REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM NUTS II SEVEROZÁPAD PRO OBDOBÍ

Transkript

1 REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM NUTS II SEVEROZÁPAD PRO OBDOBÍ ŘÍJNA 20131

2 OBSAH 1 ÚVOD KONTEXT ROP NUTS II SEVEROZÁPAD METODICKÝ POSTUP ZPRACOVÁNÍ A RESPEKTOVÁNÍ PRINCIPU PARTNERSTVÍ LEGISLATIVNÍ RÁMEC SOCIOEKONOMICKÁ ANALÝZA REGIONU ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA REGIONU POLOHA A OSÍDLENÍ REGIONU REGIONÁLNÍ INFRASTRUKTURA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ENERGETIKA REGIONU HOSPODÁŘSTVÍ REGIONU CESTOVNÍ RUCH A LÁZEŇSTVÍ ROZVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ PROBLÉMY MĚSTSKÉHO A VENKOVSKÉHO PROSTORU SHRNUTÍ REGIONÁLNÍCH DISPARIT VYHODNOCENÍ ZKUŠENOSTÍ REGIONU S REALIZACÍ ROZVOJOVÝCH PROGRAMŮ NASTAVENÍ AKTUÁLNÍCH PROGRAMŮ...85 IDENTIFIKOVANÉ FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ PŘÍPRAVU ROP...88 IDENTIFIKOVANÉ NEDOSTATKY AKTUÁLNÍCH PROGRAMŮ...89 VYHODNOCENÍ ZKUŠENOSTÍ S REALIZACÍ PROGRAMŮ PODPORY SWOT ANALÝZA STRATEGIE, CÍLE A PRIORITNÍ OSY ROP SEVEROZÁPAD ZÁKLADNÍ VÝCHODISKA PRO ZPRACOVÁNÍ STRATEGIE CÍLE STRATEGIE ROP SEVEROZÁPAD (KONTEXT NSRR) RÁMCOVÁ STRATEGIE TRANSFORMACE A ROZVOJE REGIONU GLOBÁLNÍ A SPECIFICKÉ CÍLE STRATEGIE ROP SEVEROZÁPAD PRIORITNÍ OSY ROP SEVEROZÁPAD VAZBA PRIORITNÍCH OS ROP SEVEROZÁPAD NA NADŘAZENÉ DOKUMENTY PRŮŘEZOVÁ TÉMATA STRATEGIE ROP SEVEROZÁPAD KŘÍŽOVÉ FINANCOVÁNÍ VZTAH K OSTATNÍM FINANČNÍM NÁSTROJŮM REALIZACE PPP POPIS PRIORITNÍCH OS PRIORITNÍ OSA 1 REGENERACE A ROZVOJ MĚST PRIORITNÍ OSA 2 INTEGROVANÁ PODPORA MÍSTNÍHO ROZVOJE PRIORITNÍ OSA 3 DOSTUPNOST A DOPRAVNÍ OBSLUŽNOST PRIORITNÍ OSA 4 UDRŽITELNÝ ROZVOJ CESTOVNÍHO RUCHU PRIORITNÍ OSA 5 TECHNICKÁ ASISTENCE...177

3 8 FINANČNÍ PLÁN MONITORING A HODNOCENÍ PROGRAMU DETAILNÍ POPIS FUNGOVÁNÍ INDIKÁTOROVÉ SOUSTAVY ZDROJ DAT A PERIODICITA SBĚRU INDIKÁTORŮ INDIKÁTORY KONTEXTU INDIKÁTORY GLOBÁLNÍHO A SPECIFICKÝCH CÍLŮ PROGRAMU INDIKÁTORY PRO HODNOCENÍ SPECIFICKÝCH CÍLŮ PRIORITNÍCH OS PROGRAMU PROVÁDĚCÍ OPATŘENÍ OBECNÁ USTANOVENÍ ŘÍDÍCÍ ORGÁN A ZÁKLADNÍ STRUKTURY ŘÍZENÍ PŘÍJEMCI, SYSTÉM VÝBĚRU PROJEKTŮ FINANČNÍ ŘÍZENÍ PROGRAMU KONTROLNÍ A AUDITNÍ SYSTÉM MONITORING PROGRAMU HODNOCENÍ PROGRAMU KOORDINACE ROP SEVEROZÁPAD S NSRR A OSTATNÍMI OPERAČNÍMI PROGRAMY VEŘEJNÁ PODPORA V RÁMCI ROP SEVEROZÁPAD VEŘEJNÉ ZAKÁZKY PROPAGACE A PUBLICITA VÝSLEDKY SEA ZPRACOVÁNÍ SEA VÝSLEDKY EXANTE EVALUACE PŘÍLOHY PROGRAMU Strana 3 z 265

4 Seznam tabulek, grafů, kartogramů a obrázků TABULKA 1 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA REGIONU SOUDRŽNOSTI SEVEROZÁPAD...21 TABULKA 2 PÓLY ROZVOJE...23 TABULKA 3 SROVNÁNÍ VYBRANÝCH UKAZATELŮ OSÍDLENÍ REGIONŮ ČR R TABULKA 4 STRUKTURA OBCÍ PODLE POČTU OBYVATEL K TABULKA 5 HUSTOTA SILNIČNÍ A DÁLNIČNÍ SÍTĚ...28 TABULKA 6 DÉLKA SILNIC A DÁLNIC REGIONU SOUDRŽNOSTI SEVEROZÁPAD K TABULKA 7 DÉLKA SILNIČNÍ A DÁLNIČNÍ SÍTĚ ČR V KM K TABULKA 8 POČET DOPRAVNÍCH NEHOD...31 TABULKA 9 SROVNÁNÍ DÉLKY JÍZDY VLAKŮ A AUTOBUSŮ (2006)...32 TABULKA 10 SROVNÁNÍ POČTU KILOMETRŮ CYKLOSTEZEK V JEDNOTLIVÝCH REGIONECH SOUDRŽNOSTI K TABULKA 11 POČET OSOB PŘEPRAVENÝCH MHD V NEJVĚTŠÍCH MĚSTECH...36 TABULKA 12 EMISE ZÁKLADNÍCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK V ČESKÉ REPUBLICE PODLE REGIONŮ ZA ROK 2004, REZZO 1 A REZZO TAB. 13 VÝROBA ELEKTŘINY V ROCE TAB. 14 SPOTŘEBA ELEKTŘINY V ROCE TABULKA 15 SROVNÁNÍ VÝVOJE HDP NA 1 OBYVATELE V KČ V REGIONECH ČR (ČR=100%)...48 TABULKA 16 EXPORTNÍ VÝKONNOST V REGIONECH ČR (2005)...48 TABULKA 17 STAV PŘÍMÝCH ZAHRANIČNÍCH INVESTIC NA 1 OBYVATELE (KČ)...49 TABULKA 18 EKONOMICKÉ SUBJEKTY PODLE REGIONŮ K TABULKA 19 POČET SUBJEKTŮ FYZICKÝCH OSOB REGISTROVANÝCH JAKO PLÁTCI DPH NA 1000 OBYVATEL...51 TABULKA 20 REGISTROVANÉ SUBJEKTY PODLE PRÁVNÍ FORMY V REGIONU SOUDRŽNOSTI SEVEROZÁPAD...52 TABULKA 21 EKONOMICKÉ SUBJEKTY PODLE KATEGORIE POČTU ZAMĚSTNANCŮ PODLE REGIONŮ ČR (K )...52 TABULKA 22 PRACOVNÍCI A VÝDAJE VE VĚDĚ A VÝZKUMU PODLE REGIONŮ...53 TABULKA 23 CELKOVÁ A SEZÓNNÍ NÁVŠTĚVNOST REGIONŮ V ROCE TABULKA 24 PŘÍRŮSTEK OBYVATEL V OBDOBÍ TABULKA 25 VĚKOVÁ STRUKTURA OBYVATELSTVA...64 Strana 4 z 265

