Komunikace na střední odborné škole BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
|
|
- Patrik Pokorný
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA DIDAKTICKÝCH TECHNOLOGIÍ Komunikace na střední odborné škole BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Brno 2008 Vedoucí práce Mgr. Miroslav Janda Vypracovala Naděžda Kučerová
2 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a použila jen literaturu a prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně a aby byla zpřístupněna ke studijním účelům Datum Podpis: 2
3 PODĚKOVÁNÍ: Děkuji panu Mgr. Miroslavu Jandovi za metodickou pomoc, cenné rady a odborné vedení, které mi poskytl při zpracování práce. Kučerová Naděžda 3
4 OBSAH Úvod Pedagogická komunikace Komunikace jako pojem Typy pedagogické komunikace Pravidla komunikace ve škole Jak komunikovat se třídou Komunikativní schopnosti pedagoga Podmínky správné komunikace Zpětná vazba v pedagogické komunikaci Pedagogická interakce Interakce jako pojem Typy pedagogické interakce Výchovná interakce učitele se třídou Faktory ovlivňující komunikaci a interakci mezi učitelem a žáky Sociální klima školní třídy Vztah mezi učitelem a žákem, žáky Asertivita v pedagogických podmínkách Časové hledisko Dialog Dialog jako metoda pedagogické komunikace Dotazování Proces dotazování Typologie otázek Žákovská otázka Odpověď Výzkum Popis vlastního výzkumu
5 5.1.1 Stručná charakteristika školy Mesit Vlastní výzkumné šetření Výsledky výzkumu Dílčí vyhodnocení hypotéz Závěr Resumé...60 Seznam použité literatury Seznam příloh.64 5
6 Úvod Jako téma pro bakalářskou práci jsem si vybrala problematiku komunikace na střední odborné škole. Právě vytváření správného vztahu mezi učitelem a žákem vyžaduje mimořádnou pozornost, protože vzájemné vztahy ovlivňují výsledky práce učitele a žáka. Mezi účastníky komunikace ve výuce patří především učitel a žáci. Důležitou složkou při výuce a výchově žáka středního odborného učiliště je také osobnost učitele praktického vyučování a učitele odborných předmětů. Typ pedagogického působení učitele souvisí s celou jeho osobností. Častým zdrojem nestandardních situací bývají žáci, ale zcela nevylučuji i řadu pedagogů. Ovlivňují svým jednáním napětí mezi učitelem a žákem. Při edukačním procesu se snaží upoutat pozornost svými vlastnostmi, schopnostmi a postoji. Za postoji k učení a k chování bývá skryta sociální úroveň žáků, odráží se zde sociální zázemí rodiny, v niž žák žije. Vlastnosti, které si žák osvojil v rodině, se často projevují ve školním životě a později i v životě osobním. Chování žáků a komunikace ve třídě je ve velké míře ovlivňováno učitelem, z toho plyne, že učitel působí na žáky po stránce rozumové, citové, výchovné, ale hlavně komunikativní. Každé slovo učitele, způsob a tón, kterým je proneseno, má v konkrétní situaci svůj význam a velký výchovný efekt. V jejich zvládání se projevuje odpovědný vztah k žákům. Učitel musí být zralý, vnitřně bohatý, vstřícný, empatický a tolerantní člověk. Harmonický vztah mezi učitelem a žáky je nesmírně důležitý. Ve vztahu k žákům se projevuje psychická a zvláště citová a rozumová náročnost. Vzhledem k tomu, že pedagogická komunikace je oblast velmi rozsáhlá, zvolila jsem pro tuto práci řešení několika otázek souvisejících s danou problematikou: 1. Co je to pedagogická komunikace a interakce? 2. Jaké typy pedagogické komunikace a interakce se objevují ve v edukačním procesu a v jaké další podobě se mohou objevovat v praxi? 6
