...but dreams have a nasty shape of turning into nightmares when you're not lookin'...

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "...but dreams have a nasty shape of turning into nightmares when you're not lookin'..."

Transkript

1 Andrew Andraschko Nadporučík Založen: Příspěvky: 100 MISE 1 - The Unholy Quest Dveře se otevřeli a Andrew vešel na můstek. Hlavou pokynul osazenstvu a přešel ke k pracovně kapitána. Domluvil si s ním schůzku, přestože vlastně ani nevěděl, co od něj bude chtít. Možná se jenom ujistit, co bylo v tom obžalování. Snad už ho dostal. Co když ne? Podobnými myšlenkami se Andrew zaobíral už několik hodin ve strojovně, když vyhodnocoval a ladil udržovací pole okolo Jádra a tak teď rozhodně přistoupil ke dveřím pracovny a zazvonil. Když se dveře otevřeli, vešel a postavil se před kapitána: Pane, natáhl ruku s PADDem zde je nejnovější hlášení o stavu lodi. Můžeme vyplout. Stav lodi ještě není stoprocentní, nicméně je připravená a další závady její výkon nijak nesnižují. Jde spíše o kosmetické vady. Rozbité replikátory, osmahlé zdi a tak. Andrew se pokusil usmát, nicméně mu to nešlo. Teprve teď mu docházelo, jak závažné obvinění proti němu bylo vzneseno. Proč si to jenom neuvědomil když mluvil s Patrikem? Sakra, mohl si nechat vyvolat Samuela a zjistit od něj, kdo se vzorkem v poslední době pracoval. Snad ho kvůli tomu Smith nepostaví mimo službu. Blbost, proč by to měl dělat? A co když mu teď zatrhne projekt? Snad nekopíroval tři hodiny zbytečně. Snad. Smith pokynul poručíkovi, aby se usadil. Jakmile Andrew zaujal místo naproti kapitánově stolu, vzal si od něj Smith PADD s rozpisem všech zbývajících závad a časovým plánem kdy by měli být opraveny. Chvíli tyto údaje studoval než na Andreho promluvil: "Dobrá práce s opravami Posseidonu, poručíku. Zvládl jste to rychleji, než byl předpoklad admirála Rica z SB1. Bohužel toto není hlavní důvod naší schůzky. Nevím jestli již o tom víte, ale bylo vůči vám vzneseno obvinění ze sabotáže mřížky vašeho bývalého kolegy." Andrew přikývl a Smith pokračoval:"již v tuto chvíli je k nám na cestě USS Oxford, loď třídy Nebula, která bude mít za úkol přezkoumat váš případ. Předtím však chci slyšet zda jste to doopravdy udělal a pokud ne, jaká je vaše verze tohoto případu." A je to tady, letělo Andrejovi hlavou teď mu to vysvětli. Obhaj se, jak jsi si to naplánoval. Přestože měl Andrew na přípravu obhajoby několik hodin, vše se v tu chvíli před kapitánem nějak vypařilo. Andrew se propadl do hlouby duše a nevěděl, jak se má teď obhájit, co říci aby mu velitel uvěřil. Jsem nevinen. Řekl nakonec, když už pro něj bylo ticho nesnesitelné (ve skutečnosti reagoval téměř ihned). Nejen, že to neznělo důvěryhodně, ale ani to neznělo jistě. Andrew se lekl a zopakoval to raději ještě jednou. Tentokrát už měl svůj obvyklý sebejistý hlas, nejistota zmizela a Andrew stál opět na obou nohách: Jsem nevinen, pane. Nevím, kdo sabotoval mřížku, ale já to nebyl. Nejspíš se spletli v původních testech. Opravdu nevím. Měl jsem sice mřížku v rukách, to je pravda, ale nepoškodil jsem jí. Sice mezi mnou a panem Petersonem panuje rivalita, ale mřížku jsem nepoškodil, toho bych nebyl schopen. Chvíli mlčel a pak dodal: Proč sem proboha posílají celou loď? "Toto je velmi vážné obvinění, poručíku", odpoví kapitán. "Jistě jste si vědom, co by to pro vás mohlo znamenat, pokud by se potvrdilo." Andrew opět přikývne. V místnosti je chvíli ticho, které přeruší až Smith: "Znám velitele Oxfordu, poručíku. Kapitán Harper povede celé vyšetřování a udělá cokoliv co bude ještě v mezích nařízení Hvězdné Flotily, aby vám dokázal vaši vinu. Oxford mimochodem přiváží ještě jednoho hosta, dr. Samuela Petersona." Andrew se zazubí. "Chci aby jste spolupracoval s vyšetřovateli jak jen to bude možné." Poté nasadil Smith vážný výraz a postavil se, Andrew udělal to samé. "Poručíku Andrew Andraschko, až do ukončení vyšetřování jste postaven mimo službu." Andrew vstal, odepnul si pecky a položil je před Smitha. Pak se postavil do pozoru: Pane, přestože jsem postaven mimo službu, chci pokračovat v opravách na lodi, stále ještě není její stav stoprocentní a rád bych pomohl. Mám vaše povolení, nebo mám předat velení operace někomu jinému? "Je mi líto, poručíku", odpověděl Smith. "Předejte velení nad dokončováním oprav někomu schopnému z vaší sekce." Pak se ale usmál:"myslím však, že díky tomu budete mít nyní více času na váš projekt s kybernetickou inteligencí " Created by John Smith & Andrew Andraschko...but dreams have a nasty shape of turning into nightmares when you're not lookin'...

2 , 22:17 Andrew Andraschko Nadporučík Trocha cizího klidu Andrew sebou vzteky praštil na postel. Ten parchant. Ten hnusnej parchant! Andrew si najednou přišel naprosto bezmocný a bylo mu do breku. Ani sám nevěděl proč. Nejvíc ho drtilo to, že tady bude muset zůstat, nemůže ani nijak pracovat, nemůže prostě vůbec nic. Navíc ho štvalo, že jeho mřížka sice vyhrála test, ale hned nato o Peterson očernil takovou lží! A co když je to lest? Co když to na Andrewa nastražil? Třeba je to součást jeho plánu Založen: Příspěvky: 100 Andrew prudce vstal. Ne, takovéhle myšlenky mu nepřináleží. Je důstojník Hvězdné federace, takovéhle myšlenky jsou přece naprosto scestné. Kdyby to byl podvod, přišlo by se na to, dříve či později a Peterson by byl, nebo bude, potrestán. Trochu ho to opravdu uklidnilo, tak vstal, přešel k replikátoru, objednal si teplou hořkou čokoládu a sedl si do křesla, které natočil tak, aby se mohl dívat na hvězdy. Jakmile si ale položil nohy na konferenční stolek, jak už to bývá, ozvalo se zapípání dveří. Dále, je otevřeno. Zakřičel. Ozvalo se zasyčení dveří. Pane poručíku, jste tu? Dívčí hlas, copak asi potřebuje? Sedím tady v křesle, klidně pojďte blíž. Nebojte se. Dodal po chvíli potichu. Když vedle sebe ucítil teplé tělo, otočil hlavu a prohlédl si ženu vedle sebe. Byla jedním slovem nádherná. Poručík přemýšlel, jak to že si jí předtím nevšiml. Byla to inženýrka. Dokonce z jeho oddělení. Stála vedle něj, v tmavé místnosti. Světla. Poručil Andrew. Místnost velice rychle zalilo světlo a dívce se očividně ulevilo. Trochu ho zklamala, nebyla nádherná, jak mu přišla ve tmě, nicméně byla i tak opravdu hezká. Byla to menší hnědovláska, s nevelkým poprsím, roztomilým obličejem a hnědýma očima. Pane, můžete se na tohle podívat? Andrew rukou odsunul její s PADDem. Marné. Jsem už několik desítek minut postaven mimo službu. Řekl mrzutě. Pane, prosím. Andrew si povzdechl a podíval se na záznam. Ukazoval jména desítek, stovek souborů. Všechny měli kódování. Všechny byly označené A1. Všechny byly nahrány v hlavním počítači. Hm.. konstatoval. To jsou vaše programy, pane? Ano, domácí výroba, abych tak řekl. Budu to muset nahlásit kapitánovi, řekla odhodlaně, nicméně k jistotě měl její hlas daleko protože nahrávat do hlavního počítače osobní soubory neznámého obsahu je zakázané přísně směrnicí 1B 39 A tečka Andrew hleděl na hvězdy. Vždycky mu přišli krásné, dnes snad zářili ještě více než obyčejně. Pojďte semnou, s někým vás seznámím....but dreams have a nasty shape of turning into nightmares when you're not lookin' , 1:26 John Smith Flotilní kapitán O několik hodin později... Smith zabrán do všemožných hlášení si ani neuvědomil, že ho někdo volá. Poslední dobou měl

3 až příliš mnoho práce vzhledem k tomu, že neměl zatím na lodi žádného prvního důstojníka. O většinu administrace se předtím staral druhý důstojník Andrew Andraschko, ale jelikož ho byl nyní nucen Smith postavit mimo sluřbu, zbyla většina práce na něm. Interkom znova zapípal. =/\= Dostavte se prosím kapitáne na můstek =/\= John vyšel ze své pracovny a vstoupil přímo na můstek. Založen: Příspěvky: 281 Umístění: USS Excalibur "Kapitán na můstku", ohlásil crewman od bezpečnosti, který stál u dveří. Smith si nedokázal vybavit jeho jméno, ale sám sobě slíbil že až bude mít konečně čas, tak si projde záznamy celé posádky Posseidonu. Zatím to však vypadalo, že tato chvíle jentak nenastane. "Co se děje?", zeptal se John. Vulkánec, který seděl v kapitánském křesle se zvedl a udělal několik kroků ke kapitánovi: "Do sektoru před několika minutami vstoupila loď USS Oxford a její velitel si přeje s vámi mluvit." "Dejte ho na obrazovku". Ozve se známé pípnutí a na obrazovce se objeví vrásčitá tvář kapitána Harpera. "Á, Flotilní kapitán John Smith. Už jsme se dlouho neviděli, kapitáne". Na jeho tváři bylo možno rozpoznat pobavení. "Tak jsem se dozvěděl, že máte Johne na palubě sabotéra a rozhodl jsem se, že pomůžu svému starému příteli" "Kapitáne Harpere, poručík Andraschko je pouze obviněný, nikoliv odsouzený", odpověděl Smith poněkud zostra. "Nebojte Johne, to bude brzy následovat." odpoví téměř okamžitě velitel Oxfordu."Pokud nemáte nic proti, transportuji se k vám na loď, kde budeme moci probrat co vše na něj zatím máme." "Souhlas", odpověděl Smith. Poté pohlédl na poručíka Sovika :"Doprovoďte kapitána Harpera do mé pracovny, až se transportuje na loď" Flotilní kapitán John Smith, Velící důstojník USS Excalibur "I will just have to trust that you will not let Adm. Pressman put the Enterprise in unnecessary risk and if I find that that trust has been misplaced, I will have to re-evaluate the command structure of this ship. Dismissed" -- Picard (The Pegasus) Naposledy upravil John Smith dne , 23:45, celkově upraveno 1 krát , 8:11 Andrew Andraschko Nadporučík Piknik u cesty- část I Jak se jmenujete? zeptal se Andrew, když vycházeli z turbovýtahu. Elis, odpověděla mu inženýrka. crewman třetí třídy Elis Plonová. dodala rychle jedním dechem. Hm.. Elis, to je krásné jméno. Chvíli pokračovali mlčky. Elis, slyšela jste někdy o projektu ARTIn? Inženýrce se zúžily oči, chvíli mlčela a pak nejistě zavrtěla hlavou: Založen: Příspěvky: 100 Nejsem si zcela jistá. Řekla bych, že ano, ale nemůžu si vybavit o čem byl. Andrew mlčel. Nemělo cenu jí cokoliv vysvětlovat, uvidí a pochopí sama. Tak je to nejlepší. Tentokrát došli v tichosti až k simulátoru. Andrew položil ruku na panel, ale kupodivu nezadal žádné příkazy. Jen tam tak stál a zíral do prázdna. Deja vu. V hlavě mu běžela vzpomínka na otce. Takhle přesně naposled vcházeli do simulátoru. Co to tehdy řekl? Vždycky používáš ten samý profesionální pohyb, Andrew. Sluší ti to. Jsem na tebe hrdý. Je to tak dávno. Tak dávno. Elis ho chvíli pozorovala a pak nejistě špitla: Pane? Andrew k ní pootočil hlavu. Na chvíli se jí zdálo že v jeho očích zahlédla slzy: Jsem v pořádku, jen se mi něco vybavilo. Povzdechl si. Když uviděl v jejích očích otázku, jen zavrtěl hlavou.

4 Nechci o tom mluvit. Pak otočil hlavu zpět k panelu a velice rychle, velice důkladně a hlavně dlouho zadával parametry. Jeho společnici bylo jasné, že tohle není normální program. Na většinu, i složitějších programů stačí dva, tři parametry a navíc se určují verbálně. Přes záda jí proběhlo mravenčení. Na konci procedury se ozval hlas: =/\= Zadejte hlasovou autorizaci třináct =/\= Andrew mlčel, tohle byla důležitá část procesu, nesměl se splést, program byl pečlivě kódován. Stačí jedna chybka a bude ho muset celý složitě odblokovávat a tam může program vážně poškodit.. Proto si raději vše pečlivě promyslel a pak odvětil: Třináct RA 84. =/\= Potvrzeno, zadejte hlasovou autorizaci šest =/\= Znovu pomlka. Šest BA 52. =/\= Autorizace potvrzena, zadejte doplňkové parametry =/\= Standartní omezené funkce, korekce nulová, vlastní nekontrolovaná povaha. Nahrát všechny rezervy, čerpat energii z primárních systémů. Elisa ho rychle chytila za rukáv: To přece nesmíte, nemůžete napojit cokoliv na primární systémy, ohrožujete tím chod lodě! Zbláznil jste se?! Na konci už celkem hlasitě křičela a přitáhla tak pozornost několika členů posádky z okolí. Čím to, že jakákoliv hádka vždycky přitáhne takovou pozornost? Slečno Plonová, uklidněte se. Mám dostatek zkušeností, rozhodně daleko víc než vy. Trochu jsem upravil bezpečnostní kódy, neodčerpáváme ani tolik energie, aby to stačilo na jedno silové pole. Jde jen o propojení volné paměti a lodních senzorů a počítače.. Nebojte se, loď v žádném případě není v ohrožení. Navíc mám povolení od kapitána =/\= Program připraven, parametry zadány, systémy aktivní =/\= Můžeme vstoupit, Eliso. Doufám, že vám nebude vadit, když vám budu tykat, je pro mne trochu nepohodlné vás pořád oslovovat slečno, ještě navíc nevím, jestli nejste vdaná. Plonová kývla na souhlas a když jí Andrew znovu pobídl, vstoupila dovnitř simulátoru. Ocitla se v růžové zahradě. Přivítala jí krásná vůně a spousta motýlů, v dálce tiché šumění řeky. Nebe bylo pokryté bílými mráčky a okolí zahrady bylo zalesněné. Otočila se, aby se ujistila, že poručík jde za ní a tak se vydala po kamenné cestičce dolů, k malé lavičce, na které seděla dívka. Dívka měla temně červené, na delší mikádo ostříhané, volně spuštěné vlasy, zelené oči, štíhlou, ale rozhodně ne vychrtlou postavu. Menší poprsí měla skryté ve vlněné modré košilce, krásně opálená lýtka odhalovala taktéž modrá sukně a bílé sandálky, nohu přehozenou hezky přes nohu. Na klíně měla položenou knihu, kterou se zájmem četla. Když zaregistrovala pohyb, zvedla hlavu. Andrew jí zamával. Jako reakci odložila knihu na kraj lavičky a vyšla jim naproti. Kde to jsme? Elis se cítila zvláštně. Něco tu bylo divné, přestože vše bylo nádherné, cítila se vysloveně nejistě. Něco jí vadilo. Andrew neodpověděl. Ani vlastně odpověď nečekala. Když se dívka přiblížila, beze slova objala poručíka okolo krku. Elis to ohodnotila až na moc přátelské, ale raději nic neřekla. Seznam se s Elis. Pokynul Andrew rukou k dívce, která si najednou přišla trochu mimo obraz. Trochu hodně. Co se tu děje? Těší mne. Červenovláska podala Elis ruku, pak se chvíli soustředila a řekla: Takže vy jste z Kanady? To je skvělé. Posadíme se? Navrhl Andrew. Andrew Andraschko & Elisa Plonová (NPC) & ARTIn (NPC)...but dreams have a nasty shape of turning into nightmares when you're not lookin'...

