Tématické okruhy k absolutóriu z předmětu ekonomie. Rok počet stran - 99

Transkript

1 Tématické okruhy k absolutóriu z předmětu ekonomie Rok 2007 počet stran

2 Tématické okruhy k absolutoriu z předmětu ekonomie - ekonomie, tři základní otázky, tři druhy ekonomiky, rozhodování v podmínkách vzácnosti (mezní užitek) - nabídka, její popis, zákon nabídky, determinanty nabídky, vstup na trh a jeho opuštění v souvislosti s náklady firmy a rovnovážnou cenou - poptávka, její popis, zákon poptávky, determinanty poptávky, elasticita poptávky a s ní související celkové příjmy - trh dokonalé konkurence, pojem, jeho rovnováha, stanovení nového rovnovážného bodu při posunu křivek nabídky a poptávky, cenová regulace trhu - trh dokonalé konkurence, přebytek výrobce a spotřebitele, celkový ekonomický přebytek, tři druhy zisku, volný přístup na trh a odchod z něj, náklady firmy a náklady společnosti - trh nedokonalé konkurence, jeho modifikace, rozdíly mezi firmami v dokonalé a nedokonalé konkurenci, zdroje tržní síly - monopol, jeho postavení na trhu, maximalizace zisku monopolu, selhání tržního mechanizmu v nedokonalé konkurenci, cenová diskriminace - trh práce, rovnováha na trhu práce, faktory ovlivňující nabídku práce a poptávku po práci, lidský kapitál a jeho klesající produktivita - druhy podnikání z hlediska vlastnických vztahů, živnost, obchodní společnosti, družstva a občanská sdružení, užívané formy podnikání v Tv a S - živnostenské podnikání, dělení živností, vznik a zánik živnosti, povinnosti živnostníka, odpovědný zástupce - obchodní společnosti, vlastnické vztahy, dělení a zdanění zisku, obchodní rejstřík, obsah společenské smlouvy u s.r.o., vlastnictví akcií při ovládání a.s. - majetek podniku, jeho dělení a popis jednotlivých položek majetku, význam odepisování - zdroje podniku, jejich dělení a popis, efektivnost využití vlastního kapitálu v souvislosti se zdaněním zisku, faktory ovlivňující rozhodnutí o pořízení úvěru - náklady podniku, jejich členění, kalkulace, obecný kalkulační vzorec a jeho použití, metody rozpočítávání celkové režie na kalkulační jednici - mzdy, jejich druhy, způsob výpočtu a popis účelu jednotlivých srážek, úloha minimální mzdy - pracovně právní vztahy, druhy pracovních poměrů, obsah pracovní smlouvy, popis agendy vedené v souvislosti se zaměstnáváním - náklady, výnosy, srovnání s příjmy a výdaji, hospodářský výsledek, bod zvratu (jeho význam a výpočet), vliv způsobu odepisování na zisk - daňový systému české republiky, jeho charakteristika a krátký popis daní kromě daně z přijmu fyzických a právnických osob - zákon o daních z přijmu, příjmy fyzických osob, progresivita daně, minimální daň. odpisy, platební termíny u fyzických osob - účetnictví a daňová evidence příjmů a výdajů, účetní systém, doklady a přikládané k daňovému přiznání (zák. 586/92 Sb.) - HDP, pojem, tři metody jeho stanovení, HDP a životní úroveň, externality, měření životní úrovně CPI, reálné a nominální ukazatele - nezaměstnanost, její druhy a výpočet, dopady na ekonomiku a společnost, trh práce, nástroje ovlivňování trhu práce státem - inflace, pojem, její druhy, výpočet ukazatele inflace, náklady inflace pro společnost - úspory a investice, objasnění pojmů, jejich význam pro rovnoměrný vývoj ekonomiky, identity tvorby a užití kapitálu, bilance státního rozpočtu a bilance se zahraničím - výhodnost obchodování pro všechny, komparativní výhoda a mezinárodní obchod, mezinárodní hospodářské organizace 2

3 1 EKONOMIE, TŘI ZÁKLADNÍ OTÁZKY, TŘI DRUHY EKONOMIKY, ROZHODOVÁNÍ V PODMÍNKÁCH VZÁCNOSTI ( MEZNÍ ÚŽITEK ) A. Co je to ekonomika a co je ekonomie: ekonomika - zabývá se hospodařením - činnost ekonomie - hodnocení, vytváření teorií - věda - mikroekonomie X makroekonomie - ekonomie je věda, která zkoumá vztahy mezi lidmi a řeší její tři otázky: Co se bude vyrábět? Jak se bude vyrábět? Kdo bude spotřebovávat? B. Čím se zabývá? - tři základní otázky : Co se bude vyrábět? - hranice produkčních možností - popis jaké možnosti má stát, společnost, co bude vyrábět - výrobní možnosti společnosti - kombinace i druhů sortimentu - veřejné X soukromé - rozhoduje o tom vláda a trh Jak se bude vyrábět? - trh rozhoduje o tom, jestli budeme používat novou technologii, vláda se toho zříká (povolenky na emise EU) - výroba se škodlivinami, má na výběr, zda stará technologie a kupovat drahé emise, nebo koupí drahou technologii, ale bez emisí, nová technologie, nové posunutí hranice produkčních možností Kdo bude spotřebovávat? - trh a vláda - společnost různé práce ohodnocuje různě, kdo má více peněz, více spotřebuje, sociální podpory umožňuje vláda C. Tři druhy ekonomie : 3

4 Zvyková - tam, kde se nemění výrobní a technologické a společenské podmínky, od neolitu do středověku - výměnný obchod, později první platidla, prodej, ve středověku daně - šlechta odvádí králi Příkazová - socialistická, není schopna zjišťovat skutečné potřeby obyvatel - počasí atd. (jiná spotřeba než předpokládaná) - potlačena možnost trhu, plánovací centrum CO, KDO, KDY - vysoká monopolizace - nebyly firmy nuceny jít technologicky dál, nebyla konkurence, technologicky zaostával i finančně. Tržní - od 17. stol. až do dnes, ovlivňován trhem, mnohdy se neosvědčí - keinesiánská - stát ovlivňuje ekonomiku, trh (daně, clo) - neoklasická - převedení odpovědnosti ekonomie na samotné občany (nízké daně, podíl na platbách) Smíšená ekonomie tržní s příkazovou (pouze státními zásahy a pouze tam, kde selhává trh D. Rozhodování v podmínkách vzácnosti (mezní užitek) : potřeby - pociťujeme nerovnováhu (např.hlad) - pokud uspokojuje potřeba, má z toho užitek - masáže - rychleji v rovnováze - pociťujeme užitek - užitek se dá popsat hodnotou zboží - kupujeme podle potřeb a intuity to, co nám přináší největší užitek 4

