ZÁKLADY ČESKÉ MORFOLOGIE

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ZÁKLADY ČESKÉ MORFOLOGIE"

Transkript

1 JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA ČESKÉHO JAZYKA A LITERATURY ZÁKLADY ČESKÉ MORFOLOGIE Základní teze, terminologie a kategorie tématu

2 Stručný úvod do studia českého jazyka Čeština - národní jazyk Čechů Se vznikem lidské společnosti vznikla potřeba vzájemně si sdělovat myšlenky, pocity a představy. Výhradně lidským nástrojem dorozumívání je řeč. Základním a nejdokonalejším prostředkem lidského dorozumívání je přirozený jazyk (hláskového typu). Existují i jiné soustavy dorozumívacích prostředků (např. znaky hluchoněmých, vlajkové signály), ale ty nedovedou ani zdaleka vyjádřit bohaté a různorodé myšlenky. Členové každého národa se vyjadřují společným jazykem. Ten pak nazýváme jazykem národním. Jazyk, který poznáváme zpravidla z úst své matky, nazýváme jazyk mateřský. V názvu je již obsažen citový vztah k tomuto jazyku. Pojem národní jazyk zahrnuje nejen jazyk spisovný, ale i útvary nespisovné. Národní jazyk je vnitřně diferencován. Spisovný jazyk s variantou hovorovou, obecná čeština, obecná hanáčtina, obecná laština (interdialekty), nářečí (dialekty) se označují jako útvary strukturní. Strukturní útvary mají vlastní strukturu (stavbu) ve všech jazykových plánech a rovinách (v rovině fonematické, morfologické, lexikální, syntaktické, sémantické). Stručně řečeno - mají svou mluvnici. Slang, profesní mluva, argot, generační mluva, příp. i typická městská mluva (např.v Brně) se označují jako útvary nestrukturní. Nestrukturní útvary nemají svou mluvnici, liší se jen slovní zásobou, mluvnici přejímají např. z obecné češtiny. Sociolingvistika (zkoumá závislost jazykových struktur na strukturách sociálních) mluví o jazyku prestižním. Jazykem prestižním rozumíme takový jazyk, kterým se mluvčí vyjadřuje v situaci oficiální, více či méně připravené nebo promyšlené (např. v přednášce), zatímco jazyk neprestižní je takový jazyk, který je charakteristický pro situace nepřipravené, spontánní. Ale nelze ztotožnit jazyk prestižní - jazyk spisovný. Pokud by někdo neovládal spisovný jazyk, může být jeho prestižním jazykem např. nářečí. Prestižním jazykem lidí působících na veřejnosti, tj. učitelů na všech stupních škol a všech oborů, rozhlasových a televizních hlasatelů a moderátorů, veřejných pracovníků, by měla být spisovná čeština.

3 Naše projevy mohou být velmi různorodé z hlediska využití jazykových útvarů a jejich prostředků. V jistých situacích se od nás očekává jistá reakce. Jazykové projevy jednotlivých mluvčích označujeme jako idiolekty. Prestižním jazykem učitele při vystupování ve škole před žáky je spisovný jazyk. Spisovná čeština psaná i mluvená (mluvená podoba spis. jazyka se nazývá hovorová čeština) je celonárodní dorozumívací útvar. Užívá se ho ve všech oblastech veřejného, ale i soukromého styku mezi lidmi. Ve školách, úřadech, masových sdělovacích prostředcích, v literatuře. Plní nejrozmanitější funkce, a proto musí být nejpropracovanější. Spisovný jazyk je bohatě rozvrstven stylisticky (vrstva prostředků odborných, publicistických, uměleckých, běžně dorozumívacích), má bohatou synonymitu lexikální, varianty slovotvorné, tvaroslovné, zvukové i grafické. Je normován (norma stabilní, ale dynamická) a kodifikován. Problematika hovorové češtiny je velmi složitá. Mluvnice češtiny (akademická) přináší hodnocení hovorových prostředků gramatických, SSČ lexikálních, někde i gramatických. (Např. slovo obývák lze hodnotit jako hovorové, slovo děcák je ale obecně české.) Objevuje se i termín běžně mluvený jazyk, jeho pojetí však není jednotné. (Nově se zavádí pojem standard.) Velmi důležitou oblastí synchronního bádání o jazyce (= bádání o jazyce v jeho daném stavu, ne historické bádání) je teorie normy, kodifikace a úzu. Úzus - pouhé častější užívání, obvyklejší výskyt jazykového jevu. Uzuální je to, co je časté, obvyklé, bez ohledu na to, zda je to žádoucí nebo ne, zda je to správné nebo chybné, vhodné nebo nevhodné. Norma spisovného jazyka (i jiné útvary národního jazyka mají též své specifické normy) je komplex objektivně existujících, v dorozumívacím styku vzniklých pravidel, která se v kolektivu nositelů daného jazyka pociťují a přijímají jako závazná. Možnost vytvořit mluvnici daného jazyka či útvaru je důkazem existence normy, např. substantiva určitého typu se skloňují podle určitého vzoru, existence výjimek nepopírá existenci normy. Normován je jazyk ve všech svých složkách, výslovnost se řídí normami ortoepickými, skloňování, časování, správná stavba věty normami mluvnickými, existuje i norma stylistická a pravopisná. Kodifikace je zaznamenání a uzákonění normy ve směrodatných příručkách (gramatikách, slovnících). Kodifikace pomáhá zároveň normu sjednocovat, stabilizovat, zajišťuje její plynulý vývoj nutný pro spisovný jazyk.

4 Úkoly pro seminář a samostatné studium: 1.Co jsou tzv. nestrukturní útvary národního jazyka? Pojednejte o nich na základě učebnice Hubáček, J. a kol., Český jazyk pro studující učitelství v ročníku základní školy, SPN, Praha 1990, s Seznamte se s knihou Patrika Ouředníka Šmírbuch jazyka českého, nakl. Ivo Železný, Praha Uveďte příklady užití nekonvenční češtiny v umělecké literatuře. 3.Která česká a moravská nářečí znáte? Pokuste se naznačit jejich základní znaky. 4.Srovnejte některé výrazy studentské mluvy s výrazy spisovnými. Použijte např. práce A. Jaklové Mluva mládeže v jižních Čechách, PF v Českých Budějovicích Vyjmenujte základní normativní příručky pro český jazyk, pojednejte o jejich použití při posuzování jazykové správnosti. 6.Formou referátu zpracujte kapitolu Úzus, norma, kodifikace. Použijte příručky O češtině pro Čechy, Orbis, Praha 1963 a článku I. Nebeské Dvojí poloha pojmu jazyková norma (Naše řeč č. 1, 1992, s ). 7.V učebnici Jaroslava Hubáčka a kol. Český jazyk pro studující učitelství v roč. základní školy, SPN 1990 si všimněte mapky nářečí (s.18) a grafu rozvrstvení národního jazyka (s.19). 8.Vyjmenujte české výkladové slovníky, časově je zařaďte. 9.Vysvětlete termíny dialekt, idiolekt, sociolekt.

5 Slovní druhy Tvarosloví neboli morfologie je nauka o slovních druzích, o jejich tvarech, jakož i o významech tvarů slov. Současná spisovná čeština má více než čtvrt milionu slov; mezi nimi existuje značná formální, věcněobsahová a mluvnická rozmanitost a nesourodost. Z toho pak vyplývá nutnost jejich uspořádání a začlenění do určitého přehledného systému. Proto třídíme slova slovní zásoby na menší skupiny, jež nazýváme slovními druhy (SD). Funkční tvarosloví podává výklad funkcí slov a slovních tvarů v soustavě jazykových prostředků spisovného jazyka českého v procesu sdělování. Při výkladu funkčního tvarosloví se tedy vychází z určitých skupin, souborů slov, z tzv. slovních druhů (druhů slov). Pro praktické určování slovních druhů (zejména ve školském pojetí) je třeba uplatňovat komplexní pohled na určované slovo. Úkol: V přednáškách a odborné literatuře se seznamte s jednotlivými kritérii klasifikace slovních druhů. (Česká mluvnice /vyd. po r. 1980/, MČ II, Hubáček, J., Český jazyk pro studující učitelství v roč. ZŠ.) Klasifikační hlediska SD: l. Hledisko logické: Obecně můžeme říci, že každé slovo něco označuje. Označování spočívá v pojmenování předmětů a jevů skutečnosti (jak je tomu u podstatných a příd. jmen, zpodstatnělých a zpřídavnělých číslovek, nezájmenných příslovcí, sloves a citoslovcí) - nebo v naznačování podle vztahu k situaci a kontextu (jak je tomu u zájmen osobních, ukazovacích a neurčitých, zájmenných příslovcí a neurčitých číslovek) - nebo v signalizování vztahů mezi slovy ve větě nebo mezi větami (jak je tomu u předložek, spojek a částic). 2. Hledisko věcněobsahové: SD dělíme na plnovýznamové (s významem věcným i mluvnickým), ke kterým patří jména, slovesa a slova lexikální (příslovce a citoslovce), a neplnovýznamové (s významem gramatickým) zahrnující předložky, spojky, částice a některá slovesa (zejm. pomocná). 3. Hledisko tvaroslovné: SD dělíme na ohebné a neohebné. 4. Hledisko skladebné: SD dělíme podle toho, jakou syntaktickou funkci plní při výstavbě věty. Úlohu větného členu plní jména, slovesa a příslovce; neplní ji předložky, spojky (netýká se spojovacích výrazů) a částice; samostatným větným členem jsou citoslovce.

6 Tradičně se vymezuje deset slovních druhů. Podle komplexního třídění jsou podstatná jména slova, která 1. pojmenovávají 2. substance (předměty a předmětně chápané jevy) 3. skloňují se 4. ve větě plní základní skladebnou funkci podmětu a předmětu (ostatní syntaktické funkce jsou druhotné); přídavná jména 1. pojmenovávají 2. vlastnosti, 3. skloňují se a 4. ve větě plní funkci přívlastku; zájmena 1. naznačují 2. substance nebo vlastnosti, 3. skloňují se a 4. plní funkci podmětu, předmětu nebo přívlastku; číslovky 1. pojmenovávají nebo naznačují 2. číselné pojmy nebo množství 3. skloňují se, popř. neskloňují, 4. vyjadřují podmět, předmět, přívlastek nebo příslovečné určení; slovesa 1. pojmenovávají, 2. děje, 3. časují se a 4. plní funkci přísudku nebo základního členu věty jednočlenné; příslovce 1. pojmenovávají nebo naznačují 2. okolnosti, 3. neohýbají se a 4. plní základní funkci příslovečného určení; předložky 1. signalizují 2. vztahy mezi slovy a pádem jména, 3. neohýbají se a 4. nejsou větným členem; spojky 1. signalizují 2. vztahy mezi větnými členy a větami, 3. neohýbají se a 4. nejsou větným členem; částice 1. signalizují 2. vztah mluvčího ke skutečnosti a k obsahu výpovědi, 3. neohýbají se a 4. nejsou větným členem; citoslovce 1. pojmenovávají 2. city a projevy volní 3. neohýbají se a 4. mohou být větou jednočlennou nebo větným členem. Slovnědruhové přechody Jednotlivé SD nejsou navzájem izolované. Proto dochází k jejich určité prostupnosti, a tím i k slovnědruhovým přechodům, jež jsou provázeny změnou slovnědruhové platnosti. Do této oblasti patří: 1. zpodstatnělá přídavná jména, např. hajný, hostinský, hovězí, vstupné aj.; 2. zpodstatnělá adjektivní zájmena, např. naši (příslušníci rodiny) přišli; 3. přechody slov ohebných do druhů neohebných: A. Tvary podstat. jmen přecházejí: a) k příslovcím, např. ráno, trochu; b) k předložkám, např. kolem, místo, během; c) k částicím, např. dokonce, naneštěstí; d) k citoslovcím, např. hrome, čerta starého. B. Tvary příd. jmen přecházejí:

7 a) k příslovcím, např. možno, radno, bezmála; b) k částicím, např. možná, zajisté. C. Tvary zájmen přecházejí k částicím: to, ono (prší). D. Tvary sloves přecházejí: a) k příslovcím, např. chtě nechtě; b) k předložkám, např. vyjma; c) k citoslovcím, např. hle, vida, hybaj. Při zařazování slova ke slovnímu druhu musíme dané slovo posuzovat komplexně. Složitost učiva o slovních druzích je dána právě tím, že druhy slov jsou vymezeny z hledisek tvarových, významových i syntaktických. I když se s podrobnější charakteristikou jednotlivých slovních druhů budeme seznamovat v dalších kapitolách, můžeme na základě dosavadních znalostí slovní druhy poznávat. Je vhodné si uvědomit algoritmus poznávání slovních druhů. Úkoly: 1/Seznamte se s algoritmem pro určování slovních druhů, např. na základě Didaktiky českého jazyka a slohu od Karla Svobody, SPN, Praha /Čím je slovo kolem v těchto větách? Uplatněte algoritmus. Šel kolem zahrady. Šel kolem. Najel kolem do vrat. 3/Ve SSČ najděte slovo a, pozorujte, jakým slovním druhem může být? Podobně si všimněte slov aby, ale, -li. 4/Určete slovní druhy. Zařaďte slova do skupin podle třídění v pojetí MČ. Která slova patří mezi základní slovní druhy, která mezi nezákladní slovní druhy? U nezákladních slovních druhů rozlište slova, která patří mezi tzv. nástavbové slovní druhy, a slova, která patří mezi tzv. nesamostatné slovní druhy. Letadlo. Nad naší chalupou letí letadlo, drž mu palec, Alenko, aby nespadlo. Vrní-vrčí, vrní-brouká... Chceš-li dolů k nám, přistaň, kde je naše louka, přistaň jenom tam; jako motýla tě chytí měkká tráva, vonné kvítí. (Fr. Hrubín) 5/Která slova označujeme jako jména (proč)? Která slova z ukázky jsou ohebná, která jsou neohebná? Na pasece. Kdo přeběhne první kládu, ten dostane míč, a ten vzadu a ten vzadu, musí z lesa pryč, a ten, kdo z té klády sletí, nesmí víckrát mezi děti. (Fr. Hrubín) 6/Uveďte všechny možnosti slovnědruhové příslušnosti následujících slov, jež nejsou vždy v základním tvaru:

