Hospicové hnutí u nás a ve světě

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Hospicové hnutí u nás a ve světě"

Transkript

1 Ostravská univerzita Zdravotně sociální fakulta Katedra sociální práce Marie Macková Hospicové hnutí u nás a ve světě Diplomová práce Vedoucí práce: PhDr. Naděžda KUBÍČKOVÁ, Ph.D. OSTRAVA 2002

2 Ostrava Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně pod vedením PhDr. Naděždy Kubíčkové, Ph.D. K práci jsem použila literatury a pramenů, uvedených v seznamu..

3 PODĚKOVÁNÍ Na tomto místě bych chtěla poděkovat RNDr. Ivaně Loučkové, CSc. za zpětnou vazbu při shromažďování informací a PhDr. Naděždě Kubíčkové, Ph.D. za četné připomínky, korektury a především za celkové vedení mé práce. Chtěla bych také poděkovat paní Kathleen Margaret Palmer za pomoc při získávání informací ve Velké Británii. Klientům i jejich rodinám děkuji za upřímnost a otevřenost, se kterou se podělili o své zkušenosti, bolesti i radosti. A děkuji i svým rodičům za to, že vždy stáli a stojí při mně.

4 ANOTACE Práce "Hospicové hnutí u nás a ve světě" osvětluje pojem hospicové hnutí a koncentruje se na problematiku tohoto hnutí v České republice a ve Velké Británii. Deskriptivní formou vytváří obraz vybraných hospiců. Součástí jsou i doporučení pro výstavbu hospicového zařízení v České republice. Nastiňuje také současnou situaci sociálního pracovníka v českých hospicích.

5 OBSAH 1. Úvod 7 2. Umírání a smrt Hospicové hnutí Základní pojmy Historické kořeny hospicového hnutí Historie hospicového hnutí ve Velké Británii(VB) Historie hospicového hnutí v České republice(čr) Současnost a perspektivy hospicového hnutí ve VB Současná podoba hospicového hnutí ve VB Zhodnocení hospicového hnutí ve VB Nejbližší vývoj hospicového hnutí ve VB Současnost a perspektivy hospicového hnutí v ČR Současná podoba hospicového hnutí v ČR Zhodnocení hospicového hnutí v ČR Nejbližší vývoj hospicového hnutí v ČR Prezentace vybraných hospiců Hospic sv. Anežky České v Červeném Kostelci Hospic Štrasburk v Praze-Bohnicích Hospic sv.lazara v Plzni Dům léčby bolesti s hospicem sv.josefa v Rajhradě Wishdom Hospice v Rochesteru Pilgrims Hospice v Canterbury Pilgrims Hospice v Ashfordu Projekt hospicového zařízení Sociální pracovník v hospici Závěr 77 Seznam použitých zdrojů. 79 Přílohy. 86

6 1.Úvod "Co dává smysl životu, dává smysl i smrti." Antoine de Saint-Exupéry Smrt je velmi těžké lidské téma. Dahlke ve své knize píše: "Vyrovnání se člověka se smrtí je jeho prvořadým úkolem Jen když se naučí zemřít, může žít." 1 V moderní průmyslové společnosti se to může zdát jako poměrně scestný úkol. Přesto se v posledním desetiletí lidstvo opět začíná o umírání a smrt zajímat. V této souvislosti se hovoří i o důstojném odchodu ze života, o humanizaci smrti. Za tímto účelem vzniká hospicové hnutí. Novodobé hospicové hnutí se od svého vzniku v 60. letech dvacátého století rozšířilo doslova po celém světě. Pokud bych chtěla porovnat světové hospicové hnutí a hospicové hnutí v naší republice, musela bych se zabývat každou zemí zvlášť. To by bylo obtížné, jak vzhledem k rozsahu diplomové práce, tak k omezeným možnostem jednoho člověka. Proto jsem se zaměřila pouze na jednu zemi - Velkou Británii. Tuto zemi jsem si zvolila ze dvou důvodů. Za prvé, Velká Británie je považována za kolébku novodobého hospicového hnutí a za druhé, mám s tímto hnutím osobní zkušenost, protože jsem ve Velké Británii opakovaně pobývala. Měla jsem zde možnost absolvovat cyklus přednášek o paliativní péči a hospicovém hnutím. Pracovala jsem rovněž několik týdnů v různých hospicích jako dobrovolník (Ashford, Canterbury, Rochester) a jako studentka sociální práce jsem také, v rámci odborné praxe, měla možnost 1 DAHLKE, R Nemoc jako řeč těla.praha: Pragma, s. 252.

7 pracovat v multidisciplinárním týmu poskytujícím hospicovou péči v nemocnici v Canterbury. Ve své práci se zaměřuji na hospice pro dospělé. V České republice zatím dětský hospic nemáme a ve Velké Británii jsem neměla možnost dětský hospic navštívit. V této práci bych chtěla, na pozadí hospicového hnutí ve Velké Británii, ozřejmit hospicové hnutí u nás. Přes sociokulturní rozdíly obou zemí, čerpá naše hospicové hnutí právě z hospicového hnutí ve Velké Británii.Práce nepodává dané téma vyčerpávajícím způsobem. Cílem této práce je přispět k rozšíření poznatků o hospicovém hnutí jako takovém a zároveň bych chtěla upozornit, vzhledem ke své profesní orientaci, na vhodné možnosti uplatnění sociálních pracovníků. Moje práce je určena především pracovníkům v pomáhajících profesích. Zejména pak sociálním pracovníkům, u kterých je nutné legitimizovat jejich postavení v multidisciplinárním týmu. Ale také ostatním pomáhajícím profesím - lékařům, zdravotním sestrám, psychologům, psychiatrům, duchovním i lidem, kteří mají o tuto problematiku zájem a chtějí získat více informací (tito lidé mohou pracovat na bázi dobrovolníků, kteří podle mne mohou vykonat mnoho užitečné a záslužné práce).

8 2.Umírání a smrt " nevíme, kde na nás smrt čeká; a tak ji očekávejme všude. Cvičit se ve smrti je cvičit se ve svobodě. Člověk, který se naučil umírat, se odnaučil být otrokem." Michel de Montaigne Každý člověk se dříve nebo později setká s umíráním. Smrt je nevyhnutelným ukončením lidského života. Náš vztah ke smrti a umírání se v průběhu dějin změnil. Dříve se umíralo doma a umíralo se častěji než dnes. Nebylo domu, kde by čas od času nevypravovali nebožtíka na poslední cestu. Lidská zkušenost se smrtí byla od nepaměti velmi důvěrná. Dnes je možné se dočkat vlastní smrti ve vysokém věku, aniž by člověk vůbec viděl, jak se umírá. 2 V moderních společnostech obestírá smrt a umírání myšlenkově sociální tabu. Aries hovoří o společnosti popírající smrt - lidé nechtějí o smrti přemýšlet a nechtějí o smrti hovořit. 3 Gorer tvrdí, že naše společnost je fascinována násilnou smrtí. Toto tvrzení zakládá na faktu, že nás média zahrnují líčením množství násilných a brutálních smrtí. Válečná dramata, detektivní zápletky, sci-fi příběhy, horory. Přirozená smrt je popisována zřídka. 4 Na druhé straně se v posledních desetiletích objevilo množství studií, zabývajících se problematikou smrti. Vznikla dokonce zvláštní věda o smrti - thanatologie, jejíž název je odvozen z řeckého slova "thanatos" 2 Srov.: MOŽNÝ, I. Moderní rodina, mýty skutečnost. Brno: Blok, 1990, s Srov.: ARIES, P. Western Attitudes towards Death.. London: Marion Boyars, Srov.: GORER,G. Death, Grief and Mourning in Contemporary Britain.. London: The Cresset Press, 1965.

9 - smrt. Velký popud k rozvoji thanatologie dala lékařka švýcarského původu Elisabeth Küblerová - Rosová, která v roce 1969 vydala průkopnické dílo "On Death and Dying", které u nás vyšlo v roce 1992 pod názvem "Hovory s umírajícími". Krátce nato vyšla kniha "Life after Life", u nás známá pod názvem "Život po životě", jejímž autorem je doktor filozofie a medicíny Raymond A. Moody. V našich podmínkách se o rozvoj thanatologie zasloužila svojí průkopnickou prací "Rub života a líc smrti" především Helena Haškovcová. 5 Haškovcová postupně vydala několik knih věnovaných této problematice. Rovněž zavedla do praxe koncept dvou modelů umírání. 6 Tzv. domácí model umírání vychází z faktu, že lidé po staletí umírali zejména doma, v kruhu rodiny. Haškovcová konstatuje, že je tento model značně zidealizovaný, neboť určitá část lidí umírala také bez jakékoliv pomoci. Přesto se domnívá, že je možné akceptovat model domácího umírání jako určitou ideální normu. Předností tohoto modelu umírání je vypracovaný rituál umírání. Jinými slovy každý měl zřetelně vymezenou roli, a tudíž věděl, co může a co má dělat. Také umírající věděl, jaké jsou dostupné formy pomoci, jelikož v minulosti stál u lůžka umírajících ve své rodině. 7 Nevýhodou domácího modelu umírání byly především značně redukované možnosti odborné pomoci. Lékař jako reprezentant odbornosti se objevuje v domácím modelu umírání asi před 200 lety. Kvalitní ošetřovatelská péče neexistovala a praktické ošetřování nemocných i umírajících bylo v rukou laických příbuzných. Ti však s ohledem na tradici ovládali běžné ošetřovatelské úkony vcelku uspokojivě. 8 Ve snaze rozšířit léčebné možnosti a zkvalitnit ošetřovatelskou péči o umírající došlo k cílenému výzkumu této oblasti. V praktické rovině se to 5 Srov.: BRABEC, L. Křesťanská thanatologie.praha: Gemma89, 1991, s Srov.: HAŠKOVCOVÁ, H. Umírání a smrt.in.: VORLÍČEK, J., ADAM, Z. a kol.paliativní medicína.1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1998, s Tamtéž, s Tamtéž, s. 372.

