MASARYKOVA UNIVERZITA. Zkušenosti s integrací dětí s poruchami autistického spektra v předškolním věku

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "MASARYKOVA UNIVERZITA. Zkušenosti s integrací dětí s poruchami autistického spektra v předškolním věku"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra speciální pedagogiky Zkušenosti s integrací dětí s poruchami autistického spektra v předškolním věku Diplomová práce Brno 2010 Vedoucí diplomové práce: PhDr. Barbora Bazalová, Ph.D Vypracovala: Bc. Petra Svobodová

2 Děkuji vedoucí diplomové práce, PhDr. Barboře Bazalové, Ph.D., za odborné vedení, podnětné rady a připomínky a za vstřícný přístup v průběhu vypracování této diplomové práce. 2

3 Prohlašuji, že jsem závěrečnou diplomovou práci vypracovala samostatně, s využitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. V Brně dne: Podpis: 3

4 Obsah Úvod Poruchy autistického spektra Historický vývoj pojmů, charakteristika poruch autistického spektra Spektrum autistických poruch Etiologie, četnost výskytu poruch autistického spektra Diagnostika Předškolní vzdělávání Charakteristika předškolního věku Psychický vývoj dítěte Zvláštnosti psychického vývoje dětí s poruchami autistického spektra Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání Integrace, vzdělávací intervence Vymezení pojmu integrace Legislativa Individuální vzdělávací plán TEACCH program, strukturované učení Analýza individuální integrace dětí s PAS Cíle, hypotézy, metody šetření, časový harmonogram Vlastní výzkumné šetření Analýza dotazníku Závěr výsledků šetření Závěr Shrnutí Summary Literatura Přílohy 4

5 Úvod Ve své diplomové práci jsem se zaměřila na problematiku integrace dětí s poruchami autistického spektra v předškolním věku. Toto téma je pro mě osobně velmi zajímavé, abych získala bližší osobní poznatky, snažila jsem se v rámci pedagogické praxe projít různými typy škol, kde se děti s tímto postižením vzdělávají a získat tak osobní zkušenosti, které by mi umožnily blíže nahlédnout na problematiku integrace těchto dětí, její přínos i nedostatky. Cílem diplomové práce je analýza individuální integrace dětí s poruchami autistického spektra do běžných mateřských škol. Diplomová práce obsahuje teoretickou a praktickou část. Její teoretickou část tvoří první tři kapitoly, praktickou část pak poslední čtvrtá kapitola. První kapitola se věnuje poruchám autistického spektra, jejich charakteristikou, uvádí spektrum autistických poruch, možné příčiny vzniku těchto poruch spolu s četností výskytu v populaci. Zabývá se diagnostikou a specifickými znaky projevů poruch autistického spektra. Druhá kapitola se věnuje předškolnímu vzdělávání, zabývá se psychických vývojem dítěte do doby předškolního věku a uvádí odlišnosti ve vývoji dětí s poruchami autistického spektra, poslední podkapitola pak blíže seznamuje s Rámcovým vzdělávacím programem předškolního vzdělávání. Třetí kapitola vymezuje pojem integrace, zabývá se legislativou umožňující vzdělávání a integraci dětí s poruchami autistického spektra. Blíže rozebírá specifické vzdělávací intervence TEACCH program a Strukturované učení uplatňující se u dětí s poruchami autistického spektra. Praktickou část pak tvoří poslední, čtvrtá kapitola diplomové práce. Tato část se zabývá analýzou individuální integrace dětí s poruchami autistického spektra v běžných mateřských školách. Obsahuje cíl práce, hypotézy a metody šetření. Blíže je v ní také uveden průběh vlastního šetření. V poslední podkapitole jsou pak uvedeny závěry šetření a ověření platnosti hypotéz. Ke zpracování teoretické části jsem využila metody kvalitativní analýzy odborné literatury. Praktickou část jsem zpracovala pomocí metod a technik dotazníku, které byly směřované rodičům dětí s poruchami autistického spektra. Toto výzkumné šetření má kvantitativní charakter. 5

6 1 Poruchy autistického spektra 1. 1 Historický vývoj pojmů, charakteristika poruch autistického spektra Autismus je pojem odvozený z řeckého slova autos, které v překladu znamená sám, osamělý. Termín autismus poprvé použil Eugen Bleuler v roce 1911 při popisu psychopatologie schizofrenie, který tak označoval stažení se z reálného světa a ponoření se do světa vlastního (Jelínková 2001). Theodor Heller popsal v roce 1908 u dětí stav, který nazval infantilní demencí. V současnosti je tato porucha nazývána jako dezintegrační porucha a řadí se do kategorie pervazivních vývojových poruch. Práce Hellera je první prací, která se vztahuje k pervazivním vývojovým poruchám (Thorová 2006). Za prvního, kdo popsal autismus je pokládán Leo Kanner. Roku 1943 v práci Autistické poruchy afektivního kontaktu zveřejnil popis bizardního chování jedenácti dětí: byly extrémně introvertní, udržovaly jisté zvyky a stereotypní aktivity. Kanner označuje autismus jako vrozenou vadu komunikace založenou na afektivním nesouladu, tzv. raný dětský autismus (Vocilka 1996). Nezávisle na Kannerovi popsal Hans Asperger roku 1944 v článku Autističtí psychopati v dětství syndrom, který měl podobné projevy. Syndrom považoval za poruchu osobnosti se specifickou psychopatologií sociální interakce, řeči a myšlení. Syndrom, který popsal autistickou psychopatií, v současnosti nazýváme Aspergerův syndrom. Charakteristika poruch autistického spektra Autismem myslíme obvykle skupinu pervazivních vývojových poruch, kterou také nazýváme autistickým spektrem, autistickou škálou, či autistickým kontinuem. Termín poruchy autistického spektra poprvé použily v roce 1979 Lorna Wing a Judith Gould na základě výzkumu poruch dětí. Popsaly tak skupinu dětí, u kterých jsou zaznamenány některé rysy autistického chování, ale nesplňují diagnostická kritéria, která definoval Kanner. V roce 1980 byl pak použit v diagnostickém manuálu Americké psychiatrické společnosti (Thorová 2006). 6

7 Termín poruchy autistického spektra je považován za výstižnější, protože specifické deficity a abnormní chování jsou považovány spíše za různorodé než pervazivní. (Thorová 2006, s. 60). Autismus patří mezi pervazivní vývojové poruchy. Znamená to, že vývoj jedince probíhá odlišným způsobem od jedince zdravého, tato porucha zasahuje všechny složky osobnosti jedince. (Bartoňová, Bazalová, Pipeková 2007, s. 130) Nejdůležitější charakteristikou pervazivní vývojové poruchy je fakt, že dominantní postižení se skládá z problémů v oblasti kognitivních funkcí jazyka, motoriky a sociálních dovedností. Výraz pervazivní porucha mnohem lépe vystihuje podstatu poruchy než jen slovo autismus. (Peeters 1998, s. 11) Autismus je porucha socializace, neschopnost navazování a prožívání mezilidských vztahů, zpravidla spojená se závažnou poruchou komunikačních schopností. (Švarcová 2001, s. 127) Autismus je jednou z nejzávažnějších poruch dětského mentálního vývoje. Jedná se o vrozenou poruchu některých mozkových funkcí, která vzniká na neurobiologickém podkladě. Důsledkem poruchy je, že dítě dobře nerozumí tomu, co slyší, vidí a prožívá. Duševní vývoj dítěte je díky tomuto handicapu narušen hlavně v oblasti komunikace, sociální interakce a představivosti. Autismus doprovází specifické vzorce chování (APLA [online]). Autismus je tedy vývojové postižení, které zasahuje všechny funkční oblasti, jejichž základem je vnímání, tyká se tedy citů, vlastního vnímání, myšlení, sociální interakce. Je charakterizován stereotypními způsoby chování, omezenými zájmy a aktivitami. U každého jedince postiženého poruchou autistického spektra se triáda postižení projevuje individuálně. Každý vyvíjí svoje vlastní možnosti, aby mohl žít v přizpůsobení se svému postižení. Ignoruje emocionální signály, zato sbírá věcné informace, které logicky zpracovává, nebo provádí stále stejné činnosti, aby si udržel kontrolu nad svým okolím. Autismus je prezentován v různých definicích. U všech najdeme společné znaky a projevy (Mühlpachr in Vítková 2004). 7

8 1. 2 Spektrum autistických poruch Poruchy autistického spektra řadíme do skupiny pervazivních vývojových poruch. Spektrum autistických poruch je rozmanité, neexistuje jejich jednotné rozdělení (Hrdlička, Komárek 2004). Podle Mezinárodní klasifikace nemocí v platné revizi MKN-10 (ICD-10) vydávané Světovou zdravotnickou organizací mezi pervazivní vývojové poruchy řadíme: F84.0 Dětský autismus F84.1 Atypický autismus F84.2 Rettův syndrom F84.3 Jiná dezintegrační porucha v dětství F84.4 Hyperaktivní porucha sdružená s mentální retardací a stereotypními pohyby F84.5 Aspergerův syndrom F84.8 Jiné pervazivní vývojové poruchy F84.9 Pervazivní vývojová porucha nespecifikovaná Dětský autismus (F84.0) Raný dětský autismus popsal Leo Kanner roku Jde o vrozenou poruchu, která vzniká na neurobiologickém podkladu. Projevy a závažnost poruchy je různá, postižení se však vždy projeví v každé části diagnostické triády. Diagnostická triáda se skládá z oblasti komunikace, sociálního chování (interakce) a představivosti imaginace. Dle MKN-10 jsou tyto oblasti definovány jako: kvalitativní narušení sociální interakce, kvalitativní narušení komunikace a omezené, opakující se stereotypní způsoby chování, zájmy a aktivity. Porucha se projeví nejpozději do tří let věku (literatura uvádí rozmezí 30 až 36 měsíců). Důsledkem této poruchy je, že dítě dobře nechápe to, co vidí, slyší a prožívá a příčinou je narušení duševního vývoje ve zmiňované oblasti triády. Autismus doprovází specifické vzorce chování. Stupeň závažnosti poruchy je různý od mírné formy (málo symptomů) až po těžkou (velké množství symptomů). Problémy se však musí projevit v každé části základní diagnostické triády (Autismus [online]). 8

