Integrovaný plán rozvoje území NUTS II Jihozápad

Transkript

1 Integrovaný plán rozvoje území NUTS II Jihozápad květen 2011

2 ZPRACOVATEL: GaREP, spol. s r.o. nám. 28. října Brno Zpracovatelský tým: RNDr. Kateřina Chabičovská Mgr. Jan Holeček PhDr. Iva Galvasová Ing. Jan Binek, Ph.D. RNDr. Hana Svobodová, Ph.D. RNDr. Stanislav Kraft doc. RNDr. Jiří Vystoupil, CSc. Ing. Martin Šauer, Ph.D.

3 OBSAH ÚVOD... 4 A. ANALYTICKÁ ČÁST... 5 A.1 Dopravní dostupnost a obsluţnost... 6 A.2 Rozvoj měst a obcí A.3 Cestovní ruch A.4 Projekty financované z ROP JZ A.5 SWOT analýza B. NÁVRHOVÁ ČÁST B.1 Analýza socioekonomických rozdílů B.2 Nedostatky rozvoje cestovního ruchu B.3 Dosavadní podpora projektů cestovního ruchu v rámci ROP JZ B.4 Potenciál cestovního ruchu ORP regionu Jihozápad B.5 Návrhy a doporučení pro orientaci podpory v rámci následujících výzev ROP JZ B.6 Komplementarita a synergie SEZNAM ZKRATEK LITERATURA A PRAMENY PŘÍLOHY

4 ÚVOD Integrovaný plán rozvoje území regionu soudrţnosti NUTS II Jihozápad je dokument, jehoţ hlavním účelem je identifikovat oblasti (témata i regiony), jejichţ rozvoj je vhodné podporovat z prostředků Regionálního operačního programu NUTS II Jihozápad v rámci dalších vyhlašovaných výzev s důrazem na cestovní ruch. Dokument se skládá z analytické a návrhové části. Analytická část obsahuje situační analýzu a SWOT analýzu. Návrhová část se věnuje tematickému a prostorovému vymezení současné i budoucí podpory. Analýzy byly vytvořeny za region soudrţnosti jako celek, ovšem s důrazem na postihnutí rozdílů mezi jednotlivými jeho částmi kraji, okresy, obvody ORP či obcemi. Analyzována byla současná situace, případně i vývoj v čase za hlavní témata sociálního a ekonomického rozvoje regionu soudrţnosti. Důraz byl kladen zejména na témata financovatelná z ROP, ale kromě nich byla pozornost věnována také všem ostatním socioekonomickým aspektům rozvoje daného území. I z nich totiţ mohou vycházet problémy, jeţ je v území potřeba řešit (např. prostřednictvím ROP nebo i jiných dotačních programů). Struktura analýz odráţí tři prioritní osy ROP. Jednotlivé kapitoly jsou tedy věnovány dopravě, rozvoji měst a obcí (tj. především jejich vybavenosti) a cestovnímu ruchu. Stručně byly zhodnoceny také projekty dosud schválené k financování z ROP. Na základě výsledků analýz socioekonomické situace a analýzy schválených projektů ROP byly (s vyuţitím kartografického vyjádření hodnot vybraných statistických ukazatelů) definovány hlavní hospodářsky slabé oblasti regionu soudrţnosti Jihozápad. Byly vymezeny také oblasti s vysokým potenciálem pro cestovní ruch a specifikovány nosné formy cestovního ruchu. Na základě identifikovaných problémů, konfrontovaných s moţnostmi financování projektů v rámci ROP, byly formulovány hlavní návrhy a doporučení pro jejich řešení. Opatření a další případné intervence byly formulovány takovým způsobem, aby mohly být vyuţity zejména pro specifikaci nejbliţší výzvy oblasti podpory 3.1 zaměřené na infrastrukturu cestovního ruchu. Zároveň vedle toho byla specifikována opatření pro podporu dlouhodobého rozvoje cestovního ruchu na území celého regionu Jihozápad i v dalším období

5 A. ANALYTICKÁ ČÁST 5

6 A.1 DOPRAVNÍ DOSTUPNOST A OBSLUŢNOST Silniční doprava Páteří silniční dopravy regionu Jihozápad jsou dálnice D5 spojující Prahu s Rozvadovem a silnice E55 spojující Prahu s Dolním Dvořištěm (v podobě 15 km dlouhého úseku dálnice D3 a silnice I/3). Celý region zároveň vykazuje výrazně radiální síť sbíhající se v obou krajských městech. Celý region je silniční infrastrukturou vybaven relativně málo, coţ je dáno relativně nízkým zalidněním celého regionu a tím, ţe v minulosti zde byla poměrně málo rozvinuta průmyslová činnost. Délka dálnic v celém regionu dosahuje podle Ročenky dopravy (stav v roce 2008; novější údaje nejsou k dispozici) hodnoty 125 km, přičemţ celých 109 km (87,2 %) připadá na dálnici D5, která leţí pouze na území Plzeňského kraje. Celkovou délkou silnic 1. třídy km (z nichţ připadá 419 km na kraj Plzeňský a 661 km na kraj Jihočeský) se oba regiony řadí k průměrně aţ nadprůměrně vybaveným krajům České republiky. Nízká hustota silniční sítě se projevuje téměř ve všech pohraničních regionech (kromě ORP Tachov a Klatovy), coţ je způsobeno jednak přítomností fyzickogeografických bariér v tomto prostoru (pohoří Šumava a Český les) a jednak relativně řídkým osídlením celého území. Mezi regiony nejméně vybavené silniční infrastrukturou patří ORP Trhové Sviny, Sušice, Kaplice, Domaţlice a Prachatice. Naopak nejlépe vybavené regiony leţí na hlavních silničních komunikacích Plzeňského a Jihočeského kraje. Nejvyšší hodnoty hustoty silniční sítě vztaţené k rozloze obvodů ORP jsou charakteristické jednak pro menší obvody leţící v blízkosti velkých center osídlení (Soběslav, Vodňany, Nýřany, Stod, Blovice) a pro obvody ORP velkých měst (Plzeň, České Budějovice, Tábor). Z hlediska intenzity silničního provozu patří k nejzatíţenějším komunikacím dálnice D5 a D3, a samozřejmě silnice 1. třídy spojující větší centra osídlení. Velkou intenzitou provozu se zároveň vyznačuje silnice I/3 (E 55), která v mnoha ohledech stále supluje tranzitní funkce dálnice D3, jeţ je ve výstavbě. Relativně nízká socioekonomická propojenost Jihočeského a Plzeňského kraje se projevuje jednak v absenci nadřazeného silničního tahu, který by propojoval oba kraje, a jednak v relativně malém dopravním zatíţení silnice I/20 (E 49; České Budějovice Písek Nepomuk Plzeň) a silnice I/22 (Vodňany Strakonice Horaţďovice Klatovy). Nejniţší intenzity provozu z hlediska obvodů ORP jsou zaznamenány především v menších obvodech leţících v periferních oblastech kraje, které jsou navíc zatěţovány relativně nejméně tranzitní dopravou (Dačice, Trhové Sviny, Kralovice, Nepomuk). Výrazným nedostatkem v nadregionálních dopravních tazích je především výše zmiňovaná nedostavěná dálnice D3, kde její funkci musí zastávat silnice I/3, coţ však v řadě ohledů zatěţuje obce a sídla, kterými tato komunikace prochází. Vysokým objemem tranzitní dopravy jsou tak zatěţovány zejména regiony leţící na hlavním tahu z Českých Budějovic do Prahy. 6

7 Obr. 1: Intenzita silniční dopravy v regionu Jihozápad v roce 2005 Pramen: vlastní zpracování na základě dat ze Sčítání silniční dopravy Nepříznivá situace z hlediska environmentálního zatíţení 1 obyvatel Plzeňského a Jihočeského kraje silniční dopravou je zejména v ORP Plzeň, Tachov, České Budějovice, Nýřany a Stod. V těchto regionech ţije nejvíce obyvatel, kteří jsou denně vystavováni potenciálnímu ohroţení silniční automobilovou dopravou. Naopak příznivé hodnoty tohoto ukazatele jsou charakteristické pro obce Kralovicka, Nepomucka, Blatenska, kde je riziko ohroţení obyvatel silniční dopravou na relativně nízké úrovni. To je způsobeno jednak relativně nízkými intenzitami provozu na tamních silničních komunikacích a počtu obchvatových komunikací v regionech. Zatíţení obyvatel silniční dopravou je graficky znázorněno v příloze 1. Tab. 1: Obce s nadprůměrnými intenzitami provozu na silničních komunikacích podle obvodů ORP Obvod ORP Tachov Horšovský Týn Obce Chodová Planá, Planá, Tachov, Tisová, Bor, Přimda Horšovský Týn 1 Hodnoceno pomocí ukazatele Stupeň zatíţení obyvatelstva silniční dopravou, který vyjadřuje poměr počtu obyvatel ţijících v obcích, jejichţ intravilánem procházejí silniční komunikace s nadprůměrnými hodnotami dopravních intenzit (nákladní automobily + osobní automobily + motocykly), k celkovému počtu obyvatel ORP. Ukazatel umoţňuje diferenciaci jednotlivých regionů z hlediska nutnosti potřeby vybudování obchvatových komunikací kolem nejzatíţenějších obcí. 7

8 Obvod ORP Domaţlice Klatovy Stříbro Stod Přeštice Kralovice Nýřany Plzeň Rokycany Blovice Horaţďovice Sušice Vimperk Prachatice Český Krumlov Strakonice Písek Milevsko Tábor Soběslav Týn nad Vltavou Vodňany České Budějovice Trhové Sviny Kaplice Třeboň Jindřichův Hradec Obce Domaţlice, Draţenov, Klenčí p. Čerchovem Klatovy, Janovice n. Úhlavou, Nýrsko Černošín, Stříbro, Sytno, Sulislav, Erpuţice, Únehle Stod, Chotěšov, Dobřany, Holýšov Přeštice, Horní Lukavice Mrtník, Loza Úlice, Bdeněves, Kozolupy, Město Touškov, Čeminy, Bučí, Krašovice, Trnová, Horní Bříza, Třemošná, Zruč-Senec, Chotíkov, Nýřany, Úherce, Tlučná, Vejprnice, Zbůch, Líně Plzeň, Chrást, Letkov, Starý Plzenec, Losiná Břasy, Bezděkov, Březina, Osek, Rokycany, Ejpovice, Svojkovice, Holoubkov, Mýto, Mirošov, Dobřív, Strašice Blovice Horaţďovice, Velký Bor Dlouhá Ves, Sušice, Kolinec, Mokrosuky, Dobršín, Rabí Vimperk, Zdíkov Volary, Prachatice, Husinec, Vlachovo Březí, Újezdec, Netolice, Němčice Český Krumlov, Frymburk, Lipno n. Vltavou, Loučovice, Vyšší Brod, Větřní, Mirkovice, Přísečná Strakonice, Katovice Písek, Dobev, Čimelice Milevsko, Okrouhlá, Veselíčko Tábor, Ratibořské Hory, Slapy, Malšice, Sudoměřice u Bechyně, Planá n. Luţnicí Soběslav, Roudná, Klenovice, Veselí n. Luţnicí Týn nad Vltavou Vodňany Sedlec, Pištín, Dasný, Hluboká n. Vltavou, Borek, Štěpánovice, Lišov, Rudolfov, Vráto, České Budějovice, Dobrá Voda, Srubec, Ledenice, Homole, Planá, Litvínovice, Nedabyle, Nová Ves, Stráţkovice Trhové Sviny, Nové Hrady Kaplice, Dolní Dvořiště Třeboň Jindřichův Hradec, Horní Pěna, Číměř, Nová Bystřice, Hospříz, Člunek, Kunţak, Jarošov n. Neţárkou Dačice Dačice Pramen: vlastní zpracování na základě dat ČSÚ a ŘSD. 8