7 3. Jaké faktory mohou ovlivňovat komunikaci a interakci mezi učitelem a žáky na střední odborné škole? Odpověď na tyto otázky se pokusím nalézt v odborné literatuře, využiji svých zkušeností a zároveň oslovím několik kolegů jako figurantů v soukromém pozorování. Pozorování bude probíhat formou hospitací a o návštěvě v hodině budou informováni pouze vyučující. Při svém pozorování se převážně zaměřím na tyto skutečnosti: 1. Věk učitele - ovlivňující faktor v komunikaci učitel žák 4. Osobnost pedagoga - vliv na komunikaci i celkový edukační proces 3. Reakce žáků - reakce v souvislosti s rozdílným věkem pedagoga 4. Chování žáků - s ohledem na věk, typ a čas vyučovací hodiny, životní situaci Bakalářskou prací chci poukázat na fakta, která se v edukačním procesu objevovala, objevují a která se ještě budou zřejmě objevovat i nadále. 7
8 1) Pedagogická komunikace 1.1 Komunikace jako pojem Pedagogická komunikace slouží jako výměna informací mezi účastníky edukačního procesu a jejím cílem je formování osobnosti žáků. K základním vlastnostem pedagogické komunikace, dle D. Linhartové, patří: cílové zaměření - s kým budeme komunikovat podmíněnost sdělovaným obsahem - čeho chceme komunikací dosáhnout kolektivní charakter dvousměrnost pohybu informací - interakčnost, která je zároveň nejdůležitější vlastnost pedagogické komunikace Jednostranná komunikace nemá patřičný výchovný efekt. Pedagogické informace by se neměly omezovat pouze na informace kognitivní (poznávací, sdělovací), ale důležitou úlohu v komunikaci mohou mít i informace afektivní, které reprezentují citovou stránku člověka. Neobejde se bez direktivních informací (řídících, přikazovacích), které vyplývají z pedagogických norem a požadavků. V edukačním procesu je nutné tyto normy a požadavky respektovat. Obsah je poměrně široký. Zahrnuje např. výměnu učebních informací, předávání sociálních zkušeností, zprostředkování sociálních vztahů, postojů, emocionálních stavů, organizační otázky. Podle D. Linhartové průběh pedagogické komunikace závisí na mnoha skutečnostech: obsahu pedagogické komunikace (učivo, sociální zkušenosti, sociální) osobnost učitele (jeho osobní kvality, rysy, vlastnosti) osobnost žáků (jejich osobní kvality, rysy, vlastnosti) metody a formy výuky pravidla komunikace (Linhartová, D., 2001, s. 45). 8
9 Podle A. A. Leontjeva (viz. D. Linhartová, 2001, s. 40) je hlavním posláním komunikace zajišťovat příznivé emocionální klima pedagogického procesu, optimalizovat vztahy mezi učitelem a žáky, řídit sociální psychologické procesy ve skupině, vytvářet lepší podmínky pro rozvoj motivace žáků a tvořivých stránek učení, formování osobnosti žáků správným směrem, využití osobních zvláštností učitele. Dle V. Jůvy se v pedagogické praxi dříve nejčastěji objevovala komunikace verbální, ale v posledních letech se také uplatňuje i komunikace neverbální. Při verbální komunikaci je hlavní úkol kladen na sdělení (řeč, slovo), proto je nutné sledovat jak obsahovou stránku, tak také to, jakým stylem bude projev řečen. Dokonalé ovládání řeči je nutné proto, že řeč není jen nástrojem k dorozumívání, ale také formou myšlení. Nepřesné myšlení může mít za následek nejasné slovní formulace, a opačně. Učitel by se měl vyvarovat užívání nářečí, nespisovných výrazů, ale hlavně vulgarismů. Ve stále větší míře se v pedagogické komunikaci uplatňuje neverbální komunikace. Jsou to informace používané prostřednictvím znaků nebo symbolů. Neverbální informace jsou ve své podstatě komunikačním obsahem, v pedagogickém prostředí se jedná o učivo. Signální povahy neverbálních informací se ve výuce uvědoměle využívá málo, ale s některými se můžeme setkat např. v neverbálních projevech učitelova chování ve výuce (jeho chování vytváří klima školní třídy), ve formách hodnocení žáka a jeho výkonu. V komunikační vazbě učitel žák se vyskytuje několik druhů neverbálních komunikačních sdělení: pohledy (řeč očí ) výrazy obličeje (mimika) pohyby (kinetika) fyzickými postoji (konfigurací všech částí těla) gesty (testíka) 9
