Česká agentura na podporu obchodu CZECHTRADE. Česká republika v roce 2006

Transkript

1 Česká agentura na podporu obchodu CZECHTRADE Česká republika v roce 2006 Základní informace Praha 2007 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM FONDEM PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ A MINISTERSTVEM PRŮMYSLU A OBCHODU

2 ČESKÁ REPUBLIKA V ROCE 2006 Základní informace OBSAH 1. Hlavní vývojové trendy české ekonomiky v roce Základní informace o hospodářském vývoji ČR v roce Hrubý domácí produkt a další základní údaje hospodářského rozvoje České republiky 2.2 Státní rozpočet 2.3 Trh práce a nezaměstnanost 2.4 Zahraniční obchod 2.5 Platební bilance 3. Ekonomické prostředí 3.1 Cenový režim 3.2 Měnová politika 3.3 Legislativní opatření v oblasti zahraničně obchodních vztahů ČR Ochranná opatření uplatňovaná při dovozu výrobků do EU a legislativní opatření přijatá v zahraničně obchodní činnosti v ČR Celní předpisy 3.4 Daňový systém Daň z přidané hodnoty Spotřební daně Daně z příjmů Daň z nemovitostí Daň dědická, daň darovací a daň z převodu nemovitostí Daň silniční Ochrana životního prostředí Smlouvy o zamezení dvojího zdanění 4. Institucionální rámec 4.1 Kapitálový trh 4.2 Devizový trh 4.3 Bankovnictví 4.4 Pojišťovnictví 5. Přímé zahraniční investice 5.1 Investiční klima 5.2 Přímé zahraniční investice v ČR 5.3 Odliv přímých investic do zahraničí 5.4 Dohody o podpoře a ochraně investic 6. Vlastnická, právní a organizační struktura hospodářství 2

3 1. HLAVNÍ VÝVOJOVÉ TRENDY ČESKÉ EKONOMIKY V ROCE 2006 Česká ekonomika se i v roce 2006 růstem své souhrnné výkonnosti řadila mezi nejrychleji rostoucí evropské ekonomiky, když hrubý domácí produkt meziročně reálně vzrostl o 6,4 %. Hospodářský růst byl tažen především konečnou spotřebou, která se meziročně reálně zvýšila o 4,4 % a tvorbou hrubého kapitálu (+11,7 %). Tvorba hrubého fixního kapitálu byla meziročně vyšší o 7,6 % (v roce 2005 o 2,3 %). Růst hodnoty HDP (b.c.) meziročně předstihoval navýšení hodnoty hrubého disponibilního produktu. Meziročně narostla hodnota hrubých národních úspor (+11,4 % b.c.) a míra hrubých národních úspor se zvýšila o 1,1 bodu. V zahraničním obchodu zbožím a službami pokračovala tendence předstihu růstu vývozu před dovozem ve stálých cenách (15,9 % proti 15,2 %). Průmyslová produkce meziročně vzrostla o 9,7 %. Nejdynamičtěji se zvyšovala výroba zboží dlouhodobé spotřeby (+27,6 %) a výroba pro investice (+18,3 %). Z jednotlivých sekcí průmyslu rostl nejrychleji průmysl zpracovatelský (+10,5 %). V jeho rámci se zvýšila především výroba dopravních prostředků a zařízení (+20,6 %), Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v průmyslu vzrostly reálně o 10,3 %. Stavební výroba meziročně zrychlila o 2,4 bodu na 6,6 % a tržby ve stavebnictví byly vyšší reálně o 9,8 %. V zemědělství tržby za vlastní výrobky a služby naopak meziročně klesly reálně o 3,7 %. Tržby za služby v souhrnu reálně narostly o 5,0 %. Míra inflace (klouzavý průměr za 12 měsíců) dosáhla 2,5 % a meziročně byla vyšší o 0,6 bodu. Hospodaření státního rozpočtu skončilo schodkem v úrovni 97,6 mld.kč, který byl o 41,2 mld. vyšší než v roce Jeho podíl na nominálním HDP dosáhl 3,0 %. Celkové příjmy státního rozpočtu za rok 2006 dosáhly 923,1 mld.kč a meziročně se zvýšily o 56,6 mld.kč, tj. o 6,5 %. 3

4 Největší objem rozpočtových příjmů reprezentovaly daňové příjmy (87,0 %) i při meziročním poklesu jejich podílu o 2,1 bodu. Mezi hlavní daňové příjmy náležely: daň z přidané hodnoty (16,6 %), daně spotřební (12,2 %), daně z příjmů právnických osob (10,3 %), daň z příjmů fyzických osob (9,9 %), ale především pak pojistné na sociální zabezpečení, příspěvky na politiku zaměstnanosti a veřejné zdravotní pojištění (36,2 %). Celkové výdaje státního rozpočtu zaznamenaly v roce 2006 meziroční nárůst o 97,8 mld.kč, tj. o 10,6 % na 1 020,6 mld.kč. Rozhodující objem výdajů SR tvořily běžné výdaje (89,7 %) a v jejich rámci neinvestiční transfery obyvatelstvu. Meziročně narostla míra zaměstnanosti na 55,0 % a snížila obecná míra nezaměstnanosti podle metodiky ILO na 7,1 %. Počet zaměstnaných v národním hospodářství dosáhl v roce 2006 celkem 4 828,1 tis. osob a meziročně se zvýšil o 1,3 %. Koncem roku 2006 pracovalo v ČR celkem 250,8 tis. cizích státních příslušníků, z toho 185,1 tis. v pozici zaměstnanců a 65,7 tis. podnikatelů. Průměrná hrubá měsíční nominální mzda v národním hospodářství dosáhla Kč při meziročním nárůstu o 6,4 %. Průměrná míra registrované nezaměstnanosti za rok 2006 činila 8,1 % a meziročně se snížila o 0,9 bodu. Počet uchazečů o zaměstnání proti roku 2005 klesl o 61,9 tis. osob, resp. o 12,1 %. Snížil se rovněž počet dlouhodobě nezaměstnaných, a to o 13,1 %. Souběžně s meziročním poklesem registrované míry nezaměstnanosti vzrostl počet volných pracovních míst. Na volné místo připadlo méně uchazečů o práci. I v roce 2006 přetrvávala, i přes určité zmírnění, vysoká diferenciace míry nezaměstnanosti v regionálním průřezu. Meziročně se zvýšily výdaje na státní politiku zaměstnanosti, zejména na aktivní politiku zaměstnanosti (+27,1 %). Obrat zahraničního obchodu meziročně narostl o 14,8 % při předstihu tempa růstu dovozu před vývozem o 0,1 bodu. Mírně se tak zhoršilo krytí dovozu vývozem. Nicméně vyšší absolutní přírůstek u vývozu než u dovozu meziročně zlepšil úroveň aktivního bilančního salda. Celkový vývoz za rok 2006 reprezentoval sumu 2 144,0 mld.kč a celkový dovoz 2 101,0 mld.kč. 4

