Hospic a paliativní péče v životě nevyléčitelně nemocných

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Hospic a paliativní péče v životě nevyléčitelně nemocných"

Transkript

1 Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav pedagogických věd Pedagogika Jana Havlíčková Hospic a paliativní péče v životě nevyléčitelně nemocných Bakalářská diplomová práce Vedoucí práce: PhDr. Dana Knotová, Ph.D. 2008

2 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou diplomovou práci vypracovala samostatně pod vedením PhDr. Dany Knotové, Ph.D. a za použití pouze těch literárních a internetových zdrojů, které jsou uvedeny v přiloženém seznamu.. Podpis autorky 2

3 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala PhDr. Daně Knotové, Ph.D. za metodické vedení a odborné rady, kterými přispěla k vypracování mé bakalářské diplomové práce. Dále děkuji všem respondentům, které jsem během svého výzkumu oslovila, za trpělivost, pochopení a důvěru, bez nichž by empirická část mé práce nikdy nevznikla. 3

4 Obsah Úvod 6 A) Teoretická část 1. Paliativní péče 8 Principy paliativní péče....9 Hlavní zásady paliativní péče.10 Rozdělení paliativní péče Nevyléčitelně nemocný Nemoc Prožívání nemoci Emoce Model podle Elizabeth Kübler-Rossové Problematika umírání a smrti.19 Smrt.19 Umírání...20 Postoje ke smrti a umírání v minulosti 21 Pohled na smrt a umírání ve 20. století a v současnosti..22 Etické problémy umírání a smrti Období pre finem Období in finem Období post finem Hospic a hospicové hnutí Vývoj hospicového hnutí Hospicová péče Hospic Legislativa Paliativní, hospicová péče a profese Návrh vzdělávacích programů Hlavní témata vzdělávání v paliativní péči Současný stav hospicové péče v ČR

5 B) Empirická část Metodologie Výzkumný cíl Plán výzkumu Výběr účastníků a místa studie Účastníci výzkumu Prostředí výzkumu Metody získávání dat Interview Dokumentace Etické otázky, prostředí a vedení rozhovorů Případové studie Kvalita života v oblasti fyzické Kvalita života v oblasti psychické Kvalita života v oblasti sociální Kvalita života v oblasti duchovní Shrnutí výzkumného šetření...61 Závěr..63 Seznam použitých zdrojů.65 5

6 Úvod Pro svoji bakalářskou diplomovou práci jsem zvolila téma, které se týká velmi citlivé lidské oblasti. Rozhodla jsem se psát o významu hospice a paliativní péče v životě nevyléčitelně nemocného či umírajícího člověka. Toto téma jsem si zvolila z několika důvodů. Jednak pracuji jako zdravotní sestra v oboru, kde se s těmito jevy velmi často setkávám, a jednak spatřuji určité spojení a blízkost tohoto tématu s oborem, který studuji, tedy s oborem pedagogika. Jestliže je totiž, mimo jiné, cílem pedagogiky pomoci orientovat se v dnešním světě a společnosti, pochopit skutečnosti a jevy, které se v současné společnosti vyskytují, pak bychom se měli snažit, alespoň částečně, porozumět i tématům jako nemoc, umírání a smrt. Tématům, která od sebe odháníme a velmi často se o nich domníváme, že se nás netýkají. Tématům, která se však navzdory tomu mohou dotknout každého z nás. Bylo by asi zvláštní, kdybych se během psaní své diplomové práce nezamyslela nad tím, jak moc se různé teorie přibližují skutečnému životu. Do jaké míry lze vlastně porozumět jedinečnému prožívání člověka nacházejícího se v této životní situaci. Jak a zda lze vůbec pochopit, co se v člověku odehrává, když ví, že musí zemřít. Domnívám se, že to pochopit nelze a že všechny snahy jsou pouhým pokusem se tomuto porozumění člověku v posledních chvílích jeho života alespoň přiblížit. Přesto je však nelze považovat za marné. Musíme hledat cesty, jak těmto lidem těžké chvíle ulehčit a pomoci jim, aby se jejich utrpení stalo snesitelnějším. V tomto ohledu si nesmírně cením úsilí některých odborníků, s jejichž názory a přístupy jsem se během psaní své práce setkala, odborníků, kteří takové cesty hledají a možná již částečně našli v podobě paliativní péče a hospicového hnutí. Cílem mé práce bylo částečně zmapovat prožívání nevyléčitelně nemocného člověka a přesvědčit se, zda myšlenka hospice a hospicového hnutí nezůstává pouze v rovině teoretické. Zda hospic jako dům, kde je poskytována paliativní péče, může zásadním způsobem zmírnit obtíže nemocného a přispět tak ke zvýšení kvality jeho života. Moje bakalářská práce je strukturována do dvou velkých částí části teoretické a části empirické. V teoretické části se zabývám pojmy jako paliativní či hospicová péče, hospicové hnutí a hospic. Snažila jsem se zachytit hlavní myšlenky a zásady, ze kterých tato péče vychází, i význam, jaký v životě nevyléčitelně nemocného tato péče má. V textu se také 6

7 zastavuji u těžce nemocného pacienta a jeho prožívání. Zamýšlím se nad onemocněním, které nevyhnutelně spěje k lidskému konci, tedy k umírání a smrti, nad lidským utrpením i některými etickými problémy, které s sebou toto téma přináší. Záměrem empirické části mé práce je prostřednictvím individuálních rozhovorů s některými nevyléčitelně nemocnými pacienty zjistit, jakou roli hospic a paliativní péče v jejich životě hrají a zda skutečně pozitivně ovlivňují kvalitu jejich života v tomto složitém období. 7

8 TEORETICKÁ ČÁST 1. Paliativní péče Paliativní péči můžeme chápat jako moderní a celosvětově se rychle rozvíjející typ péče, který nabízí umírajícím a jejich blízkým účinnou pomoc tam, kde prostředky běžných léčebných postupů, ale také síly a schopnosti nejbližšího okolí selhávají. V posledních letech se naléhavě objevuje potřeba pohlížet na paliativní péči jako na významné téma veřejného zdravotnictví a zdravotní politiky, protože i navzdory pozitivním změnám v posledním desetiletí se v některých případech umírajícím stále nedostává odpovídající péče. Závěr jejich života je někdy zcela zbytečně provázen bolestí, osamělostí, ztrátou důstojnosti a dalšími formami utrpení, jimž by bylo možné předejít. Slovo paliativní je odvozeno z latinského pallium, což znamená rouška nebo plášť. Tato etymologie naznačuje, co je úkolem paliativní péče zakrýt hojivou rouškou účinky nevyléčitelné nemoci (O organizaci, 2004, s. 21). Paliativní péče tedy představuje ucelený a nadějný systém pomoci umírajícím a jejich rodinám. Protože obsah pojmu paliativní péče není ustálen, lze se v odborné literatuře setkat s celou řadou definic. Podle Světové zdravotnické organizace (2002) je paliativní péče přístup zlepšující kvalitu života pacientů a jejich rodin, kteří čelí problémům spojeným s život ohrožující nemocí, prostřednictvím předcházení a zmírňování utrpení pomocí včasného zjištění, vyhodnocení a řešení bolesti a dalších fyzických, psychosociálních a duchovních potíží (O organizaci, 2004, s. 22). Jiná definice zase uvádí: Paliativní péče je profesionální, holistická a interdisciplinární a má být poskytována všem umírajícím pacientům bez ohledu na diagnózu či typ zdravotnického zařízení. Jde o kontinuální péči od všeobecného přístupu až po specializovanou disciplínu (O Connor, Aranda, 2005, s. 15). Ať už je paliativní péče definována jakkoliv, podstatné je, že důraz je kladen na důstojnost a kvalitu života, na celostní přístup k nemocnému i jeho rodině. Protože kurativní péče ustupuje do pozadí, nabývají na významu pestré formy sociální, psychické a duchovní pomoci. Specifická paliativní péče však může, a dokonce musí být změněna na kurativní, dojde-li k nečekanému a příznivému zvratu ve vývoji nemoci (Haškovcová, 2000, s. 34). 8

