PRÁVNICKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY KATEDRA OBČANSKÉHO PRÁVA DIPLOMOVÁ PRÁCE PROSTŘEDKY OCHRANY OSOBNOSTI. Hana Vajdíková 2009

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "PRÁVNICKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY KATEDRA OBČANSKÉHO PRÁVA DIPLOMOVÁ PRÁCE PROSTŘEDKY OCHRANY OSOBNOSTI. Hana Vajdíková 2009"

Transkript

1 PRÁVNICKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY KATEDRA OBČANSKÉHO PRÁVA DIPLOMOVÁ PRÁCE PROSTŘEDKY OCHRANY OSOBNOSTI Hana Vajdíková 2009 Prohlašuji tímto, že jsem diplomovou práci na téma: Prostředky ochrany osobnosti, zpracovala sama pouze s využitím pramenů v práci uvedených. V Brně dne

2 PODĚKOVÁNÍ Na tomto místě bych ráda poděkovala JUDr. Ing. Radovanu Dávidovi za cenné rady a připomínky a za odborné vedení při zpracovávání zadané diplomové práce. 2

3 OBSAH 1. ÚVOD TÉMA PRÁCE CÍL PRÁCE A METODY VŠEOBECNÉ OSOBNOSTNÍ PRÁVO VŠEOBECNÉ OSOBNOSTNÍ PRÁVO V OBČANSKÉM ZÁKONÍKU SUBJEKTY VŠEOBECNÉHO OSOBNOSTNÍHO PRÁVA PŘEDMĚT VŠEOBECNÉHO OSOBNOSTNÍHO PRÁVA OMEZENÍ VŠEOBECNÉHO OSOBNOSTNÍHO PRÁVA OCHRANA OSOBNOSTI V HISTORICKÉM KONTEXTU VÝVOJ ÚPRAVY VŠEOBECNÉHO OSOBNOSTNÍHO PRÁVA VÝVOJ ÚPRAVY VŠEOBECNÉHO OSOBNOSTNÍHO PRÁVA NA NAŠEM ÚZEMÍ SOUKROMOPRÁVNÍ PROSTŘEDKY OCHRANY OSOBNOSTI PORUŠENÍ OSOBNOSTNÍHO PRÁVA OBECNÉ OBČANSKOPRÁVNÍ PROSTŘEDKY OCHRANY OSOBNOSTI Dohoda Svépomoc Ochrana poskytovaná příslušným orgánem státní správy Soudní ochrana Smírčí řízení ŽALOBA JAKO PROCESNÍ PROSTŘEDEK OCHRANY OSOBNOSTI POJEM ŽALOBY NÁLEŽITOSTI ŽALOBY Obecné náležitosti Zvláštní náležitosti ZVLÁŠTNÍ OBČANSKOPRÁVNÍ PROSTŘEDKY OCHRANY OSOBNOSTI Žaloba negatorní (zdržovací) Žaloba restituční (odstraňovací) Žaloba satisfakční PROSTŘEDKY OCHRANY OSOBNOSTI V DALŠÍCH ZÁKONECH PRÁVNÍHO ŘÁDU ČR PROSTŘEDKY OCHRANY OSOBNOSTI DLE ZÁKONA O OCHRANĚ OSOBNÍCH ÚDAJŮ PROSTŘEDKY OCHRANY OSOBNOSTI DLE TISKOVÉHO ZÁKONA PROSTŘEDKY OCHRANY OSOBNOSTI DLE ZÁKONA O ROZHLASOVÉM A TELEVIZNÍM VYSÍLÁNÍ PROSTŘEDKY OCHRANY OSOBNOSTI DLE ZÁKONÍKU PRÁCE PROSTŘEDKY OCHRANY OSOBNOSTI DLE TRESTNÍHO ZÁKONA PROSTŘEDKY OCHRANY OSOBNOSTI DLE ZÁKONA O PŘESTUPCÍCH

4 8.7 PROSTŘEDKY OCHRANY OSOBNOSTI DLE ZÁKONA O ODPOVĚDNOSTI ZA ŠKODU ZPŮSOBENOU PŘI VÝKONU VEŘEJNÉ MOCI ROZHODNUTÍM NEBO NESPRÁVNÝM ÚŘEDNÍM POSTUPEM PROSTŘEDKY OCHRANY OSOBNOSTI DLE AUTORSKÉHO ZÁKONA ÚSTAVNÍ STÍŽNOST STÍŽNOST K EVROPSKÉMU SOUDU PRO LIDSKÁ PRÁVA POHLED DE LEGE FERENDA ZÁVĚR RESUMÉ SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

5 1. Úvod 1.1 Téma práce Předmětem této diplomové práce jsou prostředky, které může fyzická osoba využít, pokud někdo neoprávněně zasáhne do jejího všeobecného osobnostního práva. Úkolem práva je pružně reagovat na možné zásahy do osobnostních práv, a zabezpečit tak maximální ochranu individuálních práv jednotlivců. Toto téma jsem si zvolila zejména proto, že se jedná o problematiku velmi zajímavou nejen z pohledu právního, ale také z pohledu laického. Neméně důležitým faktorem bylo i to, že s rozvojem vědy, techniky a s rozvojem médií, která jsou často bulvární, je otázka ochrany osobnosti stále aktuálnější. V centru pozornosti všeobecného osobnostního práva stojí člověk jako individualita a tohoto práva požívá nejen od narození do smrti, ale v některých případech i po ní. Předmětem ochrany je tedy osobnost každé fyzické osoby jako celek, resp. jeho jednotlivé hodnoty, které tvoří součást celkové fyzické a morální integrity osobnosti každé fyzické osoby. Za zásadní dílo, které se týká ochrany osobnosti, lze považovat publikaci Ochrana osobnosti podle občanského práva od autorů Knap, K. - Švestka, J. - Jehlička, O. - Pavlík, P. - Plecitý, V. Při psaní této diplomové práce bude výše zmíněné dílo hlavním pramenem, ze kterého budu čerpat. V první kapitole této práce se budu věnovat úpravě všeobecného osobnostního práva, zejména uvedu základní prameny právní úpravy jak z oblasti práva vnitrostátního, tak z oblasti práva mezinárodního. Poté se zaměřím na základní prvky všeobecného osobnostního práva, tedy subjekt a předmět, a budu se také zabývat možnostmi omezení tohoto práva. Ve druhé kapitole čtenáři přiblížím historii a vývoj osobnostních práv a jednotlivých prostředků k jejich ochraně. V další části se již zaměřím na samotné prostředky, které může fyzická osoba využít k ochraně svých osobnostních práv. Nejdříve se budu zabývat obecnými prostředky, mezi které patří zejména dohoda, svépomoc, ochrana pokojného stavu, předběžné opatření nařízené soudem a žaloba na náhradu škody. Protože je většina prostředků ochrany osobnosti uplatňována soudní cestou, zaměřím svoji pozornost také na žalobu a její náležitosti. V části věnované žalobnímu petitu uvedu příklady, jak by jednotlivé petity v případech ochrany osobnosti mohly znít. Poté se 5

6 budu důkladně zabývat jednotlivými typy žalob, které budou zařazeny v části nazvané Zvláštní prostředky ochrany osobnosti. Přestože budu největší důraz klást na prostředky ochrany osobnosti, které nabízí občanskoprávní úprava, neopomenu zmínit ani jiné právní předpisy, ve kterých je možno nalézt určité prostředky k ochraně osobnostních práv. Proto se budu věnovat také předpisům práva veřejného, neboť všeobecné osobnostní právo je chráněno nejen právem soukromým, ale také právem veřejným. Stranou mého zájmu nezůstane ani institut ústavní stížnosti a stížnosti k Evropskému soudu pro lidské práva. V poslední části se zaměřím na základní vymezení a zakotvení práv související s ochranou osobnosti v návrhu nového občanského zákoníku. Rozeberu zejména jednotlivá ustanovení osobnostních práv, kterých oproti stávající právní úpravě značně přibylo. 1.2 Cíl práce a metody Cílem mé práce je podat komplexní přehled jednotlivých prostředků, které může fyzická osoba využít k ochraně svých osobnostních práv. Ráda bych v závěru také zhodnotila, jestli je těchto prostředků dostatek, zda jsou efektivní, nebo naopak jich náš právní řád nabízí málo a jejich efektivita je nízká. Při zpracování této diplomové práce zaměřím svoji pozornost také na judikaturu českých soudů a neopomenu ani judikaturu Evropského soudu pro lidská práva. Před samotným psaním diplomové práce jsem studovala knižní publikace, články publikované v odborných časopisech, judikaturu, komentáře k zákonům i návrh nového občanského zákoníku a jeho důvodovou zprávu. Při zpracování této práce budu používat především obvyklé metodologické přístupy. V části, která se bude věnovat historii a vývoji osobnostních práv, použiji metodu historickou. V částech, kde je nutné pracovat s platnými právními předpisy, použiji metodu logicky výkladovou. Pomocí metody komparativní se pokusím porovnat jednotlivá ustanovení týkající se ochrany osobnosti v návrhu nového občanského zákoníku s ustanoveními stávajícího občanského zákoníku. Při zpracování této práce budu vycházet z právní úpravy účinné ke dni

7 2. Všeobecné osobnostní právo Všeobecné osobnostní právo je právem osobní povahy a je důležitou součástí právního řádu České republiky. Je nutné se o něm zmiňovat, neboť patří nerozlučně každé fyzické osobě jako individualitě a suverénu a dále že jeho předmětem jsou nehmotné hodnoty lidské osobnosti v jejím celku, neboli v její fyzické a morální integritě. 1 Ústavní základ všeobecného osobnostního práva je zakotven v Listině základních práv a svobod 2 zejména v článcích 1, 3, 4, 6, 7, 8, 10, 12, 13, 14, 17, 35. Protože všeobecné osobnostní právo náleží mezi základní lidská práva, platí, že je toto právo nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné a náleží všem lidem bez rozdílu. Důležitou právní úpravu představuje také řada mezinárodních dokumentů. Mezi nejvýznamnější patří Mezinárodní pakt o občanských a politických právech 3, Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod 4, Úmluva o právech dítěte 5 a v neposlední řadě také Úmluva na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny Všeobecné osobnostní právo v občanském zákoníku Těžiště úpravy všeobecného osobnostního práva se v našem právním řádu nachází v občanském zákoníku v jeho části prvé, v hlavě druhé, která je nazvána Ochrana osobnosti. Jedná se konkrétně o ustanovení 11 až 16 občanského zákoníku 7 (dále jen OZ). Podle 11 OZ má fyzická osoba právo na ochranu své osobnosti, zejména života a zdraví, občanské cti a lidské důstojnosti, jakož i soukromí, svého jména a projevů osobní povahy. Jedná se o tzv. generální klauzuli ochrany osobnosti. Z dikce 11 OZ vyplývá, že se jedná o výčet demonstrativní. Jednotlivá dílčí práva na ochranu osobnosti musí být chápána jako příkladná 8, to znamená, že je 1 Knap, K., Švestka, J., Jehlička, P., Pavlík, P., Plecitý, V. Ochrana osobnosti podle občanského práva. 4. vydání. Praha: Linde Praha, a.s., 2004, s Ústavní zákon č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod, ve znění zákona č. 162/1998 Sb. 3 Vyhláška č. 120/1976 Sb., o Mezinárodním paktu o občanských a politických právech a Mezinárodním paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech. 4 Sdělení č. 209/1992 Sb., Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod, ve znění pozdějších předpisů. 5 Sdělení č. 104/1991 Sb., Úmluva o právech dítěte. 6 Sdělení č. 96/2001 Sb. m. s., Úmluva na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny. 7 Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 8 Nález Ústavního soudu ze dne , sp. zn. I. ÚS 15/95. 7

