Recyklace autovraků, pneumatik a olejů. Tonya Graves. Šrotonátor se vrací. Současná situace je dlouhodobě neudržitelná

Transkript

1 MAGAZÍN ASEKOL p ř í l o h y Ecobat a ekolamp 3/2009 Recyklace autovraků, pneumatik a olejů Současná situace je dlouhodobě neudržitelná Tonya Graves Nejvíc se těším, až se pořádně vyspím Šrotonátor se vrací Tour pokračuje druhým kolem

2 Cr Chrom (lat. chromium) je světle bílý, lesklý, tvrdý a zároveň křehký kov objevený roku 1797 Louisem Nicolasem Vauquelinem. Jeho zastoupení v zemské kůře činí průměrně kolem 0,1 0,2 g/kg. Největší světové zásoby chromu se nacházejí v Jihoafrické republice, odkud pochází přibližně polovina veškeré světové produkce tohoto kovu. Chrom se často využívá v ocelářství, k výrobě speciálních slitin nebo ke galvanickému pokovování. Jen ve strojírenství se ve světě každoročně spotřebují tři miliony tun chromu. Soli chromité a chromany slouží k vybarvování tkanin, k moření a leptání kovů a v kožedělném průmyslu při vyčiňování kůží. Zatímco trojmocný chrom (Cr 3+ ) je pro lidský organismus nezbytný (zvyšuje účinnost inzulinu, a pomáhá tak udržovat metabolismus glukózy, cholesterolu a tuků), šestimocný chrom (Cr 6+ ) je výrazně toxičtější. Vyvolává rakovinu, způsobuje rovněž dýchací potíže či problémy s játry. Použití Cr 6+ při výrobě EEZ omezila směrnice RoHS ze dne Značným problémem při recyklaci chromu bývá jeho nečistota, která brání opětovnému použití.

3 EDITORIAL OBSAH Milí čtenáři, vítám Vás po návratu z prázdnin a dovolených opět nad stránkami časopisu Zpětný odběr. Doufám, že jste si odpočinuli a načerpali dostatek sil do další práce. A to i přes rozmary počasí, kterých bylo letošní léto plné. Zkraje prázdnin zasáhly některé regiony rozsáhlé povodně. ASEKOL podal postiženým obcím pomocnou ruku a zajistil bezplatný odvoz vzniklého elektroodpadu. Přispěl tím k urychlení likvidace následků vzniklých škod. Při cestě na dovolenou jsem nemohla přehlédnout, jak velké množství aut se po silnicích pohybuje. Život bez nich si většina z nás již nedovede představit. Aut je tolik, že míváme problém dostat se včas tam, kam potřebujeme, nebo na příslušných místech zaparkovat. Co se s automobily děje, když nám vypoví službu a jejich životnost skončí? Kolik jich čeká recyklace, jak funkční je v České republice zpětný odběr automobilů, pneumatik nebo olejů a co výrobcům v těchto oborech nařizuje zákon, je hlavním tématem tohoto čísla. Do deseti českých a moravských krajských měst zavítal Šrotonátor. Postava z roku 2209 přišla varovat před ničením naší planety a ukázat lidem správný způsob využívání surovin z recyklace. Více o probíhající kampani najdete na stranách První narozeniny slaví projekt pro školy Recyklohraní. Na stranách se podíváme, jakých dosáhl výsledků, a zhodnotíme jeho průběh. Doufám, že i v tomto vydání najdete články, které Vás zaujmou. Na shledanou se těším v příštím roce. RNDr. Eva Zvěřinová 87 Téma: Otázky pro: Tonya xxx Graves Zrekapitulujeme-li Maličká zpěvačka Monkey si působení Business ASEKOLu se od před jeho čtrnácti založení lety až vypravila po současnost, do Prahy a už zjistíme, tady zůstala. jak velký kus cesty jsme ve zpětném odběru elektrozařízení urazili. 18 Z pohledu obce: 8 Téma: Zpětný odběr Inspirace z jižních Čech autovraků, pneumatik a olejů Malebné město Písek se vedle nejstaršího Je třeba odstranit nedostatky a nejasnosti českého mostu může pochlubit také v legislativě a určit pravidla, podle kterých příkladným přístupem k třídění a recyklaci budou všichni zainteresovaní hrát. odpadu Pro Asekol školy: info: Z Přišel povídek varovat vznikla z elektrodžungle knížka V Šrotonátor, Domě knihy kyborg Kanzelsberger z blízké budoucnosti, byli vyhlášeni vítězové dorazil na literární Zem, aby soutěže v rámci o nejlepší osvětových povídku happeningů či fejeton ukázal na lidem, téma co třídění se stane, elektrozařízení když nebudou třídit v domácnostech. odpad. 22 Příloha Ecobat Kolektivní Prodejce baterií systém čekají Ecobat po představuje přijetí nové své legislativy aktivity dost a upozorňuje podstatné na změny, pár podstatných spolu s kolektivním skutečností, systémem o nichž Ecobat jste nejspíše upozorňujeme nevěděli. na ty nejdůležitější. 24 Příloha Ekolamp Ohlížíme Uvádíme se výsledky za minulým výzkumu, rokem, jak zamýšlíme se domácnosti nad novelou nakládají zákona se o zářivkami; odpadech a společnost s jednatelem Ekolamp společnosti představuje Alexandrem nový typ Hanouskem menší sběrné hovoříme nádoby pro o rozšíření obchody, sběrné školy, sítě. kanceláře i místní úřady. Zpětný odběr, magazín společnosti ASEKOL, číslo 3/09 vyšlo v Praze, vychází 3 ročně, evidenční číslo MK ČR E 17603, Vydavatel: ASEKOL s. r. o., IČ: , Dobrušská 1, Praha 4, Šéfredaktorka: RNDr. Eva Zvěřinová, Redakční rada: Mgr. Jan Vrba, RNDr. Eva Zvěřinová, Hana Ansorgová, Náměty a dotazy: casopis@asekol.cz, tel.: , , Produkce a výroba: Boomerang Publishing, s. r. o., Nad Kazankou 37, Praha 7, Údaje jsou platné ke dni uzávěrky. Změny uvedených údajů nebo tiskové chyby jsou vyhrazeny.

4 ZPRÁVY / NOVINKY Konference Zpětný odběr 2009 zhodnocení a závěry Dne 19. května 2009 proběhl v pražském hotelu Corinthia Towers druhý ročník konference Zpětný odběr. Hlavním pořadatelem akce byl kolektivní systém ASEKOL. Ústředním bodem konference bylo představení evropské legislativy týkající se zpětného odběru elektrozařízení, baterií a akumulátorů a následná diskuse. Andreas Röthlisberger, prezident WEEE Fora, Petr Kratochvíl, jednatel Ecobatu, a Jan Vrba, jednatel ASEKOLu (s mikrofonem), při panelové diskusi na konferenci Zpětný odběr Letos akci navštívilo téměř 500 účastníků a 41 přednášejících. Účastníci reprezentovali zejména města a obce, státní správu, výrobce a prodejce elektrozařízení a odpadářské společnosti. Přínosná byla i významná mezinárodní účast, a to jak mezi účastníky, tak i mezi přednášejícími. Konferenci svým úvodním projevem zahájil poslanec Evropského parlamentu a předseda Svazu měst a obcí pan Oldřich Vlasák. K dalším klíčovým řečníkům na konferenci patřili zástupci Ministrestva životního prostředí, Svazu měst a obcí, kolektivních systémů, DG Environment, členských států a mezinárodních asociací. Dopolední plenární program, který zahrnoval pět hlavních přednášek, byl po obědě vystřídán třemi workshopy zaměřenými na aktuální témata (novela směrnice EU o odpadních elektrozařízeních, zpětný odběr baterií a akumulátorů, zpětný odběr pneumatik a olejů, recyklace autovraků). Konference byla ukončena společnou panelovou diskusí. Účastníci konference se shodli na těchto závěrech: obce považují spolupráci s kolektivními systémy založenými výrobci za funkční a efektivní nemají zájem tento systém měnit, výrobci požadují i na českém trhu rovné podmínky očekávají od státu kontrolní činnost, která identifikuje fiktivní plnění zákonných povinností a bude je sankcionovat, silné kolektivní systémy jsou pro stát i v době ekonomických krizí partnerem, který je schopen zajistit chod zpětného odběru a vypořádat se s výkyvy trhu, budoucnost je v silných kolektivních systémech a jejich důsledné kontrole ze strany státu. Účastníci konference oceňovali zejména kvalitní program konference, zajímavé přednášky řečníků a v neposlední řadě také dobré organizační zabezpečení celé akce. Příští ročník konference se bude konat v roce ZPĚTNÝ ODBĚR 3/2009