9 1.1 Principy paliativní péče V minulosti se paliativní péče tradičně soustředila především na péči o terminálně nemocné a umírající onkologické pacienty a na podporu jejich příbuzných a blízkých. V posledním desetiletí jsme však svědky narůstající pozornosti věnované potřebám lidí, kteří trpí i jinými chronickými a potenciálně letálními (vedoucími ke smrti) chorobami (Kalvach a jiní, 2004, s. 8). Obecně platí, že paliativní péče má být zahájena tehdy, když jsou negativní důsledky kurativní terapie větší než očekávaný přínos. Současná paliativní péče často umožňuje i léčbu kurativní, je však poskytována nemocným v inkurativním stavu. Paliativní přístup důsledně respektuje potřeby umírajících, které se od nemocných s příznivou prognózou značně liší. Každý obor medicíny by měl mít rozpracovánu svoji strategii paliativní péče, protože žádný obor se nemůže vyvázat z péče o umírající (Haškovcová, 2000, s. 36). Z paliativní péče se stal multidisciplinární obor, ve kterém dochází k interakci s dalšími součástmi zdravotnického systému. Je založena na následujících hodnotách a principech: zachování důstojnosti pacienta a jeho rodiny, účastné péči o pacienta a jeho rodinu, rovnoprávnosti v přístupu k paliativní péči, úctě k pacientovi, jeho rodině a pečovatelům, obhajobě vyjádřených přání pacienta, rodiny, komunit, snaze o dosahování výjimečné úrovně při poskytování péče a podpory, odpovědnosti pacientovi, rodině a širší komunitě (O Connor, Aranda, 2005, s. 12). Podle Kelnarové (2007, s. 49) paliativní péče zahrnuje tyto základní cíle: symptomatickou léčbu, zmírňující péči, efektivní terapii tělesné a psychické bolesti, podporu emotivní, pomoc duchovní, sociální zázemí, individuální program pro umírající, doprovodnou odbornou pomoc nejbližším příbuzným. 9

10 Cílem paliativní péče je tedy dosáhnout co nejlepší kvality života pro pacienta a jeho rodinu. Psychosociální podpora hraje důležitou roli. Jednou ze základních funkcí paliativní péče je prevence a zvládnutí stresujících symptomů. Nemocní a umírající nejvíce potřebují úlevu od bolesti. Paliativní péče mírní bolest a jiné symptomy. Do komplexní péče zařazuje i psychologickou, sociální a duchovní pomoc. Vyžaduje multidisciplinární tým, odborníky různých profesí, kteří se vzájemně setkávají a přemýšlejí, jak co nejúčinněji řešit individuální problémy umírajícího. 1.2 Hlavní zásady paliativní péče Standardy kvality specializované paliativní péče 1 uvádí, že Světová zdravotnická organizace, která plní úkoly a povinnosti Mezinárodního úřadu veřejného zdravotnictví, stanovila hlavní zásady, podle kterých paliativní péče: Poskytuje úlevu od bolesti a dalších symptomů; podporuje život, avšak pohlíží na umírání jako na přirozený proces; neusiluje ani o urychlení ani o oddálení smrti; obsahuje psychologické a duchovní aspekty péče o pacienta; nabízí systém podpory, která pomáhá rodinám zvládat období pacientovy nemoci a období zármutku; využívá týmové práce pro uspokojování potřeb pacientů a jejich rodin, včetně případného psychologického poradenství v období zármutku; usiluje o zlepšení kvality života a může též pozitivně ovlivnit průběh nemoci; je použitelná v raném stadiu nemoci s řadou jiných terapií, jejichž cílem je prodloužení života, jako chemoterapie či radioterapie, a zahrnuje vyšetření nutná k lepšímu pochopení a zvládnutí tíživých klinických komplikací. Domnívám se, že z výše uvedených zásad a principů, o které se opírá paliativní péče, jednoznačně vyplývají její ušlechtilé záměry. Nyní se podívejme, v jakých podobách lze paliativní péči poskytovat. 1 Asociace poskytovatelů hospicové paliativní péče. Standardy kvality specializované paliativní péče, 2006/6. [on-line]. [cit ]. Dostupné z <http://www.asociacehospicu.cz/> 10

11 1.3 Rozdělení paliativní péče Sláma, Špinka (2004, s ) uvádí, že podle míry komplexnosti péče nutné k udržení dobré kvality života se paliativní péče dělí na obecnou a specializovanou paliativní péči. Obecná paliativní péče Obecnou paliativní péčí rozumíme klinickou praxi v situaci pokročilého onemocnění, která je poskytována zdravotníky v rámci jejich jednotlivých odborností. Jejím základem je sledování, rozpoznání a ovlivňování toho, co je významné pro kvalitu pacientova života. Tuto péči by měli umět poskytnout všichni zdravotníci s ohledem na specifika své odbornosti. Specializovaná paliativní péče Specializovaná paliativní péče je aktivní interdisciplinární péče poskytovaná pacientům a jejich rodinám týmem odborníků, kteří jsou v otázkách paliativní péče speciálně vzděláni a disponují potřebnými zkušenostmi. Tento tým tvoří lékař, sestry, sociální pracovník, případně psycholog, fyzioterapeut, pastorační pracovník, koordinátor dobrovolníků a další odborníci. Poskytování specializované paliativní péče je hlavní pracovní náplní tohoto týmu a může mít různé organizační formy. Sláma, Špinka (2004, s ) dále uvádí různé organizační formy paliativní a hospicové péče. Pracují s odbornou terminologií, kterou vzhledem k tématu své práce považuji za nejvhodnější: Hospic je samostatně stojící speciální lůžkové zařízení poskytující specializovanou paliativní péči především pacientům v preterminální a terminální fázi nevyléčitelného onemocnění. Důraz je kladen na individuální potřeby a přání každého nemocného a na vytvoření prostředí, v němž by pacient mohl zůstat až do konce života v intenzivních vztazích se svými blízkými. Tohoto cíle je mimo jiné dosahováno snahou o osobitou a domácí atmosféru, maximálním soukromím pacientů, volným režimem návštěv a dobrou dopravní dostupností hospice. Oddělení paliativní péče pečuje v rámci jiných zdravotnických zařízení o nemocné, kteří potřebují komplexní paliativní péči a současně potřebují pro diagnostiku a léčbu ostatní 11

12 služby a komplement nemocnice. Toto oddělení usiluje o realizaci hospicového ideálu v rámci možností daného zařízení a slouží jako lůžková základna pro konziliární tým paliativní péče. Specializovaná ambulance paliativní péče zajišťuje ambulantní péči pacientům, kteří pobývají v domácím prostředí nebo v zařízení sociální péče, v úzké spolupráci s praktickým lékařem a zařízeními obecné domácí a specializované paliativní péče. Tato ambulance někdy působí i při lůžkových hospicích, při odděleních paliativní péče v lůžkových zařízeních, případně jako součást zařízení domácí paliativní péče. Denní stacionář paliativní péče pomáhá řešit zdravotní problémy pacienta formou jeho denních návštěv ve stacionáři. Současně nabízí komplexní edukační a rekreační aktivity podle potřeb a možností pacienta. Zvláštní zařízení specializované paliativní péče zahrnují specializované poradny a tísňové linky, zařízení určená pro určité diagnostické skupiny. Konziliární tým paliativní péče v rámci zdravotnického zařízení je forma péče, která zajišťuje interdisciplinární expertní znalost z oblasti paliativní péče v lůžkových zařízeních různého typu. Posiluje kontinuitu péče a vedle přímého ovlivnění kvality paliativní péče přispívá také k edukaci personálu ostatních oddělení. Minimální složení takového týmu je lékař, sestra a sociální pracovník. Mobilní paliativní péče poskytuje paliativní péči pacientům v domácím nebo náhradním sociálním prostředí pacientů formou návštěv lékaře-specialisty, sester, ošetřovatelů, dobrovolníků, případně dalších odborníků. Garantuje trvalou dostupnost péče po 24 hodin denně 7 dní v týdnu. Důležitou součástí je komplexní podpora rodiny pacienta a jeho blízkých. Z předchozího textu je patrné, že existuje nejen poměrně široká škála poskytovatelů paliativní a hospicové péče, ale že se můžeme setkat také s jejími různými formami. 12

13 2. Nevyléčitelně nemocný V předchozí kapitole jsme se zabývali paliativní péčí. Nyní obraťme pozornost k těm, kterým je tato péče určena. Pokusme se porozumět nevyléčitelně nemocným a jejich individuálnímu prožívání, chování i emocím, které jejich život v nemoci provází. 2.1 Nemoc Lidský život neprobíhá vždy jednoduše. Člověk bývá často napadán nemocemi, z nichž některé se stávají trvalými a nevítanými společníky lidského osudu. Nemoc zpravidla ovlivňuje dosavadní život jedince. Je neoddělitelná od osobních postojů a očekávání, od vlivů okolního světa, od bližních, od vlivu světa práce a prostoru volného času se všemi do nich zasazenými mezilidskými vztahy. Nemoc lze chápat jako organický nesoulad, jako projev poruchy fyziologické funkce. V rovině psychické je prožívána jako zvláštní, výjimečná situace (Haškovcová, 1975, s. 85). Podle Rotter lze nemoc definovat jako poruchu nebo snížení výkonnosti a přizpůsobovací schopnosti člověka (1999, s. 77). Nemoc tedy vždycky zasahuje do života člověka a to i tehdy, kdy je jasné, že charakter nemoci je pouze dočasný, a kdy je reálná naděje, že se život vrátí do starých kolejí. Člověk reaguje na svoji nemoc svou schopností adaptace, jeho obavy jsou závislé na jeho osobnosti a dosavadních zkušenostech a většinou je schopen sám je překonat. Obtížná a zcela zvláštní je situace těch, kteří onemocní chronickou nevyléčitelnou nemocí. Ve chvíli, kdy je nemocnému sdělena takováto diagnóza, nastává zpravidla zlom v životních perspektivách. Často dochází ke změně postojů k základním lidským hodnotám, k přehodnocení hierarchie hodnot. Nemocný je nucen vyrovnat se i s řadou obtíží, které nejsou spojeny výhradně s problémy fyzické nedostatečnosti. Objevují se pocity strachu a obavy o budoucnost. Je to situace, která je pro nemocného krajní mezí, situace, v níž se cítí zcela bezmocný. Když se o někom říká, že umírá, většinou se počítá s tím, že jeho konec přijde již brzy. Budoucnost, která před umírajícím stojí, a naše bezmocnost jakkoliv tuto budoucnost změnit ovlivňují výrazně lidské myšlení a jednání (Pera, Weinert, 1996, s. 121). Těžce a 13