5 TABULKA 26 SROVNÁNÍ VZDĚLANOSTNÍ STRUKTURY OBYVATELSTVA STARŠÍHO 15 LET V REGIONECH ČR V LETECH 2001 A TABULKA 27 STRUKTURA ZAMĚSTNANOSTI PODLE SEKTORŮ NH (V %)...67 TABULKA 28 VÝVOJ VYBRANÝCH UKAZATELŮ NEZAMĚSTNANOSTI PODLE REGIONŮ (2001=100)...68 TABULKA 29 MZDY ZAMĚSTNANCŮ PODLE REGIONŮ A JEJICH VÝVOJ (2001=100 %)...70 TABULKA 30 SROVNÁNÍ VYBRANÝCH UKAZATELŮ OSÍDLENÍ ČR, REGIONU A JEHO ČÁSTÍ (2005)...76 TABULKA 31 VÝVOJ POČTU OBYVATEL ČR, REGIONU A JEHO ČÁSTÍ (1930=100)...77 TABULKA 32 POROVNÁNÍ UKAZATELŮ DOPRAVY KARLOVARSKÉHO A ÚSTECKÉHO KRAJE A ČR (2005)..77 TABULKA 33 SROVNÁNÍ DÉLKY JÍZDY VLAKŮ A AUTOBUSŮ Z ÚSTÍ NAD LABEM A Z KARLOVÝCH VARŮ DO PRAHY (2006)...78 TABULKA 34 MĚSTSKÁ HROMADNÁ DOPRAVA V REGIONU SEVEROZÁPAD (2006)...78 TABULKA 35 EMISNÍ BILANCE KARLOVARSKÉHO A ÚSTECKÉHO KRAJE (2005)...79 TABULKA 36 POČET A ROZLOHA BROWNFIELDS V REGIONU SOUDRŽNOSTI SEVEROZÁPAD (2005)...80 TABULKA 37 PRODUKCE KOMUNÁLNÍHO ODPADU NA 1 OBYVATELE PODLE KRAJŮ 2005 (V KG NA 1 OBYVATELE)...80 TABULKA 38 SROVNÁNÍ VÝVOJE HDP NA 1 OBYVATELE V KČ V ČR A KRAJÍCH REGIONU (ČR=100)...81 TABULKA 39 VÝŠE PŘÍMÝCH ZAHRANIČNÍCH INVESTIC NA 1 OBYVATELE V ČR A KRAJÍCH REGIONU (KČ)...81 TABULKA 40 PRACOVNÍCI A VÝDAJE VE VĚDĚ A VÝZKUMU V ČR A KRAJÍCH REGIONU SEVEROZÁPAD (2005)...82 TABULKA 41 VÝKONY HROMADNÝCH UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ CESTOVNÍHO RUCHU (2005)...82 TABULKA 42 HROMADNÁ UBYTOVACÍ ZAŘÍZENÍ CESTOVNÍHO RUCHU (2005)...82 TABULKA 43 UKAZATELE POTENCIÁLU CESTOVNÍHO RUCHU, PŘÍRODNÍ SUBSYSTÉM...83 TABULKA 44 UKAZATELE POTENCIÁLU CESTOVNÍHO RUCHU, KULTURNÍ SUBSYSTÉM...83 TABULKA 45 ROZLOŽENÍ VZDĚLANOSTNÍ STRUKTURY OBYVATELSTVA STARŠÍHO 15 LET V % V RÁMCI JEDNOTLIVÝCH KRAJŮ A ČR (2006)...83 TABULKA 46 ROZLOŽENÍ VZDĚLANOSTNÍ STRUKTURY OBYVATELSTVA STARŠÍHO 15 LET (2006)...84 TABULKA 47 MZDY ZAMĚSTNANCŮ PODLE KRAJŮ V REGIONU SOUDRŽNOSTI SEVEROZÁPAD A JEJICH VÝVOJ (2001=100)...84 TABULKA 48 PŘÍRŮSTEK OBYVATEL V OBDOBÍ TABULKA 49 VÝVOJ VYBRANÝCH UKAZATELŮ NEZAMĚSTNANOSTI PODLE REGIONŮ (2001=100)...85 TABULKA 50 UKAZATELE REGIONÁLNÍCH DISPARIT V RÁMCI ČR...86 Strana 5 z 265

6 TABULKA 51 VAZBY OBLASTÍ PODPORY PRO ROP SEVEROZÁPAD NA PRIORITY STRATEGICKÝCH OBECNÝCH ZÁSAD SPOLEČENSTVÍ TABULKA 52 VAZBY OBLASTÍ PODPORY ROP SEVEROZÁPAD NA PRIORITY LISABONSKÉ STRATEGIE, RESP. NÁRODNÍHO PROGRAMU REFOREM ČESKÉ REPUBLIKY TABULKA 53 VAZBY PRIORITNÍCH OS ROP SEVEROZÁPAD NA VYBRANÁ OPATŘENÍ NÁRODNÍHO PROGRAMU REFOREM ČESKÉ REPUBLIKY TABULKA 54 KÓDY OBLASTÍ INTERVENCE V RÁMCI EARMARKINGU TABULKA 55 VAZBY OBLASTÍ PODPORY ROP SEVEROZÁPAD NA PRIORITY STRATEGIE HOSPODÁŘSKÉHO RŮSTU ČESKÉ REPUBLIKY TABULKA 56 VAZBY OBLASTÍ PODPORY ROP SEVEROZÁPAD NA PRIORITY NSRR ČR TABULKA Č. 57 NÁVAZNOST VYBRANÝCH INDIKÁTORŮ A KRITERIÍ PRO VÝBĚR PROJEKTŮ Z ANALÝZY SEA ROP SEVEROZÁPAD TABULKA Č. 58 NÁVAZNOST VYBRANÝCH INDIKÁTORŮ A KRITERIÍ PRO VÝBĚR PROJEKTŮ Z ANALÝZY SEA ROP SEVEROZÁPAD NA INDIKÁTOR EXPOZICE OBYVATELSTVA NADLIMITNÍMI KONCENTRACEMI PM TABULKA 59 PÓLY ROZVOJE REGIONU SOUDRŽNOSTI SEVEROZÁPAD TABULKA 60 PŘÍKLADY USKUTEČNĚNÝCH SILNIČNÍCH STAVEB S VYČÍSLENÍM SKUTEČNÝCH NÁKLADŮ.166 TABULKA 61 PŘEHLED PŘEDPOKLÁDANÉHO NÁBĚHU ROČNÍCH ALOKACÍ PRO NUTS 2 SEVEROZÁPAD (V EUR) TABULKA 62 PŘEHLED ROZDĚLENÍ PROSTŘEDKŮ NA JEDNOTLIVÉ PRIORITNÍ OSY V RÁMCI ROP SEVEROZÁPAD (V EUR) TABULKA 63 LEGISLATIVNÍ VYMEZENÍ PŘÍJEMCŮ PODPORY Z ROP SEVEROZÁPAD TABULKA 64 VEŘEJNÁ PODPORA V ROP SEVEROZÁPAD GRAF 1 VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI V HLAVNÍCH SEKTORECH NH V REGIONU SEVEROZÁPAD V %...67 KARTOGRAM 1 REGION SOUDRŽNOSTI SEVEROZÁPAD V RÁMCI ČR...22 KARTOGRAM 2 HUSTOTA ZALIDNĚNÍ REGIONU K KARTOGRAM 3 POČET OBYVATEL VE MĚSTECH A OBCÍCH K KARTOGRAM 4 MAPA HLAVNÍCH SILNIC A ŽELEZNIC REGIONU SOUDRŽNOSTI SEVEROZÁPAD...30 KARTOGRAM 5 ZNÁZORNĚNÍ POTENCIÁLU CESTOVNÍHO RUCHU V KARLOVARSKÉM KRAJI...54 KARTOGRAM 6 ZNÁZORNĚNÍ POTENCIÁLU CESTOVNÍHO RUCHU V ÚSTECKÉM KRAJI...55 KARTOGRAM 7 ZÁKLADNÍ INFRASTRUKTURA CESTOVNÍHO RUCHU UBYTOVACÍ ZAŘÍZENÍ V ČR...59 KARTOGRAM 8 MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI V OBCÍCH REGIONU K KARTOGRAM 9 REGIONY SE SOUSTŘEDĚNOU PODPOROU STÁTU NA OBDOBÍ LET Strana 6 z 265

