Hospic a paliativní péče v životě nevyléčitelně nemocných

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Hospic a paliativní péče v životě nevyléčitelně nemocných"

Transkript

1 Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav pedagogických věd Pedagogika Jana Havlíčková Hospic a paliativní péče v životě nevyléčitelně nemocných Bakalářská diplomová práce Vedoucí práce: PhDr. Dana Knotová, Ph.D. 2008

2 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou diplomovou práci vypracovala samostatně pod vedením PhDr. Dany Knotové, Ph.D. a za použití pouze těch literárních a internetových zdrojů, které jsou uvedeny v přiloženém seznamu.. Podpis autorky 2

3 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala PhDr. Daně Knotové, Ph.D. za metodické vedení a odborné rady, kterými přispěla k vypracování mé bakalářské diplomové práce. Dále děkuji všem respondentům, které jsem během svého výzkumu oslovila, za trpělivost, pochopení a důvěru, bez nichž by empirická část mé práce nikdy nevznikla. 3

4 Obsah Úvod 6 A) Teoretická část 1. Paliativní péče 8 Principy paliativní péče....9 Hlavní zásady paliativní péče.10 Rozdělení paliativní péče Nevyléčitelně nemocný Nemoc Prožívání nemoci Emoce Model podle Elizabeth Kübler-Rossové Problematika umírání a smrti.19 Smrt.19 Umírání...20 Postoje ke smrti a umírání v minulosti 21 Pohled na smrt a umírání ve 20. století a v současnosti..22 Etické problémy umírání a smrti Období pre finem Období in finem Období post finem Hospic a hospicové hnutí Vývoj hospicového hnutí Hospicová péče Hospic Legislativa Paliativní, hospicová péče a profese Návrh vzdělávacích programů Hlavní témata vzdělávání v paliativní péči Současný stav hospicové péče v ČR

5 B) Empirická část Metodologie Výzkumný cíl Plán výzkumu Výběr účastníků a místa studie Účastníci výzkumu Prostředí výzkumu Metody získávání dat Interview Dokumentace Etické otázky, prostředí a vedení rozhovorů Případové studie Kvalita života v oblasti fyzické Kvalita života v oblasti psychické Kvalita života v oblasti sociální Kvalita života v oblasti duchovní Shrnutí výzkumného šetření...61 Závěr..63 Seznam použitých zdrojů.65 5

6 Úvod Pro svoji bakalářskou diplomovou práci jsem zvolila téma, které se týká velmi citlivé lidské oblasti. Rozhodla jsem se psát o významu hospice a paliativní péče v životě nevyléčitelně nemocného či umírajícího člověka. Toto téma jsem si zvolila z několika důvodů. Jednak pracuji jako zdravotní sestra v oboru, kde se s těmito jevy velmi často setkávám, a jednak spatřuji určité spojení a blízkost tohoto tématu s oborem, který studuji, tedy s oborem pedagogika. Jestliže je totiž, mimo jiné, cílem pedagogiky pomoci orientovat se v dnešním světě a společnosti, pochopit skutečnosti a jevy, které se v současné společnosti vyskytují, pak bychom se měli snažit, alespoň částečně, porozumět i tématům jako nemoc, umírání a smrt. Tématům, která od sebe odháníme a velmi často se o nich domníváme, že se nás netýkají. Tématům, která se však navzdory tomu mohou dotknout každého z nás. Bylo by asi zvláštní, kdybych se během psaní své diplomové práce nezamyslela nad tím, jak moc se různé teorie přibližují skutečnému životu. Do jaké míry lze vlastně porozumět jedinečnému prožívání člověka nacházejícího se v této životní situaci. Jak a zda lze vůbec pochopit, co se v člověku odehrává, když ví, že musí zemřít. Domnívám se, že to pochopit nelze a že všechny snahy jsou pouhým pokusem se tomuto porozumění člověku v posledních chvílích jeho života alespoň přiblížit. Přesto je však nelze považovat za marné. Musíme hledat cesty, jak těmto lidem těžké chvíle ulehčit a pomoci jim, aby se jejich utrpení stalo snesitelnějším. V tomto ohledu si nesmírně cením úsilí některých odborníků, s jejichž názory a přístupy jsem se během psaní své práce setkala, odborníků, kteří takové cesty hledají a možná již částečně našli v podobě paliativní péče a hospicového hnutí. Cílem mé práce bylo částečně zmapovat prožívání nevyléčitelně nemocného člověka a přesvědčit se, zda myšlenka hospice a hospicového hnutí nezůstává pouze v rovině teoretické. Zda hospic jako dům, kde je poskytována paliativní péče, může zásadním způsobem zmírnit obtíže nemocného a přispět tak ke zvýšení kvality jeho života. Moje bakalářská práce je strukturována do dvou velkých částí části teoretické a části empirické. V teoretické části se zabývám pojmy jako paliativní či hospicová péče, hospicové hnutí a hospic. Snažila jsem se zachytit hlavní myšlenky a zásady, ze kterých tato péče vychází, i význam, jaký v životě nevyléčitelně nemocného tato péče má. V textu se také 6

7 zastavuji u těžce nemocného pacienta a jeho prožívání. Zamýšlím se nad onemocněním, které nevyhnutelně spěje k lidskému konci, tedy k umírání a smrti, nad lidským utrpením i některými etickými problémy, které s sebou toto téma přináší. Záměrem empirické části mé práce je prostřednictvím individuálních rozhovorů s některými nevyléčitelně nemocnými pacienty zjistit, jakou roli hospic a paliativní péče v jejich životě hrají a zda skutečně pozitivně ovlivňují kvalitu jejich života v tomto složitém období. 7

8 TEORETICKÁ ČÁST 1. Paliativní péče Paliativní péči můžeme chápat jako moderní a celosvětově se rychle rozvíjející typ péče, který nabízí umírajícím a jejich blízkým účinnou pomoc tam, kde prostředky běžných léčebných postupů, ale také síly a schopnosti nejbližšího okolí selhávají. V posledních letech se naléhavě objevuje potřeba pohlížet na paliativní péči jako na významné téma veřejného zdravotnictví a zdravotní politiky, protože i navzdory pozitivním změnám v posledním desetiletí se v některých případech umírajícím stále nedostává odpovídající péče. Závěr jejich života je někdy zcela zbytečně provázen bolestí, osamělostí, ztrátou důstojnosti a dalšími formami utrpení, jimž by bylo možné předejít. Slovo paliativní je odvozeno z latinského pallium, což znamená rouška nebo plášť. Tato etymologie naznačuje, co je úkolem paliativní péče zakrýt hojivou rouškou účinky nevyléčitelné nemoci (O organizaci, 2004, s. 21). Paliativní péče tedy představuje ucelený a nadějný systém pomoci umírajícím a jejich rodinám. Protože obsah pojmu paliativní péče není ustálen, lze se v odborné literatuře setkat s celou řadou definic. Podle Světové zdravotnické organizace (2002) je paliativní péče přístup zlepšující kvalitu života pacientů a jejich rodin, kteří čelí problémům spojeným s život ohrožující nemocí, prostřednictvím předcházení a zmírňování utrpení pomocí včasného zjištění, vyhodnocení a řešení bolesti a dalších fyzických, psychosociálních a duchovních potíží (O organizaci, 2004, s. 22). Jiná definice zase uvádí: Paliativní péče je profesionální, holistická a interdisciplinární a má být poskytována všem umírajícím pacientům bez ohledu na diagnózu či typ zdravotnického zařízení. Jde o kontinuální péči od všeobecného přístupu až po specializovanou disciplínu (O Connor, Aranda, 2005, s. 15). Ať už je paliativní péče definována jakkoliv, podstatné je, že důraz je kladen na důstojnost a kvalitu života, na celostní přístup k nemocnému i jeho rodině. Protože kurativní péče ustupuje do pozadí, nabývají na významu pestré formy sociální, psychické a duchovní pomoci. Specifická paliativní péče však může, a dokonce musí být změněna na kurativní, dojde-li k nečekanému a příznivému zvratu ve vývoji nemoci (Haškovcová, 2000, s. 34). 8

9 1.1 Principy paliativní péče V minulosti se paliativní péče tradičně soustředila především na péči o terminálně nemocné a umírající onkologické pacienty a na podporu jejich příbuzných a blízkých. V posledním desetiletí jsme však svědky narůstající pozornosti věnované potřebám lidí, kteří trpí i jinými chronickými a potenciálně letálními (vedoucími ke smrti) chorobami (Kalvach a jiní, 2004, s. 8). Obecně platí, že paliativní péče má být zahájena tehdy, když jsou negativní důsledky kurativní terapie větší než očekávaný přínos. Současná paliativní péče často umožňuje i léčbu kurativní, je však poskytována nemocným v inkurativním stavu. Paliativní přístup důsledně respektuje potřeby umírajících, které se od nemocných s příznivou prognózou značně liší. Každý obor medicíny by měl mít rozpracovánu svoji strategii paliativní péče, protože žádný obor se nemůže vyvázat z péče o umírající (Haškovcová, 2000, s. 36). Z paliativní péče se stal multidisciplinární obor, ve kterém dochází k interakci s dalšími součástmi zdravotnického systému. Je založena na následujících hodnotách a principech: zachování důstojnosti pacienta a jeho rodiny, účastné péči o pacienta a jeho rodinu, rovnoprávnosti v přístupu k paliativní péči, úctě k pacientovi, jeho rodině a pečovatelům, obhajobě vyjádřených přání pacienta, rodiny, komunit, snaze o dosahování výjimečné úrovně při poskytování péče a podpory, odpovědnosti pacientovi, rodině a širší komunitě (O Connor, Aranda, 2005, s. 12). Podle Kelnarové (2007, s. 49) paliativní péče zahrnuje tyto základní cíle: symptomatickou léčbu, zmírňující péči, efektivní terapii tělesné a psychické bolesti, podporu emotivní, pomoc duchovní, sociální zázemí, individuální program pro umírající, doprovodnou odbornou pomoc nejbližším příbuzným. 9