5 , 23:05 Andrew Andraschko Nadporučík Založen: Příspěvky: 100 Slunce mu pražilo do očí, když v tichosti přemýšlel nad tím, co bude dál. Už dlouho nepřemýšlel, ne v tom jeho slova významu. Přemýšlet znamenalo někde být, odpočívat a analyzovat. Analyzovat co udělal dobře, co udělal špatně, jak napravit to, co udělal špatně a jak ještě zlepšit to, co udělal dobře, jak pomoci a jak řešit něco, aby to bylo co nejpřijatelnější. Co je vlastně přijatelné? Menší zlo? Menší zlo je pořád zlo. Nehledě na to, jak moc dobré je a pro koho, je to pořád zlo. Trochu se otřásl. Nesnášel, když musel volit mezi zly to menší. Několikrát v životě musel a nikdy už nechtěl. Časem se však vždycky něco stalo a on se bez toho neobešel. Vždy to byla jeho povinnost povinnost, co je to povinnost? Možná to znamená být důstojníkem, umět obětovat někoho jiného? Umět poznat svojí hodnotu a nasadit za sebe krk někoho jiného. Kdo je vlastně důležitější? Flotilní admirál, nebo začínající crewman? Nikdo není z nich dvou důležitější, oba dva mají stejná práva. Jen na straně admirála jsou zkušenosti. Ale má admirál právo nasadit místo sebe život někoho méně zkušeného? Má na to právo? Slunce mu stále pražilo do očí a růže voněly. Posadil se. Elis a ARTIn byly opodál. Zahnal nepříjemný proud myšlenek, který mu před chvílí běžel hlavou a zaměstnal se jiným; už delší dobu má ARTIn jiné jméno, ale pořád si nemůže vzpomenout jí tak říkat a teď si vlastně nemohl vzpomenout ani na to jméno samotné. Ach jo. Andrew pozoroval dívky se zájmem. ARTIn předčila všechny jeho představy. Byla hravá, jelikož neměla žádné povinnosti, jen brouzdala. Její program se nesmí vypnout, je tudíž pořád aktivní. ARTIn stále žije a dýchá v prostoru počítače, ať už běží v simulátoru, nebo ne. Tohle je její svět. Takhle ona žije, v růžové zahradě. Jaké to je? Co se jí asi honí hlavou, když ví, že jí musí zavřít zase do prostoru těch kontrolek a neví, kdy jí zase pustí? Co když tomu nevěří, že jí někdy zase pustí? Poručíka bodlo u srdce. Ať chtěl, nebo ne, jeho malý prográmek mu přirostl k srdci víc, než si chtěl přiznat. Proto si také za skoro všechny svoje úspory koupil ten přenosný čip, který jí uchovává. Kdyby ho neměl, musel by její program vypnout. Co by to provedlo s algoritmy se nedá předpovědět, rozhodně by se to nelíbilo ani němu, ani křehkému holo-srdci. Znovu zavrtěl hlavou. Myšlenky mu běželi o překot a o naprostých nesmyslech. Je na čase zajít za dívkami. Vstal. V zádech ho zabolelo. Jak dlouho tu ležel? Snad několik hodin, Možná déle. Je to tu tak krásné a tiché. Počítačová dokonalost působí na většinu lidí nepřirozeně až nepřátelsky, ale poručíkovi to nikdy nevadilo. Počítače byly nedílnou součástí jeho světa a občas si při práci připadal jako jeden z nich, než jako člověk. Proč se ti líbí červená? zeptala se Elis. Je hezká, nevím, je to hezká barva. Váhavě odvětila dívka. Elis otočila hlavu k přicházejícímu poručíkovi. Ten jí pozdravil zvednutím ruky: Jak jste tohle dokázal? Jak jste.. vždyť je jako člověk, je nevinná a krásná. Nevěřím, že nemá v programu uložený generátor na odpovědi odpovědí. Andrew si povzdechl: Ano, je lidská. To zajisté, nicméně to je ten problém. Program je tím tak složitý, že přináší hrozivé problémy. Když se posadil, Elis se stále snažila přebrat co se jí vlastně snaží sdělit. Asi takhle: jakákoliv přijatá informace celkem podstatně zvedne velikost programu. Je to jako balón. A v určité chvíli nedokáže pojmout takové množství dat, co normální počítač. Celkem samozřejmě nemá operační schopnost a program se zhroutí. Elis chvíli mlčela a pak pohlédla na rudovlásku: Ale vždyť je teď napojená na hlavní databázi, provedl jste úpravy aby To sice ano, ale je schopná jen vyhledat a vytáhnout určitou informaci, ve chvíli, kdy by jsem jí napojil naplno, nevím, jak by mřížka zareagovala. S jistotou by se dříve, či později zhroutila a navíc to nejde. Počítač podobnou operaci nedovolí, respektive by to dovolil, ale bylo by potřeba mnoho dlouhodobých úprav. Bez nich to naruší jeho primární funkce a vše nakonec selže. Já to ale prý zvládnu. Vložila se do debaty ARTIn Alespoň podle výsledků testů. Nevěřím tomu, zatím ne. Testovali to na databázích, ne funkční lodi. Šlo jen o to zatížit tvůj program co nejvíc, aby se vidělo, co zvládne. Navíc pamatuj, ty běžíš dva roky a tvůj program je zhruba pětsetkrát větší než ten původní, se kterým pracují. Ten je miniaturní, je to jen obsáhlá blokační mašinka. Ta by to možná chvíli zvládala, ale po nějaké době... Elis se podívala na poručíka: Pane, dovolíte mi otázku? Vím co mi řeknete, ale chci to od vás slyšet.

6 Neudělal jsem to. Nezničil jsem tu mřížku, vážně ne. Buď byl špatně proveden původní test, nebo jí poškodil někdo třetí. Andrew si povzdechl. Když jsme u toho, odkud vlastně víte, co se stalo? Jste na hvězdné lodi, pane poručíku. I stěny tu mají uši, tady se taková věc nemůže utajit. Když jsem za vámi přišla, věděla to již celá sekce. Stejnak jste předal velení a to není jen tak. Fajn, jsem vděčný lodním tamtamům. Teď si o mě budou šuškat i lidé na základně. Elis se usmála, ale nic neřekla. Pak se znovu ala do řeči s ARTIn. Jí zřejmě přišlo vhod nějaké diskutování s někým novým. Jestli to bere až tak, to si nebyl Andrew nebyl jistý, je to počítač, ale i tak k ní z bezpečnostních důvodů pouštěl jen málokoho. Výmluv měl dost, už jen z nejjednoduššího důvodu,- před spuštěním bylo nutno zadat mnoho spouštěcích algoritmů, zadat hlasovou identifikaci a pak ještě zadat dvakrát náhodně generované heslo. To je únavné i pro inženýra. Na základně se jí dařilo lépe, měl tam pro ní víc místa. Když ho dívky v diskuzi opustily, lehl si zpět do trávy, tentokrát ale tady u nich a poslouchal je. Jedna věc, kterou ARTIn kdysi udělala bylo, že kvůli němu speciálně upravila svůj vzhled, aby pro něj byl její vzhled co nejatraktivnější. Na jednu stranu ho to potěšilo, byl to jeden z prvních projevů jejího programování, přesně vystihla jeho představy o krásné ženě a prokázala, že je tvůrčí. Špatnou stránkou bylo, že se jí vzhled časem nechtělo měnit, protože dennodenně byla ve styku jen s ním a tak mu občas přišla až moc. Nikdy ale nedal nic najevo a teď se líbezně vznášel na jejím hlase. Vysoký melodický soprán, jak vůbec zjistila, co se mu líbí? Pod tím hlasem se mu znova začali klížit oči. Andrew Andraschko & Elisa Plonová (NPC) & ARTIn (NPC)...but dreams have a nasty shape of turning into nightmares when you're not lookin' , 23:06 Sovik Poručík Cestou v turbovýťahu mi hlavou preletelo nikoľko myšlienok o práci pána Andraschka. Nezaoberal som sa jeho obvinením príliš podrobne, nakoniec bola to povinnosť pána Travta. Turbovýťah niekoľkými prískokmi zastavil. Dvere sa otvorili a ja som hľadel prekvapenému crewmanovi priamo na kolená. Dotkol som sa komunikátora: - Sovik storjovni, turbovýťah D-2 nezastavuje vo výške podlahy a má problémy s brzdením. =/\= Hneď sa na to pozrieme, pane. =/\= Založen: Příspěvky: 61 Dúfam, že taktické systémy fungujú spoľahlivejšie. Vyliezol som z výťahu, prešiel krátkou chodbou a hneď za rohom vošiel do transportnej miestnosti 2. Ešte som si rýchlo stihol narovnať uniformu a postaviť sa do pozoru, keď sa kapitán Harper začal zhmotňovať. - Poručík Sovik, vítam vás na palube kapitán. V Harperovej tvári som videl koľko sebazaprenia musel vynaložiť, aby mi neodpovedal narážkou na moje špicaté uši, no mentálny súboj som vyhral a tak len mlčky prešiel okolo mňa. Nekomentoval ani predĺženú cestu palubou k najbližšiemu funkčnému turbovýťahu, ktorý nás dopravil na mostík. Harper si ani poriadne neobzrel mostík a hneď vošiel do kapitánovej pracovne. Znova som si sadol do kapitánskeho kresla a venoval sa službe. Poručík Sovik, hlavný taktický dôstojík USS Posseidon Hráč měsíce USS Posseidon Duben 2381 Naposledy upravil Sovik dne , 18:00, celkově upraveno 1 krát , 23:50 John Roco Praporčík Založen: Příspěvky: 100 Ranní rozcvička John Roco se vyřítil z jídelny rychlostí blesku. Byl vděčný za to, že už začal T Rel nudit, protože jinak by tam mohl zůstat možná ještě déle. Počítači čas? vykřikl na chodbě. Je 5 hodin, 58 minut ozval se počítač tradičně neutrálním hlasem. John letmým skokem vpadl do dveří právě se uzavírajícího turbovýtahu. Paluba 7 vyštěkl. Výtah naštěstí jel jenom asi 15 sekund než se zastavil. Málem vyrazil jeho dveře jak rychle se snažil dostat ven. Na dalších padesáti metrech pravděpodobně překonal svůj osobní rekord ve sprintu. Také se mu podařilo srazit jednoho vyděšeného crewmana, který na sebe málem vyklopil kávu, kterou měl v ruce. Pardon zavolal na něj John aniž by se na něj podíval. Konečně se dostal k Travtově kanceláři. Display vedle ukazoval přesně 05:59:54. John si vydechnul, stihl to a navíc ho neviděl žádný z

7 vyšších důstojníků. Setřel si pot z čela a přišel ke dveřím a zazvonil , 0:23 Andrew Andraschko Nadporučík Intermezzo v baru Zavřít a vypnout program. =/\= Potvrzeno, program se vypíná - vyčkejte vypnuto =/\= Nezajdeme do baru na skleničku, pane? zeptala se Elis nesměle. Založen: Příspěvky: 100 Andrew jí v odpověď jen pokrčil rameny. Sice by raději zavítal do kajuty, sprchy a následně postele, ale proč ne? Ztichlé večerní koridory se pomalu zanořily do nočního režimu a už tak prázdné chodby se ještě více vylidnily. Po cestě do baru potkali pouze jednoho člověka. Co se týče baru samotného, byl, zcela atypicky, skoro prázdný. Andrew ještě neviděl bar, kde by bylo méně lidí, ale vysvětlil si to tak, že většina posádky je na základně a zbytek je po celodenní dřině unaven. Co si dáš, Elis? Whisky, pane. OK. Andrew přešel k baru. Vysoký blonďatý barman se na něj usmál: Co si dáte, poručíku? Buď mne odněkud zná, nebo si dal tu práci a prošel si detailně záznamy posádky, možná jen vyšších důstojníků. Třetí možnost je, že lodní tamtamy jsou ještě rychlejší a schopnější, než jsem si myslel. Dvakrát whisky. Tu druhou dvojitou s ledem. Barman zvedl pravé obočí: Ta je pro vás? Andrew přikývl: Je v tom nějaký problém? Barman chvíli mlčel a pak nalil dvojitou whisky s ledem. Druhou dolil a s úsměvem ji posunul k Andrejovi. Tady to je, pane. Já jen jestli se nesnažíte opít vaši mladou společnici. Barman se pousmál. Klesá na mne paranoia. Už vidím strašáky vážně všude. Měl bych opravdu radši zalézt do postele. Tady to je, Elis. Jinak připil bych si na tykání. Já jsem Andrew. Elis chvíli zpracovávala co jí právě řekl. Nakonec se usmála, ťukla si s ním: To jsi tedy první poručík, Andrew, se kterým si tykám. V tuhle chvíli nejsem poručík, na to nezapomínej. Andrew se na ní smutně zadíval skrze skleničku. A pokud mi nebude přát štěstí, možná už nikdy nebudu. prolétlo mu hlavou. Ať slouží! usmála se na něj dívka. Andrew Andraschko & Elisa Plonová (NPC)...but dreams have a nasty shape of turning into nightmares when you're not lookin' , 14:39 Andrew Andraschko Nadporučík Know your enemy =/\= 6:30 Kajuta =/\= Andrew se probudil. Ležel v posteli. Hodiny ukazovali 6:30. Čas, kdy ve službě vstával. No co, teď může taky vstát. V tom mu nikdo nemůže zabránit a alespoň nevypadne z cyklu. Tiše zívl. Uvědomil si, že je z je dechu stále cítit alkohol a tak se přesunul do koupelny a dvakrát si