7 OBRÁZEK 1 SCHÉMA ORGANIZAČNÍ STRUKTURY ZPRACOVÁNÍ ROP SEVEROZÁPAD...11 OBRÁZEK 2 VAZBY MEZI CÍLI A PRIORITNÍMI OSAMI ROP SEVEROZÁPAD OBRÁZEK 3 ORGANIZAČNÍ STRUKTURA ÚRR Seznam příloh PŘÍLOHA 1 SEZNAM ZKRATEK PŘÍLOHA 2 ORIENTAČNÍ ROZDĚLENÍ PŘÍSPĚVKU SPOLEČENSTVÍ PODLE KATEGORIÍ PŘÍLOHA 3 PŘEHLED VYBRANÝCH MĚST V REGIONU DLE POČTU OBYVATEL PŘÍLOHA 4 STANOVISKO MŽP K NÁVRHU KONCEPCE ROP NUTS 2 SEVEROZÁPAD Strana 7 z 265

8 1 ÚVOD 1.1 KONTEXT ROP NUTS II SEVEROZÁPAD (dále jen ROP Severozápad) představuje hlavní programový dokument určující priority regionu pro čerpání strukturálních fondů v programovém období pro uvedený region soudržnosti Severozápad, tvořený Karlovarským a Ústeckým krajem. Zpracovaný program vychází z platných strategických a programových materiálů obou krajů, jako jsou Program rozvoje Ústeckého kraje a Program rozvoje Karlovarského kraje a dalších sektorových či průřezových strategických či koncepčních materiálů, ať již z oblasti dopravy či například z oblasti rozvoje cestovního ruchu, včetně územně plánovací dokumentace. Specifickým aspektem, zohledněným v rámci zpracovaného dokumentu, je problematika revitalizace těžebních oblastí v regionu a s ní související dokumenty (Územní prognóza těžebních oblastí Karlovarského kraje a Státní program rozvoje regionu Severozápad). Při zpracování ROP Severozápad nemohla být tato problematika kvůli závažným dopadům na rozvoj regionu opomenuta, přestože program samotný vzhledem ke svému rámci vymezenému ostatními operačními tituly přispívá k řešení revitalizace těžebních oblastí pouze doplňkově. Revitalizace těžebních oblastí je řešena především národními dotačními tituly, případně tematickými operačními programy. ROP Severozápad kromě uvedených podkladových materiálů regionální úrovně zohledňuje také hlavní strategické a programové dokumenty, určující obecné priority rozvoje České republiky a Evropské unie jako celku. Mezi takto využité podklady patří zejména Strategické obecné zásady Společenství (SOZS), Národní rozvojový plán České republiky (NRP) a na něj navazující Národní strategický referenční rámec ČR (NSRR), které kromě definice hlavních priorit ČR a EU pro následující programové období specifikují dělbu prioritních oblastí mezi jednotlivé tematické (sektorové) operační programy, regionální operační programy a další metodické či pracovní podklady. Uvedené dokumenty tvoří základní rámec pro přípravu a realizaci ROP Severozápad a jako takové jsou i hlavními podklady, na něž zpracovaný program navazuje. Zpracování NRP bylo zahájeno v roce 2005 na základě usnesení vlády č. 245/2005 o zpracování aktualizace NRP. Nově zpracovaný NRP plně odráží změny, vyplývající z odlišného přístupu k evropské politice hospodářské a sociální soudržnosti a obsahuje přesné vymezení komplementarity mezi jednotlivými operačními programy, které jsou v ROP Severozápad plně respektovány. Přímo navazujícím dokumentem, vycházejícím ze zpracovaného NRP, je NSRR, specifikující požadavky a předpoklady pro čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů a z Fondu soudržnosti (FS) v letech NSRR podléhá schválení Evropské komise a je určitou spojnicí mezi evropskými prioritami, uvedenými v SOZS a národními prioritami politiky soudržnosti, rozpracovanými v operačních programech. Strana 8 z 265

9 ROP Severozápad v návaznosti na uvedené dokumenty rozpracovává hlavní regionální i sektorová témata do úrovně vybraných prioritních os a navrhuje v jejich rámci hlavní intervence, vhodné a doporučené pro financování s využitím prostředků z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Hlavním aspektem, který ROP Severozápad s ohledem na uvedené podklady reflektuje, je zejména větší důraz na strategický přístup k realizaci politiky hospodářské a sociální soudržnosti, což se na ROP Severozápad odrazilo jeho užším, strategickým zaměřením na řešení hlavních problémů regionu, byť pouze v oblasti kompetencí, které ROP Severozápad přísluší vzhledem k zaměření ostatních operačních programů a případně národních dotačních titulů. 1.2 METODICKÝ POSTUP ZPRACOVÁNÍ A RESPEKTOVÁNÍ PRINCIPU PARTNERSTVÍ Přípravu NRP ČR a NSRR včetně související přípravy mechanismu koordinace na národní úrovni zabezpečuje na základě rozhodnutí vlády ČR ze dne 22. února 2006 (usnesení č. 198) Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), které má za tímto účelem zřízen odborný útvar. Na základě zákona č. 138/2006 Sb., novelizujícího zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, vznikl na jaře 2006 na národní úrovni Řídící a koordinační výbor (ŘKV). Jeho úkolem je koordinace pomoci poskytované Evropskými společenstvími na úrovni státu. ŘKV vytvořil Horizontální pracovní skupinu pro programování , která se zaměřuje na koordinaci přípravy operačních programů, odstraňování překryvů a mezer a zajišťování konzistence mezi operační a národní úrovní programových dokumentů. Současně představuje důležité zázemí pro zabezpečení negociačního procesu zejména s jednotlivými resorty. V regionu soudržnosti Severozápad byl princip partnerství při zpracování operačního programu naplňován zejména prostřednictvím rozsáhlé horizontálně i vertikálně členěné organizační struktury (viz obr. 1). Ta umožnila aktivní zapojení všech relevantních regionálních partnerů již od samého počátku zpracování operačního programu. Jádrem této struktury je Pracovní skupina ROP Severozápad, složená z tématicky zaměřených pracovních podskupin: Pracovní podskupina Cestovní ruch, lázeňství, kultura a památková péče Pracovní podskupina Rozvoj lidských zdrojů a VŠ Pracovní podskupina Podnikání, inovace a znalostní ekonomika Pracovní podskupina pro zpracování kapitoly Specifické oblasti rozvoje Strana 9 z 265