10 Cílem paliativní péče je tedy dosáhnout co nejlepší kvality života pro pacienta a jeho rodinu. Psychosociální podpora hraje důležitou roli. Jednou ze základních funkcí paliativní péče je prevence a zvládnutí stresujících symptomů. Nemocní a umírající nejvíce potřebují úlevu od bolesti. Paliativní péče mírní bolest a jiné symptomy. Do komplexní péče zařazuje i psychologickou, sociální a duchovní pomoc. Vyžaduje multidisciplinární tým, odborníky různých profesí, kteří se vzájemně setkávají a přemýšlejí, jak co nejúčinněji řešit individuální problémy umírajícího. 1.2 Hlavní zásady paliativní péče Standardy kvality specializované paliativní péče 1 uvádí, že Světová zdravotnická organizace, která plní úkoly a povinnosti Mezinárodního úřadu veřejného zdravotnictví, stanovila hlavní zásady, podle kterých paliativní péče: Poskytuje úlevu od bolesti a dalších symptomů; podporuje život, avšak pohlíží na umírání jako na přirozený proces; neusiluje ani o urychlení ani o oddálení smrti; obsahuje psychologické a duchovní aspekty péče o pacienta; nabízí systém podpory, která pomáhá rodinám zvládat období pacientovy nemoci a období zármutku; využívá týmové práce pro uspokojování potřeb pacientů a jejich rodin, včetně případného psychologického poradenství v období zármutku; usiluje o zlepšení kvality života a může též pozitivně ovlivnit průběh nemoci; je použitelná v raném stadiu nemoci s řadou jiných terapií, jejichž cílem je prodloužení života, jako chemoterapie či radioterapie, a zahrnuje vyšetření nutná k lepšímu pochopení a zvládnutí tíživých klinických komplikací. Domnívám se, že z výše uvedených zásad a principů, o které se opírá paliativní péče, jednoznačně vyplývají její ušlechtilé záměry. Nyní se podívejme, v jakých podobách lze paliativní péči poskytovat. 1 Asociace poskytovatelů hospicové paliativní péče. Standardy kvality specializované paliativní péče, 2006/6. [on-line]. [cit ]. Dostupné z < 10

11 1.3 Rozdělení paliativní péče Sláma, Špinka (2004, s ) uvádí, že podle míry komplexnosti péče nutné k udržení dobré kvality života se paliativní péče dělí na obecnou a specializovanou paliativní péči. Obecná paliativní péče Obecnou paliativní péčí rozumíme klinickou praxi v situaci pokročilého onemocnění, která je poskytována zdravotníky v rámci jejich jednotlivých odborností. Jejím základem je sledování, rozpoznání a ovlivňování toho, co je významné pro kvalitu pacientova života. Tuto péči by měli umět poskytnout všichni zdravotníci s ohledem na specifika své odbornosti. Specializovaná paliativní péče Specializovaná paliativní péče je aktivní interdisciplinární péče poskytovaná pacientům a jejich rodinám týmem odborníků, kteří jsou v otázkách paliativní péče speciálně vzděláni a disponují potřebnými zkušenostmi. Tento tým tvoří lékař, sestry, sociální pracovník, případně psycholog, fyzioterapeut, pastorační pracovník, koordinátor dobrovolníků a další odborníci. Poskytování specializované paliativní péče je hlavní pracovní náplní tohoto týmu a může mít různé organizační formy. Sláma, Špinka (2004, s ) dále uvádí různé organizační formy paliativní a hospicové péče. Pracují s odbornou terminologií, kterou vzhledem k tématu své práce považuji za nejvhodnější: Hospic je samostatně stojící speciální lůžkové zařízení poskytující specializovanou paliativní péči především pacientům v preterminální a terminální fázi nevyléčitelného onemocnění. Důraz je kladen na individuální potřeby a přání každého nemocného a na vytvoření prostředí, v němž by pacient mohl zůstat až do konce života v intenzivních vztazích se svými blízkými. Tohoto cíle je mimo jiné dosahováno snahou o osobitou a domácí atmosféru, maximálním soukromím pacientů, volným režimem návštěv a dobrou dopravní dostupností hospice. Oddělení paliativní péče pečuje v rámci jiných zdravotnických zařízení o nemocné, kteří potřebují komplexní paliativní péči a současně potřebují pro diagnostiku a léčbu ostatní 11

12 služby a komplement nemocnice. Toto oddělení usiluje o realizaci hospicového ideálu v rámci možností daného zařízení a slouží jako lůžková základna pro konziliární tým paliativní péče. Specializovaná ambulance paliativní péče zajišťuje ambulantní péči pacientům, kteří pobývají v domácím prostředí nebo v zařízení sociální péče, v úzké spolupráci s praktickým lékařem a zařízeními obecné domácí a specializované paliativní péče. Tato ambulance někdy působí i při lůžkových hospicích, při odděleních paliativní péče v lůžkových zařízeních, případně jako součást zařízení domácí paliativní péče. Denní stacionář paliativní péče pomáhá řešit zdravotní problémy pacienta formou jeho denních návštěv ve stacionáři. Současně nabízí komplexní edukační a rekreační aktivity podle potřeb a možností pacienta. Zvláštní zařízení specializované paliativní péče zahrnují specializované poradny a tísňové linky, zařízení určená pro určité diagnostické skupiny. Konziliární tým paliativní péče v rámci zdravotnického zařízení je forma péče, která zajišťuje interdisciplinární expertní znalost z oblasti paliativní péče v lůžkových zařízeních různého typu. Posiluje kontinuitu péče a vedle přímého ovlivnění kvality paliativní péče přispívá také k edukaci personálu ostatních oddělení. Minimální složení takového týmu je lékař, sestra a sociální pracovník. Mobilní paliativní péče poskytuje paliativní péči pacientům v domácím nebo náhradním sociálním prostředí pacientů formou návštěv lékaře-specialisty, sester, ošetřovatelů, dobrovolníků, případně dalších odborníků. Garantuje trvalou dostupnost péče po 24 hodin denně 7 dní v týdnu. Důležitou součástí je komplexní podpora rodiny pacienta a jeho blízkých. Z předchozího textu je patrné, že existuje nejen poměrně široká škála poskytovatelů paliativní a hospicové péče, ale že se můžeme setkat také s jejími různými formami. 12

13 2. Nevyléčitelně nemocný V předchozí kapitole jsme se zabývali paliativní péčí. Nyní obraťme pozornost k těm, kterým je tato péče určena. Pokusme se porozumět nevyléčitelně nemocným a jejich individuálnímu prožívání, chování i emocím, které jejich život v nemoci provází. 2.1 Nemoc Lidský život neprobíhá vždy jednoduše. Člověk bývá často napadán nemocemi, z nichž některé se stávají trvalými a nevítanými společníky lidského osudu. Nemoc zpravidla ovlivňuje dosavadní život jedince. Je neoddělitelná od osobních postojů a očekávání, od vlivů okolního světa, od bližních, od vlivu světa práce a prostoru volného času se všemi do nich zasazenými mezilidskými vztahy. Nemoc lze chápat jako organický nesoulad, jako projev poruchy fyziologické funkce. V rovině psychické je prožívána jako zvláštní, výjimečná situace (Haškovcová, 1975, s. 85). Podle Rotter lze nemoc definovat jako poruchu nebo snížení výkonnosti a přizpůsobovací schopnosti člověka (1999, s. 77). Nemoc tedy vždycky zasahuje do života člověka a to i tehdy, kdy je jasné, že charakter nemoci je pouze dočasný, a kdy je reálná naděje, že se život vrátí do starých kolejí. Člověk reaguje na svoji nemoc svou schopností adaptace, jeho obavy jsou závislé na jeho osobnosti a dosavadních zkušenostech a většinou je schopen sám je překonat. Obtížná a zcela zvláštní je situace těch, kteří onemocní chronickou nevyléčitelnou nemocí. Ve chvíli, kdy je nemocnému sdělena takováto diagnóza, nastává zpravidla zlom v životních perspektivách. Často dochází ke změně postojů k základním lidským hodnotám, k přehodnocení hierarchie hodnot. Nemocný je nucen vyrovnat se i s řadou obtíží, které nejsou spojeny výhradně s problémy fyzické nedostatečnosti. Objevují se pocity strachu a obavy o budoucnost. Je to situace, která je pro nemocného krajní mezí, situace, v níž se cítí zcela bezmocný. Když se o někom říká, že umírá, většinou se počítá s tím, že jeho konec přijde již brzy. Budoucnost, která před umírajícím stojí, a naše bezmocnost jakkoliv tuto budoucnost změnit ovlivňují výrazně lidské myšlení a jednání (Pera, Weinert, 1996, s. 121). Těžce a 13