9 Atypický autismus (F84.1) Je pervazivní vývojová porucha, která se liší od autismu dobou vzniku (po dosažení tří let věku dítěte), nebo dítě nesplňuje diagnostická kritéria jedné nebo dvou ze tří oblastí psychopatologie daných ke stanovení diagnózy autismu, i když se u něj vyskytují charakteristické abnormality v jiných oblastech (Mühlpachr in Vítková 2004). Literatura dále uvádí, že se atypický autismus diagnostikuje v případech, kdy je autistické chování přidruženo s těžkou či hlubokou mentální retardací a symptomy se tak nemohou plně projevit. Nebo naopak jde o děti, u kterých je inteligence v normě a jejich sociální a komunikační dovednosti nejsou postiženy v takové míře jako u dětského autismu (Krejčířová 2003). Tato kategorie není přesně vymezena a diagnostický manuál nám nedává přesné informace k diagnostikování této vývojové poruchy. Rettův syndrom (F 84.2) Byl poprvé popsán roku 1965 Andreasem Rettem. Jde o neurologické postižení, které se vyskytuje pouze u dívek a je způsobeno mutací genu na chromozomu X. Raný vývoj bývá v normě do měsíce věku. Poté dochází ke stagnaci a regresi, během které dítě částečně nebo úplně ztrácí získané manuální a verbální dovednosti, zpomaluje se růst hlavy. Charakteristická je ztráta funkčních pohybů ruky, které jsou nahrazeny stereotypními kroutivými, svíravými pohyby rukou typu mytí rukou, vkládání rukou do úst, tleskání. K dalším charakteristikám patří nedostatečné žvýkání a časté nadměrné slinění s vyplazováním jazyka (Mühlpachr in Vítková 2004). Řeč se nerozvíjí, nebo dochází k úplné ztrátě. Míra postižení motoriky je různá. V dětství může docházet k vybočení páteře, rigiditě a dystonii. Epileptické záchvaty jsou přítomny téměř vždy. Thorová (2006) uvádí, že u Rettova syndromu se vyskytuje mentální retardace v pásmu středně těžké, těžké a hluboké mentální retardace, ta doprovází téměř všechny případy. Jiná dezintegrační porucha v dětství (F 84.3) Syndrom popsal Theodor Heller roku Typické pro tuto pervazivní vývojovou poruchu je, že ji předchází období normálního vývoje přibližně do dvou let věku dítěte (literatura uvádí rozmezí mezi 1,5 4 rokem věku před nástupem regrese). Poté dochází ke ztrátě získaných dovedností, ochuzení až ztrátě jazyka, ztrátě zájmu o okolí (Gillberg, Peeters 1995, s. 43). Přidává se změna v chování, záchvaty vzteku, emocionální labilita, agresivita, dráždivost, úzkost. Regrese může být náhlá, nebo trvat 9

10 několik měsíců a bývá vystřídána obdobím stagnace, po kterém může dojít ke zlepšování dovedností. Většina postižených se pohybuje v pásmu středně těžké až těžké mentální retardace. Porucha se někdy nazývá pozdní začátek autismu nebo Hellerův syndrom (Thorová 2006). Hyperaktivní porucha sdružená s mentální retardací a stereotypními pohyby (F84.4) Podle diagnostických kritérií MKN-10 je u této skupiny postižených IQ nižší než 50. U této skupiny postižených je charakteristická přítomnost hyperaktivity, stereotypních vzorců chování a problémy s pozorností. V adolescenci bývá hyperaktivita nahrazena hypoaktivitou, což je u pravé hyperkinetické poruchy nepravděpodobné. Sociální narušení, které je typické pro jedince postižené autismem, se nevyskytuje (Hrdlička, Komárek 2004). Aspergerův syndrom (F 84.5) Popsal v roce 1944 Hans Asperger a nazval jej původně autistickou psychopatií, tento pojem byl nahrazen roku 1984 Lornou Wing a nazván Aspergerovým syndromem. Od dětského autismu jej odlišuje především to, že sociální abnormality nejsou tak výrazné. Není narušen vývoj řeči a inteligence. Pro stanovení diagnózy je podstatná porucha sociální interakce a komunikace (Krejčířová 2003). Ke znakům této poruchy patří egocentrismus, neschopnost navázání kontaktu nebo nezájem o kontakt s vrstevníky, chybí empatie. Děti upřednostňují osamělé aktivity, typické jsou zvláštní zájmy s ulpívavým charakterem (známé je zaujetí dopravními prostředky, jízdními řády, mapami, encyklopediemi apod.). K charakteristickým projevům patří zvláštní tón, hlas, tempo řeči a formální pedantické vyjadřování. Sociální naivita, důsledná pravdomluvnost, šokující poznámky, se kterými se obrací na neznámé osoby, patří k dalším charakteristickým projevům (Jelínková 2003). Problémy mají také v neverbální komunikaci, nechápou gesta, výrazy tváře. Může se vyskytnout motorická neobratnost. V souvislosti s Aspergerovým syndromem se můžeme setkat s pojmy sociální dyslexie nebo sociální handicap. Jiné pervazivní vývojové poruchy (F 84.8) Diagnostická kritéria této kategorie nejsou přesně vymezena. Jak uvádí Thorová (2006) řadíme sem děti, u kterých je narušena sociální interakce, kvalita komunikace, děti s poruchou aktivity a pozornosti a děti, u kterých je narušena představivost a 10

11 objevují se stereotypní zájmy. Pozorovat můžeme tedy stejné symptomy jako u poruch autistického spektra, nejsou však zastoupeny v takovém množství, aby splňovala diagnostická kritéria stanovená v MKN-10 nebo DSM IV. (V literatuře můžeme narazit také na pojem hraniční pásmo pozitivity). Mezi poruchy příbuzné autismu řadíme: Klinefelterův syndrom (syndrom fragilního X chromozomu) genetická porucha s vazbou na chromozom X vyskytující se u mužů. U této poruchy je přítomné chování, které je shodné s projevy autismu, jako je odvrácení se při pozdravu, vyhýbavý pohled, plácání rukama, vzrušené tření rukou, apod. Stupeň mentální retardace je mírný až středně těžký, přičemž určující je množství nadpočetných X chromozómů (Mühlpachr in Vítková 2004). Landau Kleffnerův syndrom je charakteristický ztrátou schopnosti již vyvinuté řeči, a to jak v porozumění tak v produkci řeči. Dítě nevykazuje jiné autistické rysy, tj. ztrátu poznávacích schopností a sociability. Děti s tímto syndromem jsou hyperaktivní, často neklidné až agresivní. Téměř vždy se vyskytují epileptické záchvaty. (Hanne 1996, Gillberg, Peeters 1998). Tuberózní skleróza nápadný je upřený pohled, zvýšená dráždivost a hyperaktivita. Mohou se vyskytovat záchvaty zuřivosti nebo sebezraňování. Tato porucha je provázena mentální retardací v pásmu hluboké mentální retardace, bývá doprovázena epilepsií (Jelínková 2001). Tourettův syndrom porucha se projevuje nekontrolovatelnými motorickými a vokálními tiky. U některých osob se vyskytuje koprolálie a nevhodné sociální výroky. Dalším z možných projevů je nutkavá touha po prozkoumávání předmětů čichem, olizováním, pozorováním apod. Často se pojí s obsedantně-kompulzivní poruchou (Thorová 2006). Kromě klasifikačního systému MKN-10 vydávaného Světovou zdravotnickou organizací se používá americký klasifikační systém Diagnostický a statistický manuál vydávaný Americkou psychiatrickou asociací (APA), který se liší ve spektru poruch i terminologii. (Porovnání těchto klasifikačních systémů uvádím v příloze č. 1.) 11

12 1. 3 Etiologie, četnost výskytu poruch autistického spektra Příčiny vzniku poruch autistického spektra nejsou prozatím známé. Víme však, že autismus vzniká na neurobiologickém podkladě (Hrdlička, Komárek 2004). Mezi známé teorie příčin vzniku autismu bych chtěla uvést následující: Autismus specifikoval Leo Kanner, jako vrozenou vadu komunikace založenou na afektivním nesouladu. Příčinu autismu nachází u citově chladných a odtažitých rodičů, kteří nemají o dítě zájem. Jeho názor vychází z psychoanalýzy. Předpokládá, že děti s autismem reagují svou uzavřeností na patologické rodiče, kteří svým sobeckým a odmítavým postojem vyvolávají autistické syndromy (Schopler, Mesibov 1997). Jde tedy o neorganickou etiologii, která je již zcela překonána. V posledních letech se stále častěji mluví o souvislosti poruch autistického spektra s metabolickými poruchami. Shattock (1994) uvádí, že příčinou abnormality jsou některé peptidy, které vznikají trávením bílkovin v trávicím traktu a prostupují střevní stěnu. Odtud vstupují do krve a dostávají se do mozku. V podobě endogenních morfinů se poté podílejí na předávání nervových vzruchů v centrální nervové soustavě. Příčinou špatného přenosu nervových vzruchů je pak stereotypní chování, nadměrné vnímání některých zvuků a naopak nedostatečné vnímání zvuků jiných. Příkladem nesprávného přenosu informací v nerovových drahách je schopnost většiny autistických dětí točit se dlouhou dobu kolem své osy, aniž by se jim zatočila hlava (Mühlpachr in Vítková 2004). Autismus je neurologická dysfunkce, která se manifestuje deficity v chování, založenými na mozkových abnormalitách. Příčina těchto mozkových abnormalit je mnohačetná. Některé případy mají podklad v genetice, jiné jsou způsobeny specifickými poruchami v mozku, spojenými s jinými somatickými obtížemi. Zatím není známo, jaká součást autismu je způsobena prvním a jaká druhým mechanismem. Je také pravděpodobné, že některé případy autismu mohou být vyvolány poškozením mozku během těhotenství, porodu i v postnatálním období. (Gillberg, Peeters 1998, s. 56). Vzhledem k různým teoriím o příčinách vzniku autismu nemůžeme s jistotou říci, které faktory mohou být spouštěčem této poruchy. Jak uvádí Lorna Wing, příčinou vzniku mohou být určitá onemocnění a ta pak ovlivňují vývoj mozku. Jsou to např. zarděnky v době těhotenství matky, tuberózní skleróza, asfyxie při narození, 12