8 vyplácl ústa. Pak následovala ranní rutina- sprcha, holení, rozcvička. K snídani si dal pomerančový džus, míchaná vajíčka a slaninu. Když obědval, myslel na včerejší večer. Elis mu hodně zvedla náladu, pili spolu až do půlnoci. Pak jí doprovodil do kajuty. Tam si ještě chvíli povídali. Vlastně ani neví jak dlouho si povídali. Co teď? poškrábal se na hlavě když dojedl. Normálně by následovala cesta do práce, ale jelikož je postaven mimo službu, může dělat co chce. Rozhodl se tedy pro návštěvu simulátoru. Posilovna s ARTIn bude dobrý lék na náladu, která na něj zase začínala padat. Založen: Příspěvky: 100 =/\= 7:15 Simulátor 1 =/\= Dobré ráno. pozdravil dívku Andrew. Měl na sobě uniformu, jediné, co mu chybělo byla hodnost Dobré ráno. Nečekala jsem, že se uvidíme takhle brzo po tvé poslední návštěvě. odpověděla mu způsobně Rudovláska. Jsem postavený mimo službu. To přece víš, máš přístup do lodní databáze a zvláště do mého záznamu. Andrew shodil z ramene velkou sportovní tašku a rozepl jí. Vevnitř byl sportovní nátělník a Flotilní kraťasy vzor 5. Chladná mřížkovaná místnost na něj působila dost mrazivě, když se začal převlíkat. Jaký program mám aktivovat? Nějakou tělocvičnu. Ne, lépe posilovnu. To bude lepší. Co nejvíc strojů. ARTIn zavřela oči, chvíli vypadala napjatě a nakonec řekla: Myslím, že to mám. Tohle by se ti mohlo líbit. Andrew si akorát natahoval kraťasy, když se okolí změnilo. Nyní stál v celkem velké hale. Zdi byly natřené na bílo a polepené různými návody na cvičení, obrázky nejsilnějších mužů na světě a různých ocenění která vyhráli svěřenci místního fitnesu. Za okny prosvítal zelený kvetoucí park. Místnost byla plná staře vypadajících, odřených a omlácených kovových přístrojů na kterých cvičili vysocí a svalnatí kulturisté. Nevěřil jsem, že tu mají posilovnu na Růžku. Vydechl Andrew. V zápětí se ale zahleděl na jedenáct postav, kteří zabírali skoro všechny cvičební stroje. Jestli chceš, můžu je vypnout, nebo zmenšit jejich počet. ARTIn reagovala na jeho výraz. Redukuj počet na polovinu, prosím. Pět z jedenácti borců zmizelo. Tak je to lepší. Zacvičíš si taky? Andrew se začal rozehřívat s malými činkami. Ne, děkuji. Znovu způsobně odvětila ARTIn. Zrovna se dívala na nejbližšího kulturistu, který zvedal pětadvacetikilové činky na biceps a s nezájmem se přitom díval z okna. Nevypadal, že by ho ruce nějak tížily. Vážně by jsi takhle mohl taky vypadat? zeptala se po chvíli udiveně. Mohl. Řekl trochu dotčeně Andrew. Tím jsem nemyslela, že by jsi teď nevypadal špatně, máš dobrou muskulaturu. Hodně nad normálem, hlavně v oblasti Děkuji, stačilo. Začal se Andrew smát. Nemohl občas z toho, jak se v jeho společnici mísily počítačové a lidské vlastnosti. Zvláště chtěla-li něco pochválit, začala to popisovat ze všech stran. Vzhled z lékařských, domy a parky z architektonických a třeba barvy z počítačově grafických vzorců. Andrew se přesunul na motýlek a začal s lehčí vahou: Prosím tě, mohla by jsi se mi podívat na záznam toho člověka, který mne bude vyšetřovat? Myslíš kapitána Oxfordu? Jo, přesně toho. Andrew si přihodil další závaží. A jak to mám udělat? ARTIn si bezradně sedla na nejbližší lavičku. Napoj se na hlavní počítač, máš přístup do hlavní databáze. Do celé hlavní databáze. Kdyby tohle věděl kapitán, tak mne zabije, ale risknul jsem to. Vím jak ti chybí přístup k informacím. Proto prosím tě nikdy nedělej nic, co by tě mohlo nějak prozradit. Dostala by jsi mě tím do velkých problémů. Až se dostaneš do počítače, můžeš se připojit třeba přes můj přístupový

9 kód. Tak to bude vypadat, že jsem připojený já. Poručíkovo dech ztěžkl, začal trochu i rudnout. Znovu si zvedl váhu o pět kilo. ARTIn se chvíli soustředila a pak se začala usmívat. Nakonec začala mluvit hlasem lodního počítače: Kapitán Harper, věk 54 let. Současné zařazení: Loď USS Oxford třídy Nebula UPRTD. Formální zařazení: průzkumník, nicméně z posledních akcí je známo, že slouží spíše jako loď JAGu a k osobní potřebě kontraadmirála Utera. Sám velitel byl před šesti lety převelen pod JAG Dívka se odmlčela. Když znovu promluvila, používala už svůj hlas: Dál jsou různé posudky, služební záznamy, hlášení z jejich lodě, složení posádky a další podobné věci. Co přesně by jsi chtěl vědět? teprve teď otevřela oči. Andrew se mezitím přesunul už na další stroj: Kde sloužil? Hm. Podle toho, co je v lodní databázi dlouhou dobu sloužil pod velením kontraadmirála, tehdy komodora, Utera. Nějakou dobu i v neutrální zóně. Tohle je zajímavé. Účastnil se mnoha bitev a v pěti z nich bojoval po boku kapitána Smitha. Plnili spolu také několik misí. Vypadá to, že se celkem dobře znají. Andrew dokončil sérii a otíral si obličej: Smith se zmínil. Ale neznělo to tak, že by se zrovna milovali. ARTIn pokrčila rameny: Podle záznamů jim spolupráce nikdy nečinila problémy. Ale už se dlouho neviděli. Naposledy v bitvě, kde Harper přišel o svojí starou loď. Přišel o loď? Informace nejsou dostupné, potřebná autorizace stupně deset. Sakra. Ale je tu zmínka, že se to stalo před sedmi lety. Rok byl bez lodě a pak ho převeleli na jeho nynější místo. Hm. Co posudek? Andre znovu změnil přístroj. Několik pochval, kříž za zranění ve službě, dvě vyznamenání za chrabrost, velice iniciativní, ve vyšetřování důkladný a tvrdý. Měla o něj zájem tajná služba. Nemá rodinu. A pak je tu.. ajaj. Andrew položil činky: Co to znamenalo to ajaj? V záznamu má poznámku, že od doby, co ho málem zabil spolu s jeho posádkou v neutrální zóně hm.. jeden z jeho lidí tak nějak nenávidí sabotéry. Ajaj. Andrew Andraschko & ARTIn (NPC)...but dreams have a nasty shape of turning into nightmares when you're not lookin' , 18:51 T'Rel Náčelník Založen: Příspěvky: 353 Zas tie krysi Materiálový dôstojník sa zodpovedá hlavnému Operačnému dôstojníkovy. Replikátory umožnujú vyrobit takmer akúkolvek dôležitú čast, ale velké výrobné replikátory nie sú energeticky vhodné okrem prípadov pohotovosti. Ale, v takýchto prípadoch, využitie energie je striktne limitované, preto je nerozumné závisiet na dostupnosti replikovaných náhradných dielov. Preto lod musí držat v skladoch dôležité náhradné diely celý čas. Zásobovač je aj človek zodpovedný za žiadosti súčastí požadované inžiniermy. Všetky žiadosti idú cez neho, ktoré kontroluje a potom vydá prípadný náhradný diel. Dobrý zásobovač by nikdy namal byt prichytený, že nemá na sklade požadovanú vec. =Nákladný priestor 6= Je rozhodnuté. Dnes sa musia všetky zostávajúce veci zo stanice preniest do Nákladného priestoru 1, a potom náhradné súčiastky generátorov silových polí a holoemitorov budú prenesené do Nákladového priestoru 3. Alex sa pozrela na údaje pred sebou. Lod mohla kedykolvek 'odplávat' a sklady doposial neboli ani spolovice zaplnené požadovanými vecami a náhradnými dielmi. Mala práce až nad hlavou. Lod sa okrem toho začínala napĺnat novými členmi posádky a ona ich musela vybavit vhodným proviantom. Pri svojej práci zažila už všeličo, ale dnes mala mimoriadny zážitok. V momente ked vybavovala jednu Vulkánku za nou prišiel rozčúlený Klingon.

10 Dvere sykotom unikajú zrážke s rozzúrenou horou potiaceho sa svalstva a rozpumpovaný Um'drb vbieha do skladu funiac akoby ho nahnalo stádo divých gepardov. V ruke zviera divnú chlpatú zmes bezvládnych tiel hlodavcov. "ČO!" buráca svojimi hrmiacimi hlasivkami, "JE?," dodáva, jeho hlasivky zvyšujúc aplitúdu pomali už začínajú aj pískat, "TOTO!!!!" reve až na plnú hubu a cez jeho roztvorenú papulu je vidiet hrdlo ako rezonuje joho ukrutnými basmi. Zdvihol ruku ukazujúc hladovcov, priamo pred očami Alex. Držal ich za chvosty a ako mávol rukou, oni sa vdačne zakývali. Dodatočný pohlad na jeho pozadie odhaluje vyhlodaný kus uniformy. Alex ako materiálový dôstojník je za stav vydaného výstroja zodpovedná. Nevedela čo mu má na to povedat. Nebola to jej vina, že mu hlodavci zničili uniformu. Bola tým zaskočená a nemala ponatia ako sa mohli dostat na vesmírnu lod. Záver: Alex civí nechápavo na Klingona. Alex nemohla potlačit úsmev, ktorý sa jej dral na povrch pri pohlade na Klingonové pozadie, ktoré vôbec neskrýval. Ba naopak, velmi rád ho preukázal ako dôkaz. Jej úsmev však okamžite zmizol ked zbadala ako na nu Klingon vrhol svoj vražedný pohlad. Záver: Ludia ktorí sa smejú v zlých situáciách: nemali by sa smiat skôr než si nenasadia kovovú alebo pevnú železnú ochrannú helmu s plnou ochranou tváre. "Zlváštne." ozvala sa T'Rel. "Oni ušli." konštatovala s kludom situáciu. Um'drb iba ako pribito zostal stát nad jej nevzrušeným výrokom a zúfalo sa snažil všetku svoju adrenalívnom náhle vyprodukovanú energiu smerovat do snahy pravidelne nadúvat svoje mohutné plúca. Nádych...výdych..nepríčetne cuknutie okom nasledované náhlym prílivom červeného nádychu do tváre. Nádych...výdych. Márna snaha o zahájenie skludnovacieho cvičenia. Záplava adrenalínu do hlavy, následné nepatrné drkotanie zubov sprevádzané chvením celého tela. Možno sa jeho oči rozhodli že je čas natrhnút pár šlách a možno to bol iba Um'drbov spôsob vyjadrenia svojej nekonečnej náklonnosti ku krysám a ich zubom vo vlastnej prdeli, tak či onak jeho viečka začali nebezpečne vyjadrovat svoju nespokojnost s danou situáciou a pohlad na jeho tvár by zastavil aj stádo sfetovaných byzónov. "Sú mrtví?" spítala sa ho T'Rel nedochádzajúc jej v akom je Klingon stave. Záver: Um'drb čumí vybúrano na Vulkánku s kusom odtrhnutej uniformy v ruke. Záver: Nie všetky sprosté otázky si zaslúžia sporostú odpoved. "Nie." povedal nakoniec Klingon hlbokým hlasom. "Dám si ich ako zákusok k večeri. Mám rád jedlo živé." "To by som neodporúčala. Tie tvory-predpokladám- sú súčastou vedeckého výskumu. Zrejme sú geneticky upravené, ked sa dokázali dostat s klietky v sklade pre biologický materiál. Dajte ich mne. Odnesiem ich do laboratória, kde budú pod zabezpečným silovým polom." Záver: Nikdy nedráždite Klingonov. Mohli by ste príst k úrazu. Záver: Klingoni nemajú radi Vulkáncov. Záver: Klingoni sú stvorenia ktoré sa za každú cenu vyhýbajú vtipnému rozhovoru. Klingon na nu zavrčal so svojím klingonským dychom a podal jej obe krysi. Napokom T'Rel odsunul bokom a pristúpil bližie k Alex, ktorá mu už podávala nový diel uniformy. Zakrútil hlavou, otočil sa a zmizol z nákladového pristoru inak by ich tam asi obe zabil. Ked nastal čas, T'Rel sa pobrala za Sovikom do jeho pracovne. Len nechápala prečo za ním mala príst až o druhej... =OFF= Nasadí si niekedy Alex kovovú helmu ked sa bude smiat? Bude autor pokračovat v takýchto čudných záveroch? Chief Petty Officer Alexandria Hyri Quartermaster, USS Posseidon (NPC)

11 Crewman Um'drb (NPC) Master At Arms, USS Posseidon "Mayby I'll not make everyone happy, but I'll keep us alive." , 19:38 James Hudlton Anonymní Mladý, leč zkušený crewman 3. třídy, ktery právě dostal místo na lodi flotily Poseidon, pln nadšení se konečne vidal na tu cestu k novemu domovu... Je popoháněn představou úplně nové lodě třídy Prometheus... Po rozloučení s rodinou na rodné Zemi, se vydává na svou krátkou cestu... USS Poseidon se právě nachází na orbitě Země, leč cesta musí vést přes překladiště personálu v New Yorku a poté krátkou dobu dopravním raketoplánem až na loď... Odbavení kupodivu proběhlo podle představ: James: "Zdravím, Jsem James Hudlton, byl jsem převelen na USS Posiedon a mám být dopraven na jeho palubu let 256 v 13:30" řekne poddůstojník směle... Odbavovací důstojník: "Dobře potřebuji rozkaz z ověřením, zdravotní prohlídku a vzorek krve" James okamžitě vše žádané předal... "chodba 25 B vlevo" odvetil důstojnik a popřál pěkný let... James pokývne hlavou a pomalu jde na svoje startovní stanovište... v 13:30 přesne podle plánu startuje dopravní raketoplán směr orbita USS Poseidon, průlet atmosferou sice nebyl příliš pohodlny kvůli turbulencím v oblasti New Yorku, ale pak to přišlo na obrazovce so se náhle vynořil USS Poseidon... "Dopravní raketoplán 256NY USS Poseidon. Máme pro vás na palubě jednoho poddůstojníka, James Hudlton Crewman 3. třídy, sklopte prosím štíty a otevřete dveře hangáru 256NY konec" "USS poseidon 256NY, štíty dole vrata otevřeny máte zelenou.." Raketoplán usedá na plochu hangáru, otevírají se dveře a znich vystupuje James... Rozhlídne se pořádně kolem a v duši si zajásá : Prometeus super:) Hned za dveřmi hangáru už na Jamese čeká důstojník pro přidělování kajut., přivítal ho na Poseidonu a hned začal... " máte kajutu 76 paluba 9a, vaše pracovište je přimo ve strojovně... " A tak dále.. Bylo vidět že poddůstojníka to nudí, jelikož si vše zjistil předem ale bylo mu hloupé skákat důstojníkovy dořeči... James dojde spolu s důstojnikem před svou kajutu, kde se snim důstojník rozloučí stylem " a tady máte rozpis služeb " Konečně sám pomyslí si James... a koukne se na padd na rozpis... " Cože služba mi začíná za 3 hodiny??? Sakra to jsem to dostal" řekne si s úsměvem... Po krátkém vybalování a odpočinku se rozhodne James jít za svým přímým nadřízeným se představit, jmenovitě jde za pořučíkem Andrew Andraschkem, jelikož zná rozpis kajut nečiní mu velké potíže najít jeho kajutu... Trochu nervozní si stoupne před dveře a zazvoní , 17:15 John Roco Praporčík Založen: Příspěvky: 100 Podporučíka Amona Travta předcházela u poddůstojníků pověst přísného a nekompromisního velitele. Nikdo sice nevěděl, kde se ta pověst vzala, protože jeho minulost byla většině posádky neznámá a jeho záznam, který se jim dostal do rukou byl velice stručný a zcela opomíjel několik let jeho kariéry. Faktem ale zůstávalo, a John Roco to musel uznat, že byla pravdivá. Vypadalo to, že se Travt chtěl důkladně seznámit s bezpečnostním personálem lodi, protože když k němu John ráno dorazil, byly tam téměř všichni bezpečnostní důstojníci z lodi, vyjma těch, kteří měli právě službu. První co udělal bylo, že je všechny obeznámil se svými požadavky na ně. Bylo očividné, že jakékoliv zanedbávání povinností bude pro každého, kdo se něčím takovým proviní znamenat velké nepříjemnosti. Další věcí na programu bylo velké bezpečnostní cvičení, které se odehrávalo v lodním simulátoru. John tak strávil téměř deset hodin v nejrůznějších simulacích od odražení nepřátelského výsadku na loď, přes špionážní misi v Romulanské základně až po vyslýchání Cardassiankého zajatce. To vše bez jakékoliv přípravy. Později John pochopil, že cílem toho všeho nebyl ani tak, nácvik těch akcí samotných, ale že Travt chtěl jenom zjistit, jak je ten či onen z jeho podřízených schopný reagovat na neobvyklé

