Tvorba školního vzdlávacího programu na Stední škole MESIT, o.p.s. v pedmtu ICT pro 1. roník. Ing. Lenka Blahová

Transkript

1 Tvorba školního vzdlávacího programu na Stední škole MESIT, o.p.s. v pedmtu ICT pro 1. roník Ing. Lenka Blahová Bakaláská práce 2007

2 ***nascannované zadání s. 1***

3 ***nascannované zadání s. 2***

4 ABSTRAKT Bakaláská práce je zamena na tvorbu ásti ŠVP pro stední školství, speciáln pro tíletý uební obor a to v pedmtu Informaní a komunikaní technologie. Práce je ešena praktickými ukázkami a vlastní tvorbou ŠVP vybrané školy a vybraných kapitol ŠVP. Klíová slova: Rámcový vzdlávací program, školní vzdlávací program, kompetence, prezová témata, oekávané výstupy, autoevaluace, hodnocení ABSTRACT The bachelor s Thesis is targeted on the creation part of school education program, special for the three years teaching section in the information and comunitation technologie. The work is resolved by practical exhibits and own creation school education program at school. Keywords: The frame of education program, The school education program, competence, Cross - secional thems, expected departures, assessments, evaluation

5 Prohlašuji, že jsem bakaláskou práci vypracovala samostatn a všechny použité zdroje uvádím ve své práci. Dkuji zejména své vedoucí práce Ing. Mgr. Svatav Kašpárkové, Ph.D. za odbornou pomoc a vcné pipomínky. Zárove dkuji svému nadízenému Ing. Zdeku Hrdinovi za umožnní napsání bakaláské práce, své kolegyni lektorce Mgr. Magd Zábranské, své švagrové za kontrolu bakaláské práce a všem ostatním, kteí mli se mnou trplivost a podporovali m na studiích. Motto: Když už lovk jednou je, tak má koukat aby byl. A když kouká, aby byl, a je, tak má být to, co je, a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha pípadech je. Jan Werich

6 OBSAH ÚVOD TEORETICKÁ ÁST... 9 DLOUHODOBÝ ZÁMR VZDLÁVÁNÍ A ROZVOJE VZDLÁVACÍ SOUSTAVY ESKÉ REPUBLIKY VÝCHOZÍ STAV STRATEGIE ROZVOJE REGIONÁLNÍHO VZDLÁVÁNÍ STRATEGIE ROZVOJE REGIONÁLNÍHO ŠKOLSTVÍ ZKVALITNNÍ A MODERNIZACE VZDLÁVÁNÍ (KURIKULÁRNÍ REFORMA) ZMNA CÍL A OBSAH VZDLÁVÁNÍ KURIKULÁRNÍ REFORMA NÁRODNÍ PROGRAM VZDLÁVÁNÍ A RÁMCOVÉ VZDLÁVACÍ PROGRAMY DOSAVADNÍ VÝVOJ RVP REFORMA ODBORNÉHO VZDLÁVÁNÍ SOUÁSTI KURIKULÁRNÍ REFORMY Nová soustava obor vzdlání Ovování a hodnocení výsledk vzdlávání STRUKTURA RÁMCOVÝCH VZDLÁVACÍCH PROGRAM PRO ODBORNÉ VZDLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ POJMY KUTIKULÁRNÍ POLITIKY PRAKTICKÁ ÁST ŠKOLNÍ VZDLÁVACÍ PROGRAM TVORBA ŠKOLNÍCH VZDLÁVACÍCH PROGRAM ZKUŠENOSTI S TVORBOU ŠVP STRUKTURA ŠKOLNÍCH VZDLÁVACÍCH PROGRAM ÚVODNÍ IDENTIFIKANÍ ÚDAJE PROFIL ABSOLVENTA CHARAKTERISTIKA VZDLÁVACÍHO PROGRAMU UEBNÍ PLÁN UEBNÍ OSNOVY NEBO VZDLÁVACÍ MODULY TVORBA ŠVP PRO PRVNÍ RONÍK PEDMTU ICT ÚVODNÍ IDENTIFIKANÍ ÚDAJE ŠKOLY CHARAKTERISTIKA ŠKOLY PROFIL ABSOLVENTA ŠKOLNÍ UEBNÍ PLÁN Pehled využití týdn v období záí erven školního roku... 34