13 encefalitida a také dětské nemoci s těžším průběhem, jako mohou být příušnice nebo černý kašel (Opatřilová in Pipeková 2006). Mezi další teorie patří genetická příčina. Dědičným je určitý kognitivní typ neschopnosti nebo sociálního deficitu. Ten ve spojení s dalšími faktory vede k rozvinutí symptomů autismu. Jde prozatím pouze o dohady, dědičnost autismu a poruch autistického spektra nebyla prokázána (Jelínková 2001). Thorová (2006) pak uvádí, že z výsledků výzkumu dvojčat a sourozenců odhadujeme 91-93% podílu genetických faktorů na vzniku autismu. K dalším faktorům možných příčin vzniku autismu patří očkování, alergie na určitý typ potravin obsahující gluten (lepek) a kasein (mléčná bílkovina), a tzv. střevní teorie. Poruchy autistického spektra považujeme za vrozené. Autismus je řazen mezi neurovývojové poruchy na neurobiologickém základě (k teoreticky nejvíce zvažovaným patří dysfunkce v oblasti mozečku, limbického systému, kůry mozkové, hypokampu a cingula). Z neuropsychologického hlediska problémy dítěte vycházejí z potíží s vnímáním (příjem informací) a zpracováním informací (problémy v oblasti emocí a myšlení). Odpovědné za vznik autismu není určité místo mozku, jde spíše o poruchu komunikačních a integračních funkcí v mozku. Domníváme se, že pokud existuje různorodost projevů, bude tedy existovat i variabilita příčin (multifaktoriální příčiny). Na vznik autismu hrají také významnou roli genetické faktory. Specifické geny jsou spíše genetickou predispozicí vzniku poruch autistického spektra, která pak v kombinaci s dalšími vlivy určuje závažnost poruchy a vznik autismu vůbec (Thorová 2006, s. 52). Četnost výskytu autismu v populaci je 0,1%, tzn., jeden postižený připadá na zdravých jedinců. Toto postižení je častější u mužů (uvádí se 3x více) než u žen (Gillberg, Peeters 1998). Vzhledem k přesnější diagnostice a způsobu života počet jedinců s poruchami autistického spektra neustále narůstá. Další studie uvádí 1,5 2,5 případů poruch autistického spektra na narozených dětí (v závislosti na šířce diagnostických kritérií). Potencionálně tedy žije v České republice osob s poruchami autistického spektra, ne všechny jsou však diagnostikovány (Opatřilová in Pipeková 2006). V dalších studiích z let byla prevalence autismu mezi 1,7 4,1 na dětí a pro spektrum autistických poruch dokonce až 5,8 6,7 na dětí. 13

14 Obvykle udávaný poměr postižených chlapců k dívkám je 3:1 až 5:1 (Ošlejšková 2008). Podle nejnovějších výzkumů probíhajících v různých státech USA byla zjištěna prevalence poruch autistického spektra v populaci 0,9%. To znamená, že u 9 dětí z se vyskytne nějaká z forem poruch autistického spektra. Tento údaj je výsledkem výzkumu, který byl prováděn na dětech, z tohoto počtu mělo dětí poruchu autistického spektra (Autismus [online]) Diagnostika V oblasti diagnostiky je situace problematická. Neexistuje žádná zkouška biologického charakteru, která by přítomnost poruchy autistického spektra prokázala. Screening se tak zaměřuje na mapování a výzkum chování. Důraz tedy klademe na zkušenosti odborníků, kteří se s touto problematikou setkávají každodenně a s diagnostikováním mají zkušenosti. Vzhledem k neznalosti problematiky poruch autistického spektra se stává, že je dětem stanovena chybná diagnóza. Usuzujeme tak z prevalence a epidemiologických studií, které ukazují na nepoměr počtu dětí s poruchami autistického spektra v zahraničí a u nás (APLA [online]). Základem diagnostiky je kvalitní pozorování, které je založeno na dobré znalosti obvyklých projevů poruch autistického spektra a porovnání konkrétních projevů dítěte (Krejčířová 2003). Důležitá je také spolupráce odborníků na komplexní diagnostice. Zjišťuje a hodnotí se rodinná anamnéza, zdravotní stav dítěte (přítomnost metabolické poruchy, neurologické vyšetření, vyšetření sluchu a zraku), psychologické a psychiatrické vyšetření, které ukáže, zda jde skutečně o poruchu autistického spektra. Dále se diagnostika zaměřuje na povahu sociálních vztahů dítěte, problémy v chování a na hru. Celková diagnóza je pak doplněna psychologickým vyšetřením o výsledky posuzovacích škál a psychoedukačních profilů. V poslední fázi se stanovuje, zda je autistická porucha v souvislosti s jinou somatickou nemocí nebo (genetickou) anomálií a objektivizuje se míra nespecifického postižení CNS. Komplexní diagnostika umožňuje posuzovat tyto poruchy z různých úhlů pohledů (Autismus [online]). Důležitou oblastí diagnostiky je stanovení mentální úrovně. Vzhledem ke svému postižení mívají tyto děti výsledky v inteligenčních testech nerovnoměrné. V některých 14

15 oblastech selhávají, v jiných jsou úspěšnější. Největší potíže zaznamenávají v oblasti sociálního porozumění, emocionální empatie a představivosti. Některé mají dobrou mechanickou paměť, která je v kontrastu k nízké schopnosti verbálního porozumění. Symptomy poruch autistického spektra se zdají být nejnápadnější u dětí ve věku tří až šesti let. Charakteristiky stanovené Diagnostickým a statistickým manuálem vydávaným Americkou psychiatrickou asociací se v tomto věku projevují nejčastěji, ale i u nejmenších dětí lze značný počet symptomů zpozorovat. Diagnóza je často stanovena opožděně a jen zřídka je autismus odhalen před koncem mateřské školy. Přestože autismus není léčitelný, je důležité jej rychle rozpoznat. Rychlá diagnóza otevře autistickému dítěti nejlepší perspektivu pro jeho budoucnost. (Vocilka 1996, s. 13) V diagnostice se nejčastěji užívají kritéria Mezinárodní klasifikace nemocí Světové zdravotnické organizace, 10. revize (ICD-10 / MKN-10), ve Spojených státech amerických jsou to pak kritéria, která vydává Americká psychiatrická asociace (APA), stanovená DSM - Diagnostickým a statistickým manuálem duševních poruch, a to jeho čtvrtou verzí: DSM-IV (Autismus [online]). Diagnostické systémy (ICD-10 a DSM-IV) jsou jednotné v diagnostických kritériích, tedy že pro stanovení diagnózy autismu je nutné postižení ve třech oblastech: v oblasti komunikace (verbální i neverbální), v oblasti sociálních vztahů a v oblasti představivosti (imaginace), které se projeví omezeným repertoárem chování (Jelínková 1999). V sedmdesátých letech 19. století vymezila tyto problémové oblasti Lorna Wing a nazvala je triádou poškození (Thorová 2006). Diagnostická kritéria pro dětský autismus (F84.0) podle MKN Autismus se projevuje před třemi roky věku dítěte 2. Kvalitativní narušení sociální interakce nepřiměřené hodnocení společenských emočních situací nedostatečná odpověď na emoce jiných lidí nedostatečné přizpůsobení se sociálnímu kontextu špatné používání sociálních signálů 15

16 chybí sociálně - emoční vzájemnost slabá integrace sociálního, komunikačního a emočního chování 3. Kvalitativní narušení komunikace nedostatečné sociální užívání řeči bez ohledu na úroveň jazykových schopností porucha imaginační a sociální napodobivé hry nedostatečná synchronizace a reciprocita v konverzačním rozhovoru snížená přizpůsobivost v jazykovém vyjadřování relativní nedostatek tvořivosti a fantazie v myšlení chybí emoční reakce na přátelské přiblížení jiných lidí (verbální i neverbální) narušená kadence a důraz komunikace, které jsou odrazem modulace komunikace nedostatečná gestikulace užívaná ke zvýraznění komunikace 4. Omezené, opakující se stereotypní způsoby chování, zájmy a aktivity rigidita a rutinní chování v široké škále aspektů každodenního života (všední zvyky, hry) specifická příchylnost k předmětům, které jsou pro daný věk netypické lpění na rutině, vykonávání speciálních rituálů stereotypní zájmy jako jsou data, jízdní řády pohybové stereotypie zájem o nefunkční prvky předmětů (např. ohmatávání, vůně) odpor ke změnám v běžném průběhu činností nebo v detailech osobního prostředí (např. přesunutí dekorací, nábytku v rodinném domě) Nespecifické rysy strach (fobie) poruchy spánku a příjmu potravy záchvaty vzteku a agrese (zvláště pokud je přítomna těžká mentální retardace) chybí spontaneita, iniciativa, tvořivost při organizování volného času potíže s koncepčností při rozhodování v práci i přesto, že schopnostmi na samotné úkoly stačí (Autismus [online]). 16

17 Mezi základní diagnostické metody užívané ke stanovení poruch autistického spektra patří screeningové dotazníky, posuzovací škály, strukturované rozhovory, které doplňují již zmíněné psychologické a lékařské vyšetření. V České republice patří k nejužívanějším posuzovací škála CARS a diagnostické interview ADI-R nebo CHAT. V zahraničí patří k často užívaným také škála ADOS. U specifických diagnostických metod můžeme být znevýhodněni časovým omezením, nebo prostředím, ve kterém diagnostiku provádíme. K získání přesnějších a podrobnějších informací jsou proto důležité informace o chování dítěte v různých prostředích (doma, ve školských zařízeních apod.). Posuzovací škály a dotazníky lze proto vyplňovat i v rodinách a školách a získat tak informace ke zpřesnění diagnostického procesu (Thorová 2006). Dále zmiňuji podrobněji některé z diagnostických metod: CARS - Childhood Autism Rating Scale Škála dětského autistického chování (Schopler, Reichler 1998) Patří mezi nejčastěji používané posuzovací škály. Byla vypracována odborníky v rámci TEACCH programu. Má 15 položek: vztah k lidem, imitace, emocionální reakce, motorika, používání předmětů a hra, adaptace na změny, zraková reakce, sluchová percepce, chuťová, čichová a hmatová reakce, strach a nervozita, verbální komunikace, neverbální komunikace, úroveň aktivity, úroveň intelektových funkcí a celkový dojem. Položky se hodnotí na čtyřbodové stupnici na základě pozorování, které je doplněno strukturovaným rozhovorem s rodiči. Škála nám poskytuje rychlé rozlišení, zda jde o poruchu autistického spektra nebo ne a určuje stupeň závažnosti poruchy. Administrace trvá mezi 30 až 60 minutami (Krejčířová 2003). Nevýhodou je malá spolehlivost. Škála není určená pro stanovení diagnózy, ale pro screening (Thorová 2006). ADI-R Autism Diagnostic Interview-Revised (Lord, Rutter et al. 1994) Jde o standardizovaný rozhovor s rodiči dítěte s projevy poruch autistického spektra, který je zaměřen na popis denního fungování dítěte. Rozhovor má 5 oddílů, jsou to: úvodní otázky, komunikace, sociální vývoj a hra, repetitivní chování a otázky vztahující se k problémům v chování (Krejčířová 2003). Obsahuje 111 otázek. Škálu lze použít 17

