Hospicové hnutí u nás a ve světě

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Hospicové hnutí u nás a ve světě"

Transkript

1 Ostravská univerzita Zdravotně sociální fakulta Katedra sociální práce Marie Macková Hospicové hnutí u nás a ve světě Diplomová práce Vedoucí práce: PhDr. Naděžda KUBÍČKOVÁ, Ph.D. OSTRAVA 2002

2 Ostrava Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně pod vedením PhDr. Naděždy Kubíčkové, Ph.D. K práci jsem použila literatury a pramenů, uvedených v seznamu..

3 PODĚKOVÁNÍ Na tomto místě bych chtěla poděkovat RNDr. Ivaně Loučkové, CSc. za zpětnou vazbu při shromažďování informací a PhDr. Naděždě Kubíčkové, Ph.D. za četné připomínky, korektury a především za celkové vedení mé práce. Chtěla bych také poděkovat paní Kathleen Margaret Palmer za pomoc při získávání informací ve Velké Británii. Klientům i jejich rodinám děkuji za upřímnost a otevřenost, se kterou se podělili o své zkušenosti, bolesti i radosti. A děkuji i svým rodičům za to, že vždy stáli a stojí při mně.

4 ANOTACE Práce "Hospicové hnutí u nás a ve světě" osvětluje pojem hospicové hnutí a koncentruje se na problematiku tohoto hnutí v České republice a ve Velké Británii. Deskriptivní formou vytváří obraz vybraných hospiců. Součástí jsou i doporučení pro výstavbu hospicového zařízení v České republice. Nastiňuje také současnou situaci sociálního pracovníka v českých hospicích.

5 OBSAH 1. Úvod 7 2. Umírání a smrt Hospicové hnutí Základní pojmy Historické kořeny hospicového hnutí Historie hospicového hnutí ve Velké Británii(VB) Historie hospicového hnutí v České republice(čr) Současnost a perspektivy hospicového hnutí ve VB Současná podoba hospicového hnutí ve VB Zhodnocení hospicového hnutí ve VB Nejbližší vývoj hospicového hnutí ve VB Současnost a perspektivy hospicového hnutí v ČR Současná podoba hospicového hnutí v ČR Zhodnocení hospicového hnutí v ČR Nejbližší vývoj hospicového hnutí v ČR Prezentace vybraných hospiců Hospic sv. Anežky České v Červeném Kostelci Hospic Štrasburk v Praze-Bohnicích Hospic sv.lazara v Plzni Dům léčby bolesti s hospicem sv.josefa v Rajhradě Wishdom Hospice v Rochesteru Pilgrims Hospice v Canterbury Pilgrims Hospice v Ashfordu Projekt hospicového zařízení Sociální pracovník v hospici Závěr 77 Seznam použitých zdrojů. 79 Přílohy. 86

6 1.Úvod "Co dává smysl životu, dává smysl i smrti." Antoine de Saint-Exupéry Smrt je velmi těžké lidské téma. Dahlke ve své knize píše: "Vyrovnání se člověka se smrtí je jeho prvořadým úkolem Jen když se naučí zemřít, může žít." 1 V moderní průmyslové společnosti se to může zdát jako poměrně scestný úkol. Přesto se v posledním desetiletí lidstvo opět začíná o umírání a smrt zajímat. V této souvislosti se hovoří i o důstojném odchodu ze života, o humanizaci smrti. Za tímto účelem vzniká hospicové hnutí. Novodobé hospicové hnutí se od svého vzniku v 60. letech dvacátého století rozšířilo doslova po celém světě. Pokud bych chtěla porovnat světové hospicové hnutí a hospicové hnutí v naší republice, musela bych se zabývat každou zemí zvlášť. To by bylo obtížné, jak vzhledem k rozsahu diplomové práce, tak k omezeným možnostem jednoho člověka. Proto jsem se zaměřila pouze na jednu zemi - Velkou Británii. Tuto zemi jsem si zvolila ze dvou důvodů. Za prvé, Velká Británie je považována za kolébku novodobého hospicového hnutí a za druhé, mám s tímto hnutím osobní zkušenost, protože jsem ve Velké Británii opakovaně pobývala. Měla jsem zde možnost absolvovat cyklus přednášek o paliativní péči a hospicovém hnutím. Pracovala jsem rovněž několik týdnů v různých hospicích jako dobrovolník (Ashford, Canterbury, Rochester) a jako studentka sociální práce jsem také, v rámci odborné praxe, měla možnost 1 DAHLKE, R Nemoc jako řeč těla.praha: Pragma, s. 252.

7 pracovat v multidisciplinárním týmu poskytujícím hospicovou péči v nemocnici v Canterbury. Ve své práci se zaměřuji na hospice pro dospělé. V České republice zatím dětský hospic nemáme a ve Velké Británii jsem neměla možnost dětský hospic navštívit. V této práci bych chtěla, na pozadí hospicového hnutí ve Velké Británii, ozřejmit hospicové hnutí u nás. Přes sociokulturní rozdíly obou zemí, čerpá naše hospicové hnutí právě z hospicového hnutí ve Velké Británii.Práce nepodává dané téma vyčerpávajícím způsobem. Cílem této práce je přispět k rozšíření poznatků o hospicovém hnutí jako takovém a zároveň bych chtěla upozornit, vzhledem ke své profesní orientaci, na vhodné možnosti uplatnění sociálních pracovníků. Moje práce je určena především pracovníkům v pomáhajících profesích. Zejména pak sociálním pracovníkům, u kterých je nutné legitimizovat jejich postavení v multidisciplinárním týmu. Ale také ostatním pomáhajícím profesím - lékařům, zdravotním sestrám, psychologům, psychiatrům, duchovním i lidem, kteří mají o tuto problematiku zájem a chtějí získat více informací (tito lidé mohou pracovat na bázi dobrovolníků, kteří podle mne mohou vykonat mnoho užitečné a záslužné práce).

8 2.Umírání a smrt " nevíme, kde na nás smrt čeká; a tak ji očekávejme všude. Cvičit se ve smrti je cvičit se ve svobodě. Člověk, který se naučil umírat, se odnaučil být otrokem." Michel de Montaigne Každý člověk se dříve nebo později setká s umíráním. Smrt je nevyhnutelným ukončením lidského života. Náš vztah ke smrti a umírání se v průběhu dějin změnil. Dříve se umíralo doma a umíralo se častěji než dnes. Nebylo domu, kde by čas od času nevypravovali nebožtíka na poslední cestu. Lidská zkušenost se smrtí byla od nepaměti velmi důvěrná. Dnes je možné se dočkat vlastní smrti ve vysokém věku, aniž by člověk vůbec viděl, jak se umírá. 2 V moderních společnostech obestírá smrt a umírání myšlenkově sociální tabu. Aries hovoří o společnosti popírající smrt - lidé nechtějí o smrti přemýšlet a nechtějí o smrti hovořit. 3 Gorer tvrdí, že naše společnost je fascinována násilnou smrtí. Toto tvrzení zakládá na faktu, že nás média zahrnují líčením množství násilných a brutálních smrtí. Válečná dramata, detektivní zápletky, sci-fi příběhy, horory. Přirozená smrt je popisována zřídka. 4 Na druhé straně se v posledních desetiletích objevilo množství studií, zabývajících se problematikou smrti. Vznikla dokonce zvláštní věda o smrti - thanatologie, jejíž název je odvozen z řeckého slova "thanatos" 2 Srov.: MOŽNÝ, I. Moderní rodina, mýty skutečnost. Brno: Blok, 1990, s Srov.: ARIES, P. Western Attitudes towards Death.. London: Marion Boyars, Srov.: GORER,G. Death, Grief and Mourning in Contemporary Britain.. London: The Cresset Press, 1965.

9 - smrt. Velký popud k rozvoji thanatologie dala lékařka švýcarského původu Elisabeth Küblerová - Rosová, která v roce 1969 vydala průkopnické dílo "On Death and Dying", které u nás vyšlo v roce 1992 pod názvem "Hovory s umírajícími". Krátce nato vyšla kniha "Life after Life", u nás známá pod názvem "Život po životě", jejímž autorem je doktor filozofie a medicíny Raymond A. Moody. V našich podmínkách se o rozvoj thanatologie zasloužila svojí průkopnickou prací "Rub života a líc smrti" především Helena Haškovcová. 5 Haškovcová postupně vydala několik knih věnovaných této problematice. Rovněž zavedla do praxe koncept dvou modelů umírání. 6 Tzv. domácí model umírání vychází z faktu, že lidé po staletí umírali zejména doma, v kruhu rodiny. Haškovcová konstatuje, že je tento model značně zidealizovaný, neboť určitá část lidí umírala také bez jakékoliv pomoci. Přesto se domnívá, že je možné akceptovat model domácího umírání jako určitou ideální normu. Předností tohoto modelu umírání je vypracovaný rituál umírání. Jinými slovy každý měl zřetelně vymezenou roli, a tudíž věděl, co může a co má dělat. Také umírající věděl, jaké jsou dostupné formy pomoci, jelikož v minulosti stál u lůžka umírajících ve své rodině. 7 Nevýhodou domácího modelu umírání byly především značně redukované možnosti odborné pomoci. Lékař jako reprezentant odbornosti se objevuje v domácím modelu umírání asi před 200 lety. Kvalitní ošetřovatelská péče neexistovala a praktické ošetřování nemocných i umírajících bylo v rukou laických příbuzných. Ti však s ohledem na tradici ovládali běžné ošetřovatelské úkony vcelku uspokojivě. 8 Ve snaze rozšířit léčebné možnosti a zkvalitnit ošetřovatelskou péči o umírající došlo k cílenému výzkumu této oblasti. V praktické rovině se to 5 Srov.: BRABEC, L. Křesťanská thanatologie.praha: Gemma89, 1991, s Srov.: HAŠKOVCOVÁ, H. Umírání a smrt.in.: VORLÍČEK, J., ADAM, Z. a kol.paliativní medicína.1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1998, s Tamtéž, s Tamtéž, s. 372.

