Sociální práce s lidmi umírajícími v hospici.
|
|
- Mária Havlíčková
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Jabok - Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická Absolventská práce Dagmar Gajdůšková Sociální práce s lidmi umírajícími v hospici. Vedoucí práce: ThLic. Ing. René Milfait, Th.D. 2010
2 Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem absolventskou práci Sociální práce s lidmi umírajícími v hospici jsem zpracovala samostatně a výhradně s pouţitím uvedených pramenů a literatury. Tuto práci nepředkládám k obhajobě na jiné škole. Souhlasím s tím, aby uvedená práce byla pro studijní účely zpřístupněna dalším osobám nebo institucím prostřednictvím Knihovny Jabok a v elektronické podobě prostřednictvím IS Jabok. datum: jméno: Dagmar Gajdůšková vlastnoruční podpis
3 Poděkování Děkuji vedoucímu mé absolventské práce panu ThLic. Ing. René Milfaitovi, Th.D. za čas věnovaný společným konzultacím, za spolehlivost a za cenné náměty a připomínky, které mi při psaní absolventské práce pomohly.
4 Obsah Úvod Paliativní péče Hospice Historie hospiců ve světě Historie hospiců v České republice Hospic Formy hospicové péče Domácí hospicová péče Stacionární hospicová péče (denní pobyty) Lůţková hospicová péče Současná situace hospiců v České republice Shrnutí Sociální práce Lidská důstojnost a lidská práva Sociální práce a paliativní péče Sociální pracovníci Shrnutí Sociální práce v hospici Historie sociální práce v hospici v České republice Poţadované vzdělání a osobnostní předpoklady pro výkon povolání sociálního pracovníka v hospici Role a úkoly sociálního pracovníka v hospici Role Úkoly Informování a poskytování rad Rozhovor s pacientem a jeho příbuznými Péče o pozůstalé Spolupráce s dobrovolníky Spolupráce se členy pečujícího týmu Administrativní činnost Komunikační dovednosti sociálního pracovníka Komunikace s pacientem... 34
5 3.5 Fáze vyrovnávání se se smrtí dle Elisabeth Kűbler-Rossové Popírání a izolace Hněv Smlouvání Deprese Smíření Péče o pečujícího Shrnutí Příklady z praxe Zkušenosti z působení na LDN Zkušenosti z působení v hospici Kasuistiky Příběh paní Nataši Příběh paní Miroslavy Příběh paní Olgy Analýza a zhodnocení kazuistik Zhodnocení příběhu paní Nataši Zhodnocení příběhu paní Miroslavy Zhodnocení příběhu paní Olgy Závěr Resumé Seznam literatury Přílohy... 56
6 Úvod Mé první setkání se smrtí tváří v tvář se uskutečnilo před dvěma lety. Bylo to v léčebně pro dlouhodobě nemocné, kde jsem během letního měsíce pracovala jako sanitářka. Díky této letní práci jsem více začala uvaţovat nad umíráním, smrtí a lidskou důstojností. Ve 3. a 4. semestru studia Jaboku jsem se právě díky získaným zkušenostem z léčebny pro dlouhodobě nemocné a novým myšlenkám přihlásila na seminář Sociální (a pastorační) práce v hospici, kterou vedl společně s dalšími odborníky pan René Milfait. Tento seminář mě inspiroval k přihlášení se na týdenní praxi do hospice v Litoměřicích, abych mohla porovnat péči o pacienty v léčebně pro dlouhodobě nemocné s péčí v hospici. Během celého 3., 4. a 5. semestru jsem pracovala jako osobní asistentka 86leté seniorky, která byla připoutána na lůţko a závislá na celodenní péči asistentů. Tato práce mi umoţnila proniknout do problematiky péče o seniory v domácím prostředí a prohloubila mé zkušenosti s péči o staré a umírající lidi. Proto výběr tématu mé absolventské práce nebyl sloţitý. Jejím prostřednictvím bych ráda završila nasbírané zkušenosti a vědomosti z této oblasti. Ve své absolventské práci pohlíţím na sociální práci a samotnou péči v hospicích z lidsko-právního a etického hlediska, neboť právě na vědomí a dodrţování lidských práv a lidské důstojnosti stojí filozofie paliativní péče a tudíţ i hospiců, v nichţ je paliativní péče lidem poskytována. Cílem mé práce je ukázat, ţe vědomí a dodrţování lidsko-právních a etických dokumentů ze strany pečujícího personálu vede ke kvalitní péči o pacienty a jejich příbuzné. První kapitolu věnuji popsání paliativní péče a zařízení - hospiců -, ve kterých je pacientům tento typ péče poskytován. Zmíním se o historii hospiců a jejich třech formách. Ve druhé kapitole se budu věnovat sociální práci. Zmíním se o Českém i mezinárodním kodexu sociální práce, Všeobecné deklaraci lidských práv a Chartě práv umírajících. Dále v této kapitole ukáţi, jak spolu sociální práce a paliativní péče souvisí. Třetí kapitolu pak věnuji samotné sociální práci v hospici a tomu, co povolání na této pozici obnáší. Představím osobnostní a vědomostní poţadavky, které jsou kladeny na sociálního pracovníka, jeho pravděpodobnou náplň práce
7 Také se zmíním o fázích vyrovnávání se se smrtí, jejichţ autorkou je Elisabeth Kűbler-Rossová, a s nimiţ by měl být sociální pracovník působící v hospici dobře obeznámen. Nezapomínám také zmínit důleţitost péče sociálního pracovníka o svou vlastní psychickou pohodu. Poslední čtvrtou kapitolu chci věnovat praktické části mé absolventské práce. Popíši v ní dva příběhy ţen z léčebny pro dlouhodobě nemocné a jeden z hospice. Na těchto praktických příkladech bych ráda ukázala, jak se poskytovaná péče v těchto zařízeních liší. Ve své práci místo slova klient, které je typické pro označení osob vyuţívajících sluţeb sociálních pracovníků, pouţívám pojem pacient. To z toho důvodu, ţe hospice jsou v České republice nestátní zdravotnická zařízení a ve zdravotnických zařízeních se místo slova klient pouţívá slovo pacient
8 1 Paliativní péče Tato kapitola slouţí k získání základních informací o paliativní péči a hospicích a k proniknutí do této oblasti. Oba tyto pojmy jsou tu důkladně vysvětleny jak na základě knih českých autorů, tak i mezinárodních dokumentů. Neboť ideje hospiců stojí na základě myšlenek paliativní péče, rozhodla jsem se oba tyto důleţité pojmy zařadit do jedné, první, kapitoly. Na následujících řádcích vysvětluji pojem paliativní péče z pohledu, Světové zdravotnické organizace (WHO) a Evropské asociace pro paliativní péči (EAPC). WHO roku 2002 definovala paliativní péči 1 jako přístup zlepšující kvalitu ţivota pacientů a jejich rodin, kteří stojí tváří v tvář problému spojeného s ţivot ohroţující nemocí, prostřednictvím předcházení a zmírňování utrpení díky včasné identifikaci, bezvadnému vyhodnocení a léčbě bolesti a dalších fyzických, psychosociálních a duchovních problémů. Evropská asociace pro paliativní péči definici rozvedla více neţ WHO. EACP říká, ţe paliativní péče je 2 :...aktivní, celková péče o pacienty, jejichž nemoc nereaguje na kurativní léčbu. Nejdůležitější je kontrola bolesti, ostatních příznaků a sociálních, psychologických a spirituálních problémů. Jedná se o interdisciplinární přístup a zahrnuje pacienta, jeho rodinu a odborníky z této oblasti. Smyslem paliativní péče je nabízet nejzákladnější způsob péče - zajištění všech pacientových potřeb kdekoli je o něj pečováno, ať doma nebo v nemocnici. Paliativní péče podporuje život a na umírání pohlíží jako na přirozený proces; neurychluje ji ani ji neoddaluje. Chce poskytovat co nejlepší kvalitní život až do smrti. Z obou definic vyplývá, ţe paliativní péče je určena všem lidem, kteří jsou v blízkosti smrti - nejen umírajícím, ale také jejich rodinám. V popředí jiţ nestojí 1 Palliative care in an approach that improves the quality of life of patients and their families facing the problem associated with life-threatening illness, through the prevention and relief of suffering by means of early identification and impeccable assessment and treatment of pain and other problems, physical, psychosocial and spiritual [online]. [ ]. Dostupné z: 2 Palliative care is an active, total care of the patients whose disease is not responsive to curatuve treatment. Conrolof of pain, of other symptoms, and of social, psychological and spiritual promlems is paramount. Palliative care is interdisciplinary in its approach and encompasses the patient, the family and the community in its scope. In a sense, paliative care is to offer the most basic concepts of care - that of providing for the needs of patient wherever he or she is cared for, either at home or in the hospital. Palliatove care affirms life and regards dying as a normal process; it neither hastens nor postpones death. It sets out to preserve the best possible quality of live until death [online]. [ ]. Dostupné z:
9 vyléčení nemoci, ale léčba bolesti spojená s umíráním a umoţnění pacientům ţít co nejkvalitněji aţ do konce ţivota. EAPC navíc zmiňuje existenci interdisciplinárního přístupu. Ten je pro poskytovanou péči podstatný. O pacienta se totiţ nestará tým sloţený pouze ze zdravotníků, ale také členové jeho rodiny, sociální či pastorační pracovník, fyzioterapeut, ergoterapeut apod. Tím je zajištěna péče o všechny čtyři lidské dimenze, čímţ se velmi zvyšuje kvalita péče (a tudíţ ţivota), která je pacientovi poskytována. Dalším důleţitým bodem, který EAPC zmiňuje, je fakt, ţe smrt je brána jako přirozená součást ţivota, coţ znamená, ţe jí je dán i přirozený průběh - není urychlována vysazením medikamentů ani prodluţována za pomoci infuzí či operací. Po vymezení paliativní péče jsou na následujících řádcích uvedeny zásady stanovené WHO, kterými se kaţdý poskytovatel tohoto druhu péče musí řídit. Jsou to tyto zásady: poskytování úlevy od bolesti a dalších symptomů podpora života, avšak pohled na umírání jako na přirozený proces neusilování ani o urychlení, ani o oddálení smrti obsáhnutí psychologických a duchovních aspektů péče o pacienta nabídnutí systému podpory, který pacientům pomáhá žít aktivně až do smrti nabídnutí systému podpory, který pomáhá rodinám zvládat období pacientovy nemoci a období zármutku využívání týmové práce pro uspokojování potřeb pacientů a jejich rodin, včetně případného psychologického poradenství v období zármutku usilování o zlepšení kvality života a pozitivní ovlivňování průběhu nemoci použitelnost v raném stádiu nemoci s řadou dalších terapií, jejichž cílem je prodloužení života, jako chemoterapie či radioterapie, a zahrnutí vyšetření nutná k lepšímu pochopení a zvládnutí tíživých klinických komplikací. 3 Je tedy zřejmé, ţe pacientům, jejichţ nemoc se nelepší a pravděpodobně se ani lepšit nebude, je přesto poskytována kvalitní péče - paliativní péče. Jejím cílem není léčit nemoc, ale tlumit bolest, k čemuţ se mohou pouţívat i opioidy. Péče není 3 Standardy hospicové paliativní péče, 2-9 -
10 zaměřena pouze na pacientovo tělo, ale také na jeho psychické, sociální a duchovní potřeby. Tento druh pomoci je k dispozici i jeho příbuzným během péče i po ní, neboť jsou vystaveni velké psychické zátěţi. Velmi důleţité je, aby pacient ţil kvalitní, plnohodnotný ţivot, aby byla dodrţena jeho lidská důstojnost, aby zemřel jako člověk. Paliativní péče je pacientům poskytována v různých zařízeních. Můţe to být doma, v nemocnici či v hospici. Protoţe se má práce zaměřuje na sociální práci v hospici, je text dále zaměřen na hospice. 1.2 Hospice Následující kapitola se krátce zabývá historií hospiců nejen u nás, ale také ve světě. Po tomto historickém exkurzu následuje představení samotného hospice a jeho tří forem Historie hospiců ve světě Slovo hospic se pouţívalo jiţ ve středověku. Bylo to místo, kde se zastavovali poutníci směřující převáţně do Palestiny, aby si odpočinuli, ošetřili případná zranění a nabrali nové síly potřebné k pokračování v pouti. Tato zařízení pomalu zanikla. Obnovila se aţ v 18. století, kdy v irském Dublinu Mary Aikdenheadová zřídila nemocnici pro umírající pacienty a nazvala ji Hospic. 20. století a především doba po 2. světové válce s sebou přinesla rozvoj zařízení, která se specializovala na umírající pacienty. Angličanka paní Cecilia Saundersová otevřela roku 1969 v Londýně St. Christopher s Hospice. Byl to první hospic moderního typu. Zájem o hospice stále rostl a roste a to je důvod, proč ve světě hospiců stále přibývá Historie hospiců v České republice Historie hospiců na našem území je stejně stará jako Česká republika a je spojena se jménem Marie Svatošová. Tato lékařka roku 1993 zaloţila hospicové hnutí Ecce homo. Jeho cílem je prosazování a dodrţování lidských práv a úcty k lidskému ţivotu. První oddělení paliativní péče bylo u nás otevřeno roku 1992 v rámci nemocnice TRN v Babicích nad Svitavou. Samotný první hospic byl u nás
11 otevřen roku 1995 a nese název Hospic Svaté Aneţky v Červeném Kostelci. Za jeho zřízením stojí spolupráce Ecce homo a Diecézní charity v Hradci Králové Hospic Slovo hospic pochází z angličtiny a jeho překlad do češtiny znamená útulek. Jedná se o zařízení, která poskytují svým pacientům paliativní péči. Znamená to, ţe jejich hodnoty a cíle vycházejí z hodnot a cílů paliativní medicíny. V hospici se s člověkem jedná s úctou, bere se zřetel na jeho jedinečnost, lidskou důstojnost a všechny jeho potřeby - biologické, psychologické, sociální a duchovní. To, ţe v hospici je pacientovi nabídnuta mimo jiné i duchovní pomoc, neznamená, ţe jsou přijímáni pouze duchovně zaloţení lidé - hospic je pro všechny pacienty bez rozdílu. Nehledí se na pohlaví, věk, rasu, barvu pleti, národnost, politické či náboţenské přesvědčení, vlivné postavení nebo finanční zajištění. Jakákoliv protekce by v případě hospicové péče byla naprosto neetická. 5 Do hospice se ţádný pacient nedostane proti své vůli. O umístění rozhoduje hospicový lékař, ale pokud pacient nebude s nástupem do zařízení souhlasit, do hospice nastoupit nemusí. Záleţí pouze na přání pacienta. Při přijímání pacientů do péče, mají vţdy přednost ti pacienti, u kterých se v nejbliţší době očekává jejich úmrtí. Teprve po nich jsou lůţka nabídnuta pacientům v méně akutním stádiu onemocnění. Jak jiţ jsem psala na předchozích řádcích, cíle hospiců vycházejí z cílů paliativní péče. Úkolem hospiců tedy není léčit symptomy. V těchto zařízeních je většina lidí v terminálním (konečném, posledním) stádiu nemoci, tudíţ se péče zaměřuje především na tlumení bolesti, která je s umíráním často spojena, a dodrţování kvality pacientova ţivota aţ do jeho posledních chvil. Umírající si můţe být jist, ţe v hospici bude po celou dobu pobytu respektována jeho lidská důstojnost, nebude trpět nesnesitelnou bolestí a v posledních chvílích ţivota se nestane, ţe by byl osamocen. 6 V následující podkapitole jsou popsány formy hospicové péče, z kterých si pacient a jeho rodina můţe vybírat dle toho, jaká forma nejvíce vyhovuje jejich potřebám. 4 viz. HAŠKOVCOVÁ, Helena SVATOŠOVÁ, Marie. Hospice a umění doprovázet viz. [online]. [ ]. Dostupné z:
12 Formy hospicové péče Hospice nabízejí tři různé způsoby péče o pacienta. Díky nim mohou pečující co nejvíce vycházet vstříc jejich potřebám a přáním. O pacienta je postaráno buď u něj doma, nebo v hospici. Pokud pacient nechce v hospici zůstávat po celých 24 hodin, můţe ho navštěvovat jen během dne a noc trávit doma. Níţe jsou všechny tři formy péče podrobněji popsány Domácí hospicová péče Pro umírajícího člověka je tato forma péče ideální, ale ne vţdy dostačující. Pečující rodina nemusí mít dost fyzických a psychických sil na péči o nemocné(ho) člena(y) rodiny. Dalšími problémy mohou být nevyhovující podmínky v bytě (prahy, schody, málo místností a prostoru), neodbornost pečujícího člověka či nedostatek času na péči z důvodů např. pracovního vytíţení. Tato forma péče u nás zatím není moc rozšířená. Nejznámějším poskytovatelem domácí hospicové péče je u nás občanské sdruţení Cesta domů Stacionární hospicová péče (denní pobyty) Další formou péče je tzv. péče stacionární. Pokud pacient vyuţívá této moţnosti, je ráno přijat do hospicového stacionáře a večer opět propuštěn do domácí péče. Tato forma se většinou vyuţívá v případech, kdy např. pacient potřebuje kontrolu míry bolesti, promluvit si o svém problému, členové rodiny chodí do práce či si on i rodina potřebují od sebe navzájem odpočinout a nabrat nové síly. Naneštěstí je však tato forma péče přístupná jen těm, kteří bydlí v blízkosti hospice, a to u nás vzhledem k jejich počtu většina lidí nebydlí Lůžková hospicová péče Poslední formou péče o umírající je lůţková hospicová péče. Ta přichází na řadu tehdy, kdyţ předchozí dvě formy pacientům nestačí nebo jim nejsou k dispozici. Pacienti v zařízení tráví 24 hodin denně a mohou kdykoliv během dne i roku přijímat návštěvy, či s ním někdo z blízkých můţe v hospici po dobu jeho pobytu ţít. Pobyt je pro pacienta zpoplatněn, ale ceny jsou vţdy přizpůsobeny jeho finančním moţnostem. I kdyţ jsou hospice zdravotnická zařízení, jejich hodnoty a cíle se od těch nemocničních liší, a zákonitě se také liší v denním reţimu - ten si pacient umístěný
13 v hospici určuje sám. Pokud se nechce mýt ráno, můţe se mýt kdykoliv jindy během dne. Pokud chce spát, nikdo ho nebudí, pokud chce jíst, jí kdy chce a v rámci moţností co chce. Společné prostory, kde se pacienti mohou scházet s návštěvami, jsou kdykoliv k dispozici. Samozřejmostí je bezbariérovost celého zařízení, aby se kaţdý mohl pohybovat volně kde chce. Kaţdý pacient je na pokoji sám, aby nebyl nikým rušen. Pokoje jsou jednolůţkové s přistýlkou pro doprovázejícího, který umírajícímu můţe být na blízku celý den i celou noc. Pobyt doprovázejícího je zpoplatněn, ale nejedná se o vysokou částku. Důleţité je, aby se pacient v hospici necítil osamocen, ale co moţná nejvíce jako doma a ne jako v nemocnici. Takto nastavený reţim k tomuto pocitu bezesporu přispívá. 7 Obyvatelé ekonomicky vyspělých zemí stále častěji přenechávají péči o umírajícího člena rodiny na profesionálech. Lidé umírají v nemocnicích, kde se o ně stará personál a blízcí mají moţnost je pouze navštěvovat. Po úmrtí se o pacientovo tělo také postará nemocniční personál a rodina má příleţitost se se zesnulým setkat aţ při pohřbu. Toto oddělování péče o umírající a mrtvé lidi od jejich příbuzných má za následek odsouvání smrti kamsi pryč z našeho běţného ţivota. Do chvíle, neţ se se smrtí setkáme u našich blízkých, máme pocit, ţe se nás smrt netýká. Prostřednictvím hospiců se tento dojem narušuje. V hospicích se o umírajícího pochopitelně stará personál, ale jen do té míry, do jaké si to pacient a jeho doprovázející přejí. Po úmrtí pacienta není neobvyklé, ţe se péče o tělo - omytí, převléknutí do svátečního oblečení a celková úprava vzhledu - chopí pozůstalí. Zda si vyţádá pomoc personálu je jen na nich. Tato moţnost, kterou hospice nabízejí, velikou měrou pomáhá detabuizovat smrt a pozůstalým dopřává spoustu času na rozloučení se s milující osobou. Na následujících řádcích je popsána dnešní situace českých hospiců. V příloze se k této podkapitole váţe tabulka (přehled lůţkových hospiců v ČR. Seřazeny jsou od nejstaršího po nejnovější) a přehled rozmístění hospiců v ČR Současná situace hospiců v České republice V České republice jsou hospice nestátní zdravotnická zařízení, která jsou zřizována Charitou či občanskými sdruţeními. Peníze na jejich vznik získávají z dotací Ministerstva zdravotnictví ČR. Jejich existence není jednoduchá především v finančních důvodů. Lůţková hospicová péče je u nás nejrozsáhlejší, neboť aţ 50% 7 viz. SVATOŠOVÁ, Marie. Hospice a umění doprovázet
14 nákladů na provoz je hrazeno ze zdravotního pojištění. Naopak domácí hospicová péče je závislá na grantech. Obě tyto formy péče však jsou dále závislé na finanční podpoře krajských a městských úřadů, dotacích a sponzorských darech. 8 V současné době se u nás nachází celkem 14 hospiců. Kromě kraje Vysočina, Karlovarského a zatím i Libereckého kraje, se v kaţdém kraji nachází alespoň jeden hospic. V Jihomoravský, Zlínský a Ústecký kraj mají hospice dva. Počet je to však nedostačující. Minimální počet hospicových lůţek na obyvatel, je WHO stanoven na 5 9. V roce 2009 bylo v České republice obyvatel 10 a 379 hospicových lůţek. To znamená, ţe pro obyvatelstvo České republiky je potřeba minimálně 523 hospicových lůţek a 144 se jich nedostává. Tento veliký nedostatek lůţek je v rozporu s distributivní spravedlností, která vyţaduje spravedlivé a nediskriminující přerozdělování dober, sluţeb i finančních prostředků ve státě. Česká republika je demokratický právní stát, který ctí práva a svobody svých občanů, z čehoţ vyplývá, ţe uznává stejnou lidskou důstojnost a práva všech svých občanů, tudíţ by měl zajistit spravedlnost šancí a odstraňovat jejich nerovnosti. Tyto nerovnosti totiţ mohou spoustě lidem neumoţnit přístup k dobrům důleţitých pro jejich kvalitní ţivot. 11 Znamená to, ţe nedostatek hospicových lůţek způsobuje, ţe spousta lidí spadajících do cílové skupiny hospiců, se do hospice nedostane, protoţe je u nás těchto zařízení málo. Nedostačující počet hospicových lůţek má za následek umírání lidí v nemocnicích, v domovech důchodců, či doma, kde jim není poskytnuta natolik profesionální péče - paliativní péče, která je k dispozici a na kterou mají všichni lidé nárok. V nemocnicích či domovech důchodců je postaráno především o tělo umírajícího, coţ pacientovi neumoţňuje proţít zbytek ţivota kvalitně a důstojně. Péče v hospicích se naopak zaměřuje na péči o všechny čtyři lidské dimenze a díky této skutečnosti mohou pacienti ţít kvalitně aţ do smrti. Prvním hospicem v České republice je Hospic Aneţky České, který byl otevřen roku O tři roky později byl otevřen Hospic sv. Lazara v Plzni a Hospic Štrasburk v Praze. V roce 1999 vznikl Dům léčby bolesti s Hospicem sv. Josefa v Rajhradě, který je největším hospicem u nás disponující padesáti lůţky. 8 viz. PŘIDALOVÁ, Marie [online]. [ ]. Dostupné z: [online]. [ ]. Dostupné z: 11 viz. MILFAIT, René. Fundamentální eticko-lidskoprávní principy etických kodexů sociálních pracovníků. Objasnění s odpovídajícími povinnostmi a zodpovědnostmi in Etická a lidská práva v sociální práci