7 6 5.5 UEBNÍ OSNOVY P EDMTU ICT Obecné cíle a charakteristika uiva Pojetí výuky (metody a formy výuky vetn praktických cviení) Hodnocení výsledk žák (frekvence zkoušení, kritéria hodnocení v daném pedmtu ) Pínos pedmtu k rozvoji klíových kompetencí Pínos pedmtu k rozvoji odborných kompetencí Pínos pedmtu k rozvoji prezových témat Oban v demokratické spolenosti lovk a životní prostedí lovk a svt práce Informaní a komunikaní technologie Rozpis uiva a výsledky vzdlávání SEBEREFLEXE TVORBY ŠVP ZÁVR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOL A ZKRATEK SEZNAM OBRÁZK SEZNAM TABULEK SEZNAM PÍLOH... 56

8 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 8 ÚVOD Bakaláská práce se tedy zabývá aktuální tématikou školství a to kurikulární reformou. Cílem bakaláské práce je tedy zpracovat literární rešerši zabývající se problematikou kurikulární reformy zejména z pohledu stedního odborného školství a to v rámci teoretické ásti. V praktické ásti je cílem zpracovat konkrétní výstup dílí ásti ŠVP pro konkrétní stední školu, a to pro Stední školu MESIT, o.p.s., kde již nkolik let psobím, v pedmtu Informaní a komunikaní technologie. Jednoduše eeno, v praktické ásti budou zpracovány uební osnovy konkrétního pedmtu se všemi náležitostmi. Tvorba ŠVP je aktuálním problémem nejen na základních školách, gymnáziích, ale zaíná být velmi aktuální na stedních školách. Výhodou pi tvorb bakaláské práce jsou mé zkušenosti práv z nkolikaletého lektorování tvorby ŠVP pro pedškolní vzdlávání, následn základní vzdlávání, gymnaziální vzdlávání a nyní pro stední vzdlávání. Podle zákona RVP (Rámcový vzdlávací program) vydává ministerstvo školství pro každý obor vzdlání s tím, že vymezí povinný obsah, rozsah a podmínky vzdlávání. RVP budou závazné pro tvorbu školních vzdlávacích program (ŠVP), podle kterých se teprve bude uit (nikoli podle RVP) a které budou závazné pro hodnocení výsledk vzdlávání. Podíváme-li se na obsah RVP, najdeme tam následující položky, které bude mít každá škola za úkol rozpracovat i zohlednit v ŠVP: Cíle, formy, délku a povinný obsah všeobecného i odborného zamení, profesní profil, podmínky prbhu a ukonování vzdlání, nezbytné materiální, personální a organizaní podmínky pro fungování oboru a samotné zásady pro tvorbu ŠVP.

9 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 9 I. TEORETICKÁ ÁST

10 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 10 1 DLOUHODOBÝ ZÁMR VZDLÁVÁNÍ A ROZVOJE VZDLÁVACÍ SOUSTAVY ESKÉ REPUBLIKY 1.1 Výchozí stav strategie rozvoje regionálního vzdlávání Úkoly vyplývající z Dlouhodobého zámru R 2002 byly naplovány pedevším v píprav dokument a metodik pro zmny vyplývající ze strategických smr. V mateských školách, které na základ Rámcového programu pedškolního vzdlávání iniciativn vypracovaly vlastní školní vzdlávací program, dochází ke zmnám v užívaných metodách a formách výchovn-vzdlávací práce organizované innosti se postupn stávají pro dti nejen lákavé, ale i pínosné, zaíná se respektovat aktivita dtí a jejím prostednictvím jsou rozvíjeny dtské zkušenosti; nkde však dosud petrvává draz na pedávání hotových poznatk a rzné organizaní chyby. V základních školách narstá podíl uitel, kteí v plném rozsahu splují stanovené podmínky odborné a pedagogické zpsobilosti Ve školách, které se zapojují do rzných projekt, nap. Zdravá škola, Zaít spolu, Tvoivá škola, Dokážu to, je patrná zetelnjší podpora innostního uení. Ve školách stoupá poet žák cizinc. Novým problémem je organizace chodu škol, k nimž byly jako souásti piazeny mateské školy. Ve stedních školách se zvyšuje poet tch, které zpestují svoji nabídku zapojením do rzných vzdlávacích projekt realizovaných ve spolupráci se zahraniními školami stejného nebo píbuzného zamení, ada škol ve svých koncepních zámrech s touto aktivitou poítá. Odborné školy ve svých vzdlávacích koncepcích zaínají reagovat na vývoj trhu práce v regionálním i celostátním mítku, pestože se tyto tendence v prmrných údajích za eskou republiku dosud neprojevují. Jsou však zaznamenány znan rozdílné trendy v kvalit výuky v jednotlivých ronících gymnázií a stedních odborných škol. Ve školách samostatn zízených pro žáky se zdravotním postižením je patrný pozitivní vliv promyšleného individuálního pístupu ve výuce na rozvoj osobnosti žák a na upevování dovedností a návyk potebných k praktické tvrí innosti. V základních umleckých školách se projevuje vliv tvrího využívání nových uebních plán pedevším ve výtvarném a tanením oboru ve zvýšení kvality výuky i vlastního umleckého výkonu žák. Dochází i ke zlepšování materiálního vybavení škol. [1][6]