14 nevyléčitelně nemocný je často považován za nezpůsobilého pro společnost, nevědomky je vylučován z lidského společenství a ze společenství rodiny a stává se jen věcí v nemocnici. Podle Haškovcové (1975, s. 88) je ale člověk ztělesněním aktivity, tvoření, práce a konání. Beznadějnost a nevyléčitelnost nemoci by neměla tyto schopnosti ničit. Neměla by redukovat aktivní a hodnotný život na živoření a brát kvalitativně změněnému životu smysl. Psychická práce člověka s nemocí neznamená vzdát se a bez naděje rezignovat, ale značí přijetí svého reálného přítomného údělu a snížení svých nereálných očekávání. Vyjadřuje rovnováhu mezi minulostí a budoucností. Je to snaha znovu a znovu orientovat člověka na přítomný čas, na teď a tady. Na to, co ještě právě teď a tady lze udělat Prožívání nemoci S nevyléčitelnou nemocí, kdy člověk bojuje s nepříjemnými pocity, s nemohoucností a s vědomím nevyhnutelného odchodu, jde obvykle ruku v ruce utrpení. Utrpením je chápán soubor fyzických, psychických a spirituálních bolestí člověka. Je spojeno s pocity nelibosti, nepříjemnosti a nepohody 3. Nemocní mohou tedy trpět fyzickou bolestí, jejichž příčinou je nemoc, ale mohou trpět také emocionální a psychickou bolestí, která přichází se ztrátou všeho, čím byli i čeho si ještě v životě přáli dosáhnout. Bolest, kterou si většina z nás spojuje s umíráním, tedy fyzické utrpení způsobené nevyléčitelnou nemocí, lze obvykle odpovědně zvládnout. Mezi léky používanými v paliativní péči existuje velká oblast medikamentů, jež jsou velmi účinné, aplikují-li se na specifické druhy bolesti. Avšak utrpení pocházející z osobní, duševní bolesti představuje mnohem složitější a palčivější problém. Duševní mučivá úzkost z hrozícího osobního zániku a citové zoufalství nad ztrátou všeho, co člověk měl a čím je, mohou být daleko úpornější (Byock, 2005, s. 80). 2 Váňová, Klára. Význam času ve vztahu k nevyléčitelné nemoci. In Sborník přednášek 2006/11 [on-line]. [cit ]. Dostupné z < 3 Tamtéž 14

15 2.2.1 Emoce Emocionální prožívání nevyléčitelně nemocných pacientů je vždy úzce spjato s charakterem a průběhem vzniklé nemoci a podílí se na kvalitě života daného jedince rozhodujícím způsobem. Toto emocionální prožívání nemoci často znásobují události, se kterými se pacient musí potýkat. Jsou to např. přístup lékaře, otevřenost při sdělování nepříznivé diagnózy, komplexnost informací, nepříjemné lékařské zákroky, symptomy závažného onemocnění, bolest, izolace, ztráta sociálního i pracovního postavení, rodinné zázemí, hospitalizace, reakce nejbližšího okolí atd. Mezi nejvýznamnější emoce v prožívání nevyléčitelně nemocného člověka, se kterými se během své praxe nejčastěji setkávám, patří především strach, úzkost, smutek, deprese, bezmoc, hněv a agrese. Strach Strach je záporný pocit, který vzniká v nebezpečných situacích, v nichž je ohrožena sebezáchova nebo duševní integrita (Plháková, 2003, s. 405). Podle Vorlíčka (1998, s. 396) existují u těžce nemocných pacientů různé kvality strachu. První strach vyplývá z nemoci a léčebných zásahů, druhá kvalita strachu je mnohem závažnější. Je to strach o život. Strach o život se liší od strachu ze smrti nebo z umírání a dostavuje se dříve. U umírajících lze velmi často postřehnout střídaní pocitů na jedné straně strach o život, rozšířený ještě o strach z umírání, na druhé straně touha po konci utrpení. Úzkost Úzkost je neurčitý pocit obav či ohrožení, který se neváže k žádnému konkrétnímu objektu či události (Plháková, 2003, s. 405). Tato emoce se u vážně nemocných pacientů přidružuje ke konkrétním strachům. Často bývá její příčinou nevědomý skrytý strach o život, který teprve později vstoupí do vědomí. Smutek Smutek je nelibý pocit, který je reakcí na odloučení, ztrátu nebo neúspěch při sledování osobních cílů či realizaci určitých motivů. Intenzita smutku závisí na tom, zda jsou příčiny jeho vzniku definitivní a nezvratné, nebo zda existuje nějaká možnost nápravy 15

16 (Plháková, 2003, s. 407). V průběhu nemoci vzniká zpravidla při zhoršování zdravotního stavu, když si pacient uvědomí své životní ztráty, svá omezení a nutnost opustit své drahé. Definitivní odloučení od blízkého člověka bývá naproti tomu příčinou tíživého smutku neboli deprese. Deprese Pro depresi jsou typické určité soubory pocitů a nálad. Jde o pestrou skupinu negativních emocí v čele s pocity a náladami smutku, nízkého sebevědomí, opuštěnosti, zklamání, bezvýchodnosti, bezmoci a beznaděje. Pro lidi v depresi jsou typické i negativní formy myšlení, jako jsou negativní představy, myšlenky, názory, postoje a očekávání (Křivohlavý, 2003, s. 136). Deprese se u nevyléčitelně nemocných pacientů vyskytuje mnohem častěji než v běžné populaci. Beznaděj Podle Plhákové (2003, s. 409) má pocit beznaděje negativní vliv na duševní i tělesný stav člověka. Beznaděj těsně souvisí s pocitem bezmocnosti, což je subjektivní přesvědčení, že člověk není schopen nepříznivý vývoj událostí zvrátit či ovlivnit. Někteří pacienti v těchto obtížných podmínkách snadno rezignují a přestanou usilovat o změnu. Jsou však také lidé, kteří bojují i v téměř bezvýchodných situacích. Hněv Hněv vzniká nejčastěji v situacích, kdy nám nějaká překážka brání v uskutečnění našich snah či dosažení cílů tedy ve frustrujících situacích (Plháková, 2003, s. 406). U těžce nemocných pacientů se často setkáváme s projevy agresivity, ukazujícími na pocity zlosti a vzteku. Je dobré si uvědomit, že pacient se snaží zvládnout bolesti a často bez úspěchu bojuje s utrpením, které mu nemoc přináší. Tato frustrace pak snadno navodí projev zlosti (Křivohlavý, 1995, s. 30) Model podle Elizabeth Kübler-Rossové Chování nevyléčitelně nemocných v procesu umírání je charakterizováno velkou proměnlivostí. V literatuře se setkáváme s pokusy, jak tyto procesy znázornit. Člověk v procesu umírání prochází fázemi, které jsou v psychiatrickém slova smyslu obrannými mechanizmy k posílení v extrémně těžkých situacích. 16

17 Elisabeth Kübler-Rossová vypracovala na základě svých mnohaletých zkušeností s umírajícími pacienty široce využívaný model, který poukazuje na charakter duševního dění nevyléčitelně nemocných pacientů a jejich blízkých. Podle Kübler-Rossové (1992) se tento model člení do následujících fází: První fáze: Zavírání očí před skutečností a osamění Tuto fázi tvoří první reakce umírajícího na osud. Je velmi často prožívána v šoku a to tím spíše, je-li poznání ponecháno náhodě, anebo jestliže se náhle neočekávaně potvrdí týdny trvající podezření. Zvlášť silná šoková reakce nastává, když je pacient v okamžiku poznání pravdy sám. V této fázi je chování často impulsivní a nekontrolované. Popírání a snaha nevzít na vědomí těžkou nemoc je druh reflexivní obrany. Potlačení může jít dokonce tak daleko, že nemocný odmítá nutné diagnostické a terapeutické zásahy, protože podle něho nejsou nutné. Druhá fáze: Zloba Pro toto období je charakteristické, že se pacient začíná vyrovnávat se svým osudem. Projevuje se to útočností vůči okolí. Umírající rozpoznává nevyhnutelnost situace a zoufale se jí brání. Zvenčí se může jevit jako nespravedlivý a nevděčný. Jeho výbuchy zlosti jsou zaměřeny na zdravotníky, na všechny zdravé lidi i na ty nejbližší, k nimž má zvlášť hluboké citové vazby. Vzdaluje se reálnému světu a vstupuje do izolace. Třetí fáze: Vyjednávání Tato fáze je méně známá, pro pacienta však velmi často důležitá, neboť na ni spoléhá jako na svého pomocníka. Nemocný sice chápe nevyhnutelnost své situace, avšak snaží se příchod nevyhnutelného oddálit. Tápe mezi iluzí a jistotou. Čtvrtá fáze: Deprese Když smrtelně nemocný již nemůže sám sebe obelhávat, když ho opouštějí tělesné síly, pochopí nevyhnutelnost svého osudu. Pacient zanechává nereálných nadějí a vytáček. Přichází deprese, která je vyvolána různými příčinami. V tomto období se nemocný vymaňuje ze svých sociálních vztahů. Lituje všeho, co opustí a jeho smutek pramení především z nadcházejícího rozloučení se všemi blízkými lidmi. 17