10 projevilo budováním moderních nemocnic, které umožnily aplikovat nově nabyté způsoby diagnostiky, léčby i profesionální péče. K rozvoji nemocnic, kde je umírajícím poskytována nejlepší možná profesionální péče, došlo ve dvacátém století. Lidé stále častěji začali umírat v nemocnicích. Hovoří se o tzv. institucionálním modelu umírání. Jeho výhodou je, že umírajícímu se dostane standardního léčebného, ošetřovatelského a sociálního komfortu. Bohužel na naplnění psychických a duchovních potřeb, ale většinou není čas. 9 V období vrcholné institucionální péče lze odlišit dvě etapy. Ve 30. letech dvacátého století se soudilo, že umírající potřebuje především klid a samotu. Novinkou té doby se stala bílá plenta.teprve v 60. letech dvacátého století bylo seriózně prokázáno, že uvedená separace umírajících je neopodstatnělá a přináší umírajícím pocit samoty a opuštění. Hovoří se o odlidštěné smrti a umírání a zdůrazňuje se, že oba procesy ztratily dimenzi sociálního aktu. Hledají se způsoby nápravy a jako nejschůdnější se jeví tzv. kontinuální návštěvy, což znamená neomezené možnosti návštěv. V návaznosti na strategii ničím nerušeného klidu byly totiž ve vyspělých zemích výrazně omezeny návštěvy příbuzných. K nápravě však nedošlo, neboť příbuzní "zapomněli", jak se u lůžka umírajícího chovat a co mají umírajícímu "říkat". Separace rodiny od umírajícího byla tak dlouhá, že se přirozené vzorce chování nemá dnes příbuzný kde naučit. Nezbývá než učit příbuzné, jak se mají chovat. 10 Haškovcová konstatuje, že: "institucionalizovaná péče přinesla nemocným mnoho dobrého, ale je zjevné, že péče o umírající musí doznat změn". 11 Představy o návratu umírajících zpět do rodin jsou iluzorní. Rodina totiž musí umět, chtít a moci zvládnout starost o umírajícího. Jako perspektivní se jeví systém, který kombinuje pozitiva domácího modelu umírání i institucionalizovaného modelu umírání. Buď se umírající vrátí 9 Srov.: HAŠKOVCOVÁ, H. Umírání a smrt.in.: VORLÍČEK, J., ADAM, Z. a kol.paliativní medicína.1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1998, s Tamtéž, s Tamtéž, s. 374.

11 do rodin, ale rodině pomohou profesionálové, nebo umírající zůstane v nemocnici a k participaci na péči bude přizvána rodina. V systému "vítězné medicíny" 12 je nelehké najít prostor a čas pro tyto druhy péče. Jedním z možných řešení je hospicové hnutí. 3. Hospicové hnutí "Starajíce se o štěstí jiných, nacházíme své vlastní." Platón Dostane - li se nemoc do neperspektivní fáze a člověk vstoupí do procesu umírání, měla by léčba kurativní ustoupit léčbě paliativní. Pacientovi a jeho blízkým by měl být nabídnut jiný druh pomoci. Utišující léčba a péče. Tak to vidí představitelé hospicového hnutí a tak to realizuje hospicový program po celém světě. Někdy je tento proud označován spíše slovy paliativní medicína. Skutečnosti označované slovy paliativní či hospicový se překrývají. Obě adjektiva bývají často používána jako synonyma. Především v USA jsou obsahy pojmů "hospice" a "palliative care" zaměnitelné. 13 Na evropském kontinentu se může používáním některého z nich zdůraznit určitý speciální aspekt. U paliativní péče spíše ten medicínský, u hospicového programu někdy naopak ten psychosociální či spirituální. A to i přesto, že paliativní péče v sobě obsahuje i psycho-socio-spirituální komponenty a naopak hospicová péče stojí a padá s tišením bolestí a symptomů. Též lze říci, že hospice jakožto instituce jsou jednou z několika možných forem poskytování paliativní péče a léčby bolesti. 12 výraz užívaný pro medicínu v době po II. světové válce, kdy zavládlo přesvědčení, že moderní specializovaná až superspecializovaná medicína nemá hranic. 13 Srov.: Hospice Information Service. Annual Directory of Hospice and Palliative Care Services. London: St. Christopher's Hospice, p.iii.

12 Vývoj ve Velké Británii, v mateřské zemi novodobých hospiců, směřuje k tomu, že se hospice budou nazývat "specialist palliative care units". 14 Podrobněji o vzniku, vývoji a perspektivách hospicového hnutí u nás a ve Velké Británii pojednávají následující kapitoly. Na tomto místě však považuji za nutné, ozřejmit některé pojmy, které jsou s tímto hnutím spojeny Základní pojmy Světová zdravotnická organizace (WHO) definuje paliativní medicínu následovně: "Paliativní medicína se zabývá léčbou a péčí o nemocné s aktivním, progredujícím, pokročilým onemocněním. Délka života je u těchto nemocných omezená a cílem léčby a péče je kvalita jejich života." 15 Světová zdravotnická organizace (WHO) dále konstatuje, že paliativní péče: - podporuje život a považuje umírání za normální proces - ani neurychluje, ani neoddaluje smrt - poskytuje úlevu od bolesti a jiných svízelných symptomů - začleňuje do péče o pacienta duchovní a psychické aspekty - vytváří komplex péče nejen o pacienta, ale také o příbuzné po jeho smrti, pomáhá jim vyrovnat se se zármutkem. 16 finem 17 : Paliativní péče v sobě zahrnuje tři fáze - pre finem, in finem a post 14 Srov. : KATZ, J. Death and dying. Workbook 2, Caring for dying people. Milton Keynes: The Open University, s Hospice Information Service: Annual Directory of Hospice and Palliative Care Services. London: St.Christopher's Hospice, p. iv. 16 http: // www. hospice.cz, internetová stránka Tamtéž.

13 Fáze pre finem - je delší časové období, může se jednat o několik měsíců až let poté, co se pacient dozví o vážné nemoci. On a jeho blízký prochází 5 stádii (šok, zloba, smlouvání, smutek a smíření ), které na základě svých dlouholetých zkušeností popsala Elizabeth Kübler - Rossová ve své knize "O smrti a umírání". Fáze in finem - představuje umírání ve vlastním slova smyslu, kdy se pacient nachází v terminální fázi. Fáze post finem - zahrnuje podle Kübler- Rossové péči o mrtvé tělo a o pozůstalé, přičemž péče o tělo je ještě v zájmu zdravotníků, ale pozůstalí již ne - ti bez pomoci často trpí patologickým zármutkem a žalem (jedná se zejména o příbuzné, kteří se se smrtí nevyrovnali předem, než k ní dojde). 18 Poslední fáze post finem je důležitou součástí paliativní péče. Tato péče je poskytována pozůstalým zejména v hospicích. Hospic je specializované zařízení poskytující paliativní péči. Nejde o léčení ve vlastním slova smyslu - nemoc již nelze vyléčit, proto se vhodnými medikamenty zvládá alespoň bolest. Myšlenka hospice vychází z úcty k člověku jako jedinečné a neopakovatelné bytosti. Člověk zde nachází útěchu a úlevu od bolesti, také rodině nemocného je poskytována odborná pomoc včetně pomoci po smrti blízkého. V hospici se snaží o naplnění základních lidských potřeb. Tyto potřeby jsou čtyři: 1. Mezi potřeby biologické patří vše, co se týká nemocného těla. Znamená to příjem potravy (i nitrožilně či pomocí nazogastrické sondy), vyměšování, dýchání, tišení bolesti, ale také aktivní pohyb jako prevenci dekubitů (proleženin). 18 Srov.: KÜBLER-ROSS, E. Hovory s umírajícími. Angl. orig. On Death and Dying. Přel. B. Dvořáček, Hradec Králové, Signum unitatis ve spolupráci s agenturou TMG, 1992.

14 2. Potřeby psychologické zahrnují nárok nemocného na respektování jeho lidské důstojnosti. Člověk není pouze schránkou na orgány. Je jedinečnou bytostí se svým vlastním a neopakovatelným posláním. Potřebuje se svým okolím komunikovat, potřebuje znát pravdu o své nemoci, protože někdy nechce slyšet milosrdnou lež (pia fraus) od svého okolí. Sám většinou pozná, že s ním není vše v pořádku a že jeho nemoc není obvyklá. V žádném případě to však neznamená, že se mu sdělí otevřeně celá pravda i s prognózou, pokud si to sám vysloveně nepřeje. 3. Člověk je bytost společenská a má tedy i potřeby sociální. Jedná se o potřebu interakce s ostatními lidmi, zejména s rodinou a příbuznými. 4. Potřeby spirituální byly donedávna opomíjeny, neboť byly spojovány ve většině případů pouze s věřícími. Tyto potřeby mají všichni lidé, kteří vážně onemocní. Jde hlavně o urovnání vztahů s blízkými a potřebu smysluplnosti života až do poslední chvíle. 19 Marie Svatošová, zakladatelka hospicového hnutí u nás, se pokusila o vymezení pojmu hospic: "Hospic neslibuje uzdravení, ale také nebere naději. Neslibuje vyléčení, slibuje léčitelnost. Pacient v hospici ví, že: nebude trpět nesnesitelnou bolestí za všech okolností bude respektována jeho lidská důstojnost v posledních chvílích života nezůstane osamocen ". 20 Po přečtení této pasáže by mohla některé čtenáře napadnout otázka, týkající se eutanázie. 21 Postoj hospiců k eutanázii je však jednoznačný 19 SVATOŠOVÁ,M. Hospice a umění doprovázet.3.vyd. Praha: Ecce Homo, s SVATOŠOVÁ, M. Hospicové hnutí ve světě a u nás. In.: VORLÍČEK, J., ADAM, Z. a kol. Paliativní medicína. 1. Vyd. Praha: Grada Publishing, s Eutanázie (z řec. eu=dobře, thanatos=smrt) v doslovném překladu znamená dobrou smrt, přeneseně smrt z milosti. Rozlišujeme dva druhy eutanazie, aktivní a pasivní. Podrobněji slovníček pojmů.