10 Pracovní podskupina Dostupnost a infrastruktura Úkolem pracovní skupiny je aktivně se podílet na zpracování programu, připomínkovat jeho jednotlivé fáze a poskytovat zpracovatelům odborné názory a informace nezbytné pro postup prací. Existence pracovních podskupin zajistila dostatečnou transparentnost celého procesu přípravy ROP Severozápad. Jednotlivé odborné kapitoly tak byly připraveny a zpracovány za účasti všech klíčových dotčených subjektů v regionu soudržnosti. Pracovní podskupiny se po rozhodnutí o prioritních osách ROP Severozápad transformovaly do čtyř pracovních podskupin, které následně spolu s externím zpracovatelským týmem rozpracovávaly jednotlivé prioritní osy programu. V pracovních podskupinách byly zastoupeny následující subjekty veřejné správy, neziskového sektoru i soukromé sféry: Řídící orgán ROP Severozápad (Úřad Regionální rady) Krajský úřad Karlovarského kraje Krajský úřad Ústeckého kraje Obce a města Karlovarského kraje Obce a města Ústeckého kraje Severočeské sdružení obcí Agentura projektového a dotačního managementu Podnikatelské subjekty Hasičský záchranný sbor Mikroregion Sokolov východ Mikroregion Chebsko Odborníci z oblasti životního prostředí IT odborníci Odborníci Lesů ČR Odborníci Povodí Ohře Orgány ústřední správy České Švýcarsko o. p. s. Regionální hospodářská komora Poohří Český statistický úřad Úřad práce v Karlových Varech Úřad práce v Mostě Celý proces zpracování byl řízen zpracovatelem ROP Severozápad s využitím týmu deseti českých odborníků, doplněným o jednoho zahraničního experta se zkušeností v problematice programování v oblasti strukturálních fondů EU. Úkolem zpracovatele bylo zejména metodicky i organizačně řídit celý proces zpracování programu, poskytovat všem orgánům a subjektům v organizační struktuře potřebné podklady nezbytné pro jejich zapojení do zpracování programu, zpracovávat výstupy z jednotlivých pracovních jednání a používat je jako vstupy do jednání Strana 10 z 265

11 dalších. Zpracovatel při své činnosti velmi úzce spolupracoval s odbory regionálního rozvoje obou krajů, které až do zajištění plné funkčnosti Řídícího orgánu ROP Severozápad rovněž plnily funkci hlavního koordinátora pro projednání dokumentu se všemi dotčenými subjekty. Nad touto výkonnou částí organizační struktury plní zastřešující a garanční roli Řídící orgán ROP Severozápad, respektive Výbor Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad, což zabezpečuje správné nasměrování programu s ohledem na priority regionu soudržnosti Severozápad. Program byl projednán a schválen rovněž v příslušných volených orgánech obou krajů. Obrázek 1 Schéma organizační struktury zpracování ROP Severozápad Regionální rada regionu NUTS II Severozápad Zastupitelstvo Karlovarského kraje Zastupitelstvo Ústeckého kraje Rada Karlovarského kraje Rada Ústeckého kraje Výbor regionálního rozvoje Karlovarského kraje Komise pro regionální rozvoj a cestovní ruch Pracovní skupina ROP Pracovní podskupina prioritní osy 1 Pracovní podskupina prioritní osy 2 Pracovní podskupina prioritní osy 3 Pracovní podskupina prioritní osy 4 Zpracovatelský tým SPF Group v.o.s. Pro zajištění adekvátního nasměrování programu na potřeby regionu a subjektů v něm působících bylo mimo výše popsanou strukturu ROP Severozápad realizováno několik specifických doplňkových aktivit, průzkumů, šetření, individuálních jednání a akcí, které měly za cíl zejména Strana 11 z 265

12 rozšířit v maximální možné míře princip partnerství a zapojit do zpracování programu další subjekty a zohlednit jejich zkušenosti, potřeby nebo názory. Mezi nejvýznamnější podpůrné průzkumy, které byly zpracovatelem realizovány, patří zmapování administrativní kapacity a hlavních problémů, vyplývajících z realizace programů ve stávajícím programovacím období. Toto šetření probíhalo v listopadu roku 2005 a jeho výsledky jsou shrnuty v kapitole pojednávající o zkušenostech z minulého programovacího období. V těsné návaznosti na toto mapování bylo následně v únoru 2006 provedeno doplňkové šetření absorpční kapacity v rámci navržených prioritních os programu, jehož smyslem bylo zjistit a posoudit projektovou připravenost potenciálních příjemců pomoci. Při jeho realizaci byly efektivně využity nové partnerské struktury, vytvořené v rámci projektů realizovaných v souladu s opatřením 3.3 Společného regionálního operačního programu (SROP) v programovém období Během šetření bylo interviewováno přes 80 zástupců měst, obcí, neziskového sektoru a dalších subjektů, které jsou nebo by mohly být v budoucím programovém období do implementace či realizace programu zapojeny. Závěry průzkumu jsou rovněž shrnuty v kapitole pojednávající o zkušenostech z minulého programovacího období. Kromě zapracování výstupů do části analýzy vyhodnocující zkušenosti ze stávajícího období byly hlavní výstupy zmíněného průzkumu rovněž využity při nastavení jednotlivých prioritních oblastí zejména v oblasti podpory měst, venkovského prostoru a rozvoje cestovního ruchu. Důležitou součástí zpracování programu byl proces posouzení vlivu koncepce ROP Severozápad na životní prostředí (SEA). V rámci zpracování SEA hodnocení se uskutečnila dvě veřejná slyšení (v červenci 2006 v Karlových Varech a Ústí nad Labem) a dále veřejné projednání koncepce ROP Severozápad a posouzení jeho vlivů na životní prostředí (SEA) dne 27. října 2006 v Chomutově. Veřejná slyšení i veřejné projednání byla určena pro zainteresovanou odbornou i laickou veřejnost, nevládní a zájmové organizace, podnikatele, akademické a výzkumné organizace a zástupce státní správy a samosprávy. Vypořádání připomínek je uvedeno ve Vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na životní prostředí ROP Severozápad (SEA), v kapitole XIV. Souhrnné vypořádání vyjádření obdržených ke koncepci z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví. V průběhu celého posuzování byly průběžně zveřejňovány jednotlivé verze koncepce i etapy SEA. Relevantní dokumenty a průběžné výstupy procesu hodnocení SEA byly zveřejňovány na webových stránkách Karlovarského a Ústeckého kraje a dále na webových stránkách zpracovatele SEA hodnocení ROP Severozápad Ministerstvo životního prostředí dle požadavků zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, zveřejňovalo jednotlivé dokumenty v průběhu procesu SEA v Informačním systému SEA na adrese Koncepce ROP Severozápad je vedena pod kódem MZP033K. Zpracování ROP Severozápad probíhalo plně v souladu s principy partnerství. V rámci procesu partnerství byly do průběhu zpracování ROP Severozápad zapojeny nevládní neziskové organizace (NNO). Byly osloveny všechny NNO regionu soudržnosti Severozápad. Celkově bylo ke vznesení připomínek k ROP Severozápad osloveno a vyzváno v rámci regionu soudržnosti Severozápad 287 NNO, z čehož 46 NNO se věnuje oblasti životního prostředí. Strana 12 z 265