9 Ţelezniční doprava Ţelezniční doprava v celém regionu je relativně dobře rozvinuta. Obě krajská centra by měla být v budoucnu napojena na kapacitní síť ţelezničních koridorů České republiky (III. a IV. ţelezniční koridor). V současné době probíhá výstavba obou těchto koridorů, které podstatně zkrátí časovou dostupnost především obou krajských měst vůči Praze a dalším středoevropským městům. Provozní délka ţelezniční sítě na území Jihočeského kraje činí 981 km a na území Plzeňského kraje 708 km. K jistým výhodám celého regionu zároveň patří, ţe většina hlavních tratí je elektrifikována, coţ zajišťuje jejich ekologický provoz a sníţení nepříznivých dopadů na okolní krajinu. Páteří ţelezniční dopravy v regionu jsou rychlíkové tratě č. 170 (Praha Plzeň Cheb), a trať č. 220 (Praha Benešov Tábor České Budějovice), na kterých je převáţena většina osob i nákladů v Jihočeském a Plzeňském kraji. Obě tratě mají být přestavěny na ţelezniční koridory, které umoţní výhodnější dopravní spojení dotčených regionů. K dalším významným tratím patří: trať č. 190 (Plzeň Nepomuk Horaţďovice Strakonice České Budějovice), č. 180 (Plzeň Nýřany Domaţlice Furth im Wald), č. 183 (Plzeň Klatovy), č. 160 (Plzeň Mladotice Ţatec), č. 200 (Zdice Březnice Písek České Budějovice), č. 196 (České Budějovice Rybník Summerau), č. 199 (České Budějovice České Velenice Gmünd), č. 225 (České Budějovice Veselí n. Luţnicí Jindřichův Hradec Jihlava). Velkým problémem ţelezniční dopravy v regionu jsou nízké průměrné rychlosti na některých úsecích ţelezniční sítě, které prodluţují časovou dostupnost některých center (platí to zejména pro ţeleznice v orograficky sloţitých poměrech). Jedná se především o trať č. 194 (České Budějovice Český Krumlov Černý Kříţ), trať č. 198 (Strakonice Vimperk Volary), trať č. 177 (Pňovany Bezdruţice), trať č. 184 (Tachov Bor Domaţlice), a především rychlíkovou ţelezniční trať č. 225 (České Budějovice Jihlava), která zajišťuje většinu přepravních vztahů mezi Jihočeským krajem a krajem Vysočina. Perspektivou pro další posílení ţelezniční dopravy v regionu jsou zejména příměstské ţelezniční tratě, které by se mohly uplatňovat v rychlé příměstské dopravě a konkurovat tak přetíţeným silničním komunikacím. 9

10 Obr. 2: Ţelezniční infrastruktura regionu Jihozápad Pramen: vlastní zpracování. Veřejná hromadná doprava Účelem veřejné hromadné dopravy v regionech je především zajištění přepravních vztahů mezi středisky osídlení a jejich zázemím a mezi středisky navzájem. V tomto kontextu je veřejná hromadná doprava vnímána jako sluţba ve veřejném zájmu, neboť uspokojuje dopravní potřeby různých skupin obyvatelstva, které jsou na přepravním trhu znevýhodněni oproti těm, kteří vlastní osobní automobil a mohou si tak bez větších problémů své dopravní potřeby uspokojovat sami. Veřejná hromadná doprava a její kvalita tak v poslední době bývá velmi často označována za nástroj ke sniţování sociálního vyloučení obyvatel, tedy jako účinný nástroj, který můţe sniţovat nepříznivé environmentální důsledky individuální automobilové dopravy. Základními kategoriemi, k nimţ se vztahuje hodnocení veřejné hromadné dopravy, jsou dopravní dostupnost a dopravní obsluţnost. Zatímco dopravní dostupnost je zjednodušeně vyjádřena jako časová dostupnost středisek ORP ze všech obcí jejich příslušných obvodů, dopravní obslužnost je vyjádřena jako počet spojů mezi obcemi příslušného obvodu ORP a jejich středisky. V obou případech jsou do hodnocení započítávány pouze přímé spoje, které odjíţdějí z území obce do středisek v běţný pracovní den (modelově byla zvolena středa 19. ledna 2011). Pro zjišťování časové dostupnosti byly za relevantní stanoveny hodnoty do 45 min., všechny obce nad tuto hranici byly povaţovány za dopravně neobslouţené. Délku jedné cesty nad 45 minut lze totiţ povaţovat za nevyhovující. 10

11 Na rozdíly mezi obvody ORP z hlediska dopravní dostupnosti jejich středisek veřejnou hromadnou dopravu má vliv zejména velikost obvodů ORP. Plošně menší obvody (např. Vodňany, Blatná) vykazují přirozeně příznivější hodnoty časové dostupnosti střediska neţ obvody s větším plošným rozsahem a větším počtem obcí (např. Tábor či Klatovy). Nejméně příznivé hodnoty časové dostupnosti dále vykazují téměř všechny obvody leţící při státní hranici s Německem a Rakouskem, coţ je způsobeno rovněţ členitostí reliéfu pohoří Šumavy a Českého lesa. Hornatý reliéf tak představuje poměrně výraznou bariéru z hlediska hodnot časové dostupnosti příhraničních obcí. Naopak jistou výhodou pro jednotlivé obvody ORP je přítomnost hlavních či regionálních ţelezničních tratí, neboť vlaková doprava vykazuje vţdy mnohem vyšší průměrné rychlosti neţ doprava autobusová. Velmi komplikovaná dopravní situace vzniká zejména v ORP Nýřany a Kralovice, kde jsou dopravní vazby primárně orientovány na krajské město Plzeň. Důsledkem je, ţe obce v severní polovině ORP Nýřany nemají moţnost cestování veřejnou dopravou do svého střediska ORP (obdobně je tomu v západní části ORP Kralovice). Pro celkové zhodnocení veřejné dopravy v obvodech ORP regionu Jihozápad byly vypočteny syntetické ukazatele, které posuzují časovou dostupnost a agregovanou časovou dostupnost 2 středisek ORP z jejich zázemí. Do této analýzy byli započteni jen obyvatelé zázemí obvodů ORP s vyloučením jejich středisek. Zázemí středisek ORP je veřejnou hromadnou dopravou obsluhováno nejlépe v obvodech Vodňany, Soběslav, Stod, Kaplice a Blatná (v ORP Vodňany má dokonce více neţ 81 % obyvatel celého obvodu středisko dostupné do 15 min.). Všechny tyto regiony jsou plošně menší, a především leţí na hlavních silničních či ţelezničních komunikacích. Naopak nejhorší situace je v obvodech Nýřany, Český Krumlov, Kralovice, Domaţlice a Horšovský Týn, kde je značná část obyvatelstva znevýhodněna časovou dostupností center ORP (více neţ 45 min.). Vůbec nejhorší situace je v ORP Nýřany a Český Krumlov (znevýhodněno je 52 %, resp. 35 % obyvatel zázemí obvodů ORP). V případě Nýřan je tento stav způsoben výše zmiňovanou orientací vlakových a autobusových spojů na Plzeň. U Českého Krumlova je podmíněn zejména geografickou odlehlostí řady populačně větších obcí v oblasti Lipenska. 2 Časová dostupnost se týká jednotlivých obvodů a jejich středisek. Agregovaná časová dostupnost vyjadřuje hlavní rozdíly v časové dostupnosti jednotlivých obvodů ORP mezi sebou. 11

12 Obr. 3: Dopravní dostupnost středisek ORP regionu Jihozápad veřejnou dopravou v roce 2011 Pramen: vlastní zpracování na základě dat IDOS. Velmi příznivou agregovanou časovou dostupností obvodů ORP (jako celků, tedy zvnějšku) jsou charakteristické opět zejména plošně menší obvody, které navíc leţí na hlavních ţelezničních a silničních komunikacích (Vodňany, Soběslav, Přeštice, Blatná, Kaplice). Nepříznivé hodnoty tohoto ukazatele jsou typické pro obvody, kde působí jednak efekt vzdálenosti, resp. geografické odlehlosti (Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Domaţlice) či efekt komplikovanosti dopravních vazeb (Nýřany, Kralovice, částečně i Prachatice). Úroveň dopravní obsluţnosti je povaţována za druhý podstatný kvalitativní znak úrovně veřejné hromadné dopravy v regionech. Pro analýzu byl pro větší přehlednost pouţit pouze jeden znak kvality dopravní obsluţnosti, a to počet přímých spojů z obcí do příslušných středisek ORP. Přestupy byly eliminovány z důvodu moţných komplikací vzniklých během přestupu (zpoţdění spojů) a jejich celkově nízkého komfortu. Úroveň dopravní obsluţnosti obcí ve vztahu ke střediskům ORP je značně prostorově diferencována. Svou roli v kvalitě dopravní obsluţnosti hrají především tyto faktory: dopravní poloha obcí (kdy obce s dobrou dopravní polohou vykazují mnohem větší počet spojů veřejné hromadné dopravy neţ obce situované v horší dopravní poloze), vzdálenost od hlavních středisek osídlení. 12