18 Pátá fáze: Souhlas Pokud má nemocný dost času a neumírá náhle, pokud se mu dostalo pomoci k překonání předcházejících fází, dosáhne stadia, v němž nepřijímá svůj osud sklíčeně nebo hněvivě. V této fázi se pacient vyrovnává se svým stavem, nachází vnitřní klid a kvantita jeho zájmů se snižuje. Toto stadium neznamená rezignaci, nýbrž smíření se s vlastní neschopností žít dál. Nutno však říci, že ne všichni umírající prožívají toto období a ne všichni se smiřují s blížící se smrtí. Někteří jsou až do konce ovládáni úzkostí, a to i bez ohledu na maximální pochopení a pomoc svého okolí. Blumenthal-Barby (1987, s. 63) se však domnívá, že tyto fáze dovolují pouze velmi hrubou orientaci. Některá období mohou v průběhu nemoci zcela chybět nebo se jejich sled může změnit. Už ukončené fáze se mohou objevovat znovu. Je to proces, který je velmi často určen především druhem onemocnění. V zásadě tedy nejde o schematizaci procesu umírání, nýbrž pouze o snahu porozumět některým formám chování i individuálním projevům umírajících. 18

19 3. Problematika umírání a smrti Hovoříme-li o nevyléčitelně nemocném člověku, jehož život nevyhnutelně spěje ke konci a který již nemá reálnou šanci na uzdravení, pak se musíme nutně zastavit i u témat jako jsou umírání a smrt. Než se seznámíme s postoji ke smrti a umírání a některými etickými problémy této oblasti, podívejme se, jak pojmy umírání a smrt uchopily některé osobnosti citované v následujícím textu. 3.1 Smrt Smrt je záhadou našeho života, týká se každého z nás osobně, může přijít kdykoliv, nikoho z nás nevynechá, žijeme neustále v její blízkosti. Na toto setkání nejsme vnitřně připraveni. Smrt je odmítána, smrti se bojíme a ještě větší strach máme z umírání. Vysoký stupeň vědecko-technického pokroku v našem století nejenže přináší lidem veliké možnosti během života, ale přináší i změny týkající se konce života. Otázka stanovení okamžiku smrti a jejího definování je problémem nejen medicíny a biologie, ale stává se i záležitostí filozofie, etiky, psychologie, sociologie, práva i teologie. Obor, který se procesy umírání a smrti zabývá, se nazývá tanatologie. Podle Kelnarové (2007) je to obor multidisciplinární.a jeho název je odvozen od řeckého slova thanatos, věda o smrti. Tanatologie jako obor představuje interdisciplinární posouzení a shrnutí znalostí o smrti (Haškovcová, 1991, s. 273). V psychologickém slovníku najdeme následující definici: Tanatologie (thanatology) je nauka o psychologických a lékařských aspektech smrti a umírání (Hartl, Hartlová, 2005, s. 597). Brabec k tomuto tématu říká: Jestliže je předmětem thanatologie smrt, je zřejmě nutno podat nejprve definici smrti (1991, s. 10). Smrt patří k člověku. Patří k životu a nelze ji od života oddělit. Umožňuje nám najít smysl života, umožňuje nám využít náš omezený čas smysluplně. Otázka života a smrti je jednou z nejtěžších a nejstarších otázek, které si lidstvo klade. Z materialistického hlediska lze smrt definovat jako zánik organismu jako celku, trvalé, nezvratné poškození všeho dění přirozený důsledek života (Haškovcová, 1975, s. 31). 19

20 Zcela jiný je pohled křesťanské filozofie a teologie: Smrt je odloučení duše od těla. Předpokládá princip či formu života duši, která je duchovní podstaty, a proto se nemůže rozpadnout, je nesmrtelná (Brabec, 1991, s. 10). Haškovcová také upozorňuje: Zjištění a konstatování smrti je výhradně záležitostí lékařskou. Ekvivalentem smrti je biologická smrt mozku (1991, s. 274). 3.2 Umírání Před smrtí se diferencovaně uplatňuje časový faktor umírání, proces, který má různou délku, podobu, je různě prožíván, je zcela individuální a jedinečný. Pojem umírání je v lékařské terminologii skutečně synonymem terminálního stavu. Definice terminálního stavu uvádí, že dochází k postupnému a nevratnému selhávání důležitých vitálních funkcí tkání a orgánů, jehož důsledkem je zánik individua, tj. smrt. Terminální stav můžeme chápat jako vlastní umírání. Pojem umírání ale v žádném případě nemůžeme redukovat pouze na terminální stav (Haškovcová, 1991, s ). Křivohlavý chápe umírání jako proces, tj. neustále se měnící stav či lépe dění v čase. Podle toho, jak rychle tento proces probíhá, rozlišuje se na jedné straně tzv. rychlá smrt a na druhé tzv. pomalé umírání (1991, s. 71). Někdy se hovoří o tom, že člověk umírá celý život, to se však vztahuje spíše na postupné ubývání životních sil a stárnutí než na skutečné umírání. Otázka je, kdy skutečně nastává bližší vyhlídka na smrt, tedy i příprava na ni. I pro lékaře je stanovení začátku a konce umírání velmi důležité. To, dle mého názoru, velice výstižně vyjádřil Blumenthal-Barby: Umírání začíná již tehdy, když se nemocný vědomě nebo nevědomě vyrovnává se skutečností, že jeho život končí (1987, s. 42). Pokrok vědy a techniky s sebou přináší i tu novou skutečnost, že umírání v současnosti trvá zpravidla déle, což vyvolává větší nejistotu, strach a úzkost nejen u umírajících, ale i u jejich blízkých a u ošetřujícího personálu. Nikdo z žijících nemá zkušenost s umíráním. Když tuto zkušenost člověk získá, nemůže ji ani předat, ani zobecnit, protože je neopakovatelná. A přes veškerou pomoc umírající překročí práh smrti zcela sám. 20

PALIATIVNÍ PÉČE A DOPROVÁZENÍ UMÍRAJÍCÍCH 8. BŘEZNA 2017 Mgr. Martina Jenčková

PALIATIVNÍ PÉČE A DOPROVÁZENÍ UMÍRAJÍCÍCH 8. BŘEZNA 2017 Mgr. Martina Jenčková PALIATIVNÍ PÉČE A DOPROVÁZENÍ UMÍRAJÍCÍCH 8. BŘEZNA 2017 Mgr. Martina Jenčková Paliativní péče/medicína Z lat. pallium = plášť, obal Přeneseně poskytnutí ochrany nemocnému v nepříznivé situaci Útěšná vs.

Více

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje HOSPICOVÁ PÉČE Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Srpen, 2010 Bc. Höferová Hana HOSPICOVÁ PÉČE Bc. Höferová Hana Hospicová péče Je to forma

Více

1. Regionální paliativní konference Multiprofesní spolupráce v péči o pacienty v závěru života v domácím prostředí STANDARDY PALIATIVNÍ PÉČE

1. Regionální paliativní konference Multiprofesní spolupráce v péči o pacienty v závěru života v domácím prostředí STANDARDY PALIATIVNÍ PÉČE 1. Regionální paliativní konference Multiprofesní spolupráce v péči o pacienty v závěru života v domácím prostředí STANDARDY PALIATIVNÍ PÉČE V Brně 12.10. 2017 KVALITA A ROZVOJ Hlavním účelem procesu

Více

Paliativní péče - Úvod. Mgr. Zimmelová

Paliativní péče - Úvod. Mgr. Zimmelová Paliativní péče - Úvod Mgr. Zimmelová Historie Počátky v Velké Británii v 70 letech Vznikla evropská společnost pro PM Součástí jsou národní společnosti U nás sekce PM ČLS JEP 5 zásad rozvoje oboru Založení

Více

Utrpení pacientů v závěru života a koncept důstojné smrti

Utrpení pacientů v závěru života a koncept důstojné smrti Utrpení pacientů v závěru života a koncept důstojné smrti Několik poznámek z pohledu paliativní medicíny Ondřej Sláma Masarykův onkologický ústav Česká společnost paliativní medicíny ČLS JEP Ostrava 9.2.2017

Více

Charitativní a humanitární činnost

Charitativní a humanitární činnost Charitativní a humanitární činnost Studijní materiál vytvořený v rámci projektu K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách České Budějovice 2010 Charitativní a humanitní činnost Hospicová

Více

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Umírání v ČR V ČR každoročně zemře kolem 105 000 lidí 35000 Absolutní počty zemřelých v ČR podle pohlaví a