5 Vzorkování elektrozařízení Pro stanovení podílu zastoupení jednotlivých skupin zpětně odebíraného elektrozařízení se provádí tzv. vzorkování. U vybraných míst zpětného odběru je prováděn podrobný rozbor a analýza reprezentativního vzorku zpětně odebraných elektrozařízení. Zjišťuje se jejich druh, stáří a původ. Na vzorkování dohlíží nezávislý subjekt, který kontroluje dodržování metodiky, a garantuje tak správnost zjištěných výsledků. Krátce Odpadové dny pokračují Cyklus Odpadové dny pokračuje. Sérii konferencí o nakládání s odpady (v jejich rámci pořádal ASEKOL akci Zpětný odběr 2009 v Praze) završí setkání pojmenované Biologicky rozložitelné odpady. Od 9. do 11. září se bude v Náměšti nad Oslavou diskutovat o poznatcích o zpracování biologicky rozložitelných odpadů a o výzkumu, ekonomice a legislativě s touto problematikou spojené. Více na Cílem vzorkování je zjištění vzájemného poměru nových a historických elektrozařízení a složení daného vzorku z hlediska druhů elektrozařízení v rámci skupin daných vyhláškou č. 352/2005 Sb. S použitím statistických metod se výsledky vzorkování přepočítávají na všechna elektrozařízení zpětně odebraná kolektivním systémem ASEKOL na území celé České republiky. Na základě výsledků provedeného vzorkování jsou rozúčtovány náklady na jednotlivé skupiny elektrozařízení a v rámci každé skupiny jsou dále zjišťovány náklady související s nakládáním s historickými a novými elektrozařízeními. V souladu s Plánem odběru vzorků pro rok 2008 bylo analyzováno celkem 70 dílčích vzorků, z toho 30 v první a 40 ve druhé polovině roku. Celková hmotnost analyzovaných vzorků za rok 2008 činila ,79 kg. Podle výsledků vzorkování zpětně odebraných elektrozařízení za rok 2008 byla struktura zpětně odebraných ostatních elektrozařízení následující: Jsme partnerem EnviWebU Časopis Zpětný odběr se stal v červnu letošního roku partnerským časopisem odborného portálu pro životní prostředí a zařadil se tak po bok časopisů, jakými jsou Odpady, EKO a řada dalších ekologických odborných periodik. Současně také EnviWeb o letošních prázdninách prošel grafickou i obsahovou rekonstrukcí (mimo jiné byla přidána i odborná sekce Zpětný odběr), která posunula tento u nás nejnavštěvovanější odborný portál pro životní prostředí a průmyslovou ekologii na novou kvalitativní úroveň. skupina elektrozařízení elektrozařízení celkem celková hmotnost (kg) podíl jednotlivých skupin (%) Z toho nová elektrozařízení celková hmotnost (kg) podíl jednotlivých skupin (%) skupina ,20 62,94 47,88 0,37 skupina ,92 36,80 8,42 0,07 skupina 7 28,23 0, skupina 8 4,44 0, ,22 % 0,03 % VZÁJEMNÝ PODÍL CELKOVÝCH HMOTNOSTÍ SKUPIN 3, 4, 7, 8 Nový způsob výkaznictví Společnost ASEKOL zavedla od 2. čtvrtletí 2009 nový systém vykazování množství elektrozařízení uvedeného na trh v České republice. Do systému se uživatelé přihlašují na stránkách společnosti přes webové rozhraní za použití buď uživatelského jména a hesla, nebo uživatelského jména a RSA klíče. Z důvodu větší bezpečnosti osobních údajů není již možné čtvrtletní výkazy zasílat em. Nový způsob výkaznictví zaručuje maximální ochranu dat uživatelů a umožňuje přehledný a pohodlný přístup k výkazům za minulá období. 62,94 % 36,80 % sk. 3 sk. 4 sk. 7 Projekt Věnuj mobil zná další výherce V měsíci červnu bylo rozdistribuováno přes odpovědních obálek určených ke sběru vysloužilých mobilních telefonů. Obálky byly součástí červnového vydání časopisu Mobility. Ke sběrové akci byla vyhlášena soutěž o hodnotné ceny. Mobilní telefon vyhráli Pavel Blahník a Alena Seareová, předplacený kupon pro mobilní telefon v hodnotě 1000 Kč Václav Hána, Antonín Vladeka a Štefan Štastný a roční předplatné časopisu Mobility získali Vladimír Bartoníček, Květa Kubrová, Václav Kesler, Andrea Řezníčková a Libor Dorda. Nejen výhercům děkujeme za účast v projektu. sk. 8 5

6 ZPRÁVY / NOVINKY Sedmdesát obcí přešlo k ASEKOLU Téměř dvoutisícové město Bělá nad Radbuzou v Plzeňském kraji má starostu na svém místě. Rozjíždí sběrné dvory, učí lidi třídit. Jeho město stejně jako sedmdesát obcí spolku skládky Lazce nedávno přestoupilo k ASEKOLU. Je prostě lepší, říká Libor Picka. Pětačtyřicetiletý Libor Picka na radnici v Bělé nad Radbuzou pracuje od roku Za tu dobu stihl udělat pro město řadu věcí. Je rázný, upřímný a nebojí se debatovat o tématech lezoucích pod kůži, mezi něž patří i otázky životního prostředí, sběru a recyklace. Není divu, vždyť stál u zrodu vůbec první třídicí linky v porevolučním Československu, stejně jako u začátků společnosti EKO-KOM, která zajišťuje zpětný odběr a využití odpadu z obalů. byly tu drtiče, pásy, linky, vzpomíná Picka s tím, že začátky nebyly lehké. Byly doby, kdy jsme museli linku zastavit a všechny propustit, nedostalo se nám potřebné podpory, říká. Skládka školákům Sdružení obcí dohlíží na to, aby obce dobře hospodařily s odpady, hlavně při provozu skládky v Lazcích. Zároveň figuruje při sběru separovaného odpadu a vydává obecně závazné vyhlášky týkající se Krátce Budějovičtí instalují kontejnery Město České Budějovice uvítalo možnost usnadnit svým občanům sběr drobných elektrozařízení. Proto se rozhodlo, že do ulic svého města umístí 20 stacionárních kontejnerů na vysloužilé spotřebiče. Červené kontejnery se v Budějovicích objeví v průběhu podzimu. O jejich přesném umístění bude veřejnost informována. Dozorové audity ASEKOL v září podstoupí tzv. dozorový audit k zachování platnosti certifikátů systému managementu podle norem ISO 9001:2001 (systém managementu kvality), ISO 14001:2005 (systém managementu environmentu) a OHSAS 18001:2008 (systém managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci). Certifikát byl vydán společností TÜV SÜD vloni v září. Dozorový audit k ověření zajištění bezpečnosti informací ISO/IEC 27001:2006 byl ve společnosti ASEKOL proveden v červnu Barokní most v Bělé nad Radbuzou byl postaven podle vzoru pražského Karlova mostu Průkopníci třídění Libor Picka pro svůj kraj pomohl dohodnout založení několika sběrných dvorů, se kterými úspěšně spolupracuje i ASEKOL. Ten má sběrné místo na sběrném dvoře v samotné Bělé nad Radbuzou a v poslední době se stará i o sdružení obcí Lazce, kam náleží sedmdesát obcí z Domažlicka. S bývalým provozovatelem kolektivního systému pro nakládání s elektrozařízeními jsme se rozešli. ASE- KOL nám vyhovuje víc, jeho systém sběru je prostě lepší, přístupnější, vysvětluje Libor Picka důvod změny s tím, že ASEKOL nabízí některé služby pružněji a průhledněji. Pro ASEKOL je to výborná vizitka, protože sdružení obcí skládky Lazce je v Česku unikátní. Sdružujeme více než sedmdesát obcí okresu Domažlice, který patří mezi nejlepší ve sběru separovaného odpadu. Sdružení založilo v roce 1992 skládku v Lazcích, kde se jako vůbec první v republice rozběhla třídírna plastů, skla, papírů, odpadového hospodářství. Nezapomeňme však na to, že pořádáme i osvětové akce, říká Picka. Na akcích nazvaných Skládka školám například sdružení spolu s vedením skládky Lazce navštěvuje školy a pořádá ekologické semináře. Samozřejmě, Plzeňský kraj je na tom sice s odpadovým hospodařením výborně, ale stále je co zlepšovat. Patřím třeba k těm signatářům petice, kteří bojují proti navrhovanému zákonu o vykupování plastů. Vozit v kamionech vítr z jedné strany země na druhou se mi zdá opravdu proti přírodě, říká. Plasty jsou pro Picku vůbec problém. Je nutné celorepublikově vyřešit problém, co s plasty, když je Čína přestane vykupovat, což se lehce může stát. Musíme si rozmyslet nějaké energetické využití odebraných surovin, přijatelná se mi zdá například výroba briket, dodává. Zároveň je nezbytné přibližovat lidem význam sběrných nádob i nutnost a potřebu zpětného odběru elektrozařízení. Kampaň ASEKOLu v Galerii české reklamy Redakce týdeníku pro marketing a reklamu Strategie z vydavatelství Mladá fronta pravidelně uveřejňuje zajímavé počiny v oblasti (nejen) české reklamy. Do Galerie reklamy byla zařazena také kampaň ASE- KOLu na podporu třídění, zpětného odběru a recyklace elektrozařízení. 6 ZPĚTNÝ ODBĚR 3/2009