15 "Pomáhat v umírání ANO, pomáhat k smrti NE", tak zní jedna ze zásad Hospice Anežky České a jeho zakladatelky Marie Svatošové. 22 V podobném duchu se vyjadřuje i Jakoubková: "V zemích, kde je hospicová péče na vysoké úrovni, se stala otázka eutanázie bezpředmětnou". 23 Hlavním důvodem je to, že moderní medicína ve většině případů dokáže úspěšně bojovat s bolestí. Podle doktora Ondřeje Slámy z Fakultní nemocnice Brno neexistuje případ, kdy by bylo tišení bolesti nezvladatelné. Ve srovnání se zahraničím je na tom podle něj Česká republika s léčením bolesti onkologických pacientů hůře. 24 Přesto se někteří nevyléčitelně nemocní pacienti rozhodují pro dobrovolné a předčasné ukončení života čili pro eutanázii. V poslední době můžeme vzpomenout případ paralyzované britské ženy, která si právo na eutanázii vysoudila. 25 Hospic je součástí širšího konceptu medicínské péče známé jako paliativní medicína. Jaká forma hospicové péče se v každé zemi vyvine, záleží na legislativě, způsobu financování zdravotní péče a v neposlední řadě i na smýšlení lidí, kteří o těchto věcech rozhodují. Obecně se rozlišují tři základní formy hospicové péče a Helena Haškovcová je ve své knize popisuje následovně: Domácí hospicová péče Vázána je na domácí prostředí nemocného, kde se péče o něj dělí mezi kvalifikované pracovníky a rodinu. Rozlišujeme pečovatelskou péči prováděnou profesionály (home care) a laiky (home help). Samotnou 22 SVATOŠOVÁ, M., JIRMANOVÁ, M. Hospic slovem i obrazem. 1.vyd. Praha: Ecce Homo, s JAKOUBKOVÁ, J. Paliativní medicína.1.vyd. Praha: Galén, s SLÁMA, O. Několik čísel a myšlenek o péči o terminálně nemocné v ČR.[online] Srov.: Paralyzovaná britská žena si vysoudila právo zemřít.olomoucký den, 2002, roč.13, č.70, s. 7.

16 domácí péči lze z organizačního hlediska, který má různé národnostní varianty, rozdělit na tři druhy: 1. domácí péče pro jedince nebo celé rodiny organizovaná formou osvěty o hygieně, racionálním stravování, péči o dítě, plánovaného rodičovství a prevenci AIDS. Tato péče je typická pro rozvojové země Afriky a Asie. 2. domácí péče chápaná jako návštěvní služba kvalifikovaných lékařů, sester a sociálních pracovníků. Najdeme ji v řadě vyspělých zemí, zejména ve Velké Británii, Kanadě, ale i u nás. Tento typ péče je výhodný hlavně pro pohodlí nemocného, ale bývá kritizována špatná týmová práce a nejasný způsob finanční úhrady. 3. Neobvyklá je domácí péče formou hospitalizace. Je samozřejmě nákladná a nelze ji poskytnout širokému okruhu pacientů. Úplným extrémem je umístění jednotky intenzivní péče v bytě. Praktikují ji např. ve Velké Británii, USA a Japonsku. Stacionární hospicová péče (denní pobyty) Denní stacionář je většinou součástí hospice. Nemocný do něj dochází na několik hodin denně ( např. k aplikaci infúzní terapie ) a vrací se domů. Tento typ je velmi oblíbený v zahraničí. Marie Svatošová rozšiřuje pojem stacionární hospicové péče o vysvětlení důvodů, proč dochází k preferenci tohoto druhu péče: 1. diagnostický důvod - nejčastěji za účelem kontroly bolesti, kterou se doma nepodařilo zvládnout 2. léčebný důvod - kvůli aplikaci chemoterapie a paliativní léčby. Po stabilizaci dávek léků utišujících bolest je pacient propuštěn zpět domů 3. psychoterapeutický důvod - má svoji příčinu v osamění pacienta nebo v neschopnosti rodiny komunikovat s ním o nemoci a smrti

17 4. azylový důvod - bývá velmi častý. Péče o nemocného je vyčerpávající a zdlouhavá, proto si rodina, ale i pacient potřebují odpočinout 26 Lůžková hospicová péče Tato péče je realizovaná v hospici, který má menší kapacitu než nemocnice, obvykle 25 lůžek. Pacient je přijímán při zhoršení stavu a po zlepšení se navrací obvykle zpět domů. Nebo pacient pro velkou vzdálenost nemůže denně dojíždět do stacionáře. 27 Tolik tedy k základním pojmům. Nyní se společně podívejme na historii hospicového hnutí Historické kořeny hospicového hnutí Anglické slovo "hospice" znamená doslova "útočiště" nebo "útulek". Již ve 4. století se tímto výrazem označovaly domy odpočinku pro poutníky. 28 Myšlenka hospicové péče může být odvozena přímo od slova poutník.těmto poutníkům se dostávalo velké úcty, jelikož to byli oni, kdo přinášel do vesnic novinky z okolního světa a byli tedy jakýmsi pojítkem s ním. Jejich cesty představovaly konfrontaci s neznámým a jejich odvaha odrážela ducha dobrodružství. Poskytnout jim péči bylo etickým a sociálním závazkem. 29 Původ slova "hospice" objasňuje Berčuková. Vysvětluje, že latinské slovo "hospes" znamená prostě host. V pozdější klasické latině s křesťanským vlivem byl význam posunut a označovalo neznámého člověka pro hostitele. Cicero ( př. K.) užívá "hospes" pro hostitele, který vítal a přijímal neočekávané návštěvníky, 26 Srov. SVATOŠOVÁ, M. Hospice a umění doprovázet. 3. vyd. Praha: Ecce Homo, s Srov.: HAŠKOVCOVÁ, H. Thanatologie. 1. Vyd. Praha: Galén, s Tamtéž, s Srov.: KALNÁ, I. Hospice - minulost hospicového hnutí, současnost a budoucnost hospiců v České republice.diplomová práce - ZSFJU České Budějovice, s

18 a "peregrinus" pro poutníka. Ze slova "hospes" pochází přídavné jméno "hospitalis", což znamená "přátelský ", a slova se stejným kořenem, která užíváme i dnes. Např. pohostinnost, hospital, hotel, hospic Na východě bylo řeckým ekvivalentem pro slovo "hospitium" slovo "xenodochion". V překladu to znamená "místo, kde byl přijímán cizí člověk". V řečtině "xenos" označuje "hostitele" a zároveň též "neznámého člověka". Domy pro poutníky byly označovány jako "xenodochia", v západním světě jako "hospitia". Byla to místa, kde se křesťané cvičili ve své lásce k bližním. 30 V Matoušově evangeliu (Mt ) čteme: "Byl jsem na cestách a ujali jste se mne." 31 Římský císař Julián Apostata (přezývaný Odpadlík, ) se zmiňuje o římské matroně Fabiole, učednici sv. Jeronýma, která uvěřila v Krista a nechala předělat svůj krásně zdobený dům s puntičkářsky udržovanou zahradou na útočiště pro nemocné a umírající poutníky vracející se z Afriky. V 7. nebo 8. století byl v Římě založen hospic pro poutníky k hrobu sv. Petra. Sloužil k odpočinku a znovuobnovení sil. Nazýval se Hospitium a toto označení si ponechal do reformace. 32 Je důležité si povšimnout, že tyto hospice, tyto domy odpočinku nebyly domy pro umírající, nýbrž byly zastávkou pro poutníky, aby se zde občerstvili, popřípadně vyhojili rány a bolesti způsobené cestováním. Pomoc na pouti ke svatému místu neměla nic společného s pomocí jim do nebe. Ačkoli původně péče nebyla zaměřena na nemocné a umírající, časem se to objevilo jako nutnost. Putování bylo mnohdy vysilující a mnozí poutníci je nepřežili. Z tohoto důvodu došlo k posunu z péče výhradně o poutníky na péči i o umírající. 30 osobní rozhovor s prof. Berčukovou dne BIBLE - Ekumenický překlad. Praha: Ekumenická rada církví v ČSR, s Srov.: KALNÁ, I. Hospice - minulost hospicového hnutí, současnost a budoucnost hospiců v České republice. Diplomová práce - ZSFJU České Budějovice, s