8 kosí, mazal, při, vole, tři, okolo, prostřednictvím, tu, je, kopaná, škoda, jej, polep, viz, v oblasti, mezi, během, kol, vinou, žeň, vší, bujní, ano, jí, následkem, se, půlí, sluje, hledí, mela, žeň, jedem, míse, to, ono, lež, uprostřed, jak, ničí, mezi, odraz, odliv, na základě, již, poklop, jím, kopí, prima, dav, tuš, meče 7/Určete slovní druhy. Co víš o svém dědečkovi? Dědeček i oba dědečkovi bratři se zúčastnili první světové války. Děti si oblíbily Jiráskovy spisy, zvláště je zaujali Psohlavci. My jsme svoji babičku velice rozzlobili. Po schodech vystupoval stále výš. 8/Pozorujte slova víš (z 1. věty) a výš (z poslední věty). Jak takovým slovům říkáme? Liší se výslovností? 9/Určujte slovní druhy u vyznačených slov. Říká se někdy právem, že zdravý nemocnému nevěří. Je to zdravý člověk. Nemocnému strýčkovi jsme přinesli dárek. Přišli také strýčkovi přátelé. Tento právník se zabývá mezinárodním právem. Ráno návštěva odjela. U rybníka nás uvítalo krásné ráno. Přijď večer! Celý večer jsem strávil doma. Mně se tu velice líbí. Tu knihu číst nebudu. Ten člověk tam zůstal. Vedle mne sedí Karel Novák. Střelil vedle. Rána šla vedle terče. Když bude hezky, půjdeme ven. Když on nic neumí! Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá. Jak nás Brok spatřil, hnal se nám s radostným štěkotem naproti. On mi nic neudělal kvůli. Kvůli vám to rád udělám. V této oblasti se hadi nevyskytují. Pracoval v oblasti kultury. Na střeše seděli holubi. Na, vezmi si šálu! Myl se studenou vodou. Se mnou tam jít nechtěl. Byli jsme si jisti jejich pomocí. Pomocí zdviže zvládli cestu nahoru na věž i nemocní. l0/určete slovní druhy. Na návsi se páslo husí hejno. Několik husí se za námi rozběhlo. Zdraví lidé by měli o své zdraví pečovat. Slušný člověk své známé zdraví. Potkáš-li známého člověka, slušně ho pozdrav. Na tvůj pozdrav nečekám. Do kupé přistoupili další cestující. Lidé cestující bez zavazadel byli tehdy podezřelí. ll/užijte slov díky, mé, však, jak, takhle, mezi, bez, níž, škoda, uprostřed, je v různé slovnědruhové platnosti ve větách. l2/určete slovní druh u vyznačených slov. Měl na sobě khaki košili. Jestřáb kontra Hrdlička. Měl dokonalé alibi. Chová se nóbl. Sparta versus Motorlet. Nedostatek softwaru pro počítače. Co je těmto slovům společné z hlediska jejich původu?

9 Mluvnické kategorie Na lexikální význam (význam věcný) slovních druhů ohebných se váží mluvnické významy. Jde o významy, jimiž se liší od sebe jednotlivé tvary téhož ohebného slova, např. pán-0, pána; zpívám, zpívají. Gramatický význam je na rozdíl od lexikálního významu abstrakcí vyššího stupně, jeho obsahem jsou různé vztahy mezi slovy, vztahy na úrovni syntagmatu nebo na úrovni věty, např. význam mnohosti a jednotliviny, tedy číslo; významy rodu mužského, ženského a středního, tedy jmenný rod; vztahy mezi mluvčím, adresátem a nezúčastněnou osobou nebo věcí, tedy osoba, atd. Gramatický význam se neprojevuje izolovaně v jediném slově, nýbrž platí jako abstrakce pro celou třídu slov nebo pro celý slovní druh, ba i pro více slovních druhů společně (např. pád pro jména). Gramatický význam se vyjadřuje omezeným souborem určitých prostředků jazyka, a to závazně. Tento soubor prostředků se nazývá gramatická forma. Gramatický význam a gramatická forma tvoří dohromady gramatickou kategorii. Je to tedy jednota obecného kategoriálního významu a odpovídající gramatické formy (gramatických prostředků). Mluvíme-li např. o gramatické kategorii čísla, pak gramatický význam čísla (singularita i pluralita) je vyjadřován gramatickou formou čísla, tj. celým souborem koncovek singulárových i plurálových, a to jen tímto souborem, nikoli jinou další libovolnou koncovkou. Gramatické kategorie se vztahují k ohebným slovním druhům, proto se někdy označují jako kategorie morfologické. Gramatické kategorie jmenné Jde o kategorie jmenného rodu, čísla a pádu. Vztahují se k podstatným jménům, přídavným jménům, zájmenům a číslovkám, tedy ke jménům. Důležité je umět dokonale poznávat gramatické významy podstatných jmen, gramatické významy přídavných jmen odvozujeme od jmen podstatných, zájmena a číslovky nemohou vždy vyjádřit všechny mluvnické významy, např. zájmeno já je bezrodé, číslovka pět nemá rod (ani číslo). Lze dokonce říci, že jmenné kategorie jsou vlastní jen podst. jménům, ostatní jména je přejímají shodou od jmen podstatných. Kategorie rodu a čísla přísluší těm slovesným tvarům, které mají charakter přídavných jmen (příčestí minulé, příčestí trpné, přechodníky).

10 Rod (genus): Rod je tvaroslovný prostředek jmen, jehož výrazovou složkou je tvar jména. Gramatická kategorie rodu je záležitostí mluvnickou, gramatický rod se stal záležitostí formální (i když se vyvinul z rodu přirozeného). Formální znak rodu podst. jména je nejvíce patrný ve tvaru 1.p. č.j., proto se povědomí rodu připíná na tento tvar (zákl. tvar, tvar prostě pojmenovávací). Pokud ovšem pro některé formální vlastnosti tvaru 1.p. č.j. není možno jméno zařadit, přesouvá se pozornost na tvar 2.p. č.j., příp. na jiné pády. Podst. jm. děvče je rodu středního; děvče, děvčete, děvčata. Rozlišujeme rod mužský (maskulinum), rod ženský (femininum), rod střední (neutrum). V češtině je součástí rodového principu i mluvnický význam životnosti, který se ale uplatňuje výhradně uvnitř r. mužského s odlišnostmi v soustavě koncovek (např. u životných se shoduje 2. a 4. sg. pána, u neživotných je totožný 1. a 4. sg. hrad ). I kategorie životnosti je v mluvnici záležitostí formy. Je nutno si uvědomit, že v mluvnici nezáleží na tom, zda je něco skutečně živé; slova dobytek, lid, národ jsou rodu mužského neživotného (maskulinum inanimatum), skloňují se podle vzoru hrad; slovo sněhulák je rodu mužského životného (maskulinum animatum), skloňuje se podle vzoru pán. U nesklonných jmen je ukazatelem rodu pouze shoda, např. hotelové menu, stř. rod. Poznámky: 1.U některých podst. jmen je kolísání v rodě, např. rez (r.m. nebo r. ž.), rukojmí (r.m. nebo r.s.), hřídel (r.m. nebo r.ž.). 2.Vzácná jsou substantiva s dvojím rodem. Mají stejnou podobu pro označení osoby mužské i ženské, ale liší se ve skloňování podle přirozeného rodu (choť - s chotěm, s chotí. Stáňa - Stáně, Stáňovi). Někdy je považujeme za dvě různá slova. 3.Ojediněle je jiný rod v sg. a jiný v pl., např. dítě, oko, ucho (r. s.) - děti, oči, uši (r.ž.). 4.Do tří rodů řadíme jména v množném čísle podle příslušnosti k určitému paradigmatu, např. dveře - dveří - dveřmi (r. ž.), kamna - kamen - kamnům - kamny (r.stř., vzor město). Úkoly: 1/Určete mluvnický rod u vyznačených jmen (u r.m. i životnost). Měla vlasy tmavé jako havran. Děvče dostalo zánět středního ucha. Náš Stáňa je velký divoch. Pastevci vyháněli dobytek. Matka nesla v náručí dítě. Děti sledovaly film rozzářenýma očima. V náruči dítě klidně spí. Papíroví draci se vznášeli ve větru. Matka pečuje o svá dítka. Hmyz mu znepříjemňoval pobyt u vody. Luka se třpytila krůpějemi rosy.

11 Němci vedli s Čechy urputný boj, ale vládu nad Čechami tehdy nezískali. V Jiráskových dramatech jsou zachycena nejslavnější období našich dějin. Ty okapy jsou prožrané rzí. V teplém klimatu jižních zemí se daří pomerančům. Nechtěl opustit svůj lid. Podezřelý marně sháněl alibi. Lidem se často zdají hezké sny. Chtěl jít se svým lidem. Obtížnější případy konfrontujte s platným vydáním Pravidel českého pravopisu (školní vydání), případně se Slovníkem spisovné češtiny. 2/Určete rod u následujících substantiv. Při práci využijte SSČ, platné vydání P: rukojmí, hřídel, kyčel, choť, šindel, příčel, píštěl, rez, kánoe, prestiž, snídaně, snídaní, Zdena, neposeda, září, ozim, nestyda 3/Zopakujte si pravidla o shodě přísudku s podmětem. Které koncovky mají v 1.p.pl. jména rodu mužského životného, které jména r.m. neživotného? Uvědomte si výjimky. 4/Užijte ve větách jako podmětu následující substantiva, pozorujte shodu přísudku (v min. čase) a odůvodněte ji: koráli-korály,-e; beránci-beránky; ukazatelé-ukazatele; oči, uši, děti; dny-dni-dnové; hroby-hrobové; rodiče, lidičky, koně 5/Vysvětlete, proč u podstatných jmen rodu ženského a středního neurčujeme životnost jako mluvnickou subkategorii rodu. 6/Na základě práce L. Pokorného Gramatické kategorie (PF v Českých Budějovicích, 1983) pojednejte o vzniku subkategorie životnosti u podstatných jmen rodu mužského. 7/Určete mluvnický rod u následujících jmen: mluvidla, bradla, útroby, varhany (srovnejte: P, SSČ, SSJČ), housle, nůžky, činely, brýle, akta, dršťky, povidla, Čechy, Budějovice (SSČ), Hradčany, Kukleny, Vánoce, Velikonoce, kleště, játra, žně Číslo (numerus): Mluvnický prostředek čísla je založen na protikladu jednosti - mnohosti. Číslo jednotné (singulár) označuje jednost předmětu pojmenovávaného jménem; číslo množné (plurál) označuje mnohost předmětů. Tvary, které vyjadřují pády, vyjadřují také číslo. Tvary slov nutno posuzovat v kontextu (tvar ženy může být 2. sg., 1., 4., 5.pl.). Dodnes zůstaly ve spisovné češtině zbytky po starém čísle dvojném (duál), mají však význam čísla množného (např. ruce, rukou, rukama). Gramatické číslo neodráží vždy skutečnou jednost nebo skutečnou mnohost. Některá podstatná jména mají jen číslo jednotné (singularia tantum). Jde o: 1/ vlastní jména osob (Kosmas), zeměpisná jména (Praha), vlastní jména neživ. věcí (Večernice); 2/ jména látková