5 Nejvyšší absolutní nárůst vývozu a dovozu byl už tradičně realizován ve vztahu k zemím s vyspělou ekonomikou a především v relaci se zeměmi EU, ale jejich pozice v českém vývozu i dovozu přesto dále mírně oslabila. Ve zbožové struktuře vývozu i dovozu zaznamenaly všechny zbožové skupiny (s výjimkou nespecifikovaného globálu v importu) meziroční nárůst, když nejvyšší absolutní přírůstky dosáhly stroje a dopravní prostředky, které byly dominující skupinou této struktury. Její postavení v českém vývozu i dovozu přitom meziročně posílilo o 2,3 a 0,9 bodu. Celková zahraničně obchodní bilance za rok 2006 skončila přebytkem ve výši 43,0 mld.kč, na kterém se podílel především obchod se státy s vyspělou ekonomikou, jehož kladné bilanční saldo meziročně narostlo o 54,6 mld.kč na 272,3 mld.kč. Ve vztahu k jednotlivým zemím bylo nejvyšší bilanční aktivum registrováno se SRN, Slovenskem a Velkou Británií, zatímco nejhlubší záporné saldo vykázal obchod s Čínou, Ruskem a Japonskem. Z hlediska zbožové struktury nejvíce zatěžovala bilanci zahraničního obchodu minerální paliva a maziva a naopak největším přínosem pro ni byly stroje a dopravní prostředky. Vývozní ceny v průměru za rok 2006 klesly o 0,8 %, zatímco dovozní ceny se v průměru naopak o 0,8 % zvýšily. Směnné relace tak zaznamenaly v meziročním srovnání v průměru hodnotu 98,4 % a byly o 0,1 bodu vyšší než v předchozím roce. Největší cenový pohyb přitom zaznamenaly: minerální paliva a maziva a suroviny nepoživatelné, bez paliv. V roce 2006 se výrazně rozšířil počet subjektů zabývajících se zahraničním obchodem (+24,5 %), když počet vývozců meziročně narostl o 24,8 % a počet dovozců o 24,3 %. Ke zvýšení počtu subjektů přitom došlo ve všech velikostních kategoriích vývozců i dovozců. Platební bilance za rok 2006 skončila s celkovým kladným saldem ve výši 2,1 mld.kč, který generovala položka chyby a opomenutí, když na krytí celoročního deficitu na běžném účtu nestačily přebytky kapitálového a finančního účtu. Devizové rezervy zaznamenaly meziroční snížení a jejich úroveň dostačovala k pokrytí cca 3,3 měsíčního dovozu zboží a služeb. I v roce 2006 pokračoval růst hrubé zahraniční zadluženosti, která reprezentovala 38 % HDP a zůstala tak pod tzv. bezpečnou hranicí. Meziroční nárůst byl za rok 2006 zaznamenán téměř u všech jednotlivých cenových okruhů, když spotřebitelské ceny v průměru vzrostly o 2,5 %, ceny lesnictví o 5,9 %, ceny tržních služeb o 3,7 %, ceny stavebních prací o 2,9 %, ceny zemědělských výrobců o 2,2 %, ceny průmyslových výrobců o 1,6 % a ceny dovozní o 0,8 %. V podmínkách pozitivního růstu, zachování míry inflace na poměrně nízké úrovni a posilování nominálního kurzu koruny ČNB dvakrát v průběhu roku 2006 zvýšila 5

6 základní úrokové sazby, vždy o čtvrt procentního bodu. Další zvýšení již třikrát opakovala i v roce Ode dne vstupu do EU, jsou některé předpisy komunitární legislativy v oblasti opatření na ochranu obchodu závazné i pro Českou republiku. Jedná se, jak o předpisy stanovující pravidla, tak o předpisy, kterými jsou vymezena jednotlivá opatření a mechanizmy. Řadu věcných okruhů, majících vazbu na zahraničně obchodní činnost, nicméně upravuje rovněž národní legislativa ČR. Také v oblasti celního režimu se ČR stala součástí celního území Evropské unie, takže pohyb zboží, které nemá statut Společenství a které se pohybuje po jeho celním území, upravují celní předpisy EU. Nicméně, v některých Společenstvím stanovených případech, je možno postup celních orgánů upravit vnitřními národními předpisy, takže i v České republice je národním celním právem upravena řada právních institutů. V roce 2006 pokračovaly změny daňového systému přijetím více jak třiceti novel. K zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku uzavřela ČR k celkem 72 dvoustranných mezinárodních smluv. Na českém kapitálovém trhu byly v roce 2006 realizovány transakce v objemu 1 454,4 mld.kč při meziročním poklesu o 8,8 %. Z toho Burza cenných papírů Praha zabezpečila 99,5 % jeho transakcí, RM-S 0,3 % a Středisko cenných papírů 0,2 %. Celkový objem obchodů na Burze cenných papírů Praha uskutečněných v roce 2006 dosáhl 1 447,8 mld.kč a proti rekordnímu roku 2005 se snížil o 8,0 %. Obchody byly převážně realizovány na trhu akcií a podílových listů (58,6 %). Nejlikvidnější emisi akcií zaznamenal ČEZ a Komerční banka. Největší růst kurzů u emisí akcií pak byl evidován u ORCO a ČEZ. Meziročně byla navýšena tržní kapitalizace akciového trhu. Hlavní indikátor pražské burzy, index PX, uzavřel rok na hodnotě 1 588,9 bodů, čímž se meziročně zvýšil o 7,9 %. Obchody uzavřené na RM-S dosáhly v roce mil.kč při meziročním poklesu o 40,3 %. Hlavní podíl na těchto obchodech měly akcie společností (94,1 %). Základní index trhu RM-S index RM uzavřel k s hodnotou 2 595,33 bodu proti 2 364,98 bodu v roce Středisko cenných papírů realizovalo v roce 2006 obchody v hodnotě 2,6 mld.kč, které se meziročně snížily o 82,1 %. Pro kurz koruny byl nadále rozhodující vývoj na eurodolarovém trhu. K oběma referenčním měnám si přitom česká koruna v průměru za rok 2006 udržela trend zhodnocování, když nominální kurz koruny k euru meziročně posílil o 4,8 % a vůči dolaru meziročně zhodnotil o 5,6 %. Meziroční zhodnocení vykázal i reálný kurz koruny k oběma měnám. 6

7 Ve stabilizovaném bankovním sektoru, v němž v roce 2006 aktivně působilo 38 bank (včetně ČNB a 6 stavebních spořitelen), náležely podle výše bilanční sumy k nejsilnějším: Česká spořitelna, Československá obchodní banka, Komerční banka, HVB Bank CR a Citibank. Celková aktiva bankovního sektoru v ČR v roce 2006 meziročně vzrostla o 6,6 % na mil.kč. Bankovní sektor (banky s licencí) realizoval k meziročně o 7,2 % vyšší zisk z finanční činnosti. Objem klientských vkladů přijatých bankami v roce 2006 byl meziročně vyšší o 6,8 %, zatímco objem úvěrů poskytnutých klientům bank narostl o 8,8 %. Vysokou dynamiku růstu vykázaly hypotéční úvěry (index 142,9), které byly využity především na bydlení. Pojistný trh ČR, na němž v roce 2006 působilo celkem 33 pojišťoven, zůstal i nadále na růstové trajektorii, když se předepsané pojistné meziročně zvýšilo o 4,2 % a dosáhlo ,9 mil.kč. Vyšší dynamiku přitom zaznamenalo životní pojištění (+5,1 %) v porovnání s neživotním pojištěním (+3,8 %). K nejsilnějším pojišťovnám podle výše předepsaného pojistného náležela Česká pojišťovna a Kooperativa. V roce 2006 přiteklo do ČR 134,7 mld.kč přímých zahraničních investic, tj. o 51,8 % méně v porovnání s předchozím rokem. Z jejich celkové sumy přitom reprezentoval základní kapitál 26,4 %, reinvestovaný zisk 61,0 % a ostatní kapitál 12,6 %. Nejvíce investic pocházelo z Evropy (90,9 %) a především pak ze zemí EU 25 (88,1 %). Z jednotlivých zemí byly největšími investory Lucembursko, Německo, Rakousko, Nizozemsko, Kypr a Velká Británie. PZI směřovaly hlavně do sektoru služeb (65,0 %) a do zpracovatelského průmyslu (36,7 %). Do dobývání nerostů bylo alokováno 3,9 % z objemu celkových PZI, zatímco ostatní sektory byly z hlediska přílivu investic v záporných číslech. Odliv přímých investic tuzemců do zahraničí činil za rok 2006 celkem 30,4 mld.kč a ve srovnání s rokem 2005, kdy evidoval zápornou hodnotu (-449,0 mil.kč), se zvýšil o 30,8 mld.kč. Z jeho celkového objemu reprezentovaly investice do základního kapitálu 72,6 %, reinvestovaný zisk 23,6 % a ostatní kapitál 3,8 %. PIZ směřovaly zejména do Nizozemska, Bulharska, na Slovensko a do Německa a alokovány byly především ve službách, v odvětví elektřiny, plynu a vody a ve zpracovatelském průmyslu. K vytvoření a udržení příznivých podmínek pro investice zahraničních subjektů i k podněcování podnikatelské iniciativy v oblasti investic uzavřela ČR k celkem 75 dvoustranných mezinárodních dohod o vzájemné podpoře a ochraně investic. V roce 2006 došlo opět k dalším meziročnímu nárůstu počtu podnikatelských subjektů zapsaných v registru o 1,8 %. Počet právnických osob se přitom rozrostl o 5,1 % a počet soukromých podnikatelů o 0,9 %. V kategorii právnických osob převažovaly obchodní společnosti (52,3 %) a v rámci soukromých podnikatelů živnostníci (94,5 %). 7