19 Základním kamenem hospiců byla péče založená na bezpodmínečné akceptaci a zájmu o bližního bez ohledu na jeho zdraví, věk, majetek či náboženskou víru. 33 Ve středověku se staly hospice útočištěm zvláště pro poutníky do Svaté země. Byly všude po cestě, ve městech i vesnicích. Většinou byly provozovány církevními řády. Jeden z těchto středověkých hospiců byl založen v roce 1100 bratrem Gerhardem, členem ošetřovatelského bratrstva johanitů ( později řádu johanitů) v Jeruzalémě. Tento špitál sloužil mimo jiné též křižákům, kteří pro zranění nebo únavu umírali. Postupně se podobné hospice - špitály stavěly u cest po celé Evropě. Během křižáckých výprav tj. v průběhu 11. a 12. století bylo takových hospiců v Paříži okolo 40, ve Florencii okolo 30. V Anglii se v té době předpokládá až 750 hospiců. Umírání bylo pro křesťany náboženskou záležitostí a bylo chápáno jako poslední příležitost litovat hříchů a vejít tak do věčného života. Péče o duši byla stejně důležitá jako péče o tělo. V hospicích se snažili co možná nejvíce usnadnit umírajícímu přechod z tohoto fyzického světa do duchovního. Smrt byla považována za druhou stranu mince života a jako nezbytný předstupeň života s Bohem v plnosti. Nemocní a umírající, kteří se přibližovali ke konci své cesty ztělesňovali prostou pravdu o lidské smrtelnosti Historie hospicového hnutí ve Velké Británii Na středověkou tradici hospiců navázalo hospicové hnutí ve Velké Británii. Převládá všeobecné mínění, že hospicové hnutí bylo založeno Cecily Saunders při otevření St. Christopher's Hospice v Sydenhamu poblíž Londýna v roce Není tomu tak. Hospice vždy existovaly na 33 Srov.: KALNÁ, I. KALNÁ, I. Hospice - minulost hospicového hnutí, současnost a budoucnost hospiců v České republice. Diplomová práce - ZSFJU České Budějovice, s

20 mnoha místech Evropy. Poprvé bylo označení "hospice" s významem "místo, kde je pečováno o umírající" užito v roce 1842 Mme Jeanne Garnier v Lyonu ve Francii. Nezávisle na ní, jedna z Charitních sester působících v Irsku - sestra Mary Aikenhead, založila roku 1879 hospic Naší paní pro péči o umírající v Dublinu (Our Lady's Hospice for the Care od the Dying in Dublin). Sestra Mary zdůrazňovala, že člověk, který je na konci své cesty, má právo na základní odbornou péči i na vlídné zacházení. 34 Role tohoto hospice je popsána v historii Hospice sv. Lukáše v Londýně: "Není to nemocnice, kam se přichází se léčit. Ani to není dům pro nevyléčitelně nemocné, kam si přicházejí prožít poslední roky svého života. Je to prostě "hospic", kam jsou přijímáni ti, kteří velmi brzy zemřou a ti, kteří nemají kam složit svoji unavenou hlavu." 35 Irské Charitní sestry založily také první hospic v Anglii. Jezuitský kněz Peter Gallway žádal o hospic pro chudé a potřebné, kteří umírali v otřesných podmínkách ve východní části Londýna. Na jeho prosbu pozval kardinál Vaughan do Londýna roku 1900 pět irských sester včetně sestry Mary Aikenhead. Anonymní dárce věnoval velkou část vybavení a v roce 1905 byl přijat první pacient do Hospice sv. Josefa (St. Joseph's Hospice) v Hackney ve východní části Londýna. Tento hospic měl kapacitu 30 lůžek a později sloužil jako model pro další hospice vznikající ve Velké Británii. 36 Do poloviny dvacátého století byla většina péče o umírající poskytována náboženskými řády. Výjimku tvoří Nadace na památku Marie Curie, která od roku 1952 doplnila nabídku ošetřovatelských domů a začala spravovat několik domů pro lidi trpící rakovinou, a druhou výjimkou je hospic sv. Lukáše. 34 Hospice Information Service: Annual Directory of Hospice and Palliative Care Services, Londýn: St. Christopher's Hospice, p.v. 35 interní materiály hospice sv. Lukáše. 36 interní materiály hospice sv. Josefa.

21 Hospic svatého Lukáše (St.Luke's Hospice) na Hereford Road v Londýně nebyl založen řádovými sestrami, ale jako reakce pana Barreta (anglického vikáře) na sociální podmínky v Londýně. Pan Barrett začal pracovat mezi chudými ve východní části Londýna. V interních materiálech hospice sv. Lukáše se uvádějí, že "to na něj zapůsobilo tak depresivně, že této práce musel zanechat a doslova "utekl" do civilizovanější a bohatší západní části. Po 27 letech se obrátil k lidem stojícím uprostřed těchto diametrálně odlišných skupin." 37 Na počátku 20. století byli chudí lidé ve Velké Británii chráněni tzv. "Právy chudých". V sousedství chudobinců byly vystavěny nemocnice, aby pomohly zvládat nápor tohoto množství chudých lidí. Tyto nemocnice byly přeplněny lidmi vyřazenými ze společnosti, neboť byli neproduktivní, spolu s lidmi velmi chudými. Ošetřovatelská péče byla primitivní. Pan Barrett si uvědomoval, že není důstojné, aby solidní a slušní lidé ze střední vrstvy, kteří se dostali do finančních potíží po odchodu do důchodu nebo kteří se nemají kam obrátit, když onemocní, umírali v tak bídných podmínkách vedle tuláků a vagabundů. Měla by jim být poskytnuta odpovídající péče, respekt a úcta. Založil tedy Hospic sv. Lukáše a přesně vymezil podmínky pro přijetí. Je zajímavé se s nimi seznámit: klient žádající o přijetí musel náležet do kategorie "slušných lidí", to znamená lidí, kteří mají sebeúctu a zároveň úctu druhých lidí. Musel pocházet buď z pracující třídy nebo ze střední vrstvy a přišel o svůj majetek. klient musel pocházet z Londýna muselo se jednat o umírajícího člověka 37 interní materiály hospice sv.lukáše.

22 Do sv. Lukáše byly příležitostně přijímány také děti a v pokoji určeném ženám byla vždycky pro ně přistýlka. Hospic nebyl dům pro chronicky nemocné, ani charitní dům pro staré a chudé, ani psychiatrická léčebna. Pan Barrett se pravděpodobně potýkal s mnoha problémy vyvěrajícími z těchto podmínek pro přijetí pacienta. I v dnešních moderních hospicích se bojuje s podobnými potížemi, pokud se hospic nemá proměnit na pečovatelské domy nebo "odkládárny" pro všechny. 38 Hospic sv. Kryštofa (St.Christopher's Hospice) v jihovýchodní části Londýna je pravděpodobně nejznámější moderní hospic ve Velké Británii. Založila ho Cecily Saunders. Cecily Saunders byla zdravotní sestra, která absolvovala svoji praxi během války v Nightingale School, St.Thomas Hospital, kde získala čestný certifikát za tuto svoji činnost zdravotní sestry. Bohužel pro invaliditu nemohla vykonávat svoji práci. Získala tedy kvalifikaci na práci ve veřejné administrativě. Svůj praktický výcvik dělala jako sociální pracovnice v nemocnici a v roce 1947 byla jmenována asistentem sociální práce v nemocnici sv. Tomáše. V té době se setkala s pacientem polského původu Davidem Tasmou, který byl jako nevyléčitelně nemocný přeložen do Hospice sv. Josefa, kde Cecily Saunders pracovala. Pan Tasma neznal svoji diagnózu, ale trpěl a potřeboval pomoc. Cecily Saunders ho seznámila s vážností jeho stavu a pomohla mu utvořit program pro zbývající dny. Jejich vztah se prohloubil, a tak mohl David Tasma prožít své poslední dny smysluplně a bohatě. Cecily Saunders se začala zajímat o péči o pacienty v terminálním stadiu nemoci. V roce 1951 se rozhodla, že pro tuto práci potřebuje také lékařské vzdělání a v roce 1957 ukončila studium medicíny. 38 Srov.: SVATOŠOVÁ,M., JIRMANOVÁ,M. Hospic slovem i obrazem.1.vyd. Praha: Ecce homo, s. 21.

Charitativní a humanitární činnost

Charitativní a humanitární činnost Charitativní a humanitární činnost Studijní materiál vytvořený v rámci projektu K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách České Budějovice 2010 Charitativní a humanitní činnost Hospicová

Více

Paliativní péče - Úvod. Mgr. Zimmelová

Paliativní péče - Úvod. Mgr. Zimmelová Paliativní péče - Úvod Mgr. Zimmelová Historie Počátky v Velké Británii v 70 letech Vznikla evropská společnost pro PM Součástí jsou národní společnosti U nás sekce PM ČLS JEP 5 zásad rozvoje oboru Založení

Více

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje HOSPICOVÁ PÉČE Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Srpen, 2010 Bc. Höferová Hana HOSPICOVÁ PÉČE Bc. Höferová Hana Hospicová péče Je to forma

Více

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY Projekt poskytování sociální péče v domácnosti v oblasti intenzivní paliativní péče. Pilotní projekt realizuje společnost

Více

HOSPIC MÍSTO RADOSTI

HOSPIC MÍSTO RADOSTI HOSPIC MÍSTO RADOSTI Mgr. Robert Huneš, ředitel Hospice sv. Jana N. Neumanna v Prachaticích, viceprezident Asociace poskytovatelů hospicové paliativní péče v ČR Zakladatelka hospicového díla ve světě madam

Více

Organizace: HOSPICOVÉ OBČANASKÉ SDRUŽENÍ CESTA DOMŮ. Projekt 1: Odlehčovací služby Cesty domů. Celkové náklady na projekt: 3 964 920 Kč

Organizace: HOSPICOVÉ OBČANASKÉ SDRUŽENÍ CESTA DOMŮ. Projekt 1: Odlehčovací služby Cesty domů. Celkové náklady na projekt: 3 964 920 Kč Organizace: HOSPICOVÉ OBČANASKÉ SDRUŽENÍ CESTA DOMŮ Projekt 1: Odlehčovací služby Cesty domů Celkové náklady na projekt: 3 964 920 Kč DOTACE: 25 000 Kč Podpořit setrvání lidí v pokročilých a konečných

Více

Pražská charta - výzva vládám, aby mírnily utrpení nevyléčitelně nemocných a uznaly přístup k paliativní péči jako lidské právo.