13 Obr. 4: Dopravní obsluţnost obvodů ORP regionu Jihozápad v roce 2011 Pramen: vlastní zpracování na základě dat IDOS. Obecně lze opět potvrdit známou skutečnost, ţe obce leţící na ţelezničních tratích jsou obsluhovány relativně lépe neţ obce, v nichţ je dopravní obsluţnost zajišťována pouze autobusovou dopravou. Zároveň se většinou uplatňuje i pravidlo, ţe obce leţící v blízkosti středisek ORP mají mnohem příznivější hodnoty dopravní obsluţnosti neţ obce leţící ve větších vzdálenostech. U velkých měst je to především důsledkem provozu městské hromadné dopravy. Ta zpravidla obsluhuje nejen vlastní město, ale zároveň přilehlé obce, čímţ výrazně zlepšuje jejich dopravní obsluţnost. Svou roli v hodnocení úrovně dopravní obsluţnosti obcí má zároveň populační velikost obcí; čím je obec populačně větší, tím je zpravidla obsluhována větším počtem spojů. Základní dopravní obsluţnost (definovaná v zákoně č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě) je zpravidla určována alespoň pěti páry spojů z kaţdé obce České republiky do příslušného střediska osídlení. Jako problematické se v tomto kontextu jeví zejména některé příhraniční obce, které vykazují menší počet přímých spojů hromadné dopravy s příslušnými středisky ORP (např. Českokrumlovsko, Prachaticko, Tachovsko, Domaţlicko). Jistou moţností pro obyvatele těchto obcí je přestup na jiný spoj veřejné hromadné dopravy v jiném neţ střediskovém sídle, coţ však kvalitu cestování výrazně sniţuje. Stejně jako v předchozím případě se u některých obvodů ORP projevuje vytvoření umělého administrativního spádu k jiným střediskům obce v obvodu ORP Nýřany a Kralovice tak opět vykazují nulový počet spojení se střediskem ORP, neboť jsou primárně dopravně orientovány na krajské město Plzeň. Syntetické zhodnocení diferenciace jednotlivých obvodů ORP z hlediska kvality dopravní obsluţnosti představuje strukturace zázemí středisek na základě dopravní obsluţnosti a 13

14 agregované dopravní obsluţnosti 3. Opět byli bráni v úvahu pouze obyvatelé zázemí obvodů ORP s vyloučením jejich středisek. Největší podíl obyvatel obcí zázemí, které jsou zároveň obsluhovány 21 a více spoji ze střediska ORP, je především ve velkoměstských regionech a v regionech leţících na významných silničních a ţelezničních komunikacích (Tábor, Plzeň, České Budějovice, Kaplice a Klatovy). V obvodech ORP Tábor, České Budějovice a Plzeň se tento podíl pohybuje nad 70 %. Naopak výrazně vysoký podíl obyvatel obcí ORP s méně neţ 5 přímými spoji ţije v obcích obvodů Nýřany a Kralovice (více neţ 70 %), a dále v obvodech Blovice, Tachov a Nepomuk. Zatímco u Nýřan a Kralovic je tento fakt způsoben výše zmiňovanou přirozenou orientací dopravních spojů směrem k Plzni, u ostatních regionů je způsoben zejména komplikovaností dopravních vazeb uvnitř jednotlivých regionů ORP (zejména Tachovsko nebo Prachaticko). Z hlediska agregované dopravní obsluţnosti patří k celkově nejlépe obsluhovaným obvodům ORP Tábor, Plzeň, České Budějovice, Písek, Klatovy a Kaplice. Opět se jedná vesměs o regiony s komplexním zajištěním dopravní obsluţnosti obcí (rozvinutá autobusová i vlaková doprava) většinou velkoměstského či příměstského charakteru. Nepříznivé hodnoty agregované dopravní obsluţnosti jsou pak typické opět pro obvody ORP Nýřany, Kralovice, Blovice a Nepomuk. Dopravní dostupnost a obsluţnost zázemí je kartograficky vyjádřena v příloze 2. Rozdíly mezi obvody ORP z hlediska komplexněji pojaté dostupnosti krajských měst jsou relativně velké a odráţejí v sobě několik podstatných znaků organizace systému veřejné hromadné dopravy. Základním faktorem je vzdálenost střediska ORP od krajského města, která je však v řadě případů modifikována existencí dálkových autobusových a rychlíkových vlakových spojů. S počtem těchto spojů souvisejí příznivější hodnoty časové dostupnosti krajských měst, a především i dostatečný počet spojů veřejné hromadné dopravy (platí zejména pro vlakovou dopravu). Příznivé hodnoty časové dostupnosti krajského města (do 30 minut) tak vykazují zejména obvody v zázemí Plzně (Rokycany, Nýřany, Přeštice a Blovice), a dále regiony leţící na rychlíkových ţelezničních tratích (Soběslav, Stříbro, Nepomuk, Strakonice, Kaplice apod.). Z hlediska hodnot časové dostupnosti jsou nejhůře dostupné ORP Milevsko (bez přímého spojení s Českými Budějovicemi), Sušice, Dačice, Blatná, Vimperk a Tachov. Jedná se vesměs o regiony, které jsou vzdáleny od krajských měst či jsou vůči krajskému městu v nevýhodné dopravní poloze (Tachov). 3 Analogicky jako u dopravní dostupnosti se dopravní obsluţnost týká jednotlivých obvodů a jejich středisek. Agregovaná dopravní obsluţnost vyjadřuje hlavní rozdíly v obsluţnosti jednotlivých obvodů ORP mezi sebou. 14

15 Obr. 5: Dostupnost krajských měst regionu Jihozápad ze středisek obvodů ORP v roce 2011 Pramen: vlastní zpracování na základě dat IDOS. Druhým sledovaným znakem je počet spojů mezi střediskem ORP a jeho příslušným krajským městem. Obecně lze potvrdit známou skutečnost, ţe intenzita prostorových interakcí klesá se vzdáleností a významem daných středisek. Kromě Milevska, které nemá se svým krajským městem ţádné přímé spojení, jsou všechna střediska spojena veřejnou hromadnou dopravou s příslušným krajským centrem. Nejvyšší počet spojů vykazují opět střediska ORP leţící v blízkosti krajských metropolí (Blovice, Třeboň, Týn nad Vltavou) nebo střediska leţící na ţelezničních tratích (Klatovy, Soběslav, Tábor, Stříbro). Ţelezniční doprava se tak projevuje jako výrazný stabilizátor dopravní obsluţnosti středisek ve vztahu ke krajským městům, který většinou zaručuje i příznivější hodnoty jejich časové dostupnosti. Nejmenší počet dopravních spojení vykazují obvody leţící ve větších vzdálenostech od krajských center (Dačice, Vimperk, Blatná, Sušice) a obvody v periferní dopravní poloze vůči organizaci systému veřejné hromadné dopravy (Kralovice, Tachov). Letecká doprava Infrastruktura pro provoz letecké dopravy je v regionu Jihozápad zajišťována veřejnými i neveřejnými letišti. Na území Plzeňského kraje se nachází celkem 8 veřejných letišť, z nichţ výsadní postavení zaujímá zejména letiště Plzeň-Líně a Mariánské Lázně 4. Na území kraje 4 Obec Mariánské Lázně leţí sice v Karlovarském kraji, ale letiště se nachází přesně na hranici obou krajů. Jeho spádové území tedy zahrnuje i část Plzeňského kraje, proto je zde pro úplnost uvedeno také. 15

16 Jihočeského se nachází 6 veřejných letišť, přičemţ největší potenciál pro rozvoj má letiště Planá u Českých Budějovic. Obr. 6: Letiště v regionu Jihozápad v roce 2011 Pramen: vlastní zpracování. Jak v případě Plané u Českých Budějovic, tak i u letiště Plzeň-Líně se perspektivně počítá s jeho přechodem do kategorie mezinárodních veřejných letišť 5. Předpokládá se i jejich napojení na systém pravidelných i charterových leteckých linek; Letiště Planá u Českých Budějovic disponuje přistávací drahou s kódovým označením 4C (délka dráhy větší neţ 1800 m), na které mohou přistávat letadla s rozpětím křídel od 24 do 36 m. Ostatní letiště v regionu jsou vyuţívána zejména pro sportovní a rekreační účely. Stav komunikací Stav komunikací je na území regionu Jihozápad celkově převáţně vyhovující; mezi jeho částmi a kategoriemi komunikací však existují rozdíly. V horším stavu se nacházejí především komunikace niţších tříd v periferních polohách celého území (např. oblast Českého lesa nebo Šumavy). Tento stav se jeví jako značně nevyhovující. Oprava a modernizace komunikací bude v nejbliţších letech vyţadovat značné finanční prostředky. 5 Z území regionu Jihozápad jsou dobře dopravně dostupná mezinárodní veřejná letiště Linz-Hoersching a Praha-Ruzyně. Tato dvě jiţ dlouhodobě fungující a zavedená letiště pak pravděpodobně budou českobudějovickému a plzeňskému letišti silnou konkurencí. 16

17 Shrnutí Dopravní infrastrukturu a veřejnou dopravu v regionu Jihozápad lze souhrnně charakterizovat takto: Nízká hustota silniční sítě, příznivější situace v blízkosti velkých měst. Výrazně radiální síť (s centry v krajských městech), relativně nízká vzájemná propojenost krajů. Největší environmentální zatíţení obyvatel silniční dopravou se projevuje v ORP Plzeň, Tachov, České Budějovice, Nýřany a Stod. Dostatečně hustá síť ţeleznic. Výstavba ţelezničních koridorů vedoucích přes krajská města. Problémem je pomalá ţelezniční doprava v horských oblastech, a také na rychlíkové trati České Budějovice Jihlava. Silná dopravní orientace obcí ORP Nýřany a Kralovice na Plzeň, vytvářející problémy s dopravou do střediska ORP ze vzdálenějších obcí. Dostupnost obcí veřejnou hromadnou dopravou ze střediska ORP je nejlepší v plošně menších regionech, které navíc leţí na hlavních silničních či ţelezničních komunikacích (Vodňany, Soběslav, Stod atd.). Naopak nejhorší situace je zejména v obvodech Nýřany a Český Krumlov (důvodem je orientace vlakových a autobusových spojů na Plzeň a geografická odlehlost obcí v oblasti Lipenska). Dopravní obsluţnost obcí je nejlépe zajištěna v ORP Tábor, Plzeň, České Budějovice, Klatovy a Kaplice. Tedy především v regionech většinou velkoměstského či příměstského charakteru, s rozvinutou autobusovou i vlakovou dopravou. Nejhůře jsou obsluhovány obvody ORP Nýřany, Kralovice, Blovice a Nepomuk. Rozvojový potenciál letišť Planá u Českých Budějovic a Plzeň-Líně. 17