18 k diagnostice od 18 měsíců věku až do dospělosti. Nevýhodou je doba dokončení, která trvá minut. CHAT Checklist for Autism in Toddlers (Baron-Cohen et al., 1992) Jde o screeningovou metodu zaměřenou na diagnostiku v raném věku 18 měsíců věku. Je rozdělena na dvě sekce: rozhovor s rodiči a přímé pozorování dítěte, které provádí většinou pediatr. Metoda se skládá z rozhovoru s rodiči a pozorování (Krejčířová 2003). Ke klíčovým patří otázky týkající se schopnosti symbolické hry, schopnosti upozornit na něco ukazováním a schopnosti dítěte sledovat pohled druhých. Celková administrace trvá asi 20 minut. Jde užitečnou metodu, její nevýhodou však je, že nedokáže podchytit mírnější formy autismu (Thorová 2006). DACH Dětské autistické chování (Thorová 2003) Je česká screeningová metoda, která je určená k depistáži dětí s poruchami autistického spektra. Metoda má formu dotazníku s jednoduchými otázkami. Využití je nejvhodnější u dětí od 18 měsíců do dosažení 5 let. Vyplňují jej rodiče dětí, u kterých je podezření na přítomnost poruch autistického spektra. Položky dotazníku jsou rozděleny do 10 oblastí: fyziologické funkce, vnímání, sociální chování, komunikace mimoslovní, řeč, zájmy a hra, přizpůsobivost, emoce, pohyby (motorika), problémové chování. Dotazník vychází z diagnostických kritérií Světové zdravotnické organizace MKN-10 a kritérií Americké psychiatrické asociace DSM-IV. Přibližná doba strávená vyplněním dotazníku je minut. Nejde o diagnostickou metodu, ale o depistážní techniku (Thorová 2006). K dalším diagnostickým metodám patří PEP - Psychoeducational Profile, který se využívá pro funkční diagnostiku dětí ve věku od 1 do12 let věku a AAPEP, který je určen pro dospívající a dospělé a je přizpůsoben vzhledem k potřebám dospělých. ADOS Autism Diagnostic Observation Schedule (Lord et al. 1989), který je v některých zemích nejužívanější škálou pro diagnostiku autismu v klinické praxi i ve výzkumu. 18

19 Diferenciální diagnostika V rámci diferenciální diagnostiky je třeba stanovit, zda se porucha autistického spektra nepojí s jinou poruchou nebo postižením (jako je mentální retardace, neurózy, psychózy, schizofrenie, vývojové poruchy řeči, postižení sluchu a zraku, epilepsie aj.). Mentální retardace postihuje všechny složky fungování postiženého dítěte, vývoj probíhá opožděně a nerovnoměrně. Mentální retardace je často v kombinaci s poruchami komunikačních schopností. Patrné jsou stereotypní pohyby, které dlouhodobě přetrvávají. Děti mívají sníženou sociabilitu. Vnímání mentálně postižených je vždy výběrové a ovlivněné osobní zkušeností. Zaměřujeme se především na sociální fungování dítěte, které porovnáváme s úrovní intelektových schopností (Krejčířová 2003). Přehled výsledků některých výzkumů, které se týkají intelektu: 94% dětí s autismem má IQ 67 a méně, 75% má IQ 51 a více (Schopler 1979), 75% lidí s autismem je mentálně retardovaných (Lockyer 1970), 76% lidí s autismem je mentálně retardovaných (Bryson 1988), 50% dětí s autismem má handicap v inteligenci (Schwarz 1985), 70% lidí s autismem je mentálně retardovaných (Tanguay 1992). (Thorová 2006, s. 325) Epilepsie postihuje v různé intenzitě asi 20 % předškolních autistických dětí, případně se může projevit v pubertě. V dospělosti asi % autistů alespoň jednou prodělalo epileptický záchvat, nebo epilepsií trpí trvale (Gillberg, Peeters 1998). Zrakové postižení se vyskytuje zhruba u 20 % lidí s poruchami autistického spektra. (Gillberg, Peeters 1998) uvádějí, že jeden z pěti, postižených autismem má zrakové problémy a potřebovali by brýle, ty však odmítají. Asi dvě z pěti dětí mají problémy se šilháním, u celé řady z nich přetrvávají abnormální pohyby očí do dospělosti. Rozdíl oproti dětem se zrakovým postižením bez přítomnosti poruch autistického spektra je, že ty mají zájem o komunikaci a sociální kontakty. Sluchové postižení je u autismu velmi časté. Jedna čtvrtina z postižených autismem má závažné sluchové problémy a několik procent neslyší vůbec (Gillberg, Peeters 1998). Poruchy řeči, jde o poruchu verbální i neverbální komunikace, která je zasažena méně. Příčina je však v neporozumění důvodů vzájemné komunikace oproti vývojovým poruchám řeči jako je dysfázie, kde je tato schopnost zachována a jedinec má snahu o komunikaci. Udává se však, že asi u jednoho z pěti postižených je vývojová porucha řeči součástí diagnózy. 19

20 Kombinované postižení: V případě, že dojde ke kombinaci mentální retardace se smyslovým nebo tělesným postižením, všechny uvedené projevy se sčítají a diagnostikování autismu pak nelze založit na žádném standardizovaném nástroji. Krejčířová dále uvádí: Při stanovení klinické diagnózy autismu je u kombinovaného postižení základem hlavně dobrá znalost vývoje dětí s různými typy postižení a kvalitní neuropsychologické vyšetření. Vlastní diagnóza pak vychází z porovnání očekávané úrovně sociálních a komunikačních dovedností s projevy konkrétního dítěte. (Krejčířová 2003, s. 17). Mezi další poruchy, které se u jedince může společně s poruchou autistického spektra projevit je: syndrom fragilního X chromozomu, tuberózní skleróza, Downův syndrom, Tourettův syndrom, neurofibromatóza. Přesto, že se diagnostika poruch autistického spektra může jevit jednoduchou záležitostí, bývá často velice obtížná a to především u mírnějších forem poruchy. Diagnostické metody navíc musíme volit s ohledem na věk dítěte, na možné míře jeho spolupráce, jeho verbálních schopnostech a možnosti porozumění mluvené řeči (Beranová, Thorová, Hrdlička, Propper in Hrdlička, Komárek 2004). Kapitola vymezuje pojmy autismus a poruchy autistického spektra. Popisuje spektrum autistických poruch, historický vývoj, příčiny vzniku a četnost v populaci. Kapitolu uzavírá přehled diagnostických metod. 20

21 2 Předškolní vzdělávání 2. 1 Charakteristika předškolního věku Předškolní věk představuje jedinečnou vývojovou etapu v životě člověka, je charakteristický změnami v oblasti psychického a fyzického rozvoje a utvářením osobnosti člověka. Vývoj je oproti prvním rokům života dítěte plynulejší (Říčan 2004). Předškolní věk trvá přibližně od tří do šesti let. Charakteristické pro toto vývojové období je uvolňování vazeb na rodinu, sebeprosazení, nárůst soběstačnosti. Předškolní věk je obdobím názorného, intuitivního myšlení tzn., že dítě nerespektuje znaky reality a zákony logiky, myšlení je nepřesné a málo flexibilní (Piaget 1970). Znaky, které ho charakterizují, jsou egocentrismus, fenomenismus, magičnost a absolutismus. Egocentrismem rozumíme dětské ulpívání na subjektivním pohledu, zkreslování úsudků na základě subjektivních předpokladů. Fenomenismus znamená, že dítě je fixováno na určitý obraz reality. Svět je takový, jak ho vidí, důležité jsou zjevné znaky. Magičnost dítěti umožňuje vidět svět podle svého přání. Dítě má tendenci upravovat si realitu tak, aby pro něj byla srozumitelná a přijatelná. Absolutismus je přesvědčení dítěte, že každé poznání je jednoznačné a definitivní, (Vágnerová 2000). Myšlení je útržkovité, nepropojené a chybí mu komplexní přístup. Předškolní dítě má svůj vlastní názor na svět, který vyjadřuje prostřednictvím takových činností jako je kresba, vyprávění nebo hra. Kresba zobrazuje realitu tak, jak ji dítě chápe, podobnost kresby a zobrazovaného objektu je také závislá na zralosti celého komplexu schopností a dovedností, kterými jsou motorika, senzomotorická koordinace, poznávací procesy, ale i na dalších faktorech, jako je např. aktuální emoční stav (Vágnerová 2005). Symbolická hra slouží dítěti jako prostředek pomocí níž se vyrovnává s realitou. V tématické hře na něco si dítě procvičuje budoucí role, řeší určité situace, prožívá různé sociální role, kterými jsou hra na školu, na maminku apod. Eriksonem (1963) je období předškolního věku označováno jako věk iniciativy. Jeho hlavními potřebami je aktivita a sebeprosazení. Říčan (2004) uvádí, že jde o období, kdy se kladou základy socializace. Vágnerová (2005) uvádí obdobně, že toto období chápeme jako fázi přípravy na život ve společnosti. U všech autorů se tedy setkáváme shodně s pojmem socializace, která je důležitou charakteristikou tohoto období. 21