Pražská charta - výzva vládám, aby mírnily utrpení nevyléčitelně nemocných a uznaly přístup k paliativní péči jako lidské právo. Pražská charta - výzva vládám, aby mírnily utrpení nevyléčitelně nemocných a uznaly přístup k paliativní péči jako lidské právo. European Association for Palliative Care (EAPC - Evropská asociace paliativní

Více

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Umírání v ČR V ČR každoročně zemře kolem 105 000 lidí 35000 Absolutní počty zemřelých v ČR podle pohlaví a

Více

SMRT A PÉČE O UMÍRAJÍCÍ

SMRT A PÉČE O UMÍRAJÍCÍ SMRT A PÉČE O UMÍRAJÍCÍ Pohled laické i zdravotnické veřejnosti Září 2011 / Prezentace z exkluzivního výzkumu pro Cestu domů/ Client Service Manager: Jan Tuček, Analytik: Lenka Beranová / STEM/MARK, a.

Více

Organizace a poskytování paliativní hospicové péče ve Švýcarsku a systém vzdělávání v této oblasti

Organizace a poskytování paliativní hospicové péče ve Švýcarsku a systém vzdělávání v této oblasti Organizace a poskytování paliativní hospicové péče ve Švýcarsku a systém vzdělávání v této oblasti Mezinárodní konference paliativní a hospicové péče 2015 Ostrava, 17.03.2015 Dr. C. Camartin, MSc Palliative

Více

Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně ČLS JEP. Česká společnost pro klinickou pastorační péči ČSKPP ČLS JEP Stanovy ČSKPP ČLS JEP

Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně ČLS JEP. Česká společnost pro klinickou pastorační péči ČSKPP ČLS JEP Stanovy ČSKPP ČLS JEP Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně ČLS JEP Česká společnost pro klinickou pastorační péči ČSKPP ČLS JEP Stanovy ČSKPP ČLS JEP Stanovy ČSKPP jsou konkretizací stanov ČLS JEP. Charakteristika

Více

Paliativní péče v první linii Doporučený postup pro všeobecné praktické lékaře 2006 MUDr.Bohumil Skála,PhD Paliativní péče Paliativní péče je přístup, p, který zlepšuje kvalitu života nemocných a jejich

Více

Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných?

Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných? Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných? Ondřej Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Téma utrpení a důstojnosti užívají stoupenci i odpůrci eutanázie Nevyléčitelné onemocnění

Více

ETIKA VE ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ OBLASTI

ETIKA VE ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ OBLASTI JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTA KATEDRA FILOZOFIE A ETIKY V POMÁHAJÍCÍCH PROFESÍCH OPORA PŘEDMĚTU ETIKA VE ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ OBLASTI pro kombinované studium oboru

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Katolická teologická fakulta. Lucia Beňušková Monika Kipeťová Šárka Kovaříková. Seminární práce

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Katolická teologická fakulta. Lucia Beňušková Monika Kipeťová Šárka Kovaříková. Seminární práce UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Katolická teologická fakulta Lucia Beňušková Monika Kipeťová Šárka Kovaříková SROVNÁNÍ HOSPICOVÉ PÉČE U NÁS A VE SVĚTĚ Seminární práce PRAHA 2007 1 ÚVOD Se smrtí a umíráním se

Více

Úloha pacienta. Úloha lékaře. Komunikace Potřeby. Úloha sestry. Úloha rodiny

Úloha pacienta. Úloha lékaře. Komunikace Potřeby. Úloha sestry. Úloha rodiny Paliativní péče o ventilovaného pacienta Renata Pařízková Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové Fakultní nemocnice Hradec

Více

STRATEGIE PALIATIVNÍ PÉČE VE ŠVÝCARSKU

STRATEGIE PALIATIVNÍ PÉČE VE ŠVÝCARSKU STRATEGIE PALIATIVNÍ PÉČE VE ŠVÝCARSKU A JEJÍ APLIKACE NA OBLAST OSOB S POSTIŽENÍM Christina Affentranger Weber předsedkyně Konference pro osoby se zdravotním postižením 1 Význam paliativní péče ve Švýcarsku

Více

Bolest. v paliativní medicíně. prim.mudr.dagmar Palasová

Bolest. v paliativní medicíně. prim.mudr.dagmar Palasová Bolest. v paliativní medicíně Beskydy 20.4.2013 prim.mudr.dagmar Palasová Bílovecká nemocnice, a.s. Paliativní péče je aktivní péče poskytovaná pacientovi, který trpí nevyléčitelnou chorobou v pokročilém

Více

Pan Vítězslav Vavroušek: Děkuji, pane předsedající. Vážená paní místopředsedkyně Senátu, vážené dámy a pánové, já bych chtěl poděkovat svému

Pan Vítězslav Vavroušek: Děkuji, pane předsedající. Vážená paní místopředsedkyně Senátu, vážené dámy a pánové, já bych chtěl poděkovat svému Pan Vítězslav Vavroušek: Děkuji, pane předsedající. Vážená paní místopředsedkyně Senátu, vážené dámy a pánové, já bych chtěl poděkovat svému předřečníkovi, že svým svěžím přednesem přece jenom vás trošku

Více

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb:

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb: 1. Základní informace o sociálních službách: V lednu roku 2007 vstoupil v platnost zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé

Více

Psychoterapeutická podpora při umírání

Psychoterapeutická podpora při umírání Psychoterapeutická podpora při umírání Umírající je člověk Stroj Věc Pacient PROČ? Osobní nepřijetí smri Pocit bezmoci Důsledek Odosobnění Vyhýbání se kontaktu Útěk do hyperaktivity Sdělení diagnozy s

Více

Sociální a zdravotní služby 2011

Sociální a zdravotní služby 2011 Sociální a zdravotní služby 2011 Hlavní činností Charity ČR je pomoc potřebným na celém území České republiky prostřednictvím zdravotních a sociálních služeb. Tyto služby jsou poskytovány spoluobčanům

Více

Mobilní paliativní péče v ČR: mýty, realita, vyhlídky. Martina Špinková 2013

Mobilní paliativní péče v ČR: mýty, realita, vyhlídky. Martina Špinková 2013 Mobilní paliativní péče v ČR: mýty, realita, vyhlídky Martina Špinková 2013 Nad postelí člověka na konci života se scházejí zdravotníci, nezdravotníci a rodina nad nimi se v dálce tyčí dvě ministerstva

Více

KONCEPT DLOUHODOBÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE

KONCEPT DLOUHODOBÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE KONCEPT DLOUHODOBÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE PROJEKTOVÝ TÝM LTC Dr Zajac MUDr Hroboň Mgr. Roubal Mgr. Hanuš Mgr. Válková NÁRŮST VÝDAJŮ NA AKUTNÍ A DLOUHODOBOU ZDRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ PÉČI DO ROKU 2050 ( KULATÝ

Více

Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?!

Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?! Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?! PhDr. Lenka Vavrinčíková, Ph.D. IV. podzimní adiktologická konference 10.10. 2014 Brno Koncepce sítě specializovaných adiktologických služeb

Více

CURATIO VYBRANÉ KAPITOLY Z PÉČE O SENIORY CURATIO. Marie Hermanová Jiří Prokop Kamila Ondráčková

CURATIO VYBRANÉ KAPITOLY Z PÉČE O SENIORY CURATIO. Marie Hermanová Jiří Prokop Kamila Ondráčková Vzdělávací instituce CURATIO zpracovala projekt Vzdělávací programy pro pracovníky sociální služby, na jehož realizaci získala fi nanční podporu z Evropského sociálního fondu (ESF) a jeho Operačního programu

Více

Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře

Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře Myšlenky pro současnost a budoucnost MUDr.Bohumil Skála,PhD Praktický lékař pro dospělé Brno 2006 Vize Paliativní

Více

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta ZÁKLADY KOMPLEXNÍHO PSYCHOSOMATICKÉHO PŘÍSTUPU (podpora pro kombinovanou formu studia) PhDr. Ing. Hana Konečná, Ph.D. Cíle předmětu:

Více

SPOLEK PRO LŮŽKOVÝ HOSPIC MEZI STROMY, z. s.

SPOLEK PRO LŮŽKOVÝ HOSPIC MEZI STROMY, z. s. SPOLEK PRO LŮŽKOVÝ HOSPIC MEZI STROMY, z. s. STANOVY SPOLKU Čl. I Název a sídlo Spolek pro lůžkový hospic Mezi stromy, z. s. (dále jen spolek ) je právnickou osobou založenou v souladu se zákonem č. 89/2012

Více

Priorita VII. - Podpora pobytových služeb

Priorita VII. - Podpora pobytových služeb Opatření VII.1.: Udržení a rozvoj kapacity domova pro seniory. Dům seniorů Mladá Boleslav v současné době poskytuje pobytovou službu osobám, které v důsledku složitého zdravotního stavu, omezené soběstačnosti,

Více

EUTANAZIE versus HOSPICOVÁ PÉČE

EUTANAZIE versus HOSPICOVÁ PÉČE EUTANAZIE versus HOSPICOVÁ PÉČE MUDr. Marie Svatošová Pardubice, konference 4. 11. 2008 EUTANAZIE víme o čem mluvíme? Lékař může uzdravit někdy, ulevit často, potěšit vždycky. (dr. Hutchinson, 19. stol.)