15 Dva roky na to započal činnost Hospic sv. Štěpána v Litoměřicích. U Olomouce byl v roce 2002 zřízen Hospic na Svatém kopečku, roku 2004 byl otevřen Hospic sv. Alţběty v Brně a hospic Citadela ve Valašském Meziříčí. O rok později započal činnost Hospic v Mostě a Hospic sv. Jana Nepomuka Neumanna v Prachaticích. Mostecký hospic má 17 lůţek a to z něj činí nejmenší český hospic. V roce 2007 byl otevřen Hospic sv. Lukáše v Ostravě a ve Zlíně Hospic Hvězda. O rok později začal fungovat Hospic Dobrého pastýře v Čerčanech. V roce 2009 začal pacienty přijímat také Hospic Smíření v Chrudimi. Výstavba libereckého hospice zatím se připravuje. 12 Přehled rozmístění hospiců v České republice společně s kontakty na tato zařízení jsou přiloţena v příloze. Jedná se o obrázek č.1 a tabulku č Shrnutí Z této kapitoly je zřejmé, ţe myšlenka hospiců se začala rozvíjet především po 2. světové válce. Neznamená to však, ţe tu před ní zařízení pro umírající lidi nebyla. V roce 1995 byl v Červeném Kostelci postaven první hospic na území České republiky. V dnešní době jich u nás najdeme čtrnáct. Hospice jsou nestátní zdravotnická zařízení poskytující svým pacientům paliativní péči. Důraz je kladen na dodrţování lidské důstojnosti a proţití co moţná nejkvalitnějších posledních chvil umírajícího. Hospicová péče obsahuje tři formy - domácí péči, stacionární a lůţkovou. Neboť hospice vycházejí z hodnot a cílů paliativní péče, je samozřejmostí interdisciplinární a individuální přístup ke kaţdému pacientovi a jeho rodině. To se odráţí na denním řádu hospice, který vychází vstříc pacientům a jejich rodinám. Takovéto nastavení velikou měrou přispívá k naplňování všech čtyř druhů pacientových potřeb. Na péči o pacientovu sociální stránku se zaměřuje především sociální pracovník působící v hospici. Na jeho činnost z hlediska mezinárodních dokumentů týkajících se dodrţování lidských práv a lidské důstojnosti umírajících osob se zaměřuji v následující kapitole. 12 viz. [online]. [ ]. Dostupné z: -
16 2 Sociální práce Sociální práce jako profese a vědní disciplína se začala formovat v západní Evropě a v USA na konci 19. a začátkem 20. století. Čerpala především z tehdejších poznatků psychologie, sociologie, pedagogiky a práva. Fakt, ţe se k tomuto druhu práce začalo přistupovat více profesionálně, však neznamená, ţe, tu dříve mezilidská pomoc a solidarita neexistovala. Ty se projevovaly ve většině námi známých společností. Ve středověku lidem v nelehkých situacích pomáhala především církev. Zakládala útulky pro chudé či staré lidi, pro sirotky apod. 13 V dnešní době se sociální práce zprofesionalizovala a díky tomu je schopna nabídnout pomoc všem lidem, kteří se ocitli v různých více či méně nepříznivých situacích. Definici profese sociální práce, kterou vypracovala Mezinárodní federace sociálních pracovníků (IFSW) je moţné si přečíst pod čarou. 14 Její překlad, s kterým se ztotoţňuje Mezinárodní etický kodex sociální práce, zní následovně: Profese sociální práce podporuje změnu, řešení problému v lidských vztazích a také zmocnění a osvobození lidí v zájmu zvýšení blaha. Sociální práce zasahuje v oblastech, kde dochází k interakci lidí a jejich prostředí, a využívá k tomu teorie lidského chování a sociálních systémů. Základem sociální práce jsou principy lidských práv a sociální spravedlnosti. 15 V podkapitole 4.1 Lidská práva a lidská důstojnost se píše, ţe: Sociální práce je založena na respektu k hodnotě a důstojnosti všech lidí a na právech, která z toho vyplývají. 16 Z těchto řádků lze vyčíst, ţe sociální práce je pomáhající typ profese, jejímţ cílem je usilování o změnu (tzn. zlepšení) a řešení mezilidských problémů, avšak tak, aby těm, kdo jsou v nepříznivé situaci, sociální pracovníci pomohli v sobě najít sílu, díky které by byli schopni si pomoci od problémů sami. Sociální práce čerpá z poznatků o lidském chování a sociálních systémech a klade důraz na dodrţování lidských práv, lidské důstojnosti, která náleţí kaţdému člověku bez rozdílu, a na sociální spravedlnosti. 13 viz. MATOUŠEK, Oldřich. ŠIKLOVÁ, Jiřina. Vývoj sociální práce jako oboru v západním světě The social profession promotes social change, problem solving in human relationships and the empowerment and liberation of people to enhance well-being. Utilising theories of human behaviourand social systems, social work intervenes at the points where people interact with their environments. Principles of human rights and social justice are fundamental to social work.. [online]. [ ]. Dostupné z: 15 Mezinárodní etický kodex sociální práce, kapitola Mezinárodní etický kodex sociální práce, podkapitola
17 Českou definici profese sociální práce, která vzešla od Společnosti sociálních pracovníků roku 2006, najdeme v Českém etickém kodexu sociální práce. Definována je v první kapitole, kterou uvádím pod čarou. 17 Český etický kodex sociální práce se na rozdíl od Mezinárodního nezaměřuje na vymezení této profese a oblasti, ve které se uskutečňuje, ale spíše na dokumenty se kterými sociální pracovníci pracují, a kterými se musí řídit (Všeobecná deklarace lidských práv, Charta lidských práv OSN, Úmluva o právech dítěte, Ústava ČR, Listina základních práv a svobod, Charta práv umírajících). Oba kodexy zmiňují důleţitost neporušování lidských práv a dodrţování sociální spravedlnosti. Na příkladu Všeobecné deklarace lidských práv, kterou vyhlásilo Valné shromáţdění OSN roku 1948, na následujících řádcích ukáţi, jak se dotýká sociální práce v hospici. V Článku 1 18 je řečeno, ţe lidé mají stejnou důstojnost a práva. Znamená to, ţe při péči o pacienta musí být myšleno na dodrţování jeho lidské důstojnosti a všech jeho práv. Článkem 2 19 je vyloučena diskriminace z důvodů rasy, pohlaví apod., která by se mohla projevit při výběru pacienta a při péči o něj. Článek 3 20 zmiňuje právo na ţivot. Jiţ samotná definice paliativní péče od EAPC zaručuje, ţe paliativní péči a tudíţ i hospicům nejde o urychlení ani oddálení smrti, ale o moţnost proţití posledního úseku ţivota co moţná nejkvalitněji. V hospicích personál pečuje nejen o pacienta, ale také o jeho rodinu. Vţdy však s jejich vědomím a do té míry, jakou si pacient a rodina přejí. Tímto ohleduplným jednáním je dodrţován článek V článku se píše o svobodě myšlení, svědomí a 17 Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv u skupin a jednotlivců tak, jak jsou vyjádřeny v dokumentech relevantních pro praxi sociálního pracovníka, a to především ve Všeobecné deklaraci lidských práv, Chartě lidských práv Spojených národů a v Úmluvě o právech dítěte a dalších mezinárodních deklaracích a úmluvách. Dále se řídí Ústavou, Listinou základních práv a svobod a dalšími zákony tohoto státu, které se od těchto dokumentů odvíjejí. 18 Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadání rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství. 19 (1) Každý má všechna práva a všechny svobody, stanovené touto deklarací, bez jakéhokoli rozlišování, zejména podle rasy, barvy, pohlaví, jazyka, náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo sociálního původu, majetku, rodu nebo jiného postavení. (2) Žádný rozdíl nebude dále činěn z důvodu politického, právního nebo mezinárodního postavení země nebo území, k nimž určité osoba přísluší, ať jde o zemi nebo území nezávislé nebo pod poručenstvím, nesamostatné nebo podrobené jakémukoli jinému omezení suverenity. 20 Každý má právo na život, svobodu a bezpečnost. 21 Nikdo nesmí být vystaven svévolnému zasahování do soukromého života, do rodiny, domova nebo korespondence, ani útokům na svou čest a pověst. Každý má právo na zákonnou ochranu proti takovým zásahům nebo útokům. 22 Každý má právo na svobodu myšlení, svědomí a náboženství; toto právo zahrnuje v sobě i volnost změnit své náboženství nebo víru, jakož i svobodu projevovat své náboženství nebo víru, sám nebo
PALIATIVNÍ PÉČE A DOPROVÁZENÍ UMÍRAJÍCÍCH 8. BŘEZNA 2017 Mgr. Martina Jenčková
PALIATIVNÍ PÉČE A DOPROVÁZENÍ UMÍRAJÍCÍCH 8. BŘEZNA 2017 Mgr. Martina Jenčková Paliativní péče/medicína Z lat. pallium = plášť, obal Přeneseně poskytnutí ochrany nemocnému v nepříznivé situaci Útěšná vs.