22 Základním úkolem tohoto období je rozvíjení účelné aktivity. Dítě si samo vybírá, co bude dělat, jeho činnost má nějaké zaměření. Výběr je stále ještě ovládaný emocemi, ale díky rozvíjejícím se poznávacím procesům (vnímání, myšlení, řeči, představivosti, fantazie) a rozvoji socializace dokáže volbu činnosti regulovat (Psychoporadna [online]). Emoční vývoj a rozvoj sociálních dovedností Citové prožitky předškolních dětí jsou intenzivní a vázané na aktuální situaci, ale začínají se stabilizovat a vyrovnávat. Změna emočního prožívání závisí na zralosti centrální nervové soustavy a úrovni uvažování. Dítě dovede nespokojenost vyjádřit, umí svoje pocity pochopit, dokáže se s určitými situacemi lépe vyrovnat. Projevuje empatii k emočním prožitkům jiných lidí, rozvíjí se tzv. emoční inteligence (Vágnerová 2005). Charakteristickým znakem této vývojové etapy je uvolňování vázanosti na rodinu a rozvoj aktivity, která umožňuje dítěti, aby se uplatnilo a prosadilo v rodině. Vágnerová (2005) označuje socializaci předškolního dítěte za fázi přesahu rodiny. Mimo rodinu získává dítě nové zkušenosti, které jsou nezbytné pro jeho osobnostní rozvoj. Učí se prosadit ve skupině vrstevníků, soupeřit i spolupracovat, osvojuje si nové sociální dovednosti a tím také upevňuje svoji pozici. Sebeprosazení se je jedním ze základních úkolů této vývojové fáze. Potřebou sociálního kontaktu se stejně starými dětmi se projevuje zralost předškolního dítěte. S celkovou vývojovou úrovní dítěte souvisí také akceptování norem, pochopení jejich významu a z toho vyplývající chování. Normy chování jsou důležité pro rozvoj osobní identity dítěte, tvoří základ autoreulačního systému. K osvojení norem přispívá identifikace s autoritou. Dítě přejímá pravidla, která vidí u dospělých. V předškolním věku dítě nejprve považuje za dobré to, co mu přináší odměnu a špatné je takové chování, za které je potrestáno. Na konci předškolního věku dochází k přijetí a zvnitřnění norem chování. Pokud dítě nějaké pravidlo poruší, pociťuje vinu. Začíná se rozvíjet svědomí. Pro předškolní věk je typická vazba svědomí na konkrétní situaci. Dítě zatím nedovede generalizovat, chápe normy stereotypně a egocentricky, tak jak mu vyhovují (Vágnerová 2005). V souvislosti se socializací probíhá rozvoj identity dítěte. Dětské sebepojetí zahrnuje především znaky zevnějšku. Dítě v tomto věku již ví a dokáže popsat, jak vypadá, orientuje se na vlastním těle. Vývojově důležitou složkou jeho identity je egocentrismus, kterým potvrzuje vlastní významnost a tím upevňuje sebejistotu dítěte (Vágnerová 2005). Dětské sebehodnocení je vzhledem k citové a rozumové nezralosti 22

23 zprostředkováno názorem jiných osob. Dítě přejímá názor dospělých na svou vlastní identitu aniž by hodnocení samo posoudilo (Čačka 2000). Součástí identity dítěte jsou také všechny sociální role, které dítě má a které se projeví v jeho sebepojetí. Velký význam mají ty role, které dítě zaujímá mimo rodinu, a které ukazují na jeho postavení (např. v kolektivu vrstevníků). V každé roli jinak jedná, gestikuluje, mluví. Významný pokrok v osvojování sociálních rolí vidíme především v rozvoji role pohlavní, která je výsledkem sociálního učení a v tomto období se diferencuje. Děti napodobují takové projevy chování, které vidí u rodiče stejného pohlaví a přejímají toto chování ve svých zájmech a postojích (Langmeier, Krejčířová 1998). V tomto věku se děti učí také vzorcům chování, v této oblasti je důležité především tzv. prosociálního chování. Jeho rozvoj spočívá ve schopnosti empatie, kontrole agresivity, se kterými souvisí potlačení vlastních aktuálních potřeb. Pozitivní vliv na rozvoj prosociálního chování má uspokojení dětské potřeby jistoty a bezpečí v rodině (Vágnerová, 2000). Vývoj řeči v předškolním věku Jazyk je chápán a používán na úrovni, která odpovídá rozvoji poznávacích procesů. (Vágnerová 2005, s. 194). Z toho vyplývá, že jazyk souvisí s myšlením předškolního dítěte. Řeč je v tomto období spjatá s konkrétními pojmy, postupně se přidávají slova s abstrakcí. Dítě již nyní dovede vyjádřit svoje požadavky, myšlenky, které chce sdělit. Na počátku předškolního období většina dětí ještě nedovede správně vyslovovat a mnohé hlásky zkomolí, nebo je nahrazuje jinými. Před nástupem do školy pak dochází ke spontánnímu rozvoji správné výslovnosti. Prostřednictvím nápodoby verbálního projevu dospělých se učí používat složitější slovní spojení a souvětí. Tato nápodoba má selektivní charakter. Děti si většinou zapamatují určitou část sdělení, kterou napodobují a opakují. Ve vyprávění se objevují nepřesnosti a agramatismy, předškoláci dělají chyby, které svědčí pro nezralý jazykový cit. V této etapě se řeč zdokonalí ve všech složkách jak po stránce kvantitativní, přibíráním nových slov, ale i zdokonalováním řeči znalostí gramatických pravidel a správné výslovnosti. Z hlediska poznávání je významnou složkou řečového vývoje egocentrická řeč, která je spojena s myšlením, slouží dítěti ke zjednodušení orientace a je důležitá pro pochopení vztahu mezi myšlenkou a slovem. Postupně se mění a stává se řečí vnitřní (Vágnerová 2000). 23

24 2. 2 Psychický vývoj dítěte Psychický vývoj charakterizujeme jako vznik a postupný rozvoj psychických vlastností a procesů, jejich diferenciaci a integraci v rámci celé osobnosti. (Vágnerová 2005, s. 11). Vývojem obecně rozumíme přechod od méně dokonalého k dokonalejšímu. Vývoj člověka je výsledkem interakce biologických a psychosociálních vlivů, které se uplatňují v různé míře. Geneticky jsou nám vymezeny určité dispozice k vlastnostem, k biologickým faktorům náleží podmínky prenatálního, perinatálního a postnatálního vývoje, k faktorům vnějšího prostředí pak rodina, sociální skupiny, ke kterým člověk náleží, kultura apod. Vývoj každého jedince je individuální a probíhá jako vzájemné působení zmíněných faktorů. Realizuje se biologickými procesy a psychologickými procesy učení (Vágnerová 2000). Psychický vývoj není plynulý, střídají se vývojové skoky a klidnější období latence se stabilizací nově získaného. Charakteristické je postupné osamostatňování, které trvá až do doby dospělosti. Novorozenecké období Člověk se nazývá novorozencem první čtyři týdny svého života. Novorozenecká fáze se označuje také jako doba adaptace. Dítě si v tomto období zvyká na odlišné prostředí, než na jaké bylo zvyklé v období prenatálním. U novorozence jsou vyvinuté základní nepodmíněné reflexy, ty jsou vrozené a tuto adaptaci umožňují. Patří mezi ně reflexy spojené s příjmem potravy, reflexy vyměšovací, obranné, orientační, polohové a úchopové. Na základě výchovy se pak postupně rozvíjí podmíněné reflexy, které jsou zpočátku nestálé, ale brzy se upevňují a stabilizují. Rozvoj podmíněných reflexů souvisí se zráním vyšší nervové činnosti a vytváří se v souvislosti s učením. Učení je v tomto věku spojené se základními smyslovými vjemy. Novorozenec si ve svém okolí všímá podnětů, hledá souvislosti a získává zkušenosti (Langmeier, Krejčířová 2006). Pro vývoj dítěte je tedy důležité přiměřeně podnětné prostředí. Novorozené dítě má omezenou schopnost zrakového vnímání, upřednostňuje kontrastní a tvarově bohaté objekty. Rádo pozoruje lidský obličej, který je pro něj zvlášť přitažlivý (Frantz in Langmeier, Krejčířová 2006). Důležitá je pro něj doteková stimulace (při 24

25 krmení, chování apod.). Novorozenec nepřijímá z okolí informace pouze pasivně, některým podnětům věnuje více pozornosti než jiným, také jeho reakce na ně je různá. Tím se podílí na svém vlastním vývoji. Mezi dítětem a rodiči probíhá oboustranná interakce a komunikace, která má velký význam pro rozvoj a navázání citového vztahu, ale také pro zpracování informací z okolí. Langmeier, Krejčířová (2006) uvádějí, že novorozenec je protosociálně zralý. Rozumíme tím, že dítě je aktivní v kontaktech s lidmi, je schopno mimicky reagovat a učit se, k tomu však potřebuje být stimulováno. Motoricky je dítě velmi omezené. Neudrží hlavičku, má asymetrické postavení končetin, spontánní pohyby jsou omezené. Kojenecké období Kojeneckým obdobím je označován první rok života dítěte. (Literatura uvádí 12, ale i 18 měsíců). E. Erikson (1963) pojmenoval toto období receptivní fází, tím je míněna otevřenost podnětům okolního světa. Kojenec v tomto období získává základní důvěru ke světu, proto je důležité, aby dítě v kontaktu s okolím získávalo převážně pozitivní zkušenost. J. Piaget označuje období primárního rozvoje poznávacích procesů za fázi senzomotorické inteligence, hlavní roli v poznávacím procesu hrají přímé vnímání a motorika (Piaget, Inhelder 1997). Psychický a tělesný vývoj dítěte souvisí se zráním centrální nervové soustavy. Pro rozvoj poznávacích procesů je v tomto věku nejdůležitější zrakové vnímání. Jeho prostřednictvím se dítě seznamuje nejen s okolím, ale i se sebou samým a se svými projevy, které tak lépe koordinuje a mohou mu sloužit k dosažení různých podnětů (př. podá si hračku). Sluchové vnímání a jeho rozvoj umožňuje jemnější diferenciaci. Děti preferují zvuk lidského hlasu, ten je také stimuluje k nápodobě a porozumění. Řeč se rozvíjí od předřečové fáze počátečního křiku, po kterém následuje broukání kolem šestého týdne a žvatlání kolem šestého měsíce. V devátém až desátém měsíci dítě začíná řeči rozumět, nechápe sice obsah slov, ale již reaguje na výzvu. Kolem dvanáctého měsíce začíná smysluplně užívat první slova, začíná vlastní vývoj řeči. Dítě je od narození schopné emočně reagovat, prožívat a vyjadřovat svoje pocity. Zpočátku jsou to pocity libosti a nelibosti, které se postupem času diferencují a stabilizují, přidávají se pocity úzkosti, strachu. V šestém měsíci se objevuje strach z cizích osob a separační úzkost při odloučení. Schopnost dítěte emočně reagovat je pro něj důležitá k navázání komunikace. 25