10 projevilo budováním moderních nemocnic, které umožnily aplikovat nově nabyté způsoby diagnostiky, léčby i profesionální péče. K rozvoji nemocnic, kde je umírajícím poskytována nejlepší možná profesionální péče, došlo ve dvacátém století. Lidé stále častěji začali umírat v nemocnicích. Hovoří se o tzv. institucionálním modelu umírání. Jeho výhodou je, že umírajícímu se dostane standardního léčebného, ošetřovatelského a sociálního komfortu. Bohužel na naplnění psychických a duchovních potřeb, ale většinou není čas. 9 V období vrcholné institucionální péče lze odlišit dvě etapy. Ve 30. letech dvacátého století se soudilo, že umírající potřebuje především klid a samotu. Novinkou té doby se stala bílá plenta.teprve v 60. letech dvacátého století bylo seriózně prokázáno, že uvedená separace umírajících je neopodstatnělá a přináší umírajícím pocit samoty a opuštění. Hovoří se o odlidštěné smrti a umírání a zdůrazňuje se, že oba procesy ztratily dimenzi sociálního aktu. Hledají se způsoby nápravy a jako nejschůdnější se jeví tzv. kontinuální návštěvy, což znamená neomezené možnosti návštěv. V návaznosti na strategii ničím nerušeného klidu byly totiž ve vyspělých zemích výrazně omezeny návštěvy příbuzných. K nápravě však nedošlo, neboť příbuzní "zapomněli", jak se u lůžka umírajícího chovat a co mají umírajícímu "říkat". Separace rodiny od umírajícího byla tak dlouhá, že se přirozené vzorce chování nemá dnes příbuzný kde naučit. Nezbývá než učit příbuzné, jak se mají chovat. 10 Haškovcová konstatuje, že: "institucionalizovaná péče přinesla nemocným mnoho dobrého, ale je zjevné, že péče o umírající musí doznat změn". 11 Představy o návratu umírajících zpět do rodin jsou iluzorní. Rodina totiž musí umět, chtít a moci zvládnout starost o umírajícího. Jako perspektivní se jeví systém, který kombinuje pozitiva domácího modelu umírání i institucionalizovaného modelu umírání. Buď se umírající vrátí 9 Srov.: HAŠKOVCOVÁ, H. Umírání a smrt.in.: VORLÍČEK, J., ADAM, Z. a kol.paliativní medicína.1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1998, s Tamtéž, s Tamtéž, s. 374.

11 do rodin, ale rodině pomohou profesionálové, nebo umírající zůstane v nemocnici a k participaci na péči bude přizvána rodina. V systému "vítězné medicíny" 12 je nelehké najít prostor a čas pro tyto druhy péče. Jedním z možných řešení je hospicové hnutí. 3. Hospicové hnutí "Starajíce se o štěstí jiných, nacházíme své vlastní." Platón Dostane - li se nemoc do neperspektivní fáze a člověk vstoupí do procesu umírání, měla by léčba kurativní ustoupit léčbě paliativní. Pacientovi a jeho blízkým by měl být nabídnut jiný druh pomoci. Utišující léčba a péče. Tak to vidí představitelé hospicového hnutí a tak to realizuje hospicový program po celém světě. Někdy je tento proud označován spíše slovy paliativní medicína. Skutečnosti označované slovy paliativní či hospicový se překrývají. Obě adjektiva bývají často používána jako synonyma. Především v USA jsou obsahy pojmů "hospice" a "palliative care" zaměnitelné. 13 Na evropském kontinentu se může používáním některého z nich zdůraznit určitý speciální aspekt. U paliativní péče spíše ten medicínský, u hospicového programu někdy naopak ten psychosociální či spirituální. A to i přesto, že paliativní péče v sobě obsahuje i psycho-socio-spirituální komponenty a naopak hospicová péče stojí a padá s tišením bolestí a symptomů. Též lze říci, že hospice jakožto instituce jsou jednou z několika možných forem poskytování paliativní péče a léčby bolesti. 12 výraz užívaný pro medicínu v době po II. světové válce, kdy zavládlo přesvědčení, že moderní specializovaná až superspecializovaná medicína nemá hranic. 13 Srov.: Hospice Information Service. Annual Directory of Hospice and Palliative Care Services. London: St. Christopher's Hospice, p.iii.

12 Vývoj ve Velké Británii, v mateřské zemi novodobých hospiců, směřuje k tomu, že se hospice budou nazývat "specialist palliative care units". 14 Podrobněji o vzniku, vývoji a perspektivách hospicového hnutí u nás a ve Velké Británii pojednávají následující kapitoly. Na tomto místě však považuji za nutné, ozřejmit některé pojmy, které jsou s tímto hnutím spojeny Základní pojmy Světová zdravotnická organizace (WHO) definuje paliativní medicínu následovně: "Paliativní medicína se zabývá léčbou a péčí o nemocné s aktivním, progredujícím, pokročilým onemocněním. Délka života je u těchto nemocných omezená a cílem léčby a péče je kvalita jejich života." 15 Světová zdravotnická organizace (WHO) dále konstatuje, že paliativní péče: - podporuje život a považuje umírání za normální proces - ani neurychluje, ani neoddaluje smrt - poskytuje úlevu od bolesti a jiných svízelných symptomů - začleňuje do péče o pacienta duchovní a psychické aspekty - vytváří komplex péče nejen o pacienta, ale také o příbuzné po jeho smrti, pomáhá jim vyrovnat se se zármutkem. 16 finem 17 : Paliativní péče v sobě zahrnuje tři fáze - pre finem, in finem a post 14 Srov. : KATZ, J. Death and dying. Workbook 2, Caring for dying people. Milton Keynes: The Open University, s Hospice Information Service: Annual Directory of Hospice and Palliative Care Services. London: St.Christopher's Hospice, p. iv. 16 http: // www. hospice.cz, internetová stránka Tamtéž.

13 Fáze pre finem - je delší časové období, může se jednat o několik měsíců až let poté, co se pacient dozví o vážné nemoci. On a jeho blízký prochází 5 stádii (šok, zloba, smlouvání, smutek a smíření ), které na základě svých dlouholetých zkušeností popsala Elizabeth Kübler - Rossová ve své knize "O smrti a umírání". Fáze in finem - představuje umírání ve vlastním slova smyslu, kdy se pacient nachází v terminální fázi. Fáze post finem - zahrnuje podle Kübler- Rossové péči o mrtvé tělo a o pozůstalé, přičemž péče o tělo je ještě v zájmu zdravotníků, ale pozůstalí již ne - ti bez pomoci často trpí patologickým zármutkem a žalem (jedná se zejména o příbuzné, kteří se se smrtí nevyrovnali předem, než k ní dojde). 18 Poslední fáze post finem je důležitou součástí paliativní péče. Tato péče je poskytována pozůstalým zejména v hospicích. Hospic je specializované zařízení poskytující paliativní péči. Nejde o léčení ve vlastním slova smyslu - nemoc již nelze vyléčit, proto se vhodnými medikamenty zvládá alespoň bolest. Myšlenka hospice vychází z úcty k člověku jako jedinečné a neopakovatelné bytosti. Člověk zde nachází útěchu a úlevu od bolesti, také rodině nemocného je poskytována odborná pomoc včetně pomoci po smrti blízkého. V hospici se snaží o naplnění základních lidských potřeb. Tyto potřeby jsou čtyři: 1. Mezi potřeby biologické patří vše, co se týká nemocného těla. Znamená to příjem potravy (i nitrožilně či pomocí nazogastrické sondy), vyměšování, dýchání, tišení bolesti, ale také aktivní pohyb jako prevenci dekubitů (proleženin). 18 Srov.: KÜBLER-ROSS, E. Hovory s umírajícími. Angl. orig. On Death and Dying. Přel. B. Dvořáček, Hradec Králové, Signum unitatis ve spolupráci s agenturou TMG, 1992.