5 2 - NABÍDKA, JEJÍ POPIS, ZÁKON NABÍDKY, DETERMINANTY NABÍDKY,VSTUP NA TRH A JEHO OPUŠTĚNÍ V SOUVISLOSTI S NÁKLADY FIRMY A ROVNOVÁŽNOU CENOU V podstatě nabídka je jeden z ukazatelů,kterými se řídí trh. TRH- je místo,kde se v daném časovém intervalu setkává strana nabídky a strana poptávky a působí na sebe tak, že je stanovena cena a od ní odvozené množství zboží, se kterým se obchoduje. NABÍDKA (množství produkce) objem zboží za určitou cenu nabízené na trhu, je to tedy souhrn všech zamýšlených prodejů. = ochota nabízet při dané ceně konkrétní množství zboží. Příklad: pokud je cena jablk na trhu 5kč/kg nejsem ochoten jablka prodávat, pokud cena stoupne na 30kč/kg je pro mne výhodné je prodat, a proto je na trhu nabídnu. ZÁKON NABÍDKY - se vzrůstající cenou roste množství nabízeného zboží, které jsou ochotni výrobci nabízet (s rostoucí cenou na trhu roste konkurence proces, ve kterém se střetávají zájmy dvou nebo více různých subjektů) Cena vyšší c.nízká malá nabídka velká nabídka Vždy popisovat na trhu dokonalé konkurence. U nabídky můžeme sledovat - posun bodu po přímce - posun celé přímky ( mění se okolní podmínky,které mají vliv na N. a těm se říká determinanty.= způsobí změnu závislosti. DETERMINANTY NABÍDKY = faktory ovlivňující velikost nabídky na trhu. CENA VSTUPU tzn., že v praxi při zvýšení ceny nákladů nabízeného zboží se sníží ochota nabízet toto zboží křivka v grafu se pohybuje do leva sníží se množství nabídky na trhu = sníží se množství konkurence! TECFHNOLOGIE Při zlepšení technologie se při stejné ceně zvýší množství nabídky na trhu = jsem výkonnější a křivka nabídky se posune v grafu doprava. 5

6 OČEKÁVÁNÍ čekání na příznivé ceny pro prodej. Nárůst ceny a potom přijde na trh. Posun na křivce doleva. Náklady rozhodují, zda nabízející na trh vstoupí či odejde. AGREGÁTNÍ (CELKOVÁ) NABÍDKA souhrn všech zamýšlených prodejů, se kterými přichází výrobci na trh. celková nabídka je určena objemu výroby všech výrobců a cenami, za které chtějí své výrobky prodat. (zda se to podaří ukáže trh). INDIVIDUÁLNÍ NABÍDKA nabídka jednoho výrobce.a je určena objemem výroby tohoto výrobce. TRŽNÍ DÍLČÍ- NABÍDKA nabídka jednoho výrobků od různých výrobců. ROVNOVÁŽNÁ CENA je taková cena, při které nastává rovnováha na trhu a výrobci jsou ochotni prodat právě tolik jako kupující koupit 6

7 4 - TRH DOKONALÉ KONKURENCE, POJEM, JEHO ROVNOVÁHA, STANOVENÍ ROVNOVÁŽNÉHO BODU PŘI POSUNU KŘIVEK NABÍDKY A POPTÁVKY, CENOVÁ REGULACE TRHU TRH - Je místo, kde se v daném časovém intervalu setkává strana nabídky a strana poptávky a působí na sebe tak, že je stanovena cena a od ní odvozené množství zboží se kterým se obchoduje = TRH DOKONALÉ KONKURENCE = ani jeden subjekt ( nabídka, nebo poptávka ) není schopen ovlivnit tržní podmínky. VYSVĚTLENÍ DEFINICE : Trh je místní ( = místo soustředění trhu ) a časové ( = doba prodeje ) soustředění prodávajících a kupujících. - Existuje trh zboží, služeb, práce, finančního kapitálu. TRH DĚLÍME: Trh produktů, peněz a výrobních faktorů ( podle předmětu trhu ). Trh místní, národní, světový ( podle území působnosti ). TRH S NEDOKONALOU KONKURENCÍ - Jeden nebo více subjektů na trhu buď na straně nabídky nebo poptávky je schopen tržní podmínky ovlivnit ( trh monopolní ). CENA - Je to směnná hodnota vyjádřená v penězích. ( V případě rovnosti nabídky a poptávky na trhu vzniká = ROVNOVÁŽNÁ CENA. ) ( V případě aktuálního vztahu poptávky a nabídky vzniká = TRŽNÍ CENA. ) ROVNOVÁŽNÝ BOD - Rovnovážná cena a rovnovážné množství zboží na trhu. PŘEVIS NABÍDKY - Stav, kdy je cena vyšší než je rovnovážná cena, vzniká převis nabídky a jedná se tak o trh kupujících. PŘEVIS POPTÁVKY - Stav, kdy je cena nabízeného zboží nižší než je rovnovážná cena, vzniká převis poptávky a jedná se tak o trh prodávajících. V PŘÍPADĚ DETERMINANTY = ( ZMĚNY ) se mění křivka buď nabídky nebo poptávky, nebo obojího. V takovém případě se také přesouvá rovnovážný bod v grafu, což je střet nabídky a poptávky. CENOVÁ REGULACE TRHU = CENOVÉ LIMITY - Vláda ovlivňuje nabídku a poptávku nařízeními, daněmi, cenovými limity. ( viz. Regulované nájemné, minimální cena výkupu zemědělských potravin. ) CENOVÉ STROPY - Je stanovena maximální cena, která může být na trhu. CENOVÉ PODLAHY Je stanovena minimální cena za kterou stát dovolí obchodovat. 7

8 5 TRH DOKONALÉ KONKURENCE, PŘEBYTEK VÝROBCE A SPOTŘEBITELE, CELKOVÝ EKONOMICKÝ PŘEBYTEK, TŘI DRUHY ZISKU, VOLNÝ PŘÍSTUP NA TRH A ODCHOD Z NĚJ, NÁKLADY FIRMY A NÁKLADY SPOLEČNOSTI Trh je místo, kde se za daný časový interval střetává strana N a P a působí na sebe tak, že je stanovena cena a od ní odvozené mn. zboží se kterým se obchoduje. trh dělíme podle předmětu trhu trh produktů, peněz a výrobních faktorů podle území působnosti trh místní, národní, světový Dokonalá konkurence je abstrakcí ekonomické teorie (v praxi téměř neexistuje). Základním předpokladem jsou naprosto rovné podmínky pro všechny její účastníky. Na trhu by nemohl existovat žádný subjekt, který by byl natolik silný, že by významným způsobem ovlivnil buď nabídku nebo poptávku a tím i tržní cenu (nikdo by neměl tzv. monopol na výrobu či spotřebu některého výrobku). Jedinou formou konkurence je zde minimalizace zbytečných nákladů ve výrobě. Dokonalá konkurence tedy bezprostředně zainteresovává výrobce na vyhledávání úspor. Na dokonale konkurenčním trhu jsou náklady na výrobu minimální. (Tomuto ideálu se přibližuje např. produkce pšenice.) Rovnovážný bod se vyznačuje situací na trhu, kdy veškeré zboží je vyprodáno a neexistuje nespokojený zákazník. Snaha trhu je co nejvíce se k tomuto bodu přiblížit = ideální stav, ale nereálný! Rovnovážný bod = rovnovážná cena a rovnovážné množství zboží na trhu. Přebytek výrobce a spotřebitele Trh zabezpečuje nejen efektivní alokaci výrobních faktorů, ale též přináší ekonomickým subjektům výhody z výměny v podobě tzv. přebytku spotřebitele a přebytku výrobce. 8

9 Přebytek spotřebitele - rozdíl mezi celkovým užitkem zboží a objemem výdeje na jeho nákup. Cena je pro spotřebitele informací podle které se rozhoduje, kolik zboží si koupí. Cena se musí rovnat meznímu užitku poslední spotřebované jednotky zboží. To znamená, že mezní užitek nakoupených jednotek je téměř vyšší než jejich cena, spotřebitel získává určitý užitek navíc. R PŘEBYTEK 3 SPOTŘEBITELE 2 N E P 1 d M Q Celkový užitek je plocha ohraničená křivkou poptávky (plocha 0MER). Přebytek spotřebitele je rozdíl mezi celkovým užitkem spotřebovávaného množství zboží a tržní cenou tohoto zboží ( NER). Přebytek výrobce - rozdíl mezi částkou, kterou výrobce dostane zaplacenou za určité množství zboží a jeho náklady. Každé úrovni ceny odpovídá optimální množství, kdy se cena rovná mezním nákladům. Mezní náklady předcházejících jednotek výrobní produkce jsou však nižší jako cena, za kterou se prodá. Tak vzniká rozdíl mezi cenou a mezními náklady. P S N E P PŘEBYTEK VÝROBCE R 0 M Q Plocha 0MEN (nebo P * Q) jsou celkové příjmy, plocha pod křivkou mezních nákladů 0MER jsou variabilní náklady (nebo součet MC), celkový přebytek výrobce je rozdíl mezi těmito plochami (0MEN 0MER), nebo plocha REN. 9