14 nevyléčitelně nemocný je často považován za nezpůsobilého pro společnost, nevědomky je vylučován z lidského společenství a ze společenství rodiny a stává se jen věcí v nemocnici. Podle Haškovcové (1975, s. 88) je ale člověk ztělesněním aktivity, tvoření, práce a konání. Beznadějnost a nevyléčitelnost nemoci by neměla tyto schopnosti ničit. Neměla by redukovat aktivní a hodnotný život na živoření a brát kvalitativně změněnému životu smysl. Psychická práce člověka s nemocí neznamená vzdát se a bez naděje rezignovat, ale značí přijetí svého reálného přítomného údělu a snížení svých nereálných očekávání. Vyjadřuje rovnováhu mezi minulostí a budoucností. Je to snaha znovu a znovu orientovat člověka na přítomný čas, na teď a tady. Na to, co ještě právě teď a tady lze udělat Prožívání nemoci S nevyléčitelnou nemocí, kdy člověk bojuje s nepříjemnými pocity, s nemohoucností a s vědomím nevyhnutelného odchodu, jde obvykle ruku v ruce utrpení. Utrpením je chápán soubor fyzických, psychických a spirituálních bolestí člověka. Je spojeno s pocity nelibosti, nepříjemnosti a nepohody 3. Nemocní mohou tedy trpět fyzickou bolestí, jejichž příčinou je nemoc, ale mohou trpět také emocionální a psychickou bolestí, která přichází se ztrátou všeho, čím byli i čeho si ještě v životě přáli dosáhnout. Bolest, kterou si většina z nás spojuje s umíráním, tedy fyzické utrpení způsobené nevyléčitelnou nemocí, lze obvykle odpovědně zvládnout. Mezi léky používanými v paliativní péči existuje velká oblast medikamentů, jež jsou velmi účinné, aplikují-li se na specifické druhy bolesti. Avšak utrpení pocházející z osobní, duševní bolesti představuje mnohem složitější a palčivější problém. Duševní mučivá úzkost z hrozícího osobního zániku a citové zoufalství nad ztrátou všeho, co člověk měl a čím je, mohou být daleko úpornější (Byock, 2005, s. 80). 2 Váňová, Klára. Význam času ve vztahu k nevyléčitelné nemoci. In Sborník přednášek 2006/11 [on-line]. [cit ]. Dostupné z <http://hospice.cz/hospice1/data/sbornik_litomerice_06.pdf> 3 Tamtéž 14

15 2.2.1 Emoce Emocionální prožívání nevyléčitelně nemocných pacientů je vždy úzce spjato s charakterem a průběhem vzniklé nemoci a podílí se na kvalitě života daného jedince rozhodujícím způsobem. Toto emocionální prožívání nemoci často znásobují události, se kterými se pacient musí potýkat. Jsou to např. přístup lékaře, otevřenost při sdělování nepříznivé diagnózy, komplexnost informací, nepříjemné lékařské zákroky, symptomy závažného onemocnění, bolest, izolace, ztráta sociálního i pracovního postavení, rodinné zázemí, hospitalizace, reakce nejbližšího okolí atd. Mezi nejvýznamnější emoce v prožívání nevyléčitelně nemocného člověka, se kterými se během své praxe nejčastěji setkávám, patří především strach, úzkost, smutek, deprese, bezmoc, hněv a agrese. Strach Strach je záporný pocit, který vzniká v nebezpečných situacích, v nichž je ohrožena sebezáchova nebo duševní integrita (Plháková, 2003, s. 405). Podle Vorlíčka (1998, s. 396) existují u těžce nemocných pacientů různé kvality strachu. První strach vyplývá z nemoci a léčebných zásahů, druhá kvalita strachu je mnohem závažnější. Je to strach o život. Strach o život se liší od strachu ze smrti nebo z umírání a dostavuje se dříve. U umírajících lze velmi často postřehnout střídaní pocitů na jedné straně strach o život, rozšířený ještě o strach z umírání, na druhé straně touha po konci utrpení. Úzkost Úzkost je neurčitý pocit obav či ohrožení, který se neváže k žádnému konkrétnímu objektu či události (Plháková, 2003, s. 405). Tato emoce se u vážně nemocných pacientů přidružuje ke konkrétním strachům. Často bývá její příčinou nevědomý skrytý strach o život, který teprve později vstoupí do vědomí. Smutek Smutek je nelibý pocit, který je reakcí na odloučení, ztrátu nebo neúspěch při sledování osobních cílů či realizaci určitých motivů. Intenzita smutku závisí na tom, zda jsou příčiny jeho vzniku definitivní a nezvratné, nebo zda existuje nějaká možnost nápravy 15

16 (Plháková, 2003, s. 407). V průběhu nemoci vzniká zpravidla při zhoršování zdravotního stavu, když si pacient uvědomí své životní ztráty, svá omezení a nutnost opustit své drahé. Definitivní odloučení od blízkého člověka bývá naproti tomu příčinou tíživého smutku neboli deprese. Deprese Pro depresi jsou typické určité soubory pocitů a nálad. Jde o pestrou skupinu negativních emocí v čele s pocity a náladami smutku, nízkého sebevědomí, opuštěnosti, zklamání, bezvýchodnosti, bezmoci a beznaděje. Pro lidi v depresi jsou typické i negativní formy myšlení, jako jsou negativní představy, myšlenky, názory, postoje a očekávání (Křivohlavý, 2003, s. 136). Deprese se u nevyléčitelně nemocných pacientů vyskytuje mnohem častěji než v běžné populaci. Beznaděj Podle Plhákové (2003, s. 409) má pocit beznaděje negativní vliv na duševní i tělesný stav člověka. Beznaděj těsně souvisí s pocitem bezmocnosti, což je subjektivní přesvědčení, že člověk není schopen nepříznivý vývoj událostí zvrátit či ovlivnit. Někteří pacienti v těchto obtížných podmínkách snadno rezignují a přestanou usilovat o změnu. Jsou však také lidé, kteří bojují i v téměř bezvýchodných situacích. Hněv Hněv vzniká nejčastěji v situacích, kdy nám nějaká překážka brání v uskutečnění našich snah či dosažení cílů tedy ve frustrujících situacích (Plháková, 2003, s. 406). U těžce nemocných pacientů se často setkáváme s projevy agresivity, ukazujícími na pocity zlosti a vzteku. Je dobré si uvědomit, že pacient se snaží zvládnout bolesti a často bez úspěchu bojuje s utrpením, které mu nemoc přináší. Tato frustrace pak snadno navodí projev zlosti (Křivohlavý, 1995, s. 30) Model podle Elizabeth Kübler-Rossové Chování nevyléčitelně nemocných v procesu umírání je charakterizováno velkou proměnlivostí. V literatuře se setkáváme s pokusy, jak tyto procesy znázornit. Člověk v procesu umírání prochází fázemi, které jsou v psychiatrickém slova smyslu obrannými mechanizmy k posílení v extrémně těžkých situacích. 16