12 situace a podle toho také jednat. Po tomhle simulačním maratónu ustanovil podporučík bezpečnostní týmy. John si celý den vedl více než dobře, nakonec tohle byla ta práce, kterou chtěl vždycky dělat a ve které vynikal. Nakonec mu Travt svěřil velení jeho vlastního bezpečnostního týmu. To Johna ohromně potěšilo, v něco takového ani nedoufal. Do své kajuty se vrátil až pozdě večer, protože s Travtem a ještě několika dalšími veliteli týmů ještě po tom náročném dni v simulátoru probírali rozpisy služeb a další záležitosti. Když přišel do své kajuty, chtěl jít hned spát, protože byl velmi unavený. Zabránil mu v tom ale lodní interkom. OPS volá crewmana Roca. John si lehce povzdechl a klepl do svého odznaku Tady Roco, co se děje Mám tady pro vás hovor z USS Oxford oznámil mu důstojník. John se zamyslel. Neměl tušení od koho by ta zpráva mohla. Přepojte mi to do kajuty prosím John stisknul několik tlačítek na panelu nad replikátorem. Logo Hvězdné Flotily vzápětí vystřídala tvář důstojníka ve červené uniformě. Zdravím vás crewmane, tak už jste se na Poseidonu zabydlel? zeptal se. Ano, pane odpověděl John. Ale ubytování za moc nestojí dodal. Muž se usmál. Rád tě vidím Johne. Já tebe taky tati! Co děláš na Oxfordu? To je mé překvapení, můžeš zkusit hádat, John se zamyslel, v tu chvíli ho ale napadla jenom jediná věc: Nezavřeli tě, že ne? ujistil se. David Roco se zasmál. Podobný zpbůsob uvažování byl jeho synovi blízký. Ne to naštěstí ne. Ale víš ty co, povýšili mě! Děláš si legraci, to je skvělé tati! zajásal překvapeně John. Jo, Oxford mě veze zpátky na Zemi, dostanu vlastní loď. USS Ultimate. Ultimate, to je třída galaxy že? Správně, jeden z nejnovějších exemplářů. Tak to ti gratuluji. Určitě se musíš stavit až tady budeš. Ukázal bych ti Poseidon. Velení Flotily bude možná chtít abych spěchal ale na prohlídku si čas určitě najdu. Dobře, budu tě čekat, zatím se měj! Když jejich rozhovor skončil, byl John už unavený. Měl toho za dnešek dost. Lehnul si a téměř okamžitě usnul , 19:10 James Hudlton Anonymní... James zvoní na kajutu, ale nikdo neodpovídá tak to zkusí ješte jednou, zase nic. "Asi má zrovna někde práci" pomyslí si crewman poté se dotaže počítače: " počítači, kolik minut zbývá do začátku další směny???" počítač: " 15 minut " James si rychle uvědomí že by stejně neměl moc času na rozhovor s poručíkem a tak mu to neni ani líto že nebyl poručík ve své kajutě. "no nic je čas jít do práce" crewman přijde k nejbližšímu turbovýtahu, vstoupí do nej a klidně řekne "Strojovna", výtah se rozjede... Ani ne po 10 vteřinách se výtah opět zastaví, teď už chybí crewmanovi jen pár metrů ke dveřím strojovny. James je trochu nervózní z novych

13 spolupracovníků jak na něj budou reagovat.. A bylo to tady dveře se otevírají. Ale hned v tom okamžiku jako by spadl z Jamese všechden strach a vstoupí do strojovny. po jeho pravici mu akorát jde naproti inzenýr, tedy spíše inženýrka která má právě službu, je to Elis Plonová crewman 1.třídy. Jakmile přistoupila k Jamesovi blíže, hned spustil : "Madam, crewman 3.třídy James Hudlton se hlásí do služby dle rozkazu" Na to se Elis Plonová jen lehce ušměje a řekne "Tak tamhle je vaše místo dvě konzole u warpjádra, dále jste zodpovědný za inspekci a údržbu jádra, rozuměno??" "Ano madam" pokývne James. Inzenýrka v momentu kdy james kývl že souhlasí mu popřála hodně štestí a otočila se a šla za svou prací... James v poklidu přistupuje na své stanovište... " No tak stav antihmoty normální, tlak i teplota nádrží v normě a invertní pole okolo lodi také v pořádku" pomyslí si, ale i takto rutiní kontrola mu zabrala bezmála 2 hodiny, jelikož se zezačátku na nové konzoli moc nevyznal, protože na prometheu jsou z části konzole nového typu LCARS. "Je čas na inspekci injektorů, tak a teď to začne" řekne polohlasně sám prosebe, znepokojen obavou z lezení kolem jadra a nasledné dostávíní se do těžkodostupných míst kde jsou právě injektory uloženy... nejdříve se james vydal k injektorům deuteria, které se nacházejí v nejvyšší části jádr, vzal svůj trikordér a začal skenovat... =/\= strukturální integrita 99,96%, teplota v normě =/\= hlásil trikordér... "no na to že je tahle sekce nová tak to jde" pomyslel si James, přitom psaje stav injektoru do svého PADDu, jelikož chce mít podrobné záznamy o stavu lodi... "tak jo tobychom měli ted se pujdeme kouknout na stav injektoru antihmoty" pomyslel si... Ovšem cesta dolů k nejnižší části jádra byla o dosti obtížnější ale co nakonec se tam dostal.. A opět vytahuje svůj trikordér =/\= strukturální integrita 99,12%, teplota v normě =/\= "No tak tady by to chtělo brzy vyměnit..." řekl si James "Počítači čas do konce směny..." vyhrkl "T-1:01:25" na to počítač "No to sem toho moc nestihl, ješte tak akorát udělám znova revizi konzole a končím" pomyslel si... "Tak směna mi končí" zajásal si vduchu James a pln radosti z nového prostředí se vydává na tu krátkou cestu zpátky do své akjuty jelikož ješte nemá vybaleno a cítí se být unaven... "Ješte tu někoho osobně poznat" povzdychl si trochu smutně James v kajutě.. po dvou hodinách usilovné práce na zařizování si kajuty a replikování malých doplňků interijéru byl konečně s prací hotov, původně se chtěl vydat do baru, ale byl tak unavený že byl rád když si provedl osobní hygienu a došlet do postelea s myšlenkou an svůj nový domov usíná , 21:51 T'Rel Náčelník Založen: Příspěvky: 353 "Come Out, Come Out, My Pretty." Čast 1. Vedecké laboratórium na palube Posseidonu by malo mat 20 vedeckých dôstojníkov, s toho pár fyzikov, niekolko geológov, biológov s ktorých sa tu momentálne žiadny z nich nenachádzal ked vstúpila T'Rel do laboratória na piatej palube-v ruke držiac bezvedomé potkany. T'Rel sa porozhliadla aby sa uistila, že tu naozaj nikto zodpovedný nieje. Zdalo sa, že tu momentálne prebiehajú jemné opravy, pretože niekolko panelov bolo odkrytých. Inžinieri sa zrejme k oprave menej významných sekcií vrátia ked dokončia prácu na dôležitejších systémoch lode. A tak se T'Rel rozhodla, že potkany sama zabezpečí. Zašla do vedlajšej miestnosti kde našla vyhradené miesto pre držanie malých zvierat. Pár boxov bolo sice poškodených a nefunkčných ale niekolko z nich sa dalo použit. Zatial čo jednou rukou programovala silové pole a vhodné prostredie, dávkovače jedla a pitia, nevšimla si, že sa krysi postupne prebúdzajú zo svojho bezvedomia. Naraz T'Rel z jej sústredenia vytrhlo prudké uhryznutie. Inštiktívne sa mykla a pustila krysi na zem. A to bola hrubá chyba, ktorú si T'Rel uvedomila až ovela neskôr. Obe krysi sa spalšene rozutekali krížom cez celú miestnost popod stôl

14 k najbližšej diere v stene. Ich úmysel bol jasný. Utiect. Skôr než si T'Rel uvedomila tú skutočnost, boli už v útrobí optických káblov a izoleárnych čipov. S tejto strany ich nechytí, prešli skrz na druhú stranu do Jefferiesového prielezu. Skonštatovala T'Rel pri prehliadke ich únikovéj cesty. Vulkánka neváhala, pristúpila k otvoru do prielezu, otvorila ho a po hlave do neho vliezla. Nestrácala čas, mohla by ich stratit, a potom by z toho mala len zbytočné problémy. Ešte štastie, že nosí vo vrecku svojej uniforme fázer typu I. Nie je to nič neobvyklé, že ho má pri sebe. Vlastne je to typické pre takticko/bezpečnostných dôstojníkov. T'Rel zahla za roh, kde predpokladala, že sa tam budú krysi práve nachádzat. Jej rozvinuté priestorové myslenie z hrania tradičnej vulkánskej hry Kkal'tow jej poslúžilo. Boli tam. T'Rel využila situáciu, vytiahla fázer, ale skôr než stihla namierit, krysi prebehli o meter dalej do dalšej škáry poškodeného panelu. Niekolko krát ju takto prehnali. Zopárkrát sa musela vracat a obíst celú sekciu aby sa k nim mohla dostat. Tie krysi boli velmi prechytralé, uvedomila si T'Rel. Nielen že sú schopné prispôsobit sa velkému množstvu odlišných životných podmienok ale majú vyvinutý velký zmysel pre sebazáchvou. Nedivila sa, že s nimi má vedecké laboratórium postranné úmysly. Potom čo ich chytí, mala by o nich napísat krátku správu pre vedecký perzonál. Ako pavúk T'Rel lezie rúrami, všetko sústredenie namierené na krysi, utekajúce vyplašené tovry. Osvetlenie prielezov na niektorých miestach nefungovalo alebo slabo blikalo, a tak celá scéne vyzerala ako s nejakého zlého filmu. Ked je v dlhej 50 metrovej chodbe, v dialke na konci vidí ako sa zastavujú. Mala ich v pasci. Nemohli nikam ujst. Zo všetkých strán ich obklopovaly holé steny. Nebolo úniku. Má dojem akoby zo zúfalstva s prenasledovania začali panikárit. Nie, oni niečo skúmajú, niečo čo ich zaujalo. Desat metrov...pat metrov od nich sa T'Rel zastavila a s rukou natiahnutou k strelbe s fázera, zacielila... "Mayby I'll not make everyone happy, but I'll keep us alive." , 19:53 T'Rel Náčelník "Come Out, Come Out, My Pretty." Čast 2. Nevšímala si ich prosebné pohlady, lesknúce sa očká plné nevinnosti a bezbrannosti, akoby sa triasli strachom. S Vulkánkou to ani nehlo. Bola v postavení chladného lovca, ktorý loví svoju trofej....vystrelila... Založen: Příspěvky: 353 Ked chvílková žiara pomynula, potkany boli nevysvetlitelne preč. Nerozumela tomu. Fázer predca nastavila na ten najnižší stupen omráčenia o rozptile pol metra, aby zasiahla obe naraz. Skontrolovala nastavenie, ktoré jej to potvrdilo. Nemohla ich vaporyzovat. Museli nejako ujst. Započúvala sa či nezachytí ich piskot. Nič. Popošla bližia k miestu ich zmiznutia. A ešte bližie. Naklonila sa k zemi a vtedy to zbadala. Prešli malou škárou za panel. Neverila vlastným očiam, bola s toho frustrovaná a nevedela čo má dalej podniknút. Boli v úkryte z ktorého viedla jediná cesta von a pri jej ústí na nich nepretržite číhala. Nezdalo sa, že by sa im chcelo víst von rovno do jej náručia. Musela ich vylákat. Ale na to nemá čas. Za necelú polhodinu sa musí hlásit u Sovika. Po chvíle premýšlania prišla na niekolko alternatív. Za prvé: Mohla by sa vrátit a vybavit sa vhodnými návnadami aby ich vylákala von. Ale za ten čas by sa mohli premiestnit niekam inam a ona by ich znova musela nahánat po celej lodi. Za druhé: Jednoducho by ich mohl omráčit i odtialto. Problém bol v tom, že boli príliš hlboko zastrčený na to aby ich potom dočiahla. A prečo nepoužit možnosti transportéru? Nie, v týchto prielezoch by mohol byt prenos skreslený a navyše sú malé a sken by ich nemusel odhalit. Túto možnost tiež vyškrtla. Nakoniec ju napadla byzardná myšlinka. Ludia zvyknú zvieratá k sebe volat v nádejí, že k ním prídu. Možno by to tiež mala vyskúšat. Ale i pri viacnásobnom pokuse táto metóda zlyhala. T'Rel len rezignovane sklonila hlavu. Jej schopnosti zrejme na niečo takéto nestačia. Ako to ludia robia, že im to funguje? Asi by do toho volania mala vniest viac ludckosti. Zjemnila trochu hlas, pozmenila text volacej frázy a pokúšala svoje volanie predniest presebne. Musela sa k tomu prinútit. "Podte von, podte von, moji zlatý." Niekolko krát to zopakovala a zdalo sa, že ich to zaujalo. T'Rel bola trpezlivá. Mala už iba desat minút, ked sa pozrela na chronometer.

15 Pokúsala sa to trochu urýchlit. Vyzliekla si vrchný diel svojej uniformy a zložila ju tak, že vzniklo akési hniezdo, ktoré uložila pred vchod do skrýše. Chcela potkanom vnútit, že jej uniforma je lepšie miesto na prebývanie. Zdalo sa jej to celú večnost ale nakoniec sa váhavo pohli. T'Rel sa neodvážila ani pohnút. Nechcela ich vyplašit, a tak zostala bez pohnutia dovtedy, pokým sa v jej uniforme pohodlne neusalašili. Potom ich jemne zakrútila a dala si ich do náručia. T'Rel si v duchu gratulovala aká je vynaliezavá. Alebo to ich len jej pozostatkové telesné teplo v uniforme prilákalo. Kto vie. A kto sa stará? Mala ich a už ich nepustila. Spokojne driemotali skrútený v jej uniforme tmavej farby až kým neprišli naspat do laborátória. Hned na to, spokojné hlodavce umiestnila do príslušného boxu a aktivovala silové pole. Počítač od nej ešte požadoval registráciu, príslušné lekárske záznamy a vedecké poznatky na čo teraz vôbecnemala čas. A tak im v rýchlosti vytvorila nový záznam a zadala iba jediné. Ich označenia, ako Epsilon a Omikron. T'Rel vybehla a ponáhlala sa k najbližšiemu turbovítahu. Mala dostatok času príst do Sovikovej kancelárie a ohlásit sa u neho. Bohužial čas na prezlečenie jej už nezostal. Vulkánci majú čuch vyvinutejší. A ako tam tak čakala pri jeho dverách potom čo zazvonila, zacítila krysinu... "Mayby I'll not make everyone happy, but I'll keep us alive." , 19:56 John Thunder Kadet 4. ročníku Delta plán =/\= Je právě 7:00 =/\= Zaněl hlas počítače a já jsem se právě probudil. Šel jsem do kopelny osprchoval jsem se a oblékl jsem si uniformu. Šel jsem do jídelny ale všechny místa v jídelně obsazená tak jsem si přisedl k jednomu crewmanovi 3.třídy se kterým shodou okolností pracuji v hangáru. Přišel jsem ke stolu "Máte tady volno crewmane?"...zeptal jsem se. "Ano jistě, pane"...odpověděl Založen: Příspěvky: 44 Umístění: Akademie HF "Ale na co tolik formalit, já jsem John" "Jo jasně já sem Mike" zeptal se" Tak co máté dneska v plánu Johne?" "Chtěl jsem zkusit zvýšit výkon motorů na Delta plánu"..odpověděl jsem "No mohli by jsem zkusit překalibrovat impulsní trysky." "Výborný nápad. Tak jdem na to." Šli jsem tedy do hangáru. Tam na nás čekal náš delta plán. řekl jsem..."miku vezmi si co potřebuješ a zkus překalibrovat impulsní trysky" "Jo dobře" Mike překalibrovával trysky a pak řekl..."zkus to" "Počítači, spusť předzážehovou sekvenci" =/\= Přezážehová sekvence spuštěna =/\= "Počítači, o kolik se zvýšil výkon impulsních motorů??" =/\= Výkon se zvýšil o 2% =/\= "Hmm to je málo"...řekl jsem "Zkus to jěstě Miku" Takhle jsem zkoušely zvýšit výkon asi ještě hodinu a půl. "Zkusto znovu Johne"...řekl "Počítači, okolik se zvýšil výkon motorů?" =/\= Výkon se zvýšil o 6.2% =/\=

