ZPRÁVA Z VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ ŽIVOTNÍCH A PRACOVNÍCH PODMÍNEK ZAMĚSTNANCŮ A ZAMĚSTNANKYŇ CZECHGLOBE: VĚDEČTÍ PRACOVNÍCI A PRACOVNICE PROJEKT EGERA
|
|
- Antonie Němcová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 ZPRÁVA Z VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ ŽIVOTNÍCH A PRACOVNÍCH PODMÍNEK ZAMĚSTNANCŮ A ZAMĚSTNANKYŇ CZECHGLOBE: VĚDEČTÍ PRACOVNÍCI A PRACOVNICE PROJEKT EGERA Mgr. Blanka Nyklová, Ph.D. Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Praha 2014 Hlavní zjištění ČASOVÁ NÁROČNOST PRÁCE VÝZKUMNÝCH PRACOVNÍKŮ A PRACOVNIC CZECHGLOBE Doba, kterou výzkumní pracovníci/e podle svých výpovědí v průměru týdně odpracují, odpovídá standardní čtyřicetihodinové pracovní době - v průměru odpracují 40,8 hodin týdně. Data segregovaná podle pohlaví ale ukazují, že zatímco ženy odpracují průměrně 33,9 hodin, muži odpracují v průměru 46,7 hodin týdně, což již standardní pracovní dobu značně převyšuje. Je ovšem třeba brát v potaz, že plný úvazek měla méně než polovina dotázaných. Zde je třeba podotknout, že muži ve výzkumném vzorku výrazně častěji uváděli úvazek v CzechGlobe jako svou vedlejší pracovní činnost: zatímco u žen tomu tak bylo v 5,7 % případů, u mužů představuje práce v CzechGlobe vedlejší pracovní činnost u 31,7 % z těch, kdo pracují na částečný úvazek. Částečné úvazky jsou přitom u mužů v CzechGlobe v průměru nižší než u žen (medián u žen je 0,6 úvazku, u mužů 0,5), nicméně dotázaní se vyjadřovali k počtu hodin odpracovaných v průměru týdně v rámci i mimo CzechGlobe. Pokud se soustředíme na počet odpracovaných hodin podle úvazku, zjistíme, že na částečný úvazek výzkumníci/e v průměru odpracují celých 39 hodiny týdně, což téměř odpovídá plnému úvazku. Muži zaměstnaní na částečný úvazek odpracují v průměru dokonce 46 hodin týdně, ženy 31 hodin. Z porovnání mezi oficiální výší úvazku a skutečně odpracovanými hodinami navíc vyplývá, že je v průměru odpracován více než dvojnásobek hodin. U plných úvazků odpracované hodiny lépe korespondují se standardní pracovní dobou: v průměru je odpracováno 43,7 hodin (46 hodin odpracují muži a 42 hodin týdně ženy). Počet přesčasových hodin v rámci zaměstnání CzechGlobe ukazuje na vysoké pracovní vytížení: v průměru se jedná o 8,1 hodiny týdně, přičemž ženy na přesčasech odpracují 5,1 hodiny týdně a muži dokonce 10,8 hodiny týdně. Muži si rovněž výrazně častěji berou práci domů po pracovní době
2 (téměř 3 x během týdne). Muži i ženy přitom ve 34 % případů uvedli, že jim jejich přesčasy nejsou žádným způsobem kompenzovány. Pokud ke kompenzaci dochází, ženy výrazně častěji dostávají náhradní volno (20 % žen oproti 9,8 % mužů). RODINNÉ A PARTNERSKÉ CHARAKTERISTIKY Celkem 40,8 % respondentů (22,9 % žen a 56,1 % mužů) má děti, přičemž muži mají více dětí než ženy (medián je dvě děti na muže a pouze jedno dítě na ženu). Velký rozdíl je do jisté míry dán asymetrickou věkovou strukturou CzechGlobe: zatímco v nižších věkových kategoriích je zastoupení obou pohlaví vyrovnané a roli zde pravděpodobně hraje odsouvání rodičovství na později, ve vyšších věkových kategoriích, tedy v době kdy má více lidí děti, je žen v CzechGlobe disproporčně méně. Tento předpoklad je do určité míry potvrzen i rozdílným průměrným věkem nejmladšího dítěte: u žen je to 7 let a u mužů 12 let. U 18,4 % z pracovníků CzechGlobe lze přitom očekávat výrazně zvýšené nároky v souvislosti s potřebou kombinace pracovního a rodinného života, protože pečují o děti předškolního věku. Vyšší nároky lze očekávat také v případě rodičů dětí školního věku, tedy dalších 10 % respondentů. Jak se přitom ukázalo, péčí o děti a o domácnost jsou vytíženy především ženy. Zatímco podle svých odhadů tráví ženy péčí o děti, případně jiné nemohoucí členy rodiny v průměru 11 hodin týdně (včetně víkendů) a prací v domácnosti dalších téměř 12 hodin týdně, mužům zabírá péče o děti 8 hodin týdně a 8 hodin týdně se věnují domácím pracím. Žádný z respondentů-otců také nebyl se svým dítětem na rodičovské dovolené. Největší vytížení přitom bylo patrné u žen věkové skupiny let a mezi matkami malých dětí předškolního věku. V tomto bodě je zajímavé srovnání se zahraničními výzkumníky/icemi: zatímco ženy ze zahraničí věnují domácím pracím 9,7 hodiny týdně, muži jí věnují 8,2 hodin. Péčí o děti dokonce zahraniční pracovníci tráví 15 hodin týdně, zatímco zahraniční pracovnice 13,7 hodin. Zahraniční výzkumníci a výzkumnice tráví přibližně 8,5 hodiny vlastními zájmy, koníčky a odpočinkem bez zásadního rozdílu podle pohlaví, zatímco čeští pracovníci takto tráví v průměru 20,5 hodin týdně oproti 16 hodinám u pracovnic. Co se týče partnerských situací, většina respondentů byla ženatá (53,7 %), zatímco drtivá většina respondentek byla svobodná (74,3 %), což lze do určité míry vysvětlit věkovou skladbou pracoviště a souvisejícími životními drahami. Tomu odpovídá i to, že 40 % respondentek žije s partnerem ve společné domácnosti oproti 65,9 % respondentům, přičemž dalších 25,7% respondentek má stálého partnera, ale nesdílí s ním domácnost, což se týká pouze 9,8 % respondentů. Stálého partnera/ku nemá 34,3 % respondentek a 24,4 % respondentů. Většina akademiků/ček má přitom