8 V celkovém počtu ekonomických subjektů v roce 2006 meziročně narostl i podíl subjektů pod zahraniční kontrolou (na 5,8 %), u nichž převažovaly obchodní činnosti (42,3 %), činnosti v oblasti nemovitostí a služeb pro podnikatele (24,4 %) a ve stavebnictví (18,6 %). 2. ZÁKLADNÍ INFORMACE O HOSPODÁŘSKÉM VÝVOJI ČR V ROCE 2006 Česká ekonomika se i v roce 2006 růstem své souhrnné výkonnosti řadila mezi nejrychleji rostoucí evropské ekonomiky, když rychleji rostly jen pobaltské republiky a Slovensko. 2.1 Hrubý domácí produkt a další základní údaje hospodářského rozvoje České republiky Hodnota HDP dosáhla v běžných cenách 3 220,3 mld.kč a ve srovnání s rokem 2005 se zvýšila o 225,9 mld.kč, tj. o 7,5 %. Hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele ČR v roce 2006 tak vykazoval Kč (b.c.) proti Kč v roce předchozím. Zatímco v roce 2005 měl rozhodující vliv na meziroční růst ekonomiky zahraniční obchod, tak v roce 2006 byly tímto faktorem výdaje na konečnou spotřebu a tvorba kapitálu. Reálně se HDP v roce 2006 v porovnání s rokem 2005 zvýšil o 6,4 %, zatímco v roce 2005 dosáhl meziročního nárůstu v úrovni 6,5 %. Zhruba jednobodové zaostávání růstu reálného hrubého domácího produktu proti růstu nominálního hrubého domácího produktu souviselo se zrychlením cenového vývoje. Základní ekonomické charakteristiky (v %) HDP-meziroční změna reálně 3,6 2,5 1,9 3,6 4,6 6,5 6,4 Konečná spotřeba-meziroční změna reálně 1,1 2,6 3,5 6,3 1,1 2,4 4,4 Tvorba hrubého kapitálu-meziroční změna reálně 10,6 6,6 4,6-1,4 9,1-0,2 11,7 Meziroční míra inflace-průměr 3,9 4,7 1,8 0,1 2,8 1,9 2,5 Míra registrované nezaměstnanosti podle stávající metodiky-průměr.... 9,19 8,97 8,13 Saldo státního rozpočtu k HDP v % -2,1-2,9-1,9-4,2-3,3-1,9-3,0 Běžný účet platební bilance k HDP v % -4,8-5,3-5,5-6,2-5,2-1,6-3,1 Finanční účet platební bilance k HDP v % 6,8 7,3 14,1 6,1 6,3 5,2 3,5 Vývoz zboží a služeb reálně v % 16,5 11,2 2,1 7,2 20,7 11,8 15,9 Dovoz zboží a služeb reálně v % 16,3 12,8 5,0 8,0 17,9 5,0 15,2 Pramen: ČSÚ a vlastní výpočet Výdaje na konečnou spotřebu ve stálých cenách zrychlily v roce 2006 meziroční růst na 4,4 % proti 2,4 % v roce 2005, když stejným tempem rostly i výdaje na konečnou spotřebu domácností, zatímco výdaje vlády na konečnou spotřebu zpomalily na 0,3 %. Dynamický byl v roce 2006 meziroční růst tvorby hrubého kapitálu, který ve stálých cenách činil 11,7 %, zatímco v roce předchozím bylo evidováno meziroční snížení 8

9 výdajů na tvorbu hrubého kapitálu ve výši 0,2 %. Tvorba hrubého fixního kapitálu byla přitom v roce 2006 meziročně vyšší o 7,6 % (v roce 2005 o 2,3 %), a to zejména při nárůstu investic do dopravních prostředků a do strojů a zařízení. V zahraničním obchodu se zbožím a službami vzrostl v roce 2006 proti roku 2005 vývoz ve stálých cenách o 15,9 % a dovoz o 15,2 %. Předstih růstu vývozu před dovozem v roce 2006 (o 0,7 bodu) byl tak meziročně menší o 6,1 bodu, což vedlo ke snížení vlivu čistého vývozu na ekonomický růst. Hodnota hrubého disponibilního důchodu dosáhla v roce 2006 při meziročním nárůstu ve výši 196,8 mld.kč v b.c. úrovně 3 026,8 mld.kč (index 106,95). Růst hodnoty hrubého disponibilního důchodu byl tak o 29,1 mld.kč nižší než růst hodnoty HDP. Hrubé národní úspory činily v roce 2006 v b.c. celkem 783,2 mld.kč a meziročně byly navýšeny o 11,4 %. Míra hrubých národních úspor narostla z 24,8 % v roce 2005 na 25,9 % v roce Vývoj HDP, hrubého disponibilního důchodu a hrubých národních úspor v letech v mld. Kč (b.c.) HDP 2 189, , , , , , ,3 Hrubý disponibilní důchod 2 152, , , , , , ,8 Hrubé národní úspory 542,4 570,4 553,3 532,2 618,5 703,1 783,2 Míra hrubých národních úspor-v % 25,2 24,9 23,4 21,6 23,2 24,8 25,9 Pramen: ČSÚ Průmyslová produkce v roce 2006 meziročně vzrostla o 9,7 % (v roce 2005 o 6,7 %), když nejvyšší dynamiku zaznamenala v 1. čtvrtletí, zatímco v dalších čtvrtletích roku postupně oslabovala. V rámci hlavního průmyslového seskupení přitom rostla výroba pro dlouhodobou spotřebu (+27,6 %), výroba pro investice (+18,3 %) a výroba meziproduktů (+7,3 %). Naproti tomu výroba energií meziročně vzrostla o 2,0 % a výroba pro krátkodobou spotřebu pouze o 0,3 %. V rámci sekcí dosáhla nejvyššího meziročního nárůstu výroba zpracovatelského průmyslu (+10,5 %), k němuž rozhodujícím způsobem přispěla výroba dopravních prostředků (+20,6 %), výroba a opravy strojů a zařízení (+18,0 %), výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení (+16,3 %), výroba pryžových a plastových výrobků (+14,6 %) a zpracování dřeva z dřevařských výrobků kromě nábytku (+13,3 %). Vývoj průmyslové produkce v roce ) meziroční změna v % Q 2. Q 3. Q 4. Q rok Průmysl celkem 6,7 14,8 8,6 8,0 7,8 9,7 Těžba nerostných surovin 0,5 4,0-7,1 7,6 4,6 2,1 Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody -1,2 4,8-0,7 4,4-0,4 2,0 Zpracovatelský průmysl 7,5 16,1 9,7 8,3 8,6 10,5 1) Organizace s 20 a více zaměstnanci Pramen: ČSÚ 9

