Soudní ochrana základních lidských práv a svobod

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Soudní ochrana základních lidských práv a svobod"

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva a veřejné správy Soudní ochrana základních lidských práv a svobod Bakalářská práce Autor: Miroslav Kordík právní administrativa v podnikatelské sféře Vedoucí práce: JUDr. Elona Khalaila, PhD Praha Duben,2012

2 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Tachově, dne Miroslav Kordík

3 Poděkování Rád bych zde poděkoval vedoucí práce paní JUDr. Eloně Khalaile, PhD a panu JUDr. Janu Tuláčkovi za cenné rady a poskytnutou literaturu.

4 Anotace Tato práce se zabývá základními lidskými právy a jejich ochranou. V úvodní části popisuje filozofické zdůvodnění lidských práv a dějinné procesy, které se podílely na formování celého konceptu lidských práv, současně vymezuje pojem právního státu. V druhé části se předložená práce věnuje významu Listiny základních práv a svobod, její systematice a rozboru judikatury Ústavního soudu České republiky. V rámci vnitrostátní procesní ochrany se práce zaměřuje na obecné a ústavní soudnictví, zvláštní pozornost je věnována institutu ústavní stížnosti. Na závěr jsou vysvětleny mezinárodní mechanismy ochrany lidských práv v globálním, tak především v evropském měřítku s odkazem na Evropský soud pro lidská práva. Klíčové pojmy: lidská práva a svobody, přirozené právo, Listina základních práv a svobod, právní stát, Ústava České republiky, soudní ochrana, Ústavní soud, ústavní stížnost, nález Ústavního soudu, Veřejný ochránce práv, Rada Evropy, Evropská úmluva o ochraně lidských práv a svobod. Anotation The topic of this thesis are the fundamental human rights and the protection of these rights.the preamble describes the philosophical reasons for human rights as well as the historical events, which participated in forming of the human rights concept and specifies the term Rule of law.the second part of the presented thesis is dedicated to the meaning of Bill of rights system, and the analysis of Court ruling of the Constitutional court of the Czech republic. The thesis focuses on general and constitutional judicature within the framework of national process warrant. The institution of Constitutional complaint is given a special consideration.the conclusion explains the international mechanism of human rights protection on the global and mainly European scale with reference to the European court of human rights. Key terms: human rights and freedoms, unalienable right, Bill of rights, Rule of law, The Constitution of the Czech republic, judicial protection, Constitutional court, Constitutional complaint, Constitutional court ruling, Ombudsman, Council of Europe, Convention for the protection of human rights and fundamental freedoms.

5 ÚVOD ZÁKLADNÍ LIDSKÁ PRÁVA A SVOBODY HISTORICKÝ VÝVOJ ZÁKLADNÍCH LIDSKÝCH PRÁV A SVOBOD GENERACE LIDSKÝCH PRÁV POJEM LIDSKÝCH PRÁV VZTAH STÁTU A PRÁVA LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD SUBJEKTY PRÁV A POVINNOSTÍ V LISTINĚ VÝZNAM ÚVODNÍCH ČLÁNKŮ LISTINY Svoboda Rovnost v důstojnosti Rovnost v právech SYSTEMATIKA LISTINY PROCESNÍ OCHRANA V RÁMCI ČR OCHRANA ZE STRANY OBECNÍCH SOUDŮ OCHRANA ZE STRANY ÚSTAVNÍHO SOUDU Koncepce ústavního soudnictví Ústavního soud České republiky a organizace Ústavní stížnost Průběh řízení o ústavní stížnosti OCHRANA ZE STRANY VEŘEJNÉHO OCHRÁNCE PRÁV SOUDNÍ OCHRANA V OBLASTI LIDSKÝCH PRÁV NA MEZINÁRODNÍ ÚROVNI OCHRANA NA GLOBÁLNÍ ÚROVNI OCHRANA NA EVROPSKÉ ÚROVNI Evropský soud pro lidská práva Ochrana lidských práv v EU ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY SEZNAM TABULEK, GRAFŮ A PŘÍLOH

6 Úvod Když slyšíme pojem lidská práva, vybavíme si primárně porušování těch nejzákladnějších lidských práv a svobod v chudobou zmítaných zemích třetího světa, nebo v krutostech občanských válek. My máme to štěstí, že patříme do části světa, kde po více než dvou desetiletích života v demokratickém a právním státě považujeme lidská práva a svobody za samozřejmá. Kdybych okruh pozornosti rozšířil na tzv. západní civilizaci, stále jsme v oblasti dodržování lidských práv v drtivé menšině oproti zbytku světa, kde se k hodnotám lidských práv hlásí spíše teoreticky než prakticky anebo vůbec. Ve světě existují desítky zemí, kde se porušují i ta nejzákladnější lidská práva. V mnoha státech probíhá nelidské chování, mučení a týrání. Jen pomalu se zmenšuje počet zemí, kde je úspěšně potíráno násilí na ženách. I po více než šedesáti letech, po schválení Všeobecné deklarace lidských práv, se v mnoha státech vykonává trest smrti, který je v rozporu s právem na život. Další země neumožňují svobodu projevu a shromažďování, ani právo na spravedlivý proces a nezávislý soud není ve všech zemích samozřejmostí. Česká republika patří mezi vyspělejší státy z hlediska dodržování demokratických principů, kde jednotlivec požívá široké škály práv a svobod doplněných o mechanismy jejich účinné ochrany. Ani u nás, potažmo v Evropě, není stav lidských práv ideální. Probíhá zde boj s xenofobií, rasismem a všemi druhy diskriminace na základě pohlaví, věku, vyznání a zdravotního stavu. Právě diskriminace je v České republice každodenní realitou. Rasové předsudky, nejenom vůči Romům, ovlivňují značnou část naší populace. Velmi často diskriminovanou skupinou jsou ženy, jako oběti domácího násilí, nebo diskriminace v zaměstnání. Češi, jako občané EU, mají to štěstí, že se mohou obracet na Evropský soudní dvůr pro lidská práva, na tuto ve světě ojedinělou instituci, která pomáhá v ochraně a vymáhání lidských práv, kde jednotlivé státy nějakým způsobem selhaly. Tato práce si klade za cíl seznámit čtenáře se základními poznatky z oblasti lidských práv a svobod. Vzhledem k široké oblasti záběru tohoto tématu se práce nejdříve zaměří na definici základních lidských práv a svobod na základě rozboru historických a filozofických pramenů. Podá ucelenou představu o myšlence lidských práv, která dále bude konkretizována vztahem státu a práva a rozčleněním do jednotlivých generací. Následně je zde rozebrán také pojem lidských práv. Druhá kapitola je celá věnována našemu nejdůležitějšímu normativnímu právnímu aktu v této oblasti, Listině základních práv a svobod. Popis a výklad jednotlivých ustanovení je pro další pochopení uplatňování lidských práv zásadní. Stěžejní pro tuto část, je 6

7 pohled na úvodní články Listiny doplněný o judikáty Ústavního soudu ČR. Dále jsou zde popsány subjekty práv a povinností, systematika Listiny nám dává komplexní pohled na dokument. Třetí kapitola pojednává o vnitrostátních systémech ochrany lidských práv se zaměřením na ústavní soudnictví. Rozebrána tady bude, jak část teoretická, tak posléze reálná aplikace ochrany lidských práv v praxi prostřednictvím Ústavního soudu ČR. Práce se v tomto okamžiku zaměří na ústavní stížnost jako na specifický procesní prostředek ochrany ústavně zaručených práv a svobod. V závěru této hlavní kapitoly nezůstane opomenuta ani ochrana ze strany Veřejného ochránce práv. V poslední kapitole bude čtenář seznámen s problematikou mezinárodní ochrany lidských práv se zaměřením na ochranu v Evropě. Pozornost v evropském měřítku bude věnována hlavně kontrolnímu mechanismu Evropské úmluvy zabezpečovanému Evropským soudem pro lidská práva. 7

8 práce." 1 Lidská práva se opírají o morální universalismus a víru v existenci morální společnosti 1 Základní lidská práva a svobody 1.1 Historický vývoj základních lidských práv a svobod Učení o lidských právech spočívá zvláště v základním filozofickém tvrzení, že existuje mravní řád, který tvoří sociální a historické podmínky a platí pro všechny lidské bytosti všude a za všech okolností. Současné pojetí lidských práv je jedním z mnoha morálních pohledů. Vznik a vývoj teorie lidských práv je nerozlučně spjata s vývojem morálního universalismu. Historie lidských práv je přerušována řadou specifických morálních učení, které sice nejsou samy úplně adekvátním vyjádřením lidských práv, nicméně poskytují množství filozofických předpokladů pro současné doktríny o lidských právech. Vrátíme-li se ke kořenům do starého Řecka, nemůžeme opomenout filozofické učení Platona ( před Kr.), kde spočívají základy budoucího vývoje přirozenoprávních teorií. Ve svém díle Ústava zdůrazňuje přirozenost rozdělení lidí na stavy: Nikdo z nás se nerodí navlas podobný druhému, ale vždy je odlišný svou přirozeností, a proto se hodí na jiný druh zahrnující všechny lidské bytosti. Počátky morálního universalismu v Evropě jsou obvykle spojeny se spisy Aristotela a Stoiků. Proto v Etice Níkomachově Aristoteles jednoznačně objasňuje argument podporující existenci přirozeného mravního řádu. Tento přirozený řád měl být základem pro všechny skutečné racionální systémy spravedlnosti. Odvolání na přirozený řád poskytuje řadu komplexních kritérií pro hodnocení legitimity člověkem vytvořeného právního systému. Při rozlišování mezi přirozenou spravedlností a právní spravedlností Aristoteles ( před Kr.) píše přirozené právo má všude stejnou platnost, a to nezávisle na tom, zda se to lidem líbí, nebo nelíbí 2 Přirozená spravedlnost předchází konkrétnímu společenskému a politickému uspořádání. Prostředky pro stanovení formy a obsahu přirozeného práva, jsou používání rozumu osvobozeného od rušivého vlivu předsudků nebo touhy. Tato základní myšlenka byla stejně vyjádřena římskými Stoiky, například Cicerem a Senekou, kteří argumentovali tím, že morálka pochází z vůle boží. Dále argumentovali, že tento eticky univerzální zákon ukládá na všechny z nás povinnost s Gerloch, A. Teorie práva. 4. upravené vydání. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2007, 2 Aristotelés, Etika Níkomachova. 2. Rozšířené vydání. Praha: Petr Rezek, 1996, s