10 ztráta mrtvé váhy vzniká díky uvalení daní, např. drahé cigarety sníží prodej Celkový ekonomický přebytek součet přebytku spotřebitele plus součet přebytku výrobce Tři druhy zisku Zisk musíme chápat jako ekonomický zisk, což je rozdíl mezi celkovým příjmem a ekonomickými náklady. Výrobce odchází do jiné příležitosti, jakmile je ekonomický zisk záporný. Kladného ekonomického zisku firma dosahuje jen tehdy, když je zisk větší než tzv. explicitní náklady a implicitní (alternativní) náklady. Ekonomický zisk = účetní zisk normální zisk explicitní náklady Účetní zisk na rozdíl od ekonomického je rozdíl mezi celkovým příjmem a explicitními náklady. Účetní zisk = celkový příjem explicitními náklady Normální zisk zahrnuje: výnos práce podnikatele, výnos kapitálu a jiných výrobních faktorů v jeho vlastnictví a odměnu za podstoupené podnikatelské riziko. Explicitní náklady Jsou náklady, které musí firma reálně vynaložit v peněžní podobě na nákup nebo nájem výrobních faktorů (např.mzdové náklady, náklady na nákup strojů, materiálu, surovin atd). Explicitní náklady tedy můžeme zjistit v účetních výkazech. Implicitní náklady Jsou náklady, které firma reálně neplatí. Jedná se o ušlý příjem z výrobních faktorů, které jsou ve vlastnictví majitele firmy. Podnikatel má totiž vždy dvě možnosti- podnikat se svými výrobními faktory sám nebo je pronajmout jinému podnikateli. Pokud se rozhodne podnikat sám, vzdává se mzdy, kterou mohl získat jako zaměstnanec jiné firmy, úroku z kapitálu, který mohl uložit v bance, popř. renty z pronájmu půdy. Tzv. náklady příležitosti. Volný přístup na trh a odchod z něj - nabízející přichází a odchází z trhu z nákladových důvodů, bariéra např. živnostenský list Náklady firmy a náklady společnosti Náklady = spotřebované hodnoty vyjádřené penězi (náklady na materiál, mzdy za lidskou práci ) Výdaje = okamžik placení náklady se v okamžiku placení mění na výdaje Členění nákladů druhové materiálové, mzdové, ostatní, odpisy kalkulační přímé (např. náklady na výroku 1 ks) 10

11 nepřímé (režijní např. vytápění) fixní s objemem výroby se nemění. Firma je musí hradit, i když objem výroby je nulový (např. nájem, opotřebení dlouhodobého majetku) variabilní rostou s růstem výroby (např. náklady na materiál) Mezní náklady = náklady potřební k rozšíření objemu výroby o jednotku Průměrné náklady = náklady na jednotku produkce Celkové náklady = variabilní + fixní náklady náklady frimy = náklady + zisk náklady společnosti = náklady + zisk + negativní a pozitivní externality negativní externality = vedlejší činnosti, které nám zhoršují životní prostředí (auto znečišťuje vody v ceně auta není započtena sanace prostředí) 11

12 6 TRH NEDOKONALÉ KONKURENCE, JEHO MODIFIKACE, ROZDÍLY MEZI FIRMAMI V DOKONALÉ KONKURENCI A NEDOKONALÉ KONKURENCI, ZDROJE TRŽNÍ SÍLY TRH = místo, kde se setkává nabídka s poptávkou a v daném čase na sebe působí tak, že je stanovena cena a od ní je odvozeno obchodovatelné množství. Existují 2 základní typy trhu: 1) Dokonalá konkurence 2) Nedokonalá konkurence Ad1. Je takový trh, kdy jeden z účastníků není schopen ovlivnit tržní podmínky. Vede v dlouhodobém období k maximální efektivní výrobě, protože firmy vyrábějí s minimálními průměrnými náklady za ceny na úrovni těchto nákladů své výstupy prodávají tzn.: nepřivlastňují si na úkor kupujících žádný kladný ekonomický zisk. Ad2.: V tomto typu trhu může jedinec ovlivnit tržní podmínky: má 4 základní modely: Monopol Oligopol Monopolistická konkurence Monopson MONOPOL působí na straně nabídky, pouze jeden nabízitel. Má 3 základní znaky: - na trhu na straně nabídky působí pouze jedna firma - neexistuje blízké substituty, pro statek nebo statky produkované monopolistou - existují překážky vstupu do odvětví pro jiné firmy. Rozeznáváme např.: přirozený monopol vzniká, když jedna firma vyrábí s nižšími průměrnými náklady než by byli náklady kterékoli z více firem působících v odvětví. Administrativní monopol vzniká na základě zákonných norem nebo administrativních nařízení zajišťujících firmě monopolní právo vyrábět nebo prodávat určitý výrobek. Surovinový monopol vzniká na základě monopolního vlastnictví výrobního zdroje (suroviny). OLIGOPOL = případ, kde působí několik prodejců, kteří obchodují s velice podobným druhem zboží. Charakterizuje omezený počet firem na daném trhu s vysokou vzájemnou provázaností cenového, výrobního a technologického vývoje. Příslušné podniky musí při svém rozhodování zohledňovat aktivity svých konkurentů např. trh s operátory na mobilní sítě jako T-mobile, Oskar, Eurotel. Jedním z druhů oligopolu je: Kartel: zvláštní typ oligopolního uspořádání, který nakonec vede k monopolu. - Je to nelegální ovládnutí trhu, které poškozuje ostatní ekonomické subjekty. 12

13 - Jde o nelegální propojenosti, která poškozuje především spotřebitele, vytvořením kartelu je narušeno konkurenční prostředí. To vede k růstu cen, snížení výrobkové variability a kvantitativní úrovně produkce. - Má nepříznivé účinky na podnikovou sféru, kdy jsou dodavatelé firem sdružených do kartelu tlačeni do nevýhodných pozic při vyjednávání a zároveň kartelizace daného trhu znemožňuje vstup do odvětví jiným potenciálním konkurentům. MONOPOLISTICKÁ KONKURENCE případ, kdy je na trhu poměrně velký počet nabízitelů a někteří z nich mohou podmínky a nabídku trhu stále ovlivnit, opět prodávají téměř stejné zboží, např. trh s pohonnými hmotami. Některé znaky: - velký počet prodávajících na trhu - neexistence bariér pro vstup do odvětví. Na druhé straně firmy vyrábí diferencovaný produkt a mají možnost podobně jako monopol určovat relativně nezávisle cenu zboží. Monopolistická struktura zpravidla zajišťuje vysokou efektivnost výroby, protože tlak konkurence nutí firmy snižovat náklady (případně i cenu) a zvyšovat kvalitu nabízeného zboží. MONOPSON trh kde existuje jeden poptávající, např. dříve železniční doprava. Rozdíl mezi firmami dokonalé a nedokonalé konkurence: - firma v dokonalé konkurenci nemá žádnou tržní sílu a v nedokonalé občas má. - v tom jak nahlíží na poptávku v dokonalé a nedokonalé konkurenci. Zdroje tržní síly: 1 - Úspory z rozsahu zdroj, kde předpokládáme velkou výrobní kapacitu, např. u monopolu jsou velké fixní náklady na výrobu jednoho kusu a vlastní výroba je malá. 2 - Výjimečná znalost výrobních postupů know how. 3 - Státní ochrana patenty, průmyslová práva a licence. 4 - Výlučné vlastnictví zdrojů, např. diamanty. příklad výpočtu: Srovnání poptávky a mezního příjmu monopolu na nedokonalém trhu. Trh je obsluhován jedním prodejcem. Představme si poptávku popsanou přímkou s rovnicí Y = 20 X. Pokud bude prodán jeden výrobek, je prodaný za 19 korun. Pokud budeme prodávat výrobky dva, podle této poptávky je musíme prodávat za 18 korun. Pokud to budou výrobky tři, jsou prodejné za 17 korun. Jaký bude celkový a mezní příjem při prodeji jednoho druhého a třetího výrobku? Takto bychom mohly pokračovat až k počtu výrobků 20 s cenou nula a mezním příjmem v záporných hodnotách. Posuďme graf poptávky a mezního příjmu monopolu. 13