8 možné pružně rozšířit ochranu dalších hodnot všeobecného osobnostního práva. Z občanskoprávní ochrany nejsou proto vyloučena ani další práva sloužící k rozvoji osobnosti. Jako příklad mohu uvést právo na osobní svobodu, právo na svobodu pohybu a pobytu, právo na zachování listovního tajemství, právo na zachování lékařského tajemství a v neposlední řadě také právo na příznivé životní prostředí. 2.2 Subjekty všeobecného osobnostního práva U subjektů všeobecného osobnostního práva můžeme rozlišovat mezi subjekty oprávněnými a subjekty povinnými. Subjekty všeobecného osobnostního práva mohou být na straně oprávněných subjektů pouze fyzické osoby. Na straně povinných subjektů mohou vystupovat jak osoby fyzické, tak osoby právnické, tedy i stát. Úprava postavení právnických osob je obsažena především v obchodním zákoníku 9. Svoji pozornost zaměřím nyní pouze na subjekty oprávněné, tedy na fyzické osoby. Platí, že každá lidská bytost (člověk) má osobnost a zároveň, že pouze lidská bytost má osobnost. 10 Z toho vyplývá, že pouze fyzická osoba může být subjektem všeobecného osobnostního práva, neboť právnické osoby nemohou být nositeli osobnosti. Vzhledem k tomu, že se moje práce zabývá prostředky ochrany osobnosti, nebudu se dále právnickým osobám věnovat. Právo na ochranu osobnosti podle 11 a násl. OZ, jako jedno ze základních lidských práv, náleží každé fyzické osobě bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, národnosti, příslušnosti atd. Toto právo náleží také nezletilé fyzické osobě. Člověk se stává právní osobností okamžikem narození. Stejně tak 7 OZ stanoví, že způsobilost fyzické osoby mít práva a povinnosti vzniká narozením. Tuto způsobilost má i počaté dítě (tzv. nasciturus), narodí-li se živé. Proto můžeme usuzovat, že subjektem všeobecného osobnostního práva se stává dítě již počaté jen za předpokladu, že se narodí živé. Vzhledem k tomu, že všeobecné osobnostní právo náleží každé osobě (ať se jedná o občana České republiky nebo o cizince), není k jeho nabytí vyžadována existence dalších právních skutečností. Z výše uvedeného vyplývá, že občanskoprávní ochrana osobnosti podle 11 a násl. OZ přísluší i těm fyzickým osobám, které pro svůj věk nebo psychický stav 9 Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 8

9 nejsou s to chápat újmu, která jim vznikla neoprávněným zásahem jiného na jejich osobnosti. Předpokladem poskytnutí občanskoprávní ochrany osobnosti podle 11 a násl. OZ tedy není, aby oprávněný subjekt měl zároveň způsobilost k právním úkonům. 11 Vzhledem k tomu, že je všeobecné osobnostní právo spjato s tou kterou konkrétní osobou, trvá po celou dobu jejího života, tedy od jejího narození až do smrti. Právní subjektivita osoby smrtí zaniká. Právo na ochranu osobnosti nepřechází smrtí občana na dědice a nestává se předmětem dědění. Existuje však jiná možnost, jak chránit osobnost zemřelé osoby i po její smrti. Jedná se o tzv. postmortální ochranu osobnosti, která se nachází v 15 OZ. Podle něj po smrti fyzické osoby přísluší uplatňovat právo na ochranu osobnosti taxativně vymezeným osobám. Tyto osoby samy nebyly postiženy neoprávněným zásahem, mají však právo chránit práva osoby zemřelé. Jsou jimi pozůstalý manžel nebo partner 12 a děti, pokud těchto osob není, pak toto právo přísluší rodičům zemřelé osoby. Jiné osoby, jako například sourozenec zemřelého, tohoto práva využít nemohou. Není rozhodné, stal-li se neoprávněný zásah za života zemřelé fyzické osoby nebo až po její smrti. 2.3 Předmět všeobecného osobnostního práva Předmětem ochrany osobnosti je osobnost každé fyzické osoby. Jedná se o jednotlivá dílčí osobnostní práva, která zabezpečují ochranu typických hodnot každé osobnosti. Jak jsem již zmínila výše, výčet jednotlivých hodnot je pouze demonstrativní, a proto ochrana není omezena pouze na hodnoty výslovně uvedené v zákoně. Jednou z hlavních hodnot, které jsou chráněny, je život a zdraví člověka, tedy jeho tělesná integrita a její nedotknutelnost. Občanskoprávní ochrana lidského těla je poskytována jak během života osoby, tak i po její smrti. V současné době je velice diskutovaným tématem problematika transplantací orgánů zemřelých osob a jejich souhlasu s transplantací. Toto téma však není předmětem mé práce, a proto se o něm nebudu více zmiňovat. Další chráněnou hodnotou lidské osobnosti je občanská čest a lidská důstojnost. Občanská čest se pojí k postavení konkrétní fyzické osoby ve společnosti, odvíjí se od společenského statusu. Můžeme proto říci, že osoby 10 Knap, K., Švestka J., Jehlička, P., Pavlík, P., Plecitý, V. Ochrana osobnosti podle občanského práva. 4. vydání. Praha: Linde Praha, a.s., 2004, s Knap, K., Švestka J., Jehlička, P., Pavlík, P., Plecitý, V. Ochrana osobnosti podle občanského práva. 4. vydání. Praha: Linde Praha, a.s., 2004, s

10 nemají stejnou čest. Naproti tomu lidská důstojnost (čl. 1 LZPS) se odvíjí od základního postavení člověka jako svobodné a rovnoprávné bytosti, která má právo na ochranu své důstojnosti vždy a všude. Mezi další chráněné hodnoty patří také právo na soukromí, jméno, ochrana podoby fyzické osoby a ochrana projevů osobní povahy. Kromě obecné úpravy, která je zakotvená v generální klauzuli, obsahuje občanský zákoník také úpravu zvláštní v 12 OZ. Tato zvláštní úprava se vztahuje pouze na některé hodnoty lidské osobnosti. Jedná se o písemnosti osobní povahy, podobizny, obrazové snímky a obrazové a zvukové záznamy týkající se fyzické osoby. Předmětem ochrany zde nejsou samotné hmotné substráty, na nichž jsou jednotlivé hodnoty zachyceny, nýbrž jejich osobnostní obsah, který byl neoprávněně zasažen. Jde o taxativní výčet chráněných hodnot. 2.4 Omezení všeobecného osobnostního práva Osobnostní práva lze za určitých podmínek omezit. V prvém případě se jedná o situaci, kdy fyzická osoba udělí souhlas k určitému zásahu do svých osobnostních práv, který by byl za jiných okolností protiprávní. Jedná se o projev dispoziční autonomie, která se v oblasti občanskoprávních vztahů zásadně uplatňuje. Fyzická osoba může dát svolení jen k nakládání s takovými statky své osobnosti, s nimiž může platně disponovat. V opačném případě by šlo o neplatné svolení a zásah by byl neoprávněný. Ustanovení 39 OZ za neplatný považuje právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Například souhlas k eutanazii nelze považovat za platný právní úkon, neboť by měl za následek smrt fyzické osoby. Pokud zvláštní právní předpisy nestanoví jinak, lze svolení se zásahem do osobnostních práv učinit i konkludentně. Z dikce 35 odst. 1 OZ je patrné, že konkludentní projev vůle musí být učiněn způsobem nevzbuzujícím pochybnosti o tom, co chtěl účastník vyjádřit. V souladu s 574 odst. 2 OZ není možné dát svolení k zásahu do dílčích práv, která mají teprve vzniknout. Svolení může fyzická osoba kdykoliv bez jakéhokoliv důvodu odvolat. K odvolání však musí dojít ještě před zásahem do osobnostních práv. Daný souhlas je nutno vzhledem k povaze věci vykládat vždy restriktivně. Zákon ovšem na druhé straně vymezil případy, kdy k zásahu do osobnostních práv není souhlas dotčené osoby nutný a může k němu dojít na základě zákona. Jedná se o tzv. zákonné 12 Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů. 10

11 licence. První z nich je licence úřední, která je upravena v 12 odst. 2 OZ. Podle něj svolení není třeba, použijí-li se písemnosti osobní povahy, podobizny, obrazové snímky nebo obrazové a zvukové záznamy k účelům úředním na základě zákona. Rozsah použití uvedených předmětů, způsob jejich použití, formu atd. je nutné dovozovat z jednotlivých zákonů, které stanoví příslušné úřední účely použití. Pokud v těchto případech nejsou překročeny zákonem stanovené meze, pak jde o situace, kdy nad individuálními zájmy jednotlivých fyzických osob, do jejichž osobnosti je tímto způsobem zasahováno, převládá závažnější, významnější a funkčně vyšší zvláštní veřejný zájem. 13 Jako příklad bych uvedla použití písemností osobní povahy k důkazním účelům v trestním řízení. Další zákonné licence jsou zakotveny v 12 odst. 3 OZ, který stanoví, že svolení fyzické osoby není třeba k pořízení nebo použití podobizny, obrazových snímků nebo obrazových a zvukových záznamů k vědeckým a uměleckým účelům (tzv. vědecká nebo umělecká licence) a pro tiskové, filmové, rozhlasové a televizní vysílání (tzv. zpravodajská licence). Ani takové použití však nesmí být v rozporu s oprávněnými zájmy fyzické osoby. Jedná se například o obrazovou podobu politika ve zpravodajství nebo použití fotografie v novinách. Třetí možností, jak lze bez souhlasu fyzické osoby zasáhnout do jejích osobnostních práv, je výkon subjektivního práva či plnění subjektivních povinností stanovených jiným právním subjektem. Tímto rozumíme především výkon práva kritiky, svépomoc (o té budu pojednávat dále), nutnou obranu a krajní nouzi, výkon povinností svědka a znalce, výkon petičního práva apod. Např. z judikatury Ústavního soudu vyplývá, že petiční právo (čl. 18 odst. 1 LZPS) patří k základním právům každého. Jedná se o určitý druh svobody projevu, avšak ani ta není právem neomezeným. Petiční právo je jednak omezeno samotnými zákonnými náležitostmi a zejména základními právy jiných osob, konkrétně právy jiných osob na ochranu osobní cti, dobré pověsti a jména (čl. 10 odst. 1 LZPS). Je-li proto petičního práva zneužito (někdo křivě obviní v petici druhého ze spáchání trestného činu), jde o neoprávněný zásah do osobnostních práv druhého. 14 K různému omezení všeobecného osobnostního práva může dojít i na základě jiných zákonů, než je občanský zákoník. Jedná se například o trestní zákon, trestní řád, občanský soudní řád či předpisy správního práva. 13 Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne , sp. zn. 30 Cdo 1224/ Srov. Usnesení Ústavního soudu ze dne , sp. zn. II. ÚS 20/98. 11

12 3. Ochrana osobnosti v historickém kontextu 3.1 Vývoj úpravy všeobecného osobnostního práva Každé právní odvětví prochází určitým vývojem a nejinak tomu bylo i v případě ochrany osobnosti. Moderní právní stát usiluje o stále účinnější ochranu osobnosti, zejména s ohledem na vývoj lidské civilizace, rozvoj vědy a techniky. Na počátku vývoje institutu ochrany osobnosti bylo běžné, že tato ochrana byla poskytována prostřednictvím norem trestního práva. Těžko bychom ji hledali v normách práva občanského, tak jak je tomu nyní. Za první právní předpis, který se částečně dotýkal osobnostního práva můžeme považovat Kodex Chammurapiho. Osobnost byla původně v právních systémech chráněna právem trestním. Stejně tak je tomu i u Chammurapiho zákoníku. Obsahoval rozsáhlý katalog trestněprávních skutkových podstat, mezi kterými byly například trestné činy proti životu a zdraví obyvatel, které dnes patří do osobnostního práva. Nalezneme v něm také trestné činy proti důstojnosti člověka. Trestní normy Chammurapiho zákoníku jsou z velké části postaveny na principu odvety. Velmi četně se užívá trest smrti, a to často v zostřené podobě jako například upálení, utopení, zazdění, narážení na kůl atd. Z dalších trestů jsou to tresty mrzačící, zotročení nebo vyhnání z občiny. 15 Počátky vývoje všeobecného osobnostního práva můžeme spatřovat již v antické filosofii a v učení u sofistů a stoiků. Pokud se jednalo o římské právo, tam již byla poměrně precizně poskytována ochrana před neúctou - nevážností (iniuria) projevenou k osobnosti jiného. 16 Vzhledem k tomu, že otroci v této době nebyli subjektem práva, nebyla tato ochrana otrokům poskytována a ani nebylo možné dopustit se iniurie na otrokovi. Zákon dvanácti desek stíhal zejména iniurie reálné (tj. ublížením na těle způsobené), a to pevně stanovenými peněžitými pokutami. Definitivní podobu dostal delikt až v praetorském ediktu. Především tím, že byly rozšířeny skutkové podstaty i o tzv. iniurie verbální (nadávky apod.). 17 Byly zavedeny také tzv. edikty speciální (např. odčinění veřejné nadávky, odčinění útoku na cudnost žen a mladých lidí atd.). Tato ochrana byla poskytována na základě actionis iniurianti. Prétorská praxe později 15 Kadlecová, M. a kol. Právní dějiny. II. Vydání. Praha: EUROLEX BOHEMIA s. r. o., 2005, s Knap, K., Švestka, J., Jehlička, P., Pavlík, P., Plecitý, V. Ochrana osobnosti podle občanského práva. 4. vydání. Praha: Linde Praha, a.s., 2004, s Kincl, J. a kol. Všeobecné dějiny státu a práva. Praha: Panorama, 1983, s

