1. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SO ORP PLZEŃ

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "1. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SO ORP PLZEŃ"

Transkript

1 1. úplná aktualizace územně analytických podkladů SO ORP Plzeň 1. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SO ORP PLZEŃ ZPRACOVATEL: MMP STAV, Úřad územního plánování PROSINEC

2 1. úplná aktualizace územně analytických podkladů SO ORP Plzeň OBSAH ÚVOD Základní informace Podklady pro RURÚ údaje o území Požadavky na zabezpečení vyvážených podmínek udržitelného rozvoje v SO ORP Plzeň GENIUS REGIONIS ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ TÉMATICKÉ ROZBORY Horninové prostředí a geologie Geologický a geomorfologický profil území Těžba nerostných surovin Sesuvná a poddolovaná území...18 Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení Vodní režim Vodní režim v krajině Stav povrchových a podzemních vod Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska splnění environmentálních cílů Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení Hygiena životního prostředí Ovzduší Plocha území, na které došlo překročení imisních limitů a cílových imisních limitů pro ochranu zdraví obyvatel Plocha území, na které došlo k překročení imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace Nakládání s odpadem Produkce odpadu na území SO ORP Produkce komunálního odpadu Nakládání s odpadem ve městě Plzeň Zařízení pro nakládání s odpadem Staré ekologické zátěže Další hygienické závady území Indikátory Indikátory stavu kvality ovzduší Indikátory stavu odpadového hospodářství SWOT analýza Problémy k řešení Ochrana přírody a krajiny Chráněná území Chráněná území v SO ORP Plzeň Koeficient ekologické stability krajiny Územní systém ekologické stability Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa Zemědělský půdní fond Pozemky určené k plnění funkce lesa Přírodní lesní oblasti

3 1. úplná aktualizace územně analytických podkladů SO ORP Plzeň Lesnatost Kategorie lesa Indikátory Změna výměry zemědělské půdy v čase Lesnatost SWOT analýza Problémy k řešení Veřejná dopravní a technická infrastruktura Dopravní infrastruktura Silniční doprava Železniční doprava Vodní doprava...83 V řešeném území se nenachází žádná vodní cesta Letecká doprava Technická infrastruktura Zásobování vodou a stav vodovodních sítí Kanalizační síť Zásobování plynem Zásobování elektrickou energií Zásobování teplem Informační a komunikační technologie Obnovitelné zdroje elektrické energie Indikátory SWOT analýza SWOT analýza dopravní infrastruktury Technická infrastruktura Problémy k řešení Dopravní infrastruktura Technická infrastruktura Sociodemografické podmínky Demografický vývoj Věková struktura Vzdělanostní struktura Vzdělávací uzavřenost a otevřenost obcí Školy a školská zařízení Zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče Veřejný a kulturní život Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení Bydlení Domovní fond Bytový fond Vlastnický vztah k bytům Vybavenost bytů základní technickou infrastrukturou Bytová výstavba Problémy k řešení a záměry v oblasti bydlení Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení v rámci územního plánování Rekreace Rekreační potenciál regionu Přírodní podmínky vhodné k rozvoji rekreace, naučné stezky Rekreace v zimním období Rekreace v letním období Historické a kulturní památky, muzea, lidová architektura

4 1. úplná aktualizace územně analytických podkladů SO ORP Plzeň 3.10 Ubytovací kapacity Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení Hospodářské podmínky Daňová výtěžnost Nezaměstnanost Míra nezaměstnanosti Dlouhodobá nezaměstnanost Zaměstnanost Míra ekonomické aktivity a míra zaměstnanosti Struktura zaměstnanosti Podnikatelská struktura Míra podnikatelské aktivity Pracovní uzavřenost a otevřenost obcí Redukovaný index funkční velikosti Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení VYHODNOCENÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Vyhodnocení vyváženosti pilířů Vyhodnocení sociodemografického pilíře Vyhodnocení ekonomického pilíře Celkové hodnocení obcí Vyhodnocení environmentálního pilíře Vyhodnocení horizontálních vazeb mezi pilíři ZÁVĚR Souhrn z témat Problémy k řešení Urbanistické, dopravní a hygienické závady v území Stav povrchových a podzemních vod, vypouštění odpadních vod Překračování imisních limitů sledovaných látek znečišťujících ovzduší Hluková a emisní zátěž z dopravy Radonové riziko Staré ekologické zátěže Problematika nakládání s odpady Zásobování pitnou vodou Hlavní potenciální střety záměrů v území s územními limity Omezení pro rozvoj území a ohrožení v území Dopravní závady a hlavní záměry na území SO ORP Plzeň Problémy silniční a železniční sítě Další problémy k řešení v oblasti ekonomického a sociodemografického pilíře Obyvatelstvo a sociální služby Bydlení Rekreace POUŽITÁ LITERATURA A JINÉ ZDROJE

5 1. úplná aktualizace územně analytických podkladů SO ORP Plzeň SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 Kompletní seznam výroků ze SWOT analýz pro všechny tři pilíře Příloha č. 2 Seznam nejdůležitějších výroků ze SWOT analýz pro všechny tři pilíře Příloha č. 3 Přehled zpracovaných karet jevů (procesů) v tématech Příloha č. 4 Přehled použitých vrstev ÚAP Grafická příloha Problémový výkres (v měřítku 1:25 000) Samostatná příloha Karty jevu (procesu) SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek č : Schéma ÚAP - RURÚ...12 Obrázek č : Geologická struktura území SO ORP Plzeň...17 Obrázek č : Těžba nerostných surovin v SO ORP Plzeň...20 Obrázek č : Indikátor Podíl plochy poddolovaných a sesuvných území v jednotlivých obcích...22 Obrázek č : Základní přehled SO ORP Plzeň...25 Obrázek č : Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu...29 Obrázek č : Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska chemického stavu...30 Obrázek č : Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu...32 Obrázek č : Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu...33 Obrázek č : Hodnocení obcí dle množství sklonité orné půdy...36 Obrázek č : Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k limitům pro ochranu zdraví (cílový imisní limit pro benzo(a)pyren)...41 Obrázek č : Přehled evidovaných SEZ na území SO ORP Plzeň (k roku 2010)...49 Obrázek č : Hladiny hlukového ukazatele Ldvn (den-večer-noc) v db...51 Obrázek č : Produkce komunálního odpadu v jednotlivých obcích SO ORP Plzeň...56 Obrázek č : Míra separace komunálního odpadu v jednotlivých obcích SO ORP Plzeň...57 Obrázek č : Chráněná území přírody...62 Obrázek č : Územní systém ekologické stability...65 Obrázek č : ZPF I. a II. třídy ochrany...70 Obrázek č : Přírodní lesní oblasti...71 Obrázek č : Kategorie lesa...74 Obrázek č : Transevropské multimodální koridory...78 Obrázek č : Silniční koridory mezinárodního a republikového významu...79 Obrázek č : Železniční síť v SO ORP Plzeň...82 Obrázek č : Přítomnost inženýrských sítí v obcích SO ORP Plzeň k Obrázek č : Vývoj počtu obyvatel (k ) SO ORP Plzeň mezi lety Obrázek č Pohyb obyvatel v SO ORP Plzeň v letech 1991 až Obrázek č : Vývoj hrubé míry přirozeného přírůstku v obcích SO ORP Plzeň mezi lety Obrázek č : Vývoj hrubé míry migračního salda v obcích SO ORP Plzeň Obrázek č : Míra vyjížďky a dojížďky studentů v obcích SO ORP Plzeň...90 Obrázek č : Změna počtu trvale obydlených bytů v letech Obrázek č : Průměrný roční počet dokončených bytů na obyvatel v SO ORP Plzeň...90 Obrázek č : Potenciál cestovního ruchu...90 Obrázek č : Potenciálně-rekreační plochy...90 Obrázek č : Turisticko-rekreační funkce...90 Obrázek č : Vývoj míry nezaměstnanosti v SO ORP PLK...90 Obrázek č : Vývoj míry nezaměstnanosti v obcích SO ORP Plzeň...90 Obrázek č : Míra vyjížďky a dojížďky do zaměstnání obcí SO ORP Plzeň...90 Obrázek č : Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje environmentální pilíř...90 Obrázek č : Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje sociodemografický pilíř...90 Obrázek č : Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoj ekonomický pilíř...90 Obrázek č : Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoj celkově všechny pilíře...90 Obrázek č : Kartogram Vztah území obcí ORP Plzeň podle vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území

6 1. úplná aktualizace územně analytických podkladů SO ORP Plzeň SEZNAM TABULEK Tabulka č : Výhradní bilancovaná ložiska nerostných surovin v SO ORP Plzeň...18 Tabulka č : Poddolovaná území v SO ORP Plzeň...18 Tabulka č : Podíl poddolovaných a sesuvných území v jednotlivých obcích SO ORP Plzeň...21 Tabulka č : Množství sklonitých orných pozemků na území jednotlivých obcí...26 Tabulka č : Plocha záplavových území Q 100 na území jednotlivých obcí...27 Tabulka č : Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích...28 Tabulka č : Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního a chemického stavu...31 Tabulka č : Souhrnné hodnocení tématu na základě navržených indikátorů...35 Tabulka č : Překročení imisního limitu a cílového imisního limitu pro ochranu zdraví...39 Tabulka č : Překročení imisního limitu a cílového imisního limitu pro ochranu ekosystémů a vegetace...42 Tabulka č : Produkce odpadu v hlavních skupinách dle katalogu odpadů v SO ORP Plzeň v roce Tabulka č : Produkce hlavních složek komunálního odpadu v SO ORP Plzeň v roce Tabulka č : Stávající zařízení pro nakládání s odpadem v SO ORP Plzeň (k roku 2010)...46 Tabulka č : Sběrné dvory na území města Plzeň (k roku 2010)...46 Tabulka č : Sběrny druhotných surovin na území města Plzeň (k roku 2010)...47 Tabulka č : Přehled stávajících SEZ evidovaných na území SO ORP Plzeň (k roku 2010)...48 Tabulka č : Souhrnné hodnocení kvality ovzduší ve smyslu navržených indikátorů na území SO ORP v roce Tabulka č : Produkce KO a míra separace na území SO ORP Plzeň v roce Tabulka č : Rozloha zvláště chráněných území v SO ORP Plzeň (v ha) a jejich podíl na celkové ploše území...61 Tabulka č : Hodnocení ekologické stability v jednotlivých obcích SO ORP Plzeň...63 Tabulka č : Hodnocení ekologické stability v jednotlivých obcích SO ORP Plzeň...66 Tabulka č : Výměra zemědělské půdy (ha)...68 Tabulka č : Půdy v 1. a 2. třídě ochrany...69 Tabulka č : Lesnatost dle obcí...72 Tabulka č : Kategorie lesa...73 Tabulka č : Nastavení indikátoru...75 Tabulka č : Nastavení indikátoru pro PUPFL...75 Tabulka č : Indikátory změny výměry zemědělské půdy mezi lety 2001 a Tabulka č : Navržené úpravy na silnicích I. třídy na území SO ORP Plzeň...81 Tabulka č : Návrh úprav na silnici aglomeračního okruhu...81 Tabulka č : Nově navržené stavby na silnicích na území SO ORP Plzeň...81 Tabulka č : Veřejně prospěšné stavby na území SO ORP Plzeň - silnice...81 Tabulka č : Veřejně prospěšné stavby na území SO ORP Plzeň - železnice...83 Tabulka č : Hustota silniční sítě podle obcí hodnocení...88 Tabulka č : Hodnocení dopravní obslužnosti území hromadnou dopravou - počet spojů do Plzně a z Plzně ve vybraných intervalech...89 Tabulka č : Vybavenost obcí technickou infrastrukturou...89 Tabulka č : Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Plzeň mezi lety Tabulka č : Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Plzeň mezi lety Tabulka č : Věková struktura obyvatel ČR k Tabulka č : Věková struktura obyvatel Plzeňského kraje k Tabulka č : Vzdělanostní struktura obcí v SO ORP Plzeň v letech Tabulka č : Vyjížďka a dojížďka do škol v obcích SO ORP Plzeň...90 Tabulka č : Podíl vyjížďky dojížďka do škol z obcí do ORP Plzeň...90 Tabulka č : Indikátory a jejich hodnocen...90 Tabulka č : Domovní fond na území SO ORP Plzeň v roce Tabulka č : Období výstavby domů v SO ORP Plzeň a jejich průměrné stáří...90 Tabulka č : Bytový fond na území SO ORP Plzeň v roce Tabulka č : Bytový fond na území SO ORP Plzeň v roce Tabulka č : Trvale obydlené byty podle právních důvodů užívání a počtu osob na byt v r

7 1. úplná aktualizace územně analytických podkladů SO ORP Plzeň Tabulka č : Technické vybavení trvale obydlených bytů...90 Tabulka č : Dokončené a zrušené byty v SO ORP Plzeň...90 Tabulka č : Dokončené a zrušené byty v SO ORP Plzeňského kraje...90 Tabulka č : Hodnocení vývoje počtu trvale obydlených bytů...90 Tabulka č : Hodnocení průměrného ročního počtu dokončených bytů na obyvatel v SO ORP Plzeň...90 Tabulka č : Seznam nemovitých památek v SO ORP Plzeň...90 Tabulka č : Hromadná ubytovací zařízení na území SO ORP Plzeň...90 Tabulka č : Hodnocení indikátoru potenciální rekreační plochy a turisticko-rekreační funkce obcí.90 Tabulka č : Daňová výtěžnost obcí v SO ORP Plzeň...90 Tabulka č : Průměrná roční míra nezaměstnanosti (%) v obcích SO ORP Plzeň...90 Tabulka č : Podíl evidovaných uchazečů nad 12 měsíců (%) v SO ORP PLK...90 Tabulka č : Podíl evidovaných uchazečů nad 12 měsíců (%) v obcích SO ORP Plzeň...90 Tabulka č : Míra ekonomické aktivity a míra zaměstnanosti v obcích SO ORP Plzeň...90 Tabulka č : Podíl ekonomických činností na zaměstnanosti v obcích SO ORP Plzeň (v %)...90 Tabulka č : Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Plzeň v letech 2004 a Tabulka č : Vyjížďka a dojížďka do zaměstnání v obcích SO ORP Plzeň v roce Tabulka č : Podíl vyjížďky do zaměstnání z obcí do ORP Plzeň v roce Tabulka č : Redukovaný index funkční velikosti v obcích SO ORP Plzeň v roce Tabulka č : Indikátory a jejich hodnocení...90 Tabulka č : Přehled získaných bodů v jednotlivých obcích a ORP Plzeň...90 Tabulka č : Vztah území obcí ORP Plzeň podle vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území Tabulka č : Přehled indikátorů použitých pro vyhodnocení vyváženosti pilířů...90 Tabulka č : Vyhodnocení horizontálních vazeb mezi pilíři

8 1. úplná aktualizace územně analytických podkladů SO ORP Plzeň SEZNAM ZKRATEK AOT40 Expoziční index AOT40 pro ozon. Je definován jako součet rozdílů mezi hodinovými koncentracemi vyššími než prahová koncentrace 80 g m-3 (40 ppb) a hodnotou 80 g m-3, v období 8-20 hod. SEČ. vypočten z 1h hodnot v období květen-červenec, průměr za 5 let. BD Bytové domy BPEJ Bonitovaná půdně-ekologická jednotka BRKO Biologicky rozložitelný komunální odpad BRO Biologicky rozložitelný odpad CLRTAP Konvence o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států CR Cestovní ruch ČD České dráhy ČGS Česká geologická služba ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav ČOV Čistírna odpadních vod ČSÚ Český statistický úřad ČÚZK Český úřad zeměměřičský a katastrální DN Daň z nemovitostí DP Dobývací prostor DP FO Daň z příjmů fyzických osob DP PO Daň z příjmů právnických osob DPH Daň z přidané hodnoty DPS Dům s pečovatelskou službou DV Daňová výtěžnost EHS Evropské hospodářské společenství EIA Environmental Impact Assesment (posuzování vlivu na životní prostředí) EKN Ekonomický pilíř ENV Environmentální pilíř EO Ekvivalentní obyvatel EU Evropská unie EVL Evropsky významná lokalita GIS Geografický informační systém HEIS VÚV T.G.M. Hydroekologický informační systém Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M. HMCP Hrubá míra celkového přírůstku HMMS Hrubá míra migračního salda HMPP Hrubá míra přirozeného přírůstku HMR Hrubá míra rozvodovosti HP1, HP2 Hlavní parametr 1, 2 CHKO Chráněná krajinná oblast CHLÚ Chráněné ložiskové území CHOPAV Chráněná oblast podzemní akumulace vod CHÚ Chráněné území IAD Individuální automobilová doprava IDS Integrovaný dopravní systém ISKO Informační systém kvality ovzduší ISOH Informační systém odpadového hospodářství IZS Integrovaný záchranný systém k.ú. Katastrální území KES Koeficient ekologické stability krajiny KJŘ Knižní jízdní řád KO Komunální odpad 8

9 1. úplná aktualizace územně analytických podkladů SO ORP Plzeň KPÚ LBC/LBK Ldvn LHP LO LZU MD MMR mn MZe MZCHÚ MŽP NATURA 2000 NLP NO NP NR NBC/NBK OIR OKEČ OPM OPRL ORP OZKO PHO PLO PO POH ČR POU PP/NPP PR/NPR PRP PUPFL PÚR PV Q Q 100 R RBC/RBK RD RES RKC RO RURÚ ŘSD ČR SEZ SFŽP SKO SLDB SMÚ SO SO ORP SOC Komplexní pozemkové úpravy Lokální biocentrum / lokální biokoridor Hladina hluku celodenní Lesní hospodářský plán Lesy ochranné Lesy zvláštního určení Ministerstvo dopravy Ministerstvo pro místní rozvoj Míra nezaměstnanosti Ministerstvo zemědělství Maloplošně zvláště chráněná území Ministerstvo životního prostředí Soustava chráněných území a stanovišť evropského významu Národní lesnický plán Nebezpečný odpad (zde v textu) Národní park Nadregionální Nadregionální biocentrum / nadregionální biokoridor Objekty individuální rekreace Odvětvová klasifikace ekonomických činností Obsazená pracovní místa Oblastní plány rozvoje lesa Obec s rozšířenou působností Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší Pásmo hygienické ochrany Přírodní lesní oblast Ptačí oblast Plán odpadového hospodářství České republiky Obec s pověřeným obecním úřadem Přírodní památka / národní přírodní památka Přírodní rezervace / národní přírodní rezervace Potenciální rekreační plochy Pozemky určené k plnění funkcí lesa Politika územního rozvoje Pracovní význam Vydatnost zdroje (vodního) Průtok při stoleté vodě Regionální Regionální biocentrum / regionální biokoridor Rodinné domy Registrované ekonomické subjekty Rekreačně-krajinný celek Rozvojová oblast Rozbor udržitelného rozvoje území Ředitelství silnic a dálnic České republiky Stará ekologická zátěž Státní fond životního prostředí Směsný komunální odpad Sčítání lidu, domů a bytů Standardizovaná míra úmrtnosti Správní obvod Správní obvod obce s rozšířenou působností Sociodemografický pilíř 9

10 1. úplná aktualizace územně analytických podkladů SO ORP Plzeň SUR ČR SV SWOT SŽDC TOB TRF TTP ÚAP ÚHÚL ÚP ÚPD ÚSC ÚSES ÚTP ÚV VCHÚ VKP VLD VPM VRT VTL VÚC ZABAGED ZCHÚ ZPF ZPS ZÚR ŽP žst. Strategie udržitelného rozvoje České republiky Skupinový vodovod Strengths, Weaknesses, Opportunities, Threats (Silné a slabé stránky, příležitosti a ohrožení) Správa železniční dopravní cesty Trvale obydlený byt Turisticko rekreační funkce Trvalé travní porosty Územně analytické podklady Ústav pro hospodářskou úpravu lesa Územní plán/územní plánování Územně plánovací dokumentace Územně správní celek Územní systém ekologické stability krajiny Územně technický podklad Úpravna vody Velkoplošné chráněné území Významný krajinný prvek Veřejná linková doprava Volná pracovní místa Vysokorychlostní trať Vysokotlak (označení tlakové úrovně do 4 MPa) Velký územní celek Základní báze geografických dat pro státní správu Zvláště chráněné území Zemědělský půdní fond Obyvatelé se změněnou pracovní schopností Zásady územního rozvoje Životní prostředí Železniční stanice 10

11 1. úplná aktualizace územně analytických podkladů SO ORP Plzeň JEDNOTKY db decibel GJ gigajoule GWh gigawatthodiny h hodina ha hektar kg kilogram kv kilovolt kw kilowatt l litr m metr m 2 metr čtvereční m 3 metr krychlový MW megawatt km kilometr km 2 kilometr čtvereční m n. m. metrů nad mořem s sekunda t tuna C stupeň Celsia ZNAČKY CHEMICKÝCH PRVKŮ, CHEMICKÉ VZORCE, UZANČNÍ NÁZVY ANALÝZ As BaP BZN Cd NH 4 + NO 2 NO 3 - NO x O 3 PM 10 SO 2 VOC arsen benzo(a)pyren benzen kadmium amonné ionty oxid dusičitý dusičnany oxidy dusíku (NO a NO 2 oxid dusnatý a oxid dusičitý) přízemní (troposférický) ozon suspendované částice velikostní frakce PM 10 (částice menší než 10 µm) oxid siřičitý těkavé organické sloučeniny (Volatile Organic Compounds) 11

12 1. úplná aktualizace územně analytických podkladů SO ORP Plzeň ÚVOD 1.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE Tato práce byla provedena jako 1. úplná aktualizace územně analytických podkladů ORP Plzeň, dle & 28 odst. 1 stavebního zákona. Aktualizaci provedl Úřad územního plánování, MMP STAV, Škroupova 4, Plzeň. Obrázek č : Schéma ÚAP - RURÚ Nedílnou součástí této zprávy jsou i přílohy, které mají za úkol podat v dané problematice komplexnější informaci. Konkrétně se jedná o tyto přílohy: Příloha č. 1 Kompletní seznam výroků ze SWOT analýz pro všechny tři pilíře Příloha č. 2 Seznam nejdůležitějších výroků ze SWOT analýz pro všechny tři pilíře Příloha č. 3 Přehled zpracovaných karet jevů (procesů) v tématech Příloha č. 4 Přehled použitých vrstev ÚAP Grafická příloha Problémový výkres (v měřítku 1:25 000) Samostatná příloha Karty jevu (procesu) 1.2 PODKLADY PRO RURÚ ÚDAJE O ÚZEMÍ Základním podkladem pro zpracování Rozboru udržitelného rozvoje území jsou údaje o území, jejichž seznam je dán vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti viz. příloha č. 1. část A a část B. Část A Územně analytické podklady obcí podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území (119 jevů) 12

13 1. úplná aktualizace územně analytických podkladů SO ORP Plzeň Část B Územně analytické podklady kraje podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území (37 jevů) Přičemž v 119. jevu z ÚAP obcí a 37. jevu ÚAP kraje mohou být obsaženy další informace mimo konkrétně stanovené jevy ÚAP ve vrstvách pro obce a ve vrstvách 1-36 pro kraj. Při zpracování se dále vycházelo zejména ze strategických koncepcí a plánů vypracovaných pro území Plzeňského kraje (Plán odpadového hospodářství, Územní energetická koncepce, Koncepce snižování emisí a imisí, Koncepce dopravní infrastruktury apod., data o životním prostředí uvedená v dokumentu: Stav ŽP v Plzeňském kraji (2006, 2007, 2009) a České republiky (Strategie trvale udržitelného rozvoje ČR, statistické údaje ze Statistického úřadu apod.). Veškeré podklady jsou uvedeny v kapitole Použitá literatura a jiné zdroje. Dále byly využity další informační zdroje uvedené v seznamu literatury podle jednotlivých témat udržitelného rozvoje stanovených vyhláškou č. 500/2006 Sb. 1.3 POŽADAVKY NA ZABEZPEČENÍ VYVÁŽENÝCH PODMÍNEK UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V SO ORP PLZEŇ Tento dokument má být jedním z podkladů pro zadání nových územních plánů obcí nebo jejich změn. Měl by přejímat informace z územně plánovacích dokumentací a územně plánovacích podkladů vyšších územně správních celků (kraj, případně stát). Rovněž by měl reagovat na problémy a potřeby jednotlivých obcí v rámci územně správního obvodu obce s rozšířenou působností. Rozhodujícím právním předpisem pro tvorbu dokumentu je zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcí vyhláška č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti. Oba citované právní předpisy nabyly účinnosti dne Účel územního plánování Priority územního plánování kraje jsou stanoveny k dosažení vyváženého vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Formulují požadavky na udržitelný rozvoj území vyjádřené v Politice územního rozvoje České republiky schválené usnesením Vlády ČR č. 929 ze dne , v souladu s charakterem území kraje a místními podmínkami (struktura osídlení, přírodní a hospodářské podmínky) tak, aby byly uspokojeny potřeby současné generace, a přitom nebyly ohroženy podmínky života generací budoucích. Nadřazeným a závazným dokumentem pro tvorbu územních plánů obcí ORP Plzeň jsou ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE, vydané Plzeňským krajem dne (č. usnesení 834/08) v nabytí účinnosti dne

14 1. úplná aktualizace územně analytických podkladů SO ORP Plzeň 2 GENIUS REGIONIS Město Plzeň náleží k nejmladším středověkým českým královským městům (r.1295). Opevněné středověké město, založené v rovinatém terénu Plzeňské kotliny při soutoku řek Mže, Radbuzy, Úhlavy a Úslavy, tvořilo vojenskou protiváhu šlechtickým hradům. Okraj v kotlině lokalizované Plzně lemují vrchy: Chlum (416 m n.m.), Silvánský vrch (414 m n. m.), Švabiny (409 m n. m.) Hůrka (378 m n. m.) a Homolka (373 m n. m.). Vývoj gotické Plzně byl dokončen ve druhé pol. 15. století. Její velkolepá výstavnost, jedinečnost a neopakovatelný obraz vyústily v dokonalou jednotu hmoty a ducha (město kostelních věží a střech sakrálních staveb). Chrám sv. Bartoloměje dominuje nejen centrálnímu náměstí, ale svou 102 m vysokou jehlicovitou věží dotváří neopakovatelnou siluetu města Plzně. V 16. století k němu byla přistavěna pozdně gotická šternberská kaple klenot vladislavské gotiky v Čechách. Na přelomu 14. a 15. století se Plzeň stala městem slunce mocnou husitskou pevností (než husité odtáhli do Tábora). V poděbradské době sídlil v Plzni administrátor katolické církve, což podmínilo vznik vůbec první tiskárny v Čechách (r. 1468). Plzeň historicky stojící ve vědomé opozici proti Praze, využívala svého postavení jako centra zahraničního obchodu (obchodní styky zejména s Augsburgem, Regensburgem, Salzburgem). V 16. století patří Plzeň vedle Starého Města Pražského k nejbohatším českým městům. Město přijímá renesanční sloh nízké dřevěné či hrázděné domy, které jsou po mohutných požárech nahrazovány zděnými domy s nádherně zdobenými průčelími a domovními portály. K významným renesančním stavbám náleží nádhernou interiérovou výzdobou se pyšnící městská radnice z poloviny 16. století, Gerlachovský dům z r. 1575, Salzmanův dům z r Silueta města se sice mění, avšak urbanistická kompozice a struktura gotického půdorysu města zůstávají nezměněny. V baroku vznikla v Plzni monumentální stavba filosofického ústavu, v němž působila řada významných profesorů a národních buditelů, spojovaných s počátky českého národního obrození v západních Čechách (J. V. Sedláček, J. F. Smetana). Díky nim zakořenila v Plzni i výrazná divadelní tradice. V roce 1829 tam poprvé vystupoval s divadelní Hilmerovou společností Josef Kajetán Tyl. Kromě současného Divadla J. K. Tyla získala světový věhlas divadelní scéna, kterou založil v roce 1917 J. Skupa (Divadlo Spejbla a Hurvínka). Západočeské muzeum bylo založeno r V roce 1988 bylo historické jádro města Plzně prohlášeno městskou památkovou rezervací. Živelný rozvoj výroby a vstup železniční dopravy do města v době nástupu industrializace vedly k prudkému nárůstu počtu obyvatel. 60. léta 19. století byla dobou hospodářského a politického nástupu českého měšťanstva. Budovala se předměstí a přetvořilo se i vnitřní město. Vedle nových obytných souborů vznikla řada škol, hotelů, ale i nádražní budova či nechvalně známá trestnice (Plzeň Bory) a další nová vojenská kasárna. V roce 1842 byl spojením menších drobných pivovarů založen Měšťanský pivovar (dostatek místních a blízkých surovin: dobrá voda, ječmen a chmel). Již v roce 1913 přesáhla produkce piva jeden mil. hl. V roce 1959 bylo v budově bývalé sladovny a pivovaru z 15. století otevřeno v Evropě ojedinělé Pivovarnické muzeum. V roce 1859 byla dokončena stavba Valdštejnovy strojírny, kterou o 10 let později koupil podnikatel Emil Škoda. Průmyslový rozvoj města byl počátkem 20. století dán zbrojními potřebami Rakousko- Uherské monarchie. V ní představovaly Škodovy závody největší zbrojařský podnik celé země. Později zde byla lokalizována výroba turbín, jaderné strojírenství, produkce dopravní techniky, zejména lokomotiv, obráběcích strojů, ale i dalších zařízení těžkého strojírenství. Město Plzeň se postupně stalo jádrem aglomerace, která dosáhla na přelomu 20. a 21. století 350 tis. obyvatel. V průmyslovém profilu města se uplatňují kromě světoznámých pivovarů (Prazdroj, Gambrinus) i železniční dílny a závody chemicko-papírenského průmyslu (Doudlevce, Bukovec). Významnou roli v celkové kompozici města sehrává městská zeleň, která vytváří zcela osobitý aspekt jeho genia. Jak volně koncipované aleje v krajině ( kilometrovka, Lochotínská ulice, silnice do Radčic), tak zeleň v podobě bulvárů či jejich pozůstatků (Klatovská třída, Francouzská třída), tvoří neodmyslitelnou část genia města (včetně Lochotínského parku). Plzeň vytváří důležitý dopravní uzel západních Čech. Železniční tratě odtud vycházejí do šesti směrů: Praha, České Budějovice, Železná Ruda, Domažlice, Cheb, Žatec. Jaroslav Vencálek 14

15 1. úplná aktualizace územně analytických podkladů SO ORP Plzeň 3 ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ TÉMATICKÉ ROZBORY V této kapitole jsou uvedena všechna povinná témata (celkem 10) daných vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti. Součástí každého tématu je hodnocení indikátorů, SWOT analýza a problémy k řešení. Zpracovaná témata Horninové prostředí a geologie, Vodní režim, Hygiena životního prostředí, Ochrana přírody a krajiny, Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, Veřejná dopravní a technická infrastruktura, Sociodemografické podmínky, Bydlení, Rekreace, Hospodářské podmínky. V rámci aktualizace vlastních témat byly aktualizovány karty jevů (procesů) viz příloha č. 3. Všechna data důležitá pro zpracování Rozboru udržitelného rozvoje území SO ORP Plzeň jsou zpracována na úroveň jednotlivých obcí, resp. katastrů. Pro hodnocení regionálních rozdílů na úrovni správního obvodu obce s rozšířenou působností (SO ORP) i nižších jednotek uvnitř SO ORP jsou v Rozboru udržitelného rozvoje území používány následující prostorové úrovně: Plzeňský kraj a ČR jako nejvyšší srovnávací jednotky pro SO ORP Plzeň, ostatní SO ORP Plzeňského kraje pro srovnání jednotlivých SO ORP, okres Plzeň okresy jsou základní prostorovou jednotkou umožňující v širším kontextu stanovení regionálních disparit. 15

16 1. úplná aktualizace územně analytických podkladů SO ORP Plzeň 3.1 HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE Západní část SO ORP Plzeň pokrývá Plaská pahorkatina, která se v rámci sledovaného území skládá z podcelků Plzeňská kotlina (město Plzeň), Kaznějovská pahorkatina (severní část) a Kralovická pahorkatina (severovýchodní část). Východní a jižní část území spadá do geomorfologického celku Švihovská vrchovina a jejích podcelků Radyňská pahorkatina (jih) a Rokycanská pahorkatina (východ). Plaská pahorkatina je členitá pahorkatina, která vytváří střední část Plzeňské pahorkatiny. Její rozloha je km 2. Střední výška je 423,3 m n. m., střední sklon Je tvořena nepřeměněnými nebo slabě metamorfovanými proterozoickými horninami tepelsko-barrandienské oblasti, menšími tělesy variských granitoidů, pokryvy permokarbonských zpevněných a třetihorních nezpevněných sedimentů a ojediněle neovulkanity. Představuje homogenní destrukční reliéf tektonicky poměrně konsolidované oblasti s nepříliš diferencovanými pohyby ker. Povrch této jednotky je typický rozsáhlými zbytky neogenních zarovnaných povrchů, strukturně denudačními sníženinami a poměrně vzácnými suky a mělkými i hluboce zaříznutými údolími s říčními terasami. Hydrografickou osou území je tok Mže a Berounky. Její část tvoří Plzeňská kotlina. Reliéf Plzeňské kotliny, jejíž téměř celý severovýchodní výběžek město zaujímá, je plošinný a jen málo zvlněný, členěný stromovitě rozvětvenou sítí údolí Mže, Radbuzy, Úhlavy, Úslavy a Berounky s jejich menšími přítoky. Výraznější niva je podél Mže, ostatní údolí jsou úzká, v odolnějších horninách zahloubená se zaklesnutými meandry (Úhlava u Hradiště, Úslava u Božkova a Lobez, Berounka u Bukovce), ostrohy a příkrými svahy. Sousední pahorkatiny zasahují na území města polohami o m vyššími s členitějším reliéfem. Nejvýraznější hranicí geomorfologických jednotek je zlomový svah na levém břehu Mže od Radčic k Pecihrádku za Bílou Horou, který odděluje Plzeňskou kotlinu od Kaznějovské pahorkatiny. Specifickým tvarem je hluboce zaříznuté údolí Berounky v úseku pod soutokem s Úslavou. Charakteristické jsou zaoblené metabazaltové - spilitové homole Chlum (416 m), Homolka (373 m), Háje (436 m), Dubová hora (406 m), Val (435 m). Ve východní a jižní části se zachovaly málo přeměněné horniny svrchního prekambria (svrchního proterozoika barrandienu) - jílovité břidlice, prachovce a droby s výrazněji vystupujícími vložkami odolnějších vyvřelých metabazaltů - spilitů (např. Chlum). Severní a západní část je východním okrajem platformní jednotky limnického permokarbonu - plzeňské pánve. Tuto rozsáhlou příkopovou propadlinu vyplňuje až 1000 m mocné souvrství sedimentů mladšího paleozoika (slepence, pískovce, arkózy, jílovce, prachovce, místy i uhelné slojky), které pocházejí ze štěrků a písků přinášených řekami do původního jezera. Kaznějovská pahorkatina je podcelkem Plaské pahorkatiny, vytváří členitou pahorkatinu s plochou 339 km 2 a střední výškou 430,6 m. Ploše zvlněný erozně denundační povrch se sklání od severu k jihu, je charakterizovaný širokými rozvodními hřbety s plošinnými zarovnanými povrchy, vzácněji sevřenými údolími vodních toků převážně v povodí dolní Střely a Třemošné. Svahy jsou místy porušené erozními rýhami. Kralovická pahorkatina je členitou pahorkatinou s plochou 573 km 2 a střední výškou 392 m. Neotektonicky méně porušený erozně denundační povrch se sklání směrem k údolí Berounky. Na rozvodních hřbetech jsou zbytky třetihorních zarovnaných povrchů s plochými suky a odlehlíky. Údolí Berounky jsou mělká i hluboce zaříznutá, s přítoky s říčními terasami. Nejvyšší bod je Nad kostelem s výškou 537 m v Pavlíkovské pahorkatině. Švihovská vrchovina se rozkládá na jihu a jihovýchodě Plzeňské pahorkatiny, nejvyšším vrcholem je Koráb, 773 m n. m. Pohoří zabírá celkovou plochu 1420 km 2. Jedná se o plochou vrchovinu, strukturně denudační reliéf rozsáhlých hřbetů, suků a kotlin na horninách algonkia, paleozoika a granitoidech. Převážně v povodí Úhlavy a Úslavy se rozprostírají široce rozevřená subsekventní, méně průlomová údolí, jsou zde poměrně vzácné zarovnané povrchy a četné kryogenní tvary na vypreparovaných silicitových tělěsech. Vrchovina rozčleněna údolím Úhlavy. Člení se na Chudenickou vrchovinu, Merklínskou pahorkatinu, Klatovskou kotlinu, Radyňskou vrchovinu a Rokycanskou pahorkatinu, přičemž do sledovaného území zasahují pouze poslední dvě jmenované. Radyňská vrchovina je plochou vrchovinu s rozlohou 722 km 2 a střední výškou 464,6 m. Zaujímá strukturně denundační reliéf v povodí Úhlavy a Úslavy, s výraznými suky, strukturními hřbety barrandienského směru, s rozsáhlými klenbovitými elevacemi se zbytky zarovnaných povrchů a s široce rozevřenými údolími vodních toků, charakteristické jsou tvary zvětrávání a odnosu buližníků. 16

17 1. úplná aktualizace územně analytických podkladů SO ORP Plzeň Geologický a geomorfologický profil území Obrázek č : Geologická struktura území SO ORP Plzeň Legenda paleozoické horniny zvrásněné, nemetamorfované (břidlice, droby, křemence, vápence) permokarbonské horniny (pískovce, slepence, jílovce) kvarter (hlíny, spraše, písky, štěrky) proterozoické horniny assyntsky zvrásněné, s různě silným variským přepracováním (břidlice, fylity, svory až pararuly) vulkanické horniny zčásti metamorfované, proterozoické až paleozoické (amfibolity, diabasy, melafyry, porfyry) tercierní horniny (písky, jíly) granodiority až diority (tonalitová řada) Zdroj: geoportal.cenia.cz, Těžba nerostných surovin Na území SO ORP Plzeň se nachází několik ložisek nerostných surovin a to cihlářské suroviny (Chrást), štěrků (Kyšice), jílů (Kyšice, Plzeň), granodioritu (Štěnovický Borek) a stavebního kamene spilitu (Plzeň). V současné době těžba probíhá pouze na ložiscích Kyšice-Ejpovice, Bukovec, Litice u Plzně Dubová Hora a Nebílovský Borek. Pouze u tří z těchto ložisek (Dolní Vlkýš, Lhota u Dobřan a Nebílovský Borek) jsou vymezena chráněná ložisková území. U těchto ložisek je vymezeno také několik dobývacích prostorů. 17

18 1. úplná aktualizace územně analytických podkladů SO ORP Plzeň Tabulka č : Výhradní bilancovaná ložiska nerostných surovin v SO ORP Plzeň Obec Ev. Název Těžba Surovina Nerost Plocha CHLÚ Číslo (ha) Chrást Chrást u Plzně (TONDACH Česká republika s.r.o., Hranice) Dřívější povrchová Cihlářská surovina hlína, jílovitá břidlice 18,9 Ne Kyšice Kyšice Plzeň Plzeň Plzeň Plzeň Kyšice-Pohodnice (Česká geologická služba Geofond) Kyšice-Ejpovice (LASSELSBERGER, a.s., Plzeň) Dolní Vlkýš (LASSELSBERGER, a.s., Plzeň) Bukovec (Berger Bohemia a.s., Plzeň) Lhota u Dobřan (LASSELSBERGER, a.s., Plzeň) Litice u Plzně-Dubová hora (Tarmac CZ a.s., Liberec) Štěnovický Nebílovský Borek Borek (DCK Holoubkov Bohemia a.s.) Zdroj: Data 1. aktualizace ÚAP, Geofond, 2010 Dosud netěženo Současná povrchová Dřívější povrchová Občasná povrchová Dřívější povrchová Současná povrchová Současná povrchová Křemenné suroviny Jíly žáruvzdorné Jíly keramické nežáruvzdorné Štěrkopísky Jíly keramické nežáruvzdorné Stavební kámen Kámen pro kamenickou výrobu buližník jíl jíl psamity, štěrkopísek, štěrk jíl spilit granodiorit 5 Ne 3,05 Ne 3,5 Ano 42,5 Ne 10,6 Ano 31,5 Ne 1,7 Ano Sesuvná a poddolovaná území Poddolovaná a sesuvná území mohou představovat omezení pro rozvoj obcí, například výstavby, mohou být také rizikem pro stávající výstavbu. Na území SO ORP Plzeň se nachází vyšší množství lokalit, které jsou evidovány jako poddolované a pouze dvě evidované jako sesuvné, a to plošně malého rozsahu (na území obce Starý Plzenec mimo zastavěné území). Poddolovaná území se nachází nejvíce na území obcí Plzeň, Kyšice a Dýšina, v ostatních územích již méně. Tabulka č : Poddolovaná území v SO ORP Plzeň Obec Název Surovina Rozsah Projevy Plocha (ha) Dýšina Chrást u Plzně Nerudy 0,1 Dýšina Dýšina 2 Rudy 13,8 Dýšina Dýšina - Ostrý kámen Rudy 8,2 Dýšina Dýšina 1 Rudy 6,5 Dýšina Ejpovice Rudy, nerudy Systém 3,7 Dýšina Dýšina-Horomyslice Nerudy 14,6 Dýšina Ejpovice-Klabava Rudy Systém 28,4 Chrást Chrást u Plzně Nerudy 10,6 Kyšice Kyšice u Plzně Nerudy bodový Kyšice Kyšice u Plzně - Na Pohodnici Rudy Ojedinělá Žádné 6,3 Kyšice Tymákov Rudy 20,9 Kyšice Kyšice u Plzně - Na hlinách Rudy, nerudy 40 18

19 1. úplná aktualizace územně analytických podkladů SO ORP Plzeň Obec Název Surovina Rozsah Projevy Plocha (ha) Kyšice Dýšina 2 Rudy 21,9 Kyšice Ejpovice Rudy, nerudy Systém 2 Kyšice Ejpovice-Klabava Rudy Systém 0,1 Kyšice Letkov 2 Paliva Haldy + 1,4 propadliny Letkov Letkov 3 Ojedinělá bodový Letkov Letkov 4 Ojedinělá bodový Letkov Letkov 1 Rudy Systém Haldy 4 Letkov Letkov 2 Paliva Haldy + 16,1 propadliny Lhůta Rokycany - Cháchov Rudy Systém Haldy + 13,2 propadliny Losiná Losiná Rudy Haldy bodový Plzeň Plzeň 3 - Doudlevce Nerudy bodový Plzeň Plzeň - Lochotín Ojedinělá bodový Plzeň Křímice Paliva Ojedinělá Drobné bodový Plzeň Plzeň - Černice Rudy 45,6 Plzeň Božkov Nerudy Drobné 21,2 Plzeň Bolevec - Sene u Plzně Nerudy, paliva 91,5 Plzeň Třemošná - Záluží Nerudy, paliva Systém 126 Plzeň Dobřany - Hugo Nerudy, paliva Systém 22,4 Plzeň Chotíkov Paliva 20,9 Plzeň Líně - Sulkov Nerudy, paliva Systém 248,6 Plzeň Vejprnice Paliva Systém 371,5 Plzeň Dolní Vlkýš - Malešice Paliva 216 Plzeň Bolevec - Senec Paliva 154,5 Plzeň Lobzy Nerudy Ojedinělá Drobné 1,5 Starý Starý Plzenec Rudy Systém Haldy 61,7 Plzenec Starý Letkov 1 Rudy Systém Haldy 6,7 Plzenec Šťáhlavy Šťáhlavy Rudy Ojedinělá bodový Šťáhlavy Rokycany - Cháchov Rudy Systém Haldy + 20,7 propadliny Tymákov Tymákov-Sedlec Rudy Systém bodový Tymákov Starý Plzenec Rudy Systém Haldy 2,9 Tymákov Tymákov Rudy 7,9 Tymákov Letkov 1 Rudy Systém Haldy 10,7 Zdroj: Data 1. aktualizace ÚAP, Geofond,

20 1. úplná aktualizace územně analytických podkladů SO ORP Plzeň Obrázek č : Těžba nerostných surovin v SO ORP Plzeň Zdroj: Data 1. aktualizace ÚAP, Geofond,

21 1. úplná aktualizace územně analytických podkladů SO ORP Plzeň Indikátory Jako indikátor, který charakterizuje území z hlediska horninového prostředí, byl zvolen indikátor podíl plochy poddolovaného nebo sesuvného území k ploše jednotlivých obcí. Výskyt těchto území představuje omezení pro rozvoj obcí, zejména je limitem pro výstavbu. Stav indikátoru v jednotlivých obcích je znázorněn v následující tabulce. Výskyt sesuvných území je na území SO ORP Plzeň minimální, proto nebyla do výpočtu zahrnuta (nacházejí se v obci starý Plzenec). Podíl plochy poddolovaných nebo sesuvných území na celkové výměře SO ORP je významný (6,3 %), největší je v obcích Dýšina, Kyšice a Plzeň (nad 5 % plochy obce). Pouze část z těchto území leží v zastavěném území. Pouze v obcích Losiná, Mokrouše, Nezbavětice, Nezvěstice a Štěnovický Brodek nejsou tato území evidována. Hodnocení indikátoru: -2 nad 5 % plochy obce % plochy obce 0 1 2,99 % plochy obce, 1 0 0,99 % plochy obce, bodová poddolovaná nebo sesuvná území 2 bez poddolovaných nebo sesuvných území Tabulka č : Podíl poddolovaných a sesuvných území v jednotlivých obcích SO ORP Plzeň Obec Plocha obce (ha) Počet PÚ bodových Plocha PÚ (ha) Podíl PÚ území (%) Hodnocení indikátoru Dýšina 1037,4 7 75,3 7,3-2 Chrást 985,0 1 10,6 1,1 0 Chválenice 990, ,0 2 Kyšice 706,7 1 75,7 10,7-2 Letkov 467,8 0 20,1 4,3-1 Lhůta 340,9 0 13,2 3,9-1 Losiná 676, ,0 2 Mokrouše 274, ,0 2 Nezbavětice 475, ,0 2 Nezvěstice 640, ,0 2 Plzeň 13764, ,7 9,6-2 Starý Plzenec 1833,8 0 68,4 3,7-1 Šťáhlavy 2401,4 0 20,7 0,9 1 Štěnovický Borek 624, ,0 2 Tymákov 915,4 0 21,5 2,3 0 Celkem 26135, ,1 6,3-2 Zdroj: Data 1. aktualizace ÚAP, Geofond,

22 1. úplná aktualizace územně analytických podkladů SO ORP Plzeň Obrázek č : Indikátor Podíl plochy poddolovaných a sesuvných území v jednotlivých obcích Zdroj: Data 1. aktualizace ÚAP, Geofond,