14 2. Potřeby psychologické zahrnují nárok nemocného na respektování jeho lidské důstojnosti. Člověk není pouze schránkou na orgány. Je jedinečnou bytostí se svým vlastním a neopakovatelným posláním. Potřebuje se svým okolím komunikovat, potřebuje znát pravdu o své nemoci, protože někdy nechce slyšet milosrdnou lež (pia fraus) od svého okolí. Sám většinou pozná, že s ním není vše v pořádku a že jeho nemoc není obvyklá. V žádném případě to však neznamená, že se mu sdělí otevřeně celá pravda i s prognózou, pokud si to sám vysloveně nepřeje. 3. Člověk je bytost společenská a má tedy i potřeby sociální. Jedná se o potřebu interakce s ostatními lidmi, zejména s rodinou a příbuznými. 4. Potřeby spirituální byly donedávna opomíjeny, neboť byly spojovány ve většině případů pouze s věřícími. Tyto potřeby mají všichni lidé, kteří vážně onemocní. Jde hlavně o urovnání vztahů s blízkými a potřebu smysluplnosti života až do poslední chvíle. 19 Marie Svatošová, zakladatelka hospicového hnutí u nás, se pokusila o vymezení pojmu hospic: "Hospic neslibuje uzdravení, ale také nebere naději. Neslibuje vyléčení, slibuje léčitelnost. Pacient v hospici ví, že: nebude trpět nesnesitelnou bolestí za všech okolností bude respektována jeho lidská důstojnost v posledních chvílích života nezůstane osamocen ". 20 Po přečtení této pasáže by mohla některé čtenáře napadnout otázka, týkající se eutanázie. 21 Postoj hospiců k eutanázii je však jednoznačný 19 SVATOŠOVÁ,M. Hospice a umění doprovázet.3.vyd. Praha: Ecce Homo, s SVATOŠOVÁ, M. Hospicové hnutí ve světě a u nás. In.: VORLÍČEK, J., ADAM, Z. a kol. Paliativní medicína. 1. Vyd. Praha: Grada Publishing, s Eutanázie (z řec. eu=dobře, thanatos=smrt) v doslovném překladu znamená dobrou smrt, přeneseně smrt z milosti. Rozlišujeme dva druhy eutanazie, aktivní a pasivní. Podrobněji slovníček pojmů.

15 "Pomáhat v umírání ANO, pomáhat k smrti NE", tak zní jedna ze zásad Hospice Anežky České a jeho zakladatelky Marie Svatošové. 22 V podobném duchu se vyjadřuje i Jakoubková: "V zemích, kde je hospicová péče na vysoké úrovni, se stala otázka eutanázie bezpředmětnou". 23 Hlavním důvodem je to, že moderní medicína ve většině případů dokáže úspěšně bojovat s bolestí. Podle doktora Ondřeje Slámy z Fakultní nemocnice Brno neexistuje případ, kdy by bylo tišení bolesti nezvladatelné. Ve srovnání se zahraničím je na tom podle něj Česká republika s léčením bolesti onkologických pacientů hůře. 24 Přesto se někteří nevyléčitelně nemocní pacienti rozhodují pro dobrovolné a předčasné ukončení života čili pro eutanázii. V poslední době můžeme vzpomenout případ paralyzované britské ženy, která si právo na eutanázii vysoudila. 25 Hospic je součástí širšího konceptu medicínské péče známé jako paliativní medicína. Jaká forma hospicové péče se v každé zemi vyvine, záleží na legislativě, způsobu financování zdravotní péče a v neposlední řadě i na smýšlení lidí, kteří o těchto věcech rozhodují. Obecně se rozlišují tři základní formy hospicové péče a Helena Haškovcová je ve své knize popisuje následovně: Domácí hospicová péče Vázána je na domácí prostředí nemocného, kde se péče o něj dělí mezi kvalifikované pracovníky a rodinu. Rozlišujeme pečovatelskou péči prováděnou profesionály (home care) a laiky (home help). Samotnou 22 SVATOŠOVÁ, M., JIRMANOVÁ, M. Hospic slovem i obrazem. 1.vyd. Praha: Ecce Homo, s JAKOUBKOVÁ, J. Paliativní medicína.1.vyd. Praha: Galén, s SLÁMA, O. Několik čísel a myšlenek o péči o terminálně nemocné v ČR.[online] Srov.: Paralyzovaná britská žena si vysoudila právo zemřít.olomoucký den, 2002, roč.13, č.70, s. 7.

16 domácí péči lze z organizačního hlediska, který má různé národnostní varianty, rozdělit na tři druhy: 1. domácí péče pro jedince nebo celé rodiny organizovaná formou osvěty o hygieně, racionálním stravování, péči o dítě, plánovaného rodičovství a prevenci AIDS. Tato péče je typická pro rozvojové země Afriky a Asie. 2. domácí péče chápaná jako návštěvní služba kvalifikovaných lékařů, sester a sociálních pracovníků. Najdeme ji v řadě vyspělých zemí, zejména ve Velké Británii, Kanadě, ale i u nás. Tento typ péče je výhodný hlavně pro pohodlí nemocného, ale bývá kritizována špatná týmová práce a nejasný způsob finanční úhrady. 3. Neobvyklá je domácí péče formou hospitalizace. Je samozřejmě nákladná a nelze ji poskytnout širokému okruhu pacientů. Úplným extrémem je umístění jednotky intenzivní péče v bytě. Praktikují ji např. ve Velké Británii, USA a Japonsku. Stacionární hospicová péče (denní pobyty) Denní stacionář je většinou součástí hospice. Nemocný do něj dochází na několik hodin denně ( např. k aplikaci infúzní terapie ) a vrací se domů. Tento typ je velmi oblíbený v zahraničí. Marie Svatošová rozšiřuje pojem stacionární hospicové péče o vysvětlení důvodů, proč dochází k preferenci tohoto druhu péče: 1. diagnostický důvod - nejčastěji za účelem kontroly bolesti, kterou se doma nepodařilo zvládnout 2. léčebný důvod - kvůli aplikaci chemoterapie a paliativní léčby. Po stabilizaci dávek léků utišujících bolest je pacient propuštěn zpět domů 3. psychoterapeutický důvod - má svoji příčinu v osamění pacienta nebo v neschopnosti rodiny komunikovat s ním o nemoci a smrti

17 4. azylový důvod - bývá velmi častý. Péče o nemocného je vyčerpávající a zdlouhavá, proto si rodina, ale i pacient potřebují odpočinout 26 Lůžková hospicová péče Tato péče je realizovaná v hospici, který má menší kapacitu než nemocnice, obvykle 25 lůžek. Pacient je přijímán při zhoršení stavu a po zlepšení se navrací obvykle zpět domů. Nebo pacient pro velkou vzdálenost nemůže denně dojíždět do stacionáře. 27 Tolik tedy k základním pojmům. Nyní se společně podívejme na historii hospicového hnutí Historické kořeny hospicového hnutí Anglické slovo "hospice" znamená doslova "útočiště" nebo "útulek". Již ve 4. století se tímto výrazem označovaly domy odpočinku pro poutníky. 28 Myšlenka hospicové péče může být odvozena přímo od slova poutník.těmto poutníkům se dostávalo velké úcty, jelikož to byli oni, kdo přinášel do vesnic novinky z okolního světa a byli tedy jakýmsi pojítkem s ním. Jejich cesty představovaly konfrontaci s neznámým a jejich odvaha odrážela ducha dobrodružství. Poskytnout jim péči bylo etickým a sociálním závazkem. 29 Původ slova "hospice" objasňuje Berčuková. Vysvětluje, že latinské slovo "hospes" znamená prostě host. V pozdější klasické latině s křesťanským vlivem byl význam posunut a označovalo neznámého člověka pro hostitele. Cicero ( př. K.) užívá "hospes" pro hostitele, který vítal a přijímal neočekávané návštěvníky, 26 Srov. SVATOŠOVÁ, M. Hospice a umění doprovázet. 3. vyd. Praha: Ecce Homo, s Srov.: HAŠKOVCOVÁ, H. Thanatologie. 1. Vyd. Praha: Galén, s Tamtéž, s Srov.: KALNÁ, I. Hospice - minulost hospicového hnutí, současnost a budoucnost hospiců v České republice.diplomová práce - ZSFJU České Budějovice, s

18 a "peregrinus" pro poutníka. Ze slova "hospes" pochází přídavné jméno "hospitalis", což znamená "přátelský ", a slova se stejným kořenem, která užíváme i dnes. Např. pohostinnost, hospital, hotel, hospic Na východě bylo řeckým ekvivalentem pro slovo "hospitium" slovo "xenodochion". V překladu to znamená "místo, kde byl přijímán cizí člověk". V řečtině "xenos" označuje "hostitele" a zároveň též "neznámého člověka". Domy pro poutníky byly označovány jako "xenodochia", v západním světě jako "hospitia". Byla to místa, kde se křesťané cvičili ve své lásce k bližním. 30 V Matoušově evangeliu (Mt ) čteme: "Byl jsem na cestách a ujali jste se mne." 31 Římský císař Julián Apostata (přezývaný Odpadlík, ) se zmiňuje o římské matroně Fabiole, učednici sv. Jeronýma, která uvěřila v Krista a nechala předělat svůj krásně zdobený dům s puntičkářsky udržovanou zahradou na útočiště pro nemocné a umírající poutníky vracející se z Afriky. V 7. nebo 8. století byl v Římě založen hospic pro poutníky k hrobu sv. Petra. Sloužil k odpočinku a znovuobnovení sil. Nazýval se Hospitium a toto označení si ponechal do reformace. 32 Je důležité si povšimnout, že tyto hospice, tyto domy odpočinku nebyly domy pro umírající, nýbrž byly zastávkou pro poutníky, aby se zde občerstvili, popřípadně vyhojili rány a bolesti způsobené cestováním. Pomoc na pouti ke svatému místu neměla nic společného s pomocí jim do nebe. Ačkoli původně péče nebyla zaměřena na nemocné a umírající, časem se to objevilo jako nutnost. Putování bylo mnohdy vysilující a mnozí poutníci je nepřežili. Z tohoto důvodu došlo k posunu z péče výhradně o poutníky na péči i o umírající. 30 osobní rozhovor s prof. Berčukovou dne BIBLE - Ekumenický překlad. Praha: Ekumenická rada církví v ČSR, s Srov.: KALNÁ, I. Hospice - minulost hospicového hnutí, současnost a budoucnost hospiců v České republice. Diplomová práce - ZSFJU České Budějovice, s