13 vytvořila právní prostředek, který zaujal v římském právu zvláštní místo. Nazýval se actio iniuriarum aestimetoria (tzv. oceňovací žaloba pro urážku způsobenou na cti). Tato žaloba umožňovala přiznávat postiženému peněžitou částku podle volného uvážení postiženého, prétora a soudu, a to i tehdy, kdy jej nepostihla majetková újma. 18 Nové myšlenky pro ochranu lidských práv přineslo křesťanství a renesance. Ochrana osobnosti byla v této době zabezpečována především právem trestním. Některá dílčí osobnostní práva, jako například právo na čest a důstojnost, byla chráněna prostřednictvím specifických svépomocných prostředků, jako byla krevní msta, souboj, výkupné nebo různé druhy pokut. 19 Teoretickým základem vzniku moderní koncepce všeobecného osobnostního práva se staly v důsledku rozvoje racionalismu a osvícenství přirozenoprávní teorie. 20 V tomto období se objevují první katalogy lidských práv, obsahující také všeobecná osobnostní práva. Jako první zásadní katalog musím zmínit Magnu Chartu Libertatum, která byla přijata v Anglii v roce Mezi dalšími bych zmínila americkou Deklaraci nezávislosti, podle níž jsou si lidé rovni a požívají jistá nezrušitelná práva, dále Chartu práv (Bill of Rights) nebo francouzskou Deklaraci lidských a občanských práv. I v této době je však ochrana osobnostních práv nadále zabezpečována především právem trestním a správním. Důvodem pro poskytnutí ochrany právem trestním a správním byla myšlenka, že při porušení určitých hodnot osobnosti vzniká jen nemajetková újma, která se dá zmírnit pomocí satisfakce. Postupně se však začala prosazovat myšlenka, že i újmy na hodnotách lidské osobnosti (tedy nemajetkové újmy) by měly být odškodňovány prostřednictvím peněžitého (materiálního) plnění. Úloha občanského práva, které upravuje odpovědnost za majetkovou újmu, nabývá na intenzitě. Oproti přirozenoprávní škole však historickoprávní škola myšlenku i existenci subjektivního všeobecného osobnostního práva odmítala. Podle jejích představitelů ochrana osobnosti netvoří vůbec předmět úpravy občanského práva, neboť toto právo chrání majetkové vztahy. Vliv historickoprávní školy, který mimo jiné vedl i k výraznému omezení satisfakce 18 Knap, K., Švestka, J., Jehlička, P., Pavlík, P., Plecitý, V. Ochrana osobnosti podle občanského práva. 4. vydání. Praha: Linde Praha, a.s., 2004, s Viz tamtéž str Viz tamtéž str

14 S výrazným rozvojem vědy a techniky se začala projevovat nedostatečnost ochrany pouze práva. 25 Kromě toho, že jde o všeobecnou směrnici, upravuje 16 ABGB také osobní práva za nemajetkovou újmu, se poté zřetelně projevil v německém Občanském zákoníku (BGB) z roku pomocí prostředků trestněprávních a správněprávních. Díky tomu se začala rozvíjet ochrana osobnostních práv fyzických osob v rámci občanského práva. 3.2 Vývoj úpravy všeobecného osobnostního práva na našem území Po vzniku samostatného československého státu v roce 1918 bylo tzv. recepčním zákonem č. 11/1918 Sb. 22 převzato právo platné na území bývalého Rakouska-Uherska. V českých zemích tak zůstal v platnosti Všeobecný občanský zákoník (dále jen ABGB) z r Naproti tomu území Slovenska recipovalo uherské občanské právo, které se opíralo převážně o právo obyčejové. Vznikl tak právní dualismus mezi českým a slovenským územím. Tento dualismus trval až do roku Jak jsem již zmínila výše, až do konce roku 1950 u nás platil Všeobecný občanský zákoník. O osobních právech pojednává jeho díl prvý. Ochrana osobnosti se objevuje v 16 ABGB a zní takto: Každý člověk má vrozená, ať již rozumem poznatelná práva, a jest ho tedy považovati za osobu. Otroctví nebo nevolnictví a výkon moci k nim směřující nejsou v těchto zemích dopuštěny. 23 Tento paragraf byl jakousi generální klauzulí nebo také všeobecnou směrnicí pro rozhodnutí soudu. Nebyl zde výpočet vrozených práv, neboť výpočet takový je také více méně zbytečný, poněvadž vzdělanému soudci jsou přirozená práva známa a obecný lid by všeobecnou formulací takových přirozených práv mohl býti uváděn ve zmatek. 24 Jako interpretační vodítko sloužila ústavní listina z roku 1920 a v ní zaručená základní občanská v užším smyslu. Jedná se například o svobodu duševních projevů, právo na tělesnou integritu, tj. zákaz jakékoliv dispozice s lidským tělem, právo na osobní tajemství nebo na občanskou čest. 21 Viz tamtéž str Zákon č. 11/1918 Sb., o zřízení samostatného státu československého. V jeho čl. 2 bylo uvedeno, že veškeré dosavadní zemské a říšské zákony a nařízení zůstávají prozatím v platnosti. 23 Schelleová, I., Schelle, K. Civilní kodexy Brno: Doplněk, 1993, s Rouček, F., Sedláček, J. Komentář k československému obecnému zákoníku občanskému. Praha: Právnické knihkupectví a nakladatelství V. Linhart, 1935, s

15 Občanská čest byla chráněna také trestními předpisy, 26 tato občanskoprávní ochrana byla považována za ochranu doplňkovou. Mimo to jsou v 16 ABGB naznačena tzv. práva statusová. Protože mým tématem jsou prostředky ochrany osobnosti, ráda bych o nich nyní ve světle ABGB pojednala. Žádné žalobní nároky oprávněného nebyly upraveny, a proto musely být z 16 ABGB dovozeny. Většina těchto žalob se nachází i v dnešní právní úpravě. V první řadě to byla žaloba restituční. Tato žaloba směřuje k tomu, aby bylo rušení osobnosti odstraněno, tzn. byl obnoven stav, který byl před takovým rušením osobnosti nebo který by byl, kdyby k rušení nedošlo. Předpokladem pro podání této žaloby bylo, aby v době jejího podání trval protiprávní stav nebo osobnostní právo bylo v ohrožení. Otázka zavinění a vzniku škody byla v tomto případě irelevantní. Výkon rozsudku spočíval v uvedení do stavu, jaký předepisoval. To znamená, že v žalobě muselo být požadováno kromě odstranění protiprávního stavu také zřízení určitého stavu. Druhou žalobou byla žaloba zdržovací. Jejím účelem bylo přinutit žalovaného, aby se zdržel jednání, kterým ohrožoval osobnostní práva jiného. Mezi další žaloby patří žaloba určovací, která měla určit, zda žalobci přísluší určité individuální právo. Předpokladem pro podání této žaloby však byla nemožnost podání žaloby odstraňovací nebo zdržovací a také zájem na rychlém určení právního poměru. Kromě výše uvedených žalob komentář uvádí ještě žalobu statusovou, která pramenila z rodinného práva a byla žalobou doplňkovou. Všechny uvedené žaloby mají místo i tam, kde občanský zákoník zamítá žalobu na náhradu škody. Aktivně legitimován pro podání žaloby byl pouze ten, jehož osobnostní právo bylo porušeno nebo ohroženo. Nebylo možné toto aktivní legitimační právo převést na jinou osobu a ani nebylo možné jej zdědit, ani v případě, když byl spor již zahájen. 27 Tehdejší obecný občanský zákoník tedy neznal tzv. postmortální ochranu osobnosti tak, jak ji známe my dnes. Dalším prostředkem ochrany, o kterém ABGB mluví je svépomoc, která je upravena v 19. Jeho znění je následující: Každému, kdo se cítí zkrácen ve svém právu, je zůstaveno, aby svou stížnost přivedl na úřad stanovený zákonem. Kdo však úřadu nedbá a jedná svémocně 25 Zákon č. 121/1920 Sb., kterým se uvozuje ústavní listina Československé republiky. 26 Zákon č. 108/1933 Sb., o ochraně cti. 27 Rouček, F., Sedláček, J. Komentář k československému obecnému zákoníku občanskému. Praha: Právnické knihkupectví a nakladatelství V. Linhart, 1935, s

16 nebo kdo překročí meze nutné obrany, je z toho odpověden. 28 Z tohoto znění je možné dovodit, že je svépomoc zakázána. Tento závěr by však dle mého názoru nebyl správný. Jak je uvedeno v komentáři redaktoři občanského zákoníka předpokládali, že každý může si pomoci k svému právu (t.j. zjednati stav takový, jaký podle práva býti má), jestliže by pomoc přišla pozdě. 29 Vyjádření v občanském zákoníku je proto dosti nepřesné a nejasné. Svépomoc je proto přípustná a dovolená za situace, kdy nebyl dostatek času pro dovolání se státního orgánu. Předpokladem svépomoci bylo tedy nebezpečí z prodlení. Ten, kdo jednal svémocně, se přesto poté musel obrátit na příslušný státní orgán, který mu definitivně dopomohl k jeho právu. Výslovně bylo v zákoníku chráněno pouze jedno dílčí osobnostní právo, kterým bylo právo na jméno v 43. Ten říká, že popírá-li se někomu právo užívati jeho jména nebo je-li někdo zkrácen neoprávněným užíváním svého jména (krycího jména), může žalovati, aby toho bylo zanecháno a je-li tu zavinění, aby byla škoda nahrazena. 30 Předmětem ochrany nebylo pouze jméno, ale také pseudonym (jméno krycí). Toto ustanovení bylo přidáno do občanského zákoníku až III. novelou, která následovala novější zákoníky (např. německý a švýcarský). Do této novely bylo právo na jméno považováno za právo, které patří do okruhu práv vrozených spadajících pod ochranu podle 16. Proto je ustanovení o ochraně jména ustanovením zvláštním k obecnému ustanovení Co se týká prostředků, které bylo možné využít k ochraně práva na jméno, byla jím žaloba zdržovací. Tato žaloba mohla být využita ve dvou případech. Za prvé, nositel jména mohl žalovat toho, kdo mu právo na jméno upíral, aby se dalšího upírání zdržel. Za druhé, nositel jména mohl žalovat toho, kdo neoprávněně užíval jeho jméno. Aktivně legitimován k podání žaloby byl samozřejmě oprávněný nositel jména. Pasivně legitimován byl ten, kdo upíral nositeli jména právo na užívání tohoto jména. Předpokladem pro podání žaloby byla neoprávněnost užívání jména, tzn. že žalovaný neměl právo jméno užívat, a také že tímto neoprávněným užíváním jména třetí osobou utrpěl žalobce újmu. Tato újma nebyla blíže specifikována, mohlo se jednat jak o újmu majetkovou, tak sociální nebo morální. Pokud někdo použil jména, které bylo velmi 28 Schelleová, I., Schelle, K. Civilní kodexy Brno: Doplněk, 1993, s Rouček, F., Sedláček, J. Komentář k československému obecnému zákoníku občanskému. Praha: Právnické knihkupectví a nakladatelství V. Linhart, 1935, s Schelleová, I., Schelle, K. Civilní kodexy Brno: Doplněk, 1993, s Rouček, F., Sedláček, J. Komentář k československému obecnému zákoníku občanskému. Praha: Právnické knihkupectví a nakladatelství V. Linhart, 1935, s