11 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií Strategie rozvoje regionálního školství Po vyhodnocení Dlouhodobého zámru R 2002 bylo stanoveno 6 strategických smr dalšího dlouhodobého rozvoje, v jejichž rámci byly definovány konkrétní úkoly pro nejbližší období i nezbytná podpora ministerstva. 1) Zkvalitnní a modernizace vzdlávání (kurikulární reforma) 2) Zajišování kvality, monitorování a hodnocení vzdlávání 3) Zajišování rovnosti píležitostí ke vzdlávání 4) Rozvoj integrovaného systému poradenství ve školství 5) Zvyšování profesionality a spoleenského postavení pedagogických pracovník 6) Podpora dalšího vzdlávání Spoleným základem pro stanovení strategických smr je realizace konceptu celoživotního uení. Ta vyžaduje zmny v poátením vzdlávání i podporu dalšího vzdlávání. Jednotlivé strategické smry jsou navzájem tsn propojené, dokonce se do znané míry navzájem podmiují kurikulární reforma vyžaduje vytvoení komplexního systému evaluace i rozvoj poradenství; všechny prioritní smry jsou pak podmínny zmnami postavení a role pedagogických pracovník. Je proto nezbytné chápat jednotlivé strategické smry jako nedílný celek a realizovat je spolen v navrženém rozsahu. [1] 1.3 Zkvalitnní a modernizace vzdlávání (kurikulární reforma) Kurikulární reforma je v plném rozsahu dále prioritou, která musí zvýšit kvalitu, efektivitu a inovativnost vzdlávání na všech úrovních a zajistit tak, aby žáci získali dobrý vztah k uení a byli motivovaní k uení se po celý život, aby byla rozvíjena individualita každého žáka, byla zajištna variabilita vzdlávacích program na úrovni školy, došlo k promn vnitního klimatu škol a posílení pedagogické autonomie. Výsledkem by mlo být i lepší postavení eské republiky v mezinárodním porovnávání, které tyto schopnosti prokazuje. Do kurikulárních dokument jsou zapracovávány požadavky resort na vzdlávání pijaté vládou R, které vznikají nap. v jednotlivých Radách vlády (zejména v Rad vlády pro rozvoj lidských zdroj, Rad vlády pro udržitelný rozvoj i dalších), na ministerstvech, zejména Ministerstvu financí, Ministerstvu práce a sociálních vcí, Ministerstvu životního

12 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 12 prostedí, Ministerstvu zdravotnictví a dále ve spolupráci se zamstnavatelskými a profesními svazy, dalšími sociálními partnery apod. Kurikulární reforma a její procesy se postupn stávají realitou škol, zejména mateských a základních a nepochybn budou mít výrazný dopad do všech navazujících systém vzdlávání. Dokonení kurikulární reformy a realizace jednotlivých krok vyžaduje podporu odbornou, finanní, materiální, propaganí i spoleenskou. [6] 1.4 Zmna cíl a obsah vzdlávání kurikulární reforma Vytvoení a postupné zavedení konceptu dvouúrovového kurikulárního modelu je nástrojem zvýšení efektivity vzdlávací soustavy a obecn rstu lidského kapitálu i sociálního kapitálu zem. K tomu však mže dojít pouze uskutenním zmn v prbhu vzdlávání, které potenciál nov vytváeného systému skuten zhodnotí. Cílem reformy není vytvoení školních vzdlávacích program, nýbrž efektivnjší vzdlávání užitenjší pro dti, žáky a studenty vedoucí k rstu vzdlanosti národa a zvýšení jeho ekonomického potenciálu. Klíovou postavou tohoto procesu jsou uitelé. Bez jejich angažovanosti v prbhu všech etap reformy nedojde k jejímu efektivnímu provedení a proces bude pouze formální zmnou kurikula. Podpora uitel je tedy klíovým parametrem kurikulární reformy. Hlavní cíle kurikulární reformy jako hlavního nástroje postupného a dlouhodobého ovliv- ování procesu vzdlávání jsou: v systému kurikulárních dokument na státní úrovni vymezit nové cíle vzdlávání a nezbytný vzdlávací obsah (oekávané výstupy a uivo k jejich dosažení) vyjadující konsensuální názor spolenosti na podobu vzdlávání a zaruující vzájemné dorozumní mezi školami zajišujícími realizaci dané etapy vzdlávání na školní úrovni umožnit rozhodování o konkrétní podob vzdlávání, tím reagovat na požadavky trhu práce, na konkrétní poteby žák a vytváet školskou kulturu tsn spjatou s životem místního spoleenství; uplatovat nové pojetí kurikula, které již není založeno na osvojování co nejvtšího objemu fakt, ale smuje k získání klíových kompetencí jako vyváženého souboru vdomostí, dovedností, schopností, postoj a hodnot dležitých pro osobní rozvoj a uplatnní každého lena spolenosti; v tomto pojetí smovat ke komplexnjším