19 Základním kamenem hospiců byla péče založená na bezpodmínečné akceptaci a zájmu o bližního bez ohledu na jeho zdraví, věk, majetek či náboženskou víru. 33 Ve středověku se staly hospice útočištěm zvláště pro poutníky do Svaté země. Byly všude po cestě, ve městech i vesnicích. Většinou byly provozovány církevními řády. Jeden z těchto středověkých hospiců byl založen v roce 1100 bratrem Gerhardem, členem ošetřovatelského bratrstva johanitů ( později řádu johanitů) v Jeruzalémě. Tento špitál sloužil mimo jiné též křižákům, kteří pro zranění nebo únavu umírali. Postupně se podobné hospice - špitály stavěly u cest po celé Evropě. Během křižáckých výprav tj. v průběhu 11. a 12. století bylo takových hospiců v Paříži okolo 40, ve Florencii okolo 30. V Anglii se v té době předpokládá až 750 hospiců. Umírání bylo pro křesťany náboženskou záležitostí a bylo chápáno jako poslední příležitost litovat hříchů a vejít tak do věčného života. Péče o duši byla stejně důležitá jako péče o tělo. V hospicích se snažili co možná nejvíce usnadnit umírajícímu přechod z tohoto fyzického světa do duchovního. Smrt byla považována za druhou stranu mince života a jako nezbytný předstupeň života s Bohem v plnosti. Nemocní a umírající, kteří se přibližovali ke konci své cesty ztělesňovali prostou pravdu o lidské smrtelnosti Historie hospicového hnutí ve Velké Británii Na středověkou tradici hospiců navázalo hospicové hnutí ve Velké Británii. Převládá všeobecné mínění, že hospicové hnutí bylo založeno Cecily Saunders při otevření St. Christopher's Hospice v Sydenhamu poblíž Londýna v roce Není tomu tak. Hospice vždy existovaly na 33 Srov.: KALNÁ, I. KALNÁ, I. Hospice - minulost hospicového hnutí, současnost a budoucnost hospiců v České republice. Diplomová práce - ZSFJU České Budějovice, s

20 mnoha místech Evropy. Poprvé bylo označení "hospice" s významem "místo, kde je pečováno o umírající" užito v roce 1842 Mme Jeanne Garnier v Lyonu ve Francii. Nezávisle na ní, jedna z Charitních sester působících v Irsku - sestra Mary Aikenhead, založila roku 1879 hospic Naší paní pro péči o umírající v Dublinu (Our Lady's Hospice for the Care od the Dying in Dublin). Sestra Mary zdůrazňovala, že člověk, který je na konci své cesty, má právo na základní odbornou péči i na vlídné zacházení. 34 Role tohoto hospice je popsána v historii Hospice sv. Lukáše v Londýně: "Není to nemocnice, kam se přichází se léčit. Ani to není dům pro nevyléčitelně nemocné, kam si přicházejí prožít poslední roky svého života. Je to prostě "hospic", kam jsou přijímáni ti, kteří velmi brzy zemřou a ti, kteří nemají kam složit svoji unavenou hlavu." 35 Irské Charitní sestry založily také první hospic v Anglii. Jezuitský kněz Peter Gallway žádal o hospic pro chudé a potřebné, kteří umírali v otřesných podmínkách ve východní části Londýna. Na jeho prosbu pozval kardinál Vaughan do Londýna roku 1900 pět irských sester včetně sestry Mary Aikenhead. Anonymní dárce věnoval velkou část vybavení a v roce 1905 byl přijat první pacient do Hospice sv. Josefa (St. Joseph's Hospice) v Hackney ve východní části Londýna. Tento hospic měl kapacitu 30 lůžek a později sloužil jako model pro další hospice vznikající ve Velké Británii. 36 Do poloviny dvacátého století byla většina péče o umírající poskytována náboženskými řády. Výjimku tvoří Nadace na památku Marie Curie, která od roku 1952 doplnila nabídku ošetřovatelských domů a začala spravovat několik domů pro lidi trpící rakovinou, a druhou výjimkou je hospic sv. Lukáše. 34 Hospice Information Service: Annual Directory of Hospice and Palliative Care Services, Londýn: St. Christopher's Hospice, p.v. 35 interní materiály hospice sv. Lukáše. 36 interní materiály hospice sv. Josefa.

21 Hospic svatého Lukáše (St.Luke's Hospice) na Hereford Road v Londýně nebyl založen řádovými sestrami, ale jako reakce pana Barreta (anglického vikáře) na sociální podmínky v Londýně. Pan Barrett začal pracovat mezi chudými ve východní části Londýna. V interních materiálech hospice sv. Lukáše se uvádějí, že "to na něj zapůsobilo tak depresivně, že této práce musel zanechat a doslova "utekl" do civilizovanější a bohatší západní části. Po 27 letech se obrátil k lidem stojícím uprostřed těchto diametrálně odlišných skupin." 37 Na počátku 20. století byli chudí lidé ve Velké Británii chráněni tzv. "Právy chudých". V sousedství chudobinců byly vystavěny nemocnice, aby pomohly zvládat nápor tohoto množství chudých lidí. Tyto nemocnice byly přeplněny lidmi vyřazenými ze společnosti, neboť byli neproduktivní, spolu s lidmi velmi chudými. Ošetřovatelská péče byla primitivní. Pan Barrett si uvědomoval, že není důstojné, aby solidní a slušní lidé ze střední vrstvy, kteří se dostali do finančních potíží po odchodu do důchodu nebo kteří se nemají kam obrátit, když onemocní, umírali v tak bídných podmínkách vedle tuláků a vagabundů. Měla by jim být poskytnuta odpovídající péče, respekt a úcta. Založil tedy Hospic sv. Lukáše a přesně vymezil podmínky pro přijetí. Je zajímavé se s nimi seznámit: klient žádající o přijetí musel náležet do kategorie "slušných lidí", to znamená lidí, kteří mají sebeúctu a zároveň úctu druhých lidí. Musel pocházet buď z pracující třídy nebo ze střední vrstvy a přišel o svůj majetek. klient musel pocházet z Londýna muselo se jednat o umírajícího člověka 37 interní materiály hospice sv.lukáše.

22 Do sv. Lukáše byly příležitostně přijímány také děti a v pokoji určeném ženám byla vždycky pro ně přistýlka. Hospic nebyl dům pro chronicky nemocné, ani charitní dům pro staré a chudé, ani psychiatrická léčebna. Pan Barrett se pravděpodobně potýkal s mnoha problémy vyvěrajícími z těchto podmínek pro přijetí pacienta. I v dnešních moderních hospicích se bojuje s podobnými potížemi, pokud se hospic nemá proměnit na pečovatelské domy nebo "odkládárny" pro všechny. 38 Hospic sv. Kryštofa (St.Christopher's Hospice) v jihovýchodní části Londýna je pravděpodobně nejznámější moderní hospic ve Velké Británii. Založila ho Cecily Saunders. Cecily Saunders byla zdravotní sestra, která absolvovala svoji praxi během války v Nightingale School, St.Thomas Hospital, kde získala čestný certifikát za tuto svoji činnost zdravotní sestry. Bohužel pro invaliditu nemohla vykonávat svoji práci. Získala tedy kvalifikaci na práci ve veřejné administrativě. Svůj praktický výcvik dělala jako sociální pracovnice v nemocnici a v roce 1947 byla jmenována asistentem sociální práce v nemocnici sv. Tomáše. V té době se setkala s pacientem polského původu Davidem Tasmou, který byl jako nevyléčitelně nemocný přeložen do Hospice sv. Josefa, kde Cecily Saunders pracovala. Pan Tasma neznal svoji diagnózu, ale trpěl a potřeboval pomoc. Cecily Saunders ho seznámila s vážností jeho stavu a pomohla mu utvořit program pro zbývající dny. Jejich vztah se prohloubil, a tak mohl David Tasma prožít své poslední dny smysluplně a bohatě. Cecily Saunders se začala zajímat o péči o pacienty v terminálním stadiu nemoci. V roce 1951 se rozhodla, že pro tuto práci potřebuje také lékařské vzdělání a v roce 1957 ukončila studium medicíny. 38 Srov.: SVATOŠOVÁ,M., JIRMANOVÁ,M. Hospic slovem i obrazem.1.vyd. Praha: Ecce homo, s. 21.