Více

NADĚJE Jak pracujeme s nadějí v hospici. Mgr. Radka Alexandrová DLBsHospicem sv. Josefa, Rajhrad Brno

NADĚJE Jak pracujeme s nadějí v hospici. Mgr. Radka Alexandrová DLBsHospicem sv. Josefa, Rajhrad Brno NADĚJE Jak pracujeme s nadějí v hospici Mgr. Radka Alexandrová DLBsHospicem sv. Josefa, Rajhrad 19. 20.9.2013 Brno HOSPIC Místo, kam chodí lidé důstojně umírat Naděje na DOBROU SMRT Naděje na KVALITNÍ

Více

Sociální gerontologie a thanatologie (podpora pro kombinovanou formu studia)

Sociální gerontologie a thanatologie (podpora pro kombinovanou formu studia) JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta Sociální gerontologie a thanatologie (podpora pro kombinovanou formu studia) Mgr. Petra Zimmelová Cíle předmětu: - Orientovat se v

Více

Ošetřovatelství

Ošetřovatelství Ošetřovatelství jako věda (Charakteristika oboru ošetřovatelství) Ošetřovatelství Ošetřovatelství jako vědní obor Samostatná vědní disciplína s vlastní teoretickou základnou. Teorie umožňuje: - třídit

Více

Doprovázení umírajících a pozůstalých

Doprovázení umírajících a pozůstalých Doprovázení umírajících a pozůstalých PhDr. Naděžda Špatenková, Ph.D. n.spatenkova@gmail.com Ostrava 17. března 2015 Umírání a smrt Život každého člověka jednou skončí i můj, i Váš, nás všech Zdravý selský

Více

Standard akutní lůžkové psychiatrické péče Obsah

Standard akutní lůžkové psychiatrické péče Obsah Standard akutní lůžkové psychiatrické péče Obsah 1. Preambule... 2 1.1 Cílová skupina... 2 1.2 Dostupnost akutní péče... 2 2. Služby poskytované akutním psychiatrickým oddělením... 3 2.1 Obecné požadavky...

Více

Psychoterapeutická podpora při umírání

Psychoterapeutická podpora při umírání Psychoterapeutická podpora při umírání Umírající je člověk Stroj Věc Pacient PROČ? Osobní nepřijetí smri Pocit bezmoci Důsledek Odosobnění Vyhýbání se kontaktu Útěk do hyperaktivity Sdělení diagnozy s

Více

Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných?

Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných? Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných? Ondřej Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Téma utrpení a důstojnosti užívají stoupenci i odpůrci eutanázie Nevyléčitelné onemocnění

Více

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY Projekt poskytování sociální péče v domácnosti v oblasti intenzivní paliativní péče. Pilotní projekt realizuje společnost

Více

Domácí hospic SPOLEČNOU CESTOU prezentace společného projektu. Konference SPOLEČNOU CESTOU

Domácí hospic SPOLEČNOU CESTOU prezentace společného projektu. Konference SPOLEČNOU CESTOU Domácí hospic SPOLEČNOU CESTOU prezentace společného projektu Konference SPOLEČNOU CESTOU 13. 9. 2016 Ideálem je, aby člověk umíral usmířen, bez bolesti fyzické, psychické, sociální a duchovní a s vděčností

Více

Poskytování poradenství pro pozůstalé ve Fakultní nemocnici Olomouc. Marta Hošťálková

Poskytování poradenství pro pozůstalé ve Fakultní nemocnici Olomouc. Marta Hošťálková Poskytování poradenství ve Fakultní nemocnici Olomouc Marta Hošťálková 1. Charakteristika a činnost poradce poradce - samostatně a systematicky pod dohledem supervizora doprovází klienty v průběhu umírání

Více

SPIRITUÁLNÍ PÉČE VE ZDRAVOTNICTVÍ

SPIRITUÁLNÍ PÉČE VE ZDRAVOTNICTVÍ SPIRITUÁLNÍ PÉČE VE ZDRAVOTNICTVÍ MUDr. Eva Kalvínská Sekce krizové asistence Společnosti lékařské etiky ČLS JEP eva.kalvinska@fnmotol.cz Konference Vzdělávání ve zdravotnictví IPVZ 14.12.2007 Spirituální

Více

PASTORAČNÍ PÉČE ve zdravotnictví. Marta Hošťálková

PASTORAČNÍ PÉČE ve zdravotnictví. Marta Hošťálková PASTORAČNÍ PÉČE ve zdravotnictví Marta Hošťálková Úvod total pain - tzv. celková bolest tělesná bolest spjata a vzájemně se ovlivňuje s bolestí v oblasti psychické, sociální i duchovní koncept celostní

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Geriatrický pacient Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje V rámci projektu Využití ICT ve výuce Březen 2011 Mgr. Ladislava Ulrychová Čím hřešíme

Více

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Strana 1 z 7 Název: PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Platnost od: 2. 5. 2008 Platnost do: odvolání Nahrazuje: ----- Personál: Všeobecné sestry, porodní asistentky, zdravotně sociální

Více

1. Konference integrativní psychoterapie Skálova institutu. Mgr. Petra Léblová. p.leblova@seznam.cz

1. Konference integrativní psychoterapie Skálova institutu. Mgr. Petra Léblová. p.leblova@seznam.cz 1. Konference integrativní psychoterapie Skálova institutu Mgr. Petra Léblová p.leblova@seznam.cz Nádorová onemocnění patří mezi život ohrožující onemocnění Ročně onemocní 1 dítě ze 600 zdravých do 15

Více

SEKCE KRIZOVÉ ASISTENCE SPOLEČNOSTI LÉKAŘSKÉ ETIKY ČLS JEP

SEKCE KRIZOVÉ ASISTENCE SPOLEČNOSTI LÉKAŘSKÉ ETIKY ČLS JEP SEKCE KRIZOVÉ ASISTENCE SPOLEČNOSTI LÉKAŘSKÉ ETIKY ČLS JEP MUDr. Eva Kalvínská Studijní den ERC ve FN v Motole 9.10.2008 VZNIK SEKCE V rámci Společnosti lékařské etiky České lékařské společnosti Jana Evangelisty

Více

Paliativní medicína v ČR v roce 2006. Kde se nacházíme a kam směřujeme? Pohled lékaře - onkologa

Paliativní medicína v ČR v roce 2006. Kde se nacházíme a kam směřujeme? Pohled lékaře - onkologa Paliativní medicína v ČR v roce 2006. Kde se nacházíme a kam směřujeme? Pohled lékaře - onkologa Jiří Vorlíček, LF MU Brno Brno 26. října 2006 Co je paliativní medicína? DEFINICE Paliativní medicína se

Více

PRÁVA PACIENTŮ PRÁVA HOSPITALIZOVANÝCH DĚTÍ

PRÁVA PACIENTŮ PRÁVA HOSPITALIZOVANÝCH DĚTÍ PRÁVA HOSPITALIZOVANÝCH DĚTÍ První charta práv nemocných byla vyhlášena v USA (1972), kde byly vždy vysoce ceněny lidská práva a občanské svobody David Anderson (farmakolog z Virginie )- formuloval první

Více

Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře

Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře Myšlenky pro současnost a budoucnost MUDr.Bohumil Skála,PhD Praktický lékař pro dospělé Brno 2006 Vize Paliativní

Více

Paliativní péče v první linii Doporučený postup pro všeobecné praktické lékaře 2006 MUDr.Bohumil Skála,PhD Paliativní péče Paliativní péče je přístup, p, který zlepšuje kvalitu života nemocných a jejich

Více

Dotazník populace - 2013

Dotazník populace - 2013 Dotazník populace - 2013 Blok vnímání umírání 1) Mluví se v rámci společnosti dostatečně o konci života a umírání? 2) Je pro Vás těžké o smrti a umírání mluvit? 3) Kdo by měl podle Vás s dětmi mluvit o

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Mobilní specializovaná paliativní péče (MSPP) v roce 2017

Mobilní specializovaná paliativní péče (MSPP) v roce 2017 ČSPM ČSL JEP Masarykův onkologický ústav Žlutý kopec 7, 656 53 Brno www.paliativnimedicina.cz info@paliativnimedicina.cz Mobilní specializovaná paliativní péče (MSPP) v roce 2017 Stanovisko České společnosti

Více

Kontinuita péče o nevyléčitelně nemocného dětského pacienta - od nemocnice po domácí prostředí. irena závadová domácí hospic Cesta domů

Kontinuita péče o nevyléčitelně nemocného dětského pacienta - od nemocnice po domácí prostředí. irena závadová domácí hospic Cesta domů Kontinuita péče o nevyléčitelně nemocného dětského pacienta - od nemocnice po domácí prostředí irena závadová domácí hospic Cesta domů dívka 8 let nádorové onemocnění léčené kombinovanou protinádorovou

Více

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 STUDIJNÍ PROGRAM: Ošetřovatelství 53-41-B STUDIJNÍ OBOR: Všeobecná sestra R009 FORMA STUDIA: Prezenční PŘEDMĚT: BEHAVIORÁLNÍ VĚDY 1.