13 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 13 a prakticky zameným dovednostem, se kterými je možné uspt jak ve známých situacích, tak v situacích nových na základ vlastní aktivity, sebeuvdomní a spolupráce; navozovat tak nejen pracovní a uební úspšnost, ale i vytváet záruky psychické pohody, sociální zpsobilosti a stability žáka jako lena spolenosti v souasném a budoucím velmi dynamickém a mnohdy rozporném svt; vytvoit nové kurikulární dokumenty na státní úrovni Národní program vzdlávání a rámcové vzdlávací programy pro jednotlivé obory vzdlávání a na školní úrovni školní vzdlávací programy; podpoit tvorbu školních vzdlávacích program metodicky tvorba pomocných metodických text, tzv. manuály/metodiky pro tvorbu školních vzdlávacích program, a komunikan vytvoením podmínek pro efektivní výmnu zkušeností s tvorbou školních vzdlávacích program mezi školami a všemi aktéry procesu; zajistit ze strany MŠMT efektivní informaní a mediální podporu reformy; podpoit intenzivní a masivní další vzdlávání pedagogických a vedoucích pracovník ve školství jako základní pedpoklad realizace cíl reformy a obecn rstu kvality a efektivity vzdlávání v R; zajistit, aby vysokoškolská píprava pedagog akceptovala v profilu absolventa uitelských vzdlávacích program dynamicky se mnící poteby praxe, ve které reforma probíhá; posílit nkteré ásti vzdlávání, zejména pak: o cizí jazyky cílem je domluvit se jedním a postupn dvma cizími jazyky, o informaní a komunikaní technologie jsou základem pro rychlé vyhledávání a zpracování informací a zefektivují uení, o výchovu k obanství a k demokracii pispje k rozvoji multikulturní obanské spolenosti, o výchovu k profesní orientaci pispívá k uvdomlé volb povolání a ke snižování problém pi uplatnní na trhu práce, o výchovu ke zdravému životnímu stylu napomáhá k úinnjší zdravotní a úrazové prevenci a k rozvíjení plnohodnotného života,

14 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 14 o nová témata, jako jsou osobnostní a sociální výchova, environmentální výchova, výchova k udržitelnému rozvoji, výchova k evropským souvislostem, rovným píležitostem aj.; uplatnit nové formy aktivní výuky, rozvíjet mezipedmtové vazby a výuku integrovaných obsah; k tomu uplatovat týmovou spolupráci uitel a využívat rzné formy mimotídní innosti. [6]

15 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 15 2 NÁRODNÍ PROGRAM VZDLÁVÁNÍ A RÁMCOVÉ VZDLÁVACÍ PROGRAMY Národní program vzdlávání je základním strategickým kurikulárním dokumentem, který rozpracovává vzdlávací politiku státu, tj. cíle, obsah a prostedky vzdlávání vymezené školským zákonem. Národní program vzdlávání zpracovává MŠMT a schvaluje Parlament. Rámcové vzdlávací programy jsou pedagogické dokumenty s celostátní platností, které stanovují cíle vzdlávání a vzdlávací obsahy (uivo) nezbytné pro jejich dosažení, pravidla pro tvorbu školních vzdlávacích program a základní podmínky výuky. Jsou závazné pro tvorbu školních vzdlávacích program, což neznamená, že se podle nich bude vyuovat; vyuovat se bude podle školních vzdlávacích program. RVP jsou vytváeny pro jednotlivé obory vzdlání a všechny vzdlávací stupn, tj. pro pedškolní, základní a stední vzdlávání. Rámcové vzdlávací programy vydává MŠMT po dohod s píslušnými ministerstvy (tzn. píslušnými podle obor vzdlání, pro které jsou RVP zpracovány) a s dalšími sociálními partnery. [2] Soustavu vzdlávacích program tvoí: na státní (národní, centrální) úrovni - Národní program vzdlávání a rámcové vzdlávací programy (RVP), na regionální (místní, lokální) úrovni - školní vzdlávací programy (ŠVP)