17 Elisabeth Kübler-Rossová vypracovala na základě svých mnohaletých zkušeností s umírajícími pacienty široce využívaný model, který poukazuje na charakter duševního dění nevyléčitelně nemocných pacientů a jejich blízkých. Podle Kübler-Rossové (1992) se tento model člení do následujících fází: První fáze: Zavírání očí před skutečností a osamění Tuto fázi tvoří první reakce umírajícího na osud. Je velmi často prožívána v šoku a to tím spíše, je-li poznání ponecháno náhodě, anebo jestliže se náhle neočekávaně potvrdí týdny trvající podezření. Zvlášť silná šoková reakce nastává, když je pacient v okamžiku poznání pravdy sám. V této fázi je chování často impulsivní a nekontrolované. Popírání a snaha nevzít na vědomí těžkou nemoc je druh reflexivní obrany. Potlačení může jít dokonce tak daleko, že nemocný odmítá nutné diagnostické a terapeutické zásahy, protože podle něho nejsou nutné. Druhá fáze: Zloba Pro toto období je charakteristické, že se pacient začíná vyrovnávat se svým osudem. Projevuje se to útočností vůči okolí. Umírající rozpoznává nevyhnutelnost situace a zoufale se jí brání. Zvenčí se může jevit jako nespravedlivý a nevděčný. Jeho výbuchy zlosti jsou zaměřeny na zdravotníky, na všechny zdravé lidi i na ty nejbližší, k nimž má zvlášť hluboké citové vazby. Vzdaluje se reálnému světu a vstupuje do izolace. Třetí fáze: Vyjednávání Tato fáze je méně známá, pro pacienta však velmi často důležitá, neboť na ni spoléhá jako na svého pomocníka. Nemocný sice chápe nevyhnutelnost své situace, avšak snaží se příchod nevyhnutelného oddálit. Tápe mezi iluzí a jistotou. Čtvrtá fáze: Deprese Když smrtelně nemocný již nemůže sám sebe obelhávat, když ho opouštějí tělesné síly, pochopí nevyhnutelnost svého osudu. Pacient zanechává nereálných nadějí a vytáček. Přichází deprese, která je vyvolána různými příčinami. V tomto období se nemocný vymaňuje ze svých sociálních vztahů. Lituje všeho, co opustí a jeho smutek pramení především z nadcházejícího rozloučení se všemi blízkými lidmi. 17

18 Pátá fáze: Souhlas Pokud má nemocný dost času a neumírá náhle, pokud se mu dostalo pomoci k překonání předcházejících fází, dosáhne stadia, v němž nepřijímá svůj osud sklíčeně nebo hněvivě. V této fázi se pacient vyrovnává se svým stavem, nachází vnitřní klid a kvantita jeho zájmů se snižuje. Toto stadium neznamená rezignaci, nýbrž smíření se s vlastní neschopností žít dál. Nutno však říci, že ne všichni umírající prožívají toto období a ne všichni se smiřují s blížící se smrtí. Někteří jsou až do konce ovládáni úzkostí, a to i bez ohledu na maximální pochopení a pomoc svého okolí. Blumenthal-Barby (1987, s. 63) se však domnívá, že tyto fáze dovolují pouze velmi hrubou orientaci. Některá období mohou v průběhu nemoci zcela chybět nebo se jejich sled může změnit. Už ukončené fáze se mohou objevovat znovu. Je to proces, který je velmi často určen především druhem onemocnění. V zásadě tedy nejde o schematizaci procesu umírání, nýbrž pouze o snahu porozumět některým formám chování i individuálním projevům umírajících. 18

19 3. Problematika umírání a smrti Hovoříme-li o nevyléčitelně nemocném člověku, jehož život nevyhnutelně spěje ke konci a který již nemá reálnou šanci na uzdravení, pak se musíme nutně zastavit i u témat jako jsou umírání a smrt. Než se seznámíme s postoji ke smrti a umírání a některými etickými problémy této oblasti, podívejme se, jak pojmy umírání a smrt uchopily některé osobnosti citované v následujícím textu. 3.1 Smrt Smrt je záhadou našeho života, týká se každého z nás osobně, může přijít kdykoliv, nikoho z nás nevynechá, žijeme neustále v její blízkosti. Na toto setkání nejsme vnitřně připraveni. Smrt je odmítána, smrti se bojíme a ještě větší strach máme z umírání. Vysoký stupeň vědecko-technického pokroku v našem století nejenže přináší lidem veliké možnosti během života, ale přináší i změny týkající se konce života. Otázka stanovení okamžiku smrti a jejího definování je problémem nejen medicíny a biologie, ale stává se i záležitostí filozofie, etiky, psychologie, sociologie, práva i teologie. Obor, který se procesy umírání a smrti zabývá, se nazývá tanatologie. Podle Kelnarové (2007) je to obor multidisciplinární.a jeho název je odvozen od řeckého slova thanatos, věda o smrti. Tanatologie jako obor představuje interdisciplinární posouzení a shrnutí znalostí o smrti (Haškovcová, 1991, s. 273). V psychologickém slovníku najdeme následující definici: Tanatologie (thanatology) je nauka o psychologických a lékařských aspektech smrti a umírání (Hartl, Hartlová, 2005, s. 597). Brabec k tomuto tématu říká: Jestliže je předmětem thanatologie smrt, je zřejmě nutno podat nejprve definici smrti (1991, s. 10). Smrt patří k člověku. Patří k životu a nelze ji od života oddělit. Umožňuje nám najít smysl života, umožňuje nám využít náš omezený čas smysluplně. Otázka života a smrti je jednou z nejtěžších a nejstarších otázek, které si lidstvo klade. Z materialistického hlediska lze smrt definovat jako zánik organismu jako celku, trvalé, nezvratné poškození všeho dění přirozený důsledek života (Haškovcová, 1975, s. 31). 19

20 Zcela jiný je pohled křesťanské filozofie a teologie: Smrt je odloučení duše od těla. Předpokládá princip či formu života duši, která je duchovní podstaty, a proto se nemůže rozpadnout, je nesmrtelná (Brabec, 1991, s. 10). Haškovcová také upozorňuje: Zjištění a konstatování smrti je výhradně záležitostí lékařskou. Ekvivalentem smrti je biologická smrt mozku (1991, s. 274). 3.2 Umírání Před smrtí se diferencovaně uplatňuje časový faktor umírání, proces, který má různou délku, podobu, je různě prožíván, je zcela individuální a jedinečný. Pojem umírání je v lékařské terminologii skutečně synonymem terminálního stavu. Definice terminálního stavu uvádí, že dochází k postupnému a nevratnému selhávání důležitých vitálních funkcí tkání a orgánů, jehož důsledkem je zánik individua, tj. smrt. Terminální stav můžeme chápat jako vlastní umírání. Pojem umírání ale v žádném případě nemůžeme redukovat pouze na terminální stav (Haškovcová, 1991, s ). Křivohlavý chápe umírání jako proces, tj. neustále se měnící stav či lépe dění v čase. Podle toho, jak rychle tento proces probíhá, rozlišuje se na jedné straně tzv. rychlá smrt a na druhé tzv. pomalé umírání (1991, s. 71). Někdy se hovoří o tom, že člověk umírá celý život, to se však vztahuje spíše na postupné ubývání životních sil a stárnutí než na skutečné umírání. Otázka je, kdy skutečně nastává bližší vyhlídka na smrt, tedy i příprava na ni. I pro lékaře je stanovení začátku a konce umírání velmi důležité. To, dle mého názoru, velice výstižně vyjádřil Blumenthal-Barby: Umírání začíná již tehdy, když se nemocný vědomě nebo nevědomě vyrovnává se skutečností, že jeho život končí (1987, s. 42). Pokrok vědy a techniky s sebou přináší i tu novou skutečnost, že umírání v současnosti trvá zpravidla déle, což vyvolává větší nejistotu, strach a úzkost nejen u umírajících, ale i u jejich blízkých a u ošetřujícího personálu. Nikdo z žijících nemá zkušenost s umíráním. Když tuto zkušenost člověk získá, nemůže ji ani předat, ani zobecnit, protože je neopakovatelná. A přes veškerou pomoc umírající překročí práh smrti zcela sám. 20

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje HOSPICOVÁ PÉČE Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Srpen, 2010 Bc. Höferová Hana HOSPICOVÁ PÉČE Bc. Höferová Hana Hospicová péče Je to forma

Více

Psychoterapeutická podpora při umírání

Psychoterapeutická podpora při umírání Psychoterapeutická podpora při umírání Umírající je člověk Stroj Věc Pacient PROČ? Osobní nepřijetí smri Pocit bezmoci Důsledek Odosobnění Vyhýbání se kontaktu Útěk do hyperaktivity Sdělení diagnozy s

Více

Paliativní péče - Úvod. Mgr. Zimmelová

Paliativní péče - Úvod. Mgr. Zimmelová Paliativní péče - Úvod Mgr. Zimmelová Historie Počátky v Velké Británii v 70 letech Vznikla evropská společnost pro PM Součástí jsou národní společnosti U nás sekce PM ČLS JEP 5 zásad rozvoje oboru Založení

Více

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Umírání v ČR V ČR každoročně zemře kolem 105 000 lidí 35000 Absolutní počty zemřelých v ČR podle pohlaví a

Více

Charitativní a humanitární činnost

Charitativní a humanitární činnost Charitativní a humanitární činnost Studijní materiál vytvořený v rámci projektu K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách České Budějovice 2010 Charitativní a humanitní činnost Hospicová

Více

Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných?

Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných? Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných? Ondřej Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Téma utrpení a důstojnosti užívají stoupenci i odpůrci eutanázie Nevyléčitelné onemocnění

Více

Paliativní péče v první linii Doporučený postup pro všeobecné praktické lékaře 2006 MUDr.Bohumil Skála,PhD Paliativní péče Paliativní péče je přístup, p, který zlepšuje kvalitu života nemocných a jejich

Více

HOSPIC MÍSTO RADOSTI

HOSPIC MÍSTO RADOSTI HOSPIC MÍSTO RADOSTI Mgr. Robert Huneš, ředitel Hospice sv. Jana N. Neumanna v Prachaticích, viceprezident Asociace poskytovatelů hospicové paliativní péče v ČR Zakladatelka hospicového díla ve světě madam

Více

Organizace: HOSPICOVÉ OBČANASKÉ SDRUŽENÍ CESTA DOMŮ. Projekt 1: Odlehčovací služby Cesty domů. Celkové náklady na projekt: 3 964 920 Kč

Organizace: HOSPICOVÉ OBČANASKÉ SDRUŽENÍ CESTA DOMŮ. Projekt 1: Odlehčovací služby Cesty domů. Celkové náklady na projekt: 3 964 920 Kč Organizace: HOSPICOVÉ OBČANASKÉ SDRUŽENÍ CESTA DOMŮ Projekt 1: Odlehčovací služby Cesty domů Celkové náklady na projekt: 3 964 920 Kč DOTACE: 25 000 Kč Podpořit setrvání lidí v pokročilých a konečných

Více

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY Projekt poskytování sociální péče v domácnosti v oblasti intenzivní paliativní péče. Pilotní projekt realizuje společnost

Více

STRATEGIE PALIATIVNÍ PÉČE VE ŠVÝCARSKU

STRATEGIE PALIATIVNÍ PÉČE VE ŠVÝCARSKU STRATEGIE PALIATIVNÍ PÉČE VE ŠVÝCARSKU A JEJÍ APLIKACE NA OBLAST OSOB S POSTIŽENÍM Christina Affentranger Weber předsedkyně Konference pro osoby se zdravotním postižením 1 Význam paliativní péče ve Švýcarsku

Více

ETIKA VE ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ OBLASTI

ETIKA VE ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ OBLASTI JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTA KATEDRA FILOZOFIE A ETIKY V POMÁHAJÍCÍCH PROFESÍCH OPORA PŘEDMĚTU ETIKA VE ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ OBLASTI pro kombinované studium oboru

Více

Pražská charta - výzva vládám, aby mírnily utrpení nevyléčitelně nemocných a uznaly přístup k paliativní péči jako lidské právo.

Pražská charta - výzva vládám, aby mírnily utrpení nevyléčitelně nemocných a uznaly přístup k paliativní péči jako lidské právo. Pražská charta - výzva vládám, aby mírnily utrpení nevyléčitelně nemocných a uznaly přístup k paliativní péči jako lidské právo. European Association for Palliative Care (EAPC - Evropská asociace paliativní

Více

1. Konference integrativní psychoterapie Skálova institutu. Mgr. Petra Léblová. p.leblova@seznam.cz

1. Konference integrativní psychoterapie Skálova institutu. Mgr. Petra Léblová. p.leblova@seznam.cz 1. Konference integrativní psychoterapie Skálova institutu Mgr. Petra Léblová p.leblova@seznam.cz Nádorová onemocnění patří mezi život ohrožující onemocnění Ročně onemocní 1 dítě ze 600 zdravých do 15

Více

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Strana 1 z 7 Název: PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Platnost od: 2. 5. 2008 Platnost do: odvolání Nahrazuje: ----- Personál: Všeobecné sestry, porodní asistentky, zdravotně sociální

Více

SMRT A PÉČE O UMÍRAJÍCÍ

SMRT A PÉČE O UMÍRAJÍCÍ SMRT A PÉČE O UMÍRAJÍCÍ Pohled laické i zdravotnické veřejnosti Září 2011 / Prezentace z exkluzivního výzkumu pro Cestu domů/ Client Service Manager: Jan Tuček, Analytik: Lenka Beranová / STEM/MARK, a.

Více

Úloha pacienta. Úloha lékaře. Komunikace Potřeby. Úloha sestry. Úloha rodiny

Úloha pacienta. Úloha lékaře. Komunikace Potřeby. Úloha sestry. Úloha rodiny Paliativní péče o ventilovaného pacienta Renata Pařízková Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové Fakultní nemocnice Hradec

Více

9 KONCEPCE OŠETŘOVATELSTVÍ

9 KONCEPCE OŠETŘOVATELSTVÍ VĚSTNÍK č. 9 - MZ ČR, 2004 M E T O D I C K Á O P A T Ř E N Í 9. KONCEPCE OŠETŘOVATELSTVÍ ZN.: 21581/04/VVO REF.: Dagmar Prokopiusová, Bc. tel. 22497 linka 2555 Ministerstvo zdravotnictví vydává metodické

Více

Mobilní paliativní péče v ČR: mýty, realita, vyhlídky. Martina Špinková 2013

Mobilní paliativní péče v ČR: mýty, realita, vyhlídky. Martina Špinková 2013 Mobilní paliativní péče v ČR: mýty, realita, vyhlídky Martina Špinková 2013 Nad postelí člověka na konci života se scházejí zdravotníci, nezdravotníci a rodina nad nimi se v dálce tyčí dvě ministerstva

Více

Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře

Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře Myšlenky pro současnost a budoucnost MUDr.Bohumil Skála,PhD Praktický lékař pro dospělé Brno 2006 Vize Paliativní

Více

Standardy paliativní péče

Standardy paliativní péče Standardy paliativní péče 2013 Vznik tohoto dokumentu podpořilo Ministerstvo zdravotnictví ČR v roce 2012. Děkujeme. Autoři: MUDr. Ondřej Sláma, Ph.D. Martina Špinková MUDr. Ladislav Kabelka, Ph.D. Konzultanti:

Více

Paliativní medicína a léčba bolesti jako atestační obor Co by měl specialista v tomto oboru umět a jaké je jeho

Paliativní medicína a léčba bolesti jako atestační obor Co by měl specialista v tomto oboru umět a jaké je jeho Paliativní medicína a léčba bolesti jako atestační obor Co by měl specialista v tomto oboru umět a jaké je jeho uplatnění v systému českého zdravotnictví Ondřej Sláma, MOU Brno Subkatedra paliativní medicíny

Více

Adaptace nemocného na hospitalizaci

Adaptace nemocného na hospitalizaci Adaptace nemocného na hospitalizaci Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Březen 2010 Irena Tondorvá Bc. Adaptace nemocného na hospitalizaci

Více

OTÁZKY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE Z OŠETŘOVATELSTVÍ AR 2014/2015

OTÁZKY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE Z OŠETŘOVATELSTVÍ AR 2014/2015 Fakulta zdravotnických studií UJEP v Ústí nad Labem Velká Hradební 13 400 01 Ústí nad Labem Katedra ošetřovatelství a porodní asistence OTÁZKY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE Z OŠETŘOVATELSTVÍ AR 2014/2015

Více

Ošetřovatelství vědní obor. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Ošetřovatelství vědní obor. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Ošetřovatelství vědní obor Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Ošetřovatelství 1 = samostatný vědní obor = zabývá se všemi složkami procesu ošetřování nemocného člověka = vědní disciplína zaměřená

Více

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb:

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb: 1. Základní informace o sociálních službách: V lednu roku 2007 vstoupil v platnost zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé

Více

STAVOVSKÝ PŘEDPIS č. 10 ČESKÉ LÉKAŘSKÉ KOMORY ETICKÝ KODEX ČESKÉ LÉKAŘSKÉ KOMORY

STAVOVSKÝ PŘEDPIS č. 10 ČESKÉ LÉKAŘSKÉ KOMORY ETICKÝ KODEX ČESKÉ LÉKAŘSKÉ KOMORY STAVOVSKÝ PŘEDPIS č. 10 ČESKÉ LÉKAŘSKÉ KOMORY ETICKÝ KODEX ČESKÉ LÉKAŘSKÉ KOMORY Obecné zásady 1 (1) Stavovskou povinností lékaře je péče o zdraví jednotlivce i celé společnosti v souladu se zásadami lidskosti,

Více

Duševní hygiena a supervize ve zdravotnictví

Duševní hygiena a supervize ve zdravotnictví Duševní hygiena a supervize ve zdravotnictví Zdravotní sestra a její pracovní náplň Ideální sestra je vysoce vzdělanou profesionálkou, která zvládá s přehledem a spolehlivě náročné situace a problémy,

Více

Etický kodex sester vypracovaný Mezinárodní radou sester

Etický kodex sester vypracovaný Mezinárodní radou sester Etický kodex sester vypracovaný Mezinárodní radou sester PŘEDMLUVA Mezinárodní etický kodex pro sestry byl poprvé přijat Mezinárodní radou sester (ICN) v roce 1953. Od té doby byl několikrát revidován

Více

EUTANAZIE versus HOSPICOVÁ PÉČE

EUTANAZIE versus HOSPICOVÁ PÉČE EUTANAZIE versus HOSPICOVÁ PÉČE MUDr. Marie Svatošová Pardubice, konference 4. 11. 2008 EUTANAZIE víme o čem mluvíme? Lékař může uzdravit někdy, ulevit často, potěšit vždycky. (dr. Hutchinson, 19. stol.)

