Typografia 5/2012 ã roãník 115

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Typografia 5/2012 ã. 1235 roãník 115"

Transkript

1 drupa 2012 Typografia 5/2012 ã roãník 115

2 Editorial jarní Ano, je jaro, ale my pracujeme. Tisk a média mají Ïnû. ProtoÏe na jafie se toho dûje a tiskne velmi mnoho: po dlouhé zimû se probudily aktivity mnoha lidí, skupin, spoleãností, rozjely se tradiãní i nové festivaly, malá i masová setkání od mil ch pfiátelsk ch aï po ty hlasité masové, bezprogramové na Václaváku, dominuje lidská tvofiivost, moïná probuzena tradiãními Velikonocemi, které letos byly velmi lidské a milé. Vytisklo se opût mnoho stránek, které ukázaly, co umí lidé i dûti, postiïení obãané a pamûtníci krásn ch fiemesel a receptû. Bylo pfiímo radostí ãíst barevné ãasopisy, katalogy, obdivovat u lechtilé barvy na krásném papíru. Srdce tiskafie, fotografa i malífiky pfiijímalo s vdûãností kvalitní reprodukce, o jak ch se nám je tû pfied pár lety nesnilo. Tiskafiské a papírenské médium udûlalo velk skok do budoucnosti. Proto ani nejvût í odborná událost leto ního roku, svûtov veletrh tiskafiství drupa, nevyzafiovala skepsi blíïícího se zániku. Naopak stala se povzbuzením a naãerpáním nov ch impulzû, nové energie a nové potence v em, kdo se Ïiví a nadále chtûjí Ïivit tiskem, potiskováním nejen papíru a kartonu, kreativní grafickou ãinností lidské spoleãnosti. MoÏná kdosi podlehl váhavému a spí e pesimistickému pocitu zpochybnûn ch lidí, ktefií souãasn v voj pro sebe vyhodnotili jako oslabení a dokonce zánik tisku na papír a zaãali hlásat fázi zániku. Ale to se nestalo a drupa pfiedvedla nesl chanou a nevídanou kreativitu, kterou bychom smûle mohli pfiirovnat k vynálezu odlévan ch knihtiskov ch liter na prahu nové civilizace. Digitalizace pfiinesla tiskafiûm a typografûm neãekanou vzpruhu: tisknout se bude dál! Papír Ïije, protoïe budou a musí b t lesy, protoïe lidská tvofiivost a lidské smysly chtûjí papír a tisk, protoïe je lidsk m smyslûm blízk a pfiíjemn. Samozfiejmû: musíme poãítat s posuny mezi technikami a zpracovatelsk mi technologiemi, mezi tradiãními a nov mi materiály a nosiãi informací, ale to nejcennûj í, ãtení, psaní, vizuální vnímání jazyka, typografie, obrazu, barev i ãernobílého projevu, grafiky a fotografie ve dvou ãi tfiech dimenzích, to v e bude lidskému pokolení milé, pfiíjemné a Ïádoucí. Myslím, Ïe drupa vy le od bfiehû R na dobré a pozitivní signály pro budoucnost na í branïe, protoïe média se vejdou vedle sebe a spolu budou rozvíjet nové nápady, objevy a poznatky. Velk, nikoli zcela nov je razantní postup digitálních technologií, jejichï kvalita i v konnost vzrûstá. Oãekávan postup technologie inkjetu se plnû potvrzuje a pfiinesl jiï vyzrálé systémy, jejichï kvalita i produktivita se jiï témûfi rovnají produkãnímu ofsetu. Ov em ofset ani digitální tonerov tisk nespal a pfiiná í stále nové efektové technologie na zu lechèování povrchû a v prûniku do oblasti 3D, jak jsme s Kodakem dokumentovali v minulém ãtvrtém ãísle Typografie. Podstatné je zji tûní, Ïe v e, co jsme se v oboru nauãili, uplatníme i v pfií tích letech v voje tisku. Opût se rozmnoïila pestrobarevnost veletrïního publika. Pfiibylo tváfií, které neomylnû zafiadíme mezi národy asijské, ãínské, jihoamerické, indické a tichomofiské. Tûch bylo skuteãnû mnoho a dokumentovaly nová tûïi tû v voje, kde se nûco dûje. Byli jsme na drupû v prvních dnech a tento dojem dominoval jak pfii pohledu do proudu náv tûvníkû, tak na plochy a prostory vystavovatelû. Pfied odjezdem jsme potkávali doslova prûvody IndÛ a jim pfiíbuzn ch národností. JiÏ z dojmu prvních dnû bylo patrné, Ïe branïe se mocnû rozvíjí a dá mnoha lidem novou práci a perspektivu. Zfiejmû ani v robci technologie a tiskov ch materiálû nepfiijdou zkrátka. To není nad eneck a emocionálnû motivovan pohled. Je to vûcné konstatování pfiíznivého svûtového v voje oboru. Investiãní ãinnost jde ruku v ruce s krizemi skuteãn mi i virtuálními, ale zfiejmû podstatné je pozitivní nasmûrování hlavního proudu v voje. Samozfiejmû je nutné správnû vyhodnocovat pohyby na eho i svûtového trhu, ostatních médií a tendencí spoleãnosti, pfiizpûsobovat zamûfiení svého podnikání a osobního v voje, abychom obstáli v místní i mezinárodní konkurenci, na kterou jsme je tû nedávno nebyli zvyklí. Jako nás pfied desítkami let nezlikvidovala televize ani internet, tiskafie a vydavatele nelikvidují ãteãky ani nové tablety, online techniky ani mobily a nejspí ani dosud nezvefiejnûné technologické hity, které pfiinese blízká budoucnost.i my je vítáme. Z informací a novinek drupy budeme v Typografii otiskovat mnohé materiály a nûkterá vyjádfiení pfiedních odborníkû a prognostikû, pfiedních v robcû techniky a v znamn ch designérû, ktefií budou mít rostoucí vliv na ti tûn i neti tûn sortiment informaãních, kulturních a obchodních produktû. Bude ãemu se uãit, mnoho nového pfiinese nutnost systematického vyuãování a poznávání, ale i to je vlastnû dobré pro vydavatele, tiskárny, koly a i typografy. Budou mít stále co dûlat a to je dobrá zpráva jak pro podnikatele, tak pro zamûstnance. Pfiejeme dobr vítr do plachet. Vladislav Najbrt