12 označující skutečnosti nerozčleněné nebo souvislé (rýže, voda, máslo); 3/ abstrakta pojmenovávající vlastnosti, činnosti, duševní schopnosti a stavy mysli (rozum, bystrost); 4/ jména hromadná označující množství jako ucelenou jednost (žactvo, rostlinstvo). Ve zvláštních případech zde může být i č.mn. (dvě vody). Pomnožná jména (pluralia tantum) mají jen tvary čísla množného, a to i tehdy, když označují jeden předmět nebo jev. Jimi se označují např. části těla (plíce, záda); nemoci (příušnice); nástroje skládající se z několika částí (housle, kleště, nůžky); oděvy (kalhoty, tepláky); časové pojmy (prázdniny); činnosti (námluvy, žně); vlastní jména místní (Čechy, Budějovice). Mohou označovat i soubor jednotlivin (mluvidla). Pomnožná jména tvoří sg. pouze ve zvláštních případech: pravá plíce (lékařsky), levá kalhota (krejčovsky). I mluvnické číslo je tedy záležitostí formy; číslo je jednotné a množné. Pozorujte hesla hlasivky, mluvidla, žně ve SSČ a ve SSJČ. Prostudujte si ve SSČ kapitolu Gramatická (tvaroslovná a slovnědruhová) charakteristika heslových slov. Poznámky: 1.U nesklonných jmen je shoda jediným měřítkem pro určení čísla (bohaté menu - bohatá menu). 2.Pouze v ojedinělých případech se jednotné a množné číslo rozlišuje různými podobami jmen (člověk - lidé), nebo může být u každého z čísel různý rod: dítě - děti, oko - oči. 3.Zbytky dvojného čísla (duálových tvarů) se nejúplněji zachovaly u číslovek dva, oba, dvě, obě. Číslovka sto má ve spojení s číslovkou dvě tvar duálový: dvě stě (ale tři sta!). Duálové tvary jsou typické u jmen částí těla, které máme po dvou: oči, uši, ruce, nohy (i u zdrobnělin: ručičkama, nožičkama, očkama); ramena, kolena, prsa mají tyto tvary dosud ve 2. a 6.p. (na kolenou, na ramenou, z prsou, na prsou). V jiných významech mají tato podstatná jména pravidelné plurálové tvary (v ramenech jeřábu). POZOR! Přídavná jména, zájmena a číslovky mají v 7. pádě -ma, vztahují-li se k substantivu v duálovém tvaru, např. mezi oslíma ušima, svýma vlastníma rukama, čtyřma očima. 4.Kategorie čísla je vlastní jménům i slovesům. U podstatných jmen je kategorie čísla nezávislá. Přídavná jména, rodová zájmena, číslovky ve tvaru přídavných jmen, příčestí a přechodníky sloves nabývají čísla shodou s podstatnými jmény: vysoká škola - vysoké školy,

13 tato zkouška - tyto zkoušky, druhý ročník - druhé ročníky, číslo (je) zapsáno - čísla (jsou) zapsána. Úkoly: 1/Určete číslo u vyznačených slov. Pyšnila se jejich přátelstvím. Každé dítě dostalo po jablíčku. Horská pole byla samý kámen. Malá ručička ukazuje tři hodiny. Žactvo naší školy se podrobilo očkování. V kamnech se topí uhlím i dřívím, v kotli však topíme plynem. Skotu se nejlépe daří na horách. Obrátil se k mládeži. Po skončení školního roku se rozejdeme do různých zaměstnání. Našla jsem doma krabici plnou kostek mýdla. Připravila pomazánku z kvasnic. Moje sestry bydlely v Kaplici. Do žní musí být sklizeno seno. Do Českých Budějovic vede přímá vlaková linka z Prahy. Jedny dveře byly totiž zazděny. Při praní musela použít zbytku mýdel. Děvče míchá povidla. Vyšla nová Pravidla českého pravopisu. Nohama už dávno neokopává kamení na cestě do školy. Vůní se naplnilo celé kupé. Ze stavení vycházelo mnoho libých vůní. Pozn.: Lze určit zcela jednoznačně číslo u slova stavení v poslední větě? 2/Vyberte podstatná jména pomnožná, hromadná, látková: stromoví, chudina, lidstvo, sáňky, varhany, vesnice, rolnictvo, mouka, dveře, ústa, paže, zrní, Čechy, květy, narozeniny, kamení, stavení, mléko, mládež 3/Určete číslo následujících podstatných jmen: akce, akta, alibi, árie, beztíže, brda, boule, brouzdaliště, česna, číslice, dementi, demarše, depa, derby, dna, dýně, fakt, garde, havěť, hoboje, chrastí, jedlí, jeviště, kamení, kamna, kanavy, kdoule, kóje, koryfeje, kopí, labutí, lsti, lip, loukotě, máry, měřice Při řešení zvažte všechny možnosti. Použijte SSČ, P. Pád: Pád jména je výrazový prostředek vyjadřující funkční zapojení jména ve větě. Mimo systém pádových funkcí stojí 5. pád, který se nespojuje s jinými slovy jako větný člen. Pády jsou tvarové obměny jména, které vyjadřují různé významové souvislosti a mluvnické vztahy jména k jiným slovům ve větě. Pádů je sedm, latinskou terminologií se nazývají: nominativ, genitiv, dativ, akuzativ, vokativ, lokál, instrumentál. Čeština má dva soubory po 7 pádech pro obojí číslo. Jednotlivé skloňovací vzory se od sebe odlišují podobou koncovky alespoň v jednom pádovém tvaru. V češtině existuje tvarová homonymie, v rámci jednoho vzoru patří jedna koncovka několika pádům (u vzoru kost jsou v sg. jen tři koncovky: kost 2x, kosti 4x, kostí 1x, u vzoru

14 stavení je 14 pádů obsazeno 4 koncovkami: stavení, stavením, staveních, staveními. Homonymita koncovek v rámci jednoho slova se vyrovnává kontextem: bydlet v pěkném stavení, přijít k cizímu stavení... Jádrem výrazové struktury pádu je pádová koncovka (tedy pádový tvar), funkční pozice jména v gramatických větných vzorcích, případně předložka. Všechny pády kromě 1. a 5. se vyskytují také ve spojení s předložkami (pády předložkové), 6.p. je pouze předložkový, ostatní mohou být i pády prostými (bezpředložkovými), např. cesta bez světla, cesta světla (2.sg.). Vytvořte si algoritmus pro určování pádu. V obtížnějších případech je vhodné použít metody substituce (např. Schůze trvala celý den. - Schůze trvala celou hodinu.) Úkoly: 1/Určete pád všech jmen (podstatných jmen, přídavných jmen, zájmen i číslovek): Frčeli rychle po silnici, jen se za nimi prášilo. Mikeš uměl dobře držet rovnováhu. Prosím vás, děti, kocour! Každý z vás snad někdy viděl kocoura, jak jde po uzounké kládě! Copak Mikeš, ale Pašík byl trdlo tvrdohlavé! Držel se Mikeše jako klíště. A když Mikeš na jednu babičku zatroubil, aby se jim vyhnula, Pašík ztratil po úleku rovnováhu a spadl do škarpy. (J. Lada) 2/Určete pád vyznačených jmen: Květiny zaléval bratr. Zeptám se na to otce. Pane správce, proveďte nás zámkem. Mirek se bránil útoku dravce. Za lesy se v tu chvíli ozvalo štěkání psů. Při sázení stromků se musí dbát na jejich vzájemnou vzdálenost. Šel cestou zarostlou travou. Zvědavé oči kovářových synů se leskly dychtivostí. Pojedu do nemocnice k převazu. Slovo synek je ve větě holý podmět. Můj bratr je bytem v Brně. Rybník objevil kamarád až po dlouhém putování lesy v okolí vesnice. Říká se o něm, že je jako za groš kudla. Šli ruku v ruce. Konce té hře nebylo. Výlet trval celý den, ale zážitků bylo na rok. Bude to asi metr dlouhé. Jako politik šel s lidem. Svým lidem rád pomáhal. Celý den se ani nezastavil. Co do podoby je celý strýček. Četli jsme jako raněni vyhlášku z konce září. Obvaziště bylo v osadě Vojslavice. Vezmi s sebou brusle. Ta hanba! Té muziky! Keř byl samý květ. Chodil k nám každý den. Pro šaty si přijdu v úterý. Učil se plavat prsa. Z rákosí se ozývalo klapání ptačích zobáků. 3/Určete všechny pády, které odpovídají uvedeným tvarům jmen: prodavači, programování, chyby, hýřením, sladu, původce, střediska, země, prací, židlí, obruče, spreje, stání, nohou, očima, kopí, nebozezu, dobytek, stupně, růží, slovosledu, úhoři, údobí, vdovci

15 4/Na základě práce L. Pokorného Gramatické kategorie (PF v Českých Budějovicích 1983) zpracujte přehledně, jaké funkce mají ve větě jednotlivé pády. Případně použijte jiné odborné literatury. 5/Jakými větnými členy mohou být jména v jednotlivých pádech? Vysvětlete zvláštní postavení vokativu. 6/Seznamte s v platných Pravidlech českého pravopisu s kapitolou o shodě přísudku s podmětem podle smyslu. 7/U vyznačených slov určete všechny gramatické významy (u r. m. i životnost): Co víš o svém dědečkovi? Dědeček i oba dědečkovi bratři se zúčastnili první světové války. Koupil jsem odpuzovač hmyzu. Děti si oblíbily Jiráskovy spisy, nejraději četly Psohlavce. Moji rodiče odjeli do Břeclavi. Sídlo českých vládců se přeneslo z Vyšehradu na Hradčany. Starověké chrámy se pyšnily bohatým sloupovím. Jedli knedlíky s povidly. Co znamená slovo brav? Každá žena vyplela po řádku řepy. Na své řádce jsem žádný plevel nenašel. S malým odbytem zboží klesala podílníkům mzda. Spadl z vysokých bradel. Tepláky nejsou pro závodníka nejlepším oblečením. Toho rámusu! Taková hudba! Byl považován za básníka svého lidu. Na umělcových houslích se usadila vrstva prachu. Biologové zkoumají škodlivý hmyz. Vědci byl vyvinut nový odpuzovač hmyzu. Ve zbrojnici jsou meče prožrané rzí. Kvůli rezu musel koupit odrezovač. Bratr odeslal dopis. Za vraty seděl pes. V ústech cítil trpkou příchuť rybí žluči. Čechami vedly solné stezky. Chovatelé mluvili o skotu i o drůbeži. Básníkův život prý visí na vlásku. Cihlovou zeď poškodily vyvrácené kaštany. Ta lať bude asi metr dlouhá. Hanka je veselé děvče. V Čechách tehdy vládla knížata z rodu Přemyslovců. U silnice leželo kamení. Ulice byla dlážděna kamenem. Sestra klopýtala přes kameny. Gramatické významy sloves Postavení slovesa v morfologickém systému češtiny souvisí s jeho centrálním postavením ve větě. U sloves rozlišujeme tyto gramatické významy: osobu, číslo, čas, způsob, slovesný rod a vid. U příčestí a přechodníků figuruje i jmenný rod - nesl, nesla, neslo..., nesa, nesouc. Komunikativní kategorie osoby s číslem, způsobu a času se projevují jen v tzv. určitých tvarech sloves (verbum finitum, VF) se syntaktickou funkcí přísudku (predikátu), proto se označují jako kategorie predikační. Strukturní kategorie slovesného rodu a pomezní kategorie

16 vidu jsou vlastní všem tvarům sloves (jsou charakteristické pro sloveso jako slovní druh), proto se označují jako slovesné kategorie ve vlastním smyslu. Osoba: Kategorií osoby se vyjadřuje, zda je podmětem věty mluvčí (1. os.), posluchač (2. os.), jiná osoba nebo něco jiného (3. os.). Osoba je trojí v čísle jednotném a množném (nesu, neseš, nese; neseme, nesete, nesou), 1. a 2. os. sg. a pl. je spojitelná jen s odpovídajícími osobními zájmeny, 3. os. s názvy osob i neosob. Některá slovesa nevyjadřují všechny tři osoby, neboť vyjadřují děj sám bez zřetele k nějakému subjektu děje (podmětu), který by mohl být mluvčím nebo adresátem. Mají sice tvar 3.os.sg., ale smyslem jsou to slovesa neosobní (impersonalia). Vyjadřují: 1/ projevy živelných sil: sněží, hřmí, 2/ stavy a procesy lidského organizmu: zebe mě, chutná mi, 3/ stavy psychické: stýská se mi.@body = Tato slovesa nevyjadřují, že podmětem je 3. osoba. Formálně lze ovšem vytvořit i jiné tvary, např. v názvu románu Sněžím. Číslo: Určité tvary jsou v čísle jednotném (sg.) nebo množném (pl.). Číslo u slovesa má jinou povahu než u jmen. Množné číslo nevyjadřuje více dějů, ale skutečnost, že nositel děje je v množném čísle. (Tvary 1. a 2. os. pl. mají navíc význam soubornosti: říkáme = já + (druhý, druzí), říkáte = ty + (druhý, druzí). Mluvnické číslo je velmi těsně spjato s mluvnickou osobou. To se projevuje i v některých zvláštnostech užití slovesných tvarů: 1.Vykání, druhá osoba pl. vyjadřuje adresáta jednoho. V tom případě je ve všech složených tvarech pomocné sloveso v množném čísle, avšak příčestí činné i trpné jsou v č. jednotném (Volal jste nás, pane Nováku!). 2.Onikání (ve starším jazyce), kdy se při oslovení jedné osoby užívalo tvaru 3.os.č.mn. (Co na to říkají, pane Nováku!). 3.Onkání (ve starším jazyce; v kladném i záporném postoji k oslovenému), kdy se 2. osoba sg. vyjadřovala 3.os.sg. (Šel sem, Pepíku!). 4.K posunu v čísle dochází v 1. osobě a projevuje se to i na tvaru příčestí. Při plurálu majestatiku (pl. svrchovanosti) a plurálu modestiae (skromnosti, autorské skromnosti) se tvar 1. os. sg. nahradí 1. os. pl. (My, Zikmund, z boží milosti král český, vzkazujeme... - Jak jsme již uvedli v předešlé kapitole, je naším cílem osvětlit...). Úkoly: 1/Určete osobu a číslo u sloves.