Více

SPECIALIZOVANÁ DOMÁCÍ

SPECIALIZOVANÁ DOMÁCÍ SPECIALIZOVANÁ DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE ANEB CO JE A JAK NÁM MŮŽE POMOCI DOMÁCÍ HOSPIC MUDr. Hana Miličková Spolek Konipaska Domácí hospicová péče na znojemsku Paliativní medicína Jak funguje domácí hospic

Více

Domácí hospic (mobilní specializovaná paliativní péče) Domov s pečovatelskou službou, Chráněné bydlení. Domov pro seniory Domov se zvláštním režimem

Domácí hospic (mobilní specializovaná paliativní péče) Domov s pečovatelskou službou, Chráněné bydlení. Domov pro seniory Domov se zvláštním režimem Domácí hospic (mobilní specializovaná paliativní péče) Domov s pečovatelskou službou, Chráněné bydlení Domácí zdravotní ošetřovatelská péče Domov pro seniory Domov se zvláštním režimem Domov pro seniory

Více

Ošetřovatelství vědní obor. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Ošetřovatelství vědní obor. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Ošetřovatelství vědní obor Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Ošetřovatelství 1 = samostatný vědní obor = zabývá se všemi složkami procesu ošetřování nemocného člověka = vědní disciplína zaměřená

Více

POHLED SESTRY NA PALIATIVNÍ PÉČI V INTENZIVNÍ MEDICÍNĚ. Monika Metznerová FN Brno Bohunice KARIM

POHLED SESTRY NA PALIATIVNÍ PÉČI V INTENZIVNÍ MEDICÍNĚ. Monika Metznerová FN Brno Bohunice KARIM POHLED SESTRY NA PALIATIVNÍ PÉČI V INTENZIVNÍ MEDICÍNĚ Monika Metznerová FN Brno Bohunice KARIM PALIATIVNÍ PÉČE =aktivní péče orientovaná na kvalitu života, poskytovaná pacientům, kteří trpí nevyléčitelnou

Více

Dobrý den, Dobrý den vážení lidé,

Dobrý den, Dobrý den vážení lidé, Může se však stát, že takové štěstí mít nebudete a lékař vám oznámí, že narazil na zdravotní potíže onkologického charakteru a je třeba je řešit. Sám si dost těžko dokážu představit, co v této chvíli může

Více

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Pod pojmem užívání drog rozumíme širokou škálu drogového vývoje od fáze experimentování,

Více

Mobilní paliativní péče v ČR: mýty, realita, vyhlídky. Martina Špinková 2013

Mobilní paliativní péče v ČR: mýty, realita, vyhlídky. Martina Špinková 2013 Mobilní paliativní péče v ČR: mýty, realita, vyhlídky Martina Špinková 2013 Nad postelí člověka na konci života se scházejí zdravotníci, nezdravotníci a rodina nad nimi se v dálce tyčí dvě ministerstva

Více

Klinické ošetřovatelství

Klinické ošetřovatelství Klinické ošetřovatelství zdroj www.wikiskripta.eu úprava textu Ing. Petr Včelák vcelak@kiv.zcu.cz Obsah 1 Klinické ošetřovatelství... 3 1.1 Psychiatrická ošetřovatelská péče... 3 1.1.1 Duševní zdraví...

Více

Model. zdraví a nemoci

Model. zdraví a nemoci Model zdraví a nemoci Zdraví SZO (WHO) definovalo zdraví jako:,,celkový stav tělesné, duševní a sociální pohody, a ne pouze nepřítomnost nemoci nebo slabosti". Dále (velmi zjednodušeně): - zdraví je nebýt

Více

STRATEGIE PALIATIVNÍ PÉČE VE ŠVÝCARSKU

STRATEGIE PALIATIVNÍ PÉČE VE ŠVÝCARSKU STRATEGIE PALIATIVNÍ PÉČE VE ŠVÝCARSKU A JEJÍ APLIKACE NA OBLAST OSOB S POSTIŽENÍM Christina Affentranger Weber předsedkyně Konference pro osoby se zdravotním postižením 1 Význam paliativní péče ve Švýcarsku

Více

METODICKÝ POKYN MINISTERSTVA ZDRAVOTNICTVÍ ČR K POSKYTOVÁNÍ MOBILNÍ SPECIALIZOVANÉ PALIATIVNÍ PÉČE

METODICKÝ POKYN MINISTERSTVA ZDRAVOTNICTVÍ ČR K POSKYTOVÁNÍ MOBILNÍ SPECIALIZOVANÉ PALIATIVNÍ PÉČE METODICKÝ POKYN MINISTERSTVA ZDRAVOTNICTVÍ ČR K POSKYTOVÁNÍ MOBILNÍ SPECIALIZOVANÉ PALIATIVNÍ PÉČE 1. KONTEXT METODICKÉ ÚPRAVY 1.1 Účel úpravy Účelem metodického pokynu k poskytování mobilní specializované

Více

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie Výběr z nových knih 11/2007 psychologie 1. Mé dítě si věří. / Anne Bacus-Lindroth. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 159 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-296-6 dítě; výchova dítěte; strach; úzkost; sebedůvěra;

Více

Duševní hygiena a supervize ve zdravotnictví

Duševní hygiena a supervize ve zdravotnictví Duševní hygiena a supervize ve zdravotnictví Zdravotní sestra a její pracovní náplň Ideální sestra je vysoce vzdělanou profesionálkou, která zvládá s přehledem a spolehlivě náročné situace a problémy,

Více

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná

Více

Ošetřovatelství. pojetí moderního ošetřovatelství

Ošetřovatelství. pojetí moderního ošetřovatelství Ošetřovatelství pojetí moderního ošetřovatelství Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Bc. Tondrová Irena duben 2009 ošetřovatelství Pojetí

Více

HOSPIC MÍSTO RADOSTI

HOSPIC MÍSTO RADOSTI HOSPIC MÍSTO RADOSTI Mgr. Robert Huneš, ředitel Hospice sv. Jana N. Neumanna v Prachaticích, viceprezident Asociace poskytovatelů hospicové paliativní péče v ČR Zakladatelka hospicového díla ve světě madam

Více

Obecná a specializovaná paliativní péče

Obecná a specializovaná paliativní péče Obecná a specializovaná paliativní péče MUDr. Pavel Svoboda, Dům léčby bolesti s hospicem sv. Josefa Mobilní hospic sv. Jana Oblastní charita Rajhrad Brno, 24.10.2018 O čem se to budeme bavit? Koho se

Více

NEMOCNIČNÍ PROGRAM PALIATIVNÍ PÉČE KONZILIÁRNÍ PALIATIVNÍ TÝM METODIKA

NEMOCNIČNÍ PROGRAM PALIATIVNÍ PÉČE KONZILIÁRNÍ PALIATIVNÍ TÝM METODIKA NEMOCNIČNÍ PROGRAM PALIATIVNÍ PÉČE KONZILIÁRNÍ PALIATIVNÍ TÝM METODIKA Konziliární paliativní tým je poradním orgánem v indikaci a nastavení obecné a specializované paliativní péče. Skládá se z lékařů

Více

MUDr. Regina Slámová, Domácí hospic Tabita Brno

MUDr. Regina Slámová, Domácí hospic Tabita Brno MUDr. Regina Slámová, Domácí hospic Tabita Brno Kdo je pacient v paliativní péči Kdo se podílí na péči o nevyléčitelně nemocného? Komunikace s rodinou, pečujícími Možnosti a úskalí mezioborové spolupráce?

Více

CHARITA OSTRAVA FAKULTNÍ NEMOCNICE OSTRAVA Bc.Jana Camfrlová, koorditároka hospicového hnutí Marie Karásková DiS., koordinátorka programu v nemocnici CHARITA OSTRAVA www.ostrava.caritas.cz 1 PŘEDSTAVENÍ

Více

Paliativní medicína a léčba bolesti jako atestační obor Co by měl specialista v tomto oboru umět a jaké je jeho

Paliativní medicína a léčba bolesti jako atestační obor Co by měl specialista v tomto oboru umět a jaké je jeho Paliativní medicína a léčba bolesti jako atestační obor Co by měl specialista v tomto oboru umět a jaké je jeho uplatnění v systému českého zdravotnictví Ondřej Sláma, MOU Brno Subkatedra paliativní medicíny

Více

Psychologické základy vzdělávání dospělých

Psychologické základy vzdělávání dospělých Psychologické základy vzdělávání dospělých PhDr. Antonín Indrák Mgr. Marta Kocvrlichová Úvod Tento studijní materiál vznikl jako stručný průvodce po některých základních tématech psychologie. Snažili jsme

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT NÁVRH ZPRÁVY. Výbor pro zaměstnanost a sociální věci PROZATÍMNÍ ZNĚNÍ 2004/2189(INI)

EVROPSKÝ PARLAMENT NÁVRH ZPRÁVY. Výbor pro zaměstnanost a sociální věci PROZATÍMNÍ ZNĚNÍ 2004/2189(INI) EVROPSKÝ PARLAMENT 2004 ««««««««««««2009 Výbor pro zaměstnanost a sociální věci PROZATÍMNÍ ZNĚNÍ 2004/2189(INI) 7. 1. 2005 NÁVRH ZPRÁVY o sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému

Více

Klára pomáhá z. s. pomoc pozůstalým. čas truchlení, rozloučení, smíření a pokračování v životě

Klára pomáhá z. s. pomoc pozůstalým. čas truchlení, rozloučení, smíření a pokračování v životě Klára pomáhá z. s. pomoc pozůstalým čas truchlení, rozloučení, smíření a pokračování v životě ... příběh Klára * 26.12. 2003 + 4. 6. 2009 Klára pomáhá, o.s. pomoc pečujícím * 6.12. 2012 Klára pomáhá z.s.