7 Otázky pro Ptáme se Tonyi Graves S Tonyou Graves vtrhl do českých hudebních vod nespoutaný živel, nejen že skvěle zpívá, ale ještě k tomu dokáže na pódiu udělat strhující show 1. Jaký byl váš první elektrospotřebič a jak skončil? Myslím, že to bylo malé dětské rádio na devítivoltovou baterii s obrázkem Snoopyho. Jak skončilo, to už si ale nepamatuji. 2. Co děláte s vysloužilými elektrospotřebiči dnes? Různě se jich zbavuji. 3. S manželem, šéfredaktorem časopisu Time In Markem Gregorem, a starším synem Sebastianem Ferdinandem 6. Máte za sebou i pár filmových rolí, naposledy jste si v Obsluhoval jsem anglického krále dokonce zahrála habešského císaře. Máte nějaké další nabídky na filmování? Dostala jsem malou roli ve filmu Malá pražská Matahára, který v produkci České televize právě dokončuje Andrea Sedláčková. 7. Na co se v nejbližší době nejvíc těšíte? V těchto dnech se nejvíc těším na to, až se pořádně vyspím. Když srovnáte ekologické povědomí lidí a jejich chování k přírodě v USA a v Čechách, jak vám z toho Češi vychází? Každá mentalita je trochu jiná, víc bych to asi nekomentovala Nedávno jste s Monkey Business pokřtili novou desku, zpíváte také na babypunkovém projektu Kašpárek v rohlíku, na co dalšího se v nejbližší době můžeme těšit? Právě dokončuji sólové album, které by doufám mělo vyjít na konci roku. 5. Zpíváte doma svým dvěma synům, a pokud ano, tak co? Poslouchají Monkey Business, Kašpárka v rohlíku, nebo třeba něco úplně jiného? Já doma moc nezpívám. Užívám si ticho, stejně jako si na koncertě užívám hudbu. Občas zpíváme v autě spolu s rádiem. Děti poslouchají všechno, co poslouchám já, takže i Monkey Business a Kašpárka. V Monkey Business Tonya zpívá už desátý rok, na snímku jsou spolu s Romanem Holým a Matějem Ruppertem na autogramiádě v roce

8 TÉMA ČÍSLA: LIKVIDACE HRAČEK Je třeba zaplnit mezery v legislativě Zatímco například ve zpětném odběru elektrozařízení se za poslední roky situace výrazně zlepšila, v případě autovraků je před námi ještě dlouhá cesta. Ekologická recyklace aut se nevyplácí, povinnost zpětně odebírat pneumatiky lze snadno obejít a odpadních olejů se zpátky do systému vrací pouhá 3,5 procenta. Nejvyšší čas s tím něco udělat.

9 TÉMA ČÍSLA / recyklace autovraků Zpětný odběr pneumatik, autovraků a olejů Rozvíjející se zpětný odběr vysloužilých elektrických a elektronických zařízení i obalů trochu zakrývá skutečnost, že povinnosti zpětného odběru podléhají ještě jiné výrobky. Spotřebitelé mají podle zákona právo odevzdat bezplatně také pneumatiky, autovraky nebo odpadní oleje a povinné osoby (výrobci a dovozci) pak mají povinnost se o vysloužilé výrobky dále postarat tedy je nějak využít či odstranit. Podívejme se, jak v praxi funguje to, co nařizuje zákon. 9

10 TÉMA ČÍSLA / recyklace autovraků / text: JARMILA ŠŤASTNÁ / FOTO: profimedia Zpětný odběr Odebírání použitých výrobků povinnými osobami od spotřebitelů bez nároku na úplatu za účelem jejich využití nebo odstranění ( 38 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech) Povinná osoba pro zpětný odběr V případě, že je výrobek vyroben v ČR a je určen ke spotřebě v ČR, stává se povinnou osobou domácí výrobce. V případě, že je výrobek vyroben v zahraničí a je určen ke spotřebě v ČR, stává se povinnou osobou ten, kdo ho první uvede na trh v ČR, tj. právnická nebo fyzická osoba, která jako první převezme výrobek od dodavatele z jiného státu. Povinné osoby musejí zpracovat roční zprávu o plnění povinností zpětného odběru a odděleného sběru za uplynulý kalendářní rok a zaslat ji do 31. března Ministerstvu životního prostředí. To zprávy vyhodnotí a zveřejní na svém webu. Odpad výrobek Zpětně odebraný výrobek se stává odpadem ve chvíli předání osobě oprávněné k jeho využití nebo odstranění. Oleje někde mizejí Zatímco pro zpětný odběr a využití elektrozařízení vznikly kolektivní systémy, pro odpadní oleje to neplatí. Výrobci a dovozci navazují spolupráci s firmou, která pro ně zpětný odběr zajišťuje. Jednou z nich je společnost Minorec z Ústí nad Labem. Její jednatelka Mgr. Alena Jursová popisuje současnou situaci: Už při prodeji oleje výrobce informuje zákazníka, že zpětný odběr pro něj zajistí naše nebo jiná firma, to záleží na regionu, v němž klient funguje. Ing. Jan Roček z další olejářské společnosti Rekla, s. r. o., k tomu dodává: Zákazníci velkých výrobců, jako jsou Paramo, Shell nebo Agip, nás kontaktují přímo nebo přes výrobce. Klientům zajišťujeme i zpracování ročních hlášení o zpětném odběru, které musí každoročně odevzdávat na Ministerstvo životního prostředí. Zdá se, že takový systém by mohl fungovat bez problémů, realita je však jiná. Systémem zpětného odběru se vrací pouhý zlomek olejů. V roce 2007 bylo u nás na trh uvedeno kolem 85 tisíc tun minerálních olejů, zpětně odebráno jich však bylo pouze něco málo přes tři tisíce tun. Úspěšnost zpětného odběru olejů se tak pohybuje na pouhých 3,5 procenta. Pokud by legislativa stanovila alespoň nějaké minimální procento plnění, každá povinná osoba by pak zpětný odběr skutečně prováděla. Mgr. Alena Jursová upozorňuje: Stát i Evropská unie požadují, aby se do roku 2012 znovu využívalo 50 procent ze všech olejů uvedených na trh. Z výsledků, které jsou k dispozici, je jasné, že tohoto cíle nemůže být dosaženo. Kromě velkých firem dováží oleje dalších subjektů, které se zjevně o zpětný odběr svých výrobků nestarají. Vinu na tom nese i stát. Těchto firem se nikdo neptá, jak je možné, že je v jejich hlášení o zpětném odběru napsána nula. Stát dostatečně nevymáhá povinnosti, které sám nastavil, říká Alena Jursová. Odpadní oleje tak nejrůznějšími cestami unikají ze systému, většina z nich se zřejmě spálí v malých kamnech v servisech a jiných provozech. Sebrané oleje se upravují a zpracovávají na kvalitní topné oleje. O jiném způsobu využití u nás zřejmě nemůžeme uvažovat: Ve světě existuje několik zařízení, kde se destilací z odpadních olejů vyrábějí základové oleje, lubrikanty nebo paliva pro lodě. Taková zaří zení představují investici okolo 30 milionů eur a musí mít dostatečnou kapacitu odpadních olejů minimálně 70 až 100 tisíc tun, aby se zařízení vyplatilo. Proto myslím, že v dohledné době v Česku podobné zařízení nebude vybudováno, uzavírá Jan Roček. Pneumatik se vrací hodně Ani zpětný odběr pneumatik u nás nezajišťují kolektivní systémy. Máme však jednoho velkého výrobce s dominantním postavením na trhu. Barum Continental v Otrokovicích vyrobí ročně přes 20 milionů kusů osobních i nákladních pneumatik a zajišťuje pro ně zpětný odběr. Používá k tomu svou maloobchodní síť a provozovny partnerů. Ing. Richard Kosina z Barumu říká: Na český trh ročně uvedeme kolem 22 tisíc tun pneumatik koncernových značek. Systémem našeho zpětného odběru získáváme zpět přes 20 tisíc tun, to znamená, že úspěšnost našeho zpětného odběru přesahuje 90 procent. Ročně nás to stojí okolo 75 milionů korun. Podobně jako v případě odpadních olejů však i zde nacházíme mnoho tzv. free riders, tedy firem, které přivezou ze zahraničí pneumatiky, uvedou je na trh (často pomocí internetových obchodů), ale o zpětný odběr se nestarají. Celkem se na český trh dostalo v roce 2006 přes 76 tisíc tun pneumatik, zpětně odebrá- 10 ZPĚTNÝ ODBĚR 3/2009