23 1. úplná aktualizace územně analytických podkladů SO ORP Plzeň SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY V obcích Losiná, Mokrouše, Nezbavětice, Nezvěstice a Štěnovický Brodek nejsou evidována žádná plošná poddolovaná území, které by tak omezovaly územní rozvoj. V území je minimální výskyt sesuvných území, které tak netvoří omezení pro rozvoj obcí. Výskyt řady ložisek nerostných surovin a to cihlářské suroviny (Chrást), štěrků (Kyšice), jílů (Kyšice, Plzeň), granodioritu (Štěnovický Borek) a stavebního kamene spilitu (Plzeň). PŘÍLEŽITOSTI Zajištění poptávky po nerostných surovinách z místních zdrojů. Využití ploch po těžbě nerostných surovin rekreační plochy, zalesnění, prvky zeleně... SLABÉ STRÁNKY Vyšší míra poddolovaných území v rámci regionu, zejména v obcích Dýšina, Kyšice a Plzeň (více než 5 % plochy obce) může omezovat rozvoj obcí. Těžba surovin má za následek často zábor zemědělské půdy, místy velmi bonitní. HROZBY Střet zájmů těžby se zájmy ochrany přírody Problémy k řešení Přesná lokalizace poddolovaných území a zjištění míry omezení využití území Určení vhodného využití poddolovaných území Dodržování zásad ochrany ložisek nerostných surovin Minimalizace negativního vlivu případné další těžby nerostných surovin na složky životního prostředí (zábor ZPF, ochrana vod, ochrana přírody, doprava) při současném respektování potřeby dostatečného množství surovin. 23

24 1. úplná aktualizace územně analytických podkladů SO ORP Plzeň 3.2 VODNÍ REŽIM Všechny vodní zdroje na území SO ORP Plzeň zasahují do povodí Berounky. Celé území SO ORP Plzeň zaujímá 261,238 km 2 oblasti povodí. Oblast povodí Berounky je charakteristická pásmem pohraničních pohoří na západě (severní část Šumavy a Český les), Plzeňskou kotlinou Brdským pásmem. Páteřními toky v horní části oblasti povodí jsou Mže, Radbuza, Úhlava a Úslava, v dolní části oblasti povodí pak Berounka s přítoky Střelou a Litavkou. Oblast povodí Berounky je podle geomorfologického členění zastoupena subprovinciemi Poberounská soustava, Šumavská soustava a částečně též Krušnohorská soustava provincie Česká vysočina. Oblast povodí Berounky je budována z geologického hlediska ve značné části krystalinikem. Přísluší k nejstaršímu prekambrickému patru Českého masívu, postiženému kadomskou a variskou orogenezí, doprovázenou regionální metamorfózóu a plutogenezí. Krystalinikum v oblasti povodí je součástí oblasti moldanubika a oblasti středočeské (tepelsko-barrandienské). V souladu s regionálním členěním geologických jednotek lze vymezit v oblasti povodí tyto hydrogeologické struktury (geologická prostředí s uceleným oběhem podzemní vody) - hydrogeologický masív, zvrásněný komplex, pánve. Hydrogeologický masív reprezentuje krystalinikum. Horniny se vyznačují výhradně puklinovou propustností. S výjimkou přípovrchové zóny zvětrávání, která může zasahovat od několika metrů do několika desítek metrů, je oběh podzemní vody vázán na tektonicky porušené zóny. Hydraulické parametry krystalinických hornin jsou obvykle nízké. V oblasti povodí Berounky se jedná o oblast moldanubika Českého lesa, částečně moldanubika šumavského, tepelské a domažlické krystalinikum, které leží v pramenných oblastech a na horních tocích Mže, Radbuzy, Úhlavy a Úslavy. Koeficient transmisivity se pohybuje v širokém pásmu m 2 /s. Ke zvrásněnému komplexu počítáme nejstarší uloženiny, stáří svrchního proterozoika a staršího paleozoika Barrandienu. Vyznačují se komplikovanějšími hydrogeologickými poměry a vytvářejí se v nich podzemní vody puklinového a zčásti puklinovo-krasového typu v částečně zkrasovělých silurskodevonských vápencích. Hlavní zvodnění je v přípovrchovém pásmu rozpojení hornin, ve kterém se vytváří mělká zvodeň s volnou hladinou, konformní s morfologií terénu. Propustnost karbonátových hornin ve vápencích barrandienu je puklinová a krasová. Oběh podzemních vod je omezen vlivem neúplného vývoje krasu a složitou tektonikou. Převážnou část území s výskytem siluru a devonu barrandienu odvodňuje Berounka, severozápadní část Vltava. U permokarbonských uloženin, které tvoří pánevní struktury, se často ve vertikálním směru střídají propustné a nepropustné vrstvy a vytvářejí se víceméně průběžně kolektory a izolátory. V území narušeném těžbou uhlí obvykle dochází k druhotnému propojení zvodní. V zájmovém území se nacházejí pánve Plzeňská, Manětínská, Žihelská a část pánve Rakovnické. Plzeňská pánev je na obvodě dokonale uzavřena vyzdviženými algonkickými břidlicemi a pouze na SZ souvisí úzkým prolomem Dražené s Manětínskou pánví, s níž se zde na místě styku společně odvodňuje. Plocha rajónu je na dvou místech překryta kvartérními náplavami přítoků Berounky v Plzeňské kotlině. Oběh podzemní vody se v severní a jižní části pánve podstatně liší, v severní části převládá plynulé odvodňování příronem do vodotečí a pramenními vývěry, v jižní části v důsledku čerpání důlních vod je značná část odvodnění umělá. Vytěžené prostory působí jako erozní báze, neboť důlní vody jsou dlouhodobě odčerpávány. Nejdůležitějším činitelem, který ovlivňuje průtočnost sedimentů Plzeňské pánve, je rozsáhlé tektonické porušení. Stupeň propustnosti se pohybuje od velmi nízkého až do vysokého, v závislosti na hydrologickém charakteru puklin. Koeficient transmisivity je zde mezi 10-4 až 10-3 m 2 /s. Zvodeň vyvinutá v kvartérních sedimentech a přípovrchových horninách v oblasti města Plzně je nevhodná k využívání, protože je silně kontaminovaná. Z hlediska specifického odtoku podzemních vod jsou nejvyšší hodnoty nad 5-10 l/s/km 2 dokumentovány v pramenné oblasti Úhlavy ve vrcholových partiích Šumavy. V oblasti krystalinika v okolí Mariánských Lázní, vrcholové oblasti Českého lesa a podhůří Šumavy a oblasti výskytu karbonátových hornin paleozoika Barrandienu dosahuje specifický odtok hodnot 3-5 l/s/km 2, v oblasti podhůří Českého lesa a staršího paleozoika Brd činí specifický odtok 2-3 l/s/km 2 a v pánevní oblasti v okolí Plzně na středních a dolních tocích Mže, Úhlavy, Úslavy a Radbuzy 1-2 l/s/km 2. Nejnižších hodnot dosahuje specifický odtok podzemních vod na středním toku Berounky v oblasti proterozoika (0,5 1 l/s/km 2 ). 24

25 1. úplná aktualizace územně analytických podkladů SO ORP Plzeň V oblasti povodí Berounky jsou srážkové poměry obdobně jako teplotní poměry značně ovlivněny orografickým členěním a zejména nadmořskými výškami. Proto je rozdělení srážek v oblasti povodí místně velmi nerovnoměrné. Dlouhodobé roční srážkové úhrny se na většině území oblasti povodí pohybují v rozmezí mm. Hlavními vodními toky ve SO ORP jsou Mže, Radbuza, Úhlava, Úslava a Berounka. V souhrnu oblast povodí Berounky odtokově dobře vystihuje profil Berounka Beroun (Q a = 35,6 m 3 /s, q a = 4,3 l/s/km 2, Q 100 = m 3 /s, Q 355 = 5,35 m 3 /s, 63 % odtoku v listopadu až dubnu). Vějířovité sbíhání toků v Plzni představuje pro toto sídlo zesílené povodňové ohrožení. Určitým pozitivem v této souvislosti může být fakt, že zatímco u Mže převládá zimní režim povodní, u Úhlavy a Úslavy převládá režim letní (u Radbuzy je režim smíšený). Na vlastním toku Berounky a jejích přítocích pod Plzní převládá smíšený až letní režim. Na území SO ORP se nachází řada vodních ploch, především jde o vodní nádrž České údolí, Velký Bolevecký rybník, Kamenný rybník, Senecký rybník, Košinář, Sedlecký rybník, Nový rybník, Lopatský rybník a další. Na území SO ORP nejsou vyhlášeny chráněné oblasti přirozené akumulace vod. Obrázek č : Základní přehled SO ORP Plzeň Zdroj: Data 1. aktualizace ÚAP, Geofond,

26 1. úplná aktualizace územně analytických podkladů SO ORP Plzeň Vodní režim v krajině Neporušená krajina má schopnost akumulovat a zpomalit odtok velkého množství vody. Tuto schopnost krajiny výrazně snižujeme především díky velkovýrobnímu způsobu hospodaření v krajině, jako je vysoké zornění půdy, velké půdní bloky s nízkým obsahem organického podílu v půdě, nevhodnou skladbou dřevin v lese (smrková kultura na nevhodných místech). Tyto negativní projevy přináší nižší stabilitu krajiny a v konečném důsledku zvyšující se riziko povodní. Nejhorší kombinací pro přirozený vodní režim v krajině je intenzivní zemědělská činnost na svažitém území. Tomu v ČR odpovídá definice orné půdy na sklonitých pozemcích. Dle metodik je považován z hlediska zrychleného odtoku pro ornou půdu kritický sklon nad 7. Z těchto důvodů je tento typ kultury a sklonitosti předpokladem ke zhoršování přirozeného vodního režimu v krajině. Důsledkem je zvýšené riziko vzniku lokálních povodní nebo vysychání a degradace půdy. Tabulka č : Množství sklonitých orných pozemků na území jednotlivých obcí (srovnání obcí mezi sebou v rámci SO ORP Plzeň) OBEC procento sklonité plocha sklonité orné plocha orné půdy orné půdy z orné půdy (ha) (ha) celkově (%) Dýšina 0,00 0,01 0,00 Chrást 0,00 0,00 0,00 Chválenice 0,00 646,51 0,00 Kyšice 0,00 8,20 0,00 Letkov 0,00 162,96 0,00 Lhůta 13,15 136,55 9,63 Losiná 0,00 331,58 0,00 Mokrouše 0,00 134,25 0,00 Nezbavětice 0,00 259,46 0,00 Nezvěstice 0,00 331,88 0,00 Plzeň 39, ,58 1,22 Starý Plzenec 4,00 441,96 0,90 Šťáhlavy 0,11 553,93 0,02 Štěnovický Borek 0,00 198,64 0,00 Tymákov 0,00 438,91 0,00 SUMA 56, ,41 0,82 Zdroj: Data 1. aktualizace ÚAP, Geofond, 2010 Absolutně největší množství ploch se svažitou ornou půdou se nachází na území obce Plzeň a to přes 39 ha. Toto množství činí 1,2 % veškeré orné půdy na území obce. Výskyt sklonitých orných pozemků na ostatním území SO ORP Plzeň je podstatně menší. Na území obce Plzeň by měly být identifikovány tyto pozemky a navrženy potřebná opatření (možno využít KPÚ), aby se zabránilo nebezpečí vzniku zrychleného odtoku vody při přívalové srážce a omezilo nebezpečí vzniku lokální povodně. Vodní režim v krajině úzce souvisí se vznikem povodňových stavů. Podle výskytu povodňových stavů jsou stanovována záplavová území. Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Vodoprávní úřad může uložit správci vodního toku povinnost zpracovat a předložit takový návrh v souladu s plány hlavních povodí a s plány oblastí povodí. V současně zastavěných územích obcí, v územích určených k zástavbě podle územně plánovací dokumentace, případně podle potřeby v dalších územích, vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Na území SO ORP Plzeň zasahují záplavové území Q 100 sedmi vodních toků Berounky, Klabavy, Mže, Radbuzy, Úhlavy, Úslavy a Vejprnického potoka. Záplavové území Q 100 Berounky zasahuje do 26

27 1. úplná aktualizace územně analytických podkladů SO ORP Plzeň území obcí Chrást a Plzeň. Záplavové území Q 100 Klabavy zasahuje do území obcí Dýšina, Chrást a Kyšice. Záplavové území Q 100 Mže zasahuje pouze do území obce Plzeň. Záplavové území Q 100 Radbuzy zasahuje pouze do území obce Plzeň. Záplavové území Q 100 Úhlavy zasahuje pouze do území obce Plzeň. Záplavové území Q 100 Úslavy zasahuje pouze do území obce Plzeň. Záplavové území Q 100 Vejprnického potoka zasahuje pouze do území obce Plzeň. Záplavové území Q 100 Božkovského a Boleveckého potoka zasahuje pouze do území obce Plzeň. Tabulka č : Plocha záplavových území Q 100 na území jednotlivých obcí OBEC vodní tok (Q 100 ) zaplavená plocha při Q 100 (ha) Dýšina Klabava 57,17 Chrást Berounka 42,88 Chrást Klabava 51,85 Chválenice - - Kyšice Klabava 8,20 Letkov - - Lhůta Lhůtský potok - Losiná Losinský potok - Mokrouše - - Nezbavětice - - Nezvěstice Olešenský potok - Plzeň Božkovský potok - Plzeň Bolevecký potok - Plzeň Mže 685,49 Plzeň Berounka 197,97 Plzeň Vejprnický potok 11,98 Plzeň Úslava 221,15 Plzeň Radbuza 72,96 Plzeň Úhlava 168,51 Starý Plzenec Úslava - Šťáhlavy Úslava - Štěnovický Borek Čižický potok - Tymákov Tymákovský potok - Zdroj: HEIS VÚV T.G.M., Stav povrchových a podzemních vod Znečištění vod je jedním z největších environmentálních problémů současného světa. Voda transportuje živiny, ale zúčastňuje se rovněž na zprostředkování pohybu škodlivin v rámci různých ekosystémů. Důsledkem je, že může dojít ke kumulaci - nahromadění škodliviny v některé ze součástí životního prostředí. Znečištění vod je způsobováno chemickými látkami anorganického charakteru, hlavně těžkými kovy, nebo látkami organickými. Hlavním typem znečištění vod v našich podmínkách je eutrofizace znečištění vod nadměrným obsahem živin. Odpadní vody splaškové mohou být znečištěny mikrobiálně. Významnou měrou se na znečištění vod podílí také zemědělská výroba. Problémem vody je rovněž její dosažitelnost a distribuce. Přibližně třetina toků ČR zůstává i přes výrazné zlepšení za posledních 17 let stále nadměrně znečištěna. 27

28 1. úplná aktualizace územně analytických podkladů SO ORP Plzeň Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů Stav povrchových vod byl hodnocen pomocí indikátoru: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů. Základní jednotkou pro hodnocení stavu povrchových vod jsou jednotlivé útvary povrchových vod tekoucích (řeky). Hodnocené útvary jsou zařazeny do tříd rizikovosti podle výsledků hodnocení HEIS VÚV T.G.M. Třídy rizikovosti (rizikový, nejistý, nerizikový) identifikují tzv.: rizikové vodní útvary, tj. útvary vod, které pravděpodobně nedosáhnou v roce 2015 dobrého stavu, pokud nebudou přijata příslušná opatření. Útvary povrchových vod tekoucích a jejich klasifikace do tříd rizikovosti z hlediska ekologického a chemického stavu na území SO ORP jsou zachyceny v následující tabulce a obrázcích. Tabulka č : Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích Ekologický stav Chemický stav Obec "nejistý" "rizikový" "nejistý" "rizikový" Dýšina Chrást Chválenice Kyšice Letkov Lhůta Losiná Mokrouše Nezbavětice Nezvěstice Plzeň Starý Plzenec Šťáhlavy Štěnovický Borek Tymákov SO ORP Plzeň Zdroj dat: HEIS VÚV T.G.M., 2010 Pozn.: Hodnocení rizikovosti útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů (ekologický stav/ekologický potenciál a chemický stav) na území jednotlivých obcí je vyjádřené jako procento délky útvarů povrchových vod tekoucích s hodnocením rizikový a nejistý. Na území SO ORP je jako rizikový klasifikováno 96 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu/potenciálu (na území téměř všech obcí 100 % délky útvarů povrchových vod tekoucích) a 83 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska chemického stavu (na území většiny obcí 100 % délky útvarů povrchových vod tekoucích). Na území SO ORP nejsou klasifikovány žádné útvary povrchových vod tekoucích jako nerizikový z hlediska ekologického stavu/ potenciálu. Z hlediska chemického stavu je jako nerizikový klasifikováno 12 % délky útvarů povrchových vod tekoucích (Chválenice 3 %, Losiná 100 %, Plzeň 14 % a Štěnovický Borek 100 %). Jako nejistý jsou v SO ORP klasifikována 4 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu/potenciálu a z hlediska chemického stavu 5 % délky útvarů povrchových vod tekoucích. 28

29 1. úplná aktualizace územně analytických podkladů SO ORP Plzeň Nejistoty hodnocení: Nedostatek dat plynoucí z omezeného počtu monitorovaných lokalit v rámci státní sítě sledování jakosti vody v tocích způsobuje nejistoty zejména v oblasti hodnocení rizika nedosažení environmentálních cílů. Na menším území tudíž může být sledovaný datový soubor statisticky méně spolehlivý z hlediska reprezentativnosti pro charakterizaci dostatečného podílu vodních útvarů v jednotlivých oblastech povodí. Obrázek č : Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu Zdroj: HEIS VÚV T.G.M.,

30 1. úplná aktualizace územně analytických podkladů SO ORP Plzeň Obrázek č : Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska chemického stavu Zdroj: HEIS VÚV T.G.M.,

31 1. úplná aktualizace územně analytických podkladů SO ORP Plzeň Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska splnění environmentálních cílů Stav podzemních vod byl hodnocen pomocí indikátoru: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska splnění environmentálních cílů. Základní jednotkou pro hodnocení stavu podzemních vod jsou útvary podzemních vod, které jsou zjednodušeně vyjádřeny plochami ve třech vertikálních vrstvách (svrchní útvary kvartérních sedimentů a coniaku, útvary základní vrstvy, útvary bazálního křídového kolektoru). Vertikální průmět těchto vrstev s vyznačením rizikovosti útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního a chemického stavu je uveden na následujících obrázcích. Hodnocené útvary jsou zařazeny do tříd rizikovosti podle výsledků hodnocení HEIS VÚV T.G.M. Třídy rizikovosti (rizikový a nerizikový) identifikují tzv.: rizikové vodní útvary, tj. útvary vod, které pravděpodobně nedosáhnou v roce 2015 dobrého stavu, pokud nebudou přijata příslušná opatření. Tabulka č : Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního a chemického stavu % plochy útvarů podzemních vod s hodnocením "rizikový" Obec Kvantitativní stav Chemický stav Dýšina 0 0 Chrást 0 0 Chválenice 0 10 Kyšice 0 0 Letkov 0 0 Lhůta 0 0 Losiná Mokrouše 0 0 Nezbavětice 0 10 Nezvěstice 0 0 Plzeň Starý Plzenec 0 5 Šťáhlavy 0 0 Štěnovický Borek Tymákov 0 0 SO ORP Plzeň Zdroj dat: HEIS VÚV T.G.M., 2010 Na celém území SO ORP je klasifikováno jako rizikový 35 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu (Plzeň 62 % plochy útvarů podzemních vod) a 47 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu (nejvíce Losiná a Štěnovický Borek 100 % plochy útvarů podzemních vod). Jako nerizikový je klasifikováno 65 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu (na území téměř všech obcí jde o 100 % plochy útvarů podzemních vod) a 53 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu (na území většiny obcí jde o 100 % plochy útvarů podzemních vod). 31

32 1. úplná aktualizace územně analytických podkladů SO ORP Plzeň Obrázek č : Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu Zdroj: HEIS VÚV T.G.M.,

33 1. úplná aktualizace územně analytických podkladů SO ORP Plzeň Obrázek č : Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu Zdroj: HEIS VÚV T.G.M.,

34 1. úplná aktualizace územně analytických podkladů SO ORP Plzeň Indikátory Vodní režim v krajině Celkem se v SO ORP Plzeň nachází 56,7 ha nadměrně sklonitých pozemků s ornou půdou. Z celkové výměry orné půdy v SO ORP Plzeň (6 881 ha) tyto nevhodné pozemky činí pouze 0,8 %. Nulové nebo tak nepatrné množství sklonitých pozemků s ornou půdou, že lze tyto území označit za cílový stav, se vyskytuje v 12ti obcích (Dýšina, Chrást, Chválenice, Kyšice, Letkov, Losiná, Mokrouše, Nezbavětice, Nezvěstice, Tymákov, Štěnovický Borek a Šťáhlavy). Z hlediska využití zemědělské půdy na svažitých pozemcích je tímto dosaženo ideálního stavu a přiblížení se přirozenému vodnímu režimu v krajině a tím snížení rizika výskytu extrémních odtokových jevů na těchto územích. Naopak zvýšené množství svažitých pozemků orné půdy se nachází na území obcí Plzeň a Lhůta. Především na území obce Plzeň by měly být identifikovány tyto pozemky a navrženy potřebná opatření (možno využít KPÚ) aby se zabránilo nebezpečí vzniku zrychleného odtoku vody při přívalové srážce a omezilo nebezpečí vzniku lokální povodně. Hodnocení indikátoru vodní režim: -2 na území obce se nachází více než 30 ha sklonité orné půdy -1 na území obce se nachází ha sklonité orné půdy 0 na území obce se nachází 5 9,99 ha sklonité orné půdy 1 na území obce se nachází 1 4,99 ha sklonité orné půdy 2 na území obce se nachází méně než 1 ha sklonité orné půdy Stav povrchových a podzemních vod Na území SO ORP jsou zaznamenány útvary povrchových vod tekoucích s klasifikací rizikový (96 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu/potenciálu a 83 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska chemického stavu) a ve smyslu hodnocených indikátorů zde nejsou plněny cíle environmentální kvality povrchových vod. Na území SO ORP není jako nerizikový identifikován žádný útvar povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu/potenciálu a z hlediska chemického stavu je jako nerizikový klasifikováno 12 % délky útvarů povrchových vod tekoucích. Skutečný stav v hodnocení rizikových útvarů však může být horší, protože některé útvary povrchových vod tekoucích jsou klasifikovány jako nejistý z důvodu nedostatku primárních dat (4 % ekologický stav/potenciál a 5 % chemický stav). Místně na sledovaném území nejsou plněny cíle environmentální kvality podzemních vod (35 % plochy útvarů podzemních vod je hodnoceno jako rizikový z hlediska kvantitativního a 47 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu). Jako nerizikový je klasifikováno 65 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu a 53 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu. Hodnocení indikátoru stavu povrchových a podzemních vod: -2 na území obce se nachází útvary povrchových i podzemních vod s klasifikací rizikový -1 na území obce se nachází útvary povrchových nebo podzemních vod s klasifikací rizikový 0 na území obce se většinově nachází útvary povrchových nebo podzemních vod s klasifikací nejistý 1 na území obce převažují útvary povrchových nebo podzemních vod s klasifikací nerizikový 2 na území obce převažují útvary povrchových a podzemních vod s klasifikací nerizikový Stav povrchových a podzemních vod, hodnocený s využitím navržených indikátorů, není přijatelný na území žádné obce SO ORP. Nepřijatelný stav je na území všech obcí, obzvláště nepřijatelný stav je na území Plzně. Celkově lze území SO ORP hodnotit jako nepřijatelné z hlediska plnění environmentálních cílů pro povrchové a podzemní vody. 34

35 1. úplná aktualizace územně analytických podkladů SO ORP Plzeň Tabulka č : Souhrnné hodnocení tématu na základě navržených indikátorů Vodní režim Obec hodnoty [ha] Hodnocení indikátoru Hodnocení indikátoru stav povrchových a podzemních vod Dýšina 0, Chrást 0, Chválenice 0, Kyšice 0, Letkov 0, Lhůta 13, Losiná 0, Mokrouše 0, Nezbavětice 0, Nezvěstice 0, Plzeň 39, Starý Plzenec 4, Šťáhlavy 0, Štěnovický Borek 0, Tymákov 0,

36 1. úplná aktualizace územně analytických podkladů SO ORP Plzeň Obrázek č : Hodnocení obcí dle množství sklonité orné půdy Zdroj: Data 1. aktualizace ÚAP, Geofond,

37 3.2.4 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Jako nerizikový je klasifikováno 65 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu a 53 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu. Minimalizace zrychleného odtoku a snížení půdní eroze na minimum v územích s nulovým výskytem sklonité orné půdy území obcí Dýšina, Chrást, Chválenice, Kyšice, Letkov, Losiná, Mokrouše, Nezbavětice, Nezvěstice, Tymákov, Štěnovický Borek a Šťáhlavy. PŘÍLEŽITOSTI Podpora modernizace a rekonstrukce stávající kanalizační sítě a rozvoje napojení obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou v ČOV. Realizace komplexního systému protipovodňových opatření, jak v krajině, tak i na tocích k ochraně zastavěného území obcí. Finanční zdroje ze státního rozpočtu a fondů EU pro zajištění čištění odpadních vod a zásobování pitnou vodou, na realizaci projektů protipovodňové ochrany v krajině. Dodržování zásad správné zemědělské praxe pro snížení obsahu dusičnanů a dalších znečišťujících látek v podzemních a povrchových vodách. Nastartování procesu KPÚ v oblastech se zvýšenou erozní ohrožeností (území s vysokým podílem sklonité orné půdy). SLABÉ STRÁNKY Celkově lze území SO ORP hodnotit jako nepřijatelné z hlediska plnění environmentálních cílů pro povrchové a podzemní vody (na území všech obcí je nepřijatelný stav, obzvláště nepřijatelný je stav na území Plzně). Zhoršení přirozeného vodního režimu v krajině v důsledku nevhodného hospodaření na sklonitých pozemcích => zvýšené množství orné půdy na sklonitých pozemcích na území obcí Plzeň a Lhůta. HROZBY Masivní rozšiřování vrtů pro geotermální vytápění objektů, kterým se zpřístupňují podzemní vody možnému znečištění. Udržení zabezpečenosti kvalitních zdrojů pitné vody. Nutnost zlepšení morfologie vodních toků, stanovení a respektování minimálních zůstatkových průtoků ve vodních tocích, neprůchodnost vodních toků pro ryby a další živočichy. Rizika lokálních povodní doprovázené zvýšenou erozí půdy v územích s vyšším podílem sklonité orné půdy území obce Plzeň Problémy k řešení V oblastech s vyšším výskytem sklonité orné půdy je potřeba identifikovat tyto pozemky a navrhnout opatření vedoucí k eliminaci negativních vlivů (změna hospodaření, zatravnění, protierozní opatření, retenční nádrž...). V obcích, kde hladina Q 100 zasahuje do zastavěného území, navrhnout opatření na ochranu majetku státu, obcí a obyvatel a nerozšiřovat zastavitelné území do těchto ploch, což by vedlo k dalším nákladům na nové nákladné protipovodňové opatření (často pouze lokálního charakteru, kdy se problém přenese níže po toku). Podporovat posilování retenční schopnosti území, dbát na nenarušení povrchových a podzemních zdrojů vody a pramenišť minerálních a léčivých vod a podporovat jejich hospodárné využívání. Vybudování a modernizace infrastruktury pro čištění odpadních vod, modernizace stávajících ČOV a dokončení výstavby čistíren odpadních vod, realizace místních kanalizací a ČOV v menších sídlech. Přispívat k prevenci a snižování znečišťování povrchových a podzemních vod v důsledku zemědělské a průmyslové činnosti. 37

38 3.3 HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Ovzduší Znečištění ovzduší je stále vážný environmentální problém nejen v ČR, ale i v Evropě a po celém světě. Důsledky znečišťování jsou velmi široké. Jsou prokázány přímé negativní účinky látek znečišťujících ovzduší na zdraví obyvatel, zvířat, rostlin, půdu a materiály. Respirace zvýšených koncentrací látek znečišťujících ovzduší má přímé následky na zdravotní stav obyvatel. Zdraví obyvatel může být zasaženo také nepřímo, ukládáním těchto látek v dalších složkách životního prostředí (půda, voda, biota), vstupem chemikálií do potravního řetězce s následkem další expozice lidí. Navíc tyto účinky mohou ovlivnit strukturu a funkci ekosystémů, včetně jejich schopnosti samoregulace. Tyto účinky se mohou projevovat okamžitě, ale současně také s určitým časovým zpožděním (např. degradace lesních ekosystémů). Znečištění venkovního ovzduší je nejčastěji vyvoláno směsí znečišťujících látek emitovaných z celé řady zdrojů. Na imisní zátěži SO ORP a především města Plzně zejména suspendovanými částicemi PM 10, ale také benzo(a)pyrenem, oxidem dusičitým a ozónem se zásadním způsobem podílejí rostoucí emise z dopravy. Kromě dopravy a plošných zdrojů (souhrn malých zdrojů např.: lokálních topenišť), sezonně a místně i zemědělství, se na výsledné imisní situaci v SO ORP zásadním způsobem podílejí velké a zvláště velké stacionární průmyslové, energetické a technologické zdroje. Mezi významné zdroje znečišťování ovzduší (napříč spektrem znečišťujících látek) na území SO ORP i v blízkém okolí, podle Integrovaného registru znečišťování (www.irz.cz), patří VODÁRNA PLZEŇ a.s. - ČOV Plzeň, Plzeňská energetika a.s. - Teplárna ELÚ III, ŠKODA STEEL s.r.o., Plzeňská teplárenská a.s. - Centrální zdroj tepla, Plzeňský Prazdroj as.s. - Pivovar Plzeň, ŽELEZÁRNY HRÁDEK a.s., PILSEN STEEL s.r.o. a řada dalších. Ke znečištění ovzduší na místní úrovni přispívají v menší míře také emise látek znečišťujících ovzduší přenášené ze středních a velkých vzdáleností (desítky až stovky kilometrů). Významný vliv na kvalitu ovzduší mají rovněž aktuální meteorologické podmínky. Po výrazném poklesu emisí látek znečišťujících ovzduší ze stacionárních zdrojů (tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého a emisí oxidů dusíku a oxidu uhelnatého), ke kterému došlo v souvislosti se změnami ve struktuře ekonomiky a legislativními požadavky v devadesátých letech, v období let 2000 až 2006 již byly celkové emise uvedených znečišťujících látek zhruba konstantní bez výraznějšího trendu (s meziročními výkyvy). Emise oxidů dusíku ze stacionárních zdrojů i z dopravy mírně rostou. Na znečišťování ovzduší nejen menších sídel SO ORP, ale i města Plzeň, se významně podílí malé zdroje. Růst cen zemního plynu a elektrické energie způsobuje, že se lidé opět vracejí k tradičním palivům, zejména k uhlí a dřevu (často jsou přidávány i odpady), které mnohdy spalují v technologicky nevyhovujících zařízeních. Lokální topeniště se podílejí na znečištění ovzduší zejména v zimních měsících při inverzním počasí a jsou významným producentem tuhých znečišťujících látek TZL a široké škály organických látek (velice nebezpečné právě pro své škodlivé účinky). Dle provedeného dotazníkového šetření, které proběhlo v rámci zpracování ÚAP ORP Plzeň r.2008 v obcích SO ORP, vyplývá, že subjektivně bylo místní zhoršení kvality ovzduší chápáno jako důsledek negativního působení dopravy v obcích Dýšina, Chrást, Chválenice, Kyšice, Losiná, Nezvěstice, Plzeň, Starý Plzenec, Štěnovický Borek. Vytápění domácností je jako příčina uvedeno v obcích Chrást, Chválenice, Letkov, Lhůta, Losiná, Mokrouše, Nezbavětice, Nezvěstice, Šťáhlavy a Štěnovický Borek. Průmyslové emise jsou označeny jako problematické v obcích Dýšina, Kyšice a Plzeň. Dálkový přenos emisí je subjektivně vnímán v obci Losiná. Tento stav nadále trvá Při hodnocení kvality ovzduší se setkáváme s nerovnoměrnostmi prostorové distribuce emisních a imisních charakteristik. Účinky látek znečišťujících ovzduší emitovaných v určité oblasti se mohou negativně projevovat v oblastech více či méně vzdálených (desítky až stovky kilometrů). Řadu problémů tedy nelze řešit izolovaně v rámci sledovaného území (SO ORP, obec, katastr), ale nutná je spolupráce na větších územních celcích (kraje, ČR, mezinárodně - přeshraniční vlivy). Opatření provedené na konkrétním území, např. v působnosti pověřeného stavebního úřadu, se mohou, ale také nemusí projevit na témže území (zvláště v případě stacionárních velkých a zvláště velkých emisních zdrojů). 38

39 Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů a cílových imisních limitů pro ochranu zdraví obyvatel Látky znečišťující ovzduší, pro které je (pro účely této studie) sledováno překročení imisních limitů: SO 2, PM 10, NO 2, benzen a překročení cílových imisních limitů: As, Cd, benzo(a)pyren, O 3. Na rozdíl od předchozích let, v roce 2006 prakticky nedošlo na území SO ORP Plzeň k překročení hodnot 24h ani ročního imisního limitu pro suspendované částice velikostní frakce PM 10, tento stav nadále trvá. Zvýšené imisní koncentrace suspendovaných částic patří na značné části území České republiky k prioritním problémům ochrany ovzduší. Problém suspendovaných částic na území SO ORP však tímto hodnocením není definitivně vyřešen. Jde o látku s velmi nepříznivými účinky na lidské zdraví, suspendované částice jsou typickou imisní zátěží městských aglomerací, kde jsou emitovány stacionárními i mobilními zdroji. Kromě primárních částic přímo emitovaných ze zdrojů vznikají rovněž částice sekundární v důsledku kondenzace plynných emisí a chemických transformací znečišťujících látek během transportu. Významný podíl má rovněž resuspenze částic ze zemského povrchu, způsobovaná větrem nebo projíždějícími vozidly. Závažným problémem je překračování cílového imisního limitu imisními koncentracemi benzo(a)pyrenu. Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), jejichž je benzo(a)pyren typickým představitelem, vznikají především ze spalování fosilních paliv. Typicky se tyto látky uvolňují při nedokonalém spalovacím procesu. Do prostředí se tedy dostávají zejména při výrobě energie, spalování odpadů, ze silniční dopravy, při krakování ropy, při výrobě hliníku, z metalurgických procesů, při výrobě koksu, asfaltu, při výrobě cementu, z rafinerií, krematorií, z požárů a v neposlední řadě při kouření. PAH jsou zde přítomny ve formě velmi jemných částic, které pronikají při vdechnutí až do plicních sklípků, kde se zachycují. Toxické, karcinogenní a mutagenní vlastnosti PAH jsou hlavní příčinou zdravotních rizik (např. vznik rakoviny plic, snížení plodnosti, vývojové vady atd.). Na 49 % území SO ORP došlo k překročení cílových imisních limitů pro ochranu zdraví pro polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako benzo(a)pyren (BaP). Plošně nejvyšší rozsah překročení imisního limitu pro BaP bylo zaznamenáno na území obcí Plzeň (83 % území), Starý Plzenec (35%), Chrást, Dýšina, Losiná, Nezvěstice a okrajově také na území obcí Šťáhlavy, Kyšice a Nezbavětice. Po roce 2006 nebyly překročeny hodnoty 24h imisního limitu pro SO 2, ročního imisního limitu pro NO 2, ani imisní limit pro benzen. Na 76 % území SO ORP došlo v roce 2006 k překročení hodnoty cílového imisního limitu pro ochranu zdraví lidí pro troposférický ozon. Nebyl překročen cílový imisní limit pro arsen a kadmium. Tabulka č : Překročení imisního limitu a cílového imisního limitu pro ochranu zdraví, rok 2006 SO ORP Plzeň % území obce s překročením imisních limitů pro ochranu zdraví Imisní limit Cílový imisní limit Souhrnně OZKO Obec PM 10 B(a)P O 3 _8h Imisní limit 39 Cílový imisní limit bez O 3 24h Dýšina Chrást Chválenice Kyšice Letkov Lhůta Losiná Mokrouše Nezbavětice Nezvěstice Plzeň Starý Plzenec Šťáhlavy

40 SO ORP Plzeň % území obce s překročením imisních limitů pro ochranu zdraví Imisní limit Cílový imisní limit Souhrnně OZKO Obec PM 10 24h B(a)P O 3 _8h Imisní limit Štěnovický Borek Tymákov Cílový imisní limit bez O 3 Celkem SO ORP Zdroj dat: ČHMÚ, 2010 Pozn.: V tabulce jsou uvedena % plochy obcí, na kterých došlo k překročení imisního limitu a cílového imisního limitu pro ochranu zdraví v roce 2006 (uvedeny jsou jen látky znečišťující ovzduší, u kterých bylo v příslušném roce zaznamenáno překročení imisních limitů). Pro srovnání, celkově na území kraje (zóny) nedošlo v roce 2006 k překročení imisních limitů pro PM 10, SO 2, NO 2, benzen ani cílových imisních limitů pro As, Cd, s výjimkou B(a)P, u nějž imisní koncentrace překročily limit na 4 % území a ozonu na 99 % území kraje. 40

41 Obrázek č : Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k limitům pro ochranu zdraví (cílový imisní limit pro benzo(a)pyren) podle dat k roku 2006 Zdroj dat: ČHMÚ Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace Na území všech obcí, celkově na 74 % území SO ORP došlo v roce 2006 k překročení hodnot cílového imisního limitu pro ozon pro ochranu ekosystémů a vegetace (expoziční index AOT40). Na 12 % území SO ORP byl překročen imisní limit pro NO x. Největší plošný rozsah překročení byl zaznamenán na území obcí Letkov (42%), Kyšice (24%), Plzeň (18%), Tymákov a Starý Plzenec. Imisní limit pro SO 2 nebyl v roce 2006 překročen. V následujících letech nebyl na tomto území imisní limit překročen. 41

42 Tabulka č : Překročení imisního limitu a cílového imisního limitu pro ochranu ekosystémů a vegetace, % plochy obcí, rok 2006 ORP Plzeň % území obce s překročením imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace Obec Imisní limit pro NO x (> 30 µg.m -3 ) Cílový imisní limit pro ozon (AOT 40) Souhrnně OZKO (SO 2, NO x, ozon) Dýšina Chrást Chválenice Kyšice Letkov Lhůta Losiná Mokrouše Nezbavětice Nezvěstice Plzeň Starý Plzenec Šťáhlavy Štěnovický Borek Tymákov Celkem Zdroj dat: ČHMÚ,

43 3.3.2 Nakládání s odpadem Produkce odpadu na území SO ORP Dle údajů Informačního systému pro nakládání s odpady, který je provozován v rámci Centra pro nakládání s odpady (http://ceho.vuv.cz/) bylo v roce 2010 v rámci SO ORP Plzeň vyprodukováno následné množství odpadu v rámci jednotlivých hlavních skupin z Katalogu odpadů viz tabulka: Tabulka č : Produkce odpadu v hlavních skupinách dle katalogu odpadů v SO ORP Plzeň v roce 2010 Č. Druh odpadu Množství % odpadu (t/rok) 1 Odpady z geologického průzkumu, těžby, úpravy a dalšího zpracování 819,5 0,0 nerostů a kamene 2 Odpady z prvovýroby v zemědělství, zahradnictví, myslivosti, rybářství a z výroby a zpracování potravin ,8 8,0 3 Odpady ze zpracování dřeva a výroby desek, nábytku, celulózy, papíru a 1351,6 0,1 lepenky 4 Odpady z kožedělného, kožešnického a textilního průmyslu 4263,4 0,2 5 Odpady ze zpracování ropy, čištění zemního plynu a z pyrolytického 118,0 0,0 zpracování uhlí 6 Odpady z anorganických chemických procesů 7582,5 0,4 7 Odpady z organických chemických procesů 812,9 0,0 8 Odpady z výroby, zpracování, distribuce a používání nátěrových hmot (barev, laků a smaltů), lepidel, těsnicích materiálů a tiskařských barev 547,2 0,0 9 Odpady z fotografického průmyslu 104,0 0,0 10 Odpady z tepelných procesů ,9 13,5 11 Odpady z chemických povrchových úprav, z povrchových úprav kovů a jiných materiálů a z hydrometalurgie neželezných kovů 2178,9 0,1 12 Odpady z tváření a z fyzikální a mechanické úpravy povrchu kovů a plastů 13 Odpady olejů a odpady kapalných paliv (kromě jedlých olejů a odpadů uvedených ve skupinách 05 a 12) 14 Odpady organických rozpouštědel, chladiv a hnacích médií (kromě odpadů uvedených ve skupinách 07 a 08) 15 Odpadní obaly, absorpční činidla, čisticí tkaniny, filtrační materiály a ochranné oděvy jinak neurčené 72290,9 4,2 3258,1 0,2 78,4 0, ,5 2,1 16 Odpady v tomto katalogu jinak neurčené 8987,4 0,5 17 Stavební a demoliční odpady (včetně vytěžené zeminy z ,2 55,1 kontaminovaných míst) 18 Odpady ze zdravotní nebo veterinární péče a /nebo z výzkumu s nimi souvisejícího (s výjimkou kuchyňských odpadů a odpadů ze stravovacích zařízení, které bezprostředně nesouvisejí se zdravotní péčí) 1215,0 0,1 19 Odpady ze zařízení na zpracováni (využívání a odstraňování) odpadu, z čistíren odpadních vod pro čištění těchto vod mimo místo jejich vzniku a z výroby vody pro spotřebu lidí a vody pro průmyslové účely 20 Komunální odpady (odpady z domácností a podobné živnostenské, průmyslové odpady a odpady z úřadů) včetně složek z odděleného sběru ,6 11, ,9 3,8 Celkem ,7 100,0 Zdroj: Informační systém odpadového hospodářství - ISOH,

44 V roce 2010 tvořil největší podíl (55 %) odpad ze stavební činnosti a to zejména zemina a kamení. Množství tohoto odpadu významně závisí na intenzitě výstavby v daném území. Významnější podíl měly také odpady z ČOV a zařízení na zpracování odpadu (11 %), odpady ze zemědělské prvovýroby a tepelných procesů. Komunální odpad tvořil pouze menší podíl (3,8 %), přičemž největší podíl z toho tvoří směsný komunální odpad. Je nutno upozornit, že produkce odpadu v rámci jednotlivých skupiny odpadů v jednotlivých letech významně kolísá, avšak obecně tvoří stavební a komunální odpad dlouhodobě nejvyšší podíl z celkového množství odpadů Produkce komunálního odpadu Produkce komunálního odpadu v obou obcích SO ORP Plzeň je zachycena v následující tabulce. V tabulce jsou zahrnuty hlavní složky KO, jako směsný komunální odpad a složky separovaného sběru. Nejsou zde zahrnuty (pro větší přehlednost) ty odpady, jejichž množství je velmi nízké (odpad z léčiv, barvy apod.). Tabulka č : Produkce hlavních složek komunálního odpadu v SO ORP Plzeň v roce 2010 Obec Papír Sklo Dřevo Plasty Kovy BRO SKO Objemný Celkem odpad Dýšina 31,0 18,6 3,2 24,8 2,7 31,3 170,4 50,9 332,9 Chrást 25,7 20,4 26,9 219,1 89,6 381,7 Chválenice 121,9 41,5 163,3 Kyšice 6,8 6,2 6,9 133,0 13,1 166,0 Letkov 1,2 0,4 3,0 137,0 15,1 156,7 Lhůta 0,6 0,1 34,6 35,3 Losiná 9,3 4,4 7,2 209,2 11,0 241,1 Mokrouše Nezbavětice Nezvěstice 12,2 12,3 10,4 186,4 1,3 222,6 Plzeň 3505,0 1727,0 11,5 1397,8 84,4 1346, ,8 3064, ,0 Starý 115,0 68,0 9,6 53,0 24,7 185,9 1056,5 569,5 2082,3 Plzenec Šťáhlavy 20,3 35,7 32,0 10,0 370,6 117,0 585,6 Štěnovický 2,2 2,6 2,8 5,6 85,8 7,5 106,5 Borek Tymákov 3,8 4,1 3,9 1,7 179,2 150,8 343,5 Celkem 3732,5 1900,3 24,3 1569,0 117,4 1575, ,5 4131, ,5 Zdroj: Městský úřad Plzeň, data z evidence k roku 2007, Vyhodnocení POH města Plzně v roce 2010 Pozn.: Obce Mokrouše a Nezbavětice nedodaly hlášení. Město Plzeň nezajišťuje svoz komunálního odpadu, toto je řešeno místními firmami. U údajů o produkci komunálních odpadů ve městě Plzeň se jedná o odborný odhad. Jednoznačně největší množství odpadů v rámci celého SO ORP je produkováno ve městě Plzeň, která tvoří přibližně tři čtvrtiny z celkové produkce v daném SO ORP. V ostatních obcích je produkce zejména v závislosti na velikosti obce významně nižší. Ve většině obcí jsou zavedeny systémy odděleného sběru odpadu (zejména papír, sklo a plasty), přesto směsný komunální odpad objemný odpad tvoří jednoznačně nejvýznamnější množství z komunálního odpadu. Významná část odpadů končí na skládkách. Pouze v obci Lhůta není dle dotazníkového šetření tříděn papír, v obcích Mokrouše a Letkov není zařízení pro separovaný sběr kovu. Je nutno dodat, že evidence odpadů často nepostihne veškeré odpady, které pak nejsou evidovány. Může se jednat především o černé skládky, spalování odpadků, špatné zařazení odpadu apod. K tomu je nutno přihlédnout při interpretaci výše uvedených údajů. 44