VíceCharitativní a humanitární činnost
Charitativní a humanitární činnost Studijní materiál vytvořený v rámci projektu K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách České Budějovice 2010 Charitativní a humanitní činnost Hospicová
VícePaliativní péče - Úvod. Mgr. Zimmelová
Paliativní péče - Úvod Mgr. Zimmelová Historie Počátky v Velké Británii v 70 letech Vznikla evropská společnost pro PM Součástí jsou národní společnosti U nás sekce PM ČLS JEP 5 zásad rozvoje oboru Založení
Více1. Regionální paliativní konference Multiprofesní spolupráce v péči o pacienty v závěru života v domácím prostředí STANDARDY PALIATIVNÍ PÉČE
1. Regionální paliativní konference Multiprofesní spolupráce v péči o pacienty v závěru života v domácím prostředí STANDARDY PALIATIVNÍ PÉČE V Brně 12.10. 2017 KVALITA A ROZVOJ Hlavním účelem procesu
VíceDomov Krajánek, poskytovatel sociálních služeb. Samota 224, Jesenice, IČ
Domov Krajánek, poskytovatel sociálních služeb Samota 224, 270 33 Jesenice, IČ 71209867 Tel.: 313 599 219, e-mail: sunkovsky@domovjesenice.cz, www.domovjesenice.cz -------------------------------------------------------------------------------------------------
VíceHOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
HOSPICOVÁ PÉČE Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Srpen, 2010 Bc. Höferová Hana HOSPICOVÁ PÉČE Bc. Höferová Hana Hospicová péče Je to forma
VícePASTORAČNÍ PÉČE ve zdravotnictví. Marta Hošťálková
PASTORAČNÍ PÉČE ve zdravotnictví Marta Hošťálková Úvod total pain - tzv. celková bolest tělesná bolest spjata a vzájemně se ovlivňuje s bolestí v oblasti psychické, sociální i duchovní koncept celostní
VíceEtický kodex sociálních pracovníků
Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv
VíceDotazník populace - 2013
Dotazník populace - 2013 Blok vnímání umírání 1) Mluví se v rámci společnosti dostatečně o konci života a umírání? 2) Je pro Vás těžké o smrti a umírání mluvit? 3) Kdo by měl podle Vás s dětmi mluvit o
VíceUtrpení pacientů v závěru života a koncept důstojné smrti
Utrpení pacientů v závěru života a koncept důstojné smrti Několik poznámek z pohledu paliativní medicíny Ondřej Sláma Masarykův onkologický ústav Česká společnost paliativní medicíny ČLS JEP Ostrava 9.2.2017
VíceÚvodní dokument k sociální službě sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče
Úvodní dokument k sociální službě sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče Posláním sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče je poskytovat svým klientům
VíceOblastní charita Pelhřimov Mgr. Markéta Fuchsová Petra Maryncová, DiS.
Oblastní charita Pelhřimov Mgr. Markéta Fuchsová Petra Maryncová, DiS. Oblastní charita Pelhřimov Domácí hospicová péče o roku 2008 Kombinace zdravotně sociálních služeb v domácnosti klienta Půjčovna kompenzačních
VíceORGANIZAČNÍ SMĚRNICE č. 182-SOÚ Etický kodex pracovníků Domova pro seniory Nová slunečnice
ORGANIZAČNÍ SMĚRNICE č. 182-SOÚ-1-2017 Etický kodex pracovníků Domova pro seniory Nová slunečnice Účelem etického kodexu je stanovit standardy chování zaměstnanců organizace a informovat uživatele sociálních
VícePražská charta - výzva vládám, aby mírnily utrpení nevyléčitelně nemocných a uznaly přístup k paliativní péči jako lidské právo.
Pražská charta - výzva vládám, aby mírnily utrpení nevyléčitelně nemocných a uznaly přístup k paliativní péči jako lidské právo. European Association for Palliative Care (EAPC - Evropská asociace paliativní
VíceETICKÝ KODEX ORGANIZACE
ETICKÝ KODEX ORGANIZACE Proxima Sociale o. p. s. Rakovského 3138 143 00 Praha 12 Modřany tel. /fax: 277 007 280 Zapsána v Rejstříku obecně prospěšných společností, Městský soud v Praze, oddíl O, vložka
VícePRÁVA PACIENTŮ PRÁVA HOSPITALIZOVANÝCH DĚTÍ
PRÁVA HOSPITALIZOVANÝCH DĚTÍ První charta práv nemocných byla vyhlášena v USA (1972), kde byly vždy vysoce ceněny lidská práva a občanské svobody David Anderson (farmakolog z Virginie )- formuloval první
Víceže uznání přirozené důstojnosti a rovných a nezcizitelných práv členů lidské rodiny je základem svobody, spravedlnosti a míru ve světě,
VŠEOBECNÁ DEKLARACE LIDSKÝCH LIDSKÝCH PRÁV Úvod U vědomí toho, že uznání přirozené důstojnosti a rovných a nezcizitelných práv členů lidské rodiny je základem svobody, spravedlnosti a míru ve světě, že
VíceVšeobecná deklarace lidských práv
Všeobecná deklarace lidských práv Úvod U vědomí toho, že uznání přirozené důstojnosti a rovných a nezcizitelných práv členů lidské rodiny je základem svobody, spravedlnosti a míru ve světě, že zneuznání
VíceSPIRITUÁLNÍ PÉČE VE ZDRAVOTNICTVÍ
SPIRITUÁLNÍ PÉČE VE ZDRAVOTNICTVÍ MUDr. Eva Kalvínská Sekce krizové asistence Společnosti lékařské etiky ČLS JEP eva.kalvinska@fnmotol.cz Konference Vzdělávání ve zdravotnictví IPVZ 14.12.2007 Spirituální
VíceEtický kodex pracovníků Pečovatelské služby města Zruče nad Sázavou
Město Zruč nad Sázavou Pečovatelská služba Zámek 1 285 22 Zruč nad Sázavou Etický kodex pracovníků Pečovatelské služby města Zruče nad Sázavou Základní ustanovení Účelem etického kodexu je stanovit základní
VícePŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY
PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY Projekt poskytování sociální péče v domácnosti v oblasti intenzivní paliativní péče. Pilotní projekt realizuje společnost
VíceOšetřovatelství
Ošetřovatelství jako věda (Charakteristika oboru ošetřovatelství) Ošetřovatelství Ošetřovatelství jako vědní obor Samostatná vědní disciplína s vlastní teoretickou základnou. Teorie umožňuje: - třídit
VíceDOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03
DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 Standard č. 1 - Cíle a způsoby poskytování služeb Závazný metodický pokyn č. 1 Druh služby: Domov pro seniory ETICKÝ
VíceStandardy hospicové péče
Standardy hospicové péče představení dokumentu z dílny pracovní skupiny při MZČR Bc. Adéla Zelbová Hospic Anežky České v Červeném Kostelci Pracovní skupina pro paliativní péči ustanovena jako stálý odborný
VíceVšeobecná deklarace lidských práv
Všeobecná deklarace lidských práv Přijatá a vyhlášená Valným shromážděním v rezoluci 217 A (III) dne 10. prosince 1948 (původní text Organizace spojených národů) Dne 10. prosince 1948 Valné shromáždění
VíceZaměstnanec je při výkonu služby povinen dodržovat práva skupin a jednotlivců,
ETICKÝ KODEX ZAMĚSTNANCŮ DS Strana: 1/6 Změna: 0 Etický kodex zaměstnanců DS Wágnerka Tento etický kodex byl napsán z důvodu ujednocení náhledu na standardy chování všech zaměstnanců Domova pro seniory
VíceNemocnice Na Pleši s.r.o. Nová Ves pod Pleší 110, PSČ PRÁVA PACIENTŮ
PRÁVA PACIENTŮ 1. Právo na svobodný informovaný souhlas a osobní svobodu: Zdravotní služby lze pacientovi poskytnout pouze s jeho svobodným a informovaným souhlasem. Pacient má právo svobodně se rozhodnout
VíceSociální gerontologie a thanatologie (podpora pro kombinovanou formu studia)
JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta Sociální gerontologie a thanatologie (podpora pro kombinovanou formu studia) Mgr. Petra Zimmelová Cíle předmětu: - Orientovat se v
VíceÚMRTÍ PACIENTA V REŽIMU PALIATIVNÍ PÉČE
FAKULTNÍ NEMOCNICE MOTOL, 10.05.2017 ÚMRTÍ PACIENTA V REŽIMU PALIATIVNÍ PÉČE REAKCE NA ZTRÁTU A PROŽÍVÁNÍ POZŮSTALÝCH SITUACE ÚMRTÍ PACIENTA KDO PROŽÍVÁ ZTRÁTU? definice paliativní péče paliativní péče
VíceHOSPIC MÍSTO RADOSTI
HOSPIC MÍSTO RADOSTI Mgr. Robert Huneš, ředitel Hospice sv. Jana N. Neumanna v Prachaticích, viceprezident Asociace poskytovatelů hospicové paliativní péče v ČR Zakladatelka hospicového díla ve světě madam
VíceSvoboda vyznání. Teologická etika 2 VOŠ Jabok. Mgr. Zdenko Š Širka, ThD
Svoboda vyznání Teologická etika 2 VOŠ Jabok Mgr. Zdenko Š Širka, ThD 1. Svoboda vyznání součást lidskoprávních standardů Charta základních práv EU, čl. 10: právo každé osoby na to, že může změnit náboženské
VíceEtický kodex pracovníků Domova Slunovrat
Druhové označení vnitřního předpisu: Číslo vnitřního předpisu: Směrnice S-01-13 Etický kodex pracovníků Domova Slunovrat Obsah 1. Preambule... 2 2. Etické zásady... 2 3. Pravidla etického chování pracovníka...