10 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v průmyslu ve stálých cenách vzrostly v roce 2006 ve srovnání s rokem 2005 o 10,3 % (nárůst v roce 2005 o 8,1 %) a dosáhly hodnoty 2 773,5 mld.kč ve stálých cenách a 2 829,8 mld.kč v běžných cenách. Meziroční nárůst tržeb tak předstihoval dynamiku průmyslové produkce a zásluhu na něm mají především podniky pod zahraniční kontrolou. Základní ukazatele průmyslu v roce 2006 Ukazatel Měrná jednotka Průmyslová produkce meziroč. index 106,7 115,4 111,9 110,5 109,7 Tržby za prodej vlastních v mld. Kč (b.c.) 2 573,1 685, , , ,8 výrobků a služeb meziroč. index 108,0 114,0 111,0 110,2 110,0 v mld. Kč (s.c.) 2 515,0 675, , , ,5 meziroč. index 108,1 116,2 112,5 110,9 110,3 Průměrný evidenční počet tis. osob zaměstnanců meziroč. index 99,9 102,4 101,8 101,5 101,0 Produktivita práce z tržeb tis. Kč (s.c.) 185,6 196,5 200,8 197,9 202,8 meziroč. index 108,2 113,4 110,4 109,2 109,2 Průměrná měsíční mzda Kč (b.c.) meziroč. index 104,6 106,1 106,3 106,0 106,0 Pramen: ČSÚ, in Analýza vývoje ekonomiky ČR za rok 2006, MPO Stavební výroba zvýšila v roce 2006 ve srovnání s rokem 2005 svůj objem ve stálých cenách o 6,6 % a svůj růst tak meziročně zrychlila o 2,4 bodu. V běžných cenách dosáhl celkový objem stavební výroby za rok mil.kč, tj. o mil.kč více než v roce předchozím. Objem stavebních prací podniků s 20 a více zaměstnanci, které zabezpečily 69,3 % celkového objemu stavebních prací, přitom podle dodavatelských smluv představoval mil.kč (b.c.) při meziročním nárůstu o mil.kč, resp. rovněž o 6,6 % (s.c.). Rozhodující podíl (85,0 %) na tomto objemu stavebních prací byl přitom realizován v tuzemsku na nové výstavbě, rekonstrukcích a modernizaci ( mil.kč v b.c.), a to při meziročním navýšení o 6,0 %. Ukazatel Základní ukazatele stavebnictví v roce ) Měrná jednotka Stavební výroba celkem mil.kč % 4,2 0,5 4,1 5,4 6,6 Stavební práce v organizacích mil.kč do 19 zaměstnanců % 2,3 3,0 4,2 5,4 6,7 Stavební práce podniků s 20 a mil.kč více zaměstnanci % 5,1-0,9 4,1 5,5 6,6 průměrný evidenční počet tis. osob 161,6 153,8 158,3 161,2 162,2 zaměstnanců % 4,9 1,2 1,0 0,5 0,3 produktivita práce tis. Kč 1 798,4 272,9 773, , ,7 % 0,2-2,1 3,1 4,9 6,3 průměrná měsíční mzda Kč

11 % 3,8 6,3 6,2 6,7 7,3 1) Absolutní údaje v běžných cenách, meziroční změny v % ve stálých cenách Pramen: ČSÚ Tržby ve stavebnictví byly v roce 2006 ve stálých cenách meziročně vyšší o 9,8 % (v roce 2005 o 3,7 %) a jejich dynamika narostla o 6,1 bodu. V zemědělství naopak v roce 2006 proti roku 2005 tržby za vlastní výrobky a služby reálně klesly o 3,7 % (v roce 2005 byly přitom meziročně reálně vyšší o 8,0 %). Ukazatel Základní ukazatele v zemědělství v roce 2006 Měrná 2006 jednotka 1. Q 2. Q 3. Q 4. Q rok Tržby za prodej vlastních mld.kč 22,3 23,2 31,3 34,0 110,8 výrobků a služeb 1) meziroč. index 99,5 91,4 97,2 96,7 96,3 Průměrný evidenční počet tis.osob 115,3 118,5 121,6 116,7 118,0 zaměstnanců meziroč. index 96,7 96,8 96,6 96,4 96,6 Produktivita práce 1) 2) Kč meziroč. index 102,0 93,5 98,7 98,5 98,2 Průměrná měsíční mzda Kč meziroč. index 106,1 106,3 105,2 106,2 105,9 1) Meziroční indexy tržeb a produktivity práce jsou ve stálých cenách roku ) Produktivita práce je vypočtena jako podíl tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb v běžných cenách a počtu pracovníků (tj. zaměstnanců a podnikatelů včetně soukromě hospodařících rolníků) Pramen: ČSÚ in Bulletin ČSÚ 4/2006 Tržby za služby v souhrnu pak v roce 2006 reprezentovaly meziroční nárůst reálně o 5,0 % (v roce 2005 byly meziročně ve stálých cenách vyšší o 3,0 %). V obchodu přitom tržby dosáhly 2 886,8 mld.kč v běžných cenách bez DPH a meziročně se zvýšily o 5,8 %, když v motoristickém segmentu vzrostly o 7,2 %, v maloobchodě o 6,1 % a ve velkoobchodě o 5,4 %. Ukazatel Základní ukazatele v podnicích obchodu v roce 2006 (OKEČ 50, 51, 52) Měrná 2006 jednotka 1. Q 2. Q 3. Q 4. Q rok Celkové tržby v běžných cenách bez DPH mld.kč 626,2 732,7 724,7 803, ,8 index 06/05 106,7 104,5 105,9 106,4 105,8 Průměrný evidenční počet zaměstnanců tis.osob 505,3 506,1 511,4 516,3 509,8 index 06/05 103,0 102,5 102,4 103,0 102,7 Produktivita práce 1) tis.kč 292,2 341,2 335,2 369,6 334,7 index 06/05 104,6 102,9 104,3 104,4 104,0 Průměrná měsíční mzda Kč index 06/05 104,9 106,0 106,4 106,6 106,0 1) Průměrná měsíční tržba v tis.kč na 1 pracovníka Pramen: ČSÚ in Bulletin ČSÚ 4/

12 Celkové tržby v ubytování a stravování (OKEČ 55) přesáhly v roce 2006 úroveň předchozího roku o 0,3 % (b.c.) a jejich objem v běžných cenách (bez DPH) činil 105,2 mld.kč. Cestovní ruch zaznamenal v roce 2006 příjezd zahraničních osob do ČR v počtu ,2, který se v porovnání s předchozím rokem snížil o 0,3 %. Naproti tomu výjezdy občanů ČR do zahraničí se meziročně zvýšily o 1,3 % a zahrnovaly ,3 osob. V dopravě klesly v roce 2006 meziročně tržby 1) ve stálých cenách o 8,7 %, když nejvyšší pokles byl evidován ve 2. čtvrtletí (-11,7 %). V běžných cenách pak tyto tržby reprezentovaly 447,5 mld.kč. Tržby spojů 1) v roce 2006 reálně vzrostly proti roku 2005 o 3,7 % a v běžných cenách vykázaly 158,2 mld.kč. Dynamický byl přitom meziroční nárůst produktivity práce (index 105,1) i průměrných mezd (index 105,0). Peněžnictví (bez ČNB) a pojišťovnictví dosáhly v roce 2006 souhrnný hospodářský výsledek (v b.c.) v úrovni mil.kč při meziročním nárůstu o 6,3 %. Nejvyšší meziroční růst byl přitom registrován ve 4. čtvrtletí (index 160,7), zatímco hospodářský výsledek v 1. a 2. čtvrtletí byl pod úrovní stejného období předchozího roku (index 97,1 a 74,9). V rámci peněžnictví a pojišťovnictví dosáhly nejvyšší hospodářský výsledek banky ( mil.kč, index 99,7) a nebankovní peněžní instituce ( mil.kč, index 103,6), zatímco hospodářský výsledek pojišťoven činil mil.kč, ale při nejvyšším meziročním navýšení index 145,5 a výsledek penzijních fondů mil.kč (index 89,9). Ostatní tržní služby (mezipodnikové služby a služby převážně pro obyvatelstvo) zaznamenaly v roce 2006 meziroční navýšení tržeb o 4,2 % (ve stálých cenách), které v běžných cenách představovaly 828,2 mld.kč. Průměrná meziroční míra inflace v roce 2006 dosáhla 2,5 %, což je o 0,6 procentního bodu vyšší hodnota než v roce Růst administrativně ovlivňovaných cen zrychlil na 7,8 % (z 5,8 % v roce 2005) a růst tržních cen na 0,9 % (z 0,7 % v roce 2005). Oddíl Vývoj indexů spotřebitelských cen v roce 2006 (v %) Stálé váhy 1999 v % Q 2. Q 3. Q 4. Q rok stejné období předchozího roku=100 Úhrn 100,00 102,8 102,9 102,9 101,5 102,5 Potraviny a nealkoholické nápoje 19,76 99,4 100,1 102,5 101,4 100,8 Alkoholické nápoje, tabák 7,92 100,8 101,2 101,4 101,3 101,2 Odívání a obuv 5,69 94,1 93,7 93,6 94,7 94,0 Bydlení, voda, energie, paliva 23,64 107,0 107,4 107,0 103,9 106,3 Bytové vybavení, zařízení domácností, opravy 6,79 98,4 98,6 98,8 99,1 98,7 Zdraví 1,44 104,3 104,0 105,0 105,7 104,7 Doprava 10,14 104,5 103,5 101,0 97,8 101,6 Pošty a telekomunikace 2,25 113,7 109,4 102,3 102,9 106,8 Rekreace a kultura 9,55 101,8 101,9 101,8 100,2 101,4 1) Údaje včetně odhadu za podnikatelské subjekty s 0-19 zaměstnanci. 12