45 Nakládání s odpadem ve městě Plzeň Podmínky pro třídění odpadů vytváří město prostřednictvím jednotlivých městských obvodů, které plně hradí nejen náklady spojené s tříděním odpadů, ale i náklady spojené se sběrem nebezpečných odpadů, objemných odpadů, sběrných dvorů, či likvidací černých skládek. Sběrná místa pro tříděné komodity určují městské obvody po konzultaci s oprávněnou osobou (se svozovými společnostmi). Počet sběrných míst v současné době odpovídá počtu obyvatel a typu zástavby pod 300 obyvatel na jedno sběrné místo. Od poloviny roku 2002 je město přes jednotlivé městské obvody zapojeno do integrovaného systému zpětného odběru obalů prostřednictvím společnosti EKO-KOM. Množství tříděného odpadu se rok od roku stále zvyšuje. Z dostupných dat byla vypočtena účinnost třídění pro rok 2007, která se pohybuje u papíru na úrovni 38%, u plastů 24% a u skla 55%. Pro porovnání v roce 2006 byla účinnost třídění u papíru cca 35%, u plastů cca 22% a u skla téměř 49%. V současné době jsou na trhu s komunálním odpadem ve městě Plzeň a okolí tyto významné společnosti: AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o. (krom Plzně v obcích Dýšina, Chrást, Nezvěstice a Šťáhlavy) BECKER Bohemia s.r.o. (Lhůta, Losiná, Štěnovický Borek) Eliod servis s.r.o. RUMPOLD-P s.r.o. (Chválenice, Kyšice, Letkov, Nezbavětice, Starý Plzenec a Tymákov) Západočeské komunální služby a.s. Služby za svoz směsného komunálního odpadu (dále jen SKO) si občané města Plzně objednávají přímo u zmíněných firem na základě uzavření smlouvy, nebo smluvní vztah je uzavřen prostřednictvím správce či majitele nemovitosti. Na území města Plzně se třídí papír a lepenka, sklo, plasty, objemný odpad, směsný komunální odpad, nebezpečný odpad, kovy, textil, stavební suť, elektronický odpad a biologicky rozložitelný odpad. Není zde zaveden jednotný celoplošný systém třídění komunálních odpadů. Ten je zajišťován prostřednictvím deseti městských obvodů, vyjma činností souvisejících se směsným komunálním odpadem. Vzhledem k různým velikostem městských obvodů a jejich finančním možnostem je zabezpečení likvidace zmíněných druhů odpadů na území města rozdílné. Největší část odpadů je odvážena na skládku Chotíkov. Skládka odpadů Chotíkov se nachází v okrese Plzeň - sever, na katastrech obcí Chotíkov a Kůští. Vlastní těleso skládky je umístěno do vytěžené části pískovny, do horninového prostředí tvořeného terciérními sedimenty, asi 1 km severozápadně od západního okraje obce Chotíkov. Skládka se skládá ze staré nezabezpečené skládky a nové, zabezpečené skládky. (Pod pojmem nezabezpečená skládka se rozumí stará zátěž provozována před rokem Stará skládka je umístěna do nejstarší vytěžené části stěnové pískovny a nebyla před uvedením provozu nijak stavebně zabezpečena. V letech zde byl skládkován tuhý komunální a průmyslový odpad.) V roce 1996 byla vybudována nová zabezpečená skládka (kazeta č. I) jejíž podloží je zabezpečeno v souladu s platnou legislativou jako skládka skupiny S - OO (dříve S III). V současné době je již kazeta č. I uzavřena a je provozována kazeta č. II. Její životnost byla prodloužena a je připravována kazeta č. III. V daném prostoru je uvažováno o regionální spalovně odpadů (údaje o kapacite se pohybují mezi tisíci tunach ročně, spalovna má za sebou zjišťovací řízení). Se skládkováním zároveň probíhá rekultivace kazety č. I. Správcem skládky je Dobrovolný svazek obcí Skládky odpadů Chotíkov (město Plzeň, město Město Touškov, obec Chotíkov), jehož předmětem činnosti je správa, výstavba a provoz skládky za účelem zneškodnění nebo uložení odpadů v souladu s platnou legislativou týkající se odpadového hospodářství a ochrany životního prostředí. Provozovatelem skládky je od 1. ledna 2004 společnost Plzeňská teplárenská, a.s Zařízení pro nakládání s odpadem Na území SO ORP Plzeň se nacházejí níže uvedená zařízení pro nakládání s odpadem. V první tabulce jsou uvedena zařízení, která jsou uvedena v přehledu zařízení provozovaného na území Plzeňského kraje, nejsou zde však uvedena zařízení přímo ve městě Plzeň. 45

46 Tabulka č : Stávající zařízení pro nakládání s odpadem v SO ORP Plzeň (k roku 2010) Obec Provozovatel Zařízení Souhlas do Plzeň ELIOD servis s.r.o., provozovna COMET, Jateční 49, Plzeň Sběr odpadu Skladování ostatních odpadů Skladování nebezpečných odpadů Neomezeno Plzeň Plzeň ELIOD servis, s.r.o., Doubravecká 2578/1, Plzeň SITA CZ a.s., Skladová 488/10, Plzeň Zdroj: Krajský úřad Plzeňského kraje Sběrný dvůr Skladování ostatních odpadů Skladování nebezpečných odpadů Sběr odpadu Demontáž odpadu Mechanické úpravy elektroodpadu Třídění odpadu Sběr elektroodpadu Skladování ostatních odpadů Skladování nebezpečných odpadů Tabulka č : Sběrné dvory na území ORP Plzeň (k roku 2010) Obec Provozovatel Ulice Plzeň AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o. Ed. Beneše, p.p.č. 8153/78 Chrást AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o. p.p.č.1801/2 Šťáhlavy AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o. Nezvěstická Plzeň AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o. Hankova 2759/14 Plzeň AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o. Úněšovská Dýšina AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o. p.p.č. 883,884 a 885/2 Starý Plzenec AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o. Husova ul. Plzeň 4 AVE sběrné suroviny a.s. Cvokařská 3 Plzeň 4 Becker Bohemia s.r.o. Hrádecká 7 Plzeň ELIOD servis, s.r.o. Doubravecká 2578/1 Plzeň IPODEC - ČISTÉ MĚSTO a.s. Koterovská 522 Plzeň 4 Plzeňská teplárenská, a.s. 46 Jateční ul., p.p.č /1, 12655/13, 12811/3, 12811/19 Plzeň Rumpold - R Rokycany s.r.o. Vejprnická, p.p.č. 2201/34 Plzeň Rumpold - R Rokycany s.r.o. Kollárova Spálené Poříčí Rumpold - R Rokycany s.r.o. Přeštice Západočeské komunální služby a.s. Průmyslová 454 Dobřany Západočeské komunální služby a.s. Vančurova Chlumčany Západočeské komunální služby a.s. Komenského Plzeň 2-Slovany Západočeské komunální služby a.s. Koterovská 522 Holýšov Západočeské komunální služby a.s. Náměstí 5. května 14 Blovice Západočeské komunální služby a.s. sběrný dvůr Blovice Chocenice Západočeské komunální služby a.s. Zdroj: Krajský úřad Plzeňského kraje

47 Tabulka č : Sběrny druhotných surovin na území města Plzeň Firma Provozovna Komodita AUTOMETALL Trade Měď, bronz, mosaz, hliník, zinek, olovo, železo, s.r.o. Domažlická 138 kovy z autovraků Domažlická 138, Plzeň Bečvářík Radek Piliny a třísky železných a neželezných kovů, Jablonského 27 Mohylová 91, Plzeň olovo, zinek, železo, ocel, směsné kovy CERVA CZ s.r.o. Železné, neželezné a barevné kovy, kabely, Nad Nádraží 181/2, Plzeň - Ke Karlovu vyřazené elektrické zařízení Lhota Daněk Zdeněk Libušínská 315 Kovový šrot, plasty, sklo, pneumatiky,elektrošrot Francouzská 30, Plzeň Fleisner Miroslav Měď, bronz, mosaz, hliník, olovo, zinek, železo, Radyňská 24 Malý Bolevec 2021, Plzeň ocel, cín a směsné kovy Houška Miroslav Piliny a třísky železných a neželezných kovů, Květná 521/10, Plzeň - Plzeň - Černice olovo, zinek, železo, ocel, směsné kovy Litice Hrdina Vítězslav Domažlická 35 Kovový šrot, papír, plasty Masarykova 9, Plzeň Hrdinová Blanka, Seč 88, Řepná ulice, Plzeň - Kovový šrot, Pb akumulátory, elektrošrot Blovice Litice KARPENI s.r.o. Plzeň - Lhota Barevné kovy, železo a ocel Náves 187/17, Plzeň KOVOŠROT Děčín,a.s. Papírnická 604/3, Děčín Švihovská ul. METFER TRADING s.r.o. Ke Karlovu 20 Ke Karlovu 20, Plzeň MIKO TRADE s.r.o. Na Horničce Rýmařovská 13, Bruntál Plzeň - Křimice Popp Václav Ing. Na sklárně Druztová 196 Edvarda Beneše SHZ spol. s r.o. Borská ulice Kardinála Berana 23, Plzeň Suda Václav Prvomájová 22 Vochov 110 Areál společnosti ČD Křimice TF Metall s.r.o. Domažlická 138 Domažličká 138, Plzeň TSR Czech Republik s.r.o. Jateční 49 Vážní 957, Hradec Králové TYROH s.r.o. Lesní 74, Plzeň Západočeské sběrné Suroviny a.s. Cvokařská 3, Plzeň Zdroj: 47 Piliny a třísky železných a neželezných kovů, kovové obaly, olověné akumulátory, železné a neželezné kovy Kovový šrot, elektrošrot, zářivky,olovené akumulátory Barevné kovy Kovový šrot, elektrošrot, baterie a pneumatiky Kovový šrot, výkup Kovový šrot, Pb akumulátory NI-Cd akumulátory Měď, bronz, mosaz, hliník, olovo, železo, ocel, cín, směsné kovy Kovový šrot E. Beneše 532 Kovový šrot Malá Doubravka Špálova ulice Na Bořích Na Kovárně Tomanova ul. Vrchlického ul. Cvokařská ul. Boettingerova ul. Brojova Purkyňova Obaly, kovový šrot, plasty papír, vyřazená elektrozařízení a některé nebezpečné odpady

48 Dle dotazníkového průzkumu je v plánu výstavba nebo rozšíření dalších sběrných dvorů a to na území obcí Dýšina, Chválenice, Losiná, Nezvěstice a Starý Plzenec. V obci Dýšina je v plánu výstavba kompostárny Staré ekologické zátěže Dle dat týkajících se starých ekologických zátěží, jejichž správcem a poskytovatelem je MŽP, jsou na území SO ORP Plzeň evidovány tyto staré ekologické zátěže viz tabulka. Tyto zátěže se nacházejí především v katastru města Plzně. Tabulka č : Přehled stávajících SEZ evidovaných na území SO ORP Plzeň Název ID Riziko kvalitativní Riziko kvantitativní HQU Int.,a.s. ŠKODA a.s. areál žádné HQU Int.,a.s. ŠKODA a.s. Bolev vysoké 3-lokální HQU Int.,a.s. ŠKODA a.s. Doudl vysoké 3-lokální HQU Int.,a.s. ŠKODA a.s. Plzeň vysoké 3-lokální HQU Int.,a.s. ŠKODA a.s. skl A střední 3-lokální HQU Int.,a.s. ŠKODA a.s. skl B nízké 4-bodové HQU Int.,a.s. ŠKODA a.s. skl C střední 3-lokální HQU Int.,a.s. ŠKODA as skl. Ej střední 3-lokální Kasárny Slovany - Plzeń nízké 4-bodové Kovošrot Plzeň a.s extrémní 3-lokální MOVO s.r.o. Plzeň vysoké 4-bodové Prádelny a čistírny Plzeň vysoké 3-lokální Richardov nízké 4-bodové U hřbitova střední 3-lokální U Mototechny střední 4-bodové ZACHEMO, a.s. Plzeň vysoké 3-lokální ZČE a.s. Plzeň Husovo nám nízké 4-bodové ZČE a.s. Plzeň HYDRO nízké 3-lokální ZČE a.s. Plzeň jih nízké 4-bodové ZČE a.s. Plzeň město nízké 4-bodové ZČE a.s. Plzeň sever nízké 4-bodové ZČE a.s. Plzeň Těšínská třída žádné ZČP a.s. závod Plzeň vysoké 3-lokální Zdroj: 48

49 Obrázek č : Přehled evidovaných SEZ na území SO ORP Plzeň (k roku 2010) Zdroj: Vrstvy ÚAP, Krajský úřad Plzeňského kraje, 2010 Při zpracování následné ÚPD obcí je nutno prověřit aktuálnost výše uvedených lokalit. 49

50 3.3.3 Další hygienické závady území Území v dosahu liniových zdrojů emisí a hluku (viz též téma: Veřejná dopravní a technická infrastruktura) Plzeň vytváří důležitý dopravní uzel západních Čech, kde se křižují tři hlavní dopravní tepny evropské dopravní sítě: E50 Německo - Rozvadov - Plzeň - Praha Slovensko, E49 Německo - Vojtanov - Karlovy Vary - Plzeň - České Budějovice Rakousko a E53 Plzeň - Železná Ruda Německo. Městem procházejí téměř všechny důležité hlavní silnice regionu, kříží se zde i důležité železniční trati. Po jižním okraji města vede dálnice D 5, která je spojnicí Praha - Norimberk. Region má jednu z největších hustot silniční sítě v České republice. Viz rovněž téma Veřejná dopravní a technická infrastruktura. Podle sčítání dopravy z roku 2005 (www.scitani2005.rsd.cz) není výjimečná na mnohých úsecích silniční sítě na území SO ORP (především pak v intravilánu města Plzně) celoroční průměrná intenzita přesahující vozidel za 24h. Na nejzatíženějších sčítacích úsecích silnic I/20, I/26 (a dálnice D5) se průměrná denní intenzita dopravy pohybuje na úrovni přes vozidel. Na nejzatíženějším sčítacím úseku č na silnici I/20 v intravilánu Plzně byla sečtena celoroční průměrná intenzita až vozidel za 24 hodin, což jsou extrémní hodnoty. Vysoká hustota silniční sítě spolu s vysokou intenzitou silniční dopravy na území SO ORP, zvláště v intravilánu města Plzně, je příčinou četných hygienických závad. Území v bezprostřední blízkosti významných liniových zdrojů jsou ovlivněna zvýšenými hodnotami emisí látek znečišťujících ovzduší a zvýšenou hladinou hluku. Míra ovlivnění území (resp. obyvatel) je závislá na intenzitě dopravy a její organizaci (plynulosti), složení dopravního proudu (podíl těžké nákladní dopravy), technickými parametry komunikací, umístění v terénu či zástavbě a existujícími opatřeními na snižování negativních vlivů dopravy (zeleň, protihlukové stěny atp.). Strategická hluková mapa silnic a železnic je k dispozici na adrese: a strategické mapy hlavních silnic (2007) jsou dostupné na adrese Ministerstva zdravotnictví Lékařské i statistické studie dokazují, že hluk má značně nepříznivý vliv na lidské zdraví, na psychiku jednotlivce a často způsobuje únavu, depresi, rozmrzelost, agresivitu, neochotu, zhoršení paměti, ztrátu pozornosti a celkové snížení výkonnosti. Dlouhodobé vystavování nadměrnému hluku způsobuje hypertenzi (vysoký krevní tlak), poškození srdce včetně zvýšení rizika infarktu, snížení imunity organismu, chronickou únavu a nespavost. Hluk nad 65 db je lékaři uváděn již jako dlouhodobě nesnesitelný, který prokazatelně při dlouhodobé expozici poškozuje zdraví lidí. Podle dostupných údajů a studií lze odvodit, že především v Plzni, jsou zátěži zdraví škodlivým hlukem vystaveny tisíce obyvatel (udáváno je až 4400 obyvatel žijících v blízkosti významných komunikací). Viz následující obrázek. 50

51 Obrázek č : Hladiny hlukového ukazatele Ldvn (den-večer-noc) v db Zdroj: Jelikož hlukové mapy zatím nepostihují plošně celé území SO ORP a v mnohých lokalitách nejsou k dispozici potřebné údaje, byly subjektivně na základě předpokladu lineární závislosti hlukové a imisní zátěže k intenzitě dopravy, vytipovány komunikace, v jejichž bezprostřední blízkosti lze očekávat negativní působení emisí a hluku z dopravy na kvalitu života obyvatel: dálnice D5, silnice I/20, I/26, I/27, I/19, II/180, II/203, II/233, II/231, II/605 a řada silnic III. třídy a místních komunikací v intravilánu Plzně. Negativní účinky dopravy tak mohou subjektivně pociťovat obyvatelé obcí Chrást, Chválenice (průtah I/20), Kyšice (silnice I/26 a II/180), Letkov (v blízkosti D5), Losiná (I/20), Nezbavětice (potenciálně vliv I/19), Nezvěstice (průtah I/19), Plzeň (dle hlukových map), Starý Plzenec (částečně přivaděč na D5 II/180). Subjektivní pocit obtěžování nadměrným hlukem z dopravy byl dotazníkovým šetřením zjištěn v obcích Dýšina (silnice II/180, trať ČD Plzeň-Praha), Chrást, Chválenice, Kyšice, Letkov (D5), Losiná, Nezvěstice (průtak obcí I/19), Plzeň a Starý Plzenec. Nadměrný hluk způsobený průmyslovou výrobou 51

52 pociťují občané v obcích Dýšina (AD Armaturka Dýšina), Kyšice a Plzeň. Žádné další zdroje hluku nebyly v dotaznících uvedeny. Emise z automobilové dopravy zahrnující emise výfukových plynů vozidel a emise tuhých částic z otěrů pneumatik, brzdových systémů a povrchu komunikací jsou přímo úměrné dopravnímu výkonu, tedy intenzitě dopravy. Imisní zátěž znečišťujícími látkami je tedy rovněž přímo úměrná dopravnímu výkonu jednotlivých liniových zdrojů. Snížení imisní zátěže suspendovanými částicemi PM 10, oxidem dusičitým a benzo(a)pyrenem ze silniční dopravy je možné několika způsoby: - Omezení individuální automobilové dopravy ve městě (velmi obtížně a pouze částečně realizovatelné opatření) budování pěších zón, odstavných parkovišt, rozvoj hromadné dopravy a dalších systémů - Vyvedení zejména tranzitní dopravy mimo nejhustěji osídlené lokality - budováním obchvatů či přeložek komunikací. - Zvýšení plynulosti setrvávající dopravy ve městě (emise oxidů dusíku a suspendovaných částic PM 10 z výfukových systémů osobních vozidel velmi silně závisejí na plynulosti provozu) budování kruhových objezdů, mimoúrovňového křížení a kvalitativní rozvoj dopravní signalizace. - Omezení šíření emitovaných a resuspendovaných prachových částic zatravňováním a výsadbou pásů či ostrůvků zeleně. Radonové riziko (zastavěné území s vysokým rizikem výskytu radonu) (podle dat ČGS mapa radonového indexu z geologického podloží) Radon může pronikat do objektů jednak z hornin a zemin, které vycházejí na povrch v jejich základech, jednak z pitné vody, dodávané do objektů a ze stavebních materiálů, jejichž základem jsou obvykle přírodní materiály. Stavební materiály jsou však v současnosti sledovány z hlediska radioaktivity, případy jejich použití z minulosti jsou známy a proto je pravděpodobnost přítomnosti radonu z nich podstatně menší než z geologického podloží. Rovněž v podzemních zdrojích pitné vody jsou v současnosti prováděna měření koncentrace radonu a následné odradonování a proto je malá pravděpodobnost, že by radon unikající z vody dodávané do objektů mohl výraznějším způsobem ovlivnit objemovou aktivitu radonu v objektu. Hlavním zdrojem radonu tedy zůstává geologické podloží. Migrace radonu z místa jeho vzniku (horninové prostředí) k povrchu je závislá na řadě klimatických a pedologických faktorů (www.geology.cz). Na území SO ORP je vymezena nízká, přechodná, střední i vysoká kategorie radonového indexu z geologického podloží (radonové riziko). Největší rozsah zaujímá oblast nízké a přechodné kategorie radonového indexu (Plzeň vnitřní město, Plzeň 2, Plzeň 3, Plzeň 4, východní a jižní části širšího okruhu města, území obce Chrást, Letkov, Starý Plzenec, Šťáhlavy, Chválenice, Nezvěstice, Nezbavětice, Kyšice, Dýšina a Tymákov). Střední kategorie radonového indexu z geologického podloží se vyskytuje v severních částech Plzně (Plzeň 1, Bolevec, Bílá Hora) a v několika menších lokalitách na západě Plzně, na území obcí Starý Plzenec, Lhůta, Mokrouše, Tymákov. Vysoká kategorie radonového indexu byla lokalizována ve větším rozsahu na území obcí Losiná a Štěnovický Borek. Zvýšené riziko pronikání radonu z geologického podloží je podél tektonických jevů. Podrobná mapa radonového indexu je k dispozici na Určení kategorie radonového indexu v lokálním měřítku (stavební pozemky) však není možné provádět odečtením z mapy jakéhokoliv měřítka, ale pouze měřením radonu v podloží na konkrétním místě tak, aby byly zohledněny lokální, mnohdy velmi proměnlivé geologické podmínky. Ochranná pásma leteckých staveb Na území SO ORP se nachází mezinárodní neveřejné letiště Plzeň-Líně se zpevněnou plochou pro lety VFR tj. za podmínek viditelnosti ve dne a veřejné vnitrostátní letiště Letkov. V blízkosti letiště nebo v prodloužení osy vzletové a přistávací dráhy letiště Plzeň-Líně leží obce Lhota, Litice, Valcha, Chotěšov a Stod. Významný negativní vliv zmíněných zařízení na hygienu životního prostředí (hluková zátěž) v SO ORP Plzeň není předpokládán. V územně analytických podkladech nebyla nalezena vyhlášená ochranná pásma letiště. 52

53 Podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci (viz téma: Veřejná dopravní a technická infrastruktura) Podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou z veřejného vodovodu (viz téma: Veřejná dopravní a technická infrastruktura) 53

54 3.3.4 Indikátory Indikátory stavu kvality ovzduší Výběr parametrů pro hodnocení kvality ovzduší byl veden snahou o zjednodušení složité problematiky za účelem podání rychlé a srozumitelné informace o stavu ovzduší ve smyslu platné legislativy. Hlavní indikátory HP1: Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů a cílových imisních limitů pro ochranu zdraví lidí HP2: Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace byly navrženy na základě požadavků platné legislativy (zahrnují současné problémy ochrany ovzduší). Indikace problémů ve vývoji imisních koncentrací látek znečišťujících ovzduší byla stanovena na základě vyhodnocení překročení platných imisních limitů pro ochranu zdraví lidí a limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace. Indexace hodnocení: -2 / -1 / 0 / 1 / 2 (-2 nejhorší, 0 neutrální, 2 nejlepší) -2 na území obce jsou překročeny dva nebo více imisních limitů nebo cílových imisních limitů pro ochranu zdraví a pro ochranu ekosystémů a vegetace (bez zahrnutí ozonu) není plněn cílový stav indikátoru -1 na území obce je překročen imisní limit nebo cílový imisní limit pro ochranu zdraví nebo pro ochranu ekosystémů a vegetace (bez zahrnutí ozonu) není plněn cílový stav indikátoru 0 neutrální stav, hodnota 0 není vzhledem ke konstrukci indikátoru přiřazena 1 na území obce nejsou překročeny imisní limity ani cílové imisní limity pro ochranu zdraví a pro ochranu ekosystémů a vegetace s výjimkou přízemního ozonu cílový stav indikátoru není plněn, ale situace se dá vzhledem k plošnému překročení imisních limitů pro ozon hodnotit spíše pozitivně 2 na území obce nejsou překročeny imisní limity ani cílové imisní limity pro ochranu zdraví a pro ochranu ekosystémů a vegetace je naplněn cílový stav indikátoru Tabulka č : Souhrnné hodnocení kvality ovzduší ve smyslu navržených indikátorů na území SO ORP v roce 2010 Obec SO ORP Plzeň Počet látek s překročením imisních limitů nebo cílových imisních limitů pro ochranu zdraví a ochranu ekosystémů a vegetace se zahrnutím ozonu HP1 (zdraví) HP2 (ekosystémy) Výsledné hodnocení -2 / -1 / 0 / 1 / 2 (-2 nejhorší, 2 nejlepší) Dýšina Chrást Chválenice Kyšice Letkov Lhůta Losiná Mokrouše Nezbavětice Nezvěstice Plzeň Starý Plzenec Šťáhlavy Štěnovický Borek Tymákov Zdroj dat: ČHMÚ,

55 Indikátory stavu odpadového hospodářství Jedním z indikátorů, které charakterizují stav odpadového hospodářství, je produkce komunálního odpadu a dále míra jeho separace, respektive využití. Indikátory pro odpadové hospodářství byly tedy zvoleny následující: Průměrná produkce komunálního odpadu kg/osoba/rok Míra separace komunálního odpadu % Hodnocení průměrné produkce komunálního odpadu je provedeno na základě cílů uvedených ve Strategii udržitelného rozvoje ČR a POH ČR. Dle POH ČR je cílem produkce odpadu 340 kg/os. rok. Hodnocení indikátoru průměrné produkce komunálního odpadu: -2 nad 430 kg/os. rok ,9 kg/os. rok ,9 kg/os. rok ,9 kg/os. rok -1 2 pod 250 kg/os. rok -1 Požadovaná míra recyklace (která má k separaci přímý vztah) KO je dle SUR ČR 50%. Jako indikátor byla tedy použita míra separace, jež je vyhodnocena na níže uvedené škále. Hodnocení indikátoru míry separace komunálního odpadu: % míra separace -1 5,01 10 % míra separace 0 10,01 25 % míra separace 1 25,01 50 % míra separace 2 míra separace nad 50% Současný stav vyjádřený pomocí prvních dvou indikátorů je zachycen v následující tabulce: Tabulka č : Produkce KO a míra separace na území SO ORP Plzeň v roce 2010 Obec Množství KO (t) (2007) Počet obyvatel (2007) Kg/os. rok Hodnocení indikátoru (Produkce Míra separace (%) 55 Hodnocení indikátoru (Míra separace) KO) Dýšina 332, ,6 2 33,5 1 Chrást 381, ,2 2 19,1 0 Chválenice 163, ,7 1 0,0-2 Kyšice ,4 2 12,0 0 Letkov 156, ,9 0 2,9-2 Lhůta 35, ,3 2 2,1-2 Losiná 241, ,4 1 8,7 1 Mokrouše x 175 x x x x Nezbavětice x 169 x x x x Nezvěstice 222, ,1 2 15,7 0 Plzeň 42648, ,1 1 18,9 0 Starý Plzenec 2082, ,1-2 21,9 0 Šťáhlavy 585, ,1 1 16,7 0 Štěnovický Borek 106, ,8 2 12,4 0 Tymákov 343, ,0-2 3,9-2 Celkem 47465, ,0 1 18,8 0 Zdroj: Městský úřad Plzeň a ČSÚ Pozn.: Obce Mokrouše a Nezbavětice nedodaly hlášení. Město Plzeň nezajišťuje svoz komunálního odpadu, toto je řešeno místními firmami. Údajů o produkci komunálních odpadů ve městě Plzeň je nutno považovat za odborný odhad.

56 Obrázek č : Produkce komunálního odpadu v jednotlivých obcích SO ORP Plzeň Zdroj: Městský úřad Plzeň a ČSÚ 56

57 Obrázek č : Míra separace komunálního odpadu v jednotlivých obcích SO ORP Plzeň Zdroj: Městský úřad Plzeň a ČSÚ Zjištěná hodnota průměrná produkce komunálního odpadu v SO ORP Plzeň byla v roce ,0 kg/os.rok. Znamená to, že produkce komunálního odpadu je nižší, než je průměr ČR a zároveň splňuje (s výjimkou obcí Starý Plzenec a Tymákov) úroveň produkce KO splňuje požadavek 340 kg/os.rok, který je uveden v Národním plánu odpadového hospodářství ČR. Míra separace komunálního odpadu je v rámci obcí SO ORP přibližně 19 %, je tedy významně vyšší republikovému průměru (11 %), avšak je nižší, než je požadavek vycházející ze Strategie udržitelného rozvoje ČR, kde je jako cíl udávána míra recyklace (která ze separace vychází) komunálního odpadu (respektive materiálového využití odpadu) 50 %. 57

58 3.3.5 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY V roce 2006 nebyly překročeny hodnoty imisních limitů pro PM 10, SO 2, NO 2 a benzen a cílového imisního limitu pro arsen a kadmium stanovené na ochranu lidského zdraví ani imisní limit pro SO 2 na ochranu ekosystémů a vegetace. Zpracovaný Program ke zlepšení kvality ovzduší města Plzně. V obcích jsou zavedeny systémy separovaného sběru pro základní druhy odpadů a míra separace se zvyšuje. Produkce komunálního odpadu je oproti republikovému průměru nízká. V Dýšině je v plánu výstavba kompostárny. PŘÍLEŽITOSTI Budování moderní dopravní infrastruktury, např. obchvaty obcí Chválenice, Kyšice, Losiná, Nezvěstice, vyvedení tranzitní dopravy mimo obydlené oblasti a zvýšení plynulosti setrvávající dopravy s cílem snížení negativních účinků dopravy (emise, hluk) na obyvatelstvo. Výsadba účelové zeleně podél průmyslových areálů, komunikací a na návětrných stranách obcí pro snížení prašnosti v ovzduší i hluku. Sanace starých ekologických zátěží, identifikace a odstranění černých skládek (zamezení opětovnému vzniku). Zefektivnění systému sběru odpadu a bioodpadu vybudování sběrných míst, kompostáren a dalších zařízení s využitím prostředků z evropských fondů. SLABÉ STRÁNKY Na území SO ORP byly v roce 2006 vyhlášeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší pro ochranu lidského zdraví vzhledem k překročeným cílovým imisním limitům pro ozon (76 % území) a BaP (49 % území). Na 74 % území SO ORP byl v roce 2006 překročen cílový imisní limit pro ozon (AOT40) a na 12 % území imisní limit pro NO x stanovený pro ochranu ekosystémů a vegetace. Hluková zátěž až několika tisíc obyvatel Plzně žijících v bezprostřední blízkosti významných komunikací přesahuje hygienické limity. Vysoká kategorie radonového indexu byla lokalizována ve větším rozsahu na území obcí Losiná a Štěnovický Borek. Řada lokalit je vedených jako stará ekologická zátěž. Míra separace nesplňuje požadavky Strategie udržitelného rozvoje ČR. Vyšší průměrná produkce odpadu v obcích starý Plzenec a Tymákov. HROZBY Nárůst intenzity silniční dopravy na významných komunikacích (D5, silnice I/20, I/26, I/27, I/19, II/180, II/203, II/233, II/231, II/605 a řadě silnic III. třídy a místních komunikací Plzně) může zvyšovat zátěž obyvatelstva nadměrnými emisemi a hlukem. Nárůst emisí z plošných zdrojů (vytápění domácností) v důsledku používání nešetrných technologií spalování a spoluspalování komunálního odpadu. Omezení využití území vlivem neřešení problematiky starých ekologických zátěží. 58

59 3.3.6 Problémy k řešení V oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší obzvláště citlivě vyhodnocovat vznik nových průmyslových zón a zvážit, zda povolit výstavbu nebo rozšíření kapacity stávajících velkých a zvláště velkých zdrojů znečišťování nebo přeložek komunikací, logistických center a aktivit indukujících další dopravu. Prioritou jsou hustě osídlené oblasti města Plzně, tedy zejména městské obvody Plzeň 1, Plzeň 2 Slovany, Plzeň 3 a Plzeň 4, na jejichž území jsou opakovaně vyhlašovány oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší a oblasti překročeným cílovým imisním limitem pro benzo(a)pyren. Podporovat územní potřeby výstavby obchvatů obcí a měst za účelem snížení imisní zátěže obyvatel především tranzitní nákladní dopravou (Losiná, Nezvěstice, kyšice, Chválenice, Plzeň návrh opatření v intravilánu města Plzně přesahuje možnosti této studie). Minimalizovat negativní vlivy (emise, hluk) vyplývající z provozu stávající dopravní infrastruktury (Plzeň, Chrást, Chválenice, Kyšice, Letkov, Losiná, Nezbavětice, Nezvěstice, Starý Plzenec). Např. zvýšením plynulosti setrvávající dopravy ve městě (výrazné omezení emisí znečišťujících látek, budováním moderní dopravní signalizace, jednak náhradou klasických křižovatek křižovatkami okružními (kruhovými objezdy) a mimoúrovňovými. Na úrovni ÚPD obcí, zvláště obcí bez realizovaného obchvatu, prověřit potřeby a stabilizovat návrh řešení na odstranění bodových dopravních závad a negativních vlivů z provozu silniční motorové dopravy. V blízkosti významných komunikací zvážit odsun stavební čáry pro novou výstavbu. Omezení individuální automobilové dopravy v intravilánu Plzně spojené s realizací moderních systémů hromadné dopravy, vybudováním systémů park and ride a park and go a také zlepšením nabídky parkovacích stání doplněných o telematická zařízení, budování pěších zón. Integrovat zásady dlouhodobé strategie ochrany před hlukem do územních plánů obcí s intenzivní silniční či železniční dopravou (Územní plán Plzně). Zajistit dostatečné plochy pro zvýšení lesnatosti a výsadbu účelové zeleně, například pásů zeleně podél průmyslových areálů, podél komunikací a na návětrných stranách obcí, s celou řadou pozitivních dopadů na životní prostředí (např. zachycení a snížení prašnosti v ovzduší, omezení hluku). Identifikace starých ekologických zátěží a vymezení ploch potřebných k jejich asanaci. Zajištění skládkovacích kapacit, kapacit pro sběr, třídění a recyklaci odpadu. V rámci územních plánů obcí vytipovat a vymezit vhodné plochy pro umístění zařízení pro kompostování biomasy (a případně i bioplynové stanice) s ohledem na hygienické požadavky. Zajistit vyšší míru separace BRO. 59

60 3.4 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY Chráněná území Ztráta a poškozování ekosystémů je jednou z hlavních příčin snižování početnosti volně žijících druhů rostlin a živočichů, které může vést až k jejich vyhynutí. Divoká fauna a flora představují cenné přírodní dědictví, které je nutné zachovat pro další generace. Podle současné české legislativy je obecně chráněná veškerá volná krajina (zákon č. 114/1992 Sb., v platném znění). Do tzv. obecné ochrany přírody spadají např. prvky ÚSES (jev č. 21), VKP (jevy č. 22, 23) nebo přírodní parky (jev č. 30). Dále jsou rozeznávána tzv. zvláště chráněná území. Mezi velkoplošná zvláště chráněná území patří národní parky a chráněné krajinné oblasti. Po vstupu České republiky do EU přibyla také NATURA 2000 soustava chráněných území, vytvořená na základě jednotných principů na území států EU. Spadají do ní ptačí oblasti a evropsky významné lokality. Mezi maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) se řadí národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. Ze zákona je účelem zakládání zvláště chráněných území ochrana přírodovědecky či esteticky velmi významných nebo jedinečných území. Za takováto území můžeme v podmínkách střední Evropy považovat především ta se zvláště chráněnými druhy, ale i taxony řazenými např. do červených seznamů či spadajících pod NATURA Kromě nich se zde nalézá často řada obecných druhů, které zde však vytvářejí velmi silné populace. Z hlediska ochrany by měly zvláště chráněná území zajistit trvalý výskyt jejich populací a to nejen na vlastní lokalitě, ale v celé krajině. Z tohoto důvodu je nezbytné, aby se jednotlivé chráněné biotopy neocitly příliš daleko od sebe či nebyla jejich rozloha zmenšena pod kritickou mez Chráněná území v SO ORP Plzeň V řešeném území se vyskytují menší chráněná území typu evropsky významná lokalita, přírodní rezervace a přírodní památka. Do severní části zasahuje přírodní park Horní Berounka, do jihovýchodní části přírodní park Kornatický potok. Oba slouží k ochraně krajinného rázu. PP Andrejšky - Výrazné buližníkové skalní útvary. Rozloha 2,0152 ha, obec Starý Plzenec. PP Černá stráň - Klasické naleziště ordovických zkamenělin. Rozloha 8,2753 ha, obec Starý Plzenec. PP Čertova kazatelna - Ukázka selektivního větrání karbonských sedimentů. Rozloha 2,4 ha, obec Plzeň, katastrální území Plzeň, Radčice u Plzně. PP Doubí - Zbytek borové doubravy, entomologické naleziště. Rozloha 28,1265 ha, obec Plzeň, katastrální území Bolevec. PP Ejpovické útesy - Světově nejstarší lokalita autochtonního výskytu spodnoordovické fauny v zatopeném lomu. Rozloha celkem 1,9281 ha (část ve vedlejším SO ORP Rokycany), v SO ORP Plzeň 1,03 ha v obci Dýšina. PR Kamenný rybník - Vrchovištní rašeliniště přecházející v rašelinný les, slatinná louka s výskytem vzácných druhů. Rozloha 11,3835 ha, obec Plzeň, katastrální území Bolevec. PP Kopeckého pramen - Minerální pramen kulturně historického významu. Rozloha 0,4181 ha, obec Plzeň. PP Malesická skála - Ojedinělá skalní pyramida v karbonských sedimentech. Rozloha 0,011 ha, obec Plzeň, katastrální území Malesice. PR Petrovka - Pseudokrasový žleb, rašeliniště, mokřady a bor (místní ekotyp borovice lesní). Rozloha celkem 28,08 ha, třetina v ORP Nýřany, větší část v řešeném ORP obec Plzeň, katastrální území Bolevec. PP Sedlecká rokle - Paleontologická lokalita graptolitové fauny. Rozloha 0,27 ha, obec Lhůta. PP Starý rybník - Botanicky cenná společenstva vodních a mokřadních rostlin. Rozloha 5,58 ha, obec Starý Plzenec, katastrální území Sedlec u Starého Plzence. PP Sutice - Paleontologicky bohatý profil spodních poloh dobrotivského souvrství, naleziště trilobitů. Rozloha 1,828 ha, obec Tymákov. 60

61 PR Zábělá - Dubohabrový les s bohatou květenou. Rozloha 31,9332 ha, obec Plzeň (k.ú. Bukovec) a Chrást. EVL Bradava - lokalita raka kamenáče. Rozloha celkem 25,6249 ha (v ORP Plzeň a ORP Blovice), v řešeném SO ORP zasahuje do obce Nezvěstice. EVL Plzeň Zábělá - lokalita páchníka hnědého. Rozloha celkem 265,5 ha (větší část v sousedním SO ORP Nýřany). Ve správním obvodu ORP Plzeň zasahuje obce Plzeň (k.ú. Bukovec) a obec Chrást. Tabulka č : Rozloha zvláště chráněných území v SO ORP Plzeň (v ha) a jejich podíl na celkové ploše území Obce EVL MZCHÚ (vně EVL) Chráněná území celkem Rozloha obce (ha) Podíl plochy CHÚ v % Dýšina 0,94 0, ,4 0,1 Chrást 56,61 0,21 56, ,8 Chválenice 0,00 990,6 0,0 Kyšice 0,00 706,7 0,0 Letkov 0,00 467,8 0,0 Lhůta 0,26 0,26 340,9 0,1 Losiná 0,00 676,9 0,0 Mokrouše 0,00 274,9 0,0 Nezbavětice 0,00 475,6 0,0 Nezvěstice 0,72 0,72 640,8 0,1 Plzeň 25,03 62,64 87, ,5 0,6 Starý Plzenec 15,01 15, ,8 0,8 Šťáhlavy 0, ,4 0,0 Štěnovický Borek 0, ,0 Tymákov 2,08 2,08 915,4 0,2 SO ORP Plzeň 82,36 81,14 163, ,70 0,6 Zdroj: ÚAP, 2010 Pozn: Při výpočtu je započítána plocha zvláště chráněného území jen jednou. Pokud tedy leží ve větším ZCHÚ ještě jedno nebo i několik menších zvláště chráněných území, jejich plochy se už do výpočtu nepočítají. Do výpočtu zvláště chráněných území nebyly započítány přírodní parky. Z hlediska plošného zastoupení CHÚ se SO ORP Plzeň jeví jako území s nízkým zastoupením zvláště chráněných ploch. ZCHÚ zaujímají pouze 0,6% z celkové plochy SO ORP. V řešeném území se nachází pouze menší chráněná území typu evropsky významná lokalita, přírodní rezervace a přírodní památka. Jejich největší koncentrace je v severní části území a pak v okolí Starého Plzence. Největší plochu zaujímají 2 přírodní parky Horní Berounka a Kornatický potok, které slouží k ochraně krajinného rázu. Tyto parky však nefigurují ve výpočtech, neboť se nejedná o zvláště chráněné území. Nejvyšší podíl zvláště chráněných ploch má obec Chrást (5,8%) a to díky EVL Plzeň-Zábělá, která je zároveň i přírodní rezervací. Další obce mají sice nízký podíl zvláště chráněných území ve srovnání s ČR, ovšem z pohledu plzeňského ORP patří mezi hodnotné. Jsou jimi obce Plzeň a Starý Plzenec. V dalších 5 obcích se ZCHÚ vyskytují, i když jen malou plochou Dýšina, Lhůta, Nezvěstice a Tymákov. V řešeném SO ORP existuje 8 obcí, kde se chráněné území nevyskytuje žádné. Jsou jimi obce CHválenice, Kyšice, Letkov, Losiná, Mokrouše, Nezbavětice, Šťáhlavy a Štěnovický Borek. 61

62 Obrázek č : Chráněná území přírody Zdroj: Vrstvy ÚAP, Krajský úřad Plzeňského kraje, Koeficient ekologické stability krajiny Pro zjištění stavu krajiny z hlediska její vyváženosti a rovnováhy se krajina oceňuje koeficientem ekologické stability. Pro účely tohoto hodnocení byla zvolena obecně uznávaná klasifikace vytvořená Ing. Igorem Míchalem. Ekologická stabilita představuje schopnost krajiny samovolnými vnitřními mechanismy vyrovnávat rušivé vlivy vnějších faktorů bez trvalého narušení přírodních mechanismů, tzn., že se systém brání změnám během působení cizího činitele zvenčí nebo se vrací po skončeném působení cizího činitele k normálu. Protože potenciálními nositeli ekologické stability krajiny jsou přirozené ekosystémy, racionální využívání krajiny nejen nevylučuje, ale nutně zahrnuje jejich trvalou existenci. Výsledné určení hodnoty ekologické stability konkrétního území, resp. administrativní jednotky, je vyjádřeno koeficientem ekologické stability (KES). Tento ukazatel umožňuje získat základní informaci o stavu krajiny daného území a míře problémů, které se v ní vyskytují. 62

63 Koeficient ekologické stability je poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků ve zkoumaném území. plocha ekologicky stabilních ploch KES = plocha ekologicky nestabilních ploch Ekologicky stabilní plochy: lesy, louky, pastviny, zahrady, vinice, ovocné sady, rybníky, ostatní vodní plochy, doprovodná a rozptýlená zeleň, přírodní plochy. Ekologicky nestabilní plochy: orná půda, chmelnice, zastavěné plochy, ostatní plochy Klasifikace území na základě hodnoty KES (dle Ing. Igora Míchala): Krajinný typ A - krajina zcela přeměněná člověkem: KES do 0,3: území nestabilní - nadprůměrně využívaná území s jasným porušením přírodních struktur KES 0,4 0,8: území málo stabilní - intenzivně využívaná kulturní krajina s výrazným uplatněním agroindustriálních prvků Krajinný typ B - krajina intermediální: KES 0,9 2,9: území mírně stabilní - běžná kulturní krajina, v níž jsou technické objekty v relativním souladu s charakterem relativně přírodních prvků Krajinný typ C - krajina relativně přírodní: KES 3,0 6,2: území stabilní - technické objekty jsou roztroušeny na malých plochách při převaze relativně přírodních prvků KES nad 6,2: území relativně přírodní Tabulka č : Hodnocení ekologické stability v jednotlivých obcích SO ORP Plzeň Obec KES Obec KES Dýšina 0,94 Nezbavětice 0,55 Chrást 1,10 Nezvěstice 0,45 Chválenice 0,39 Plzeň 0,52 Kyšice 0,61 Starý Plzenec 1,13 Letkov 0,74 Šťáhlavy 2,19 Lhůta 1,50 Štěnovický Borek 1,23 Losiná 0,54 Tymákov 0,67 Mokrouše 0,83 SO ORP Plzeň 0,70 Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ V SO ORP Plzeň se nachází 15 obcí. Většina obcí a také SO ORP jako celek spadá do území ekologicky nestabilního (hodnota KES = 0,70). V rámci SO ORP má vůbec nejnižší ekologickou stabilitu obec Chválenice (KES = 0,39). Obec má mají na svém území z téměř 90% zemědělskou půdu, z toho 75,8 % půdu ornou. Podíl lesa je minimální, tvoří pouze 6,6 % z celkové plochy obce. Nejvyšší ekologickou stabilitu má obec Šťáhlavy (KES=2,19). Na jejím území je malý podíl zemědělské půdy (34,7%) a vysoký podíl lesů (56,2%) z celkové rozlohy obce. Dále pak poměrně vysoký podíl trvalých travních porostů (20,3% ze zemědělské půdy). 63

64 3.4.3 Územní systém ekologické stability Cílem územního systému ekologické stability je přispět k vytvoření ekologicky vyvážené krajiny, v níž je trvale zajištěna možnost využívání vyžadovaných produkčních a mimoprodukčních funkcí - "trvale udržitelný život". Územní systém ekologické stability je legislativně zakotven v zákoně č. 114/1992 Sb. ČNR ze dne (s účinností od ), v prováděcí vyhlášce č. 395/1992 Sb. a dalších oborových předpisech. Pro formulování celkové koncepce funkčního využití území je aplikován nadregionální a regionální stupeň ÚSES, který tvoří základní rámec ekologické stability, od něhož se odvíjejí detailní ÚSES místní úrovně a na ně navazující projekty komplexních pozemkových úprav, revitalizací říčních systémů, lesní hospodářské plány, apod. Cílem je vytvoření územního systému ekologické stability jako vzájemně propojeného souboru přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Jako základní a závazný materiál byl použit územně technický podklad nadregionální a regionální ÚSES ČR (dále ÚTP NR R ÚSES ČR), který byl v roce 1996 vypracován Společností pro životní prostředí Brno a schválen jako oborový dokument Ministerstva životního prostředí a Ministerstva pro místní rozvoj. Údaje o ÚSESech byla pro krajský úřad Plzeňského kraje graficky přehledně zpracována a sjednocena do díla Generel regionálního ÚSES Plzeňského kraje, zpracovatel GEOVISION s r.o. Generel by měl sloužit jako podklad pro další územní plánování na úrovni kraje a obcí. Správní obvodem ORP Plzeň prochází 3 regionální biokoridory. První z nich vede kolem východní hranice řešeného území. Vychází z RBC Nadryby v obci Chrást, prochází RBC Kokotské rybníky, RBC V pytli, dále pokračuje v sousedním správním obvodu ORP Rokycany, aby po průchodu nadregionálním biocentrem NRBC Kamínky pokračoval dále v SO ORP Blovice. Druhý RBK vychází z RBC Svatý Jiří v severní části obce Plzeň, pokračuje jihovýchodním směrem a v obci Nezvěstice řešené území opouští. Na tomto RBK leží regionální biocentra RBC Koterov, RBC Starý Plzenec a RBC Úslava u Šťáhlav.Třetí regionální biokoridor vychází rovněž z RBC Svatý Jiří, pokračuje směrem jihozápadním, v RBC Doudlevce se rozdvojuje na 2 větve.první větev pokračuje jižně do RBC Val, druhá do RBC Sulkov a RBC Dubová hora. V průběhu léta 2008 v rámci pořizování ÚAP pro SO ORP Plzeň byl jednotlivým obcím správního obvodu zaslán dotazník s doplňujícími otázkami k environmentálnímu pilíři RURÚ. Z něj vyplývá (mimo jiné), že v řešeném SO ORP Plzeň již byla realizována výsadba nových prvků ÚSES ve 4 obcích Lhůta, Plzeň, Starý Plzenec a Štáhlavy. Tento stav je setrvalý. 64

65 Obrázek č : Územní systém ekologické stability Zdroj: Vrstvy ÚAP, Krajský úřad Plzeňského kraje, Indikátory Jako první indikátor byl zvolen podíl plochy zvláště chráněných území na celkové ploše území (plochy ZCHÚ - viz kapitola Chráněná území). V České republice tvoří podíl plochy zvláště chráněných území 16 % rozlohy státu (je to jeden z environmentálních ukazatelů Státní politiky životního prostředí ČR pro roky ). Hodnocení indikátoru podíl plochy zvláště chráněných území na celkové ploše území : -2 pod 8 % nízký podíl - neudržitelné ,9 % podprůměrný podíl - neudržitelné 65

66 ,9 % průměrný podíl % nadprůměrný podíl 2 nad 22 % vysoký podíl Jako druhý indikátor byl zvolen koeficient ekologické stability (bližší informace - viz kapitola Koeficient ekologické stability krajiny). Hodnocení indikátoru je provedeno vlastní škálou. Hodnocení indikátoru koeficient ekologické stability : -2 KES pod 0,4 území nestabilní neudržitelné -1 KES 0,4-0,89 území málo stabilní neudržitelné 0 KES 0,9-2,99 území mírně stabilní 1 KES 3,0-6,2 území stabilní 2 KES nad 6,2 území relativně přírodní Tabulka č : Hodnocení ekologické stability v jednotlivých obcích SO ORP Plzeň Podíl plochy Hodnocení Obec KES CHÚ (%) indikátoru 66 Hodnocení indikátoru Dýšina 0,1-2 0,94 0 Chrást 5,8-2 1,10 0 Chválenice 0,0-2 0,39-2 Kyšice 0,0-2 0,61-1 Letkov 0,0-2 0,74-1 Lhůta 0,1-2 1,50 0 Losiná 0,0-2 0,54-1 Mokrouše 0,0-2 0,83-1 Nezbavětice 0,0-2 0,55-1 Nezvěstice 0,1-2 0,45-1 Plzeň 0,6-2 0,52-1 Starý Plzenec 0,8-2 1,13 0 Šťáhlavy 0,0-2 2,19 0 Štěnovický Borek 0,0-2 1,23 0 Tymákov 0,2-2 0,67-1 SO ORP Plzeň 0,6-2 0,70-1 Z hlediska indikátoru chráněná území se SO ORP Plzeň jeví jako území s nízkým zastoupením zvláště chráněných ploch. ZCHÚ zaujímají pouze 0,6% z celkové plochy SO ORP. Je to způsobeno absencí velkoplošných ZCHÚ. Na území se sice vyskytují 2 přírodní parky, ty se ale do výpočtu ploch ZCHÚ nezapočítávají. Všechny obce i SO ORP jako celek mají tudíž nejnižší hodnocení indikátoru (-2). Nejvyšší podíl zvláště chráněných ploch, 5,8% má obec Chrást. Je to díky EVL Plzeň-Zábělá a přírodní rezervaci Zábělá, ležící v ní. V 8 obcích (z celkem 15) se nenachází ZCHÚ žádné. Jsou to obce Chválenice, Kyšice, Letkov, Losiná, Mokrouše, Nezbavětice, Šťáhlavy,Štěnovicý Borek a Tymákov. Z hlediska hodnocení KES SO ORP jako celek spadá do území ekologicky málo stabilního (hodnota KES = 0,70). Území ekologicky mírně stabilní (hodnota indikátoru 0) má 6 obcí - Dýšina, Chrást, Lhůta, Starý Plzenec, Šťáhlavy a Štěnovický Borek. Nejvyšší ekologickou stabilitu z nich má obec Šťáhlavy (KES = 2,19), za ní následuje obec Lhůta (KES=1,50). Rozvoj těchto obcí lze z hlediska ekologické stability považovat za udržitelný. Území málo stabilní (hodnota indikátoru -1) mají obce Kyšice, Letkov, Losiná, Mokrouše, Nezbavětice, Nezvěstice, Plzeň a Tymákov. V rámci ORP má vůbec nejnižší ekologickou stabilitu obec Chválenice (hodnota indikátoru -2, KES = 0,39).