16 "Výborně"...vykřikl jsem... "Skvělá práce Miku" "Až budu mít čas půjdu to říct kapitánovi"...řekl jsem..."bude jistě rád." , 22:47 John Smith Flotilní kapitán Uninvited visitor Part 1 Netrvalo příliš dlouho, než poručík Sovik dorazil i s kapitánem Harperem na můstek Oxfordu. Harper si cestou i přes velké sebezapření odpustil narážky na stav lodi a zazvonil na zvonek u kapitánovi pracovny. Aniž by čekal na odpověď, vstoupil dovnitř nepříliš osvětlené místnosti. Vulkánec to ohodnotil pouze zvednutým levým obočím, se vší důstojností se otočil a usedl do kapitánského křesla nacházejícího se jako u většiny lodí Flotily uprostřed můstku. "Johne", promluvil kapitán Harper když vešel do místnosti. Smith se zvedl od stolu a podal Harporovi pravačku. Ten ji silně stiskl a oba se dívali chvíli navzájem do očí, než ji Harper pustil a sklopil na okamžik zrak. Založen: Příspěvky: 281 Umístění: USS Excalibur "Jak už je to dlouho Johne co jsme se neviděli?", započal rozhovor Harper. "Však víš", odpověděl John. "Incident na Gamma Hydrae" "To mi radši ani nepřipomínej. Není příjemná záležitost ztratit loď a s ní 76 lidí jenom kvůli jednomu hajzlovi, kterej nás prodal Romulanům. Ale to ty nemůžeš pochopit" "Myslím že mohu, Miku. Říká ti něco systém Beta Lankal?" Harper přikývl: "Pokud vím tak o tento systém byla jedna z největších debat, zda ho také ještě zařadit do Demilitarizovaná zóny. Žije tam civilizace která sice teprve asi před 30 lety vynalezla warp pohon, ale jejich stavebnictví je na velmi vysoké úrovni a navíc má jejich planeta velké množství vzácných surovin" John se podivil jak tohle všechno může Harper vědět, ale měl naprostou pravdu: "Nakonec Beta Lankal zůstal Federaci, ale zrovna před nedávnem začali docházet zprávy o cardassijských lodích, které se často objevovali v systému. Velení Hvězdné Flotily se domnívalo, že by mohli Cardassiané pašovat suroviny a vyslalo Posseidon, aby situaci prošetřil a pomohl ohlídat stavbu nové Hvězdné základny na orbitě planety. Velení mělo pravdu, za pašováním byli Cardassiané a když jsme transportovali z planety diplomatický tým, byli jsme jimi nečekaně napadeni. V bitvě jsem přišel o celou sekci Posseidonu a mnoho mých dalších přátel zahynulo, když se Cardassiané pokoušeli obsadit primární sekci. Takže vím jaké je to ztratit loď a posádku." "To není to samé, Johne. Tebe zradili Cardassiané, mě vlastní člen posádky, kterému jsem plně důvěřoval. Ale pojďme se raději nejdříve podívat, jaké všechny důkazy máme proti tvému šéfinženýrovi, než ho zavoláme..." Flotilní kapitán John Smith, Velící důstojník USS Excalibur "I will just have to trust that you will not let Adm. Pressman put the Enterprise in unnecessary risk and if I find that that trust has been misplaced, I will have to re-evaluate the command structure of this ship. Dismissed" -- Picard (The Pegasus) Naposledy upravil John Smith dne , 23:46, celkově upraveno 1 krát , 9:03 T'Rel Náčelník Duty Roster ON: T'Rel vstúpila, ked sa spoza dverí ozvalo "vstúpte". Sovik sedel za stolom v nevelkej kancelárii a študoval niekolko paddov. Letmo sa na nu pozrela a pokynul jej aby si sadla. Ešte chvílu niečo tukal do paddu až ho nakoniec odložil a zamyslene sa na T'Rel pozrel. Po chvíli prehovoril: "Máte docela pestré vzdelanie. Prečo ste sa nesústredili len na jednu vec?" zaujímal sa. "Verím, že sa naskytnú situácie kde moje schopnosti využijem." Založen: Příspěvky: 353 "To áno. Ale mohol z vás byt vynikajúci vedecký dôstojník alebo skvelý pilot." Pokračoval vo vyzvedaní. Chcel vedet i to čo vo svojich záznamoch jeho podriadený nemajú. "To je docela možné." opovedala stručne. Sovik zjavne vicítil, že sú jej otázky tochto druhu nepríjemné, a radčej prešiel k veci. Podal jej padd a ona sa po nom načiahla.

17 "Ste zranená." spozoroval Sovik. T'Rel sa zarazila a pozrela na miesto kde ukázal. Malá tržná ranka po uhryznutí potkana čo si vtedy vôbec neuvedomila. Trochu zelenej krvi, ktorá jej vytiekla už obschla. "Nie je to vážne. Dakujem za upozornenie. Navštívim ošetrovnu." Sovik sa uspokojil a pokračoval: "To je rozpis služieb. Nebudete mat len službu na mostíku, ale budete mat i na starosti údržbu tactických systémov a trikrát do týždna budete mat i nočnú službu. Za hodinu vám začína prvá služba." T'Rel si padd prezerala, zatial čo Sovik hovoril. "Dalej by som uskutočnil pár bojových simulácií kým lod opustí doky. Ešte som sa presne nerozhodol. V tomto vás budem informovat." Vulkánec sa oprel hlboko do svojho kresla a nakoniec dodal. "Ak nemáte k tomu otázky, môžete íst." T'Rel mlčky vstala a pri odchode ju odprevadil zo slovami. "A nemusím vám pripomínat aby ste sa zúčastnit vstupnej zdravotnej prehliadky a povinnému sedeniu ked príde hlavný zdravotný dôstojník a poradca." "Samozrejme pane." (OFF: Ak vôbec prídu. Zrejme si budeme musiet počkat na vyštudovaných kadetov. ) ON: Vulkánka vyšla i s paddom von a zmizla v najbližšom turbovítahu. Znova vyšla až na siedmej palube, kde sa nachádzala ošetrovna. Pozdravila sestru a požiadal ju aby ju ošetrila. OFF: Sorry Sovik "Mayby I'll not make everyone happy, but I'll keep us alive." , 19:29 John Roco Praporčík Prohlídka John Roco čekal v transportní místnosti tři. Šel sem hned jak mu skončila služba na můstku, byl rád že vůbec dorazil včas. Konečně se na transportní plošině objevil proud hmoty, který se proměnil v jeho otce. John se pousmál. Rád tě vidím táto, vítej na Poseidonu. Kapitán David Roco sestoupil z plošiny a objal svého syna. Já tebe taky řekl a prohlédl si ho. Ta uniforma ti sluší dodal. Pane, mám vás odvést do kajut pro hosty? Zeptal se crewman od transportní konzole. Založen: Příspěvky: 100 Děkuji, ale to nebude nutné řekl John. Zavedu ho tam sám. Jistě jak si přejete. Než se však dostali ke kajutám pro V.I.P. hosty, provedl John otce po celé lodi. Bylo to poprvé co byl David Roco na palubě lodi třídy prométheus a tak si vše pozorně prohlédl. Zastavili se v hlavní strojovně, a protože už začala noční směna, byli v ní až na několik inženýrů téměř sami. Jak dlouho se můžeš zdržet tati? Ptal se John. No, zdá se že Ultimate nebude připravena k vyplutí ještě několik dní. Vyskytli se nějaké komplikace. Pokud už teď všechno půjde podle plánu vyplujeme příští týden. Ve středu chci ale odletět na Zem navštívit tvoji tetu. A jak se má máma? Dobře, chtěla přijít se mnou ale má spoustu práce se stěhováním na Ultimate. Dobře, nezapomeň ji ode mě pozdravovat! Neboj, nezapomenu. Rád bych se taky zastavil za Johnem Smithem

18 Kapitánem Smithem? Jo. Znám ho už léta, chodily jsme spolu na Akademii. Jenom mám obavu, že bude teď mít moc práce. Podle toho jak se choval Harper, to nebude mít s obhajobou vašeho šéfinženýra vůbec jednoduché. Ano, já vím loď už je toho plná. Ale většinou jsou to jenom řeči. Prý je podezřelí ze sabotáže nějakého výzkumného projektu? Většina těch informací je tajná, ale ano, je podezřelí ze sabotáže. Kapitán Roco se na chvíli otočil a přesunul se k diagnostické konzoli. Vyťukal na ní několik příkazů. John ho překvapeně pozoroval. Nevěřím, že to Andraschko udělal pronesl nakonec kapitán. Jak to můžeš vědět? zeptal se John. Lidé jsou různí, i důstojníci Flotily. Andrew Andraschko pode mnou před pěti lety sloužil na základně Hamunaptra. Přišel tam několik měsíců před tím než jsem odešel pryč, ale za tu dobu jsem zjistil že je to nejenom schopný ale i čestný muž. Jsem si jistý, že on tu sabotáž nespáchal. No, doufám, že máš pravdu tati. Pro posádku Poseidonu by to určitě nebyla dobrá vizitka kdyby byl její šéfinženýr usvědčen ze sabotáže. John se podíval na nedaleký display s hodinami. No, už je pozdě a já mám zítra ranní směnu. Musím se trochu prospat. Uvidíme se později. Dobře. A děkuji za prohlídku lodi řekl kapitán Roco a vydal se do své kajuty. John Roco a David Roco (NPC) Praporčík John Roco, bezpečnostní důstojník, SB McKinley "Zapojíme-li přístroj do zásuvky, funguje lépe" , 19:50 Andrew Andraschko Nadporučík Kdo se v tom má vyznat Když Vypnul program, zamířil poručík zpět do kajuty. Na chodbách bylo rušno, zrovna se měnily služby. Andreje to překvapilo, protože si neuvědomil, že strávil v posilovně tolik času. Povolený limit, hodinu a půl, několikrát přetáhl. Ale co, cítí se teď skvěle a trénink nebyl tolik intenzivní. Dveře od kajuty se otevřely. Počítači, světlo! Založen: Příspěvky: 100 Když ze sebe shodil šaty, vešel do sprchy. Tok vody a její bubnování na tělo ho uklidňovalo. Dokonalá relaxace a uvolnění, dokonalá úleva. Zvonek. Rychle šáhl po ručníku. Co nejrychleji se utřel a ručník si ovázal okolo pasu. Znovu se ozvalo cinkání ode dveří. Dále. Do kajuty vešla Elis s PADDem. Když uviděla poručíka, zrudla: Omlouvám se, asi ruším. Vrátím se později. Andrew mávl rukou: Jen jsem se sprchoval, počkej tady, převleču se a hned přijdu. Elis si sedla do křesla a po chvíli rozhlížení se zahleděla na obraz, který přímo proti ní visel. Byl na něm vyobrazen muž se sekyrou, kácející obrovský strom. Přestože v okolním lese bylo už mnoho třísek létajících od jeho sekery, strom byl naprosto zdravý, bez jediného záseku a muž již umdléval. Tak, co pro mne máš, Elis? Andrew si oblékl hodně neformální košily s havajským vzorkem a bleděmodré kraťasy. Něco podobného viděla na pláži v L.A. Chtěla jsem se poradit, našla jsem v počítači tohle a nejsem si jistá, co to je. Andrew si od ní vzal PADD a zadíval se na něj. Co myslíš, že to je? zeptal se jí. Přijde mi to jako poškozený počítač, nejspíš nějaký primární obvod.

19 Bravo, tudíž nechápu, co potřebuješ ode mne. Nebyla jsem si jistá. Je to vážné? To já nevím, od toho je diagnostika, projeď počítač diagnostikou první úrovně. Jestli najde poškozené jádro, budeme se tu muset zdržet skoro o týden déle. Tohle se opravuje strašně dlouho a je to namáhavé. Navíc se musí vyměnit půlka krytů. Já vím. Mám pro tebe ještě jednu informaci. Před pěti hodinami dorazil na loď velitel Oxfordu. Doteď neodešel z kapitánovi pracovny. Nikdo neví, o čem tam jednají. Skvělé. Uvidíme, co na mne vymyslí. Jaká byla služba? Elis se pousmála: Celkem dobrá, nic moc se nestalo. Vlastně dorazil nový specialista na warp. Už se hlásil ve strojovně, měl teď službu. Andrew přikývl. Andrew Andraschko & Elis Plonová (NPC) OFF: Omlouvám se, nějak jsem to omylem hodil do samostatného témata a tak to tady vyselo doteď, než jsem si toho všiml, přeřazuju to teď sem a ještě jednou sorry. Asi jsem se překlik....but dreams have a nasty shape of turning into nightmares when you're not lookin' , 12:17 Andrew Andraschko Nadporučík Noční seance Bylo půl jedenácté a Elis stále seděla u počítače. Přestože měla už dlouho po službě, střídavě pracovala a učila se. Stačilo jí málo spánku, tak šest sedm hodin denně a ona toho využívala. Chtěla časem vystudovat akademii a pro to potřebovala do začátku trochu víc než jen inteligenci. Tématem dnešního večera bylo: počítačové jádro lodí federace třídy Prometheus SMC. =/\= Strojovna Elis Plonové, spíte madam? =/\= Elis si povzdechla, s úctou odložila šálek hořké čokolády, kterou před chvílí objednala v repliátoru a odpověděla: Založen: Příspěvky: 100 Ne, nespím. Co potřebujete? =/\= Jen vám chceme oznámit, že skončila diagnostika prvního stupně jež jste nařídila. Jádro počítače je v pořádku, šlo o chybu v záložních obvodech. Loď je tudíž připravena vyrazit. Obvody jsme již vyměnily, vše funguje na sto procent. Mám informovat kapitána? =/\= Ano, informujte ho. Ale nespěchá to. Nechcte to na zítřek. =/\= Dobře. Doboru noc, madam. =/\= Děkuji. Elis se uvolněně opřela v křesle a protáhla se. Pak šáhla po čokoládě a rozhodla se pokračovat ve studiu. Moc jí to dnes nešlo, myslela na poručíka, ne pro to, že by jí nějak výrazněji přirostl k srdci. Sice si ho celkem oblíbila, byl to sympatický a přitažliý muž, ale to, co jí opravdu trápilo bylo, že ho neměla ráda natolik, aby mu bezmezně věřila. Všechny důkazy ke všemu ukazovali proti němu. Tížilo jí to, že nevěděla, jestli je opravdu sabotér, nebo ne. Tížilo jí, že nevěří ani tomu, ani tomu. Nemohla se na nic soustředit, ani na učení ne a tak to po deseti minutách vzdala. Počítači, vypni program. A ztlum světlo. Obrazovka zhasla, světla plynule snížila svůj výkon o 72 %, čímž se místnost ponořila do šera. Elis ještě chvíli seděla, pak vstala a pomalu svlékla uniformu a bílé spodní prádlo. Zazářila bělostná kůže. Pečlivě uložila oblečení na místo a pak si vlezla do postele. V noci se jí zdálo, že na ní při odletu zapoměli a nechali jí na Hvězdné základně McKinley. Elis Plonová (NPC)...but dreams have a nasty shape of turning into nightmares when you're not lookin' , 13:09