17 rozšířeno (jako například dnes příjmení Novák), nebylo možné usuzovat, že by bylo použito jména konkrétní osoby. Vedle výše uvedených žalob zdržovacích bylo možné využít také ochrany podle obecného 16 ABGB. V neposlední řadě bylo možné využít také žalobu na náhradu škody. Muselo se však jednat o zaviněné porušení práva na jméno. Nárok na vyrovnání v penězích však nebylo možné uplatnit, pokud se jednalo o čistě osobní újmu, neboť by to odporovalo celkové konstrukci občanského zákoníka. Z dostupné judikatury k ABGB vyplývá, že převážná část případů se netýkala obecné ochrany podle 16, ale podle zvláštního ustanovení na ochranu jména v 43. ABGB nebyl však jediným předpisem, který v době právního dualismu chránil osobnostní práva. V roce 1926 byl přijat československý autorský zákon. 32 Tento předpis, který platil na území celé Československé republiky stanovil soukromoprávní úpravu práva k podobizně, ochranu korespondence, deníků a jiných písemností osobní povahy. Již v tomto autorském zákoně se setkáváme s tzv. postmortální ochranou osobnosti. Ustanovení 26 hovoří o tom, že po původcově smrti (mám tím na mysli původce dopisu, deníku či jiných důvěrnostních záznamů) přísluší právo pozůstalému manželu a dětem, není-li jich, pak jeho rodičům, a není-li těchto osob, jeho sourozencům. Oprávněná osoba mohla využít několik prostředků k ochraně svých osobnostních práv. Jednou z možností byla soukromá obžaloba podle 50. Zásah do původcovského práva byl považován za přečin, za který bylo možné uložit peněžitý trest nebo dokonce trest odnětí svobody. Stíhání bylo vyloučeno, pokud oprávněný k činu svolil nebo jej prominul anebo nepodal návrh na stíhání do dvou měsíců ode dne, kdy se dozvěděl o trestném činu. Přečiny byly promlčeny uplynutím dvou let a přestupky uplynutím šesti měsíců od ukončení trestné činnosti. Zákon oprávněnému přiznával také právo na náhradu škody i ušlý zisk. Soud mohl také poškozenému přiznat přiměřené odškodné za utrpěné příkoří nebo jiné osobní újmy. Promlčecí lhůta byla v tomto případě tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o způsobené škodě a o škůdci. Podle 58 autorského zákona se mohl oprávněný dále domáhat, aby bylo uznáno, že mu přísluší původcovské právo k dílu a aby bylo zakázáno jej dále porušovat. Mohl tak učinit 32 Zákon č. 218/1926 Sb., o původském právu k dílům literárním, uměleckým a fotografickým (o právu autorském). 17

18 prostřednictvím žaloby u civilního soudu. Oprávněný měl možnost žádat na žalovaném, aby mu vydal také bezdůvodné obohacení. Jak jsem uvedla výše, některá osobnostní práva byla chráněna předpisy trestního práva. Zákon o ochraně cti zakotvil přestupek a přečin urážky, pomluvy nebo utrhání na cti. Tyto přečiny se stíhaly tzv. veřejnou žalobou. Ostatní trestné činy podle tohoto zákona byly stíhány na základě žaloby soukromé. Dvoukolejná právní úprava trvala v obou zemích až do roku 1951, kdy nabyl účinnosti československý občanský zákoník č.141/1950 Sb. Pokud jde o úpravu osobnostních práv, ta byla velmi kusá a zůstávala navíc roztříštěna v různých právních předpisech. Tento zákoník obsahoval jen ochranu dílčích osobnostních práv, např. právo na jméno, právo na označení. Předmětem ochrany bylo jméno i krycí jméno (pseudonym). Oprávněný mohl využít žaloby zdržovací, kterou se domáhal, aby bylo upuštěno od bezprávného užívání jeho jména. Práva na osobní písemnosti a podobiznu byla upravena v 95 a 96 tehdy platného autorského zákona. 33 Tato úprava se prakticky shodovala s úpravou v zákoně předcházejícím. Autor, jehož osobní práva byla porušena, se mohl domáhat, aby bylo uznáno, že mu tato práva příslušejí, aby bylo upuštěno od zásahu do jeho práv a aby byly odstraněny následky porušení. Stejně tak i zde existuje institut tzv. postmortální ochrany osobnosti. Zákonodárná úprava všeobecného osobnostního práva nebyla provedena způsobem, který by odpovídal potřebám a požadavkům demokratické společnosti. Není se asi čemu divit zejména s ohledem na totalitní komunistický režim, který osobnostní práva soustavně porušoval. Pozitivní změnu v oblasti občanského zákonodárství přinesl občanský zákoník č. 40/1964 Sb. Ten poprvé zakotvil v obecnou (generální) úpravu všeobecného osobnostního práva jako jednotného práva a v jeho rámci úpravu jednotlivých osobnostních práv v určitém celku, včetně úpravy jednotlivých základních prostředků ochrany. 34 Nebyla zde však řešena otázka peněžité satisfakce za způsobenou imateriální újmu, bylo možné pouze požadovat morální zadostiučinění. Bohužel však totalitní režim na našem území nevytvořil dostatečné předpoklady pro uplatňování zákonem garantovaných osobnostních práv, což dokládá také velmi chudá judikatura soudů. Většina sporů z tehdejší doby se týkala drobných urážek na cti. 33 Zákon č. 115/1953 Sb., o právu autorském (autorský zákon). 34 Knap, K., Švestka, J., Jehlička, P., Pavlík, P., Plecitý, V. Ochrana osobnosti podle občanského práva. 4. vydání. Praha: Linde Praha, a.s., 2004, s

19 K výrazné změně došlo až po roce 1989 v podmínkách politické a sociální transformace naší společnosti. Pro další rozvoj ochrany osobnosti fyzických osob bylo potřeba doplnit stávající právní úpravu a také legislativně zakotvit některé speciální úpravy, které tvoří doplňky obecné občanskoprávní ochrany osobnosti. Významnou novelou bylo přijetí zákona č. 87/1990 Sb., který doplnil 13 OZ. Původně měl 13 OZ pouze jeden odstavec, který zakotvoval právo občana 35 na zdržovací a restituční žalobu. Poskytnutí přiměřeného zadostiučinění bylo zcela v rukou soudu. Občan sám neměl možnost podat satisfakční žalobu, musel se spoléhat pouze na soud, zda satisfakci přizná nebo ne. Novelizovaný 13 OZ zavedl vedle dosavadní nepeněžité (morální) satisfakce i satisfakci peněžitou (materiální). Tuto peněžitou satisfakci může občan požadovat jen v případě, kdyby sama morální satisfakce byla nedostačující, zejména proto, že byla ve značné míře snížena důstojnost občana nebo jeho vážnost ve společnosti (srov. 13odst. 2 OZ). Touto novelou se systém ochrany osobnostních práv stal mnohem účinnější než doposud. Zásadním přelomem i pro občanskoprávní úpravu ochrany osobnosti se stalo přijetí Ústavy České republiky 36 a zejména Listiny základních práv a svobod. 37 Ochrana lidské osobnosti tak doznala důstojného ústavního zakotvení. Značných změn doznaly i jiné dílčí úpravy v této oblasti. Např. právní úprava ve zdravotnictví, tiskový zákon, transplantační zákon či ochrana dat v informačních systémech. 35 Pojem občan byl nahrazen pojmem fyzická osoba až přijetím zákona č. 509/1991 Sb. 36 Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky. 37 Ústavní zákon č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod, ve znění zákona č. 162/1998 Sb. 19

20 4. Soukromoprávní prostředky ochrany osobnosti V dnešní době, kdy věda a technika prochází značným vývojem, vznikají nové možnosti a způsoby neoprávněných zásahů do všeobecného osobnostního práva ze strany jiných subjektů. Právní řád jako celek by proto měl poskytovat co nejefektivnější ochranu osobnosti fyzické osoby a jejímu všeobecnému osobnostnímu právu. K tomuto účelu jsou povolány rozličné prostředky ochrany, o kterých bych ráda pojednala v následující části. Předtím, než se budu jednotlivým prostředkům věnovat, ráda bych se zamyslela nad zásadou, ze které vychází občanský zákoník. Jedná se o zásadu prevence, která je jedním z možných nástrojů soukromoprávní regulace společenských vztahů, který může pomoci zajistit kýženou efektivitu práva. Obecná prevenční klauzule je stanovena v 3 odst. 2 OZ. Podle tohoto ustanovení mají fyzické a právnické osoby, stejně jako státní orgány, dbát o to, aby nedocházelo k ohrožování a porušování práv z občanskoprávních vztahů. Tato zásada je dále rozvedena v 415 OZ, podle kterého je každý povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, majetku, přírodě či životním prostředí. V souvislosti s tématem mé práce se tedy každý musí chovat tak, aby neohrožoval a neporušoval všeobecná osobnostní práva jiných osob. Podle mého názoru však tyto normy nejsou dostatečně důrazné, aby plnily svoji funkci. Zároveň jsou normami imperfektními, které sice stanovují každému povinnost, ale neobsahují sankci za jejich neplnění. Podle mě tak tyto prevenční normy budou mít velký význam při výkladu a aplikaci jiných norem občanského práva v souvislosti s ochranou osobnosti, ale na samotné chování potencionálních porušitelů osobnostních práv nebudou mít téměř žádný vliv. Ochrana všeobecného osobnostního práva je poskytována především prostředky soukromého práva (zejména právem občanským). Některým zásahům do práva na ochranu osobnosti však zákonodárce přisuzuje takovou společenskou nebezpečnost, že současně chrání osobnostní právo prostředky práva veřejného. Prostředky ochrany osobnosti můžeme rozdělit podle několika hledisek. Mezi základní dělení patří dělení na prostředky obecné (generální) a zvláštní (specifické). Obecnými prostředky jsou ty, jejichž použití občanský zákoník nespojuje přímo s ochranou osobnosti. Jejich úkolem je obecně zajišťovat spravedlivou ochranu práv a chráněných zájmů. Řadíme mezi ně svépomoc ( 6 OZ), dohodu ( 3 odst. 2 OZ), ochranu poskytovanou příslušným orgánem státní správy ( 5 OZ) a ochranu soudní - petitorní ( 4 OZ). 20

21 Co se týká soudní ochrany, ta se dále dělí na ochranu poskytovanou soudem před zahájením řízení, ochranu poskytovanou prostřednictvím předběžných opatření, ochranu poskytovanou prostřednictvím jiných žalob a ochranu prostřednictvím žaloby na náhradu škody. Zvláštními prostředky ochrany osobnosti jsou naopak ty, jejichž použití občanský zákoník spojuje přímo s právem na ochranu osobnosti. Jedná se zejména o ochranu vyplývající z 13 OZ. Konkrétně to bude žaloba zdržovací (negatorní), žaloba odstraňovací (restituční) a žaloba satisfakční. Zmíněný paragraf určuje jednotlivé prostředky pouze demonstrativně, což umožňuje využít k ochraně osobnosti i prostředky jiné, výslovně neuvedené. Jednotlivé prostředky ochrany osobnosti lze použít samostatně nebo kumulativně, jak je tomu ve velké části případů. 4.1 Porušení osobnostního práva Ochrana všeobecného osobnostního práva je ochranou absolutní, tedy působí vůči všem (erga omnes). Fyzická osoba se může dovolávat této ochrany na základě 13 OZ, pokud bylo porušeno nebo ohroženo neoprávněným zásahem její osobnostní právo. K tomu, abychom mohli posuzovat, zda se jedná o porušení práva na ochranu osobnosti a o případné odpovědnosti porušitele, musí být splněny určité podmínky. Těmito podmínkami jsou protiprávnost zásahu a jeho objektivní způsobilost ohrozit nebo porušit chráněná všeobecná osobnostní práva, dále nemajetková (imateriální) újma, postačí i ohrožení osobnostních práv, a v neposlední řadě příčinná souvislost mezi neoprávněným zásahem a nemajetkovou újmou. Nenaplnění jakékoliv z těchto podmínek vylučuje možnost vzniku odpovědnosti podle 13 OZ. Neoprávněným zásahem je každý zásah, který je v rozporu s právními předpisy. Podle judikátu Nejvyšší soudu ČR samo uveřejnění nepravdivého údaje, dotýkajícího se osobnosti fyzické osoby, zakládá zpravidla neoprávněný zásah do práva na ochranu osobnosti, odůvodňující požadavek na poskytnutí zadostiučinění 13 odst. 1 OZ. 38 Naproti tomu o neoprávněný zásah nepůjde, pokud dotčená osoba svolila k zásahu do svých osobnostních práv (ovšem za předpokladu, že tato osoba může s daným právem disponovat), pokud takový zásah zákon výslovně povoluje (např. tzv. zákonné licence podle 12 odst. 2, 3 OZ), anebo došlo-li k zásahu v rámci výkonu subjektivního práva nebo při plnění zákonem stanovené povinnosti. 38 Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne , sp. zn. 28 Cdo 983/