26 Nejdůležitější v tomto období je pro dítě matka, která mu zajišťuje uspokojení biologických a psychologických potřeb. Dítě si začíná na matku vytvářet pevnou vazbu. Matka je také pro dítě prvním z objektů, které dítě chápe jako trvalé a zároveň si uvědomuje samo sebe jako samostatný subjekt. Sociální kompetence dítě získává nejprve kontaktem s nejbližšími lidmi. Prostředkem k navázání komunikace jsou vrozené mimické projevy, pohled, úsměv Motorický vývoj souvisí s rozvojem poznávání. Pohybový vývoj rozšiřuje dítěti podnětovou nabídku a naopak rozvoj motoriky umožní dítěti dosažení podnětů z okolí. Během kojeneckého období dítě udrží hlavičku, začne sedět, lézt, udrží vzpřímenou polohu a začne chodit. Zdokonaluje se motorika rukou, rozvine se koordinace očí a rukou. Batolecí období Věkem batolete rozumíme období od jednoho roku do tří let života člověka. Toto období charakterizuje intenzivní rozvoj, který zasahuje mnoho oblastí, mezi jinými hlavně motoriku, myšlení a řeč. Dalším důležitým znakem je osamostatňování se a počátek vlastní identity, který souvisí s vědomím vlastního já. Erikson (1963) nazval batolecí věk obdobím autonomie. Osamostatňování je sice proces, který probíhá ve všech etapách vývoje, ale v batolecím se projeví výrazně také díky motorickému vývoji a zlepšení koordinace a stability. Jakmile dítě začne chodit, přestává být ve svém poznávání odkázáno jen na dospělé. Rozvoj jemné motoriky umožňuje dítěti manipulaci s předměty. Pokroky vidíme také v kresbě, která se ze spontánního čmárání, přes obsažnou čáranici, mění v kresbu se znaky určitého předmětu. Motorický vývoj umožňuje dítěti uspokojovat přirozenou potřebu aktivity. Schopnost ovládat svoje tělo je pro dítě nová zkušenost, kterou různými formami neustále opakuje a tím i zdokonaluje. Těmito zkušenostmi dítě získává přesnější představu o svém těle. Rozvoj jemné motoriky úzce souvisí s osvojováním návyků v oblasti sebeobsluhy Opatřilová (2005). Piaget označuje batolecí období jako fázi symbolického, předpojmového myšlení. Myšlení přestává být omezeno konkrétními věcmi. Dítěte si vytváří představy, které nejsou kopiemi příslušných událostí, ale jejich vnitřním zpracováním. Hra je jednou ze základních činností dítěte, ale také významně stimuluje jeho psychický vývoj. Během druhého roku se objevuje funkční hra. Dítě chápe, k jakému účelu předmět slouží a napodobuje jeho užití. S rozvojem myšlení souvisí nástup symbolické hry, kde symboly zastupují objekty (krabice může představovat auto a dítě 26

27 chápe, že to není doopravdy). Rozvíjí se schopnost uvědomovat si trvalost objektů. Dítě neumí prozatím kategorizovat (auto je jen jedno, určité, ne více různých automobilů). Jazyk slouží také jako prostředek poznávání, pomáhá zpracovat a uchovat informace. Rozvoj řeči je v batolecím období dramatický. Netýká se jen rychlého rozvoje slovní zásoby, ale také osvojení gramatiky a pochopení významu řeči (Vágnerová 2005). Řeč je prostředkem kontaktu s lidmi, dorozumívání a předávání informací. Má význam nejen pro rozvoj rozumové oblasti, ale je také důležitá z důvodu socializace. Dítě se v tomto období začíná osamostatňovat a odpoutávat od matky. Socializace probíhá nejprve v rámci rodiny, kde dítě získává také první zkušenosti a přejímá vzorce jednání a normy chování (Matějček in Říčan 2004). Osamostatňování a počátky vlastní identity souvisejí s uvědoměním vlastního Já. Dítě doposud používalo třetí osobu, pokud mluvilo o sobě, nyní začalo používat zájmeno já. Sebeuvědomění se projevuje ve třetím roce života dítěte a je důležitým mezníkem v rozvoji osobnosti. Dítě chápe, že je samostatnou bytostí, že se liší od okolního světa. Snaží se prosazovat svoji vlastní vůli a tím i svoji individualitu. To se projevuje také reakcemi neovládaného vzdoru a negativismem. Jde o fázi prvního vzdoru, která souvisí s rozvojem volní složky. Nejde přitom o obsah, ale o samotné odmítnutí. Dítě tak projevuje svoji autonomii, ubezpečuje se o své identitě (Langmeier, Krejčířová 1998). Období předškolního věku Období předškolního věku je blíže charakterizováno v kapitole 2.1. Podmínkou toho, aby se dítě mohlo rozvinout ve zdravou osobnost, je uspokojování jeho potřeb. Prvořadá je potřeba přiměřené stimulace, tj. náležitý přívod podnětů co do množství, kvality a proměnlivosti a potřeba smysluplnosti a řádu. Aby se z podnětů mohly stát poznatky, musí být v těchto podnětech nějaký řád a smysl, uspokojení potřeby životní jistoty a citové vazby (Bartoňová, Bazalová, Pipeková 2007). 27

Základní projevy autistického chování a jejich diagnostika

Základní projevy autistického chování a jejich diagnostika Základní projevy autistického chování a jejich diagnostika Kateřina Panáčková dětský psycholog Oddělení dětské neurologie při Fakultní nemocnici v Ostravě Historický vývoj terminologie E. Bleuler, 1911:

Více

PAS v každodenní praxi dětské psychiatrie EVA ČÁPOVÁ

PAS v každodenní praxi dětské psychiatrie EVA ČÁPOVÁ PAS v každodenní praxi dětské psychiatrie EVA ČÁPOVÁ Poruchy autistického spektra Všepronikající hrubá neurovývojová porucha mozku PAS (autistic spektrum disorder ASD) 1979 Lorna Wing a Judith Gould Výskyt

Více

Diagnostická kritéria

Diagnostická kritéria AUTISMUS ZNÁMÁ NEZNÁMÁ Pavel Mühlpachr Od prvního popsání autismu uběhlo přes 50 let. Pro svět není autismus novinkou. Výzkum autismu se ubíral různými směry, publikovala se různá vysvětlení přičiň, vyzkoušeny

Více

Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Významné vývojové mezníky

Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Významné vývojové mezníky Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči Významné vývojové mezníky Působení různých faktorů v době před příchodem do náhradní rodiny Vliv psychické deprivace: nedostatek žádoucích podnětů či nadměrné

Více

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Speciální pedagogika - psychopedie

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Speciální pedagogika - psychopedie VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 25.2. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Poruchy osobnosti: základy pro samostudium. Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno

Poruchy osobnosti: základy pro samostudium. Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno Poruchy osobnosti: základy pro samostudium Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno Pro některé běžně užívané pojmy je obtížné dát přesnou a stručnou definici. Osobnost je jedním z nich. osobnost

Více

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27 Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................

Více

POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING.

POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. ALENA STŘELCOVÁ Autismus činí člověka osamělým. S pocitem vlastní jinakosti se

Více

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D.

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. POJMY Diagnostika je poznávacím procesem, jehož cílem je co nejdokonalejší poznání daného předmětu či objektu našeho zájmu, a to všech jeho důležitých znaků a charakteristik

Více

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA otázky k SZZ 1) Speciální pedagogika jako vědní obor, vymezení předmětu, vztah speciální pedagogiky k dalším vědním oborům. Vztah k pedagogice, psychologii, medicínským oborům, k sociologii.

Více

Integrace žáka s poruchou autistického spektra Bakalářská práce

Integrace žáka s poruchou autistického spektra Bakalářská práce MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY Integrace žáka s poruchou autistického spektra Bakalářská práce BRNO 2009 Vedoucí bakalářské práce: doc. PhDr. Mgr. Jarmila Pipeková,

Více

Dětský klinický psycholog v neonatologii zákonitosti vývojových období raného věku Hana Jahnová Fakultní nemocnice Brno

Dětský klinický psycholog v neonatologii zákonitosti vývojových období raného věku Hana Jahnová Fakultní nemocnice Brno Dětský klinický psycholog v neonatologii zákonitosti vývojových období raného věku Hana Jahnová Fakultní nemocnice Brno XX. Neonatologické setkání XIV. Hanákovy dny 8.-10. června 2012 Hotel Diana, Velké

Více

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE 1. Definice a předmět psychologie Základní odvětví, speciální a aplikované disciplíny,

Více

PERVAZIVNÍ VÝVOJOVÉ PORUCHY. Obecná charakteristika: Diagnostická vodítka. - neschopnost navazovat soc. vztahy (zejména emocionálního charakteru)

PERVAZIVNÍ VÝVOJOVÉ PORUCHY. Obecná charakteristika: Diagnostická vodítka. - neschopnost navazovat soc. vztahy (zejména emocionálního charakteru) Otázka: Psychotické a pervazivně vývojové poruchy Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Sanguares PERVAZIVNÍ VÝVOJOVÉ PORUCHY Podstatou je závažné a komplexní poškození psychiky jedince. Dětský

Více

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby.

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby. Rozumová výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Rozumová výchova je vyučován v 1. až 10.ročníku ZŠS v časové dotaci 5 hodin týdně. V každém ročníku jsou přidány 2 disponibilní hodiny.

Více

SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM

SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok (CZ.2.17/3.1.00/36073) SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Proč? Na co

Více

Mgr. Lucie Kopáčová sociální pedagog

Mgr. Lucie Kopáčová sociální pedagog Rodinné Integrační Centrum o.s. Centrum pro autismus z PASti Prodloužená 278, Pardubice 530 09 www.ric.cz, info@ric.cz Mgr. Lucie Kopáčová sociální pedagog DOTAZNÍK PRO ŘEDITELE ZŠ A MŠ PARDUBICE zkoumané

Více

Okruhy pro atestační zkoušky specializačního vzdělávání v oboru Dětská klinická psychologie. Dětský klinický psycholog

Okruhy pro atestační zkoušky specializačního vzdělávání v oboru Dětská klinická psychologie. Dětský klinický psycholog Okruhy pro atestační zkoušky specializačního vzdělávání v oboru Dětská klinická psychologie Dětský klinický psycholog I. Psychologická diagnostika dětí a dospívajících 1. Psychologická vývojová diagnostika

Více

Zvířata domácí, divoká

Zvířata domácí, divoká ZÁŘÍ TÉMA: My se školy nebojíme Začíná škola Zvířata domácí, divoká tělo Přivítání dětí i jejich rodičů ve škole, navození atmosféry důvěry a pohody. Pomoci dětem i rodičům orientovat se v novém prostředí.