20 Sergej Vasilijevic Birkof Crewman 1. třídy Příchod na Palubu Poté co proběhl transport na USS Poseidon se Sergej pozdravis s příjemně vypadající transportní důstojnicí, která ho přívětivě uvítala a zdělila mu místo jeho kajuty. Sergej poté hned nastoupil do turbovítahu.,,paluba 3" přikázal. Založen: Příspěvky: 4 Poté podle lodního navigačního systému došel ke kajutě, která mu měla být domovem pro následující časy. Na dveřích nemohl přehlédnout jmenovku John Roco. Když vstoupil do kajuty, jeho zavazadla tam na něho už čekala. Vybalil si všechny osobní věci čítající: -osobní počítač, osobně zdokonalený Padd, sadu hystorických komiksů s nostalgii vyvolávajícím názvem "The Simsons" apod.. Poté se přesunul do koupelny a pustil na sebe proud sonických vln. Po té co ze sebe spláchnul pot a zbytky kari od oběda se převlékl do čisté uniformy a dal se do čtení záznamu svého spolubydlícího. Po té co přečetl záznam ho z relaxace vyrušilo zasyačení dveří. A oslovil ho vstupující John Roco.,,Ahoj vypadá to, že mi konečně přidělily spolubydlícího. Já jsem John Roco." řekl a podal Sergejovy ruku. Ten ji přijal a John se posadil na vedlejší křeslo. "Sergej Birkof", představil se Sergej. "Rád tě poznávám, určitě spolu budeme dobře vycházet. Teď si ale musím jít lehnout, zítra mám ranní službu" řekl Roco. Poté si lehnul a téměř okamžitě usnul. Sergej přistopil k replikátoru a objednal si vodku Stolichnaya. Po dvanácti sklenkách tohoto kvalitního moku, když se po proniknutí zkrz bezpečnostní protokoli replikátoru lehce opilí ukládal ke spánku si v duchu probíral plán na další den. Především by se měl nahlásit u kapitána a u svého přímého nadřízeného, protože prozatím netušil kdo to bude. Sergej V. Birkof & John Roco Hackerství musí pokračovat. Musíme učit nováčky tomuto umění. (...) Ať už děláš cokoli, pokračuj v boji. Ať už to víš, či nikoli, jsi-li hacker, jsi revolucionář. Nemáš se čeho bát, jsi na správné straně." , 18:42 John Roco Praporčík Volný večer Kapitán David Roco vešel do kajuty pro V.I.P. hosty. Byla to velice podobná kajuta jako je třeba kapitánova. V místnosti na něho čekala malá cestovní brašna kterou si nechal poslat z Oxfordu. Chtěl na Poseidonu strávit asi tři noci. Nejprve se posadil na pohovku a pokusil se relaxovat. Po chvíli to ale vzdal, chtěl ještě něco dělat. Nebylo zas až tak pozdě a jemu se ještě nechtělo jít spát a tak si sedl k pracovnímu stolku a zapnul počítač. Pár minut si prohlížel zprávy o úpravách na Ultimate ale nakonec se rozhodl podívat se na něco co ho teď zajímalo mnohem víc.,,počítači, zobraz informace o procesu proti poručíkovi Andrew Andraschkovi" Založen: Příspěvky: 100,,Nelze provést, tyto informace podléhají utajení" Kapitán si povzdech, chvíli přemýšlel jesli to má udělat ale nakonec se rozhodl:,,počítači, zobraz informace o procesu proti Andrew Andraschkovi, autorizace Roco Gamma 451, stupeň prověření 10",,Autorizace ověřena, zobrazuji informace" odpověděl počítač a na monitoru před ním se otevřel poměrně obsáhlý spis. Kapitán věděl, že právě pravděpodobně trochu překračuje svoji pravomoc ale chtěl zjistit co se to doopravdy vlastně děje. Začal studovat spis a vydržel u toho asi dvě a půl hodiny. Nakonec počítač vypnul a vstal s PADDem plným všemožných poznámek. Byl přesvědčen o Andraschkově nevině ale musel uznat, že většina důkazů svědčila proti němu. Uklidnilo ho jenom to, že za celou dobu nenašel žádný opravdu přímí důkaz. Když už se do toho dostal rozhodl se, že si promluví se svým přítelem Johnem Smithem. Jednak ho chtěl po letech opět pozdravit a jednak si s ním chěl promluvit o Andraschkovi. Věděl, že tohle obvinění přišlo dost brzo po tom co Andrew přišel na loď a ačkoliv nepochyboval, že Smith bude usilovat o jeho očištění, možná by mu v tom mohl trochu pomoct. Bylo sice už půl dvanácté večer, ale kapitán Roco předpokládal, že John Smith bude ještě stále ve své pracovně. Lehce se usmál při pomyšlení na to, že protože je loď stále v doku na základně a střídají se na ní desítky lidí a on sem přijel za synem zcela neoficiálně, nebude možná John Smith ani vědět že je tady. O to víc bude překvapen. Vstal a vydal se svižným krokem směrem na můstek. kapitán David Roco (NPC) Praporčík John Roco, bezpečnostní důstojník, SB McKinley

JAOS. povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let)

JAOS. povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let) JAOS povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let) Kapitola I. Jak to začalo a jak to u nás vypadá? Proč zrovna já? Koukej, ať už jsi zpátky v regenerační komoře! řekl nějaký hlas, když

Více

Samuel van Tongel. Nevinnosti I

Samuel van Tongel. Nevinnosti I Samuel van Tongel Nevinnosti I Studený vítr ochlazoval jinak teplý večer při svitu zapadajícího slunce, jehož barva se měnila při každém mraku, který se na překrásném oranžovo-modrém nebi ocitl. Na stromech

Více

Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny?

Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny? Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny? Nikdo si mě za celý týden ani nevšiml. Jsem jen další nová studentka na nové škole. Přestoupila jsem z té minulé z toho důvodu, že se

Více

Tohle byla jedna z mnoha etap jejího života, která měla brzy skončit. Alespoň tak jsem to vnímala a bála se toho, že to skončí příliš brzy.

Tohle byla jedna z mnoha etap jejího života, která měla brzy skončit. Alespoň tak jsem to vnímala a bála se toho, že to skončí příliš brzy. Tohle byla jedna z mnoha etap jejího života, která měla brzy skončit. Alespoň tak jsem to vnímala a bála se toho, že to skončí příliš brzy. Nedokázala jsem si představit život bez ní a to i přesto, že

Více

Korpus fikčních narativů

Korpus fikčních narativů 1 Korpus fikčních narativů prózy z 20. let Dvojí domov (1926) Vigilie (1928) Zeměžluč oddíl (1931) Letnice (1932) prózy z 30. let Děravý plášť (1934) Hranice stínu (1935) Modrá a zlatá (1938) Tvář pod

Více

Bůh to zařídí? Miroslav Krejčí ilustrace Miroslav krejčí starší. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Bůh to zařídí? Miroslav Krejčí ilustrace Miroslav krejčí starší. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Bůh to zařídí? Miroslav Krejčí ilustrace Miroslav krejčí starší Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w.

Více

Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů.

Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů. Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů. Čekal tak toužebně, že by nebylo divu, kdyby se objevili ve

Více

"Marcela," představila se nejistě a téměř kajícně.

Marcela, představila se nejistě a téměř kajícně. "Marcela," představila se nejistě a téměř kajícně. "Ivan Toman," zareagoval stereotypně jako po každém zazvonění telefonu, a teprve poté si uvědomil, kdo volá. "To jsi ty, Marcelo?" nechtěl věřit tomu,

Více

14 16 KH-57-03-297 -CS-C

14 16 KH-57-03-297 -CS-C 14 16 KH-57-03-297-CS-C Vy krásné vlaštovky! Evropská komise Tuto publikaci zpracovalo Generální ředitelství pro životní prostředí. Vychází ve všech úředních jazycích Evropské unie. Publikace je také k

Více

Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam

Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam FAJN TROCHU OČISTNÉ ANO Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam se chtěl zamyslet nad možnými důsledky. Ve světle její reakce považoval za nutné to probrat detailněji. Nekaz to kouzlo, požádala

Více

A Vike šel domů a vysadil dveře hlavního vchodu. Pak ohnul dvě pružné, pevné mladé břízky, které stá-

A Vike šel domů a vysadil dveře hlavního vchodu. Pak ohnul dvě pružné, pevné mladé břízky, které stá- Soutěž Následujícího dne v šest hodin ráno se Halvar a Vike posilnili několika miskami ovesné polévky, kterou matka Ylva uměla tak výborně vařit, a vydali se k hromadám kamení. Mezi oběma hromadami byl

Více

[PENÍZE - MANAŽEŘI] 28. října 2007

[PENÍZE - MANAŽEŘI] 28. října 2007 Úvod Zdravím vás všechny a vítám vás. Jsem moc rád, že jste dnes dorazili. Dnes začneme spolu mluvit o penězích. Vím, že je to velice kontroverzní téma. Ne jenom z pohledu lidí mimo církev. Nedávno zveřejnili

Více

A jakmile stanula nad bílou kaluží, jasné světlo rázem zhaslo. Dívka se souhlasně podívala na svůj stín. Dobrá práce, řekla mu.

A jakmile stanula nad bílou kaluží, jasné světlo rázem zhaslo. Dívka se souhlasně podívala na svůj stín. Dobrá práce, řekla mu. Kapitola 2. ARIA Venku bylo zataženo. Žádná modrá obloha, ani slunce, ani stín. Proto bylo tak zvláštní, když se uprostřed parkoviště před nemocnicí jeden stín objevil. Nejdřív to byla jen taková skvrna,

Více

Pod Kingstonem. Mobil hlasitě zapípal.

Pod Kingstonem. Mobil hlasitě zapípal. Pod Kingstonem Mobil hlasitě zapípal. Jsou lidé, které zapípání mobilu dokáže vážně vyvést z míry. Mohou pak začít splašeně pobíhat, křičet, ohrožovat všechno a všechny ve svém dosahu. Jiní zase začnou

Více

2. Kapitola - Útěk. Kurtis:,,Mě se neptej..." Já:,,A jak ale mohl vzít roha?"

2. Kapitola - Útěk. Kurtis:,,Mě se neptej... Já:,,A jak ale mohl vzít roha? 2. Kapitola - Útěk,,Pink..probuď se!!" Já:,,Ehh...coo?? Nazdar Kurte.." Kurt:,,Pink, máme problém..pamatuješ na toho včerejšího návštěvníka?" Já:,,Na toho se nedá zapomenout...*zíív*" Kurt:,,Výborně..je

Více

Binky a kouzelná kniha Binky and the Book of Spells

Binky a kouzelná kniha Binky and the Book of Spells Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího

Více

Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých

Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých šišky vypadají jako velké hnědé knoflíky. V lese zavládlo

Více

1. kapitola (Petra) No, já sama nevím, jak se ta zastávka jmenuje vím jen, že to kousek od Řešovské.

1. kapitola (Petra) No, já sama nevím, jak se ta zastávka jmenuje vím jen, že to kousek od Řešovské. 1. kapitola (Petra) Stojím na chodbě budovy FSV UK a snažím se zorientovat v plánku. Nervózně si přitom pohrávám s propiskou. Náhle za sebou uslyším povědomý hlas: Honzo, kolikrát jsem ti říkal, že nechci,

Více

Od chvíle, kdy se na ně podívala naposledy, neuplynuly ještě ani dvě minuty. Měla pocit, jako by se ocitla v nějaké časové pasti.

Od chvíle, kdy se na ně podívala naposledy, neuplynuly ještě ani dvě minuty. Měla pocit, jako by se ocitla v nějaké časové pasti. Kapitola 1 Už to máš? zeptala se Olivia Abbottová mámy. Olivii se konečně podařilo přimět tátu, aby si dal pauzu od svého pravidelného úterního maratonu tai-či tím, že mu zatřepala pompony přímo před obličejem,

Více

Pravidla přátelství. Na motivy úspěšného seriálu od Disney Channel

Pravidla přátelství. Na motivy úspěšného seriálu od Disney Channel Pravidla přátelství Na motivy úspěšného seriálu od Disney Channel Original title: Código amistad Copyright 2015 Disney Enterprises, Inc. Vydalo nakladatelství EGMONT ČR, s.r.o., Žirovnická 3124, 106 00

Více

Deník mých kachních let. Září. 10. září

Deník mých kachních let. Září. 10. září Deník mých kachních let Září 10. září Kdybych začínala psát o deset dní dříve, bylo by zrovna 1. září. Den, na který jsem se těšila po několik let pravidelně, protože začínala škola. V novém a voňavém

Více

ČTVRTÁ ITERACE. Nevyhnutelně se začnou vynořovat základní nestability. IAN MALCOLM

ČTVRTÁ ITERACE. Nevyhnutelně se začnou vynořovat základní nestability. IAN MALCOLM ČTVRTÁ ITERACE Nevyhnutelně se začnou vynořovat základní nestability. IAN MALCOLM HLAVNÍ CESTA Do střechy elektromobilu bubnoval déšť. Tim cítil, jak ho brýle pro noční vidění nepříjemně tlačí do čela.

Více

Potrestat nebo nepotrestat

Potrestat nebo nepotrestat 3 Potrestat nebo nepotrestat Náš třetí seminář ještě nezačal. Lidé byli pořád seskupeni do malých hloučků a hluboce zabraní do konverzace. Zaslechla jsem útržky vět. Za to, co řekla, má měsíc domácího

Více

Nejdřív mysli, potom běž! říkával strýček Šmajda

Nejdřív mysli, potom běž! říkával strýček Šmajda Nejdřív mysli, potom běž! říkával strýček Šmajda a věděl proč. Levou zadní tlapku měl malou a hubenou, vypadala spíš jako uschlý vrbový lístek než jako pořádná myší noha, a tak si každou cestu musel předem

Více

Co byste o této dívce řekli?

Co byste o této dívce řekli? Co byste o této dívce řekli? Jaké má vlastnosti? Co dělá? Jaká je to žákyně? Z jaké pochází rodiny? Upřesníte ještě něco v charakteristice této dívky? Doplníte teď něco na charakteristice dívky? Kdo by

Více

Wendy čekala před domovními dveřmi své učitelky

Wendy čekala před domovními dveřmi své učitelky 2. Lekce klavíru Wendy čekala před domovními dveřmi své učitelky klavíru, svírala noty a snažila se potlačit napjaté chvění, které před lekcemi cítívala. Windy! Pojď dál, pojď dál! Drobná, elegantně oblečená

Více

Scénář ukázkového testu Přetištěno z knihy Nenuťte uživatele přemýšlet! 2010 Steve Krug

Scénář ukázkového testu Přetištěno z knihy Nenuťte uživatele přemýšlet! 2010 Steve Krug Scénář ukázkového testu Přetištěno z knihy Nenuťte uživatele přemýšlet! 2010 Steve Krug Ve webovém prohlížeči by měla být načtení nějaká neutrální stránka, například Google. Dobrý den. Jmenuji se a budu

Více

Podívejte se na Měsíc, vypadá jako písmenko D, zavolal Lukáš.

Podívejte se na Měsíc, vypadá jako písmenko D, zavolal Lukáš. Měsíc Do kluků jídlo doslova padalo. Jednak měli hlad jako vlci, ale také se už nemohli dočkat, až začnou pozorovat. Sotva dojedli poslední sousto, poprosili tatínka, aby jim dalekohled vynesl na zahradu.

Více

Ahoj kamarádi, tak co íkáte na ty dva hlupáky a vykutálence, kte í malému Jakubovi tak moc ublížili? Taky je vám z toho smutno? No aby nebylo!