67 3.4.5 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Území ekologicky mírně stabilní má 6 obcí - Dýšina, Chrást, Lhůta, Starý Plzenec, Šťáhlavy a Štěnovický Borek. Nejvíce zvláště chráněných ploch obec Chrást (5,8%). Nejvyšší ekologická stabilita obec Šťáhlavy (KES = 2,19). Existence přírodních parků Horní Berounka a Kornaticý potok. PŘÍLEŽITOSTI Kvalitní péče o chráněná území n kvalitní evidence, nájemní smlouvy o péči, systém monitoringu a databáze ochrany přírody. Možnosti čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie z MŽP, MZe, MMR a SFŽP pro realizaci krajinotvorných programů a ÚSES. Využití územního plánování a komplexních pozemkových úprav k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území. SLABÉ STRÁNKY Nízké zastoupení zvláště chráněných území pouze 0,6% z celkové plochy SO ORP (hodnota indikátoru -2 pro všechny obce). 8 obcí bez zvláště chráněného území- Chválenice, Kyšice, Letkov, Losiná, Mokrouše, Nezbavětice, Šťáhlavy, Štěnovicý Borek a Tymákov. Celý správní obvod SO ORP vychází jako území ekologicky málo stabilní (KES = 0,70). Nejnižší ekologická stabilita v rámci ORP obec Chválenice (KES = 0,39). HROZBY Urbanizace volné krajiny, fragmentace krajiny především liniovými dopravními stavbami. Nevhodně nastavená dotační politika, zejména v oblasti zemědělství. Nedostatek pozemků ve vlastnictví státu, kraje nebo obcí pro směnu za pozemky nezbytné pro realizaci prvků ÚSES a dalších krajinotvorných opatření Problémy k řešení Z hlediska krajinného rázu představuje významné ohrožení propojování sídel a expanze staveb do volné krajiny. Potenciální nebezpečí pro zájmy ochrany přírody a krajiny představuje realizace liniových staveb a související fragmentace území. U některých záměrů se nedá vyloučit jejich možný negativní dopad (zejména koridory pro silnice zasahující do chráněných území, elektrické vedení z hlediska krajinného rázu, střety s ÚSES, fragmentace krajiny apod.). Míra těchto střetů většinou není vysoká a uvedené negativní vlivy je možno při konkretizaci jednotlivých záměrů kompenzovat technickými a organizačními opatřeními a účinně eliminovat. Obecně je nutné u všech záměrů, které zasahují do MZCHÚ, VCHÚ nebo biocentra provést v rámci hodnocení EIA biologické hodnocení. V případě liniových staveb je takřka nemožné vyhnout se střetům s jednotlivými částmi ÚSES (nadregionální a regionální), zejména biokoridory. Střety s biokoridory je možno řešit ve většině případů technicky např. přemostěním, vedením stavby co nejvíce kolmo na biokoridor apod. Těžba nerostných surovin se vždy projeví velkoplošným vlivem v krajině, který po dobu těžby se projevuje negativně, v celkovém efektu však může být pozitivní. Při hospodářské činnosti v krajině je nutno vytvářet podmínky pro zachování a rozšiřování rozptýlené zeleně v krajině, pro vytváření protierozních opatření. V úzké spolupráci s orgány ochrany přírody je třeba řešit již přípravu projektu. V zájmu ochrany přírody a krajiny je nezbytné zlepšení meziresortní spolupráce s cílem dosáhnout zkvalitnění plánovacích a koncepčních procesů. Konkrétní střety se zájmy ochrany přírody je možno řešit a negativní vlivy zmírňovat např. v procesu EIA. 67

68 3.5 ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA Zemědělský půdní fond Zemědělství má zásadní vliv na zachování venkovského prostoru, využívání půdy a tvorbu krajiny. Pro vypracování rozboru udržitelného rozvoje území je proto nezbytné provést analýzu současného stavu zemědělství a možných trendů vývoje v budoucnosti a posoudit kvalitu půd na daném území. Pro oblast SO ORP Plzeň je díky vysokému podílu zastavěných a ostatních ploch charakteristický nižší podíl zemědělské půdy na celkové výměře. Zemědělství zde obhospodařuje dle údajů ČSÚ k plochu ha zemědělské půdy, což představuje 48,8 % z celkové rozlohy území. Z kultur na zemědělské půdě je nejvíce zastoupena orná půda s ha (72,1 %), což přibližně odpovídá republikovému průměru. Druhou nejvíce zastoupenou kulturou jsou trvalé travní porosty s ha (15,5 %). Zahrady a ovocné sady jsou zastoupeny 12,3 % výměry zemědělské půdy. Tabulka č : Výměra zemědělské půdy (ha) Název obce Celková výměra Orná půda Zahrady Ovocné sady TTP Zemědělská půda Podíl zem. půdy k celkové výměře (%) Dýšina ,9 Chrást ,4 Chválenice ,1 Kyšice ,3 Letkov ,3 Lhůta ,5 Losiná Mokrouše ,5 Nezbavětice ,6 Nezvěstice Plzeň ,9 Starý Plzenec ,2 Šťáhlavy ,7 Štěnovický Borek ,3 Tymákov ,8 Celkem ,8 Zdroj: ČSÚ, 210 Ochrana zemědělského půdního fondu Plošná ochrana půdy je definována ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a ustanoveními zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu. Zábor půd, především pro stavební účely je většinou nevratným procesem, který podstatně omezuje nebo úplně odstraňuje plnění funkcí půdy. Zábory půd patří podle závěrů dokumentu Politika ochrany půdy EU mezi nejzávažnější procesy poškozující půdní fond jako celek. Pro nezemědělské účely je nutno co nejméně používat zemědělskou půdu a odnímat jen nejnutnější plochy. Navržené odnětí ZPF v nezbytných případech je třeba zdůvodňovat, přitom je nutno co nejméně narušovat organizaci ZPF, hydrologické a odtokové poměry v území a zemědělskou cestní síť. 68

69 Hodnocení z hlediska kvality půd probíhá na základě vymezení 5 tříd ochrany, které vycházejí z kódů mapy BPEJ (bonitovaných půdně-ekologických jednotek). Třídy ochrany uvádí Metodický pokyn OOLP/1067/1996 MŽP k odnímání půdy ze ZPF. Pro nezemědělské účely je nutno používat nezastavěné a nedostatečně využité pozemky v zastavěném území nebo na nezastavěných plochách stavebních pozemků. Musí-li však v nezbytných případech dojít k odnětí ze ZPF, je nutno využívat pokud možno pozemky ve třídě ochrany. Do 1. třídy ochrany jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, které je možno odejmout ze ZPF pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. Do 2. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně ZPF jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. Následující tabulka uvádí půdy zařazené do 1. a 2. třídy ochrany. V SO ORP Plzeň je v rámci 1. třídy ochrany zahrnuto 4 446,1 ha zemědělské půdy (25,9 %) a v rámci 2. třídy se jedná o 2 566,5 ha zemědělské půdy (15 %). Půdy první a druhé třídy ochrany se nacházejí zejména na území obcí Plzeň, Šťáhlavy a Dýšina. Největší podíl chráněné půdy k výměře zemědělské půdy mají obce Šťáhlavy (80 %), Dýšina (75,7 %) a Nezvěstice (65,2 %). Výměry půd v jednotlivých třídách vycházejí z dat ÚAP a zahrnují nejen zemědělskou půdu, ale často i další plochy, např. komunikace, zastavěné plochy (některé intravilány obcí), atd. Také z toho důvodu neodpovídá v řadě případů součet zemědělské půdy v jednotlivých třídách výše uvedené ploše zemědělské půdy podle údajů ČSÚ. Ten používá rozdílnou kategorizaci jednotlivých půd podle využití (zemědělská, nezemědělská - lesní, vodní, zastavěné a ostatní plochy) a pěstované kultury na zemědělské půdě (orná půda, trvalý travní porost, vinice a chmelnice, ovocné sady, zahrady). Ze stejných dat (ÚAP) vychází i níže uvedený obrázek, jenž znázorňuje rozmístění půd v 1. a 2. třídě ochrany v rámci SO ORP. Tabulka č : Půdy v 1. a 2. třídě ochrany Název obce Půdy v l. TO Půdy v 2. TO Půdy v l. a 2. TO Zemědělská půda Podíl půdy v 1. a 2. TO na zemědělské půdě v obci Dýšina 244,3 159,2 403,5 532,7 75,7 Chrást 88,1 180,0 268,1 579,4 46,3 Chválenice 0 233,3 233,3 756,9 30,8 Kyšice 35,0 112,8 147,8 427,2 34,6 Letkov 12,6 83,4 96,0 276,1 34,8 Lhůta 0 61,5 61,5 184,5 33,4 Losiná 0 220,1 220,1 526,5 41,8 Mokrouše 6,4 5,3 11,6 258,6 4,5 Nezbavětice 0,1 129,4 129,5 374,6 34,6 Nezvěstice 292,8 79,0 371,8 570,1 65,2 Plzeň 2876,3 883,7 3760,0 9693,3 38,8 Starý Plzenec 144,2 119,2 263,4 1040,5 25,3 Šťáhlavy 686,7 108,7 795,4 993,7 80,0 Štěnovický Borek 8,6 15,8 24,4 372,8 6,6 Tymákov 51,1 175,1 226,2 555,1 40,7 Celkový součet 4446,1 2566,5 7012, ,9 40,9 Zdroj: ÚAP,

70 Obrázek č : ZPF I. a II. třídy ochrany Zdroj: ÚAP,

71 3.5.2 Pozemky určené k plnění funkce lesa Přírodní lesní oblasti Přírodní lesní oblasti jsou území rozlišená na základě jednotných geologických, klimatických, orografických a fytogeografických podmínek. Lesy na území SO ORP Plzeň jsou zařazeny dle Oblastních plánů rozvoje lesa (lesní zákon č.289/1995 Sb., 23 a Vyhláška MZe č. 83/1996 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů) do jedné přírodních lesních oblasti (PLO 6 Západočeská pahorkatina). PLO 6 - Západočeská pahorkatina Charakteristické pro tuto PLO jsou různorodé podmínky, v severní části převládá na suchých stanovištích poměrně stabilní borovice. Limitující je nedostatek srážek, zejména pro obnovu lesa. Velkým problémem je přemnožení jelena siky. Dále jsou zde lokality listnaté a tudíž poměrně stabilní. Na oglejených stanovištích trpí smrkové porosty bořivým větrem. SO ORP Plzeň se nachází spíše na východním okraji jmenované PLO. Obrázek č : Přírodní lesní oblasti Zdroj:www.uhul.cz

72 Lesnatost Tabulka č : Lesnatost dle obcí Obec SO ORP Plzeň Celková rozloha obce Výměra lesa Lesnatost (%) (ha) (ha) Dýšina 1037,4 402,7 38,8 Chrást ,5 42,9 Chválenice 990,6 64,8 6,5 Kyšice 706,7 173,8 24,6 Letkov 467,8 147,3 31,5 Lhůta 340,9 137,0 40,2 Losiná 676,9 124,3 18,4 Mokrouše 274,9 9,3 3,4 Nezbavětice 475,6 65,4 13,7 Nezvěstice 640,8 54,6 8,5 Plzeň 13764,5 3587,6 26,1 Starý Plzenec 1833,8 642,8 35,1 Šťáhlavy 2401,4 1649,9 68,7 Štěnovický Borek ,7 39,1 Tymákov 915,4 255,5 27,9 Celkem 26135,7 7981,0 30,5 Zdroj:podklady pro ÚAP, ČSÚ, 2010 Lesnatost SO ORP Plzeň je 30,5 %, což je o 9 % méně než lesnatost Plzeňského kraje (39,5 %) a blíží se lesnatosti ČR (33,6 %). Lesy jsou soustředěny více na jihu a východě území, několik větších lesních celků se nachází na západě a severu území (patří do obce Plzeň). Nejlesnatější obcí v rámci SO ORP je obce Šťáhlavy (68,7%), vyšší podíl lesa má rovněž obec Chrást (42,9%) a obec Lhůta (40,2). Nejméně lesnatou obcí, to je obcí s nejmenším podílem lesa je obec Mokrouše (3,4 %), dále pak obec Chválenice (6,5 %) a obec Nezvěstice (8,5 %). Z provedených dotazníkových šetření vyplynulo, že kromě obce Śtáhlavy (zábor byl určen na bydlení a podnikání) v posledních pěti letech nebyl v SO ORP Plzeň zábor PUPFL větší než 1 ha Kategorie lesa Dle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích ve znění pozdějších předpisů, 6 se lesy rozdělují do tří kategorií: Lesy hospodářské. Lesy ochranné. Lesy zvláštního určení. Lesy ochranné a lesy zvláštního určení se podle plnění hlavní funkce dále rozdělují do subkategorií. V okrese Plzeň jih, Plzeň město Plzeň sever, do kterého spadá SO ORP Otrokovice se nacházejí následující subkategorie: V lesích ochranných: Lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích. V lesích zvláštního určení: Lesy v pásmu ochranných vodních zdrojů I. stupně. Lesy na území národních parků a národních přírodních rezervací. 72

73 Lesy v 1. zóně CHKO, přír. rezervacích, přírodních památkách Příměstské a rekreační lesy Lesy se zvýšenou funkci ochrannou (půdy, voda, klima, krajina). Lesy pro uchování biodiverzity. Lesy v uznaných oborách a bažantnicích. Lesy sloužící lesnickému výzkumu a výuce. Lesy v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření. Zdroj: ÚHÚL, údaje pro okres Plzeň jih, Plzeň město Plzeň sever, 2010 Tabulka č : Kategorie lesa Obec SO ORP Plzeň Lesy hospodářské (%) Lesy ochranné (%) Lesy zvláštního určení (%) Dýšina 97,7 0,0 2,3 Chrást 87,0 0,7 12,3 Chválenice 100,0 0,0 0,0 Kyšice 100,0 0,0 0,0 Letkov 100,0 0,0 0,0 Lhůta 100,0 0,0 0,0 Losiná 100,0 0,0 0,0 Mokrouše 100,0 0,0 0,0 Nezbavětice 100,0 0,0 0,0 Nezvěstice 100,0 0,0 0,0 Plzeň 73,1 1,1 22,8 Starý Plzenec 91,2 1,3 7,5 Šťáhlavy 83,4 0,0 16,6 Štěnovický Borek 100,0 0,0 0,0 Tymákov 98,4 0,0 1,6 Celkem 82,9 0,7 15,1 Zdroj: ÚAP, 2010 V SO ORP převažují lesy zařazené do kategorie lesů hospodářských (82,9 %), lesů zařazených do kategorie lesů ochranných je 0,7 % a lesů zařazených do kategorie lesů zvláštního určení je 15,1 %. Nejvíce lesů zařazených do kategorie lesů ochranných je v obci Starý Plzenec (1,3 %), z celkové plochy lesa. Nejvíce lesů zařazených do kategorie lesů zvláštního určení je v obci Plzeň (22,8 %) a v obci Chrást (12,3 %). 73

74 Obrázek č : Kategorie lesa Zdroj: ÚAP,

75 3.5.3 Indikátory Změna výměry zemědělské půdy v čase Jako indikátor pro sledování ZPF byla zvolena změna výměry zemědělské půdy v jednotlivých obcích v čase. Konkrétně je porovnána výměra mezi lety 2001 (31.12) a 2008 (31.12.). Změna výměry v tomto období v obcích je vyjádřena v % a porovnána se stejným ukazatelem za Českou republiku. Tabulka č : Nastavení indikátoru Rozloha zeměd. půdy k (ha) Rozloha zeměd. půdy k (ha) Změna výměry zeměd. půdy (%) ČR ,7 Plzeňský kraj ,7 SO ORP Plzeň ,4 Zdroj: ČSÚ, ČÚZK Nastavení indikátoru pro SO ORP Plzeň Úbytek půdy nad 2 % -2 Úbytek půdy 1,1 1,9 % -1 Úbytek půdy 0,4-1 % 0 Úbytek půdy 0 0,3 % 1 Zvýšení výměry půdy 2 Z tabulky vyplývá, že k úbytku zemědělské půdy došlo na úrovni celorepublikové i krajské. To může být způsobeno jak záborem půdy pro zástavbu, technickou infrastrukturu, tak např. zalesňováním především některých méně úrodných a svažitých pozemků. Změna výměry ZPF pro SO ORP Plzeň v období 2001 až 2008 (4,4 %) je ovlivněna především zvýšením rozlohy města Plzeň a tím i zemědělské půdy. Proto větší vypovídací hodnotu než ukazatel za SO ORP mají údaje u jednotlivých obcí, v případě města Plzně pak kratší sledované období Lesnatost Pro pozemky určené k plnění funkcí lesy byla jako indikátor zvolena lesnatost území, respektive jednotlivých obcí. Lesnatost představuje podíl plochy lesa (PUPFL) v obci k celkové výměře dané obce. Lesnatost obcí byla porovnávána s lesnatostí SO ORP Plzeň, celého Plzeňského kraje a lesnatostí ČR. Tabulka č : Nastavení indikátoru pro PUPFL Oblast Celková rozloha (ha) Celková výměra lesa (ha) Lesnatost (%) ČR ,6 Plzeňský kraj ,5 SO ORP Plzeň 26135,7 7981,04 30,5 Zdroj: podklady pro ÚAP, ČSÚ Hodnocení indikátoru lesnatost území: méně než 10 % ,9 % ,9 % ,9 % 1 40% a více 2 75

76 Tabulka č : Indikátory změny výměry zemědělské půdy mezi lety 2001 a 2008 Obce ORP Plzeň Indikátor Výměra lesa (ha) Změna výměry zeměd. půdy (ha) Změna výměry zeměd. půdy (%) Celková rozloha obce (ha) Lesnatost (%) Indikátor Dýšina -1,5-0, ,4 402,7 38,8 1 Chrást -8-1, ,5 42,9 2 Chválenice -0,9-0, ,6 64,8 6,5-2 Kyšice 4,5 1, ,7 173,8 24,6 0 Letkov -17,2-6, ,8 147,3 31,5 0 Lhůta 0,3 0, ,9 137,0 40,2 2 Losiná -20, ,9 124,3 18,4-1 Mokrouše -4-1, ,9 9,3 3,4-2 Nezbavětice -2,2-0, ,6 65,4 13,7-1 Nezvěstice -1,4-0, ,8 54,6 8,5-2 Plzeň ,5 3587,6 26,1 0 Starý Plzenec -46, ,8 642,8 35,1 0 Šťáhlavy -1,3-0, ,4 1649,9 68,7 2 Štěnovický Borek -0,9-0, ,7 39,1 1 Tymákov -15-2, ,4 255,5 27,9 0 Celkem 2 540,8 4, ,7 7981,0 30,5 Zdroj: ČSÚ, podklady ÚAP Nejvyšší relativní úbytek ZPF byl zaznamenán v obcích Letkov (6,5 %), Starý Plzenec (5 %), Losiná (4 %) a Tymákov (2,6 %). V rámci SO ORP vyjma města Plzně se jedná o celkový úbytek zemědělské půdy o 114,9 ha, tj. 1,7 %. U města Plzeň došlo dle údajů ČSÚ v roce 2003 ke zvýšení celkové rozlohy města a tím i zemědělské půdy. Proto je pro určení změny výměry ZPF v čase použito srovnávací období 2003 až 2008, během kterého se celková výměra neměnila. V tomto období tedy došlo k úbytku 189 ha, tj. 3 % ZPF. Úbytek se týkal zejména trvalých travních porostů (7,9 %), orné půdy (2,9 %) a přinesl především nárůst ostatních ploch (5,5 %). Při dotazníkovém šetření mezi obcemi v SO ORP bylo zjišťováno, zda došlo v posledních 5 letech v obcích k většímu záboru půdy (více než 1 ha). Kladná odpověď byla zaznamenána ve všech obcích kromě Chrástu a Kyšic. Ve všech ostatních obcích došlo k záboru ZPF z důvodu bydlení. Podnikání bylo důvodem záboru v Plzni, Šťáhlavech, Losiné a Lhůtě. Z dalších důvodů se uvádí zalesnění louky v obci Lhůta a vybudování sportoviště (jízdárny) v obci Štěnovický Borek. Při porovnání výše uvedených výsledků s dotazníkovým šetřením, které bylo provedeno v jednotlivých obcích, zjišťujeme částečně odlišné úbytky půd. To může být způsobeno také delším sledovaným obdobím v případě údajů z ČSÚ. Z hodnocení indikátoru lesnatosti vyplývá, že silně podprůměrného hodnocení (-2) dosáhly obce Chválenice, Mokrouše, Nezvěstice, ve kterých je lesnatost nižší než 10%. Silně nadprůměrného hodnocení dosáhly obce Chválenice, Mokrouše, Nezvěstice, Štěnovický Borek, Dýšina (lesnatost v těchto obcích je vyšší než 10%). 1 Sledovaným obdobím je až Součet se týká období až

77 3.5.4 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Nadprůměrná lesnatost v obcích Chválenice, Mokrouše, Nezvěstice, Štěnovický Borek, Dýšina Celkově průměrná lesnatost vzhledem k lesnatosti ČR Vysoký podíl půd v I. a II. třídě ochrany, nejvýznamněji v obcích Šťáhlavy (80 %), Dýšina (75,7 %) a Nezvěstice (65,2 %). PŘÍLEŽITOSTI Podpora zalesnění v málo lesnatých oblastech (obcích Chrást, Lhůta a Šťáhlavy, Nezbavětice, Losiná) Podpora realizace biokoridorů, interakčních prvků (výsadba alejí, zalesňování zemědělsky nevyužívaných půd), zejména tam, kde je lesnatost podprůměrná SLABÉ STRÁNKY Podprůměrná lesnatost v obcích Chrást, Lhůta a Šťáhlavy, Nezbavětice, Losiná. Problémy se škodami zvěří (přemnožení jelena siky) Úbytek zemědělské půdy ve sledovaném období zejména v obcích Letkov, Starý Plzenec, Losiná, Plzeň a Tymákov. Tlak na půdu v I. a II. třídě ochrany HROZBY Zvýšený výskyt podkorního hmyzu ve smrkových lesích Problémy při zalesňování v důsledku srážkového deficitu Rekultivace půdy a navrácení do ZPF. Rozdělení lesních komplexů v důsledku liniových staveb, ohrožení jejich stability. Ochrana kvalitního půdního fondu, realizace Pokračující zábor zemědělské půdy protierozních a protipovodňových opatření. Znehodnocování půdy intenzivním velkoplošným zemědělstvím a erozí Problémy k řešení Podpora zvýšení lesnatosti v obcích s nízkou lesnatostí (Chrást, Lhůta a Šťáhlavy, Nezbavětice, Losiná.) Minimalizovat zábor PUPFL v důsledku liniových staveb, zejména ve velkých lesních komplexech, kde může dojít vlivem větru k rozpadu větší části lesa. Minimalizovat i dočasný zábor lesní půdy, který vždy vyžaduje změnu ve způsobu hospodaření v lese Při tvorbě územně plánovací dokumentace je potřeba minimalizovat zábory PUPFL, zejména LO (v obcích Starý Plzenec, Plzeň, Chrást)a některých subkategorií LZU (31a,31c,32a,32e,32f dle zákona o lesích). V obcích s nízkou lesnatostí (Chrást, Lhůta a Šťáhlavy, Nezbavětice, Losiná) využívat možností zalesnění zemědělsky nevyužívaných pozemků (při zalesňování je důležité dbát na přirozenou skladbu dřevin). Při tvorbě územně plánovací dokumentace je nutné především využívat stávajících ploch, které jsou již vyjmuty ze zemědělského půdního fondu a minimalizovat zábory zemědělské půdy s vysokým stupněm ochrany nebo vysokou bonitou. To se týká zejména uvedených obcí s vysokým podílem půd v I. a II. TO Šťáhlavy, Dýšina a Nezvěstice. Stejně tak v Plzni se nachází významné zastoupení těchto půd. Snažit se především využívat stávajících ploch, které jsou již vyjmuty ze zemědělského půdního fondu. Při dočasných záborech půd je třeba co nejméně ztěžovat obhospodařování ZPF a po ukončení stavby nebo jiné nezemědělské činnosti rychle provést úpravu či rekultivaci dotčené půdy. 77

78 3.6 VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Dopravní infrastruktura Pro hodnocení stávajícího stavu a vývoje dopravní infrastruktury na území SO ORP Plzeň byla využita řada koncepčních materiálů a dokumentů, především Politika územního rozvoje ČR 2006 (PÚR ČR 2006), Zásady územního rozvoje Plzeňského kraje (2008), Odůvodnění Zásad územního rozvoje Plzeňského kraje (2008), Koncepce dopravy Plzeňského kraje 3. etapa - Návrh (2007), atd. Dále byly využity především materiály a data informačních systémů MD ČR a ŘSD ČR. K problematice dopravní infrastruktury se vztahují karty jevu (procesu) Silniční doprava, Železniční doprava a Dopravní obslužnost veřejnou linkovou dopravou Silniční doprava Pro zajištění dopravní obsluhy území slouží síť pozemních komunikací. Ta se dle legislativy dělí na dálnice, rychlostní komunikace a silnice I. třídy, které jsou v majetku ČR, silnice II. a III. třídy, které jsou v majetku krajů, místní komunikace I., II., III. a IV. třídy, které jsou v majetku jednotlivých obcí a účelové komunikace, které jsou majetkem právnických nebo fyzických osob. Koridory a dopravní plochy mezinárodního významu Multimodální koridory Multimodální koridory jsou charakterizovány tím, že jsou v nich soustředěny dva nebo více druhů dopravy s dělbou dopravní práce. Územím SO ORP Plzeň probíhá IV. A Transevropský multimodální koridor (TEMMK) ve směru západ - východ v trase Nurnberg Plzeň Praha, který je znázorněn na následujícím obrázku. Obrázek č : Transevropské multimodální koridory Zdroj: Politika územního rozvoje ČR, vlastní úprava Koridory a dopravní plochy mezinárodního a republikového významu V rámci uvedeného TEMMK (větev IV. A) je vedena i trasa dálnice D5, jež prochází územím SO ORP Plzeň a je zařazena mezi tahy evropského významu (E50). Územím SO ORP Plzeň dále procházejí silniční tahy evropského významu E49 a E53, jež jsou znázorněny na obrázku v příloze ke kartě. 78

79 Dálnice Na území SO ORP Plzeň probíhá dálnice D5 jako součást již zmíněného koridoru IV. A TEMMK, jejíž průběh je následující: D5 Praha Plzeň Rozvadov Plochy a koridory dopravy nadmístního významu Rychlostní komunikace a silnice I. třídy Územím SO ORP Plzeň není vedena žádná rychlostní komunikace. Jeho základní silniční síť je tvořena již zmíněnou dálnicí D5 a radiálně probíhajícími silnicemi I. třídy: I/19 (I/20)Losiná Milevsko Tábor Pelhřimov I/20 Karlovy Vary Toužim Plzeň Nepomuk Písek Č. Budějovice I/26 Ejpovice Stod Domažlice Česká Kubice, státní hranice I/27 Železná Ruda, st.hranice Klatovy Plzeň Kralovice Most Jejich průběh je znázorněn v následujícím obrázku. Obrázek č : Silniční koridory mezinárodního a republikového významu Zdroj: Politika územního rozvoje ČR, vlastní úprava Silnice II. a III. třídy Důležitou součástí komunikačního systému v území SO ORP Plzeň jsou silnice II. třídy, jež zajišťují dopravní obslužnost jednotlivých obcí uvnitř území a dostupnost sídla ORP Plzeň, ale tvoří i součást základní komunikační sítě kraje, vymezené v ZÚR PK (2008). Radiální uspořádání silniční sítě tvořené silnicemi I. třídy doplňují následující silnice II. třídy: II/231 Plzeň Zruč Kozojedy II/233 Plzeň Chrást Radnice Zvíkovec II/203 Plzeň Nýřany Kladruby Benešovice II/605 Praha Rokycany Ejpovice Plzeň Stříbro Bor Rozvadov Radiálně rozbíhající se silnice napříč protíná tzv. aglomerační okruh v trase: II/180 Starý Plzenec Štěnovice Dobřany Nýřany Město Touškov Třemešná Chrást Dýšina Starý Plzenec, a dále silnice II/183, protínající jižní část území SO ORP Plzeň v trase: II/183 Domažlice Merklín Přeštice Losiná Rokycany 79

80 Základní silniční síť je dále doplněna poměrně hustou sítí silnic III. třídy, které zajišťují zpřístupnění ostatních sídel neležících na hlavních trasách a jejich napojení na vyšší komunikační systém. Silniční síť na území SO ORP Plzeň je znázorněna v příloze ke kartě. Zatížení silniční sítě Dopravní zatížení silniční sítě na území SO ORP Plzeň dokládají výsledky z celostátního sčítání dopravy v roce Všeobecný trend růstu dopravního zatížení automobilovou dopravou se projevil i na silnicích SO ORP Plzeň. Vysoké a rostoucí dopravní zatížení v extravilánu bylo zjištěno především na silnicích I. třídy I/20, I/26 a I/27, ale i II/605, kde se nejvyšší hodnoty RPDI (roční průměr denních intenzit) pohybovaly v rozpětí tis.voz./den, hodnoty RPDI na dálnici D5 se v roce 2005 pohybovaly v rozpětí 15-30tis. voz./24hod. Neúnosné zatížení je na průjezdu městem Plzeň, kde se nejvyšší zjištěné hodnoty RPDI pohybují v rozpětí tis. voz./24hod. Nejvyšší intenzity dopravy byly naměřeny na silnici I/26, kde na průtahu centrem města Plzně již převýšily 40 tis.voz./24hod. Další silnice s vysokými hodnotami RPDI jsou silnice I. třídy I/27 a I/20, kde v některých úsecích již byly naměřeny hodnoty vyšší než 30 tis.voz./24hod. Přitom ukazatel RPDI zohledňuje měnící se hodnoty intenzity dopravy v průběhu týdne (v pracovních dnech i o víkendech) v průběhu celého roku. Skutečné hodnoty v pracovních dnech zejména v období duben-červen a září-listopad budou vyšší než průměrné hodnoty dle zpracovatelů až o 10-15%. Situaci na vybraných silnicích na území SO ORP Plzeň a na průtahu městem Plzeň znázorňují mapy v příloze ke kartě. Rozvoj silniční sítě na území SO ORP Plzeň Při zpracování koncepce rozvoje silniční sítě byly využity především dokumenty Zásady územního rozvoje Plzeňského kraje, Odůvodnění Zásad územního rozvoje Plzeňského kraje a Koncepce dopravy Plzeňského kraje. Růst intenzity dopravy a přepravních výkonů v rámci kraje i na území SO ORP Plzeň vyžaduje rozsáhlou rekonstrukci a modernizaci jak páteřní, tak i doplňkové komunikační sítě. Dle Koncepce rozvoje dopravy PK a následně zpracovaných Zásad územního rozvoje PK (ZÚR PK) by měly být v následujícím období postupně realizovány následující záměry. Dálnice, rychlostní silnice a silnice I. třídy Všechny navrhované stavby na silniční síti SO ORP Plzeň byly vymezeny jako veřejně prospěšné stavby (VPS), výhledové stavby byly vymezeny jako územní rezervy. VPS jsou členěny do tří kategorií VPS převzaté z platných ÚP VÚC beze změny, VPS převzaté s úpravami a stavby nově navržené. V rámci ZÚR PK byly vymezeny následující návrhy a opatření. Dálnice D5 Pro zlepšení dostupnosti dálnice je nezbytné budování přivaděčů ke stávajícím dálničním křižovatkám, modernizace komunikací navazujících na dálnici, případně vybudování nových křižovatek. Silnice I. třídy Navrhované stavby na silnicích I. třídy jsou uvedeny v následující tabulce. 80

81 Tabulka č : Navržené úpravy na silnicích I. třídy na území SO ORP Plzeň Převzato z ÚP Název záměru beze změny s úpravami Silnice I/19 Losiná (MÚK s I/20) Nezbavětice Nezvěstice, přeložka x Starý Plzenec Nezbavětice, přeložka k prověření územní studií Nezbavětice, severní obchvat Silnice I/20 Plzeň, průtah silnice Černice (MÚK s D5) Losiná, přeložka Chválenice Seč, přeložka Silnice I/26 Plzeň, západní dálniční přivaděč x Silnice I/27 Plzeň Třemošná, zkapacitnění Plzeň, průtah silnice I/27 Zdroj: ZÚR PK, vlastní úprava 81 x x x x Výhled Silnice II. a III. třídy Mezi úpravy, navržené na silnicích tvořících aglomerační okruh patří i návrh uvedený v následující tabulce. Tabulka č : Návrh úprav na silnici aglomeračního okruhu Název záměru Silnice II/180 Kyšice Dýšina Chrást, přeložka se západními obchvaty sídel Zdroj: ZÚR PK, vlastní úprava Záměry rozvoje silniční sítě na území SO ORP Plzeň, vymezené v rámci ZÚR jako stavby nově navržené, jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka č : Nově navržené stavby na silnicích na území SO ORP Plzeň Název záměru Silnice II/203 Plzeň, napojení silnice I/20 na dálniční přivaděč Silnice II/233 přeložka Dýšina Zábělá Zdroj: ZÚR PK, vlastní úprava V rámci prověření změn využití území územní studií byla navržena na území SO ORP Plzeň územní rezerva pro výhledové propojení Starý Plzenec Nezbavětice. Následující tabulka obsahuje přehled navržených staveb zařazených mezi veřejně prospěšné stavby. Tabulka č : Veřejně prospěšné stavby na území SO ORP Plzeň - silnice Číslo VPS Název záměru Slinice I. třídy 19/01 Losiná (MÚK s I/20) Nezbavětice Nezvěstice, přeložka 20/01 Plzeň, průtah silnice 20/06 Chválenice Seč, přeložka 20/07 Černice (MÚK s D5) Losiná, přeložka 26/02 Plzeň, západní dálniční přivaděč 27/05 Plzeň Třemošná, zkapacitnění 27/06 Plzeň, průtah silnice I/27 Silnice II. třídy 180/01 Kyšice Dýšina Chrást, přeložka se západními obchvaty sídel 203/03 Plzeň, napojení silnice I/20 na dálniční přivaděč x

82 Číslo VPS 233/01 přeložka Dýšina Zábělá Zdroj: ZÚR PK, vlastní úprava Název záměru Železniční doprava Koridory a dopravní plochy mezinárodního a republikového významu Koridor vysokorychlostní dopravy Politika územního rozvoje ČR vymezuje jako součást již uvedeného TEMMK (větev IV. A), koridor vysokorychlostní dopravy VR1, jenž probíhá i územím SO ORP Plzeň. Průběh je znázorněn na obrázku v příloze ke kartě. V rámci již vymezeného TEMMK je vedena i trasa III. tranzitního železničního koridoru, kterým prochází trať č Síť tranzitních železničních koridorů je znázorněna na obrázku v příloze ke kartě. Železniční doprava Železniční síť na území SO ORP Plzeň, jež je i páteřní sítí PK, tvoří následující celostátní tratě, zařazené do evropského železničního systému: trať č. 170 (Praha ) Beroun Plzeň Cheb trať č. 180 Plzeň Domažlice (Furth im Wald) trať č. 190 Plzeň Horažďovice předměstí České Budějovice a dále následující celostátní tratě regionálního významu trať č. 160 Plzeň Žatec trať č. 183 Plzeň Klatovy Železná Ruda-Alžbětín Celostátní železniční tratě jsou dále propojeny následujícími regionálními tratěmi: trať č. 175 Rokycany - Nezvěstice trať č. 176 Chrást u Plzně - Radnice Průběh železničních tratí v území je znázorněn v následujícím obrázku. Obrázek č : Železniční síť v SO ORP Plzeň Zdroj: vlastní úprava 82

83 Železniční zastávky a stanice Bezprostřední obsluha území je zajišťována prostřednictvím železničních zastávek nebo stanic. Pro hodnocení úrovně obsluhy území železniční dopravou je rozhodující jednak počet zastávek/stanic, jednak počet spojů/den. Přehled dle jednotlivých traťových úseků obsahuje tabulka v příloze, kde jsou uvedeny jak zastávky/stanice na jednotlivých tratích, tak i počet spojů/den. Podíl obcí s dostupností železniční přepravy z celkového počtu obcí na hodnoceném území je relativně nízký. Četnost vlakových spojení je relativně dostatečná. Rozvoj železniční sítě na území SO ORP Plzeň Koncepce rozvoje železniční sítě na území SO ORP Plzeň je součástí koncepce rozvoje dopravní infrastruktury. V rámci Zásad územního rozvoje PK byl na území SO ORP Plzeň začleněn následující rozvojový záměr, jež byl vymezen jako veřejně prospěšná stavba (VPS): Tabulka č : Veřejně prospěšné stavby na území SO ORP Plzeň - železnice Číslo VPS Název záměru 180/01 Trať č. 180 elektrizace, zdvojkolejnění, směrové úpravy V rámci modernizace III. tranzitního železničního koridoru (TŽK) probíhá v současnosti optimalizace celé tratě č. 170 Cheb Plzeň Beroun, včetně modernizace vybraných úseků. V rámci odbočné větve III. TŽK (Regensburg-) hranice ČR Domažlice Plzeň se předpokládá na území SO ORP Plzeň modernizace tratě v nové trase Plzeň Líně, jež by zajistila napojení letiště Plzeň, Líně na železnici a dálnici D5. Na železničních tratích mimo hlavních koridorů byly v rámci ZÚR zařazeny následující úpravy. Trať č. 160 Plzeň Žatec V delším časovém horizontu se předpokládá modernizace, zvoukolejnění tratě a směrové úpravy v úseku do Kaznějova na vyšší a jednotnou rychlost. Trať č. 175 Rokycany - Nezvěstice Ve výhledu jsou uvažovány úpravy tratě a propojení na obec Šťáhlavy. Trať č. 176 Chrást - Radnice Vybudování přeložky (obec Břasy mimo sledované území). Trať č. 183 Plzeň Klatovy Modernizace tratě se zdvoukolejněním a se směrovými úpravami (přeložka v Dobřanech). Trať č. 190 Plzeň Horažďovice České Budějovice Modernizace s rektifikací oblouků pro zvýšení traťové rychlosti a úplné zdvoukolejnění tratě Vodní doprava V řešeném území se nenachází žádná vodní cesta Letecká doprava Na území SO ORP Plzeň se nachází veřejné vnitrostátní letiště Letkov, u něhož se předpokládá zkvalitnění zázemí a prodloužení VPD a proto je nezbytná jeho prostorová stabilizace Technická infrastruktura Mezi technickou infrastrukturu zahrnujeme především napojení regionu na rozvod elektrického proudu, úroveň vodovodních sítí a kanalizace, odpadového hospodářství, plynofikace a dostupnost telekomunikačních sítí a internetu. Zvýšené nároky konkrétně na území SO ORP Plzeň klade snaha o zlepšení technického stavu vodohospodářské infrastruktury, zabezpečení energetických potřeb, zvyšování využití obnovitelných zdrojů energie. Pro hodnocení aktuálního stavu a možného rozvoj e technické infrastruktury na území SO 83

84 ORP Plzeň byla využita celá řada analytických a koncepčních materiálu, mezi nimi především Realizační plán města Plzně na rok 2008 s výhledem do roku Obrázek č : Přítomnost inženýrských sítí v obcích SO ORP Plzeň k Zdroj: Plán rozvoje vodovodu a kanalizace Plzeňského kraje, 2010 Pozn.: Kanalizací s připojením na ČOV se rozumí svodné potrubí, které odvádí splaškové vody z jednotlivých nemovitostí a ústí do čistírny odpadních vod. Vodovodem se rozumí vodovodní potrubí, kterým se přivádí voda z veřejného vodovodního řadu, a to bez ohledu, zda je ve vlastnictví organizace vodního hospodářství obce, zemědělského družstva či jiné právnické osoby. Plynofikací obce se rozumí stav, kdy je obec napojena na plynové potrubí, kterým se přivádí plyn z centrálního zdroje. Vybavenost obce vodovodem, kanalizací s připojením na ČOV a její plynofikace jsou uváděny i v případě, že takto je vybavena pouze její část Zásobování vodou a stav vodovodních sítí Obec Chrást kvalita dopravované vody je proměnlivá, v roce 2002 nevyhověl limitu vyhlášky obsah železa ve 42,9 % odběrů a ukazatel koli v 18,8 % odběrů. Obec Nezvěstice obyvatelé jsou zásobováni z cca 60 % z vodovodu pro veřejnou potřebu. Zbývající část obyvatel využívá vlastní studny. Voda v těchto studních nesplňuje kritéria pitné vody dle platné vyhlášky, kterou se stanoví požadavky na pitnou vodu (v Olešné nevyhovuje ukazatel koli, v Nezvěsticích obsah železa). Obec Starý Plzenec kvalita vody je limitována možnostmi ÚV Homolka a stářím litinových rozvodů a ocelových přivaděčů. V roce 2002 bylo zjištěno v jednom kontrolním měření překročení limitu atrazinu, ve 20 % měření nevyhověl ukazatel koli a 67,7 % měření nevyhověl ukazatel minimálního obsahu chlóru. Na rozvodné síti je nutné dovybudovat propojení páteřního řadu ve Smetanově ulici a postupně rekonstruovat stará LT potrubí. Rozšíření vodovodní sítě se předpokládá v rozvojovém území zástavby RD na Čachně a v Sedlci. Předpokládaný termín realizace

85 Obec Tymákov 43 % obyvatel je napojeno na vodovod pro veřejnou potřebu, který provozuje p. Pavel Rada, ostatní obyvatelé obce využívají k zásobování domovní studny. Kvalita vody v domovních studních nevyhovuje platné vyhlášce. Obec Šťáhlavy vodovodem pro veřejnou potřebu je zásobeno zatím pouze 11 % obyvatel obce, zbývající obyvatelé využívají pro zásobování pitnou vodou domácí studny. Dotace vody ze studní pochází z propustných písčitohlinitých vrstev, které se vyskytují od cca 5 m pod terénem. Mělký horizont průlinové vody se projevuje zvýšeným obsahem dusičňanů. Stupeň zvodnění podložních břidlic je nízký a voda z hlubších horizontů vykazuje větší obsah železa a manganu nad přípustnou normu. Obec Štěnovický Borek Obyvatelé obce jsou napojeni na vodovod pro veřejnou potřebu, který provozuje firma Bravos. Zdrojem pitné vody je hydrogeologický vrt, který byl vybudován v roce Na síti je připojeno cca 93% obyvatel. Většina nemovitostí má vlastní domovní studny, ve kterých je voda nevyhovující kvality, se zvýšeným obsahem dusičnanů. S narůstajícím počtem zásobovaných obyvatel se počítá s vybudováním posilujícího vrtu s vydatností cca 1,0 l/s. Termín realizace se předpokládá v roce 2013 až V Plzni je problémem dlouhodobá vysoká zanedbanost sítí. Z hlediska dalšího rozvoje je důležité rozhodování, zda je prioritní rekonstrukce nebo výstavba nových sítí. Závislost města na jediném kapacitním zdroji vody může být rizikovým faktorem z hlediska bezpečnosti města Kanalizační síť Z hlediska územního rozvoje je limitním systémem odkanalizování území. Chybějící kanalizace snižuje standard některých již zastavěných území a blokuje rozvoj dalších vhodných ploch. V obci Chrást s ohledem na stáří kanalizace a použité trubní materiály doporučujeme rekonstrukci stávající kanalizační sítě. Dále se uvažuje o intenzifikací ČOV Chrást modernizaci mechanického předčištění, rekonstrukci stávající biologické linky, výstavbě nové (druhé) biologické linky a úpravě kalového hospodářství. Nově navrhované akce se předpokládají na rok Akce je zařazena do skupinového projektu Čistá Berounka. V obci se předpokládá dostavba kanalizačních řadů oddílné splaškové kanalizace na rozvojových plochách. Dále s ohledem na stáří kanalizace a použité trubní materiály, doporučujeme v této lokalitě rekonstrukci stávající kanalizační sítě. V obci Dýšina se uvažuhe o intenzifikaci ČOV Dýšina - úpravy na hrubém předčištění (zvětšení lapáku písku a štěrku, úprava místa pro těžení písku a štěrku), úpravy na biologické části (doplnění nitrifikace a denitrifikace, prohloubení oxidačních příkopů, dmýchárna, úprava odtoku z oxidačních příkopů, úpravy a doplnění propojovacích potrubí), doplnění kalového hospodářství (zahušťovací nádrž na vratný kal, zahušťovací nádrž na vyhnilý kal, doplnění míchání uskladňovací nádrže), změny v ovládání ČOV (doplnění řídícího systému), doplnění chemického srážení fosforu. Nově navrhované akce se předpokládají na rok Obec Kyšice výstavba splaškové kanalizace ve stávající zástavbě a na rozvojových plochách. Na stokové síti bude vybudována též čerpací stanice. Stávající ČOV bude postupně intenzifikována, nejprve bude doplněna technologicky na 250 EO a poté budou dostavěny další dvě linky na celkovou kapacitu 750 EO. ČOV bude dále doplněna o mikrosítovou filtraci a chemické odstraňování fosforu. Septiky ve staré zástavbě budou po dostavbě splaškové kanalizace postupně rušeny a stávající kanalizace bude sloužit jako dešťová. Termín realizace je v roce Obec Lhůta s ohledem na velikost není investičně a provozně výhodné budovat čistírnu odpadních vod a kanalizační síť. Řešením problematiky likvidace odpadních vod je kombinace rekonstrukce a výstavby domovních mikročistíren (např. ČOV s biokontaktory, eventuelně provozně úspornějším typem vícekomorovým septikem doplněným o zemní filtr nebo filtr s popílkovou náplní) a výstavby nových nebo rekonstrukcí stávajících akumulačních jímek pro zachycování odpadních vod. Obec Nezbavětice - je navržena výstavba oddílné splaškové kanalizace s gravitačním odvedením na nově uvažovanou ČOV Chválenice. Stávající kanalizace by sloužila jako dešťová. Tato výstavba se nepředpokládá před rokem Obec Tymákov V rámci I. etapy byla v obci vybudována splašková kanalizace v délce 2,5 Km a ČOV o kapacitě 2100 EO. Původní kanalizace je využívána jako dešťová. V obci je vybudovaná jednotná kanalizační síť, provozovaná obcí na kterou je napojena i obec Mokrouše. Kanalizace je vybudovaná z betonových trub profilu DN délky 2,66 km a je ukončena 4 volnými kanalizačními výústmi do Tymákovského potoka. Většina nemovitostí je na tuto kanalizaci napojena přes biologické septiky, 4 nemovitosti mají domovní čistírny, pouze cca 8 % obyvatel využívá k likvidaci odpadních vod žumpy. 85