13 Vybrané oslovené NNO Regionu soudržnosti Severozápad STUŽ Společnost pro trvale udržitelný život, region. pob. KV Ekologické centrum Meluzína TYTO Občanské sdružení pro ochranu přírody a krajiny Náš region Sdružení ochrany přírody a krajiny Občanské sdružení Ametyst pobočka Karlovy Vary Klub Za krásné Karlovarsko Český svaz ochránců přírody Občanské sdružení Klubíčko Cheb Český rybářský svaz JUNÁK svaz skautů a skautek Středisko Lípa Kynšperk n./o. Hnutí Brontosaurus Rosnatka Asociace neziskových organizací Ústeckého kraje Centrum ekologické výchovy při Schole Humanitas Litvínov Česká tábornická unie, Severočeská oblast Hnutí DUHA Ústí nad Labem Chomutovská regionální pobočka Společnosti pro trvale udržitelný život Severočeská vědecká knihovna Ústecká krajská organizace Pionýra Středisko ekologické výchovy a etiky SEVER Sdružení dětí a mládeže Tilia Podkrušnohorské informační centrum Oblastní spolek Českého červeného kříže Litoměřice Občanské sdružení Spektrum Klub dětí Centra volného času v Mostě Z celkového počtu 287 NNO regionu soudržnosti Severozápad reagovaly připomínkami k ROP Severozápad pouze 3 NNO, a to: Asociace neziskových organizací Ústeckého kraje Společnost pro duchovní hudbu Ústí nad Labem Občanské sdružení pro ochranu přírody a krajiny Vybrané připomínky Instituce Připomínka Vypořádání Asociace neziskových Zvážit navýšení finanční alokace na NE Podíl alokace na TA na prioritní osu 5 Technická asistence celkové alokaci ROP Strana 13 z 265

14 organizací Ústeckého kraje (ANOÚK) s ohledem na navýšení prostředků na Severozápad (2,7%) podporu absorpční schopnosti respektuje doporučení MF. Absolutní částka odpovídá částkám alokovaným na TA v jiných ROP Při schvalování projektů jsou závazná NE Projekt musí být v následující obecná kritéria: soulad souladu jak s prioritami NSRR, s prioritami NSRR který je nadřazeným dokumentem ROP Navrhujeme upravit na soulad Severozápad, tak s prioritami s prioritami ROP Severozápad ROP Severozápad. K dopravě je nutné dodat, že v Ústeckém ANO ROP Severozápad v kraji se doslova nabízí IDS, který nebyl prioritní ose 3 podporuje zatím realizován. realizaci integrovaného dopravního systému Chybí doplňková solární energie a NE Není v kompetenci ROP termální energie vrty Severozápad Technický stav vodovodního potrubí není NE Není v kompetenci ROP zcela odpovídající např. lokality s nízkým Severozápad tlakem, úniky vody z poškozeného rozvodu, neexistuje koncepce podpory pramenů a studánek, využití místních zdrojů pitné vody jako doplňkových zdrojů Lokální čistírny vod pro menší obce či NE Tuto problematiku řeší skupiny domů zatím chybí podpora i Program rozvoje venkova, legislativa, v těchto místech je budování který je zaměřen na obce do kanalizace zbytečně drahá 500 obyvatel ROP SZ nedostatečně zaměřen na NE Primárně řeší OP VaVpI oblast výzkumu a inovací V rámci cestovního ruchu chybí dopravní ANO Aktivity zohledněny v dostupnost, infrastruktura a především prioritních osách 3 a 4 informační servis včetně informačních kampaní ke zatraktivnění kraje. Prioritou musí být lidský potenciál (důraz Částečně ANO ROP na rozvoj vysokého školství, podpora Severozápad řeší doplňkově technických oborů, podpora talentů, modernizaci infrastruktury pro podpora zájmového vzdělávání ) vzdělávání. Oblast vzdělávání obecně a dále vysokého školství primárně řeší OP VK a OP VaVpI RLZ je zpracován velmi povrchně,chybí NE ROP Severozápad řeší např. zájmové vzdělávání a jeho modernizaci infrastruktury v podpora, dále chybí i to, že je třeba více oblasti RLZ, podpora podpořit popularizaci technických a zájmového vzdělávání, případně přírodovědných oborů (např. M, popularizace určitých oborů je Strana 14 z 265

15 F apod.), protože je stále velký zájem o humanitní vědy, zcela chybí podpora jazyková, která je stále důležitá NNO mohou velmi složitě čerpat podporu z EU, protože nejsou schopné zálohovat větší prostředky. Společnost pro duchovní hudbu v Ústí nad Labem TYTO (Občanské sdružení pro ochranu přírody a krajiny) Chybí specifikace kultury v regionu Možno zmínit, že v okresech Chomutov, Louny a Litoměřice se nachází stabilnější populace sovy pálené (silně ohrožený druh) v rámci území Ústeckého a Karlovarského kraje Postrádám jako jednu z prioritních os ochranu ŽP, současně pak ochranu zvláště chráněných území nebo živočichů (např. právě sova pálená, sýček obecný také silně ohrožen, ve zmíněných okresech se nachází silnější populace na území ČR) předmětem jiných operačních programů (např. OP VK) NE Z důvodu transparentnosti jsou pro všechny typy žadatelů nastaveny stejné podmínky NE Kultura v regionu je popsána v rámci kapitoly Podmínky pro rozvoj cestovního ruchu ANO Doplněno do socioekonomické analýzy ROP Severozápad Částečně ANO Doplněno do socioekonomické analýzy ROP Severozápad. Ochranu ŽP v rámci svých kompetencí ROP Severozápad řeší jen doplňkově (např. informační aktivity NATURA 2000 apod.) Nevládní environmentální organizace byly v plné šíři osloveny rovněž v rámci procesu posuzování vlivu na životní prostředí (SEA). Na adresu oznamovatele ani posuzovatele nepřišla ani jedna písemná připomínka či komentář od jakékoliv nevládní environmentální organizace. Rovněž žádná nevládní environmentální organizace se nezúčastnila žádného veřejného slyšení ani projednání. V rámci procesu SEA nebyly od dotčených stran obdrženy žádné expertizy nad rámec vyžádaných přímo posuzovatelem a začleněných i citovaných v SEA vyhodnocení. Významným požadavkem, který byl při zpracování ROP Severozápad rovněž zohledněn, byl požadavek na specifickou podporu horizontálních témat v rámci jednotlivých prioritních os. Kritéria zaměřená na ekologické aspekty či aspekty řešící rovné příležitosti například v podobě zlepšení prostředí ve městech pro život a pohyb handicapovaných osob byla doplněna do úrovně hodnotících kriterií v jednotlivých prioritních osách tak, aby projekty řešící výše uvedené otázky byly v rámci programu upřednostňovány. Široce rozvinutá partnerská struktura sama o sobě ještě není zárukou potřebné interakce mezi zpracovateli programu a regionálními aktéry. Z tohoto důvodu byla před zahájením programování nastavena pravidla pro vzájemnou výměnu informací a připomínkování dokumentu. Celý zpracovatelský tým považoval efektivní výměnu informací, názorů a stanovisek mezi všemi relevantními partnery a zpracovateli za klíčovou podmínku toho, aby zpracování programu bylo skutečně vyjednávacím procesem, který je sám o sobě stejně důležitý jako výsledný dokument. Strana 15 z 265