16 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 16 Obrázek 1 Systém kurikulárních dokument Rámcové vzdlávací programy vycházejí: vycházejí z nové strategie vzdlávání, která zdrazuje klíové kompetence, jejich provázanost se vzdlávacím obsahem a uplatnní získaných vdomostí a dovedností v praktickém život; vycházejí z koncepce celoživotního uení; formulují oekávanou úrove vzdlání stanovenou pro všechny absolventy jednotlivých etap vzdlávání; podporují pedagogickou autonomii škol a profesní odpovdnost uitel za výsledky vzdlávání. RVP pro stední vzdlávání jsou: státem stanovené a schválené pedagogické dokumenty, které vymezují závazné požadavky na vzdlávání v jednotlivých stupních a oborech vzdlání, tzn. zejména výsledky vzdlávání, kterých má žák v závru studia dosáhnout, obsah vzdlávání, základní podmínky realizace vzdlávání a pravidla pro tvorbu školních vzdlávacích program;

17 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 17 závazným dokumentem pro všechny školy poskytující stední odborné vzdlávání, které jsou povinny jej respektovat a rozpracovat do svých školních vzdlávacích program; veejn pístupným dokumentem pro pedagogickou i nepedagogickou veejnost; oteveným dokumentem, který bude po uritém období platnosti nebo podle poteby inovován. RVP pro stední odborné vzdlávání usilují o: vytvoení pluralitního vzdlávacího prostedí a podporu pedagogické autonomie škol, a proto vymezují pouze výsledné kvality osobnosti žáka (výsledky vzdlávání) a nezbytné prostedky pro vytvoení tchto kvalit, zatímco zpsob realizace vymezených požadavk ponechávají na školách; lepší uplatnní absolvent stedního odborného vzdlávání na trhu práce a jejich pipravenost dále se vzdlávat, popípad se bezproblémov rekvalifikovat, a vést kvalitní osobní i obanský život. Proto kladou draz na rozvoj kompetencí žák, zvlášt klíových kompetencí, a na zkvalitnní všeobecn-vzdlávacích vdomostí a dovedností absolvent; zvýšení kvality a úinnosti stedního odborného vzdlávání, uplatnní takového pojetí kurikula, které není založeno pouze, i pedevším, na osvojování co nejvtšího objemu fakt, ale je tvoeno vyváženým systémem základních pojm a vztah, který umožuje zaazovat informace do smysluplného kontextu vdní i praxe; proto kladou draz na cíle a výsledky vzdlávání nikoli na obsah vzdlávání (uivo). Pipravované rámcové vzdlávací programy pro všechny úrovn vzdlávání a druhy škol: usilují o shodnou nebo velmi podobnou strukturu, která vychází z vymezení ve školském zákon a je pípadn modifikována ve shod s potebami vzdlávání na dané úrovni vzdlávání; vycházejí ze stejného souboru klíových kompetencí, který vymezují pro daný vk žák, pípadn jej doplují v souladu se specifickým zamením vzdlávání;

18 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 18 vymezují vzdlávací obsah, který je úzce provázán s klíovými kompetencemi a lení vzdlávací obsah do vtších celk, které umožují vtší variabilnost pi sestavování školních vzdlávacích program a integraci obsahu obor vzdlání; formulují innostn zamené výstupy, které jsou úzce provázány s praktickým životem; obsahov na sebe navazují a vytváejí potebné pedpoklady pro celoživotní uení; umožují modifikaci vzdlávacího obsahu pro vzdlávání žák se speciálními vzdlávacími potebami, tzn. žák se zdravotním postižením, žák zdravotn znevýhodnných nebo žák sociáln znevýhodnných a žák mimoádn nadaných; jsou otevené pro možné úpravy v uritých asových etapách a pro inovace podle mnících se poteb spolenosti, zkušeností uitel s výukou podle školních vzdlávacích program i podle mnících se poteb a zájm žák. [1] 2.1 Dosavadní vývoj RVP Od roku 1990 dochází k postupné liberalizaci kurikulární politiky a posílení kompetence škol pi tvorb a realizaci kurikulárních dokument. Dležitým dokumentem pro tvorbu vzdlávacích program se stal Standard stedoškolského odborného vzdlávání, který vstoupil v platnost v roce V roce 2001 se zaala naplovat koncepce dvoustupového kurikula v odborném vzdlávání. NÚOV vytvoil první verzi rámcových vzdlávacích program pro jednotlivé stupn a smry odborného vzdlávání. Navržené obecné ásti rámcových vzdlávacích program mly být na úrovni oboru vzdlání propojovány s profesními profily vytváenými v NÚOV prbžn od roku Profesní profily vymezují kvalifikaní požadavky na výkon jednoho nebo nkolika píbuzných povolání. Ve druhé polovin roku 2001 byla navržená koncepce rámcových vzdlávacích program pro odborné vzdlávání pedložena do veejné diskuse a pipomínkového ízení. Na základ analýzy pipomínkového ízení pistoupil NÚOV k úpravám pvodní koncepce rámcových vzdlávacích program. V roce 2002 bylo vytvoeno prvních osm rámcových vzdlávacích program na úrovni šíeji pojatých obor vzdlání tak, jak pedpokládal návrh zákona o vzdlávání. V roce 2003 se uskutenilo pipomínkové ízení k upravené koncepci rámcových vzdlávacích program a k návrhm osmi RVP. Po vyhodnocení pipomínkového ízení byla upravena metodika pro tvorbu dalšího souboru rámcových vzdlávacích