3 OBSAH CONTENTS 1 drupa 2012: tisk je silnûj í neï kdy jindy drupa 2012: printing is stronger than ever 3 drupa 2012 v obrazech drupa 2012 in pictures 4 Jitka Böhmová Îeny v tiskárnách a médiích Anketa Personalistika v tiskárnách #1 Women in printing houses and media Questionnaire Human Resources in printing houses #1 5 Catherine Carter UdrÏitelnost zelená pro úspûch Sustainability Giving Success The Green Light 8 Ondfiej Sedláãek Ti tûná reklama táhne jiï staletí Print advertising has attracted hundreds of years 10 Jitka Böhmová Nov ãlen Kolegia Typografie Workpress Corporation The new member of Kolegium Typografie Workpress Corporation 12 Jednou vûtou, tfiemi vûtami One sentence, three sentences 13 Ondfiej Michálek Piktogramiády Olympic pictograms 16 Rozhovor s pfiedsedou pfiedstavenstva KBA Clausem Bolza-Schünemannem: Jen se nespecializovat! Interview with Chairman of the KBA Claus Bolza-Schünemann: Just no specialization! 17 Quo vadis heatset? Quo vadis heatset? 18 Vladislav Najbrt Stránky MistrÛ #21 Pages of Misters #21 20 Nejkrásnûj í ãeské knihy roku 2011 The most beautiful Czech books of Aktuality z domova a ze zahraniãí Actualities from printing industry 24 Kolegium Typografie pfiedstavuje své ãleny Kolegium Typografie introduces its members Typografia digitální Pfiíloha o digitálním tisku ti tûná digitálním tiskem vloïená uvnitfi ãísla TYPOGRAFIA 5/2012/1235/ROâNÍK 115 Odborn ãasopis ãesk ch polygrafû a typografû Vydavatel Digirama s.r.o., Tuchomûfiická 343, Praha 6, Adresa redakce Tuchomûfiická 343, Praha 6, Fax ManaÏerka ãasopisu ZdeÀka Mar ová, éfredaktor Vladislav Najbrt Redakce Jitka Böhmová, Pfiedseda redakãní rady Milan Mar o Redakãní rada Jaroslav Hru ka, Jan Král, Milan Mar o, ZdeÀka Mar ová, Vladislav Najbrt, Jan Opletal, Jan Sehnal, Jifií Zápotock Zahraniãní partner Thomas Helbig, Kurt K. Wolf, ªubomír Krátky Obálka: Vladislav Najbrt a Ondfiej Cejnar Pfiedtisková pfiíprava Tercie servis s.r.o. Tisk Tercie Praha spol. s r.o. Pfiíjem inzerce v redakci Tuchomûfiická 343, Praha 6, Cena ãísla 60 Kã, Pfiedplatné v redakci, Roãní pfiedplatné 700 Kã + 14 % DPH Název a ãíslo úãtu Digirama s.r.o., ã.ú /0100 Komerãní banka, pob. Praha 6 ISSN , Registrováno pod MK âr 7504 Podávání zásilek povolila âeská po ta pod ã.j. nov. 6084/96 Vydavatel a redakce neodpovídají za obsah autorsk ch ãlánkû. Toto ãíslo je ti tûno barvami dodan mi firmou Michael Huber CZ drupa 2012: tisk je silnûj í neï kdy jindy Mnoho vûcí se událo v tiskovém prûmyslu od drupy Ekonomická krize zpûsobila, Ïe se fiada firem musela pfiizpûsobit zcela nov m podmínkám a proto se spoleãnosti se zastaral m zafiízením a zastaral mi obchodními modely tûïko vyrovnávaly se stále rychlej ím tempem zmûn a s poïadavky zákazníkû. Zatímco mnoho spoleãností bylo v posledních letech z podnikání vytlaãeno, jiné byly velmi úspû né a rostly mnohem rychleji neï jejich vrstevníci. Nepochybnû to bylo do znaãné míry v dûsledku vytvofiení nov ch obchodních modelû, ale také to byl v sledek dûsledného vyuïívání nov ch technologií a optimalizovan ch v robních strojû. Na veletrhu drupa 2012 ãetní dodavatelé tiskov ch zafiízení ukazují fie ení, o kter ch se pfied 10 lety málokomu zdálo, Ïe by se stala realitou. Mnoho let se diskutuje o tom, jestli digitální tisk nahradí ofset. Ve skuteãnosti digitální tisk nahrazuje ofset v malém formátu, jak je to zfiejmé v mnoha polygrafick ch spoleãnostech. Zatímco v roce 2008 tiskoví v robci pfiedstavili nûkolik nov ch strojû pro mal formát, v roce 2012 je zfiejmé, Ïe vût ina novû vyvinut ch strojû, které jsou k vidûní na veletrhu drupa, jsou urãeny pro stfiední a velk formát. Pfiesto je ofsetov tisk silnûj í neï kdy jindy. Nyní vás krátce seznámíme s tím, (1) (2) co nabídly stánky v znamn ch v robcû ofsetov ch tiskov ch strojû. Goss International (1) Centrum obalové zóny obsadily stroje Sunday Vpak 3000 a Sunday Vpak 500 pro produkci skládacích krabiãek, flexibilních obalû, pfiedti tûn ch produktû a etiket. V zónû komerãního tisku byl kladen dûraz na 96stránkovou kotouãovou tiskovou jednotku Sunday 5000 s ífikou pásu 2860 mm. Byla zde k vidûní také 16stránková kotouãová tisková jednotka M-600. V zónû novinového tisku Colorliner CPS web (Compact Printing System) doplàuje stroj Goss FPS. K dispozici bylo také první pfiedstavení Goss Magnum HPS s jedním válcem po obvodu desky (v kon aï kopií/hod.). Heidelberg (2) pfiedstavil své nové tiskové stroje fiady Speedmaster SX. Tyto modely jsou kombinací fiady Speedmaster XL s platformou Speedmaster SM. Mohou b t konfigurovány s irok m spektrem tiskov ch jednotek. Speedmaster SX 52 se pohybuje v rozpûtí od dvou do deseti tiskov ch jednotek s obracením nebo bez. Rozmanité systémy povrchového zu lechtûní zahrnující UV lakování, technologii bezzónového barevníku Anicolor nebo inline vysekávání jsou dostupné. Speedmaster SX 74 je také dostupn v provedení se dvûma aï deseti tiskov mi jednotkami s nebo bez obracení a nebo zu lechtûním. Speedmaster SX 102 je nová generace tiskov ch strojû pro formát B1 od Heidelbergu. Optimalizovaná dráha archu, stejnû jako válec s chytaãi a systém ze stroje Speedmaster XL 105 jsou základem pro v robní rychlost aï archû za hodinu. LED-UV su icí jednotka Drystar, kterou ukázal Heidelberg, je energeticky úsporná UV su ící jednotka pro stroje Speedmaster XL 75 a Speedmaster XL 105. KBA (3) pfiedvedla stroj Rotajet 76b, coï je vysoko objemov kotouãov tiskov inkjetov systém pro tisk on-demand nebo

4 (3) (5) (6) personalizovanou produkci. Jeho maximální tisková rychlost dosahuje 150 m/min., maximální ífika kotouãe je 780 mm a pouïívá barvy na vodní bázi. V segmentu velkoformátového tisku KBA oficiálnû odhalila vy í verzi estibarvového stroje Rapida 145 s novou lakovací jednotkou, trojitou podávací délkou a automatickou logistikou stohu. Rapida 105 byla pfiedvedena spoleãností KBA jako hybridní stroj pro ofsetov a inkjetov tisk. Tento stroj s pûti tiskov mi jednotkami a lakovací jednotkou je doplnûn inkjetovou tiskovou jednotkou se dvûma Atlantic Zeiser Delta 105i UV systémy pro personalizovan pfiítisk a kódování. Letos pfiedvedená nejvy í rychlost Rapidy 106, poprvé uvedené na drupû 2008, je zv ena jako opce na archû/hod. pfii jednostranném tisku a na archû/hod. pfii tisku oboustranném. Pro stfiední formát urãená Rapida 75 E (formát 530 x 750 mm, max. rychlost archû/hod.), poprvé pfiedstavená na Ipexu 2010, je nyní dostupná s nov m kontrolním stolem, inline zafiízením pro mûfiení barevnosti Qualitronic Color Control, moïností tisku UVbarvami a s obracecím zafiízením. Pro novinov tisk uvedla KBA kompaktní tiskovou vûï novinového kotouãového stroje Commander CL pfiedstavující modulární moïnosti poloautomatické a plnû automatické v mûny tiskov ch desek. Byla zde také tisková vûï 16stránkového stroje KBA C16 pro komerãní kotouãov ofset. Komori na svém stánku pfiedstavila osmibarvov stroj Lithrone G 40P s H-UV vytvrzováním, kter mûïe b t pfiepnut na oboustrann tisk, pûtibarvov Lithrone S 29 s H-UV vytvrzováním, Nov estibarvov Lithrone GX 40 s H-UV vytvrzováním pro potisk lepenky a s lakovací jednotkou pro potisk lepenky, nov pûtibarvov Lithrone G 40 s infraãerven m su ením a lakovací jednotkou, ãtyfibarvov Lithrone A 37 a pûtibarvov Enthrone 29 P, kter mûïe b t pfiepnut na oboustrann tisk (E 529 P). Spoleãnost Komori bude také nabízet technologii demonstrující nov 20palcov kotouãov inkjetov tiskov stroj s rozli ením 1200 dpi a maximální rychlostí 150 m/min. a dále 29palcov ãtyfibarevn archov inkjetov digitální tiskov stroj s rozli ením 1200 dpi a maximální rychlostí archû/hod. Na veletrhu Drupa byl také pfiedstaven zcela nov barevn digitální tiskov stroj pro segment A3+. Spoleãnost Logotec (4) pfiedvedla po úspû né testaci aktuální novinku pro v robce barevn ch ãasopisû a katalogû, nov v konn filtraãní systém WEB LOGOTEC, urãen pro akcidenãní heatsetové kotouãové ofsetové rotaãky. Dále vystavil osvûdãené filtraãní systémy Logotec CMS typ L pro archové ofsetové stroje a rotaãky pro nekoneãn tisk obchodních tiskovin, formuláfiû a etiket CMS Print L a pro CtP linky a procesory CMS Plate typ 3. Systémy jsou doplnûny nov mi pfiístroji pro úpravu vody pfied procesem pfiípravy desek a tisku. Manroland (5) Web Systems GmbH prezentovala provozní koncept jednoho stisknutí stejnû jako aktualizace a vylep ení tiskov ch strojû. Rodina novinov ch kotouãov ch strojû Colorman E-Line a stroj Lithoman S pro heatsetové 96stránkové produkty byly také atrakce stojící za pozornost. Archov Manroland se na svém stánku zamûfiil na obalov prûmysl a vystavil Roland 708 LV pfiedstavující nov inline foiler, lakovací jednotku a inline kontrolní technologie. Planatol pfiedvedl nov vysoce v konn skládací lepicí systém pro kotouãov tisk. Podélné lepicí systémy Combijet 9 NET a 9 DT poskytují pfiesné lepicí linky a velmi nízkou spotfiebu lepidla. Planatol také ukázal nov systém krytování pro Combijet 9 NET. V oblasti lepicích systémû pro lepení v tiskovém stroji, spoleãnost pfiedstavila Crossjet, nov koncept produktu pro lepicí systémy vyuïívajícího speciální ventilovou technologii, která poprvé (4) umoïàuje bezdotykovou aplikaci lepidla pro lepení v tiskovém stroji. Ryobi (6) pfiedvedlo stroj Ryobi s inline jednotkou pro aplikaci fólie a Ryobi 928 s LED UV su ením. Nové vysoce v konné LED UV su ení je speciálnû vyvinuto pro lakování a bylo pfiedvedeno na stroji Ryobi 755G s inline lakováním. Tato su iãka je schopna zpracovávat fólie i lepenky. Pro formát A3 Ryobi také prezentovalo pûtibarvov model s inline lakováním. To byla struãná ochutnávka toho, co bylo k vidûní na drupû 2012 v oblasti tisku. V dal ích ãíslech budeme postupnû zvefiejàovat ãlánky o drupû t kající se dal ích oblastí polygrafického prûmyslu napfi. pfiedtisková pfiíprava, knihafiská v roba, ti tûná elektronika... Anketa: Náv tûvníci na drupû 2012 Jako vïdy jsme rozeslali polygrafick m podnikûm anketu t kající se náv tûvy drupy. Za krátké ãasové období od zaãátku drupy do uzávûrky tohoto ãísla nám dorazila jen jedna kladná odpovûì, ale vûfiíme, Ïe dal í budou následovat v pfií tím ãísle. Ing. Vladimír Chytil, tiskárny Omikron Kolik zamûstnancû vyslal vá podnik na leto ní veletrh drupa? âtyfii osoby. Kter ch akcí jste se Vy nebo va i kolegové zúãastnili? Pfiedvedení digitálních a ofsetov ch strojû. Zamûfiili jste se na veletrhu drupa 2012 na nûjakou konkrétní oblast? Napfi. hardware, software, pfiedtisková pfiíprava, tisk, dokonãující zpracování, ofset, digitální tisk, flexotisk, hlubotisk, sítotisk, tampónov tisk, apod.? Pro li jsme kromû flexotisku, hlubotisku, sítotisku a tampónového tisku v echny obory, mûli jsme na to dva dny. Co vás na veletrhu drupa nejvíce zaujalo? Velmi názorn smûr, kam se bude ubírat polygrafie v dal ích letech. Jak pfiínos pro Vás mûla náv tûva drupy 2012? Velmi v razn, proti minulé drupû vzniklo v na em oboru mnoho zajímav ch a podnûtn ch novinek. Byla to pro nás velká inspirace pro na e investice, které plánujeme v leto ním a pfií tím roce jak v ofsetovém, tak digitálním tisku.