16 Návrh programového dokumentu byl průběžně konzultován s mnoha dotčenými subjekty v regionu. Cílem všech konzultací a připomínkových řízení bylo sladit požadavky všech dotčených subjektů, týkající se možností financování konkrétních aktivit ze strukturálních fondů, s prioritami EU, Rady a Evropského parlamentu. Jednotlivé konzultace a připomínkování programu probíhaly kontinuálně po celou dobu jeho zpracování, a to jak ze strany Řídícího orgánu ROP Severozápad a jednotlivých orgánů obou krajů (pracovní skupina, pracovní podskupiny, jednotlivé odbory a nadřazené politické orgány), tak v rámci meziresortního připomínkového řízení ze strany zástupců Evropské komise, MMR, ostatních resortů a v rámci veřejného projednání ze strany občanů. Dílčí výstupy při zpracování programového dokumentu byly zveřejňovány na internetových stránkách obou krajů, čímž byl zajištěn přístup široké veřejnosti k návrhu ROP Severozápad po celou dobu jeho zpracování. Samostatným důležitým faktorem při zpracování byla provázanost programového dokumentu s cíli a opatřeními národních strategických dokumentů včetně specifických strategií a koncepcí v oblasti životního prostředí a rovných příležitostí. Pro tento účel byl program průběžně konzultován s jednotlivými ministerstvy tak, aby byla zajištěna vzájemná synergie všech programů, které by v období měly v regionu soudržnosti Severozápad přispívat k jeho postupné transformaci. Proces partnerství byl a je veden v plném souladu s příslušnými právními a finančními předpisy, platnými pro každou kategorii výše uvedených partnerů. Zavádění principů partnerství již v průběhu tvorby programovacího dokumentu je důležitým předpokladem úspěšné realizace ROP Severozápad, a to jak směrem k nadřízeným orgánům a jejich programovacím dokumentům (NSRR a TOP), tak směrem k nižším úrovním implementace, resp. příjemcům podpory. Navazující a neméně důležitou úrovní partnerství je otázka úzké spolupráce s dotčenými partnery na úrovni implementace programu. ROP Severozápad je navržen tak, aby prohluboval princip partnerství i na úrovni implementace programu. V rámci jednotlivých prioritních os navrhuje specifickou podporu úzké spolupráce řídícího orgánu a potenciálních žadatelů. Dále předpokládá navázání na dosavadní dobré zkušenosti s realizací partnerství v rámci projektů Ústeckého a Karlovarského kraje v opatření 3.3 SROP (BROÚK, Partnerství pro budoucnost), které připravily struktury pro zajištění úzkého kontaktu s jednotlivými partnerskými skupinami i v budoucnu. To umožní průběžnou revizi a případnou úpravu ROP Severozápad tak, aby v maximální možné míře vyhovoval potřebám cílových skupin. 1.3 LEGISLATIVNÍ RÁMEC Legislativa EU Regionální operační program Severozápad je připraven v souladu s následujícími legislativními dokumenty EU: Smlouva o založení Evropských společenství; Smlouva o Evropské unii; Smlouva o fungování Evropské unie; Strana 16 z 265

17 rozhodnutí Rady ze dne 6. října 2006 o strategických obecných zásadách Společenství pro soudržnost, 2006/702/ES; nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999 (obecné nařízení); nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 ze dne 5. července 2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o zrušení nařízení (ES) č. 1783/1999; nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1081/2006 ze dne 5. července 2006 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení (ES) č. 1784/1999; nařízení Rady (ES) č. 1084/2006 ze dne 11. července 2006 o Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1164/1994; nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/2006 ze dne 5. července 2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS); nařízení Komise (ES) č. 1828/2006 ze dne 8. prosince 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj (prováděcí nařízení); nařízení Komise (ES) č. 448/2004 ze dne 10. března 2004, jímž se mění nařízení (ES) č. 1685/2000, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1260/1999, týkající se způsobilosti výdajů na činnosti spolufinancované strukturálními fondy, a zrušuje nařízení (ES) č. 1145/2003; nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS); Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 42/2001 ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí; Sdělení Komise č. 24/2005 jarnímu zasedání Evropské rady Společně k růstu a zaměstnanosti Nový začátek lisabonské strategie Sdělení předsedy Barrosa po dohodě s místopředsedou Verheugenem; Rozhodnutí Rady (ES) č. 144/2006 ze dne 20. února 2006 o strategických směrech Společenství pro rozvoj venkova (programové období ); Sdělení 141/2005 Integrované hlavní směry pro růst a zaměstnanost ( ), Pokyny k regionální podpoře na období (2006/C 54/08); Nařízení Komise (ES) č. 1628/2006 ze dne 24. října 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na vnitrostátní regionální investiční podporu; Nařízení Komise (ES) č.1998/2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na podporu de minimis; Strana 17 z 265

18 Nařízení Komise (ES) č. 800/2008, kterým se v souladu s články 87 a 88 Smlouvy o ES prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné se společným trhem (obecné nařízení o blokových výjimkách); Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 ze dne 23. října 2007 o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1191/69 a č. 1107/70 (účinné od ); Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1371/2007 ze dne 23. října 2007 o právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě (účinné od ); Nařízení Rady (ES) č. 1341/2008, kterým se mění nařízení (ES) č. 1083/2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti, pokud jde o některé projekty vytvářející příjmy; Nařízení Rady (ES) č. 284/2009, kterým se mění nařízení Rady (ES) 1083/2006; Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 397/2009, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1080/2006. Legislativa ČR ROP Severozápad je zpracován v souladu s následujícími legislativními dokumenty České republiky: Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územního rozpočtu, ve znění pozdějších předpisů, Usnesení vlády ČR č. 235/1998 o Zásadách regionální politiky vlády (v aktuálním znění), Usnesení vlády ČR č. 245/2005 k postupu přípravy České republiky na čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů a z Fondu soudržnosti Evropské unie v letech , Strana 18 z 265

19 Usnesení vlády ČR č. 1242/2004 k návrhu Strategie udržitelného rozvoje České republiky Usnesení vlády ČR č. 984/2005 k návrhu Strategie hospodářského růstu České republiky, Usnesení vlády ČR č. 730/1998 o Programu obnovy venkova, Usnesení vlády ČR č. 178/2007 o schválení oficiálního předložení Národního strategického referenčního rámce České republiky pro čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti Evropské unie v letech a operačních programů Evropské komisi, Zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání a o změně zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČR, ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 319/2006 Sb., o některých opatřeních ke zprůhlednění finančních vztahů v oblasti veřejné podpory, a o změně zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon); Zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon) Zákon č. 222/2009 Sb., o volném pohybu služeb. Strana 19 z 265