19 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 19 program. Na jejím základ byla v roce 2004 zahájena plošná tvorba RVP. Byly zpracovány pilotní verze RVP pro 29 obor vzdlání a zahájena tvorba dalších. Pro tvorbu RVP byly zvoleny pedevším takové obory vzdlání, ve kterých se pipravuje nejvíce žák. Pipravených 29 RVP tak pokrývá kolem 60% populace vzdlávající se v SOŠ a SOU. [6] 2.2 Reforma odborného vzdlávání Zákon. 561/2004 o pedškolním, základním, stedním a vyšším odborném vzdlávání (školský zákon), který vstoupil v platnost v lednu 2005, otevel prostor pro další postup transformace vzdlávací soustavy, cíl a obsahu vzdlávání. Zavedl novou soustavu vzdlávacích program a umožnil, aby si školy mohly vytváet vlastní školní vzdlávací programy. Kurikulární reforma znamená pedevším zmnu priorit ve vzdlávání. Proto dležitým cílem je zvládnutí dovedností uit se, získávat, zpracovávat a využívat informace a používat získané vdomosti pro ešení rzných pracovních a životních situací, problém a úkol. Jaké jsou cíle kurikulární politiky v odborném vzdlávání? píprava žáka na osobní a pracovní život v 21. století, na nové a mnící se požadavky na lovka jako obana i jako pracovní sílu, modernizace a zkvalitnní vzdlávání, používání vyuovacích metod a forem vedoucích k rozvoji žádoucích kompetencí žák, zvýšení uplatnitelnosti na trhu práce, podpora celoživotního uení, posílení autonomie škol, zlepšení transparentnosti vzdlávání. Mezi prostedky, které mají zajistit dosažení stanovených cíl, mají zásadní postavení rámcové vzdlávací programy.

20 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií Souásti kurikulární reformy Nová soustava obor vzdlání Tvorba rámcových vzdlávacích program je spjata pedevším s novou soustavou obor vzdlání, protože RVP jsou vytváeny pro konkrétní obory vzdlání. Cílem je, aby nová soustava obor byla tsnji propojena s trhem práce a s pipravovanou Národní soustavou kvalifikací, aby byla jednodušší a pehlednjší, mla by nap. odstranit duplicity obor lišících se pouze oznaením. V roce 2003 byla provedena revize stávající soustavy obor vzdlání a pipraven návrh ásti soustavy nové. Dosavadní poet obor stedního odborného vzdlávání se tímto snížil na pibližn 300. Pipravený návrh se po schválení MŠMT stal východiskem pro tvorbu RVP. Postupn se však ukázalo, že v ad pípad bude možné nebo vhodné navrženou širokou profilaci obor dále prohloubit. To ve svém dsledku vede k ješt vtšímu snížení potu obor vzdlání. Souasný návrh tak zahrnuje 193 obory vzdlání (uební i studijní). Zavedení nové soustavy obor nebude jednorázové. Pedpokládá se, že nová soustava obor bude zavádna postupn, každoroní aktualizací vládního naízení o soustav obor vzdlání v základním, stedním a vyšším odborném vzdlávání. Bhem nkolika rok tak budou obory dobíhající soustavy postupn nahrazeny obory nové soustavy obor vzdlání. [8] Ovování a hodnocení výsledk vzdlávání Tvorba RVP a nové soustavy obor vzdlání má úzkou vazbu na vytvoení a rozvoj národní soustavy kvalifikací jako prostedku propojení poáteního a dalšího vzdlávání a uznávání výsledk uení. Vzniknou popisy kvalifikací (kvalifikaní standardy), které spolu se standardy pro zjišování úrovn dosažené kvalifikace povedou k vtší transparentnosti a srovnatelnosti kvalifikací v domácím i mezinárodním kontextu. Perspektivn ovlivní vzdlávací programy a výuku a zárove umožní získat potebnou kvalifikaci i jinými cestami než je nkolikaletá docházka do školy. Pozornost se vnuje také vytvoení nového systému a nástroj pro hodnocení výsledk vzdlávání (hodnotících standard, nového systému závrených a maturitních zkoušek, zjišování a certifikace výsledk informálního získaného jinak než ve škole - vzdlávání). [9]