5 drupa 2012 v obrazech 2 3

6 ÎENY V TISKÁRNÁCH A MÉDIÍCH ANKETA Personalistika v tiskárnách #1 Téma hledání nov ch pracovních sil aneb, jak se tiskárny vûnují personalistice, mû jako novináfiku lákalo uï dávno. Jak tiskárny shání nové pracovníky, co vnímají jako nejvût í problém pfii hledání nov ch pracovních sil, která pozice je nejïádanûj í a která naopak nejhûfie obsaditelná to v e mû zajímalo. Vzhledem k tomu, Ïe v nové rubrice Îeny v tiskárnách a médiích vûnujeme pozornost postavení Ïen, zafiadila jsem do ankety i otázky t kající se rovného odmûàování za stejnou práci a zji Èování rodinn ch pomûrû uchazeãek o zamûstnání. Z odpovûdí vypl vá, Ïe tiskárny Ïeny nediskriminují a rovné odmûàování muïû a Ïen za stejnou práci je samozfiejmostí. 1 Jak m zpûsobem sháníte nové pracovní síly? (inzeráty ti tûné, inzeráty na webu, odborné koly, úfiady práce, personální agentury, personální servery, brigádníci ) 2 Na kterou pozici se nejhûfie shání dobr pracovník a o kterou je naopak velk zájem? 3 Co vnímáte jako nejvût í problém pfii hledání nov ch pracovních sil? 4 Pokud pfiijímáte Ïenu, ptáte se jí na její rodinn stav a dûti? 5 Funguje ve va í firmû rovné odmûàování Ïen a muïû za stejnou práci? Ing. Václav Loufek, v robní fieditel, H.R.G. spol. s r.o. 1 Inzerce na webu, ãerpáme z dotazníkû, které uchazeãi vyplní pfii osobní náv tûvû pfii shánûní práce, doporuãení od stávajících pracovníkû (znám, soused, pfiíbuzn, kamarád ) 2 TûÏko fiíct, obecnû dobr pracovník na jakoukoliv pozici. Václav Loufek Tomá Reiter 3 Nejvíce mû pfiekvapují zkreslené zaznamenat tendence zvy ujícího pfiedstavy mlad ch lidí. Nikde nepracovali, nic neumí, penûz chtûjí hodnû a nemají tu v drï. Zkusí a odejdou. 4 Ne. To je nám fuk. Svobodná, rozvedená, dítû, nedítû. Rozhoduje, jak umí pracovat. 5 Ano. Ing. Renata Popová, vedoucí zamûstnaneckého útvaru, Státní tiskárna cenin, státní podnik 1 ZáleÏí samozfiejmû na tom, o jakou pracovní pozici se jedná. VÏdy hledanou pozici inzerujeme na na ich webov ch stránkách, nejãastûji vyuïíváme personální servery (u odborn ch pozic i odborné), personální agentury vyuïíváme minimálnû pfii hledání klíãov ch pracovních pozic ve firmû. AÏ do konce roku jsme informovali o voln ch pracovních místech i pfiíslu n úfiad práce, byla to na e zákonná povinnost. Od zaãátku roku ale uï volná pracovní místa na úfiad práce nehlásíme. Máme zku enosti i s doporuãením v born ch studentû a uãàû z odborn ch kol a také nûkdy vyuïijeme doporuãení na ich stávajících zamûstnancû. Témûfi jsme upustili od ti tûné inzerce, jde uï jen o v jimky. Nutno ale poznamenat, Ïe v posledních minimálnû 3 letech se nejedná v na í firmû o Ïádné hromadné nábory zamûstnancû, ale spí e o hledání jednotlivcû jako náhrady za ukonãené pracovní pomûry. 2 V posledních letech je velk zájem o kteroukoliv pracovní pozici, kterou inzerujeme a hledáme vhodného uchazeãe. To samozfiejmû souvisí s celkovou situací na trhu práce v âeské republice, lze se poãtu uchazeãû i z vût ích vzdáleností od místa v konu práce s nutností kaïdodenního dojíïdûní do zamûstnání nebo i s nutností zmûny místa bydli tû. Také se na pracovní pozici ãasto hlásí uchazeãi s vy í kvalifikací, neï poïadujeme. V jimkou není 150 uchazeãû na jedno pracovní místo. Samozfiejmû ãím odbornûj í pracovní pozice s vy ími poïadavky na odbornou kvalifikaci a praktické zku enosti, tím je v bûr vhodného uchazeãe nároãnûj í a sloïitûj í, do takového v bûrového fiízení se také hlásí niï í poãet uchazeãû. 3 Jako nejvût í problém vnímám ãasovou nároãnost v bûrov ch fiízení. Problémem zûstává i fakt, Ïe nov zamûstnanec, vybran podle zvolen ch kritérií jako nejlep í, se nemusí v praxi osvûdãit nebo se pfiedstavy zamûstnavatele i zamûstnance mohou rozcházet. Je samozfiejmû moïné takov pracovní pomûr ukonãit ve zku ební dobû, ale pro zamûstnavatele to znamená hledání jiného vhodného uchazeãe. 4 Nechováme se diskriminaãnû, takové otázky uchazeãûm neklademe. Jsme ale v robní firma, musíme proto uchazeãky informovat napfi. o práci ve smûnn ch provozech, o moïnosti v jimeãn ch víkendov ch smûn jako práce pfiesãas, o v robních piãkách, které mohou nastat v období letních prázdnin, apod. Na e zku enosti jsou spí e takové, Ïe Ïeny samy uvádûjí to, Ïe mají dûti a jak jsou staré a upozoràují i na moïné problémy, které by mohly v souvislosti s tím nastat. Pokud nás uchazeãka dokáïe pfiesvûdãit o sv ch kvalitách, dûti rozhodnû nejsou pfiekáïkou. Nejlep ím dûkazem je urãitû fakt, Ïe jsme umoïnili zkrácen pracovní úvazek z dûvodu péãe o dítû nejen zamûstnankyním, které se vrátily z matefiské nebo rodiãovské dovolené zpût do práce, ale i nov m nástupûm. 5 V na í firmû máme propracovan, v konovû orientovan systém odmûàování, pro kaïdou pracovní pozici existuje stanovené mzdové rozpûtí v závislosti na sloïitosti a odbornosti dané pracovní pozice. Mzda zamûstnancû je sloïena z nûkolika sloïek, nûkteré jsou variabilní a jsou závislé na pracovním v konu a kvalitû práce, na dodrïování stanoven ch termínû a efektivnosti. NepenûÏní stimuly pfiitom hrají stejnû dûleïitou úlohu jako stimuly penûïní. Pfii takovém systému odmûàování zamûstnancû nepfiipadá nerovné odmûàování v závislosti na pohlaví vûbec v úvahu. Vladimír aur, fieditel, Tisk Horák a.s. 1 VyuÏíváme kombinace v ech pfiedstaviteln ch zdrojû, upfiednostàujeme vûrohodné reference. 2 NejhÛfie se shánûjí pracovníci pro pozici obchodní zástupce, velk zájem je o nenároãné administrativní pozice. 3 Pfies vysokou nezamûstnanost nedostatek vzdûlan ch pracovníkû s potfiebou skuteãnû pracovat. 4 Neptáme se, ale je pravdou, Ïe tyto informace o sobû nûktefií pracovníci podají sami od sebe. 5 V na í firmû neodmûàujeme podle pohlaví, máme jiná kritéria Tomá Reiter, manaïer vnitfiních procesû, Boom Tisk, spol. s r.o. 1 Ve ker nábor stál ch i brigádních pracovníkû probíhá v hradnû pomocí personální agentury. 2 Jednoduché administrativní pozice se obecnû obsazují nejsnadnûji. S pfiib vající nároãností na odbornost je obtíïnûj í nalézt kvalitního pracovníka. U technick ch pozic je tento problém obdobn. 3 U absolventû nereálná oãekávání. V pfiípadû zájemcû s praxí je mnohdy obtíïné vybalancovat na e základní technické poïadavky (technické my lení, zruãnost) s osobnostními vlastnostmi (spolehlivost, samostatnost). 4 5 Ne. V na í spoleãnosti zastáváme koncepci politiky rovn ch pfiíleïitostí pro Ïeny a muïe. Pokraãování ankety najdete na stranû 2 v Typografii digitální.