13 Vzdělávání 0,45 104,1 103,8 103,6 102,5 103,5 Stravování a ubytování 7,42 102,5 102,6 103,0 102,4 102,6 Ostatní zboží a služby 4,95 101,4 101,8 102,2 102,1 101,9 Pramen: ČSÚ in Bulletin ČSÚ 4/ Státní rozpočet Schválený státní rozpočet na rok 2006, publikovaný v zákoně č. 543/2005 Sb. ze dne 2. prosince 2005, stanovil jeho příjmy ve výši 884,4 mld.kč, výdaje ve výši 958,8 mld.kč a schodek částkou 74,4 mld.kč. K jeho první změně došlo zákonem č. 170/2006 Sb., který navýšil jeho příjmy i výdaje o 5 mld.kč (na 889,4 mld.kč a 963,8 mld.kč), ale schválená částka schodku se nezměnila. Teprve druhou změnou státního rozpočtu, k níž došlo přijetím zákona č. 584/2006 Sb. v prosinci 2006, byly navýšeny pouze rozpočtové výdaje o 9,3 mld.kč na 973,1 mld.kč, zatímco příjmy zůstaly na úrovni 889,4 mld.kč, a tím se změnila i výše schváleného schodku na 83,7 mld.kč. Skutečnost 2005 Schválený rozpočet 1) Plnění státního rozpočtu (v mld.kč) 2006 Rozpočet po změnách Skutečnost Plnění rozpočtu po změnách v % Index 2006/2005 Příjmy celkem 866,46 889,39 889,36 923,06 103,8 106,5 Výdaje celkem 922,80 963,80 973, ,64 104,9 110,6 Saldo -56,34-74,41-83,71-97,58 x x 1) Státní rozpočet včetně zákona č.170/2006 Sb., kterým se mění zákon o státním rozpočtu na rok 2006 Pramen: MF ČR V roce 2006 dosáhly celkové příjmy státního rozpočtu 923,1 mld.kč, představovaly 103,8 % korigovaného rozpočtu a převýšily předpokládané upravené příjmy o 33,7 mld.kč. Meziročně se tak zvýšily o 56,6 mld.kč, tj. o 6,5 %. Dynamika příjmů se přitom proti roku 2005, kdy dosáhla 15,3 % o 8,8 procentního bodu, zpomalila. Naproti tomu celkové skutečné rozpočtové výdaje za rok 2006 ve výši 1 020,6 mld.kč překročily předpokládané korigované výdaje o 47,6 mld.kč, tj. o 4,9 % a meziročně byly vyšší o 97,8 mld.kč, resp. o 10,6 %. Rozpočtový schodek v úrovni 97,6 mld.kč byl proti upravenému saldu překročen o 13,9 mld.kč (a proti původně schválenému saldu dokonce o 23,2 mld.kč). Meziročně pak rozpočtový schodek narostl o 41,2 mld.kč. Jeho podíl na nominálním HDP dosáhl 3,0 %. 13

14 Vývoj státního rozpočtu od roku 1993 (roční výsledky) 800 mld. Kč ,1 10,5 7,2-1,6-15,7-29,3-29,6-46,1-67,7-45,7-56,3-109,1-93,7-97, Příjmy Výdaje Saldo Pramen: MF ČR Největší objem rozpočtových příjmů zákonitě reprezentovaly daňové příjmy (daně, poplatky, pojistné), které v roce 2006 tvořily 87,0 % celkového inkasa státního rozpočtu (802,9 mld.kč) proti 89,1 % (771,6 mld.kč) v roce 2005, tj. snížení o 2,1 procentního bodu. Ve srovnání s rozpočtovanými příjmy bylo inkaso daní o 6,7 mld.kč nižší, resp. o 0,8 %, ale proti skutečnosti 2005 bylo vyšší o 4,1 %, tj. o 31,3 mld.kč. Struktura příjmů a výdajů státního rozpočtu Rok Meziroční změna Index 2006/2005 v mil.kč v % Plnění korig. rozpočtu Příjmy celkem ,5 103,8 1. Daňové příjmy ,1 99,2 z toho: daně z příjmů, zisku a kapitálových výnosů ,9 103,7 daně ze zboží a služeb v tuzemsku ,2 96,5 poplatky a daně z vybraných činností ,5 96,4 daně a cla za zboží a služby ze zahraničí ,6 101,5 majetkové daně ,0 82,7 pojistné na sociální zabezpečení, příspěvky na politiku zaměstnanosti a veř. zdrav. poj ,2 99,2 ostatní daňové příjmy ,1 266,3 2. Nedaňové příjmy ,6 162,9 3. Kapitálové příjmy ,3 217,9 4. Přijaté dotace ,3 146,4 Výdaje celkem ,6 104,9 1. Běžné výdaje ,5 104,4 z toho: výdaje na platby, ostatní platby za práci 14

15 a pojistné ,5 99,4 neinvestiční nákupy a související výdaje ,4 121,7 neinvestiční transfery podnik.subjektům a neziskovým organizacím ,3 95,5 neinvestiční transfery a některé další platby rozpočtům ,8 110,5 neinvestiční transfery obyvatelstvu ,5 99,9 neinvestiční transfery do zahraničí ,8 94,1 neinvestiční půjčené prostředky ,8 0,2 neinvestiční převody Národnímu fondu ,5 100,0 ostatní neinvestiční výdaje ,1 22,6 2. Kapitálové výdaje ,3 109,3 Rozdíl příjmů a výdajů státního rozpočtu x x Pramen: MF ČR Mezi hlavní daňové příjmy náležely: daň z přidané hodnoty (16,6 %), daně spotřební (12,2 %), daně z příjmů právnických osob (10,3 %), daň z příjmů fyzických osob (9,9 %) a pojistné na sociální zabezpečení, příspěvky na politiku zaměstnanosti a veřejné zdravotní pojištění (36,2 %). Struktura příjmů státního rozpočtu v roce 2006 Ostatní daňové příjmy a poplatky 1,7% Daň z příjmů právnických osob 10,3% Spotřební daně 12,2% Kapitálové příjmy 0,3% Dotace 10,0% Daň z příjmů fyzických osob 9,9% DPH 16,6% Nedaňové příjmy 2,8% Pojistné na soc. zabezp. 36,2% Pramen: MF ČR a vlastní výpočet Na dani z přidané hodnoty bylo v roce 2006 vybráno 153,5 mld.kč, což je o 3,2 mld.kč méně proti rozpočtované úrovni (index 98,0), ale ve srovnání s rokem 2005 o 6,7 mld.kč více, tj. o 4,6 %. Výnos ze spotřebních daní pro státní rozpočet reprezentoval v roce 2006 částku 112,6 mld.kč, což je o 6,3 mld.kč, resp. o 5,3 % méně než předpokládal rozpočet. Na jeho výši měla rozhodující vliv daň z minerálních olejů (69,7 mld.kč) a daň z tabákových výrobků, jejíž výběr meziročně narostl o 26,8 %. 15