Více

Kteří pacienti již nemají prospěch z umělé výživy Klinické a etické aspekty

Kteří pacienti již nemají prospěch z umělé výživy Klinické a etické aspekty Kteří pacienti již nemají prospěch z umělé výživy Klinické a etické aspekty O. Sláma, MOU Brno XII. BDPM 26.10.2006 Předmětem zájmu PM je velmi různorodá skupina pacientů Různá diagnóza, různá prognóza,

Více

Sestry: Hybná síla změn. Zásadní zdroj pro zdraví

Sestry: Hybná síla změn. Zásadní zdroj pro zdraví Balíček ICN Sestry: Hybná síla změn. Zásadní zdroj pro zdraví Michaela Hofštetrová Knotková Obsah: Kapitola 1: Úvod Kapitola 2: Celkový pohled Kapitola 3: Plánování pracovní síly Kapitola 4: Měření pracovní

Více

Duševní hygiena. Mgr. Kateřina Vrtělová. Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně. www.gaudia.org./rakovina

Duševní hygiena. Mgr. Kateřina Vrtělová. Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně. www.gaudia.org./rakovina Duševní hygiena Mgr. Kateřina Vrtělová Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně www.gaudia.org./rakovina Co je to duševní hygiena? Často nás přinutí přemýšlet nad touto otázkou až nepříznivé

Více

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:

Více

Komunitní služby a instituce

Komunitní služby a instituce Komunitní služby a instituce Historie I. Raný středověk církevní instituce pomáhající chudým a starým lidem, později chudobince, starobince, kláštěrní a městské oše. domy 12. stol. špitály provozované

Více

Mobilní hospic v ČR: mýty, realita, vyhlídky

Mobilní hospic v ČR: mýty, realita, vyhlídky Mobilní hospic v ČR: mýty, realita, vyhlídky Martina Špinková 2012 Z čeho při prosazování mobilní paliativní péče vycházíme? z toho, že konec života do života patří a že bychom měli mít možnost volit kde

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

Průvodce nabídkou Certifikace paliativního přístupu v sociálních službách

Průvodce nabídkou Certifikace paliativního přístupu v sociálních službách Průvodce nabídkou Certifikace paliativního přístupu v sociálních službách Certifikace, vytvořená na základě švýcarského modelu, se zaměřuje na nastavení paliativního přístupu v pobytových sociálních službách

Více

Pražská charta - výzva vládám, aby mírnily utrpení nevyléčitelně nemocných a uznaly přístup k paliativní péči jako lidské právo.

Pražská charta - výzva vládám, aby mírnily utrpení nevyléčitelně nemocných a uznaly přístup k paliativní péči jako lidské právo. Pražská charta - výzva vládám, aby mírnily utrpení nevyléčitelně nemocných a uznaly přístup k paliativní péči jako lidské právo. European Association for Palliative Care (EAPC - Evropská asociace paliativní

Více

Domov Krajánek, poskytovatel sociálních služeb. Samota 224, Jesenice, IČ

Domov Krajánek, poskytovatel sociálních služeb. Samota 224, Jesenice, IČ Domov Krajánek, poskytovatel sociálních služeb Samota 224, 270 33 Jesenice, IČ 71209867 Tel.: 313 599 219, e-mail: sunkovsky@domovjesenice.cz, www.domovjesenice.cz -------------------------------------------------------------------------------------------------

Více

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy Klíčové kompetence Jako jeden z nosných prvků reformy Klíčové kompetence Podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání má základní vzdělávání žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové

Více

Zdraví a nemoc. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Zdraví a nemoc. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Zdraví a nemoc Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Říjen 2009 Mgr.Ladislava Ulrychová motto Když chybí zdraví, moudrost je bezradná, síla

Více

Model Virginia Henderson - Teorie základní ošetřovatelské péče -

Model Virginia Henderson - Teorie základní ošetřovatelské péče - Certifikovaný kurz: Mentor klinické praxe ošetřovatelství a porodní asistence (2017) Repetitorium teorie ošetřovatelství Model Virginia Henderson - Teorie základní ošetřovatelské péče - Mgr. Martin Krause,

Více

O nás s námi v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Eva Procházková Simona Dohnalová

O nás s námi v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Eva Procházková Simona Dohnalová O nás s námi v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc Eva Procházková Simona Dohnalová SSP Olomouc Poskytovatel sociálních služeb Zákon o sociálně - právní ochraně dětí Zákon o sociálních službách

Více

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy Jako jeden z nosných prvků reformy Klíčové kompetence Podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání má základní vzdělávání žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence. Pojem

Více

SMRT A PÉČE O UMÍRAJÍCÍ

SMRT A PÉČE O UMÍRAJÍCÍ SMRT A PÉČE O UMÍRAJÍCÍ Pohled laické i zdravotnické veřejnosti Září 2011 / Prezentace z exkluzivního výzkumu pro Cestu domů/ Client Service Manager: Jan Tuček, Analytik: Lenka Beranová / STEM/MARK, a.

Více

ETIKA VE ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ OBLASTI

ETIKA VE ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ OBLASTI JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTA KATEDRA FILOZOFIE A ETIKY V POMÁHAJÍCÍCH PROFESÍCH OPORA PŘEDMĚTU ETIKA VE ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ OBLASTI pro kombinované studium oboru

Více

Péče o těžce nemocného a umírajícího v domácí hospicové péči z pohledu pečujícího

Péče o těžce nemocného a umírajícího v domácí hospicové péči z pohledu pečujícího Krajská vědecká knihovna v Liberci, příspěvková organizace, Rumjancevova 1362/1, 460 35 Liberec 1 tel. +420-482 412 133; www.kvkli.cz ; library@kvkli.cz R e š e r š e (Dokumentografická jednorázová rešerše)

Více

Název materiálu: Strach, úzkost Autor materiálu: Mgr. Sosnová Daniela Datum (období) vytvoření: 25. 2. 2013 Zařazení materiálu:

Název materiálu: Strach, úzkost Autor materiálu: Mgr. Sosnová Daniela Datum (období) vytvoření: 25. 2. 2013 Zařazení materiálu: Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Psychologie zvládání nádorových onemocnění

Psychologie zvládání nádorových onemocnění Psychologie zvládání nádorových onemocnění Mgr. Bc. Zdeněk Hrstka Katedra všeobecně vzdělávacích oborů Fakulta vojenského zdravotnictví UO Hradec Králové Klinika onkologie a radioterapie Fakultní nemocnice

Více

Spirituální teologie PÍSMO JAKO SPIRITUALITA

Spirituální teologie PÍSMO JAKO SPIRITUALITA Spirituální teologie PÍSMO JAKO SPIRITUALITA Spiritualita Spiritualita je docela módním pojmem. Různí lidé jí různé rozumějí a různě ji prezentují. Spiritualita už není spojována jen s religiozitou. Na

Více

KRIZOVÁ INTERVENCE. Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO

KRIZOVÁ INTERVENCE. Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO KRIZOVÁ INTERVENCE Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO Cíle prezentace Definování krize Představit formy krizové intervence Nastínit prvky krizové intervence Proč je potřebné myslet na krizovou intervenci

Více

Nemocnice Jindřichův Hradec Paliativní péče v podmínkách urgentního příjmu

Nemocnice Jindřichův Hradec Paliativní péče v podmínkách urgentního příjmu www.nemjh.cz Nemocnice Jindřichův Hradec Paliativní péče v podmínkách urgentního příjmu Lze se věnovat paliativní péči na urgentním příjmu? Za jakých podmínek? Kdo? Komu pacienty předat? Kde pacienty dispenzarizovat?