20 2 SOCIOEKONOMICKÁ ANALÝZA REGIONU Socioekonomická analýza regionu představuje základní vstupní podklad, stručně specifikující a popisující hlavní vývojové trendy v regionu, jejich očekávaný budoucí vývoj a možný dopad na rozvoj a konkurenceschopnost regionu. Přístup ke zpracování analýzy ekonomické a sociální situace regionu soudržnosti Severozápad vychází ze skutečnosti, že oba kraje tvořící tento region soudržnosti mají pro potřeby vlastního regionálního rozvoje zpracovány základní rozvojové dokumenty, které jsou postaveny na rozsáhlých a detailních analýzách vymezujících všechny sféry socioekonomického života v regionech (Programy rozvoje Karlovarského a Ústeckého kraje, Strategie rozvoje konkurenceschopnosti Karlovarského kraje, Strategie udržitelného rozvoje Ústeckého kraje). Analýza ekonomické a sociální situace ROP Severozápad staví na těchto detailních analýzách a využívá jejich dat a údajů pro formulaci analytických závěrů pro účely vlastního ROP Severozápad. Socioekonomická analýza regionu je rozčleněna do několika kapitol, specifikujících postavení regionu jak v rámci ČR, tak v rámci EU jako celku. Pro jednotlivé oblasti analyzované v kapitolách jsou rovněž identifikovány a specifikovány hlavní vnitroregionální disparity, ovlivňující současnou i budoucí celkovou konkurenceschopnost regionu v rámci globálního prostředí. Analytické závěry pak tvoří východisko pro formulování SWOT analýzy a následně i strategie ROP Severozápad. Řídící orgán ROP Severozápad preferuje širší pojetí analytické části, které umožní komplexní a vyčerpávající pohled na socioekonomickou situaci v regionu soudržnosti Severozápad. Analytická část tak komplexně identifikuje problémy regionu Severozápad, z nichž pouze některé mohou být řešeny v rámci ROP Severozápad. Ostatní identifikované problémy mohou být řešeny prostřednictvím ostatních operačních programů nebo národních dotačních titulů. 2.1 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA REGIONU Region soudržnosti Severozápad je situován ve střední Evropě na hranici České republiky a Spolkové republiky Německo. V rámci České republiky sousedí s regiony Jihozápad, Střední Čechy a Severovýchod, na severu a západě potom se Svobodným státem Sasko a Svobodným státem Bavorsko (SRN). Následující souhrnná tabulka uvádí základní charakteristiky regionu soudržnosti Severozápad, České republiky a rovněž také srovnání uvedených ukazatelů se zeměmi EU (25). Pro srovnání byly využity především hlavní makroekonomické ukazatele, které dokládají současný stav v regionu soudržnosti Severozápad. Strana 20 z 265

21 Tabulka 1 Základní charakteristika regionu soudržnosti Severozápad Ukazatel/Území Počet obyvatel k (tis. obyv.) EU (25) Česká republika Region Severozápad , , ,4 115,7 130,0 130, , , ,3 100,0 79,6 59, , , ,9 100,0 41,4 33,2 3,7 6,1 4,3 63,8 54,7 52,8 8,7 7,9 13,5 5,0 4,0 2,7 průmysl 24,9 39,5 41,2 služby 70,1 56,5 56,1 Hustota obyvatelstva na km2 r HDP v běžných cenách na obyvatele v PPS r HDP v běžných cenách na obyvatele v PPS (% z EU 25) r HDP v běžných cenách na obyvatele v EUR r HDP v běžných cenách na obyvatele v EUR (% z EU 25) r Meziroční nárůst HDP (%) r Míra zaměstnanosti (%) r Míra nezaměstnanosti (%) r Struktura zaměstnanosti dle sektorů r. 2005: zemědělství Zdroj: Eurostat, ČSÚ, vlastní propočty Z uvedené tabulky je patrné, že region soudržnosti Severozápad jako celek se z pohledu celkové výkonnosti a struktury hospodářství nachází hluboko pod průměrnou úrovní EU i výrazně pod úrovní ČR. Meziroční nárůst HDP regionu soudržnosti Severozápad svědčí o rostoucí úrovni hospodářství (avšak s nižší dynamikou než je průměr ČR), výraznou bariérou však zůstává především negativní odvětvová struktura, vyznačující se vysokým podílem průmyslových oborů oproti stále velmi nízkému zastoupení terciární sféry, v níž je nízké zastoupení vyspělých (sofistikovaných) služeb. 2.2 POLOHA A OSÍDLENÍ REGIONU Území regionu soudržnosti Severozápad se po správní stránce člení na 2 kraje (NUTS 3): Karlovarský a Ústecký. Region soudržnosti se dále dělí na 10 okresů (NUTS 4) a 486 obcí (NUTS 5). Strana 21 z 265

22 Kartogram 1 Region soudržnosti Severozápad v rámci ČR Liberecký Ústecký Severozápad Královehradecký Karlovarský Hl.m. Praha Středočeský Pardubický Plzeňský Olomoucký Moravskoslezský Vysočina Jihočeský Jihomoravský Zlínský Zdroj: kartogram Cassia Development & Consulting Polohu regionu lze v kontextu střední Evropy hodnotit jako výhodnou. Region leží svojí severovýchodní částí na spojnici významné transevropské rozvojové osy spojující Berlín, Prahu a Vídeň. Výhody plynoucí z polohy regionu soudržnosti jsou ale značně limitovány špatnou dopravní dostupností jak z vnitrozemí, tak vzhledem k nízké propustnosti hranic i ze zahraničí. Pouze malá část regionu soudržnosti podél labské rozvojové osy je propojena s hl. m. Prahou a vnitrozemím odpovídajícím způsobem dálnicí D 8 a I. národním tranzitním železničním koridorem STRUKTURA OSÍDLENÍ V regionu soudržnosti Severozápad žije asi 1,13 milionu obyvatel, což představuje přibližně 1/10 populace České republiky. Severozápad je co do počtu obyvatel nejmenším regionem v ČR. Průměrná hustota zalidnění 130 osob/km2 se rovná celostátnímu průměru, výrazně vyšší hustota osídlení je zejména v severovýchodní části regionu soudržnosti, jak je patrné z následujícího kartogramu. Strana 22 z 265

23 Kartogram 2 Hustota zalidnění regionu k Zdroj: kartogram Cassia Development & Consulting Území regionu se vyznačuje značnými vnitřními rozdíly v koncentraci obyvatel, kdy hustota obyvatelstva severovýchodní části (průmyslové) je téměř dvojnásobná oproti jihozápadu (lázeňské oblasti) regionu. V meziokresním srovnání je nejhustěji osídlen okres Ústí nad Labem s 293 obyvateli na km2, naproti tomu okres Karlovy Vary dosahuje hodnoty pouhých 74 obyvatel na km 2. Hustotu zalidnění jihozápadní části regionu výrazně ovlivňuje existence neobydleného a ekonomicky nevyužitého vojenského újezdu Hradiště v Doupovských horách, který zaujímá přibližně třetinu okresu Karlovy Vary. Nejhustěji je osídlena podkrušnohorská hnědouhelná pánev s konurbací měst Děčín Ústí nad Labem Teplice Most Chomutov, kde se hustota zalidnění pohybuje mezi obyvateli na km2. Stejně vysoká hustota zalidnění je rovněž na území Sokolovské pánve (s povrchovou těžbou hnědého uhlí a kaolinu) s městy Ostrov Karlovy Vary Chodov Sokolov. Vedle vojenského újezdu Hradiště a velkoplošných chráněných území (Národní park České Švýcarsko, Chráněná krajinná oblast Slavkovský les, České středohoří, Labské pískovce) patří k oblastem s nízkou mírou urbanizace a velmi nízkou hustotou zalidnění pohraničních pohoří Smrčiny a Krušné hory. Málo zalidněna je rovněž oblast mezi Mariánskými Lázněmi, Bochovem a Podbořanami, která je součástí největší české vnitřní periferie. V rámci regionu mají nejexponovanější polohu urbanizovaná území, která leží na dvou hlavních rozvojových osách pánevní, s vysokou koncentrací obyvatelstva a průmyslu a labské, která je součástí transevropského dopravního koridoru. Strana 23 z 265