17 Bratr odešel domů. My, Karel Čtvrtý, udělujeme milost. Anno, šla se projít. Vezmi mě s sebou. Vzali byste mne s sebou? Pane Nováku, vezměte si s sebou doklady. Nejste tak zdráv, pane Nováku, abyste mohl běžet závod. Podél silnice se táhlo husté křoví. Prázdniny rychle uplynuly. Popletli to, pane Nováku! Vraťte se zdrávi. Národ postavil pomník hrdinům. Zvítězili jsme nad nepřítelem. 2/Vysvětlete, co je to tykání, vykání, onikání, onkání, plurál majestaticus, plurál autorský. Popište, kde dochází k posunu v čísle, kde v osobě i čísle. Uveďte příklady. Čas: Sloveso svými určitými tvary vyjadřuje, v které době se děj uskutečňuje. Čas určujeme podle skutečné doby projevu ze stanoviska mluvčího. Podle toho rozeznáváme čas přítomný (prézens), minulý (préteritum) a budoucí (futurum). Během historického vývoje se časové formy v češtině zjednodušily na čas objektivní: přítomnost, minulost, budoucnost. Nemáme dnes speciální formy pro poměrné časy (souslednost časovou), jak je známe z latiny, francouzštiny, angličtiny, němčiny. Zdánlivou jednoduchost kategorie času do značné míry rozšiřuje funkce vidu. Přítomný čas vyjadřuje děj, který je současný s projevem, který trvá za projevu. Přítomný čas vyjadřují přítomné (prézentní) tvary slovesa, jsou to systémové jednoduché tvary (např. zpívám, zpíváš). Gramatická kategorie času se tu kříží s gramatickou kategorií vidu. Tvary přítomné vyjadřují přítomný čas sloves nedokonavých (slovesa dokonavá přítomný čas nemají, viz dále). Minulý čas vyjadřuje děj, který proběhl před dobou projevu. Tvoří se u všech sloves tvary složenými z příčestí činného a z přítomných tvarů pomocného slovesa být (chválil jsem, chválil jsi, chválil...) Pozn.: Zvláštní pozornost je třeba věnovat tvarům 3.os.č.j. i mn., např. (on) chválil, (oni) chválili. I zde jde o tvary složené, i když se v současné češtině tato forma chová jako nesložená. Ve starší češtině se užívalo pomocného slovesa i v těchto tvarech: Vstalť jest této chvíle. Šel jest Pánbůh, šel do ráje. Viz i v písni: Ten suchdolský rybník, ten je hluboký, letěly jsou přes něj husy divoký. Tvrzení některých příruček, že 3. os. min. času je tvořena příčestím minulým, je značně nepřesné, příč. minulé (činné) je tvar neurčitý.

18 Ve 2. os. č. j. bývá někdy místo tvaru jsi pouhé -s, které se připojuje k zájmenům osobním, k některým spojovacím výrazům nebo i k tvaru významového slovesa. (Tys to pochválil. Koupil sis to? Už ses přesvědčil. Jsme rádi, žes přišel. Kams to položil? Odpověděls dobře.) Budoucí čas vyjadřuje děj, který nastane až po projevu. U nedokonavých sloves se vyjadřuje budoucí čas tvary složenými z infinitivu významového slovesa a z tvarů budoucího času slovesa být (např. budu chválit, budeš chválit...). U dokonavých sloves se vyjadřuje budoucí čas přítomnými tvary (zavolám, zavoláš..., pochválím). Slovesa dokonavá nemají přítomný čas, ale mohou tvořit jednoduché prézentní tvary. U některých sloves nedokonavých převážně s významem pohybu, někdy i stavu se budoucí čas vyjadřuje tvarem jednoduchým s předponou po- (povezu, ponesu, poběžím, pojedu, poletí, poženu, potáhnu, půjdu). Předpona po- zde nemá význam lexikální, ale pouze gramatický (nemění vid, ani lexikální význam slova). Vedle jednoduchých tvarů je někde možno vyjádřit budoucí čas i tvary složenými (ponesu - budu nést, povedu - budu vést, porostu - budu růst). Slovesné časy se úzce váží na významy vidové a lze je určovat jen v souvislosti s významy kategorie vidu. Slovesa nedokonavá vyjadřují svými tvary všechny tři časy (volám, volal jsem, budu volat), slovesa dokonavá jen čas minulý a budoucí (přinesl jsem, přinesu). Pojem času v jazyce se liší jak od filozoficko-fyzikálního času, tak od objektivního času kalendářního. Jazykový čas je vázán na jazykový projev (promluvu) mluvčího. Má svůj výchozí bod a zároveň osu v přítomnosti, která se kryje s okamžikem promluvy. Přítomného času lze užít i při vyjadřování dějů minulých (prézens historický) a budoucích, můžeme jím vyjádřit i děje trvale platné (prézens gnómický). Pro vyjádření dějů současných a předčasných s hlavním dějem užíváme přechodníků (tvarů neurčitých), viz dále. Úkoly: 1/Vysvětlete na základě přednášky nebo odborné literatury, co je to prézens historický a prézens gnómický. Uveďte příklady na využití času přítomného při vyjádření budoucnosti. 2/Vysvětlete, které časy určujeme u sloves nedokonavých, které u sloves dokonavých. 3/Určete osobu, číslo a čas u sloves. Nastává opět noc, den se schýlil a je čas klekání. Však vím, že Obořiště vyhořelo. Řkouc to, zve selka Markétu do světnice. Rozpačitý sedlák vyšel na zápraží a očekává, že slečna usne. Potom se sedlák vrátí a ulehne při komínu. Druhý den se Markéta probudila, když svítalo. Na stole byla připravena její snídaně. Upila něco mléka, ulomila kousek z krajíce,

19 zakoušejíc stud, jenž nás přepadá, když prosíme. Hospodář již vyšel po své práci a Markéta nemohla poděkovati leč selce. Jak s ní mluví? Mluví jako malé děvčátko. Ale ta, které děkuje, jí přeuctivě odpovídá a prokazuje jí čest málem vévodskou. Kdož ví? Snad se jí trošičku posmívá. (Vlad. Vančura) 4/Tvořte budoucí čas od sloves jet, nést, běžet, letět, hnát, táhnout, jít, vléct. Řešení si ověřte ve SSČ. U kterých sloves je dvojí možnost tvoření bud. času? 5/Jakou skutečnost vyjadřuje přítomný čas v těchto větách? Starému hraběti svázali ruce. Stál opodál svého syna, který překládá zbraň z pravice do levice a hledá tiché slůvko usmíření. (V. Vančura.) Čtyři na druhou je šestnáct. Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá. Dobře čte a počítá. Zítra jedu do Prahy. Slovesný způsob (modus): Gramatická kategorie způsobu vyjadřuje subjektivní stanovisko mluvčího k platnosti děje ve výpovědi. MČ 2 (s.166): Slovesný způsob (modus) je gramatický výrazový prostředek s modální funkcí. Jeho význam se tedy týká způsobu vztahu slovesného děje (tj. slovesem vyjadřovaného dějového nebo nedějového významu) ke skutečnosti. V odstínech tedy možno vyjádřit jistotu, nejistotu, možnost, určitou míru... Slovesa zvláštními tvary vyjadřují trojí způsob: oznamovací (indikativ), rozkazovací (imperativ), podmiňovací (kondicionál). MČ 2 (s. 166): U tří tradičně rozlišovaných druhů morfologického modu (indikativ, kondicionál, imperativ) se konstatuje tato funkční sémantika: funkce indikativu spočívá v pouhém konstatování, že slovesný význam (děj) je (byl, bude) realizován. Základní funkci kondicionálu je možno označit dosti obecně jako hypotetičnost, funkci imperativu jako apelovost. Oznamovací způsob vyjadřuje děj, který se /ne/uskutečnil, /ne/uskutečňuje nebo /ne/uskuteční. Slovesa v oznamovacím způsobu mohou tedy být v čase minulém, přítomném nebo budoucím (čtu..., četl jsem..., budu číst...). Rozkazovací způsob vyjadřuje rozkaz, výzvu, přání (tedy děj, který má podle vůle mluvčího uskutečnit někdo jiný, tedy adresát), podmět je sice předpokládaným vykonavatelem děje, ale vlastní impluz vychází od mluvčího. Rozkazovací způsob má vlastní jednoduché tvary jen pro 2. os. č. j. a mn. a pro 1. os. č. mn. (ta zahrnuje i mluvčího): čti, čtěte, čtěme. U tvarů způsobu rozkazovacího neurčujeme čas.

20 Pozn: V jiných osobách se rozkaz nebo přání vyjadřují tvary způsobu oznamovacího uvedenými částicemi ať, nechť, kéž. (Ať se vrátí! Nechť odejde! Kéž přijde!.) Důrazný rozkaz se vyjadřuje i tvary oznamovacího způsobu (Mlčíš! Budeš mlčet!), tvary podmiň. zp. (Mlčel bys!) a infinitivem (Mlčet!). Rozkazovacím způsobem je možno vyjádřit i prosbu (Odpusť!), výzvu (Otoč klikou!). Zmírněné přání nebo výzva se vyjadřují kondicionálem (Koupil bys mi knihu? Nepůjčil bys mi sešit?). Podmiňovací způsob vyjadřuje děj možný, podmíněný. Rozlišujeme podmiňovací způsob přítomný (volal bych, byl bych volán) a podmiňovací způsob minulý (byl bych volal, býval bych volal, byl bych býval volal, byl bych býval volán). U tvarů způsobu podmiňovacího neurčujeme čas; dodržujeme terminologii podmiňovací způsob přítomný (kondicionál prézentu), podmiňovací způsob minulý (kondicionál préterita). Kondicionálu se užívá někdy ve funkci zdvořilostní místo obvyklého způsobu oznamovacího (často v ustálených obratech s významem přání, upozornění), např. Chtěl bych vás upozornit... Prosil bych kávu. Vyjadřuje přání (Jedl bych.), rozpaky (Koho bych se zeptal?), skromné mínění (Radil bych něco jiného.), nejistotu (Bylo by to možné?). Pozn. Kondicionál minulý je v současném mluveném jazyce nahrazován kondicionálem přítomným. Není žádný způsob tázací. V tázacích větách je způsob oznamovací (Kam jdeš?) nebo podmiňovací (Kam bys šel?). Úkoly: 1/Vyhledejte v uvedených větách slovesa a určete jejich způsob, dále určete osobu a číslo. U tvarů způsobu oznamovacího určete dále čas. Všechny jabloně na naší zahradě rozkvetly jakoby naráz. Přijďte k nám dnes večer na návštěvu. Rád bych šel zítra do divadla. Budou tam pozváni i moji spolužáci. Dávej ve škole dobrý pozor! Málem bychom tomu ani nevěřili. Na letišti jsme byli přivítáni velmi srdečně. Přineste mi kávu. Přinesl byste mi kávu? Přeji si, aby vše dobře skončilo. Kdo ti to povídal? Nezapomeňte na mne. Kdo by ti to povídal? Půjč mi laskavě pero. Draci se pouštějí na podzim. Kdybych to věděl, byl bych přišel. Udělejme si v tom pořádek! Půjdeš tam s námi? O tom jsem vám už jistě vypravoval. 2/Určete slovesný způsob v těchto větách tázacích. Dále určete osobu a případně čas, kde je to možné.

21 S tím byste se chtěli spokojit? Kdo se vrátil tak pozdě? Kdo by se vracel tak pozdě? Přinesl jsi mi ty knihy? Přinesl bys mi ty knihy? Nechtěli byste mi pomoci? Půjdeme večer do divadla? Mohl bys nám tam večer koupit vstupenky? 3/Všimněte si, jak jsou v následujících větách vyjádřeny rozkazy, zákazy a přání. U určitých slovesných tvarů určete způsob, kde je to možné, určete i čas. Mlč! -Kdybys mlčel! -Mlčíš! -Mlčet! -Mlčení! -Budeš mlčet! -Ticho! -Pst! -Neklepejte! - Neklepat! -Pomoz mi! -Pomohl bys mi? -Mohl bys mi pomoci? -Kéž bys mi pomohl! -Číst! - Čti /čtěte/. -Můžeš /můžete/ číst. -Tak bych četl! -Ať čte /čtou/! -Kéž čte /čtou/! Slovesný rod (genus verbi): Slovesný rod je dán poměrem mezi původcem děje a mluvnickým podmětem. Je-li původce děje vyjádřen podmětem, jde o rod činný (aktivum), např. Řidič řídí vozidlo. Není-li původce děje podmětem, jde o rod trpný (pasivum), např. Vozidlo je řízeno řidičem. Děj tedy koná někdo jiný než podmět. - Dopis je psán. - Okna se myjí. Pozn.: Trpný rod neznamená trpění, rod trpný je i ve větě Jsem chválen. Termíny rod slovesný a rod jmenný spolu nesouvisí. Rod trpný se vyjadřuje dvojími tvary: pasivem složeným (byl potrestán) a pasivem zvratným (přestupek se trestá). Pozn.: Se považujeme v pasivních tvarech za volný morfém: Určitý tvar slovesný složený z tvaru 3. os. sg. a pl. a volného morfému se - tradičním termínem zvratné (reflexivní) pasivum; např. Dům se staví. Vypráví se o tom. Šlo se tam dlouho. Příznačné pro tuto formu je úplné vyloučení agentu. (MČ 2, s.172) Ve větách s přísudkovým slovesem v rodě trpném se přesouvá pozornost z konatele (agens) na cíl děje (patiens). Konatel se buď nevyjadřuje vůbec (u zvratného pasiva: Smetanova Libuše se hrála při otevření Národního divadla.), nebo bývá vyjádřen příslovečným určením původce děje (u opisného pasiva: Nová vlast byla vším lidem nazvána jménem vojvodovým.). Obojí rod tvoří zpravidla slovesa předmětová, a to především slovesa předmětová přechodná (mají vazbu se 4. p.), u nichž cíl děje přechází do postavení podmětu. V tomto případě jde o tzv. pasivum osobní (Dopis byl napsán. Poslanec byl zvolen. - Věty jsou dvojčlenné). Je to pasivum s podmětem, ale bez agentu (Film je natáčen. Film se natáčí). U sloves nepřechodných je pasivum neosobní (Bylo diskutováno o všech možnostech. Diskutovalo se o všech možnostech. - Věta jednočlenná.) Je to pasivum bez podmětu.