Více

3.4.1.1 Opatření 1 - Udržení a doplnění pobytových služeb pro seniory

3.4.1.1 Opatření 1 - Udržení a doplnění pobytových služeb pro seniory 3.4.1 PRIORITA: Podpora seniorů - Prachatice 3.4.1.1 Opatření 1 - Udržení a doplnění pobytových služeb pro seniory STRUČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: V Prachaticích je zajištěna služba domovy pro seniory,

Více

Aktuální informace o kurzu celoživotního vzdělávání. Nemocniční kaplan (NK) pro akademický rok 2014/2015

Aktuální informace o kurzu celoživotního vzdělávání. Nemocniční kaplan (NK) pro akademický rok 2014/2015 Aktuální informace o kurzu celoživotního vzdělávání Nemocniční kaplan (NK) pro akademický rok 2014/2015 Kurz celoživotního vzdělávání (dále jen CŽV ) Nemocniční kaplan byl vytvořen členy Rady pro zdravotnictví

Více

Zdravotnictví a sociální péče

Zdravotnictví a sociální péče Zdravotnictví a sociální péče I. Nestátní zdravotnická zařízení poskytující lůžkovou péči Zřízená Magistrátem hl. m. Prahy Městská nemocnice následné péče, 160 následná péče ošetřovatelsko rehabilitační

Více

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM Přivést na svět nový život znamená pro rodiče vždy jednu z nejradostnějších událostí jejich života. Tato událost ve větší či menší míře u každého jedince pozměňuje vztahy

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu ETIKA POMÁHAJÍCÍCH PROFESÍ. studijní opora kombinovaného studia

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu ETIKA POMÁHAJÍCÍCH PROFESÍ. studijní opora kombinovaného studia UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu ETIKA POMÁHAJÍCÍCH PROFESÍ studijní opora kombinovaného studia Tělesná výchova a sport zdravotně postižených PhDr. Miloš Bednář, Ph.D. Praha

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA RUAH O.P.S. 2013. Slovo na úvod. Vážené dámy, vážení pánové,

VÝROČNÍ ZPRÁVA RUAH O.P.S. 2013. Slovo na úvod. Vážené dámy, vážení pánové, VÝROČNÍ ZPRÁVA RUAH O.P.S. 2013 Slovo na úvod Vážené dámy, vážení pánové, je mojí milou povinností shrnout pro Vás další rok fungování společnosti RUAH o.p.s. Rok 2013 byl prvním rokem, kdy jsme začali

Více

Standardy paliativní péče

Standardy paliativní péče Standardy paliativní péče 2013 Vznik tohoto dokumentu podpořilo Ministerstvo zdravotnictví ČR v roce 2012. Děkujeme. Autoři: MUDr. Ondřej Sláma, Ph.D. Martina Špinková MUDr. Ladislav Kabelka, Ph.D. Konzultanti:

Více

Atestační otázky z nástavbového oboru Paliativní medicína Verze 1-2012

Atestační otázky z nástavbového oboru Paliativní medicína Verze 1-2012 Atestační otázky z nástavbového oboru Paliativní medicína Verze 1-2012 Obecná část 1. Základní koncepty paliativní medicíny (nevyléčitelné onemocnění, terminální onemocnění, pacient v terminálním stavu,

Více

lůžkový HOSPIC MEZI STROMY pro Vysočinu Projektová studie

lůžkový HOSPIC MEZI STROMY pro Vysočinu Projektová studie lůžkový HOSPIC MEZI STROMY pro Vysočinu Projektová studie 1 ODBORNÝ GARANT PROJEKTU MUDr. Marie Svatošová je vůdčí osobností českého hospicového hnutí a zakladatelka prvního hospice v Čechách v Červeném

Více

Paliativní medicína a léčba bolesti jako atestační obor Co by měl specialista v tomto oboru umět a jaké je jeho

Paliativní medicína a léčba bolesti jako atestační obor Co by měl specialista v tomto oboru umět a jaké je jeho Paliativní medicína a léčba bolesti jako atestační obor Co by měl specialista v tomto oboru umět a jaké je jeho uplatnění v systému českého zdravotnictví Ondřej Sláma, MOU Brno Subkatedra paliativní medicíny

Více

EUTANÁZIE ANO NEBO NE? Mgr. Martina Pavelková

EUTANÁZIE ANO NEBO NE? Mgr. Martina Pavelková EUTANÁZIE ANO NEBO NE? Mgr. Martina Pavelková Eutanázie eu = dobrý; thanatos = smrt eutanázie = ukončení života nemocného člověka z důvodu milosrdenství asistovaná sebevražda = zvláštní forma eutanázie

Více

Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA

Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA Současný stav Posledních 20 let zdravotně sociální péče jedná se o ní Posledních 20 let

Více

PŘÍLOHY. Příloha 1 - Ţádost o povolení průzkumného šetření na Střední zdravotnické škole Prostějov

PŘÍLOHY. Příloha 1 - Ţádost o povolení průzkumného šetření na Střední zdravotnické škole Prostějov PŘÍLOHY Příloha 1 - Ţádost o povolení průzkumného šetření na Střední zdravotnické škole Prostějov Příloha 2 - Ţádost o povolení průzkumného šetření na Gymnáziu Kojetín Příloha 3 Dotazník Dobrý den, jmenuji

Více

Sociální práce v předválečném období představy a realita. Pavla Kodymová Katedra sociální práce FFUK

Sociální práce v předválečném období představy a realita. Pavla Kodymová Katedra sociální práce FFUK Sociální práce v předválečném období představy a realita Pavla Kodymová Katedra sociální práce FFUK Nedostatek lůžek Velká Praha nejméně 2.000 lůžek navíc Celé Čechy nejméně 20.000 lůžek. Lékařský a ošetřovatelský

Více

Paliativnípéče na ICU - rozhodovánía komunikace. Kateřina Rusinová KARIM VFN a 1.LF UK

Paliativnípéče na ICU - rozhodovánía komunikace. Kateřina Rusinová KARIM VFN a 1.LF UK Paliativnípéče na ICU - rozhodovánía komunikace Kateřina Rusinová KARIM VFN a 1.LF UK Rozhodovánív intenzivnípéči... Subjektivní Paliativnípéče na ICU roste věk pacientů, roste potřeba ICU jen ½ ICU

Více

INFORMACE PRO PACIENTY DUBEN 2012 KLINICKÝ STANDARD KOMPLEXNÍ PÉČE O PACIENTY S MALIGNÍM PLEURÁLNÍM MEZOTELIOMEM NÁRODNÍ SADA KLINICKÝCH STANDARDŮ

INFORMACE PRO PACIENTY DUBEN 2012 KLINICKÝ STANDARD KOMPLEXNÍ PÉČE O PACIENTY S MALIGNÍM PLEURÁLNÍM MEZOTELIOMEM NÁRODNÍ SADA KLINICKÝCH STANDARDŮ NÁRODNÍ SADA KLINICKÝCH STANDARDŮ 17 KLINICKÝ STANDARD KOMPLEXNÍ PÉČE O PACIENTY S MALIGNÍM PLEURÁLNÍM MEZOTELIOMEM INFORMACE PRO PACIENTY DUBEN 2012 Klinický standard byl akceptován zainteresovanými odbornými

Více

KOMPARACE POSKYTOVÁNÍ PALIATIVNÍ PÉČE V NEMOCNICI A HOSPICI Z POHLEDU SESTER A RODINNÝCH PŘÍSLUŠNÍKŮ

KOMPARACE POSKYTOVÁNÍ PALIATIVNÍ PÉČE V NEMOCNICI A HOSPICI Z POHLEDU SESTER A RODINNÝCH PŘÍSLUŠNÍKŮ KOMPARACE POSKYTOVÁNÍ PALIATIVNÍ PÉČE V NEMOCNICI A HOSPICI Z POHLEDU SESTER A RODINNÝCH PŘÍSLUŠNÍKŮ 1 Machová A., Macáková J. 1 Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta,

Více

Správní rada Dozor í rada a) celkový po et uživatel , kterým byla poskytnuta sociální služba 102 b) celkový po

Správní rada Dozor í rada a) celkový po et uživatel , kterým byla poskytnuta sociální služba 102 b) celkový po VÝROČNÍ ZPRÁVA 2008 DIANA TŘEBÍČ, obecně prospěšná společnost Sídlo: Krajíčkova 361/13, 674 01 Třebíč IČ: 27668240 Číslo účtu: 201039438/0300 Informační kancelář: Poliklinika Vltavínská, Třebíč, 2. patro

Více

Potřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA. Iva Holmerová

Potřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA. Iva Holmerová Potřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA Iva Holmerová Přednáška...o troše historie P-PA-IA fázích syndromu demence Co následuje Co předchází Čím bychom se ještě měli zabývat Popis dosud neznámého (vzácného)

Více

Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z VOLNÉHO ČASU KLIENTA

Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z VOLNÉHO ČASU KLIENTA Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z VOLNÉHO ČASU KLIENTA Studijní obor: Forma studia: Forma zkoušky: 75-41-M/01 Sociální činnost - sociálně výchovná

Více

MASARYKOVA UNIVERZITA

MASARYKOVA UNIVERZITA MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra Sociální pedagogiky Možnosti paliativní péče s důrazem na smysl doprovázení umírajících a utváření životních postojů a hodnot. Bakalářská práce Brno 2007