86 Kanalizační síť města Plzně je jednotná. Systém odvádí společně vody splaškové i dešťové, a to za bezdeštného průtoku na čistírnu, za dešťových přívalů přepadá část ředěných vod do recipientu. Nejslabším článkem systému jsou nekapacitní kanalizační sběrače, zvláště ve středu města. Při dešťových přívalech tak odlehčovacími komorami přepadá poměrně značné množství znečištění do recipientů. Nedostatečný je technický stav kanalizací a také některé čistírny odpadních vod jsou zastaralé. Cílem je snížení znečištění povrchových a podzemních vod na standardy EU Zásobování plynem Zemním plynem je Plzeň zásobena ze soustavy vysokotlakých plynovodů, které jsou napojeny na Severní a Jižní obchvat Plzně, do kterých je plyn dodáván z předávacích stanic Sviňomazy a Horní Hradiště vybudovaných na tranzitním plynovodu Rusko-západní Evropa. Distribuci plynu zabezpečuje systém vysokotlakých (VTL) a středotlakých (STL) regulačních stanic a síť středotlakých a nízkotlakých plynovodů. Kapacita stávajících páteřních VTL plynovodů a VTL regulačních stanic je dostatečná. Byly plynofikovány všechny okrajové části Plzně. V roce 1995 byl dokončen přechod ze svítiplynu na zemní plyn s cca dvojnásobnou výhřevností, čímž bylo dosaženo bez větších nároků na úpravu dvojnásobné kapacity stávajících zařízení. Dalšího zvýšení kapacity se dosahuje zvýšením provozního přetlaku. VSO ORP Plzeň chybí dokončit plynofikaci v obci Lhůta. V ostatních obcích, dle dotazníkového průzkumu, plynofikace dokončena je, okrajové části obcí se plynofikují průběžně, dle potřeby Zásobování elektrickou energií Zásobení Plzně elektrickou energií je zajištěno z nadřazené přenosové soustavy 400 kv a 220 kv přes transformovny Chrást a Přeštice. Hlavními napájecími uzly pro zásobení města elektrickou energií jsou čtyři transformovny 110/22 kv - Plzeň město, Plzeň sever, Plzeň jih a Křimice. Transformace 110/22 kv je doplněna transformovnou v areálu centrální teplárny a dvěma transformovnami v areálu závodu Škoda. V areálu transformovny Plzeň jih je situován i napájecí uzel Českých drah pro zabezpečení trakčního napájení. Elektrický výkon na straně velmi vysokého napětí je dostatečný, ve městě však neexistuje propojení 110 kv systémů Chrást Přeštice. Rozvody a zařízení vysokého napětí jsou v Plzni provozovány ve třech napěťových hladinách 22 kv, 10 kv a 5,25 kv. Rozvody a zařízení s hladinami 10 kv a 5,25 kv jsou zastaralé a jsou postupně nahrazovány systémy s napětím 22 kv. Vybraná páteřní vedení a vedení v okrajových lokalitách jsou provedena jako vzdušná venkovní, převážně na ocelových příhradových stožárech. Distribuční síť vn v zastavěných částech je převážně kabelová. Místně jsou provozována zařízení vn na hranici svých kapacitních možností. Distribuční síť a zařízení nízkého napětí na území města Plzně je převážně v provedení kabelovém, v určitých lokalitách je síť provedena jako vzdušná, případně smíšená. Typ a provedení sítě je dáno zejména dobou její výstavby. Na území města se elektrická energie vyrábí především kogeneračně (instalovaný výkon cca 187 MWe z toho 185 MWe na teplárnách). V ostatních obcích SO ORP Plzeň je zásobování elektrickou energií bezproblémové, pouze v obci Lhůta v okrajové části Hvízdalka kolísá napětí Zásobování teplem Dvě velké teplárny jsou v Plzni. Tato zařízení používají hnědé uhlí, jsou vybavena zařízením pro odsířování spalin, a slouží zároveň k výrobě elektrické energie. Pro rozšiřování systému centrálního zásobování teplem jsou rozhodující ekologické a ekonomické faktory. Zejména z důvodu ochrany ovzduší je vhodné co největší rozšíření soustavy CZT při využití stávajících zdrojů tepla. Z celkového množství tepla je cca 80% odběratelům dodáváno ze soustavy centralizovaného zásobování teplem. Hlavní zdroje soustavy CZT jsou centrální teplárna a průmyslová teplárna ELÚ III. Oba zdroje jsou odsířeny. Současně s teplem se v teplárnách kogeneračním způsobem vyrábí elektrická energie. Zdrojovou část soustavy CZT doplňují tři výtopny (Bory, Světovar a Doubravka), které plní funkci špičkování. Tyto zdroje jsou však morálně i fyzicky zastaralé. Využití kapacity zdroje je omezeno nedostatečnou kapacitou koncových větví horkovodní sítě (např. na Severním předměstí). Horkovodní síť je koncipována jako paprsková, takže jednotlivé oblasti odběrů nejsou zálohované. Na území města je dále 17 velkých kotelen s výkonem nad 6 MW, které slouží především pro průmyslové odběry a cca dalších evidovaných zdrojů tepla. 86

87 Informační a komunikační technologie Nejrozsáhlejší telekomunikační síť v Plzni provozuje společnost Teléfonica O2, a.s. Plzeň je tranzitním a uzlovým telefonním obvodem. Dále je do sítě připojeno 18 satelitních digitálních ústředen (RSU) přímo ve městě a 3 RSU (Chotíkov, Vejprnice a Zruč), které jsou umístěny mimo území města. Telefonní ústředny jsou propojené v okružní a mřížové síti, čímž je dosaženo vysoké spolehlivosti provozu. V Plzni dále působí čtyři operátoři veřejné sítě mobilních telefonů v systému GSM. Veřejná síť mobilních telefonů je plně propojena s veřejnou telefonní sítí. Dalšími významnými operátory telekomunikačních služeb, kteří působí v Plzni, jsou ALIATEL, a.s. a CONTACTEL s.r.o. Kromě telefonních služeb poskytují operátoři ještě další služby zejména datové, internetové a hlasové. Další telefonní nebo datové sítě vlastní, případně provozují např. Magistrát města Plzně, Policie ČR, Armáda ČR, České dráhy, závod Škoda. Televizní kabelové rozvody vlastní a provozují na území města společnost UPC Česká republika, a.s. Vysílání veřejnoprávní televize ČT1 a ČT2, šíření dalších televizních signálů, rozhlasové vysílání a další služby spojené s bezdrátovým přenosem zabezpečuje akciová společnost České radiokomunikace. Dalším faktorem efektivity informačních systémů je jejich zpřístupnění co nejširšímu okruhu uživatelů využitím moderních komunikačních systémů. Podpora využívání internetu podnikateli, na školách, na úřadech, v knihovnách a na dalších místech veřejnosti přístupných výrazně ovlivní rozvoj informačních systémů. Rozvoj integrované sítě kontaktních míst veřejné správy pro styk s občany naplní vizi pohybu písemností a nikoliv občana po úřadech. Dostupnost vysokorychlostního internetu ve všech obcích SO ORP Plzeň je dostačující. Rovněž signál mobilních telefonů je až na místní výjimky dostatečný Obnovitelné zdroje elektrické energie Obnovitelné druhy energie, jako je energie větru, sluneční energie, geotermální energie,biomasa, energie prostředí (prostřednictvím tepelných čerpadel), jsou na území města Plzně dosud využívány minimálně nebo vůbec. V současnosti jsou obnovitelné druhy energie využívány pouze v malých vodních elektrárnách (MVE), spalováním biomasy ve formě dřeva a v několika tepelných čerpadlech. Sluneční energie se využívá k ohřevu TUV, popř. k přitápění pouze u malého počtu rodinných domů. Plzní protékají čtyři řeky, na jejichž tocích je 17 teoreticky využitelných lokalit pro výstavbu MVE. Odhadem je vodní energetický potenciál využíván cca z 29 %. V současné době je na území města využívána energie vodních toků na výrobu elektrické energie v šesti MVE. Jejich celkový instalovaný výkon je 512,5 kw a průměrná roční produkce je kwh. Na území města se nevyskytují termální prameny o teplotě vhodné k přímému energetickému využití. Z podzemních pramenů lze pomocí vrtů získávat pouze energii s využitím tepelných čerpadel. V současnosti jsou známy pouze čtyři objekty s tepelným čerpadlem, na další tři investoři připravují projektovou dokumentaci. V současnosti je využití fototermických i fotovoltaických systémů na území města minimální. U objektů občanské vybavenosti nebylo využití solární energie dosud zaznamenáno. Pro představu možností využití solárních systémů na střechách veřejných budov byl proveden předběžný průzkum plochých a sedlových střech na budovách občanské vybavenosti v majetku města. Obce v SO ORP Plzeň jsou zásobovány teplem za pomoci tradičních tepelných zdrojů, které se svým výkonem pohybují od malých (v plynofikovaných obcích spalujících především zemní plyn) až po zdroje vyšších výkonů - velké teplárny v Plzni spalující hnědé uhlí. Stávající zdroje tepla provozované na fosilní paliva jsou častým zdrojem znečištění přízemní vrstvy atmosféry, v některých případech překračují emisní limity a omezují tak kvalitu života obyvatel. MVE se nachází ve Starém Plzenci směrem na Koterov. Francisova turbína o výkonu 30 kw a hltnosti l/s s výkonem 30 kw. V ostatních obcích se vyskytují jednotlivé solární panely nebo tepelná čerpadla u soukromých objektů. Využívání obnovitelných zdrojů energie je v SO ORP Plzeň na velmi nízké úrovni, s výjimkou MVE. Do budoucna je možno doporučit větší využití OZE, hlavně pak v menších obcích, kde není zaveden plyn. 87

88 3.6.3 Indikátory Hustota silnic I., II a III. třídy Hodnocení indikátoru: -2 0,00-0,20 km/km 2-1 0,21-0,40 km/km 2 0 0,41-0,80 km/km 2 1 0,81-1,00 km/km 2 2 nad 1,00 km/km 2 Tabulka č : Hustota silniční sítě podle obcí hodnocení Obec Hustota silnic celkem [km/km 2 ] Hodnota indickátoru Obec Hustota silnic celkem [km/km 2 ] Hodnota indickátoru Dýšina 0,626 0 Nezbavětice 1,439 2 Chrást 0,755 0 Nezvěstice 1,049 2 Chválenice 1,068 2 Plzeň 1,275 2 Kyšice 1,540 2 Starý Plzenec 1,511 2 Letkov 1,945 2 Šťáhlavy 0,711 0 Lhůta 0,580 0 Losiná 0,947 1 Štěnovický Borek 0,969 1 Mokrouše 0,586 0 Tymákov 1,174 2 Zdroj: ŘSD ČR, vlastní zpracování Dopravní obslužnost území hromadnou dopravou (počet spojů/den) Hodnotí se počet autobusových a železničních spojů do Plzně z ostatních obcí správního obvodu (a opačně) ve vybraných intervalech. Hodnocení indikátoru: -2 0 spojů -1 1 spoj 0 2 spoje 1 3 spoje 2 více než 3 spoje 88

89 Tabulka č : Hodnocení dopravní obslužnosti území hromadnou dopravou - počet spojů do Plzně a z Plzně ve vybraných intervalech Obec Prac. den Hodnocení indikátoru Sobota Hodnocení indikátoru Obec Prac. den Hodnocení indikátoru Sobota Hodnocení indikátoru Obec Prac. den Hodnocení indikátoru Sobota Hodnocení indikátoru Dýšina Lhůta Plzeň Starý Chrást Losiná Plzenec Chválenice Mokrouše Šťáhlavy Kyšice Nezbavětic 2 e Štěnovický -2 Borek Letkov Nezvěstice Tymákov Zdroj: Jízdní řády Pozn.: Vybrané spoje v pracovní den: dojezd do práce na ranní směnu (6 nebo 7 hod); dojezd do školy (na 8 hod); dojezd na 14 hodinu; návrat do obce ve 14 hod; návrat večer do 22 hod. Vybrané spoje v sobotu: v sobotu ráno z obce (v 7 hod); návrat odpoledne do obce (13 až 14 hod); v sobotu odpoledne z obce (13 až 14 hod); návrat v sobotu večer (21 až 22 hod). /Pro zařazení spoje byla podmínkou maximální doba spojení 90 minut a příjezd nejdříve hodinu před žádanou hodinou. Pro vyhledávání byl použit jízdní řád platný k 18. a Výsledná spojení byla agregována pro zjištění skutečného počtu spojení. Ve výsledcích je zahrnuta jen veřejná linková doprava autobusy a vlaky./ Vybavenost technickou infrastrukturou Hodnocení indikátoru: -2 0x A (obec bez sledované technické infrastruktury) -1 1x A 0 2x A 1 3x A 2 4x A (obec s kompletním vybavením) Tabulka č : Vybavenost obcí technickou infrastrukturou Obec Vodovod Plynofikace Kanalizace Kanalizace Hodnocení napojená na ČOV Dýšina A A A A 2 Chrást A A A A 2 Chválenice A A A N 1 Kyšice A A A A 2 Letkov A A A A 2 Lhůta A A A N 1 Losiná A A A A 2 Mokrouše A A A A 2 Nezbavětice N A A N 0 Nezvěstice A A A A 2 Plzeň A A A A 2 Starý Plzenec A A A A 2 Šťáhlavy A N A A 1 Štěnovický Borek A A A A 2 Tymákov A A A A 2 Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření, Plán rozvoje vodovodů a kanalizace Plzeňského kraje, 2010 Pozn.: A = ano, obec je uvedeným vybavena, N= ne, obec není uvedeným vybavena 89

90 3.6.4 SWOT analýza SWOT analýza dopravní infrastruktury SILNÉ STRÁNKY Poloha na TEMMK, větvi IV. A a jí vedené dálnici D5 E50, jež je součástí celoevropské silniční sítě. Vysoká hustota silniční a železniční sítě na území SO ORP Plzeň. Poloha území na III. TŽK s tratí č. 170 a jeho větve (trať č. 180), zajišťující napojení na evropskou železniční síť. Existence dalších celostátních železničních tratí s napojením na III. TŽK na území SO ORP. Ucelená koncepce rekonstrukce a modernizace dopravní infrastruktury na území SO ORP Plzeň na úrovni kraje. Rozložení silniční sítě umožňující relativně dobrou dostupnost sídla SO ORP Plzeň. PŘÍLEŽITOSTI Modernizace a rekonstrukce silnic I. třídy včetně vybudování přeložek a obchvatů, omezení rostoucí intenzity dopravy na průtazích měst/obcí, zkvalitnění propojení na významná sídla kraje a na sousední regiony. Zkvalitnění železniční přepravy modernizací a zdvoukolejněním celostátních tratí, zavedení integrálního taktového grafikonu. Poloha území SO ORP Plzeň na III. tranzitním železničním koridoru. Rozšiřování stávající kapacity odstavných stání s pozitivními důsledky na fungování dopravy ve městech/obcích. Možnost využití prostředků z fondů EU na spolufinancování dopravní infrastruktury. SLABÉ STRÁNKY Technická zanedbanost železniční tratí na území SO ORP Plzeň (omezené rychlosti, dlouhé jízdní doby a zastaralý vozový park). Vysoký podíl silnic II. a především III. třídy ve stávající silniční síti, špatný technický stav stávající silniční sítě, dlouhodobě nedostatečná údržba a opravy. Absence obchvatů měst a obcí při relativně vysoké a výhledově rostoucí automobilové dopravě. Omezená dostupnost železniční přepravy pro převážnou část obcí. Omezená dopravní obslužnost části území veřejnou linkovou dopravou ve všední dny, zcela nedostatečná o víkendech. HROZBY Odkládání realizace optimalizace páteřních komunikací, růst dopravního zatížení měst/obcí s negativními dopady na životní prostředí. Odkládání realizace návrhů na modernizaci a elektrizaci vybraných železničních tratí, nízká kvalita přepravy přispívá k růstu IAD. Nedostatečný stav veřejných financí na rozvoj dopravní infrastruktury další zhoršování technických parametrů silnic II. a III. třídy. Růst intenzity dopravy na stávajících (kapacitně i technicky nevyhovujících) silnicích riziko růstu počtu dopravních nehod. Omezená dopravní obslužnost území veřejnou linkovou dopravou přispívá k rozvoji individuální automobilové dopravy s negativními dopady na životní prostředí. 90

91 Technická infrastruktura SILNÉ STRÁNKY Dobrá úroveň zásobování obyvatel elektrickou energií. Standardní úroveň zásobování obcí kvalitní pitnou vodou. Kompletní pokrytí území SO ORP vysokorychlostním internetem a signálem mobilních operátorů. PŘÍLEŽITOSTI Využívání alternativních a obnovitelných zdrojů energie. Možnost realizace chybějících kanalizačních řadů s finanční pomocí podpůrných fondů EU. Dobudovat plynofikaci ve všech obcích SO ORP. Zvýšená podpora využívání ekologických způsobů vytápění. SLABÉ STRÁNKY Chybějící nebo zastaralá kanalizační síť. Zanedbatelný podíl využití obnovitelných zdrojů elektrické energie. Nedotažení plynofikace do okrajových částí obcí, plyn chybí v obci Lhůta. HROZBY Postupné zastarávání technické infrastruktury. ÚV Homolka jako jediný zdroj vody pro město Plzeň a okolní obce, bezpečnostní riziko pro obyvatele SO ORP. Vznik havarijních stavů sítí technické infrastruktury Problémy k řešení Dopravní infrastruktura Problémy silniční sítě na území SO ORP Plzeň Nevyhovující technický stav a kapacita celostátních silnic I. třídy, řešením bude přestavba silnic I/20 a navazující I/19. Rostoucí dopravní zatížení na průtahu městem Plzeň, řešením bude zkapacitnění I/26 a I/27 a přestavba I/20 včetně obchvatu města. Nevyhovující technický a kapacitní stav páteřních silnic II. třídy, řešením bude přestavba, budování obchvatů a přeložek. Nevyhovující stav silnic místního významu, řešení méně náročnými přeložkami a úpravami, problémem jsou omezené finanční zdroje. Úkoly pro územní plánování Přijaté Zásady územního rozvoje Plzeňského kraje ukládají obcím na území PK, vč. SO ORP Plzeň, v rámci územních plánů vymezit plochy a koridory veřejné infrastruktury zejména ve vztahu ke stavu a očekávanému rozvoji dopravní obslužnosti území. V souladu s vymezením v rámci ZÚR PK do územních plánů zapracovat a na základě dalších podkladů zpřesnit vedení jednotlivých koridorů v rámci multimodálního koridoru, zapracovat navrhované přivaděče ke stávajícím dálničním křižovatkám, modernizaci navazujících komunikací v návaznosti na dálnici. Na základě zpřesnění vymezení ploch a koridorů dopravní infrastruktury v rámci ZÚR zapracovat do územních plánů příslušných obcí a územně hájit koridory pro navržené úpravy (přeložky, dálniční přivaděče, obchvaty), vymezené jako veřejně prospěšné stavby. V rámci územního plánování a zpracování ÚPD obcí bude dále nezbytné upřesnit způsoby řešení hlavních existujících dopravních závad (průtahy obcemi, nevhodné křížení komunikací apod.), v návaznosti na připravované stavby i dořešení nového napojení původních komunikací. 91

92 Ke zlepšení dostupnosti a zkvalitnění silniční sítě je třeba vymezit v rámci územních plánů jednotlivých obcí vhodné plochy pro budování nových, případně rozšíření stávajících ploch pro odstavná stání. Problémy železniční sítě na území SO ORP Plzeň Celkově nízká úroveň služeb železniční přepravy z hlediska komfortu a rychlosti přepravy, řešením je postupná modernizace a optimalizace (přestavba žel. stanice Plzeň, modernizace tratě. 170, modernizace a zdvoukolejnění dalších celostátních tratí, jako předpokladu zavedení integrálního taktového grafikonu). Omezená úloha železniční dopravy pro obslužnost území, řešením je modernizace tratí, včetně rekonstrukce a dle možností i budování nových zastávek. Zásady územního rozvoje Plzeňského kraje (2008) dále ukládají obcím územně hájit navrhovaný koridor VR 1, Do územních plánů obcí zapracovat koridor stavby modernizace úseku Rokycany Plzeň, přeložka trati s tunely, koridor stavby Plzeň, Skvrňany přesmyk železniční trati, Koridor stavby Plzeň, Skvrňany Zbůch, modernizace tratě Plzeň Líně v nové trase. Do územních plánů obcí dále zapracovat koridory pro úpravy navržené v rámci ZÚR na následujících tratích: 160, 175, 176,183, 190. Koridory zapracovat v šířce 100m Technická infrastruktura Plzeň doplnění vodohospodářské infrastruktury, rekonstrukce Měšťanské besedy, výstavba sportovního areálu na Slovanech, sportovně-relaxačního centra Štruncovy sady, hokejbalové haly Kralovická 12, 4. ZŠ Lochotín, revitalizace kasáren Světovar, výstavba ultifunkčně-sportovního centra, zařízení sociální péče Hradišťská, zařízení sociální péče Černice, rekonstrukce krytého bazénu Lochotín, rekonstrukce Americké třídy, realizace parku U Ježíška, komplexní revitalizace centra Plzně, úprava sadů 5. května, přestavba technické základny Plzeňských městských dopravních podniků, a.s., příprava a realizace rozvoje trolejbusových tratí, Chabalova filtrace muzeum, realizace havarijního zdroje pro výrobu pitné vody. Chrást výstavba RD, rozšiřování sportovního areálu, opravy místních komunikací, rekonstrukce MŠ (rozšíření kapacity). Lhůta v územním plánu je počítáno s vybudováním 26 RD a průmyslovou zónou. Losiná obchvat obce Losiná v rámci přeložky silnice I/20 D5-Seč. Obec podala žádost o nový ÚP v roce nové lokality pro bydlení a podnikání. Nezvěstice - rozšíření pozemků na RD, v obci je MŠ, ZŠ, tělocvična, zdrav. středisko, lékárna, stadion, obchody. 92

93 3.7 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY Demografický vývoj Počet obyvatel Plzeňského kraje činil k Mezi lety 1997a 2007 přitom vzrostl , tedy o 1,52 %. Největším SO ORP kraje je sledovaný SO ORP Plzeň s obyvateli, následují SO ORP Klatovy a Nýřany (v tomto SO ORP zároveň došlo k největšímu relativnímu nárůstu počtu obyvatel, o 9,88 %). Počet obyvatel ostatních SO ORP nepřesahuje , přičemž nejmenšími jsou Blovice a Nepomuk. K největšímu relativnímu poklesu počtu obyvatel, o 2,85 %, došlo v SO ORP Sušice. Tabulka č : Počet obyvatel a jeho vývoj v Plzeňském kraji mezi lety SO ORP Rok Rozdíl Absolutně Relativně (%) Blovice ,53 Domažlice ,93 Horažďovice ,54 Horšovský Týn ,60 Klatovy ,50 Kralovice ,67 Nepomuk ,91 Nýřany ,97 Plzeň ,11 Přeštice ,14 Rokycany ,53 Stod ,99 Stříbro ,47 Sušice ,86 Tachov ,35 Plzeňský kraj celkem ,59 Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, 2010 Plzeň je tedy největším SO ORP kraje, přičemž mezi lety 1997 a 2009 zde došlo k nárůstu počtu obyvatel o 15,8 %. Následující grafy ukazují, jak se počet obyvatel SO ORP Plzeň vyvíjel v delším časovém období, již od roku Zatímco první graf ukazuje vývoj počtu obyvatel, druhý zachycuje demografický vývoj obyvatel, který vývoj počtu obyvatel vysvětluje. 93

94 Obrázek č : Vývoj počtu obyvatel (k ) SO ORP Plzeň mezi lety Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva V SO ORP Plzeň docházelo v 70. letech k prudkému nárůstu počtu obyvatel, což bylo plně v souladu s tehdejší propopulační politikou a vývojem v celé ČR. Obyvatel přibývalo zejména díky kladným migračním saldům, ale rovněž vlivem kladných přirozených přírůstků. V 80. letech se tempo růstu počtu obyvatel začalo zpomalovat a od roku 1985 až do roku 2005 počet obyvatel klesal. Přirozené přírůstky přitom byly záporné již od roku V roce 2006 však začalo obyvatel opět přibývat, migrační saldo přesáhlo 10 promile a rovněž přirozený přírůstek byl kladný. Obrázek č Pohyb obyvatel v SO ORP Plzeň v letech 1991 až 2009 Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva,

95 Správní obec Plzeň počtem svých obyvatel výrazně převyšuje ostatní obce OS ORP. Kromě Plzně jsou největšími obcemi v SO ORP Starý Plzenec a Šťáhlavy, které mají více než 2000 obyvatel, dále pak Dýšina, chrást a Nezvěstice, počet obyvatel ostatních obcí se pohybuje do Nejmenší obcí SO ORP Plzeň je obec Lhůta, která má 162 obyvatel. Mezi lety 1997a 2009 došlo k největšímu relativnímu nárůstu počtu obyvatel v obcích Mokrouše, Letov a Štěnovický Borek, naopak počet obyvatel nejvýrazněji poklesl v obcích Nezbavětice a Plzeň. Tabulka č : Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Plzeň mezi lety Obec Rok Rozdíl Absolutně Relativně (%) Dýšina ,75 Chrást ,43 Chválenice ,50 Kyšice ,57 Letkov ,86 Lhůta ,12 Losiná ,06 Mokrouše ,16 Nezbavětice ,08 Nezvěstice ,16 Plzeň ,32 Starý Plzenec ,07 Šťáhlavy ,23 Štěnovický Borek ,99 Tymákov ,49 SO ORP Plzeň ,11 Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva Následující dva grafy ukazují, jak se v posledních 12 letech vyvíjely míry přirozeného přírůstku a migračního salda, které výše uvedené změny vysvětlují, v jednotlivých obcích SO ORP Plzeň. 95

96 Obrázek č : Vývoj hrubé míry přirozeného přírůstku v obcích SO ORP Plzeň mezi lety Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva Pozn.: Hrubá míra přirozeného přírůstku v promilích, je agregátní demografický ukazatel, který porovnává nárůst obyvatel způsobený porodností a úmrtností na daném území. Vypočet: hmpp = (NAROZENI - ZEMRELI) / SS * 1000 kde SS je střední stav obyvatelstva vypočítaný jako průměr počtu obyvatel k 1.1. a k daného roku. Křivky měr přirozeného přírůstku a migračního salda většiny obcí se pohybují kolem nuly, v případě přirozených přírůstku spíše mírně v záporných hodnotách, u migračního salda naopak. Křivky pro menší obce SO ORP vykazují větší volatilitu, neboť se zde výrazněji projeví i v absolutních číslech nepatrné změny v počtu obyvatel. Z grafů je jasně patrné, že nárůst počtu obyvatel v obcích Plzeň, Mokrouše, Letkov a Štěnovický Borek byl způsoben migrací. Pokles počtu obyvatel Nezbavěticích a Nezvěsticích byl způsoben jak zápornými přirozenými přírůstky, tak převažujícím počtem vystěhovalých nad přistěhovalými. 96

97 Obrázek č : Vývoj hrubé míry migračního salda v obcích SO ORP Plzeň Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva Pozn.: Hrubá míra migračního salda v promilích, je agregátní demografický ukazatel, který porovnává nárůst obyvatel způsobený stěhováním v rámci území. Vypočet: hmms = (PRISTEH - VYSTEH) / SS * 1000, kde SS je střední stav obyvatelstva vypočítaný jako průměr počtu obyvatel k 1.1. a k daného roku Věková struktura V následujících tabulkách, které se věnují věkové struktuře obyvatel ČR, je pro jednotlivé kraje vypočten tzv. index stáří. Jedná se ukazatel, který vyjadřuje, kolik osob ve věku 65 a více let připadá na jedno dítě ve věku do 15 let. V tabulkách je tento ukazatel uveden v posledním sloupci. V Plzeňském kraji je 14,33 % obyvatel ve věku do 14 let, 70,92 % ve věku let a 14,75 % ve věku 65 a více let. Index stáří tak dosahuje hodnoty 1,07, takže na jedno dítě připadá 1,07 osoby ve věku nad 65 a více let. Nejstarší obyvatelstvo přitom má Hlavní město Praha a Jihomoravský kraj, nejmladší naopak Ústecký a Středočeský kraj. 97

98 Tabulka č : Věková struktura obyvatel ČR k Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, 2010 Plzeň má tedy druhé nejstarší obyvatele v kraji, index stáří dosahuje hodnoty 1,24. V rámci SO ORP je nejstarší obyvatelstvo v obci Nezbavětice, kde na jedno dítě připadají téměř dvě osoby ve věku 65 a více let, poproduktivní složka obyvatelstva zde dosahuje podílu 21,64 %. Nejmladší obyvatelstvo pak mají obce Mokroue a Letkov v této obci je nejvyšší podíl dětské složky obyvatelstva (19,33 %). Největším podílem obyvatel v produktivním věku disponuje obec Chválenice. Tabulka č : Věková struktura obyvatel Plzeňského kraje k Počet v tom ve věku obyvatel k až 14 let 15 až 64 let 65 a více let Index stáří Blovice ,1 Domažlice ,1 Horažďovice ,6 Horšovský Týn ,3 Klatovy ,9 Kralovice ,2 Nepomuk ,9 Nýřany ,6 Plzeň ,0 Přeštice ,2 Rokycany ,3 Stod ,3 Stříbro ,0 Sušice ,2 Tachov ,6 Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva,

99 3.7.3 Vzdělanostní struktura V Plzeňském kraji má 23,71 % obyvatel základní nebo nedokončené vzdělání, 39,96 % středoškolské vzdělání bez maturity, 25,33 % středoškolské vzdělání s maturitou a 11,00 % vysokoškolské nebo vyšší odborné vzdělání. Nejlepší vzdělanostní strukturu obyvatel má přitom sledovaný SO ORP Plzeň, kde je celých 16,63 % obyvatel vysokoškolsky vzdělaných. Největší podíl obyvatel s VŠ vzděláním přitom mají obce Plzeň, Starý Plzenec, Šťáhlavy a Letkov. Naopak nejhorší vzdělanostní strukturu obyvatel vykazují obce Nezbavětice a Štěnovický Borek. Tabulka č : Vzdělanostní struktura obcí v SO ORP Plzeň v letech Zdroj: ČSÚ,

100 3.7.4 Vzdělávací uzavřenost a otevřenost obcí Ve vzdělávací roli hraje město Plzeň jasný primát v SO ORP. V saldu získává více jak studentů, což je způsobeno přítomností všech stupňů vzdělávacích zařízení. Takto vysokému kladnému saldu nemůže konkurovat pochopitelně žádná další obce z SO ORP. Pouze jediná další obec navíc dosahuje kladných hodnot salda a to obec Nezvěstice (34 studentů). Všechny ostatní ztrácejí v saldu studenty. Nejvíce pak obce Šťáhlavy (-243) a Starý Plzenec, který ztrácí v saldu dokonce 323 studentů. Tabulka č : Vyjížďka a dojížďka do škol v obcích SO ORP Plzeň Obec Počet Vyjíždí studenti Dojíždí studenti Saldo za studentů z obce do obce vzděláním Dýšina Chrást Chválenice Kyšice Letkov Lhůta Losiná Mokrouše Nezbavětice Nezvěstice Plzeň Starý Plzenec Šťáhlavy Štěnovický Borek Tymákov Zdroj: ČSÚ, 2010 Z grafu míry vyjížďky a dojížďky je jasně patrná skupina obcí, kde je velmi vysoká, až absolutní, míra vyjížďky a naopak velmi nízká, opět až absolutní, míra dojížďky. V těchto obcích se nenachází žádné fungující vzdělávací zařízení a tak všichni studenti a žáci musí vyjíždět do okolních obcí. Jedná se o obce Kyšice, Letkov, Lhůta, Losiná, Mokrouše, Nezbavětice či Štěnovický Borek. S výjimkou 4 obcí dosahuje míra vyjížďky vždy nad hodnotu 50%. Nejnižší míra vyjížďky je pak v Plzni a to pouze necelých 7%. U 12 obcí nepřesahuje míra dojížďky hodnotu 20% a z těchto obcí je navíc 10 s hodnotou pod 10%. Jasný prim ve vzdělávání hraje v SO ORP Nezvěstice a Plzeň., kde je míra dojížďky vyrovnaná a přesahuje 57%. Pouze u těchto dvou obcí je vyšší míra dojížďky než vyjížďky, což dokazuje také kladné saldo. 100

101 Obrázek č : Míra vyjížďky a dojížďky studentů v obcích SO ORP Plzeň Zdroj: ČSÚ, SLDB 2010 Závislost vyjíždějících studentů na Plzni není tak výrazná jako v případě zaměstnaných. Nejvýznamnější je v obci Letkov, odkud míří do Plzně 85% všech vyjíždějících studentů. U ostatních obcí nepřesahuje tato závislost 50% a pohybuje se v intervalu 30-50%. Existuje tak celkem silné závislosti všech obcí v ORP, ale ve větší míře se dává přednost okolním obcím než relativně vzdálené Plzni. Tabulka č : Podíl vyjížďky dojížďka do škol z obcí do ORP Plzeň Obec Podíl vyjížďky studentů do správního města SO ORP Dýšina 34,88% Chrást 42,62% Chválenice 38,75% Kyšice 46,88% Letkov 85,71% Lhůta 40,00% Losiná 42,76% Mokrouše 32,00% Nezbavětice 42,86% Nezvěstice 34,02% Plzeň Starý Plzenec 35,01% Šťáhlavy 41,38% Štěnovický Borek 35,42% Tymákov 34,91% Zdroj: ČSÚ,

102 3.7.5 Školy a školská zařízení V SO ORP Plzeň má 67 % obcí mateřskou školu. Základní škola je v 53 % obcí, přičemž ve 33 % obcí je základní škola úplná (devítiletá). Ve městě Plzeň je 29 základních škol, z toho 26 ZŠ je úplných, dvě ZŠ jsou soukromé. V Plzni se dále nachází Speciální mateřská škola pro děti s vadami řeči, Základní škola speciální, Základní škola a Mateřská škola pro sluchově postižené, Základní škola a Mateřská škola pro zrakově postižené, Základní škola a Mateřská škola při Fakultní nemocnici Plzeň, Základní škola, která je zaměřena na děti se speciálními potřebami (sluchové, zrakové a tělesné postižení) a 6 základních uměleckých škol, z čehož jedna je soukromá. Základní umělecká škola je také ve Starém Plzenci a obci Chrást. V 5 obcích není žádné školské zařízení. Instituce dalšího vzdělávání jsou následující: Masarykovo gymnázium, Plzeň (čtyřleté, osmileté); Gymnázium, Plzeň (čtyřleté, osmileté; zaměření všeobecné, přírodovědně, matematické, matematicko-fyzikální); Gymnázium Luďka Pika, Plzeň (všeobecné čtyřleté, šestileté, osmileté); Sportovní gymnázium, Plzeň (čtyřleté gymnázium se sportovní přípravou atletika, judo, sportovní střelba, plavání, tenis, volejbal-dívky, čtyřleté či osmileté gymnázium se zaměřením na všechny druhy sportu); Gymnázium Františka Křižíka, s.r.o. v Plzni (čtyřleté, osmileté, šestileté od ); Církevní gymnázium Plzeň (čtyřleté dálkové, osmileté denní); Integrovaná střední škola živnostenská, Plzeň se čtyřletými maturitními, tříletými učebními a nástavbovým studiem (denní dvouleté, dálkové tříleté) seznam oborů viz tabulka v kartě; Konzervatoř Plzeň vyučuje obory Hudba a Zpěv formou denní a kombinovanou, studium je šestileté (SŠ + VOŠ); Obchodní akademie, Plzeň, se čtyřletým denním či pětiletým dálkovým maturitním studiem oboru Obchodní akademie a čtyřletým denním studiem oboru Ekonomické lyceum; Střední odborná škola profesora Švejcara, Plzeň, s nabídkou čtyřletých maturitních oborů Veřejnoprávní činnost, Sociální péče pečovatelská činnost, Sociálněsprávní činnost, Knihovnické a informační systémy a služby, Pedagogické lyceum tělesná výchova, Pedagogické lyceum živé jazyky; Hotelová škola, Plzeň, se čtyřletým maturitním oborem Hotelnictví a turismus, tříletými učebními obory Kuchař a Číšník, servírka a dvouletým nástavbovým studiem s maturitou Společné stravování; Střední průmyslová škola dopravní Plzeň, se čtyřletými maturitními obory, tříletými učebními obory a dvouletým nástavbovým studiem (seznam oborů viz tabulka v kartě); Střední škola informatiky a finančních služeb, Plzeň, se čtyřletými maturitními obory, tříletým učebním oborem a dvouletým nástavbovým studiem (seznam oborů viz tabulka v kartě); Střední odborná škola obchodu, užitého umění a designu, Plzeň, nabízí v oblasti užitého umění a designu a v oblasti obchodu a podnikání studijní i učební obory, a také dálkové studium (seznam oborů viz tabulka v kartě); Střední odborné učiliště elektrotechnické, Plzeň, s možností studia v maturitních, učebních, nástavbových oborech a zkráceném jednoletém oboru (seznam oborů viz tabulka v kartě); Střední odborné učiliště stavební, Plzeň, s tříletými, dvouletými učebními obory, tříletými učebními obory pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a nástavbovým studiem s maturitou (seznam oborů viz tabulka v kartě); Střední průmyslová škola strojnická, Plzeň, se čtyřletými maturitními obory, tříletými učebními obory a nástavbovým studiem (seznam oborů viz tabulka v kartě); Střední průmyslová škola stavební, Plzeň, kde lze studovat čtyřleté maturitní obory Stavebnictví (zaměření: Pozemní stavitelství, Stavební obnova, Dopravní stavitelství, Vodohospodářské a ekologické stavby), Technické lyceum, Geodézie Katastr nemovitostí; Plzeňská obchodní akademie s.r.o. se čtyřletým maturitním denním, či pětiletým studiem při zaměstnání v oborech obchodní akademie se zaměřením na Cestovní ruch, Masmediální komunikaci, či Manažer moderního životního stylu; 102

103 Střední odborná škola ochrany osob a majetku Plzeň, s.r.o., kde lze studovat čtyřleté maturitní obory Právní administrativa a Ochrana osob a majetku, dále je zde možnost tříletého dálkového studia oboru Veřejně pořádková činnost pro vyučené v učebním oboru bez maturitní zkoušky, a také dvouletého denního studia oboru Ochrana osob a majetku, což je forma zkráceného pomaturitního vzdělání v tomto oboru; Střední odborná škola a střední odborné učiliště obchodu, služeb a provoz hotelů, s.r.o. v Plzni s možností maturitního studia v oborech Hotelnictví a turismus a Cestovní ruch, dále je zde možnost nástavbových studijních oborů (Společné stravování a Provoz obchodu) a obor s výučním listem Kuchař - číšník pro pohostinství; Sportovní a podnikatelská střední škola, spol. s r.o. v Plzni nabízí čtyřleté maturitní studium oboru Ekonomika a management v zaměřeních Firemní management, Sportovní management, Výpočetní technika a od školního roku 2009/2010 také v zaměřeních Personalistika a psychologie managementu, Marketing a psychologie obchodních vztahů a Environmentální management. Škola také nabízí dálkové tříleté nástavbové studium oboru Podnikání, v nabídce má také rekvalifikační kurzy a jiné kurzy; Soukromá střední uměleckoprůmyslová škola Zámeček, s.r.o. v Plzni se čtyřletými maturitními obory Kamenosochařství, Užitá malba, Propagační grafika; Soukromá střední uměleckoprůmyslová škola Plzeň-Litice, s.r.o. se čtyřletými maturitními obory Výtvarné zpracování keramiky a porcelánu, Tvarování průmyslových výrobků, Užitá fotografie a média, Modelářství a návrhářství oděvů; Střední odborné učiliště obchodu a řemesel, spol. s r.o. ve Starém Plzenci. V současné době škola nabízí tříleté studium ve třech oborech vzdělávání s maturitou pro absolventy oborů vzdělávání s výučním listem, a to v oboru Nábytkářská výroba, Oděvnictví a Podnikání; Odborné učiliště a Praktická škola, Plzeň s tříletými a dvouletými učebními obory s výučním listem a dvouletou praktickou školou (seznam oborů viz tabulka v kartě); Střední zdravotnická škola a vyšší odborná škola zdravotnická, Plzeň (seznam oborů viz tabulka v kartě); Vyšší odborná škola zdravotnická Dr. Ilony Mauritiové, s.r.o. (seznam oborů viz tabulka v kartě); Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola elektrotechnická, Plzeň (seznam oborů viz tabulka v kartě); Západočeská univerzita v Plzni s 8 fakultami, jmenovitě Fakulta aplikovaných věd, Fakulta ekonomická, Fakulta elektrotechnická, Fakulta filozofická, Fakulta pedagogická, Fakulta právnická, Fakulta strojní a Fakulta zdravotnických studií. Je zde možnost studovat v bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech; Vysoká škola v Plzni, o.p.s. nabízí vzdělávání ve třech bakalářských zdravotnických programech (seznam oborů viz tabulka v kartě); Krajské centrum vzdělávání a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, která se orientuje na jazykové vzdělávání (kurzy a pomaturitní studium), celoživotní vzdělávání a další vzdělávání pedagogických pracovníků Zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče V Plzni se nacházejí 4 nemocnice, které mají 8 detašovaných pracovišť. Fakultní nemocnice Plzeň, která je největším zdravotnickým zařízením poskytující akutní péči v Plzeňském kraji, disponující 1830 lůžky, má 4 pracoviště, jedná se o pracoviště FN Plzeň Lochotín, FN Plzeň Bory, FN Plzeň - Slovany a zvlášť je umístěno radioterapeutické a onkologické oddělení. Toto zařízení poskytuje péči v širokém záběru. Dále je zde Mulačova nemocnice, s.r.o., jedná se o nemocniční zařízení, které provozuje péči v těchto oborech: interní lékařství, chirurgie, dětská chirurgie, ortopedie, gynekologie a porodnictví, intenzivní péče, rehabilitace. Nemocnice u Sv. Jiří, s.r.o. poskytuje komplexní ambulantní a lůžkovou péči včetně JIP, RTG, léčebné rehabilitace a ambulantní péči v oboru endokrinologie. Městská nemocnice Plzeň, PRIVAMED, a.s., poskytuje akutní i následnou péči v interním oboru a neurologii, její součástí je i LDN se 225 lůžky a 10 sociálních lůžek. V Plzni také funguje několik sdružených ambulantních zařízení, poliklinik. Konkrétně se jedná o Městskou polikliniku Plzeň s.r.o., Polikliniku Denisovo nábřeží s.r.o., Polikliniku Bory s.r.o., Zdravotnické zařízení Plzeň-Doubravka s.r.o., Železniční polikliniku, MEDIKAcentrum s.r.o. Plzeň a Zdravotnické středisko Skvrňany Zdravcentrum. V tomto městě působí 103