10 dotykem (haptika) přiblížením či oddálením (proxemika) úpravou zevnějšku a prostředí (Jůva, V., 2001, s. 82). Neverbální informace se vyznačují racionálností (srozumitelností) a úsporností vyjadřování, což se nejvýhodněji projeví při opakování (grafy, schémata, přehledy). Dalším rychlým a účinným typem komunikace je komunikace jednáním, činem (interakcí). Jedná se o bezeslovnou reakci učitele nebo žáka na konkrétní situaci ve formě praktického činu. Může být nejen praktickou ukázkou schopnosti okamžitě a pohotově uplatnit osvojené vědomosti a dovednosti, ale i projevem žádoucích profesních a mravních postojů. 1.2 Typy pedagogické komunikace Autoři J. Mareš a J. Křivohlavý (1989, s. 31) rozlišují tyto typy pedagogické komunikace: podle míry očekávání připravenosti komunikace podle podoby informační sítě Autorka D. Linhartová rozlišuje podle míry připravenosti a míry očekávání jejího průběhu tři typy pedagogické komunikace: 1. komunikaci, kterou si může pedagog předem připravit 2. komunikace připravená orientačně 3. nepřipravená komunikace 10
11 ad.1) Komunikace, kterou si může pedagog předem dobře promyslet a detailně připravit (tzv. naprogramovaná komunikace) při přípravě by měl pedagog respektovat následující hlediska: komu bude sdělení určeno (adresát), čeho chce komunikací dosáhnout (cíl komunikace), přesné vymezení sdělení (obsah komunikace), jakou metodou bude obsah sdělen (forma komunikace), podmínky komunikace (čas, prostor atd.). ad.2) Komunikace, která se dá připravit jen orientačně záleží na zkušenosti pedagoga, protože se do určité míry opakují pedagogické situace (rámcová příprava). ad.3) Nepřipravená komunikace odehrává se v jedinečných a neopakovatelných situacích, které lze jen stěží předvídat. Řešení těchto neočekávaných situací vyžaduje schopnost rychlého vyhodnocení podmínek, rozhodnosti i rozvážnosti, ale především pohotovosti. Soustavnou a pečlivou přípravou na řešení běžných standardních situací získává pedagog četné zkušenosti, rozvijí schopnost rychlé orientace, pohotovosti ve vyjadřování a rozhodnosti v jednání. Mezi základní typy komunikace podle podoby informační sítě mezi účastníky komunikace dle D. Linhartové (2004, s. 214) patří: kruhová komunikace (bezprostřední komunikace s nejbližším okolím, třídou), řetězová komunikace (komunikace pouze s jedním žákem), ohnisková komunikace (komunikace s jedním žákem ve vedoucím postavení jehož prostřednictvím komunikuje celá třída). 11
12 Pro přehlednost uvádím shrnutí typů pedagogické komunikace (viz. obr. č. 1). Obr. č. 1 Typy pedagogické komunikace Míra očekávání Připravenost komunikace Podoby informační sítě Naprogramovaná komunikace Orientační komunikace Nepřipravená komunikace Kruhová komunikace Řetězová komunikace Ohnisková komunikace 1.3 Pravidla komunikace ve škole Každá sociální komunikace se řídí určitými pravidly. Část komunikačních pravidel, kterými se žáci během vyučování řídí, je určována přímo školou (školním řádem), část je určována obecnými vzorci chování, kterými se řídí daná společnost (pravidlo neskákat druhému do řeči, nepoužívat vulgarismů apod.), část je výsledkem složitého střetu zájmů mezi učiteli a žáky. Je třeba si uvědomit, že tato komunikační pravidla postihují i takové přestupky, jakými jsou žvýkání žvýkaček, houpání se na židlích nebo polehávání na lavicích, i vlastní napovídání a taháky jsou specifickou formou komunikace ve škole. Gavora P. uvádí: Volba a způsob podání komunikovaného obsahu jsou částečně ovlivněné vztahy mezi učitelem a žáky, které jsou v základě pravidel pedagogické komunikace. Na druhé straně jisté typy 12
13 komunikovaných obsahů vedou nejen ke kognitivnímu obohacení žáků, ale mohou působit i na vztahy mezi nimi a učitelem (Gavora, P., 1987, s. 180). P. Gavora (viz. Jůva V., 2001 s. 79) se pokusil shrnout komunikační pravidla pro učitele a žáky, která platí pro frontální vyučování ve třídě: Učitel má, dle těchto pravidel, například právo: 1. Kdykoliv si vzít slovo, přerušit žáka. 2. Mluvit s kým chce (jednotlivcem, skupinou i celou třídou). 3. Mluvit o čem chce, tedy rozhodovat o tématu komunikace. 