Více

9 KONCEPCE OŠETŘOVATELSTVÍ

9 KONCEPCE OŠETŘOVATELSTVÍ VĚSTNÍK č. 9 - MZ ČR, 2004 M E T O D I C K Á O P A T Ř E N Í 9. KONCEPCE OŠETŘOVATELSTVÍ ZN.: 21581/04/VVO REF.: Dagmar Prokopiusová, Bc. tel. 22497 linka 2555 Ministerstvo zdravotnictví vydává metodické

Více

Dobrovolnický program VFN

Dobrovolnický program VFN Dobrovolnický program VFN Konference I slova léčí Ing. Gabriela Jičínská, 27.2.2013 Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Příspěvková organizace v přímé řídící působnosti MZ ČR Poskytuje základní, specializovanou

Více

CÍLE A ZPŮSOBY POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB

CÍLE A ZPŮSOBY POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Zřizovatel: Právo na život IČ: 270 32 558 Zařízení: Domov Slunce, Francouzská 16, Brno, 602 00 Tel.: 545 213 641, 545 213 564 www.slunce.pravonazivot.cz CÍLE A ZPŮSOBY POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB O NÁS

Více

Multikulturní ošetřovatelství 2

Multikulturní ošetřovatelství 2 Multikulturní ošetřovatelství 2 Studijní opora Mgr. Kateřina Mařanová Liberec 2014 Cíle předmětu Předmět navazuje na znalosti studentů získané v rámci předmětu Multikulturní ošetřovatelství 1. Cílem předmětu

Více

Pacientům s Alzheimerovou chorobu rozumíme. Zdravotní péče o pacienty s Alzheimerovou, Parkinsonovou chorobou a jinými typy stařecké demence

Pacientům s Alzheimerovou chorobu rozumíme. Zdravotní péče o pacienty s Alzheimerovou, Parkinsonovou chorobou a jinými typy stařecké demence Ondřejov - Zvánovice 365 dní v roce 24 hodin denně 7 dní v týdnu Pacientům s Alzheimerovou chorobu rozumíme. Zdravotní péče o pacienty s Alzheimerovou, Parkinsonovou chorobou a jinými typy stařecké demence

Více

OTÁZKY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE Z OŠETŘOVATELSTVÍ AR 2014/2015

OTÁZKY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE Z OŠETŘOVATELSTVÍ AR 2014/2015 Fakulta zdravotnických studií UJEP v Ústí nad Labem Velká Hradební 13 400 01 Ústí nad Labem Katedra ošetřovatelství a porodní asistence OTÁZKY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE Z OŠETŘOVATELSTVÍ AR 2014/2015

Více

Úvod do problematiky spolupráce sociálního a zdravotního sektoru

Úvod do problematiky spolupráce sociálního a zdravotního sektoru Úvod do problematiky spolupráce sociálního a zdravotního sektoru Historická integrace nejen zdravotní a sociální péče Nerozlišujete mezi Židem a Řekem, nýbrž všechny zahrnujte touž láskou a touž horlivostí.

Více

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Pojem dlouhodobá péče ( long-term-care) OECD definuje LTC péči jako určité spektrum služeb určených lidem závislých na pomoci v některých ze

Více

Křesťanství 2 VY_32_INOVACE_BEN33

Křesťanství 2 VY_32_INOVACE_BEN33 Křesťanství 2 M g r. A L E N A B E N D O V Á, 2 0 1 2 Podoby náboženství 1. Katolicismus - nejrozšířenější skupinou v křesťanství. V nejširším smyslu slova sem patří všechny církve, které si nárokují všeobecnost,

Více

Project HOPE Česká republika o.p.s.

Project HOPE Česká republika o.p.s. V Ý R O Č N Í Z P R Á V A 201 4 Project HOPE Česká republika o.p.s. O B S A H Úvodní slovo I. Představujeme se II. Statut společnosti III. Hlavní programy Program Nil Nocere: Ochrana pacientů před poškozením

Více

Hospicová péče sv.zdislavy o.p.s. Liberec. Výroční zpráva

Hospicová péče sv.zdislavy o.p.s. Liberec. Výroční zpráva Hospicová péče sv.zdislavy o.p.s. Liberec Výroční zpráva 2009 Úvodní slovo Obecně prospěšná společnost Hospicová péče sv. Zdislavy vznikla v květnu 2009. Účelem založení naší organizace je zajištění hospicové

Více

CHARITA V NAŠÍ SPOLEČNOSTI

CHARITA V NAŠÍ SPOLEČNOSTI CHARITA V NAŠÍ SPOLEČNOSTI Václav Fessl Lékařská fakulta UK ARK FN Plzeň Starý člověk není hloupý Konzervativní názor není synonymem pro zpátečnický postoj Peněţní sbírky na seniory jsou neúspěšné

Více

Důstojnost seniora a jeho poslání v církvi a ve světě

Důstojnost seniora a jeho poslání v církvi a ve světě Důstojnost seniora a jeho poslání v církvi a ve světě Dokument Papežské rady pro laiky Marta Hošťálková, nemocniční kaplan ve FNOL Důstojnost seniora a jeho poslání v církvi a ve světě vznik v r. 1999:

Více

Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová

Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová Obsah prezentace Principy a předpoklady poskytování služeb v komunitě Základní rozdělení služeb v komunitě

Více

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Strana 1 z 7 Název: PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Platnost od: 2. 5. 2008 Platnost do: odvolání Nahrazuje: ----- Personál: Všeobecné sestry, porodní asistentky, zdravotně sociální

Více

PSYCHOSOCIÁLNÍ INTERVENCE VE ZDRAVOTNICTVÍ

PSYCHOSOCIÁLNÍ INTERVENCE VE ZDRAVOTNICTVÍ PSYCHOSOCIÁLNÍ INTERVENCE VE ZDRAVOTNICTVÍ PhDr. Lukáš Humpl Mgr. Marie Marková, PhD. Hana Vraspírová OBSAH PREZENTACE Systém psychosociální intervenční služby ve zdravotnictví = péče dovnitř První psychická

Více

ŽIVOT PO ŽIVOTĚ A BIBLE. Strašnice Středa 3.dubna 2013

ŽIVOT PO ŽIVOTĚ A BIBLE. Strašnice Středa 3.dubna 2013 ŽIVOT PO ŽIVOTĚ A BIBLE Strašnice Středa 3.dubna 2013 Univerzální vlastnosti lidstva VE VŠECH KULTURÁCH V KAŽDÉM ČLOVĚKU Touha po životě Obava z budoucna Strach ze smrti Tajemno co je po smrti? Je nějaká

Více

Informace o výzkumu mezi rodinnými pečujícími

Informace o výzkumu mezi rodinnými pečujícími Informace o výzkumu mezi rodinnými pečujícími PhDr. Eva Křížová, Ph.D., Centrum pro sociologii medicíny a zdravotnictví Podpořeno z Programu švýcarsko-české spolupráce v rámci projektu "Podpora rozvoje

Více

Veřejný závazek sociální služby Osobní asistence

Veřejný závazek sociální služby Osobní asistence Oblastní spolek ČČK Hradec Králové Veřejný závazek sociální služby Osobní asistence (výtah z Vnitřních pravidel poskytované služby Osobní asistence Oblastního spolku Českého červeného kříže Hradec Králové)

Více

Legislativní podmínky pro rozvoj integrovaných zdravotních a sociálních služeb v obcích. 21.4.2015 Kristina Koldinská Počet stránek

Legislativní podmínky pro rozvoj integrovaných zdravotních a sociálních služeb v obcích. 21.4.2015 Kristina Koldinská Počet stránek Legislativní podmínky pro rozvoj integrovaných zdravotních a sociálních služeb v obcích 21.4.2015 Kristina Koldinská Počet stránek Společenská objednávka je jasná senioři si přejí zůstat co nejdéle doma,

Více

Domov se zvláštním režimem MATYÁŠ v Nejdku, příspěvková organizace Mládežnická 1123 362 21 Nejdek

Domov se zvláštním režimem MATYÁŠ v Nejdku, příspěvková organizace Mládežnická 1123 362 21 Nejdek Domov se zvláštním režimem MATYÁŠ v Nejdku, příspěvková organizace Mládežnická 1123 362 21 Nejdek Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Standard kvality č. 1 Posláním Domova je poskytování komplexních

Více

NÁRODNÍ KONFERENCE O ZDRAVOTNÍ PÉČI O LIDI BEZ DOMOVA

NÁRODNÍ KONFERENCE O ZDRAVOTNÍ PÉČI O LIDI BEZ DOMOVA NÁRODNÍ KONFERENCE O ZDRAVOTNÍ PÉČI O LIDI BEZ DOMOVA Velká zasedací síň Magistrátu hl. města Prahy, Mariánské náměstí 2, Praha 1. 29. března 2014 Když se mluví o tom, jak se člověk stane bezdomovcem,

Více

Vedení pastoračního rozhovoru s nemocnými. ThLic. Michal Umlauf CMTF UP Olomouc Maltézská pomoc, o. p. s.