14 Z grafu vyplývá, že při dané ceně výrobku je poptávkou určeno prodávané množství na dokonale konkurenčním trhu a mezním příjmem je určeno množství, které může za dané situace prodávat monopol na trhu nedokonalé konkurence. Z uvedeného pak vyplývá, že monopolní cena umožňuje na trhu prodávat poloviční množství, ve srovnání s cenou na trhu dokonalé konkurence. 14

15 7 MONOPOL, JEHO POSTAVENÍ NA TRHU, MAXIMALIZACE ZISKU MONOPOLU, SELHÁNÍ TRŽNÍHO MECHANIZMU V NEDOKONALÉ KONKURENCI, CENOVÁ DISKRIMINACE Monopol Monopol je protipólem dokonalé konkurence. Na trhu se vyskytuje firma, která má na tomto trhu výsadní postavení (např. má jako jediná povolení od státu určitý výrobek prodávat tomu říkáme administrativní monopol, nebo jako jediná zná recept na výrobu určitého výrobku to je absolutní monopol). Trh kde existují monopoly je deformovaný a hovoříme o nedokonalé konkurenci, protože monopoly mohou svého postavení zneužívat a diktovat si podmínky, především cenové. Pak dochází k narušení fungování zákonů trhu a možnosti vzniku nerovnováhy v ekonomice. V každé vyspělé zemi existují protimonopolní zákony, které vznik a fungování monopolů regulují, aby nedocházelo k poškozování zákazníků (dozor provádí antimonopolní úřad). Základní předpoklady pro vznik monopolu - existence jediného výrobce - diferenciace produktu - bariéry vstupu jiných firem do odvětví Maximalizace zisku Zisk je rozdílem mezi celkovými příjmy a celkovými náklady a je maximální při takovém objemu výroby, kdy je tento rozdíl největší. Při zjišťování objemu produkce, při kterém monopol maximalizuje zisk, vycházíme z toho, že zisk je maximální při takovém objemu výroby, ve kterém platí rovnost mezních nákladů a mezních příjmů. - mezní náklady - náklady, které je nutno vynaložit pro zvýšení produkce o jednu jednotku - mezní příjmy - změna celkového příjmu subjektu v důsledku změny výstupu (prodejů) o jednu jednotku Cena a cenová diskriminace Výsadní postavení jediného výrobce v odvětví využívá monopol ve svůj prospěch při stanovení ceny. Snaží se prodat za co nejvyšší cenu, což však neznamená, že stanoví cenu libovolně vysokou musí respektovat cenu, kterou jsou kupující ochotni zaplatit. Velká monopolní síla umožňuje monopolu používat tzv. cenovou diskriminaci = stanovení různých cen různým spotřebitelům, resp. stanovování cen tak, že se poměr cena/mezní náklady pro různé spotřebitele liší rozdíly v ceně jsou určeny náklady. Cíl = dodatečný zisk firmy získáním přebytku spotřebitelů nebo jeho části Nejrozšířenější jsou 3 stupně diskriminace: - různá cena pro různé spotřebitele - různá cena pro různá množství zboží - různá cena pro různé trhy Neefektivnost monopolu 15

16 Jelikož monopolní síla má možnost stanovit cenu nad úrovní mezních nákladů, způsobuje, že z hlediska společnosti monopol nevyrábí efektivně. Není veden tržním mechanismem k optimálnímu využití společenských zdrojů. Některé potenciální přínosy ze směny nejsou realizovány a část zdrojů společnosti zůstává nevyužita. Regulace monopolu Neefektivnost monopolu si vynucuje usměrňování činnosti monopolu. Nástroje: - antitrustové zákony zakazují určité chování firem na trhu, omezují různými způsoby sílu monopolu - daňová politika - možnost převést monopol do státního vlastnictví - cenová regulace při regulované ceně zaniká monopolní zisk a monopol realizuje jen normální zisk Selhání trhu - Prvním důvodem je vznik monopolu. Stát zde hraje úlohu hlídače, protože samotný vznik monopolu není trestný. Trestné je pouze zneužití tohoto výsadního postavení např. monopolně vysoká cena. - Dalším důvodem selhání trhu je existence tzv. veřejných statků, tedy statků u kterých není žádoucí, aby jejich pořizování a správu zajišťoval soukromý sektor na základě zákonů trhu. Mezi nejdůležitější jmenujme obranu státu, veřejné školství, zdravotnictví, státní správa atd. - Třetím významným důvodem selhání trhu jsou tzv. externality trhu. Jedná se o vedlejší účinky trhu na subjekty, které se daného tržního vztahu neúčastní. Jako typický příklad negativní externality můžeme uvést špatný vliv výrobců na životní prostředí. Třetí poškozenou stranou, které výrobci nic nezaplatí za zničené prostředí, jsou lidé, žijící v blízkosti továren, průmyslových zón a dopravních komunikací. Zde se nabízí pouze jedno řešení a to administrativní zásah státu ve formě pokut, penále apod. Trh má však i pozitivní externality podnikatelskou činností můžeme někomu přinést užitek, aniž se tato třetí osoba o to jakkoliv zaslouží a aniž by za to zaplatila např. přivedením infrastruktury (dálnice, plynofikace, ) do určité lokality výrazně stoupají tržní ceny pozemků zdejších majitelů. 16

17 8 - TRH PRÁCE, ROVNOVÁHA NA TRHU PRÁCE, FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ NABÍDKU PRÁCE A POPTÁVKU PO PRÁCI, ODBORY A TRH PRÁCE, ROZDÍLY V PŘIJMECH, DISKRIMINACE TRH, TRH PRÁCE = místo, kde na sebe působí nabídka a poptávka, tak, že je stanovena cena a z ní odvozeno obchodované množství zboží. NABÍDKA PRÁCE = tvoří LIDÉ POPTÁVKA PRÁCE = tvořena FIRMAMI ROVNOVÁHA = pouze když existuje přirozená míra nezaměstnanosti cena práce = množství zaměstnaných lidí REGULACE = práci reguluje STÁT pomocí minimální mzdy pokud je nad rovnovážnou úroveň je poptávka menší a nabídka větší tzn., že zaměstnavatelé nechtějí vyplácet za práci tak velkou mzdu propouštějí. MINIMÁLNÍ MZDA - je stanovena proto, aby nebyli zneužíváni sociálně slabší lidé - vede k nezaměstnanosti, protože nabídka je větší než poptávka lidé práci hledají činí Kč cenová podlaha SOCIÁLNÍ FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ NABÍDKU PRÁCE - CENA, čím vyšší je cena práce, tím vyšší je nabídka - OČEKÁVÁNÍ jestliže lidé v budoucnu očekávají špatný vývoj, snaží se více pracovat - SOCIÁLNÍ SYSTÉM nabídka práce se posunuje doleva měkčí SOCIÁLNÍ FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ POPTÁVKU PO PRÁCI - OČEKÁVÁNÍ v souvislosti s investicemi (když je kladné očekávání lidé více očekávají nabídka se posunuje doprava) - ÚROKOVÉ SAZBY menší úroky posun doprava (poptávka) - ZMĚNA TECHNOLOGIÍ ( KINESIÁNSKÁ EKONOMIKA = rovnováha mezi spotřebou a množstvím) TRH PRÁCE JE OVLIVŇOVÁN TRIPARTITOU, je složena ze: - ZÁSTUPCŮ VLÁDY - PODNIKATELŮ - ODBORŮ 17