Ahoj kamarádi, tak co íkáte na ty dva hlupáky a vykutálence, kte í malému Jakubovi tak moc ublížili? Taky je vám z toho smutno? No aby nebylo! Ahoj kamarádi, tak co říkáte na ty dva hlupáky a vykutálence, kteří malému Jakubovi tak moc ublížili? Taky je vám z toho smutno? No aby nebylo! Vždyť je to ostuda, když se lidi k sobě chovají tak surově

Více

1. kapitola. Najednou se odněkud přiřítil chlapec, o něco málo starší, než já. Co tu děláš? zeptal se překvapeně.

1. kapitola. Najednou se odněkud přiřítil chlapec, o něco málo starší, než já. Co tu děláš? zeptal se překvapeně. 1. kapitola Muselo se něco stát! Tohle přece není normální! víří mi hlavou. Okolo mě jezdily tanky a motorky. Co se to děje? Náhle mi hlavou bleskla strašlivá myšlenka: ocitla jsem se v minulosti. Ano,

Více

Klasické pohádky. Medvídek Pú. http://deti.e-papa.cz Page 1/5

Klasické pohádky. Medvídek Pú. http://deti.e-papa.cz Page 1/5 Klasické pohádky Medvídek Pú Page 1/5 Tady jde ze schodů za Kryštůfkem Robinem Michal Medvěd hlavou napřed, bum, bum, bum. Jinak to ani neumí, ale někdy mu připadá, že to přece jen musí jít taky jinak,

Více

Copyright Eric Kahn Gale, 2011, 2013 Translation Květa Kaláčková, 2013 Nakladatelství JOTA, s. r. o., 2013 ISBN 978-80-7462-381-3

Copyright Eric Kahn Gale, 2011, 2013 Translation Květa Kaláčková, 2013 Nakladatelství JOTA, s. r. o., 2013 ISBN 978-80-7462-381-3 Copyright Eric Kahn Gale, 2011, 2013 Translation Květa Kaláčková, 2013 Nakladatelství JOTA, s. r. o., 2013 ISBN 978-80-7462-381-3 Jak dělat potíže, aniž by ses do nich sám namočil, jak řídit školu a být

Více

duly. Mohutná loď se naklonila na stranu, jako by jí zmítala bouře. Z paluby se ozývaly hlasité povely a pobíhaly po ní temné postavy, rozčileně

duly. Mohutná loď se naklonila na stranu, jako by jí zmítala bouře. Z paluby se ozývaly hlasité povely a pobíhaly po ní temné postavy, rozčileně DUCH? Z temného moře se vynořila plachetnice se třemi stěžni. Plachty měla svěšené a trup hluboko ponořený, jako by byla naložená těžkým nákladem. Na středním a nejvyšším stěžni vlála malá černá vlajka.

Více

Příběhy se šťastným koncem Zapomenuté jehňátko

Příběhy se šťastným koncem Zapomenuté jehňátko Příběhy se šťastným koncem Zapomenuté jehňátko také v tištěné verzi Objednat můžete na www.fragment.cz Příběhy se šťastným koncem Zapomenuté jehňátko e- kniha Copyright Fragment, 2014 Všechna práva vyhrazena.

Více

To znamená, že jste tlustý ožrala. Odpověděla mi. Ale teď vážně. Pokračovala. Musíte zhubnout, nebo vám začnu předepisovat prášky.

To znamená, že jste tlustý ožrala. Odpověděla mi. Ale teď vážně. Pokračovala. Musíte zhubnout, nebo vám začnu předepisovat prášky. Neviditelnost Tomáš Dušek Byl jsem na kontrole. Našli mi v krvi zbytkový alkohol a špatný cholesterol. Ptal jsem se své doktorky, co to znamená. To znamená, že jste tlustý ožrala. Odpověděla mi. Ale teď

Více

Řehořovi bylo jasné, co Markétka zamýšlí, chce odvést matku do bezpečí a jeho pak zahnat ze stěny dolů. Ale jen ať si to zkusí! Řehoř sedí na svém

Řehořovi bylo jasné, co Markétka zamýšlí, chce odvést matku do bezpečí a jeho pak zahnat ze stěny dolů. Ale jen ať si to zkusí! Řehoř sedí na svém f r a n z k a f k a Řehořovi bylo jasné, co Markétka zamýšlí, chce odvést matku do bezpečí a jeho pak zahnat ze stěny dolů. Ale jen ať si to zkusí! Řehoř sedí na svém obraze a nevydá ho. Raději skočí Markétce

Více

něco přišlo. Začali tedy spolu hovořit o všem možném, co je napadlo, nikoliv ale o moři, o ostrově a o muminím

něco přišlo. Začali tedy spolu hovořit o všem možném, co je napadlo, nikoliv ale o moři, o ostrově a o muminím Tak se mi zdá, řekla, tak se mi zdá, že nadešel čas, abychom podnikli nějaký opravdu pěkný výlet. S jídelním košem. A šla rovnou zpátky k majáku, aby se dala do balení. Když maminka sbalila všechno potřebné

Více

poznejbibli biblické příběhy pro děti

poznejbibli biblické příběhy pro děti Vyplň následující údaje Věk: Datum narození: Jméno: Adresa: Vedoucí skupiny: 1. Příběh: Slepec vidí poznejbibli biblické příběhy pro děti Přečti si: Lukáš 18,35-43 Klíčový verš: Lukáš 18,43 Požádej někoho,

Více

Zuzana Pospíšilová ilustroval Drahomír Trsťan

Zuzana Pospíšilová ilustroval Drahomír Trsťan Zuzana Pospíšilová ilustroval Drahomír Trsťan Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována ani šířena v papírové,

Více

Tim 2,2 o.s. - www.web4kids.cz. 10. Omluva

Tim 2,2 o.s. - www.web4kids.cz. 10. Omluva 10. Omluva Tim 2,2 o.s. - www.web4kids.cz Podívej, kdo sem jde, upozornil Štefan přítele. Ten se napřímil a pohlédl k cestě. Po ní pomalu přicházel Viktor. No, ty lenochu, zasmál se mu Gimo naproti, když

Více

Ano, které otevírá dveře

Ano, které otevírá dveře ČTVRTÝ PRINCIP Ano, které otevírá dveře Kdykoli objevím lidskou činnost, která funguje v praxi, okamžitě běžím k počítači, abych zjistil, jestli bude fungovat i teoreticky. typický ekonom Já jsem si řekla

Více

v Supreme Master TV? Sedněte si, kde je chladněji.

v Supreme Master TV? Sedněte si, kde je chladněji. Musíme víc v Supreme Master TV? Neseďte v posteli, tam meditovat, víte? Více se nalaďme na naše božské Já a pak budeme mít víc Milující Kvality. Jelikož naše Božské Já je láska, víte? () A samozřejmě,

Více

Erik vypjal hru, upravil si baseballovou čepici a vyrazil dlouhými kroky otevřenou branou dovnitř.

Erik vypjal hru, upravil si baseballovou čepici a vyrazil dlouhými kroky otevřenou branou dovnitř. DŮM ČÍSLO 12076 Tys byl odjakživa hrozný paličák, Dominiku! řekla Tina Erikovi. Nesmysl, jste nějak moc moudrá, paní profesorko Patti! opáčil hbitě Erik. Cha, ona není Patti, ale Erik, zvolala pravá Patti

Více

Základní škola a Mateřská škola, Moravský Písek

Základní škola a Mateřská škola, Moravský Písek Základní škola a Mateřská škola, Moravský Písek Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.0624 Název šablony klíčové aktivity: I/2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji čtenářské a informační gramotnosti.

Více

Už je to tady zas, že? podivil se Charlie. Kam jsme se dostali tentokrát? Do Zakázaného města! prohlásila Louisa a rozhlížela se kolem.

Už je to tady zas, že? podivil se Charlie. Kam jsme se dostali tentokrát? Do Zakázaného města! prohlásila Louisa a rozhlížela se kolem. KAPITOLA 2 Frankie pocí l na tvářích lehký závan větru. Zamrkal, a když se mu před očima vyjasnilo, uviděl, jak stojí před velkou klenutou bránou. Byla natřená několika barvami červenou, oranžovou a zelenou.

Více

35 Kapitola druhá 36 Přípitek Patrové budovy, roztroušené na úpatí vysoké hory, zůstávaly dlouho po ránu v jejím stínu. V půl osmé se v trávě na záhonech ještě drželo studené vlhko od noční rosy, ale celé

Více

Legenda o třech stromech

Legenda o třech stromech Legenda o třech stromech Legenda o třech stromech je v tomto setkání s malými metodickými úpravami zpracována v rámci jednoho setkání pro skupinu mládeže a dospělých včetně seniorů. Ve středu zájmu není

Více

2. Čisté víno (Sem tam)

2. Čisté víno (Sem tam) 1. Čekání na zázrak (Sem tam) H # 1. Už padá půlnoc, zní jen můj těžký krok, oblohou snáší se k zemi mráz, vítr ztichl, zbyl jenom úplněk, () i čas zůstal na chvíli stát. 2. jinak nic, pouze průhledný

Více

Telefonní budka. Varovný telefonát

Telefonní budka. Varovný telefonát MEZI NEBEM A ZEMÍ Mezi nebem a zemí Telefonní budka Tohle se prý stalo nedávno, někde na Kladně. Jednu mladou dívku právě proti její vůli opustil přítel a k tomu se přidaly jak problémy ve škole, tak

Více

Příspěvek č. 21 Setkávání se smrtí

Příspěvek č. 21 Setkávání se smrtí Příspěvek č. 21 Setkávání se smrtí Plánuješ něco na víkend? ptal se mě Mario. Ehm něco s tebou? zeptala jsem se s úsměvem, protože mi došlo, že on něco plánuje. Přesně, usmál se, napadlo mě, že bychom

Více

Otrokyně od Nilu. Tati! Kroutila jsem se ve snaze vymanit se z železného bojovníkova sevření.

Otrokyně od Nilu. Tati! Kroutila jsem se ve snaze vymanit se z železného bojovníkova sevření. Tati! Kroutila jsem se ve snaze vymanit se z železného bojovníkova sevření. Tati! Ucítila jsem, jak mě něco udeřilo do zátylku, a svět kolem mě zčernal. D o tváře mi šplíchala studená voda. Když jsem otevřela

Více

Dagmar Pospíšilová VY_32_INOVACE_ČJ5-L_12_DETEKTIVNÍ PŘÍBĚHY CZ.1.07/1.4.00/21.3536 ANOTACE

Dagmar Pospíšilová VY_32_INOVACE_ČJ5-L_12_DETEKTIVNÍ PŘÍBĚHY CZ.1.07/1.4.00/21.3536 ANOTACE Základní škola Habartov, Karla Čapka 119, okres Sokolov Autor: Téma sady: Název výstupu: Dagmar Pospíšilová Český jazyk pro 5. ročník - literatura VY_32_INOVACE_ČJ5-L_12_DETEKTIVNÍ PŘÍBĚHY Datum vytvoření:

Více

United Nations High Commissioner for Refugees Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky

United Nations High Commissioner for Refugees Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky United Nations High Commissioner for Refugees Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Poprvé publikováno jako Karlinchen od Annegert Fuchshuber (Annette Betz Verlag, Wien/München, 1995). Copyright 1995

Více

Originální název Gefesselte Lust, Shadows of Love, Bd. 002, vydáno u Bastei Lübbe AG, Köln 2013 Překlad Marek Pavka

Originální název Gefesselte Lust, Shadows of Love, Bd. 002, vydáno u Bastei Lübbe AG, Köln 2013 Překlad Marek Pavka ODSTÍNY VÁŠNĚ Jasmin Eden Spoutaná touha Originální název Gefesselte Lust, Shadows of Love, Bd. 002, vydáno u Bastei Lübbe AG, Köln 2013 Překlad Marek Pavka Vydala Moravská Bastei MOBA, s.r.o., Brno, 2014

Více

HASIČSKÉ VÁVROVICKÉ NOVINY 2014 03

HASIČSKÉ VÁVROVICKÉ NOVINY 2014 03 HASIČSKÉ VÁVROVICKÉ NOVINY 2014 03 SLOVO ÚVODEM Je tady průběh dalšího týdne a s ním přichází i náš bulvár. Opět jsme si pro Vás připravili drby z našich Vávrovických hasičských řad a nově i slibovaný

Více

linka pomoci Čekáte nečekaně dítě? Poradna (nejen) pro ženy v tísni Celostátní linka pomoci: 800 108 000 www.linkapomoci.cz

linka pomoci Čekáte nečekaně dítě? Poradna (nejen) pro ženy v tísni Celostátní linka pomoci: 800 108 000 www.linkapomoci.cz Bylo mi teprve 17, když jsem zjistila, že jsem těhotná. Hlavou mi svištělo, že chci studovat, užívat si života, a že mě naši zabijou. Ti nám ale nakonec pomohli ze všech nejvíc. S prckem to dnes už skvěle

Více

na jeho límci. Mnohokrát jsem vynesla

na jeho límci. Mnohokrát jsem vynesla Jednoho dne na jeho límci. tento malý hmyz ven, měl učitel narozeniny. Ti lidé se zase předem domluvili: Co kdybychom vyhlásili soutěž o nejlepší oblečení jako dárek na učitelovy narozeniny? Musely ho

Více

Kapitola IV. Mezizemí

Kapitola IV. Mezizemí Kapitola IV. Mezizemí Kapitola IV. * Mezizemí * Brána 95 Známý neznámý Poslední zpráva k vám prý nedorazila celá. Začnu tedy znovu od místa, kdy jsem přišel na to, jak použít klíč k bráně. Vložil jsem

Více

Jakmile Theo odešel ze soudní budovy, vrátil se do reality. Kapitola 15

Jakmile Theo odešel ze soudní budovy, vrátil se do reality. Kapitola 15 Kapitola 15 Jakmile Theo odešel ze soudní budovy, vrátil se do reality. Na chvilku se mu podařilo zapomenout na vlastní problém a ztratit se v potrhlém světě plivající lamy. Slečna Petunie byla bez sebe

Více

Deník,,správnýho psa

Deník,,správnýho psa Deník,,správnýho psa Ne, ne, ne a ještě jednou ne! Neolíznu tě! A nekoukej tak na mě! Opakoval jsem, ale marně. Aneta se na mě pořád koukala svýma smutnýma očima a musím říct, že tohle jí jde fakt dobře.

Více

Vítám Tě na Červené Lhotě!

Vítám Tě na Červené Lhotě! Vítám Tě na Červené Lhotě! Jmenuju se Anton a jsem tu po staletí už komorníkem. Někteří z mých pánů se sice zpočátku podivovali mým způsobům, ale nakonec všichni pochopili, že na vodním zámku si lepšího

Více

Recenze klientů Lůžkového oddělení následné péče

Recenze klientů Lůžkového oddělení následné péče Recenze klientů Lůžkového oddělení následné péče r. 2015 - Zdravotnický personál dělá vše pro to, aby pacient opět dostal chuť do života podle stávajících možností. - Dodržování doby návštěv. Ve 14 hod.

Více

Sluníčko jasně svítilo. Na dvorku Mášina

Sluníčko jasně svítilo. Na dvorku Mášina Vzácný host Sluníčko jasně svítilo. Na dvorku Mášina domku si štěňátko, prasátko a kozlík hráli s míčem. Najednou se otevřely dveře a na prahu se objevila Máša. Je nádherné ráno! rozhlédla se kolem spokojeně.