partnera či partnerku s vysokoškolským vzděláním a velká část z nich jsou buď také akademici (13,6 % celkem, ale celých 20 % v případě partnerů respondentek), nebo patří mezi jiné profesionály (např. vedoucí a řídící pracovníky, specialisty, odborné pracovníky 39,5 %). Je tedy zřejmé, že řada výzkumných pracovníků a pracovnic musí řešit kombinaci dvou kariér v páru, přičemž častěji než muži musí tuto otázku řešit ženy jejich partneři jsou častěji ekonomicky aktivní (60 % partnerů respondentek oproti 53,7 % partnerek respondentů) a častěji patří mezi profesionály, u nichž lze předpokládat, že si budují svou vlastní kariéru. SPOKOJENOST SE ZAMĚSTNÁNÍM V CZECHGLOBE Mezi pozitivní aspekty pracovního prostředí a zaměstnání v CzechGlobe patří podle výzkumnic a výzkumníků zejména autonomie a svoboda v zaměstnání, stejně jako mezilidské vztahy na pracovišti (respondenti/ky se domnívají, že pracovní prostředí v CzechGlobe je kolegiální a že si lidé vzájemně pomáhají a spolupracují, a pociťují podporu ze strany svých nadřízených). Velké části zaměstnanců pak práce v CzechGlobe přináší dobré možnosti profesního růstu. Dotázaní zaměstnanci/kyně většinou souhlasili s tvrzením, že jim jejich zaměstnání přináší dobré podmínky pro kombinaci pracovního a soukromého života i s tím, že jejich nadřízení chápou, že mohou mít i
3 mimopracovní závazky (např. rodinu). Méně pozitivně bylo hodnoceno finanční ohodnocení, které za odpovídající jejich kvalifikaci a nárokům na dostatečný pracovní příjem považovalo přibližně 60 % respondentek a respondentů. Z hlediska typu pracovní smlouvy pracuje pouze malá část zaměstnanců a zaměstnankyň na smlouvu na dobu neurčitou (10,5 %). Jedná se přitom častěji o muže smlouvu na dobu neurčitou má 14,6 % respondentů oproti pouhým 5,7 % respondentek. S tím souvisí i vnímání jistoty zaměstnání ženy se především výrazně častěji klonily k názoru, že jejich pracovní pozice je nejistá: 51,4 % žen a 34,1 % mužů hodnotilo svou pracovní pozici jako nejistou. Pokud jde o vliv pohlaví na názory na různé aspekty zaměstnání v CzechGlobe, ženy výrazně méně často vnímaly svou práci jako vyčerpávající (29 % žen oproti 46,3 % mužů) či jako zdroj stresu (31,5 % žen oproti téměř 44 % mužů). Ženy jsou relativně častěji kritické vůči výši svého příjmu a jeho navázání na svou kvalifikaci a pracovní výkon (36,6 % mužů a plných 40 % žen nepovažuje svůj příjem v CzechGlobe za dostatečný, 31,7 % a 37,2 % žen nepovažuje svůj plat za odpovídající jejich nasazení a kvalifikaci) a byly také o něco více skeptické vůči otázkám týkajícím se rovného zacházení s muži a ženami a genderové kultury v CzechGlobe. V otázce rivality a soutěživosti na pracovišti muži častěji a rozhodněji než ženy tyto jevy na svém pracovišti vnímali. Podporu ze strany nadřízených spíše nevnímaly ženy než muži. Výpovědi do určité míry odpovídají větší časové vytíženosti mužů, která je ale ve vzorku ovlivněna jejich absolutní převahou na manažerských pozicích. Nadto je třeba připomenout, že muži výrazně častěji než ženy pracují i mimo CzechGlobe, což může pocity vyčerpání a stresu spíše zvýšit. Dotázaní se obvykle nedomnívali, že by byly porušovány principy rovného zacházení s muži a ženami. Ženy ale vyjadřovaly častěji než muži nesouhlas s tvrzením, že nadřízení zacházejí rovným způsobem s muži i se ženami, že mají muži i ženy rovné šance prosadit se do vedoucích a rozhodovacích pozic v CzechGlobe i s tvrzením, že je v CzechGlobe atmosféra, která je přátelská k ženám, neuráží je a není sexistická (zatímco rozhodně souhlasilo 70,7 % mužů, stejnou odpověď zvolilo jen 54,3 % žen). Na rozdíl od mužů však ženy hodnotily pozitivněji mezilidské vztahy na pracovišti častěji se klonily k názoru, že jejich pracovní prostředí je rozhodně kolegiální a lidé vzájemně spolupracují a pomáhají si. Z hlediska kombinace osobního a pracovního života pak spíše ženy vnímaly CzechGlobe jako otevřený těmto potřebám zatímco podmínky kombinace osobního a pracovního života rozhodně pozitivně hodnotilo 45,7 % žen, stejnou odpověď zvolilo jen 17 % mužů. Ačkoli vcelku (spíše ano + rozhodně ano) se souhlas víceméně shoduje, rozdíl se dále potvrdil u otázky po tom, zda nadřízení chápou to, že zaměstnanec/kyně může mít i jiné než pracovní závazky. Tato zjištění odpovídají rozdílnému počtu hodin odpracovaných týdně a naznačují možné rozdílné kladení nároků na základě pohlaví. Hlavní zdroj financování ovlivňuje názory na otázky týkající se stresu z práce a pocitů vyčerpání a především nejistoty práce. Pracovníci a pracovnice, kteří jsou placeni převážně z grantů, vykazovali vyšší míru stresu, a především nižší míru jistoty práce. Toto zjištění je podstatné vzhledem k převážnému financování úvazků v rámci CzechGlobe. Naopak pozitivní roli hraje zdroj financování v případě vnímání možností pracovního růstu lidé hrazení převážně z grantových prostředků vnímají možnosti růstu rozhodně a spíše pozitivně, což také platí u míry pocitu autonomie a svobody a ohodnocení práce. Z hlediska věku si svou pracovní pozicí spíše nebyli jistí mladší pracovníci/e (v kategorii let svou pozici jako nejistou vnímá 48,5 % dotázaných), přičemž u starších pracovníků/ic se nejistota neprojevila vůbec.