9 dodržovat boží vůli, čímž Stoikové předpokládali existenci univerzální morální společnosti uskutečněné prostřednictvím našeho společného vztahu s Bohem. V politické a právní literatuře je oprávněně zdůrazňováno, že žádný systém neměl tak rozhodující důsledky v historii práva, než jaký měla klasická římská metoda jurisprudence. Římské soukromé právo - ius civile- bylo emancipované, nezávislé na jakémkoliv náboženství, na vládě, na generacích lidí. Vyvíjelo se jako nezávislý systém norem. Génius římských právníků spočíval v jejich připravenosti, otevřenosti studovat právo ve všech jeho spletitých projevech. Revoluční přínos římských právníků spočíval v uznání rozdílu mezi veřejným právem státu ius publicum a soukromými právy individuí ius privatum. A ono právní osamostatnění individua vedlo k vytváření kategorie nezcizitelných lidských práv, jakož i k možnosti právně, ústavně, uskutečnit mezinárodní vztahy v pojmech lidských, občanských vztahů. 3 Ve vrcholném období scholastiky působí nejvýznamnější představitel katolické filozofie a teologie sv. Tomáš Akvinský ( ). Dovršil sloučení křesťanské věrouky s filozofií Aristotela. Právo zaujímá v jeho filozofii rozhodující místo. Rozpracovává problém vlastnického práva. Spatřoval v něm dobrý výdobytek lidského rozumu, tedy účelný doplněk přirozeného práva. A to ze tří důvodů: Každý pečuje více o to, co mu náleží. Bude-li se každý starat o své vlastní, bude společnost lépe uspořádána. Konečně mír bude mezi lidmi, jestliže bude mít každý své, a tak nebude toužit po cizím. 4 Již nějaký čas vedle sebe existovaly dvě suverenity. Moc státní a moc církevní spolu žily až do počátku 9. Století ve shodě a symbióze. Navzájem se potřebovaly. Tato spolupráce mohla trvat tak dlouho, dokud moc světská a duchovní byly v rovnováze. Církev narušila statut panovníka jako neomezeného vládce. Koncem 12. Století jsou mocenské nároky církve již překonány. Na počátku 13. Století se moc panovníka snažily omezit také stavy. Začalo se mluvit o stavovském státě. Stavovský stát z hlediska ústavně-právního ztělesňoval rozdělení vládní moci mezi panovníka a jeho poddané. Stavy nezastupovaly lid, nýbrž samy byly lidem. Z hlediska ústavního vývoje Evropy byla nejdůležitějším počinem pozdně středověkého stavovského státu Magna Charta Libertatum z roku 1215, Velká listina práv a svobod. 5 Tím však nebyla garantována moderní práva a svobody lidí. Je třeba si uvědomit, že Magna Charta Libertatum proklamovala pouze privilegia baronů. Netýkala se tedy všech obyvatel říše. Listina upravovala například právo církve na svobodné biskupské volby, dědické právo 3 Kubů, L. a kol. Dějiny právní filozofie. 1. vydání Olomouc: Univerzita Palackého, 2002, s Kubů, L. a kol. Dějiny právní filozofie. 1. vydání Olomouc: Univerzita Palackého, 2002, s Hattenhauer, H. Evropské dějiny práva. 1. vydání Praha: C.H.Beck, 1998, s

10 baronů, svobodný přístup na anglický ostrov a svobodný obchod, král nesměl odepřít nebo oddalovat soud, stavům bylo poskytnuto právo na odboj a povolovat poplatky. Víra v existenci univerzální morální společnosti byla udržována v Evropě křesťanstvím v průběhu následujících staletí. Zatímco náznaky pojmu práva můžeme zaznamenat ve spisech Aristotela, Stoiků a křesťanských teologů, tak pojetí práva blížící se současné myšlence lidských práv se nejvíce ukáže během 17. a 18. století a tzv. doktrínou přirozeného práva. Tyto přirozenoprávní doktríny a teorie společenské smlouvy byly historicky připravovány v období renesance a reformace. Právní ideologie 17. a 18. století sice neopouští stupňovité pojetí přirozeného a pozitivního práva, ale základy tohoto přirozeného práva přestává hledat v nadpřirozenu a nalézá je v lidském rozumu. Nevyhnutelným důsledkem těchto teorií je desakralizace, odcírkevnění představy přirozeného práva. 6 Společnost je ovlivňována moderní vědou a psychologií. Mizí víra v nadpřirozené poslání státu. Podle Thomase Hobbese ( ) je člověk bytost toužící po slávě, bohatství a moci. Stav neomezené svobody je podle něho stavem anarchie. V přirozeném stavu je člověk člověku vlkem (homo homini lupus). Je zde minimální jistota a bezpečnost lidí. Proto je uzavřena společenská smlouva, aby se lidé zajistili proti sobě. 7 Přirozené právo bylo považováno jako předchůdce skutečných sociálních a politických systémů. Přirozená práva byla prezentována jako práva jednotlivce, která má k dispozici nezávisle na společnosti či politickém zřízení. Přirozená práva byla v konečném důsledku prezentována jako platná bez ohledu na to, zda dosáhla uznání některého politického vládce nebo shromáždění. Typickým představitelem tohoto postoje byl v 17. století filozof John Locke ( ). Ve své práci Druhé pojednání o vládě (1690) poskytl nejprve Angličanům později všem Evropanům trvalou státní nauku pro přechod k parlamentní monarchii. 8 Hlavní argument Johna Locka je tvrzení, že lidé mají přirozená práva bez ohledu na úroveň politického uznání, které jim poskytl stát. John Locke argumentoval, že přirozená práva vyplývala z přirozeného zákona. Přirozený zákon pochází od Boha. John Locke dále argumentoval, že hlavním účelem udělení politickému orgánu moc svrchovaného státu byla ochrana a zajištění základních přirozených práv jednotlivců jediným důvodem pro vytvoření vlády. Jasně vymezil pravomoci a působnost státu na přirozená práva, na život, svobodu a vlastnictví. Státy měly zajišťovat přirozená práva lidí a ne panovník. J. Locke zašel tak daleko, že tvrdil, že jednotlivci mají oprávnění povstat se zbraní proti své vládě, která selže 6 Kubů, L. a kol. Dějiny právní filozofie. 1. vydání Olomouc: Univerzita Palackého, 2002, s Gerloch, A. Teorie práva. 4. upravené vydání. Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2007, s Hattenhauer, H. Evropské dějiny práva. 1. vydání Praha: C.H.Beck, 1998, s

11 v plnění své povinnosti při zabezpečování přirozených práv jednotlivců. Přínos J. Locka byl velký a velice důležitý pro současnou teorii o lidských právech. Od tradice přirozenoprávních teorií 17. a 18. století se radikálně liší Charles Louis Montesquieu ( ) v jeho díle O duchu zákonů (1749) a v jeho politické teorii moci. Podle Ch.L.Montesquieu mají být zákonodárná, výkonná a soudní moc od sebe oddělené a na sobě nezávislé. Kde je zákonodárná a výkonná moc spojena v téže osobě či orgánu, tam schází svoboda, protože mohou vzniknout obavy, že by týž panovník nebo zákonodárný sbor mohl uzákonit tyranské zákony, aby je tyranským způsobem uplatňoval. Kdyby byla soudní moc spojena se zákonodárstvím, život a svoboda osob by byly vystaveny svévolné autoritě, neboť soudce by byl i zákonodárcem. Kdyby byla spojena s výkonnou mocí, mohl by soudce postupovat se vší krutostí utlačovatele. 9 Neboť jen tak lze vyloučit zneužití moci v neprospěch občanských svobod. A to především proto, že každý člověk, jenž je nadán mocí, má tendenci tuto moc neustále rozšiřovat. Proto, aby se předešlo těmto zneužitím, je nezbytné, aby moc byla rozdělena mocí. 10 Mnoho z hlavních témat současných filozofických zdůvodnění lidských práv nejprve vyjádřil v 18. století německý filozof Imanuel Kant ( ) v rámci Kantovy morální filozofie. Nejdůležitějšími ideály jsou rovnost a morální samostatnost racionálních lidských bytostí. Kantova etika je proslulá svou abstraktností a vzdoruje snadnému porozumění. Filozofické myšlenky, které obhajoval Kant a Locke, byly spojovány se všeobecným osvícenským projektem, jehož účinky se rozšířily po celém světě. Ideály, jako jsou přirozená práva, lidská důstojnost a rovnost uskutečnily revoluční a politické otřesy v celém 18. století. Jsou zakotveny v dokumentech jako Prohlášení nezávislosti USA (1776), Deklarace práv člověka a občana Francie (1789). Deklarace ve své preambuli uvádí, že neznalost, opomíjení či neúcta k lidským právům jsou jedinými příčinami všeobecných běd a korupce vlád. Sedmnáct článků Deklarace zakotvuje stěžejní principy demokratického a liberálního právního státu, z nichž mnohé jsou určující dodnes. 11 Odtud čerpá ideje lidských práv i česká Listina základních práv a svobod. 19. století bylo obdobím pozitivizace práv. Došlo k přeformulování a k zásadní změně obsahu deklarací. Z lidských práv se stala práva základní. Po Evropě se rozšířila vlna ústav, protože pouhá deklarace lidských práv už nestačila. 9 Wintr, J. Principy českého ústavního práva. Praha: Eurolex Bohemia a.s., 2006, s Kubů, L. a kol. Dějiny právní filozofie. 1. vydání Olomouc: Univerzita Palackého, 2002, s Wintr, J. Principy českého ústavního práva. Praha: Eurolex Bohemia a.s., 2006, s

12 Podobné pojetí individuálních práv pokračovalo v celém 19. století. Koncept lidských práv se stal prostředkem pro uskutečňování politických změn. Koncepční předpoklady pro obranu lidských práv již tady byly dlouho, ale úplná kodifikace problému lidských práv přišla během 20. století jako odpověď na úděsné porušování lidských práv, například holokaust. Všeobecná deklarace lidských práv byla přijata Valným shromážděním OSN dne 10. prosince 1948, aby se zabránilo budoucímu výskytu jakýchkoliv podobných zvěrstev. Dokument byl právně nezávazný. Deklarace sama o sobě daleko přesahuje pouhou snahu potvrdit právo na život jako základní nezcizitelné lidské právo. Všeobecná deklarace lidských práv se skládá z preambule a 30. článků, které samostatně identifikují taková práva, jako práva nebýt mučen čl. 5, právo na azyl čl. 14, právo vlastnit majetek čl. 17 a právo na odpovídající životní úroveň čl. 25, jako základní lidská práva. Všeobecná deklarace lidských práv byla dále doplněna takovými dokumenty, jako je Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod (1950), Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech (1966) a Mezinárodní pakt o občanských a politických právech (1966). Jsou to již dokumenty právně závazné a ustavují orgány pověřené dohledem nad jejich dodržováním. Charta základních práv Evropské unie (2000) právní závaznost získala začleněním do Lisabonské smlouvy v roce Tyto dokumenty byly posíleny nesčetnými jinými prohlášeními a úmluvami. Dohromady tyto různé prohlášení, úmluvy a smlouvy tvoří moderní doktrínu lidských práv a vyjadřují víru v existenci všeobecně platného morálního řádu. 1.2 Generace lidských práv Klasifikovat lidská práva lze z více hledisek. Teorie generací lidských práv byla z pohledu historického vývoje rozdělena do 4 generací. Někteří autoři rozeznávají 3 generace lidských práv. Slučují do jedné generace pod pojem liberální svobody občanská i politická práva. Aleš Gerloch je zastáncem čtyř generací lidských práv: a) První generace proklamována již v 18. století, jsou to typická individuální práva (osobní). Pod tímto pojmem si lze představit právo na život, osobní svobodu, vlastnické právo, právo na soukromí, svobodu myšlení, svobodu pobytu a pohybu. 12

13 b) Druhá generace politická práva, plně tj. bez dřívějších omezení byla přijata až na přelomu 19. století. Typické právo pro tuto generaci je volební právo a právo petiční. c) Třetí generace sociální, hospodářská a kulturní práva rozsáhleji prosazována od let 20. století a zvláště po druhé světové válce například právo na práci, na sociální zabezpečení, na zdravotní péči a na vzdělání. d) Čtvrtá generace uznáno například právo na příznivé životní prostředí, ochrana před zneužitím informací výpočetní technikou, ochrana osobní integrity, svobodný přístup k informacím, ochrana spotřebitele. Prosazují se teprve v posledních desetiletích Pojem lidských práv Lidská práva jsou běžně chápány jako nezadatelná, nezcizitelná, nepromlčitelná a nezrušitelná základní práva a svobody, na něž má člověk nárok již ze své podstaty. Tento přirozenoprávní charakter nám dokládá také čl. 1 Listiny základních práv a svobod. a) Nezadatelnost tato práva nelze někomu jinému zadat, postoupit je, dát je do zástavy. Člověk se jich nemůže vzdát. b) Nezcizitelnost člověk se jich nemůže vzdát, ani je nijak přenést na někoho jiného, jak za úplatu, tak darem. Tento úkon by byl neplatný. c) Nepromlčitelnost tato práva nemohou být promlčena, jsou trvale vymahatelná. Nezanikají po uplynutí určitých lhůt, jako v soukromém právu. Subjekt o ně nemůže přijít, i když nebyla, nebo nemohla být uplatňována. d) Nezrušitelnost státní moc je nemůže zrušit, může je pouze uznat, nebo deklarovat. Stát je nemůže prohlásit za neplatná ani ústavním zákonem. 13 Pojem lidských práv trpí určitou nejednotností, nestálostí a roztříštěností. Rozdíl lze najít jak v přístupech filozofů k tomuto pojmu, tak v jeho právní úpravě v řadě dokumentů, ať již vnitrostátních či mezinárodních. Používá se pojmů, jako jsou lidská práva, lidská práva Gerloch, A. Teorie práva. 4. upravené vydání. Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2007, s. 13 Klíma, K a kol. Státověda. Plzeň: Aleš Čeněk, 2006, s