7 Nov ãlen Kolegia Typografie Workpress Corporation Západoãeská firma Workpress Corporation vznikla pûvodnû jako ofsetová tiskárna. V vojem na polygrafickém trhu se ov em orientovala stále dál a dál. Její cesta vedla pfies sítotisk, polepy aut, reklamní ãinnost, v robu reklamy aï k Elox Printu, coï je dnes pátefi její produkce, kdy vyrábí pro v echny letecké spoleãnosti svûta elektropanely do interiérû letadel. Sídlo se nachází ve Èáhlavech jiïnû od Plznû a poboãka je v Plzni- Lochotínû. S panem Bohumilem Doubkem jsem hovofiila o technologii Elox Print a dal ích aktivitách firmy Workpress, kterou vlastní a dále rozvíjí spoleãnû se svou sestrou Pavlínou Doubkovou. Co podle Vás umí va e firma nejlépe? Za hlavní klady a dûvody proã spolupracovat s námi, vyzdvihuji zejména individuální a zodpovûdn pfiístup k fie ení jednotliv ch problémû a snahu v e uzpûsobit tak, aby ná zákazník byl maximálnû spokojen. V dne ní dobû, kdy se kvalita stala standardem, rychlost dodání a doprava aï k zákazníkovi bûïnou skuteãností, del í termín splatnosti ryze normální, je potfieba se soustfiedit na produkty, které nebudou v obyãejné nabídce, ale budou zákazníkovi ulehãovat napfi. jeho v robu a pomáhat mu nûjakou kvalitou navíc. To je asi to, na co se soustfiedíme nejvíc a co podle nás vede k tomu, b t konkurenceschopnûj í. Nabízíte tedy urãitou specializaci, kterou jiné firmy nenabízejí. Tím Ïe se nesoustfiedíme jen na tisk, ale na e odvûtví nás dovedlo aï na CNC v robu, fiezání vodním paprskem a celkovou v robu ir ího spektra vûcí nejenom tiskovin, tak kdyï pfiijde zákazník, kter má zájem napfi. o reklamu u silnice, jsme schopní dodat v e kompletnû na klíã. Zákazník se nemusí zajímat, jak se vyrobí konstrukce, jak se bude co tisknout, zafiídí se to tak, aby to pro nûj bylo co nejpohodlnûj í. Ale jak fiíkám, od toho jdeme nyní stranou, abychom se nemuseli dohadovat s konkurencí, a dále rozvíjíme Elox Print, kde nejbliï í konkurence je v Nizozemí a ten produkt je pfiedev ím o kvalitû dodávek a ne o handrkování se o halífie, tak jako to b vá u tiskovin. ProtoÏe dle mého názoru, dne ní stav odpovídá opravdu tomu, Ïe získat novou zakázku je z velké ãásti podráïení ceny, která uï tak není nikdy vysoká. Tûch zakázek s velkou marïí je vzácnû a jsou hlídanûj í neï centrální banka. Mladí podnikatelé sourozenci Bohumil Doubek a Pavlína Doubková ze spoleãnosti Workpress Corporation 3. Jak o sobû dáváte vûdût stávajícím a potencionálním zákazníkûm? Na í reklamu a propagaci rozdûlujeme na dvû ãásti s tím, Ïe jedna je pasivní, druhá aktivní. Ta pasivní spoãívá v tom, Ïe se pfiirozenû úãastníme akcí, kde je moïné zviditelnûní, sponzorujeme rûzné akce, kde jsme k vidûní, máme v pronájmu reklamní plochy, které nám pfiivádûjí pfiedev ím do reklamní agentury nové zákazníky. Pak je tady záleïitost té aktivní propagace, kdy vyhledáváme cílenû zákazníky pro ná obor Elox Print, kdy jezdíme po svûtov ch v stavách leteck ch interiérû a vyhledáváme pfiímo konkrétní odbûratele, které oslovujeme a snaïíme se s nimi najít cestu spolupráce. V tom na em oboru je v hodou i nev hodou to, Ïe kdyï ta spolupráce zaãne, tak to není záleïitost jedné zakázky ale záleïitost na del í dobu trvání. CoÏ má v hodu v tom, Ïe kdyby na eho zákazníka snad nûkdo oslovil s lep í cenou, tak se nejde za lep í cenou, ale rozhoduje kvalita spolupráce. Lep í cena nemusí vïdycky znamenat u etfiené peníze. Ale pro nás je tím pádem tûï í se dostat nûkam, kde uï má nûkdo spolupráci zavedenou. Jediná moïnost je nabídnout nûco víc, navrhnout produkt, tak, aby byl vhodnûj í pro zákazníka tak, jak ho konkurence neumí vyrobit nebo se tím nezab vá. Cena je v tomto pfiípadû aï na druhé koleji. Asi takto se soustfiedíme na dal í v voj a hledání nov ch zákazníkû. Jak vidíte souãasnou situaci na polygrafickém trhu, dá se je tû mluvit o finanãní krizi? My jsme v poãátku finanãní krize zaãínali, takïe pro nás je to normální doba. Ten zlat ãas pfiedtím jsme jako firma nezaïili, takïe jsme jiï od zaãátku s tímto korespondovali. Podle mého názoru je teì ta krize, pokud jí tak mûïeme fiíkat, v takové klidnûj í fázi, mûïeme pozorovat, Ïe hlavní aspekt uï odeznûl. Jestli pfiijde jiná silnûj í, to ví jen pár vybran ch ekonomû. Ale kaïdopádnû je to spravedliv m trestem pro nezodpovûdn pfiístup podnikatelû, ktefií si neuváïenû berou leasingy a pûjãky na stroje, které nedokáïou splatit. NeÏ tito ne Èastníci popadají, tak nenávratnû po kozují ceny i pro ty zdravû sm lející a zodpovûdnû podnikající firmy. Polygrafick trh se hodnû mûní díky elektronick m komunikaãním technologiím a sílícímu digitálnímu tisku, jak na tyto zmûny reagujete? Já internet v tomhle smûru vnímám jako zavr ení globalizace, které s polygrafií úzce souvisí v tom, Ïe kdyï se k tomu pfiidá je tû snaha o zmírnûní celosvûtové spotfieby papíru, tak ve v sledku opravdu té produkce ub vá kaïd m dnem. Není to o tom, Ïe by to sniïoval digitální tisk nebo Ïe by to sníïení nákladû pfiímo souviselo s digitálním tiskem. I my jako tiskárna s moïností tisku vlastních prospektû se zamûfiujeme na propagaci tam, kde zákazník skuteãnû je a to je vût inou na internetu. Co se t ãe ãteãek a hlavnû internetu v mobilu já jako mlad ãlovûk si neumím pfiedstavit, Ïe si pûjdu koupit noviny, kdyï ve chvíli kdy jsou ve stroji, uï jsou staré. Nostalgie novin jednou zmizí a moje generace se toho moïná je tû nedoãká, ale urãitû ji to hodnû zasáhne, uï nyní je to vidût. To samé co se t ãe ãasopisû. BlíÏí se doba, kdy bude mít vût ina lidí svûj ipad, kde si budou ãíst ãasopisy, internetová trafika na ãasopisy uï je i dnes celkem normální vûc. KdyÏ jsem pracoval v tiskárnû na ãasopisy, tak jsem vidûl, Ïe ta produkce jasnû slábne. KaÏd m rokem jdou náklady dolû, je to stejn proces, jako u vymícení osvitov ch filmû a pfiechodu na digitalizaci, je nevyhnuteln a ty produkce v polygrafii budou stále ub vat. Proã by nûkdo tisknul manuál k autu, kter bude mít dvû kila papíru, kdyï to mûïe b t na malém CD, které si kaïd pustí na vlastním poãítaãi nebo rovnou online. Vidím to velice skepticky. Je potfieba se soustfiedit na ir í okruh produkce nejenom na tisk.