16 Odvod daně z příjmů právnických osob do státního rozpočtu dosáhl v roce ,5 mld.kč. To znamená, že přesáhl schválený předpoklad o 7,5 mld.kč (index 108,5), ale ve srovnání s předchozím rokem byl o 4,8 mld.kč, resp. o 4,8 %, nižší. Na daních z příjmů fyzických osob naproti tomu nebyla při inkasu 91,6 mld.kč naplněna rozpočtovaná výše o 0,7 mld.kč, tj. o 0,8 % a ve srovnání s rokem 2005 se jejich výběr snížil o 3,2 mld.kč (index 96,6). Na daních z příjmů fyzických osob se hlavně podílela daň z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků (84,1 % při sumě 77,0 mld.kč) a menší částkou pak daň ze samostatné výdělečné činnosti (9,3 mld.kč, tj. 10,2 %) a daň z příjmů z kapitálových výnosů (5,2 mld.kč, resp. 5,7 %). Inkaso daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků přitom překročilo jak rozpočtovanou úroveň (o 4,0 mld.kč, index 105,5), tak úroveň z předchozího roku (o 0,7 mld.kč, index 100,9), obdobně i daň z příjmů fyzických osob z kapitálových výnosů (o 0,6 mld.kč při indexu 113,9 a o 0,7 mld.kč při indexu 115,8), zatímco daň fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti zůstala hluboko pod rozpočtovanou úrovní (o 5,4 mld.kč při indexu 63,5) i pod úrovní předchozího roku (o 4,6 mld.kč, index 67,2). Výnos státního rozpočtu ze správních poplatků činil v roce 2006 pouze 3,9 mld.kč, když jeho předpoklad nebyl splněn o 0,2 mld.kč (index 96,3), ale skutečný výnos byl meziročně vyšší o 0,2 mld.kč (index 106,0). Odvody celních příjmů ve prospěch státního rozpočtu, které po vstupu do EU reprezentují 25 % z předepsaného cla, dosáhly v roce ,2 mld.kč. Rozpočtovanou výši překročily pouze o 12 mil.kč (index 101,0) a proti roku 2005 se snížily o 86 mil.kč (index 93,4). Příjmy z majetkových daní nenaplnily rozpočtovanou úroveň o 1,8 mld.kč, když dosáhly 8,5 mld.kč (index 82,7), ale meziročně se mírně navýšily (o 0,4 mld.kč, index 105,1). Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (povinně placené podle zákona č. 589/1992 Sb.) reprezentovalo v roce 2006 částku 333,7 mld.kč a meziročně se zvýšilo o 22,5 mld.kč, tj. o 7,2 % i když jeho rozpočtovaná úroveň nebyla docílena (o 2,6 mld.kč při indexu 99,2). Z celkové vybrané částky 333,7 mld.kč zaplatili zaměstnavatelé 242,4 mld.kč, zaměstnanci 74,6 mld.kč a osoby samostatně výdělečně činné 16,7 mld.kč. Kromě povinného pojistného bylo vybráno v rámci nedaňových příjmů dobrovolné pojistné ve výši 894 mil.kč, z něhož 838 mil.kč tvořilo nemocenské pojištění osob samostatně výdělečně činných a 56 mil.kč dobrovolné důchodové pojištění. Celkové vybrané pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti tak dosáhlo 334,6 mld.kč a proti roku 2005 bylo vyšší o 7,2 %. Z inkasovaného povinného pojistného na sociální zabezpečení v roce 2006 připadalo 276,9 mld.kč na pojistné na důchodové zabezpečení, které meziročně vzrostlo o 18,6 mld.kč, tj. o 7,2 %. Schválený rozpočet byl ale splněn na 99,2 % (-2,2 mld.kč). Nedaňové příjmy státního rozpočtu reprezentovaly v roce 2006 celkem 25,5 mld.kč, což je o 0,6 mld.kč méně než v roce předchozím, tj. o 2,4 %. Korigovanou rozpočtovanou částku ale převýšily o 9,8 mld.kč, resp. o 62,9 %. Největší objem v jejich rámci registrovaly 16

17 příjmy z vlastní činnosti a odvody přebytků organizací s přímým vztahem (11,7 mld.kč), které překročily upravený rozpočet o 4,0 mld.kč, tj. o 53,0 %, a ostatní nedaňové příjmy (6,8 mld.kč). Kapitálové příjmy státního rozpočtu dosáhly v roce 2006 celkem 2,3 mld.kč proti předpokládaným korigovaným příjmům ve výši 1,1 mld.kč (index 217,9) a meziročně byly vyšší o 1,4 mld.kč, tj. o 141,3 %. Překročení ovlivnily především příjmy z prodeje dlouhodobého majetku a ostatní kapitálové příjmy, které činily 1,5 mld.kč, když jejich rozpočet registroval pouze 0,2 mld.kč. Přijaté dotace představovaly v roce 2006 sumu 92,3 mld.kč, což je ve srovnání s jejich rozpočtovanou úrovní o 29,3 mld.kč více, resp. o 46,4 %. Meziročně se pak přijaté dotace zvýšily o 24,6 mld.kč, tj. o 36,3 %. Z přijatých dotací činily příjmy od Evropské unie 29,5 mld.kč, což je o 7,1 mld.kč více než v roce Z nich dosáhly neinvestiční dotace od EU 19,6 mld.kč proti 13,3 mld.kč v roce 2005 a investiční dotace od EU 4,2 mld.kč proti 0,2 mld.kč v roce předchozím, a to při plnění rozpočtu na 70,1 % a 18,4 %. Přijaté kompenzační platby z rozpočtu EU přitom v roce 2006 registrovaly 5,7 mld.kč (proti 8,9 mld.kč v roce 2005) při plnění rozpočtu na 95,2 %. Z celkového objemu přijatých dotací tvořily neinvestiční dotace 86,0 mld.kč a investiční 6,3 mld.kč (z nich 1,6 mld.kč představovaly investiční dotace ze zvláštních fondů ústřední úrovně). Struktura výdajů státního rozpočtu v roce 2006 Ostatní běžné výdaje 2,9% Kapitálové výdaje 10,3% Výdaje na platy za práci 8,8% Neinvestiční nákupy 11,4% Neinvestič. transfery podnik. subjektům 3,1% Neinvestiční transfery obyvatelstvu 36,8% Neinvest. transfery rozpočtům 26,7% Pramen: MF ČR a vlastní výpočet Celkové výdaje státního rozpočtu ČR ve výši 1 020,6 mld.kč zaznamenaly v roce 2006 meziroční nárůst o 97,8 mld.kč, tj. o 10,6 % a rozpočtovanou úroveň překročily o 47,6 mld.kč, resp. o 4,9 %. Rozhodující objem v nich už tradičně tvořily běžné výdaje (89,7 %), zatímco kapitálové výdaje představovaly pouze 10,3 %. Na druhé straně dynamika kapitálových výdajů opakovaně předstihovala dynamiku běžných výdajů (33,3 % proti 8,5 %). 17