4 Pracoviště (sekce) hrálo roli zejména v případě otázek týkajících se mezilidských vztahů pracovníci/e Sekce klimatických analýz a modelování nejčastěji ze všech (23 %) volili odpověď, že vztahy spíše nejsou dobré, naopak v Sekcích inovačních a adaptačních technik a v Sekci humánních dimenzí dopadů globální změny nebyla zaznamenána ani jedna záporná odpověď. Relativně nejspokojeněji se z hlediska dostatečnosti příjmu jeví zaměstnanci Sekce impaktových studií a fyziologických analýz. Velikost úvazku, tedy skutečnost, zda se jedná o plný nebo částečný úvazek, ovlivňovala odpovědi respondentů/ek na otázky týkající se vyčerpání a stresu (s tím, že je jejich práce vyčerpávající statisticky významně rozhodně souhlasili pouze zaměstnanci na plný úvazek), mezilidských vztahů na pracovišti (nejméně spokojení s atmosférou na pracovišti byli lidé pracující na méně než 0,5 úvazku) i podmínek pro kombinaci práce a rodičovství. Lidé pracující na částečný úvazek častěji volí odpověď rozhodně ano na otázku po možnosti kombinovat pracovní a soukromé povinnosti, zatímco lidé pracující na plný úvazek tuto možnost volí pouze ve 20 % případů, zároveň ve 20 % případů volí zápornou odpověď spíše ne. Pokud jde o vliv pozice, nejvyšší nejistotu práce pociťovali lidé na pracovní pozici junior researcher vědecký/ pracovník/ice. Možnosti profesního růstu nejlépe hodnotí doktorandi/ky a lidé na pozici junior researcher vědecký/a pracovník/ice. Lidé na této pozici a na pozici senior researcher vedoucí vědecký pracovník také nejlépe hodnotí míru autonomie a svobody, kterou jim zaměstnání v CzechGlobe skýtá. Z hlediska mezilidských vztahů vnímali rivalitu na pracovišti především doktorandi, nicméně v absolutních počtech hodnotili situaci na pracovišti nejpozitivněji. Nejkritičtěji se k podpoře nadřízených vyjadřují postdoktorandi/ky a do jisté míry i junior researcher vědečtí/cké pracovníci/e. Pokud jde o zkušenosti se znevýhodněním, ukázalo se, že s nějakou formou znevýhodnění se setkal pouze zlomek dotázaných 6,6 % (8,6 % žen a 4,9 % mužů). Všichni s touto zkušeností byli ve věkové kategorii let. Velice nízký počet odpovědí je možné chápat jednak jako odraz atmosféry v CzechGlobe, v potaz je ale nutné brát i možnost, že ti k prostředí kritičtější a více se obávající o svou pracovní pozici dotazník nevyplnili z obav z jeho zneužití, což je obava, která se objevuje dokonce i v dokončených dotaznících. Částečně tento postoj vychází z rozdílných společenskovědních a přírodovědných paradigmat, částečně jej ale nelze ignorovat jako informaci o vnímání prostředí a vedení. ATMOSFÉRA TÝKAJÍCÍ SE KOMBINACE PRÁCE A RODINNÉHO ŽIVOTA V CZECHGLOBE Přes relativně velkou časovou náročnost práce v CzechGlobe většina výzkumnic a výzkumníků vnímá své pracoviště jako vstřícné vůči požadavkům na kombinaci pracovního a soukromého života a jako takové, které není nepřátelské vůči rodičům nebo těm, kteří rodičovství plánují. Většina výzkumnic a výzkumníků může využít flexibilní pracovní dobu či práci z domova. Jen velmi nízký podíl respondentů/respondentek se setkal s požadavky ze strany nadřízených, které by jim např. znemožňovaly pečovat o nemocné děti, které by je otevřeně znevýhodňovaly v případě těhotenství nebo které by omezovaly jejich možnost zvolit si, jak dlouho budou s dětmi na rodičovské. FLEXIBILNÍ FORMY ZAMĚSTNÁNÍ (ČÁSTEČNÉ ÚVAZKY, FLEXIBILNÍ PRACOVNÍ DOBA A PRÁCE Z DOMOVA) V CzechGlobe je vysoký výskyt částečných úvazků. Na částečný úvazek pracovalo v rámci výzkumného souboru celkem 60,5 % respondentů/ek (62,9 % žen a 58,5 % mužů). Z hlediska rozsahu pak byly nejčastější plné úvazky (39,5 %), následovaly nadpoloviční úvazky (27,6 %), menší než poloviční úvazky (17,1 %) a poloviční úvazky (15,8 %), rozdíly mezi muži a ženami nebyly
5 statisticky významné, ale rozdíly patrné jsou: plné úvazky mají ve vzorku muži spíše než ženy. Analýza motivů pro práci na částečný úvazek pak ukázala, že částečné úvazky jsou primárně používány ke kombinaci studia a práce (25,7 % žen a 17,1 % mužů), hlavně ženy je používají jako nástroj pro kombinaci práce a péče o děti (17,1 % žen uvedla péči o děti jako jeden z důvodů pro práci na částečný úvazek, u mužů tento důvod nebyl nikdy jmenován, a to přesto, že muži ve vzorku mají děti častěji a mají jich více), ale zároveň jsou často výsledkem toho, že plný úvazek nebyl dotyčné/mu vůbec nabídnut a nejedná se tedy o skutečnou volbu. Podobně vysoký byl podíl částečných úvazků i u zahraničních pracovníků/ic: celkem 46,7 % z nich pracovalo na částečný úvazek (66,7 % žen a 33,3 % mužů), nejčastěji v rozsahu těsně pod 0,5. Drtivá většina z nich pracovala na smlouvu na dobu určitou. Částečné úvazky jsou přitom respondenty/kami obecně chápány jako dostupná forma zaměstnání. 