VíceDOMÁCÍ HOSPIC SV. MICHAELA
ond aym ig R ton Ro s orth rw site OBLASTNÍ CHARITA POLIČKA Život je věčný, láska je nesmrtelná a smrt je pouze horizont. Horizont není nic jiného než hranice, za niž už nedohlédneme. DOMÁCÍ HOSPIC SV.
VíceETICKÝ KODEX. Zpracovala: Mgr. Hana Macháčková, vrchní sestra Datum vydání: Schválila: Jitka Křenková, ředitelka zařízení.
ETICKÝ KODEX Zpracovala: Mgr. Hana Macháčková, vrchní sestra Datum vydání: 1. 3. 2017 Schválila: Jitka Křenková, ředitelka zařízení Preambule Dům pro seniory a zdravotně postižené Péče Těně je soukromé
VíceVšeobecná deklarace lidských práv
Všeobecná deklarace lidských práv New York, 10. 12. 1948 Preambule U vědomí toho, že uznání přirozené důstojnosti a rovných a nezcizitelných práv všech členů lidské rodiny je základem svobody, spravedlnosti
VíceProgram relaxace a doprovázení. Miroslava Barešová Říjen 2015
Program relaxace a doprovázení Miroslava Barešová Říjen 2015 Obsah prezentace Domov důchodců Bystřany Začátky projektu Realizace projektu Přijetí klienta, dotazník Používané techniky Vedení dokumentace
VícePodpora dalšího vzdělávání v oblasti kvality paliativní péče o klienty s demencí CZ.1.07/3.2.04/04.0046
Podpora dalšího vzdělávání v oblasti kvality paliativní péče o klienty s CZ..07/..04/04.0046 Vážené kolegyně a kolegové ze zdravotnických a sociálních zařízení, v loňském roce jste se mnozí z Vás či někteří
VícePaliativní péče v první linii Doporučený postup pro všeobecné praktické lékaře 2006 MUDr.Bohumil Skála,PhD Paliativní péče Paliativní péče je přístup, p, který zlepšuje kvalitu života nemocných a jejich
VíceStandard č. 1. Cíle a způsoby poskytování Terénní odlehčovací služby
Standard č. 1 Cíle a způsoby poskytování Terénní odlehčovací služby Terénní odlehčovací služba, jejímž zřizovatelem je Církevní střední zdravotnická škola s.r.o., Grohova 112/16, 602 00 Brno, má písemně
VíceEtický kodex sester vypracovaný Mezinárodní radou sester
Etický kodex sester vypracovaný Mezinárodní radou sester PŘEDMLUVA Mezinárodní etický kodex pro sestry byl poprvé přijat Mezinárodní radou sester (ICN) v roce 1953. Od té doby byl několikrát revidován
VíceSEKCE KRIZOVÉ ASISTENCE SPOLEČNOSTI LÉKAŘSKÉ ETIKY ČLS JEP
SEKCE KRIZOVÉ ASISTENCE SPOLEČNOSTI LÉKAŘSKÉ ETIKY ČLS JEP MUDr. Eva Kalvínská Studijní den ERC ve FN v Motole 9.10.2008 VZNIK SEKCE V rámci Společnosti lékařské etiky České lékařské společnosti Jana Evangelisty
VíceEKONOMICKO PROVOZNÍ ROZVAHA
EKONOMICKO PROVOZNÍ ROZVAHA Předpokládané zahájení provozu listopad 2018 Zpracovali: Ing. Lukáš Beránek, Ing. Jan Dokulil, PhDr. Ludmila Novotná, Mgr. Jana Pokorná, grafická úprava: Bc. Eliška Beránková,
VíceOrganizace: HOSPICOVÉ OBČANASKÉ SDRUŽENÍ CESTA DOMŮ. Projekt 1: Odlehčovací služby Cesty domů. Celkové náklady na projekt: 3 964 920 Kč
Organizace: HOSPICOVÉ OBČANASKÉ SDRUŽENÍ CESTA DOMŮ Projekt 1: Odlehčovací služby Cesty domů Celkové náklady na projekt: 3 964 920 Kč DOTACE: 25 000 Kč Podpořit setrvání lidí v pokročilých a konečných
VícePráva nemocných. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
Práva nemocných Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr. Škrabová Helena duben 2009 PRÁVA PACIENTŮ Kodex práv pacientů vychází z Všeobecné
VíceNázev dokumentu: Etický kodex zaměstnanců
Domov pro seniory Heřmanův Městec Název dokumentu: Jméno a příjmení Datum, podpis Verze dokumentu Zpracoval: Mgr. Klára Husáková 30. 3. 2017 a Jméno a příjmení Datum, podpis Platnost a účinnost Schválil:
VíceÚroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory
Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory OBSAH Hodnoty, které vyznává společnost Společenský status současných seniorů Jsou staří lidé skutečně všichni nemocní, nepříjemní a nešťastní?
VíceEtický kodex zaměstnanců a spolupracovníků ústavu (pracovníků v sociálních službách, sociálních pracovníků a ostatních pracovníků)
Etický kodex zaměstnanců a spolupracovníků ústavu (pracovníků v sociálních službách, sociálních pracovníků a ostatních pracovníků) Název subjektu: Křesadlo HK Centrum pomoc lidem s PAS, z.ú. Sídlo: Mrštíkova
VíceOrganizace a poskytování paliativní hospicové péče ve Švýcarsku a systém vzdělávání v této oblasti
Organizace a poskytování paliativní hospicové péče ve Švýcarsku a systém vzdělávání v této oblasti Mezinárodní konference paliativní a hospicové péče 2015 Ostrava, 17.03.2015 Dr. C. Camartin, MSc Palliative
VíceNADĚJE Jak pracujeme s nadějí v hospici. Mgr. Radka Alexandrová DLBsHospicem sv. Josefa, Rajhrad Brno
NADĚJE Jak pracujeme s nadějí v hospici Mgr. Radka Alexandrová DLBsHospicem sv. Josefa, Rajhrad 19. 20.9.2013 Brno HOSPIC Místo, kam chodí lidé důstojně umírat Naděje na DOBROU SMRT Naděje na KVALITNÍ
VíceDomácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno
Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Umírání v ČR V ČR každoročně zemře kolem 105 000 lidí 35000 Absolutní počty zemřelých v ČR podle pohlaví a
VíceČeský červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová Brno. Standard č. 1. Poslání a cíle
Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno Standard č. 1 Poslání a cíle Provoz odlehčovací služby byl zahájen v květnu 2009. Zřizovatelem služby je Český červený kříž oblastní
VíceETICKÝ KODEX SOCIÁLNÍCH PRACOVNÍKŮ ČESKÉ REPUBLIKY. 1. Etické zásady
ETICKÝ KODEX SOCIÁLNÍCH PRACOVNÍKŮ ČESKÉ REPUBLIKY 1. Etické zásady 1. 1. Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na
VíceSTAVOVSKÝ PŘEDPIS č. 10 ČESKÉ LÉKAŘSKÉ KOMORY ETICKÝ KODEX ČESKÉ LÉKAŘSKÉ KOMORY
STAVOVSKÝ PŘEDPIS č. 10 ČESKÉ LÉKAŘSKÉ KOMORY ETICKÝ KODEX ČESKÉ LÉKAŘSKÉ KOMORY Obecné zásady 1 (1) Stavovskou povinností lékaře je péče o zdraví jednotlivce i celé společnosti v souladu se zásadami lidskosti,
VíceSOCIÁLNÍ STANDARD č. 1 VEŘEJNÝ ZÁVAZEK
Sociální standard Veřejný závazek Místo realizace: Účel standardu: Cíl standardu: SOCIÁLNÍ STANDARD č. 1 VEŘEJNÝ ZÁVAZEK Domov se zvláštním režimem Vejprty Krakonoš Jasně definovaná pravidla fungování
VíceDalší vzdělávání dospělých Ústí n. L. realizované akce a akreditované vzdělávací programy MPSV ČR v roce 2017
Datum Název Kraj 9.1.2017 Jak likvidovat plísně ve vnitřním prostředí člověka Ústecký kraj 20.1.2017 Základy pravidel šetrné sebeobrany v návaznosti na restriktivní opatření v sociálních službách Královéhradecký
VíceETICKÝ KODEX SOCIÁLNÍCH PRACOVNÍKŮ ČESKÉ REPUBLIKY. 1. Etické zásady
ETICKÝ KODEX SOCIÁLNÍCH PRACOVNÍKŮ ČESKÉ REPUBLIKY 1. Etické zásady 1. 1. Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na
VícePrůvodce nabídkou Certifikace paliativního přístupu v sociálních službách
Průvodce nabídkou Certifikace paliativního přístupu v sociálních službách Certifikace, vytvořená na základě švýcarského modelu, se zaměřuje na nastavení paliativního přístupu v pobytových sociálních službách
VíceETICKÝ KODEX. I. Základní ustanovení. II. Etické zásady ve vztahu ke klientům
ETICKÝ KODEX I. Základní ustanovení Účelem etického kodexu je stanovit základní pravidla chování organizace vůči klientům poskytované služby. Všichni zaměstnanci dbají na dodržování lidských práv a svobod
VícePOMÁHÁME PROŽÍT ZBYTEK ŽIVOTA DŮSTOJNĚ A DOMA
Mobilní hospic Ondrášek Mobilní hospic Ondrášek POMÁHÁME PROŽÍT ZBYTEK ŽIVOTA DŮSTOJNĚ A DOMA 595 782 413 mhondrasek@seznam.cz Mobilní hospic Ondrášek Podporují nás MOBILNÍ HOSPIC Mobilní hospic Ondrášek
VíceSPOLEK PRO LŮŽKOVÝ HOSPIC MEZI STROMY, z. s.