4. Mluvit v rámci vyučovací hodiny jak dlouho chce. 5. Mluvit z jakéhokoliv místa učebny, třídy, chce. 6. Mluvit v pozici, kterou považuje za vhodnou. Pro žáky během frontálního vyučování platí naopak přísná pravidla: 1. Mluvit jen tehdy, když jim učitel udělí slovo. 2. Žák může mluvit jen s tím, kdo mu byl určen. 3. Mluvit jen o tom, co mu bylo určeno. 4. Mluvit jen tak dlouho, jak mu bylo určeno. 5. Mluvit jen na místě, které mu bylo určeno. 6. Mluvit jen v pozici, která mu byla stanovena Jak komunikovat se třídou? Autor S. Střelec (1998, s. 153) shrnuje problematiku komunikace se třídou do následujících bodů: podporovat samostatný projev, dbát na správné používání mateřského jazyka, oceňovat aktivitu a samostatnost, dávat příležitost k samostatným rozhodnutím s odpovědností za ně, dodržovat a vést k dodržování zásad slušného a společenského chování 13
14 oceňovat a podporovat týmovou práci, vzájemnou pomoc, pěstovat pocit sounáležitosti ke třídě, škole, městu, národu, dávat najevo nespokojenost a netolerovat hrubost a agresivitu, vést děti k toleranci k názorům ostatních, učit žáky naslouchat a vést dialog na dané téma, vést děti ke schopnosti klidně diskutovat, argumentovat, přijímat názory bez zbytečných emocí, řešit problémy konstruktivně zbrkle nikoliv hádkou Komunikativní schopnost pedagoga Autoři A. Loveček a M. Čadílek (2005, s. 128) ke komunikativní schopnosti pedagoga sdělují následující:,,znamená vyvarovat se nesouladu mezi slovy, činy a chováním učitele, schopnost poznat a respektovat individualitu žáka, sledovat a správně hodnotit situaci třídy a žáků a vyvozovat z toho adekvátní závěry. Učitelé stráví denně ve škole většinu času komunikací. Správná a efektivní komunikace je důležitou složkou každého učitele. Dobrý učitel se vyjadřuje zřetelně, srozumitelně a umí se ztotožnit s tématem, o kterém hovoří. Své myšlenky dokáže předat. Projev učitele by měl splňovat tyto podmínky: srozumitelnost, výstižnost a logické řazení myšlenek. V projevu je důležitá poutavost sdělení, aby naslouchající neztratili zájem a pozornost. Proto by učitel neměl mluvit tichým monotónním hlasem. Učitel by neměl zapomínat na to, že je pro své žáky vzorem. Typ pedagogického působení učitele souvisí s celou jeho osobností. Komunikace neznamená pouze předávat informace, ale každé vyjádření je správou o osobě komunikujícího a jeho vztahem s komunikujícím. Na kvalitě komunikace jsou podstatné učitelovy pedagogické zkušenosti a stupeň připravenosti na komunikaci se žáky. Učitel komunikuje také s rodiči žáků. Setkává se s nimi na třídních 14
15 schůzkách, při konzultacích, při odjezdu na výlety, kurzy apod. Rodiče by měli cítit ze strany učitele porozumění a pochopení. Každý učitel inklinuje k určitému typu chování a komunikace. Autoři J. Čáp a J. Mareš (1998, s. 152) k dané problematice ve své publikaci uvádějí: Učitel, jeho osobní vlastnosti, postoj k žákům a způsob výchovy podstatně ovlivňuje emoční atmosféru ve třídě, citový stav jednotlivého žáka a jeho motivaci k učení. Tím působí na celý průběh vyučování a učení, mnohdy rozhoduje o jeho úspěchu či neúspěchu Podmínky správné komunikace Linhartová, D. (2004, s. 216) shrnuje důležité podmínky správné komunikace do následujících bodů: a) jasnost, pravdivost informace b) přesné, podrobné, stručné, srozumitelné, jednoznačné vyjádření informace vhodnými komunikačními symboly c) rychlost přenosu informace vhodnými komunikačními kanály d) srozumitelnost informace příjemci e) zpětná vazby ( tj. ověření si, zda byla informace včas přijata a správně pochopena) 1.4 Zpětná vazba v pedagogické komunikaci Autoři J. Mareš a J. Křivohlavý (1989, s. 96) uvádějí, že zpětná vazba je vlastně korelační informace určená žákovi, ve své nejjednodušší formě se jedná o učitelovo vyjádření souhlasu/nesouhlasu s projevem či formulací studenta (souhlas/pochvala, nesouhlas/výtka). Zpětnou vazbu v zásadě žáci nepotřebují neustá- 15