77 % dotázaných souhlasilo s tvrzením, že v případě potřeby mají možnost získat snížený pracovní úvazek (rozhodně souhlasilo výrazně více žen, spíše souhlasilo více mužů). Většina dotázaných si navíc nemyslí, že by byl problém vrátit se z částečného úvazku na vyšší, ovšem skeptičtější k této možnosti jsou lidé již na částečný úvazek pracující. Také další flexibilní formy zaměstnání, jako je práce z domova a volná pracovní doba, se ukázaly jako velice dobře dostupné formy zaměstnání. Možnost pracovat z domova má podle svých slov 88 % respondentů, volnou pracovní dobu pak může využívat dokonce 90 % respondentů/ek, i když zde je patrný rozdíl mezi muži a ženami ženy věří, že mohou volnou pracovní dobu využívat více než muži. NÁZORY NA HODNOCENÍ VĚDECKÉ PRÁCE S hodnocením vědecké práce v CzechGlobe souhlasí 51,3 % dotázaných, ovšem celých 31,6 % nedovedlo hodnocení vůbec posoudit. Muži vnímají hodnocení kladněji než ženy souhlasí s ním 56,1 % mužů, ale jen 45,7 % žen. Hodnocení vědecké práce podle 35,5 % dotázaných ovlivnilo publikační strategie na pracovišti, přičemž k tomuto názoru se výrazně častěji přikláněli muži (z osob, které si změny všimly si to myslí 43,9 % mužů oproti 25,7 % žen). Nejčastější změnou byla snaha publikovat v zahraničních impaktovaných časopisech, za problematické je pak možné označit vnímanou snahu publikovat v časopisech, jež česká metodika uznává a především drobení výsledků do většího počtu publikací a snaha omezit spoluautorství publikací s vědci a vědkyněmi působícími v jiných českých institucí z důvodu dělení bodů mezi autory a institucemi. ZKUŠENOSTI S AKADEMICKOU MOBILITOU Zkušenost se zahraničním pobytem měla většina dotázaných (celkem 59,2 %). Podle očekávání vykazovali muži výrazně vyšší úroveň mobility než ženy (zahraniční pobyt absolvovalo 73,1 % dotázaných mužů, ale pouze 42,9 % dotázaných žen), což je dáno i věkovou strukturou vzorku a CzechGlobe jako celku - se vzrůstajícím věkem roste podíl respondentů/ek, kteří uvedli, že v minulosti absolvovali zahraniční stáž či vědecký pobyt a protože je v CzechGlobe velmi málo žen ve věkových skupinách nad 40 let, jejich mobilita je nutně výrazně nižší. Nejvyšší míra mobility je pak patrná mezi pozicemi junior researcher (vědecký pracovník) a senior researcher (vedoucí vědecký pracovník). Mezi odbornými asistenty/kami mělo zkušenost se zahraniční mobilitou kolem 40 % dotázaných, doktorandi vycestovali ve 46,4 % případů, postdoktorandi v polovině případů. Z hlediska zařazení v sekcích je nejpatrnější rozdíl mezi ženami, kdy stáž nejčastěji absolvovaly ženy zaměstnané v Sekci humánních dimenzí dopadů globální změny (5 ze 6 respondentek) a Sekci inovačních a adaptačních technik (3 ze 4 respondentek). Ženy v ostatních sekcích naopak vyjíždějí relativně méně často. U ostatních zaměstnanců nejsou rozdíly podle zařazení v Sekci významné, procentuálně nejvíc
6 zkušeností se zahraniční stáží měli zaměstnanci/zaměstnankyně Sekce humánních dimenzí dopadů globální změny. Výše úvazku nehraje roli statisticky ani deskriptivně. Mezi hlavní důvody, proč lidé stáž dosud neabsolvovali, patřili u žen jejich partneři (20 %), následoval nedostatek příležitostí (17,1 %) a obavy z života v cizině (14,3 %). V případě mužů byly nejdůležitějším důvodem pracovní závazky (9,8 %). Partnerský život tak výrazně častěji brání vyjet ženám. Struktura vzorku i demografická skladba pracoviště pak neumožňují dostatečně otestovat význam péče o rodinné příslušníky a jeho genderovanost, nicméně ze skutečnosti, že pouze ženy uváděly péči o děti jako důvod pro práci na částečný úvazek a rovněž trávily výrazně více hodin týdně péčí o děti a domácnost, lze usuzovat, že péče je pro ženy v rámci CzechGlobe jednou z překážek výjezdu. Pokud jde o charakteristiky zahraniční stáže, kterou respondenti/ky považovali za nejvýznamnější, její průměrná délka byla 6,9 měsíců, ženy přitom jako nejvýznamnější hodnotily stáž, která v průměru trvala 7,7 měsíců, muži 6,6 měsíců. 85% stáží považovaných za nejvýznamnější přitom trvalo do jednoho roku, nejčastější délka stáže byla jeden měsíc. Muži častěji než ženy uváděli, že jejich nejvýznamnější stáž trvala do půl roku (68,8 % z těch, kteří za nejvýznamnější stáž označili tu, která trvala do půl roku, byli muži), ženy naopak o něco častěji uváděly, že jejich nejvýznamnější stáž trvala déle než rok. Pokud jde o typ stáže, nejčastěji vyjížděli akademičtí pracovníci/e do zahraničí během svého doktorského studia (53,3 % všech výjezdů) a na postdoktorskou stáž (20 %), 8,9 % absolvovalo v zahraničí doktorské studium. Ostatní formy mobility se vyskytovaly jen u malého podílu akademiků/ček. V případě žen se přitom jejich mobilita koncentrovala zejména do období jejich doktorského studia (60 % žen, z těch, které vycestovaly, tak učinilo právě během doktorského studia), což sice platí i u mužů (50 %), ale muži výrazně častěji vykazovali zahraniční mobilitu i po ukončení doktorátu (postdoktorské stáže 23 %, hostování v zahraničí, standardní zaměstnání v zahraničí celkem 10 %). Muži tedy mezi svými zkušenostmi zmiňovali i takové formy mobility, které jsou v současnosti uznávány a hodnoceny. Všechny stáže a pobyty se odehrály v Evropě a Severní Americe, přičemž muži i ženy výrazně častěji zůstávali v Evropě (83,3 % pobytů mužů a 86,7 % pobytů žen, které absolvovaly stáž). Stáže jako takové byly hodnoceny kladně (63 % mužů a 53 % žen, jež vycestovaly), přičemž nejvíce pozitivně hodnocenými aspekty spojenými s mobilitou bylo získání jazykových a praktických či teoretických znalostí a dále získání kontaktů a zapojení do stávajících sítí (v tomto případě hodnotili kladněji muži s 86,7 % než ženy se 73 %). Další často pozitivně hodnocenou oblastí byly také publikační příležitosti, kdy je opět muži vnímali pozitivněji než ženy. Naopak, oblast partnerského a rodinného života se ukázala nejčastěji jako negativně hodnocená. Častěji než muži ji přitom negativně hodnotily zejména ženy.