18 ODBORY byly vytvořeny proto, aby měli zaměstnanci při vyjednávání se zaměstnavateli lepší postavení (! pokud má část zaměstnanců vyšší mzdy, zákonitě má druhá část zaměstnanců mzdy menší v daném oboru) EFEKTIVNÍ MZDA některé firmy vyplácejí svým zaměstnancům záměrně vyšší mzdy, protože pak mají lepší výběr zaměstnanců a také si lidé více své práce váží TRH PRÁCE JE OVLIVŇOVÁN VLÁDOU vytvořeny programy zaměstnanosti dotace podnikatelům např. ROZDÍLY V PŘIJMECH Jak společnost oceňuje vznikající hodnotu ( Př. Politik diskuse vs. učitel výklad látky = jinak oceněné) 18

19 9 DRUHY PODNIKÁNÍ Z HLEDISKA VLASTNICKÝCH VZTAHŮ, ŽIVNOST, OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI, DRUŽSTVA A OBČANSKÁ SDRUŽENÍ, ÚŽÍVANÉ FORMY PODNIKÁNÍ V Tv a SPORTU Podnikáním se rozumí soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní účet, za účelem dosažení zisku. Podnikateli (podnikatelskými subjekty) mohou být: a) jednotlivý občané, čili fyzické osoby lidé jako přirození nositelé práv a povinností. Způsobilost podnikat nabývají dovršením 18 let. b) skupiny lidí (společenské útvary), čili právnické osoby útvary vytvořené lidmi a považované podle zákona za samostatné právní subjekty (mohou se zavazovat a nabývat práv), např. společnosti družstva. Živnosti Podle skutečnosti, od které může podnikatel zahájit podnikání, člení se živnosti na živnosti ohlašovací a živnosti koncesované. Živnosti ohlašovací při splnění stanovených podmínek smějí být provozovány na základě ohlášení podnikatele živnostenskému úřadu. Obdrží živnostenský list (do jeho vydání kopie ohlášení). Živnosti koncesované smějí být provozovány na základě koncese udělené živnostenským úřadem, nejdříve však dnem doručení koncesní listiny. Příklady ohlašovacích živností Řemeslné kovářství, zámečnictví, hodinářství, řeznictví a uzenářství, truhlářství, zednictví, mlynářství, pokrývačství... Vázané revize a zkoušky kotlů a tlakových nádob, plynoinstalatérství, automatizované zpracování dat, vyučování řízení motorových vozidel... Volné Okruh volných živností není v žádné z příloh živnostenského zákona. To znamená, že pokud jde o činnost s povahou živnosti, jde o živnost ohlašovací volnou. Nejčastější je koupě zboží za účelem prodeje, pokud prodej daného zboží uvedené přílohy nezahrnují mezi jiné druhy živností (prodej zbraní živnost koncesovaná). Příklady koncesovaných živností Činnosti v oborech vývoj, výroba, opravy, nákup, prodej, půjčování a znehodnocování zbraní, zřizování poplašných zařízení, provádění trhacích a ohňostrojných prací, taxislužba, směnárenská činnost, provozování čerpacích stanic, cestovní kanceláře... Obchodní společnosti Obchodní společnosti jsou právnickými osobami založenými za účelem podnikání. Obchodní zákoník vymezuje 4 právní formy těchto společností: 19

20 Společnosti osobní: Veřejná obchodní společnost, v. o. s. Komanditní společnost, k. s. Společnosti kapitálové: Společnost s ručením omezeným, s. r. o. Akciová společnost, a. s. Vytvoření obchodní společnosti: 1. fáze založení společenskou (zakladatelskou) smlouvou nebo zakladatelskou listinou 2. fáze vznik (dnem, ke kterému byla společnost zapsána do obchodního rejstříku. Společnost se stává právním subjektem). Majetkové otázky obchodních společností Základní jmění je peněžité vyjádření souhrnu peněžitých a nepeněžitých vkladů všech společníků do společnosti. Nepeněžité vklady mohou být představovány movitými i nemovitými věcmi. Vklad společníka je souhrn peněžitých prostředků a jiných penězi ocenitelných hodnot, které se společník zavazuje vložit do společnosti. Podíl je míra účasti společníka na jmění společnosti. Jeho stanovení má význam zejména pro kapitálové společnosti a je převoditelný a děditelný. U akciové společnosti je výše podílu dána počtem akcií. Rezervní fond je vytvářen povinně ke krytí ztrát společnosti nebo k překonání nepříznivého průběhu hospodaření. U kapitálových společností obchodní zákoník předepisuje jeho minimální výši. Ručení společníka je právní vztah, který vzniká ze zákona a určuje, v jakém rozsahu je společník povinen uhradit ze svého jmění dluhy společnosti v případě, že je společnost po výzvě věřitele sama uhradí. Veřejná obchodní společnost Veřejná obchodní společnost je společnost, ve které alespoň dvě osoby podnikají pod společným obchodním jménem. K jednání jménem společnosti s jinými právními subjekty (nevylučuje-li to společenská smlouva) je oprávněn každý společník. O interních věcech rozhodují všichni společníci jednomyslně. Statutárním orgánem jsou všichni společníci. 20

21 Komanditní společnost Komanditní společnost je společnost, v níž jeden nebo více společníků ručí za závazky společnosti do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného do obchodního rejstříku (komanditista) a jeden nebo více společníků ručí celým majetkem (komplementář). K obchodnímu vedení jsou oprávněni jen komplementáři, ostatní otázky rozhodují všichni společníci většinou hlasů, každý společník má jeden hlas. Statutárním orgánem jsou komplementáři. Společnost s ručením omezeným Společností s ručením omezeným je společnost, jejíž základní jmění je tvořeno předem stanovenými vklady společníků. Společnost může být založena i jednou osobou. Může mít maximálně padesát společníků. Orgány: Valná hromada (shromáždění všech společníků) je nejvyšší orgán. Je schopna usnášení, jsou-li přítomni společníci, kteří mají alespoň polovinu všech hlasů, rozhoduje prostou většinou všech přítomných, počet hlasů společníka 1 hlas na 1000 Kč vkladu. Do její působnosti zejména patří:rozhodování o změně společenské smlouvy, o zvýšení nebo snížení základního jmění, jmenování a odvolání jednatelů a členů dozorčí rady, vyloučení společníka, schválení roční účetní závěrky, schválení rozdělení zisku a úhrady ztrát, schválení zrušení společnosti. Jednatelé Společnost může mít jednoho nebo více jednatelů. Jednatel je statutárním orgánem společnosti. Omezit jednatelská oprávnění může pouze společenská smlouva nebo valná hromada. Jednatele jmenuje valná hromada z řad společníků nebo jiných fyzických osob. Jednatelé jsou povinni zajistit vedení předepsané evidence a účetnictví. Dozorčí rada Dozorčí rada dohlíží na činnost jednatelů, přezkoumává roční účetní závěrku, podává zprávy valné hromadě. Její ustavení není povinné. V tomto případě úkoly plní valná hromada. Akciová společnost Akciovou společností je společnost, jejíž základní jmění je rozvrženo na určitý počet akcií o určité jmenovité hodnotě. Akcie je cenným papírem, s nímž jsou spojena práva akcionáře jako společníka podílet se na řízení akciové společnosti, na jejím zisku a při zániku společnosti na jejím likvidačním zůstatku. Orgány: Valná hromada (shromáždění všech akcionářů) je nejvyšší orgán akciové společnosti. Je schopná usnášení, pokud jsou přítomni akcionáři, kteří mají akcie představující úhrnem alespoň 30% základního jmění, rozhoduje většinou hlasů přítomných, počet hlasů se řídí 21