Charitativní a humanitární činnost

Charitativní a humanitární činnost Charitativní a humanitární činnost Studijní materiál vytvořený v rámci projektu K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách České Budějovice 2010 Charitativní a humanitní činnost Hospicová

Více

Paliativní péče - Úvod. Mgr. Zimmelová

Paliativní péče - Úvod. Mgr. Zimmelová Paliativní péče - Úvod Mgr. Zimmelová Historie Počátky v Velké Británii v 70 letech Vznikla evropská společnost pro PM Součástí jsou národní společnosti U nás sekce PM ČLS JEP 5 zásad rozvoje oboru Založení

Více

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje HOSPICOVÁ PÉČE Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Srpen, 2010 Bc. Höferová Hana HOSPICOVÁ PÉČE Bc. Höferová Hana Hospicová péče Je to forma

Více

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY Projekt poskytování sociální péče v domácnosti v oblasti intenzivní paliativní péče. Pilotní projekt realizuje společnost

Více

Organizace a poskytování paliativní hospicové péče ve Švýcarsku a systém vzdělávání v této oblasti

Organizace a poskytování paliativní hospicové péče ve Švýcarsku a systém vzdělávání v této oblasti Organizace a poskytování paliativní hospicové péče ve Švýcarsku a systém vzdělávání v této oblasti Mezinárodní konference paliativní a hospicové péče 2015 Ostrava, 17.03.2015 Dr. C. Camartin, MSc Palliative

Více

CHARITA OSTRAVA FAKULTNÍ NEMOCNICE OSTRAVA Bc.Jana Camfrlová, koorditároka hospicového hnutí Marie Karásková DiS., koordinátorka programu v nemocnici CHARITA OSTRAVA www.ostrava.caritas.cz 1 PŘEDSTAVENÍ

Více

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Umírání v ČR V ČR každoročně zemře kolem 105 000 lidí 35000 Absolutní počty zemřelých v ČR podle pohlaví a

Více

Úvod do předmětu Ošetřovatelství. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Úvod do předmětu Ošetřovatelství. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Úvod do předmětu Ošetřovatelství Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Bc. Tondrová Irena duben 2009 OŠETŘOVATELSTVÍ Úvod do předmětu Ošetřovatelství

Více

Paliativní medicína v ČR v roce 2006. Kde se nacházíme a kam směřujeme? Pohled lékaře - onkologa

Paliativní medicína v ČR v roce 2006. Kde se nacházíme a kam směřujeme? Pohled lékaře - onkologa Paliativní medicína v ČR v roce 2006. Kde se nacházíme a kam směřujeme? Pohled lékaře - onkologa Jiří Vorlíček, LF MU Brno Brno 26. října 2006 Co je paliativní medicína? DEFINICE Paliativní medicína se

Více

Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně ČLS JEP. Česká společnost pro klinickou pastorační péči ČSKPP ČLS JEP Stanovy ČSKPP ČLS JEP

Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně ČLS JEP. Česká společnost pro klinickou pastorační péči ČSKPP ČLS JEP Stanovy ČSKPP ČLS JEP Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně ČLS JEP Česká společnost pro klinickou pastorační péči ČSKPP ČLS JEP Stanovy ČSKPP ČLS JEP Stanovy ČSKPP jsou konkretizací stanov ČLS JEP. Charakteristika

Více

SEKCE KRIZOVÉ ASISTENCE SPOLEČNOSTI LÉKAŘSKÉ ETIKY ČLS JEP

SEKCE KRIZOVÉ ASISTENCE SPOLEČNOSTI LÉKAŘSKÉ ETIKY ČLS JEP SEKCE KRIZOVÉ ASISTENCE SPOLEČNOSTI LÉKAŘSKÉ ETIKY ČLS JEP MUDr. Eva Kalvínská Studijní den ERC ve FN v Motole 9.10.2008 VZNIK SEKCE V rámci Společnosti lékařské etiky České lékařské společnosti Jana Evangelisty

Více

PASTORAČNÍ PÉČE ve zdravotnictví. Marta Hošťálková

PASTORAČNÍ PÉČE ve zdravotnictví. Marta Hošťálková PASTORAČNÍ PÉČE ve zdravotnictví Marta Hošťálková Úvod total pain - tzv. celková bolest tělesná bolest spjata a vzájemně se ovlivňuje s bolestí v oblasti psychické, sociální i duchovní koncept celostní

Více

Výroční zpráva. Rok 2015 Vpracovala: Mudr.Eva Hegmonová, předsedkyně správní rady

Výroční zpráva. Rok 2015 Vpracovala: Mudr.Eva Hegmonová, předsedkyně správní rady Výroční zpráva Rok 2015 Vpracovala: Mudr.Eva Hegmonová, předsedkyně správní rady Úvodní slovo Nadace most k domovu Zlín byla založena z iniciativy MUDr. Evy Hegmonové a Ing. Jindřicha Hegmona dne 4. června

Více

Doprovázení umírajících a pozůstalých

Doprovázení umírajících a pozůstalých Doprovázení umírajících a pozůstalých PhDr. Naděžda Špatenková, Ph.D. n.spatenkova@gmail.com Ostrava 17. března 2015 Umírání a smrt Život každého člověka jednou skončí i můj, i Váš, nás všech Zdravý selský

Více

PhDr. Radka Bužgová, Ph.D. PhDr. Lucie Sikorová, Ph.D. Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita

PhDr. Radka Bužgová, Ph.D. PhDr. Lucie Sikorová, Ph.D. Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita PhDr. Radka Bužgová, Ph.D. PhDr. Lucie Sikorová, Ph.D. Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita Hodnocení potřeb v paliativní péči K identifikaci priorit, aktuálních

Více

Sociální práce v předválečném období představy a realita. Pavla Kodymová Katedra sociální práce FFUK

Sociální práce v předválečném období představy a realita. Pavla Kodymová Katedra sociální práce FFUK Sociální práce v předválečném období představy a realita Pavla Kodymová Katedra sociální práce FFUK Nedostatek lůžek Velká Praha nejméně 2.000 lůžek navíc Celé Čechy nejméně 20.000 lůžek. Lékařský a ošetřovatelský

Více

Pražská charta - výzva vládám, aby mírnily utrpení nevyléčitelně nemocných a uznaly přístup k paliativní péči jako lidské právo.

Pražská charta - výzva vládám, aby mírnily utrpení nevyléčitelně nemocných a uznaly přístup k paliativní péči jako lidské právo. Pražská charta - výzva vládám, aby mírnily utrpení nevyléčitelně nemocných a uznaly přístup k paliativní péči jako lidské právo. European Association for Palliative Care (EAPC - Evropská asociace paliativní

Více

Podpora dalšího vzdělávání v oblasti kvality paliativní péče o klienty s demencí CZ.1.07/3.2.04/04.0046

Podpora dalšího vzdělávání v oblasti kvality paliativní péče o klienty s demencí CZ.1.07/3.2.04/04.0046 Podpora dalšího vzdělávání v oblasti kvality paliativní péče o klienty s CZ..07/..04/04.0046 Vážené kolegyně a kolegové ze zdravotnických a sociálních zařízení, v loňském roce jste se mnozí z Vás či někteří

Více

Institut pro veřejnou diskusi. Integrace zdravotní a sociální péče. MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek ministra

Institut pro veřejnou diskusi. Integrace zdravotní a sociální péče. MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek ministra Institut pro veřejnou diskusi Integrace zdravotní a sociální péče MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek ministra Zákon o zdravotních službách Bez získání oprávnění k poskytování zdravotních služeb je možné

Více

Ošetřovatelská péče v komunitní a domácí péči

Ošetřovatelská péče v komunitní a domácí péči Ošetřovatelská péče v komunitní a domácí péči Studijní opora Mgr. Alena Pelcová Liberec 2014 Cíle předmětu Studenti umí vysvětlit pojem prevence a umí definovat druhy prevence. Studenti umí definovat základy

Více

Postoje pracovníků pomáhajících profesí k eutanazii. Ivana Vašutová

Postoje pracovníků pomáhajících profesí k eutanazii. Ivana Vašutová Postoje pracovníků pomáhajících profesí k eutanazii Ivana Vašutová Bakalářská práce 2010 ABSTRAKT Práce se zabývá postoji pracovníků pomáhajících profesí v hospici a nemocnici ve Valašském Meziříčí

Více

SMRT A PÉČE O UMÍRAJÍCÍ

SMRT A PÉČE O UMÍRAJÍCÍ SMRT A PÉČE O UMÍRAJÍCÍ Pohled laické i zdravotnické veřejnosti Září 2011 / Prezentace z exkluzivního výzkumu pro Cestu domů/ Client Service Manager: Jan Tuček, Analytik: Lenka Beranová / STEM/MARK, a.

Více

Organizace: HOSPICOVÉ OBČANASKÉ SDRUŽENÍ CESTA DOMŮ. Projekt 1: Odlehčovací služby Cesty domů. Celkové náklady na projekt: 3 964 920 Kč

Organizace: HOSPICOVÉ OBČANASKÉ SDRUŽENÍ CESTA DOMŮ. Projekt 1: Odlehčovací služby Cesty domů. Celkové náklady na projekt: 3 964 920 Kč Organizace: HOSPICOVÉ OBČANASKÉ SDRUŽENÍ CESTA DOMŮ Projekt 1: Odlehčovací služby Cesty domů Celkové náklady na projekt: 3 964 920 Kč DOTACE: 25 000 Kč Podpořit setrvání lidí v pokročilých a konečných

Více

Mobilní paliativní péče v ČR: mýty, realita, vyhlídky. Martina Špinková 2013

Mobilní paliativní péče v ČR: mýty, realita, vyhlídky. Martina Špinková 2013 Mobilní paliativní péče v ČR: mýty, realita, vyhlídky Martina Špinková 2013 Nad postelí člověka na konci života se scházejí zdravotníci, nezdravotníci a rodina nad nimi se v dálce tyčí dvě ministerstva

Více

SPOLEK PRO LŮŽKOVÝ HOSPIC MEZI STROMY, z. s.