18 A.2 ROZVOJ MĚST A OBCÍ V oblasti rozvoje měst a obcí je klíčové v souvislosti s moţnostmi ROP Jihozápad analyzovat jejich vybavenost příslušnými zařízeními. Ovšem kromě toho je potřeba věnovat pozornost také vývoji a struktuře obyvatel, na něţ kapacita a struktura příslušných zařízení reaguje. V analýze byla pouţita nejčerstvější aktuální data (obvykle k ). Hodnocen byl i vývoj v čase, nejčastěji ve tříletém období (k datu , kdy situace v území ještě nebyla ovlivněna realizací projektů z ROP NUTS 2 Jihozápad). Obyvatelstvo Na území regionu soudrţnosti Jihozápad ţilo k celkem obyvatel. Z nich připadá 52,7 % ( ) na Jihočeský kraj a 47,3 % ( ) na kraj Plzeňský. Toto rozloţení je dlouhodobě stabilizované. Převaţují obce do 500 obyvatel (69,0 % obcí), ţije v nich však pouze 13,3 % obyvatel. Nejvíce obyvatel ţije v obcích s 500 aţ obyvateli (36,1 %). V obou krajích jsou tyto podíly obdobné, u větších obcí se však jiţ objevují rozdíly. V obcích kategorie aţ obyvatel ţije v Jihočeském kraji třetina obyvatel, zatímco v Plzeňském kraji pouze pětina. Obce nad obyvatel se v regionu nacházejí dvě, a to krajská města; přitom České Budějovice jsou výrazně menší neţ Plzeň. Tab. 2: Velikostní struktura obcí v regionu Jihozápad v roce 2009 Velikostní kategorie Jihočeský kraj Plzeňský kraj Jihozápad počet obcí počet obyvatel Abs. počet obcí počet obyvatel počet obcí počet obyvatel a více celkem % ,5 14,3 67,3 12,2 69,0 13, ,5 35,4 29,9 36,8 28,0 36, ,9 35,4 2,6 21,3 2,8 28, a více 0,2 14,9 0,2 29,7 0,2 21,9 celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 Pramen: ČSÚ. Celkový počet obyvatel regionu mezi lety 2000 a 2004 stagnoval, od roku 2005 počet obyvatel kraje roste (přestoţe dynamika růstu se mezi lety 2008 a 2009 razantně sníţila). Na růst počtu obyvatel má vliv především migrace; hodnoty přirozeného přírůstku tedy relativizovaného rozdílu narozených a zemřelých jsou velmi malé. Migračně atraktivní je od roku 2007 výrazně více Plzeňský kraj neţ Jihočeský. 18

19 V roce 2009 přibylo nejvíce obyvatel v ORP Přeštice (18,7 ), Nýřany (12,3 ) a Horšovský Týn (10,6 ); všechna tato ORP se nacházejí v Plzeňském kraji. V JČK dosáhlo maximálního přírůstku ORP České Budějovice (6,9 ). Naopak úbytek obyvatel zaznamenalo zejména ORP Stříbro (-6,5 ), Dačice (-5,8 ) a Strakonice (-5,5 ). Podrobnější údaje o jednotlivých ORP jsou shromáţděny v přílohách 3 a ,0 % 103,0 102,0 101,0 100,0 99, Jihozápad Jihočeský kraj Plzeňský kraj Obr. 7: Vývoj počtu obyvatel (v % ve srovnání s rokem 2000) v regionu soudrţnosti Jihozápad a obou krajích v letech 2000 aţ 2009 Pramen: vlastní zpracování na základě dat ČSÚ. Podobně jako v celé ČR, i na území regionu Jihozápad obyvatelstvo stárne, coţ do budoucna vyvolává řadu problémů vyšší zátěţ pro systém zdravotní a sociální péče, nadbytečné kapacity škol, problémy na trhu práce apod. Do roku 2005 převaţovala nejmladší sloţka populace (0 14 let) nad nejstarší (65 a více let), tj. index stáří byl niţší neţ Od roku 2006 začala převaţovat nejstarší sloţka populace; v roce 2009 byla hodnota indexu stáří v regionu Jihozápad 108,6, tedy mírně vyšší oproti průměru ČR (107,0). Lepší věkové poměry panují v Jihočeském kraji (index stáří 105,5 v roce 2009) neţ v kraji Plzeňském (112,3). Hodnoty za jednotlivá ORP však vykazují výraznou variabilitu viz následující tabulka a kartogram v příloze 4. Výrazné rozdíly se projevují zejména mezi širšími zázemími velkých měst a tzv. vnitřní periferií, tedy obvody leţícími na hranici krajů. Ve třetině správních obvodů ORP je index stáří niţší neţ 100 nejlepší situace je na Kaplicku (74,0) a Tachovsku (77,6), a dále také v ORP Český Krumlov, Týn nad Vltavou, Prachatice a Horšovský Týn (hodnoty mezi 80,1 a 90,0). Nejstarší obyvatelstvo ţije v ORP Nepomuk, Plzeň a Milevsko, v nichţ je nejstarších osob zhruba o třetinu více neţ osob nejmladších. 6 Index stáří je definován jako podíl nejstarší sloţky populace (65 a více let) / podíl nejmladší sloţky (0 14 let) * 100. Hodnoty nad 100 tedy znamenají, ţe nejstarších obyvatel je více neţ mladých. 19

20 Tab. 3: Index stáří v ORP regionu soudrţnosti Jihozápad v roce 2009 Pramen: ČSÚ. Index stáří Jihočeský kraj Plzeňský kraj Do 80,0 Kaplice Tachov 80,1 90,0 90,1 100,0 100,1 110,0 110,1 120,0 Český Krumlov Týn nad Vltavou Prachatice Trhové Sviny Vodňany Jindřichův Hradec Vimperk Dačice České Budějovice Strakonice Písek Tábor Soběslav Třeboň 120,1 130,0 Blatná 130,1 140,0 - Horšovský Týn Nýřany Stříbro Stod Domaţlice Přeštice Klatovy Kralovice Blovice Rokycany Sušice Horaţďovice Nepomuk Plzeň Nad 140,0 Milevsko - Vzdělanost obyvatel se za poslední období výrazně zlepšila, v současnosti odpovídá průměru ČR. Od posledního sčítání lidu (2001) významně ubylo osob se základním vzděláním a bez vzdělání (z 24,9 % na 17,2 %, tedy zhruba o třetinu). Vzrostl počet osob s maturitou (o pětinu), a zejména osob s vysokoškolským vzděláním (téměř o polovinu; na 11,5 %). V obou krajích je situace obdobná, podrobnější údaje nejsou k dispozici. Tab. 4: Vzdělanost obyvatel regionu Jihozápad (%) v roce 2001 a Jihočeský Plzeňský Jihočeský Plzeňský Jihozápad kraj kraj kraj kraj Jihozápad Základní a bez vzděl. 25,1 24,7 24,9 17,5 17,0 17,2 Střední bez maturity 38,7 39,4 39,0 36,6 37,6 37,1 Střední s maturitou 28,4 28,1 28,3 34,4 33,7 34,2 Vysokoškolské 7,8 7,8 7,8 11,5 11,7 11,5 Pramen: SLDB 2001, VŠPS Situace na trhu práce je v regionu Jihozápad jako celku příznivá, na úrovni ORP se však projevují značné rozdíly. Míra nezaměstnanosti k činila 8,0 %, zatímco v ČR dosáhla 9,2 %. Niţší je v kraji Jihočeském (7,8 %) neţ v Plzeňském (8,2 %). I na niţší prostorové úrovni se projevuje příznivější situace Jihočeského kraje v polovině jeho ORP je míra nezaměstnanosti pod průměrem regionu, zatímco v Plzeňském kraji pouze dvě ORP. Nejniţší nezaměstnanost byla zaznamenána v ORP České Budějovice (5,8 %), Vimperk a 20

21 Plzeň (shodně 7,0 %). Nejvyšší míru nezaměstnanosti vykazují ORP Stříbro (18,1 %), Tachov (14,1 %), Dačice (12,2 %) a Sušice (12,2 %). Školství Oblast školství reaguje velmi silně na změny věkové struktury obyvatel. Dlouhodobým trendem je úbytek počtu dětí ve školách. V posledních letech se sice jiţ zvyšuje počet dětí v mateřských školách, ale základní školy i střední zaznamenávají pokles počtu ţáků. V příštích letech se očekává postupné zmírňování poklesu na základních školách a přesun této vlny na školy střední. Úbytek ţáků se negativně projevuje mj. na naplněnosti škol, jimţ pak pro neefektivitu provozu hrozí uzavírání. Vývoj počtu škol i ţáků je v obou krajích velmi podobný, výrazněji se liší pouze u vyšších odborných a vysokých škol. Tab. 5: Vývoj počtu škol v regionu Jihozápad v letech 2005/06 aţ 2009/ / / / / /10 Mateřské školy Základní školy Střední školy z toho obory gymnázií z toho obory odborného vzdělání Vyšší odborné školy Vysoké školy Pramen: ÚIV. Pozn.: Počet středních škol neodpovídá součtu škol s obory gymnázií a s obory odborného vzdělání, protoţe některé školy soustřeďují více oborů. V regionu Jihozápad fungovalo ve školním roce 2009/2010 celkem 550 mateřských škol, které navštěvovalo dětí. Na jednu třídu připadlo 23,5 dětí, coţ je hodnota odpovídající průměru ČR. Počet mateřských škol mezi lety 2005/06 aţ 2007/08 mírně poklesl, od roku 2007/08 je stabilizovaný. Počet dětí navštěvujících mateřské školy se zvyšuje, výrazněji od roku 2007/08. Podrobnější údaje jsou k dispozici v příloze 5. U základních škol byl zaznamenán největší pokles jejich počtu mezi roky 2005/06 a 2006/07 (o 4,9 %). I jejich počet je od roku 2007/08 vyrovnaný. Počet ţáků se však poměrně výrazně sniţuje, od roku 2005/06 jich ubylo 12,6 %. V roce 2009/10 se v regionu Jihozápad nacházelo 475 základních škol s celkem ţáky. Na jednu třídu připadalo 19,0 ţáků, coţ je počet relativně nízký (odpovídá však průměru ČR). Pozitivem takového stavu je předpoklad vyšší kvality výuky, problémem můţe být nízká naplněnost škol. Středních škol je v regionu 159, z nich se však 61,0 % nachází v Jihočeském kraji. V Plzeňském kraji jsou střední školy více koncentrovány jednu školu navštěvuje průměrně 450,7 ţáků, zatímco střední školy v Jihočeském kraji pouze 366,5 ţáků. Celkem studuje na středních školách ţáků, z toho čtvrtina v oborech gymnázií a tři čtvrtiny v oborech odborného vzdělání; obdobné je i rozloţení počtu škol. Počet ţáků středních škol se od roku 2005/06 mírně sníţil (jde především o ţáky oborů odborného vzdělání; počet ţáků gymnázií je vyrovnaný). Výrazně však poklesl počet škol, a to o třetinu. Zatímco počet gymnázií mírně vzrostl, škol s obory odborného vzdělání ubylo 29,1 %. 21