22 Pozn.: 1.Slovesa bezpředmětová, mající v aktivu jen podmět, jímž je označen agens (Časně jsme vstávali a chodili na dlouhé procházky.), mají pasivum neosobní, a to zvratné: Časně se vstávalo a chodilo se na dlouhé procházky. 2.Některá slovesa netvoří trpný rod. Jsou to: a/ slovesa bezpředmětová označující vznik, průběh a zánik existence: vznikat, propukat, vypukat, uplynout... b/ slovesa neosobní - prší, mrzne, zebe mě, chutná mi, c/ slovesa být a mít (v majetku) a modální slovesa smět, moci, muset, mít (povinnost), chtít. 3.Při užití pasiva zvratného je omezujícím činitelem věcný význam podmětu věty. Trpnost totiž konkuruje se zvratností. Je rozdíl: Okna se myjí. Děti se myjí samy. Zvratnou podobu chápeme jako pasivum jen v těch případech, kdy ji můžeme beze změny významu nahradit pasivem opisným. Ovce se stříhají. - Ovce jsou stříhány. Vyhýbáme se dvojznačnosti, např.: Zákazník se šidí. - Poddůstojníci se propouštěli do zálohy. Úkoly: 1/Převeďte následující věty do trpného rodu. Posuďte vhodnost užití pasiva opisného a pasiva zvratného Zítra hrají Čapkovu Matku. Nemocného poslali na odborné vyšetření do nemocnice. V naší dílně vyrábíme dřevěné hračky. Učitel chválí žáka. Soused opravil plot školy. Dnes knihy nepůjčujeme. Vyprávěli o prázdninách. Rolníci kosili polehlé obilí. Vyzvali nás k účasti na oslavách výročí školy. Diváci upnuli pozornost na děj hry. 2/Užijte vhodně trpného rodu. Dnes /pořádat/ školní filmové představení. Na okraji města /stavět/ mnoho nových domů. Náš dům /postavit-min.čas/ před pěti lety. Včera /uzavřít-min.čas/ důležitá dohoda. V naší jídelně /vařit/ velmi chutná jídla. Poštovní zásilky /doručovat/ denně. Telegram /doručit/ ihned. Žák /přistihnout/ při nepozornosti. Vedoucím podniku /jmenovat/ Karel Novák. V neděli a ve svátky /neprodávat/. Pachatel /odsoudit-min.čas/ k trestu odnětí svobody. 3/Změňte aktivum v pasivum. Věty podle potřeby přestylizujte. Hráči naladili své nástroje. Už jsi osladil čaj? Soud obžalovaného zprostil viny. Jizvy mu zbrázdily a zohyzdily tvář. Přemohla jej únava. Po zapracování nás přeřadili na jinou práci. Pro kuřáky vyhradili zvláštní prostor. Stáli, jako by je přimrazil. Před použitím barvu přeceďte. 4/Vysvětlete, proč je v některých větách užito pasiva zvratného a v jiných pasiva opisného.

23 - Častým přehráváním se gramofonová deska poškozuje. - Gramofonová deska byla poškozena mechanicky. - Zásoby potravin v samoobsluze se doplňují každé ráno. - Sbírka pohlednic byla doplněna o další exempláře. - Včera se na zkoušce procvičovaly starší skladby. - Na program koncertu byly zařazeny skladby starších českých mistrů. - Na konci prázdnin se kupují školní potřeby. - Talíř, který visí nad křeslem, byl koupen v malém krámku v Buchaře. 5/Zpracujte referát k problematice zvratného pasiva podle MČ II s Posuďte z tohoto pohledu věty: Děti se koupou v moři. Nemluvňata se koupou jednou denně. Zabil se z nešťastné lásky. Zabil se pádem ze střechy. Zabila se husa a hodovalo se každý den. Jakého původu je volný morfém se? 6/Pro hlubší poznání problematiky slov. rodu si prostudujte kapitolu Příznakové morfologické prostředky slovesného rodu v MČ II, s Z tohoto pohledu posuďte věty: Doprava v naší ulici byla dnes přerušena. Doprava v naší ulici je už dva dny přerušena. 7/Ukažte, jak dochází při vyjádření pomocí pasiva k potlačování agentu. Užijte příkladů z MČ II s Vyhledejte podobné případy (např. v denním tisku). Vid: Vid je gramatická kategorie, která charakterizuje děj se zřetelem k jeho průběhu, k jeho vnitřní hranici. Vid je dokonavý a nedokonavý. Slovesa dokonavá vyjadřují jen minulost a budoucnost, např. zazpíval jsem, zazpívám. (Přítomný tvar dokonavého slovesa vyjadřuje budoucnost.) Dokonavá slovesa tedy vyjadřují děj nějak ohraničený (zazpívám, zazpíval jsem). Vztah kategorie vidu ke kategorii času se v češtině projevuje tím, že dokonavý vid se vylučuje s aktuálním přítomným časem, aktuální prézens je vlastní jen slovesům nedokonavým. Dokonavá slovesa nemohou vyjadřovat děj probíhající v přítomnosti, ale pouze to, že se děj již uskutečnil, nebo ještě nikoli (koupil jsem, koupím knihu). Jejich prézentní tvar ovšem může vyjadřovat děje nezařazené do určitého času (Vrána vráně oči nevyklove. Kdykoli tam přijdu...) a také minulost transponovanou do přítomnosti (tzv. prézens historický). Proto je soustava časových významů dokonavých sloves neúplná. (MČ II. s. 179)

24 Slovesa nedokonavá vyjadřují přítomnost, minulost i budoucnost (zpívám, zpíval jsem, budu zpívat). Budoucí čas většiny nedokonavých sloves je tvořen z infinitivu významového slovesa a tvaru pomocného slovesa býti (budu zpívat). Jen několik sloves nedokonavých vyjadřuje bud. čas jednoduchým tvarem (jít - půjdu, nést - ponesu i budu nést, vézt - povezu i budu vézt). Pozn.: Vid se chápe jako kategorie gramaticko-lexikální, tedy hraniční, protože svou povahou určuje mluvnický i lexikální význam slova. (Blíže viz MČ II, s. 179n.) Základní vidový protiklad dokonavosti a nedokonavosti se pokládá za protiklad gramatický. Slovesa vytvářejí tzv. vidové dvojice. Slovesa v těchto dvojicích se liší videm, lexikální význam zůstává zachován, téměř se nemění (dát - dávat, kreslit - nakreslit, zpívat - zazpívat). Praktické poznávání vidu: 1.Vycházíme vždy z kladného infinitivu, např. tančit, zatančit. 2.Zjistíme, zda sloveso může vytvořit opisný budoucí čas (budu tančit). Tuto vlastnost mají slovesa nedokonavá. 3.Spojíme kladný infinitiv slovesa s fázovým slovesem (např. začít, přestat), začnu tančit, nikoli začnu zatančit. Tato praktická pomůcka odpovídá i kapitole Gramatické vlastnosti nedokonavých a dokonavých sloves v MČ II, s : Nedokonavá slovesa můžeme z hlediska paradigmatických a syntaktických (formálně mluvnických) příznaků charakterizovat jako slovesa, která mohou v infinitivu stát po fázových dokonavých i nedokonavých slovesech (začnu zpívat, přestanu naříkat, zůstanu sedět, zůstávám sedět), v opisném futuru po slovese budu (budu zpívat), tvoří přechodník přítomný a také příslušné slovesné adjektivum, např. zpívající chlapec, plačící žena, a netvoří přechodník minulý. Dokonavá slovesa jsou z uvedených hledisek definována negativně. Pozn.: 1.Jen zřídka jsou slovesa vidové dvojice rozdílného základu (bere-vezme). 2.Jen malá skupinka českých sloves je obouvidová. V konkrétním textu mají vid dokonavý, nebo nedokonavý; jejich přítomné tvary mohou podle souvislosti vyjadřovat jak děj přítomný, tak děj budoucí (obětovat, věnovat, zprostředkovat). Obouvidová slovesa bývají odvozena od cizích základů (absolvovat, adaptovat, definovat). V projevech běžně

TVAROSLOVÍ Mgr. Soňa Bečičková

TVAROSLOVÍ Mgr. Soňa Bečičková TVAROSLOVÍ Mgr. Soňa Bečičková SLOVESA VY_32_INOVACE_CJ_3_17 OPVK 1.5 EU peníze středním školám CZ.1.07/1.500/34.0116 Modernizace výuky na učilišti Druhy sloves, slovesné kategorie, slovesné tvary určité

Více

VY_32_INOVACE_ / IQ cesta

VY_32_INOVACE_ / IQ cesta 1/6 3.2.07.08 Pravidla hry: 1. Hra je určena minimálně pro 2 hráče. 2. Jeden hráč (může se účastnit i hry) bude kontrolovat správnost odpovědí na Listině odpovědí. 3. Každý si vybere figurku jiné barvy

Více

Dataprojektor, jazykové příručky, pracovní listy

Dataprojektor, jazykové příručky, pracovní listy Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Tvarosloví *) Český jazyk (CEJ) Jazyková výchova Sekunda 2 hodiny týdně Dataprojektor, jazykové příručky, pracovní listy Určuje slovní druhy, své tvrzení vždy

Více

Žáci zodpoví všechny otázky. Určí slovní druhy a větné členy, vyjmenují znaky písemného a ústního projevu.

Žáci zodpoví všechny otázky. Určí slovní druhy a větné členy, vyjmenují znaky písemného a ústního projevu. Označení materiálu: VY_32_INOVACE_HLAVE_CESKYJAZYK1_16 Název materiálu: Pololetní písemná práce 2 Tematická oblast: Anotace: Očekávaný výstup: Klíčová slova: Český jazyk 1. ročník Materiál obsahuje otázky

Více

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA Žák porovnává významy slov, zvláště slova podobného nebo stejného významu a slova vícevýznamová O jazyce Opakování učiva 3. ročníku Národní jazyk Naše vlast a národní jazyk Nauka o slově Slova a pojmy,

Více

Dataprojektor, kodifikační příručky

Dataprojektor, kodifikační příručky Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Český jazyk (CEJ) Jazyková výchova Prima 2 hodiny týdně Dataprojektor, kodifikační příručky Slovní druhy Objasní motivaci pojmenování slovních druhů Vysvětlí

Více

SLOVESA (VERBA) Slovesa (verba) Vytvořeno dne: Metodický popis anotace:

SLOVESA (VERBA) Slovesa (verba) Vytvořeno dne: Metodický popis anotace: SLOVESA (VERBA) Název materiálu: Název sady: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Téma: Jméno autora: VY_32_INOVACE_CJ2r0111 Morfologie pro 2. ročník Jazyk a jazyková komunikace Český jazyk a literatura

Více

Vzdělávací oblast: JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 6.

Vzdělávací oblast: JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 6. Vzdělávací oblast: JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 6. Jazyková výchova - zná pojem mateřský jazyk 1. Čeština jako mateřský jazyk MKV 4.4 - zná základní složky

Více

Český jazyk a literatura - jazyková výchova

Český jazyk a literatura - jazyková výchova Využívá znalostí získaných v předešlých ročnících. OPAKOVÁNÍ OPAKOVÁNÍ Vysvětlí pojmy: sl.nadřazené, podřazené a slova souřadná.uvede příklady. Rozpozná sl. jednoznač.a mnohoznačná. V textu vyhledá synonyma,

Více

Obsah. Úvodní poznámka 11 Německý jazyk, spisovná řeč a nářečí 13 Pomůcky ke studiu němčiny 15

Obsah. Úvodní poznámka 11 Německý jazyk, spisovná řeč a nářečí 13 Pomůcky ke studiu němčiny 15 Obsah Úvodní poznámka 11 Německý jazyk, spisovná řeč a nářečí 13 Pomůcky ke studiu němčiny 15 VÝSLOVNOST A PRAVOPIS Německá výslovnost 18 Hlavni rozdíly mezi českou a německou výslovnosti 19 Přízvuk 20

Více

Olympiáda v českém jazyce 45. ročník 2018/2019

Olympiáda v českém jazyce 45. ročník 2018/2019 Národní institut pro další vzdělávání MŠMT Senovážné náměstí 25, 110 00 Praha 1 Olympiáda v českém jazyce 45. ročník 2018/2019 Krajské kolo zadání I. kategorie přidělené soutěžní číslo body gramatika sloh

Více

Pracovní list 27 Práce s textem kategorie ohebných slov

Pracovní list 27 Práce s textem kategorie ohebných slov Pracovní list 27 Práce s textem kategorie ohebných slov Předmět ročník: Název aktivity: Procvičovaná látka: Mezipředmětové vztahy: Cíl aktivity: Forma práce: Časová dotace: Pomůcky: Zpracovala: CSJ 2.