Hodnocení kvality vzdělávání září 2018
Tisková zpráva Hodnocení kvality vzdělávání září 01 Hodnocení úrovně vzdělávání na různých typech škol, základními počínaje a vysokými konče, je trvale příznivé, když kladné hodnocení výrazně převažuje
VíceSLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU
SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU Citované výsledky vycházejí ze tří výzkumných akcí uskutečněných STEM v rámci projektu "Postavení žen ve vědě a výzkumu" spolufinancovaného
VíceZpracovala: Naděžda Čadová Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.:
Tisková zpráva Hodnocení působení Miloše Zemana v prezidentském úřadě leden 2017 U současného prezidenta lidí nejčastěji pozitivně hodnotí, jak je v kontaktu s občany a zná jejich problémy. Nejvíce kritičtí
VíceÚroveň vzdělávání v ČR
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: klara.prochazkova@soc.cas.cz Úroveň vzdělávání v ČR Technické parametry Výzkum:
VícePostoje českých občanů k manželství a rodině únor 2016
ov63 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 6 8 29 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Postoje českých občanů k manželství a rodině únor 6
VíceSpokojenost se zaměstnáním a změna zaměstnání červen 2015
eu10 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 8 9 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Spokojenost se zaměstnáním a změna zaměstnání
Více0% 20% 40% 60% 80% 100% Rozhodně příznivý Spíše příznivý Tak napůl Spíše nepříznivý Rozhodně nepříznivý Žádný Neví
Tisková zpráva Postoje české veřejnosti k odchodu Velké Británie z Evropské unie - únor 2019 Česká veřejnost se nejčastěji domnívá, že dopady odchodu Velké Británie z Evropské unie na samotnou Velkou Británii
VícePolitická kultura veřejně činných lidí duben 2018
Tisková zpráva Politická kultura veřejně činných lidí duben 18 Nejlépe česká veřejnost hodnotí politickou kulturu představitelů místních samospráv, nejhůře jsou v tomto ohledu hodnoceni politici TOP 9
VíceAkademici a akademičky 2017: zpráva z dotazníkového šetření akademických a vědeckých pracovnic a pracovníků ve veřejném sektoru.
Akademici a akademičky 2017: zpráva z dotazníkového šetření akademických a vědeckých pracovnic a pracovníků ve veřejném sektoru Marta Vohlídalová Praha: Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. 2018 Výzkum a publikace
Víceor11013 První otázka z tematického bloku věnovaného vysokoškolskému vzdělávání se zaměřila na mínění českých občanů o tom, zda je v České republice ka
or11013 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 2 0 129 E-mail: milan.tuček@soc.cas.cz Občané o možnostech a motivaci ke studiu na vysokých
VíceSITUACE ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU
SITUACE ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU PRO PRÁCI VE VĚDĚ A VÝZKUMU MAJÍ ŽENY I MUŽI STEJNÉ PŘEDPOKLADY, PROFESNÍ RŮST ŽEN JE ALE POMALEJŠÍ Citované výsledky vycházejí ze tří výzkumných akcí uskutečněných
VíceČeská veřejnost o nezaměstnanosti červen 2014
eu22 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 28 80 12 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Česká veřejnost o nezaměstnanosti červen
VíceTISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV.
ov602 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti
VíceZpracovala: Naděžda Čadová Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.:
Tisková zpráva Postoje obyvatel České republiky k politickým stranám září 17 Naprostá většina české veřejnosti zaujímá vůči politickým stranám značně kritické postoje. Pouze třetina českých občanů věří,
VíceObčané o stavu životního prostředí květen 2013
oe306b TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 26 0 2 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o stavu životního prostředí květen 203 Technické
VíceSrovnání postavení mužů a žen na trhu práce
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: krizkova@soc.cas.cz Srovnání postavení mužů a žen na trhu práce
VíceHodnocení kvality různých typů škol září 2016
Tisková zpráva Hodnocení kvality různých typů škol září 201 Hodnocení úrovně výuky na různých typech škol počínaje základními školami a konče vysokými je trvale příznivé kladné hodnocení výrazně převažuje
Vícevelmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neví
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 86 840 19 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názory občanů na úroveň sociální zabezpečení v ČR a
VíceObčané o stavu životního prostředí květen 2014
oe06 TISKOÁ ZPRÁA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav A ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 26 0 2 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Občané o stavu životního prostředí květen 20 Technické
VíceNázor na rozšířenost a míru korupce u veřejných činitelů a institucí březen 2017
Tisková zpráva Názor na rozšířenost a míru korupce u veřejných činitelů a institucí březen 0 Pouze % respondentů se domnívá, že velice málo veřejných činitelů je zkorumpováno. O zapojení téměř všech těchto
VíceNázory občanů na úroveň české vědy a podmínky jejího financování leden 2016
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 86 80 19 E-mail: jarmila.pilecka@soc.cas.cz Názory občanů na úroveň české vědy a podmínky jejího
VíceHodnocení výdajů státu ve vybraných oblastech sociální politiky
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 28 80 129 E-mail: paulina.tabery@soc.cas.cz Hodnocení výdajů státu ve vybraných oblastech
VíceDOKUMENTY POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE D O K U M E N T Y. Graf č. A.2.7
DOKUMENTY D O K U M E N T Y POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE Graf č. A.2.7 Poznámka: počet studentů k 31. prosinci kalendářního roku Vysokoškolské studium v České republice se uskutečňuje
VíceNázor na zadlužení obyvatel a státu březen 2017
Tisková zpráva Názor na zadlužení obyvatel a státu březen 0 Přibližně dvě třetiny občanů pokládají míru zadlužení obyvatelstva i státu za vysokou. Sedm z deseti Čechů vnímá jako závažný problém míru zadlužení
VíceČeská veřejnost o nezaměstnanosti červen 2015
eu22 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 28 80 12 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Česká veřejnost o nezaměstnanosti červen 201
VíceS jakými očekáváními pohlížíme do budoucna?