8

9 Rozhovor pfiedseda pfiedstavenstva KBA Claus Bolza-Schünemann Jen se nespecializovat! Pan Bolza-Schünemann je pfiedsedou pfiedstavenstva firmy Koenig & Bauer (KBA), pfiiná íme Vám rozhovor s ním zpracovan podle zahraniãních zdrojû. Podnik se sídlem ve Würzburgu je jednou z celosvûtovû vedoucích firem v oblasti tiskov ch strojû. Pan Bolza-Schünemann promluvil o strategii svého podniku v hospodáfisky obtíïné situaci a o aktuálních trendech v branïi tisku. Claus Bolza-Schünemann, pfiedseda pfiedstavenstva firmy Koenig & Bauer (KBA) Pane Bolza-Schünemanne, spoleãnost KBA nedosáhla plánovan ch cílû, ale pfied zdanûním se pfiesto nacházela v ãern ch ãíslech. Podnik se tím nachází v lep í situaci, neï jeho nejdûleïitûj í konkurenti v Nûmecku. âím to je? DÛleÏitou roli zde sehrálo na e iroké produktové portfolio. Kotouãov tisk, kter pfiedstavuje pro v robce tiskov ch strojû zvlá tû obtíïnou oblast, pfiedstavuje pro nás, napfiíklad jen 20 procent obratu. Hledáme uplatnûní také v okrajov ch oblastech, jako je tisk na plech nebo tisk cenin. Krátce fieãeno, diverzifikovali jsme, ale jen v rámci na eho základního podnikání, v oblasti tiskov ch strojû. Tím se i nadále nevzdalujeme na emu trhu. K tomu je je tû nutno uvést, Ïe si poãínáme velmi hospodárnû. Také v dobr ch dobách jsme rozdávali dosaïen zisk podílníkûm jen ãásteãnû a více neï polovinu zisku ponechali v podniku. To nám teì pomáhá. Stav konjunktury v oblasti prûmyslu tisku je jiï fiadu let napjat. Pfiichází souãasná drupa v dobrém, nebo patném ãase? drupa je stále je tû zcela jistû celosvûtov m tiskov m veletrhem. Neúãastnit se nepfiedstavuje Ïádnou alternativu, pfiiãemï je jedno, jak to na trhu vypadá. Veletrh je pro KBA urãující. Ale leto ní rok 2012 se k tomu ãasovû dobfie hodí. Veletrh pfiinese velk poãet inovací a dá fiadu impulzû. Poãítáme s podstatn m objemem prodeje. To ale probíhalo jiï pfied vlastním veletrhem. JiÏ první mûsíce roku byly velmi úspû né, coï je pro nás velmi pfiíznivé. Znám je propad obchodu pfied veletrhem, ke kterému ale u nás nedo lo. Trhy tiskovin se pfiesouvají. âína se stala mezitím nejvût ím trhem tisku na celém svûtû. V zemích, jako je USA nebo Evropa, klesá trh tiskovin. Jak na to reaguje KBA? Tiskové stroje jsou investiãními prostfiedky a nejsou to Ïádná auta, kde je nezbytné na velk ch trzích vyrábût pfiímo na místû. Ale na základû enormního v znamu ãínského trhu pro oblast odbytu archov ch ofsetov ch strojû, zab váme se také jiï del í dobu tím, Ïe bychom tam také produkovali. S jedním ãínsk m v robcem tiskov ch strojû jsme jiï znaãnû pokroãili v rozhovorech o moïné kooperaci. Doufám, Ïe je tû tento rok dojdeme k ujednání. Nepfievedeme ov em na i nûmeckou v robu jedna ku jedné do âíny. Máme zájem v âínû vyrábût low cost stroje, které by se uplatnily na tamním trhu, to je na e strategie. Nebyly by cenovû v hodné tiskové stroje souãasnû také prostfiedkem, aby se nahromadûné investiãní poïadavky odbûratelû podafiilo uspokojit i tam, kde si tiskárny nemohou dovolit ãasto pfiíli drahou piãkovou technologii? To je zcela jasn trend. Ne kaïd potfiebuje, obraznû fieãeno, Maserati. âasto staãí auto stfiední tfiídy. KBA proto vyvinula novinovou rotaãku Commander CL jako standardní stroj, u kterého nepotfiebuje zákazník, co se t ãe centrálních funkcí, Ïádné kompromisy, pfiesto je stroj znaãnû v hodnûj í. V tomto provedení jsme jiï prodali ãtyfii stroje. Jeden z prvních dodáváme americkému vydavatelství Hearst. Na druhé stranû je zde poptávka po absolutní piãkové technologii, tak jako vïdy pfiedtím. Právû v Nûmecku je tato piãková tfiída opût ãasto poïadována. Digitální tisk pfiedstavuje trend k individualizaci pfies velmi malé náklady tiskovin. Ale mezitím se ãasto ale také jedná o vût í náklady které se t kají oblasti klasického tisku. Je také moïné v klasickém ofsetu realizovat cenovû v hodnû i malé náklady? To je zcela jistû souãasn pfiípad. Nov konkurent, digitální tisk, vedl k dal ímu v voji automatizace a hospodárného nasazení moderních ofsetov ch strojû pro malé náklady. Jinak by nebyl aktuální podíl digitálního tisku na celkovém objemu tisku u aktuálních 15 procent a ofsetového tisku stále je tû u 60 procent. U velk ch nákladû zûstane digitální tisk je tû dlouho za ofsetov m tiskem. Náklady na stránku budou je tû dlouho na nûkolikanásobku toho, neï je tomu u ofsetového tisku. Jeden z Va ich velk ch konkurentû, manroland, se po insolvenci skládá ze dvou podnikû. Jaké kosequence má tento v voj pro KBA? manroland se pfies insolvenci osvobodil z podstatn ch finanãních zátûïí, pfiedev ím velk m sníïením personálu. Plátce daní to stálo tfiímístné ãíslo v milionech. V budoucnu zde budou dva men í podniky, jeden pro archov ofset, jeden pro kotouãov ofset. Osobnû si myslím, Ïe pro takov mal podnik s pomûrnû velk m portfoliem produktû, bude obtíïné obsluhovat svûtov trh. Zvlá tû v oblasti archového tisku není technicky na v i konkurenãních podnikû. Pro KBA pfiedstavuje tato situace jak anci, tak i riziko. ance spoãívá v tom, Ïe mûïe obchod od podniku manroland pfievzít. V oblasti investiãních prostfiedkû, kdy se smlouvy pohybují pfies deset, nebo