104 Zdravotnická záchranná služba Plzeňského kraje, p.o. a sídlí zde Okresní zdravotní ústav. Lékařská péče pro dospělé je dostupná v 9 obcích, pro děti a dorost je lékařská péče dostupná v 7 obcích. Kojenecký ústav s dětským domovem Plzeň, p.o. je rozdělen na dvě části. Děti do 1 roku jsou umisťovány v oddělení kojeneckého ústavu, s kapacitou 67 lůžek, děti ve věku 1-3 roky v oddělení dětského domova, s kapacitou 40 lůžek. Dětský domov DOMINO v Plzni disponuje kapacitou pro 56 dětí ve věku 3-18 let. Součástí koncepce Dětského domova Domino je rovněž projekt chráněného bydlení, který představují 4 garsonky, s cílem poskytnout dětem po ukončení ústavní výchovy zázemí, aby překlenuly zdárně problémy, které provázejí začátky jejich samostatného života. Tento typ azylového bydlení je na dobu určitou, v rozmezí 1-2 let. V Plzni jsou rovněž zřízeny dvoje jesle, s celkovou kapacitou 30 míst. Jedny jesle se nacházejí v rámci MŠ Čtylístek, kde je místo pro 15 dětí ve věku měsíců, druhé jsou městské. Dále je ve městě Plzeň HOSPIC svatého Lazara, o.s., kde jsou také poskytovány odlehčovací služby pro osoby s chronickým (nejčastěji onkologickým) onemocněním a seniory, s kapacitou 28 lůžek. Kapacita v současné době se jeví dostatečná pro město Plzeň, ale je nedostatečná i pro občany přidružených obcí, odlehčovací služby jsou poskytovány v délce od 1 do 4 týdnů, dobu lze i prodloužit, ale přednost je dávána klientům, kteří jsou přijímáni k časově neomezenému pobytu. Městský ústav sociálních služeb města Plzně, p.o. provozuji několik typů zařízení a služeb: Denní stacionář Jitřenka, Plzeň, pro mentálně postižené osoby ve věku 7-50 let s přidruženým lehkým smyslovým postižením nebo autistickými rysy, s kapacitou 24 klientů. V současné době bez pořadníku čekatelů na umístění; Domov pro osoby se zdravotním postižením Nováček, Plzeň, který je rovněž určen pro mentálně postižené ve věku 3-30 let s přidruženým lehkým smyslovým postižením nebo autistickými rysy, s kapacitou 44 lůžek. Skutečná kapacita 35 uživatelů (9 míst neobsazeno), bez pořadníku čekatelů na umístění; Domov se zvláštním režimem Bory, Plzeň-Jižní Předměstí, který slouží osobám s chronickým duševním onemocněním (stařecká, Alzheimerova demence a ostatní typy demence) a seniorům, s kapacitou 69 lůžek. V současné době čeká 115 osob na umístění v tomto zařízení. Pro tuto cílovou skupinu osob jsou v Plzni ještě další dva domovy se zvláštním režimem (viz níže); Domov se zvláštním režimem Plzeň-Lochotín, s kapacitou 104 lůžek, který má 289 osob v pořadníku čekatelů; Domov se zvláštním režimem Plzeň-Bolevec, s kapacitou 23 lůžek. V současné době je 163 osob čekajících na umístění; Domov pro seniory Bolevec, Plzeň, s kapacitou 38 lůžek, který má 143 osob v pořadníku čekatelů Domov pro seniory Lochotín, Plzeň, s kapacitou 180 lůžek, v pořadníku je 303 čekatelů na umístění; Terénní pečovatelská služba pro osoby se zdravotním postižením, rodiny s dětmi a seniory. Služba je poskytována jen ve městě Plzeň 1800 uživatelů denně (3 500 uživatelů ročně). Domov pro seniory provozuje v Plzni také Diecézní charita Plzeň, konkrétně se jedná o Domov pokojného stáří sv. Alžběty, s kapacitou 26 míst. Čekací doba na umístění do zařízení je delší než 1 rok, počet žádostí je v současné době 200. Městská charita Plzeň rovněž provozuje domov pro seniory a také další zařízení a sociální služby: Domov pro seniory sv. Jiří Plzeň-Doubravka, disponující 70 lůžky (20 jednolůžkových pokojů, 25 dvoulůžkových pokojů), doba čekání na umístění je několik měsíců, kapacita zařízení je nedostatečná; Domov sv. Zdislavy pro matky s dětmi v tísni, Plzeň, pro oběti domácího násilí, osoby bez přístřeší či v krizi. Jedná se o dvě zařízení s 29 obytnými buňkami; Domov sv. Františka, Plzeň, což je azylový dům pro muže ve věku let s 20 lůžky, dále slouží jako noclehárna s 30 lůžky a nízkoprahové denní centrum pro 20 osob, přičemž tyto dvě služby jsou poskytovány osobám bez přístřeší nebo v krizi; Stacionář pro staré a zdravotně postižené občany, Plzeň. Jedná se o denní nebo týdenní stacionář pro osoby s chronickým duševním onemocněním a seniory s fyzickým handicapem a s poruchami paměti (Alzheimerova choroba, vaskulární demence). Kapacita denního stacionáře je 7 klientů, 104

105 týdenní stacionář má 17 lůžek (v současné době je 15 čekatelů na umístění), kapacita denního i týdenního stacionáře není dostatečná; Terénní charitní ošetřovatelská a pečovatelská služba pro osoby s chronickým duševním onemocněním, chronickým onemocněním, sluchovým, zrakovým, tělesným, zdravotním postižením, osoby v krizi, rodiny s dětmi a seniory, s kapacitou 200 klientů je poskytována ve městě Plzeň a obci Dýšina; Osobám s chronickým duševním onemocněním, chronickým onemocněním, sluchovým, zrakovým, tělesným, zdravotním postižením, osoby v krizi, rodinám s dětmi a seniorům postiženým způsobem uvedeným výše je rovněž poskytována služba terénní tísňové péče, s kapacitou 21 klientů; Osobní asistence je terénní službou pro osoby s chronickým onemocněním, tělesným či zdravotním postižením, s kapacitou 20 klientů. Kapacita terénní asistenční služby je dostatečná; Tísňová péče pro seniory je terénní služba, kterou se poskytuje nepřetržitá distanční hlasová a elektronická komunikace s osobami vystavenými stálému vysokému riziku ohrožení zdraví nebo života v případě náhlého zhoršení jejich zdravotního stavu nebo schopností. Diakonie ČCE středisko v Plzni realizuje tyto formy sociální pomoci: Denní stacionář ČLOVÍČEK pro děti, mládež a dospělé s kombinovaným a mentálním postižením. Program pro děti a mládež (3-18 let) má kapacitu 10 uživatelů denně, program pro mládež a dospělé pak 16 uživatelů denně; Můj 1+0 chráněné a podporované bydlení, Plzeň, pro osoby s mentálním postižením ve věku let, s 6 místy; Zkusme to, což je název pro sociálně aktivizační služby pro tuto skupinu osob, tedy s kombinovaným a mentálním postižením, s kapacitou 37 klientů; Centrum SOS Archa, Plzeň, zaměřené na krizovou pomoc. Poskytuje dětem, mládeži a dospělým psychickou podporu a bezpečné provázení při zvládání obtížné životní situace, kterou vnímají jako naléhavou, krizovou anebo ohrožující a nedaří se jim ji překonat běžnými způsoby. Nabízené služby jsou ambulantní. Možnosti tu jsou, o.p.s. je zřizovatelem chráněné pracovní dílny - Kavárna a čajovna Kačaba. Dále se ve městě Plzeň nachází Denní stacionář Exodus pro osoby chronicky duševně nemocné, osoby s tělesným, zdravotním a kombinovaným postižením ve věku let, s kapacitou 8 klientů. Chráněné bydlení, realizované občanským sdružením Ledovec, může v Plzni pomoci 11 osobám s chronickým duševním onemocněním ve věku let. Služba je poskytována ve 3 bytech (1 byt pro ženy 3 osoby a 2 byty pro muže 8 osob). Nyní je 5 zájemců o ubytování. Fond ohrožených děti provozuje Azylový dům FOD Plzeň, pro děti a mládež ve věku 6-26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy, oběti domácího násilí či trestné činnosti, osoby v krizi či žijící v sociálně vyloučených komunitách a pro rodiny s dětmi, s kapacitou 140 osob a 40 lůžky. Azylový dům Středisko Naděje Plzeň, provozovaný občanským sdružením Naděje, je určen pro osoby bez přístřeší či v krizi, etnickým menšinám či osobám s rizikovým způsobem života. Kapacitně je rozdělen na 14 lůžek v azylovém domě pro ženy a 3 místnosti pro rodiny a domácnosti. Dům na půl cesty PK-07 v Plzni slouží pro muže do 26 let opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče, s kapacitou 8 lůžek. V tomto městě rovněž působí 5 nízkoprahových zařízení pro děti a mládež. V SO ORP Plzeň realizují terénní pečovatelské služby, mimo výše uvedené, ještě další poskytovatelé. Terénní pečovatelské služby Domovinka Mgr. Bohumila Hajšmanová jsou zaměřeny na pomoc osobám s chronickým duševním onemocněním, chronickým onemocněním, sluchovým, zrakovým, tělesným, zdravotním postižením, s kapacitou 200 klientů. Služby jsou poskytovány na území města Plzeň a v obci Nezvěstice. Město Plzeň má tyto domy zvláštního určení s pečovatelskou službou: Prostřední 48, jehož kapacita je 68 bytů; U Jam 23 s kapacitou 120 bytů. Kapacita míst v domech zvláštního určení s pečovatelskou službou není dostatečná, momentálně je evidováno 223 nevyřízených žádostí o nájem těchto bytů. Žadatelé na nájem bytu čekají obvykle 3-5 let 105

106 (přidělení bytu záleží na zdravotním stavu, sociální i bytové situaci žadatele). V lednu 2009 je předpoklad, že se počet žádostí výrazně zvýší, neboť budou převedeny žádosti o umístění evidované přímo na zařízeních DPD (jedná se o 700 žádostí). Zároveň v poslední době se zvýšil počet podaných žádostí s ohledem na deregulaci nájemného v bytech, kdy osamocení starší občané nemají dostatek finančních prostředků na úhradu nájemného. Momentálně město Plzeň plánuje výstavbu DPS v části Černice s kapacitou 16 bytů. Zatím je jednání ve fázi zpracované dokumentace pro územní řízení (výstavba je plánována asi za 2 roky). Město Starý Plzenec provozuje Dům s pečovatelskou službou se 14 byty, kapacita je dostatečná pro potřeby obce. Také jsou zde provozovány terénní pečovatelské služby pro osoby se zdravotním postižením a seniory, s kapacitou 100 uživatelů. Terénní pečovatelské služby jsou poskytovány také v okolních obcích Letkov, Lhůta, Losiná, Mokrouše, Šťáhlavy a Tymákov. V těchto obcích je převážně zajišťován rozvoz obědů, jen výjimečně jsou zde poskytovány i širší služby, protože pečovatelská služba má k dispozici pouze 1 auto, které je využíváno k zajištění služby na území města Starý Plzenec. Terénní pečovatelské služby nejsou zajišťovány v obcích Štěnovický Borek, Chválenice, Kyšice a Nezbavětice, v těchto obcích si je občané musí domlouvat s poskytovatelem těchto služeb individuálně. Obec Nezbavětice nebyla zařazena ani po žádosti do oblasti sociálních služeb. Dům s pečovatelskou službou s 20 byty, s kapacitou 22 osob je v obci Chrást. Pečovatelské služby poskytují 2 pečovatelky, pečovatelské služby nejsou zajišťovány mimo toto zařízení v terénu. Kapacita DPS není dostatečná, čekací doba na umístění je 2 roky, počet čekatelů na umístění je 12. DPS se nachází v obci Nezvěstice, kapacita je 20 bytů. Kapacita není dostatečná, čekací doba na umístění je 6 12 měsíců, počet čekatelů na umístění je 20. V obci Dýšina je DPS, jehož kapacita je 19 bytů. Kapacita DPS není dostatečná, v pořadníku je 25 čekatelů na umístění. Totem RDC (Regionální dobrovolnické centrum) zajišťuje komplexní řízení dobrovolnické činnosti v sociální oblasti pro plzeňský region. Motýl, o.s. poskytuje sociální služby pro děti a dospělé se zdravotním handicapem na území Plzeňského kraje, v rámci služeb jsou provozovány i Chráněné dílny. Svaz důchodců ČR poskytuje poradenskou činnost a vzdělávání pro seniory ve městě Plzeň. Městský ústav sociálních služeb města Plzně, p.o. má investiční záměr ( ) na výstavbu denního stacionáře společného s domovem pro seniory o kapacitě 20 lůžek. Dle KPSS města Plzeň je plánováno rozšíření služby Chráněného bydlení pro osoby s duševním onemocněním (pro muže i pro ženy), vznik pobytové a terénní odlehčovací služby pro osoby s duševním onemocněním, rozšíření stávající kapacity domovů pro seniory na území města Plzně o možnost pobytu seniorů s duševním onemocněním, zajištění dostatečných kapacit pobytových zařízení -denních a týdenních stacionářů pro seniory s Alzheimerovou chorobou, s roztroušenou sklerózou a s Parkinsonovou nemocí Veřejný a kulturní život Město Plzeň hlavní město kultury 2015 poskytuje milovníkům umění i dobré zábavy po celý rok mnoho příležitostí k nevšedním zážitkům při návštěvách divadel, např. Divadla J. K. Tyla, Divadla Alfa nebo Plzeňské filharmonie, či při návštěvách galerií. Plzeň je dějištěm kulturních akcí a festivalů mezinárodního významu - Smetanovské dny, Skupova Plzeň, Historický víkend, festival Na ulici, Pilsner Fest, Mezinárodní bienále kresby či festival Divadlo. V rámci Plzeňského kulturního léta jsou pořádány koncerty na otevřených pódiích v centru města. Působí zde také řada kulturních center. Esprit plzeňský kulturní servis provozuje zařízení Měšťanská beseda, Kulturní dům Peklo, Patton Memorial Pilsen a Plzeňské historické podzemí. Dalšími kulturními centry jsou Dům kultury Inwest-K Plzeň, Kulturní dům Šeříkovka a Kulturní dům JAS, s.r.o. Děti mají také mnoho možností zábavy, kupříkladu lze uvést volnočasové aktivity nabízené v rámci Střediska volného času dětí a mládeže, zájmové kroužky a aktivity při školách či možnosti navštěvovat obory nabízené šesti zdejšími základními uměleckými školami. Rekreační a turistické možnosti Plzně jsou také bohaté, navštívit lze například Hvězdárnu a planetárium Plzeň. Okolí města skýtá rozmanité možnosti výletů za historickými památkami Plzeňska. Sportovní možnosti tohoto města jsou nepřeberné, nabízena je řada sportovních aktivit, působí zde nespočet sportovních klubů a oddílů, k dispozici je mnoho sportovišť a sportovních areálů. Lze také uvést jedno prvenství města, a to nejdelší motokárovou dráhu v ČR. Ve městě Starý Plzenec a obci Chrást mohou děti rovněž navštěvovat obory vyučované na místních základních uměleckých školách. V menších obcích SO ORP Plzeň jsou dostupné kroužky pro děti a mládež při základních školách. Pro dospělé jsou zde zájmové, sportovní či hudební kroužky, spolky či kluby (Myslivecké sdružení, 106

107 Spolek dobrovolných hasičů, Svaz zahrádkářů). V obcích a městech jsou pořádány různé společenské, kulturní či sportovní akce, zájem obyvatel o veřejné dění v obcích či aktivní zapojení do pořádání těchto akcí je dle dotazníkového průzkumu průměrný. V obcích, které nemají ZŠ, jsou pořádány různé akce pro děti a mládež (např. hasičský kroužek, TJ Sokol, atd.). S nedostatečnými možnostmi využití volného času se potýkají obce Chrást a Losiná. Obec Štěnovický Borek udává úpadek společenského života, nemá vhodné prostory pro větší společenské akce a obyvatelé z nové výstavby nejsou pro obec přínosem, v obci nežijí, ale pouze bydlí. 107

108 3.7.8 Indikátory Tabulka č : Indikátory a jejich hodnocen Název obce Podíl obyvatel Hodnocení Hodnocení Změna počtu Hodnocení Index stáří s VŠ a VOŠ (%) indikátoru indikátoru obyvatel (%) indikátoru Dýšina 10,54 2 1, ,51 2 Chrást 10,1 2 1,18 0 6,61 1 Chválenice 5,59-2 0,82 1 5,70 0 Kyšice 10,73 2 0, ,78 2 Letkov 12,69 2 0, ,63 2 Lhůta 8,73 1 1, ,38 2 Losiná 6,05-1 1, ,57 2 Mokrouše 8,77 1 0, ,21 2 Nezbavětice 3,13-2 1, ,63-2 Nezvěstice 8,88 1 1, ,07-1 Plzeň 17,14 2 1, ,45-2 Starý Plzenec 13,92 2 1,04 0 4,91 0 Šťáhlavy 12,92 2 1,19 0-0,68-1 Štěnovický Borek 3,04-2 1, ,41 2 Tymákov 8,44 1 1,39-1 4,87 0 Škály: -2 6,0 pod 1,40 a více -2,0 pod -1 7,0 pod 1,40 pod 2,0 pod 0 8,0 pod 1,20 pod 6,0 pod 1 9,0 pod 1,00 pod 10,0 pod 2 9,0 a více 0,80 pod 10,0 a více 108

109 3.7.9 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Příznivá vzdělanostní struktura obyvatelstva v porovnání s ostatním SO ORP Plzeňského kraje, vysoký podíl obyvatel s vysokoškolským vzdělaním a naopak nižší podíl obyvatel bez vzdělání, především v obcích Plzeň, Starý Plzenec a Šťáhlavy. Vysoká úroveň vzdělávací soustavy v rámci SO ORP Plzeň, konkrétně je zde velká nabídka středních škol a vysokoškolského studia. Kvalitní úroveň vybavenosti SO ORP zdravotnickými zařízeními (existence 4 nemocnic a LDN v SO ORP Plzeň). Přítomnost 4 domovů pro seniory a 3 domovů se zvláštním režimem ve městě Plzeň. Existence DPS ve městě Plzeň a obcích Dýšina, Chrást, Nezvěstice a Starý Plzenec. PŘÍLEŽITOSTI Přísun financí na projekty ze SF EU. Zvýšení kapacity domovů pro seniory, domovů se zvláštním režimem a DPS, zvýšení kapacity denních a týdenních stacionářů pro seniory a osoby se zdravotním či duševním postižením v SO ORP Plzeň. Rozvoj partnerství soukromého, neziskového a veřejného sektoru. Zlepšení informovanosti obyvatel o poskytovaných sociálních službách povede k lepšímu využívání služeb (např. denní stacionář). Migrační přiliv obyvatelstva, z okolních SO ORP Plzeňského kraje. SLABÉ STRÁNKY Pokles počtu obyvatel v posledních 10 letech, relativní úbytek za celý SO ORP Plzeň je třetí nejhorší v kraji. Pokles je především v obcích Nezbavětice a Plzeň. Nicméně od roku 2005 prudší nárůst způsobený především rostoucím migračním saldem. Nevhodná věková struktura obyvatelstva, nižší podíl dětské složky populace a naopak vysoký podíl obyvatel starších 65 let, nejhorší situace je v obci Nezbavětice. Snížená dostupnost terénní pečovatelské služby v SO ORP Plzeň, služba není zajišťována v obcích Štěnovický Borek, Chválenice, Kyšice a Nezbavětice a v obcích Letkov, Lhůta, Losiná, Mokrouše, Šťáhlavy a Tymákov je poskytována pouze v omezené míře. Dlouhá čekací doba na umístění do rezidenčních zařízení (domovů pro seniory, domovů se zvláštním režimem a DPS) v SO ORP Plzeň, která je zesílená chybějící službou sociálního bydlení pro seniory. Nedostatečná kapacita denních a týdenních stacionářů pro seniory. Cenová nedostupnost sociálních služeb pro seniory. HROZBY Sociálně nezvládnutý extrémně rychlý nárůst počtu cizinců. Poptávka po 24 h službách pro nesoběstačné seniory (terénní asistenční služby, rezidenční zařízení) se bude v následujících desítkách let zvyšovat. Způsobuje to narůstající počet seniorů a prodlužující se průměrná délka dožití. Růst podílu sociálně problémových skupin a jejich nedostatečná integrace do společnosti. Nízká stabilita financí od státu, složitý způsob získávání financí z EU, neexistence předfinancování projektů a vysoké nároky na administraci projektů. Centralizace sociálních zařízení ve městě Plzeň může vést k problémům s umísťováním seniorů z přidružených obcí do rezidenčních zařízení. Zhoršování technického stavu zařízení pro kulturu, sport a volný čas. 109

110 Problémy k řešení V rámci SO ORP Plzně dochází k extrémně rychlému nárůstu počtu cizincům, např. během roku 2005 došlo v okrese Plzeň město k nárůstu ze 4000 na 6000 cizinců, přičenž se jednalo především o občany Ukrajiny (46 %), Vietnamu (22 %) a Slovenska (19 %). První dvě skupiny mohou narušovat sociální soudržnost obyvatel SO ORP, časem může dojít k etnické, příp. i sociální, polarizaci území SO ORP Plzeň a k tvorbě ghett, proto je nutné tento problém monitorovat a bylo by vhodné zpracovat ve spolupráci s cizineckou policií a úřadem práce (vydává pracovní povolení) studii s geografickou lokalizací místa pobytu cizinců. Rovněž by měla být věnována pozornost procesu suburbanizace, jelikož tento proces územně diferencuje obyvatelstvo dle příjmů. S rostoucími příjmy obyvatelstva se movitější rodiny vystěhovávají do satelitních sídel, což může vést, a ve většině případů i vede, sociální homogenizaci prostoru - především sídlišť. Tímto způsobem se vytvářejí sociálně degradované prostory, jež je velice obtížné revitalizovat. Dále se v sociální oblasti doporučuje následující. Dobudovat rezidenční zařízení v SO ORP Plzeň, především domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem a DPS, ve kterých je dlouhá čekací doba na ubytování. Vybudovat denní a týdenní stacionáře pro seniory v SO ORP Plzeň. Vybudovat zařízení pro kulturní vyžití obyvatel v obci Štěnovický Borek. 110

111 3.8 BYDLENÍ Hlavním zdrojem dat použitých v této kapitole je Český statistický úřad (ČSÚ), který jednou za deset let zajišťuje sběr a analýzu dat na území celé ČR během tzv. Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB). Jak je již z názvu patrné, při SLDB se mj. zabývá domovním a bytovým fondem. Bytová výstavba je statistickým úřadem od roku 2001, kdy proběhlo poslední sčítání, dále kontinuálně sledována, takže jsou k dispozici také data za období Domovní fond V roce 2001 bylo na území SO ORP Plzeň evidováno celkem domů, z toho jich bylo trvale obydleno (tj. 90,8 %). Podíl rodinných domů z trvale obydlených domů byl více než sedmdesátiprocentní 71,4 % (tj domů), což je ovlivněno zejména městem Plzeň, kde tento podíl dosahoval pouhých 64,5 %. V ostatních obcích SO ORP dosáhl podíl rodinných domů z trvale obydlených domů více než devadesáti procent (s výjimkou obce Dýšina, kde zůstal těsně pod touto hranici). V regionu tedy lze (vyjma samotné Plzně) pozorovat převahu individuální výstavby, čemuž odpovídá i celkový charakter zástavby v jednotlivých obcích. V SO ORP bylo dále evidováno neobydlených domů, tj. 9,2 %, což je pod průměrem ČR (17,2 %). Tento podíl je dán především nízkým podílem neobydlených domů v Plzni (6,6 %), jinak by dosahoval o dvanáct procentních bodů vyšší hodnoty. Vysoký podíl neobydlených domů je v obcích Chválenice, Lhůta, Nezbavětice a Tymákov. Většina domů určených pro bydlení má v regionu maximálně dvě nadzemní podlaží (70,9 %). Výškovou zástavbu najdeme zejména v Plzni, kde je celkem domů (tj. 15,7 %) s více než 5 nadzemními podlažími. Jedná se především o panelové domy. Čtyři výškové domy nalezneme také ve Starém Plzenci a dva v obci Chrást. Tabulka č : Domovní fond na území SO ORP Plzeň v roce 2001 Obce, ORP Neobydlené Počet nadzemních Trvale obydlené domy Domy domy podlaží celkem podíl celkem RD BD celkem (%) Dýšina , Chrást , Chválenice , Kyšice , Letkov , Lhůta , Losiná , Mokrouše , Nezbavětice , Nezvěstice , Plzeň , Starý Plzenec , Šťáhlavy , Štěnovický Borek , Tymákov , ORP Plzeň , Zdroj: ČSÚ, 2010 Podíl domů postavených před a v průběhu druhé světové války je více než čtyřicetiprocentní (přesně 43,3 %), což klade již v současné době nároky na novou výstavby. Nejintenzivnější výstavba v minulosti probíhala v regionu během osmdesátých letech, kdy bylo v průměru dostavěno 180 domů za rok. V 90. letech zde však došlo, stejně jako i v jiných částech ČR, k mírnému útlumu výstavby. V letech bylo vystaveno domů, což v průměru činí 173 domů za rok. 111

112 Průměrné stáří domů v regionu je 48,1 let, což je v porovnání s průměrným stářím domů na území celé ČR (46,9 let) negativní jev. Nejstarší domovní fond je v obci Lhůta (64,4 let) a dále v obcích Tymákov (54,0), Mokrouše (52,3) a Dýšina (51,4), naopak nejmladší v obcích Losiná (37,0 let), Chválenice (41,1) a Kyšice (43,9). Tabulka č : Období výstavby domů v SO ORP Plzeň a jejich průměrné stáří Obce, ORP Období výstavby domů Průměrné stáří do r domů v letech Dýšina ,4 Chrást ,8 Chválenice ,1 Kyšice ,9 Letkov ,1 Lhůta ,4 Losiná ,0 Mokrouše ,3 Nezbavětice ,8 Nezvěstice ,1 Plzeň ,5 Starý Plzenec ,3 Šťáhlavy ,4 Štěnovický Borek ,3 Tymákov ,0 ORP Plzeň ,1 Zdroj: ČSÚ, Bytový fond Na území SO ORP se k roku 1991 nacházelo takřka 80 tis. bytů, z toho 92,5 % z nich přímo ve městě Plzeň. 93,7 % z těchto bytů bylo trvale obydleno. Největší podíl trvale obydlených bytů byl ve městě Plzeň (94,2 %), vysoký byl také v obcích Losiná (92,5 %), Nezvěstice (91,8 %) a Starý Plzenec (90 %) v okolních obcích byl nižší. Vysoký podíl neobydlených bytů byl především v obcích Lhůta a Mokrouše (přes 30 %). Při interpretaci souhrnných údajů je nutno brát v potaz obrovský statistický vliv města Plzeň. Tabulka č : Bytový fond na území SO ORP Plzeň v roce 1991 Neobydlené Neobydlené Obce Celkem Trvale obydlené celkem podíl (%) Obce Celkem Trvale obydlené celkem podíl (%) Dýšina ,3 Nezbavětice ,1 Chrást ,2 Nezvěstice ,2 Chválenice ,2 Plzeň ,8 Kyšice ,7 Starý Plzenec ,0 Letkov ,1 Šťáhlavy ,8 Lhůta ,5 Štěnovický Borek ,6 Losiná ,5 Tymákov ,8 Mokrouše ,1 ORP Plzeň ,3 Zdroj: ČSÚ,

113 K roku 2001 činil počet bytů v SO ORP Plzeň , což je přibližně o 2,6 % více než v roce ,6 % z těchto bytů bylo trvale obydleno, lze tedy pozorovat mírně nižší obydlenost než v roce 1991 a než v případě průměru celé ČR (87,7 %). Nejmenší podíl trvale obydlených bytů měly obce Chválenice, Lhůta, Nezbavětice, Štěnovický Borek a Tymákov (u všech méně než 80 %). Zajímavý je nárůst počtu obydlených bytů v obci Mokrouše oproti roku Naopak největší podíl trvale obydlených bytů byl v Plzni, v ostatních obcích se pohyboval v rozmezí %. V řadě obcí se v období zvedl počet trvale neobydlených bytů. Jedná se o všechny obce vyjma obcí Lhůty a Mokrouše. Přibližně 8 % z celkového počtu neobydlených bytů slouží k rekreaci, což je však dáno především Plzní. V okolních obcích sloužilo k rekreaci téměř 50 % trvale neobydlených bytů. Nejvíce (přes 60 %) jich bylo v obcích Kyšice, Lhůty a Mokrouše. Pouze 21 % z celkového počtu trvale obydlených bytů se nacházelo v rodinných domech, což je však opět dáno městem Plzeň, kde je tento podíl menší než 17 %. V ostatních obcích je situace zcela odlišná.v některých obcích Lhůta, Losiná, Mokrouše, Nezbavětice, Štěnovický Borek a Tymákov se byty nacházejí pouze v rodinných domech, ve všech ostatních podíl bytů v rodinných domech převažuje. Tabulka č : Bytový fond na území SO ORP Plzeň v roce 2001 Obce, ORP Celkem Trvale obydlené Neobydlené Sloužící k podíl celkem v RD v BD celkem rekreaci (%) Dýšina ,8 39 Chrást ,7 59 Chválenice ,1 1 Kyšice ,6 28 Letkov ,6 13 Lhůta ,4 18 Losiná ,0 17 Mokrouše ,4 6 Nezbavětice ,9 6 Nezvěstice ,6 41 Plzeň ,7 143 Starý Plzenec ,6 69 Šťáhlavy ,2 64 Štěnovický Borek ,1 9 Tymákov ,4 15 ORP Plzeň ,4 528 Zdroj: ČSÚ, Vlastnický vztah k bytům Vlastnictví bytu je jedním ze základních ukazatelů popisující situaci bytového fondu. Přibližně polovina bytů v SO ORP Plzeň (48 %) byla v roce 2001 v osobním vlastnictví obyvatel (tj. ve vlastním rodinném domě nebo v bytovém domě). 30 % bytů bylo nájemních a zbylá část bytů družstevních. Největší množství nájemních a družstevních bytů se nacházelo v Plzni. Ve většině okolních obcích (mimo Plzeň) je podíl bytů v osobním vlastnictví výrazně vyšší v obcích Kyšice, Letkov, Lhůta, Losiná, Mokrouše, Nezbavětice, Štěnovický Borek a Tymákov činí více než 80 % z celkového počtu trvale obydlených bytů. Průměrný počet osob na jeden byt byl 2,67. Nejnižší hodnotu lze pozorovat v obci Lhůta (2,33 osob na byt) a Plzni (2,39). Nejvyšší počet osob na byt je v Losiné a Nezbavěticích (přes 2,8 osob na byt). Privatizace bytového fondu postupně pokračuje, a to především v samotné Plzni, kdy jsou byty v majetku města postupně rozprodávány. 113

114 Tabulka č : Trvale obydlené byty podle právních důvodů užívání a počtu osob na byt v r Právní důvod užívání bytů Obce, ORP ve člen člen v osobním vlastním nájemní bytového družstva vlastnictví domě družstva nájemců Počet osob na byt Dýšina ,61 Chrást ,62 Chválenice ,78 Kyšice ,71 Letkov ,70 Lhůta ,33 Losiná ,94 Mokrouše ,76 Nezbavětice ,87 Nezvěstice ,75 Plzeň ,39 Starý Plzenec ,64 Šťáhlavy ,60 Štěnovický Borek ,53 Tymákov ,79 ORP Plzeň ,67 Zdroj: ČSÚ, Vybavenost bytů základní technickou infrastrukturou Zavedení zemního plynu K roku 2001 byl v SO ORP Plzeň zaveden zemní plyn do 90,2 % bytů, což je podstatně více (o 26 %) než činil v daném období celorepublikový průměr. Je to dáno vysokou plynofikací bytů ve městě Plzeň (přes 92 %), v ostatních obcích je tento podíl celkově menší. Některé obce nebyly plynofikovány (takřka) vůbec Lhůta a Mokrouše; nízká plynofikace byla také v obci Šťáhlavy (4,5 %). V ostatních obcích byla vybavenost plynem nadpoloviční celorepublikový průměr překračují v obcích Dýšina, Chrást, Kyšice, Losiná, Mokrouše a Starý Plzenec. Úroveň plynofikace má dopad také na životní prostředí, a to na kvalitu ovzduší. Vybavenost obcí zemním plynem je podrobněji popsána v tématu Veřejná dopravní a technická infrastruktura. Zásobování pitnou vodou - vodovod Naprostá většina domácností je napojena na veřejnou vodovodní síť, k roku 2001 byl tento stav 98,7 %. Ve všech obcí je napojenost na veřejný vodovod vyšší než 95 %. Tato problematika je také popsána v tématu Veřejná dopravní a technická infrastruktura. Přípojka na veřejnou kanalizační síť Připojení na kanalizační síť je vysoké v roce 2001 bylo napojeno 92 % bytů, a to především díky městu Plzeň, kde bylo na kanalizační síť napojeno přes 96 % domácností. Více než 50 % domácností je na veřejnou kanalizaci napojeno také v obcích Dýšina, Chrást a Starý Plzenec. Naopak v některých obcích kanalizace nebyla zavedena vůbec k roku 2001 se jednalo o obce Chválenice, Losiná, Mokrouše, Nezbavětice a Štěnovický Borek. 114

115 Tabulka č : Technické vybavení trvale obydlených bytů v roce 2001 Obce, ORP Plyn zaveden do bytu Vodovod v bytě Přípoj na veřejnou kanalizační síť abs. % abs. % abs. % Dýšina , , ,3 Chrást , , ,7 Chválenice 92 50, ,2 0 0,0 Kyšice , , ,0 Letkov 68 59, , ,6 Lhůta 0 0, ,7 8 13,3 Losiná , ,3 0 0,0 Mokrouše 36 70, ,0 0 0,0 Nezbavětice 1 1, ,0 0 0,0 Nezvěstice , , ,9 Plzeň , , ,6 Starý Plzenec , , ,4 Šťáhlavy 37 4, , ,6 Štěnovický Borek 71 59, ,0 0 0,0 Tymákov , , ,0 ORP Plzeň , , ,2 Zdroj: ČSÚ, Bytová výstavba Rychlost bytové výstavby je velice dobrým ukazatelem prosperity a růstu životní úrovně dané oblasti. Se zlepšující se hospodářskou situací roste i poptávka po novém bydlení a zvyšuje se proto rychlost výstavby v menších obcích se jedná převážně o výstavbu rodinných domů, u větších obcí (měst) je situace komplikovanější. Tabulka č : Dokončené a zrušené byty v SO ORP Plzeň v letech Obce, ORP Dokončené Dokončené byty na Zrušené Změna v letech byty obyvatel byty Dýšina 75 52, Chrást 24 14, Chválenice 29 51, Kyšice 23 31, Letkov 28 70, Lhůta 5 32,1 0 5 Losiná 46 50, Mokrouše 4 24,2 0 4 Nezbavětice 9 53,9 0 9 Nezvěstice 35 25, Plzeň , Starý Plzenec , Šťáhlavy 40 18, Štěnovický Borek , Tymákov 7 10,9 0 7 ORP Plzeň , Zdroj: ČSÚ, 2010 Tabulka obsahuje informace týkající se bytové výstavby mezi lety Jsou z ní patrné výrazné rozdíly mezi jednotlivými obcemi. Vysoká rychlost bytové výstavby (tj. více než 40 bytů na obyvatel za dané období) byla v obcích Dýšina, Chválenice, Letkov, Losiná, Nezbavětice, Starý 115

116 Plzenec a Štěnovický Borek. Naopak nízká rychlost bytové výstavby (tj. méně než 20 bytů na obyvatel za dané období) byla v obcích Chrást, Plzni, Šťáhlavy a Tymákov. Z hlediska zrušených bytů je významnější údaj za město Plzeň, kdy bylo zrušeno celkem 75 bytů. Údaje o dokončených bytech je možno porovnat v rámci jednotlivých SO ORP na území Plzeňského kraje. Z údajů v následující tabulce je patrné, že v letech se výstavba nových bytů v SO ORP Plzeň pohybovala o cca 5 % pod průměrem Plzeňského kraje a mírně níže, než je průměr ČR. V rámci Plzeňského kraje patří výstavba nových bytů v SO ORP Plzeň k nejpomalejším, nižší rychlost je pouze v SO ORP Nepomuk, Stříbro a Tachov. Tabulka č : Dokončené a zrušené byty v SO ORP Plzeňského kraje v letech Region Dokončené Dokončené byty na Zrušené Změna v letech byty obyvatel byty ORP Blovice , ORP Domažlice , ORP Horažďovice , ORP Horšovský Týn , ORP Klatovy , ORP Kralovice , ORP Nepomuk , ORP Nýřany , ORP Plzeň , ORP Přeštice , ORP Rokycany , ORP Stod , ORP Stříbro , ORP Sušice , ORP Tachov , Plzeňský kraj , ČR , Zdroj: ČSÚ, Problémy k řešení a záměry v oblasti bydlení V rámci rozboru byly obeslány dotazníkem obce v SO ORP Plzeň s cílem konkretizovat problémy spojené s oblastí bydlení a bytového fondu a dále s cílem zjistit záměry obcí v této oblasti. Většina obcí uvádí dostatečný počet volných stavebních parcel pro výstavbu nových rodinných domů, což je pozitivní z hlediska rozvoje obce (Lhůta, Šťáhlavy, Štenovický Borek, Tymákov). Obce Nezvěstice a Šťáhlavy plánují vymezit v rámci územního plánu nové plochy pro výstavbu rodinných domů a zavést inženýrské sítě (Nezvěstice, Tymákov). Obce Šťáhlavy a Tymákov uvádějí jako problém nenapojení na kanalizaci, respektive zavedení zemního plynu (Šťáhlavy) Indikátory Jako indikátory charakterizující udržitelnost bydlení a výstavby byly zvoleny následující: Změna počtu trvale obydlených bytů v letech Dokončené byty na 1000 obyvatel/rok První indikátor znázorňuje, jak je území obcí atraktivní z hlediska trvalého bydlení. Limitem udržitelnosti je zde zvolen nulový přírůstek za dané období. Úbytek trvale obydlených bytů a současný nárůst neobydlených bytů je vnímán jako riziko udržitelného vývoje. 116

117 Druhý indikátor vyjadřuje, jak rychle probíhá na daném území (obec, SO ORP, kraj, ČR) bytová výstavba. Je výhodný v tom ohledu, že je dostupný od úrovně celé ČR, krajů, až na úroveň jednotlivých SO ORP a obcí. Údaje je možno získat jednak exaktně (zdroj ČSÚ úroveň ČR, kraj, SO ORP), jednak výpočtem za delší časové období (pro jednotlivé obce). Přestože je použit údaj za sedmileté období, neměl by být zkreslující, neboť samotný proces výstavby bytů (domů) trvá většinou více než jeden rok. Indikátor dále nepřímo vyjadřuje jednak atraktivitu dané oblasti z hlediska bydlení a také životní úroveň. Změna počtu trvale obydlených bytů v letech Počet trvale obydlených bytů v SO ORP Plzeň byl mezi lety prakticky nezměněn. Za období přibylo 229 nově obydlených bytů, což představuje nárůst o 0,3 %. Nárůst počtu trvale obydlených bytů charakterizuje jednak atraktivitu dané obce pro trvalé bydlení a jednak postupný růst kvality bydlení (menší počet osob na byt, zvýšení plochy bytu na člověka, atp.) a z tohoto pohledu je tento vývoj možno hodnotit neutrálně. K úbytku došlo pouze v obci Tymákov a mírně také v Plzni. U ostatních obcí došlo k nárůstu - k největšímu v obcích Letkov, Losiná a Mokrouše (všude přes 10 % a v Mokrouších přes 40 %). Hodnocení indikátoru: -2 84,9 % a méně -1 85,0 94,9 % 0 95,0 104,9 % 1 105,0 114,9 % 2 115,0 % a více Tabulka č : Hodnocení vývoje počtu trvale obydlených bytů v letech Obce, ORP Změna počtu obydlených Trvale obydlené byty Hodnocení bytů v letech indikátoru abs. % Dýšina ,0 1 Chrást ,4 0 Chválenice ,8 1 Kyšice ,9 1 Letkov ,5 2 Lhůta ,3 1 Losiná ,9 1 Mokrouše ,7 2 Nezbavětice ,8 1 Nezvěstice ,9 0 Plzeň ,9 0 Starý Plzenec ,9 1 Šťáhlavy ,4 1 Štěnovický Borek ,8 0 Tymákov ,4-1 ORP Plzeň ,3 0 Zdroj: ČSÚ,

118 Obrázek č : Změna počtu trvale obydlených bytů v letech Zdroj: ČSÚ,

119 Průměrný roční počet dokončených bytů na obyvatel V následující tabulce je uvedeno hodnocení druhého indikátoru v jednotlivých obcích SO ORP Plzeň, které vychází z konkrétních hodnot průměrného ročního počtu dokončených bytů za období Průměrná rychlost bytové výstavby v ČR je 3,3 bytů na 1000 ob/rok, obce v území SO ORP Plzeň měly rychlost bytové výstavby nižší (2,8 bytů na 1000 ob/rok). Z údajů v tabulce a následujícího obrázku je patrné, že rychlost bytové výstavby se v jednotlivých obcích výrazně liší. Nejvyšší rychlost bytové výstavby byla v tomto období v obcích Dýšina, Letkov, Chválenice, Losiná, Nezbavětice, Starý Plzenec a Štěnovický Borek (všude nad 5 bytů na 1000 ob/rok, v obci Štěnovický Borek 23). Jedná se o obce v bezprostředním sousedství Plzně, které jsou z hlediska bydlení velmi atraktivní. Nejmenší rychlost byla naopak v obci Tymákov. Hodnocení indikátoru: -2 0,99 a méně -1 1,0 1,99 0 2,0 3,99 1 4,0 5,99 2 6,0 a více Tabulka č : Hodnocení průměrného ročního počtu dokončených bytů na obyvatel v SO ORP Plzeň Průměrný roční Průměrný roční Obec, ORP počet dokonč. Hodnocení počet dokonč. Hodnocení Obec, ORP bytů na 1000 indikátoru bytů na 1000 indikátoru obyvatel obyvatel Dýšina 7,4 2 Nezbavětice 7,7 2 Chrást 2,0 0 Nezvěstice 3,7 0 Chválenice 7,4 2 Plzeň 2,5 0 Kyšice 4,4 1 Starý Plzenec 6,6 2 Letkov 10,1 2 Šťáhlavy 2,6 0 Lhůta 4,6 1 Štěnovický Borek 23,0 2 Losiná 7,3 2 Tymákov 1,6-1 Mokrouše 3,5 0 ORP Plzeň 2,8 0 Zdroj: ČSÚ,

120 Obrázek č : Průměrný roční počet dokončených bytů na obyvatel v SO ORP Plzeň Zdroj: ČSÚ,

121 3.8.8 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Napojení domácností na veřejný vodovod na velmi dobré úrovni ve všech obcích. Vysoká plynofikace města Plzeň a obcí Dýšina, Chrást, Kyšice, Losiná, Mokrouše a Starý Plzenec. Vysoká napojenost na kanalizaci v Plzni a obcích Dýšina, Chrást a Starý Plzenec. Nárůst počtu trvale obydlených bytů v obcích Letkov, Losiná a Mokrouše (všude přes 10 % a v Mokrouších přes 40 %) značí vyšší atraktivitu těchto lokalit pro trvalé bydlení. V SO ORP evidován menší podíl neobydlených domů než je průměr ČR. Velmi vysoká rychlost bytové výstavby v letech v obcích Dýšina, Letkov, Chválenice, Losiná, Nezbavětice, Starý Plzenec a Štěnovický Borek (všude nad 5 bytů na 1000 ob/rok, v obci Štěnovický Borek 23). Nízké stáří domovního fondu v obcích Losiná (37,0 let), Chválenice (41,1) a Kyšice (43,9). Převážná část bytového fondu v obcích okolo města Plzeň je v soukromém vlastnictví, což značí stabilnější sociální podmínky. PŘÍLEŽITOSTI Územní a technická příprava nových lokalit pro rozvoj bydlení. Pořízení nové územně plánovací dokumentace v jednotlivých obcích regionu či změny dokumentace stávající s dostatečně vymezenými plochami pro novou výstavbu. Využití neobydlených domů a bytů v obcích k rekreačním účelům. Využívání státních programů podpory rozvoje bydlení. Zlepšením technické infrastruktury, v obcích s vysokým podílem neobydlených bytů zvýšit kvalitu bytového fondu a tím i atraktivitu obcí pro trvalé bydlení. SLABÉ STRÁNKY Podprůměrné napojení domácností v obcích Lhůta a Mokrouše a Šťáhlavy na zemní plyn a v obcích Chválenice, Losiná, Mokrouše, Nezbavětice a Štěnovický Borek na veřejnou kanalizaci. Nárůst počtu neobydlených bytů v SO ORP i ve většině obcí regionu (vyjma obcí Lhůta a Mokrouše). Nízká úroveň bytové výstavby v rámci celého SO ORP oproti průměru v Plzeňském kraji a celé ČR. Vysoké stáří domovního fondu v obci Lhůta (64,4 let) a dále v obcích Tymákov (54,0), Mokrouše (52,3) a Dýšina (51,4). Nízký počet dokončených bytů na 1000 obyvatel (v průměru za jeden rok) u obce Tymákov. Úbytek počtu trvale obydlených bytů a nízká rychlost bytové výstavby v obci Tymákov značí nižší atraktivitu obce pro trvalé bydlení. HROZBY Fyzická degradace bytového fondu a pomalá obnova staré bytové zástavby. Růst úrokových sazeb hypotečních úvěrů, neschopnost mladých a sociálně slabých obyvatel řešit bytovou situaci výstavbou nových bytů. Snižování podpory rozvoje bydlení ze strany státních orgánů. Nekontrolovaná výstavba na plochách, které nejsou vymezeny územním plánem Problémy k řešení v rámci územního plánování v rámci územního plánu rozšířit a vymezit nové plochy pro bytovou výstavbu či výstavbu nových rodinných domů zasíťování pozemků (zavedení inženýrských sítí) pro novou výstavbu výstavba nových rodinných či bytových domů (závislá hodně na developerských projektech či soukromé výstavbě) nebo rozšíření stávající obytné zóny zajistit a zvýšit technickou vybavenost jednotlivých obcí (napojení na veřejnou kanalizaci, vodovodní řád, rozvod plynu) 121

122 3.9 REKREACE SO ORP Plzeň poskytuje řadu charakteristických kvalit pro rozvoj cestovního ruchu. Tento region se nachází v turistické oblasti Plzeňsko, která má velmi bohaté kulturní i historické tradice a díky své výhodné poloze je velmi dobře dopravně dostupná. V krajině, která má charakter pahorkatiny, nalezneme množství historických památek, které svědčí o bohatství tohoto kraje. Množství značených tras pro pěší turisty i cykloturisty, vynikající plzeňské pivo a lidové tradice dávají oblasti tu správnou dávku přitažlivosti. Zvláštní postavení má město Plzeň jako správní, hospodářské, obchodní a kulturní centrum. Skýtá nejlepší podmínky pro městskou, nákupní a kongresovou turistiku, přičemž samo o i sobě je významným cílem pro poznávací turistiku. Z hodnocení potenciálu cestovního ruchu na území České republiky je zřejmé, že pro rekreaci a cestovní ruch je v tomto regionu nejvhodnější město Plzeň, které má výjimečný potenciál cestovního ruchu a obec Starý Plzenec, která má vysoký potenciál cestovního ruchu. Ostatní obce v tomto SO ORP mají zvýšený potenciál. Obrázek č : Potenciál cestovního ruchu Zdroj: vlastní úprava,