22 jmenovitou hodnotou akcií akcionáře. Do její působnosti zejména náleží: změna stanov, rozhodnutí o zvýšení a snížení základního jmění, volba a odvolání členů představenstva, volba a odvolání rady, schválení roční účetní závěrky, rozhodnutí o rozdělení zisku, rozhodnutí o zrušení společnosti. Představenstvo je statutárním orgánem akciové společnosti. Má nejméně tři členy. Členové volí svého předsedu. Představenstvo rozhoduje o všech záležitostech společnosti, pokud nejsou vyhrazeny valné hromadě. Z toho vyplývá, že zastupuje společnost vůči třetím osobám, před soudem a před jinými orgány, vytváří a řídí organizaci práce, vykonává zaměstnanecká práva. Rovněž zabezpečuje řádné vedení účetnictví a předkládá valné hromadě ke schválení roční účetní závěrku s návrhem rozdělení zisku. Dozorčí rada je nejvyšším kontrolním orgánem společnosti. Členem dozorčí rady nemůže být člen představenstva. Dozorčí rada dohlíží na činnost představenstva. Její členové (nejméně tři) jsou oprávněni nahlížet do všech dokladů týkajících se společnosti, kontrolují účetnictví, přezkoumávají roční závěrku a návrh na rozdělení zisku. Dozorčí rada předkládá zprávy a svá vyjádření valné hromadě. Na rozdíl od společnosti s ručením omezeným dozorčí rada musí být vytvořena. Družstvo Družstvo je společenství neuzavřeného počtu osob založené za účelem podnikání nebo zajišťování hospodářských, sociálních nebo jiných potřeb svých členů. Družstvo musí mít nejméně pět členů nebo alespoň dvě právnické osoby. Vytvoření: 1. fáze založení (na ustavující schůzi):určení základního jmění, schválení stanov, Volba představenstva a kontrolní komise 2. fáze vznik: Družstvo vzniká dnem zápisu do obchodního rejstříku Orgány: Členská schůze je nejvyšším orgánem družstva. Do její působnosti patří schválit stanovy, volit a odvolávat členy představenstva a kontrolní komise, schvalovat roční závěrku, rozhodovat o rozdělení a použití zisku, o otázkách koncepce rozvoje družstva, o sloučení, rozdělení apod. Představenstvo je statutárním orgánem družstva. Řídí činnost družstva a rozhoduje o všech záležitostech družstva, které nejsou stanoveny zákonem nebo stanovami vyhrazeny jinému orgánu. Představenstvo volí ze svých členů předsedu družstva, případně i místopředsedu. Předseda družstva organizuje a řídí jednání představenstva a za představenstvo jedná s jinými právními subjekty. Kontrolní komise je oprávněna kontrolovat veškerou činnost družstva. Odpovídá pouze členské schůzi. 22

23 Další orgány družstva Družstvo může zřizovat v souladu se svými stanovami další orgány, které potřebuje k zajištění svých činností. Jedná se zejména o komise, např. komisi bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, mzdovou komisi, sociální komisi, kulturní komisi, rozhodčí komisi (řeší spory mezi družstvem a jeho členy) apod. Družstva: zemědělské, výrobní, spotřební, stavební, bytové, ostatní. Ostatní formy podnikání Tichá společnost Tichá společnost nepatří mezi obchodní společnosti. Je právně upravená obchodním zákoníkem, a to smlouvou o tichém společenství, tedy nikoliv společenskou smlouvou. Smlouvou o tichém společenství se zavazuje tichý společník poskytnout podnikateli určitý vklad a podílet se jím na jeho podnikání a podnikatel se zavazuje k placení části zisku vyplývající z podílu tichého společníka na výsledku podnikání. Tichá společnost není samostatným právním subjektem a nezapisuje se do obchodního rejstříku, aby tichý společník mohl být utajen. Sdružení Několik osob (fyzických i právnických, podnikatelských i nepodnikatelských) se může sdružit, aby se společně přičinily o dosažení sjednaného účelu. Sdružení nemá způsobilost k právním úkonům, nezapisuje se do obchodního rejstříku. Sdružení vzniká uzavřením smlouvy o sdružení podle občanského zákoníku (nikoliv tedy podle obchodního zákoníku). Sportovní akce jsou prvkem modelu, který uspokojuje poptávku sportovně aktivní populace. Můžeme je dělit do dvou skupin, a to: - akce s převahou pasivních účastníků (diváků) typu olympiád, mistrovství světa, dlouhodobých soutěží v kopané či ledním hokeji, nebo akce typu atletického Zurich Weltklase, společným znakem je značná mediální přitažlivost - akce s převahou aktivních účastníků typu naší Jizerské padesátky, švédského Vasova běhu, známé městské maratóny (newyorský, bostonský, pražský), světové gymnaestrády, ale i naše bývalé spartakiády, dnes opět slety. Počet aktivních účastníků se pohybuje v desetitisících a obdobně jako si diváci platí vstupné, aktivní účastníci platí startovné, které je poplatkem za službu. Sportovní federace jsou naprosto svébytným a velmi důležitým prvkem pro organizování sportovního života jak uvnitř státu, tak i navenek. Existuje zde těsné spojení se sportovními kluby, jednotami a je zprostředkováván kontakt se státem. Tato zprostředkovávání je nezbytné, neboť stát nemůže být v kontaktu s jednotlivými kluby, kterých jsou tisíce. Proto se státní finanční podpora poskytuje prostřednictvím sportovních federací. Významnou ekonomickou aktivitou v rámci sportu je sportovní sázení. Podílí se na ní jak aktivní, tak i neaktivní část populace ve sportu. Sportovní sázení je důležitým finančním zdrojem pro sport ve všech vyspělých zemích. Organizační začlenění loterií je různé, 23

24 nejčastěji se vyskytuje ve formě státního monopolu, kdy stát sám loterii organizuje. U nás byla sázková a loterijní činnost v oblasti sportu přenechána dobrovolné tělovýchovné organizaci v roce V současnosti je podnik SAZKA akciovou společností občanských sdružení. Existuje zde přímá vazba na sportovní federace. Obdobný systém je i v Itálii, kde sportovní loterii TOTO-LOTO vlastní řídící orgán organizovaného sportu CONI. Nově vzniklé sázkařské společnosti využívají sice sport k sázení, ale jsou to společnosti s ručením omezeným v rukou několika osob. Zisk není určen pro podporu sportu. 24

