hracholusky Seč Malešice Mohelno Vranov Nové Mlýny Lipno Slapy Kamýk Orlík Přírodní zdroje: - dostačující jsou pouze zásoby uhlí, stavebních a sklářských surovin a minerálních vod - černé uhlí omezování těžby, hlubinná těžba, Karvinsko - hnědé uhlí Mostecko, Sokolovsko, negativní dopad na životní prostředí, povrchová těžba, rekultivace - ropa, zemní plyn Hodonínsko, Břeclavsko - uran počátky těžby Jáchymov, později Příbram, Českolipsko, dnes útlumový program - kaolin Karlovarsko, Plzeňsko - vápenec Moravský a Český kras, Moravská brána - sklářské písky českolipsko, Český ráj, Chebsko - minerální vody tři typy: chladné (20-25 C), teplé (25-50 C), horké neboli termální (nad 50 C), západní, severní a východní Čechy, Karlovy Vary (Vřídlo 73 C), Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, Teplice v Čechách, Luhačovice, Jáchymov Průmysl: Tradiční byl potravinářský, textilní a strojírenský průmysl (Škoda, Tatra, Praga). Po roce 1989 prochází průmysl velkými změnami vlastnické poměry, nové specializace, změny v územní struktuře. Vznikají průmyslové zóny. - energetika - ¾ výroby v tepelných elektrárnách (Podkrušnohoří, Polabí, Ostravsko), vodní elektrárny na Vltavě, jaderné elektrárny Dukovany a Temelín

5 - hutnictví redukce výroby, Ostrava, Třinec, Bohumín, Frýdek-Místek - strojírenství snížení počtu zaměstnanců, koncentrace výroby, výroba dopravních prostředků (Mladá Boleslav, Vysoké Mýto, Libchavy, Vodochody, Kunovice, Kolín, Studénka, Kopřivnice, Nošovice), obráběcí stroje (Zlín, Vsetín), výroba zbraní (Brno, Uherský Brod) - elektrotechnický průmysl rozvíjí se, závislý na zahraničních investicích, Hlinsko, Plzeň, Rožnov pod Radhostěm, Frenštát pod Radhoštěm - chemický průmysl Unipetrol, Spolchemie, Kralupy nad Vltavou, Ústí nad Labem, Kolín, Neratovice, Pardubice, Semtín, Lovosice, Ostravsko, Sokolov, Litvínov, Brno, Napajedla, Břeclav, Opava (léky), Otrokovice (pneumatiky Barum), Valašské Meziříčí - potravinářství hlavně mlékárenství, masný průmysl, výroba lihovin (Plzeň, Karlovy Vary, Vizovice, Ústí nad Labem), pivo (Plzeň, České Budějovice, Praha, Nošovice) - textilní a oděvní průmysl velké problémy s levnou konkurencí z Asie, stagnace, Náchod, Dvůr Králové nad Labem, Nový Jičín, Písek, Havlíčkův Brod - dřevozpracující průmysl výroba nábytku (Soběslav, Bučovice, Rousínov, Bystřice pod Hostýnem, Koryčany), výroba tužek (České Budějovice), Hradec Králové (Petrof), Krnov (varhany), Luby u Chebu (strunné nástroje), papírny (Štětí, Paskov, Olšany, Sušice, Větřní) - výroba skla, keramiky a porcelánu Karlovy Vary, Stará Role, Teplice v Čechách, Horní Bříza, Rakovník, Bechyně, Znojmo, Nový Bor, Kamenický Šenov, Kyjov, Sázava - výroba stavebních hmot cement, vápno, cihly, panely, pórobeton Použité zdroje: Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Alena Švarcová. Anděl, J., Mareš, R.: Evropa, Nakladatelství Olomouc, 1997 Baar, V.: Regionální aspekty světového hospodářství, Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o., Praha 2002