18 Podíl celkových výdajů státního rozpočtu na HDP (3 204,1 mld.kč) dosáhl v roce 2006 na základě běžných cen 31,85 %, tj. o 0,78 procentního bodu více než v roce 2005 (revidovaný HDP 2 970,3 mld.kč). Na běžné výdaje bylo v roce 2006 z rozpočtovaných prostředků vynaloženo 915,3 mld.kč, tj. 71,5 mld.kč nad skutečnost předchozího roku (index 108,5) a 38,6 mld.kč nad korigovanou rozpočtovanou výši (index 104,4). Největší položku z běžných výdajů dlouhodobě představují neinvestiční transfery obyvatelstvu, které v roce 2006 reprezentovaly 376,0 mld.kč při meziročním nárůstu o 29,4 mld.kč (index 108,5). Jejich korigovaný rozpočet ale nebyl naplněn o 0,5 mld.kč (index 99,9). Z neinvestičních transferů obyvatelstvu pak celých 94,3 % bylo určeno na sociální dávky (354,4 mld.kč), které se meziročně zvýšily o 28,4 mld.kč (o 8,7 %). Výraznou sumu z běžných nákladů reprezentovaly i v roce 2006 neinvestiční transfery a některé další platby rozpočtům, které dosáhly 272,9 mld.kč a překročily korigovanou rozpočtovanou úroveň o 25,8 mld.kč (o 10,5 %) a úroveň roku 2005 o 22,0 mld.kč (index 108,8). V rámci těchto transferů převažovaly neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně (110,6 mld.kč při meziročním nárůstu o 8,1 mld.kč, resp. o 7,9 % a nenaplnění korigovaného rozpočtu o 1,5 mld.kč), zatímco neinvestiční transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně dosáhly 80,8 mld.kč, a to při relativně vysokém meziročním navýšení (o 45,0 % resp. o 25,1 mld.kč). Kapitálové výdaje byly v roce 2006 čerpány ze státního rozpočtu ve výši 105,3 mld.kč, když meziročně vzrostly o 26,3 mld.kč, resp. o 33,3 % a ve srovnání s korigovaným rozpočtem byly vyšší o 9,0 mld.kč (index 109,3). Jejich hlavní položkou byly investiční transfery (78,8 mld.kč proti 59,5 mld.kč v roce 2005), které překročily zvýšený korigovaný rozpočet ještě o 15,4 mld.kč při indexu 124,3. V rámci těchto investičních transferů pak byly nejobjemnějšími investičními převody vlastním fondům (23,3 mld.kč) a investiční dotace příspěvkovým organizacím (20,8 mld.kč). Skutečnost 2005 Schválený rozpočet 1) Mandatorní výdaje v roce 2006 (v mil.kč) 2006 Rozpočet po změnách Skutečnost Plnění rozpočtu po změnách v % Index 2006/2005 Mandatroní výdaje ,4 110,9 v tom: vyplývající ze zákona ,4 111,5 vyplývajících z jiných právních ,6 55,0 norem vyplývající ze smluvních ,9 106,4 závazků Pramen: In Bulletin ČSÚ, 4. čtvrtletí 2006 Mandatorní výdaje obsažené ve schváleném státním rozpočtu na rok 2006 reprezentovaly 511,3 mld.kč, což bylo 52,5 % rozpočtovaných výdajů. Po provedených rozpočtovaných změnách se jejich úroveň navýšila o 4,7 mld.kč na 516,0 mld.kč, přičemž jejich skutečné čerpání dosáhlo 523,2 mld.kč, tj. 101,4 % předpokládané výše. Mandatorní 18

19 výdaje tak překročily rozpočtovanou sumu o 7,2 mld.kč a představovaly 51,3 % celkových rozpočtovaných výdajů za rok Meziročně narostly o 51,4 mld.kč, resp. o 10,9 %. 2.3 Trh práce a nezaměstnanost V 1. až 4. čtvrtletí pracovalo v ČR podle metodiky ILO celkem 4 828,1 tis.osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním z 5 199,4 tis. ekonomicky aktivních osob, což představuje meziroční nárůst o 64,0 tis.osob, resp. o 1,3 %. Počet nezaměstnaných, vypočtený na základě výběrového šetření pracovních sil, přitom v daném období dosáhl celkem 371,3 tis.osob a meziročně se snížil o 38,9 tis.osob, tj. o 9,5 % (mezi nezaměstnané jsou zahrnuty i osoby bez práce, které práci již našly, ale nastoupí do ní nejpozději do 14 dnů). Zvýšení počtu zaměstnaných a snižující se počet nezaměstnaných se odrazily v nárůstu míry zaměstnanosti (podíl počtu osob s hlavním zaměstnáním na počtu bydlících 15-letých a starších) o 0,4 bodu na 55,0 % a ve snížení obecné míry nezaměstnanosti o 0,8 bodu na 7,1 % (metodika ILO). Počet pracovníků 1) v národním hospodářství ČR, který zahrnuje zaměstnance v evidenčním stavu ekonomických subjektů (vč. vedlejších pracovních poměrů), podnikatele a pomáhající rodinné příslušníky (pouze v hlavním zaměstnání) je za rok 2006 odhadován na 4 863,1 tis.osob, což je meziroční nárůst o 0,9 %. Naproti tomu počet zaměstnanců v národním hospodářství ČR (pouze v pracovním poměru ke zpravodajské jednotce) dosáhl podle odhadu 4 034,9 tis.osob a meziročně se zvýšil o 1,1 %. Převážná část zaměstnanců přitom pracovala v subjektech s 20 a více zaměstnanci (3 273,8 tis.osob při meziročním nárůstu o 1,5 %). Koncem roku 2006 pracovalo v ČR celkem 250,8 tis. cizích státních příslušníků, z toho 185,1 tis. v postavení zaměstnanců a 65,7 tis. s platným živnostenským oprávněním jako podnikatelé. Celkový počet pracujících cizích státních příslušníků tak meziročně vzrostl o 31,8 tis., resp. o 14,5 %. Průměrná hrubá mzda v národním hospodářství dosáhla v roce Kč při meziročním nárůstu o 6,4 %, když průměrné reálné mzdy meziročně vzrostly o 3,8 %. Průměrná měsíční nominální mzda v ekonomických subjektech s 20 a více zaměstnanci podnikatelské sféry (ve finančním zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců) a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry se meziročně zvýšila na Kč, tj. o 6,5 % a reálná mzda byla vyšší o 3,9 %. V podnikatelské sféře přitom dosáhla nominální mzda Kč, tj. o 6,8 % více a reálná mzda zde meziročně narostla o 4,2 %. V nepodnikatelské sféře byla naproti tomu dynamika mezd nižší. Nominální mzda v této sféře činila Kč při meziročním zvýšení o 5,4 % a reálná mzda zde vzrostla o 2,8 %. Mzdová diferenciace mezi jednotlivými odvětvími se prohloubila. 1) V údajích o počtu pracovníků, zaměstnanců a průměrných mzdách nejsou zahrnuty osoby vykonávající veřejné funkce, soudci, ženy na mateřské dovolené, osoby na rodičovské dovolené, učni, osoby pracující na základě dohod o provedení práce nebo činnosti a zaměstnanci ekonomických subjektů statisticky nesledovaných. 19