14 a základní svobody, přirozená práva člověka, veřejné svobody atd. Myšlenka základních práv vznikla z potřeby chránit jednotlivce proti zneužití státní moci. Pozornost se zpočátku zaměřila na ta práva, která nutí vlády zdržet se určité činnosti. Lidská práva v této kategorii jsou obecně označovány jako základní svobody. Jako lidská práva jsou považována pod podmínkou vedoucí k důstojnému lidskému bytí. Jsou použity jako vodítko a prubířský kámen právních předpisů. Frédéric Surde rozlišuje v zásadě 3 rozdílné roviny v pojmu lidských práv: a) První je rovina filozofie a morálky lidských práv, v současnosti mluvíme o etice lidských práv, tedy materiální pramen právního vyjádření těchto práv. b) Druhou rovinu představuje politická ideologie lidských práv tak, jak ji uplatňují politické strany na vnitrostátní i mezinárodní úrovni a také jednotlivé mezinárodní humanitární organizace a vlády. Jsou vystavena obrovské politizaci, která kolikrát pozměňuje jejich pravou povahu. Nelze na druhou stranu znevažovat diplomacii lidských práv. Nezapomínejme, že ukončení nejhorších případů porušování lidských práv je možno velmi často připsat k dobru právě jí. c) Třetí rovinu tvoří platné právo lidských práv, s nímž se pojí institucionální záruky. Pozitivně právní úprava lidských práv je svým způsobem vyčnívajícím vrcholkem ledovce lidských práv, který by neexistoval bez jiných jeho nezbytných součástí, jako filozofických základů, politických vyjádření a diplomatických diskusí Vztah státu a práva Vztah mezi státem a právem je komplexní. Považuji proto za vhodné, začlenit do této práce vymezení pojmů jako demokratický, liberální, sociální, právní a ústavní stát. Nejzásadnější pro náš zastřešující pojem lidská práva je právní stát. V současnosti se stal pojem právního státu termínem pozitivně právně upraveným ve většině ústav. V naší Ústavě se v čl. 1 odst. 1 definuje Česká republika jako svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát. Právní stát je dále chráněn ustanovením čl. 9 odst. 2 Ústavy České republiky, kdy změna podstatných náležitostí demokratického právního státu je nepřípustná. 14 Sudre,F. Mezinárodní a evropské právo lidských práv. 2. Upravené a rozšířené vydání Brno: Masarykova univerzita, 1997, s

15 Idea právního státu sahá hluboko do historie. Tuto myšlenku rozpracovali již antičtí filozofové Platón a Aristoteles. Dále revoluce proti feudalismu v Anglii a Francii přinesly řadu praktických kodifikací jako Habes Corpus Act a Deklarace práv člověka a občana. K rozvoji došlo v různých zemích zejména v Německu v 19. století, kde se označuje jako Rechtsstaat. Ve Francii jako l état de droit (stát práva) a v pojetí anglosaském jako Rule of Law (panství práva). Právní stát se vymezil jako negace pojmu policejní stát. To bylo negativní označení státu, ve kterém dochází k nekontrolovatelnému zneužívání státní moci, dobově tedy absolutní monarchie, kdy moc je v rukou panovníka, policie. Právní stát se stal synonymem legality. 15 Právní stát je především stát právem vázaný a státní moc lze vykonávat jen podle práva. Obsaženo v Ústavě České republiky čl. 2 odst. 3 kde státní moc ze strany státu k občanům lze zase uplatňovat jen v souladu s právním řádem ČR. Právní stát v 19. století bychom mohli považovat za nedemokratický, jelikož uznával formální diskriminační omezení jako omezení majetkové, rasy, pohlaví, vzdělání. S následnou krizí liberalismu na začátku 20. století dochází ke krizi formálního pojetí právního státu. Toto pojetí se ukázalo jako slabé, stejně tak jako záruky, neboť zde existuje možnost destrukce formálního právního státu legální cestou. Stačí totiž dodržování formálních pravidel tvorby norem a obsah pak může být jakýkoliv. 16 K destrukci právního státu došlo v 1. pol. 20. století, kdy parlament přenášel zákonodárnou pravomoc na moc výkonnou. Po těchto trpkých zkušenostech z období světových válek se nelze spokojit s pouhou formální legalitou. Nelze dodržovat právo bez ohledu na jeho obsah a původ. Po 2. světové válce se dále rozvíjí systém záruk legality v postupu orgánů veřejné moci a je doplňován o další kritéria legitimity. Legitimita ospravedlňuje státní moc v jejich rozhodnutí a opírá se o vůli lidu. Můžeme již mluvit o demokratickém státu, který se opírá o suverenitu lidu a výsledkem je princip vlády většiny. Můžeme citovat Ústavu ČR a to čl. 2 odst. 1 Lid je zdrojem veškeré státní moci; vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní. Podle tohoto článku Ústava ČR zahrnuje systém zastupitelské demokracie a podle čl. 2 odst. 2 Ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo. Připouští i přímou demokracii. Demokratický stát je v dnešní době nemyslitelný bez vazby na stát liberální, který má za úkol chránit především svobodu jednotlivce před mocí státu a chránit menšinu proti Gerloch, A. Teorie práva. 4. upravené vydání. Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2007, s. 16 Gerloch, A. Teorie práva. 4. upravené vydání. Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2007, s. 15

16 většině. Záruky jsou v důmyslném oddělení a vyvážení moci ve státě a v základních právech a svobodách, které vytvářejí nedotknutelnou sféru jednotlivce, do které stát nesmí zasahovat. Sociální stát a jeho zásady se začínají prosazovat až po 2. světové válce. Zde je stát naopak v aktivní roli, která ho zavazuje konat a zajistit svým občanům sociální zabezpečení, právo na zdravotnictví, vzdělání a právo na práci. Konkrétní výčet garantuje v České republice hlavně Listina základních práv a svobod v hlavě čtvrté a řada mezinárodních smluv. Ústavní stát je ústavním státem teprve tehdy, když všechny soudní instance aplikují ústavní normy, které jsou závazné a bezprostředně použitelné. Ústavní stát je vázán ústavním pořádkem. Ústavní soudci mají strážit ústavnost přijímaných zákonů podzákonných norem, soudních či úředních rozhodnutí. Je zde zajištěno, že každý komu jsou porušována základní práva a svobody, se může obrátit na Ústavní soud. Protiústavní, normativní i individuální akty mohou být zrušeny. Pravomoci Ústavního soudu jsou vypočteny v čl. 87 Ústavy ČR. 16

17 2 Listina základních práv a svobod Listina základních práv a svobod je základním vnitrostátním pramenem práva. V roce 1991 se stala součástí československého právního řádu. Jako ústavní zákon nejvyšší právní síly obsahuje katalog zaručených práv a svobod. Inspiraci našla v mezinárodních dokumentech, hlavně ve Všeobecné deklaraci lidských práv a zakotvila do československého právního řádu ustanovení Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a obou Paktů. Přijetí Listiny určovalo zásadní politický cíl Československa a deklarovalo příklon k systému ochrany lidských práv na světovém a evropském standardu. V roce 1992 byla ČSFR na základě tohoto dokumentu přijata do svazku Rady Evropy. Významné ustanovení 2 uvozovacího zákona k Listině č. 23/1991 Sb. 17 stanoví závaznost mezinárodních smluv o lidských právech pro ČSFR. Nestala se součástí Ústavy ČR jako na Slovensku, ale samostatným právním aktem. Podle čl. 3 Ústavy ČR je Listina součástí ústavního pořádku České republiky. Taktéž v čl. 112 Ústavy ČR je zařazena mezi taxativní výčet ústavních norem, které tvoří ústavní pořádek ČR. Listina by se dala nazvat jako obecný základ různých právních odvětví práva veřejného, tak práva soukromého. Vycházela z přirozenoprávního pojetí, ale zásadní smysl ve světě pozitivního práva je naplnění zásad uvedených v Listině přijímáním zákonů a dalších podzákonných norem, které souvisí s předmětem jiných právních odvětví. Hlavní zásady se promítají hlavně do práva trestního, správního, občanského, procesního, sociálního zabezpečení a pracovního. Listina vyjadřuje i hodnotovou orientaci ústavního řádu a demokratickou legitimitu v ČR. Opírá se o přirozenoprávní základ a jeho aktuální i historické zdroje. Nejvýznamnějším zdrojem při tvorbě Listiny byla koncepce přirozených práv člověka, která je též uvedena ve výčtu ústavních hodnot. Listina je legitimním vyjádřením změn vynucených občany v listopadu Na rozdíl od minulosti je většina ustanovení listiny bezprostředně platným právem, lze se tedy na 17 2 Zákon č. 23/1991 Sb., Ústavní zákon, kterým se uvozuje Listina základních práv a svobod jako ústavní zákon Federálního shromáždění ČSFR. Mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách, Českou a Slovenskou Federativní Republikou ratifikované a vyhlášené, jsou na jejím území obecně závazné a mají přednost před zákonem. 17

18 ni u soudů a dalších orgánů přímo dovolávat a není třeba vyčkávat vydání běžných zákonů, které by ji prováděly. Tyto ústavní normy tedy nejsou již jen monologem zákonodárcovým Subjekty práv a povinností v Listině Vztahy státu k občanům a dalším subjektům podléhají územní svrchovanosti státu a jsou vyjádřeny v ústavních předpisech. Status občana vytvářejí katalogy práv a svobod společně s občanskými povinnostmi. Na každý subjekt se vztahují některá procesní práva obsažená v Listině hlava 5 rovnost všech účastníků řízení před soudem, jiným státním orgánem nebo orgánem veřejné správy. Zákaz zneužití vlastnického práva se rovněž vztahuje na fyzické i právnické osoby. Pro všechny subjekty též platí, že vlastnictví zavazuje. Diferencovaný přístup k řešení otázky, zda lze vztáhnout práva a svobody v Listině i na právnické osoby, řeší judikatura ústavního soudu nález sp. zn. Pl. ÚS 15/ Některá základní práva se Ústavou přiznávají nejen osobám fyzickým a jejich skupinám, ale i osobám právnickým. Náš ústavní řád takové ustanovení nemá, ale z povahy některých práv zejména procesního charakteru vyplývá, že mohou být v ČR aplikována i ve prospěch právnických osob. V tomto směru se lze dovolat i ustanovení 72 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb. o Ústavním soudu 20, z něhož plyne, že ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručená ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Listina zakládá tato práva a povinnosti subjektů: a) práva lidská je to převážná část práv každého člověka. Mají přirozenoprávní povahu, neboť vyjadřují postavení či právo každé lidské bytosti, ovšem právně vynutitelné jsou jen díky vyjádření v pozitivním právu, a že jsou v něm stanoveny procesní způsoby a kompetence k jejich ochraně. b) práva občana status občana zahrnuje práva i povinnosti a je dán příslušností ke státu, tento vztah je upraven právem. Právo podílet se na správě státu mají jen jeho občané a 18 Pavlíček, V. O české státnosti úvahy a polemiky, 2/ O právech, svobodách a demokracii. Univerzita Karlova v Praze nakladatelství Karolinum, 2002, s Nález Ústavního soudu ČR ze dne , sp. zn. Pl. ÚS 15/93 20 Zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů 18