22 Počet vyšších odborných škol je stabilizovaný na počtu 22 škol, z nich tři čtvrtiny (se zhruba 60 % studentů) v Jihočeském kraji. Na těchto školách studovalo v roce 2009/10 celkem studentů. U počtu studentů vyšších odborných škol se vyskytují výrazné rozdíly mezi kraji. Zatímco v Jihočeském kraji jich od roku 2005/06 zhruba desetina ubyla, v Plzeňském kraji čtvrtina studentů přibyla. V meziokresním srovnání se projevuje výrazná koncentrace škol do centrálních okresů České Budějovice a Plzeň-město. U mateřských škol je to v obou krajích přibliţně čtvrtina, u základních škol v Jihočeském kraji rovněţ. V Plzeňském kraji nejsou základní školy příliš koncentrovány do Plzně, velice výrazně se však v tomto okrese soustřeďují střední školy (43,5 % středních škol kraje; viz kartogram v příloze 5.). Na druhou stranu nelze vysledovat poddimenzovanost periferních okresů některými typy škol. 140 % MŠ ZŠ SŠ z toho obory gymnázií z toho obory odb. vzdělání VOŠ / / / / /10 školní rok VŠ Obr. 8: Vývoj počtu ţáků u jednotlivých stupňů vzdělání v regionu Jihozápad Pramen: vlastní zpracování na základě dat ÚIV. Vysokoškolské vzdělání poskytuje celkem 6 vysokých škol (tři veřejné a tři soukromé) 5 v Jihočeském a 1 v Plzeňském kraji. Tento počet je od roku 2007/08 stabilní. Veřejnými vysokými školami jsou Západočeská univerzita (se sídlem v Plzni), Jihočeská univerzita (České Budějovice) a VŠ technická a ekonomická (také České Budějovice). Soukromé vysoké školy působí pouze v Jihočeském kraji. Jsou to VŠ evropských a regionálních studií, VŠ aplikovaných ekonomických studií a Filmová akademie M. Ondříčka. Kromě toho byla v Klatovech zřízena pobočka České zemědělské univerzity Praha. Na těchto šesti vysokých školách studovalo v roce 2009/10 celkem studentů (58,1 % v JČK a 41,9 % v PK). Od roku 2005/06 se počet studentů zvýšil o 39,6 %. V Plzeňském kraji však studentů mírně ubylo (o 3,8 %), zatímco v Jihočeském kraji se počet studentů zdvojnásobil (nárůst o 107,0 %). 22

23 Zdravotnictví Vybavenost regionu Jihozápad v oblasti zdravotnictví je poměrně dobrá. Počet lékařů na obyvatel (4,2) i počet lůţek v nemocnicích na obyvatel (78,2) odpovídá průměru ČR. Uvnitř regionu se však vyskytují značné rozdíly, a to jiţ na úrovni krajů. Plzeňský kraj je vybaven výrazně lépe: na obyvatel kraje připadá 4,5 lékařů (v JČK 4,0) a 61,6 lůţek (v JČK 56,0). Tyto hodnoty jsou však ovlivněny velmi dobrou situací okresu Plzeň-město; s vyloučením okresů, v nichţ leţí krajská města, je zdravotnickou infrastrukturou lépe vybaven Jihočeský kraj. Ještě větší rozdíly neţ mezi kraji se projevují na úrovni okresů. Výrazně nejméně lékařů připadá na obyvatel okresů Plzeň-sever (1,7), Domaţlice a Tachov (shodně 2,3), tedy jednak v regionu dobře spádujícím do Plzně, jednak v periferních oblastech regionu. Tyto okresy také vykazují nejmenší počet lůţek na obyvatel (Tachov 20,7 a Domaţlice 33,3, navíc i Plzeň-jih 34,5), v okrese Plzeň-sever se nenachází ţádná nemocnice. V okresech Jihočeského kraje připadá na obyvatel většinou více neţ 50 lůţek. Kartograficky jsou tyto údaje zachyceny v příloze 6. Nemocnice jsou v regionu Jihozápad rozloţeny relativně rovnoměrně (1 2 v kaţdém okrese s výjimkou okresu Plzeň-sever), s koncentrací 4 nemocnic v okrese Plzeň-město (z nich 3 jsou malé, mají po méně neţ 200 lůţkách). Odborné léčebné ústavy se nacházejí převáţně v Jihočeském kraji dvě třetiny ústavů. Nejčastějším typem ústavu jsou v regionu Jihozápad psychiatrické léčebny (celkem 5, z toho 4 v Jihočeském kraji) a léčebny dlouhodobě nemocných (také 5, z toho 3 v JČK a 2 v PK). V kaţdém kraji funguje jeden hospic a jedna plicní léčebna. Tři ústavy jsou zaměřeny na ošetřovatelskou péči, dva v PK a jeden v JČK. Tab. 6: Vybrané ukazatele zdravotnictví v regionu Jihozápad v roce 2009 Lůţka Samostatná Lékaři v nem. (na ambulantní Kraj, okresy (na Nemocnice zařízení (na obyv.) obyv.) obyv.) Odborné léčebné ústavy Jihočeský kraj 4,0 9 56,0 2,3 10 České Budějovice 5,3 1 67,7 2,5 2 Český Krumlov 3,0 1 45,9 2,1 1 Jindřichův Hradec 3,4 2 50,5 2,3 - Písek 3,4 1 54,0 1,9 2 Prachatice 3,0 2 52,6 2,3 2 Strakonice 3,3 1 50,1 2,1 2 Tábor 3,9 1 52,9 2,4 1 Plzeňský kraj 4, ,6 2,3 6 Domaţlice 2,3 1 33,3 2,0 - Klatovy 3,2 2 59,9 2,1 1 Plzeň-město 8, ,9 3,0 2 Plzeň-jih 3,2 1 34,5 1,7 2 Plzeň-sever 1, ,9 - Rokycany 3,1 1 38,2 1,9 1 Tachov 2,3 2 20,7 2,2 - Jihozápad 4, ,2 2,3 16 Pramen: ÚZIS. 23

24 I v počtu samostatných ambulantních zařízení na obyvatel se liší situace mezi okresy Jihočeského a Plzeňského kraje; průměrná situace v krajích se neliší. Celkově je v regionu Jihozápad více těchto zařízení (2,3) neţ průměrně v ČR (1,9). Průměr Plzeňského kraje však opět silně ovlivňuje vysoká koncentrace ambulantních zařízení do okresu Plzeň-město (3,0), naproti tomu v okresech Plzeň-jih, Plzeň-sever a Rokycany připadají na obyvatel méně neţ 2 zařízení. Lékařská sluţba první pomoci (LSPP) se nachází ve 21 městech Jihočeského kraje a 13 městech Plzeňského kraje. V těchto městech funguje celkem 56 pracovišť. Z nich více neţ polovina (32) je určena všem skupinám pacientů, pětina (12) je zaměřena na děti; zhruba desetina (6) pracovišť je stomatologických a stejný počet je určen výhradně pro dospělé. Počet pracovišť v rámci obou krajů je vyrovnaný. LSPP v Jihočeském kraji funguje ve všech sídlech ORP a některých sídlech POÚ. V Plzeňském kraji je hůře pokryta jeho jihovýchodní část; ţádné pracoviště LSPP se nenachází na Horaţďovicku a Nepomucku. Chybí také na Nýřansku, coţ je ale relativně méně významný problém, protoţe toto ORP jako celek dobře spáduje do Plzně. Zdravotnická záchranná sluţba disponuje celkem 44 výjezdními místy (25 v JČK a 19 v PK). Stanoviště letecké záchranné sluţby se nachází pouze v krajských městech na letišti České Budějovice a Plzeň-Líně. Pro optimální pokrytí území Jihočeského kraje je potřeba vytvořit dalších 3 5 výjezdových míst. V Plzeňském kraji probíhá příprava vybudování stanoviště v Konstantinových Lázních; tento region je jedním z mála problematických míst v kraji. V roce 2012 by měla začít fungovat nová budova zdravotnického operačního střediska v areálu bývalých kasáren v Plzni na Borech. Tab. 7: Zdravotní stav obyvatel regionu Jihozápad v roce 2009 Kraj, okresy Ambulantní ošetření na 1 obyv. % pracovní neschopnosti Hospitalizovaní na obyv. 1) Ošetřovací doba v nemocnicích (dny) 1) Vyuţití lůţek v nemocnicích (dny) Jihočeský kraj 12,6 4,6 213,9 6,6 251,9 České Budějovice 14,6 4,4 191,1 5,8 249,6 Český Krumlov 10,3 4,5 241,6 7,7 306,9 Jindřichův Hradec 11,1 4,4 219,8 7,0 240,8 Písek 12,6 4,0 210,2 6,0 225,1 Prachatice 11,2 6,2 230,2 7,0 221,2 Strakonice 12,2 4,9 222,8 6,2 238,2 Tábor 12,7 4,5 221,4 7,2 275,6 Plzeňský kraj 13,1 4,4 203,3 7,3 247,9 Domaţlice 10,5 4,6 225,7 7,8 327,4 Klatovy 11,4 4,5 210,2 7,2 225,7 Plzeň-město 19,8 4,0 188,2 7,1 230,0 Plzeň-jih 8,3 4,7 204,9 7,4 270,4 Plzeň-sever 8,0 4,7 189,4 7,4 - Rokycany 11,8 5,7 228,2 6,8 235,3 Tachov 9,7 5,0 214,6 8,4 214,3 Jihozápad 12,8 4,5 208,6 7,0 249,9 Pramen: ÚZIS. 1) Jedná se o okres bydliště, nikoliv o lokalizaci zdravotnického zařízení (v okrese Plzeň-sever se ţádná nemocnice nenachází). 24