24 Severozápad je regionem s vysokou mírou urbanizace. Ve městech žije okolo 80 % celkové populace (oproti 70 % na celorepublikové úrovni). Karlovarský kraj vykazuje po Praze největší podíl městského obyvatelstva. Struktura osídlení je polycentrická, tzn. že na rozdíl od jiných regionů nemá Severozápad dominující centrum. Funkci pólů rozvoje tak plní šest velkých měst s obyvateli. Tabulka 2 Póly rozvoje Město Počet obyvatel (k ) Ústí nad Labem Most Děčín Teplice Karlovy Vary Chomutov Zdroj: ČSÚ Severozápad tvoří celkem 486 obcí, přičemž průměrný počet obyvatel, připadajících na jednu obec, dosahuje vysoce nadprůměrné hodnoty obyvatel (průměr v celé ČR je obyvatel). Nejvyšší podíl obyvatel v jižní části regionu žije v obcích s až obyvateli, zatímco na severu je to v obcích nad obyvatel. Tabulka 3 Srovnání vybraných ukazatelů osídlení regionů ČR r Území/Ukazatel Počet obcí Průměrný počet částí obcí Průměrná výměra obce (km2) Průměrný počet obyvatel na obec Hustota obyv./km2 Počet měst Podíl městského obyvatelstva (%) Česká republika ,4 12, ,1 Severozápad 486 3,4 17, ,5 Jihovýchod ,7 10, ,6 Jihozápad ,1 15, ,4 Moravskoslezsko 299 2,1 18, ,6 Praha 1 147,0 496, ,0 Severovýchod ,5 11, ,4 Střední Čechy ,4 9, ,4 Střední Morava 701 1,7 13, ,2 Zdroj: ČSÚ, Malý lexikon obcí ČR 2006, vlastní propočty Kromě vysokého podílu městského obyvatelstva se region soudržnosti vyznačuje rovněž vysokou mírou integrace sídelních jednotek (částí obcí) do větších administrativních jednotek (obcí), což platí zejména pro pohraniční okresy. Tomuto jevu výrazně napomohla poválečná degradace nebo úplný zánik řady sídel jako přímý důsledek odsunu většiny obyvatelstva německé národnosti, následovaného účelovou devastací krajiny (vojenské újezdy, povrchová těžba nerostných surovin, hraniční pásmo) a centrálně řízenou industrializací soustředěnou do pánevních oblastí regionu. Strana 24 z 265

25 Tabulka 4 Struktura obcí podle počtu obyvatel k Severozápad Česká republika Počet obcí Počet obyvatel Počet obcí Počet obyvatel abs. v % abs. v% abs. v% abs. v% Do , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,7 68 1, , , ,6 41 0, , , ,5 17 0, ,8 nad ,0 0 0,0 5 0, ,7 Celkem Z toho města 74 15, , , Zdroj: ČSÚ, Malý lexikon obcí ČR 2006, vlastní propočty Ukazatel/Území Kartogram 3 Počet obyvatel ve městech a obcích k Zdroj: ČSÚ, kartogram Cassia Development & Consulting Strana 25 z 265

26 2.3 REGIONÁLNÍ INFRASTRUKTURA DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA A OBSLUŽNOST ÚZEMÍ Dopravní infrastruktura představuje jeden z hlavních faktorů, ovlivňujících možnosti rozvoje celého regionu, a to nejen z pohledu dopravní obslužnosti území, ale i z pohledu zpřístupnění rozvojových zón, oblastí s potenciálem pro podnikání v cestovním ruchu a v neposlední řadě jako základní prvek podnikatelské infrastruktury, potřebné pro zajištění adekvátních podmínek pro příliv investic do území. Kvalita dopravní infrastruktury a s ní spojené dopravní obslužnosti území veřejnou dopravou navíc zásadním způsobem ovlivňuje mobilitu pracovní síly v daném území. V případě regionu soudržnosti Severozápad lze mobilitu pracovní síly hodnotit jako nedostatečnou a označit ji za jednu z hlavních překážek růstu konkurenceschopnosti regionu soudržnosti jako celku. Nízká mobilita pracovní síly dále negativně ovlivňuje efektivitu již realizovaných investic. Pro celý region soudržnosti Severozápad má zásadní význam doprava z rozptýleného zbytku malých sídel do velkých a středních měst, tedy do měst s více než obyvateli, respektive s až obyvateli. Polycentrický charakter osídlení pak zdůrazňuje význam dopravy mezi jednotlivými městy. Skutečnost, že s výjimkou Ústí nad Labem ( obyvatel) jsou ostatní póly rozvoje relativně malé ( obyvatel), vede k závěru, že význam městské dopravy ve srovnání s životně důležitou rolí meziměstské dopravy je relativně menší. Veřejná regionální doprava, tj. veřejná doprava z venkovských sídel do měst a mezi městy, výrazně postrádá potřebnou kvalitu i rychlost. V případě, že se tyto zásadní nedostatky nepodaří odstranit, hrozí regionu soudržnosti následující dopady: bude ohrožena existence zejména malých a středních podniků, závislých na dojíždějících pracovnících, nekvalitní veřejná doprava posílí migraci zbylých obyvatel z malých sídel do měst, bude pokračovat vylidňování venkova, bez možnosti spolehlivé dopravy za prací zůstane nezaměstnanost v malých obcích vysoká. Doprava a komunikace jsou v regionu velmi významným sektorem jednak kvůli tomu, že územím prochází hlavní evropský koridor TENT Berlín Drážďany Praha Vídeň se soustředěnou dopravou (v okresech Děčín, Ústí nad Labem a Litoměřice), jednak kvůli specializaci regionu na těžká průmyslová odvětví, která využívají železniční dopravu. Z tohoto důvodu je v regionu rozsah železniční sítě a související infrastruktury (opravny ap.) nadprůměrný. Po roce 1990 se významně zvýšil podíl silniční nákladní dopravy, která v současnosti úspěšně konkuruje železnici, i když technický stav a částečně i hustota silniční sítě je nevyhovující. Z jižní a střední části regionu (Chebsko až Mostecko) je z hospodářského hlediska nedostatečné napojení do vnitrozemí a na hl. m. Prahu. Celorepublikový význam má region z hlediska vodní dopravy. Regionem protékají řeky Ohře a Labe, obě zařazené do koncepce dopravních sítí ČR jako využitelné dopravní cesty. Zatímco řeka Strana 26 z 265