16 le. Pochvaly nebo vyjádření nesouhlasu nejsou potřebné při řešení méně obtížných úkolů, především pak v případě, když je žák starší, zkušenější, kdy dokáže sám více-méně vyhodnotit výsledky své činnosti. Pokud je například žák neustále chválen, může to mít i negativní odezvu v jeho přílišném sebeuspokojení. V pedagogické komunikaci přitom záleží také na tom, nakolik žák zná toho, kdo mu poskytuje zpětnou vazbu. Žáci si musejí zvyknout na specifické odlišnosti různých způsobů zpětnovazebních aktů (různí učitelé, někteří užívají ironie, různé zabarvení hlasu, upřímnost jejich sdělení apod.). Pro konstruktivnost zpětné vazby je třeba, aby reakce proběhla bezprostředně po odpovědi žáka. I v reakci na nesprávnou odpověď by měl učitel dát najevo jistou míru ocenění toho, že žák spolupracoval a snažil se problém vyřešit. (Gavora, P. (1997, s. 107) shrnuje význam zpětné vazby následovně:,,v reakci na odpověď učitel může zpřesňovat, doplňovat, rozšiřovat či hodnotit žáka, motivovat ho k další odpovědi a k dalšímu vyjádření názorů na řešenou problematiku. Učitel může spojit jeden okruh řešených problémů s následujícím okruhem, prostřednictvím reakcí může urychlit nebo zpomalit probírání tématu apod. Reakce učitele na odpověď jsou tedy potřebné z hlediska výuky a odpovědi žáků. 16
17 2) Pedagogická interakce 2.1 Interakce jako pojem Pedagogickou interakcí dle D. Linhartové (2001, s. 4), nazýváme vztah vzájemného působení mezi aktéry výchovného procesu ve škole. I když může jít o působení převážně jednosměrné, ve většině pedagogických situacích se jedná o obousměrné působení subjektů navzájem. Interakce probíhá podle předem stanovených pravidel a je podmíněna mnoha faktory. Jedním z těchto faktorů je sociální prostředí a hraní sociálních rolí v tomto prostředí. Každá změna sociální role si obvykle vynucuje změnu komunikace. Tohoto jevu si můžeme všimnout při pozorování chování a komunikace učitele při vyučování ve dvou různých třídách. Pedagogická komunikace musí být adekvátní k dané sociální situaci a ke konkrétní pedagogické interakci. Proto se učitel nemůže za všech okolností a ve všech třídách ke všem žákům chovat stejně. Největší podíl na chování a kvalitě komunikace učitele nebo žáka má sociální prostředí. Vztah mezi pedagogickou interakcí a sociálním prostředím je oboustranný. Dalším faktorem ovlivňující pedagogickou interakci je stanovení cílů a její usměrňování pomocí těchto cílů. V tradiční škole byla (nebo v některých případech ještě je) interakce orientována jednostranně. Převážně měla směr od učitele k žákům, od žáka se vyžadovala hlavně pozornost, ukázněnost a plnění pokynů bez vlastního názoru a náhledu do problému. Moderní škola chápe vzájemné interakční působení učitele a žáků jako nezbytnou podmínku pro veškerou výchovně vzdělávací práci, a proto jsou žáci vedeni k rozvoji své aktivity. Když na tomto teoretickém podkladě přistupujeme k otázce vztahů učitele k žákům, hned se nám objeví, o jaké významné skutečnosti zde jde. Učitel je osobou, která má na žáky nepřetržitý vliv. Edukační proces, který se odehrává ve ško- 17
18 le, nevyhnutelně přivádí učitele a žáka do vzájemného styku. Současně s tím se mezi oběma vytváří patřičný společenský vztah.,,pedagogickou interakci a komunikaci by měl v každé situaci charakterizovat: 1. klid, 2. takt, 3. citlivý přístup, 4. pohoda, 5. vzájemná důvěra, 6. orientace na pozitivní jevy, 7. tolerance, 8. snaha o porozumění ostatním, 9. trpělivost, 10. objektivita, (Jůva, Vl., 2001, s. 78). 2.2 Typy pedagogické interakce Typy pedagogické interakce jsou významně ovlivněny nejen sociálním prostředím, ale také učitelem, zvolenou vyučovací formou a metodou výuky. Při běžném, hromadném vyučování se setkáváme s různými typy pedagogické interakce. Podle H. Kasíkové (1992, s ), rozlišujeme při hromadném vyučování následující typy pedagogické interakce: diktování písemné zkoušení propůjčení role učitele kooperování Diktování - jde většinou o diktovaný zápis učitele nebo diktování učebních úloh. Řeč učitele je většinou redukovaná, heslovitá, tempo je přizpůsobeno neexis- 18