11 Co by pomohlo odpadním olejům kolektivní systém? Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) vyčíslila, že by náklady na systém dosáhly zhruba 20 milionů korun, které by museli zaplatit výrobci a prodejci v poplatcích za uvedení olejů na trh. Podle Jana Ročka (Rekla) je v oboru tak konkurenční prostředí, že vytvoření kolektivního systému není reálné. Při současných cenách železného šrotu je ekologická likvidace vysloužilých aut hluboce ztrátová no bylo přes 44 tisíc tun. To znamená, že zpětný odběr pneumatik přesáhl slušnou hodnotu 60 %. Zdeněk Ševčík, jednatel společnosti TASY, s. r. o., zabývající se dlouhodobě i sběrem, tříděním a zpracováváním pneumatik, upozorňuje: Povinnost zpětného odběru pneumatik lze v České republice plnit jen formálně. Můžete uzavřít smlouvy, opotřebené pneumatiky od zákazníků odmítáte a pouze jednou ročně sepíšete hlášení, že vás nikdo o zpětný odběr nepožádal. Pokud by legislativa stanovila alespoň nějaké minimální procento plnění, každá povinná osoba by pak zpětný odběr skutečně prováděla. Komplikace u autovraků Vyřazené automobily vytvářejí skupinu svébytných odpadů. Ing. Emil Polívka ze společnosti SUNEX k tomu říká: Slovo odpady bych dal do uvozovek. Očekáváme totiž, že díky nové legislativě časem dojde ke zrušení odpadové kategorizace u některých materiálů získaných z autovraků. Průměrná hmotnost autovraku se dnes pohybuje okolo 950 kg. Největší podíl tvoří železo z karoserie, značný je obsah plastů a skla. Druhy a kvalita materiálů, které lze z autovraku získat, hodně závisí na jeho stáří a ovlivňují i ekonomickou výtěžnost celého systému sběru. Podle Emila Polívky do systému vůbec nepřispívají výrobci a prodejci automobilů, což odporuje zásadě, že znečišťovatel platí. Financování systému zpětného odběru závisí na cenách železného šrotu na světových burzách. Kovová karoserie je totiž jedna z mála věcí, které se dají po recyklaci úspěšně prodat. Výrazný pokles cen druhotných surovin proto ohrožuje i recyklátory autovraků. Předseda odborového Sdružení zpracovatelů autovraků Jan Volejník tvrdí: Zpracovat vysloužilé auto stojí zhruba 3000 korun. Při současných cenách železného šrotu je ekologická likvidace hluboce ztrátová a náklady nyní převažují výnosy o Kč. Paradoxně čím víc autovraků zpracujeme, tím je to pro nás nevýhodnější. Jeho slova potvrzuje i Emil Polívka, který připomíná, že nepomůže ani šrotovné, spíše naopak: Po zavedení šrotovného lze u nás očekávat mimořádný vznik zhruba osmdesáti tisíc autovraků. Při současné průměrné ztrátovosti zpracování se může celková ztráta zpracovatelských zařízení zvýšit o 80 až téměř 100 milionů Kč. Zpracovatelé autovraků řeší navíc ještě problém evidence. Odhlášeno z provozu může být jen vozidlo, které se prokáže dokladem o ekologické likvidaci. V únoru 2009 bylo odhlášeno autovraků, ale do zpracovatelských zařízení jich přišla jen zhruba polovina, celkem Většina z těch nezvěstných končí rozmontována na jednotlivé díly, případně odvezena do kovošrotu. V režimu zpětného odběru musíme odebrat autovrak od lidí zadarmo. Když ho však odvezou na nelegální vrakoviště nebo do kovošrotu, dostanou na ruku aspoň nějaké peníze, shrnuje Emil Polívka současnou situaci, která by si určitě zasloužila urychlené řešení. Jak to vidí dovozci automobilů Za největší problém považuji chaos zapříčiněný ať už vědomým či nevědomým nedodržováním právních předpisů mnohými účastníky celého systému, některými orgány státní správy počínaje a výrobci a prodejci aut konče. Pokud neupřesníme pravidla hry tak, aby byla pro všechny jasná, spravedlivá a dalo se v nich dobře orientovat, bude stávající chaotická situace trvat. Ing. Pavel Tunkl, tajemník Svazu dovozců automobilů Pneumatiky na sběrných dvorech Vysloužilé pneumatiky lidé často odevzdávají ve sběrných dvorech měst a obcí. Podle zákona o odpadech se tak odpad stává majetkem obce, nezbývá jí tedy nic jiného než se o takto odložené pneumatiky postarat. Obce to nevidí rády, protože se tím zvyšují provozní náklady, a řeší to zavedením manipulačního poplatku pohybujícího se okolo 25 Kč za každou pneumatiku, případně omezují množství odevzdaných pneumatik na osobu na čtyři ročně. Přesto se ve středně velkém městě nashromáždí ročně kolem 30 tun pneumatik. Za odvezení a likvidaci každé tuny zaplatí město přibližně dva tisíce korun. Ze situace obce viní výrobce pneumatik, kteří podle nich nedostatečně dbají o zpětné odběry. Ačkoli takové jednání zákon zakazuje, pneuservisy stejně odebírají pneumatiky zpět pouze výměnou za nákup nových, případně odeberou jen některé značky. Řešením by mohlo být zřízení kolektivního systému, který by podchytil firmy, jež nyní své povinnosti zanedbávají. 11

12 ASEKOL info / text: Petr Holeček / FOTO: ARCHIV Přišel varovat z elektrodžungle Hrozí vám živoření v elektrodžungli. Když nebudete recyklovat, zavalíte svět odpadem, říká lidem v deseti českých městech kyborg Šrotonátor. Tenhle posel z budoucnosti zavalené odpadem se vrátil v čase, aby se pokusil změnit chování lidí, jež k budoucí apokalypse vedlo nám. Přemysla Otakara II., Č. Budějovice, autor David Kubec Šrotonátor přichází Rok Planetu Zemi dusí miliardy tun odpadků, které se tyčí do výše mrakodrapů. Měli jsme recyklovat, říkají lidé, ale je pozdě. Přes hory odpadu už není vidět slunce. Rok Přichází posel z budoucnosti. Jmenuje se Šrotonátor a vypráví o apokalypse. Potomci dnešních obyvatel planety ho stvořili, aby se vrátil v čase a nehospodárným předkům vyčinil. Sci-fi pohádka? Na první pohled ano, ale má překvapivě blízko realitě. Šrotonátor je ústřední postavou happeningů, se kterými společnosti ASEKOL a EKOLAMP navštěvují česká města. Lidé na nich zjišťují, proč je důležité vracet spotřebiče a zářivky do sběrných dvorů nebo přímo prodejcům. Svět (bez) recyklace Co patří mezi elektroodpad a jaké suroviny je možné recyklací získat, se návštěvníci dozvědí v expozici Svět recyklace, připomínající běžnou domácnost, představuje část projektu Hana Ansorgová z ASE- KOLU s tím, že společnost zapojila do kampaně určené pro nejširší veřejnost místní školáky, umělce i představitele měs ta. V první fázi v červnu obrazil Šrotonátor České Budějovice, Pardubice, Ústí nad Labem, Liberec a Jihlavu. Po prázdninách se chystá vrhnout na Zlín, Brno, Opavu, Plzeň a Karlovy Vary. Akce je založena na kontrastu vedle Světa recyklace je ve městech připravena apokalyptická expozice Svět bez recyklace, složená z elektroodpadu. Oba světy spojuje časová osa ( ) s popisky vysvětlujícími problematiku recyklace. Za odpad kus kyslíku Happening, který se v daném městě koná vždy dva dny, vtáhne obyvatele do akce. Když místní přine- Jak se pracuje s elektroodpadem Studentky designu Univerzity J. Evangelisty Purkyně (Ústí nad Labem): Dáša Vančurová: Sochu z elektroodpadu jsme stavěly poprvé, ale hned nás ten nápad zaujal. Nela Tréšková: Byla to pro nás úplně nová zkušenost. Řešily jsme hlavně, jak upevnit jednotlivé věci, aby tvořily objem a aby to na soše všechno drželo. Kateřina Jiroutková: Jak jsme uviděly sekačku, bylo nám jasné, k čemu ji použijeme. Vytvořily jsme z ní psa, kterého má naše socha na vodítku. Sochař a výtvarník David Kubec (České Budějovice): Sochu jsem vytvořil jako apel, který má varovat před nedostatečnou recyklací. Na ruku Šrotonátora jsem použil například vysloužilou strunovou sekačku, v těle sochy se skrývá i dvacet let starý šamponový vysavač. Umělecký kovář František Bláha (Pardubice): S elektrošrotem jako materiálem mám úplně novou zkušenost, já pracuji s kovem. Chtěl jsem, aby si lidé uvědomili, co vše se dá použít na stavbu sochy. Na noze má například exkluzivní kousek, starý vysavač, jaký už se dneska nevidí. Výtvarnice Mgr. Jitka Mrázková (Liberec): Překvapilo mne, kolik se na náměstí sešlo počítačů, takže jsem změnila svou původní představu a použila jsem na stavbu počítačové kryty. Zvolila jsem minimalistickou formu, která evokuje i to, kolik už je odpadu stejného druhu. Výtvarnice Olga Nová (Jihlava): Já mám ráda staré věci, nejraději bych Šrotonátora postavila jen z historických kousků, proto jsem byla nadšená, když jsem viděla tu starou televizi a použila jsem ji jako hlavu. Ze začátku jsem byla trochu ohromená, ta socha je opravdu vysoká. 12 ZPĚTNÝ ODBĚR 3/2009