Více

III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název školy: Číslo a název projektu: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz

Více

MLUVNICE. Seznam otázek k závěrečným zkouškám z českého jazyka a literatury v 9. ročníku

MLUVNICE. Seznam otázek k závěrečným zkouškám z českého jazyka a literatury v 9. ročníku Seznam otázek k závěrečným zkouškám z českého jazyka a literatury v 9. ročníku MLUVNICE 1. Jazykové rodiny 2. Útvary národního jazyka 3. Jazykové příručky 4. Slovo a jeho význam 5. Obohacování slovní zásoby

Více

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor (předmět): Český jazyk: jazyková výchova - ročník: PRIMA

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor (předmět): Český jazyk: jazyková výchova - ročník: PRIMA Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor (předmět): Český jazyk: jazyková výchova - ročník: PRIMA Téma Učivo Výstupy Kódy Dle RVP Školní (ročníkové) PT KK Podstatná jména: - konkrétní

Více

Slovní druhy. Ohebné i neohebné

Slovní druhy. Ohebné i neohebné Slovní druhy Ohebné i neohebné Slovní druhy 1. Podstatná jména 2. Přídavná jména 3. Zájmena 4. Číslovky 5. Slovesa 6. Příslovce 7. Předložky 8. Spojky 9. Částice 10. Citoslovce Podstatná jména názvy osob,

Více

1 Substantiva. 2 Adjektiva. Obsah. Lekce Obsah Cvičení

1 Substantiva. 2 Adjektiva. Obsah. Lekce Obsah Cvičení Obsah Úvod. Substantiva. Adjektiva. Personalia, posesiva. Demonstrativa. Interogativa, relativa 0. Indefinita, negativa. Numeralia 0. Verba prézentní tvary. Verba préteritum 0. Verba aspekt. Verba futurum.

Více

SADA VY_32_INOVACE_CJ1

SADA VY_32_INOVACE_CJ1 SADA VY_32_INOVACE_CJ1 Přehled anotačních tabulek k dvaceti výukovým materiálům vytvořených Mgr. Bronislavou Zezulovou a Mgr. Šárkou Adamcovou. Kontakt na tvůrce těchto DUM: zezulova@szesro.cz a adamcova@szesro.cz

Více

Přídavná jména Střední průmyslová škola a Obchodní akademie Uherský Brod Český jazyk a literatura

Přídavná jména Střední průmyslová škola a Obchodní akademie Uherský Brod Český jazyk a literatura Přídavná jména Název školy: Střední průmyslová škola a Obchodní akademie Uherský Brod Adresa: Nivnická 1781, 688 01 Uherský Brod Předmět: Český jazyk a literatura Vyučující: Balaštíková Andrea Přídavná

Více

Jazyk a jazyková komunikace 2. ročník a sexta

Jazyk a jazyková komunikace 2. ročník a sexta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Tvarosloví Český jazyk (CEJ) Jazyk a jazyková komunikace 2. ročník a sexta 2 hodiny týdně (viz poznámky) S jistotou určí slovní druh a pojmenuje jej cizím termínem

Více

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA září Žák porovnává významy slov, zvláště slova podobného nebo stejného významu a slova vícevýznamová. Žák dokáže rozlišit mluvnické kategorie podstatných jmen (pád, číslo, rod), rozliší větu jednoduchou

Více

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce 1 JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE UČEBNÍ OSNOVY 1. 2 Cvičení z českého jazyka Cvičení z českého jazyka 7. ročník 1 hodina 8. ročník 1 hodina 9. ročník 1 hodina Charakteristika Žáci si tento předmět vybírají

Více

Morfologie. Gramatika gramatické tvary a konstrukce a jejich sémantické funkce - obecný úvod

Morfologie. Gramatika gramatické tvary a konstrukce a jejich sémantické funkce - obecný úvod Morfologie Gramatika gramatické tvary a konstrukce a jejich sémantické funkce - obecný úvod Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Petra Hrnčířová. Dostupné z Metodického

Více

III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Žák se seznámí se základními pojmy morfologie tvarosloví, ohebnost, význam slov.

III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Žák se seznámí se základními pojmy morfologie tvarosloví, ohebnost, význam slov. Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: Číslo a název sady: Téma: Jméno a příjmení autora: STŘEDNÍ ODBORNÁ

Více

Škola. Autor Číslo projektu Číslo Název tematického celku Téma hodiny Předmět Ročník/y/ Anotace

Škola. Autor Číslo projektu Číslo Název tematického celku Téma hodiny Předmět Ročník/y/ Anotace Škola Autor Číslo projektu Číslo Název tematického celku Téma hodiny Předmět Ročník/y/ Anotace Očekávaný výstup Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Mgr. Kateřina

Více

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO Seznam výukových materiálů III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast: Předmět: Vytvořil: Současný český jazyk upevňování a procvičování obtížných gramatických jevů Český jazyk

Více

SLOVESA. Mgr. Jiří Ondra Procvičení základních pojmů a kategorií z oblasti sloves. Zdokonalování jazykových vědomostí a dovedností. Ročník 1.

SLOVESA. Mgr. Jiří Ondra Procvičení základních pojmů a kategorií z oblasti sloves. Zdokonalování jazykových vědomostí a dovedností. Ročník 1. SLOVESA Autor Mgr. Jiří Ondra Anotace Opakování základních pojmů a kategorií z oblasti sloves Očekávaný přínos Procvičení základních pojmů a kategorií z oblasti sloves Tematická oblast Zdokonalování jazykových

Více

Český jazyk - Jazyková výchova

Český jazyk - Jazyková výchova Prima Zvuková stránka jazyka Stavba slova a pravopis rozlišuje spisovný jazyk, nářečí a obecnou češtinu Jazyk a jeho útvary seznamuje se s jazykovou normou spisovně vyslovuje česká a běžně užívaná cizí

Více

Ročník: 5. Časová dotace: 7 hodin týdně učivo, téma očekávané výstupy klíčové kompetence, mezipředmětové vazby

Ročník: 5. Časová dotace: 7 hodin týdně učivo, téma očekávané výstupy klíčové kompetence, mezipředmětové vazby Ročník: 5. Časová dotace: 7 hodin týdně Komunikační a slohová Zážitkové čtení a naslouchání klíčová slova vyhledávací čtení aktivní naslouchání se záznamem slyšeného Žák při hlasitém čtení vhodně využívá

Více

Národní institut pro další vzdělávání MŠMT Senovážné náměstí 25, Praha 1. Olympiáda v českém jazyce, 42. ročník, 2015/2016 okresní kolo

Národní institut pro další vzdělávání MŠMT Senovážné náměstí 25, Praha 1. Olympiáda v českém jazyce, 42. ročník, 2015/2016 okresní kolo Národní institut pro další vzdělávání MŠMT Senovážné náměstí 25, 110 00 Praha 1 Olympiáda v českém jazyce, 42. ročník, 2015/2016 okresní kolo I. kategorie Počet bodů:... Jméno:... Škola:... 1. Od některých

Více

Střední vzdělání s MZ, čtyřletý maturitní obor 2. ročník

Střední vzdělání s MZ, čtyřletý maturitní obor 2. ročník Anotace Tematický celek zaměřený na tvarosloví - přehled slovních druhů je zpracován do textového souboru, který lze použít pro více vyučovacích hodin k výkladu dané problematiky. Text seznámí žáky se

Více

TVAROSLOVÍ Mgr. Soňa Bečičková

TVAROSLOVÍ Mgr. Soňa Bečičková TVAROSLOVÍ Mgr. Soňa Bečičková PODSTATNÁ JMÉNA - DRUHY VY_32_INOVACE_CJ_3_02 OPVK 1.5 EU peníze středním školám CZ.1.07/1.500/34.0116 Modernizace výuky na učilišti PODSTATNÁ JMÉNA - DRUHY Podstatná jména

Více

Pořadové číslo projektu:

Pořadové číslo projektu: Pořadové číslo projektu: Nově a lépe s počítači CZ.1.07/1.4.00/21.3007 Šablona č.: III/2 Datum vytvoření: 12. 8. 2012 Ročník, pro který je DUM určen: šestý Vzdělávací obor (předmět): Český jazyk a literatura

Více

1. Podstatná jména (substantiva)

1. Podstatná jména (substantiva) 1. Podstatná jména (substantiva) - názvy osob, zvířat, věcí, vlastností, dějů, činností a vztahů - určujeme mluvnické kategorie: PÁD, ČÍSLO, ROD (životnost) + VZOR Druhy podstatných jmen a/ abstraktní

Více

Jméno autora: Mgr. Věra Kocmanová Datum vytvoření: 18. 3. 2013 Číslo DUMu: VY_12_INOVACE_29_CJL_NP2

Jméno autora: Mgr. Věra Kocmanová Datum vytvoření: 18. 3. 2013 Číslo DUMu: VY_12_INOVACE_29_CJL_NP2 Jméno autora: Mgr. Věra Kocmanová Datum vytvoření: 18. 3. 2013 Číslo DUMu: VY_12_INOVACE_29_CJL_NP2 Ročník: I. Český jazyk a literatura Vzdělávací oblast: Jazykové vzdělávání a komunikace, Estetické vzdělávání

Více

VY_12_INOVACE_26_MLUVNICKE_KATEGORIE_PODSTATNYCH_ JMEN. Předmět: Český jazyk Ročník: 4. Časová dotace: 45 min Datum ověření:

VY_12_INOVACE_26_MLUVNICKE_KATEGORIE_PODSTATNYCH_ JMEN. Předmět: Český jazyk Ročník: 4. Časová dotace: 45 min Datum ověření: Kód materiálu: Název materiálu: VY_12_INOVACE_26_MLUVNICKE_KATEGORIE_PODSTATNYCH_ JMEN Mluvnické kategorie podstatných jmen Předmět: Český jazyk Ročník: 4. Časová dotace: 45 min Datum ověření: 10. 4. 2013

Více

Přísudek a podmět. Český jazyk 9. ročník Mgr. Iveta Burianová

Přísudek a podmět. Český jazyk 9. ročník Mgr. Iveta Burianová Přísudek a podmět Český jazyk 9. ročník Mgr. Iveta Burianová Autor: Mgr. Iveta Burianová Období: březen 2012 Šablona: I/2 12_INOVACE_93 Druh učebního materiálu: prezentace Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková

Více

SSOS_CJL_5.13. III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Číslo a název projektu Číslo a název šablony

SSOS_CJL_5.13. III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Číslo a název projektu Číslo a název šablony Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_CJL_5.13

Více

Ročník: 4. Časová dotace: 7 hodin týdně učivo, téma očekávané výstupy klíčové kompetence, mezipředmětové vazby

Ročník: 4. Časová dotace: 7 hodin týdně učivo, téma očekávané výstupy klíčové kompetence, mezipředmětové vazby Ročník: 4. Časová dotace: 7 hodin týdně Komunikační a slohová Čtení a naslouchání čtení jako zdroj informací aktivní naslouchání s otázkami Žák čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas.

Více

Tematický plán pro školní rok 2015/2016 Předmět: Český jazyk Vyučující: Mgr. Jitka Vlčková Týdenní dotace hodin: 8 hodin Ročník: čtvrtý

Tematický plán pro školní rok 2015/2016 Předmět: Český jazyk Vyučující: Mgr. Jitka Vlčková Týdenní dotace hodin: 8 hodin Ročník: čtvrtý ČASOVÉ OBDOBÍ Září KONKRÉTNÍ VÝSTUPY KONKRÉTNÍ UČIVO PRŮŘEZOVÁ TÉMATA rozliší větu jednoduchou a souvětí ví, co znamená věta, slovo rozlišuje slova nespisovná a nahradí je spisovnými zná pravidla pro psaní

Více

Český jazyk ve 4. ročníku

Český jazyk ve 4. ročníku Český jazyk ve 4. ročníku září Jazyková Čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas. učebnice strana 3 7 Procvičuje praktické naslouchání při komunikaci s další osobou. pracovní sešit strana

Více

Všestranný jazykový rozbor (VJR)

Všestranný jazykový rozbor (VJR) Všestranný jazykový rozbor (VJR) VJR by měl tvořit součást téměř každé vyučovací hodiny a můžeme jej zařadit do kterékoli její části. Nejčastěji se používá při opakovaní a vyvozování nového učiva. Pokud

Více

4.9.1. Základy latiny II

4.9.1. Základy latiny II 4.9.1. Základy latiny II Základy latiny jsou dvouletý volitelný předmět, jehož hlavním cílem je poskytnout žákům základní orientaci v systému latinské gramatiky v rozsahu středoškolského učiva a připravit

Více

Projekt IMPLEMENTACE ŠVP

Projekt IMPLEMENTACE ŠVP Střední škola umělecká a řemeslná Evropský sociální fond "Praha a EU: Investujeme do vaší budoucnosti" Projekt IMPLEMENTACE ŠVP Evaluace a aktualizace metodiky předmětu Německý jazyk Obory nástavbového

Více

Příklad rozpracování minimální doporučené úrovně pro úpravu. očekávaných výstupů v rámci podpůrných opatření. do učebních osnov vyučovacího předmětu

Příklad rozpracování minimální doporučené úrovně pro úpravu. očekávaných výstupů v rámci podpůrných opatření. do učebních osnov vyučovacího předmětu Příklad rozpracování minimální doporučené úrovně pro úpravu očekávaných výstupů v rámci podpůrných opatření do učebních osnov vyučovacího předmětu ČESKÝ JAZYK A LITERATURA Ukázka byla zpracována s využitím

Více

Roční úvodní kurs českého jazyka pro nově příchozí žáky - cizince

Roční úvodní kurs českého jazyka pro nově příchozí žáky - cizince Roční úvodní kurs českého jazyka pro nově příchozí žáky - cizince Cíl kursu: 1/rychlé osvojení češtiny na komunikační úrovni - rozvoj slovní zásoby 2/ pochopení základních pravidel systému jazyka druhy

Více

Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 6. Jazyková výchova

Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 6. Jazyková výchova Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 6. Vzdělávací obsah Očekávané výstupy z RVP ZV Školní výstupy Učivo Přesahy a vazby, průřezová témata rozlišuje spisovný jazyk, nářečí a obecnou češtinu

Více

Olympiáda v českém jazyce 45. ročník, 2018/2019

Olympiáda v českém jazyce 45. ročník, 2018/2019 Národní institut pro další vzdělávání MŠMT Senovážné náměstí 25, 110 00 Praha 1 Olympiáda v českém jazyce 45. ročník, 2018/2019 Krajské kolo zadání II. kategorie přidělené soutěžní číslo body gramatika

Více

Slovní druhy. Metodika: Pracovní list je určen ke skupinové i k samostatné práci. Jednotlivá cvičení jsou věnována jednotlivým slovním druhům.