19 tujícímu průměrnému žákovi. Tón hlasu učitele navozuje dojem, že vše, co diktuje, je důležité. Žáci většinou stačí sdělení učitele zapisovat, ale činí tak bezmyšlenkovitě a nepřemýšlejí o tom, co píší. Žákům se diktování zdá úsporné a pro ně užitečné, neboť předpokládají, že zapsané formulace se budou zpravidla příště zkoušet. Písemné zkoušení - jedná se o přesun interakce učitel žák k interakci žák text. Snahou učitele je, aby žákům zabránil v tom, aby opisovali, vzájemně si pomáhali. Propůjčení role tento typ pedagogické interakce je charakteristický tím, že žák v určité předem vymezené části vyučovací hodiny přebírá roli učitele. Dochází tak ke změně interakce učitel žák v interakci žák žák, učitel ustupuje do pozadí. Tento typ interakce bývá účinnější u mladších žáků, v období dospívání se stává, že spolužáci bývají k žákovi v roli učitele dosti kritičtí. Soutěžení jde o interakci, která se odchyluje od běžné interakce. Je charakteristická tím, že se zvolí téma, které je tímto způsobem opakováno, procvičováno, rozvíjeno. Moderátorem soutěže bývá učitel nebo některý z žáků. Vzniká soutěživá atmosféra, která podněcuje a zvyšuje výkony žáků, současně nutí žáky, aby se dění ve vyučovací hodině zúčastnili. Kooperování (skupinové vyučování) v jeho rámci se přesouvá důraz z interakce učitel žáci na interakce žák žáci. V jejím průběhu se většinou uvolňuje atmosféra třídy, chování žáků bývá hlučnější, mohou se mezi žáky objevovat někdy i velmi výrazné spory. Učitelé se tohoto typu interakce obávají a zdůvodňují to ztrátou možnosti přímého řízení činnosti žáků, uvolněnou atmosférou ve třídě nebo tím, že jim není jasný podíl odpovědnosti jednotlivých žáků na výsledku skupiny. 19
20 2.3 Výchovná interakce učitele se třídou V této kapitole se budu zabývat tématem, které v edukačním procesu obsahuje první pozice žebříčku důležitosti k zvládnutí třídy z výchovného hlediska. Výchovná interakce se dá přeložit jako vlastní působení učitele na třídu. Učitel může přímo nebo nepřímo ovlivňovat vznik, vývoj a činnost třídy. Záleží jen na každém učiteli, pro jakou metodu interakce se třídou se rozhodne. Učitel by se měl rozhodovat podle jednotlivých rysů a specifikací jednotlivé třídy. V obecné rovině je možné strategii působení rozdělit podle tří činitelů: učitel žák třída Záleží na tom, kdo je iniciátorem aktivity a kterým směrem aktivita postupuje. První typ strategie je ve směru učitel třída žák. Učitel působí přes třídu na jednotlivé žáky. Druhým typem strategie je ve směru učitel žák třída. Vývoj a aktivita třídy je ovlivňována prostřednictvím žáka nebo žáků ve vedoucím postavení. Vyskytují se i typy strategií, kde je ve vedoucím postavení žák nebo žáci. Žák třída učitel = žák nebo žáci ve vedoucím postavení ovlivní třídu a třída nakonec ovlivňuje aktivitu učitele. Ovlivnění ze strany žáků může být v kladné nebo v záporné poloze. V kladné např. žák může přijít s námětem pro zpestření výuky, nabídkou motivuje třídu, třída po dohodě s učitelem námět realizuje. V záporné poloze např. žák svým nevhodným záměrem poštve třídu proti učiteli a hodina se stává bojištěm o udržení postavení vedoucího hodiny. Mohou existovat i další kombinace, v nichž je ve- 20
21 doucím nebo adresátem učitel, ale v těchto případech záleží na aktivitě učitele a na uvědomění si, kdy a jak ovlivní aktivitu jednotlivých žáků a třídy. Pomůckou mu může být autodiagnostika. Dalším způsobem výchovné interakce může být formování třídy jako výchovné skupiny učitelem za její vlastní spoluúčasti. Učitel jako formální vedoucí třídy odpovídá bezprostředně za základní (tj. učební) skupinovou aktivitu. Svým působením podstatně ovlivňuje pracovní atmosféru a jejím prostřednictvím vnitřní vztahy ve třídě, zvláště na počátku existence třídy (Hrabal, V., 2003, s. 81). Důležitými