123 3.9.1 Rekreační potenciál regionu Přírodní podmínky vhodné k rozvoji rekreace, naučné stezky Tento region se nachází v malebné hornaté krajině lemované ze severu Rakovnickou pahorkatinou, ze severovýchodu Křivoklátskou vrchovinou, z východu Brdy a Středočeskou pahorkatinou, z jihovýchodu Šumavou a z jihozápadu Českým lesem. K přírodním předpokladům pro rozvoj cestovního ruchu této oblasti patří příznivé klimatické podmínky, atraktivní členitá krajina, která je protkána mozaikou lesních porostů, polí, luk a přírodních koupališť. Na okraji sídel často vyčnívají dominantní vrcholy. Málo dotčené přírodní prostředí v regionu nabízí téměř ideální podmínky pro letní turistiku. Na území SO ORP Plzeň zasahují dva přírodní parky. Jeden z nich se nachází v severovýchodní části oblasti a jedná se o přírodní park Horní Berounka, jenž slouží k ochraně zdejšího výjimečného krajinného rázu. Jeho úkolem je také sloužit k obnově duševních i fyzických sil člověka přiměřenou rekreační činností v nenarušeném nebo málo narušeném přírodním prostředí. Osu přírodního parku Horní Berounka tvoří zachovalý říční fenomén Berounky v hluboce zaříznutém a místy až kaňonovitém údolí. Svahy na pravém břehu řeky jsou strmější, skalnatější a převážně porostlé lesem, zatímco krajina levého břehu je otevřenější, s mírnějšími svahy, částečně zemědělsky využívaná. Ráz krajiny přírodního parku dotváří osídlení, a to jak mlýny a soliterní usedlosti, tak i sídla na významných terénních dominantách výšinách a ostrozích, archeologické lokality. Zdejší osídlení patří k nejstarším v Plzeňské kotlině, což dokládá slovanské hradiště v Plzni-Bukovci z 8. až 9. století. Okolí Berounky bylo i v minulosti vyhledávanou rekreační oblastí. O této skutečnosti svědčí nejstarší žlutě značená, místy do skály vyrytá, turistická cesta při Berounce, která vznikla již v roce V jihovýchodní části území SO ORP Plzeň se nachází přírodní park Kornatický potok. Přírodní park s lesními porosty, řekou Úslavou, Kornatickým potokem a četnými rybníky vytváří spolu s historickými památkami rekreační zázemí občanů města Plzně. Na severním okraji Plzně se nachází rozsáhlý ekosystém deseti rybníků zvaný Bolevecké rybníky. Plán založit nedaleko vsi Volevec (dnešní Bolevec) soustavu rybníků vznikl již v polovině 15. století. Rybniční hospodářství totiž patřilo v tehdejších dobách spolu s pivovarnictvím k nejvýnosnějšímu podnikání. Část z původních rybníků v dalších stoletích zanikla a do dnešní doby se jich dochovalo pravděpodobně sedm. Soustava boleveckých rybníků je z technického i krajinářského hlediska jedinečné pozdně gotické dílo, starší než soustava třeboňská. Největším z těchto rybníků je Velký Bolevecký rybník s rozlohou 53,3 ha. Dalšími v pořadí jsou Senecký rybník (7,4 ha), Košinář (6,4 ha), Kamenný rybník (5,2 ha), Třemošenský rybník (4,2 ha), Šídlovský rybník (3 ha), Strženka (1,4 ha), Nováček (0,9 ha), Vydymáček (0,5 ha) a Rozkopaný (0,3 ha). Kamenný rybník je zařazen mezi přírodní památky. V blízkosti tohoto rybníku totiž můžeme najít lesem zarostlé rašeliniště se vzácnými druhy rostlin. V oblasti jsou dále tyto přírodní památky: Andrejšky (Starý Plzenec), Černá stráň (Starý Plzenec), Čertova kazatelna (Plzeň-Radčice), Ejpovické útesy (Dýšina), Malesická skála (Plzeň-Malesice), Petrovka (Plzeň-Bolevec), Sedlecká rokle (Lhůta), Starý rybník (Starý Plzenec), Sutice (Tymákov) a Zábělá (Chrást). Na západním okraji Plzně se nachází romantické přírodní jezírko Košutka, které vzniklo zatopením pískovcového lomu. V tomto regionu se nachází dvě rozhledny. Na kopci Chlum nedaleko centra Plzně byla postavena ve 20. letech 20. století rozhledna Chlum. Po válce začala rozhledna chátrat a tento stav bohužel trvá dodnes. Je dostupná pouze sezónně a ideálně po telefonické domluvě. Další rozhlednou v oblasti je rozhledna na Sylvánském vrchu (402 m n.m.), který se nachází nad severozápadním okrajem Plzně. Rozhledna je veřejnosti přístupná v letní sezoně. Je odsud pěkný výhled na město Plzeň, Český les, Přimdu, Radyni, Šumavu, areál Škodovky či Chlum. Na území SO ORP Plzeň vedou tři naučné stezky. Jednou z nich je Sigmondova stezka, která měří přibližně 7 km a prochází rekreační oblastí Bolevecké rybníky. Je první naučnou stezkou na území města Plzně. Byla zpřístupněna dne k 110. výročí narození prof. dr. ing. Josefa Sigmonda, městského lesního rady a profesora pražské lesnické fakulty, který žil v letech Procházka trvá 2 až 3 hodiny s patnácti zastaveními. Návštěvníci zhlédnou přírodní rezervaci Petrovka, památný smrk troják (stáří se odhaduje na 140 let), Sigmondovy pokusné plochy, křížové kameny a technickou památku Kolomaznou pec. 123

124 Druhou naučnou stezkou v oblasti je Naučná lesní stezka Zábělá, která má délku 5 km a dva výchozí body Bukovec a Zábělá. Během cesty s desíti zastávkami se návštěvníci seznámí nejen s přirozeným reliktním borem a habrovou doubravou s bohatou hájovou vegetací na skalnatém ostrohu nad Berounkou, ale také s historií 2000 let starého hradiště na Holém vrchu, který bývá využíván i cyklisty. Poslední, ale neméně významnou, naučnou stezkou v oblasti je Staroplzenecká naučná stezka. Měří přibližně 9 km a kvůli překonávání členitého reliéfu je turisticky náročnější. Prochází devíti zajímavými lokalitami ve Starém Plzenci a okolí. Návštěvníci mají možnost si prohlédnout historické památky z století (rotunda sv. Petra, zřícenina hradu Radyně), navštívit skály Andrejšky s krásným výhledem, přírodní rezervaci Starý rybník, chráněné geologické naleziště Černá stráň, unikátní technickou památku Sedlecké železárny (kolébka Škodových závodů) a další zajímavosti. V Plzni-Bolevci se nachází arboretum Sofronka, které patří Výzkumnému ústavu lesního hospodářství a myslivosti. Návštěvníci zde mohou obdivovat desítky druhů borovic, zajímavé tvary kmenů, atraktivní šišky a další zajímavosti. Unikátní arboretum má jednu z největších kolekcí borovic na euroasijském kontinentu. Z celkového počtu zhruba 120 druhů borovic rostoucích na celém světě, jich zhruba 37 nalezneme i na Sofronce Rekreace v zimním období Zájemci o zimní sporty mají vzhledem k nedostatečné infrastruktuře (jako např. absence sportovišť pro zimní sporty) i ke klimatickým podmínkám (mírně teplá zima s krátkým trváním sněhové pokrývky na většině území) minimální možnosti pro vlastní realizaci. V SO ORP Plzeň se nenachází žádný lyžařský areál ani značené trasy pro běžkaře. Alternativou k sjezdovému a běžeckému lyžování je v zimním období bruslení. Vedle bruslení na přírodních kluzištích (rybníky, vodní nádrže, apod.) mají návštěvníci možnost využívat celoročně zimní stadion nebo Ice Park Lochotín v Plzni. Ke krátkodobé, ale i dlouhodobé rekreaci se dají celoročně využívat mj. následující zařízení sloužící k volnočasovým aktivitám a rozvoji cestovního ruchu: Plzeň: bazény Plavecký bazén Radbuza (bazén 25 x 12,5 m, sauna), Plavecký areál Slovany (krytý bazén 50 x 25 m, dětský bazén, tobogány, sauna, pára, masáže), Plavecký bazén ZČU Lochotín (bazén 25 x 12,5 m, aerobic, spinning aj.) Billiard Club BIO Systém Plzeň kulečníková herna (3 kulečníkové stoly, Snooker zatím jediný v kraji) bowling Klub Alfa (4 dráhy), Restaurace Éčko (2 dráhy), Profibowling (10 drah), Fantasypark (12 drah), Kalikovský mlýn (4 dráhy), Sportovní areál TJ Lokomotiva (4 dráhy) Centrum orientálního tance (břišní tanec, samba, flamenco aj.) divadla Divadlo J. K. Tyla (dlouholetá divadelní tradice; každoročně mezinárodní festival Divadlo), Divadlo Alfa (dlouholetá loutkářská tradice), Divadlo Dialog, Divadlo pod lampou, Divadlo Miroslava Horníčka, Divadlo Špalíček, Divadlo V Boudě Fernet Stock aréna krytá motokárová dráha fitness centra SportPalace Doubravka (squashové kurty, florbal, badminton, posilovna, aerobic, taebo, indoor cycling, masáže, solárium, sauna), Fitness centrum Bolevec (fitness bar, fitness výživa, solárium, možnost osobního tréninku), ASC SQUASH (squash, fitness, spinning, aerobic, stolní tenis, masáže), Kalikovský mlýn, Profitsport, Studio JAA, Koloseum sport centrum, Squash Club, U Rytíže Lochoty, Ricochet galerie Západočeská galerie, Galerie města Plzně, Galerie Jiřího Trnky, Galerie Paletka, Univerzitní Galerie, Galerie U Svaté Anny, Galerie Evropský dům, Galerie Azyl, Výstavní síně UVU, Trigon Gallery, Galerie D, Visio Art Gallery, Galerie Bílé nároží, Galerie U andělíčka, Galerie Profi rám, Galerie Chodba horolezecké stěny Horolezecké centrum K2, Café Boulder, Pedagogická fakulta ZČU hvězdárna a planetárium činnost planetária byla ukončena v roce 1997 z důvodu rekonstrukce a změny vlastníka budovy původního sídla; v současné době se provoz hvězdárny a planetária omezuje na akce pro veřejnost, jako jsou přednášky, semináře a výstavy aj., astronomickou činnost může provádět jen velmi omezeně; pro vážnější zájemce se snaží pořádat i výjezdní pozorovací akce v terénu, klubovou astronomickou činnost apod. kina kino Beseda (součást společensko-kulturního domu Měšťanské besedy; kapacita sálu je

125 míst), multikino Cinestar (v nákupní zóně Olympia Plzeň; 8 promítacích sálů), Cinema City (v nákupní zóně Plaza v centru města; 10 promítacích sálů) solné jeskyně Solná jeskyně Plzeň, Solná jeskyně v Plzni, La Grotta, Maurea, Salt Regenia aj. sportovní haly Bílá Hora, Sportovní areál Bory (hala pro házenou, volejbal, futsal, florbal atd., sauna, vířivka), Sportovní areál Ledecká (stolní tenis, tělocvična), Sportovní areál Prokopávka, Sportovní areál Slovany, Sportovní areál TJ Lokomotiva (házená, volejbal, tenis, posilovna, lezecké stěny, squash, bowling, aerobic), Sportovní areál TJ Union, Sportovní zařízení TJ Slavoj, Stadion Štruncovy sady, Střelecký stadion Lobzy Zoologická a botanická zahrada (otevřeno celoročně) přírodní členitý areál o 21 hektarech s vodními plochami, arboretem, japonskou zahradou, skalami a parkovou úpravou v blízkosti centra města; nachází se zde druhý největší medvědinec v Evropě, volné přírodní výběhy opic a šelem, sukulentní skleník a naučná stezka "Vývoj přírody ve čtvrtohorách" Starý Plzenec: Bowling Radyně (3 dráhy) sokolovna Šťáhlavy: sokolovna Rekreace v letním období V oblasti Plzeňska je velmi oblíbené vodáctví. Je možné využívat řeky Berounku, Mži, Radbuzu, Úhlavu a Úslavu. V Plzni se nachází půjčovna lodí a vodáckých potřeb. Mezi nejoblíbenější vodácké trasy patří úsek Plzeň Chrást Roztoky Praha (na Berounce), který měří 138 km a je sjízdný celoročně. Významným fenoménem poslední doby se stala cykloturistika, která má obrovský potenciál obohatit turistické zážitky návštěvníků v krátkém časovém úseku. Je přátelská k životnímu prostředí. Cykloturistika se silně podílí na návštěvnosti oblastí vhodných pro tento typ cestovního ruchu, tzn. i samotného SO ORP Plzeň charakteristického zvlněnou krajinou a dalekými rozhledy. Cyklistům zde slouží značené cyklotrasy s menší hustotou automobilového provozu spojující turisticky zajímavá místa. Územím SO ORP Plzeň prochází dálkové cyklotrasy č. 3 (Praha Plzeň Regensburg), č. 31 (Plzeň Nepomuk Jihočeský kraj), č. 35 (Plzeň Manětín Karlovarský kraj), č. 37 (Praha Plzeň Norimberk), č. 38 (Praha Plzeň Vídeň). Mezinárodní cyklotrasa č. 3 vede po historické obchodní cestě jedinečnou přírodou a historicky zajímavými městy. Na území SO ORP Plzeň vede přes Lhotu, Plzeň a Kyšice (2,5 km). Dálková cyklotrasa č. 31 vede z Plzně jižně směrem na Nepomuk a dále do Jihočeského kraje směrem na Blatnou. Převážně vede po komunikacích II. a III. třídy, dále pak po místních a účelových komunikacích. Na území SO ORP Plzeň zasahuje tato cyklotrasa do Plzně a Starého Plzence (1 km). Na dálkovou cyklotrasu č. 31 navazuje v Plzni cyklotrasa č. 35 a celý koridor tak tvoří severojižní propojení Plzeňského kraje. Trasa č. 35 vede z Plzně severním směrem na Manětín a dále pak do Karlovarského kraje. Na území SO ORP Plzeň prochází pouze městem Plzeň. Plzní prochází také panevropská cyklotrasa, tzv. Cesta přátelství. Trasa vede z Prahy přes Norimberk do Paříže. Česká část panevropské cyklotrasy vede z Prahy do Plzně po mezinárodní cyklotrase č. 3 (Praha Plzeň Regensburg), z Plzně pak pokračuje přes Stříbro a Bělou nad Radbuzou do Železné. Zatímco v úseku Praha Plzeň vede trasa ve Středočeském kraji většinou po méně frekventovaných komunikacích, v Plzeňském kraji využívá často cyklostezek. V Plzni se panevropská cyklotrasa u pivovaru odpojuje z cyklotrasy číslo 3 a projíždí kolem Pivovarské brány do Štruncových sadů, odkud již pokračuje po cyklotrase č. 37. Dále procházejí územím tohoto regionu následující značené cyklotrasy IV. třídy, které propojují místní cíle a zajišťují tak lokální propojení: č Šťáhlavy Šťáhlavice (1 km) č Tymákov Starý Plzenec Losiná Nebílovský Borek (11,5 km) č Plzeň Nezvěstice (21,5 km) č Plzeň Losiná (9 km) č Plzeň Letkov Tymákov Mokrouše (9 km) č Šťáhlavy Nezbavětice Chválenice Štěnovický Borek (8 km) č Plzeň okruh (45 km) 125

126 č Mokrouše Lhůta (5 km) Vedle cykloturistických tras jsou v regionu budovány také cyklostezky s cílem podpořit zejména bezpečný pohyb zranitelných účastníků silničního provozu po komunikacích s vyloučeným motorizovaným provozem. Jejich výstavbu podporuje především město Plzeň: Plzeň, Jižní Předměstí cyklostezka přes most u nádraží (jednosměrná) Plzeň, Slovany ul. Francouzská, ul. Částkova, ul. Koterovská Plzeň, Bolevec směr Třemošná Plzeň, Bolevec ul. Lidická, ul. Plaská Plzeň ul. Na Jíkalce Na území regionu je zajištěn provoz cyklobusů, a to na následujících trasách: Plzeň Starý Plzenec Spálené Poříčí Míšov Rožmitál pod Třemšínem Příbram (jezdí od do v sobotu, neděli a státní svátek) Plzeň Přeštice Švihov Klatovy Nýrsko Železná Ruda Prášily Srní Kvilda (jezdí od do a od do v sobotu, neděli a státní svátek, od do denně) Cyklisté mohou využít v Plzni služeb cykloprůvodkyně. Služba, která není v zahraničí ničím neznámým, je u nás spíš bílou vránou. Ve spolupráci s Informačním centrem města Plzně pořádá tato průvodkyně cykloprohlídky, tj. pravidelné vyjížďky na kole pro veřejnost s výkladem průvodce. V Plzni funguje dobrovolné a nezávislé sdružení občanů Plzeňská dráha, které může zajistit pro zájemce zvláštní cyklovlak. Pokud si někdo potřebuje pronajmout vlak na větší cykloakci, může kontaktovat toto sdružení. Ve městě se také nachází celkem tři půjčovny kol, jedna z nich je na hlavním vlakovém nádraží a funguje sezónně od 1.4. do Dále se zde nachází půjčovna vybavení ke kolům a půjčovna a prodejna přívěsů za kola. Vedle husté sítě cyklistických tras a stezek jsou turisticky atraktivní místa propojena také hustou sítí značených turistických tras. Přes následující obce vede minimálně jedna turistická trasa: Chrást, Chválenice, Nezvěstice, Plzeň, Starý Plzenec, Šťáhlavy, Štěnovický Borek. V posledních letech zažívá značný boom agroturistika. Lidé hlavně z velkých měst se rádi vracejí k přirozenějšímu a méně hektickému životnímu stylu. Turistům či případným zájemcům z řad široké veřejnosti jsou v této oblasti k dispozici farma U Valentů (Nezvěstice), hippofarma SOS Život pro koně (Plzeň), penzion U Matasů (Plzeň), Hotel areál Hájek (Šťáhlavy), zámek Kozel (Šťáhlavy), farma Terč Jindřich + syn (Štěnovický Borek) aj. Je zřejmé, že pestřejší nabídka sportovních akcí v regionu podpořena aktivitami podněcujícími agroturistiku by byla dobrým předpokladem pro další rozvoj tohoto území. Další sportovně-rekreační a volnočasové aktivity po dobu letní sezóny v regionu: Dýšina: Golf Park Plzeň 18ti jamkové golfové hřiště koupaliště Chrást, Letkov, Lhůta, Losiná: koupaliště Nezvěstice: Ekofarma U Valentů koupaliště Plzeň: Dinopark (otevřeno v létě) v areálu Zoologické a botanické zahrady se na ploše 3 ha nachází expozice cca 30 modelů dinosaurů z období třetihor; nechybí zde ani paleontologické hřiště, Dinoshop, Dinocafé a 3D kino jezdectví EQS, spol. s.r.o. (výcvik jízdy na koni), Jezdecký areál Bory koupání Bolevecké rybníky, jezero Košutka, přehradní nádrž České údolí, Plavecký areál Slovany létání Aeroklub Plzeň-Letkov (sportovní létání, celoroční vyhlídkové lety), Letiště Líně (lety stíhačkou Černý Albatros OK JET L-39 C, vyhlídkové lety) SK Plzeň 3eCity zorbing, motocross aj. Superkarting nejdelší motokárová dráha v ČR, možnost domluvit paintball 126

127 sportovní areály: Bílá Hora antuková hřiště na volejbal, nohejbal, tenis a malou kopanou SKP Rapid cyklistický ovál, in-line dráha, travnaté hřiště a hřiště se škvárou na fotbal, malá kopaná, nohejbal, volejbal, 4 kurty na beach volejbal, dva na beach házenou a hřiště na beach fotbal Sportovní areál Bory tenisové kurty, beach volejbal, volejbal, nohejbal, házená, jezdectví, minigolf, softbal Sportovní areál Košutka fotbal, házená, volejbal Sportovní areál Ledecká házená Sportovní areál Lopatárna fotbal, házená, volejbal, tenis, softbal, hokejbal, atletická dráha Sportovní areál Luční fotbal, tenis Sportovní areál Na Roudné fotbal, tenis, volejbal Stadion Štruncovy sady fotbal, atletika, beach volejbal, házená, hokejbal, lukostřelba, sauna, rehabilitace Sportovní areál TJ Lokomotiva tenisové a volejbalové kurty, minigolf Sportovní areál TJ Union loděnice pro kanoistiku Škoda sport park skateboardové centrum, lanové centrum (pouze na rezervaci), hřiště pro streetball, univerzální hřiště, hřiště pro volejbal a nohejbal, beach volejbal, petanque, in-line dráha, lezecká věž, posilovna, dětské hřiště Starý Plzenec: horolezectví buližníkové skály kolem hradu Radyně jezdectví koupaliště Šťáhlavy: Areál Pohoda minigolf, kuželky, stolní tenis, dětské hřiště Historické a kulturní památky, muzea, lidová architektura V SO ORP Plzeň se v současné době nachází celkem 400 nemovitých kulturních památek, které jsou zapsány v Ústředním seznamu kulturních památek ČR a které zasluhují největší ochranu. Nejvíce jich nalezneme v Plzni (326), a to zejména v hranicích městské památkové rezervace. Tabulka č : Seznam nemovitých památek v SO ORP Plzeň Obec Nemovitá památka Počet Dýšina kostel sv. Šimona a Judy, venkovské usedlosti: č.p. 3, č.p. 4, z toho jen brána, č.p. 8, č.p. 19, č.p. 20, z toho jen brán a branka, č.p. 23, č.p. 25, č.p. 26, č.p. 27 (Blahošovský dvůr), č.p. 36, z toho jen brána a branka, č.p v místní části Nová Huť: mohylník Chrást pomník odboje, vodní mlýn Jílkův 2 Chválenice kostel sv. Martina, fara, venkovská usedlost: č.p Kyšice kaplička, venkovské usedlosti: č.p. 9, z toho jen budova bývalých chlévů, č.p. 18, z toho jen brána, branka a sýpka, č.p.33, č.p. 34, č.p. 63, č.p Letkov kaplička, venkovská usedlost: č.p. 20, z toho jen špýchar 2 Lhůta venkovská usedlost: č.p. 1, kovárna Hvížďalka 2 Losiná kaple sv. Anny 1 Mokrouše zemědělský dvůr, z toho jen špýchar, venkovská usedlost: č.p Nezbavětice smírčí kříž pod Skalkami, venkovská usedlost: č.p. 5, s omezením: bez sýpky 2 Nezvěstice tvrz tvrziště, kostel Všech svatých, kříž, venkovská usedlost: č.p. 11, č.p. 12 (U Havlíčků) 5 Plzeň v místní části Bolevec: tvrz tvrziště Pecihrádek, kaple, boží muka (3x), boží muka Gryspekovská, boží muka Pechatovská, smírčí kříž (2x), dehtařská pec kolomazná pec, venkovské usedlosti: č.p. 1, č.p. 7, venkovské domy: č.p. 10, č.p. 30 v místní části Božkov: kaple, venkovský dům: č.p. 8, venkovské usedlosti: č.p. 11,

128 Obec Nemovitá památka Počet č.p. 12, č.p. 36, č.p. 37, z toho jen ohradní zeď s branou a brankou, č.p. 38, z toho jen brána s brankou, č.p. 56, č.p. 57, č.p. 67, vila, zemědělský dvůr (s omezením: bez stodoly) v místní části Doubravka: kostel sv. Jiří, kaple sv. Václava, hrob náhrobek K. Klostermanna, pomník náhrobek zastřelených dětí, pomník hrdinů Sovětské armády, měšťanský dům, společenský dům dělnický dům Svornost, společenský dům dělnický dům, rozhledna na Chlumu, základní škola býv. Občanská škola Luďka Pika, vila Tomáškova v místní části Doudlevce: boží muka, krucifix pamětní kříž Pechmanův, silniční most Tyršův, zemědělský dvůr v místní části Jižní Předměstí: portál z č.p. 152 (Bezručova ul. 7), kostel církve Československé husitské s farou, synagoga Stará se židovskou školou, boží muka, pomník Rumburských hrdinů, regulace toku řeky Radbuzy, z toho jen nábřežní zeď, silniční most Wilsonův, činžovní dům Mrakodrap, synagoga, společenský dům dělnický dům Peklo, venkovská usedlost č.p. 55 Rostův statek, společenský dům Měšťanská beseda, měšťanské domy: č.p. 97 (Kamerál), č.p. 107, z toho jen sgrafita na průčelí, č.p. 119, z toho jen sgrafita na průčelí, č.p. 918, z toho jen sgrafita M. Alše na průčelí, č.p. 948, z toho jen sgrafita M. Alše na průčelí, č.p. 952, č.p. 969, z toho jen sgrafita M. Alše na průčelí, č.p. 995, z toho jen sgrafita M. Alše na průčelí, č.p. 1022, z toho jen sgrafita M. Alše na průčelí, č.p. 1036, z toho jen sgrafita M. Alše na průčelí, č.p. 1199, obchodní dům Adrie, sklad a dílny divadelní a dekorační, městský dům (tzv. Škodův dům, pojišťovna Pražská městská, železniční stanice, střední škola býv. C. k. české vyšší gymnázium, činžovní domy: č.p. 741 (obytný dům Jany a Jana Brummelových), č.p. 1082, č.p. 1237, č.p. 1383, č.p. 2185, hospoda u Trnků, Štechova vila, střední škola Obchodní akademie, kostel M. Jana Husa, železniční stanice Plzeň zastávka, vila, obchodní dům a činžovní dům č.p. 2074, sbor Korandův, mateřská škola, rozhlas, stodola v místní části Koterov: portál z domu č.p. 87 v Pražské ul. v místní části Lobzy: pomník popravených za II. světové války, pomník Stanka Vodičky, rychta, venkovská usedlost č.p. 2 v místní části Nová Hospoda: mohylník v místní části Severní Předměstí: kostel Všech svatých, kaple soubor kaplí, lázeňský pavilón, výklenková kaplička sv. Jana Nepomuckého, pomník Martina Kopeckého, silniční most, silniční most Masarykův, výšinné neopevněné sídliště Kunčin hrádek, městské domy: č.p. 54, č.p. 56, č.p. 59 (Tušnerovský), č.p. 67 (s kaplí), č.p. 107, č.p. 146, měšťanské domy: č.p. 55, č.p. 57, č.p. 84 (U sv. Rocha), venkovské usedlosti: č.p. 62 (předměstská lusthaus), č.p. 68, č.p. 78, č.p. 83 (předměstská), vila Kleisslova (lusthaus), činžovní dům, z toho jen hmota a vnější vzhled, vila Kestřánkova, vila Mečířova, rodinný dům Františka Beneše se zahradou, vysoká škola býv. Vyšší hospodářská škola, vily: č.p. 558, č.p. 584, č.p. 602, výzkumný ústav Procházkův areál, vila Tereza v místní části Vnitřní město: kostel sv. Bartoloměje, městské opevnění, park okružní městské sady, boží muka, Morový sloup, silniční most Pražský se sochou Piety, radnice, měšťanské domy: č.p. 3 (U bílé růže), č.p. 4 (U zlatého beránka). č.p. 5, č.p. 6, č.p. 10, č.p. 15, č.p. 16, č.p. 24, č.p. 25, č.p. 35, č.p. 45, č.p. 53, z toho jen sgrafita na průčelí, č.p. 56, č.p. 58, č.p. 60, z toho jen portál, č.p. 64, č.p. 65, č.p. 68, č.p. 72, č.p. 77, č.p. 79, č.p. 80, č.p. 81, č.p. 82, č.p. 83, č.p. 84 (U bílého lva), č.p. 86, č.p. 88 (U tří zlatých zvonků Pernerův), č.p. 89, č.p. 93, č.p. 95, č.p. 96 (Boží oko), č.p. 97, č.p. 98, č.p. 100, č.p. 101, č.p. 104, č.p. 105, č.p. 106 (Chotěšovský), č.p. 107, č.p. 109, č.p. 114, č.p. 115, č.p. 116, č.p. 122, č.p. 126, č.p. 130, č.p. 131, č.p. 132, č.p. 133, č.p. 134, č.p. 135, č.p. 136 (Weinerův dům), č.p. 137, č.p. 138, č.p. 140, č.p. 143, č.p. 149, č.p. 152, č.p. 153, č.p. 155, č.p. 156, č.p. 157, č.p. 159, č.p. 161, č.p. 162, č.p. 166, č.p. 167, č.p. 169, z toho 128

129 Obec Nemovitá památka Počet Starý Plzenec Šťáhlavy jen hmota objektu a jeho průčelí, č.p. 170, č.p. 171, č.p. 174, č.p. 175, č.p. 176 (U Anděla), č.p. 181, č.p. 182, č.p. 183, č.p. 184 (U kotvy), č.p. 187 (U Görgů, z toho jen sklepy a architektonické články), č.p. 191, č.p. 193, činžovní domy: č.p. 47, č.p. 152, č.p. 196, č.p. 207, č.p. 208, č.p. 209, č.p. 212, č.p. 215, č.p. 220, č.p. 223, č.p. 224, z toho jen portál, č.p. 229, č.p. 235 (U červeného srdce, z toho jen sgrafita M. Alše na průčelí), č.p. 236 (U radlice), č.p. 237, č.p. 240, č.p. 241, č.p. 242, č.p. 251, č.p. 252, z toho jen sgrafita M. Alše na průčelí, č.p. 256, č.p. 262, z toho jen portál, č.p. 264, z toho jen sklepy, č.p. 267, č.p. 268, č.p. 269, č.p. 273, č.p. 275, č.p. 276, č.p. 281, č.p. 282, č.p. 283, č.p. 288, č.p. 289, č.p. 290, č.p. 301, č.p. 303, č.p. 304, č.p. 305, č.p. 307, č.p. 313, č.p. 321, č.p. 328, č.p. 329, č.p. 330, č.p. 331, č.p. 344 (Gerlachovský), věznice, soud, jiná obytná stavba, městské domy: č.p. 90 hostinec U Salzmannů, z toho jen uliční průčelí s portálem, č.p. 102, č.p. 177, č.p. 178, č.p. 185 (Cingrošův dům), č.p. 203, č.p. 204, č.p. 205, č.p. 206 (U zlaté lodě), č.p. 279, č.p. 315, klášter františkánský, bankovní dům Merkur, klášter dominikánek, děkanství býv. arciděkanství, nyní biskupství, vodárenská věž, hotel Interhotel Continental, obchodní dům s nájemními byty, jiná správní stavba obchodní komora, škola, hotel Centrál, masné krámy, spořitelna, Západočeské muzeum, jiná obytná stavba, divadlo J. K. Tyla, činžovní dům, nemocnice, z toho jen gotická střílna, městské lázně, měšťanský dům podzemní chodby a sklepy pod historickým jádrem, veřejné záchodky a tramvajová čekárna, divadlo Alfa v místní části Východní Předměstí: vila Piette, kostel sv. Mikuláše, kostel U Ježíška, kaplička, boží muka, pomník zastřelených dětí r. 1918, pivovar Plzeňský Prazdroj, z toho jen jubilejní brána a vodárenská věž, silniční most Rooseveltův, z toho jen sochy, měšťanské domy: č.p. 2, z toho jen portál, č.p. 302, č.p. 664 (bývalé zámečnické firmy Jaroš a Michálek), městské domy: č.p. 42 (býv. městská rybárna), č.p. 43, č.p. 142 (s bývalým fotoatelierem Hrbek), č.p (blok obytných domů a zahrada), pivovar Kroftovy pivovarské domy, železniční stanice hlavní nádraží, z toho jen výpravní budova, základní škola Nad Hamburkem, pivovar Světovar, střední škola II. česká státní reálka, klášter dominikánů, střední škola Masarykova, činžovní dům býv. Západočeského konsumního družstva z. s. s.r.o., Okresní nemocenská pojišťovna, studentská kolej Masarykův studentský dům, městské lázně, předměstský dům Lautensackovský, hrob vojáků Mandlonova pluku, zaniklá ves Cháchov hrad Radyně, zřícenina, kostel Narození P. Marie, s omezením: bez budovy s chlévem v areálu kostela Nanebevzetí Panny Marie, kostel sv. Jana Křtitele, hřbitov, z toho jen náhrobek faráře J. J. Lenka, socha sv. Blažeje, sousoší Piety, sloup se sochou P. Marie, pomník padlých, kašna, výšinné opevněné sídliště hradiště Hůrka s rotundou sv. Petra, fara, venkovské usedlosti: č.p. 29, č.p. 31, z toho jen špýchar, č.p. 38, č.p. 73 v místní části Sedlec: mohylové pohřebiště, železárna, venkovská usedlost č.p. 6 pohřební kaple Povýšení sv. Kříže, výšinné opevněné sídliště hradiště Sedlecká skála, zámek, zámek Kozel, panský lesní úřad v místní části Šťáhlavice: kaple, venkovské usedlosti: č.p. 23, č.p. 24 Nebílovský Borek v místní části Nebílovský Borek: kaple sv. Vojtěcha, venkovská usedlost: č.p. 2 2 Tymákov venkovské usedlosti: č.p. 1 (Rychta), č.p. 58, č.p. 69, č.p. 71 (U Balíčků) 4 ORP Plzeň 381 Zdroj: Národní památkový ústav, 2010 Památkově nejbohatší a nejatraktivnější je v tomto regionu bezesporu město Plzeň. Historické jádro Plzně bylo v roce 1989 prohlášeno městskou památkovou rezervací. Na jeho území se dnes nacházejí tři národní kulturní památky (arciděkanský kostel sv. Bartoloměje, Selský dvůr v Plzni Bolevci a Soubor gotických soch z období krásného slohu v českých zemích). Cenné jsou i historické domy kolem náměstí

130 (mnohé z nich s kamennými portály), františkánský klášter, renesanční radnice, Velká synagoga či Alšova sgrafita. Dále se v Plzni nacházejí dvě městské památkové zóny (Bezovka, Lochotín), 7 vesnických památkových zón (Bolevec, Bukovec, Červený Hrádek, Křimice, Lobzy, Radčice, Újezd) a tři vesnické památkové rezervace (Božkov, Černice, Koterov). V okolních obcích jsou potom dvě národní kulturní památky (Starý Plzenec slovanské hradiště Hůrka, Šťáhlavy zámek Kozel) a tři vesnické památkové zóny (Dýšina, Kyšice, Tymákov). Jednou z nejproslulejších plzeňských historických památek je již výše zmíněný kostel sv. Bartoloměje. Na jeho hlavním oltáři se nachází opuková socha Plzeňské madony, jedna z nejhodnotnějších soch tzv. krásného stylu českých madon. Věž kostela je se svou výškou 102,6 m nejvyšší chrámovou věží v České republice a je oblíbeným vyhlídkovým místem. K ochozu věže ve výšce 62 m vede 301 schodů. Za pěkného počasí bývá z ochozu vidět 72 km vzdálená Šumavu. Plzeňské Náměstí Republiky bylo v době založení města jedním z největších náměstí v Evropě. Dnes je místem mnoha akcí a konají se zde tradiční trhy. Nachází se zde mnoho významných památek jako např. Morový sloup, jehož vrchol zdobí replika plzeňské madony z hlavního oltáře kostela sv. Bartoloměje, renesanční radnice, Císařský dům, arciděkanství aj. V době založení města v roce 1295 bylo v Plzni postaveno zhruba 300 domů. Postupně prošly různými přestavbami, ale většina z nich si zachovala historickou hodnotu. Je to např. dům U Salzmannů, který stál u zrodu slávy plzeňského piva, když odsud v roce 1842 povozník Salzmann vezl první soudek piva z nového Měšťanského pivovaru přátelům do Prahy, dále Pernerovský dům, dům U bílého lva, Masné krámy a Městský palác U zlatého slunce. Již od 14. století žijí na Plzeňsku Židé a s jejich stopami se turisté setkají jak ve městě samotném, tak v jeho okolí. Jednou z nejvýznamnějších plzeňských židovských památek je Velká synagoga, která je druhou největší v Evropě a třetí na světě. Od r patří k dominantám Plzně, kde až do počátku II. světové války žila početná a prosperující židovská komunita. Působivá atmosféra synagogy je využívána při koncertech či pravidelných výstavách. Plzeň se proslavila především jako město piva, které se zde vaří již od konce 13. století. V současné době se koná každoročně Pilsner Fest a kromě toho mají turisté po celý rok možnost zavítat na exkurzi do pivovaru, kde mohou zhlédnout krátký film o historii piva Pilsner Urquell, prohlédnout si moderní stáčírnu, varnu, síň slávy a sklepy, kde dostanou ochutnávku filtrovaného nepasterizovaného piva Pilsner Urquell přímo ze sudu. V Plzni se nachází následující muzea: Západočeské muzeum, Národopisné muzeum Plzeňska, Pivovarské muzeum, Diecézní muzeum, Patron Memorial Pilsen (jediné muzeum v Čechách věnované americké armádě; dokumentuje pobyt amerických vojáků v Československu do listopadu 1945), Muzeum strašidel, Muzeum Škoda, Techmania Science Center (moderní interaktivní muzeum, předpokládaný termín zahájení provozu v roce 2009) a Muzeum loutek (interaktivní muzeum, expozice a tvůrčí dílny mapují výjimečnou historii i současnost plzeňského loutkářství, předpokládaný termín zahájení provozu v polovině roku 2009). Mimo Plzeň je ještě jedno muzeum ve Starém Plzenci a jedná se o Hasičské muzeum Sedlec. Další raritou Plzně je historické podzemí. Jedná se o systém propojených dvou- až třípatrových sklepů, který vznikal postupně od 13. do 19. století a nachází se pod celým srdcem města Plzně. Celkovou délkou chodeb cca 17 km patří k nejrozsáhlejším ve střední Evropě. Dvou až třípatrové sklepy sloužily k uchovávání potravin i jako řemeslnické provozovny, vinopalny a sladovny, ale také jako účelová technická zařízení odvodňovací štoly, štoly přivádějící vodu k vodárenskému zařízení, kanalizace a studny. Historické podzemí je přístupné pro turisty. Prohlídková trasa měří přibližně 750 m a vede 9 12 m pod povrchem. Mimo Plzeň jsou památkově významné také obce Starý Plzenec a Šťáhlavy. Ve Starém Plzenci se na kopci ve výšce 569 m nachází zřícenina hradu Radyně, který byl založen v polovině 14. století Karlem IV. V husitských válkách byl hrad zastaven a koncem 15. století zpustl. V 18. století se v okolí tradovalo, že na hradě straší. Z vrcholu hradní věže je krásný výhled na široké okolí, někdy lze vidět i Šumavu. V obci Šťáhlavy se nachází klasicistní lovecký zámek Kozel, postavený na konci 18. století. Původní mobiliář je ojedinělou ukázkou umění a řemesel v období rokoka a klasicismu. Zámek je obklopen rozsáhlým přírodně krajinářským parkem UBYTOVACÍ KAPACITY Celkové ubytovací kapacity jsou v SO ORP Plzeň soustředěny v místech s největším potenciálem 130

131 cestovního ruchu, které jsou nejvíce vhodné pro samotnou rekreaci, a to především ve městě Plzeň. V ostatních obcích jsou ubytovací kapacity nedostačující a nemají ani potřebnou kvalitu. Z hlediska struktury ubytovacích kapacit se jedná o velmi pestré spektrum od ubytování v hotelích a penzionech, přes ubytování v rekreačních zařízeních, ubytovnách a kempech až po ubytování v chatách a ubytování v soukromí. Najdeme tu i dostatek ubytovacích kapacit vyšší třídy, které dokážou uspokojit požadavky náročnější klientely. Ubytování v hotelu (max. čtyřhvězdičkovém) je možné v Dýšině, Plzni a Šťáhlavech. Penziony se mj. nacházejí také v obcích Chválenice a Starý Plzenec. V SO ORP Plzeň se nachází šestnáct ubytovacích zařízení certifikovaných dle nově zpracované Oficiální jednotné klasifikace ubytovacích zařízení České republiky. Kategorii hotel **** na tomto území zastupují A-story Hotel, Best Western Hotel Panorama, Hotel Central, Hotel Palace, Hotel Parkhotel, Hotel Purkmistr Pivovarský dům, Hotel Restaurace Wellness Gondola, Hotel U Pramenů, Hotel U Zvonu, Top CityLine Primavera Hotel & Congress Centre, kategorii hotel *** reprezentuje Hotel Irida, Hotel Plzeň, Hotel Restaurant Rango, Hotel Roudná, Hotel Victoria a kategorii penzion *** zde představuje Penzion Antica. Tabulka č : Hromadná ubytovací zařízení na území SO ORP Plzeň Obec Název Typ Stravování v Kapacita zařízení restauraci Dýšina Europenzion 2005 penzion 15 lůžek ne Hotel Golf Park Plzeň hotel (****) 48 lůžek ano Ubytovna Dýšina ubytovna 16 lůžek ne Ubytovna Traťstav ubytovna 50 lůžek ne Chválenice Penzion MEC penzion - ano Turistická ubytovna ubytovna - ne Nezvěstice 4 stany, Farma U Valentů kemp karavany ne Plzeň A+R Penzion penzion 6 lůžek ne A-story Hotel hotel (****) 58 lůžek ano Apartmány City penzion 34 lůžek ne Apartmány Pod Černou věží apartmány 12 lůžek ne Apartmán Topinka apartmán 4 lůžka + 1 přistýlka ne Apartmány U kostela apartmány 6 lůžek ano Autocamp Ostende kemp, 155 lůžek + chatky, stany bungalovy ano Batíková Jana R+B Privat Best Western Hotel Panorama ubytování v soukromí 11 lůžek ne hotel (****) 50 lůžek ano Bílá Hora kemp - ano Euro Hostel hostel 65 lůžek ne Hostel River hostel 14 lůžek ne Hotel CD hotel (***) 40 lůžek ano Hotel Central hotel (****) 142 lůžek ano wellness Hotel Continental hotel (***) 80 lůžek ano Poznámky Boutique Cafe, Dolce Vita Club sauna, masáže, golf, squash, půjčovna kol včetně cyklomap bezdrátové připojení k internetu, vinárna, kavárna, music club Hotel Florián hotel (*) 24 lůžek ano Hotel Globus hotel (**) 45 lůžek ano Hotel Hazuka hotel (***) 60 lůžek ano certifikace Cyklisté vítáni Hotel Irida hotel (****) 52 lůžek ano wellness, fitness Hotel Morrison penzion 24 lůžek ano Hotel Palace hotel (****) 28 lůžek ne 131

132 bazén, fitcentrum, tenisové kurty, sauna, masáže, Hotel Parkhotel hotel (****) 310 lůžek ano konferenční centrum, nonstop pokojová služba, praní a žehlení, kadeřník aj. Hotel Plzeň hotel (***) 57 lůžek ano Hotel Purkmistr Pivovarský dům hotel (****) 65 lůžek ano historický sklípek, bowling Hotel Rapid hotel (***) 19 lůžek ano Hotel Restaurace Wellness Gondola hotel (****) 38 lůžek ano wellness centrum Hotel Restaurant Rango hotel (***) 25 lůžek ano Hotel Roudná hotel (***) 39 lůžek ano Hotel Rous hotel (****) 33 lůžek ne jediný hotel s pivem své vlastní značky (Světlý Rous a Tmavý Rous) Hotel Slovan hotel (***) 176 lůžek ano Hotel Stella Garni hotel (***) 27 lůžek ano Hotel Trend hotel (***) 58 lůžek ne certifikace Cyklisté vítáni Hotel U Pramenů hotel (****) 42 lůžek ano wellness, svatby Hotel U Zvonu hotel (****) 53 lůžek ano Hotel Victoria hotel (***) 95 lůžek + 17 přistýlek ano Hotel York hotel (***) 64 lůžek ano Chata Hracholusky chata 4 lůžka ne Kemp INA kemp 28 lůžek v chatkách + stany ano Kotkova chata Jana Žůrková ubytovna 26 lůžek ne Minihotel Liberty penzion 5 lůžek + 1 přistýlka ne Penzion 16 penzion 8 lůžek ne Penzion A penzion 10 lůžek ne Penzion AK penzion 19 lůžek ne Penzion Antica penzion 27 lůžek ano Penzion Apartments apartmány 6 lůžek ne Optima Penzion Ave Maria penzion 12 lůžek ano Penzion Avignon penzion 20 lůžek ne Penzion Bory penzion 33 lůžek ne Penzion Bultas penzion 20 lůžek ne Penzion Cígler penzion 7 lůžek + 1 přistýlka ne Penzion Cindy penzion 20 lůžek ne Penzion Dagmar Krásná penzion 13 lůžek ano Penzion Dvořákův mlýn penzion 8 lůžek ne Penzion Emma penzion 19 lůžek + 12 přistýlek ano Penzion For You penzion 17 lůžek ne Penzion Hary penzion 10 lůžek ne Penzion JH penzion 9 lůžek ne Penzion J+P Pension Penzion Jiří Lavička ubytování v soukromí ubytování v soukromí 11 lůžek ne 2 lůžka ne fitness, billiard, půjčovna kol 132

133 Penzion Jitka Hlinková penzion 5 lůžek + 1 přistýlka ne Penzion Johánková Ivana penzion 6 lůžek ne Penzion K penzion 30 lůžek ne Penzion K Dana Kvěchová penzion 9 lůžek ne Penzion Kamelot penzion 12 lůžek ano Penzion L penzion 5 lůžek ne Penzion Lenka Maštálková penzion 9 lůžek ne Penzion Lion penzion 30 lůžek ne Penzion Litice penzion 7 lůžek ne Penzion Lord penzion 10 lůžek + 10 ano přistýlek Penzion Miki penzion 10 lůžek ne Penzion Mise penzion 10 lůžek ne Penzion Oasa penzion 7 lůžek ne Penzion P penzion 42 lůžek ano Penzion Plzeň Amor penzion 10 lůžek ne Penzion Protack penzion 30 lůžek ne Penzion Sedláček penzion 20 lůžek ne Penzion Slavia penzion 42 lůžek ano Penzion Star penzion 20 lůžek ne Penzion Stará Plzeň penzion 10 lůžek ne Penzion Stará Roudná penzion 15 lůžek ano Penzion Švejk penzion 8 lůžek ano Penzion U Gigantu penzion 24 lůžek + 2 přistýlky ne Penzion U Kaštánků penzion 6 lůžek + 2 přistýlky ne Penzion U kostela penzion 5 lůžek + 1 přistýlka ano Penzion U Matasů penzion 35 lůžek ano 16 lůžek + Penzion U Salzmannů penzion ano 4 přistýlky 6 lůžek + 3 Penzion V Solní penzion ne přistýlky Penzion Valcha penzion 19 lůžek ne Penzion Villa Anna penzion 9 lůžek ne Maria Penzion Vion penzion 46 lůžek ano Penzion Vis penzion 12 lůžek ano 16 lůžek + Penzion Žlutý dům penzion ano 3 přistýlky ubytování v Privát Anna 10 lůžek ne soukromí Privát Boženy Němcové ubytování v 6 lůžek ne 2 soukroí ubytování v Privát Eva Dánová 2 lůžka ne soukromí ubytování v Privát Jana Pajchlová 7 lůžek ne soukromí ubytování v Privát Maják 8 lůžek ne soukromí ubytování v Privat Oáza 4 lůžka ne soukromí bazén, fitness, internet, kavárna, minimuzeum, sauna, směnárna aj. 133

134 Starý Plzenec Šťáhlavy Rekreační středisko rekreační Butov zařízení 354 lůžek ne SKP Rapid Sport ubytovna 30 lůžek ano uprostřed sportovního areálu zájezdy do českých měst, Top CityLine Primavera 182 lůžek + hotel (****) ano svatební servis, hlídání dětí, Hotel & Congress Centre 8 přistýlek internet aj. Ubytovna Aldivia ubytovna 92 lůžek ne pro motorkáře a cyklisty Ubytovna Bílá Hora ubytovna 50 lůžek ne součást sportovního areálu Ubytovna Drekovič Šefkija ubytovna 20 lůžek ne ubytovna pro matky s dětmi Ubytovna INDOSS ubytovna 30 lůžek ne Ubytovna Borská 67 ubytovna 99 lůžek ne Ubytovna K Prokopávce ubytovna 80 lůžek ano Ubytovna Karlov ubytovna 160 lůžek ano Ubytovna Plzeň ubytovna 80 lůžek ne dělnická ubytovna Ubytovna Raisova 19 ubytovna 105 lůžek ne Ubytovna TJ Lokomotiva ubytovna Plzeň 70 lůžek ano Ubytovna Úslavská ubytovna 37 lůžek ne Ubytovna Zahradní ubytovna 350 lůžek ano Penzion Na Jízdárně penzion 16 lůžek ano Penzion Pod Radyní penzion 27 lůžek ano Ubytování ve Starém Plzenci Hotel Areál Hájek ubytovna 30 lůžek ne hotel (***) + autocamp 52 lůžek + 8 přístýlek Penzion Filip penzion - - Penzion Pekárna penzion 18 lůžek ne Tymákov Hvižďalka chata 4 lůžka ano Zdroj: Vlastní šetření, 2010 ano sezónní ubytování v autocampu, půjčovna kol a sportovních potřeb, jízda na koni, paintball, internet Zajímavostí v tomto regionu je Hotel pro kočky Kocourek v obci Nezvěstice. Tento kočičí hotel nabízí zajištění odborné péče o kočky v době, kdy se jí její majitel (z pracovních či osobních důvodů) nemůže dostatečně věnovat. Jedná se tedy hlavně o období dovolených či různých cest. 134