13 Pernštýnské nám., Pardubice, autor František Bláha Mírové nám., Ústí n. L., autorky K. Bernardyová, N. Tréšková, D. Vančurová, T. Tutáková a K. Jiroutková nám. dr. E. Beneše, Liberec, autorka Jitka Mrázková Dolní Masarykovo nám., Jihlava, autorka Olga Nová sou v době konání vysloužilý spotřebič, zajistí nejen materiál na vytvoření sochy lokální obdoby Šrotonátora, ale výměnou také získají sazenici stromku či trvalku. A když odevzdají starou nefunkční zářivku, dostanou od nás novou, úspornou, pokračuje Zuzana Křenková z kolektivního systému Ekolamp. To však platí jen pro prvních tři sta lidí, kteří se žárovkou dorazí, sazeničku ale dostane každý. Zasloužilé šrotosochání Do hry o budoucnost zapojují ASEKOL a EKOLAMP nejen rodiny s dětmi, ale i místní umělce. Postavu ze starých spotřebičů tvoří sochaři přímo během akce. Sochu pak slavnostně odhalí zástupce města. V Českých Budějovicích vytvořil návštěvníka z budoucnosti sochař David Kubec, známý svými performancemi v centru města. K myšlence recyklace mám blízko, sám totiž při své tvorbě vytvářím množství odpadu, řekl sochař po slavnostním odhalení. Kde bydlí Šrotonátor? Program happeningů se Šrotonátorem nezapomíná ani na děti. Pořadatelé oslovili školy a vytvořili pro ně soutěž s úkolem Najdi doupě Šrotonátora. Školáci v květnu fotili a kreslili různá nevábná místa ve svém městě a okolí, kde se třeba vyskytují černé skládky a kde by podle nich Šrotonátor mohl bydlet. Výsledná díla jsou vystavena a o nejlepších můžete hlasovat na adrese Pro školy je v rámci happeningů připraven i výukový ekologický program s ukázkami, jak by za dvě stovky let mohla vypadat naše země bez recyklace. Zánovní už nevoní Elektrošrot je v současnosti nejrychleji rostoucím druhem odpadu. Existují odhady, že každý Čech narozený po roce 2000 vyprodukuje za svůj život 3,5 tuny elektroodpadu. Z průzkumů vyplývá, že je to důsledkem zkracující se životnosti výrobků. Mnoho stále funkčních přístrojů lidé vyhazují jen kvůli tomu, aby si pořídili modernější a výkonnější. Přitom každý Čech odevzdá ročně čtyři kilogramy elektroodpadu, což je asi čtvrtina nových spotřebičů vyrobených ročně na hlavu jednoho člověka. Recyklace je vážně zásadní problém. Jsem rád, že k nám Šrotonátor přišel, takových akcí je potřeba hodně, podotýká primátor Jihlavy Jaroslav Vymazal. Promiň, Šrotonátore I ostatní představitelé měst kvitují akci s povděkem. Primátor Pardubic Jaroslav Deml se podle Proběhlé akce České Budějovice nám. Přemysla Otakara II. Pardubice Pernštýnské náměstí Ústí nad Labem Mírové náměstí Liberec náměstí Edvarda Beneše Jihlava Dolní Masarykovo náměstí vlastních slov do budoucnosti podíval osobně. A nebyl to pěkný pohled. Vůbec se mi tam nelíbilo. Promiň, Šrotonátore, udělám všechno pro to, aby naše budoucnost takto nedopadla, řekl na akci v Pardubicích. I na Pernštýnském náměstí byl přistaven kontejner na elektroodpad. Je důležité, že se dělají akce, které se zaměřují na mladé. Ty je nejvíce potřeba vychovávat k recyklaci, protože budoucnost planety je v jejich rukou, dodává radní kraje Vysočina Zdeněk Ryšavý. Zpětný odběr celkově v roce 2008 dosáhl více než 44,6 tisíce tun za rok, což představuje roční navýšení o 40 procent. S touto zprávou se už Šrotonátor do roku 2209 nemusí stydět vrátit. Aktuální akce Plzeň náměstí Republiky Karlovy Vary u Obchodního centra Varyáda Opava Dolní náměstí Brno Moravské náměstí Zlín náměstí Míru 13

14 Recyklohraní má první narozeniny A opravdu je co slavit. Hned první rok se zapojilo přes jeden a půl tisíce škol z celé republiky. Nešlo přitom ani tak o body za splněné úkoly, které se dají vyměnit za školní pomůcky. Důležitější bylo nadšení a kreativita školáků, kteří mimo jiné prokázali i literární a výtvarné dovednosti. Recyklohraní v číslech Počet zapojených škol 1608 Počet zapojených žáků Počet zapojených obcí 1000 Doposud vydáno bodů Odměny si vybralo škol 258 Doposud vybráno bodů Poznámka: Údaje jsou platné k Recyklohraní pomáhá pedagogům Schválením nového školského zákona a zavedením rámcových vzdělávacích programů do škol se učitelům uvolnily ruce a oni dostali možnost vytvářet si vlastní vzdělávací postupy s ohledem na potřeby žáků. Školní vzdělávací programy již nedefinují, co všechno musejí žáci za rok probrat a umět, ale jaké dovednosti (klíčové kompetence) by měli získat. Jedním z průřezových témat, která procházejí napříč vzdělávacími oblastmi a spojují vzdělávací obsahy různých oborů, je i environmentální výchova, která vede žáky k pochopení komplexnosti a složitosti vztahů člověka a životního prostředí. Protože projektové vyučování a soutěžení jsou pro děti vždy zajímavější a často i přínosnější než frontální výuka, nese se Recyklohraní, školní vzdělávací a sběrový program organizovaný společnostmi ASEKOL, ECOBAT a EKO-KOM, právě v tomto duchu. Počet zapojených škol (1608) a žáků ( ) během jediného roku trvání programu dokazuje, že Recyklohraní děti opravdu baví a zaujalo i pedagogy, kteří jednoduchým způsobem získali další materiály a náměty, jak dětem předávat poznatky o třídění a recyklaci. Navíc se díky projektu Recyklohraní podařilo přímo ve školách sebrat a odevzdat k recyklaci téměř 50 tun baterií a 190 tun vysloužilých elektrozařízení. Za splněné úkoly odměny Organizátoři Recyklohraní v průběhu roku vyhlašovali tematické hry, soutěže a kvízy, za jejichž splnění získávají školy body. Tyto body mohou podle vlastní volby proměňovat za praktické i sportovní odměny související s výukou. Celkem bylo doposud vydáno bodů, v internetovém 14 ZPĚTNÝ ODBĚR 3/2009