21 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií Struktura rámcových vzdlávacích program pro odborné vzdlávání Rámcové vzdlávací programy pro odborné vzdlávání obsahují 12 kapitol, které jsou rozdleny do dvou na sebe navazujících ástí A (kapitoly 1 7) a B (kapitoly 8 12 spolené pro všechny RVP). ást A: charakterizuje RVP a jejich postavení v systému kurikulárních dokument (odpovídá na otázku, co jsou RVP); vymezuje cíle stedního odborného vzdlávání a požadavky na rozvoj klíových a odborných (profesních) kompetencí žák a možnosti uplatnní absolvent daného oboru vzdlání; stanoví v souladu se školským zákonem délku, formy a organizaní uspoádání vzdlávání v daném oboru vzdlání, podmínky pro pijetí ke studiu, zpsob a podmínky ukonování vzdlání; vymezuje formou kurikulárních rámc obsah a požadované výsledky všeobecného a odborného vzdlávání. stanoví formou asového rozvržení obsahu vzdlávání závazné minimální podíly a asové dotace jednotlivých vzdlávacích oblastí a obsahových okruh, vymezených v kurikulárních rámcích, a podmínky konstrukce uebních plán ve ŠVP. ást B: stanoví zásady pro tvorbu ŠVP a jejich strukturu; vymezuje základní materiální, personální, pedagogicko-organizaní, hygienické a jiné podmínky pro uskuteování vzdlávání; charakterizuje pístupy ke vzdlávání žák se speciálními vzdlávacími potebami, vetn žák mimoádn nadaných, a možnosti jejich integrace do standardního vzdlávání i specifické pístupy ke vzdlávání dosplých; vymezuje témata, která jsou v souasné dob považována z výchovn-vzdlávacího hlediska za spoleensky významná, a proto by mla funkn prolínat celým vzdlá-

22 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 22 vacím programem a vyuovacím procesem. Jedná se o prezová témata Oban v demokratické spolenosti, lovk a životní prostedí, Informaní a komunikaní technologie a lovk a svt práce. [7] 2.5 Základní pojmy kutikulární politiky Cíle vzdlávání vyjadují spoleenské požadavky na celkový vzdlanostní a osobnostní rozvoj žák. Jsou spolené pro všechny RVP. Jsou vyjádeny z pozice školy, resp. pedagogických pracovník, a vyjadují to, k emu má vzdlávání smovat, o co mají vyuující svou výukou usilovat. Míra jejich naplnní bude rzná jak podle stupn vzdlání, tak podle schopností a dalších pedpoklad žák. Kompetence. Tímto pojmem oznaujeme ohraniené struktury schopností a znalostí a s nimi související postoje a hodnotové orientace, které jsou pedpokladem pro výkon žáka absolventa ve vymezené innosti (vyjadují jeho zpsobilost nebo schopnost nco dlat, jednat uritým zpsobem). V RVP se kompetence dlí na klíové a odborné. Kompetence neexistují izolovan, ale navzájem se prolínají a doplují. Žáci si je osvojují a prohlubují v prbhu celého stedního odborného vzdlávání. Klíové kompetence pedstavují soubor vdomostí, dovedností, schopností, postoj a hodnot, které jsou dležité pro osobní rozvoj jedince, jeho aktivní zapojení do spolenosti, budoucí uplatnní v pracovním i mimopracovním život i pro další vzdlávání. Jejich výbr a pojetí vychází z toho, které kompetence považuje spolenost za podstatné pro ty žáky, kteí mají získat poátení odborné vzdlání, a jaké nároky na n klade. Prostupují celým vzdlávacím procesem a lze je rozvíjet prostednictvím všeobecného i odborného vzdlávání, v teoretickém i praktickém vyuování, ale prostednictvím rzných dalších aktivit doplujících výuku, kterých se žáci sami i aktivn úastní. Jejich realizace v ŠVP by se mla opírat o peliv promýšlené výchovné a vzdlávací strategie školy odpovídající osobnostním a uebním pedpokladm žák, charakteru oboru, požadavkm sociálních partner školy a o innostní a aktivizující pojetí výuky. Odborné kompetence se vztahují k výkonu pracovních inností a vyjadují profesní profil daného RVP a oboru vzdlání. Odvíjejí se od kvalifikaních požadavk na výkon konkrétního povolání a charakterizují zpsobilost absolventa k pracovní innosti. Tvoí je soubor