Více

PŘÍSTUPY K DĚTEM S PORUCHOU AUTISTICKÉHO SPEKTRA

PŘÍSTUPY K DĚTEM S PORUCHOU AUTISTICKÉHO SPEKTRA UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav speciálněpedagogických studií LUCIE HÁSKOVÁ II. ročník kombinované studium Obor: Předškolní pedagogika PŘÍSTUPY K DĚTEM S PORUCHOU AUTISTICKÉHO

Více

Okruhy pro atestační zkoušky specializačního vzdělávání v oboru Klinická psychologie. Klinický psycholog

Okruhy pro atestační zkoušky specializačního vzdělávání v oboru Klinická psychologie. Klinický psycholog Okruhy pro atestační zkoušky specializačního vzdělávání v oboru Klinická psychologie Klinický psycholog 1. Duševní poruchy v dětství a adolescenci. 2. Neurotické poruchy v dětství. 3. Poruchy spánku u

Více

14. 1. 2013. Popis využití: Výukový materiál s úkoly pro žáky s využitím dataprojektoru,

14. 1. 2013. Popis využití: Výukový materiál s úkoly pro žáky s využitím dataprojektoru, VY_32_INOVACE_PSYPS13260ZAP Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 Název projektu: Rozvoj vzdělanosti Číslo šablony: III/2 Datum vytvoření:

Více

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková. Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum tvorby 26.1.2013 Anotace

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková. Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum tvorby 26.1.2013 Anotace Číslo projektu Název školy Autor Tématická oblast Téma CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková Základy společenských věd Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum

Více

LENTILKA DĚTSKÉ REHABILITAČNÍ CENTRUM PARDUBICE

LENTILKA DĚTSKÉ REHABILITAČNÍ CENTRUM PARDUBICE LENTILKA DĚTSKÉ REHABILITAČNÍ CENTRUM PARDUBICE TŘÍDA PRO DĚTI S PORUCHOU AUTISTICKÉHO SPEKTRA NEBO/A INTEGRACE PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ PRO DĚTI S PORUCHOU AUTISTICKÉHO SPEKTRA V DĚTSKÉM REHABILITAČNÍM CENTRU

Více

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Determinace osobnosti Základní psychologie - obecná psychologie - psychologie osobnosti - sociální psychologie - vývojová psychologie Psychopatologie

Více

Poruchy autistického spektra. MUDr. Martina Přecechtělová Privátní dětská ordinace

Poruchy autistického spektra. MUDr. Martina Přecechtělová Privátní dětská ordinace Poruchy autistického spektra MUDr. Martina Přecechtělová Privátní dětská ordinace Úvod pervazivní (všeprostupující) vývojová porucha triáda poškození - narušené sociální chování, komunikace, představivost

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA Pedagogickopsychologická diagnostika je učitelův nástroj poznání podmínek, průběhu a výsledků řízeného procesu. Snaží se o poznání příčin, které učiteli umožní na základě

Více

Úvod Činnosti Kontakty O autismu Akce Fotogalerie Podporují nás

Úvod Činnosti Kontakty O autismu Akce Fotogalerie Podporují nás Úvod Činnosti Kontakty O autismu Akce Fotogalerie Podporují nás Každé dítě trpící autismem je jiné, přestože diagnostická kritéria musí splňovat stejná, nebo podobná. Neexistuje žádný vzorec reakcí, který

Více

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května 2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE Studijní obor: Forma zkoušky: 75 41- M/01 Sociální činnost, sociálně výchovná činnost

Více

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných Posuzování pracovní schopnosti U duševně nemocných Druhy posudkové činnosti Posuzování dočasné neschopnosti k práci Posuzování dlouhodobé neschopnosti k práci Posuzování způsobilosti k výkonu zaměstnání

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben, 2011 Mgr. Monika Řezáčová FYLOGENEZE PSYCHIKY historický vývoj živých bytostí od jednodušších

Více

Psychopatologie dětského věku. J.Koutek Dětská psychiatrická klinika FN Motol

Psychopatologie dětského věku. J.Koutek Dětská psychiatrická klinika FN Motol Psychopatologie dětského věku J.Koutek Dětská psychiatrická klinika FN Motol Organizace dětské psychiatrie Nástavbový obor na psychiatrii dospělých, dříve též na pediatrii, otázka jak do budoucna dětské

Více

Klasifikace tělesných postižení podle doby vzniku

Klasifikace tělesných postižení podle doby vzniku VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 1, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 25.1. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Název materiálu: Školní zralost Autor materiálu: Mgr. Veronika Plecerová Datum vytvoření: 13. 05. 2013 Zařazení materiálu:

Název materiálu: Školní zralost Autor materiálu: Mgr. Veronika Plecerová Datum vytvoření: 13. 05. 2013 Zařazení materiálu: Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ. 1. 07/1. 5. 00/34. 0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Psychologie a sociologie Úvod

Psychologie a sociologie Úvod Psychologie a sociologie Úvod Vlastnosti vrozené a získané. Osobnost, její biologické kořeny. Fyzický a psychický vývoj. Primární socializace. PaS1 1 Psychologie a sociologie Některá vymezení pojmu psychologie:

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Únor 2011 Mgr. Monika Řezáčová jedná se o poruchy chování, které se významně odchylují od normy většiny

Více

Člověk roste a vyvíjí se

Člověk roste a vyvíjí se Anotace: Kód: VY_52_INOVACE_Přv-Z 5.,7.34 Vzdělávací oblast: Přírodověda - Autor: Mgr. Aleš Hruzík Jazyk: český Očekávaný výstup: žák správně definuje základní probírané pojmy a jejich vzájemné vztahy

Více

Cvičení ze společenských věd

Cvičení ze společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

Modul C Vzdělávání pracovníků v mateřinkách Středočeského kraje CZ.1.07/1.3.48/02.0045 PhDr. Ivana Šmejdová

Modul C Vzdělávání pracovníků v mateřinkách Středočeského kraje CZ.1.07/1.3.48/02.0045 PhDr. Ivana Šmejdová Modul C Vzdělávání pracovníků v mateřinkách Středočeského kraje CZ.1.07/1.3.48/02.0045 PhDr. Ivana Šmejdová Obsah kurzu: 1. Pedagogická diagnostika 2. Pedagogická diagnostika v pedagogické praxi 3. Diagnostika

Více

Psychologie a sociologie Úvod

Psychologie a sociologie Úvod Psychologie a sociologie Úvod Vlastnosti vrozené a získané. Osobnost, její biologické kořeny. Fyzický a psychický vývoj. Primární socializace. PaS1 1 Psychologie a sociologie Některá vymezení pojmu psychologie:

Více

Možnosti terapie psychických onemocnění

Možnosti terapie psychických onemocnění Možnosti terapie psychických onemocnění Pohled do světa psychických poruch a onemocnění a jejich léčby bez použití léků. Mgr.PaedDr.Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Osobnost Biologická

Více

Adaptace žáka s poruchou autistického spektra na prostředí ZŠ speciální

Adaptace žáka s poruchou autistického spektra na prostředí ZŠ speciální Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Pedagogická fakulta Oddělení celoživotního vzdělávání Závěrečná práce Adaptace žáka s poruchou autistického spektra na prostředí ZŠ speciální Vypracovala: Mgr.

Více

Název materiálu: Novorozenecké období Autor materiálu: Mgr. Veronika Plecerová Datum vytvoření: 27. 03. 2013 Zařazení materiálu:

Název materiálu: Novorozenecké období Autor materiálu: Mgr. Veronika Plecerová Datum vytvoření: 27. 03. 2013 Zařazení materiálu: Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ. 1. 07/1. 5. 00/34. 0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

Předmluva 11. Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13. Práva lidí s mentální retardací 17

Předmluva 11. Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13. Práva lidí s mentální retardací 17 Obsah Předmluva 11 KAPITOLA 1 Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13 KAPITOLA 2 Práva lidí s mentální retardací 17 KAPITOLA 3 Metodologické problémy vzdělávání a vzdělavatelnosti

Více

PSYCHOPATOLOGIE. Zapamatuj si! Vyřeš! Pochop! Zeptej se vyučujícího! OBECNÁ SPECIÁLNÍ. Normalita osobnosti. Poruchy osobnosti.

PSYCHOPATOLOGIE. Zapamatuj si! Vyřeš! Pochop! Zeptej se vyučujícího! OBECNÁ SPECIÁLNÍ. Normalita osobnosti. Poruchy osobnosti. Slovo úvodem Předložené studijní materiály slouží jako podpora pro kontaktní výuku. Jejich cílem je předložit ucelený pohled na obsah předmětu a také vám trošku usnadnit učení. Proto se snažím, aby byly

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874

Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název

Více

Obecná a vývojová psychologie Přednáška 12. Období dospívání (období pubescence a období adolescence)

Obecná a vývojová psychologie Přednáška 12. Období dospívání (období pubescence a období adolescence) Obecná a vývojová psychologie Přednáška 12 Období dospívání (období pubescence a období adolescence) Základní charakteristiky dospívání Biologické hledisko-první známky pohlavního zrání až dovršení pohlavní

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

Cvičení ze společenských věd Základy psychologie

Cvičení ze společenských věd Základy psychologie Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

Psychologie a sociologie úvod

Psychologie a sociologie úvod Psychologie a sociologie úvod Vlastnosti vrozené a získané. Socializace, primární socializace. Sociální pozice, sociální status, sociální role. PaS 1 1 Psychologie a sociologie Některá vymezení pojmu psychologie:

Více

Problematika předčasných odchodů ze vzdělání

Problematika předčasných odchodů ze vzdělání Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Masarykova univerzita Pedagogická fakulta. Katedra speciální pedagogiky. PROBLEMATIKA AUTISTICKÝCH JEDINCŮ Bakalářská práce

Masarykova univerzita Pedagogická fakulta. Katedra speciální pedagogiky. PROBLEMATIKA AUTISTICKÝCH JEDINCŮ Bakalářská práce Masarykova univerzita Pedagogická fakulta Katedra speciální pedagogiky PROBLEMATIKA AUTISTICKÝCH JEDINCŮ Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce : Brno,březen 2006 Vypracovala: PhDr. Dagmar Přinosilová,

Více

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8 května 2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE Studijní obor: Forma studia: Forma zkoušky: 75-41-M/01 Sociální činnost- sociálně výchovná

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Etická výchova 4. ročník Zpracovala: Mgr. Alena Tupá Základní komunikační dovednosti reflektuje důležitost prvků neverbální komunikace, eliminuje hrubé výrazy z verbální

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

Specifické poruchy učení

Specifické poruchy učení Specifické poruchy učení SPU jsou tématem, který je v českém školství neustále aktuální. Pojem poruchy učení označuje skupinu obtíží projevujících se při osvojování čtení, psaní, počítání i ostatních dovednostech.