22 Do kategorie případů, kdy se nejedná o neoprávněný zásah do osobnostních práv fyzické osoby, náleží i výkon práva kritiky (čl. 17 odst. 2 LZPS, čl. 10 Evropské Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod). Výkon práva kritiky vylučuje protiprávnost pouze za předpokladu, že je tato kritika legitimní. To znamená, že v ní nejsou překročeny meze věcné kritiky, jedná se o kritiku konkrétní a zároveň je přiměřená co do obsahu a formy. Postrádá-li kritika přípustnost v těchto směrech, lze říci, že nejde o fair kritiku, jde o neoprávněný zásah do práva na ochranu osobnosti. 39 Akceptovatelnost kritiky bude také záležet na míře známosti určité osoby ve společnosti. Pokud dojde k zásahu do všeobecného osobnostního práva osob, které mají odlišné společenské postavení, bude tento zásah posuzován různě. V případě osob veřejného zájmu (politici, umělci, sportovci apod.) nemusí být zveřejněná kritika posuzována jako neoprávněný zásah, a to v důsledku toho, že tyto osoby mají pro svou veřejnou známost chráněnu soukromou sféru v menším rozsahu. 40 Z judikatury Evropského soudu pro lidská práva (dále jen ESLP) je vhodné uvést rozhodnutí, které potvrzuje názor, že hranice kritiky osob veřejného zájmu je širší než u jiných subjektů. Jedná se o věc Lingens proti Rakousku ze dne , stížnost č. 9815/82. Novinář Lingens kritizoval tehdejšího spolkového kancléře B. Kreiského za podporování bývalého příslušníka SS a za jeho podporu smířlivého postoje vůči bývalým nacistům. Rakouské soudy novináře odsoudily pro urážku, jelikož neprokázal pravdivost svých názorů a jelikož tyto názory překročily meze přípustné kritiky. Lingens se obrátil k ESLP se stížností na neoprávněný zásah do svobody projevu, která je zaručena čl. 10 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. V posuzovaném případě bylo právo na svobodně vyjádřenou kritiku určitého politika poměřováno s právem dotčeného politika na respektování své cti a důstojnosti. Podle ESLP požívá pověst politika nižšího stupně ochrany, neboť jeho chování a výroky jsou neustále vystaveny kritickému zkoumání veřejnosti a tisku. Odpovědnost porušitele je založena na objektivním principu, tzn. že ke vzniku odpovědnosti není vyžadováno zavinění. Založení občanskoprávních sankcí za neoprávněný zásah do osobnosti fyzických osob chráněné všeobecným osobnostním právem na ryze objektivním principu lze považovat za odůvodněné. Váha zájmů postižené fyzické osoby, zejména zabezpečení přiměřené nápravy v případech, kdy dochází k neoprávněnému zásahu 39 Švestka, J., Jehlička, O., Škárová, M., Spáčil, J. a kol. Občansky zákoník komentář. 10. jubilejní vydání. Praha: C. H. Beck, 2008, s Doležílek, J. Veřejná kritika a právo na ochranu osobnosti. Právní praxe, 1997, č

23 do její osobnosti chráněné všeobecným osobnostním právem ze strany jiných subjektů fyzických či právnických osob s rovným právním postavením, vyžaduje, aby postižené fyzické osobě byla v občanskoprávní sféře zajištěna všestranná a důsledná ochrana, tj. ochrana nejen před zaviněnými, ale i před nezaviněnými zásahy. 41 Právo na ochranu osobnosti je nepromlčitelné. Někteří odborníci vedli spory o to, zda se promlčuje právo na přiměřené zadostiučinění v penězích. Ani judikatura není v tomto směru jednotná. Podle jednoho judikátu Nejvyššího soudu se právo na přiměřené zadostiučinění nepromlčuje, neboť je toto právo právem osobnostním, které se nepromlčuje. 42 Z novější rozhodovací praxe Nejvyššího soudu je však nutné uvést judikát, ve kterém je zastáván názor opačný. Podle tohoto rozhodnutí je právo na náhradu nemajetné újmy v penězích podle ustanovení 13 odst. 2 OZ jedním z dílčích a relativně samostatných prostředků ochrany jednotného práva na ochranu osobnosti fyzické osoby. A byť jde o satisfakci v oblasti nemateriálních osobnostních práv (obdobně jako u bolestného a ztížení společenského uplatnění), jeho vyjádření peněžním ekvivalentem způsobuje, že jde o osobní právo majetkové povahy. Proto podle Nejvyššího soudu právo na náhradu nemajetkové újmy v penězích podle ustanovení 13 odst. 2 OZ promlčení podléhá. 43 Naproti tomu promlčitelnost práva na náhradu škody nečiní obtíže. Ačkoliv je toto právo spojeno s všeobecným osobnostním právem, neztrácí svůj majetkový charakter, a proto se v souladu s 106 OZ promlčuje ve lhůtě dvou let ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Nejpozději se právo na náhradu škody promlčí v objektivní lhůtě tří let, pokud se jedná o škodu způsobenou neúmyslně. Pokud je škoda způsobena úmyslně, promlčí se právo na náhradu škody za deset let ode dne, kdy došlo k události, z níž škoda vznikla. 41 Knap, K., Švestka, J., Jehlička, P., Pavlík, P., Plecitý, V. Ochrana osobnosti podle občanského práva. 4. vydání. Praha: Linde Praha, a.s., 2004, s Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne , sp. zn. 30 Cdo 1542/ Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne , sp. zn. 31 Cdo 3161/

24 5. Obecné občanskoprávní prostředky ochrany osobnosti Dohoda Ustanovení 13 odst. 1 OZ stanovuje právo fyzické osoby domáhat se ochrany osobnosti, nestanovuje však prostředky, které k tomu má k dispozici. Jedním z prostředků, který lze při ochraně osobnosti použít, je dohoda o ochraně osobnosti. Tato možnost vyplývá z 3 odst. 2 OZ, podle kterého fyzické a právnické osoby, státní orgány a orgány místní samosprávy dbají o to, aby nedocházelo k ohrožování a porušování práv z občanskoprávních vztahů a aby případné rozpory mezi účastníky byly odstraněny především jejich dohodou. Postižená fyzická osoba se tak může domáhat ochrany před neoprávněným zásahem přímo u porušitele. Vznik takové dohody umožňuje také 51 OZ, který upravuje tzv. nepojmenované kontrakty. Tato smlouva však nesmí odporovat obsahu nebo účelu občanského zákoníku. Povinný a oprávněný subjekt si svá práva mohou v dohodě upravit sami, aniž by k tomu povolávali další orgán. K platnosti dohody je potřeba, aby splňovala náležitosti právních úkonů podle 34 a násl. OZ. Dohoda může být uzavřena písemnou nebo ústní formou. Není vyloučeno, aby tato dohoda byla uzavřena ve formě soudního smíru, případně formou notářského zápisu. Obsahem smlouvy by měl být způsob a forma nápravy neoprávněného zásahu do osobnostních práv oprávněné osoby. Smlouva by tedy měla stanovovat vzájemná práva a povinnosti. Praktické využití této dohody však nevidím jako příliš velké. Já osobně pochybuji, že by porušitel práva na ochranu osobnosti byl ochoten podepsat takovou dohodu, neboť onen zásah do osobnostních práv jiné fyzické osoby pro něj měl jistě určitý význam. Pouze snad v případech, kdy by publicita skutku, která by hrozila při případném soudním jednání, měla negativní vliv na povinného. Svépomoc Podmínky pro použití vlastní síly vůči fyzickým a právnickým osobám v případě ohrožení práva na ochranu osobnosti vymezuje 6 OZ. Podle tohoto ustanovení hrozí-li neoprávněný zásah do práva (v našem případě práva na ochranu osobnosti), může ten, kdo je takto ohrožen, přiměřeným způsobem zásah sám odvrátit. Ochrana svépomocí velmi omezenou výjimkou 24

OSNOVA: obecný výklad Právní zakotvení subjekty práva na ochranu osobnosti Předmět všeobecných osobnostních práv Omezení všeobecných osobnostních práv

OSNOVA: obecný výklad Právní zakotvení subjekty práva na ochranu osobnosti Předmět všeobecných osobnostních práv Omezení všeobecných osobnostních práv Ochrana osobnosti Všeobecná osobnostní práva JUDr. Kateřina Ronovská, Ph.D. Právnická fakulta MU, Brno 2008 OSNOVA: obecný výklad Právní zakotvení subjekty práva na ochranu osobnosti Předmět všeobecných

Více

FYZICKÉ OSOBY 1. Zpracovala Mgr. Tereza Novotná

FYZICKÉ OSOBY 1. Zpracovala Mgr. Tereza Novotná FYZICKÉ OSOBY 1 Zpracovala Mgr. Tereza Novotná Fyzická osoba, tedy člověk, jakákoli lidská či jinak řečeno biosociální bytost, zásadně bez ohledu na další charakteristiku, představují spolu s osobou právnickou

Více

Všeobecná osobnostní práva práva nezadatelná, nezcizitelná, nepromlčitelná a nezrušitelná (čl. 6, 7 a 10 Listiny, čl. 2 a 8 Úmluvy o ochraně základníc

Všeobecná osobnostní práva práva nezadatelná, nezcizitelná, nepromlčitelná a nezrušitelná (čl. 6, 7 a 10 Listiny, čl. 2 a 8 Úmluvy o ochraně základníc Všeobecná osobnostní práva. Zastoupení. Občanskoprávní vztah a jeho ochrana. JUDr. Lukáš Hlouch, Ph.D. Všeobecná osobnostní práva práva nezadatelná, nezcizitelná, nepromlčitelná a nezrušitelná (čl. 6,

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 15 VY 32 INOVACE 0114 0315

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 15 VY 32 INOVACE 0114 0315 Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 15 VY 32 INOVACE 0114 0315 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková

Více

ÚSTAVNÍ PRÁVO. Ochrana základních práv a svobod. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.Cechak@mail.vsfs.cz

ÚSTAVNÍ PRÁVO. Ochrana základních práv a svobod. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.Cechak@mail.vsfs.cz ÚSTAVNÍ PRÁVO JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.Cechak@mail.vsfs.cz Základní ideové zdroje nutnost ochrany vyplývá z podstaty demokratického státu Listina základních práv a svobod liberalistická a individualistická

Více

Peněžité zadostiučinění jako právní prostředek ochrany osobnosti v občanském právu

Peněžité zadostiučinění jako právní prostředek ochrany osobnosti v občanském právu UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE PRÁVNICKÁ FAKULTA Peněžité zadostiučinění jako právní prostředek ochrany osobnosti v občanském právu DIPLOMOVÁ PRÁCE David Marek Vedoucí diplomové práce: Prof. JUDr. Jiří Švestka,

Více

KYBERNETICKÁ KRIMINALITA ÚSTAVNÍ ZÁKLADY KYBERNETICKÉ KRIMINALITY

KYBERNETICKÁ KRIMINALITA ÚSTAVNÍ ZÁKLADY KYBERNETICKÉ KRIMINALITY KYBERNETICKÁ KRIMINALITA ÚSTAVNÍ ZÁKLADY KYBERNETICKÉ KRIMINALITY MGR. RADIM VIČAR UNIVERZITA OBRANY, FAKULTA EKONOMIKY A MANAGEMENTU radim.vicar@unob.cz Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

Realizace x aplikace práva Realizace práva Chování v souladu s právem (často stereotypní, automatizované) Výkon práva či povinnosti (intencionální) Pr

Realizace x aplikace práva Realizace práva Chování v souladu s právem (často stereotypní, automatizované) Výkon práva či povinnosti (intencionální) Pr P V. Realizace práva. Právní vztahy - předpoklady Pojem, předpoklady právního vztahu. Třídění právních vztahů. Realizace x aplikace práva Realizace práva Chování v souladu s právem (často stereotypní,

Více

OCHRANA OSOBNOSTI A VEŘEJNOPRÁVNÍ MÉDIA

OCHRANA OSOBNOSTI A VEŘEJNOPRÁVNÍ MÉDIA Univerzita Karlova v Praze Právnická fakulta Barbora Tušilová OCHRANA OSOBNOSTI A VEŘEJNOPRÁVNÍ MÉDIA Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: prof. JUDr. Jiří Švestka, DrSc. Katedra občanského práva Datum

Více

EU peníze středním školám digitální učební materiál

EU peníze středním školám digitální učební materiál EU peníze středním školám digitální učební materiál Číslo projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0515 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast,

Více

Petr Polák Jiří Fuchs JE TŘEBA NOVELIZOVAT ANTIDISKRIMINAČNÍ ZÁKON?