135 Indikátory Analýza a hodnocení přírodních předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu je jedním z nezbytných kroků pro stanovení turistického významu obcí a regionů z pohledu jejich skutečného turistickorekreačního využití. Potenciální rekreační plochy generalizují vliv celkových přírodních podmínek na současný stav a intenzitu funkčně-prostorového využití území a podávají pohled na souhrnný přírodní potenciál území pro jeho rekreační využití. Hodnota ukazatele PRP vzniká součtem ploch rekreačně využitelných (plochy lesní půdy, luk a pastvin, zahrad, sadů a vodní plochy) v katastrálních územích jednotlivých obcí ČR, který je poté vydělen celkovou rozlohou obce. Pro názornou prostorovou diferenciaci uvedeného ukazatele byla zvolena následující hodnotící stupnice, jež odpovídá škále hodnoceného indikátoru: Hodnocení indikátoru potenciální rekreační plochy: -2 do 20,0: zemědělsky velmi intenzivně využívaná venkovská krajina pro cestovní ruch a rekreaci jen velmi málo vhodné přírodní podmínky, -1 20,0 37,9: většinou zemědělsky využívaná venkovská krajina v nížinách a pahorkatinách pro cestovní ruch a rekreaci málo vhodné přírodní podmínky, 0 38,0 56,9: venkovská krajina s průměrnými přírodními podmínkami pro cestovní ruch a rekreaci, 1 57,0 74,9: podhorská a vysočinná venkovská krajina s příznivými přírodními podmínkami pro cestovní ruch a rekreaci, 2 75,0 a více: povětšinou horské oblasti s velmi příznivými přírodními podmínkami. Jedním z významných ukazatelů prostorové diferenciace cestovního ruchu území na národní i regionální úrovni je turisticko-rekreační funkce, vyjadřující intenzitu turistické aktivity v dané destinaci. Tato funkce je vyjádřena poměrem počtu stálých turistických lůžek (v hromadných ubytovacích zařízeních a v objektech individuální rekreace) ku počtu trvale bydlících obyvatel (udávaná obvykle v %). Při hodnocení turisticko-rekreační funkce obcí bylo použito následujících údajů: počet lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních, počet lůžek v objektech individuální rekreace, počet trvale bydlících obyvatel. Hodnocení indikátoru turisticko-rekreační funkce: a méně (malá) (rozvojová) (významná) (velmi významná) a více (zcela dominantní) 135

136 Tabulka č : Hodnocení indikátoru potenciální rekreační plochy a turisticko-rekreační funkce obcí Obec Turistickorekreační funkce Hodnocení Podíl PRP (%) Hodnocení Dýšina ,5 0 Chrást ,4 0 Chválenice ,8-1 Kyšice ,0 0 Letkov ,6 0 Lhůta ,8 1 Losiná ,1-1 Mokrouše ,3 0 Nezbavětice ,6-1 Nezvěstice ,7-1 Plzeň ,2-1 Starý Plzenec ,1 0 Šťáhlavy ,7 1 Štěnovický Borek ,1 0 Tymákov ,3 0 Zdroj: Atlas cestovního ruchu ČR Turisticko-rekreační funkce je na území SO ORP Plzeň velmi významná u Nezbavětic, Šťáhlav a Štěnovického Borka. Tuto funkci lze dále za významnou pokládat u obcí Losiná a Nezvěstice. V žádné obci není turisticko-rekreační funkce zcela dominantní, naopak u většiny obcí je malá nebo rozvojová (67 %). Na území SO ORP Plzeň se nacházejí pouze tři kategorie potenciálních rekreačních ploch. Z tabulky je zřejmé, že největší podíl potenciálních rekreačních ploch má na svém území obec Šťáhlavy, což je dáno především vysokým podílem lesní půdy na území této obce (56 %), a dále obec Lhůta. Více než polovinu obcí v SO ORP Plzeň ale tvoří venkovská krajina s průměrnými přírodními podmínkami pro cestovní ruch a rekreaci a třetinu obcí tvoří většinou zemědělsky využívaná venkovská krajina v nížinách a pahorkatinách, která poskytuje pro cestovní ruch a rekreaci málo vhodné přírodní podmínky. 136

137 Obrázek č : Potenciálně-rekreační plochy Zdroj: Atlas cestovního ruchu ČR 137

138 Obrázek č : Turisticko-rekreační funkce Zdroj: Atlas cestovního ruchu ČR 138

139 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Vysoký potenciál pro rozvoj cestovního ruchu (hl. město Plzeň). Výhodná poloha oblasti vůči EU, Praze a západočeským lázním. Pivo a pivovar Plzeňský prazdroj významná marketingová značka, zvyšuje atraktivitu regionu. Vysoký počet nemovitých kulturních památek s 5 Národními kulturními památkami ČR. Bohatý kulturně-historický potenciál, významné kulturní festivaly (např. Pilsner fest). Přírodní prostředí vhodné pro cykloturistiku a vodáctví. Silné komplexně vybavené centrum oblasti Plzeň, schopné plnit funkci nadregionálního významu. Dobré pokrytí stávajících turistických destinací turistickými informačními centry. Velmi významná turisticko-rekreační funkce u Nezbavětic, Šťáhlav a Štěnovického Borka. Příznivé přírodní podmínky pro cestovní ruch a rekreaci v obcích Šťáhlavy a Lhůta. PŘÍLEŽITOSTI Výhodné podmínky pro možnost čerpání finančních prostředků z národních a evropských dotačních titulů. Růst zájmu o rekreaci a trávení volného času v tuzemsku, zvyšující se zájem Čechů o lacinější domácí turistiku. Významný potenciál návštěvníků a turistů z Německa. Růst příjezdového cestovního ruchu do regionu střední Evropy. Blízkost a dobrá dostupnost Prahy jako hustě osídleného a turisticky nejvýznamnějšího centra v ČR. Rostoucí nákupní cestovní ruch a počet tranzitních turistů a návštěvníků. Růst zájmu o skupinové návštěvy podmíněný nabídkou produktů, dobrými službami a dostatkem a profesionalitou organizátorů. Zavádění certifikovaných služeb v oblasti rozvoje cestovního ruchu. Využití kulturních tradic regionu k rozvoji cestovního ruchu. SLABÉ STRÁNKY Nevyhovující struktura ubytovacích zařízení v obcích (mimo Plzeň). Nedostatečná dopravní obslužnost a služby na venkově. Horší stav některých přírodních, technických a kulturně-historických památek a atraktivit, vycházející z dlouhodobé podinvestovanosti a nedostatečné údržby do r Rozvoj cestovního ruchu není obecně vnímán jako priorita. Nedostatečné využívání potenciálu kulturní infrastruktury a oblasti kultury vůbec v cestovním ruchu. Poměrně malý podíl zařízení cestovního ruchu splňující standard obvyklý v zemích EU. Nedostatečné zázemí pro outdoorové rekreační sporty (např. vybavenost vodáckých tábořišť, minimum cykloopraven na trasách). Malá nebo rozvojová turisticko-rekreační funkce u většiny obcí (67 %). Málo vhodné přírodní podmínky pro cestovní ruch a rekreaci u třetiny obcí v SO ORP Plzeň. HROZBY Nedostatečná připravenost regionálních rozvojových projektů na čerpání zdrojů z fondů a programů EU pro rozvoj cestovního ruchu. Podcenění významu cestovního ruchu a volnočasových aktivit jako předmětu podnikání a významného zdroje tvorby pracovních míst. Sílící pozice a rozvoj konkurenčních regionů ve vztahu k trhu cestovního ruchu. Konflikt nevhodných rozvojových záměrů s požadavky na udržitelný rozvoj a ochranu přírody a krajiny. Poškozování zdrojů cestovního ruchu (příroda, historické, architektonické, technické a kulturní atraktivity). Vysoký počet nepřístupných nebo nevyužitelných oblastí, lokalit nebo objektů pro cestovní ruch. 139

140 Problémy k řešení Budování nových cyklistických stezek a běžkařských značených tras Vymezení ploch pro nové sportovně-rekreační objekty a areály, popř. rozšíření stávajících Nové vyhlídkové rozhledny a věže Obnova a výsadba veřejné zeleně Vymezení vhodných ploch pro nové ubytovací a stravovací kapacity Koncepční řešení rozvoje rekreačních areálů, chatových oblastí, apod. V rámci zpracování tématu bylo provedeno dotazníkové šetření, ze kterého u jednotlivých obcí vyplynula k řešení následující témata v oblasti rekreace a cestovního ruchu: Chválenice rekonstrukce ubytovacích zařízení, výstavba víceúčelového hřiště, rozšíření dětských koutků, výstavba lesních oddechových zón Lhůta výstavba ubytovacího zařízení, rozšíření stravovacích kapacit, Losiná výstavba ubytovacího zařízení, výstavba cyklostezky, rekonstrukce koupaliště, výstavba dětského hřiště, výstavba budovy zázemí sportovců u tělovýchovného zařízení Sokola Nezvěstice rekonstrukce sportoviště Plzeň rekonstrukce zimního stadionu, rekonstrukce a rozšíření sportovního areálu ve Štruncových sadech, rekonstrukce haly Lokomotivy, rekonstrukce Měšťanské besedy, realizace nového planetária, vybudování multifunkčního centra kultury, zábavy a poučení, rekonstrukce sportovního areálu a bazénu na Slovanech, vybudování nových sportovních areálů (Litice, Malesice), vybudování víceúčelového hřiště v Křimicích, revitalizace areálu v Luční ulici, výstavba sportovní haly na hokejbal, výstavba sportovního centra, jehož součástí bude fotbalový stadion, aquapark, tenisové kurty, relaxační centrum, bowling apod. a také ubytovací zařízení, výstavba víceúčelového hřiště s umělým povrchem, rekonstrukce krytého bazénu v Lochotíně, vybudování nového parku U Ježíška, revitalizace zeleně na Jiráskově náměstí, rekonstrukce Lochotínského parku, realizace parku v prostoru kasáren Slovany, rekonstrukce parku IRIS, vybudování nového Amerického parku, rekonstrukce parkového náměstí v Křimicích, rozvoj rekreační oblasti Bolevecké rybníky, revitalizace území Slovanského údolí, rekonstrukce Borského parku, realizace ploch městské zeleně, vydláždění náměstí včetně realizace kašen, realizace pěších zón (Rooseweltova, Dřevěná, Saský most), úpravy sadů v centru, vybudování ucelených, bezpečných a bezbariérových tras pro pěší a cyklisty, výstavba pěšího propojení a vyznačení pivovarské stezky z areálu Plzeňského Prazdroje do centra a zpět včetně orientačního systému a informačních tabulí Šťáhlavy rozšíření ubytovacích kapacit, výstavba víceúčelové haly pro sportovní a kulturní vyžití, koupaliště Štěnovický Borek zprovoznění zařízení pro společenské akce Tymákov výstavba ubytovacího zařízení, zlepšení dopravní obslužnosti (zejména spojení s Plzní), rekonstrukce sportoviště, výstavba dětského hřiště 140

141 3.11 HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY Daňová výtěžnost Daňová výtěžnost obcí je v ČR dána pravidly rozpočtového určení daní. Výtěžnost je pak ovlivněna především velikostní kategorií, do níž je obec zařazena v závislosti na počtu obyvatel, a dále pak výnosem daní ovlivněných územím příslušné obce. Rozhodující úlohu v daňových příjmech obcí hrají daň z přidané hodnoty, daně z příjmů právnických osob, daně z příjmů fyzických osob a daň z nemovitostí. Nejvyšší výtěžnosti je obecně dosahováno u DPH; v ČR došlo k nárůstu daňové výtěžnosti, který byl ovlivněn především přesunem některých položek ze snížené sazby 5% do zvýšené sazby 19%. Další nárůst daňové výtěžnosti DPH lze očekávat také v roce 2008 z důvodu zvýšení snížené sazby na 9%. Ten by však měl být kompenzován poklesem výtěžnosti daní z příjmů fyzických, především však právnických, osob v důsledku snížení sazeb u daní z příjmů. Tabulka č : Příjmy SO ORP Plzeň v letech Zdroj: MF ČR, Bilance příjmů a výdajů obcí Průměrná daňová výtěžnost Plzeňského kraje byla 10,97 tis. Kč na obyvatele. Mezi jednotlivými SO ORP neexistují výraznější rozdíly, výtěžnost se pohybuje od 7,1 tis. Kč na obyvatele do 7,95 tis. Kč/obyv. v SO ORP Tachov. Neuvažujeme-li ovšem SO ORP Plzeň. Zde daňová výtěžnost dosahuje průměrně více než 18 tis. Kč/obyv. (rok 2007), a to především díky vysoké výtěžnosti ve správní obci Plzeň (19,16 tis. Kč./obyv.). Daňová výtěžnost ostatních obcí se opět výrazněji neliší, i když rozdíly mezi obcemi jsou větší než v případě jednotlivých SO ORP, pohybuje se od 6,63 tis. Kč/obyv. v obci Nezbavětice do 8,98 tis. Kč/obyv. v obci Štěnovický Borek Nezaměstnanost Míra nezaměstnanosti Průměrná míra nezaměstnanosti Plzeňského kraje za období let 2005 až 2009 dosáhla 7,3%. Průměrná roční míra nezaměstnanosti přitom poklesla z 7,6% za rok na 7,3%. Grafy dále ukazují klesající trend míry nezaměstnanosti ve všech SO ORP kraje. Přitom v SO ORP Blovice, Nýřany, Přeštice a Stod se míra nezaměstnanosti pohybovala po celé sledované období pod průměrnou hodnotou kraje (za celé období). Naproti tomu zcela opačná byla situace v již zmíněných SO ORP Stříbro, Sušice a Tachov, které jsou nezaměstnaností nejvíce postiženy. 141

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Dobrá Voda u Pacova zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zhořec zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Buřenice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Útěchovice pod Stražištěm zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Eš zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Pacov

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Petrovice

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Petrovice Stránka č. 1 z 9 Rozbor udržitelného rozvoje území obce Petrovice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s

Více

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ pro správní obvod ORP Plzeň 2. úplná aktualizace - 2012

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ pro správní obvod ORP Plzeň 2. úplná aktualizace - 2012 CENTRUM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ KRAJINY ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ pro správní obvod ORP Plzeň 2. úplná aktualizace - 2012 ZADAVATEL: ZPRACOVAL: STATUTÁRNÍ MĚSTO PLZEŇ EKOTOXA s.r.o. VE

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Kámen zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem Severní Terasa

Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem Severní Terasa Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem Severní Terasa zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických

Více

Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem - Střekov

Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem - Střekov Stránka č. 1 z 5 Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem - Střekov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně

Více

Jiratice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce

Jiratice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce Jiratice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce zpracovaná v souladu s ustveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 3. úplné aktualizace územně analytických podkladů

Více

Chotěbudice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce

Chotěbudice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce Chotěbudice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce zpracovaná v souladu s ustveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 3. úplné aktualizace územně analytických

Více

Třeština. Hrozba: Omezení hospodářské rozvoje území vzhledem existenci CHOPAV (hospodářský rozvoj)

Třeština. Hrozba: Omezení hospodářské rozvoje území vzhledem existenci CHOPAV (hospodářský rozvoj) Rozbor udržitelného rozvoje území zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 2. úplné aktualizace územně analytických podkladů správního obvodu obce

Více

Nimpšov - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce

Nimpšov - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce Nimpšov - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce zpracovaná v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 3. úplné aktualizace územně analytických

Více

5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Bilance ploch podle ČSÚ Celková výměra obce (ČSÚ, ÚAP, 2011) půdy. půdy.

5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Bilance ploch podle ČSÚ Celková výměra obce (ČSÚ, ÚAP, 2011) půdy. půdy. Morkůvky Rozbor udržitelného rozvoje území zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 2. úplné aktualizace územně analytických podkladů správního

Více

5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Bilance ploch podle ČSÚ Celková výměra obce (ČSÚ, ÚAP, 2011)

5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Bilance ploch podle ČSÚ Celková výměra obce (ČSÚ, ÚAP, 2011) Rozbor udržitelného rozvoje území zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 2. úplné aktualizace územně analytických podkladů správního obvodu obce

Více

5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Bilance ploch podle ČSÚ Celková výměra obce (ČSÚ, ÚAP, 2011)

5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Bilance ploch podle ČSÚ Celková výměra obce (ČSÚ, ÚAP, 2011) Želechovice Rozbor udržitelného rozvoje území zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 2. úplné aktualizace územně analytických podkladů správního

Více

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ pro správní obvod ORP Jeseník 2010 - aktualizace

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ pro správní obvod ORP Jeseník 2010 - aktualizace CENTRUM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ KRAJINY ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ pro správní obvod ORP Jeseník 2010 - aktualizace ZADAVATEL: ZPRACOVAL: AUTORSKÝ KOLEKTIV: MĚSTO JESENÍK EKOTOXA s.r.o.

Více

Nová Hradečná. sze/zus - Železniční trať zatěžuje zastavěné území

Nová Hradečná. sze/zus - Železniční trať zatěžuje zastavěné území Nová Hradečná Rozbor udržitelného rozvoje území zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 2. úplné aktualizace územně analytických podkladů správního

Více

Police. szuovzs - Zastavěné území zasahuje do ochranného pásma vodního zdroje

Police. szuovzs - Zastavěné území zasahuje do ochranného pásma vodního zdroje Rozbor udržitelného rozvoje území zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 2. úplné aktualizace územně analytických podkladů správního obvodu obce

Více

Maletín. sse/zus - Stará ekologická zátěž zatěžuje zastavěné území

Maletín. sse/zus - Stará ekologická zátěž zatěžuje zastavěné území Rozbor udržitelného rozvoje území zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 2. úplné aktualizace územně analytických podkladů správního obvodu obce

Více

Líšnice. nzpopus - Zastavitelná plocha zasahuje do poddolovaného území

Líšnice. nzpopus - Zastavitelná plocha zasahuje do poddolovaného území Rozbor udržitelného rozvoje území zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 2. úplné aktualizace územně analytických podkladů správního obvodu obce

Více

Boleradice. szuovzs - Zastavěné území zasahuje do ochranného pásma vodního zdroje

Boleradice. szuovzs - Zastavěné území zasahuje do ochranného pásma vodního zdroje Boleradice Rozbor udržitelného rozvoje území zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 2. úplné aktualizace územně analytických podkladů správního

Více

5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Bilance ploch podle ČSÚ Celková výměra obce (ČSÚ, ÚAP, 2011) půdy. půdy. půdy.

5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Bilance ploch podle ČSÚ Celková výměra obce (ČSÚ, ÚAP, 2011) půdy. půdy. půdy. Rozbor udržitelného rozvoje území zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 2. úplné aktualizace územně analytických podkladů správního obvodu obce

Více

5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Bilance ploch podle ČSÚ Celková výměra obce (ČSÚ, ÚAP, 2011)

5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Bilance ploch podle ČSÚ Celková výměra obce (ČSÚ, ÚAP, 2011) Rozbor udržitelného rozvoje území zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 2. úplné aktualizace územně analytických podkladů správního obvodu obce

Více

Diváky. szuovzs - Zastavěné území zasahuje do ochranného pásma vodního zdroje

Diváky. szuovzs - Zastavěné území zasahuje do ochranného pásma vodního zdroje Rozbor udržitelného rozvoje území zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 2. úplné aktualizace územně analytických podkladů správního obvodu obce

Více

Klobouky u Brna. nzpolos - Zastavitelná plocha zasahuje do výhradního bilancovaného ložiska nerostných surovin

Klobouky u Brna. nzpolos - Zastavitelná plocha zasahuje do výhradního bilancovaného ložiska nerostných surovin Klobouky u Brna Rozbor udržitelného rozvoje území zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 2. úplné aktualizace územně analytických podkladů správního

Více

Křepice. nspozus - Plocha pro suchou vodní nádrž zasahuje do zastavěného území

Křepice. nspozus - Plocha pro suchou vodní nádrž zasahuje do zastavěného území Rozbor udržitelného rozvoje území zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 2. úplné aktualizace územně analytických podkladů správního obvodu obce

Více

Dasný. Vybavenost obce Požární zbrojnice Hostinec Knihovna Hřiště Obchod Mateřská škola Autokemp

Dasný. Vybavenost obce Požární zbrojnice Hostinec Knihovna Hřiště Obchod Mateřská škola Autokemp Dasný Zpracováno v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Požární

Více

ssd+rks - Dálnice křižuje regionální biokoridor

ssd+rks - Dálnice křižuje regionální biokoridor Velké Němčice Rozbor udržitelného rozvoje území zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 2. úplné aktualizace územně analytických podkladů správního

Více

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY A. ÚVOD 1. Údaje o podkladech a schválení ÚPD 1 2. Obsah a rozsah elaborátu 3 3. Vymezení řešeného území 4 4. Širší vztahy 5 B. ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCÍ PRO ROZBOR ÚZEMNÍHO

Více

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE MUKAŘOV

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE MUKAŘOV ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE MUKAŘOV Červenec 2010 Obsah odůvodnění 1) Textová část 2) Grafická část 2a) Koordinační výkres 1:5000 2b) Výkres širších vztahů 1:10000 2c) Výkres záborů ZPF 1: 5000 1 Odůvodnění

Více

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Klánovice B. STATISTIKA - ČSÚ

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Klánovice B. STATISTIKA - ČSÚ Počet obyvatel Informační servis o životním prostředí ve vybraných MČ hl. m. Prahy ENVIS4 Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií, Evropským fondem pro regionální rozvoj, MMR a Hlavním městem

Více

Jakubov u Moravských Budějovic - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce

Jakubov u Moravských Budějovic - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce Jakubov u Moravských Budějovic - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce zpracovaná v souladu s ustveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 3. úplné aktualizace

Více

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY ZMĚNA č.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ (Ve smyslu 18, resp. 50 zákona č.183/2006 Sb., v rozsahu přílohy č.5 vyhlášky č.500/2006sb.) POŘIZOVATEL:

Více

2. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ SO ORP ZLÍN

2. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ SO ORP ZLÍN 2. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ SO ORP ZLÍN TEXTOVÁ ČÁST SOUHRNNÉ VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍK A TABULKY S VYHODNOCENÍM SITUACE V CELÉM SPRÁVNÍM ÚZEMÍ ORP ZLÍN 2012

Více

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha 19 B. STATISTIKA - ČSÚ

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha 19 B. STATISTIKA - ČSÚ Počet obyvatel Informační servis o životním prostředí ve vybraných MČ hl. m. Prahy ENVIS4 Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií, Evropským fondem pro regionální rozvoj, MMR a Hlavním městem

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území KH kraj. HP1. Plocha území s překročením imisních limitů HP2. Plnění doporučených krajských emisních stropů

Rozbor udržitelného rozvoje území KH kraj. HP1. Plocha území s překročením imisních limitů HP2. Plnění doporučených krajských emisních stropů 3 HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 3.1 Karta jevu (procesu): Ovzduší Pilíř: Sledovaná složka/objekt: Kriteria jevu (procesu): Název jevu (procesu): Parametry procesů: Indikátory udržitelnosti: Jednotky: Limit

Více

ZMĚNA Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU DRAŽIČKY

ZMĚNA Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU DRAŽIČKY NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNA Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU DRAŽIČKY Pořizovatel: Městský úřad Tábor, odbor územního rozvoje, Žižkovo nám.2, 39002 Tábor Určený zastupitel: starosta obce Milan Mrázek Březen 2012 1 OBSAH A)

Více

MLEČICE PARÉ 5 NÁVRH ZMĚNY Č. 2. Textová část odůvodnění ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU

MLEČICE PARÉ 5 NÁVRH ZMĚNY Č. 2. Textová část odůvodnění ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MLEČICE ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU NÁVRH ZMĚNY Č. 2 Textová část odůvodnění ZPRACOVATEL: ing.arch.j.mejsnarová, autorizovaný architekt POŘIZOVATEL: ÚÚP ORP Rokycany DATUM ZPRACOVÁNÍ: říjen 2009 PARÉ

Více

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Petrovice B. STATISTIKA - ČSÚ

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Petrovice B. STATISTIKA - ČSÚ Počet obyvatel Informační servis o životním prostředí ve vybraných MČ hl. m. Prahy ENVIS4 Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií, Evropským fondem pro regionální rozvoj, MMR a Hlavním městem

Více

Staré Hodějovice. Vybavenost obce Požární zbrojnice Sportovní hala Hřiště Obchod Pohostinství

Staré Hodějovice. Vybavenost obce Požární zbrojnice Sportovní hala Hřiště Obchod Pohostinství Staré Hodějovice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Varnsdorf AKTUALIZACE 2012 Část C Textová část vyhodnocení obcí

Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Varnsdorf AKTUALIZACE 2012 Část C Textová část vyhodnocení obcí 2012 Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Varnsdorf AKTUALIZACE 2012 Část C Textová část vyhodnocení obcí Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum

Více

Nerostné suroviny Dobývací prostor Ano ropa, zemní plyn Chráněné ložisková území Ano ropa, zemní plyn Ložisko nerostů

Nerostné suroviny Dobývací prostor Ano ropa, zemní plyn Chráněné ložisková území Ano ropa, zemní plyn Ložisko nerostů Základní údaje o obci Název obce Velké Hostěrádky Typ obec Počet katastrálních území 1 Celková rozloha (dle ČÚZK) 10576569 m 2 Rozloha zastavěného území (podle ÚP 2011) 38,1 Počet obyvatel (dle SLBD 2011)

Více

Blatnice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce

Blatnice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce Blatnice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce zpracovaná v souladu s ustveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 3. úplné aktualizace územně analytických podkladů

Více

PŘÍLOHA K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ PRO SPRÁVNÍ OBVOD ORP MORAVSKÁ TŘEBOVÁ

PŘÍLOHA K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ PRO SPRÁVNÍ OBVOD ORP MORAVSKÁ TŘEBOVÁ Projekt Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod ORP Moravská Třebová byl spolufinancován z prostředků Evropské unie, Evropského fondu pro regionální rozvoj CENTRUM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ

Více

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Pro Královéhradecký kraj

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Pro Královéhradecký kraj CENTRUM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ KRAJINY ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Pro Královéhradecký kraj ZADAVATEL: KRAJSKÝ ÚŘAD KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJEZPRACOVAL: EKOTOXA s.r.o.autorský KOLEKTIV: ING.

Více

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY SPRÁVNÍHO OBVODU OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ KADAŇ METODIKA

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY SPRÁVNÍHO OBVODU OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ KADAŇ METODIKA Spolufinancováno z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY SPRÁVNÍHO OBVODU OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ KADAŇ METODIKA POŘIZOVATEL A ZPRACOVATEL: Městský úřad Kadaň

Více

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY č. 5 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE PRŽNO

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY č. 5 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE PRŽNO NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY č. 5 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE PRŽNO určený k projednání. Zpracováno ve smyslu 47 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů,

Více

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Libuš B. STATISTIKA - ČSÚ

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Libuš B. STATISTIKA - ČSÚ Počet obyvatel Informační servis o životním prostředí ve vybraných MČ hl. m. Prahy ENVIS4 Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií, Evropským fondem pro regionální rozvoj, MMR a Hlavním městem

Více

TRHOVÉ SVINY AKTUALIZACE 2014

TRHOVÉ SVINY AKTUALIZACE 2014 AKTUALIZACE 2014 III. úplná aktualizace Územně analytických podkladů pro správní obvod obce s rozšířenou působností Trhové Sviny AKTUALIZACE 2014 TRHOVÉ SVINY Vyhodnocení obcí Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D.

Více

ODŮVODNĚNÍ SÍDELNÍHO ÚTVARU ODOLENY VODY

ODŮVODNĚNÍ SÍDELNÍHO ÚTVARU ODOLENY VODY ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU ODOLENY VODY ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU ODOLENY VODY pro společné jednání dle zákona č.183/2006 Sb. pořizovatel: M Ú O d o l e n a V o d a BŘEZEN

Více

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 5A ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU STAŘEČ

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 5A ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU STAŘEČ Městský úřad Třebíč, Úřad územního plánování, Karlovo nám. 104/55, 674 01 Třebíč, jako pořizovatel dle 6 z.č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění, zpracoval

Více

Úsek územního plánování OBSAH DOKUMENTACE. Odůvodnění změny č.4 Územního plánu obce Životice u Nového Jičína obsahuje: (schéma dokumentace ZÚR MSK) -

Úsek územního plánování OBSAH DOKUMENTACE. Odůvodnění změny č.4 Územního plánu obce Životice u Nového Jičína obsahuje: (schéma dokumentace ZÚR MSK) - ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY č.4 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE ŽIVOTICE U NOVÉHO JIČÍNA - TEXTOVÁ ČÁST 1 POŘIZOVATEL: Městský úřad Nový Jičín Odbor územního plánování a stavebního řádu Úsek územního plánování Určený zastupitel:

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území města Pacov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Vyhodnocení vlivů ZÚR MSK na životní prostředí. Tabulka 2.4: ÚPN VÚC PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA - ZÁMĚRY PŘEVZATÉ ZE SCHVÁLENÝCH ÚPN VÚC PO1

Vyhodnocení vlivů ZÚR MSK na životní prostředí. Tabulka 2.4: ÚPN VÚC PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA - ZÁMĚRY PŘEVZATÉ ZE SCHVÁLENÝCH ÚPN VÚC PO1 Vyhodnocení vlivů ZÚR MSK na životní prostředí Tabulka 2.4: ÚPN VÚC PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA - ZÁMĚRY PŘEVZATÉ ZE SCHVÁLENÝCH ÚPN VÚC PO1 Retenční nádrž Vřesina na Porubce, ochrana Poruby a Svinova Ostrava

Více

Zpráva o uplatňování územního plánu Svatý Jan nad Malší

Zpráva o uplatňování územního plánu Svatý Jan nad Malší Zpráva o uplatňování územního plánu Svatý Jan nad Malší Návrh zprávy o uplatňování územního plánu Svatý Jan nad Malší dle ustanovení 55 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb.,o územním plánování a stavebním řádu

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Mikulov AKTUALIZACE 2012 Část C Textová část vyhodnocení obcí

Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Mikulov AKTUALIZACE 2012 Část C Textová část vyhodnocení obcí 2012 Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Mikulov AKTUALIZACE 2012 Část C Textová část vyhodnocení obcí Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum pro

Více

Štěpánovice. Vybavenost obce Hřbitov Hasičská zbrojnice Pošta Knihovna Sběrný dvůr Hřiště Základní a mateřská škola

Štěpánovice. Vybavenost obce Hřbitov Hasičská zbrojnice Pošta Knihovna Sběrný dvůr Hřiště Základní a mateřská škola Štěpánovice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce

Více

N á vrh zadání změ n y č. 2 úze mn í h o p l á nu

N á vrh zadání změ n y č. 2 úze mn í h o p l á nu N á vrh zadání změ n y č. 2 úze mn í h o p l á nu s í d e lního útvaru Novosedly nad Nežárkou úvod červenec 2009 O pořízení změny č. 2 územního plánu sídelního útvaru Novosedly nad Nežárkou (dále též jen

Více

ČESKÁ REPUBLIKA. www.voda.mze.cz www.voda.env.cz

ČESKÁ REPUBLIKA. www.voda.mze.cz www.voda.env.cz ČESKÁ REPUBLIKA je vnitrozemský stát ve střední části Evropy, který náleží do oblasti mírného klimatického pásu severní polokoule. Celková délka státních hranic České republiky představuje 2 290,2 km.

Více

Zpráva o uplatňování Územního plánu Trubín období 10/2009 07/2013

Zpráva o uplatňování Územního plánu Trubín období 10/2009 07/2013 Zpráva o uplatňování Územního plánu Trubín období 10/2009 07/2013 Pořizovatel: Městský úřad Beroun, odbor územního plánování a regionálního rozvoje Husovo náměstí 68 266 43 Beroun Zpráva o uplatňování

Více

PODKLADY - MAPOVÉ, ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ, OSTATNÍ

PODKLADY - MAPOVÉ, ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ, OSTATNÍ OBEC: NOVÁ ŘÍŠE Základní identifikace řešeného území : Status: Městys částí obce: 1 ZUJ (kód obce): 587 591 NUTS 4 CZ0632 - Jihlava NUTS3: CZ063 - Vysočina NUTS2: CZ06 - Jihovýchod Obec s pověřeným obecním

Více

Police - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce

Police - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce Police - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce zpracovaná v souladu s ustveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 3. úplné aktualizace územně analytických podkladů

Více

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha 15 B. STATISTIKA - ČSÚ

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha 15 B. STATISTIKA - ČSÚ Počet obyvatel Informační servis o životním prostředí ve vybraných MČ hl. m. Prahy ENVIS4 Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií, Evropským fondem pro regionální rozvoj, MMR a Hlavním městem

Více

Rámcová osnova ÚAPo v Ústeckém kraji

Rámcová osnova ÚAPo v Ústeckém kraji Rámcová osnova ÚAPo v Ústeckém kraji I. Úvodní statistické informace o sledovaném území - Počet obcí - Rozloha obcí / ORP - Počty obyvatel - Stav ÚPD včetně změn ve sledovaném území II. Podklady pro rozbor

Více

změna č. 1 územního plánu Vráto

změna č. 1 územního plánu Vráto změna č. 1 územního plánu Vráto zpracovaný v souladu s 47 odst. (1) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů stupeň dokumentace NÁVRH

Více

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 4 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE KUNČICE POD ONDŘEJNÍKEM

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 4 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE KUNČICE POD ONDŘEJNÍKEM NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 4 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE KUNČICE POD ONDŘEJNÍKEM zpracovaný v souladu s ustanovením 11 a s přílohou č. 6 vyhlášky č. 500/2006 o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci

Více

II. úplná aktualizace Územně analytických podkladů ORP Kadaň 2012. Rozbor udržitelného rozvoje území OBCE PERŠTEJN

II. úplná aktualizace Územně analytických podkladů ORP Kadaň 2012. Rozbor udržitelného rozvoje území OBCE PERŠTEJN II. úplná aktualizace Územně analytických podkladů ORP Kadaň 2012 Rozbor udržitelného rozvoje území OBCE PERŠTEJN POŘIZOVATEL A ZPRACOVATEL: Městský úřad Kadaň Odbor regionálního rozvoje, územního plánování

Více

Břehov. Vybavenost obce Sběrný dvůr Knihovna Požární zbrojnice náves

Břehov. Vybavenost obce Sběrný dvůr Knihovna Požární zbrojnice náves Břehov Zpracováno v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Sběrný

Více

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha 20 B. STATISTIKA - ČSÚ

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha 20 B. STATISTIKA - ČSÚ Počet obyvatel Informační servis o životním prostředí ve vybraných MČ hl. m. Prahy ENVIS4 Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií, Evropským fondem pro regionální rozvoj, MMR a Hlavním městem

Více

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Vinoř B. STATISTIKA - ČSÚ

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Vinoř B. STATISTIKA - ČSÚ Počet obyvatel Informační servis o životním prostředí ve vybraných MČ hl. m. Prahy ENVIS4 Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií, Evropským fondem pro regionální rozvoj, MMR a Hlavním městem

Více

Role vodoprávn v ochraně povrchových a podzemních vod. RNDr. Daniela Pačesná, Ph.D. Magistrát města Hradec Králové

Role vodoprávn v ochraně povrchových a podzemních vod. RNDr. Daniela Pačesná, Ph.D. Magistrát města Hradec Králové Role vodoprávn vního úřadu v ochraně povrchových a podzemních vod RNDr. Daniela Pačesná, Ph.D. Magistrát města Hradec Králové Legislativa ochrana vod 38 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých

Více

NÁVRH ZADÁNÍ PRO VYPRACOVÁNÍ ZMĚNY Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE REBEŠOVICE

NÁVRH ZADÁNÍ PRO VYPRACOVÁNÍ ZMĚNY Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE REBEŠOVICE NÁVRH ZADÁNÍ PRO VYPRACOVÁNÍ ZMĚNY Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE REBEŠOVICE Zpracování změny č.1 ÚPO Rebešovice bylo zadáno firmě Urbanistické středisko Brno, spol.s.r.o., Ing.arch.Emilu Přikrylovi. Pořizovatelem

Více

ZMĚNA č. 1. územního plánu DOBROČOVICE NÁVRH ZADÁNÍ. Pořizovatel: Obecní úřad Dobročovice Dobročovice 38, 250 82 Úvaly

ZMĚNA č. 1. územního plánu DOBROČOVICE NÁVRH ZADÁNÍ. Pořizovatel: Obecní úřad Dobročovice Dobročovice 38, 250 82 Úvaly ZMĚNA č. 1 územního plánu DOBROČOVICE NÁVRH ZADÁNÍ Pořizovatel: Obecní úřad Dobročovice Dobročovice 38, 250 82 Úvaly Pořizování na základě splnění kvalifikačních požadavků pro výkon územně plánovací činnosti

Více

Zpráva. o uplatňování Územního plánu Zblovice

Zpráva. o uplatňování Územního plánu Zblovice Zpráva o uplatňování Územního plánu Zblovice dle ust. 55 odst. 1 zák.č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů Zpracoval : Městský úřad Znojmo,

Více

ÚZEMNÍ STUDIE REKREAČNÍ OBLAST VSETÍNSKÁ BEČVA. Část C-F VYHODNOCENÍ VLIVU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ. dle přílohy č.5 k vyhlášce č.500/2006 Sb.

ÚZEMNÍ STUDIE REKREAČNÍ OBLAST VSETÍNSKÁ BEČVA. Část C-F VYHODNOCENÍ VLIVU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ. dle přílohy č.5 k vyhlášce č.500/2006 Sb. ÚZEMNÍ STUDIE REKREAČNÍ OBLAST VSETÍNSKÁ BEČVA Část C-F VYHODNOCENÍ VLIVU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ dle přílohy č.5 k vyhlášce č.500/2006 Sb. URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o. e-mail: ciznerova@usbrno.cz

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice DEFINICE A TEZE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE A SNAHA O VYTVOŘENÍ PODMÍNEK PRO JEHO NAPLŇOVÁNÍ V ÚZEMNÍM PLÁNOVÁNÍ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business

Více

ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ PODKLADY název zhotovitel datum poznámky Politika územního rozvoje ČR 2008 (PÚR 2008)

ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ PODKLADY název zhotovitel datum poznámky Politika územního rozvoje ČR 2008 (PÚR 2008) OBEC: SVOJKOVICE Základní identifikace řešeného území : Status: Obec částí obce: 1 ZUJ (kód obce): 587 991 NUTS 4 CZ0632 - Jihlava NUTS3: CZ063 - Vysočina NUTS2: CZ06 - Jihovýchod Obec s pověřeným obecním

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Lanškroun AKTUALIZACE 2012 Část C Textová část vyhodnocení obcí

Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Lanškroun AKTUALIZACE 2012 Část C Textová část vyhodnocení obcí 2012 Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Lanškroun AKTUALIZACE 2012 Část C Textová část vyhodnocení obcí Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum

Více

TEXTOVÁ ČÁST B. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ pro správní obvod ORP Ivančice 3. úplná aktualizace - 2014

TEXTOVÁ ČÁST B. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ pro správní obvod ORP Ivančice 3. úplná aktualizace - 2014 CENTRUM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ KRAJINY TEXTOVÁ ČÁST B. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ pro správní obvod ORP Ivančice 3. úplná aktualizace - 2014 ZADAVATEL: ZPRACOVAL: MĚSTO IVANČICE EKOTOXA

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území Královéhradecký kraj

Rozbor udržitelného rozvoje území Královéhradecký kraj 5.2 VODA A VODNÍ REŽIM 5.2.1 Základní geografický, hydrologický a vodohospodářský přehled Charakteristickým rysem podnebí v České republice je převládající západní proudění a intenzivní cyklonální činnost

Více

NÁVRH ZMĚNY Č.4 ÚZEMNÍHO PLÁNU MIŘETICE. Zpracovatel: Ing. arch. Jan Linha, Jihozápadní III/1176, 141 00 Praha 4 Autorizace ČKA 01 103

NÁVRH ZMĚNY Č.4 ÚZEMNÍHO PLÁNU MIŘETICE. Zpracovatel: Ing. arch. Jan Linha, Jihozápadní III/1176, 141 00 Praha 4 Autorizace ČKA 01 103 MIŘETICE NÁVRH ZMĚNY Č.4 ÚZEMNÍHO PLÁNU MIŘETICE Zpracovatel: Ing. arch. Jan Linha, Jihozápadní III/1176, 141 00 Praha 4 Autorizace ČKA 01 103 Pořizovatel: MěÚ Vlašim, Jana Masaryka 302, 258 01 Vlašim

Více

Materiál pro jednání 5.03 Zastupitelstva města Rychnov u Jablonce nad Nisou

Materiál pro jednání 5.03 Zastupitelstva města Rychnov u Jablonce nad Nisou Materiál pro jednání 5.03 Zastupitelstva města Rychnov u Jablonce nad Nisou Jednání ZM dne: 29.3.2010 Věc: Schválení upraveného zadání 1. změny platného územního plánu Rychnov u Jablonce nad Nisou Předkládá:

Více

Územní plán obce Rohozec, 2000

Územní plán obce Rohozec, 2000 Územní plán obce Rohozec, 2000 Širší vztahy: -VRT vysokorychlostní trať Praha Brno - vojenské letiště Chotusice-Čáslav (ochranná hluková pásma) - regionální ÚSES -vedení vysokého napětí - vysokotlaký plynovod

Více

Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (Zpracováno v souladu s požadavky 4, odst. 1, části. 1. bodu b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.

Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (Zpracováno v souladu s požadavky 4, odst. 1, části. 1. bodu b) vyhlášky č. 500/2006 Sb. Zvíkov Zpracováno v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Požární

Více

Vrábče. Vybavenost obce Požární zbrojnice Hřbitov Knihovna Hřiště(fotbalové a tenisové) Pohostinství Obchody Ubytování

Vrábče. Vybavenost obce Požární zbrojnice Hřbitov Knihovna Hřiště(fotbalové a tenisové) Pohostinství Obchody Ubytování Vrábče zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Požární

Více

Územní plán Plzeň krajina ve městě

Územní plán Plzeň krajina ve městě Útvar koncepce a rozvoje města Plzně Územní plán Plzeň krajina ve městě WORKSHOP 17. LEDNA 2013 Útvar koncepce a rozvoje města Plzně Program workshopu 1. pohled na město a okolí 2. krajina ve městě 3.

Více

ZADÁNÍ ZMĚNY Č.3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE RADVANEC (NÁVRH)

ZADÁNÍ ZMĚNY Č.3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE RADVANEC (NÁVRH) ZADÁNÍ (NÁVRH) ZMĚNY Č.3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE RADVANEC Pořizovatel: Městský úřad Nový Bor stavební úřad a úřad územního plánování Nám. Míru 1, 473 01 Nový Bor návrh ZADÁNÍ pro zpracování změny č.3 územního

Více

NÁVRH DODATKU ZADÁNÍ Změny č. 1 Územního plánu Studnice. Městský úřad Vyškov, odbor územního plánování a rozvoje Masarykovo nám.

NÁVRH DODATKU ZADÁNÍ Změny č. 1 Územního plánu Studnice. Městský úřad Vyškov, odbor územního plánování a rozvoje Masarykovo nám. NÁVRH DODATKU ZADÁNÍ Změny č. 1 Územního plánu Studnice Pořizovatel: Městský úřad Vyškov, odbor územního plánování a rozvoje Masarykovo nám. 1, 682 01 Vyškov Datum: Srpen 2011 1 Obsah zadání: a) Požadavky

Více

P Í S T I N A. ÚZEMNÍ PLÁN OBCE ZMĚNA č. 1. ZHOTOVITEL: URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o.

P Í S T I N A. ÚZEMNÍ PLÁN OBCE ZMĚNA č. 1. ZHOTOVITEL: URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o. P Í S T I N A ÚZEMNÍ PLÁN OBCE ZMĚNA č. 1 ZHOTOVITEL: URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o. URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o. e-mail: mackerle@usbrno.cz 602 00 Brno, Příkop 8 duchacek@usbrno.cz

Více

Včelná Základní informace Včelná 1 (Včelná) 371 ha 1695 456,9 obyv/km2 Obec České Budějovice Charakteristika Historie

Včelná Základní informace Včelná 1 (Včelná) 371 ha 1695 456,9 obyv/km2 Obec České Budějovice Charakteristika Historie Včelná Zpracováno v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Požární

Více

Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Roudnice nad Labem

Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Roudnice nad Labem Aktualizace projektu, který byl spolufinancován z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj www.strukturalni-fondy.cz/iop Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Roudnice nad Labem

Více

Využitelné množství p.v. hydrologický bilanční model x hydraulický model

Využitelné množství p.v. hydrologický bilanční model x hydraulický model Vodním zdrojem jsou povrch. a podz. vody, které jsou využívány, nebo mohou být využívány pro uspokojení potřeb člověka, zejména pro pitné účely ( 2 (8) z.254/2001sb.) Zdroje podzemní vody jsou přednostně

Více

ÚZEMNÍ PLÁN ÚDRNICE NÁVRH TEXTOVÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ ÚP ÚDRNICE. Pořizovatel: Městský úřad Jičín

ÚZEMNÍ PLÁN ÚDRNICE NÁVRH TEXTOVÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ ÚP ÚDRNICE. Pořizovatel: Městský úřad Jičín ÚZEMNÍ PLÁN ÚDRNICE NÁVRH TEXTOVÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ ÚP ÚDRNICE Zadavatel: Pořizovatel: Projektant: Obec Údrnice Městský úřad Jičín Ing.arch.Karel Novotný Brožíkova 1684, 50012 Hradec Králové Tel.: 604566916,

Více

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY č. I ÚPO ÚJEZD U ROSIC

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY č. I ÚPO ÚJEZD U ROSIC NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY č. I ÚPO ÚJEZD U ROSIC Dílčí změny Z1 Z5 Z1 - Z2 - Z3 - Z4 - Z5 - návrh plochy pro bydlení - dle ÚPO funkční využití návrh veřejné zeleně, návrh dopravní plochy návrh plochy individuální

Více

SLUŠTICE. ÚZEMNÍ PLÁN OBCE Změna č. 3 - návrh zadání. Pořizovatel: Městský úřad v Říčanech odbor územního plánování a regionálního rozvoje

SLUŠTICE. ÚZEMNÍ PLÁN OBCE Změna č. 3 - návrh zadání. Pořizovatel: Městský úřad v Říčanech odbor územního plánování a regionálního rozvoje SLUŠTICE ÚZEMNÍ PLÁN OBCE Změna č. 3 - návrh zadání Objednatel: Obec Sluštice Starosta obce: Jaroslav Pavlíček Pořizovatel: Městský úřad v Říčanech odbor územního plánování a regionálního rozvoje Duben

Více