Slovní druhy. Metodika: Pracovní list je určen ke skupinové i k samostatné práci. Jednotlivá cvičení jsou věnována jednotlivým slovním druhům. Slovní druhy VY_32_INOVACE_ČJL_542 Autor: Melanie Hozová Mgr. Použití: 6.- 9. ročník Datum vypracování: 5.9. 2012 Datum pilotáže: 17.9.2012 Metodika: Pracovní list je určen ke skupinové i k samostatné

Více

VY_12_INOVACE_72 Základní škola a mateřská škola Herálec, Herálec 38, ; IČ: ; tel.:

VY_12_INOVACE_72 Základní škola a mateřská škola Herálec, Herálec 38, ; IČ: ; tel.: Operační program: Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: ŠKOLA PRO ŽIVOT Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2362 Kód: 01.02 Číslo materiálu: 72 I/2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující

Více

MENSA GYMNÁZIUM, o.p.s. TEMATICKÉ PLÁNY TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2014/15)

MENSA GYMNÁZIUM, o.p.s. TEMATICKÉ PLÁNY TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2014/15) TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2014/15) PŘEDMĚT Český jazyk TŘÍDA/SKUPINA VYUČUJÍCÍ ČASOVÁ DOTACE UČEBNICE (UČEB. MATERIÁLY) - ZÁKLADNÍ POZN. (UČEBNÍ MATERIÁLY DOPLŇKOVÉ aj.) sekunda Mgr. Barbora Maxová 2hod/týden,

Více

Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby Dokáže pracovat se základními obecné poučení o jazyce (jazykové příručky)

Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby Dokáže pracovat se základními obecné poučení o jazyce (jazykové příručky) Český jazyk a literatura - 6. ročník Dokáže pracovat se základními obecné poučení o jazyce (jazykové příručky) jazykovými příručkami Odliší spisovný a nespisovný jazykový projev Rozpozná nejdůležitější

Více

Test č.1 1. Napište slovo nadřazené těmto výrazům (1 bod) : háček, síť, vlasec, podběrák, návnada

Test č.1 1. Napište slovo nadřazené těmto výrazům (1 bod) : háček, síť, vlasec, podběrák, návnada Test č.1 1. Napište slovo nadřazené těmto výrazům (1 bod) : háček, síť, vlasec, podběrák, návnada 2. Vyberte větu jednoduchou (1 bod): a) Víš, v kolik se máš vrátit? b) Máme doma králíka, myšky a chameleóna.

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma 1.2.3. Všestranné jazykové rozbory Kapitola

Více

VĚTNÉ ČLENY - PODMĚT A PŘÍSUDEK

VĚTNÉ ČLENY - PODMĚT A PŘÍSUDEK VĚTNÉ ČLENY - PODMĚT A PŘÍSUDEK Autor: Katka Česalová Datum: 10. 9. 2014 Cílový ročník: 6. 9. ročník Život jako leporelo, registrační číslo CZ.1.07/1.4.00/21.3763 Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace

Více

Předmět: Český jazyk a literatura

Předmět: Český jazyk a literatura 21 sestaví osnovu vyprávění a na jejím základě vytváří krátký mluvený nebo písemný projev s dodržením časové posloupnosti 30 porovnává významy slov, zvláště slova stejného nebo podobného významu a slova

Více

Přísudek. Vytvořeno dne: ve větě

Přísudek. Vytvořeno dne: ve větě Přísudek Název materiálu: Název sady: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: VY_32_INOVACE_CJ3r0108 Skladba pro 3.ročník Jazyk a jazyková komunikace Český jazyk a literatura Téma: Jméno autora: Přísudek Kateřina

Více

VĚTA JEDNODUCHÁ - OPAKOVÁNÍ UČIVA 7. ROČNÍKU

VĚTA JEDNODUCHÁ - OPAKOVÁNÍ UČIVA 7. ROČNÍKU VĚTA JEDNODUCHÁ - OPAKOVÁNÍ UČIVA 7. ROČNÍKU Základní škola a Mateřská škola, Otnice, okres Vyškov Mgr. Hana Třetinová Číslo a název klíčové aktivity:iii/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Více

Olympiáda v českém jazyce, 38. ročník, 2011/2012 krajské kolo

Olympiáda v českém jazyce, 38. ročník, 2011/2012 krajské kolo Národní institut dětí a mládeže MŠMT zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a školské zařízení pro zájmové vzdělávání, Sámova 3, 101 00 Praha 10 Olympiáda v českém jazyce, 38. ročník, 2011/2012

Více

Český jazyk v 5. ročníku

Český jazyk v 5. ročníku Český jazyk v 5. ročníku září Jazyková Při hlasitém čtení vhodně využívá modulace souvislé řeči a různá zabarvení hlasu. Po tichém čtení samostatně reprodukuje text. Odliší podstatné a okrajové informace,

Více

Slovesa. Český jazyk 9. ročník ZŠ Mgr. Iveta Burianová

Slovesa. Český jazyk 9. ročník ZŠ Mgr. Iveta Burianová Slovesa Český jazyk 9. ročník ZŠ Mgr. Iveta Burianová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Iveta Burianová. Dostupné na požádání na: zs.tisa@volny.cz Autor: Mgr. Iveta Burianová

Více

Olympiáda v českém jazyce 44. ročník, 2017/2018

Olympiáda v českém jazyce 44. ročník, 2017/2018 Národní institut pro další vzdělávání MŠMT Senovážné náměstí 25, 110 00 Praha 1 Olympiáda v českém jazyce 44. ročník, 2017/2018 Školní kolo řešení I. kategorie 1. oči, uši, nos, nohy, zuby Za 5 správně

Více

Školní vzdělávací program Základní školy a mateřské školy Sdružení

Školní vzdělávací program Základní školy a mateřské školy Sdružení Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura 3. ročník Měsíc Téma Učivo Očekávaný výstup září říjen OPAKOVÁNÍ Z 2. roč. VĚTA JEDNODUCHÝ PŘÍBĚH OPAKOVÁNÍ Z 2. ročníku PÁROVÉ SOUHLÁSKY ABECEDA JEDNODUCHÝ

Více

Střední průmyslová škola Emila Kolbena Rakovník, příspěvková organizace

Střední průmyslová škola Emila Kolbena Rakovník, příspěvková organizace Střední průmyslová škola Emila Kolbena Rakovník, příspěvková organizace Dodatek ke školnímu vzdělávacímu programu pro tříleté obory ukončené závěrečnou učňovskou zkouškou Platnost: od 1.9.2014 Podpis předsedy

Více

Identifikátor materiálu: EU-3-3, Č, 8.r., Prezentace Přísudek Vytvořeno: Josef Gajdoš (Autor) čeština. - žádné. výklad.

Identifikátor materiálu: EU-3-3, Č, 8.r., Prezentace Přísudek Vytvořeno: Josef Gajdoš (Autor) čeština. - žádné. výklad. Identifikátor materiálu: EU-3-3, Č, 8.r., Prezentace Přísudek Vytvořeno: 27.12. 2013 Anotace Autor Jazyk Očekávaný výstup Speciální vzdělávací potřeby Klíčová slova Druh učebního materiálu Druh interaktivity

Více

TVAROSLOVÍ Mgr. Soňa Bečičková

TVAROSLOVÍ Mgr. Soňa Bečičková TVAROSLOVÍ Mgr. Soňa Bečičková ČÍSLOVKY VY_32_INOVACE_CJ_3_15 OPVK 1.5 EU peníze středním školám CZ.1.07/1.500/34.0116 Modernizace výuky na učilišti Druhy číslovek, skloňování číslovek, duálové skloňování

Více

SLOVNÍ DRUHY. Vytvořeno dne: druhů, vymezuje tři základní kritéria členění. Závěr prezentace slouží k procvičení osvojených poznatků.

SLOVNÍ DRUHY. Vytvořeno dne: druhů, vymezuje tři základní kritéria členění. Závěr prezentace slouží k procvičení osvojených poznatků. SLOVNÍ DRUHY Název materiálu: Název sady: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Téma: Jméno autora: VY_32_INOVACE_CJ2r0101 Morfologie pro 2. ročník Jazyk a jazyková komunikace Český jazyk a literatura Slovní

Více

PRAVOPIS. Shoda podmětu s přísudkem. Několikanásobný podmět. Podmět v mužském životném rodě. Podmět v mužském neživotném rodě. Podmět v ženském rodě

PRAVOPIS. Shoda podmětu s přísudkem. Několikanásobný podmět. Podmět v mužském životném rodě. Podmět v mužském neživotném rodě. Podmět v ženském rodě PRAVOPIS Shoda podmětu s přísudkem - koncovku přísudku určuje rod podmětu (!!! nikoli jeho vzor) - koncovku -i, -y, -a řešíme pouze v množném čísle a minulém čase Podmět v mužském životném rodě - píšeme

Více

Mgr. Petra Hrnčířová. Období tvorby Únor 2013. Střední vzdělání s MZ, čtyřletý maturitní obor 2. ročník. Český jazyk -morfologie.

Mgr. Petra Hrnčířová. Období tvorby Únor 2013. Střední vzdělání s MZ, čtyřletý maturitní obor 2. ročník. Český jazyk -morfologie. Anotace Tematický celek zaměřený na tvaroslovné jevy je zpracován do textového souboru, který lze použít pro více vyučovacích hodin k procvičení dané problematiky. Cvičení mají za úkol upevnit znalosti

Více

Krajské kolo Olympiády v českém jazyce 2005/ ročník I. kategorie Počet bodů:...

Krajské kolo Olympiády v českém jazyce 2005/ ročník I. kategorie Počet bodů:... Krajské kolo Olympiády v českém jazyce 2005/2006 32. ročník I. kategorie Počet bodů:... Jméno:... Škola:... 1. Rozdělte následující slovesné tvary do čtyř skupin z hlediska slovotvorného a tvaroslovného

Více

Prezentace učiva o současné češtině ve školních učebnicích Gabriela Lefenda

Prezentace učiva o současné češtině ve školních učebnicích Gabriela Lefenda Prezentace učiva o současné češtině ve školních učebnicích Gabriela Lefenda KATEDRA ČESKÉHO JAZYKA A LITERATURY S DIDAKTIKOU, PdF OU Sledované učebnice: Český jazyk učebnice pro základní školy (2. 5. ročník),

Více

Název materiálu SLOVNÍ DRUHY PODSTATNÁ JMÉNA. Metodika. Pořadové číslo III-2-ČJ-III- 1-9.r.