činiteli při formování třídy jsou postoje učitele. I když učitel mění postupy a metody v závislostech na okolnostech, potřebách, situacích a zkušenostech přece jenom, ať vědomě nebo nevědomě, směřuje k relativně stálému projevu odpovídajícímu charakteristickým rysům jeho osobnosti a zobecněným zkušenostem. Tento soubor chování učitele s charakteristickými individuálními znaky v jeho výchovně vzdělávací činnosti nazýváme stylem učitelova působení. Nejčastěji rozlišujeme dominantní, demokratický a liberální typ vedení žáků. Dominantní styl učitelova působení je spojen s autoritativností učitele, s jeho vysokými požadavky na výkon i disciplínu, s vysokou kontrolou pracovních postupů a chování a s přesným vymezením norem a pravidel školních činností bez možnosti výraznějšího odklonu. Opírá se výrazně o sankční systém, ve kterém hraje důležitou roli propracovaný systém trestů. Demokratický typ učitelova působení je založen na věcném přístupu učitele k výchovně vzdělávacím cílům, na toleranci, na podněcování individuálních požadavků a potřeb jedince. Nespokojuje se jenom s výukovými cíli, ale zajímá se i o osobní problémy žáků. Upřednostňuje odměňování před trestáním. 21
22 Liberální typ učitelova působení ponechává žákům nadměrnou volnost, učitel zasahuje do výchovně vzdělávacího procesu minimálně, spíše nechává věcem volný průběh. Jeho shovívavost je nejčastěji projevem jeho slabosti (výchovné) nebo nejistoty (odborné), nezřídka však i lhostejnosti. Má nízké požadavky, nemá pevná kritéria hodnocení žáků, kteří brzy zjistí, že výsledky jejich činností nezávisejí na nich, ale na předem obtížně postižitelných okolnostech, jejichž původ je v samotném učiteli. V takovém prostředí je pro žáka nemožné proces učení kontrolovat v souladu s jasnými pravidly a požadavky. Obě strany vykazují snahu manipulovat aktuální situaci podle momentální potřeby. I když se uznává, že demokratický typ je nejvhodnější, nelze postupovat stereotypně. Učitel často kombinuje svůj přístup vzhledem k situacím a individuálním požadavkům nezřídka svůj styl učení i mění v průběhu profesionální kariéry. Hodnocení učitelova stylu z pohledu žáků se může rovněž změnit s postupem času (Linhartová, D., 2004, s. 148). Autoři J. Mareš a P. Gavora, (2004, s ) uvádějí, že interpersonální chování učitele lze znázornit pomocí dvou os a nebo dalším členěním na osm trojúhelníků, které jsou označeny jako sektory (viz. obr. č. 2, 3). 22
23 obr. č. 2 Model učitelova interpersonálního chování v interakci. obr. č. 3 Osm sektorů modelu učitelova interpersonálního chování v interakci se žáky. 23
24 3) Faktory ovlivňující komunikaci a interakci mezi učitelem a žáky Faktorů, které ovlivňují komunikaci a interakci mezi učitelem a žáky je hodně. Ve své práci se budu věnovat ale pouze těm, o kterých si myslím, že mají největší vliv. Je to např.: tvorba psychosociálního klimatu vztah mezi učitelem a žákem asertivita v pedagogických podmínkách 3.1 Sociální klima školní třídy Pedagogická interakce má své zvláštní ovzduší, svou atmosféru, své sociálně psychologické klima. V dřívějších dobách byl za tvůrce psychosociálního klimatu školní třídy považován sám učitel. Zdroje a zádrhely v klimatu byly proto velmi často přičítány: osobnosti učitele (únava, rozčílení) v psychických rysech osobnosti (náročný, přátelský, benevolentní) jednání učitele (jedná cílevědomě, chaoticky), (Linhartová, D., 2001, s. 20) Je pravda, že učitel má jistý vliv na tvorbu psychosociálního klimatu školní třídy, ale zároveň je také i pravda, že na tvorbě klimatu se nemalou částí podílejí i samotní žáci. Učitel a žáci na sebe vzájemně působí, a tudíž vytvářejí klima společně. Mezi základní faktory, které ovlivňují formování sociálního klimatu školní třídy patří: prostředí školní třídy atmosféra sociální klima a sociální klima školy 24