Petr Polák Jiří Fuchs JE TŘEBA NOVELIZOVAT ANTIDISKRIMINAČNÍ ZÁKON? Petr Polák Jiří Fuchs JE TŘEBA NOVELIZOVAT ANTIDISKRIMINAČNÍ ZÁKON? 10 LET ANTIDISKRIMINAČNÍHO ZÁKONA 2019 Co změnit přímo v ADZ? ZAKÁZANÉ DISKRIMINAČNÍ DŮVODY Dle ADZ je nepřípustné diskriminovat na základě:

Více

Závěr č. 131 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne Nápomoc při rozhodování a zastupování členem domácnosti

Závěr č. 131 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne Nápomoc při rozhodování a zastupování členem domácnosti MINISTERSTVO VNITRA Poradní sbor ministra vnitra ke správnímu řádu Příloha č. 2 k zápisu z 14. 2. 2014 Závěr č. 131 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 14. 2. 2014 Nápomoc

Více

Peněžité zadostiučinění jako právní prostředek ochrany osobnosti v českém právu

Peněžité zadostiučinění jako právní prostředek ochrany osobnosti v českém právu Univerzita Karlova v Praze Právnická fakulta Jindřich Vodička Peněžité zadostiučinění jako právní prostředek ochrany osobnosti v českém právu Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: Prof. JUDr. Jiří Švestka,

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: ING. HANA MOTYČKOVÁ Název materiálu: VY_32_INOVACE_02_ZÁKLADNÍ PRÁVNÍ POJMY II_P1-2 Číslo projektu:

Více

Design prezentace Ing. Alena Krestová, NS ČR

Design prezentace Ing. Alena Krestová, NS ČR (4) JUDr. Petr Vojtek, Nejvyšší soud ČR -přednáška pro Justiční akademii SR Pezinok, 24. září 2009 Design prezentace Ing. Alena Krestová, NS ČR Porušení zásady rychlosti řízení. Nesprávným úředním postupem

Více

INFORMAČNÍ PRÁVO. Ústavní zákon č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod. (vybraná ustanovení)

INFORMAČNÍ PRÁVO. Ústavní zákon č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod. (vybraná ustanovení) Stránka 1 INFORMAČNÍ PRÁVO Ústavní zákon č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod (vybraná ustanovení) Listina základních práv a svobod byla schválena Federálním shromážděním ČSFR 9. 1. 1991 s účinností

Více

7. POJMOVÉ ZNAKY PRÁVNÍHO

7. POJMOVÉ ZNAKY PRÁVNÍHO TEORIE PRÁVA 7. POJMOVÉ ZNAKY PRÁVNÍHO VZTAHU Mgr. Martin Kornel kornel@fakulta.cz PRÁVNÍ VZTAH Právní vztah je společenský vztah mezi nejméně dvěma konkrétně určenými právními subjekty, upravený právními

Více

Odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci (z.č.82/1998 Sb., v platném znění)

Odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci (z.č.82/1998 Sb., v platném znění) Odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci (z.č.82/1998 Sb., v platném znění) Vybrané otázky správního práva a veřejné správy III 27.3.2015 doc.judr. Soňa Skulová, Ph.D. Odpovědnost za škodu

Více

Základní lidská práva. Prezentace pro žáky SŠ

Základní lidská práva. Prezentace pro žáky SŠ Základní lidská práva. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK, Dubí 1 Listina je Základním souborem práv člověka v měřítku českého

Více

minulost, současnost, budoucnost

minulost, současnost, budoucnost Ochrana osobnosti při poskytování zdravotních služeb minulost, současnost, budoucnost Lukáš Prudil advokát Dotčené předpisy Listina základních práv a svobod Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále

Více

Pplk. Sochora 27, 170 00 Praha 7, Tel.: 234 665 111, Fax: 234 665 444; e-mail: o @uoou.cz

Pplk. Sochora 27, 170 00 Praha 7, Tel.: 234 665 111, Fax: 234 665 444; e-mail: o @uoou.cz Pplk. Sochora 27, 170 00 Praha 7, Tel.: 234 665 111, Fax: 234 665 444; e-mail: o @uoou.cz STANOVISKO č. 1/2007 červen 2007 Stanovisko k aplikaci práva na ochranu osobních údajů při poskytování informací

Více

Výkladová prezentace k tématu Listina základních práv a svobod

Výkladová prezentace k tématu Listina základních práv a svobod Škola Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Autor Číslo Název Téma hodiny Předmět Ročník/y/ Datum vytvoření Anotace Očekávaný výstup Druh učebního materiálu Mgr.

Více

Univerzita Karlova v Právnická. Be. Pavlína Raszková. Diplomová práce

Univerzita Karlova v Právnická. Be. Pavlína Raszková. Diplomová práce Univerzita Karlova v Právnická Be. Pavlína Raszková V Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: Prof. JUDr. Jiří Švestka, DrSc. Katedra občanského práva Datum vypracování: 20. 6.2010 > /,-,!J;?!.. ;- f

Více

OBSAH DÍL PRVNÍ OBECNÁ ČÁST... 25

OBSAH DÍL PRVNÍ OBECNÁ ČÁST... 25 Seznam použitých zkratek...................................... 15 Předmluva k prvnímu vydání.................................... 17 Předmluva k druhému vydání................................... 20 Předmluva

Více

MASARYKOVA UNIVERZITA. Právnická fakulta Katedra občanského práva. Akademický rok 2008/2009

MASARYKOVA UNIVERZITA. Právnická fakulta Katedra občanského práva. Akademický rok 2008/2009 MASARYKOVA UNIVERZITA Právnická fakulta Katedra občanského práva Diplomová práce Právo na ochranu osobnosti ve vztahu k médiím Pavel Jiříček Akademický rok 2008/2009 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci

Více

Hlava II: Trestní odpovědnost

Hlava II: Trestní odpovědnost Kdyby na naše stránky zabrousil čirou náhodou zastupitel města, který ještě nepochopil, že je úřední osobou a musí se podle toho chovat, předkládáme nejdůležitější pasáže z Trestního zákoníku, které by

Více

Závěr č. 115 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne

Závěr č. 115 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne MINISTERSTVO VNITRA Poradní sbor ministra vnitra ke správnímu řádu Příloha č. 1 k zápisu z 8. 6. 2012 Závěr č. 115 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 8. 6. 2012 Přítomnost

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 13 VY 32 INOVACE 0114 0313

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 13 VY 32 INOVACE 0114 0313 Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 13 VY 32 INOVACE 0114 0313 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková

Více

Právní prostředky ochrany operátora při užívání cizí nemovitosti. Jan Zahradníček zahradnicek@akpv.cz

Právní prostředky ochrany operátora při užívání cizí nemovitosti. Jan Zahradníček zahradnicek@akpv.cz Právní prostředky ochrany operátora při užívání cizí nemovitosti Jan Zahradníček zahradnicek@akpv.cz Umístění síťové infrastruktury v cizí nemovitosti 104 odst. 1 a 2 ZoEK: operátor je oprávněn zřizovat

Více

PRÁVO. 5. přednáška NOZ. Úvod, fyzické osoby. Mgr. Ing. Jiří Tobíšek

PRÁVO. 5. přednáška NOZ. Úvod, fyzické osoby. Mgr. Ing. Jiří Tobíšek PRÁVO 5. přednáška NOZ Úvod, fyzické osoby Mgr. Ing. Jiří Tobíšek Nový občanský zákoník NOZ více než 10 let příprav základem je návrh OZ z roku 1937 a četné zahraniční inspirace (Rakousko, Švýcarsko, Německo,

Více

Teorie práva VOŠ Sokrates

Teorie práva VOŠ Sokrates Teorie práva VOŠ Sokrates Realizace práva Mgr. Ondřej Havránek Pojem realizace Realizací právních norem rozumíme uskutečňování právních norem v právní praxi, tj. využívání oprávnění a dodržování právních

Více

Design prezentace Ing. Alena Krestová, NS ČR. Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci (2) JUDr. Petr Vojtek, Nejvyšší soud ČR

Design prezentace Ing. Alena Krestová, NS ČR. Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci (2) JUDr. Petr Vojtek, Nejvyšší soud ČR (2) JUDr. Petr Vojtek, Nejvyšší soud ČR -přednáška pro Justiční akademii SR Pezinok, 24. září 2009 7 (1) Právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno

Více

TEORIE PRÁVA (ZÁKLADY) JUDr. Martin Šimák, Ph.D.

TEORIE PRÁVA (ZÁKLADY) JUDr. Martin Šimák, Ph.D. TEORIE PRÁVA (ZÁKLADY) JUDr. Martin Šimák, Ph.D. ZÁKLADNÍ POJMY právo: pozitivní (ius positivum) x přirozené (ius naturale) objektivní x subjektivní právní řád v rámci státu právní systémy ( sdružují podobné

Více

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. června 1999, sp. zn. 21 Cdo 487/99 (publikovaný v časopise Právní rozhledy č. 10/1999, str. 553).

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. června 1999, sp. zn. 21 Cdo 487/99 (publikovaný v časopise Právní rozhledy č. 10/1999, str. 553). Rozvázal-li pracovní poměr mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem někdo, kdo nebyl účastníkem tohoto právního vztahu, může se zaměstnanec (zaměstnavatel) žalobou podle 80 písm. c) OSŘ domáhat, aby bylo určeno,

Více

ZÁKLADY SOUKROMÉHO PRÁVA. Osoby ( NOZ) JUDr. Petr Čechák, Ph.D.

ZÁKLADY SOUKROMÉHO PRÁVA. Osoby ( NOZ) JUDr. Petr Čechák, Ph.D. ZÁKLADY SOUKROMÉHO PRÁVA Osoby ( 15-435 NOZ) JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.cechak@mail.vsfs.cz Právní osobnost ( 15/1 NOZ) způsobilost mít v mezích právního řádu práva a povinnosti (dříve tzv. způsobilost

Více

Odpovědnost za škodu a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné správy JUDr. Veronika Kudrová

Odpovědnost za škodu a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné správy JUDr. Veronika Kudrová Odpovědnost za škodu a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné správy JUDr. Veronika Kudrová BEP302Zk Veřejná správa v ČR a v Evropě 30. 10. 2012 Obsah Zařazení odpovědnosti v systému veřejné správy

Více

OBSAH 1 Předmluva 2 Úvod 3 Teoretická koncepce ochrany osobnosti v common law 4 Ochrana důstojnosti 5 Ochrana soukromí

OBSAH 1 Předmluva 2 Úvod 3 Teoretická koncepce ochrany osobnosti v common law 4 Ochrana důstojnosti 5 Ochrana soukromí OBSAH 1 Předmluva... 11 2 Úvod... 12 3 Teoretická koncepce ochrany osobnosti v common law... 15 4 Ochrana důstojnosti... 17 4.1 Subjekty ochrany... 18 4.2 Znevažující charakter užitých tvrzení... 19 4.3

Více

POKYN ŘEDITELE K ZAJIŠTĚNÍ ÚKOLŮ VYPLÝVAJÍCÍCH ZE ZÁKONA Č. 106/1999 SB., O SVOBODNÉM PŘÍSTUPU K INFORMACÍM

POKYN ŘEDITELE K ZAJIŠTĚNÍ ÚKOLŮ VYPLÝVAJÍCÍCH ZE ZÁKONA Č. 106/1999 SB., O SVOBODNÉM PŘÍSTUPU K INFORMACÍM Základní umělecká škola, Šumperk, Žerotínova 11 Sídlo: 787 01 Šumperk, Žerotínova 11 Identifikační číslo 00852333 Zřizovatel Olomoucký kraj IČO 60609460 Vnitřní předpis č.: VP12/2010 POKYN ŘEDITELE K ZAJIŠTĚNÍ

Více

Občanské právo. Občanský zákoník. odpovědnost za škodu bezdůvodné obohacení

Občanské právo. Občanský zákoník. odpovědnost za škodu bezdůvodné obohacení Občanské právo Občanský zákoník odpovědnost za škodu bezdůvodné obohacení Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Karla Šimoníková. Dostupné z Metodického portálu www.sstrnb.cz/sablony,

Více

Trestní odpovědnost a povinnost mlčenlivosti znalce. Karel Cibulka Nejvyšší soud, trestní kolegium

Trestní odpovědnost a povinnost mlčenlivosti znalce. Karel Cibulka Nejvyšší soud, trestní kolegium Trestní odpovědnost a povinnost mlčenlivosti znalce Karel Cibulka Nejvyšší soud, trestní kolegium Osnova přednášky Základ trestní odpovědnosti Trestný čin neoprávněného nakládání s osobními údaji Některé

Více

PRÁVO PROTI DOMÁCÍMU NÁSILÍ. III. soukromoprávní instituty

PRÁVO PROTI DOMÁCÍMU NÁSILÍ. III. soukromoprávní instituty PRÁVO PROTI DOMÁCÍMU NÁSILÍ III. soukromoprávní instituty Zdeňka Králíčková, 2011 LITERATURA MONOGRAFIE Voňková, J., Huňková, M.: Domácí násilí z pohledu žen. Praha: Profem, 2004; Marvánová-Vargová, B.