25 10 ŽIVNOSTENSKÉ PODNIKÁNÍ, DĚLENÍ ŽIVNOSTÍ, VZNIK A ZÁNIK ŽIVNOSTI, POVINNOSTI ŽIVNOSTNÍKA, ODPOVĚDNÝ ZÁSTUPCE - soustavná činnost provozována podnikatelem (FO i PO) samostatně, vlastním jménem, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených zákonem (plnoletost, způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost), na základě živn. listu nebo koncesní listiny - vedou jedn. účetnictví - daň - jako DzPř fyz. osob ze záv. činnosti Soustavná prováděná nepřetržitě nebo jednorázově opakovaně po delší období Samostatně - není nikomu podřízen, není řízen Vlastní jméno - podnikatel může zvolit obchodní jméno - zapíše se do živnostenského rejstříku a pak pod ním obchoduje (může to být i vl. jméno) Vlastní odpovědnost - vlastní riziko, zodpovídá za ztráty a závazky Zisk - (vylučuje nadace) cílem je mít zisk, ale nemusí být Dodržení podmínek živnostenského zákona - každý občan může podnikat (provozovat živnost), ale musí se řídit živnostenským zákonem Podmínky živ. zákona: a) všeobecné (všechny živnosti) věk 18 let - právní způsobilost lze nahradit odpovědným zástupcem trestní bezúhonnost - nesmí být trestán ve stejné oblasti jako chce podnikat nesmí být odsouzen na 1 a více roků nepodmíněně za jakýkoliv trestný čin nemá nedoplatky vůči státu b) zvláštní jen pro určité živnosti, které jsou přesně vyjmenovány v zákoně, týkající se vzdělání nebo praxe pro určitou živnost Registrování živností podle požadavků na kvalifikaci: ohlašovací koncesované registrování živností Druhy živností: 1) Ohlašovací - na základě ohlášení živnostenskému úřadu - živnostenský list a) Řemeslné - vyučení v oboru (výuční list) b) Vázané - podmínkou je jiná odborná způsobilost (maturitní vysvědčení, vysvědčení o absolvování VŠ, kvalifikační zkouška, praxe v oboru) c) Volné - podmínkou není žádná způsobilost 2) Koncesované - splnění zvláštních podmínek - koncesní listina (koncese, státní souhlas, vzdělání), např.: daň.poradce, auditor, taxislužba Živnosti dále dělíme na: 1) obchodní 25

26 2) výrobní 3) poskytující služby Zánik podniku: - smrtí FO (zánikem PO), - uplynutím doby, - rozhodnutím živnostenského úřadu (porušení podmínek stanovených zákonem nebo koncesní listinou; více jak 5 let nečinnosti od vydání živnostenského listu/koncesní listiny) Některé činnosti nesmějí být provozovány jako živnost např. vyhrazené státu nebo určené práv. osobě, využívání výsledků tvůrčí duševní činnosti jejich autory, lékaři, advokáti, výchova a vzdělávání, činnosti typicky podnikatelské (banky, pojišťovny ). Postup při založení živnosti Ohlašovací živnost 1. získat formulář o ohlašovací živnosti na živnostenském úřadě 2. k vyplněnému formuláři se přiloží: výpis z rejstříku trestů doklad z finančního úřadu (že nejsou nedoplatky vůči státu) pokud je požadováno vzdělání, tak doklad o vzdělání výuční list, certifikát pokud je požadována praxe doklad o vykonávané praxi musí prokázat, že bude kde podnikat nájemní smlouva nebo vlastnictví nemovitosti 3. začne podnikat 4. živnostenský úřad do 15 snů pošle živnostenský list 5. živnostník zaplatí 1000 Kč Koncesovaná živnost 1. na živnostenský úřad podat žádost o provozování koncese spolu s: výpis z rejstříku trestů doklad z finančního úřadu (že nejsou nedoplatky vůči státu) pokud je požadováno vzdělání, tak doklad o vzdělání výuční list, certifikát pokud je požadována praxe doklad o vykonávané praxi musí prokázat, že má kde podnikat nájemní smlouva nebo vlastnictví nemovitosti 2. živnostenský úřad má 60 dní, aby posoudil žádost o koncesi (vyjednává žádost tak dlouho, protože ji projednává s příslušným státním orgánem) 3. pokud se ŽÚ rozhodne povolit, zašle koncesní listinu 4. živnostník zaplatí 2000 Kč Společná ustanovení do 30 dnů od získání živn. listu nebo kon. listiny je nutno se zaregistrovat na FÚ, který přidělí daňové identifikační číslo DIČ pro potřeby placení daní (hl. daně z příjmů, ale také silniční aj.) do 8 dnů od zahájení činnosti nebo získání živnostenského listu (podle toho co je později) 26

27 povinnost zaregistrovat se u zdravotní pojišťovny a správy sociálního zabezpečení jako osoba samostatně výdělečně činná pro placení SP a ZP, nahlásit i počet zaměstnanců a v průběhu činnosti hlásit změny v zaměstnancích 27

28 11 - OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI, VLASTNICKÉ VZTAHY, DĚLENÍ A ZDANĚNÍ ZISKU, OBCHODNÍ REJSTŘÍK, OBSAH SPOLEČENSKÉ SMLOUVY U s.r.o., VLASTNICTVÍ AKCIÍ PŘI OVLÁDÁNÍ a.s. Pro podnikání ve větším rozsahu je vhodné, když se několik podnikatelů spojí. Výhodou tohoto spojení je: Kumulace kapitálu Rozdělení podnikatelského rizika Rozdělení pracovního vytížení. Podnikatelské subjekty mohou společně vznikat bez vzniku nové právnické osoby (tichá společnost, sdružení) nebo nová právnická osoba vznikne. Tuto právnickou osobu nazýváme obchodní společnost. Obchodní společnost je tedy právnickou osobou založenou za účelem podnikání, je zapsaná v obchodním rejstříku a vzniká dnem zápisu do obchodního rejstříku na základě společenské smlouvy podepsané všemi společníky. Náš obchodní zákoník rozděluje společnosti na: A) osobní společnosti - za své závazky ručí společníci nerozdílně celým svým majetkem 1) Veřejná obchodní společnost v názvu firmy musí být uvedeno v. o. s. zakládá jí 2 a více společníků ručí za závazky společnosti celým svým majetkem společnost je zapsána do obchodního rejstříku u obchodního soudu v případě, že společnost vytvoří zisk, zjišťuje se ke dni V následujícím roce se upraví, aby se mohl zdanit, zdaní ho daní z příjmu f. osob. Pokud si vybírají společníci zisk během roku = ZÁLOHA za budoucí zisk, započítává se na konci roku tj do zdanitelné částky v následujícím roce. Ztrátu hradí společníci ze svého Vlastníci mají povinnost řídit v. o. s. Společenská smlouva obsahuje: obchodní jméno a sídlo určení společníků předmět podnikání 2) Komanditní společnost je založena na základě spol. smlouvy, vzniká zápisem do obch. Rejstříku 2 druhy členů: KOMPLEMENTÁŘI zakládají společnost, ručí svým majetkem, mají povinnost řídit společnost. KOMANDITISTÉ vkládají do společnosti pouze kapitál, ručí pouze do výše svého placeného vkladu, nemají právo řídit společnost ale mohou jí kontrolovat, mají právo podílu na zisku. Vytvořený zisk se rozdělí na dvě části:pro KOMPLEMENTEŘE: ti si jej rozdělí mezi sebe a zdaní daní z příjmu fyz. osob.pro KOMANDITISTY: celá jejich část se zdaní daní 28