SPOLEK PRO LŮŽKOVÝ HOSPIC MEZI STROMY, z. s. STANOVY SPOLKU Čl. I Název a sídlo Spolek pro lůžkový hospic Mezi stromy, z. s. (dále jen spolek ) je právnickou osobou založenou v souladu se zákonem č. 89/2012
VíceSTANDARD 2. OCHRANA PRÁV OSOB
STANDARD 2. OCHRANA PRÁV OSOB CÍL STANDARDU 1) Tento standard vychází ze zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách (dále jen Zákon ) a z vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení
VíceETICKÝ KODEX PRACOVNÍKŮ Lata, o.s.
ETICKÝ KODEX PRACOVNÍKŮ Lata, o.s. Etický kodex byl vytvořen s cílem stanovit základní pravidla jednání pracovníků organizace v oblastech vztahu s uživatelem sociální služby, vztahu k dobrovolníkovi, mezi
VíceSMRT A PÉČE O UMÍRAJÍCÍ
SMRT A PÉČE O UMÍRAJÍCÍ Pohled laické i zdravotnické veřejnosti Září 2011 / Prezentace z exkluzivního výzkumu pro Cestu domů/ Client Service Manager: Jan Tuček, Analytik: Lenka Beranová / STEM/MARK, a.
VíceETICKÝ KODEX SPOLEČNOSTI
ETICKÝ KODEX SPOLEČNOSTI ETICKÝ KODEX závazné pro každého zaměstnance bez rozdílu postavení v hierarchii společnosti Optik House, s. r. o., se sídlem Nádražní 129, Mnichovice (dále též společnost ) (dále
VícePSYCHOSOCIÁLNÍ INTERVENCE VE ZDRAVOTNICTVÍ
PSYCHOSOCIÁLNÍ INTERVENCE VE ZDRAVOTNICTVÍ PhDr. Lukáš Humpl Mgr. Marie Marková, PhD. Hana Vraspírová OBSAH PREZENTACE Systém psychosociální intervenční služby ve zdravotnictví = péče dovnitř První psychická
Víceod roku 1989 procesem transformace sociální péče zajišťovaná státem se proměnila v široké spektrum nabídky sociálních služeb poskytovaných též
od roku 1989 procesem transformace sociální péče zajišťovaná státem se proměnila v široké spektrum nabídky sociálních služeb poskytovaných též nestátními neziskovými organizacemi, církvemi, samosprávou
VícePhDr. Radka Bužgová, Ph.D. PhDr. Lucie Sikorová, Ph.D. Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita
PhDr. Radka Bužgová, Ph.D. PhDr. Lucie Sikorová, Ph.D. Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita Hodnocení potřeb v paliativní péči K identifikaci priorit, aktuálních
VíceETICKÝ KODEX pracovníků VIDA center
ETICKÝ KODEX pracovníků VIDA center Preambule 1. Principy práce s klientem VIDA centra 2. Východiska pracovníků VIDA center 3. Postupy při řešení etických problémů Preambule Pracovník VIDA centra respektuje
VíceSPECIALIZOVANÁ DOMÁCÍ
SPECIALIZOVANÁ DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE ANEB CO JE A JAK NÁM MŮŽE POMOCI DOMÁCÍ HOSPIC MUDr. Hana Miličková Spolek Konipaska Domácí hospicová péče na znojemsku Paliativní medicína Jak funguje domácí hospic
VíceTEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011
TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 STUDIJNÍ PROGRAM: Ošetřovatelství 53-41-B STUDIJNÍ OBOR: Všeobecná sestra R009 FORMA STUDIA: Prezenční PŘEDMĚT: BEHAVIORÁLNÍ VĚDY 1.
VíceWhitte paper on palliative care in dementia. V.česko-slovenská konference paliativní medicíny, Brno, sídlo VOP
Whitte paper on palliative care in dementia V.česko-slovenská konference paliativní medicíny, Brno, sídlo VOP White paper defining optimal palliative care in older people with dementia: A Delphi study
VíceAktuální informace o kurzu celoživotního vzdělávání. Nemocniční kaplan (NK) pro akademický rok 2014/2015
Aktuální informace o kurzu celoživotního vzdělávání Nemocniční kaplan (NK) pro akademický rok 2014/2015 Kurz celoživotního vzdělávání (dále jen CŽV ) Nemocniční kaplan byl vytvořen členy Rady pro zdravotnictví
VíceEtický kodex řádného člena Asociace bilanční diagnostiky
Etický kodex řádného člena Asociace bilanční diagnostiky Praha, červen 2015 Preambule Hlavním úkolem kodexu je vymezit pravidla pro členy Asociace bilanční diagnostiky, stanovit žádoucí standardy a garantovat
VícePROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH
Strana 1 z 7 Název: PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Platnost od: 2. 5. 2008 Platnost do: odvolání Nahrazuje: ----- Personál: Všeobecné sestry, porodní asistentky, zdravotně sociální
VícePráva a povinnosti uživatele a poskytovatele. DS U Antonína
Pojmy: Práva a povinnosti uživatele a poskytovatele Poskytovatel Ruprechtický farní spolek DS U Antonína Uživatel ten, kdo využívá službu. Uživatel jedná s poskytovatelem sám, osobně nebo v zastoupení
VíceStandard akutní lůžkové psychiatrické péče Obsah
Standard akutní lůžkové psychiatrické péče Obsah 1. Preambule... 2 1.1 Cílová skupina... 2 1.2 Dostupnost akutní péče... 2 2. Služby poskytované akutním psychiatrickým oddělením... 3 2.1 Obecné požadavky...
VícePaliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře
Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře Myšlenky pro současnost a budoucnost MUDr.Bohumil Skála,PhD Praktický lékař pro dospělé Brno 2006 Vize Paliativní
VíceETICKÝ KODEX DOMOVA PRO SENIORY DOBŘICHOVICE
ETICKÝ KODEX DOMOVA PRO SENIORY DOBŘICHOVICE Etický kodex stanoví základní standardy chování a přístupy zaměstnanců organizace k zájemcům o sociální službu, ke klientům služby i k jejich příbuzným, ke
VíceMožnosti paliativní péče. Mgr. Tereza Bímová
Možnosti paliativní péče Mgr. Tereza Bímová Co je paliativní péče? Komplexní, aktivní a na kvalitu života orientovaná péče poskytovaná pacientovi, který trpí nevyléčitelnou chorobou v pokročilém nebo terminálním
Víceseniorům rodinám s dětmi osobám v krizi osobám se zdravotním postižením osobám s tělesným postižením
seniorům rodinám s dětmi osobám v krizi osobám se zdravotním postižením osobám s tělesným postižením Občanská poradna Charity Zlín Domovinka-centrum denních služeb pro seniory Charity Zlín Charitní domov
VíceČeský červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno. Standard č. 1. Poslání a cíle
Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno Standard č. 1 Poslání a cíle Přílohy: Metodický pokyn č.1 Etický kodex zaměstnanců Provoz odlehčovací služby byl zahájen v květnu 2009.
VíceETICKÝ KODEX INSPEKTORA
ETICKÝ KODEX INSPEKTORA KVALITY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VZDĚLÁVÁNÍ INSPEKTORŮ KVALITY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB EuroProfis (Asociace hodnotitelů NSQ) Červenec 2006 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM
VícePostoje pracovníků pomáhajících profesí k eutanazii. Ivana Vašutová
Postoje pracovníků pomáhajících profesí k eutanazii Ivana Vašutová Bakalářská práce 2010 ABSTRAKT Práce se zabývá postoji pracovníků pomáhajících profesí v hospici a nemocnici ve Valašském Meziříčí
VíceEkonomické limity vs. správný odborný postup. Dagmar Záleská
Ekonomické limity vs. správný odborný postup Dagmar Záleská Základní otázky Na co má pojištěnec nárok? Lze nárok pojištěnce na bezplatnou péči omezovat ekonomickými limity? Je přípustné, aby ekonomické
VíceMETODICKÝ POKYN MINISTERSTVA ZDRAVOTNICTVÍ ČR K POSKYTOVÁNÍ MOBILNÍ SPECIALIZOVANÉ PALIATIVNÍ PÉČE
METODICKÝ POKYN MINISTERSTVA ZDRAVOTNICTVÍ ČR K POSKYTOVÁNÍ MOBILNÍ SPECIALIZOVANÉ PALIATIVNÍ PÉČE 1. KONTEXT METODICKÉ ÚPRAVY 1.1 Účel úpravy Účelem metodického pokynu k poskytování mobilní specializované
VíceJe zavádění hodnocení kvality v souladu s etikou? Jindra Pavlicová
Je zavádění hodnocení kvality v souladu s etikou? Jindra Pavlicová Etika nás provází celý život, a to jak profesní, tak i soukromý. To pro sestry není žádná novinka, např. již v roce1940 Estrid Rodhe napsala
VíceZákladní prohlášení Domova pro seniory Krč
Základní prohlášení Domova pro seniory Krč Obsah 1. Smysl dokumentu... 2 2. Seznámení zaměstnanců a klientů se Základním prohlášením... 2 3. Základní prohlášení Domova pro seniory Krč... 3 3.1. Poslání...
VíceDomov pro seniory Sokolnice, p. o. Zámecká 57, 664 52 Sokolnice tel.: 544 423 150, fax 544224438, e-mail: reditel@domovsokolnice.
Domov pro seniory Sokolnice, p. o. Zámecká 57, 664 52 Sokolnice tel.: 544 423 150, fax 544224438, e-mail: reditel@domovsokolnice.cz STANDARD 1 CÍLE A ZPŮSOBY POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Domov pro seniory
Více2. 1. Ve vztahu k uživateli sociální služby
Etický kodex občanských poradců Občanské poradny Jihlava Etický kodex občanských poradců vychází ze Základní listiny práv a svobod, Etického kodexu sociálních pracovníků české republiky a kodexu přijatého
VíceINSTITUT ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ ÚSTAV OŠETŘOVATELSTVÍ VYPSÁNÍ TÉMAT PRO BAKALÁŘSKÉ PRÁCE AKADEMICKÝ ROK : Bakalářský studijního program
INSTITUT ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ ÚSTAV OŠETŘOVATELSTVÍ VYPSÁNÍ TÉMAT PRO BAKALÁŘSKÉ PRÁCE AKADEMICKÝ ROK : 2009-2010 Bakalářský studijního program OŠETŘOVATELSTVÍ 53-41 - OBOR VŠEOBECNÁ SESTRA prezenční
VíceČeská lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně ČLS JEP. Česká společnost pro klinickou pastorační péči ČSKPP ČLS JEP Stanovy ČSKPP ČLS JEP
Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně ČLS JEP Česká společnost pro klinickou pastorační péči ČSKPP ČLS JEP Stanovy ČSKPP ČLS JEP Stanovy ČSKPP jsou konkretizací stanov ČLS JEP. Charakteristika
VíceKlára pomáhá z. s. pomoc pozůstalým. čas truchlení, rozloučení, smíření a pokračování v životě
Klára pomáhá z. s. pomoc pozůstalým čas truchlení, rozloučení, smíření a pokračování v životě ... příběh Klára * 26.12. 2003 + 4. 6. 2009 Klára pomáhá, o.s. pomoc pečujícím * 6.12. 2012 Klára pomáhá z.s.
VíceDalší vzdělávání dospělých Ústí n.l. Akreditované pracoviště MPSV ČR č. 2013/1411-I
Datum Název Kraj 8.1.2014 Supervize pracovníků zařízení sociálních služeb 9.1.2014 Supervize pracovníků zařízení sociálních služeb 10.1.2014 Supervize pracovníků zařízení sociálních služeb 20.1.2014 SQSS
VíceDomácí hospic SPOLEČNOU CESTOU prezentace společného projektu. Konference SPOLEČNOU CESTOU
Domácí hospic SPOLEČNOU CESTOU prezentace společného projektu Konference SPOLEČNOU CESTOU 13. 9. 2016 Ideálem je, aby člověk umíral usmířen, bez bolesti fyzické, psychické, sociální a duchovní a s vděčností
VíceEtický kodex sociálního pracovníka, terénního asistenta/pracovníka v sociálních službách Týmu Hnízda Čiriklano Kher
Vzájemné soužití o.p.s., Tým Hnízdo Čiriklano Kher, Bieblova ul. 6, 702 00 Ostrava Vzájemné soužití o.p.s. Tým Hnízdo Čiriklano Kher Bieblova 6, 702 00 Ostrava Zpracoval Tým Hnízdo Čiriklano Kher Zapsala:
VíceDuševní hygiena a supervize ve zdravotnictví
Duševní hygiena a supervize ve zdravotnictví Zdravotní sestra a její pracovní náplň Ideální sestra je vysoce vzdělanou profesionálkou, která zvládá s přehledem a spolehlivě náročné situace a problémy,
VícePOHLED SESTRY NA PALIATIVNÍ PÉČI V INTENZIVNÍ MEDICÍNĚ. Monika Metznerová FN Brno Bohunice KARIM
POHLED SESTRY NA PALIATIVNÍ PÉČI V INTENZIVNÍ MEDICÍNĚ Monika Metznerová FN Brno Bohunice KARIM PALIATIVNÍ PÉČE =aktivní péče orientovaná na kvalitu života, poskytovaná pacientům, kteří trpí nevyléčitelnou
VíceHospic sv. Alžběty o.p.s.
Hospic sv. Alžběty o.p.s. Obecně prospěšná společnost Hospic sv. Alžběty o.p.s. se sídlem Kamenná 207/36, 639 00 Brno, IČ: 26604582, je zapsána do rejstříku obecně prospěšných společností, jenž je veden
Více27. Speciální pedagog. Anotace. Téma: systémová podpora
27. Speciální pedagog Téma: systémová podpora Anotace Činnost speciálního pedagoga ve škole je samostatná poradenská činnost, která není přímou součástí vzdělávací činnosti školy. Školní speciální pedagog
VíceDalší vzdělávání dospělých Ústí n. L. REALIZOVANÉ AKCE V ROCE 2016
Další vzdělávání dospělých Ústí n. L. REALIZOVANÉ AKCE V ROCE 2016 Datum Název Kraj 9.1.2016 Příprava na neohlášenou inspekci kvality sociálních služeb Ústecký kraj 21.1.2016 Povídejme si se seniory a
Více