SPOLEK PRO LŮŽKOVÝ HOSPIC MEZI STROMY, z. s. SPOLEK PRO LŮŽKOVÝ HOSPIC MEZI STROMY, z. s. STANOVY SPOLKU Čl. I Název a sídlo Spolek pro lůžkový hospic Mezi stromy, z. s. (dále jen spolek ) je právnickou osobou založenou v souladu se zákonem č. 89/2012

Více

HOSPIC MÍSTO RADOSTI

HOSPIC MÍSTO RADOSTI HOSPIC MÍSTO RADOSTI Mgr. Robert Huneš, ředitel Hospice sv. Jana N. Neumanna v Prachaticích, viceprezident Asociace poskytovatelů hospicové paliativní péče v ČR Zakladatelka hospicového díla ve světě madam

Více

Program implementace švýcarsko-české spolupráce na Ministerstvu zdravotnictví ČR

Program implementace švýcarsko-české spolupráce na Ministerstvu zdravotnictví ČR Program implementace švýcarsko české spolupráce na Ministerstvu zdravotnictví ČR (Program Zdraví ) Program implementace švýcarsko-české spolupráce na Ministerstvu zdravotnictví ČR 17. 3. 2015 Ostrava Ing.

Více

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta ZÁKLADY KOMPLEXNÍHO PSYCHOSOMATICKÉHO PŘÍSTUPU (podpora pro kombinovanou formu studia) PhDr. Ing. Hana Konečná, Ph.D. Cíle předmětu:

Více

Co jsme podědili aneb čísla a data z historie psychiatrické péče. Eva Dragomirecká Katedra sociální práce FF UK & Psychiatrické centrum Praha

Co jsme podědili aneb čísla a data z historie psychiatrické péče. Eva Dragomirecká Katedra sociální práce FF UK & Psychiatrické centrum Praha Co jsme podědili aneb čísla a data z historie psychiatrické péče Eva Dragomirecká Katedra sociální práce FF UK & Psychiatrické centrum Praha Období do r. 1918 České země součástí Rakousko-Uherska (Rakouského

Více

Humanistické modely Florence Nightingale Moderní ošetřovatelství. Mgr. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Humanistické modely Florence Nightingale Moderní ošetřovatelství. Mgr. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Humanistické modely Florence Nightingale Moderní ošetřovatelství Mgr. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Biografie *12.5.1820 Florencie, +13.8.1910 Londýn Od 1851 cestuje po Evropě + návštěvy nemocnic,

Více

Konference Kvalita Očima Pacientů 2010 Olomouc, 20. dubna 2010

Konference Kvalita Očima Pacientů 2010 Olomouc, 20. dubna 2010 HISTORIE A BUDOUCNOST MĚŘENÍ KVALITY ZDRAVOTNÍCH SLUŽEB PROSTŘEDNICTVÍM SPOKOJENOSTI PACIENTŮ (MUDr. Markéta Hellerová, náměstkyně ministryně zdravotnictví) Konference Kvalita Očima Pacientů 2010 Olomouc,

Více

Multikulturní ošetřovatelství 2

Multikulturní ošetřovatelství 2 Multikulturní ošetřovatelství 2 Studijní opora Mgr. Kateřina Mařanová Liberec 2014 Cíle předmětu Předmět navazuje na znalosti studentů získané v rámci předmětu Multikulturní ošetřovatelství 1. Cílem předmětu

Více

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Pojem dlouhodobá péče ( long-term-care) OECD definuje LTC péči jako určité spektrum služeb určených lidem závislých na pomoci v některých ze

Více

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM 2013 Dotazníkové šetření u pacientů s roztroušenou sklerózou 1. Cíle a způsob provedení dotazníkového šetření Dotazníkové šetření mezi pacienty

Více

Komunitní péče. Boleslavský deník. MUDr. Jan Stuchlík

Komunitní péče. Boleslavský deník. MUDr. Jan Stuchlík Komunitní péče o duševně nemocné Boleslavský deník Komunitní péče o duševní zdraví je model, který od 60. let 20. století nahrazuje tradiční institucionální. p Příčinou tohoto procesu je změna ve vnímání

Více

Priorita VII. - Podpora pobytových služeb

Priorita VII. - Podpora pobytových služeb Opatření VII.1.: Udržení a rozvoj kapacity domova pro seniory. Dům seniorů Mladá Boleslav v současné době poskytuje pobytovou službu osobám, které v důsledku složitého zdravotního stavu, omezené soběstačnosti,

Více

Paliativní péče v první linii Doporučený postup pro všeobecné praktické lékaře 2006 MUDr.Bohumil Skála,PhD Paliativní péče Paliativní péče je přístup, p, který zlepšuje kvalitu života nemocných a jejich

Více

Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře

Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře Myšlenky pro současnost a budoucnost MUDr.Bohumil Skála,PhD Praktický lékař pro dospělé Brno 2006 Vize Paliativní

Více

Dobrý den, Dobrý den vážení lidé,

Dobrý den, Dobrý den vážení lidé, Může se však stát, že takové štěstí mít nebudete a lékař vám oznámí, že narazil na zdravotní potíže onkologického charakteru a je třeba je řešit. Sám si dost těžko dokážu představit, co v této chvíli může

Více

Úvod do problematiky spolupráce sociálního a zdravotního sektoru

Úvod do problematiky spolupráce sociálního a zdravotního sektoru Úvod do problematiky spolupráce sociálního a zdravotního sektoru Historická integrace nejen zdravotní a sociální péče Nerozlišujete mezi Židem a Řekem, nýbrž všechny zahrnujte touž láskou a touž horlivostí.

Více

Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory

Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory OBSAH Hodnoty, které vyznává společnost Společenský status současných seniorů Jsou staří lidé skutečně všichni nemocní, nepříjemní a nešťastní?

Více

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc V ČR raná péče v systému sociálních služeb Raná péče je terénní

Více

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 STUDIJNÍ PROGRAM: Ošetřovatelství 53-41-B STUDIJNÍ OBOR: Všeobecná sestra R009 FORMA STUDIA: Prezenční PŘEDMĚT: BEHAVIORÁLNÍ VĚDY 1.

Více

Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA

Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA Současný stav Posledních 20 let zdravotně sociální péče jedná se o ní Posledních 20 let

Více

Dlouhodobá stacionární péče ve Švýcarsku

Dlouhodobá stacionární péče ve Švýcarsku Dlouhodobá stacionární péče ve Švýcarsku Podpořeno z Programu švýcarsko-české spolupráce Supported by a grant from Switzerland through the Swiss Contribution to the enlarged European Union Dlouhodobá stacionární

Více

Dlouhodobá lůžková péče pro území Libereckého kraje (paliativní medicína OD: 00030)

Dlouhodobá lůžková péče pro území Libereckého kraje (paliativní medicína OD: 00030) Hospicová péče sv. Zdislavy, o.p.s., sídlo: Horská 1219, 460 14 Liberec 14, provozovna/kanceláře: Josefinino údolí 9/9, 460 05 Liberec Bankovní spojení: 996 005 329 / 0800, IČO 287 00 210, www. hospiczdislavy.cz,

Více

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov )

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Psychiatrická klinika VFN a 1.LF UK, Praha MUDr. Martin Černý Seminář: Trendy v péči o duševně nemocné. Komunitní péče. Výbor

Více

Zdravotnictví a sociální péče

Zdravotnictví a sociální péče Zdravotnictví a sociální péče I. Nestátní zdravotnická zařízení poskytující lůžkovou péči Zřízená Magistrátem hl. m. Prahy Městská nemocnice následné péče, 160 následná péče ošetřovatelsko rehabilitační

Více

MODERNÍ VÝUKA ONKOLOGIE JAKO SOUČÁST NÁRODNÍHO ONKOLOGICKÉHO PROGRAMU. J. Vorlíček Česká onkologická společnost ČLS JEP

MODERNÍ VÝUKA ONKOLOGIE JAKO SOUČÁST NÁRODNÍHO ONKOLOGICKÉHO PROGRAMU. J. Vorlíček Česká onkologická společnost ČLS JEP MODERNÍ VÝUKA ONKOLOGIE JAKO SOUČÁST NÁRODNÍHO ONKOLOGICKÉHO PROGRAMU J. Vorlíček Česká onkologická společnost ČLS JEP I. Proč je v současné onkologii tak potřebná výuka S čím dnes musí počítat řízení

Více

Zahajovací konference

Zahajovací konference Zahajovací konference Program CZ11 Public Health Initiatives Iniciativy v oblasti veřejného zdraví Předdefinovaný projekt Vytvoření Systému Ucelené Psychiatrické Rehabilitace (S.U.P.R) a jeho implementace

Více

Základní prohlášení Domova pro seniory Krč

Základní prohlášení Domova pro seniory Krč Základní prohlášení Domova pro seniory Krč Obsah 1. Smysl dokumentu... 2 2. Seznámení zaměstnanců a klientů se Základním prohlášením... 2 3. Základní prohlášení Domova pro seniory Krč... 3 3.1. Poslání...