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: michal.veselsky@soc.cas.cz S jakými očekáváními pohlížíme do budoucna?
VíceObčané o stavu životního prostředí květen 2012
oe206 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 26 0 2 E-mail: martin.buchtik@soc.cas.cz Technické parametry Občané o stavu životního prostředí
VíceTISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. III/2010. příliš mnoho, b) přiměřeně, c) příliš málo.
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2010
VíceNázory obyvatel na výdaje státu v různých oblastech sociální politiky
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 80 129 E-mail: paulina.tabery@soc.cas.cz Názory obyvatel na výdaje státu v různých oblastech
VíceDůvěra v evropské a mezinárodní instituce duben 2019
Tisková zpráva Důvěra v evropské a mezinárodní instituce duben 2019 Evropské unii v současné době důvěřuje více než polovina (52 %) českých občanů a % jí nedůvěřuje. Více než třetina oslovených důvěřuje
VíceDaně z pohledu veřejného mínění listopad 2015
ev600 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 286 80 2 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Daně z pohledu veřejného mínění listopad 5 Technické
VíceNázor na zadlužení obyvatel a státu leden 2018
Tisková zpráva Názor na zadlužení obyvatel a státu leden Přibližně dvě třetiny občanů pokládají míru zadlužení obyvatelstva za vysokou, u státu to jsou tři pětiny. Téměř sedm z deseti Čechů vnímá jako
Víceeu100 špatnou a vyučenými bez maturity. Například mezi nezaměstnanými (, % dotázaných) hodnotilo 8 % z nich nezaměstnanost jako příliš vysokou, mezi O
eu100 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 28 80 12 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Česká veřejnost o nezaměstnanosti červen 201
Víceodpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 8 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek
VíceRomové a soužití s nimi očima české veřejnosti duben 2014
ov14014 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 9 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti
VíceStrategie rozvoje obce Žatčany
Vyhodnocení názorů obyvatel obce Strategie rozvoje obce Žatčany Ve dnech 1. 10. dubna 2011 proběhlo dotazníkové šetření názorů obyvatel na rozvoj obce. Výsledky šetření jsou důležitým podkladem pro formulaci
VíceSvětové šetření o zdraví (13. díl) Cíle zdravotnictví a sociální kapitál
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 28.6.2004 41 Světové šetření o zdraví (13. díl) Cíle zdravotnictví a sociální kapitál Tato aktuální informace se zabývá
VíceHodnocení činnosti ministerstev květen 2017
Tisková zpráva Hodnocení činnosti ministerstev květen Hodnocení činnosti vládních úřadů v uplynulých dvanácti měsících se tentokrát poměrně výrazně zkoncentrovalo okolo průměrné známky trojky. Nejlepší
VíceZpracoval: Martin Spurný Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: ;
Tisková zpráva Postoje české veřejnosti ke svému zaměstnání červen Celkem tři pětiny (60 %) pracujících vyjadřují spokojenost se svým zaměstnáním. Vyšší úroveň spokojenosti zaznamenáváme u vedoucích/vyšších
VíceNázor občanů na drogy květen 2017
Tisková zpráva Názor občanů na drogy květen 0 Přibližně čtyři pětiny dotázaných vnímají situaci užívání drog v ČR jako problém ( %), ačkoliv pouze asi polovina ( %) to tak vnímá v místě svého bydliště.
VíceVědecké bádání z pohledu české veřejnosti leden 2016
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: +420 210 310 584 E-mail: lucie.cerna@soc.cas.cz Vědecké bádání z pohledu české veřejnosti
VíceNázor na rozšířenost a míru korupce u veřejných činitelů a institucí březen 2016
po0 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 8 80 E-mail: jarmila.pilecka@soc.cas.cz Názor na rozšířenost a míru korupce u veřejných činitelů
VíceZpracovala: Naděžda Čadová Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: ;
Tisková zpráva Názory veřejnosti na členství České republiky v Evropské unii duben 201 Spokojenost s členstvím ČR v Evropské unii vyjadřuje téměř třetina českých občanů (2 %). Z časového srovnání plyne,
VíceInformovanost české veřejnosti o pivu a jeho hodnocení v roce 2013
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz Informovanost české veřejnosti o pivu a jeho
VíceTisková zpráva. Názory veřejnosti na členství České republiky v Evropské unii duben /6
Tisková zpráva Názory veřejnosti na členství České republiky v Evropské unii duben Spokojenost s členstvím ČR v Evropské unii vyjadřuje více než třetina českých občanů ( %). Z časového srovnání plyne,
VíceVÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ
VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.