25 Potřeby v oblasti zdravotnické infrastruktury vycházejí ze zdravotního stavu obyvatel; důleţitým aspektem je také ekonomická udrţitelnost infrastruktury (vyuţití zařízení, ekonomika provozu). Pracovní neschopnost v regionu Jihozápad (4,5 %) je mírně vyšší neţ průměr ČR. Mezi kraji se příliš velké rozdíly nevyskytují, z okresů jsou na tom nejlépe Písek a Plzeň-město. Naopak nejvyšší pracovní neschopnost se projevila v okresech Prachatice, Rokycany a Tachov. Počet ambulantních ošetření na 1 obyvatele (12,8 v regionu Jihozápad) odpovídá průměru ČR. Nejvyšší hodnoty zaznamenaly okresy, v nichţ se nacházejí významná zdravotnická zařízení, a jsou tedy spádové pro širší okolí Plzeň-město (19,8) a České Budějovice (14,6). Počet hospitalizovaných na obyvatel (208,6) je oproti průměru ČR mírně niţší, ošetřovací doba (7,0 dne) odpovídá průměru. V Jihočeském kraji bylo hospitalizováno výrazně více osob (213,9 na obyvatel) neţ v Plzeňském kraji (203,3). Důvodem je zejména značná hospitalizace osob pocházejících z okresu Český Krumlov (241,6) a Prachatice (230,2). Nejniţší hodnoty vykazují okresy Plzeň-město, Plzeň-sever a České Budějovice (pod 200); jedná se o okresy s dobrou dostupností do krajských měst, která umoţňuje ambulantní péči namísto lůţkové. Průměrná doba ošetřování v nemocnicích je u osob z Jihočeského kraje (6,6 dne) výrazně kratší neţ u osob z Plzeňského kraje (7,3 dne). Nejdelší dobu tráví v nemocnici obyvatelé okresů leţících v okrajové poloze Tachov, Domaţlice a Český Krumlov, nejkratší dobu pak obyvatelé z okresů České Budějovice, Písek a Strakonice. Lůţka v nemocnicích jsou vyuţita v průměru 249,9 dne, coţ je zhruba dvě třetiny roku; je to mírně méně, neţ je v ČR obvyklé (255,5 dne). Výrazně nejvíce jsou vyuţita lůţka v okresech Domaţlice (327,4 dne) a Český Krumlov (306,9 dne). V těchto okresech je současně velmi nízký počet lůţek na počet obyvatel. Nejniţší vyuţití lůţek je v okresech Tachov (214,3 dne) a Prachatice (221,2 dne). Sociální sluţby Strukturu sociálních sluţeb definuje zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních sluţbách. S počátkem platnosti tohoto zákona se změnilo vymezení typů sluţeb sociální péče i struktury zařízení sociálních sluţeb. Časové řady statistických údajů jsou tedy u většiny ukazatelů dostupné aţ od roku Nejčastějším zařízením sociálních sluţeb byly v roce 2009 domy s pečovatelskou sluţbou, jichţ se v regionu Jihozápad nachází 189 (55,0 % v Jihočeském kraji). Následují domovy pro seniory (celkem 57, z nich dvě třetiny v Jihočeském kraji), denní stacionáře a domovy pro osoby se zdravotním postiţením (po 22). Domy s pečovatelskou sluţbou a domovy pro seniory jsou nejvíce koncentrovány v okrese České Budějovice. Od roku 2007 se zvýšil počet domovů pro seniory (8 vzniklo, nejvíce v okrese Písek /3 domovy/; 3 zanikly), domů s pečovatelskou sluţbou (7 nových, z toho 5 v okrese Plzeň-město; 2 zanikly), denní stacionáře (10 vzniklo, 3 zanikly). Podrobnější údaje o počtech a kapacitách zařízení sociálních sluţeb se nacházejí v příloze 7. 25

26 Tab. 8: Zařízení sociálních sluţeb a jejich kapacity v regionu Jihozápad v roce 2009 Kraj, okresy Domovy pro seniory Denní stacionáře Týdenní stacionáře Domovy pro osoby se zdrav. postiţením Domy s pečov. sluţbou Sociální sluţby v ostatních zařízeních Počet zařízení Jihočeský kraj Plzeňský kraj Jihozápad Počet míst a) Jihočeský kraj Plzeňský kraj Jihozápad Počet míst na obyvatel a) Jihočeský kraj 46,1 3,4 1,7 12,0 48,4 19,3 Plzeňský kraj 30,0 3,4 1,4 19,9 40,7 16,2 Jihozápad 38,5 3,4 1,5 15,7 44,8 17,8 Pramen: ČSÚ. a) V případě domů s pečovatelskou sluţbou se jedná o počet bytů. Největší kapacity v přepočtu na obyvatel vykazují domy s pečovatelskou sluţbou (44,8 bytů) a domovy pro seniory (38,5 lůţek). Tyto hodnoty jsou výrazně příznivější neţ průměrně v ČR (37,2 bytů v domech s pečovatelskou sluţbou, 35,9 lůţek v domovech pro seniory). Vyšší kapacity jsou i u domovů pro osoby se zdravotním postiţením (15,7 míst v regionu Jihozápad, zatímco v ČR 13,9). Méně je míst v denních stacionářích (3,4 v regionu, 4,3 v ČR). Prakticky u všech typů zařízení je vybavenost vyšší v Jihočeském kraji; výjimkou jsou domovy pro osoby se zdravotním postiţením, u nichţ je relativní počet míst vyšší v kraji Plzeňském. Kapacity zařízení sociálních sluţeb podle okresů nelze hlouběji hodnotit, protoţe řada údajů není z důvodu ochrany individuálních dat zveřejněna. Celková kapacita domovů pro seniory je míst. V roce 2009 však bylo evidováno neuspokojených ţadatelů (od roku 2007 se jejich počet zvýšil o 18,2 %), z nich 55,9 % v Plzeňském kraji. Skutečný počet ţadatelů je však niţší, protoţe řada zájemců je evidována u více zařízení. Počet ţadatelů o místo v domovech pro osoby se zdravotním postiţením a domovech se zvláštním reţimem vzrostl o 86,6 % na osob (z nich dvě třetiny v Plzeňském kraji). Z hlediska typů sluţeb sociální péče byla v roce 2009 zdaleka nejvíce vyuţívána pečovatelská sluţba ( osob), od roku 2007 se počet uţivatelů zvýšil o čtvrtinu. Za uvedené období nejvýrazněji vzrostl počet klientů center denních sluţeb (3,7krát) a denních stacionářů (2,7krát). Naopak počet uţivatelů odlehčovacích sluţeb pokles na polovinu. V regionu Jihozápad bylo v roce 2009 celkem příjemců důchodů. Z nich 54,5 % pobíralo plný starobní důchod a 24,5 % vdovský či vdovecký důchod. Příjemců invalidních důchodů bylo 19,4 % (11,7 % plných a 7,7 % částečných). Mezi kraji se nevyskytovaly výraznější rozdíly. Na obyvatel regionu připadá 267 příjemců důchodů, coţ odpovídá průměru ČR. V obou krajích je tento počet shodný. Nejvyšší počet důchodců je v okresech Písek (286), Strakonice (281) a Rokycany (280), nejméně se jich nachází v okresech Český Krumlov (231) a Tachov (243). 26

27 Tab. 9: Počet osob, jimţ byla poskytnuta sluţba sociální péče v regionu Jihozápad v roce 2009 Jihočeský kraj Plzeňský kraj Jihozápad abs. v % roku v % roku v % roku abs. abs Pečovatelská sluţba , , ,9 Odlehčovací sluţby , , ,7 Denní stacionáře , , ,5 Centra denních sluţeb , , ,1 Tísňová péče , , ,8 Osobní asistence 28 87, , ,1 Pramen: ČSÚ. Kultura a sport V oblasti kultury a sportu došlo mezi lety 2006 a 2007 k zúţení struktury sledovaných ukazatelů. Podrobné údaje o kulturních a sportovních zařízeních byly naposledy zjišťovány v roce Od roku 2007 jsou k dispozici pouze údaje o knihovnách a přístupných památkách, sportovní zařízení jiţ nejsou sledována vůbec. Tab. 10: Kulturní a sportovní zařízení v regionu Jihozápad v roce 2006 Jihočeský kraj Plzeňský kraj Jihozápad abs. na obyv. abs. na obyv. abs. na obyv. Kultura Stálá kina a multikina 54 8,5 34 5,9 88 7,3 Veřejné knihovny (vč. poboček) , , ,6 Muzea 75 11,8 46 8, ,0 Galerie ,8 49 8, ,0 Divadla 14 2,2 14 2,4 28 2,3 Přírodní amfiteátry 19 3,0 16 2,8 35 2,9 Sport Koupaliště a bazény , , ,9 z toho kryté bazény 13 2,0 14 2,4 27 2,2 Hřiště , , ,8 Tělocvičny , , ,2 Stadiony včetně krytých 65 10, , ,9 Zimní stadiony včetně krytých 17 2,7 12 2,1 29 2,4 Pramen: ČSÚ. Zdaleka nejčastěji se vyskytujícím kulturním zařízením byly v roce 2006 knihovny, následované s velkým odstupem galeriemi, muzei a kiny. U sportovních zařízení podobně výrazně převaţují hřiště, dále se relativně často objevují tělocvičny, koupaliště a stadiony. Lépe byl vybaven Jihočeský kraj. Rozdíly v kulturní infrastruktuře jsou nejvíce patrné u galerií (71,0 % se jich nachází v Jihočeském kraji), muzeí (62,0 % v JČK) a kin (61,4 % 27

28 v JČK). Ze sportovní infrastruktury se rozdíly nejvíce projevují u hřišť, a také koupališť a bazénů (zhruba dvě třetiny zařízení jsou vybudovány v JČK). Ve srovnání s průměrem ČR byl region Jihozápad v roce 2006 vybaven výrazně lépe. Horší situace byla zaznamenána pouze u divadel a krytých bazénů. Z kulturních zařízení je nejpříznivější situace u knihoven (na obyvatel připadá 98,6 knihoven, zatímco v ČR pouze 60,9), především v okresech Plzeň-jih (203,5), Rokycany (135,1), Strakonice (129,7) a Prachatice (128,9). Lépe byl region vybaven také v oblasti kin a multikin (7,3 na obyvatel, v ČR 5,7) zejména okresy Prachatice a Strakonice (více neţ 11). I v oblasti sportu byla situace v regionu Jihozápad příznivější: více je koupališť a bazénů (18,9 na obyvatel, v ČR 12,1) a hřišť (115,8, v ČR 96,7). Celkově se projevila relativně nízká vybavenost okresů Tachov a Rokycany, a překvapivě také okresu Plzeň-město (zde je situace ovlivněna koncentrací velkého počtu obyvatel). Naopak velmi dobře je vybaven okres Český Krumlov, pravděpodobně díky jeho turistické atraktivitě. Podrobnější údaje o struktuře zařízení jsou k dispozici v příloze 8. Kulturní zařízení se soustřeďují převáţně ve větších městech. Podle údajů Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu (NIPOS) bylo v roce 2009 nejnavštěvovanějším divadlem regionu Jihozápad plzeňské Divadlo J. K. Tyla ( návštěvníků). Představení v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích shlédlo celkem návštěvníků. Dalšími významnými scénami jsou Divadlo Alfa v Plzni, Divadlo Oskara Nedbala v Táboře, Stálá divadelní scéna v Klatovech a dvě českobudějovická divadla Divadlo Kvelb a METROPOL. Z hudebních těles zaznamenala nejvyšší návštěvnost Jihočeská komorní filharmonie v Českých Budějovicích ( návštěvníků na koncertech realizovaných ve vlastní reţii). Koncerty Plzeňské filharmonie navštívilo osob. Tab. 11: Vybrané ukazatele kultury v regionu Jihozápad v roce 2009 Jihočeský kraj Plzeňský kraj Jihozápad abs. v % roku v % roku v % roku abs. abs Veřejné knihovny , , ,3 Návštěvníci knihoven (tis. osob) , , ,0 Uţivatelské počítače s připojením na internet , , ,2 Památky zpřístupněné návštěvníkům za vstupné , , ,9 Návštěvníci památek (tis. osob) , , ,8 Průměrná návštěvnost památek , , ,1 Pramen: ČSÚ. Mezi lety 2007 a 2009 se veřejné knihovny více koncentrovaly, a proto mírně poklesl jejich počet. V roce 2009 je však navštívilo o 66,0 % více osob neţ v roce 2007; v Jihočeském kraji dokonce o téměř 80 % více. Zvýšila se i dostupnost internetového připojení v knihovnách (o 10,2 %). Údaje jsou však jiţ sledovány pouze na úrovni krajů, za okresy jiţ nejsou dostupné. 28