Více

Ústav ošetřovatelství

Ústav ošetřovatelství NÁVRH TÉMAT BAKALÁŘSKÝCH PRACÍ PRO AKADEMICKÝ ROK 2012/2013 Studijní program: Ošetřovatelství Studijní obor: Všeobecná sestra Forma studia: Prezenční a kombinovaná Akademický rok: 2012/2013 Jedná se o

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Únor 2011 Mgr. Monika Řezáčová 1) Produktivní chování a neproduktivní chování jedinec může reagovat na

Více

PSYCHOSOCIÁLNÍ INTERVENCE VE ZDRAVOTNICTVÍ

PSYCHOSOCIÁLNÍ INTERVENCE VE ZDRAVOTNICTVÍ PSYCHOSOCIÁLNÍ INTERVENCE VE ZDRAVOTNICTVÍ PhDr. Lukáš Humpl Mgr. Marie Marková, PhD. Hana Vraspírová OBSAH PREZENTACE Systém psychosociální intervenční služby ve zdravotnictví = péče dovnitř První psychická

Více

Organizace: HOSPICOVÉ OBČANASKÉ SDRUŽENÍ CESTA DOMŮ. Projekt 1: Odlehčovací služby Cesty domů. Celkové náklady na projekt: 3 964 920 Kč

Organizace: HOSPICOVÉ OBČANASKÉ SDRUŽENÍ CESTA DOMŮ. Projekt 1: Odlehčovací služby Cesty domů. Celkové náklady na projekt: 3 964 920 Kč Organizace: HOSPICOVÉ OBČANASKÉ SDRUŽENÍ CESTA DOMŮ Projekt 1: Odlehčovací služby Cesty domů Celkové náklady na projekt: 3 964 920 Kč DOTACE: 25 000 Kč Podpořit setrvání lidí v pokročilých a konečných

Více

Zájmy a blaho člověka (lidské bytosti) musejí být nadřazeny všem ostatním zájmům společnosti a vědy.

Zájmy a blaho člověka (lidské bytosti) musejí být nadřazeny všem ostatním zájmům společnosti a vědy. Konvence o ochraně lidských práv a důstojnosti člověka s ohledem na aplikaci biologie a medicíny - úplná, věcná část textu (s výjimkou preambule a závěrečných procedurálních opatření) KONVENCE O LIDSKÝCH

Více

INSTITUT ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ ÚSTAV OŠETŘOVATELSTVÍ VYPSÁNÍ TÉMAT PRO BAKALÁŘSKÉ PRÁCE AKADEMICKÝ ROK : Bakalářský studijního program

INSTITUT ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ ÚSTAV OŠETŘOVATELSTVÍ VYPSÁNÍ TÉMAT PRO BAKALÁŘSKÉ PRÁCE AKADEMICKÝ ROK : Bakalářský studijního program INSTITUT ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ ÚSTAV OŠETŘOVATELSTVÍ VYPSÁNÍ TÉMAT PRO BAKALÁŘSKÉ PRÁCE AKADEMICKÝ ROK : 2009-2010 Bakalářský studijního program OŠETŘOVATELSTVÍ 53-41 - OBOR VŠEOBECNÁ SESTRA prezenční

Více

Práva nemocných dětí. Práva nemocných dětí. Hana Pinkavová

Práva nemocných dětí. Práva nemocných dětí. Hana Pinkavová Práva nemocných dětí Práva nemocných dětí Hana Pinkavová Práva dítěte: etapy poznávání dítěte a dětství z hlediska historického nejdůležitější mezníky ve vývoji lidských a především dětských práv: 1924

Více

ROZVOJ PALIATIVNÍ PÉČE V RÁMCI NEMOCNICE MILOSRDNÝCH SESTER SV. KARLA BOROMEJSKÉHO V PRAZE

ROZVOJ PALIATIVNÍ PÉČE V RÁMCI NEMOCNICE MILOSRDNÝCH SESTER SV. KARLA BOROMEJSKÉHO V PRAZE ROZVOJ PALIATIVNÍ PÉČE V RÁMCI NEMOCNICE MILOSRDNÝCH SESTER SV. KARLA BOROMEJSKÉHO V PRAZE Zlepšení kvality paliativní péče o pacienty s pokročilým neonkologickým onemocněním s limitovanou prognózou v

Více

Role lékaře v podpoře pečujících. Regina Slámová, Hospic sv. Alžběty -Domácí hospic a ambulance paliativní medicíny -Lůžkový hospic Brno

Role lékaře v podpoře pečujících. Regina Slámová, Hospic sv. Alžběty -Domácí hospic a ambulance paliativní medicíny -Lůžkový hospic Brno Role lékaře v podpoře pečujících Regina Slámová, Hospic sv. Alžběty -Domácí hospic a ambulance paliativní medicíny -Lůžkový hospic Brno Role lékaře v podpoře pečujících 1. Informace 2. Podpůrná komunikace

Více

Humanistické modely Madeleine Leininger Teorie transkulturní péče. Mgr. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Humanistické modely Madeleine Leininger Teorie transkulturní péče. Mgr. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Humanistické modely Madeleine Leininger Teorie transkulturní péče Mgr. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Biografie Sestra, profesorka ošetřovatelství a antropologie 1960 poprvé definovala pojem

Více

Úloha pacienta. Úloha lékaře. Komunikace Potřeby. Úloha sestry. Úloha rodiny

Úloha pacienta. Úloha lékaře. Komunikace Potřeby. Úloha sestry. Úloha rodiny Paliativní péče o ventilovaného pacienta Renata Pařízková Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové Fakultní nemocnice Hradec

Více

Odborné podkladové materiály ke standardům lůžkové péče na psychiatrických odděleních všeobecných nemocnic

Odborné podkladové materiály ke standardům lůžkové péče na psychiatrických odděleních všeobecných nemocnic Odborné podkladové materiály ke standardům lůžkové péče na psychiatrických odděleních všeobecných nemocnic Kolektiv autorů: Doc. MUDr. Martin Anders, PhD. Zuzana Fišarová Prim. MUDr. Jaromír Hons, PhD.

Více

Možnosti paliativní péče. Mgr. Tereza Bímová

Možnosti paliativní péče. Mgr. Tereza Bímová Možnosti paliativní péče Mgr. Tereza Bímová Co je paliativní péče? Komplexní, aktivní a na kvalitu života orientovaná péče poskytovaná pacientovi, který trpí nevyléčitelnou chorobou v pokročilém nebo terminálním

Více

Standardy hospicové péče

Standardy hospicové péče Standardy hospicové péče představení dokumentu z dílny pracovní skupiny při MZČR Bc. Adéla Zelbová Hospic Anežky České v Červeném Kostelci Pracovní skupina pro paliativní péči ustanovena jako stálý odborný

Více

1 Zdraví, právo na zdraví

1 Zdraví, právo na zdraví 1 Zdraví, právo na zdraví V současné době není žádný stát na světě schopen zabezpečit takovou zdravotní péči, která by jeho občanům poskytla vše, co medicína umožňuje. Uvedený problém není pouze problémem

Více

Hospic sv. Alžběty o.p.s.

Hospic sv. Alžběty o.p.s. Hospic sv. Alžběty o.p.s. Obecně prospěšná společnost Hospic sv. Alžběty o.p.s. se sídlem Kamenná 207/36, 639 00 Brno, IČ: 26604582, je zapsána do rejstříku obecně prospěšných společností, jenž je veden

Více

Humanistické modely Florence Nightingale Moderní ošetřovatelství. Mgr. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Humanistické modely Florence Nightingale Moderní ošetřovatelství. Mgr. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Humanistické modely Florence Nightingale Moderní ošetřovatelství Mgr. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Biografie *12.5.1820 Florencie, +13.8.1910 Londýn Od 1851 cestuje po Evropě + návštěvy nemocnic,

Více

Nemocnice Na Pleši s.r.o. Nová Ves pod Pleší 110, PSČ PRÁVA PACIENTŮ

Nemocnice Na Pleši s.r.o. Nová Ves pod Pleší 110, PSČ PRÁVA PACIENTŮ PRÁVA PACIENTŮ 1. Právo na svobodný informovaný souhlas a osobní svobodu: Zdravotní služby lze pacientovi poskytnout pouze s jeho svobodným a informovaným souhlasem. Pacient má právo svobodně se rozhodnout

Více

Organizace a poskytování paliativní hospicové péče ve Švýcarsku a systém vzdělávání v této oblasti

Organizace a poskytování paliativní hospicové péče ve Švýcarsku a systém vzdělávání v této oblasti Organizace a poskytování paliativní hospicové péče ve Švýcarsku a systém vzdělávání v této oblasti Mezinárodní konference paliativní a hospicové péče 2015 Ostrava, 17.03.2015 Dr. C. Camartin, MSc Palliative

Více

SPIS - SYSTÉM PSYCHOSOCIÁLNÍ INTERVENČNÍ SLUŽBY ČR

SPIS - SYSTÉM PSYCHOSOCIÁLNÍ INTERVENČNÍ SLUŽBY ČR SPIS - SYSTÉM PSYCHOSOCIÁLNÍ INTERVENČNÍ SLUŽBY ČR PhDr. Lukáš Humpl SYSTÉM PSYCHOSOCIÁLNÍ INTERVENČNÍ SLUŽBY v resortu zdravotnictví Kolegiální (peer) podpora = péče dovnitř První psychická pomoc = péče

Více

N á v r h. Věcný záměr zákona o dlouhodobé zdravotně - sociální péči. Příloha Status klienta dlouhodobé péče

N á v r h. Věcný záměr zákona o dlouhodobé zdravotně - sociální péči. Příloha Status klienta dlouhodobé péče N á v r h Věcný záměr zákona o dlouhodobé zdravotně - sociální péči Příloha Status klienta dlouhodobé péče Vymezení dlouhodobé péče a jejích klientů Dlouhodobá péče je spektrem kombinovaných zdravotních

Více