Více

Multikulturní ošetřovatelství 2

Multikulturní ošetřovatelství 2 Multikulturní ošetřovatelství 2 Studijní opora Mgr. Kateřina Mařanová Liberec 2014 Cíle předmětu Předmět navazuje na znalosti studentů získané v rámci předmětu Multikulturní ošetřovatelství 1. Cílem předmětu

Více

Atestační otázky z nástavbového oboru Paliativní medicína Verze 1-2012

Atestační otázky z nástavbového oboru Paliativní medicína Verze 1-2012 Atestační otázky z nástavbového oboru Paliativní medicína Verze 1-2012 Obecná část 1. Základní koncepty paliativní medicíny (nevyléčitelné onemocnění, terminální onemocnění, pacient v terminálním stavu,

Více

Pacienti ÚHKT a pár postřehů z psychologie. PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, Ph.D. http://klimes.mysteria.cz

Pacienti ÚHKT a pár postřehů z psychologie. PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, Ph.D. http://klimes.mysteria.cz Pacienti ÚHKT a pár postřehů z psychologie PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, Ph.D. http://klimes.mysteria.cz Obsah Dotazníkové šetření ÚHKT Achillova pata - pozdní diagnosa Škodlivé obranné reakce Symbolické

Více

1 Zdraví, právo na zdraví

1 Zdraví, právo na zdraví 1 Zdraví, právo na zdraví V současné době není žádný stát na světě schopen zabezpečit takovou zdravotní péči, která by jeho občanům poskytla vše, co medicína umožňuje. Uvedený problém není pouze problémem

Více

KONCEPT DLOUHODOBÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE

KONCEPT DLOUHODOBÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE KONCEPT DLOUHODOBÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE PROJEKTOVÝ TÝM LTC Dr Zajac MUDr Hroboň Mgr. Roubal Mgr. Hanuš Mgr. Válková NÁRŮST VÝDAJŮ NA AKUTNÍ A DLOUHODOBOU ZDRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ PÉČI DO ROKU 2050 ( KULATÝ

Více

Proč NE eutanazii. Být či nebýt? aneb. Podle stejnojmenné knihy Marty Munzarové a kol. zpracovala Marie Svatošová

Proč NE eutanazii. Být či nebýt? aneb. Podle stejnojmenné knihy Marty Munzarové a kol. zpracovala Marie Svatošová Proč NE eutanazii aneb Být či nebýt? Podle stejnojmenné knihy Marty Munzarové a kol. zpracovala Marie Svatošová V soutěž ěži i Mladé ěži i Mladé fronty fronty Dnes (2007) Dnes (2007) Studenti tou čtou

Více

Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?!

Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?! Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?! PhDr. Lenka Vavrinčíková, Ph.D. IV. podzimní adiktologická konference 10.10. 2014 Brno Koncepce sítě specializovaných adiktologických služeb

Více

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná

Více

PSYCHOSOCIÁLNÍ INTERVENCE VE ZDRAVOTNICTVÍ

PSYCHOSOCIÁLNÍ INTERVENCE VE ZDRAVOTNICTVÍ PSYCHOSOCIÁLNÍ INTERVENCE VE ZDRAVOTNICTVÍ PhDr. Lukáš Humpl Mgr. Marie Marková, PhD. Hana Vraspírová OBSAH PREZENTACE Systém psychosociální intervenční služby ve zdravotnictví = péče dovnitř První psychická

Více

Bolest. v paliativní medicíně. prim.mudr.dagmar Palasová

Bolest. v paliativní medicíně. prim.mudr.dagmar Palasová Bolest. v paliativní medicíně Beskydy 20.4.2013 prim.mudr.dagmar Palasová Bílovecká nemocnice, a.s. Paliativní péče je aktivní péče poskytovaná pacientovi, který trpí nevyléčitelnou chorobou v pokročilém

Více

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy Jako jeden z nosných prvků reformy Klíčové kompetence Podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání má základní vzdělávání žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence. Pojem

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

KRIZOVÁ INTERVENCE. Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO

KRIZOVÁ INTERVENCE. Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO KRIZOVÁ INTERVENCE Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO Cíle prezentace Definování krize Představit formy krizové intervence Nastínit prvky krizové intervence Proč je potřebné myslet na krizovou intervenci

Více

PŘÍLOHY. Příloha 1 - Ţádost o povolení průzkumného šetření na Střední zdravotnické škole Prostějov

PŘÍLOHY. Příloha 1 - Ţádost o povolení průzkumného šetření na Střední zdravotnické škole Prostějov PŘÍLOHY Příloha 1 - Ţádost o povolení průzkumného šetření na Střední zdravotnické škole Prostějov Příloha 2 - Ţádost o povolení průzkumného šetření na Gymnáziu Kojetín Příloha 3 Dotazník Dobrý den, jmenuji

Více

Klinická a etická rozhodování v závěru života. O. Sláma, MOU Brno

Klinická a etická rozhodování v závěru života. O. Sláma, MOU Brno Klinická a etická rozhodování v závěru života O. Sláma, MOU Brno Proč vznikají v závěru života klinická a etická dilemata? Cílem medicíny je odstranit nemoc, prodloužit život, zmírnit utrpení Lidský život

Více

Koncepce paliativní péče v ČR Pracovní materiál k odborné a veřejné diskusi

Koncepce paliativní péče v ČR Pracovní materiál k odborné a veřejné diskusi Koncepce paliativní péče v ČR Pracovní materiál k odborné a veřejné diskusi Projekt Paliativní péče v České republice Koncepce paliativní péče v ČR Pracovní materiál k odborné a veřejné diskusi Autoři

Více

Legislativní podmínky pro rozvoj integrovaných zdravotních a sociálních služeb v obcích. 21.4.2015 Kristina Koldinská Počet stránek

Legislativní podmínky pro rozvoj integrovaných zdravotních a sociálních služeb v obcích. 21.4.2015 Kristina Koldinská Počet stránek Legislativní podmínky pro rozvoj integrovaných zdravotních a sociálních služeb v obcích 21.4.2015 Kristina Koldinská Počet stránek Společenská objednávka je jasná senioři si přejí zůstat co nejdéle doma,

Více

Trauma, vazby a rodinné konstelace

Trauma, vazby a rodinné konstelace Trauma, vazby a rodinné konstelace Terapeutická práce na základě vícegenerační systemické psychotraumatologie (VSP) / - konstelací traumatu www.franz-ruppert.de 1 Vzájemné působení mezi metodou systemických

Více

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta ZÁKLADY KOMPLEXNÍHO PSYCHOSOMATICKÉHO PŘÍSTUPU (podpora pro kombinovanou formu studia) PhDr. Ing. Hana Konečná, Ph.D. Cíle předmětu:

Více

Důstojnost seniora a jeho poslání v církvi a ve světě

Důstojnost seniora a jeho poslání v církvi a ve světě Důstojnost seniora a jeho poslání v církvi a ve světě Dokument Papežské rady pro laiky Marta Hošťálková, nemocniční kaplan ve FNOL Důstojnost seniora a jeho poslání v církvi a ve světě vznik v r. 1999:

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

Umírání a truchlení Doprovázení pozůstalých. PhDr. Naděţda Špatenková, Ph.D.

Umírání a truchlení Doprovázení pozůstalých. PhDr. Naděţda Špatenková, Ph.D. Umírání a truchlení Doprovázení pozůstalých PhDr. Naděţda Špatenková, Ph.D. Smrt jako vyvrcholení ţivota Ţivot kaţdého člověka jednou skončí. Ţivot zasaţený nemocí je stresující pro všechny zúčastněné.