19 stát je povinen jim poskytnout ochranu a sociální výhody. Upraveno např. v čl. 21 odst. 1 a 4, čl. 14 odst. 4, čl. 20 odst. 2, čl. 23, 30, 31, 33 Listiny. c) práva jen pro určitou skupinu obyvatelstva subjektem jsou příslušníci různých menšin nebo menšiny, jako zvláštní kolektivní subjekt práv, které jsou na základě shodných hledisek od většiny společnosti odlišeny (národnostní, etnické, sociální, zdravotně postižení, jazykové.) Listina zakazuje diskriminaci a proklamuje rovnost všech bez rozdílu. Upraveno např. v čl. 24, 25, 29, 32 Listiny. d) práva cizinců cizinec je příslušník jiného státu, který požívá ochrany státu, jehož je občanem i ten kdo není občanem žádného státu. Postavení cizinců v ČR nejlépe vystihuje čl. 42 odst. 2 Listiny Cizinci požívají v ČR lidských práv a základních svobod zaručených Listinou, pokud nejsou výslovně přiznána občanům. Cizinec má odlišný režim ohledně práva na práci čl. 26 odst. 4 Listiny. Použití institutu vyhoštění je možný jen v případech stanovených zákonem čl. 14 odst. 5 Listiny. e) práva právnických osob nebo sdružení fyzických osob jak již bylo výše uvedeno, český právní řád nezná ustanovení o způsobilosti právnických osob mít základní práva. V Listině je zakotvena pouze nepřímá ochrana jejich vlastnických práv čl. 11 odst. 2. Článek 2 odst. 1 Listiny potvrzuje, že ČR je svrchovaný stát a žádné náboženské předpisy mu nemohou konkurovat, nebo dokonce mít před ním přednost. To se týká církve a dalších náboženských společností. ČR naplňuje charakteristický rys laického státu a odluky církve od státu čl. 16 odst. 2 Listiny. Jen svrchovaný stát je způsobilý svým občanům zabezpečit individuální svobodu víry a náboženského vyznání a ochránit je proti jakémukoliv nátlaku a obstarat jim hmotné podmínky využití těchto práv. Individuální práva při možném konfliktu s kolektivními právy by v tomto kontextu měla mít přednost. Kolektivní právo je především zmiňováno v souvislosti s odborovými organizacemi. Listina pro ně zakládá právo v článku 27. Svoboda odborového sdružování je chráněna i mezinárodními dohodami uzavřenými v rámci Mezinárodní organizace práce (ILO). 19

20 2.2 Význam úvodních článků Listiny Úvodní články listiny (čl. 1-4) obsahují fundamentální principy práv a svobod, které se svojí všeobecností dotýkají celého právního řádu ČR. Nejsou tedy jen deklarací přirozeného práva, ale práva, které lze zabezpečit. Nejlépe to dokládá usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. I. ÚS 305/2000. Vyjadřuje se k charakteru úvodních článků Listiny. Pokud jde o namítané porušení čl. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), je třeba uvést, že úvodní články Listiny mají charakter toliko základních, obecných ustanovení, jak ostatně napovídá název hlavy první. Principy obsažené v těchto článcích se vztahují na všechna základní práva a svobody zahrnuté do Listiny a jsou východiskem při jejich výkladu. Porušení zmíněných ustanovení Listiny proto samostatně zpravidla napadat nelze, resp. nejsou sama o sobě bezprostředně aplikovatelná, vždy je nutno také uvést konkrétní, především hmotné základní právo nebo svobodu a tomu odpovídající ustanovení Listiny, eventuálně mezinárodního dokumentu, jež mělo být porušeno. 21 Úvodní články Listiny nazvané Obecná ustanovení mají zvláštní povahu a Ústavní soud velmi často využívá těchto základních a obecných ustanovení při svých rozhodnutích. Hlava první bezprostředně navazuje na preambuli 22, jejíž základní principy a hodnoty jsou konkretizovány v obecných ustanoveních v normativní podobě a mají úzkou vazbu na základní ustanovení Ústavy. Článek 1 Listiny představuje určitý středobod celé Listiny. Principy zde obsažené jsou postaveny do čela obecných ustanovení a vztahují se na všechna práva a svobody v Listině, jsou jejich východiskem a tím je dán jejich význam a vztah k dalším článkům listiny. Principy svobody a rovnosti navazují na Deklaraci práv člověka a občana a souvisí s myšlenkou odmítnutí otroctví a poddanství či jiné formy právní závislosti mezi lidmi. Obsah principů svobody a rovnosti v důstojnosti i právech lze vyložit v kontextu historickém i pozitivněprávním. Postavení jednotlivce je založeno na těchto třech pilířích. 21 Usnesení Ústavního soudu ze dne , sp. zn. I. ÚS 305/ Viz. Preambule - Ústavní zákon č. 2/1993 Sb. Ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb. Listina základních práv a svobod Federální shromáždění na základě návrhů České národní rady a Slovenské národní rady, uznávajíc neporušitelnost přirozených práv člověka, práv občana a svrchovanost zákona, navazujíc na obecně sdílené hodnoty lidství a na demokratické a samosprávné tradice našich národů, pamětlivo trpkých zkušeností z dob, kdy lidská práva a základní svobody byly v naší vlasti potlačovány, vkládajíc naděje do zabezpečení těchto práv společným úsilím všech svobodných národů, vycházejíc z práva českého národa a slovenského národa na sebeurčení, připomínajíc si svůj díl odpovědnosti vůči budoucím generacím za osud veškerého života na Zemi a vyjadřujíc vůli, aby se Česká a Slovenská Federativní Republika důstojně zařadila mezi státy, jež tyto hodnoty ctí, usneslo se na této Listině základních práv a svobod: 20

21 Článek 2 Listiny zakotvuje zásady demokracie, upravuje zásadní střet státní moci s člověkem (občanem). Čl. 2 odst. 1 především vylučuje vázanost státu na výlučnou ideologii či náboženské vyznání. 23 Právní řád používá mnoho tzv. antitotalitárních pojistek např. podmínka registrace politických stran pouze demokratického charakteru, přezkumná činnost Ústavního soudu vůči zákonům Parlamentu ČR. Čl. 2 odst. 2 Stát má schopnost samoregulace a jeho právní základ je vyjádřen v Ústavě ČR. Strukturu státního mechanismu tvoří pouze instituce obsažené v Ústavě ČR nebo z ní odvozené. Právní řád je zavazuje i opravňuje a vymezuje jejich pozici vůči jiným osobám. Veřejná moc musí kontrolovat systém uvnitř sebe sama. Samozřejmostí je i založení procesních prostředků opravitelnosti rozhodnutí. Odpovědnost veřejné moci nastupuje tehdy, jestliže činností či nečinností nebylo plněno to, co zákon či jiný právní předpis předvídá. Odpovědnost veřejné moci je odpovědností za užití zákona, přijetí opatření, vydání rozhodnutí. 24 Podle Čl. 2 odst. 3 je zásadně omezená veřejná moc nejen ve vztahu k jednotlivci, ale vůči komukoliv. Proto se této zásady mohou dovolávat i právnické osoby soukromého práva. Ustanovení je obsahově identické s čl. 2 odst. 4 Ústavy ČR s tím rozdílem, že v Ústavě ČR je subjektem každý občan, v Listině každý. Zjednodušeně lze použít formulaci negativní právní doktríny co není zákonem zakázáno, je dovoleno. Tím byla vyloučena pravomoc státu autoritativně diktovat kulturu občanů, víru, morální přesvědčení a celkový způsob žití. Článek 3 odst. 1 Listiny obsahuje demonstrativní výčet diskriminace a odmítnutí privilegií a vztahuje se k principu rovnosti. Vztahuje se na všechny tj. státní občany, cizince, nezletilé atd. Nelze si nevšimnout tzv. pozitivní diskriminace určitých skupin jako jsou ženy, zvláště těhotné, mládež, děti. Preference v čl. 29 a čl. 32 Listiny. V těchto případech jsou výjimky z rovného zacházení v demokratickém právním a sociálním státě odůvodněné a žádoucí. V čl. 3 odst. 2 je právo rozhodovat o své národnosti chápáno jako projev vůle, kterým se jednotlivec sebe identifikuje s určitým národem a může se tak přihlásit k jakékoli existující národnosti. Všechny způsoby nátlaku jsou výslovně zakázané a stávají se tak ústavními zárukami svobodného rozhodování. Zásadu vyjádřenou v čl. 3 odst. 3 je třeba chápat extenzivně, kdy při uplatnění základních práv nesmí být žádnému subjektu způsobena újma na jakýchkoli jeho dalších právech. Nesmí se tak stát ani ze strany veřejné moci, či třetích osob. 23 Klíma, K. a kol. Komentář k Ústavě a Listině. Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2005, s Klíma, K. a kol. Komentář k Ústavě a Listině. Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2005, s

22 Článek 4 odst. 1 zahrnuje povinnosti, kterými se rozumí příkaz jednotlivce vůči společenství, jehož plnění může být v demokratickém právním státu vyžadováno ve veřejném zájmu společnosti. 25 Ústavní soud to dále rozvádí: V čl. 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod se stanoví, že povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod. Tyto povinnosti je třeba chápat jako obdobu základních lidských práv a svobod. Jsou výslovně zakotvenými závazky vůči státu v podobě něco činit, něčeho se zdržet apod. Jedná se o tzv. veřejnou subjektivní povinnost, která charakterizuje vztah právního státu a jednotlivce, bez níž nelze podat úplnou charakteristiku tohoto vztahu. Bez toho, že by jednotlivci nacházející se pod jurisdikcí státu plnili stanovené povinnosti, nemohl by takový stát existovat, protože by ztratil jeho právní řád smysl. Jedná se o předpoklad výkonu státní moci. 26 Odstavce 2, 3, a 4 čl. 4 obsahují obecná pravidla pro stanovení mezí základních práv a svobod. Z jednotlivých článků Listiny vyplývá, že zásahy do základních práv jsou možné pouze zákonem, je-li v demokratické společnosti nezbytné z důvodů nejčastěji ochrana práv a svobod druhých, bezpečnost státu, ochrana veřejného pořádku. Jedná se o výhradu zákona při ukládání povinností a mezí základních práv a svobod Svoboda Zde bych se chtěl podrobněji věnovat třem základním pilířům svobody, rovnosti v důstojnosti a rovnosti v právech, na kterých je celý katalog vystavěn a uvést pro ilustraci demonstrativní výběr judikatury Ústavního soudu. Právní názory Ústavního soudu, obsažené v citovaných judikátech z příslušného svazku Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu mohou dopomoci při řešení sporných případů z praxe. Fenomén svobody obecně není jen čistě právně-filozofickým problémem člověka, ale má svůj širší mravní a náboženský rozměr. Filozofické východisko svobody v ustanovení čl. 1 Listiny je podobné se zněním významných ústavních či mezinárodněprávních dokumentů. Například úvodní věty Rousseauovy Společenské smlouvy člověk se rodí svobodný a všude je v okovech. Dále můžeme zmínit Virginské prohlášení práv z roku 1776, podle kterého jsou 25 Srov. Čl. 29 odst. 1 Všeobecná deklarace lidských práv: Každý má povinnosti vůči společnosti, v níž jedinec může volně a plně rozvinout svou osobnost. 26 Usnesení Ústavního soudu ze dne , sp. zn. IV. 489/98 22