10 Quo vadis heatset? dokonce dvacet let, je spolehlivost extrémnû dûleïitá. To pfiedstavuje u KBA urãitou sílu. Riziko spoãívá v tom, Ïe je manroland dále na trhu. Jste jiï pfies pûl roku na piãce spoleãnosti KBA. Kter m smûrem chcete podnik vést? Stání je krokem zpût. KBA se vïdy udrïel na trhu, protoïe na jedné stranû prosazoval technické inovace a souãasnû rozvíjel nabídku produkãní palety. To je doposud dobr m receptem, to budu i nadále sledovat. KBA prosadila v minulosti skuteãné milníky branïe. Nehledáme úspûch ve velikosti, n brï v moderní produkci a spolehlivosti. To je síla na eho podniku. Klíãové otázky Proã má tisk budoucnost? Co se t ãe rychlosti roz ifiování informací, jsou digitální média nepfiekonatelná. Co se ale t ãe serióznosti informací, nemohou drïet krok s ti tûn m textem. Tiskové produkty mají vedle optick ch a haptick ch vlastností také zcela jinou hodnotu pro lidi. Mnoho tiskov ch produktû nemûïe b t nadto vûbec nahrazeno. Podívejte se jen na obaly. V e, co fyzicky potfiebuji, nemohu nahradit virtuálními médii. Drupû je 60. Bude tady je tû za 60 let nûjaká drupa? To lze z dne ního pohledu velmi tûïko fiíci. Pokud je Nûmecko centrem branïe v robcû tiskov ch strojû, bude tady i nadále drupa. Ale vidíme jiï dnes, Ïe se v âínû pro tamní trh etablovaly dva velké print veletrhy. Jejich v znam mûïe i nadále rûst. Co je od vynálezu knihtisku nejvût ím dal ím v vojov m bodem techniky tisku? K tomu bych se nerad jednoznaãnû vyjadfioval. Do lo k mnoha vynálezûm. K nûkter m z nich pfiispûla i spoleãnost KBA, napfiíklad k vynálezu parou pohánûného rotaãního stroje. Vynález poãítaãové sazby, Computer to Plate a zatím je tû mladé techniky digitálního tisku, jsou dal í úspû né milníky. Ale kter z nich vyãnívá nad ostatními, bude zfiejmé teprve mnohem pozdûji. To znamenají milníky samy o sobû. Od 3. do 16. kvûtna probíhala v Düsseldorfu v stava drupa. KaÏdé ãtyfii roky organizované setkání branïe, je celosvûtovû s velk m odstupem nejvût í událostí v oblasti prûmyslu tisku. Zde se stanovují trendy pro pfií tí roky. Nûmeck prûmysl tiskov ch strojû je vedoucí silou svûtového trhu a udrïí svûj status také v budoucnu. K tomu se fiadí také tyto interwiev s vedoucími exponenty branïe. Podle zdrojû z drupy zpracoval Milan Lelek. JiÏ po esté pozvala firma ContiTech Elastomer Coatings pfiední odborníky z oblasti tisku na sympozium ContiAir do Northeimu. Na téma Heatsetov ofsetov tisk se se lo více neï 100 úãastníkû, nejvy í poãet za dobu existence této fiady sympozií. Odborníci v ak diskutovali nejen o poïadavcích, v voji a o ancích v heatsetovém tisku, n brï byli souãasnû hosty zahajovací akce ke 100. jubileu v roby tiskov ch potahû ContiTech. Renomovaní specialisté z polygrafického prûmyslu se ve sv ch pfiedná kách zab vali moïnostmi dal ího zlep ování v heatsetovém tisku. Dva dûvody pro kvalitu... Rob Berndsen z heatsetové tiskárny Senefelder Misset v holandském Doetinchemu zaãal otázkou, kde se heatsetov tisk momentálnû nachází a jak m smûrem se mûïe ubírat v voj. Firma Senefelder Misset patfií k velk m heatsetov m tiskafiûm Evropy a tiskne na 316-stránkovém stroji a na 72-stránkovém stroji, uvedeném do provozu v roce 2009, 550 rûzn ch ãasopisû prakticky v nepfietrïitém provozu. Tiskárna Senefelder Misset je známá sv m konstantnû vysok m standardem kvality. Je to zpûsobeno pfiedev ím dvûma skuteãnostmi. Jednak jsou v echny stroje vybaveny systémy barvy v uzavfiené smyãce a jednak máme u v ech strojû jen vy kolené tiskafie a Ïádné pomocníky, zdûrazàuje Rob Berndsen. Zelené desky neexistují Dr. Stefan Kull z firmy Kodak je pfiesvûdãen o tom, Ïe procesní stabilitu desek pro ofsetov tisk je moïno rozhodujícím zpûsobem zlep it pfiedev ím pomocí nové technologie Squarespot Imaging Technology, coï je technologie, od které firma Kodak oãekává náskok na trhu. Dále chtûl tento technik firmy Kodak jednou pro vïdy skoncovat s jednou noãní mûrou: Nejsou Ïádné desky bez chemie, Ïádné zelené desky, napsal úãastníkûm sympozia do památníku. Pfii vyvolávání desek je chemie nutná, i kdyï vodní chemické roztoky jsou pfiijatelnû snesitelné pro Ïivotní prostfiedí! K bezvodému ofsetu nejsou ze strany firmy Kodak stále je tû Ïádné oficiálnû potvrzené aktivity, mûïete v ak pfiedpokládat, Ïe tak velk podnik jako je ná intenzivnû sleduje trh odpovûdûl na dotaz NT. Tiskové barvy pod tlakem Velké starosti pfiipravuje Dr. Fabianovi Köhnovi, technickému fiediteli firmy Siegwerk Druckfarben AG, v voj na trhu heatsetov ch barev. Velká hrozba pfiichází od derivátû balzámové pryskyfiice a minerálních olejû % na ich v dajû za suroviny se vztahuje na tyto produkty. Cena za pryskyfiici, kterou odebíráme hlavnû od ãínsk ch v robcû a prodejcû, stoupla v minul ch tfiech letech z 80 US dolarû na US dolarû. Trh balzámové pryskyfiice ovládá na 70 % âína, která musí v poslední dobû pokr vat zv enou vlastní potfiebu. Stromy star ch porostû dávají stále ménû pryskyfiice a dal í stromy se témûfi nevysazují, protoïe se sází na rychle rostoucí stromy pro prûmysl celulózy. V voj cen minerálních olejû mûïe na základû krize na blízkém v chodû a v Africe kaïd fiidiã motorového vozidla sledovat dennû. Na základû tohoto mimofiádného v voje cen surovin vyz vá Dr. Köhn tiskafie, aby spoleãnû s v robci barev hledali spoleãná a komplexní fie ení, aby dokázali zvládnout tyto náklady. Gumov potah, válce, nip Kvalita tisku závisí na tom, Ïe tisková barva a vlhãicí roztok se z deskového válce pfiená í na gumov potah a koneãnû na papír optimálním zpûsobem. Bod, na kterém se setkávají válce, barva, vlhãicí roztok, desky, tiskov potah a papír, je takzvan nip. Pfiítlak mezi válci, pfii kterém se zji Èuje v ka gumového potahu, se dosud dal mûfiit jen nepfiímo. Stefan Wegdell z firmy Nip Kontrol pfiedstavil novou techniku mûfiení, která mûfií síly ve tûrbinû mezi válci a v tiskové tûrbinû. Indikátor pfiítlaku firmy Nip kontrol nyní umoïàuje snadné sledování zmûn pfiítlaku mezi válci pomocí rychlého a bezproblémového mûfiení. Válci a jejich vlivem na v sledek tisku se zab val také Achim Siebert, fieditel firmy Weros technology. Válce Loto Tech pro mokr ofset firmy Weros mají povrchovou vrstvu z teflonu, která silnû odpuzuje vodu. Tím vykazují extrémnû vysokou chemickou rezistenci, extrémnû nízké povrchové pnutí a extrémnû nízkou povrchovou drsnost. Tyto válce jsou v ak momentálnû k dispozici jen pro archov ofset. adu pfiedná ek zakonãil Jan Jungmann, vedoucí v zkumu a v voje tiskov ch potahû ve firmû ContiTech Elastomer Coatings: Ukázal milníky ve v voji heatsetového tiskového potahu na pfiíkladû nového Conti-AIR NEON blue TR tiskového potahu pro rychlobûïné heatsetové rotaãky. Podle zahraniãních zdrojû pfieloïil Karel Tenk.