15 pro školy / TEXT: lucie kettnerová / FOTO: pavel šinágl, archiv katalogu na stránkách si svou odměnu v hodnotě bodů vybralo 258 škol. A o co je největší zájem? Mezi nejoblíbenější patří např. kuličkové pero, frisbee, sada na stolní tenis nebo dětská souprava potřeb na kreslení. Z hodnotnějších předmětů je velmi oblíbený přehrávač DVD, který si objednalo třicet škol, říká manažerka projektu Michaela Kubalová. Ve školním roce 2008/2009 bylo možné zapojit se do devíti úkolů, v nichž byly rovnoměrně zastoupeny kvízy, soutěže a skupinové úkoly. Mezi nejúspěšnější patřila literární soutěž Kam s ním? aneb Jak to bylo u nás doma. Soutěže o nejlepší povídku se účastnilo 594 škol a vítězové byli pozváni na veřejné autorské čtení spojené se křtem knihy, která obsahuje oceněné práce. Křest se uskutečnil v Domě knih Kanzelsberger na Václavském náměstí v Praze za přítomnosti porotců, spisovatelů Aleny Ježkové a Emila Hakla. Žáci, kteří více než slovem vládnou barvami a nůžkami, měřili své síly při výrobě sběrného boxu pro baterie či ve výtvarné soutěži Koš snů, v rámci níž navrhovali vtipné a praktické sběrné nádoby na třídění odpadů. Některé návrhy košů na tříděný odpad byly vystaveny na odborné konferenci Odpady a obce 2009 pořádané v červnu v Hradci Králové. První ročník Recyklohraní byl velice úspěšný. Přesto by nebylo dobré usnout na vavřínech. Co nového ASEKOL připravil pro školní rok 2009/2010, jsme se zeptali Hany Ansorgové z kolektivního systému ASEKOL. Pro pedagogy jsme připravili výukovou sadu, která má usnadnit zapojení tématu zpětného odběru a recyklace spotřebičů do výuky. Vedle lektorské příručky, která se věnuje klíčovým tématům, jako jsou výrobní náklady na spotřebiče, jejich vliv na životní prostředí, nakládání s elektrozařízeními v domácnosti, třídění a recyklace, jsou k dispozici také scénáře výukových hodin. Ve 4 variantách pro I. i pro II. stupeň získají učitelé také pracovní listy pro žáky. Prostřednictvím zadání domácích úkolů se problematika třídění a recyklace přirozeně přenese i do rodin žáků. Díky vytvořeným materiálům se nám podaří významně rozšířit oslovovanou skupinu občanů. Školy s nejvyšším počtem bodů v projektu Recyklohraní Název školy Obec Počet bodů Základní škola Ronov nad Doubravou Ronov nad Doubravou 7621 E.K.O. škola Železný Brod 6257 Základní škola Slavonice Slavonice 5290 Základní škola Hlučín Rovniny Hlučín 5147 ZŠ Habrmanova Hradec Králové 5009 Základní škola a Mateřská škola Mladkov Mladkov 4518 Základní škola Záboří nad Labem Záboří nad Labem 4411 Gymnázium Rýmařov Rýmařov základní škola Plzeň Plzeň 3621 Základní škola Hlučín Hlučín 2973 ZAPOJTE DALŠÍ ŠKOLY A ZÍSKEJTE BODY DO RECYKLOHRANÍ Přivede-li již zapojená škola do Recyklohraní nové školské zařízení, získá bonus 120 bodů. Nově zapojené školy získají 120 bodů za včasnou registraci. Přihlašovací formulář a další informace naleznete na Vzdělávacího a sběrového programu se za podpory Ministerstva školství ČR účastní již více než 1600 škol. CHRAŇTE PŘÍRODU SBÍREJTE BODY ZÍSKEJTE DÁRKY Z KATALOGU ODMĚN 15

16 asekol info Asociace spotřební elektroniky Výrobci a dovozci spotřební elektroniky čelí společně různým výzvám, ať už pocházejí z oblasti technické, jako např. digitalizace televizního vysílání, nebo legislativní, jako např. povinnosti vztahující se ke zpětnému odběru elektrozařízení a oddělenému sběru elektroodpadu. Z těchto důvodů se ukázalo jako nezbytné založit profesní organizaci, která by hájila zájmy výrobců a dovozců spotřební elektroniky a zároveň jim poskytovala i služby v oblastech, které se dotýkají jejich podnikání. Asociace spotřební elektroniky byla založena v roce Jejími členy jsou tito významní dovozci a výrobci spotřební elektroniky: PANASONIC CZECH RE- PUBLIC, s. r. o., SONY Czech, spol. s r. o., Philips Česká Republika, s. r. o., JVC CZECH, spol. s r. o., LG Electronics CZ, s. r. o., MASCOM, s. r. o., FAST ČR, a. s., BaSys CS, s. r. o., a Samsung Zrt., česká organizační složka. Členové ASE také stáli u zrodu kolektivního systému ASEKOL s. r. o., prostřednictvím kterého plní své povinnosti týkající se zpětného odběru, zpracování, Michal Mazal, předseda představenstva Asociace spotřební elektroniky využití a odstranění elektrozařízení. I díky efektivní činnosti kolektivního systému ASEKOL s. r. o., který soustavně zvyšuje objem zpětně odebraného elektrozařízení z domácností, se podařilo v České republice splnit kvótu zpětného odběru, která byla do konce roku 2008 stanovena Evropskou komisí na 4 kg za každého občana. Ve skutečnosti byl v České republice tento cíl ještě překročen, když bylo za rok 2008 sebráno 4,3 kg elektrozařízení na občana. Pomoc při tvorbě legislativy ASE monitoruje legislativní a technický vývoj v oblastech týkajících se předmětu podnikání jejích členů a aktivně na tomto vývoji participuje, jednak samostatně a také v rámci Svazu obchodu a cestovního ruchu, jehož je ASE členem. Díky svému členství v evropské asociaci DIGITALEUROPE, která sdružuje 61 výrobců spotřební elektroniky a IT produktů spolu se 40 asociacemi působícími v oblasti digitálních technologií má ASE možnost působit i při vzniku a následném projednávání znění evropské legislativy. Asociace se v úzké spolupráci s Národní koordinační skupinou pro digitální vysílání podílí na přípravě přechodu z analogového vysílání na pozemské digitální vysílání. Asociace se rovněž podílí na informační kampani cílené směrem ke spotřebitelům. Problematika dotčená autorským právem je také subjektem zájmů ASE, neboť i autorské právo ukládá výrobcům elektrozařízení různé povinnosti. Ve službách výrobců i spotřebitelů Další oblastí, které se ASE věnuje, je spotřebitelské právo, v němž se potkávají zájmy výrobců a spotřebitelů. ASE a její členové si jsou vědomi užitečnosti a potřebnosti kvalitní úpravy spotřebitelského práva, neboť spotřebitelé jsou mnohdy ohrožováni výrobky nízké kvality neodpovídající evropským standardům. Na straně druhé je ovšem třeba si uvědomit, že spotřebitelské právo nemá sloužit ke zneužívání práv spotřebitele, k čemuž v praxi bohužel také dochází. Zájmem ASE je být v kontaktu jak s organizacemi zastupujícími práva spotřebitelů, tak i s Českou obchodní inspekcí, která dohlíží na dodržování povinností posledních prodejců. Pro výrobce elektrozařízení je důležité, aby výrobky, které vyrábí, případně uvádí na trh, splňovaly požadavky kladené evropskou a domácí legislativou. Tyto požadavky jsou mnohdy velmi komplikované, a proto i zde má ASE svoje místo. V poslední době se ASE například intenzivně věnuje problematice, která je ve zkratce známá jako REACH (Registration, Evaluation, Authorisation and Restriction Chemicals) a v rámci této oblasti pak ponejvíce látkám vzbuzujícím mimořádné obavy (SVHC), neboť použití těchto látek ve výrobcích bude od podzimu 2009 zakázáno. ASE zastupuje zájmy svých členů před orgány státní správy a samosprávy. Zvláště v době, kdy je celá řada předpisů transponována z evropského práva, je úkolem ASE podílet se na této transpozici tak, aby jejím provedením nedocházelo k nadměrnému zatěžování výrobců elektrozařízení povinnostmi nad míru danou příslušnou evropskou směrnicí či nařízením a na straně druhé aby nedocházelo k vytváření prostoru pro obcházení povinností daných evropskými předpisy v tuzemské legislativě. Smyslem existence ASE je chránit práva a zájmy výrobců elektrozařízení, což se jí již řadu let úspěšně daří. 16 ZPĚTNÝ ODBĚR 3/2009