Více

Proč je třeba trestat právnické osoby? obtíže spojené s trestáním právnických osob - dilema odpovědnosti za společenské zlo - zásada trestního práva:

Proč je třeba trestat právnické osoby? obtíže spojené s trestáním právnických osob - dilema odpovědnosti za společenské zlo - zásada trestního práva: Správní delikty právnických osob a správní delikty smíšené povahy Proč je třeba trestat právnické osoby? obtíže spojené s trestáním právnických osob - dilema odpovědnosti za společenské zlo - zásada trestního

Více

Stanovisko č. 12/2012 aktualizace říjen 2017

Stanovisko č. 12/2012 aktualizace říjen 2017 Pplk. Sochora 27, 170 00 Praha 7, Tel.: 234 665 111, Fax: 234 665 444; e-mail: posta@uoou.cz Stanovisko č. 12/2012 aktualizace říjen 2017 K použití fotografie, obrazového a zvukového záznamu fyzické osoby

Více

Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu 1/2019

Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu 1/2019 Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu 1/2019 Zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě, Jednání za právnickou osobu, Jednání za jiného, 256 odst.

Více

16. maturitní otázka (A)

16. maturitní otázka (A) 16. maturitní otázka (A) 16) Právní instituce soustava obecných soudů,druhy soudní moci Ústavní soud, státní zastupitelství, advokacie, notářství Soudnictví, státní zastupitelství, advokacie, notářství

Více

15.9.2 Sledování, odposlech a další formy monitoringu zaměstnanců

15.9.2 Sledování, odposlech a další formy monitoringu zaměstnanců Sledování, odposlech a další formy monitoringu zaměstnanců 15.9.2 Strana 1 15.9.2 Sledování, odposlech a další formy monitoringu zaměstnanců Zákoník práce výslovně počítá s možností zaměstnavatele použít

Více

VÝŽIVNÉ PODLE ZÁKONA O RODINĚ A ZÁKONA O REGISTROVANÉM PARTNERSTVÍ

VÝŽIVNÉ PODLE ZÁKONA O RODINĚ A ZÁKONA O REGISTROVANÉM PARTNERSTVÍ VÝŽIVNÉ PODLE ZÁKONA O RODINĚ A ZÁKONA O REGISTROVANÉM PARTNERSTVÍ Zdeňka Králíčková, 2012 2 PRAMENY LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD č. 2/1993 Sb. ZÁKON O RODINĚ z. č. 94/1963 Sb., ve znění zejména z.

Více

POVINNÝ PŘEDMĚT: OBCHODNÍ PRÁVO

POVINNÝ PŘEDMĚT: OBCHODNÍ PRÁVO Zkušební okruhy pro Státní závěrečnou zkoušku v bakalářském studijním programu Právní specializace obor Právo a podnikání v akademickém roce 2012/2013 zkušební období: JARO 2013 - ZÁŘÍ 2013 - LEDEN 2014

Více

Člověk jako občan a světoobčan aktualizace textu v učebnici na str. 68-69

Člověk jako občan a světoobčan aktualizace textu v učebnici na str. 68-69 Fyzická osoba Člověk jako občan a světoobčan aktualizace textu v učebnici na str. 68-69 Fyzická osoba je právní pojem odlišující člověka od jiných právních subjektů, které mají právní subjektivitu (právnická

Více

Základy práva I. Program:

Základy práva I. Program: Program: I. Pojem ústavního práva II. Prameny ústavního práva III. Ústava ČR a její členění IV. Moc zákonodárná V. Moc výkonná VI. Moc soudní VII. Ústavní stížnost Pojem ústavního práva Prameny ústavní

Více

René Příhoda. Odvolání proti rozhodnutím sdruženích v judikatuře českých soudů

René Příhoda. Odvolání proti rozhodnutím sdruženích v judikatuře českých soudů René Příhoda Odvolání proti rozhodnutím sdruženích v judikatuře českých soudů 1 Spolková autonomie Čl. 2 odst. 3 z. 83/90 Sb. Sdružení jsou právnickými osobami. Do jejich postavení a činnosti mohou státní

Více

Univerzita Karlova v Praze Evangelická teologická fakulta

Univerzita Karlova v Praze Evangelická teologická fakulta Univerzita Karlova v Praze Evangelická teologická fakulta Základy práva, 16. května 2016 Přehled přednášky soubor právních norem stanovujících, co je trestným činem a jaké sankce za něj lze ukládat procesní

Více

Odpověď na žádost o poskytnutí informace dle zákona 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.

Odpověď na žádost o poskytnutí informace dle zákona 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Odpověď na žádost o poskytnutí informace dle zákona 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Žádost číslo: 2 Evidenční číslo žádosti: 1448/2017 Žádost přijata a zaevidována dne: 4.1.2017 Obsah

Více

Aktuální problematika informovaného souhlasu, vedení zdravotnické dokumentace a nový trestní zákonník, právní povinnosti a právní odpovědnost

Aktuální problematika informovaného souhlasu, vedení zdravotnické dokumentace a nový trestní zákonník, právní povinnosti a právní odpovědnost Aktuální problematika informovaného souhlasu, vedení zdravotnické dokumentace a nový trestní zákonník, právní povinnosti a právní odpovědnost zdravotníka Přednášející: JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M

Více

VÝŽIVNÉ PODLE ZÁKONA O RODINĚ A ZÁKONA O REGISTROVANÉM PARTNERSTVÍ

VÝŽIVNÉ PODLE ZÁKONA O RODINĚ A ZÁKONA O REGISTROVANÉM PARTNERSTVÍ VÝŽIVNÉ PODLE ZÁKONA O RODINĚ A ZÁKONA O REGISTROVANÉM PARTNERSTVÍ Zdeňka Králíčková, 2008 2 PRAMENY LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD č. 2/1993 Sb. ZÁKON O RODINĚ z. č. 94/1963 Sb., ve znění zejména z.

Více

Závazky z protiprávních jednání. Obecný výklad

Závazky z protiprávních jednání. Obecný výklad Závazky z protiprávních jednání Obecný výklad Pojem Závazky z protiprávních jednání (někdy též civilní delikty) Vedle smluv velmi častým důvodem vzniku závaz.vztahů Porušením jedné primární povinnosti

Více

pachatele činu na svobodě, majetkových nebo jiných právech), který může uložit jen soud Ústavy a čl. 40 odst. 1 LPS, 37 odst.

pachatele činu na svobodě, majetkových nebo jiných právech), který může uložit jen soud Ústavy a čl. 40 odst. 1 LPS, 37 odst. PRÁVO Trestní sankce 1. Pojem a účel trestu I. pojem zákonem stanovený právní následek za určité protiprávní jednání pachatele činu na svobodě, majetkových nebo jiných právech), který může uložit jen soud

Více

MINISTERSTVO SPRAVEDLNOSTI ČR Vyšehradská 16, Praha 2 Odbor odškodňování S T A N O V I S K O

MINISTERSTVO SPRAVEDLNOSTI ČR Vyšehradská 16, Praha 2 Odbor odškodňování S T A N O V I S K O Doručeno dne: 5. 5. 2017 MINISTERSTVO SPRAVEDLNOSTI ČR Vyšehradská 16, 128 10 Praha 2 Odbor odškodňování VÁŠ DOPIS čj.: ZE DNE: NAŠE čj.: MSP-2163/2016-ODSK- ODSK/ 12 VYŘIZUJE: Mgr. et. Bc. Barbora Vo

Více

Test poměrnosti cíle a prostředku

Test poměrnosti cíle a prostředku Test poměrnosti cíle a prostředku verze 1.4 Účel Účelem Testu poměrnosti cíle a prostředku 1 je v konkrétní právní věci přezkoumatelně právně upřednostnit použití určitého práva, svobody nebo obecného

Více

Právní skutečnosti Subjektivní Právní jednání Protiprávní jednání Objektivní Události (obvykle právní) Stavy (obvykle protiprávní) NOZ upravuje soukro

Právní skutečnosti Subjektivní Právní jednání Protiprávní jednání Objektivní Události (obvykle právní) Stavy (obvykle protiprávní) NOZ upravuje soukro Právní skutečnosti soukromého práva JUDr. Lukáš Hlouch, Ph.D. Právní skutečnosti Subjektivní Právní jednání Protiprávní jednání Objektivní Události (obvykle právní) Stavy (obvykle protiprávní) NOZ upravuje

Více

Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu 1/2019

Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu 1/2019 Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu 1/2019 Zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě, Jednání za právnickou osobu, Jednání za jiného, 256 odst.

Více

Postavení pacienta v českém zdravotnickém systému, práva. Monika Ježková

Postavení pacienta v českém zdravotnickém systému, práva. Monika Ježková Postavení pacienta v českém zdravotnickém systému, práva Monika Ježková Obsah Lidská práva Mezinárodní organizace ČR Ústava, mezinárodní smlouvy a LZPS Postavení pacienta v českém zdravotnictví Práva a

Více

Základní povinnosti rodičů (zákonných zástupců) žáků

Základní povinnosti rodičů (zákonných zástupců) žáků Základní povinnosti rodičů (zákonných zástupců) žáků (Výtah z dokumentu MŠMT Využití právních opatření při řešení problémového chování žáků na školách únor 2014) Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

Více

Ochrana osobnosti. doc. JUDr. Kateřina Ronovská, Ph.D. Právnická fakulta MU, Brno 2016

Ochrana osobnosti. doc. JUDr. Kateřina Ronovská, Ph.D. Právnická fakulta MU, Brno 2016 Ochrana osobnosti doc. JUDr. Kateřina Ronovská, Ph.D. Právnická fakulta MU, Brno 2016 OSNOVA: Obecný výklad Právní zakotvení Člověk a jeho právo na ochranu osobnosti Jméno, příjmení, pseudonym zvláštní

Více

Právní záruky ve veřejné správě

Právní záruky ve veřejné správě Právní záruky ve veřejné správě Spravedlivé správní řízení (Správní řízení v kontextu čl. 6 Evropské úmluvy) olga.pouperova@upol.cz Struktura přednášky: Čl. 6 Evropské úmluvy 1) Vztahuje se na správní

Více

Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád

Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád Jednání právnických osob v občanském soudním řízení (1) V občanském soudním řízení jedná za společnost v likvidaci podle 21 odst. 2 o. s. ř., 70 odst. 3 a 72 obch.