Více

to byla jsem starší. Člověk stárne každým dnem, ale to hle bylo jiné, horší, definovatelné. Bylo mi osmnáct. A tolik Edwardovi nikdy nebude.

to byla jsem starší. Člověk stárne každým dnem, ale to hle bylo jiné, horší, definovatelné. Bylo mi osmnáct. A tolik Edwardovi nikdy nebude. 1. OSLAVA Byla jsem na devadesát devět procent přesvědčená, že je to jenom sen. Důvodů, proč jsem si byla tak jistá, bylo víc. Zaprvé jsem stála v zářivém kuželu slunečního světla v takovém tom oslepujícím

Více

První kapitola Katja vstoupila do Anniny secesní vily. Nestávalo se často, aby ji Anna nechala stát na chodbě, nic neřekla a odběhla. Katja ji hledala. Pomalu otevírala dveře a procházela místnostmi. Když

Více

3. série IV. roèníku kategorie JUNIOR Øe¹ení zasílej do 28. února 2006

3. série IV. roèníku kategorie JUNIOR Øe¹ení zasílej do 28. února 2006 3. série IV. roèníku kategorie JUNIOR Øe¹ení zasílej do 28. února 2006 Prázdninové sluníèko probudilo Matìje, Báru a Kosa do tøetího dne v Centrální vìdecké knihovnì. Mohli odpoèívat v pracovnì Báøina

Více

Otevře dveře. aby mohli jít se mnou.

Otevře dveře. aby mohli jít se mnou. Jsem samotná matka Otevře dveře. Protože doma nemám se čtyřmi dětmi. Mistryně mi vždy dělala společnost, umožnila mi mnohokrát z něčeho se dostat. Speciálně chci poděkovat Mistryni. Není zač. Děkuji vám,

Více

Žába 92 / 93. zahrada.indd 92 12.1.2016 7:26:09

Žába 92 / 93. zahrada.indd 92 12.1.2016 7:26:09 Žába Nenávidím žáby. Všechna zvířata mám rád, vím, že co do vznešenosti jsou si všechny výtvory přírody rovné, jen k žábám prostě cítím nepřekonatelný odpor. Povím vám proč, a to i přesto, že mi stačí

Více

Figuriny. "Ha-ha-ha! " začala se řehotat Katarina,když ožila. "Hi-hi-hi!" odpovědi se jí dostalo od Anabely.

Figuriny. Ha-ha-ha!  začala se řehotat Katarina,když ožila. Hi-hi-hi! odpovědi se jí dostalo od Anabely. Figuriny "Ha-ha-ha!" bylo první, co figuríny řekly, když v buticích, výkladech obchodů a v skladištích velkoobchodů začaly ožívat. Každá jedna figurína se začala smát. Jakoby chtěla popřít tu nepřirozenou

Více

ČTVRTLETNÍK ZÁKLADNÍ ŠKOLY STRÁŽ NAD NISOU Č. 10 ÚNOR DUBEN 2015

ČTVRTLETNÍK ZÁKLADNÍ ŠKOLY STRÁŽ NAD NISOU Č. 10 ÚNOR DUBEN 2015 ČTVRTLETNÍK ZÁKLADNÍ ŠKOLY STRÁŽ NAD NISOU Č. 10 ÚNOR DUBEN 2015 Obsah: Co by bylo, kdybych mohl(a) jíst, co bych chtěl(a). 2-11 Co by bylo, kdybych se ocitl(a) v minulosti 12-22 Co by bylo, kdybych se

Více

VY_12_INOVACE_20_PRAZSKA_DOMOVNI_ZNAMENI. Časová dotace: 45 min. Datum ověření: 24. 10. 2012

VY_12_INOVACE_20_PRAZSKA_DOMOVNI_ZNAMENI. Časová dotace: 45 min. Datum ověření: 24. 10. 2012 Kód materiálu: Název materiálu: VY_12_INOVACE_20_PRAZSKA_DOMOVNI_ZNAMENI Pražská domovní znamení Předmět: ČESKÝ JAZYK - ČTENÍ Ročník: 3. Časová dotace: 45 min. Datum ověření: 24. 10. 2012 Jméno autora:

Více

O CESTOVNÍ KANCELÁŘI. www.ctenizdarma.cz

O CESTOVNÍ KANCELÁŘI. www.ctenizdarma.cz O CESTOVNÍ KANCELÁŘI Znal jsem jednoho postaršího psího krále. Měl jediného syna Rafovana a ten se pořád neměl k ženění. Takhle zjara už to otce naštvalo a povídá: Jak tak na tebe koukám, mládenče, žádná

Více

Základní škola Velké Pavlovice, okres Břeclav, příspěvková organizace

Základní škola Velké Pavlovice, okres Břeclav, příspěvková organizace Základní škola Velké Pavlovice, okres Břeclav, příspěvková organizace Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Název : Malý princ, Antoine de Sain - Exupéry Autor: Mgr. Jitka Řádková Ročník: 3. ročník

Více

Neměl by vůbec nic. že jsme našli partnera

Neměl by vůbec nic. že jsme našli partnera Když mladý muž Neměl by vůbec nic. stejného smýšlení. slyšel ropuchu mluvit tak odvážně a logicky, beznadějně se zamiloval. Od té doby se pokaždé, cestou ze školy u ní zastavil na kus řeči. Jednoho dne,

Více

Můj pohled pozorování

Můj pohled pozorování Můj pohled pozorování Přemysl Vřeský Veselí nad Moravou 2013 Ájurvédská Instituce Dhanvantri, Praha ÚVOD Jmenuji se Přemysl Vřeský a ukončil jsem druhý ročník studia Ajurvédské instituce Dhanvantri obor

Více

Titul: TV_1303_Duchovné praktikovanie a úprimnosť pomáhajú planéte_iii Zdravím, Mistryně! (Ahoj.) Ano?

Titul: TV_1303_Duchovné praktikovanie a úprimnosť pomáhajú planéte_iii Zdravím, Mistryně! (Ahoj.) Ano? Zdravím, Mistryně! (Ahoj.) Ano? Dělám to teď dobře. Velice ráda Vás vidím! Já také, drahá, já také. Jste tak hezká! A toto je moje tchýně. Och, ano? Celá rodina je tady, dobrá! Dobrá, zpět k vaší poezii.

Více

Radomír Hanzelka AGENTURA OSIRIS KNIHA DRUHÁ

Radomír Hanzelka AGENTURA OSIRIS KNIHA DRUHÁ Radomír Hanzelka AGENTURA OSIRIS KNIHA DRUHÁ 1 Copyright Radomír Hanzelka, 2013 www.radomirhanzelka.cz Všechna práva vyhrazena Vytiskla a vydala: Nová Forma s.r.o. www.novaforma.cz Vydání první ISBN 2

Více

Emilovy skopičiny. 1. kapitola Emilovy narozeniny. 2. kapitola Emilova 250. skopičina. 3. kapitola Jak Emil dostal od Alfreda dřevěného vojáčka

Emilovy skopičiny. 1. kapitola Emilovy narozeniny. 2. kapitola Emilova 250. skopičina. 3. kapitola Jak Emil dostal od Alfreda dřevěného vojáčka Emilovy skopičiny 1. kapitola Emilovy narozeniny Byl jednou jeden kluk, jmenoval se Emil a jeho rodina byla táta, máma, jeho malá sestra Ida a čeledín Alfred. Emilovi bylo 5 let, zítra měl mít narozeniny.

Více

Následovala malá chvíle ticha. Pak ze mě vypadlo: Sáro? Kdy má vlastně Libor přijít? Za 10 minut, řekla Sára. Čekání na Libora jsme si krátily tím, že jsme probíraly takové typické holčičí věci. Najednou

Více

připadám si v tu chvíli a na tom místě zcela nepatřičně

připadám si v tu chvíli a na tom místě zcela nepatřičně Dýchání Petr Mezihorák na rozjezd tma lisuje obrazy zvýrazňuje hrany půlnoční štěkot psa virtuos v oboru ticha připadám si v tu chvíli a na tom místě zcela nepatřičně jako štěkot psa struktura odpoledne

Více

Viktor Dyk Krysař edice Knihovnicka.cz Tribun EU 2008

Viktor Dyk Krysař edice Knihovnicka.cz Tribun EU 2008 Viktor Dyk Krysař Viktor Dyk Krysař edice Knihovnicka.cz Tribun EU 2008 KATALOGIZACE V KNIZE - NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Dyk, Viktor Krysař / Viktor Dyk ; [ilustrovala Nela Vadlejchová]. -- V Tribunu EU vyd.

Více

Obsluhoval jsem zlatou generaci

Obsluhoval jsem zlatou generaci PETRA NAHRADIL ÁDA Všichni mi říkají Áda. Tedy ti, co mě znají. Trenéři, hráči, lidi kolem hokeje, dokonce i v médiích jsem býval jmenovaný jako masér Áda Bílek. Místo skutečného křestního, jež bylo a

Více

S dráčkem do pravěku

S dráčkem do pravěku S dráčkem do pravěku také v tištěné verzi Objednat můžete na www.fragment.cz Napsal Michal Vaněček Ilustroval Ondřej Zahradníček S dráčkem do pravěku e-kniha Copyright Fragment, 2015 Všechna práva vyhrazena.

Více

Mám ji pozvat? Ta Katčina oslava byla jednou z nejhezčích, na kterých jsem kdy byl. Zábava tam jela plným proudem. Dokonce jsem už pocítil, že mě lidi konečně přijali a už jsem nebyl ten novej. Po tanci

Více

Kapitola první: Neobvyklý případ

Kapitola první: Neobvyklý případ Kapitola první: Neobvyklý případ Jmenuji se Adrian Les a už více než 12 let jsem soukromý detektiv. Za tu dobu jsem se stal dosti uznávaným a nouzi o práci jsem opravdu neměl. Ve spolupráci s policií jsem

Více

Ahoj kamarádi, pokud mě ještě neznáte, jmenuji se Foxík. A hrozně rád bych byl vaším kamarádem. Mohli bychom si spolu povídat o tom, co jsme zažili a

Ahoj kamarádi, pokud mě ještě neznáte, jmenuji se Foxík. A hrozně rád bych byl vaším kamarádem. Mohli bychom si spolu povídat o tom, co jsme zažili a Ahoj kamarádi, pokud mě ještě neznáte, jmenuji se Foxík. A hrozně rád bych byl vaším kamarádem. Mohli bychom si spolu povídat o tom, co jsme zažili a čemu jsme se naučili. Máma s tátou mi říkali, že se

Více

Dokonale jsem si všechno připravil, včetně příchodu do třídy. Musel jsem zvolit správný krok. Sebejistý a cílevědomý. Když jsem si o víkendu

Dokonale jsem si všechno připravil, včetně příchodu do třídy. Musel jsem zvolit správný krok. Sebejistý a cílevědomý. Když jsem si o víkendu 3 Dokonale jsem si všechno připravil, včetně příchodu do třídy. Musel jsem zvolit správný krok. Sebejistý a cílevědomý. Když jsem si o víkendu nacvičoval větu: Mám rakovinu mozku, došel jsem k názoru,

Více

VÝPRAVA DO NEZNÁMA Dnešní den je pro myší kluky Otíka a Tomíka opravdu výjimečný. Čeká je výprava do neznáma a půjdou úplně, ale úplně sami. Buďte opatrní, nabádal je táta, když se rozcházeli v předsíni

Více

Copyright 2009 by Suzanne Enoch Translation 2013 by Marie Čermáková Frydrychová Cover design 2013 by DOMINO

Copyright 2009 by Suzanne Enoch Translation 2013 by Marie Čermáková Frydrychová Cover design 2013 by DOMINO 2013 Copyright 2009 by Suzanne Enoch Translation 2013 by Marie Čermáková Frydrychová Cover design 2013 by DOMINO Veškerá práva vyhrazena. Žádná část tohoto díla nesmí být reprodukována ani elektronicky

Více

SEDM ZLATÝCH OBLÁČKŮ

SEDM ZLATÝCH OBLÁČKŮ SEDM ZLATÝCH OBLÁČKŮ VOJTĚCH FILIP VĚNOVÁNO BOHU 3 4 Copyright Autor: Vojtěch Filip Fotografie na obálce s laskavým svolením Petra Pospíšila, Hoher Bogen 2009 Vydal: Martin Koláček E-knihy jedou 2014 ISBN:

Více

být a se v na ten že s on z který mít do o k

být a se v na ten že s on z který mít do o k být a se 1. 2. 3. v na ten 4. 5. 6. že s on 7. 8. 9. z který mít 10. 11. 12. do o k 13. 14. 15. ale i já 16. 17. 18. moci svůj jako 19. 20. 21. za pro tak 22. 23. 24. co po rok 25. 26. 27. oni tento když

Více

Jana Javorská PROČ ŽENY NEKOUŘÍ DOUTNÍKY. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Jana Javorská PROČ ŽENY NEKOUŘÍ DOUTNÍKY. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz 1 Jana Javorská PROČ ŽENY NEKOUŘÍ DOUTNÍKY 2 Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U

Více

MŮJ STRACH. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza

MŮJ STRACH. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza MŮJ STRACH Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza Byla jsem hrozně vyděšená, hlavně z toho, že lidé, které jsem zázrakem potkala, mě jednoduše opustí. Proč by někdo

Více

Můj strach. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje.

Můj strach. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. Můj strach Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza Byla jsem hrozně vyděšená, hlavně z toho, že lidé, které jsem zázrakem potkala, mě jednoduše opustí. Proč by někdo

Více

1. KAPITOLA. Pýcha předchází pád

1. KAPITOLA. Pýcha předchází pád 1. KAPITOLA Pýcha předchází pád Babi, co je to? Babička vzhlédla od práce. Pro všechno na světě, holčičko, kde jsi to našla? Na půdě, odpověděla jsem. Co je to, babičko? Babička se pousmála a odpověděla:

Více

Putování krále Baltazara

Putování krále Baltazara Putování krále Baltazara Stanislav Poslušný hudba, texty písní Eva Meyerová doprovodné texty Bylo, nebylo před dávnými dobami, přesněji řečeno před zlomem letopočtu, kdy na nebi vyšla zářná hvězda. A hned

Více

Ale jak to, že nás má tolik stát život s Pánem který dává spasení zdarma, který za nás - jak víme - cele zaplatil svým životem?

Ale jak to, že nás má tolik stát život s Pánem který dává spasení zdarma, který za nás - jak víme - cele zaplatil svým životem? Mt 13, 44-46 Podobenství o Království. Zvláštní obrazy, které PJ používal aby lidi přivedl k podstatě věci. Tentokrát o pokladu a perle které člověka stojí všechno co má. Chceme-li porozumět Ježíšovu sdělení,

Více

MATĚJ A STEGOSAURUS. prro prv. v ňáč ky. Z. Pospíšilová / I. Autratová

MATĚJ A STEGOSAURUS. prro prv. v ňáč ky. Z. Pospíšilová / I. Autratová Také miluješ dinosaury jako Matěj z téhle knížky? Pak je tento neuvěřitelný příběh právě pro tebe! S Matějem a jeho dinosauřím kamarádem tě čtení bude bavit jako procházka po dinoparku. Některé knihy mají

Více

Pavel Gaudore BAJKY PODLE EZOPA

Pavel Gaudore BAJKY PODLE EZOPA Pavel Gaudore BAJKY PODLE EZOPA Ilustrace Hedvika Vilgusová Aventinum, Praha 1996 OBSAH Kohout a perla... 3 Myš, žába a luňák... 4 Orel, hlemýžď a vrána... 5 Lev a myš... 6 Pes a kus masa... 7 Moucha a

Více

žonglovala s míčem. Když se objevil Frankie, otočila se a vystřelila míč nízkým obloučkem na Charlieho. Ten se stále ještě rozcvičoval, ale bleskově

žonglovala s míčem. Když se objevil Frankie, otočila se a vystřelila míč nízkým obloučkem na Charlieho. Ten se stále ještě rozcvičoval, ale bleskově KAPITOLA 1 Frankie vyběhl na školní hřiště ve svém sportovním oblečení a těšil se, že si opět zahraje fotbal. Ostatní dě se již rozcvičovaly a i Charlie měl své brankářské rukavice. Charlie je to ž nosil

Více