Vedení pastoračního rozhovoru s nemocnými. ThLic. Michal Umlauf CMTF UP Olomouc Maltézská pomoc, o. p. s. Vedení pastoračního rozhovoru s nemocnými ThLic. Michal Umlauf CMTF UP Olomouc Maltézská pomoc, o. p. s. Radost a naděje, smutek a úzkost lidí naší doby, zvláště chudých a všech, kteří nějak trpí, je i

Více

Jakub Šesták koordinátor DUPV

Jakub Šesták koordinátor DUPV Jakub Šesták koordinátor DUPV V roce 1983 se vyjádřil J-Cl Chevrolet z Ženevy o pacientech, dnes indikovaných k DUPV, citátem, The best thing for this poor fellow would be an early death. Nicméně v téže

Více

Fakultní nemocnice Hradec Králové Název projektu

Fakultní nemocnice Hradec Králové Název projektu SOUHRNNÁ INFORMACE O REALIZOVANÉM PROJEKTU Registrační číslo projektu CZ.04.1.03/3.3.08.4/0001 Příjemce Fakultní nemocnice Hradec Králové Název projektu Modely dalšího vzdělávání v oblasti zdravotnictví

Více

Podpora neformálních pečovatelů

Podpora neformálních pečovatelů Podpora neformálních pečovatelů Sociální služby efektivně, transparentně, aktivně Praha, 10. března 2015 Parametry projektu od 1. 2. 2014 důvody realizace neexistuje komplexní zmapování potřeb pečujících

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 1 5 0 6 MUDr. Bc. Rostislav

Více

O EKONOMICE HOSPICŮ (A VĚCECH PŘILEHLÝCH)

O EKONOMICE HOSPICŮ (A VĚCECH PŘILEHLÝCH) O EKONOMICE HOSPICŮ (A VĚCECH PŘILEHLÝCH) Prof. MUDr. P. Fiala Konference o paliativní péči - Brno 26.10. 2006 Hospic je především o doprovázení na poslední cestě člověka,, o tišení bolestí, o ošetřování,

Více

Tato příbalová informace vysvětluje, jak National Health Service (NHS), práce v

Tato příbalová informace vysvětluje, jak National Health Service (NHS), práce v National Health Service Tato příbalová informace vysvětluje, jak National Health Service (NHS), práce v UK. Národní zdravotní služba poskytuje zdravotní péči ve Velké Británii a je financován zdanění.

Více

MODERNÍ VÝUKA ONKOLOGIE JAKO SOUČÁST NÁRODNÍHO ONKOLOGICKÉHO PROGRAMU. J. Vorlíček Česká onkologická společnost ČLS JEP

MODERNÍ VÝUKA ONKOLOGIE JAKO SOUČÁST NÁRODNÍHO ONKOLOGICKÉHO PROGRAMU. J. Vorlíček Česká onkologická společnost ČLS JEP MODERNÍ VÝUKA ONKOLOGIE JAKO SOUČÁST NÁRODNÍHO ONKOLOGICKÉHO PROGRAMU J. Vorlíček Česká onkologická společnost ČLS JEP I. Proč je v současné onkologii tak potřebná výuka S čím dnes musí počítat řízení

Více

Je komunikovať s nevyliečiteľne chorým problém? Anna Hrtúsová. AKH Wien

Je komunikovať s nevyliečiteľne chorým problém? Anna Hrtúsová. AKH Wien Je komunikovať s nevyliečiteľne chorým problém? Anna Hrtúsová AKH Wien Komunikace ze slova communicare, "spolupodílet se s někým na něčem, činit něco společným Jde tedy o spolupráci podľa Svobodová V.,

Více

Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů

Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s., nemocnice Středočeského kraje Máchova 400, 256 30 Benešov T I S K O V Á Z P R Á V A Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů Nemocnice Rudolfa a Stefanie

Více

respektování jedinečnosti každého člověka a úcta a porozumění vůči jeho osobě důraz na zachování důstojnosti člověka, a to v každé situaci

respektování jedinečnosti každého člověka a úcta a porozumění vůči jeho osobě důraz na zachování důstojnosti člověka, a to v každé situaci 2013 Diakonie Českobratrské církve evangelické je jednou z nestátních organizací poskytujících sociální, zdravotní, pastorační a vzdělávací služby v České republice. V přímé péči denně pomáhá tisícům klientů

Více

Druh služby: pečovatelská služba dle 40 zákona o sociálních službách

Druh služby: pečovatelská služba dle 40 zákona o sociálních službách Podrobný informační materiál o poskytované službě: Pečovatelská služba NADĚJE Druh služby: pečovatelská služba dle 40 zákona o sociálních službách Forma služby: Místo: terénní Arménská 4, 625 00 Brno Kontaktní

Více

Evropská charta pacientů seniorů

Evropská charta pacientů seniorů Evropská charta pacientů seniorů Doporučení Evropské sekce Mezinárodní gerontologické asociace z roku 1997 ve znění, které bylo v roce 1998 schváleno výbory České gerontologické a geriatrické společnosti

Více

Proces nastavení sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, 5.6.

Proces nastavení sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, 5.6. Proces nastavení sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, 5.6.2012 Karlovy Vary, 5.6.2012 Termín realizace: červen 2012 prosinec

Více

Vzdělávací program k sociálnímu podnikání

Vzdělávací program k sociálnímu podnikání Vzdělávací program k sociálnímu podnikání Sociální podnikání jako efektivní nástroj snižování nezaměstnanosti CZ.1.07/3.2.05/04.0067 1. téma Vymezení základních pojmů sociální ekonomiky v ČR (historie

Více

STANDARD Č. 1 CÍLE A ZPŮSOBY POSKYTOVÁNÍ SLUŽBY

STANDARD Č. 1 CÍLE A ZPŮSOBY POSKYTOVÁNÍ SLUŽBY Domov pro seniory Skalice, p.o. Skalice 1, 671 71 Hostěradice Sociální služba Domov se zvláštním režimem STANDARD Č. 1 CÍLE A ZPŮSOBY POSKYTOVÁNÍ SLUŽBY Domov pro seniory Skalice, p.o. je pobytové zařízení

Více

SLEDOVÁNÍ SPOKOJENOSTI PACIENTŮ VE FAKULTNÍ NEMOCNICI PLZEŇ

SLEDOVÁNÍ SPOKOJENOSTI PACIENTŮ VE FAKULTNÍ NEMOCNICI PLZEŇ www.fnplzen.cz SLEDOVÁNÍ SPOKOJENOSTI PACIENTŮ VE FAKULTNÍ NEMOCNICI PLZEŇ Ing. Jaroslava Kunová 20. dubna 2010 Základní údaje samostatná příspěvková organizace přímo řízená MZ ČR provázanost s Lékařskou

Více

Veřejný závazek. Cíle služeb sociální péče jsou definované zákonem č. 108 / 2006 Sb. O sociálních službách:

Veřejný závazek. Cíle služeb sociální péče jsou definované zákonem č. 108 / 2006 Sb. O sociálních službách: Příloha č. 4 Veřejný závazek Veřejný závazek Domova Příbor (dále jen Domov ) upravuje poslání, cíle, zásady poskytované služby a vymezuje okruh osob, kterým je služba určena. Veřejný závazek má uživatelům

Více

PROČ JE OBTÍŽNÉ LIDEM S AUTISMEM POSKYTOVAT ZDRAVOTNÍ SLUŽBY?

PROČ JE OBTÍŽNÉ LIDEM S AUTISMEM POSKYTOVAT ZDRAVOTNÍ SLUŽBY? PROČ JE OBTÍŽNÉ LIDEM S AUTISMEM POSKYTOVAT ZDRAVOTNÍ SLUŽBY? aneb téma pro Reformu psychiatrické péče Marek Páv AGENDA Strana 2 Něco málo o psychiatrii a psychiatrické nemocnici v Bohnicích Lidé s autismem

Více

Některé problémy v oblasti zdravotně sociální péče. MUDr. Jan Šťastný

Některé problémy v oblasti zdravotně sociální péče. MUDr. Jan Šťastný Některé problémy v oblasti zdravotně sociální péče MUDr. Jan Šťastný Typy zdravotně sociální péče (včetně systému Hospic) Druhy zdravotně sociální péče obecně Zdravotně sociální lůžka Zvláštní typy ambulantní

Více

Adaptace nemocného na hospitalizaci

Adaptace nemocného na hospitalizaci Adaptace nemocného na hospitalizaci Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Březen 2010 Irena Tondorvá Bc. Adaptace nemocného na hospitalizaci

Více

Organizační formy péče, systém diferencované péče, multidisciplinární tým. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Organizační formy péče, systém diferencované péče, multidisciplinární tým. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Organizační formy péče, systém diferencované péče, multidisciplinární tým Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Organizační formy péče Jsou různé Musí zajistit plynulý a bezproblémový chod ošetřovací

Více

MONITORING KOMPLETACE ČESKÁ REPUBLIKA A SLOVENSKO

MONITORING KOMPLETACE ČESKÁ REPUBLIKA A SLOVENSKO MONITORING KOMPLETACE ČESKÁ REPUBLIKA A SLOVENSKO ŘÍJEN OD 09.10. DO 15.10.2010 1 PRAŽSKÝ DENÍK V Krči mají výjimečný ultrazvuk Thomayerova nemocnice získala zařízení, které ve střední a východní Evropě

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE LEŠKOVÁ LUDMILA

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE LEŠKOVÁ LUDMILA ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2012 LEŠKOVÁ LUDMILA FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ Studijní program: Ošetřovatelství B 5341 Ludmila Lešková Studijní obor:

Více

Možnosti a limity skupinové psychoterapie v podmínkách lůžkového psychiatrického zařízení

Možnosti a limity skupinové psychoterapie v podmínkách lůžkového psychiatrického zařízení Možnosti a limity skupinové psychoterapie v podmínkách lůžkového psychiatrického zařízení MUDr. Miroslav Sekot 1. Konference integrativní psychoterapie EMAUZY 8.6.2014 Psychiatrická klinika 1 LF VFN a

Více

Charta práv seniorů. Úvod

Charta práv seniorů. Úvod Úvod Se stářím se zvyšuje pravděpodobnost onemocnění. Může se stát, že dojde k situaci, kdy člověk nebude moci vést plnohodnotný život. Tím důležitější se stane péče. Je všeobecně uznáváno, že některé

Více