23 všichni lidé od přírody svobodní a rovní a mají určitá vrozená práva, kterých se nemohou vzdát ani ve státě, čl. 1 Prohlášení práv člověka a občana z roku 1789, podle kterého se lidé rodí a zůstávají svobodní a rovnoprávní a čl. 1 Všeobecné deklarace lidských práv z roku 1948, podle kterého se všichni lidé rodí svobodní a rovni v důstojnosti a právech. 27 Svoboda je v Listině konkretizována v čl. 7 9 a čl Z odůvodnění nálezu Ústavního soudu k otázce svobody, jako základu a podmínce sociálního vývoje ve společnosti: V systému sociálních hodnot přísluší významné místo právě svobodě, která se nám ukazuje jako provokující element a současně i podmínka sociálního vývoje: její nedostatek, či dokonce úplná absence, implikuje vždy zpomalení, popř. i zastavení sociálního pohybu. Ve svém nejhlubším základu spoluvytváří svoboda i vědomí povinnosti a odpovědnosti: inspiruje člověka k dosahování nejvyšších cílů, současně mu však nechává poznat, že ve svém principu klade meze především sama sobě. 28 Z nálezu Ústavního soudu ke zbytečným průtahům v rozhodovacím procesu o trvání vazby: Omezení osobní svobody zákonnou vazbou je vždy citelným a výrazným zásahem do ústavně zaručených základních práv a svobod jedince a zákonné důvody pro ni, stejně tak jako samotné trvání vazby, proto musí být vždy pečlivě váženy; ke "zbytečným průtahům" v rozhodovacím procesu o ní by došlo teprve tehdy, jestliže doba mezi uvalením vazby a pravomocným rozhodnutím o něm je ve výrazném rozporu nejen s účelem trestního řízení (a zákonnými důvody vazby), ale též s povahou a významem ústavně zaručeného základního práva na osobní svobodu (čl. 8 odst. 1 Listiny). 29 Z odůvodnění nálezu Ústavního soudu k svobodě projevu náboženství nebo víry a správě církevních a náboženských záležitostí: Konečně Ústavní soud konstatuje, že náboženská svoboda není zaručena pouze na úrovni vnitrostátního práva (tedy především citovaných ustanovení Listiny), nýbrž je rovněž předmětem ochrany mezinárodněprávní (např. čl. 18 Paktu a čl. 9 Úmluvy). V této souvislosti Ústavní soud zdůrazňuje, že Česká republika je podle čl. 1 odst. 1 Ústavy demokratickým právním státem založeným na úctě k právům a svobodám člověka a občana. V daném případě z uvedeného principu především vyplývá, že Ústavní soud musí vycházet z té vnitrostátní či mezinárodněprávní úpravy, která poskytuje vyšší standard ochrany základních práv a svobod. Jestliže v daném případě zaručuje 27 Gerloch, A., Hřebejk, J., Zoubek, V. Ústavní systém České Republiky. 3. Aktualizované vydání. Praha: Prospektrum, 1999, s Nález Ústavního soudu ze dne sp. zn. Pl. ÚS 14/94 29 Nález Ústavního soudu ze dne sp. zn. III. ÚS 62/95 23

24 vnitrostátní úprava obsažená v Listině vyšší ochranu práv, než jak je upravují uvedená ustanovení mezinárodních smluv, již z tohoto důvodu musí být aplikována přednostně Rovnost v důstojnosti Jednou ze základních hodnot moderní demokratické společnosti je rovnost všech lidí v důstojnosti. Tyto hodnoty jsou starší než společnost. Jsou základem mravní oprávněnosti každé autority. Vychází se z předpokladu, že všichni mají stejnou důstojnost. Důstojnost jednotlivce se odvozuje od důstojnosti všech, každý je nadán vůlí k jednání, rozumem, rozmyslem a hlavně odpovědností za jednání. Rovnost v důstojnosti je v Listině konkretizována v čl. 7 odst. 2 a čl. 10 odst. 1. Z odůvodnění nálezu Ústavního soudu k právu na hmotné zabezpečení ke stáří, nezpůsobilost k práci: Rovnost všech lidských bytostí jako subjektů základních práv a svobod je obsahem v zásadě všech dokumentů chránících lidská práva. Jde mj. i o praktické poznání a uznání hodnoty každého člověka jako takového, bez ohledu na jeho schopnosti, znalosti a "užitečnost" či prospěšnost pro celek; z právně filozofického hlediska jde o projev dávné pravdy - ač nesčetněkrát v dějinách porušované - že s člověkem nikdy nesmí být svévolně zacházeno pouze jako s prostředkem sloužící zájmům jiných. Lze konstatovat, že rovnost svobodného jedince v důstojnosti a právech je základním stavebním kamenem našeho ústavního řádu a promítá se vlastně i do celé Listiny základních práv a svobod. 31 Z odůvodnění nálezu Ústavního soudu k osobní svobodě a postupu soudu, který jednal ponižujícím způsobem: Těžištěm ústavního pořádku České republiky je jednotlivec a jeho práva garantovaná ústavním pořádkem ČR. Jednotlivec je východiskem státu. Stát a všechny jeho orgány jsou ústavně zavázány k ochraně a šetření práv jednotlivce. Pojetí naší ústavnosti se přitom neomezuje na ochranu základních práv jednotlivců (kupř. právo na život, zaručení právní subjektivity), ale v souladu s poválečnou změnou v chápání lidských práv (jež nalezla vyjádření např. v Chartě OSN či ve Všeobecné deklaraci lidských práv) se stala základní bází, z níž vychází interpretace všech základních práv, lidská důstojnost, která mj. vylučuje, aby s člověkem bylo zacházeno jako s předmětem. Otázky lidské důstojnosti jsou v tomto pojetí chápány jako součást kvality člověka, součást jeho lidství. Garantování nedotknutelnosti 30 Nález Ústavního soudu ze dne sp. zn. Pl. ÚS 6/02 31 Nález Ústavního soudu ze dne sp. zn. Pl. ÚS 42/04 24

25 lidské důstojnosti člověku umožňuje plně užívat své osobnosti. Tyto úvahy stvrzuje preambule Ústavy ČR, která deklaruje lidskou důstojnost za nedotknutelnou hodnotu, stojící v základu ústavního pořádku ČR. Stejně tak Listina základních práv a svobod garantuje rovnost lidí v důstojnosti (čl. 1) a garantuje subjektivní právo na zachování lidské důstojnosti (čl. 10 odst. 1) Rovnost v právech Rovnost v právech má podobu zákazu diskriminace. Rozlišujeme diskriminaci negativní, která je obecně nepřípustná a diskriminaci pozitivní, která se někdy připouští. Tak například v Listině požívají zvláštní právní ochrany mladiství, ženy nebo postižení. O rovnosti musíme uvažovat pouze vůči něčemu, jako ve vztahu k právům a povinnostem, normám, idejím, nebo hodnotám. Protože nelze najít stejné jedince se stejným genetickým kódem, nebo rodem, nemůžeme mluvit o rovnosti v identitě lidí. Rovnost v právech zahrnuje i rovnost před zákonem. K otázce rovnosti před zákonem z odůvodnění nálezu Ústavního soudu: Otázku rovnosti před zákonem je třeba posuzovat vždy v souvislosti s povahou sporné věci. Zákonodárce musí usilovat o to, aby při posuzování věcí zdánlivě, anebo jen v určitých formálních aspektech shodných, uplatnění rovnosti neodporovalo myšlence spravedlnosti a přiměřenosti, jež patří k pojmovým náležitostem právního státu, základního principu ústavního zřízení České republiky 33 Princip rovnosti je tedy základním neopominutelným rysem pojmu demokracie. Rovnost v právech znamená i rovnost v povinnostech. Obecně nelze udělovat privilegia, protože nikdo nemůže mít právo nepodléhat povinnostem, kterým podléhají jiní. Naproti tomu platí, že i každá výhoda musí být vyrovnána větším nárokem povinností (viz. imunita). Podstatné ustanovení je v čl. 3 odst. 3 Listiny, které říká, že nikomu nesmí být způsobena újma na právech pro uplatňování jeho základních práv a svobod. Listina obsahuje další zvláštní pravidla o rovnosti jako čl. 11 odst. 1 (rovnost vlastníků), čl. 21 odst. 3 (rovnost voličů), čl. 21 odst. 4 (rovnost přístupu k voleným a jiným veřejným funkcím), čl. 22 (rovnost v soutěži politických sil), čl. 27 odst. 2 (rovnost v působení odborových organizací), čl. 32 odst. 3 (rovnost manželských a nemanželských dětí), čl. 37 odst. 3 (rovnost účastníků řízení). 32 Nález Ústavního soudu ze dne sp. zn. IV. ÚS 412/04 33 Nález Ústavního soudu ze dne sp. zn. Pl. ÚS 19/93 25

Výkladová prezentace k tématu Listina základních práv a svobod

Výkladová prezentace k tématu Listina základních práv a svobod Škola Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Autor Číslo Název Téma hodiny Předmět Ročník/y/ Datum vytvoření Anotace Očekávaný výstup Druh učebního materiálu Mgr.

Více

TEORIE PRÁVA 10. PRÁVNÍ STÁT, ZÁKONNOST A ÚSTAVNOST. Mgr. Martin Kornel kornel@fakulta.cz

TEORIE PRÁVA 10. PRÁVNÍ STÁT, ZÁKONNOST A ÚSTAVNOST. Mgr. Martin Kornel kornel@fakulta.cz TEORIE PRÁVA 10. PRÁVNÍ STÁT, ZÁKONNOST A ÚSTAVNOST Mgr. Martin Kornel kornel@fakulta.cz STÁT Max Weber: lidské společenství, které si na určitém území nárokuje pro sebe monopol legitimního násilí Stát

Více

Základní lidská práva. Prezentace pro žáky SŠ

Základní lidská práva. Prezentace pro žáky SŠ Základní lidská práva. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK, Dubí 1 Listina je Základním souborem práv člověka v měřítku českého

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 03 VY 32 INOVACE 0114 0303

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 03 VY 32 INOVACE 0114 0303 Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 03 VY 32 INOVACE 0114 0303 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková

Více

EU peníze středním školám digitální učební materiál

EU peníze středním školám digitální učební materiál EU peníze středním školám digitální učební materiál Číslo projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0515 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast,

Více

ÚSTAVNÍ PRÁVO. Ochrana základních práv a svobod. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.Cechak@mail.vsfs.cz

ÚSTAVNÍ PRÁVO. Ochrana základních práv a svobod. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.Cechak@mail.vsfs.cz ÚSTAVNÍ PRÁVO JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.Cechak@mail.vsfs.cz Základní ideové zdroje nutnost ochrany vyplývá z podstaty demokratického státu Listina základních práv a svobod liberalistická a individualistická

Více

Základy práva I. Program:

Základy práva I. Program: Program: I. Pojem ústavního práva II. Prameny ústavního práva III. Ústava ČR a její členění IV. Moc zákonodárná V. Moc výkonná VI. Moc soudní VII. Ústavní stížnost Pojem ústavního práva Prameny ústavní

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

Funkce práva, právní řád

Funkce práva, právní řád STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ A TECHNICKÁ Ústí nad Labem, Čelakovského 5, příspěvková organizace Páteřní škola Ústeckého kraje Funkce práva, právní řád VY_32_ INOVACE _06_107 Projekt MŠMT EU peníze středním školám

Více

Základy práva, 15. listopadu 2016

Základy práva, 15. listopadu 2016 lidská lidská Univerzita Karlova Evangelická teologická fakulta Základy, 15. listopadu 2016 Pojem mezinárodního je soubor právních norem, které upravují vzájemné vztahy států a jiných subjektů mezinárodního

Více

Název školy: Střední odborné učiliště, Domažlice, Prokopa Velikého 640

Název školy: Střední odborné učiliště, Domažlice, Prokopa Velikého 640 Název školy: Střední odborné učiliště, Domažlice, Prokopa Velikého 640 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0639 Název materiálu:vy_32_inovace_03.02 Téma sady: Listina základních práv a svobod Ročník: Nástavbové

Více

Genezi lidských práv lze v našem civilizačním okruhu sledovat až do středověké Anglie - k dokumentu Magna charta libertatum (Velké listině svobod) z

Genezi lidských práv lze v našem civilizačním okruhu sledovat až do středověké Anglie - k dokumentu Magna charta libertatum (Velké listině svobod) z Genezi lidských práv lze v našem civilizačním okruhu sledovat až do středověké Anglie - k dokumentu Magna charta libertatum (Velké listině svobod) z r. 1215... ovšem teprve v OSVÍCENSTVÍ 18. st. vzniká

Více

Problémy lidských práv v současné politice

Problémy lidských práv v současné politice Problémy lidských práv v v současn asné politice Lidská práva souhrn práv v a svobod, které jsou přisuzovány každé lidské bytosti důraz na studium lidských práv v je kladen předevp edevším m v demokratické

Více

1957 Smlouva o EHS: základ ochrany lidských práv v preambuli snaha ČS zachovávat a posílit mír, svobodu, zlepšit životní a pracovní podmínky

1957 Smlouva o EHS: základ ochrany lidských práv v preambuli snaha ČS zachovávat a posílit mír, svobodu, zlepšit životní a pracovní podmínky Monika Matysová 1957 Smlouva o EHS: základ ochrany lidských práv v preambuli snaha ČS zachovávat a posílit mír, svobodu, zlepšit životní a pracovní podmínky Odstranit diskriminaci na základě státní příslušnosti

Více

Právo sociálního zabezpečení

Právo sociálního zabezpečení Právo sociálního zabezpečení Lidská práva, sociální práva Mezinárodní organizace v právu sociálního zabezpečení a jejich dokumenty Evropské právo sociálního zabezpečení Aktualizováno k 1.1.2014 JUDr. Martin

Více

Mgr. Jan Svoboda VY_32_INOVACE_4_PRÁVO_1.04_Ústava ČR - I. Hlava. Výkladová prezentace k tématu Ústava ČR I. Hlava

Mgr. Jan Svoboda VY_32_INOVACE_4_PRÁVO_1.04_Ústava ČR - I. Hlava. Výkladová prezentace k tématu Ústava ČR I. Hlava Škola Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Autor Číslo Název Téma hodiny Předmět Ročník/y/ Datum vytvoření Anotace Očekávaný výstup Druh učebního materiálu Mgr.