17 ASEKOL info / TEXT: pascal leroy / FOTO: pascal leroy Značka prvotřídní kvality Směrnice 2002/96/ES o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (OEEZ), která stanovuje povinnost sběru, recyklace a využití OEEZ, byla ve všech 27 členských státech EU zavedena do národních právních řádů. Tato směrnice však nestanovuje harmonizované normy a nezaručuje řádné fungování subjektů, které poskytují služby v oblasti sběru a zpracování. Bez jednotného metru to nepůjde Na trh jsou každým dnem uváděny nové druhy elektrozařízení, které vyžadují nové způsoby zpracování, a je tedy třeba zabránit jejich zpracovatelům, aby získali konkurenční výhodu používáním zpracovatelských technik, které jsou méně šetrné k životnímu prostředí. Mimořádný význam má proto harmonizace norem v oblasti zpracování a sběru, jež umožní jednotné srovnávání, monitorování a vykazování. Podobně důležitý je i rozvoj odborných předpokladů, nástrojů a kapacit subjektů provádějících audit společností zpracovávajících elektroodpad. Organizace působící v oblasti sběru a využití odpadů, jež tvoří WEEE Forum a jednají jménem společenství výrobců, uznávají svou společnou odpovědnost za tyto otázky. Proto usilují o vydání environmentálních norem s působností pro celý postup recyklace OEEZ, a to ve všech členských systémech evropského trhu s elektroodpadem. ZAMĚŘENÍ SYSTÉMŮ Všechny normy, které byly vypracovány v rámci projektu, jsou založeny na těchto zásadách: Působnost norem je stanovena směrnicí a evropskými a vnitrostátními právními předpisy. Normy zahrnují technické specifikace pro všechny druhy zpracovatelských postupů a pro všechny druhy elektronických zařízení. Konečným cílem a kritériem je vliv na životní prostředí v rámci proveditelnosti, přiměřenosti a zásady předběžné opatrnosti. Normy by měly být navrženy ve formě zamýšlených cílů neměly by být orientovány na způsoby, metody, nástroje, technologie nebo jiné technické vybavení. Předpisy a požadavky, jejichž monitorování není možné či proveditelné, by neměly být zavedeny. Na základě zkušeností z provádění norem je třeba pravidelně tyto normy ověřovat a zkvalitňovat. Pascal Leroy je generálním tajemníkem organizace WEEE Forum Certifikační úřad zajistí dohled Jedním z cílů organizace WEEE Forum je přijmout standardizovaný certifikační postup pro zavedení značky prvotřídní kvality v oblasti OEEZ. To bude vyžadovat stanovení formálních požadavků, koncepce monitorování a auditu a postupu ukládání sankcí a odebírání certifikátů. V tomto ohledu je Certifikační úřad novou organizační strukturou mimo stávající struktury organizace WEEE Forum, Projekt Weeelabex WEEE Forum je evropská asociace kolektivních systémů pro zpětný odběr OEEZ (odpadních elektrických a elektronických zařízení). V roce 2008 její členové vykázali sběr 1,5 milionu tun OEEZ, což činí 50 procent všech oficiálně vykázaných OEEZ v Evropě. Účelem projektu WEEELABEX* ( WEEE label of excellence značka prvotřídní kvality v oblasti OEEZ) je prostřednictvím značky kvality ocenit ty podniky na trhu, které dodržují normy týkající se sběru, přepravy a zpracování všech druhů OEEZ. Projekt v konečném důsledku přispěje k omezení emisí vypouštěných do ovzduší a k maximalizaci využití druhotných surovin. jež zahájí svou činnost během spouštění programu a bude působit do roku Mezi základní úkoly Certifikačního úřadu patří zavedení certifikačních postupů a koordinace a dohled nad postupy monitorování a provádění auditů. Zpracovatelské společnosti jsou povinny nakládat s OEEZ, recyklovat je a odstraňovat v souladu s právními předpisy a za použití nejnovějších zpracovatelských technik. Tyto společnosti musejí podléhat rozsáhlému monitorování. Cíle a normy ztrácejí význam, pakliže jejich dodržování není pravidelně monitorováno. Každý postup je třeba pravidelně přezkoumávat za pomoci systémových auditů v souladu s normami ISO 14001/9000, jejichž působnost se rozšíří i na postupy zpracování elektroodpadu. K zajištění harmonizace monitorovacích postupů je třeba, aby auditoři již byli vyškoleni v souladu s normami ISO a aby byli dále specializováni pro provádění auditu společností zpracovávajících elektroodpad. Za tímto účelem je třeba zavést standardizovaný školicí program. Normy jsou v současné době přezkoumávány jak ze strany členských organizací WEEE Forum, tak zúčastněnými stranami. Zveřejnění nové verze určené pro veřejnost (3.0) se očekává v srpnu/září Přijetí norem s obecnými požadavky v konečné podobě se očekává ve 4. čtvrtletí roku WEEE Forum hodlá zaslat normy Evropskému výboru pro normalizaci v elektrotechnice (CENELEC). V rámci projektu budou vytvořeny normy týkající se sběru, přepravy i zpracování OEEZ a jednotné certifikační postupy bude zřízen Certifikační úřad, který bude monitorovat dodržování podmínek uložených v certifikačních postupech ze strany podniků na trhu budou sestaveny příručky pro auditory bude vytvořena značka, která umožní certifikovaným podnikům na trhu používat označení nejlepší podnik ve své kategorii *Tento projekt je spolufinancován až z 50 procent z prostředků Evropské unie. Byl zahájen v lednu 2009 a bude realizován během období čtyř let. 17

18 Z pohledu obce / text: ROMAN PETERKA / foto: Jan zavřel Pardubickem za elektroodpadem Je krátce po šesté ranní a Miroslav Koutný, řidič společnosti AVE CZ, která zajišťuje pro ASEKOL v Pardubickém kraji svoz elektrošrotu ze sběrných dvorů ke zpracovateli, vyráží s náklaďákem z Nasavrk na svou tradiční pouť. Obvykle po Pardubicku najezdí za den okolo dvou stovek kilometrů. Na starosti má zhruba třicítku sběrných dvorů. Území, po kterém jezdím, je přibližně ohraničeno obcemi Hlinsko, Vysoké Mýto, Choceň, Horní Ředice, Sezemice, Pardubice, Přelouč, Heřmanův Městec a Seč, usmívá se Miroslav, řadí jedničku a jeho bílý náklaďák začíná polykat dnešní první kilometry. Miroslav Koutný do posilovny chodit nemusí, denně mu projde rukama až 5 tun materiálu Miroslav Koutný se při práci pěkně zapotí, a to nejen proto, že je už od rána horký letní den. Svou šichtu si totiž neodbude jen za volantem. Musí se postarat i o nakládku a vykládku materiálu. Mnohdy i zcela sám. A třeba taková stará televize se docela pronese. A když jich je přes padesát... Za den mi projde rukama tak 4,5 až 5 tun materiálu. Člověk nemusí aspoň chodit do posilovny, komentuje tu dřinu s nadhledem. Všechno zvážit První cesta vede do sedmdesát kilometrů vzdáleného Vamberka, kde sídlí firma Ekopart, s. r. o., která je smluvním partnerem kolektivního systému ASEKOL, zajišťuje pro něj zpracování odevzdaného elektroodpadu. Firma také provozuje sběrný dvůr pro město Vamberk. Miroslav Koutný má v kontejneru plný náklad elektrošrotu, který včera odpoledne naložil v Chocni, musí proto nejprve na návštěvu ke zpracovateli, aby měl zase volný kontejner pro novou nakládku. Než ale bude moct 18 ZPĚTNÝ ODBĚR 3/2009