Více

Podpora neformálních pečovatelů

Podpora neformálních pečovatelů Podpora neformálních pečovatelů Sociální služby efektivně, transparentně, aktivně Praha, 10. března 2015 Parametry projektu od 1. 2. 2014 důvody realizace neexistuje komplexní zmapování potřeb pečujících

Více

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM Přivést na svět nový život znamená pro rodiče vždy jednu z nejradostnějších událostí jejich života. Tato událost ve větší či menší míře u každého jedince pozměňuje vztahy

Více

Systémové modely Betty Neuman Systémový model. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Systémové modely Betty Neuman Systémový model. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Systémové modely Betty Neuman Systémový model Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Biografie *1924 Lowell, Ohio Základní ošetřovatelské vzdělání, pracovala jako sestra Bakalářské (1957) a magisterské

Více

PSYCHOSOCIÁLNÍ PROBLEMATIKA PROFESE ZDRAVOTNICKÉHO PRACOVNÍKA. MIMOŘÁDNÁ UDÁLOST versus MALÁ ŽIVOTNÍ NEŠTĚSTÍ

PSYCHOSOCIÁLNÍ PROBLEMATIKA PROFESE ZDRAVOTNICKÉHO PRACOVNÍKA. MIMOŘÁDNÁ UDÁLOST versus MALÁ ŽIVOTNÍ NEŠTĚSTÍ PSYCHOSOCIÁLNÍ PROBLEMATIKA PROFESE ZDRAVOTNICKÉHO PRACOVNÍKA MIMOŘÁDNÁ UDÁLOST versus MALÁ ŽIVOTNÍ NEŠTĚSTÍ Mgr. Michaela Gehrová FN Olomouc PhDr. Lukáš Humpl ZZS MSK SLOVO ÚVODEM Při záchraně pacienta

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

Organizace a poskytování paliativní hospicové péče ve Švýcarsku a systém vzdělávání v této oblasti

Organizace a poskytování paliativní hospicové péče ve Švýcarsku a systém vzdělávání v této oblasti Organizace a poskytování paliativní hospicové péče ve Švýcarsku a systém vzdělávání v této oblasti Mezinárodní konference paliativní a hospicové péče 2015 Ostrava, 17.03.2015 Dr. C. Camartin, MSc Palliative

Více

INFORMACE PRO PACIENTY DUBEN 2012 KLINICKÝ STANDARD KOMPLEXNÍ PÉČE O PACIENTY S MALIGNÍM PLEURÁLNÍM MEZOTELIOMEM NÁRODNÍ SADA KLINICKÝCH STANDARDŮ

INFORMACE PRO PACIENTY DUBEN 2012 KLINICKÝ STANDARD KOMPLEXNÍ PÉČE O PACIENTY S MALIGNÍM PLEURÁLNÍM MEZOTELIOMEM NÁRODNÍ SADA KLINICKÝCH STANDARDŮ NÁRODNÍ SADA KLINICKÝCH STANDARDŮ 17 KLINICKÝ STANDARD KOMPLEXNÍ PÉČE O PACIENTY S MALIGNÍM PLEURÁLNÍM MEZOTELIOMEM INFORMACE PRO PACIENTY DUBEN 2012 Klinický standard byl akceptován zainteresovanými odbornými

Více

Eutanázie Smrt Smrt (mors ) je individuáln lní zánik organismu, teda také člověka. Každému, kdo se zrodí,, je do vínku v dána d také smrt. Život člověka je podmíněn n smrtí a smrt je podmínkou života.

Více

Priorita VII. - Podpora pobytových služeb

Priorita VII. - Podpora pobytových služeb Opatření VII.1.: Udržení a rozvoj kapacity domova pro seniory. Dům seniorů Mladá Boleslav v současné době poskytuje pobytovou službu osobám, které v důsledku složitého zdravotního stavu, omezené soběstačnosti,

Více

Je komunikovať s nevyliečiteľne chorým problém? Anna Hrtúsová. AKH Wien

Je komunikovať s nevyliečiteľne chorým problém? Anna Hrtúsová. AKH Wien Je komunikovať s nevyliečiteľne chorým problém? Anna Hrtúsová AKH Wien Komunikace ze slova communicare, "spolupodílet se s někým na něčem, činit něco společným Jde tedy o spolupráci podľa Svobodová V.,

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 1 5 0 6 MUDr. Bc. Rostislav

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu ETIKA POMÁHAJÍCÍCH PROFESÍ. studijní opora kombinovaného studia

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu ETIKA POMÁHAJÍCÍCH PROFESÍ. studijní opora kombinovaného studia UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu ETIKA POMÁHAJÍCÍCH PROFESÍ studijní opora kombinovaného studia Tělesná výchova a sport zdravotně postižených PhDr. Miloš Bednář, Ph.D. Praha

Více

VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY 2015 D OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ

VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY 2015 D OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY 2015 D OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ AKTUÁLNÍ TRENDY V SOCIÁLNÍ PRÁCI - ÚVOD DO PROBLEMATIKY Číslo kurzu: 115 002 Termín konání: 13. října 2015 Uzávěrka přihlášek: 29. září 2015 Komu je kurz

Více

Krizová intervence. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Krizová intervence. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Krizová intervence MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 5 Název materiálu: Krizová intervence

Více

ABC Zdravotnictví ČR. Otázky ke zkouškám:

ABC Zdravotnictví ČR. Otázky ke zkouškám: ABC Zdravotnictví ČR Otázky ke zkouškám: 1. Vysvětlete pojem Zdravotní péče, co jím rozumíme, jaké druhy znáte Co rozumíme pod pojmy péče: dispenzární diagnostická léčebná ošetřovatelská lékárenská posudková

Více

Stárnoucí pracovní populace. Hlávková J., Cikrt M., Kolacia L., Vavřinová J., Šteflová A., Kolacia L. SZÚ Praha, Centrum pracovního lékařství

Stárnoucí pracovní populace. Hlávková J., Cikrt M., Kolacia L., Vavřinová J., Šteflová A., Kolacia L. SZÚ Praha, Centrum pracovního lékařství Stárnoucí pracovní populace Hlávková J., Cikrt M., Kolacia L., Vavřinová J., Šteflová A., Kolacia L. SZÚ Praha, Centrum pracovního lékařství Rožnov,2006 Základní problém Stárnutí populace celosvětový fenomén

Více

Stres. Stres, distres, eustres, frustrace. Zvládání distresových situací. Člověk sám sobě jako zdroj stresu. PSSúj5 1

Stres. Stres, distres, eustres, frustrace. Zvládání distresových situací. Člověk sám sobě jako zdroj stresu. PSSúj5 1 Stres Stres, distres, eustres, frustrace. Zvládání distresových situací. Člověk sám sobě jako zdroj stresu. PSSúj5 1 Stres Termín vyjadřující náročné životní situace a stavy organismu. V běžném jazyce:

Více

MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ. Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143

MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ. Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143 MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Vedení lidí Je proces ovlivňování podřízených k takovému chování, které je optimální pro dosahování cílů organizace. Zohledňuje

Více

Proces nastavení sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, 5.6.

Proces nastavení sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, 5.6. Proces nastavení sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, 5.6.2012 Karlovy Vary, 5.6.2012 Termín realizace: červen 2012 prosinec

Více

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin 30. 9. 2010 2010/2084(INI) NÁVRH ZPRÁVY o evropské iniciativě pro Alzheimerovu chorobu a jiné formy demence

Více

CHARITA V NAŠÍ SPOLEČNOSTI

CHARITA V NAŠÍ SPOLEČNOSTI CHARITA V NAŠÍ SPOLEČNOSTI Václav Fessl Lékařská fakulta UK ARK FN Plzeň Starý člověk není hloupý Konzervativní názor není synonymem pro zpátečnický postoj Peněţní sbírky na seniory jsou neúspěšné

Více

Zátěžové situace. frustrace, stres, deprivace

Zátěžové situace. frustrace, stres, deprivace Zátěžové situace frustrace, stres, deprivace Název školy Gymnázium, Šternberk, Horní nám. 5 Číslo projektu Šablona CZ.1.07/1.5.00/34.0218 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Označení

Více

KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM: VÝZVA PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL, SCREENING A ORGANIZACI LÉČEBNÉ PÉČE

KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM: VÝZVA PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL, SCREENING A ORGANIZACI LÉČEBNÉ PÉČE KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM: VÝZVA PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL, SCREENING A ORGANIZACI LÉČEBNÉ PÉČE Brno, 29. května 2015: Moravská metropole se již počtvrté stává hostitelem mezinárodní konference Evropské dny

Více

program terapie OptiForYou - klient-pacient

program terapie OptiForYou - klient-pacient Individuální program terapie OptiForYou - klient-pacient OptiForYou je individuální program metody OptiForLife. Jedná se o psychosomatickou terapii, jejímž působením dosáhne přetížený klient celkového

Více

Návaznost a koordinovanost aktivit ucelené podpory návratu osob po CMP do aktivního a pracovního života

Návaznost a koordinovanost aktivit ucelené podpory návratu osob po CMP do aktivního a pracovního života Návaznost a koordinovanost aktivit ucelené podpory návratu osob po CMP do aktivního a pracovního života Metodika Obsah Úvod... 3 Současná situace... 4 Ucelená podpora osob po CMP a její podstata... 4 Proces

Více

Aktuální informace o kurzu celoživotního vzdělávání. Nemocniční kaplan (NK) pro akademický rok 2014/2015