29 Počet památek zpřístupněných návštěvníkům za vstupné mírně vzrostl (přibyly tři památky), téměř o desetinu se však sníţil počet jejich návštěvníků. Pokles návštěvnosti památek je v ČR obecný trend, který se netýká pouze regionu Jihozápad. Celkově navštívilo památky regionu Jihozápad téměř 1,8 milionu osob (70,2 % jich navštívilo památky v Jihočeském kraji). Nejčastěji navštěvovanými památkami byly v roce 2009 podle NIPOS Státní hrad a zámek Český Krumlov ( návštěvníků), Státní zámek Hluboká nad Vltavou ( ) a Státní zámek Kozel ( ). Více neţ návštěvníků zaznamenaly také Státní zámek Červená Lhota, Státní hrad Křivoklát, Státní hrad Rabí, Katedrála sv. Bartoloměje s věţí v Plzni, Státní hrad a zámek Jindřichův Hradec, Státní hrad Roţmberk a Státní hrad Velhartice. Přítomnost řady kulturně-historických památek (i mezinárodního významu) na území regionu Jihozápad je jedním z důvodů jeho turistické atraktivity. Brownfields Lokality brownfields včetně jejich základní charakteristiky shromaţďuje Národní databáze brownfieldů (dostupná na V regionu Jihozápad se nachází celkem 47 evidovaných lokalit. Z nich dvě třetiny (68,1 %) jsou lokalizovány v Jihočeském kraji, ovšem svou rozlohou jsou relativně malé zabírají pouze 40,7 % celkové rozlohy brownfields v regionu. V Plzeňském kraji se nacházejí rozlohou výrazně větší lokality. Průměrná velikost brownfields v regionu Jihozápad je 4,7 ha, ovšem v Jihočeském kraji pouze 2,8 ha a v Plzeňském kraji celých 8,7 ha. Tab. 12: Lokality brownfields v regionu Jihozápad v roce 2010 Jihočeský kraj Plzeňský kraj Jihozápad abs. % abs. % abs. % Počet lokalit Rozloha (ha) 89,5-130,2-219,7 - Připravenost k regeneraci Celá lokalita 18 56,3 5 33, ,9 Celá nebo zčásti 14 43,7 6 40, ,6 Není připravena 0 0,0 4 26,7 4 8,5 Předchozí využití lokality Bydlení 2 6,2 0 0,0 2 4,3 Obč. vybavenost 5 15,6 1 6,7 6 12,8 Průmysl 11 34,4 7 46, ,2 Vojenské areály 4 12,5 3 20,0 7 14,9 Zemědělství 7 21,9 4 26, ,4 Jiné 3 9,4 0 0,0 3 6,4 Pramen: Z hlediska typu lokality převaţují v regionu Jihozápad areály (tedy lokality s budovami i pozemky; 89,4 %), výrazně méně je objektů (8,5 %), pozemek je pouze jediný. Nejvíce lokalit se nachází v ORP Prachatice (6), a dále v ORP Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek a Vimperk (po 4). Počtu brownfields však neodpovídá jejich rozloha nejvíce plochy zabírají brownfields v ORP Stříbro (47,2 ha) a Kralovice (41,8 ha), a dále 29

30 v ORP Český Krumlov (26,5 ha) a Prachatice (24,4 ha). V devíti ORP, tedy ve více neţ čtvrtině z nich, se nenachází ţádná lokalita brownfields. Podrobnější údaje o lokalitách brownfields v jednotlivých ORP jsou k dispozici v příloze 9. Obr. 9: Lokality brownfields v obvodech ORP regionu soudrţnosti Jihozápad v roce 2010 Pramen: vlastní zpracování na základě dat z Téměř u poloviny lokalit (48,9 %) je připravena k regeneraci celá její plocha, relativně často také plocha celá nebo její část (42,6 %). Nepřipraveny jsou pouze 4 lokality v Plzeňském kraji v ORP Horaţďovice, Horšovský Týn, Stod a Tachov. Lokality brownfields jsou pozůstatky především průmyslové výroby (38,2 % lokalit v regionu Jihozápad; v Plzeňském kraji dokonce 46,6 % lokalit) a zemědělské výroby (23,4 % v regionu Jihozápad). Relativně časté jsou i bývalé vojenské areály (14,9 %), které se nacházejí rovnoměrně v obou krajích. Brownfields v oblasti občanské vybavenosti se vyskytují téměř výhradně v Jihočeském kraji. V jednotlivých ORP se většinou nachází 1 aţ 2 lokality daného druhu, pouze v ORP Prachatice jsou koncentrovány 4 průmyslové brownfields. Podle údajů agentury CzechInvest jsou v Jihočeském kraji velkým problémem ekologické zátěţe související s lokalitami brownfields. Ekologickou zátěţí trpí 58 % lokalit, průměr za celou ČR je 48 %. V Plzeňském kraji je kontaminováno jen něco přes 40 % lokalit. Shrnutí Vybavenost měst a obcí regionu Jihozápad lze souhrnně charakterizovat takto: Počet a struktura škol se vyvíjí návazně na změny počtu dětí. Počet mateřských škol je stabilizovaný, ovšem počet dětí v nich roste. Klesá počet základních a středních škol i 30

31 počet jejich ţáků (obojí zejména u středních škol s obory odborného vzdělání). Roste počet studentů vyšších odborných a vysokých škol. Značné rozdíly ve vybavenosti zdravotnickou infrastrukturou. Lékařů a lůţek v nemocnicích (v přepočtu na obyvatele) je více v Plzeňském kraji. Nejlépe jsou na tom centrální okresy Plzeň-město a České Budějovice, do nichţ je řada zařízení koncentrována. Nejvyšší vyuţití lůţek v nemocnicích ovšem zaznamenávají pohraniční okresy (Domaţlice a Český Krumlov). Ze zařízení sociálních sluţeb se v regionu Jihozápad nachází nejčastěji domy s pečovatelskou sluţbou, domovy pro seniory, denní stacionáře a domovy pro osoby se zdravotním postiţením. V domovech pro seniory je evidováno více ţadatelů, neţ je jejich celková kapacita; skutečný počet ţadatelů je však niţší, protoţe řada zájemců je evidována u více zařízení. Od roku 2007 výrazně vzrostl počet ţadatelů o místo v domovech pro osoby se zdravotním postiţením. Z hlediska typů sluţeb sociální péče byla nejvíce vyuţívána pečovatelská sluţba, významně se zvýšil počet klientů center denních sluţeb a denních stacionářů. Kulturní a sportovní infrastrukturou je lépe vybaven Jihočeský kraj (v oblasti kultury zejména galeriemi, muzei a kiny; ze sportovní infrastruktury hřišti a koupališti a bazény). Významné kulturní instituce divadla, filharmonie se koncentrují ve velkých městech. Lokality brownfields se nacházejí především v Jihočeském kraji, ale jejich celková rozloha je menší neţ v kraji Plzeňském. Brownfields s ekologickou zátěţí jsou problémem především v Jihočeském kraji. Nejvyšší počet lokalit brownfields je evidován v ORP Prachatice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek a Vimperk. Nejvíce plochy zabírají brownfields v ORP Stříbro a Kralovice. 31

32 A.3 CESTOVNÍ RUCH Postavení a význam cestovního ruchu Turistický význam regionu a jeho středisek je v rámci doporučení statistického sledování v zemích EU měřen na jedné straně ukazateli kapacitními, jako je např. počet turistických a rekreačních lůţek (lůţka v hromadných ubytovacích zařízeních, lůţka v soukromí, lůţka v objektech individuální rekreace /chaty, chalupy/), na straně druhé pak ukazateli výkonovými např. počet ubytovaných hostů, počet přenocování, resp. počet pobytových dnů hostů v ubytovacích zařízeních, a následně také počtem pracovních míst v cestovním ruchu a celkovým obratem (příjmy z cestovního ruchu). Vzhledem k tomu, ţe poslední dva ukazatele nejsou zatím plně k dispozici 7, bylo v rámci následující analýzy pouţito především informací ČSÚ o kapacitách a výkonech hromadných ubytovacích zařízení a výsledků vlastních výzkumů (zejm. informace o druhém bydlení). Postavení Jihočeského a Plzeňského kraje je z hlediska jejich turistického potenciálu, kapacit a výkonů hromadných ubytovacích zařízení cestovního ruchu (realizované návštěvnosti) na první pohled rozdílné. Počet lůţek v hromadných ubytovacích zařízeních Jihočeského kraje se dlouhodobě pohybuje kolem 50 tisíc, coţ představuje asi 11 % celkové kapacity v ČR. V přepočtu lůţek na 1 km 2 to však znamená podprůměrné umístění mezi kraji. Z 623 obcí Jihočeského kraje fungovalo v roce 2010 hromadné ubytovací zařízení celkem ve 202 obcích (v roce 2003 ve 207 obcích), tj. téměř v kaţdé třetí obci. Téměř čtvrtinou lůţek disponovala okresní města, města celkem pak kolem 45 % lůţek (v tom jsou zahrnuty i lázně). Významnou kapacitu měla také střediska letní rekreace u vody (téměř 12 tisíc lůţek, tj. 24 %) a horská střediska letní a zimní rekreace (téměř 8 tisíc lůţek, tj. asi 16 %). Počet lůţek v hromadných ubytovacích zařízeních Plzeňského kraje činil v roce 2008 asi 26,5 tisíc (necelých 6 % celkové kapacity v ČR). V přepočtu lůţek na 1 km 2 (3 lůţka) to představovalo předposlední umístění mezi všemi kraji ČR. Z 501 obcí Plzeňského kraje v roce 2010 bylo 139 obcí, tj. 27,7 %, s hromadným ubytovacím zařízením (v roce 2003 to bylo 137 obcí). Téměř 30 % lůţek připadalo na okresní města, na města celkem přes 50 % (v tom i lázně). Významnou kapacitu měla také horská střediska letní a zimní rekreace (téměř 6 tisíc lůţek, tj. asi 31 %). V zařízeních hotelového typu (hotely a motely) bylo v Jihočeském kraji lokalizováno jen kolem 20 % lůţek, coţ je druhá nejniţší hodnota mezi všemi kraji ČR. Plzeňský kraj vykazuje daleko příznivější hodnotu: 31 %, bez města Plzně však také celkově 20 % lůţkových kapacit v zařízeních hotelového typu. Tento nízký podíl je ovlivněn charakterem rekreačního vyuţití území (vyšší podíl lůţek v kempech, chatových osadách a tábořištích v oblastech letní rekreace u vody) a tím také vysokým podílem nestandardních ubytovacích zařízení (povětšinou menších zařízení rodinného typu) na jedné straně, na straně druhé také strukturou osídlení (počet a turistická atraktivita měst). Lůţka v objektech individuální rekreace byla soustředěna (Sčítání lidu, domů a bytů 1991; později jiţ tento ukazatel nebyl sledován) především v širším zázemí Plzně, Českých Budějovic a v širším okolí Lipenské přehrady. Jedná se o zhruba 146 tis. lůţek v Jihočeském kraji a přibliţně 142 tis. lůţek v kraji Plzeňském. 7 Především informace ze satelitních účtů cestovního ruchu. 32