23 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 23 odborných vdomostí, dovedností, postoj a hodnot požadovaných u absolventa vzdlávacího programu. Obsah vzdlávání je prostedek pro dosažení požadovaných kompetencí absolventa. V RVP je vymezen formou kurikulárních rámc. Tvoí jej uivo z rzných oblastí vzdlávání (nap. komunikativní, osobnostní, spoleenské, profesní, informativní) a požadované výsledky vzdlávání. Urující charakter mají výsledky vzdlávání, zatímco uivo je prostedkem pro jejich dosažení. V RVP je strukturován nadpedmtov podle vzdlávacích oblastí a obsahových okruh (nap. jazykové vzdlávání, vzdlávání v ICT, spoleenskovdní vzdlávání, ekonomické, odborné vzdlávání), od kterých se budou na školní úrovni odvíjet konkrétní vyuovací pedmty. Výsledky vzdlávání vyjadují konkrétní vzdlávací požadavky na zmnu osobnosti žáka ve všech rovinách (tj. kognitivní, afektivní, psychomotorické). Tvoí je soubor vdomostí, dovedností (intelektových, psychomotorických), návyk, postoj atp., které by si ml žák v prbhu vzdlávání (ve ŠVP i výuky každého pedmtu) osvojit a být schopen na urité úrovni prokázat. Jsou vyjádeny v innostní podob z pozice žáka. Spolu s uivem vymezují obsah vzdlávání. [2]

24 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 24 II. PRAKTICKÁ ÁST

25 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 25 3 ŠKOLNÍ VZDLÁVACÍ PROGRAM Školní vzdlávací program je pedagogický dokument, podle kterého se bude vyuovat a zajišovat výchova a vzdlávání žák v konkrétní škole. Vyjaduje pedagogickou koncepci školy, která zohleduje místní podmínky výuky, možnosti souasného a perspektivního uplatnní žák na pracovním trhu v regionu, vzdlávací schopnosti, poteby a zájmy žák, jejich rodi, zamstnavatel a opírá se také o dlouhodobý zámr regionálního rozvoje. Školní vzdlávací programy si zpracovávají školy samy. Každá škola bude tedy mít svj vlastní vzdlávací program (jeden nebo více podle vzdlávací nabídky). Na rozdíl od stávajících uebních dokument nebo RVP nebudou ŠVP schvalovány ani MŠMT, ani krajskými i jinými úady. Školní vzdlávací program schvaluje a vydává editel školy. Výrazn se tak posiluje pedagogická autonomie škol i jejich odpovdnost za vzdlávání. To ovšem neznamená, že o cílech a obsahu vzdlávání (uivu) budou rozhodovat pouze samy školy. ŠVP musí být zpracován v souladu s RVP, který také stanoví pravidla pro tvorbu školních vzdlávacích program a jejich podobu. Soulad ŠVP s píslušným RVP bude kontrolovat eská školní inspekce. Kvalitu ŠVP bude kontrolovat i samotná veejnost rodie, žáci, zamstnavatelé a jiní zájemci, nebo ŠVP musí škola podle zákona zve- ejnit. Podle ŠVP musí škola zahájit výuku nejpozdji do dvou let od schválení píslušného RVP. 3.1 Tvorba školních vzdlávacích program Má-li ŠVP vyjadovat plány a vzdlávací koncepci školy, zohledovat místní prostedí a podmínky vzdlávání, nemla by jeho tvorba být záležitostí pouze editele školy, nebo jednoho dvou povených uitel, i dokonce njaké agentury, ale celého pedagogického sboru. Mla by vycházet z dkladné analýzy (sebeevaluace) dosavadních výsledk práce školy, každého uitele i celkového klimatu na škole. Na sebehodnocení školy by se mli podílet všichni uitelé a další zamstnanci školy, žáci, pop. rodie a další partnei školy. Ve stedním odborném vzdlávání je také dležité, aby se na zpracování ŠVP podíleli od samého zaátku sociální partnei (zvl. zamstnavatelé) v regionu. Tvorba ŠVP bude klást nároky na profesní kompetence pedagog, na jejich schopnost spolupráce, komunikace a dohody i na jejich ochotu mnit svj styl práce. Proto by vlast-