20 Vývoj míry registrované nezaměstnanosti (index SOPR=100) 9,2% 9,4% 8,6% 8,8% 8,9% 9,0% 8,8% 7,7% 7,8% 7,7% 8,1% Q Q Q Q Q Q Q Q Poznámka: Rok 2004, 2005 a 2006 je průměrem za jednotlivá čtvrtletí. Míra registrované nezaměstnanosti uváděná MPSV ČR vykazuje proti obecné míře nezaměstnanosti podle ILO některé diference způsobené odlišnou metodikou zjišťování. Pramen: MPSV ČR Průměrná míra registrované nezaměstnanosti, kterou za rok 2006 zveřejnilo MPSV ČR, činila 8,1 % a meziročně tak byla o 0,9 bodu nižší. V průběhu roku přitom dosáhla nejvyšší úroveň v 1. čtvrtletí (8,8 %). Počet nezaměstnaných, evidovaných úřady práce k , činil 448,5 tis.osob, z toho tzv. dosažitelných (tj. neumístěných uchazečů o zaměstnání, vč. občanů EU a EHP, kteří nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí do zaměstnání a při nabídce vhodného pracovního místa mohou do něj bezprostředně nastoupit) bylo 421,3 tis. Počet uchazečů o zaměstnání tak meziročně klesl o 61,9 tis. osob, resp. o 12,1 %. Struktura nezaměstnaných na konci roku 2006 ve srovnání s rokem 2005 byla charakterizována: mezi neumístěnými zájemci i práci nadále převažují ženy (238,7 tis. osob, resp. 53,2 % uchazečů o práci), přestože se jejich počet meziročně snížil o 26,9 tis. osob, tj. o 10,1 %; vzdělanostní skladba nezaměstnaných se ani v roce 2006 nezměnila (největší podíl uchazečů o práci byl evidován u osob se středním odborným vzděláním s výučním listem 40,1 % a u osob se základním vzděláním 30,7 %, zatímco osoby s nejvyšším stupněm vzdělání, tj. doktorským, vysokoškolským a bakalářským, se podílely na počtu nezaměstnaných pouze 3,5 %; narostl podíl uchazečů o práci nad 50 let (o 1,9 bodu na 27,1 %), přestože se na celkovém úbytku počtu nezaměstnaných podílely všechny věkové skupiny, tak lepší uplatnění na trhu práce měly mladší skupiny, když se osoby ve věku let na tomto úbytku podílely 38,4 %, zatímco padesátileté a starší jen 11,0 %; průměrný věk uchazečů o práci opět vzrostl, a to z 38,6 let na 39,2 let; 20

21 opakovaně se snížil počet neumístěných absolventů škol a mladistvých, a to ze 75,3 tis. na 32,0 tis. osob, tj. o 43,3 tis. osob; ke konci roku došlo k mírnému meziročnímu snížení počtu uchazečů o zaměstnání se změněnou pracovní schopností (o 4,0 tis. osob na 71,3 osob) a k výraznému poklesu těchto uchazečů na 1 volné místo a to ze 41,8 na 22,5 osob, což bylo dáno téměř zdvojnásobenou nabídkou volných míst vhodných pro občany se změněnou pracovní schopností. Počet dlouhodobě nezaměstnaných (nad 12 měsíců) dosáhl ke konci roku 2006 celkem 184,9 tis. osob a byl tak opět meziročně nižší, a to 27,9 tis. osob, resp. o 13,1 %. Jejich podíl na celkovém počtu nezaměstnaných se však proti stejnému období roku 2005 snížil pouze o 0,5 bodu na 41,2 %. Průměrná délka evidence uchazečů o práci byla přitom k dní (u žen 674 dní a u mužů 620 dní) a meziročně se zvýšila o 39 dní (u žen o 36 dní a u mužů o 39 dní). Souběžně s meziročním poklesem registrované míry nezaměstnanosti o 1,2 bodu, která k činila 7,7 %, vzrostl meziročně k témuž období počet volných pracovních míst o 41,3 tis. na 93,4 tis. V celorepublikovém průměru tak připadlo na 1 volné místo 4,8 uchazečů, což je meziročně o 5 uchazečů méně. I v roce 2006 se udržela poměrně vysoká diferenciace míry nezaměstnanosti v regionálním průřezu, přestože se meziročně situace na trhu práce mezi nabídkou a poptávkou po pracovní síle ve všech krajích zlepšila, když narostl počet volných pracovních míst a zároveň poklesl počet uchazečů o zaměstnání. Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa k Kraj Počet neumístěných uchazečů o zaměstnání celkem ženy Počet uchazečů o zaměstnání s nárokem na podporu v nezaměstnanosti Volná pracovní místa Míra nezaměstnanosti v % celkem ženy Hl.m.Praha ,72 3,19 Středočeský ,32 6,83 Jihočeský ,68 7,23 Plzeňský ,60 6,93 Karlovarský ,20 10,32 Ústecký ,77 16,61 Liberecký ,04 8,66 Královéhradecký ,32 7,52 Pardubický ,91 8,41 Vysočina ,10 8,97 Jihomoravský ,82 10,82 Olomoucký ,97 11,09 Zlínský ,75 9,68 Moravskoslezský ,58 14,76 Celkem ČR ,67 9,30 Pramen: MPSV ČR Poznámka: Míra nezaměstnanosti je podíl dosažitelných, neumístěných uchazečů o zaměstnání na celkové disponibilní pracovní síle z VŠPS, plus počet pracujících cizinců registrovaných na ÚP, nebo s platným povolením 21

22 k zaměstnání, či živnostenským oprávněním, plus počet dosažitelných neumístěných uchazečů o zaměstnání (vše klouzavý roční průměr). Míra registrované nezaměstnanosti uváděná MPSV ČR vykazuje proti obecné míře nezaměstnanosti podle ILO některé diference způsobené odlišnou metodikou zjišťování. Nejvyšší míra nezaměstnanosti byla v roce 2006 opětovně registrována v Ústeckém kraji (13,77 % proti 15,41 % v roce 2005). Na jedno volné pracovní místo zde bylo evidováno 12,7 uchazečů (26,0 osob v roce 2005). Druhou nejvyšší míru nezaměstnanosti měl Moravskoslezský kraj (12,58 % při meziročním poklesu o 1,65 bodu), který přitom zaznamenal největší snížení v počtu neumístěných uchazečů na volné pracovní místo (z 29,2 osob v roce 2005 na 10,8 osob k ). Nadprůměrnou míru nezaměstnanosti (nad 7,7 %) registroval k ještě kraj Karlovarský (9,20 %), Olomoucký (8,97 %), Jihomoravský (8,82 %) a Zlínský (7,75 %). Dlouhodobě nejnižší míru nezaměstnanosti naproti tomu vykazuje Praha (v roce 2006 celkem 2,72 %), a to jak u mužů (k ,35 %), tak u žen (k ,19 %). Největší meziroční snížení k v počtu neumístěných uchazečů na volné pracovní místo bylo evidováno v krajích nejvíce postižených nezaměstnaností v Moravskoslezském z 29,2 % na 10,8 % a v Ústeckém z 26,0 % na 12,7 %. Z hlediska okresů byla zaznamenána vyšší míra registrované nezaměstnanosti než byl celostátní průměr (tj. nad 7,67 %) ve 32 okresech; nejvyšší pak v Mostě (19,47 %), v Karviné (16,92 %) a v Teplicích (15,69 %). Naproti tomu k okresům s nejnižší mírou nezaměstnanosti patřila, obdobně jako v předchozích letech, Praha západ (2,06 %), Praha východ (2,07 %) a Mladá Boleslav (3,08). Největší počet uchazečů na volné pracovní místo ke konci prosince 2006 byl pak v Karviné (34,2 osob), v Bruntálu (20,6 osob) a v Teplicích (19,1 osob). Stát ovlivňuje vývoj vztahů na trhu práce prostřednictvím pasivní a aktivní politiky zaměstnanosti. V rámci pasivní politiky zaměstnanosti stát stanovuje podmínky a výši poskytování hmotného zabezpečení uchazečů o zaměstnání a dalších sociálních transferů nezaměstnaným. Dopady nezaměstnanosti na životní úroveň zmírňuje systém dávek v nezaměstnanosti. K vznikl nárok na podporu v nezaměstnanosti 129,9 tis. uchazečům o práci, tj. 29,0 % evidovaných osob (ve stejném období roku 2005 to bylo 27,8 %). Aktivní politika zaměstnanosti se naproti tomu zaměřuje na zachování nebo vytváření společensky účelných pracovních míst, na veřejně prospěšné práce, na zřizování míst pro odbornou praxi absolventů škol a mladistvých, na rekvalifikaci pracovníků apod. 22