Více

Teorie práva (TePr) Základy práva (ZPr)

Teorie práva (TePr) Základy práva (ZPr) Teorie práva (TePr) Základy práva (ZPr) Mgr. et Mgr. Jan Šmíd PhD. VŠE, VŠFS Literatura ke kurzu: Teorie práva: Povinná: Gerloch Aleš: Teorie práva, Plzeň 2007, nakl. Aleš Čeněk Knapp Viktor: Teorie práva,

Více

Mezinárodní humanitární právo

Mezinárodní humanitární právo Mezinárodní humanitární právo T4b) Vztah mezinárodního humanitárního práva a mezinárodního práva lidských práv Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Číslo projektu Označení materiálu Název školy Autor Tematická oblast Ročník Anotace Metodický pokyn Zhotoveno CZ.1.07/1.5.00/34.0061 VY_32_INOVACE_F.3.19 Integrovaná střední škola

Více

CS004 - Vodohospodářská legislativa. CS004 - Vodohospodářská legislativa přednášky

CS004 - Vodohospodářská legislativa. CS004 - Vodohospodářská legislativa přednášky CS004 - Vodohospodářská legislativa CS004 - Vodohospodářská legislativa přednášky CS004 - Vodohospodářská legislativa Q&A??? Co víte o vodohospodářské legislativě? Setkali jste se s legislativou v praxi/brigádě?

Více

Správní právo pojem, zařazení, úloha, předmět, systém, prameny. Ústavní základy a právní regulace veřejné správy.

Správní právo pojem, zařazení, úloha, předmět, systém, prameny. Ústavní základy a právní regulace veřejné správy. BEP302Zk Veřejná správa v ČR a v Evropě Správní právo pojem, zařazení, úloha, předmět, systém, prameny. Ústavní základy a právní regulace veřejné správy. Evropské správní právo. (3. 10. 2017) JUDr. Veronika

Více

Základy právní nauky

Základy právní nauky Základy právní nauky Principy právního státu Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li. uvedeno jinak, je Mgr. Karla Šimoníková. Dostupné z Metodického portálu www.sstrnb.cz/sablony, financovaného

Více

PŘÍLOHY SDĚLENÍ EVROPSKÉ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. Nový postup EU pro posílení právního státu

PŘÍLOHY SDĚLENÍ EVROPSKÉ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. Nový postup EU pro posílení právního státu EVROPSKÁ KOMISE Ve Štrasburku dne 11.3.2014 COM(2014) 158 final ANNEXES 1 to 2 PŘÍLOHY SDĚLENÍ EVROPSKÉ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Nový postup EU pro posílení právního státu CS CS Příloha I: Právní

Více

Obsah. Použité zkratky O autorovi. Úvod 1 Cíle knihy 1 Používaná terminologie 5

Obsah. Použité zkratky O autorovi. Úvod 1 Cíle knihy 1 Používaná terminologie 5 Použité zkratky O autorovi XI XIV Úvod 1 Cíle knihy 1 Používaná terminologie 5 KAPITOLA 1 Historický vývoj vnitrostátní závaznosti mezinárodního práva a jeho aplikace v Československu 8 1.1 Ústavní listina

Více

Mezinárodní humanitární právo

Mezinárodní humanitární právo Mezinárodní humanitární právo T8a) Ústavní základy zajišťování obrany ČR Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky

Více

PC, dataprojektor, filmové dokumenty, aktuální zpravodajství, denní tisk

PC, dataprojektor, filmové dokumenty, aktuální zpravodajství, denní tisk Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Politologie, právo 3. ročník a septima 1 hodina týdně PC, dataprojektor, filmové dokumenty, aktuální zpravodajství, denní tisk

Více

Právní záruky ve veřejné správě

Právní záruky ve veřejné správě Právní záruky ve veřejné správě Spravedlivé správní řízení (Správní řízení v kontextu čl. 6 Evropské úmluvy) olga.pouperova@upol.cz Struktura přednášky: Čl. 6 Evropské úmluvy 1) Vztahuje se na správní

Více

16. maturitní otázka (A)

16. maturitní otázka (A) 16. maturitní otázka (A) 16) Právní instituce soustava obecných soudů,druhy soudní moci Ústavní soud, státní zastupitelství, advokacie, notářství Soudnictví, státní zastupitelství, advokacie, notářství

Více

PRÁVNICKÁ FAKULTA ZČU. katedra teorie práva TEORIE PRÁVA

PRÁVNICKÁ FAKULTA ZČU. katedra teorie práva TEORIE PRÁVA PRÁVNICKÁ FAKULTA ZČU katedra teorie práva TEORIE PRÁVA (pro bakalářský obor - VEŘEJNÁ SPRÁVA) Rozsah výuky: 1. semestr 2/2, 2. semestr 2/2, 3.semestr 2/2 I. semestr FENOMEN PRÁVA 1. Různé přístupy k právu.

Více

Ing. Jaroslava Syrovátkov. tková Ústava. Sbírky zákonů k jednotlivým oblastem veřejné správy, např.

Ing. Jaroslava Syrovátkov. tková Ústava. Sbírky zákonů k jednotlivým oblastem veřejné správy, např. Veřejn ejná správa Ing. Jaroslava Syrovátkov tková Veřejn ejná správa Sbírky zákonů k jednotlivým oblastem veřejné správy, např. Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích Zákon č.

Více

ZÁKLADY PRÁVA 2. část

ZÁKLADY PRÁVA 2. část ZPr_Základy práva ZÁKLADY PRÁVA 2. část Fakulta právních a správních studií VŠFS Katedra veřejného práva JUDr. Adam Zítek, Ph.D. Prameny heteronomního práva ve formálním smyslu kde je právo fakticky obsaženo

Více

LIDSKÁ PRÁVA A SVOBODY

LIDSKÁ PRÁVA A SVOBODY LIDSKÁ PRÁVA A SVOBODY HISTORIE - STAROVĚK Původem ze zchudlé šlechtické rodiny Zkušenosti z cest do Egypta a na Kypr Athény v krizi Válka s Megarou 594 př.n.l. zvolen archontem Rozsáhlé reformy - rozsáhlá

Více

Rozdílová tabulka k vládnímu návrhu zákona o některých přestupcích 12012P/TXT. Čl L L0113

Rozdílová tabulka k vládnímu návrhu zákona o některých přestupcích 12012P/TXT. Čl L L0113 1 Rozdílová tabulka k vládnímu návrhu zákona o některých přestupcích Ustanovení (část,, odst., písm.. apod.) 7 odst. 3 písm. b) Navrhovaný právní předpis (resp. jiný právní předpis) Obsah Celex č. Fyzická,

Více

II. legislativa zákonodárství legislativní pravomoc legislativní pravomoci nepodmíněnou podmíněnou legislativní působnost (kom- petence)

II. legislativa zákonodárství legislativní pravomoc legislativní pravomoci nepodmíněnou podmíněnou legislativní působnost (kom- petence) II. Tvorba práva V širším smyslu je tvorba práva chápána jako vytváření veškerých pravidel chování, kterým stát přiznává ochranu a vynucuje jejich dodržování a plnění v případě jejich porušení. Vynutitelná

Více

Teorie práva VOŠ Sokrates

Teorie práva VOŠ Sokrates Teorie práva VOŠ Sokrates Realizace práva Mgr. Ondřej Havránek Pojem realizace Realizací právních norem rozumíme uskutečňování právních norem v právní praxi, tj. využívání oprávnění a dodržování právních

Více

Teorie práva Přirozené a Pozitivní právo

Teorie práva Přirozené a Pozitivní právo Teorie práva Přirozené a Pozitivní právo Martin Škop Přirozené a pozitivní právo Přirozené a pozitivní právo způsoby odpovědi na základní otázku Co je právo? nutnost nalézt správná pravidla jednání je

Více

*** NÁVRH DOPORUČENÍ

*** NÁVRH DOPORUČENÍ EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci 3. 9. 2012 2011/0431(APP) *** NÁVRH DOPORUČENÍ k návrhu rozhodnutí Rady, kterým se stanovuje víceletý rámec pro Agenturu

Více

Usnesení č. 2/1993Sb. USNESENÍ. předsednictva České národní rady. o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD

Usnesení č. 2/1993Sb. USNESENÍ. předsednictva České národní rady. o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD Usnesení č. 2/1993Sb. USNESENÍ předsednictva České národní rady ze dne 16. prosince 1992 o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součásti ústavního pořádku České republiky ve znění zákona č.

Více

KYBERNETICKÁ KRIMINALITA ÚSTAVNÍ ZÁKLADY KYBERNETICKÉ KRIMINALITY

KYBERNETICKÁ KRIMINALITA ÚSTAVNÍ ZÁKLADY KYBERNETICKÉ KRIMINALITY KYBERNETICKÁ KRIMINALITA ÚSTAVNÍ ZÁKLADY KYBERNETICKÉ KRIMINALITY MGR. RADIM VIČAR UNIVERZITA OBRANY, FAKULTA EKONOMIKY A MANAGEMENTU radim.vicar@unob.cz Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD. Hlava první

LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD. Hlava první USNESENÍ předsednictva České národní rady ze dne 16. prosince 1992 o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součásti ústavního pořádku České republiky. Ústavní zákon č. 2/1993 Sb. ve znění ústavního

Více

Všeobecná deklarace lidských práv

Všeobecná deklarace lidských práv Všeobecná deklarace lidských práv New York, 10. 12. 1948 Preambule U vědomí toho, že uznání přirozené důstojnosti a rovných a nezcizitelných práv všech členů lidské rodiny je základem svobody, spravedlnosti

Více

Univerzita Palackého v Olomouci Pedagogická fakulta Katedra společenských věd

Univerzita Palackého v Olomouci Pedagogická fakulta Katedra společenských věd Tematické okruhy státní závěrečné zkoušky pro studijní obor: N7504T275 Učitelství základů společenských věd a občanské výchovy pro střední školy a 2. stupeň základních škol Státní závěrečná zkouška je

Více

Obsah ČÁST PRVNÍ: SPOLEČNOST A VEŘEJNÁ MOC

Obsah ČÁST PRVNÍ: SPOLEČNOST A VEŘEJNÁ MOC Úvodem k 3. vydání........................................... 11 ČÁST PRVNÍ: SPOLEČNOST A VEŘEJNÁ MOC 1 K pojetí teorie vládnutí...15 1.1 Východiska k doktrínám...15 1.2 Vznik a vývoj veřejné moci, historicko-genetický

Více

EDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet.

EDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet. EDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet.cz MATURITNÍ TÉMATA 2014/2015 ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD 1. PSYCHOLOGIE

Více

Právo - soubor právních předpisů, norem a pravidel, kterými se organizuje život společnosti

Právo - soubor právních předpisů, norem a pravidel, kterými se organizuje život společnosti Otázka: Právo a jeho vývoj Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Kuba Vybíral Právo - soubor právních předpisů, norem a pravidel, kterými se organizuje život společnosti - dodržování předpisů je

Více

Retroaktivita. Prameny práva

Retroaktivita. Prameny práva Retroaktivita jedná se o zpětnou účinnost (popřípadě zpětná působnost) právního předpisu tedy situaci, kdy tento právní předpis působí i zpětně do doby před svou platností. Tzv. retroaktivita pravá je

Více

Témata ze SVS ke zpracování

Témata ze SVS ke zpracování Témata ze SVS ke zpracování Psychologie. Člověk jako jedinec: Psychologie osobnosti Vývojová psychologie (etapy lidského života od prenatálního období až po smrt, vč. porodu) Učení, rozvoj osobnosti, sebevýchova

Více

Test poměrnosti cíle a prostředku

Test poměrnosti cíle a prostředku Test poměrnosti cíle a prostředku verze 1.4 Účel Účelem Testu poměrnosti cíle a prostředku 1 je v konkrétní právní věci přezkoumatelně právně upřednostnit použití určitého práva, svobody nebo obecného

Více

VNITŘNÍ SYSTÉMOVÉ ZPŘEHLEDNĚNÍ SPRÁVNÍHO PRÁVA

VNITŘNÍ SYSTÉMOVÉ ZPŘEHLEDNĚNÍ SPRÁVNÍHO PRÁVA VNITŘNÍ SYSTÉMOVÉ ZPŘEHLEDNĚNÍ SPRÁVNÍHO PRÁVA ORGANIZAČNÍ HMOTNÉ PROCESNÍ TRESTNÍ Správní právo organizační- zakotvuje základní zásady organizace veřejné konkretizuje postaveni organizaci, pravomoc a

Více

Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Benešov, Husova 742 PRÁVO. Mgr. Vladimír Černý

Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Benešov, Husova 742 PRÁVO. Mgr. Vladimír Černý Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Benešov, Husova 742 PRÁVO Mgr. Vladimír Černý Základní právní pojmy III/2 VY_32_INOVACE_184 3 Název školy Registrační číslo projektu Název

Více

SSOS_ON_1.18 Vývoj ochrany lidských práv

SSOS_ON_1.18 Vývoj ochrany lidských práv Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ON_1.18

Více

PŘEHLED JUDIKATURY EVROPSKÉHO SOUDU PRO LIDSKÁ PRÁVA

PŘEHLED JUDIKATURY EVROPSKÉHO SOUDU PRO LIDSKÁ PRÁVA PŘEHLED JUDIKATURY EVROPSKÉHO SOUDU PRO LIDSKÁ PRÁVA Zákaz diskriminace chapman a další 1 rozsudky velkého senátu 2 Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz PŘEHLED JUDIKATURY EVROPSKÉHO

Více

23/1991 Sb. ÚSTAVNÍ ZÁKON

23/1991 Sb. ÚSTAVNÍ ZÁKON 23/1991 Sb. ÚSTAVNÍ ZÁKON ze dne 9.ledna 1991, kterým se uvozuje LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako ústavní zákon Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky Změna: 162/1998 Sb.

Více

Prof. JUDr. Jaroslav Fenyk, Ph.D., DSc.

Prof. JUDr. Jaroslav Fenyk, Ph.D., DSc. Prof. JUDr. Jaroslav Fenyk, Ph.D., DSc. 11. 5. 2016 Spolupráce mezi státy v oblasti trestního práva je podmíněna především ohledy na zásadu suverenity. Suverenita je vlastnost státní moci, její nezávislost

Více

Metody sociální práce. PhDr. Jana Novotná

Metody sociální práce. PhDr. Jana Novotná Metody sociální práce 6 PhDr. Jana Novotná Etika pojem odvozen od řeckého slova ethos, což je mrav, zvyk, nebo obyčej etika se zabývá správným, nebo obvyklým chováním a jednáním v lidské společnosti Vývoj

Více

ČÁST PRVNÍ: TEORIE SROVNÁVACÍHO ÚSTAVNÍHO PRÁVA...17

ČÁST PRVNÍ: TEORIE SROVNÁVACÍHO ÚSTAVNÍHO PRÁVA...17 Obsah Úvodem... 13 ČÁST PRVNÍ: TEORIE SROVNÁVACÍHO ÚSTAVNÍHO PRÁVA...17 KAPITOLA I: Věda srovnávacího ústavního práva...19 1. Pojem vědy srovnávacího ústavního práva... 19 2. Teorie práva a srovnávací

Více

Sbírka zákonů ČR Předpis č. 2/1993 Sb.

Sbírka zákonů ČR Předpis č. 2/1993 Sb. Sbírka zákonů ČR Předpis č. 2/1993 Sb. Usnesení předsednictva České národní rady o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součástí ústavního pořádku České republiky Ze dne 16.12.1992 Částka 1/1993

Více

Pplk. Sochora 27, 170 00 Praha 7, Tel.: 234 665 111, Fax: 234 665 444; e-mail: o @uoou.cz

Pplk. Sochora 27, 170 00 Praha 7, Tel.: 234 665 111, Fax: 234 665 444; e-mail: o @uoou.cz Pplk. Sochora 27, 170 00 Praha 7, Tel.: 234 665 111, Fax: 234 665 444; e-mail: o @uoou.cz STANOVISKO č. 1/2007 červen 2007 Stanovisko k aplikaci práva na ochranu osobních údajů při poskytování informací

Více

VĚC: ODŮVODNĚNÍ NÁVRHU NA POSKYTNUTÍ SOUDNÍ OCHRANY PROTI ROZHODNUTÍ O ODMÍTNUTÍ PŘIHLÁŠKY K REGISTRACI

VĚC: ODŮVODNĚNÍ NÁVRHU NA POSKYTNUTÍ SOUDNÍ OCHRANY PROTI ROZHODNUTÍ O ODMÍTNUTÍ PŘIHLÁŠKY K REGISTRACI Krajský soud v Ostravě Havlíčkovo nábř. č. 34 728 81 Ostrava ID DS jhyaeqv ke sp. zn. 22A 122/2016 Praha, 1. 9. 2016 VĚC: ODŮVODNĚNÍ NÁVRHU NA POSKYTNUTÍ SOUDNÍ OCHRANY PROTI ROZHODNUTÍ O ODMÍTNUTÍ PŘIHLÁŠKY

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

TRESTNÍ ZÁKONÍK. zákon č. 40/2009 Sb. ze dne 8. ledna 2009

TRESTNÍ ZÁKONÍK. zákon č. 40/2009 Sb. ze dne 8. ledna 2009 Zákaz retroaktivity 1 TRESTNÍ ZÁKONÍK zákon č. 40/2009 Sb. ze dne 8. ledna 2009 ve znění: zák. č. 306/2009 Sb., zák. č. 181/2011 Sb., zák. č. 330/2011 Sb., zák. č. 357/2011 Sb., zák. č. 375/2011 Sb., zák.

Více

LIDSKÁ PRÁVA. historické mezníky

LIDSKÁ PRÁVA. historické mezníky LIDSKÁ PRÁVA historické mezníky Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ

Více

(1) Ústavní zákony, jiné zákony a další právní předpisy, jejich výklad a používání musí být v souladu s Listinou základních práv a svobod.

(1) Ústavní zákony, jiné zákony a další právní předpisy, jejich výklad a používání musí být v souladu s Listinou základních práv a svobod. 23/1991 Sb. ÚSTAVNÍ ZÁKON ze dne 9.ledna 1991, kterým se uvozuje LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako ústavní zákon Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky Změna: 162/1998 Sb.

Více

AKTUÁLNÍ PROBLÉMY MEZINÁRODNÍHO PRÁVA HUMANITÁRNÍHO T- 8 ASPEKTY VÁLEČNÉHO PRÁVA A OCHRANY ZÁKLADNÍCH LIDSKÝCH PRÁV.

AKTUÁLNÍ PROBLÉMY MEZINÁRODNÍHO PRÁVA HUMANITÁRNÍHO T- 8 ASPEKTY VÁLEČNÉHO PRÁVA A OCHRANY ZÁKLADNÍCH LIDSKÝCH PRÁV. AKTUÁLNÍ PROBLÉMY MEZINÁRODNÍHO PRÁVA HUMANITÁRNÍHO T- 8 ASPEKTY VÁLEČNÉHO PRÁVA A OCHRANY ZÁKLADNÍCH LIDSKÝCH PRÁV. LEOPOLD SKORUŠA Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání

Více

1. ZÁKLADNÍ PRÁVNÍ POJMY

1. ZÁKLADNÍ PRÁVNÍ POJMY 9 Ubi societate, ibi ius. Kde je společnost, tam je i právo. Výrok ze starého Říma. 1.1 Právní vědomí 1.2 Právní akt 1.3 Normativní systémy 1.4 Právní řád 1.5 Právní systém 1.6 Charakteristika právních

Více

Co je sociální politika

Co je sociální politika 1 Co je sociální politika 1. Základní charakteristika základní pojmy 1.1 Sociální politika jako vědní (teoretická) disciplína Analýza procesů tvorby a realizace politik týkajících se vztahů občanů a sociálněekonomických

Více

praktikum z ústavního práva

praktikum z ústavního práva praktikum z ústavního práva Vlastislav Man Karel Schelle 6. doplněné a aktualizované vydání KEY Publishing s.r.o. Ostrava 2012 1 Vlastislav Man, Karel Schelle 2012 ISBN 978-80-7418-149-8 Obsah Seznam některých

Více

Teorie práva. Právní kultury, prameny práva v různých právních kulturách a v ČR. JUDr. Petr Čechák, Ph.D.

Teorie práva. Právní kultury, prameny práva v různých právních kulturách a v ČR. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Teorie práva Právní kultury, prameny práva v různých právních kulturách a v ČR JUDr. Petr Čechák, Ph.D. petr.cechak@mail.vsfs.cz Typy právních kultur Právní komparatistika (srovnávací právní věda) - mikrokomparatistika

Více

2. PRAMENY PRÁVA. Mgr. Martin Kornel

2. PRAMENY PRÁVA. Mgr. Martin Kornel TEORIE PRÁVA 2. PRAMENY PRÁVA. Mgr. Martin Kornel PRAMEN PRÁVA Pramen práva je pojem, který označuje vnější formu, kterou jsou sdělovány právní normy (formální pojetí pramenů práva) zdrojem obsahu právních

Více

Právní rámec EU v oblasti rovnosti

Právní rámec EU v oblasti rovnosti Právní rámec EU v oblasti rovnosti JUDr. Barbara Havelková, LL.M., D.Phil. Seminář ERA, Praha 2018 Obsah Listina základních práv EU a smlouvy EU (ústavní rovina) Směrnice EU (zákonná rovina) Působnost

Více

Lidská práva. Autor: Mgr. Václav Štěpař Vytvořeno: říjen 2013

Lidská práva. Autor: Mgr. Václav Štěpař Vytvořeno: říjen 2013 Lidská práva Autor: Mgr. Václav Štěpař Vytvořeno: říjen 2013 ANOTACE Kód DUMu: Číslo projektu: VY_6_INOVACE_2.ZSV.3 CZ.1.07/1.5.00/34.0851 Vytvořeno: říjen 2013 Ročník: 4. ročník střední zdravotnická škola

Více

Prameny správního práva. Olga Pouperová

Prameny správního práva. Olga Pouperová Prameny správního práva Olga Pouperová Prameny práva Ve formálním smyslu pouze psané právo (právní předpisy, tzn. obecně závazné předpisy) normativní právní akty + některé mezinárodní smlouvy V materiálním

Více

Člověk jako občan a světoobčan aktualizace textu v učebnici na str. 68-69

Člověk jako občan a světoobčan aktualizace textu v učebnici na str. 68-69 Fyzická osoba Člověk jako občan a světoobčan aktualizace textu v učebnici na str. 68-69 Fyzická osoba je právní pojem odlišující člověka od jiných právních subjektů, které mají právní subjektivitu (právnická

Více

Důvodová zpráva. Obecná část. A. Závěrečná zpráva hodnocení dopadů regulace RIA (malá RIA)

Důvodová zpráva. Obecná část. A. Závěrečná zpráva hodnocení dopadů regulace RIA (malá RIA) IV. Důvodová zpráva Obecná část A. Závěrečná zpráva hodnocení dopadů regulace RIA (malá RIA) 1. Důvod předložení Název návrh zákona, kterým se mění zákon č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání

Více

TEORIE PRÁVA (ZÁKLADY) JUDr. Martin Šimák, Ph.D.