29 z příjmu práv. osob a až potom si ho rozdělí mezi sebe a zdaní ještě každý daní z p. fyz. osob. Společenská smlouva obsahuje: obchodní jméno a sídlo určení společníků předmět podnikání určení, kdo ze společníků je komplementář a kdo komanditista. výše vkladu každého komanditisty B) kapitálové společnosti - za své závazky ručí celým svým obchodním jměním, ale společníci ručí jen do výše nesplaceného upsaného vkladu 1) Společnost s ručením omezeným musí mít v názvu s.r.o. vzniká datem zapsání do obchodního rejstříku může být založena Zakladateli vytváří povinný min. zákl. jmění kč, pomocí vkladů jednotlivců (20 000kč min.) za závazky ručí společníci pouze do výše svého nesplaceného vkladu za závazky společnosti ručí společnost celým svým majetkem vytvořený zisk rozdělí mezi své zakladatele, po ukončení podnikání lze vybrat svůj vložený kapitál společníci mají povinnost řídit společnost založením společnosti 1. zakladatelem ZAKLADATELSKÁ LISTINA (notářsky ověřena).více zakladateli SPOLEČENSKÁ SMLOUVA společenská smlouva obsahuje: jména a adresy zakladatelů výše jednotlivých vkladů správce vkladu jednatele společnosti (1 i více) = zastupují společnost na veřejnosti způsob hospodaření se ziskem orgány společnosti: hl. orgán = valná hromada stat.orgán = dozorčí rada výkonný orgán = jednatelé stanovy předmět podnikání IČO (přiděluje ho obch. soud) DIČO (plátci daně přiděluje fin. úřad) pokud společnost vytvoří zisk, vydělí se z něj zákl. rezervní fond, zbytek se zdaní daní z p. práv. osob, potom se rozdělí do fondů a mezi příděly společníků. Ti ho zdaní daní z p. fyz. osob. 29

30 statutární orgán je povinen jednou ročně svolat valnou hromadu zákaz konkurence v oboru platí pro jednatele a členy dozorčí rady (pokud je zřízena, není povinná) 2 )Akciová společnost mohou ji založit fyz i práv osoby vzniká společenskou smlouvou dnem zapsání do obchod.rejstříku základní kapitál min. 2 mil. 20mil. (podle typu zakladatele, u banky až 500miliónů) základní jmění vzniká částečně vkladem majitelů a částečně prodejem cenných papírů = AKCIÍ. Akcie je cenný papír potvrzující, že jste částečným vlastníkem majetku společnosti. Skládá se z pláště a kupónového archu s talonem. Může být vystavena na jméno (převod se uskutečňuje rukopisem) a nebo na majitele. Na akcii je uvedena její nominální hodnota. Tržní hodnota akcie je stanovena až při obchodu. Rozdíl mezi těmito cenami je nazýván EMISNÍ ÁŽIO. Vlastnictví: majorita (nad 50% akcií),minorita (vlastnictví s podstatným vlivem 50 20% akcií, vlastnictví bez podstatného vlivu pod 20% akcií).kontrolní BALÍK = na valné hromadě lze ovládnout i s malým balíkem akcií Akcionáři nemají právo ani povinnost řídit společnost Povinnost řídit není, právo řídit nám může zajistit odhlasováním valná hromada Orgány společnosti: hl. orgán valná hromada (musí být svolána min. 1krát ročně, schvaluje účetní uzávěrku a dělí zisk) představenstvo dozorčí rada hlídá hospodaření se ziskem, většinou bývá tvořena velkými podílníky) správní rada reprezentativní orgán, snaží se pomoci svými znalostmi, atd. Odměna členů správní rady = TANTIÉMA (místo dividend). Obchodní rejstřík = veřejná evidence vedená obchodními soudy Firmy uvádějí: název, sídlo jednatele a další náležitosti K žádosti do zaregistrování v obch. rejstříku se přikládá společenská smlouva. Společenská smlouva obsahuje všechny dosud uvedené údaje plus další: výše majetkových podílů, jakým způsobem budou jednat, tvorba statutárních fondů (část zisku s pevně určeným účelem), atd. 30

31 12 - MAJETEK PODNIKU, JEHO DĚLENÍ A POPIS JEDNOTLIVÝCH POLOŽEK MAJETKU, VÝZNAM ODEPISOVÁNÍ PODNIK - je nejmenší dále hospodářsky nedělitelná jednotka, která má ještě právní subjektivitu - se rozumí souhrn všech věcí, peněz, pohledávek a jiných majetkových hodnot, které patří podnikateli a slouží k jeho podnikání Majetek podniku ( dělíme ) : - položky majetku - zdroje majetku - náklady - výnosy Struktura majetku Zdroje Stálý majetek MAJETEK Vklady PODNIKU Oběžný majetek Půjčky Položky majetku - Dlouhodobý majetek - Oběžný majetek Dlouhodobý majetek ( stálý ) - slouží podniku dlouhou dobu ( obvykle déle než 1 rok ) a tvoří podstatu jeho majetkové struktury - pořizovací cena je obvykle vyšší než Kč - jedinou výjimkou je inventář, ten nemusí být dražší než Kč, ale musí sloužit déle než 1 rok Odpisování dlouhodobého majetku - DM se postupně opotřebovává a znehodnocuje, úměrně tomuto opotřebovávání přenáší svou hodnotu ve formě odpisů do nákladů podniku -Majetek je rozdělen dle zákona o daních do 5 odpisových skupin, které určují délku odpisu musí být ustanoven odpisový plán ve kterých se stanový sazby účet. odpisů ( neodepisují se pozemky!) - Tyto odpisy by měly odpovídat skutečnému opotřebení, které je závislé na čase, výkonech, době upotřebitelnosti. - Tyto účetní odpisy se počítají z ceny, ve které je majetek oceněný v účetnictví, odepisuje se jen do výše této ceny - Odepisování rozdělujeme na Lineární ( rovnoměrné ) - Degresivní ( zrychlené ) 31

32 - Tyto odpisy jsou stanovené v zákonu o daních z příjmu - Způsob odepisování nelze změnit po celou dobu jeho odepisování V praxi je DM členěn na Nemovitý majetek budovy půda Movitý majetek hmotný M - stroje auta finance ( akcie, státní obligace ) inventář - nehmotný M - licence technologie ( Know How ) umělecká díla Dlouhodobý finanční majetek - tvoří majetkové účasti podniku v jiných podnicích ( podílové cenné papíry a podíly v podnicích s vlivem rozhodujícím a podstatným ), - realizovatelné cenné papíry a podíly ( cenné papíry s menším vlivem a ostatní cenné papíry neobchodovatelné na veřejném trhu ) - dlužné cenné papíry držené do splatnosti, která je delší než 1 rok - půjčky poskytnuté účetní jednotkou - ostatní DFM, např. vklady na termínovaných účtech U veškerého DFM je podmínkou, že je má podnik v držení delší dobu než 1 rok Krátkodobý finanční majetek ( peněžní prostředky v hotovosti nebo na bankovních účtech, krátkodobé cenné papíry pořízené kvůli obchodování s nimi ) se eviduje na příslušných účtech účtové třídy 2 Fin.účty. Oběžný majetek ( krátkodobý ) - jde o majetek podniku, který se používá zpravidla krátkodobě a většinou se jednorázově spotřebovává, oběžný majetek rychle mění svou formu a během krátkého období se obrací - oběžným majetkem se nazývá proto, že jedna jeho forma přechází v jinou ( př. Za peníze jsou nakoupeny suroviny ty se změní v nedokončené výrobky ty v hotové výrobky hotové výrobky v pohledávky pohledávky v peníze ) - OM je tedy v neustálém pohybu, čím rychleji se obrací, tím za stejných podmínek přinese větší zisk OM členíme na - ve věcné formě zásoby - materiál - polotovary - nedokončená výroba - zboží - obaly - v peněžní formě peníze hotové 32