VíceNázor občanů na drogy květen 2019
Tisková zpráva Názor občanů na drogy květen Více než čtyři pětiny ( %) dotázaných vnímají situaci užívání drog v ČR jako problém, necelá polovina (4 %) dotázaných pak vnímá užívání drog jako problém v
VíceDůvěra v evropské a mezinárodní instituce duben 2017
Tisková zpráva Důvěra v evropské a mezinárodní instituce duben 2017 V české společnosti je v současnosti přibližně stejný podíl lidí, kteří Evropské unii důvěřují (48 %) a nedůvěřují (47 %). Evropskému
VíceTisková zpráva. Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni svých domácností květen /6
Tisková zpráva Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni svých domácností květen 2018 49 % občanů hodnotí současnou ekonomickou situaci ČR jako dobrou, 15 % ji vnímá jako špatnou a 34 % ji pokládá
VíceSpokojenost se životem březen 2018
Tisková zpráva Spokojenost se životem březen 2018 Dvě třetiny (66 %) populace jsou spokojeny se svým životem. Od května 2013 spokojenost se životem měla většinou vzestupnou tendenci, v průběhu minulého
VíceGraf 1: Spokojenost se životem v místě svého bydliště (v %) 1 or % 1% % velmi spokojen spíše spokojen % ani spokojen, ani nespokojen spíše nesp
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Hodnocení životních podmínek v místě bydliště duben
VíceVýběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl)
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12.2.2003 7 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl) Chronická
VíceZpracoval: Jan Červenka Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: ;
Tisková zpráva Občané o přijetí eura a dopadech členství ČR v EU Zavedení eura jako platidla v ČR namísto koruny podporuje jen pětina českých občanů, proti jsou tři čtvrtiny Čechů, přičemž polovina se
VíceGenderové rozdíly v odměňování očima veřejnosti v České republice
Genderové rozdíly v odměňování očima veřejnosti v České republice Výzkumná zpráva z dotazníkového šetření realizovaného v rámci projektu: Jak na rovnost v odměňování... aneb Pozor na nezamýšlené důsledky!
VíceČeská veřejnost o tzv. Islámském státu únor 2015
pm50 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: +40 86 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 05
VícePostoje veřejnosti k právům homosexuálů květen 2019
Tisková zpráva Postoje veřejnosti k právům homosexuálů květen 201 Necelá polovina (4 %) české veřejnosti je přesvědčena o tom, že přiznání k homosexualitě by nezpůsobilo potíže v soužití s ostatními lidmi
VíceVÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ
VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.
VíceSpokojenost se životem březen 2019
Tisková zpráva Spokojenost se životem březen 2019 Více než dvě třetiny (68 %) populace jsou spokojeny se svým životem. Od roku 2013 měla spokojenost se životem většinou vzestupnou tendenci, v průběhu roku
VíceZpracovala: Naděžda Čadová Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.:
Tisková zpráva Česká veřejnost o amerických prezidentských volbách - Zájem o americké prezidentské volby projevují více než dvě pětiny (42 %) české veřejnosti, necelé tři pětiny občanů (57 %) toto téma
VíceVÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ
VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.
VíceSlaďování osobního a pracovního života z pohledu vedoucích
Slaďování osobního a pracovního života z pohledu vedoucích KATEŘINA MACHOVCOVÁ, PH.D. 9. 9. 2015, VŠCHT PRAHA Co pro vás znamená harmonie práce a rodiny? Rovnováha pracovního a osobního života Slaďování
VíceTISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: +420 6 840 1 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Image politických stran září 2015 Technické parametry
VíceZpracovala: Naděžda Čadová Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.:
Tisková zpráva Postoje české veřejnosti ke svému zaměstnání červen 201 Celkově zhruba tři pětiny pracujících vyjadřují spokojenost se svým zaměstnáním. Vyšší úroveň spokojenosti zaznamenáváme u vedoucích
VíceJak se žije a pracuje ženám 45+ v ČR?
Jak se žije a pracuje ženám 45+ v ČR? Gender Studies, o.p.s. 8. 8. 2013 ppm factum research Tematické okruhy prezentace Metodika výzkumu Péče o blízké Slaďování práce a péče o blízké Alternativní formy
VíceVĚTŠINA OBČANŮ OČEKÁVÁ, ŽE SE EKONOMICKÁ SITUACE V ČR
INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 3/2007 VĚTŠINA OBČANŮ OČEKÁVÁ, ŽE SE EKONOMICKÁ SITUACE V ČR ZLEPŠÍ NEBO ZŮSTANE STEJNÁ Ekonomickou situaci za posledních dvanáct měsíců hodnotí občané relativně dobře.
VícePostoje občanů k fungování demokracie v ČR únor 2014
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Postoje občanů k fungování demokracie v ČR
VíceGender v podmínkách Krajského úřadu Jihomoravského kraje 19. Národní konference kvality ČR, 20. února 2013, Brno
Gender v podmínkách Krajského úřadu Jihomoravského kraje 19. Národní konference kvality ČR, 20. února 2013, Brno Mgr. Gabriela Mátéová Jak jsme začínali Od roku 2001 genderové statistiky Od roku 2006 zavedena
Víceer Jilská 1, Praha 1 Tel.:
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 86 80 9 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názor na zadlužení obyvatel a státu leden Technické parametry
VíceVýběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Zdravotní potíže (XII. díl)
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12.3.2003 11 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Zdravotní potíže (XII. díl) Tato aktuální
VíceTISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 86 80 1 E-mail: paulina.tabery@soc.cas.cz Názory české veřejnosti na úroveň vzdělávání na
VíceVýběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI. díl)
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 14.5.2003 26 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI.
VíceHodnocení vlády Andreje Babiše únor 2019
Tisková zpráva Hodnocení vlády Andreje Babiše únor 1 Ve vztahu k vládě Andreje Babiše podíl lidí spokojených převažuje v případě jejího programu. V případě činnosti vlády a její komunikace s veřejností
VíceHodnocení stavu životního prostředí - květen 2016
oe606 TISKOÁ ZPRÁA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav A ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 26 0 2 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Hodnocení stavu životního prostředí - 206 Technické parametry
VíceSpokojenost se životem červen 2019
Tisková zpráva Spokojenost se životem červen 2019 Více než dvě třetiny (68 %) populace jsou spokojeny se svým životem. Od roku 2013 měla spokojenost se životem většinou vzestupnou tendenci, v průběhu roku
VíceTISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV.