19 svůj vůz naložit, nějakou chvíli to potrvá. Cesta mu zabere zhruba hodinu, ta hlavní a delší část práce ho ale čeká až poté, co dorazí do cíle. Tam totiž musí vše, co má v kontejneru, vyložit. Naštěstí na to není sám, ve skládání mu pomáhají i dva pracovníci z Ekopartu. I tak ale vykládka trvá přes dvě hodiny. Čas potřebný na vyložení prodlužuje vážení zboží. Váží se zvlášť drobné spotřebiče, televize i monitory. A televize je nutno zvážit jeden kus po druhém. Každý sběrný dvůr má své čárové kódy a ASEKOL potřebuje vědět, kolik který spotřebič vážil. Proto se televize musí zvážit jednotlivě, vysvětluje Miroslav Koutný. Jen pro zajímavost taková stará vakuová televize váží mezi 50 a 60 kilogramy. Vyhazuje se jich docela dost, jak je lidé mění za ploché plazmy, říká Koutný. Jak s úsměvem dodává, docela se těší, až ty staré těžké televize zmizí a na sběrných dvorech už budou k nakládání jen ty nové ploché a také o něco málo lehčí. Jedny Pardubice, prosím Konečně je celý náklad vyložen a zvážen a Miroslav Koutný se může vydat na další zastávku na své dnešní trase. Tentokrát to budou Pardubice, kde je třeba naložit zboží ve dvou sběrných dvorech. ASEKOL nám na internetu vypíše objednávku, které sběrné dvory jsou k odvozu, kolik je tam zhruba zboží kolik televizí, počítačových monitorů a menších elektrospotřebičů my pak máme týden na zajištění odvozu ke zpracovateli, popisuje systém, jakým funguje na Pardubicku partnerství ASEKOLu a AVE CZ. O zakázkách tak ví třeba i týden dopředu. Pardubice patří k nejčastějším štacím Miroslava Koutného. Tam je totiž hned osm sběrných dvorů. Tyto sběrné dvory patří k těm menším, takže se rychle naplní a je potřeba z nich vše, co patří ASE- KOLu, rychle odvézt. Dalším městem, kam se jezdí častěji, je třeba Chrudim, vysvětluje Koutný. V Pardubicích nás čekají dva sběrné dvory u nemocnice v Ostřanské ulici a v Pardubičkách. Nejdříve se ale musíme zastavit v kanceláři Služeb města Pardubic, které jsou provozovatelem pardubických sběrných dvorů, pro klíče. Sběrné dvory totiž v Pardubicích fungují v omezeném režimu nejsou otevřeny každý den v týdnu ani v průběhu celého dne. Miroslav Koutný si tedy nejprve vyzvedne klíče, pak se, pokud ve sběrném dvoře není obsluha, obslouží sám. Odemkne si, probere připravené zboží, aby nenakládal něco, co patří do péče jiného kolektivního systému, než je ASEKOL, naloží, zamkne, zajede na Hůrku, kde sídlí Služby města Pardubic, vrátit klíče a vyřídit papírování. Potom už vyrážíme směr Vamberk. Ten řidič je poklad V Technických službách města Pardubice jsou z fungování spolupráce s AVE CZ díky vstřícnému přístupu Miroslava Koutného nadšeni. Provozujeme sběrné dvory, takže spolupracujeme i s jinými kolektivními systémy, než je ASEKOL, staráme se i o separovaný a komunální odpad, o přistavování velkoobjemových kontejnerů, zajišťujeme mobilní svozy, takže zkušenosti s různými dopravci už máme velké. A musím říct, že přístup pana Koutného není tak docela obvyklým standardem, říká Šárka Klicperová, ekoložka Služeb města Pardubic. Domluva s panem Koutným je perfektní, vždy nám vyjde vstříc, navíc se tu všude vyzná, což je velká výhoda, protože ty dvorečky jsou většinou v odlehlejších oblastech, bez čísel popisných, takže i v době navigací se dá při jejich hledání snadno zabloudit, dodává Klicperová. Možnost, že by zabloudil Miroslav Koutný, ale nehrozí. Pro AVE CZ jezdím od loňského února, ale celkem už u firem, které zajišťují svoz odpadů, jezdím asi čtrnáct let. Zatím se mi nestalo, že bych narazil na sběrný dvůr, který bych neznal, říká Koutný. Vyložit a domů Ve Vamberku čeká Miroslava Koutného opět dřina spojená s vyložením pardubického elektroodpadu a jeho zvážením. Potom už konečně může vyrazit na svou základnu do Nasavrk. Tady provozuje společnost AVE CZ sběrný dvůr a také řízenou skládku odpadu. I ze sběrného dvora v Nasavrkách zajišťuje Miroslav Koutný pro ASEKOL odvoz elektrošrotu. Probíhá to stejně jako v případě kteréhokoli jiného sběrného dvora, snad jen s tím rozdílem, že za nakládkou nemusím v tomto případě nikam jezdit, směje se. Když dorazí z Vamberka do Nasavrk, pomalu mu už končí pracovní doba. Zítra ho čeká změna komodity bude muset zaskočit za kolegu, který obvykle vozí ke zpracovateli vytříděné plasty. Pardubice mají hodně sběrných dvorů Osm sběrných dvorů v jednom městě je dost. Osm sběrných dvorů na jedno stotisícové město je unikát. K tomu provozujeme ještě smluvně dvůr v Rybitví, takže celkem jich máme na starosti devět, podotýká ekoložka Šárka Klicperová ze Služeb města Pardubice. Osm sběrných dvorů není to až skoro zbytečně moc? Z hlediska nás jako provozovatele sběrných dvorů pro Pardubice by se dalo říci, že ano. Jde o stav, který vznikl historicky, tím, jak se město snažilo zajistit co nejlépe své odpadové hospodářství. Během let tu tak vzniklo větší množství malých sběrných dvorů. V minulosti se už objevily snahy změnit tento systém a centralizovat tyto služby do jednoho či dvou velkých sběrných dvorů. V takovém případě bychom mohli zajistit fungování sběrného dvora každý všední den v týdnu, což u osmi sběrných dvorů není možné. Podobné záměry ale zatím vždy narazily na velký odpor ze strany občanů. Těm současný stav, kdy mají sběrný dvůr takříkajíc na každém rohu, vyhovuje. Navíc kromě sběrných dvorů mají možnost využít pravidelně přistavovaných velkoobjemových kontejnerů, zajišťujeme pro ně i mobilní svozy nebezpečného odpadu řekla bych, že v podmínkách stotisícového města je to docela velký luxus. Když už mají Pardubičtí tolik možností, jak se správně zbavit odpadu, využívají je dostatečně? Nekončí třeba počítače, televize nebo varné konvice tam, kde by neměly? Co se týče elektrospotřebičů, mohu říci, že objem, který prostřednictvím sběrných dvorů odebereme, každým rokem narůstá. I z celkového hlediska se situace zlepšuje nejen u elektrospotřebičů, ale i v případě dalších odpadů. Černé skládky už téměř zmizely. Samozřejmě tu máme pár lokalit, kde na ně stále narážíme, ale je jich čím dál tím méně. 19

20 rozhovor / TEXT: Lucie Kettnerová / FOTO: MICHAEL KRATOCHVÍL Jak to vidí výrobci Zákon o odpadech ustanovil k 13. srpnu 2005 všem výrobcům elektrozařízení povinnost podílet se na financování zpětného odběru elektroodpadu. Nejefektivnějším řešením, jak se zhostit této povinnosti, bylo vstoupit do kolektivního systému. Proto se největší hráči na trhu spotřební elektroniky, kancelářské, telekomunikační a výpočetní techniky na zakládání kolektivních systémů přímo podíleli. Jedním z nich byla i společnost Philips Česká republika. Co to pro společnost znamenalo a jak hodnotí spolupráci s jednotlivými kolektivními systémy, přibližuje Miroslav Černý, Manager & Category Leader Power Solution z divize Philips Consumer Lifestyle. Philips patří mezi jedenáct společností, které se v roce 2005 spolupodílely na založení kolektivního systému ASEKOL. Jak jste se připravovali na plnění svých povinností v oblasti zpětného odběru elektrozařízení a jaké konkrétní kroky jste museli podniknout? Obecně vzato Philips postupoval stejně jako v případě vzniku ostatních kolektivních systémů, to jest aktivní účastí svých pracovníků ve spolupráci s našimi právními zástupci. Výhodou je, že velmi podobné systémy již fungují v sousedních zemích Evropy, proto zde bylo možné čerpat mnoho praktických zkušeností a vyvarovat se tak chyb, které již byly jednou učiněny. Společnost působí v oblastech zdravotní péče, osvětlovací techniky a životního stylu spotřebitelů. Jak zajišťuje plnění svých povinností v oblasti zpětného odběru u jednotlivých kategorií? Philips svým rozsáhlým portfoliem výrobků zasahuje prakticky do všech kategorií, kterých se zpětný odběr týká. Philips je aktivně zapojen do všech klíčových organizací, které zpětný odběr zabezpečují (většinou stál již u jejich zrodu), je přímo zastoupen v jejich dozorčích orgánech. Jedná se o ASE- KOL, Ecobat, Elektrowin a Ekolamp. Philips se tak přímo podílí na tvorbě optimálních podmínek, aby zpětný odběr naplňoval požadovanou legislativu, a na druhé straně, aby jeho poplatky za zpětně odebraná elektrozařízení zbytečně nenavyšovaly cenu výrobků pro konečné spotřebitele. Jak hodnotíte spolupráci mezi jednotlivými kolektivními systémy? Příkladná je spolupráce mezi ASEKOLem a Eco batem, kde probíhá velmi úzká spolupráce nejen na úrovni konzultací, ale konkrétně i v oblasti public relations. ASEKOL dokonce zabezpečuje pro Ecobat sběr baterií, které jsou součástí výrobků, i pro zákazníky, kteří nejsou přímými prodejci baterií, a usnadňuje jim tak jejich reportovací činnost. Spolupráce s dalšími systémy je velmi korektní a v současné době probíhají jednání, jak vzájemně využít svých zkušeností. Konzultujeme některé legislativní body, které by měly vést systém zpětného odběru k co nejvyšší efektivitě. Philips je jedním z nejvýznamnějších světových výrobců systémů lékařského zobrazování a monitorování pacientů. Jaké jsou vaše dosavadní zkušenosti s touto specifickou kategorií zařízení? Podílejí se na zpětném odběru například i prodejci, nebo to nechávají spíše na výrobcích? K této odpovědi raději přizvu kolegu Zdeňka Welzla, Customer Service Managera divize Philips Healthcare, který se touto problematikou zabývá. V oblasti přístrojů je součástí Philips Healthcare oddělení Trade In Desk (TID), které vykupuje použité přístroje, pokud je možnost jejich umístění na jiných trzích. V praxi to funguje tak, že od nás přístroje odkoupí a následně je profesionálně zrenovují. V případech, že už o přístroj Philips nemá zájem, nabízíme jej prostřednictvím TID firmám, které se specializují na odkup použitých medicínských přístrojů. Důležité je, že přístroj opustí území republiky. Pokud není zájem ze strany TID ani odkupu, přistupujeme k ekologické likvidaci přístrojů. Rentgenové trubice vymontujeme a odešleme ke zpracování do výrobního závodu v Hamburku a zbytek přístroje odvezeme do nejbližšího sběrného dvora, který pro nás zajistí ekologické zlikvidování. Hovoříme-li o náhradních dílech, tady převážná většina spadá do kategorie returnable nebo reparable, což znamená, že vadné díly posíláme zpět k opravě a opětovnému použití. Důvodem jsou velmi vysoké ceny dílů. Drobné díly likvidujeme prostřednictvím sběrného místa, které máme v budově Philips. Royal Philips Electronics Společnost Royal Philips Electronics of the Netherlands je jednou z největších světových firem v oblastech zdravotní péče, osvětlovací techniky a životního stylu spotřebitelů. Společnost má centrálu v Nizozemsku a ve více než 60 zemích celého světa zaměstnává zhruba lidí. Její tržby za rok 2008 dosáhly částky 26 miliard eur. Philips je jedním z nejvýznamnějších světových výrobců systémů lékařského zobrazování a monitorování pacientů, energeticky úsporné osvětlovací techniky a výrobků souvisejících s moderním životním stylem a pohodlím spotřebitelů. 20 ZPĚTNÝ ODBĚR 3/2009