33 Tab. 13: Lůţkové kapacity hromadných ubytovacích zařízení v okresech regionu Jihozápad v roce 2008 Kraj, okresy Lůţka Lůţka Počet Lůţka Lůţka v hotelových v chatových lůţek v penzionech v kempech zařízeních osadách celkem (%) (%) (%) (%) Jihočeský kraj ,9 17,1 10,1 10,8 České Budějovice ,6 10,5 12,4 1,9 Český Krumlov ,6 23,6 4,6 8,9 Jindřichův Hradec ,8 19,5 15,8 9,5 Písek ,3 7,1 10,8 23,5 Prachatice ,6 28,8 4,2 8,6 Strakonice ,7 10,3 7,7 18,1 Tábor ,0 8,9 15,1 11,4 Plzeňský kraj ,0 17,7 11,1 9,4 Domaţlice ,2 16,0 16,8 14,7 Klatovy ,7 29,4 12,0. Plzeň-město ,7 8,5 4,5 0,0 Plzeň-jih 955 0,0 22,6.. Plzeň-sever ,0 9,1 6,4 19,1 Rokycany ,0 2,9.. Tachov ,8 12,5 19,1 14,2 Pramen: ČSÚ. údaj není dostupný Pozn.: Uvedené procentní podíly jsou zatíţeny cca 15 % chybou z důvodu ochrany individuálních dat. Oba sledované kraje mají dlouhodobě téměř shodnou geografickou strukturu návštěvnosti. Jihočeský kraj ročně navštíví necelý 1 mil. turistů, z nichţ kolem 31 % tvoří zahraniční návštěvníci, Plzeňský kraj pak přibliţně poloviční počet turistů s rovněţ 31 % podílem zahraničních. Tímto podílem sice výrazně zaostávají za Prahou, Karlovarským a Jihomoravským krajem, ale ve srovnání s ostatními kraji je zastoupení zahraničních návštěvníků nadprůměrné. Geografická struktura zahraničních hostů v hromadných ubytovacích zařízeních je v Jihočeském i Plzeňském kraji dlouhodobě velmi podobná. Je typická vysokým zastoupením hostů z Německa a Nizozemska (v průměru představují počtem přenocování kolem 55 % zahraniční návštěvnosti), Následují turisté z Rakouska, Slovenska, Francie, USA a Polska. Z hlediska návštěvnosti, tj. podle počtu hostů a počtu přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních, se Jihočeský kraj řadí mezi nejvíce navštěvované kraje ČR (v počtu ubytovaných návštěvníků zaujal v roce 2008 třetí příčku za hlavním městem Prahou a Jihomoravským krajem). Nejnavštěvovanějšími okresy jsou České Budějovice, Český Krumlov a Prachatice. Do Jihočeského kraje přijíţdějí návštěvníci, kteří mají rádi přírodu, památky, kulturu a historii, aktivní dovolenou/pobyt, oceňují klid a kvalitní ţivotní prostředí. Místem jejich trvalého bydliště bývá velice často Praha, České Budějovice, Plzeň, Brno a obce a města v sousedních krajích. Návštěvnost různých oblastí kraje má převáţně jednosezónní charakter s výraznou letní sezónou. Ze zahraničních návštěvníků jsou nejvíce zastoupeni Němci, Rakušané, Nizozemci a Francouzi. Rostoucí skupinou jsou turisté z Polska, USA, Itálie, Dánska a Ruska. Návštěvnost se v letním období koncentruje do několika intenzivněji vyuţívaných prostorů, především do 33

34 rekreačních oblastí v blízkosti přehradních nádrţí a rybníků (Lipno, Orlík, rybníky na Třeboňsku, Budějovicku a Jindřichohradecku) a podél vodních toků (Vltava, Luţnice, Otava), dále pak do turisticky atraktivních oblastí jako Šumava, Novohradské hory či Třeboňsko. Vedle přírodních atraktivit se návštěvnost v regionu soustřeďuje do historických měst a do míst s výskytem historických pamětihodností a kulturních aktivit. V zimním období se návštěvnost koncentruje zejména do oblasti Šumavy. Přes 60 % návštěvníků láká především přírodní bohatství jiţních Čech, půvabná a malebná kulturní krajina, která v kombinaci s nabídkou kulturního dědictví skýtá četné moţnosti pro aktivní, poznávací i odpočinkové formy cestovního ruchu v podobě krátkodobých či dlouhodobějších rekreačních a poznávacích pobytů. Poznat jedinečné kulturní dědictví, prezentované v nesčetných historických či architektonických památkách a památkových souborech, ve sbírkách muzeí, zámeckých a hradních expozicích, v kulturních tradičních a folklórních akcích, v řemeslech atd. je hlavním motivem návštěvy pro další čtvrtinu návštěvníků. Plzeňský kraj je v návštěvnosti na opačné straně ţebříčku (9. mezi kraji ČR). Rozdíly mezi kraji zůstávají podobné i při srovnání počtu přenocování: Jihočeský kraj zaujímal v roce místo mezi kraji ČR, Plzeňský kraj pak 11. místo. Nejnavštěvovanějšími okresy jsou město Plzeň, Klatovy a Domaţlice. Silnými stránkami Plzeňského kraje jsou vedle výhodné polohy a rozmanitých přírodních podmínek (ekoregion Zelená střecha Evropy, tj. Podbrdsko a Zbiroţsko) zejména relativně vysoká kvalita ţivotního prostředí, nízká hustota osídlení, dostupnost Plzně a center venkovského osídlení daná relativně hustou a rovnoměrně uspořádanou radiální silniční a ţelezniční sítí (a dálnice D5). Podle průzkumů láká návštěvníky Plzeňského kraje celkově nejvíce pěší turistika (asi třetina návštěvníků), koupání, cykloturistika, poznávací turistika a zábava (vţdy více neţ čtvrtina). Nejvíce je přitahuje příroda, kultura a historie. Rádi by se také bavili, ale nedostatek společenských center je tím, co povaţují za největší slabinu regionu. Dalším velkým nedostatkem je podle nich nerozvinutá dopravní infrastruktura. Kladně naopak hodnotí ubytovací a stravovací sluţby. Do budoucna jsou hlavními cílovými skupinami z tuzemska zejména návštěvníci z Plzeňského kraje a sousedních krajů, návštěvníci přijíţdějící do regionu zejména za sportovním vyţitím, za poznáním regionu, rekreací a zábavou, návštěvníci nebo turisté z Plzeňského kraje a přilehlých regionů přijíţdějící za nákupy. Dále děti a školní mládeţ, senioři přijíţdějící za rekreací a poznáváním regionu, podnikatelé, manaţeři, obchodníci apod. přijíţdějící do regionu z profesních důvodů, a významně také hosté přijíţdějící do regionu za lázeňskými, léčebnými či ozdravnými pobyty. U zahraničních turistů, kde v současnosti silně převaţují hosté z Německa, půjde o rozšíření klientely i o turisty z jiných zemí, zejména západní a střední Evropy (patřící ve svých zemích do niţších a středních příjmových skupin). Mezi nimi jsou rovněţ významnými skupinami senioři, junioři a business turisté, jakoţ i projíţdějící turisté a návštěvníci Prahy. Cílem je i růst příjezdů mimoevropských turistů (USA, Japonsko, Asie). Z hlediska dynamiky vývoje přenocování u obou krajů sledujeme nepříznivý vývoj. V posledních deseti letech v obou krajích klesá počet přenocování, a tím se zároveň sniţuje vyuţití lůţkových kapacit. Výkyvy i pokles v posledních letech jsou výraznější u Jihočeského kraje. Vedle uvedených skutečností je negativním jevem i trend vývoje délky pobytu, který se neustále sniţuje. Dynamika poklesu počtu přenocování i délky pobytu je u obou krajů rychlejší neţ celorepublikový průměr. 34

35 110,0 % 100,0 90,0 80,0 70,0 60, Jihočeský kraj Plzeňský kraj Jihozápad ČR Obr. 10: Vývoj počtu přenocování (v % roku 2000) v regionu Jihozápad Pramen: vlastní zpracování na základě dat ČSÚ. rok Dalším problémem regionu Jihozápad je poměrně vysoká sezónnost jeho návštěvnosti. Ze statistik vyplývá, ţe většina turistů přijíţdí jak do Jihočeského i Plzeňského kraje převáţně v letních měsících, poněkud více domácí návštěvníci neţ zahraniční. Distribuci návštěvnosti uvnitř regionu Jihozápad nelze z dostupných statistických zdrojů přesně analyzovat. Lze provést pouze odhady, a to na základě rozmístění ubytovací základny a distribuce návštěvnosti v minulosti, resp. z neúplných dat ČSÚ za vybrané obce (počty lůţek, hosté a přenocování v HUZ). Největší zájem návštěvníků je koncentrován do krajských měst Českých Budějovic a Plzně, dále do historických měst Českého Krumlova, Jindřichova Hradce, Třeboně (lázně), Písku, Prachatic, Domaţlic, Tábora a Bechyně (lázně). Dalšími významnými koncentračními oblastmi návštěvnosti je především Šumava (s horskými středisky Ţelezná Ruda, Srní, Stachy, Kašperské Hory, Modrava, Kubova Huť, Horská Kvilda, Stoţec, Stráţ, Rejštejn, apod.) a oblast kolem Lipenské vodní nádrţe (Lipno nad Vltavou, Horní, Planá, Frymburk). Dále také střediska letní rekreace u jihočeských rybníků (Nová Bystřice, Chlum u Třeboně, Staňkov) a u rekreačních přehradních nádrţí (Ţihle aj.). 35

36 Obr. 11: Kapacity hromadných ubytovacích zařízení v ORP regionu Jihozápad v roce 2008 Pramen: vlastní zpracování na základě dat ČSÚ. Obr. 12: Lůţkové kapacity HUZ v obcích regionu Jihozápad Pramen: vlastní zpracování na základě dat ČSÚ (2004, 2008). Pozn.: Průměr dat