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti
Víceer140207 Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz
er00 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 86 80 9 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názor na zadlužení obyvatel a státu leden 0 Technické
VícePostoj občanů k plýtvání potravinami duben 2014
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129, 210 310 586 E-mail: marie.kubatova@soc.cas.cz Postoj občanů k plýtvání potravinami
VíceTisková zpráva. Postoje veřejnosti k právům homosexuálů květen /5
Tisková zpráva Postoje veřejnosti k právům homosexuálů květen 201 Necelá polovina (46 %) české veřejnosti je přesvědčena o tom, že přiznání k homosexualitě by nezpůsobilo potíže v soužití s ostatními lidmi
VíceNezaměstnanost z pohledu veřejného mínění
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: nadezda.horakova@soc.cas.cz Nezaměstnanost z pohledu veřejného mínění Technické
VíceVÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ
VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.
VíceBezpečnostní rizika pro ČR z pohledu veřejného mínění
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 28 840 129 E-mail: michal.veselsky@soc.cas.cz Bezpečnostní rizika pro ČR z pohledu veřejného
VíceTISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. 5% 2% 25% 10% 58%
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 86 80 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o inflaci a reálných příjmech leden 06 Technické parametry
VíceSpokojenost s životem červen 2015
ov150730 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Spokojenost s životem červen 2015 Technické
VíceTisková konference 2011 Praha, 2.6. 2011. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz
Tisková konference 2011 Praha, 2.6. 2011 MOŽNOSTI SLAĎOVÁNÍ PRACOVNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V ČESKÉ REPUBLICE Obsah prezentace Zdroje dat, základní popis VŠPS Popis základních domácnostních ukazatelů a participace
VíceČeská veřejnost o nezaměstnanosti červen 2016
eu2 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 28 80 12 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Česká veřejnost o nezaměstnanosti červen 201 Technické
VíceANALÝZA VÝSLEDKŮ MAPY ŠKOLY. Individuální zpráva. Základní škola (xxxx)
ANALÝZA VÝSLEDKŮ MAPY ŠKOLY Individuální zpráva Základní škola (xxxx) Informace o projektu INFORMACE O PROJEKTU INFORMACE O PROJEKTU 1072 Počet dotazníků zpracovaných za vaši školu 161 Počet škol, s nimiž
VícePostoje veřejnosti k právům homosexuálů květen 2017
Tisková zpráva Postoje veřejnosti k právům homosexuálů květen 201 Necelá polovina (4 %) české veřejnosti je přesvědčena o tom, že přiznání k homosexualitě by nezpůsobilo potíže v soužití s ostatními lidmi
VíceObčané o vztazích ČR s některými zeměmi prosinec 2018
Tisková zpráva Občané o vztazích ČR s některými zeměmi prosinec 2018 Jak už se zhruba od poloviny minulého desetiletí stalo dobrou tradicí, výrazně nejpříznivěji ze všech okolních, jakož i jiných zemí,
Víceps Kvóty: 1/[19] Jilská 1, Praha 1 Tel.:
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: +420 286 840 1 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Spokojenost se stavem ve vybraných oblastech veřejného
VíceSpokojenost se zaměstnáním a změna zaměstnání červen 2012
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 1 E-mail: martin.durdovic@soc.cas.cz Spokojenost se zaměstnáním a změna zaměstnání
VíceGraf 1. Důvěra v budoucnost evropského projektu rozhodně má spíše má spíše nemá rozhodně nemá neví Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR, v
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: +420 210 310 584 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Občané ČR o budoucnosti EU a přijetí eura
VíceTISKOVÁ ZPRÁVA K VÝSLEDKŮM VÝZKUMU PŘECHODU DĚTÍ Z MATEŘSKÉ ŠKOLY DO 1. TŘÍDY ZÁKLADNÍ ŠKOLY
TISKOVÁ ZPRÁVA K VÝSLEDKŮM VÝZKUMU PŘECHODU DĚTÍ Z MATEŘSKÉ ŠKOLY DO 1. TŘÍDY ZÁKLADNÍ ŠKOLY Předškoláci umějí čím dál tím lépe počítat. U odkladů rozhoduje věk a pohlaví dítěte. Školu prvňákům vybírají
VíceZpracovali: Ondřej Malina, Naděžda Čadová Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.:
Tisková zpráva Hodnocení poměrů v České republice po listopadu 1989 říjen 2016 Názor, že poměry dnes jsou lepší než ty před rokem 1989, zastávají necelé dvě pětiny českých občanů (38 %), podle necelé pětiny
VíceZpracoval: Matouš Pilnáček Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.:
Tisková zpráva Hodnocení bezpečnostní situace v ČR a Evropě prosinec 206 V ČR se cítí bezpečně čtyři z pěti lidí (8 %). Pocit bezpečí v ČR má dlouhodobě pozitivní vývoj. Více než polovina respondentů hodnotí
VíceZpracoval: Jan Červenka Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: ;
Tisková zpráva Občané o konfliktu v Sýrii září 0 O aktuální vývoj válečného konfliktu v Sýrii se zajímá čtvrtina (6 %) české veřejnosti. S výjimkou České republiky, jejíž činnost v souvislosti s aktuálním
VíceHodnocení stavu životního prostředí květen 2019
Tisková zpráva Hodnocení stavu životního prostředí 20 O informace týkající se životního prostředí v ČR se zajímají více než tři pětiny ( %) české veřejnosti, oproti tomu % dotázaných se o tyto informace
VíceObčané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben 2014
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben
VíceHodnocení různých typů škol pohledem české veřejnosti - září 2015
or151 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 6 40 1 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Hodnocení různých typů škol pohledem české veřejnosti
VíceTISKOVÁ ZPRÁVA 1/[9] Centrum pro výzkum veřejného mínění. CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Technické parametry Naše společnost, v12-11b
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 28 840 1 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Češi k prezidentským volbám v USA listopad 2012
VíceObavy a příprava na důchod listopad 2016
Tisková zpráva Obavy a příprava na důchod listopad 20 Více než polovina českých občanů (52 %), kteří dosud nejsou důchodci, v současnosti spoří či investuje, aby se zajistila na stáří. Lidé se špatnou
Více