11 Stránky MistrÛ #21 Kaligrafie /2/ Kaligrafie jako umûleck grafick projev dominovala aï do Gutenbergova pfievratného vynálezu knihtisku z pohybliv ch liter. Bylo to v znamné a v nosné fiemeslo s pevnou a vyzkou enou materiálovou technologií, proto se mnohá psaná, tesaná, fiezaná a odlévaná díla zachovala dodnes. Klá tery a panovnická skriptoria velmi rychle ztrácely svûj hlavní v znam a bohaté zakázky. Jakmile se ukázalo, Ïe noví impresofii dokáïí vysadit a vytisknout velké kniïní svazky, jak mi byly Bible, právnické a vûdecké tituly, zaãalo upadat rozmnoïování ruãním opisováním, aï prakticky témûfi zaniklo. Kaligrafie, krásné psaní rukou, si v dal ích staletích zachovala svou umûleckou úroveà, noblesu a v dokumentarizaci dûleïit ch a vzne en ch listin dokonce zvy ovala svûj v znam, aï nepostradatelnost. DÛkazem jsou státní, ústavní, diplomatické, slavnostní a mezinárodní dokumenty, jimï je i nadále vûnována zvlá tní péãe. KaligrafÛ je dnes ménû, ale v dûleïit ch momentech a historick ch okamïicích jsou vyhledáváni a povûfiováni mimofiádn mi úkoly. Není tomu tak dlouho, kdy ve kolách se vyuãovalo krasopsaní. Na kolních vysvûdãeních se psaní známkovalo s ostatními kolními povinn mi pfiedmûty. âitelné psaní bylo dûleïité také pro snadné dorozumívání mezi lidmi i obchodními partnery. Jen si zkusme pfiedstavit neãitelnû napsanou fakturu nebo závaznou smlouvu. ÚroveÀ osobního individuálního písma u vût iny lidí rapidnû poklesla, vlastnû nejvíce ze v ech základních gramotností. Nejmarkantnûj í je to u mlad ch lidí a kolákû, ktefií vût inou neãitelnû krábou. Jinou oblastí je kniïní tvorba, pfiedev ím napfiíã staletími pûstovaná bibliofilie, v níï ruãnû psané dílo je sbûrateli i knihovnami vysoce cenûno a honorováno. Dal ím praktickou disciplinou je kaligrafická pfiíprava pro v robu písmolijeck ch znakû a digitálních nosiãû pro typografickou sazbu, ale i dne ních fontû pro sazbu poãítaãovou. Pro urychlení práce dnes pouïívá písmafi moderní v konné programy, které mu stejnû jako poãítaãe a software ulehãují práci, ale na poãátku je stejnû nutn umûlec kaligraf, kter souboru znakû dává potfiebnou du i, styl a estetickou linii. V dne ním pokraãování Stránek MistrÛ pfiiná íme nûkteré ukázky star í evropské kaligrafie, jak je vytváfieli nejlep í umûlci ve stfiedovûk ch dílnách. Psaná kniha je vysoce umûlecké dílo a jeho cena se rovná piãkov m v tvorûm malífiství a sochafiství. Na e zemû a kultura patfií ke svûtovému dûdictví latinkov ch písem. Památky kaligrafického umûní se zachovaly na mnoha historick ch místech, navzdory mnoha válkám, které se pfiehnaly nejãastûji pfies zemû stfiední Evropy a v nichï mnoho skuteãn ch pokladû civilizace a kultury bylo zniãeno nebo po kozeno, ale i to, co zbylo, je ohromn m bohatstvím lidstva. Vladislav Najbrt Obrazov materiál jsme pfievzali z knihy Albert Kapr Schriftkunst, VEB Verlag der Kunst, DráÏìany Vyobrazení dvou písafiû mnichû (z miniatury) Unciála Unciála Unciála Polounciála Polounciála Dvû rané fraktury Johanna Neudorffera st., 16. století Dva texty z písanky Wolfganga Fuggera, Norimberk 1553 Raná fraktura z modlitební knihy císafie Maxmiliána

12 Strana z anglického rukopisu, psaného pozdní karolinskou minuskulí, 9. století Strana, psaná humanistickou minuskulí, Florencie 1489 Gotická textura na kniïním titulu (dfievoryt, 1493) Mánoel de Antrade: Kaligrafické hry s kaligrafick m perem, Lisabon,1722 âeská Bastarda, 15. století Rukopis Jana Husa Dílna stfiedovûkého mistra písafie

Máte uï vlastní zku enost s ocelov mi broky? Zkoumali jsme jejich energie a prostup balistickou Ïelatinou v porovnání s olovûn mi (str.

Máte uï vlastní zku enost s ocelov mi broky? Zkoumali jsme jejich energie a prostup balistickou Ïelatinou v porovnání s olovûn mi (str. roãník V. ãerven 2011 informacní bulletin Homogenní bezolovnatá stfiela exergy se jiï úspû nû prodává v mnoha zemích. V jakém svûtle ji vidí odborní novináfii ve Finsku, se dozvíte z v sledkû jejich testu

Více

Nová éra se SLOVKORDem str.3 číslo 03 2012 firemní informační zpravodaj Nepostradatelná metrologie str.4 Projekt Karbon str.5 Co nevíte o GEOstr.

Nová éra se SLOVKORDem str.3 číslo 03 2012 firemní informační zpravodaj Nepostradatelná metrologie str.4 Projekt Karbon str.5 Co nevíte o GEOstr. Nová éra se SLOVKORDem str.3 číslo 03 2012 firemní informační zpravodaj Nepostradatelná metrologie str.4 Projekt Karbon str.5 Co nevíte o GEO str.10 editorial Milí čtenáři, vážení zaměstnanci! Máme za

Více

ZPRAVODAJ MĚSTSKÉ ČÁSTI BRNO-JUNDROV. Mistfii taneãního umûní na jundrovském plesu. FotoreportáÏ z plesu najdete na stranû 2.

ZPRAVODAJ MĚSTSKÉ ČÁSTI BRNO-JUNDROV. Mistfii taneãního umûní na jundrovském plesu. FotoreportáÏ z plesu najdete na stranû 2. J UNDROV ROČNÍK23/Č.1/2013www.jundrov.info ZDARMA ZPRAVODAJ MĚSTSKÉ ČÁSTI BRNO-JUNDROV D R U H J U N D R O V S K P L E S Mistfii taneãního umûní na jundrovském plesu. FotoreportáÏ z plesu najdete na stranû

Více

informacní bulletin NA AKTUÁLNÍ TÉMA znacka, lidé, produkty Jin kraj, jin mrav editorial Jak vzniká nov náboj VáÏení ãtenáfii, roãník II.

informacní bulletin NA AKTUÁLNÍ TÉMA znacka, lidé, produkty Jin kraj, jin mrav editorial Jak vzniká nov náboj VáÏení ãtenáfii, roãník II. roãník II. fiíjen 2008 informacní bulletin Netoxické zápalky NONTOX dob vají svût. Jak svoji práci vidí ãlovûk, s jehoï jménem se úspûch zápalek pojí, se doãtete v rubrice Duel (str. 2) Pokud patfiíte

Více

Informaãní zpravodaj spoleãnosti AXIOM TECH. Pfiedstavení spoleãnosti

Informaãní zpravodaj spoleãnosti AXIOM TECH. Pfiedstavení spoleãnosti Informaãní zpravodaj spoleãnosti AXIOM TECH 2005-2006 VáÏení ãtenáfii, cílem na eho informaãního zpravodaje je upozoràovat na novinky v oblasti CAx/PLM technologií a vyzdvihovat efektivní postupy uïívání

Více

COMPETITIVE INTELLIGENCE V MAL CH A ST EDNÍCH PODNICÍCH

COMPETITIVE INTELLIGENCE V MAL CH A ST EDNÍCH PODNICÍCH COMPETITIVE INTELLIGENCE V MAL CH A ST EDNÍCH PODNICÍCH Zdenûk Molnár, Jindfiich Stfielka Úvod Top management firem v ech velikostí se bûhem posledních dvou dekád pot ká se zmûnou paradigmatu v pfiístupu

Více

INFORMAâNÍ âtvrtletník âeské RAFINÉRSKÉ

INFORMAâNÍ âtvrtletník âeské RAFINÉRSKÉ INFORMAâNÍ âtvrtletník âeské RAFINÉRSKÉ â Í S L O 1/2001 AKTUÁLNÍ TÉMA Konec olovnat ch benzínû v âechách PORTRÉT Dan Nicodemus INVESTICE V Kralupech na nové adrese NÁ ROZHOVOR Ing. Vladimír Matûjovsk

Více

001-044_1967_2k.qxd 11.6.2007 8:38 Stránka 1. Divadelní ústav

001-044_1967_2k.qxd 11.6.2007 8:38 Stránka 1. Divadelní ústav 001-044_1967_2k.qxd 11.6.2007 8:38 Stránka 1 Divadelní ústav 001-044_1967_2k.qxd 11.6.2007 8:38 Stránka 2 001-044_1967_2k.qxd 11.6.2007 8:38 Stránka 3 Jarmila Gabrielová Kronika Pražského quadriennale

Více

REGIONÁLNÍ INOVAČNÍ STRATEGIE PRO PRAHU

REGIONÁLNÍ INOVAČNÍ STRATEGIE PRO PRAHU REGIONÁLNÍ INOVAČNÍ STRATEGIE PRO PRAHU R4 16 Bohemian Regional Innovation Strategy - BRIS Projekt byl podporován Evropskou komisí z rozpoãtu 5. rámcového programu EU pro v zkum a v voj Projektoví partneři

Více

e-mail Výzva všem členům napi te nám ho! e-mail - nestojí peníze! Valná hromada se koná v sobotu dne 5. 3. 2011

e-mail Výzva všem členům napi te nám ho! e-mail - nestojí peníze! Valná hromada se koná v sobotu dne 5. 3. 2011 Vestnik kovari 33.qxd:Vestnik kovari 20 prac 15.2.2011 20:09 Stránka 1 únor 2011 ročník 9. číslo 33 neprodejné zdarma pro členy Společenstva uměleckých kovářů a zámečníků a kovářů podkovářů Čech, Moravy