Více

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Pod pojmem užívání drog rozumíme širokou škálu drogového vývoje od fáze experimentování,

Více

Homolová Kateřina Mikurdová Hana

Homolová Kateřina Mikurdová Hana BAREVNÁ ANGLIČTINA Homolová Kateřina Mikurdová Hana Charakteristika a náplň zájmové činnosti na školní rok 2015/2016 Základním cílem zájmové aktivity Barevná angličtina je seznámit děti s cizím jazykem,

Více

SOUROZENECKÉ VZTAHY V RODINĚ DÍTĚTE S AUTISMEM

SOUROZENECKÉ VZTAHY V RODINĚ DÍTĚTE S AUTISMEM Masarykova univerzita Pedagogická fakulta Katedra speciální pedagogiky SOUROZENECKÉ VZTAHY V RODINĚ DÍTĚTE S AUTISMEM Bakalářská práce Brno 2007 Vedoucí bakalářské práce: Vypracovala: PhDr. Mgr. Dana Zámečníková,

Více

ATTACHMENT KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011. PhDr Petra Vrtbovská PhD DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE

ATTACHMENT KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011. PhDr Petra Vrtbovská PhD DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE ATTACHMENT DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011 PhDr Petra Vrtbovská PhD Co budeme probírat PROČ DÍTĚ POTŘEBUJE RODIČOVSKOU PÉČI Co je citové pouto (attachment)

Více

Název materiálu: Prenatální a perinatální období Autor materiálu: Mgr. Veronika Plecerová Datum vytvoření: 12. 03. 2013 Zařazení materiálu:

Název materiálu: Prenatální a perinatální období Autor materiálu: Mgr. Veronika Plecerová Datum vytvoření: 12. 03. 2013 Zařazení materiálu: Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ. 1. 07/1. 5. 00/34. 0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM

Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM Prenatální psychologie a vnímání plodu v této rovině Na významu nabývá nejen zájem o fyzický vývoj plodu, ale dokládají

Více

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 9.2. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní pedagogika

Více

Výroční zpráva Volno, o. s. 2013

Výroční zpráva Volno, o. s. 2013 Výroční zpráva Volno, o. s. 2013 Poslání: Podpora pečující rodiny tak, aby dítě nebo osoba s postižením i nadále žila v rodině a zároveň byl umožněn důstojný život pečující osobě i celé rodině. Obsahem

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti SYNDROM VYHOŘENÍ PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Definice pojmu Syndrom vyhoření burn out syndrom Existuje řada termínů,

Více

Vliv náhradních forem péče na vývoj a život dítěte. PhDr. et PhDr. Radka Ptáčka, Ph.D. Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN

Vliv náhradních forem péče na vývoj a život dítěte. PhDr. et PhDr. Radka Ptáčka, Ph.D. Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN Vliv náhradních forem péče na vývoj a život dítěte PhDr. et PhDr. Radka Ptáčka, Ph.D. Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN HISTORIE V ČR V ČR především spojeno s výzkumy světového významu Prof. Matějčeka,

Více

RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU

RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU číslo jednací: ZŠ-263/2013 RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU Obsah: I. Identifikační údaje II. Charakteristika ŠD III. Výchovný program IV. Vzdělávací část programu 1 I. Identifikační

Více

Diplomová práce. Volnočasové aktivity a jejich vliv na socializaci dětí s poruchami autistického spektra

Diplomová práce. Volnočasové aktivity a jejich vliv na socializaci dětí s poruchami autistického spektra UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Ústav speciálněpedagogických studií Diplomová práce Bc. Helena Plašilová Volnočasové aktivity a jejich vliv na socializaci dětí s poruchami autistického

Více

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY PORUCHY AUTISTICKÉHO SPEKTRA BRNO 2006

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY PORUCHY AUTISTICKÉHO SPEKTRA BRNO 2006 MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY PORUCHY AUTISTICKÉHO SPEKTRA Diplomová práce BRNO 2006 Vedoucí diplomové práce: Vypracovala: PhDr. Mgr. Barbora Bazalová, Ph. D. Jana

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu. Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015

Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu. Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015 Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015 mentální postižení vrozené nebo do 2 let získané postižení psychických schopností člověka nemožnost dosáhnout

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí, s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního prostředí.

Více

OBSAH. Obsah. Předmluva... 13

OBSAH. Obsah. Předmluva... 13 OBSAH Obsah Předmluva................................................. 13 Část první Základní okruhy obecné psychopatologie.............................. 15 1 Úvod..................................................

Více

Worklife balance. Projekt "Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, CZ.1.04/3.4.04/88.00208

Worklife balance. Projekt Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, CZ.1.04/3.4.04/88.00208 Worklife balance Projekt "Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, CZ.1.04/3.4.04/88.00208 Tento projekt je financováno z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje

Více

Modul č. XV. Poruchy socializace, problémový klient

Modul č. XV. Poruchy socializace, problémový klient Modul č. XV Poruchy socializace, problémový klient PORUCHY SOCIALIZACE CO ČLOVĚKA UTVÁŘÍ Na fenotypu (úrovni konečné osobnosti) se podílí faktory: a) vnitřní vrozené (genetická dědičnost) získané (sociální

Více

V. 10 Osobnostní a sociální výchova

V. 10 Osobnostní a sociální výchova 1/7 V. 10 Osobnostní a sociální výchova V.10. 1 Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Osobnostní a sociální výchova rozvíjí praktické dovednosti, které žáci mohou využít v běžném

Více

VY_32_INOVACE_D 12 11

VY_32_INOVACE_D 12 11 Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 746 01 Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory

Více

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNE PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra speciální pedagogiky OSOBNI ASISTENCE VE VOLNEM CASE U JEDINCŮ S AUTISMEM.

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNE PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra speciální pedagogiky OSOBNI ASISTENCE VE VOLNEM CASE U JEDINCŮ S AUTISMEM. MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNE PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra speciální pedagogiky OSOBNI ASISTENCE VE VOLNEM CASE U JEDINCŮ S AUTISMEM Diplomová práce BRNO 2005 Renáta Tomiczková Prohlašuji, že jsem diplomovou

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

SEXUÁLNÍ VÝCHOVA VE ŠKOLÁCH A PROBLEMATIKA UČITELSKÉ ROLE. Mgr. Zuzana Svobodová

SEXUÁLNÍ VÝCHOVA VE ŠKOLÁCH A PROBLEMATIKA UČITELSKÉ ROLE. Mgr. Zuzana Svobodová SEXUÁLNÍ VÝCHOVA VE ŠKOLÁCH A PROBLEMATIKA UČITELSKÉ ROLE Mgr. Zuzana Svobodová FAKTA K SEXUÁLNÍ VÝCHOVĚ Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání a to především oblasti Člověk a jeho svět Člověk

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2011 Mgr. Monika Řezáčová věda o psychické regulaci chování a jednání člověka a o jeho vlastnostech

Více

VY_32_INOVACE_03_02_04

VY_32_INOVACE_03_02_04 Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_02_04 Výchova ke zdraví Péče o dítě Číslo projektu Klíčová aktivita CZ.1.07/1.4.00/21.3185 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Zařazení

Více

Internalizované poruchy chování

Internalizované poruchy chování Internalizované poruchy chování VOJTOVÁ, V. Inkluzivní vzdělávání žáků v riziku a s poruchami chování jako perspektiva kvality života v dospělosti. Brno: MSD, 2010 ISBN 978-80-210-5159-1 Internalizované

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Psychické procesy VY_32_INOVACE_10_02. Luděk Dobeš dobes@gymjev.

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Psychické procesy VY_32_INOVACE_10_02. Luděk Dobeš dobes@gymjev. Průvodka Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce

Více

Mgr. Miroslav Raindl

Mgr. Miroslav Raindl Mgr. Miroslav Raindl Středisko poskytuje služby Poradenské, odborné informace apod. Mediace mezi klientem a jeho rodiči aj. Diagnostické Vzdělávací Speciálně pedagogické a psychologické Výchovné a sociální

Více

Cvičení ze společenských věd

Cvičení ze společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

Tématické okruhy k absolutoriu VOŠ PMP

Tématické okruhy k absolutoriu VOŠ PMP Tématické okruhy k absolutoriu VOŠ PMP 1. Osobnost dítěte předškolního a školního věku 2. Rodina a její vliv na vývoj dítěte 3. Osobnost pedagoga předškolního a zájmového vzdělávání 4. Institucionální

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PEDAGOGICKÁ KATEDRA TĚLESNÉ A SPORTOVNÍ VÝCHOVY

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PEDAGOGICKÁ KATEDRA TĚLESNÉ A SPORTOVNÍ VÝCHOVY ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PEDAGOGICKÁ KATEDRA TĚLESNÉ A SPORTOVNÍ VÝCHOVY VLIV CÍLENÉ POHYBOVÉ INTERVENCE NA ZÁKLADNÍ PLAVECKÉ DOVEDNOSTI U DĚTÍ S AUTISMEM (MULTIMEDIÁLNÍ DVD) DIPLOMOVÁ PRÁCE

Více

Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie. Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž

Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie. Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž Příčiny vzniku duševní poruchy tělesné (vrozené genetika, prenatální

Více

Výtvarná výchova. Charakteristika vyučovacího předmětu. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvíjení klíčových kompetencí žáků

Výtvarná výchova. Charakteristika vyučovacího předmětu. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvíjení klíčových kompetencí žáků Vzdělávací obor: Výtvarná výchova Obsahové, časové a organizační vymezení Výtvarná výchova Charakteristika vyučovacího předmětu 1. 5. ročník 2 hodiny týdně Vzdělávací obor Výtvarná výchova zahrnuje využití

Více

ASPERGERŮV SYNDROM CO TO JE?

ASPERGERŮV SYNDROM CO TO JE? ASPERGERŮV SYNDROM CO TO JE? Brožura pro dospívající s Aspergerovým syndromem PhDr. Lucie Bělohlávková Dostal jsem diagnózu Aspergerův syndrom. V hlavě mi běží řada myšlenek a otázek... Je to některá z

Více

Upřesňující a doplňující informace k Žádosti o podstatnou změnu

Upřesňující a doplňující informace k Žádosti o podstatnou změnu Příloha č. 1 Diagnostika dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (CZ.1.07/1.2.00/14.0122) Upřesňující a doplňující informace k Žádosti o podstatnou změnu - IDS (The Intelligence and Development

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví 6. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová projevuje odpovědný vztah k sobě samému, k vlastnímu dospívání a pravidlům zdravého životního stylu;

Více

Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy

Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy Projekt Příprava dětí na povinnou školní docházku v posledním roce před zahájením povinné školní docházky dle očekávaných

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více