Název materiálu SLOVNÍ DRUHY PODSTATNÁ JMÉNA. Metodika. Pořadové číslo III-2-ČJ-III- 1-9.r. Pořadové číslo 1-9.r. Název materiálu SLOVNÍ DRUHY PODSTATNÁ JMÉNA Autor Použitá literatura a zdroje Fraus 2006, 27-30 s. ISBN 80-7238-536-4 sešit 2006, 20-21 s. ISBN 80-7238-537-2 Metodika Materiál je

Více

Olympiáda v českém jazyce 44. ročník, 2017/2018

Olympiáda v českém jazyce 44. ročník, 2017/2018 Národní institut pro další vzdělávání MŠMT Senovážné náměstí 25, 110 00 Praha 1 Olympiáda v českém jazyce 44. ročník, 2017/2018 Okresní kolo zadání I. kategorie Počet bodů:... Jméno:... Škola:... 1. Následující

Více

7. ročník. Český jazyk a literatura. Komunikační a slohová výchova. Vypravování uspořádání dějových prvků

7. ročník. Český jazyk a literatura. Komunikační a slohová výchova. Vypravování uspořádání dějových prvků list 1 / 8 Čj časová dotace: 4 hod / týden Český jazyk a literatura 7. ročník (ČJL 9 1 09) sestaví vypravování v časové posloupnosti s využitím názorných jazykových prostředků sestaví vypravování s využitím

Více

ČÍSLOVKY (NUMERALIA) ČÍSLOVKY ZÁKLADNÍ - označují počet, pojmenovávají čísla

ČÍSLOVKY (NUMERALIA) ČÍSLOVKY ZÁKLADNÍ - označují počet, pojmenovávají čísla ČÍSLOVKY (NUMERALIA) - slouží jako slovní druh vyjadřující množství, a to buď počítané (vyjádřitelné čísly) nebo nepočítané (neurčité) - členíme je na číslovky základní, řadové, druhové a násobné a ty

Více

Tvarosloví (morfologie)

Tvarosloví (morfologie) Tvarosloví (morfologie) A k čemu zákaz předjíždění kamionů? Stačí dodržovat vyhlášku a dopravní značení na dálnici mají vyhrazen svůj jízdní pruh a v ostatních nemají co dělat. Fotopast má celkem široký

Více

VY_12_INOVACE_29_TEMER_VSE_O_PODSTATNYCH_JMENECH_ NA_1_ST_ZS. Téměř vše o podstatných jménech na 1. stupni ZŠ. Předmět: Český jazyk Ročník: 4.

VY_12_INOVACE_29_TEMER_VSE_O_PODSTATNYCH_JMENECH_ NA_1_ST_ZS. Téměř vše o podstatných jménech na 1. stupni ZŠ. Předmět: Český jazyk Ročník: 4. Kód materiálu: Název materiálu: VY_12_INOVACE_29_TEMER_VSE_O_PODSTATNYCH_JMENECH_ NA_1_ST_ZS Téměř vše o podstatných jménech na 1. stupni ZŠ Předmět: Český jazyk Ročník: 4. Časová dotace: 45 min Datum

Více

VY_12_INOVACE_32_ZAKLAD_VETY. Časová dotace: 45 min Datum ověření:

VY_12_INOVACE_32_ZAKLAD_VETY. Časová dotace: 45 min Datum ověření: Kód materiálu: Název materiálu: VY_12_INOVACE_32_ZAKLAD_VETY Základ věty Předmět: Český jazyk Ročník: 4. Časová dotace: 45 min Datum ověření: 17. 4. 2013 Jméno autora: Klíčová slova: Výchovné a vzdělávací

Více

VY_32_INOVACE_18_ ROZVÍJEJÍCÍ VĚTNÉ ČLENY_20

VY_32_INOVACE_18_ ROZVÍJEJÍCÍ VĚTNÉ ČLENY_20 VY_32_INOVACE_18_ ROZVÍJEJÍCÍ VĚTNÉ ČLENY_20 Autor: Kateřina Kantová Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu:

Více

II. Nástroje a metody, kterými ověřujeme plnění cílů

II. Nástroje a metody, kterými ověřujeme plnění cílů NĚMČINA Gymnázium PORG Libeň Němčinu vyučujeme na PORGu Libeň od primy 1 do oktávy jako druhý cizí jazyk. Kromě němčiny vyučujeme jako druhý cizí jazyk také francouzštinu. V průběhu studia jsou studenti

Více

Zájmena Pronomina Číslovky Numeralia Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Zájmena Pronomina Číslovky Numeralia Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Zájmena Pronomina Číslovky Numeralia Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 5.9.2009 Mgr. Jitka Riedlová Zájmena - Plnovýznamový slovní druh

Více

Vzdělávací oblast: Jazykové vzdělávání a komunikace, Estetické vzdělávání

Vzdělávací oblast: Jazykové vzdělávání a komunikace, Estetické vzdělávání 1 Jméno autora: Mgr. Hana Boháčová Datum vytvoření: 17. 02. 2013 Číslo DUMu: VY_12_INOVE_21_JL_M Ročník: I. Český jazyk a literatura Vzdělávací oblast: Jazykové vzdělávání a komunikace, Estetické vzdělávání

Více

Okresní kolo Olympiády v českém jazyce 2007/ ročník

Okresní kolo Olympiády v českém jazyce 2007/ ročník Okresní kolo Olympiády v českém jazyce 2007/2008 34. ročník II. kategorie Počet bodů:... Jméno:... Škola:... 1. Zachytili jsme následující větu, která je bez kontextu dvojznačná: Nezodpovědné je třeba

Více

NÁZEV TŘÍDA ANOTACE PLNĚNÉ VÝSTUPY KLÍČOVÁ SLOVA

NÁZEV TŘÍDA ANOTACE PLNĚNÉ VÝSTUPY KLÍČOVÁ SLOVA ČÍSLO SADY III/2 AUTOR/KA Radka Zborníková ČJL - Tvarosloví Slovní druhy číselné označení DUM NÁZEV TŘÍDA ANOTACE PLNĚNÉ VÝSTUPY KLÍČOVÁ SLOVA FORMÁT (pdf,, ) 1. Slovní druhy - přehled, opakování učiva

Více

Klíčová slova: lexikologie, zájmena, číslovky, slovesa, synonyma, větné členy...

Klíčová slova: lexikologie, zájmena, číslovky, slovesa, synonyma, větné členy... Označení materiálu: VY_32_INOVACE_RUBMO_CESKYJAZYK_09 Název materiálu: Test 1. pololetí Tematická oblast: Český jazyk, 2. ročník Anotace: Cílem mé práce je vytvořit podpůrný kontrolní didaktický materiál

Více

ČESKÝ JAZYK A LITERATURA 4.ROČNÍK

ČESKÝ JAZYK A LITERATURA 4.ROČNÍK VZDĚLÁVACÍ OBLAST: VZDĚLÁVACÍ OBOR: PŘEDMĚT: JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE ČESKÝ JAZYK A LITERATURA ČESKÝ JAZYK A LITERATURA 4.ROČNÍK Téma, učivo Rozvíjené kompetence, očekávané výstupy Mezipředmětové vztahy

Více

Náměty na hodiny českého jazyka pro 6. ročník ZŠ s využitím metod kritického myšlení. I. Podstatná jména druhy podstatných jmen

Náměty na hodiny českého jazyka pro 6. ročník ZŠ s využitím metod kritického myšlení. I. Podstatná jména druhy podstatných jmen Náměty na hodiny českého jazyka pro 6. ročník ZŠ s využitím metod kritického myšlení Podstatná jména druhy podstatných jmen, skloňování podstatných jmen rodu mužského Iva Janoušová Pedagogická fakulta

Více

OBSAH SEZNAM TERMÍNŮ, ZKRTATEK A ZNAČEK POUŽÍVANÝCH V UČEBNICI POSTAVY PŘÍBĚHU 3 LEKCE 1 STUDIUM JAZYKŮ 8 LEKCE 2 LIDSKÁ KOMUNIKACE 42.

OBSAH SEZNAM TERMÍNŮ, ZKRTATEK A ZNAČEK POUŽÍVANÝCH V UČEBNICI POSTAVY PŘÍBĚHU 3 LEKCE 1 STUDIUM JAZYKŮ 8 LEKCE 2 LIDSKÁ KOMUNIKACE 42. SEZNAM TERMÍNŮ, ZKRTATEK A ZNAČEK POUŽÍVANÝCH V UČEBNICI VIII POSTAVY PŘÍBĚHU 3 LEKCE 1 STUDIUM JAZYKŮ 8 MINIDIALOGY 9 SLOVNÍ ZÁSOBA 11 DIALOGY 15 GRAMATIKA 18 A. Přítomný čas 18 Cvičení A 20 B. Budoucí

Více

Tematický plán pro školní rok 2015/16 Předmět: Český jazyk Vyučující: Mgr. Iveta Jedličková Týdenní dotace hodin: 8 hodin Ročník: pátý

Tematický plán pro školní rok 2015/16 Předmět: Český jazyk Vyučující: Mgr. Iveta Jedličková Týdenní dotace hodin: 8 hodin Ročník: pátý ČASOVÉ OBDOBÍ Září Říjen KONKRÉTNÍ VÝSTUPY KONKRÉTNÍ UČIVO PRŮŘEZOVÁ TÉMATA Umí vyznačit ve slově kořen, předponu, příponu, koncovku Umí vytvořit tvar slova a slovo příbuzné Umí odvodit slova pomocí přípony

Více

VĚTNÁ SKLADBA Mgr. Soňa Bečičková

VĚTNÁ SKLADBA Mgr. Soňa Bečičková VĚTNÁ SKLADBA Mgr. Soňa Bečičková STAVBA VĚTY JEDNODUCHÉ VY_32_INOVACE_CJ_1_08 OPVK 1.5 EU peníze středním školám CZ.1.07/1.500/34.0116 Modernizace výuky na učilišti Věta jednoduchá - pojmy Věta = slovní

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 4. ročník Zpracovala: Mgr. Helena Ryčlová Komunikační a slohová výchova čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas čte s porozuměním

Více

2. přivlastňovací můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich, zvratné svůj - přivlastňujeme jimi něco 1., 2., 3. osobě nebo podmětu v kterékoli osobě

2. přivlastňovací můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich, zvratné svůj - přivlastňujeme jimi něco 1., 2., 3. osobě nebo podmětu v kterékoli osobě ZÁJMENA Jsou slova, která sama neoznačují osobu, věc nebo vlastnost. Pouze zastupují příslušná podstatná jména a adjektiva přídavná jména. Věc, osobu nebo vlastnost naznačují, odkazují na ně, vyjadřují

Více

TVAROSLOVÍ Mgr. Soňa Bečičková

TVAROSLOVÍ Mgr. Soňa Bečičková TVAROSLOVÍ Mgr. Soňa Bečičková ÚVOD DO TVAROSLOVÍ VY_32_INOVACE_CJ_3_01 OPVK 1.5 EU peníze středním školám CZ.1.07/1.500/34.0116 Modernizace výuky na učilišti ÚVOD DO TVAROSLOVÍ Základní pojmy, slovní

Více

Anglický jazyk. Anglický jazyk. žák: TÉMATA. Fonetika: abeceda, výslovnost odlišných hlásek, zvuková podoba slova a její zvláštnosti

Anglický jazyk. Anglický jazyk. žák: TÉMATA. Fonetika: abeceda, výslovnost odlišných hlásek, zvuková podoba slova a její zvláštnosti Prima jednoduše mluví o sobě Slovní zásoba: elementární slovní 1 B/ 26, 27, 29, 30 tvoří jednoduché otázky a aktivně je používá zásoba pro zvolené tematické okruhy odpovídá na jednoduché otázky obsahující

Více

Dataprojektor, jazykové příručky, pracovní listy

Dataprojektor, jazykové příručky, pracovní listy Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Český jazyk (CEJ) Jazyková výchova Tercie 2 hodiny týdně Dataprojektor, jazykové příručky, pracovní listy Skladba *) Ţák vysvětlí pojem aktuální (kontextové)

Více

Modul NE2-1. Osnova: Arbeitsbuch. Ismaning: Max Hueber, 2002. 504 s. ISBN 3-19-011601-6

Modul NE2-1. Osnova: Arbeitsbuch. Ismaning: Max Hueber, 2002. 504 s. ISBN 3-19-011601-6 Německý jazyk začátečnický V rámci Inovace studijního programu PIS byly u studijního oboru německý jazyk začátečnický (NE2) vymezeny základní aspekty ve výuce tak, aby po ukončení studia byli studenti

Více

KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA - čtení - praktické plynulé čtení. - naslouchání praktické naslouchání; věcné a pozorné naslouchání.

KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA - čtení - praktické plynulé čtení. - naslouchání praktické naslouchání; věcné a pozorné naslouchání. - plynule čte v porozuměním text přiměřeného rozsahu a náročnosti KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA - čtení - praktické plynulé čtení. - porozumí písemným nebo mluveným pokynům přiměřené složitosti - respektuje

Více

Přípravné kurzy k nové maturitě německý jazyk /vyšší úroveň/ Obsahem každé lekce bude nácvik:

Přípravné kurzy k nové maturitě německý jazyk /vyšší úroveň/ Obsahem každé lekce bude nácvik: Přípravné kurzy k nové maturitě německý jazyk /vyšší úroveň/ Obsahem každé lekce bude nácvik: porozumění psanému textu, porozumění slyšenému textu, řešení testových úloh /slovní zásoba, gramatika/, mluveného

Více

Němčina druhý jazyk

Němčina druhý jazyk 5.1.3 5.1.3 Němčina druhý jazyk DALŠÍ CIZÍ JAZYK - NĚMECKÝ JAZYK 7. ročník 5.1.3/01 RECEPTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI rozumí významu výuky cizích jazyků v současnosti MKV 25., GM 16. rozumí otázkám a pokynů,

Více

STYL (SLOH) = ZPŮSOB VÝSTAVBY JAZYKOVÉHO PROJEVU (způsob zpracování obsahu a využití jazykových prostředků) Nauka o slohu se nazývá STYLISTIKA

STYL (SLOH) = ZPŮSOB VÝSTAVBY JAZYKOVÉHO PROJEVU (způsob zpracování obsahu a využití jazykových prostředků) Nauka o slohu se nazývá STYLISTIKA ZÁKLADY STYLISTKY II Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Jaroslava Kholová. Dostupné z Metodického portálu www.sstrnb.cz/sablony, financovaného z ESF a státního rozpočtu

Více