Více

zpráva pfiedstavenstva

zpráva pfiedstavenstva zp Ekonomické v sledky spoleãnosti, postavení Metrostavu na trhu i vytvofiené pfiedpoklady úspû ného rozvoje spoleãnosti v roce 2001 jsou velice dobré. Komparativní v hodou spoleãnosti je pfiedev ím optimální

Více

RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT 14/2008. Ročník X. Vyšlo 4. 8. 2008 Cena 10 Kč. âeské a polské dûti se se ly na taneãním workshopu

RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT 14/2008. Ročník X. Vyšlo 4. 8. 2008 Cena 10 Kč. âeské a polské dûti se se ly na taneãním workshopu RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT 14/2008 Čtrnáctideník regionu Rýmařovska Ročník X. Vyšlo 4. 8. 2008 Cena 10 Kč âeské a polské dûti se se ly na taneãním workshopu Vefiejnost nav tívila interiéry janovického zámku Poznejte

Více

Roãník IX ãervenec srpen 2001 zdarma

Roãník IX ãervenec srpen 2001 zdarma Roãník IX ãervenec srpen 2001 zdarma Pozvání na jednání zastupitelstva Zveme občany na další zasedání obvodního zastupitelstva, které se uskuteční 1. listopadu 2001 od 15.00 hodin v Kulturním domě v Muglinově.

Více

Stavba důležitých silnic je ohrožená. Přibudou mrtví?

Stavba důležitých silnic je ohrožená. Přibudou mrtví? REGIONÁLNÍ INFORMACE KVĚTEN 2009 HLAVNÍ TÉMA AUTOMOBILOVÁ DOPRAVA ZAOSTŘENO NA ZADLUŽENÍ MĚST A OBCÍ Města bez obchvatů Hybridní krása Proč se kraje a obce zadluží 2 7 0 Stavba důležitých silnic je ohrožená.

Více

Josef Riegler. Franz Josef Radermacher. Global Marshall Plan. balance the world with an Eco-Social Market Economy

Josef Riegler. Franz Josef Radermacher. Global Marshall Plan. balance the world with an Eco-Social Market Economy Josef Riegler Franz Josef Radermacher Global Marshall Plan balance the world with an Eco-Social Market Economy Global Marshall Plan balance the world with an Eco-Social Market Economy Vize celosvûtová

Více

IOP pod lupou IOP KVALITA ŽIVOTA. Číslo 13 I leden I 2012

IOP pod lupou IOP KVALITA ŽIVOTA. Číslo 13 I leden I 2012 Číslo 13 I leden I 2012 IOP pod lupou M I M O Ř Á D N É V Y D Á N Í Víte, že k 16. lednu 2012 bylo z 8107 přijatých projektových žádostí o podporu v IOP již 7406 vybráno k podpoře? Na tyto schválené projekty

Více

SAZKA ARENA. MEDAILE LEÎÍ V SAZKA ARENù. C O Mù ZAJÍMÁ T ÉMA. Aréna pro v echny, v ichni pro arénu âíslo 1 Leden 2004

SAZKA ARENA. MEDAILE LEÎÍ V SAZKA ARENù. C O Mù ZAJÍMÁ T ÉMA. Aréna pro v echny, v ichni pro arénu âíslo 1 Leden 2004 www.sazkaarena.cz www.sazkaarena.com SAZKA ARENA Aréna pro v echny, v ichni pro arénu âíslo 1 Leden 2004 C O Mù ZAJÍMÁ T ÉMA Karel Gut, pfiedseda âeského svazu ledního hokeje, b val mnohonásobn reprezentant

Více

K aktuálnímu stavu a perspektivám mal ch lechtick ch sídel v jiïních âechách

K aktuálnímu stavu a perspektivám mal ch lechtick ch sídel v jiïních âechách K aktuálnímu stavu a perspektivám mal ch lechtick ch sídel v jiïních âechách Vlastislav OURODA Malá lechtická sídla spoluvytváfiela od stfiedovûku základní body urbanistické struktury a dodnes jsou v hmotové

Více

Agreement # 40005374/ Registration # 09089. Datum, dokdy jsou noviny pfiedplacené, je v pravém horním rohu títku!

Agreement # 40005374/ Registration # 09089. Datum, dokdy jsou noviny pfiedplacené, je v pravém horním rohu títku! Modfie oznaãené títky znamenají, Ïe není zaplacené pfiedplatné! Pfiedplatné na jeden rok je 32,71+ 2,29 (GST) = 35 kan. dolarû Cena 1.40 + 0.10 (GST) = 1.50 dolaru. Agreement # 40005374/ Registration #

Více

Biologická rozmanitost a krajina jsou základními stavebními. bloky pro hospodáfisk rozvoj. nov ch státû EU OBSAH

Biologická rozmanitost a krajina jsou základními stavebními. bloky pro hospodáfisk rozvoj. nov ch státû EU OBSAH Biologická rozmanitost a krajina jsou základními stavebními bloky pro hospodáfisk rozvoj nov ch státû EU Byl jsem potû en a poctûn, kdyï jsem byl poïádán, abych napsal úvodník pro ãasopis Ochrana pfiírody.

Více

Vážení přátelé a příznivci Zoo Ostrava,

Vážení přátelé a příznivci Zoo Ostrava, Akce v zoo 15. prosince - Mikulá v zoo 19. prosince - Strojení stromeãku v zoo 20. bfiezna - Jaro v zoo - zahájení komentovaného krmení zvífiat. 4. dubna - Den ptactva - program na ptaãí téma, voln vstup

Více

V stava u Thonauera. Vydání XXIV. Informaãní magazín firmy Thonauer GmbH. Stolní robot pro 2komponentní tûsnicí a zalévací práce

V stava u Thonauera. Vydání XXIV. Informaãní magazín firmy Thonauer GmbH. Stolní robot pro 2komponentní tûsnicí a zalévací práce Vydání XXIV Informaãní magazín firmy Thonauer GmbH Stolní robot pro 2komponentní tûsnicí a zalévací práce V stava u Thonauera Na podzim mají zákazníci a zájemci hned tfiikrát pfiíleïitost pfiesvûdãit se

Více

âerven seznam ohroïen ch druhû âeské republiky Obratlovci

âerven seznam ohroïen ch druhû âeské republiky Obratlovci Pfiíroda 22 âerven seznam ohroïen ch druhû âeské republiky Obratlovci Red List of Threatened Species in the Czech Republic Vertebrates Die Rote Liste der gefährdeten Arten der Tschechischen Republik Der

Více

Kapitola 7 Velká vymírání nejsou na pofiadu dne

Kapitola 7 Velká vymírání nejsou na pofiadu dne Kapitola 7 Velká vymírání nejsou na pofiadu dne Rozhovor se Stanislavem Mihulkou Velká vymírání jsou odedávna jedním z nejpopulárnûj ích témat moderní biologie. Kolik uï názorû padlo tfieba na konec dinosaurû,

Více

Domov sv. Karla Boromejského

Domov sv. Karla Boromejského zpráva o hospodafiení za rok 2012 D R U H É M U D Ò M J E D E N D A R E M â T Y S V ù T Ò âty I SVùTY POD JEDNOU ST ECHOU SVùT STAR CH A NEMOCN CH LIDÍ SVùT EHOLNÍCH SESTER SVùT CIVILNÍCH ZAMùSTNANCÒ SVùT

Více

Vlajka pro Tibet. Pracovníci finanãních úfiadû budou pomáhat daàov m poplatníkûm danû z pfiíjmû fyzick ch osob v na em mûstû.

Vlajka pro Tibet. Pracovníci finanãních úfiadû budou pomáhat daàov m poplatníkûm danû z pfiíjmû fyzick ch osob v na em mûstû. Vlajka pro Tibet Mezinárodní kampaà Vlajka pro Tibet vznikla v polovinû devadesát ch let v západní Evropû a stala se jednou z nejv znamnûj ích symbolick ch akcí vyjadfiujících podporu ochrany lidsk ch

Více

únor 2014 VI. roãník ãíslo 17

únor 2014 VI. roãník ãíslo 17 VI. roãník ãíslo 17 únor 2014 Otevfiení kolního rybáfiského muzea, které probûhlo na podzim loàského roku, bylo bezesporu událostí roku v na í kole. TûÏko popisovat mnoïství práce, které jeho vznik provázelo.

Více

âím je pfiedstavení v kultufie performancí? Pokus o definici 1

âím je pfiedstavení v kultufie performancí? Pokus o definici 1 013-021_Lichte 1.9.2009 18:19 Stránka 13 Erika Fischer-Lichte âím je pfiedstavení v kultufie performancí? Pokus o definici 1 V posledních letech se roz ífiil názor, Ïe kulturu není patfiiãné chápat pouze

Více