TEORIE PRÁVA (ZÁKLADY) JUDr. Martin Šimák, Ph.D. TEORIE PRÁVA (ZÁKLADY) JUDr. Martin Šimák, Ph.D. ZÁKLADNÍ POJMY právo: pozitivní (ius positivum) x přirozené (ius naturale) objektivní x subjektivní právní řád v rámci státu právní systémy ( sdružují podobné

Více

Právo sociálního zabezpečení

Právo sociálního zabezpečení Právo sociálního zabezpečení Úvod, právní úprava Lidská práva, sociální práva Mezinárodní organizace a jejich dokumenty Evropské právo sociálního zabezpečení JUDr. Martin Šimák, Ph.D. Systém sociálního

Více

SPRÁVA, POJMOVÁ VÝCHODISKA vedení, řízení, (ekonomická) péče o něco regulace, udržování v chodu záměrná činnost, sledující dosažení určitého cíle (úče

SPRÁVA, POJMOVÁ VÝCHODISKA vedení, řízení, (ekonomická) péče o něco regulace, udržování v chodu záměrná činnost, sledující dosažení určitého cíle (úče ÚVOD DO VEŘEJNÉ SPRÁVY Přednáška č. 1 VEŘEJNÁ SPRÁVA,, POJEM, CHARAKTERISTIKA PrF MU, září 2012 petr průcha, 2012 SPRÁVA, POJMOVÁ VÝCHODISKA vedení, řízení, (ekonomická) péče o něco regulace, udržování

Více

Nabývá dnem uvedeným v právním předpise nebo, 15 dnů ode dne vyhlášení Pozn: možno i dříve, pokud je zde naléhavý obecný zájem (zák. č. 309/1999 Sb.,

Nabývá dnem uvedeným v právním předpise nebo, 15 dnů ode dne vyhlášení Pozn: možno i dříve, pokud je zde naléhavý obecný zájem (zák. č. 309/1999 Sb., Prameny správního práva JUDr. Jana Jurníková, Ph.D. Charakteristika pramenů správního práva Soubor pravidel chování, vyjádřených v určité právní formě (formální pramen) Společenské poměry, historické události,

Více

Náležitosti petice. Činnost po podání petice. Právo shromažďovací

Náležitosti petice. Činnost po podání petice. Právo shromažďovací Politická práva v ČR JUDr. Tomáš Pezl pátek 20. března 2009 Program Právo petiční Právo shromažďovací Právo na odpor Právo sdružovací Petiční právo Čl. 18 LZPS Zákon č. 85/1990 Sb., o právu petičním,v

Více

Důvodová zpráva. I. Obecná část A. ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE

Důvodová zpráva. I. Obecná část A. ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE Důvodová zpráva I. Obecná část A. ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o vymáhání práv duševního vlastnictví orgány Celní

Více

že uznání přirozené důstojnosti a rovných a nezcizitelných práv členů lidské rodiny je základem svobody, spravedlnosti a míru ve světě,

že uznání přirozené důstojnosti a rovných a nezcizitelných práv členů lidské rodiny je základem svobody, spravedlnosti a míru ve světě, VŠEOBECNÁ DEKLARACE LIDSKÝCH LIDSKÝCH PRÁV Úvod U vědomí toho, že uznání přirozené důstojnosti a rovných a nezcizitelných práv členů lidské rodiny je základem svobody, spravedlnosti a míru ve světě, že

Více

TEORIE PRÁVA Prameny práva

TEORIE PRÁVA Prameny práva TEORIE PRÁVA Prameny práva JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.Cechak@mail.vsfs.cz Pojem pramenů práva - ve formálním smyslu (formy v nichž právo vyjádřeno) - v materiálním smyslu (materiální důvody konkrétního

Více

PRACOVNÍ PRÁVO. Pojem pracovního práva. JUDr. Petr Čechák, Ph.D.

PRACOVNÍ PRÁVO. Pojem pracovního práva. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. PRACOVNÍ PRÁVO Pojem pracovního práva JUDr. Petr Čechák, Ph.D. petr.cechak@mail.vsfs.cz Pracovní právo: Pojem pracovního práva 1) individuální pracovní právo (vztah zaměstnavatel zaměstnanec) 2) kolektivní

Více

Všeobecná deklarace lidských práv

Všeobecná deklarace lidských práv Všeobecná deklarace lidských práv Úvod U vědomí toho, že uznání přirozené důstojnosti a rovných a nezcizitelných práv členů lidské rodiny je základem svobody, spravedlnosti a míru ve světě, že zneuznání

Více

Základy práva I 1. přednáška

Základy práva I 1. přednáška Program: I. Pojem ústavního práva II. Prameny ústavního práva III. Ústava ČR a její členění IV. Moc zákonodárná V. Moc výkonná VI. Moc soudní VII. Ústavní stížnost Pojem ústavního práva Prameny ústavní

Více

LEGISLATIVA KRIZOVÝCH SITUACÍ

LEGISLATIVA KRIZOVÝCH SITUACÍ LEGISLATIVA KRIZOVÝCH SITUACÍ PRÁVNÍ ASPEKTY KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ STÁTU krizová opatření v rámci krizového řízení státu provádějí zpravidla orgány státní správy krizová opatření se zpravidla realizují i prostřednictvím

Více

VSTUPNÍ VZDĚLÁVÁNÍ NÁSLEDNÉ

VSTUPNÍ VZDĚLÁVÁNÍ NÁSLEDNÉ VSTUPNÍ VZDĚLÁVÁNÍ NÁSLEDNÉ Úvodní kapitola + Informace o kurzu + Informace ke studiu Organizace a činnosti veřejné správy + Pojem veřejná správa + Vymezení veřejné správy v právním řádu + Výkon veřejné

Více

Dělba státní moci v ČR. Územní samospráva a Ústava Prezentace pro žáky SŠ

Dělba státní moci v ČR. Územní samospráva a Ústava Prezentace pro žáky SŠ Dělba státní moci v ČR. Územní samospráva a Ústava Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK s.r.o., Dubí 1 Ústavní právo Nulla potentia

Více

OBSAH. Seznam zkratek... XV Autoři jednotlivých pasáží... XVII Seznam předpisů citovaných v komentáři... XIX Předmluva... XXII

OBSAH. Seznam zkratek... XV Autoři jednotlivých pasáží... XVII Seznam předpisů citovaných v komentáři... XIX Předmluva... XXII OBSAH Seznam zkratek................................................ XV Autoři jednotlivých pasáží...................................... XVII Seznam předpisů citovaných v komentáři..........................

Více

ROZHODNUTÍ KOMISE. ze dne 30. června podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES o odpovídající ochraně osobních údajů v Argentině

ROZHODNUTÍ KOMISE. ze dne 30. června podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES o odpovídající ochraně osobních údajů v Argentině ROZHODNUTÍ KOMISE ze dne 30. června 2003 podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES o odpovídající ochraně osobních údajů v Argentině (Text s významem pro EHP) (2003/490/ES) KOMISE EVROPSKÝCH

Více

Základy práva. 15. Moc soudní a výklad práva. Mgr. Petr Čechák, Ph.D.

Základy práva. 15. Moc soudní a výklad práva. Mgr. Petr Čechák, Ph.D. Základy práva Mgr. Petr Čechák, Ph.D. 22662@vsfs.cz Hlava čtvrtá Ústavy (čl. 81 96) fungování soustavy obecných soudů a Ústavního soudu Čl. 90 Ústavy soudům přísluší, aby poskytovali ochranu zákonem zaručeným

Více

19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol ŠKOLNÉ

19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol ŠKOLNÉ 19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách Studentská komory Rady vysokých škol ŠKOLNÉ Studentská komora Rady vysokých škol prohlašuje, že vzdělání, včetně vzdělání vysokoškolského, je základním právem

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Číslo projektu Označení materiálu Název školy Autor Tematická oblast Ročník Anotace Metodický pokyn Zhotoveno CZ.1.07/1.5.00/34.0061 VY_32_INOVACE_F.3.14 Integrovaná střední škola

Více

Základní orientace v právu a úvod do studia veřejné správy. Místo veřejné správy v systému veřejné moci ve státě. ( )

Základní orientace v právu a úvod do studia veřejné správy. Místo veřejné správy v systému veřejné moci ve státě. ( ) BEP302Zk Veřejná správa v ČR a v Evropě Základní orientace v právu a úvod do studia veřejné správy. Místo veřejné správy v systému veřejné moci ve státě. (22. 9. 2015) JUDr. Veronika Kudrová, Ph.D. Obsah

Více

Správní právo procesní

Správní právo procesní Správní právo procesní Postupy ve veřejné správě, správní právo procesní JUDr. Ing. Filip Dienstbier, Ph.D. Osnova: 1. Úvod 2. Postupy ve veřejné správě 3. Správní právo procesní 4. Nástin historického

Více

č. 22/2008 Ustanovení: 10, 12, 35, 123 test čtyř kroků, pravomoc obce, působnost obce

č. 22/2008 Ustanovení: 10, 12, 35, 123 test čtyř kroků, pravomoc obce, působnost obce S t a novisko odboru dozoru a kontroly veřejné správy Ministerstva vnitra č. 22/2008 Označení stanoviska: Postup Ministerstva vnitra při hodnocení souladu obecně závazných vyhlášek obcí se zákonem Právní

Více

říjen 2019 leden 2020 Přednáškový cyklus o občanech a státu Garant kurzu: JUDr. Jan Kudrna, Ph.D., ústavní právník

říjen 2019 leden 2020 Přednáškový cyklus o občanech a státu Garant kurzu: JUDr. Jan Kudrna, Ph.D., ústavní právník říjen 2019 leden 2020 Přednáškový cyklus o občanech a státu Cyklus přednášek bude věnovaný otázce veřejné moci a jejího vztahu k jednotlivci, respektive k postavení jednotlivce v rámci společnosti a ve

Více

Všeobecná deklarace lidských práv

Všeobecná deklarace lidských práv Všeobecná deklarace lidských práv Přijatá a vyhlášená Valným shromážděním v rezoluci 217 A (III) dne 10. prosince 1948 (původní text Organizace spojených národů) Dne 10. prosince 1948 Valné shromáždění

Více

Právo Evropské unie 2. Prezentace 1 2015

Právo Evropské unie 2. Prezentace 1 2015 Právo Evropské unie 2 Prezentace 1 2015 ES a EU Evropská společenství původně tři Společenství 1951 ESUO (fungovalo v období 1952 2002) 1957 EHS, ESAE (EHS od roku 1992 jen ES) Od vzniku ES si tato postupně

Více

OBČANSKÉ PRÁVO 1. část

OBČANSKÉ PRÁVO 1. část OBČANSKÉ PRÁVO 1. část Mgr. Ing. Šárka Dytková Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace Tento výukový materiál byl zpracován v rámci akce EU peníze středním školám - OP VK

Více