Aktuální informace o kurzu celoživotního vzdělávání. Nemocniční kaplan (NK) pro akademický rok 2014/2015 Aktuální informace o kurzu celoživotního vzdělávání Nemocniční kaplan (NK) pro akademický rok 2014/2015 Kurz celoživotního vzdělávání (dále jen CŽV ) Nemocniční kaplan byl vytvořen členy Rady pro zdravotnictví

Více

OBSAH. Úvod. 2. Naděje v krizi a role pomáhajícího 2.1 Krizová intervence a problém kompetencí 2.2 Pomáhající prvního kontaktu a první pomoc v krizi

OBSAH. Úvod. 2. Naděje v krizi a role pomáhajícího 2.1 Krizová intervence a problém kompetencí 2.2 Pomáhající prvního kontaktu a první pomoc v krizi OBSAH Úvod 1. Bolesti a výzvy krize z různých úhlů pohledu 1.1 Filozofické základy vnímání krize 1.1.1 Fragmenty moderní filozofie 1.1.1.1 Naděje ve filozofii 1.2 Krize v psychologii 1.2.1 Zvládání obtížných

Více

120 00 Praha 2, Londýnská 15

120 00 Praha 2, Londýnská 15 PRACOVNÍ POSTUP PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Vydání: 2. 5. 2008 Frekvence kontroly: 1x ročně Česká asociace sester Prezidium Připomínkové řízení do: 14. 3. 2008 Odborný garant: Sekce

Více

Trauma-vzniká působením extrémně stresujícího zážitku nebo dlouhotrvající stresující situace, které mají následující charakteristiky:

Trauma-vzniká působením extrémně stresujícího zážitku nebo dlouhotrvající stresující situace, které mají následující charakteristiky: Trauma-vzniká působením extrémně stresujícího zážitku nebo dlouhotrvající stresující situace, které mají následující charakteristiky: příčina je pro jedince vnější; je pro něj extrémně děsivá; znamená

Více

Psychologický přístup k agresivním nemocným

Psychologický přístup k agresivním nemocným Psychologický přístup k agresivním nemocným Mgr.Alexandra Škrobánková Hematoonkologická klinika FN Olomouc Oddělení klinické psychologie FN Olomouc 25.1.2007 AGRESE chování, které je vedeno se záměrem

Více

Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová

Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová Obsah prezentace Principy a předpoklady poskytování služeb v komunitě Základní rozdělení služeb v komunitě

Více

Nové pojetí ošetřovatelství a ošetřovatelské péče. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Nové pojetí ošetřovatelství a ošetřovatelské péče. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Nové pojetí ošetřovatelství a ošetřovatelské péče Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Potřeba nové koncepce ošetřovatelství 1 1988 ve Vídni. Evropská konference o ošetřovatelství svolaná WHO Požadavek

Více

129/2010 Sb. VYHLÁŠKA

129/2010 Sb. VYHLÁŠKA 129/2010 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 23. dubna 2010, kterou se mění vyhláška č. 39/2005 Sb., kterou se stanoví minimální požadavky na studijní programy k získání odborné způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Eva Zacharová, Miroslava Hermanová, Jaroslava Šrámková ZDRAVOTNICKÁ PSYCHOLOGIE Teorie a praktická cvičení Součástí publikace je doprovodné CD.

Více

Vážené dámy, Vážení pánové,

Vážené dámy, Vážení pánové, Práva dětí a jejich ochrana v České republice (Příspěvek ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase na konferenci Práva dětí v Evropské unii, 3. července 2007, MPSV) Vážené dámy, Vážení pánové, je mi

Více

Metoda výpočtu návratnosti investicí do přístrojové techniky ve zdravotnictví. Doc. Ing. J. Borovský, PhD.

Metoda výpočtu návratnosti investicí do přístrojové techniky ve zdravotnictví. Doc. Ing. J. Borovský, PhD. Metoda výpočtu návratnosti investicí do přístrojové techniky ve zdravotnictví Doc. Ing. J. Borovský, PhD. Přístupy k hodnocení návratnosti investic V tržních podmínkách je hlavním užitkem investic přírůstek

Více

CRITICAL INCIDENT STRESS MANAGEMENT

CRITICAL INCIDENT STRESS MANAGEMENT Psychologická služba HZS ČR CRITICAL INCIDENT STRESS MANAGEMENT (posttraumatická péče) 1 CRITICAL INCIDENT Při záchranných akcích se hasiči setkávají s běžnými situacemi, ale také s těmi, které vyvolávají

Více

ETICKÝ KODEX SOCIÁLNÍCH PRACOVNÍKŮ ČESKÉ REPUBLIKY. 1. Etické zásady

ETICKÝ KODEX SOCIÁLNÍCH PRACOVNÍKŮ ČESKÉ REPUBLIKY. 1. Etické zásady ETICKÝ KODEX SOCIÁLNÍCH PRACOVNÍKŮ ČESKÉ REPUBLIKY 1. Etické zásady 1. 1. Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na

Více

lůžkový HOSPIC MEZI STROMY pro Vysočinu Projektová studie

lůžkový HOSPIC MEZI STROMY pro Vysočinu Projektová studie lůžkový HOSPIC MEZI STROMY pro Vysočinu Projektová studie 1 ODBORNÝ GARANT PROJEKTU MUDr. Marie Svatošová je vůdčí osobností českého hospicového hnutí a zakladatelka prvního hospice v Čechách v Červeném

Více

Manuál o rané péči v M o r av s k o s l e z s k é m k r a j i

Manuál o rané péči v M o r av s k o s l e z s k é m k r a j i Manuál o rané péči v M o r av s k o s l e z s k é m k r a j i R a n á p é č e t e r é n n í s o c i á l n í s l u ž b a Péče o rodinu s dítětem s postižením je jednou z priorit sociální politiky, proto

Více

Vyhodnocení spokojenosti pacientů v nemocnicích Pardubického kraje

Vyhodnocení spokojenosti pacientů v nemocnicích Pardubického kraje Vyhodnocení spokojenosti pacientů v nemocnicích Pardubického kraje DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ SPOKOJENOSTI PACIENTŮ V NEMOCNICÍCH Pk REALIZACE PRŮZKUMU: SRPEN - ZÁŘÍ 2012 POČET RESPONDENTŮ: 2304 První společný

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL 325-05. Zkvalitnění vzdělávání na SZŠ Děčín. Střední zdravotnická škola, Děčín, Čs. mládeže 5/9, příspěvková organizace

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL 325-05. Zkvalitnění vzdělávání na SZŠ Děčín. Střední zdravotnická škola, Děčín, Čs. mládeže 5/9, příspěvková organizace DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL 325-05 Název projektu: Číslo projektu: Název školy: Číslo materiálu: Autor: Předmět: Název materiálu: Cílová skupina: Zkvalitnění vzdělávání na SZŠ Děčín CZ.1.07/1.5.00/34.0829

Více

Metodika společné práce týmů o.s. Dům tří přání. Význam spolupráce a návaznosti služeb pro rodiny s dětmi. Bc. Klára Jalovcová Mgr.

Metodika společné práce týmů o.s. Dům tří přání. Význam spolupráce a návaznosti služeb pro rodiny s dětmi. Bc. Klára Jalovcová Mgr. Metodika společné práce týmů o.s. Dům tří přání Význam spolupráce a návaznosti služeb pro rodiny s dětmi Bc. Klára Jalovcová Mgr. Irena Kulhánková Naše tři přání Prvním přáním je, aby rodinám byla poskytnuta

Více

ENVIRONMENTALISTIKA GYM

ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA CHARAKTERISTIKA PRŮŘEZOVÉHO TÉMATU V době, kdy jsme svědky rychlého zhoršování stavu globálních životodárných systémů z hlediska podmínek udržitelného rozvoje,

Více

Postoj k nemoci. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Postoj k nemoci. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Červenec 2009 Mgr Ladislava Ulrychová Nemoc Chápat jako narušení jednoty a celistvosti organismu a prostředí

Více

SPOLEK PRO LŮŽKOVÝ HOSPIC MEZI STROMY, z. s.

SPOLEK PRO LŮŽKOVÝ HOSPIC MEZI STROMY, z. s. SPOLEK PRO LŮŽKOVÝ HOSPIC MEZI STROMY, z. s. STANOVY SPOLKU Čl. I Název a sídlo Spolek pro lůžkový hospic Mezi stromy, z. s. (dále jen spolek ) je právnickou osobou založenou v souladu se zákonem č. 89/2012

Více

Sociální stárnutí, životní změny

Sociální stárnutí, životní změny Sociální stárnutí, životní změny Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Únor 2011 Mgr. Ladislava Ulrychová Stáří je ztráta životního programu

Více

Standardy péče o osoby s revmatickou artritídou

Standardy péče o osoby s revmatickou artritídou Standardy péče o osoby s revmatickou artritídou Translation into: Completed by: Email: SOC 1 Lidé s projevy RA by měli mít včasný přístup ke klinickým/zdravotnickým odborníkům kompetentním pro stanovení

Více