Více

qwertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwerty uiopasdfghjklzxcvbnmqwertyuiopasd fghjklzxcvbnmqwertyuiopasdfghjklzx cvbnmqwertyuiopasdfghjklzxcvbnmq

qwertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwerty uiopasdfghjklzxcvbnmqwertyuiopasd fghjklzxcvbnmqwertyuiopasdfghjklzx cvbnmqwertyuiopasdfghjklzxcvbnmq qwertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwerty uiopasdfghjklzxcvbnmqwertyuiopasd fghjklzxcvbnmqwertyuiopasdfghjklzx cvbnmqwertyuiopasdfghjklzxcvbnmq Trestní právo wertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwertyui 10.12.2009 opasdfghjklzxcvbnmqwertyuiopasdfg

Více

Pochybení v perioperační péči

Pochybení v perioperační péči Pochybení v perioperační péči M G R. E R N A M I Č U D O V Á 2 0 1 6 Odpovědnost Základem odpovědnosti je spáchání takového činu, kdy vzniká povinnost strpět sankce stanovené platnou legislativou. Legislativa

Více

Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu 1/2019

Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu 1/2019 Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu 1/2019 Zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě, Jednání za právnickou osobu, Jednání za jiného, 256 odst.

Více

6. PRÁVNÍ SKUTEČNOSTI JAKO

6. PRÁVNÍ SKUTEČNOSTI JAKO TEORIE PRÁVA 6. PRÁVNÍ SKUTEČNOSTI JAKO PŘEDPOKLADY PRÁVNÍHO VZTAHU Mgr. Martin Kornel kornel@fakulta.cz PRÁVNÍ VZTAH Právní vztah je společenský vztah mezi nejméně dvěma konkrétně určenými právními subjekty,

Více

Zpřístupňování videozáznamu z jednání zastupitelstva

Zpřístupňování videozáznamu z jednání zastupitelstva Zpřístupňování videozáznamu z jednání zastupitelstva Pořizování a následné zpřístupňování videozáznamu z jednání zastupitelstva obce se v roce 2011 stalo ostře sledovaným jak občanskou, tak i novinářskou

Více

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VI. volební období 633/0

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VI. volební období 633/0 PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VI. volební období 633/0 Návrh poslanců Marie Nedvědové, Stanislava Grospiče a Marty Semelové na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti

Více

PŘEHLED JUDIKATURY ve věcech ochrany osobnosti

PŘEHLED JUDIKATURY ve věcech ochrany osobnosti PŘEHLED JUDIKATURY ve věcech ochrany osobnosti Slovo úvodem... 15 Seznam použitých zkratek... 16 I. OBSAH PRÁVA NA OCHRANU OSOBNOSTI, PODMÍNKY PRO JEHO UPLATNĚNÍ, PŘEDPOKLADY OCHRANY... 19 1. Obsah práva

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Právnická fakulta Ochrana osobnosti Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: prof. JUDr. Jiří Švestka, DrSc. Zpracovatel: Věra Kovandová Listopad 2015 Prohlašuji, že předloženou

Více

Právní vztahy a právní skutečnosti

Právní vztahy a právní skutečnosti Právní vztahy a právní skutečnosti INTRO Realizace práva tvorba, aplikace, kontrola zákonnosti vytváření právních vztahů Právní vztah vztah mezi dvěma případně více subjekty, který je regulovaný právem,

Více

Obsah. 2. Ústavní právo... 33 2.1 Ústava České republiky... 33 2.2 Listina základních práv a svobod... 41 2.3 Veřejný ochránce práv...

Obsah. 2. Ústavní právo... 33 2.1 Ústava České republiky... 33 2.2 Listina základních práv a svobod... 41 2.3 Veřejný ochránce práv... Obsah 1. Obecná teorie státu a práva......................... 13 1.1 Právo a morálka.............................. 13 1.2 Pojem státu a práva............................ 13 1.3 Právní stát...................................

Více

Aktuální problémy svobodného přístupu k informacím z hlediska obcí

Aktuální problémy svobodného přístupu k informacím z hlediska obcí Aktuální problémy svobodného přístupu k informacím z hlediska obcí Ing. Marie Kostruhová ředitelka odboru Aktuální témata: 1. Pořizování a zveřejňování zvukového a obrazového záznamu z jednání zastupitelstva

Více

Ochrana osobnosti v médiích s přihlédnutím k judikatuře

Ochrana osobnosti v médiích s přihlédnutím k judikatuře Univerzita Karlova v Praze Právnická fakulta Juraj Kozic Ochrana osobnosti v médiích s přihlédnutím k judikatuře Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: JUDr. Petr Šustek, Ph.D. Katedra občanského práva

Více

Univerzita Karlova v Praze

Univerzita Karlova v Praze Univerzita Karlova v Praze Právnická fakulta Katedra občanského práva Ochrana osobnosti v civilním procesu Diplomová práce Monika Gumuláková Vedoucí diplomové práce: Doc. JUDr. Alena Macková, Ph.D. Praha,

Více

30 Cdo 1404/2006. K ochraně osobnosti

30 Cdo 1404/2006. K ochraně osobnosti 30 Cdo 1404/2006 K ochraně osobnosti Pokud osoba vypovídající v soudním řízení zasáhne do osobnostních práv jiného, nejde o zásah neoprávněný, s výjimkou případu kdy se ten, kdo výpověď před soudem činí,

Více

PRÁVNÍ ROZBOR. Leden Předkládá: Advokátní kancelárv Pyšný, Srba & Partneři v.o.s. se sídlem Občanská 1115/16, Slezská Ostrava, Ostrava

PRÁVNÍ ROZBOR. Leden Předkládá: Advokátní kancelárv Pyšný, Srba & Partneři v.o.s. se sídlem Občanská 1115/16, Slezská Ostrava, Ostrava PRÁVNÍ ROZBOR Leden 2018 Předkládá: Advokátní kancelárv Pyšný, Srba & Partneři v.o.s. se sídlem Občanská 1115/16, Slezská Ostrava, 710 00 Ostrava 1. Použité právní Dředpisv, literatura a soudní rozhodnutí

Více

Odpovědnost za přestupek tato oblast správního práva trestního je jako jediná kodifikována zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, v platném znění obecná část, zvláštní část, procesní část pouze částečná

Více

Veřejnoprávní činnost 2. ročník ÚČASTNÍCI ŘÍZENÍ

Veřejnoprávní činnost 2. ročník ÚČASTNÍCI ŘÍZENÍ ÚČASTNÍCI ŘÍZENÍ Účastníci řízení=procesní strany Účastníci řízení jsou subjekty řízení, které mají na průběh řízení zásadní vliv a kterým jsou zákonem přiznána práva a povinnosti, které jiným osobám zúčastněným

Více

Úvod do NOZ systematika, předmět, základní zásady

Úvod do NOZ systematika, předmět, základní zásady Katedra práva Úvod do NOZ systematika, předmět, základní zásady Tento studijní materil byl vytvořen jako výstup z projektu č. CZ.1.07/2.2.00/15.0189. 13.9.2015 NOZ systematika Celkem NOZ obsahuje 3081

Více

Seznam použitých zkratek... 16 Předmluva... 19

Seznam použitých zkratek... 16 Předmluva... 19 Obsah Seznam použitých zkratek... 16 Předmluva... 19 DÍL PRVNÍ: OBECNÁ ČÁST... 21 HLAVA PRVNÍ: Pojem práva... 23 1 Pojem práva ve smyslu objektivním a subjektivním... 23 2 Třídění práva ve smyslu objektivním...

Více

Úvod do rodinného práva

Úvod do rodinného práva HLAVA PRVNÍ Úvod do rodinného práva 1 Rodina a rodinné právo. Pojem a povaha rodinného práva 1. Rodina není v současné době v českém právním řádu definována. O rodině ale mluví jak Listina (čl. 32), tak

Více

VÝKON RODIČOVSKÉ ZODPOVĚDNOSTI V KONTEXTU INSTITUTŮ NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE. Doc. JUDr. Zdeňka Králíčková, Ph.D.

VÝKON RODIČOVSKÉ ZODPOVĚDNOSTI V KONTEXTU INSTITUTŮ NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE. Doc. JUDr. Zdeňka Králíčková, Ph.D. VÝKON RODIČOVSKÉ ZODPOVĚDNOSTI V KONTEXTU INSTITUTŮ NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE Doc. JUDr. Zdeňka Králíčková, Ph.D. PRAMENY ZÁKON O RODINĚ z. č. 94/1963 Sb., ve znění zejména z. č. 91/1998 Sb. OBČANSKÝ ZÁKONÍK

Více

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2007 V. volební období

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2007 V. volební období PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2007 V. volební období Návrh poslanců. na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a

Více

O SVOBODNÉM PŘÍSTUPU K INFORMACÍM

O SVOBODNÉM PŘÍSTUPU K INFORMACÍM SMĚRNICE č.2 O SVOBODNÉM PŘÍSTUPU K INFORMACÍM GYMNÁZIUM VODŇANY www.gymnaziumvodnany.cz Tel./fax 383 383 743, kancelar@gymnaziumvodnany.cz 1 GYMNÁZIUM VODŇANY Směrnice o svobodnému přístupu k informacím

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu 1/2019

Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu 1/2019 Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu 1/2019 Zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě, Jednání za právnickou osobu, Jednání za jiného, 256 odst.

Více

Závěr č. 62 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 26. 11. 2007. - Vymezení předmětu správního řízení

Závěr č. 62 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 26. 11. 2007. - Vymezení předmětu správního řízení MINISTERSTVO VNITRA Poradní sbor ministra vnitra ke správnímu řádu Závěr č. 62 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 26. 11. 2007 - Vymezení předmětu správního řízení I.

Více

Dokazování je procesním právem (též normy EU, mezinárodní úmluvy apod.) upravený postup, jehož prostřednictvím soud zjišťuje skutečnosti významné pro

Dokazování je procesním právem (též normy EU, mezinárodní úmluvy apod.) upravený postup, jehož prostřednictvím soud zjišťuje skutečnosti významné pro Dokazování v civilním procesu ( 120-136 OSŘ) Dokazování je procesním právem (též normy EU, mezinárodní úmluvy apod.) upravený postup, jehož prostřednictvím soud zjišťuje skutečnosti významné pro rozhodnutí.

Více

Mateřská škola, Liberec, Matoušova 468/12, příspěvková organizace

Mateřská škola, Liberec, Matoušova 468/12, příspěvková organizace Mateřská škola, Liberec, Matoušova 468/12, příspěvková organizace, Liberec 3, 460 01 Pokyn ředitelky školy k svobodnému přístupu k informacím a k ochraně informací Č.j.: 5/14 Účinnost od: 1. 1. 2014 Spisový

Více

Univerzita Karlova v Praze

Univerzita Karlova v Praze Univerzita Karlova v Praze Právnická fakulta Katedra občanského práva Peněžité zadostiučinění jako právní prostředek ochrany osobnosti v občanském právu Diplomová práce Lumír Bareš Vedoucí diplomové práce:

Více

Peněžité zadostiučinění jako právní prostředek ochrany osobnosti v občanském právu

Peněžité zadostiučinění jako právní prostředek ochrany osobnosti v občanském právu Univerzita Karlova v Praze Právnická fakulta Vít Svejkovský Peněžité zadostiučinění jako právní prostředek ochrany osobnosti v občanském právu Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: Prof. JUDr. Jiří

Více

RODIČOVSKÁ ZODPOVĚDNOST. Zdeňka Králíčková, 2008

RODIČOVSKÁ ZODPOVĚDNOST. Zdeňka Králíčková, 2008 RODIČOVSKÁ ZODPOVĚDNOST Zdeňka Králíčková, 2008 PRAMENY LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD (č. 2/1993 Sb.) Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb.) ZÁKON O RODINĚ z. č. 94/1963

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Číslo projektu Označení materiálu Název školy Autor Tematická oblast Ročník Anotace Metodický pokyn Zhotoveno CZ.1.07/1.5.00/34.0061 VY_32_INOVACE_F.3.14 Integrovaná střední škola

Více

Legislativní a etické limity zpřístupňování archivních pramenů. Mgr. et Mgr. Karolína Šimůnková Národní archiv

Legislativní a etické limity zpřístupňování archivních pramenů. Mgr. et Mgr. Karolína Šimůnková Národní archiv Legislativní a etické limity zpřístupňování archivních pramenů Mgr. et Mgr. Karolína Šimůnková Národní archiv Evropské předpisy Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/98/ES ze dne 17. listopadu 2003

Více

DIPLOMOVÁ PRÁCE Hmotněprávní a procesněprávní aspekty ochrany osobnosti

DIPLOMOVÁ PRÁCE Hmotněprávní a procesněprávní aspekty ochrany osobnosti ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PRÁVNICKÁ DIPLOMOVÁ PRÁCE Hmotněprávní a procesněprávní aspekty ochrany osobnosti Zpracovala: Pavlína Bočková Plzeň 2014 Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci

Více