Více

Informace o výzkumu mezi rodinnými pečujícími

Informace o výzkumu mezi rodinnými pečujícími Informace o výzkumu mezi rodinnými pečujícími PhDr. Eva Křížová, Ph.D., Centrum pro sociologii medicíny a zdravotnictví Podpořeno z Programu švýcarsko-české spolupráce v rámci projektu "Podpora rozvoje

Více

Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných?

Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných? Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných? Ondřej Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Téma utrpení a důstojnosti užívají stoupenci i odpůrci eutanázie Nevyléčitelné onemocnění

Více

Dotazník populace - 2013

Dotazník populace - 2013 Dotazník populace - 2013 Blok vnímání umírání 1) Mluví se v rámci společnosti dostatečně o konci života a umírání? 2) Je pro Vás těžké o smrti a umírání mluvit? 3) Kdo by měl podle Vás s dětmi mluvit o

Více

Odborné podkladové materiály ke standardům ambulantní psychiatrické péče a rozšířené ambulantní péče o osoby trpící duševní poruchou

Odborné podkladové materiály ke standardům ambulantní psychiatrické péče a rozšířené ambulantní péče o osoby trpící duševní poruchou Odborné podkladové materiály ke standardům ambulantní psychiatrické péče a rozšířené ambulantní péče o osoby trpící duševní poruchou Kolektiv autorů: Jan Běhounek Erik Herman Martin Hollý Karel Koblic

Více

AKTIVITY PROJEKTU A STUDIJNÍ CESTA ZA DOBROU PRAXÍ ŠVÝCARSKEM PROGRAM ŠVÝCARSKO ČESKÉ SPOLUPRÁCE

AKTIVITY PROJEKTU A STUDIJNÍ CESTA ZA DOBROU PRAXÍ ŠVÝCARSKEM PROGRAM ŠVÝCARSKO ČESKÉ SPOLUPRÁCE 24. ZáříZ 2015 AKTIVITY PROJEKTU A STUDIJNÍ CESTA ZA DOBROU PRAXÍ ŠVÝCARSKEM PROGRAM ŠVÝCARSKO ČESKÉ SPOLUPRÁCE Aktivity projektu MOBILITA Aktivity projektu MOBILITA Aktivity projektu MOBILITA Aktivity

Více

Reforma psychiatrie a Jihočeský kraj. MUDr. Jan Tuček, Ph.D. Nemocnice České Budějovice

Reforma psychiatrie a Jihočeský kraj. MUDr. Jan Tuček, Ph.D. Nemocnice České Budějovice Reforma psychiatrie a Jihočeský kraj MUDr. Jan Tuček, Ph.D. Nemocnice České Budějovice preambule Záměrem celé Strategie reformy psychiatrické péče je naplňovat lidská práva duševně nemocných v nejširším

Více

Adresné sociální dávky péče o seniory Příspěvek na péči Jan Gabriel, OS ODS Praha 11. 3. března 2012, Olomouc

Adresné sociální dávky péče o seniory Příspěvek na péči Jan Gabriel, OS ODS Praha 11. 3. března 2012, Olomouc Příspěvek na péči Jan Gabriel, OS ODS Praha 11 3. března 2012, Olomouc Trocha teorie a platných zákonů Zákon 108/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů 1. Příspěvek na péči (dále jen příspěvek ) se poskytuje

Více

Paliativní medicína a léčba bolesti jako atestační obor Co by měl specialista v tomto oboru umět a jaké je jeho

Paliativní medicína a léčba bolesti jako atestační obor Co by měl specialista v tomto oboru umět a jaké je jeho Paliativní medicína a léčba bolesti jako atestační obor Co by měl specialista v tomto oboru umět a jaké je jeho uplatnění v systému českého zdravotnictví Ondřej Sláma, MOU Brno Subkatedra paliativní medicíny

Více

Vybrané kapitoly ze sociální a zdravotní politiky. MUDr. Milan Cabrnoch

Vybrané kapitoly ze sociální a zdravotní politiky. MUDr. Milan Cabrnoch Vybrané kapitoly ze sociální a zdravotní politiky MUDr. Milan Cabrnoch 1 Vybrané kapitoly ze sociální a zdravotní politiky otevřený interaktivní cyklus seminářů otevřený - pro studenty Cevro institut i

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Dlouhodobá péče 13. ledna 2015. Ing. Iva Merhautová,MBA

Dlouhodobá péče 13. ledna 2015. Ing. Iva Merhautová,MBA Dlouhodobá péče 13. ledna 2015 Ing. Iva Merhautová,MBA Meziresortní pracovní skupina Vznik meziresortní pracovní skupiny k řešení problematiky na zdravotně - sociálním pomezí Zástupci MPSV, MZ ČR, krajů

Více

Co pálí české sestry?

Co pálí české sestry? Co pálí české sestry? Bc. Nina Müllerová Vedoucí oddělení ošetřovatelství a nelékařských povolání, odbor vzdělávání a vědy MZ ČR Co trápí naše zdravotní sestry a bratry ze všeho nejvíce? S novým zákonem

Více

Úloha pacienta. Úloha lékaře. Komunikace Potřeby. Úloha sestry. Úloha rodiny

Úloha pacienta. Úloha lékaře. Komunikace Potřeby. Úloha sestry. Úloha rodiny Paliativní péče o ventilovaného pacienta Renata Pařízková Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové Fakultní nemocnice Hradec

Více

Odborné léčebné ústavy v roce 2002

Odborné léčebné ústavy v roce 2002 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 22.5.2003 29 Odborné léčebné ústavy v roce 2002 Koncem roku existovalo v ČR 169 odborných léčebných ústavů - léčebny

Více

Sociální služby v Rakousku. Jiří Horecký

Sociální služby v Rakousku. Jiří Horecký Sociální služby v Rakousku Jiří Horecký Osnova studie 1. Struktura obyvatelstva 2. Státní zřízení Rakouska 3. Legislativní rámec sociálních služeb 4. Financování sociálních služeb 5. Plánování rozvoje

Více

CHARITA V NAŠÍ SPOLEČNOSTI

CHARITA V NAŠÍ SPOLEČNOSTI CHARITA V NAŠÍ SPOLEČNOSTI Václav Fessl Lékařská fakulta UK ARK FN Plzeň Starý člověk není hloupý Konzervativní názor není synonymem pro zpátečnický postoj Peněţní sbírky na seniory jsou neúspěšné

Více

Možnosti a limity skupinové psychoterapie v podmínkách lůžkového psychiatrického zařízení

Možnosti a limity skupinové psychoterapie v podmínkách lůžkového psychiatrického zařízení Možnosti a limity skupinové psychoterapie v podmínkách lůžkového psychiatrického zařízení MUDr. Miroslav Sekot 1. Konference integrativní psychoterapie EMAUZY 8.6.2014 Psychiatrická klinika 1 LF VFN a

Více

Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová

Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová Obsah prezentace Principy a předpoklady poskytování služeb v komunitě Základní rozdělení služeb v komunitě

Více

Umělá ledvina v Blansku slaví 20. výročí.

Umělá ledvina v Blansku slaví 20. výročí. Umělá ledvina v Blansku slaví 20. výročí. Letos v červenci uplynulo 20 let od zahájení činnosti dialyzačního střediska v Nemocnici Blansko. Jeho hlavním úkolem je provádět pravidelné očišťování krve tzv.

Více

STRATEGIE PALIATIVNÍ PÉČE VE ŠVÝCARSKU

STRATEGIE PALIATIVNÍ PÉČE VE ŠVÝCARSKU STRATEGIE PALIATIVNÍ PÉČE VE ŠVÝCARSKU A JEJÍ APLIKACE NA OBLAST OSOB S POSTIŽENÍM Christina Affentranger Weber předsedkyně Konference pro osoby se zdravotním postižením 1 Význam paliativní péče ve Švýcarsku

Více

Potřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA. Iva Holmerová

Potřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA. Iva Holmerová Potřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA Iva Holmerová Přednáška...o troše historie P-PA-IA fázích syndromu demence Co následuje Co předchází Čím bychom se ještě měli zabývat Popis dosud neznámého (vzácného)

Více

respektování jedinečnosti každého člověka a úcta a porozumění vůči jeho osobě důraz na zachování důstojnosti člověka, a to v každé situaci

respektování jedinečnosti každého člověka a úcta a porozumění vůči jeho osobě důraz na zachování důstojnosti člověka, a to v každé situaci 2013 Diakonie Českobratrské církve evangelické je jednou z nestátních organizací poskytujících sociální, zdravotní, pastorační a vzdělávací služby v České republice. V přímé péči denně pomáhá tisícům klientů

Více

Druh služby: pečovatelská služba dle 40 zákona o sociálních službách

Druh služby: pečovatelská služba dle 40 zákona o sociálních službách Podrobný informační materiál o poskytované službě: Pečovatelská služba NADĚJE Druh služby: pečovatelská služba dle 40 zákona o sociálních službách Forma služby: Místo: terénní Arménská 4, 625 00 Brno Kontaktní

Více

Je potřeba změnit strukturu péče od duševně nemocné? O.Pěč

Je potřeba změnit strukturu péče od duševně nemocné? O.Pěč Je potřeba změnit strukturu péče od duševně nemocné? O.Pěč Tři období v nedávné historii služeb duševního zdraví (Thornicroft) 1880 1950: Rozvoj azylu Budování azylů separovaných od běžné komunity 1950

Více

Centrová péče o pacienty s vrozenými nervosvalovými onemocněními ve Velké Britanii

Centrová péče o pacienty s vrozenými nervosvalovými onemocněními ve Velké Britanii Centrová péče o pacienty s vrozenými nervosvalovými onemocněními ve Velké Britanii Jana Haberlová MRC Centre for Neuromuscular Diseases, Institute of Genetic Medicine, Newcastle University, UK Klinika

Více

Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?!

Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?! Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?! PhDr. Lenka Vavrinčíková, Ph.D. IV. podzimní adiktologická konference 10.10. 2014 Brno Koncepce sítě specializovaných adiktologických služeb

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu ETIKA POMÁHAJÍCÍCH PROFESÍ. studijní opora kombinovaného studia

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu ETIKA POMÁHAJÍCÍCH PROFESÍ. studijní opora kombinovaného studia UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu ETIKA POMÁHAJÍCÍCH PROFESÍ studijní opora kombinovaného studia Tělesná výchova a sport zdravotně postižených PhDr. Miloš Bednář, Ph.D. Praha

Více

Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru

Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru Mezinárodní konference 4. 5 března 2014, hotel Avanti, Brno Stárnutí obyvatel ČR Nejnovější

Více

Projekt PODPORA ODBORNÝCH PARTNERSTVÍ ZAMĚŘENÝCH NA PODPORU SENIORŮ V PLZEŇSKÉM KRAJI

Projekt PODPORA ODBORNÝCH PARTNERSTVÍ ZAMĚŘENÝCH NA PODPORU SENIORŮ V PLZEŇSKÉM KRAJI Projekt PODPORA ODBORNÝCH PARTNERSTVÍ ZAMĚŘENÝCH NA PODPORU SENIORŮ V PLZEŇSKÉM KRAJI NÁVRHY KLÍČOVÝCH DOPORUČENÍ/CÍLŮ A OPATŘENÍ Následující doporučení vycházejí z analýz a jednání odborných koalic, které

Více

102/2012 Sb. VYHLÁŠKA

102/2012 Sb. VYHLÁŠKA 102/2012 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 22. března 2012 o hodnocení kvality a bezpečí lůžkové zdravotní péče Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle 120 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách

Více

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky Praha, březen 2013 Úvod V lednu 2013 zahájilo Ministerstvo

Více

STŘEDNÍ ZDRAVOTNICKÁ ŠKOLA JASELSKÁ Jaselská 7/9, BRNO

STŘEDNÍ ZDRAVOTNICKÁ ŠKOLA JASELSKÁ Jaselská 7/9, BRNO Nabízené studijní obory pro školní rok 2015/2016 78-42-M/04 Zdravotnické lyceum 53-41-M/01Zdravotnický asistent 75-41-M/01Sociální činnost 53-41-M/01Zdravotnický asistent večerní studium Adresa školy:

Více

Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz

Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz 4 Problematické situace v péči o seniory PhDr. Martina Venglářová PROBLEMATICKÉ SITUACE V PÉČI O SENIORY Příručka pro zdravotnické a sociální pracovníky

Více

Proč právě datum 12. 5.?

Proč právě datum 12. 5.? Proč právě datum 12. 5.? Na počest narození britské reformátorky lékařské péče Florence Nightingaleové (1820-1910) osvícené, odvážné a neúnavné ženy, která byla ve druhé polovině svého života upoutána

Více

s Jedničkou Na Bojišti Výchova lékařů v Čechách

s Jedničkou Na Bojišti Výchova lékařů v Čechách s Jedničkou Na Bojišti Výchova lékařů v Čechách 3. června 2014 Hosté: prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc. MUDr. Jana Mašková Moderují: Lenka Petrášová Lucie Vopálenská Proč MEDialogy? Jsme fakulta, která ročně

Více

CURATIO VYBRANÉ KAPITOLY Z PÉČE O SENIORY CURATIO. Marie Hermanová Jiří Prokop Kamila Ondráčková

CURATIO VYBRANÉ KAPITOLY Z PÉČE O SENIORY CURATIO. Marie Hermanová Jiří Prokop Kamila Ondráčková Vzdělávací instituce CURATIO zpracovala projekt Vzdělávací programy pro pracovníky sociální služby, na jehož realizaci získala fi nanční podporu z Evropského sociálního fondu (ESF) a jeho Operačního programu

Více

KVALITA OČIMA PACIENTŮ psychiatrické léčebny - II. díl

KVALITA OČIMA PACIENTŮ psychiatrické léčebny - II. díl KVALITA OČIMA PACIENTŮ psychiatrické léčebny - II. díl Měření kvality zdravotní ve vybraných psychiatrických léčebnách přímo řízených MZ ČR Únor 2010 / Závěrečná zpráva z projektu / Řešitel projektu: RNDr.

Více

Analýza zdrojů systému sociálních služeb

Analýza zdrojů systému sociálních služeb KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO MĚSTO JINDŘICHŮV HRADEC Analýza zdrojů systému sociálních služeb Ing. Gabriela Hrušková Koordinátorka projektu komunitního plánování sociálních služeb v J. Hradci

Více

* Práce sestry ve Velké Británii- zkušenosti z Yeovil District Hospital Colchester Hospital

* Práce sestry ve Velké Británii- zkušenosti z Yeovil District Hospital Colchester Hospital Analýza práce setry ve třech státech EU * Práce sestry ve Velké Británii- zkušenosti z Yeovil District Hospital Colchester Hospital Renáta Zoubková ARK FN Ostrava, Ústav urgentní medicíny, Lékařská fakulta,

Více

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná

Více

Financování sociálních služeb v ČR ve vazbě na dopady na zaměstnance Ing. Terezie Kalfusová, OSZSP ČR

Financování sociálních služeb v ČR ve vazbě na dopady na zaměstnance Ing. Terezie Kalfusová, OSZSP ČR Financování sociálních služeb v ČR ve vazbě na dopady na zaměstnance Ing. Terezie Kalfusová, OSZSP ČR 3 základní druhy sociálních služeb v ČR Služby sociální péče Sociální prevence Sociální poradenství

Více

LIMITY MOBILNÍ HOSPICOVÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE

LIMITY MOBILNÍ HOSPICOVÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE LÉKAŘSKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ ÚSTAV SOCIÁLNÍHO LÉKAŘSTVÍ ODDĚLENÍ OŠETŘOVATELSTVÍ LIMITY MOBILNÍ HOSPICOVÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE Bakalářská práce Autor práce: Jana Špuláková

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Katolická teologická fakulta. Lucia Beňušková Monika Kipeťová Šárka Kovaříková. Seminární práce

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Katolická teologická fakulta. Lucia Beňušková Monika Kipeťová Šárka Kovaříková. Seminární práce UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Katolická teologická fakulta Lucia Beňušková Monika Kipeťová Šárka Kovaříková SROVNÁNÍ HOSPICOVÉ PÉČE U NÁS A VE SVĚTĚ Seminární práce PRAHA 2007 1 ÚVOD Se smrtí a umíráním se

Více

Úvodní dokument k sociální službě sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče

Úvodní dokument k sociální službě sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče Úvodní dokument k sociální službě sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče Posláním sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče je poskytovat svým klientům

Více

KONCEPT DLOUHODOBÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE

KONCEPT DLOUHODOBÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE KONCEPT DLOUHODOBÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE PROJEKTOVÝ TÝM LTC Dr Zajac MUDr Hroboň Mgr. Roubal Mgr. Hanuš Mgr. Válková NÁRŮST VÝDAJŮ NA AKUTNÍ A DLOUHODOBOU ZDRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ PÉČI DO ROKU 2050 ( KULATÝ

Více

Služby pro osoby s duševním onemocněním v Karlovarském kraji - rok první

Služby pro osoby s duševním onemocněním v Karlovarském kraji - rok první Služby pro osoby s duševním onemocněním v Karlovarském kraji rok první Ing. Stanislava Správková, Jaroslav Hodboď, Zuzana Habrichová Dis., Milan Kubík Dis. Kdo se podílel na vzniku služeb o.s. Fokus Mladá

Více

Sdružení Linka bezpečí Linka Vzkaz domů

Sdružení Linka bezpečí Linka Vzkaz domů Vyšší odborná škola pedagogická a sociální, Evropská 33, Praha 6 Předmět: Management Sdružení Linka bezpečí Linka Vzkaz domů 15. listopadu 2005 Kulíková Daniela 2A SOP Molková Michaela Nováková Daniela

Více

Základní veřejné prohlášení

Základní veřejné prohlášení Domov sociálních služeb Slatiňany Základní veřejné prohlášení Domova sociálních služeb Slatiňany Druh sociální služby Chráněné bydlení Poslání sociální služby Motto: Ukaž mi směr, cestu už najdu sám Posláním

Více

KVALITA OČIMA PACIENTŮ psychiatrické léčebny - III. díl

KVALITA OČIMA PACIENTŮ psychiatrické léčebny - III. díl KVALITA OČIMA PACIENTŮ psychiatrické léčebny - III. díl Měření kvality zdravotní ve vybraných psychiatrických léčebnách přímo řízených MZ ČR Únor 2010 / Závěrečná zpráva z projektu / Řešitel projektu:

Více