25 Obr. č. 4 Faktory určující klima třídy (Střelec, S., 2005, s. 72). Prostředí školní třídy nemusí za každých okolností obsahovat pouze aspekty sociálně-psychologického hlediska. Mezi aspekty školní třídy může patřit také celkové řešení učebny, její vybavení, osvětlení, vytápění, větrání, uspořádání pracovního prostoru žáka, vhodnost nábytku, úroveň šumu, hluku, akustika učebny atd. Časovými faktory, které ovlivňují tvorbu psychosociálního klimatu je atmosféra a sociální klima. V prvním případě se spíše jedná o krátkodobé jevy, které jsou situačně podmíněné a patří mezi rychle se měnící (z hodiny na hodinu). V jedné třídě se může objevit během dne několik variant atmosféry (před písemkou, při suplování, o přestávce atd.). Kdežto sociální klima vyjadřuje jevy dlouhodobé, typické pro danou třídu a daného učitele po několik měsíců či let. Sociální klima obsahově dále zahrnuje ustálené postupy: vnímání toho, co se ve třídě děje hodnocení odehrávající se situace reagování na situace, které se ve třídě odehrávají 25
26 Uvádí se, že existují tři základní typy klimatu ve školní třídě: 1. klima neosobní profesionality prostředí orientované na výkon 2. klima interpersonální shody prostředí orientované na výkon 3. klima institucionalizovaného pořádku prostředí orientované na dodržování řádu Dalším faktorem, který hraje v pedagogické interakci určitou roli, je sociální klima celé školy. Jeho spolutvůrci jsou žáci, školní třídy, jednotliví vyučující, učitelský sbor, vedení školy a další personál školy. Sociální klima školy určitým způsobem a v určitých důsledcích může ovlivnit vnímání učitele i žáků. 3.2 Vztah mezi učitelem a žákem, žáky Vztah mezi učitelem a žákem (žáky) má nejen vliv na psychiku samotného žáka, ale působí také na psychiku učitele. Vliv na psychiku žáka v kladném smyslu je důležitý hlavně v počátcích dospívání osobnosti žáka. Kladný vztah mezi učitelem a žákem (žáky) největší měrou ovlivňuje dění ve výchovném procesu. Kvalitu vztahu mezi učitelem a žákem (žáky) mohou ovlivňovat skutečnosti jako je šířka a hloubka výchovného působení, vztah žáka k učebnímu předmětu, vztah žáka (žáků) k učení, psychické klima a průběh vyučování, vztah žáků ke škole, vzájemné vztahy a chování žáků k sobě navzájem, duševní zdraví učitele a žáků atd. Dalšími činiteli, které mohou ovlivňovat vzájemný vztah, je osobnost učitele (souhrn osobních vlastností a chování učitele), osobnost žáka (souhrn osobních vlastností a chování žáka) a pedagogická situace (okolnosti, za kterých dochází k interakci mezi učitelem a žáky). 26
27 Podle hloubky vztahu a postavení učitele a žáka v něm se vztah může rozdělit do čtyř složek: 1. Oficiální složka jedná se o vztah tvořený ve škole, v určitém výchovném zařízení 2. Rodičovsko synovská složka učitel přebírá mnoho úloh, které ve vztahu k dětem vykonávají rodiče 3. Přátelská složka žák se může učiteli svěřovat s mnohými problémy 4. Osobní a lidská složka učitel i žák se účastní různých akcí společně, vyměňují si názory (Linhartová, D., 2004, s. 171). Vztah učitele k žákovi (žákům) je charakterizován jako prožívaný způsob hodnocení a citový postoj učitele k žákovi (žákům), který vyplynul z učitelova zhodnocení žákovy osobnosti. Tento vztah se dá také definovat jako postoj učitele k sobě samému. Učitel si zpravidla váží a cení u žáka toho, čeho si váží a oceňuje u sebe a naopak. Učitel si utváří vztah k jednotlivým žákům a vztah ke třídě jako celku. Oba vztahy záleží na postavení a vlivu učitele ve třídě, které se vzájemně prolínají a doplňují, a tedy není možné nadřazovat jeden nad druhý nebo je odsouvat do pozadí. Učitel si utváří vztah k žákovi (žákům) postupně podle toho, jak žáka (žáky) poznává. Ukazuje se však, že u mnohých učitelů stále ještě sehrává významnou úlohu tzv. první dojem nebo i další chyby ve vnímání nebo zhoršení. Změny způsobují změny v osobnosti žáka nebo učitele, v jeho konání a chování nebo prohloubení poznání žáka učitelem. Ve vztahu žáka a učitele se jedná o intenzivní a emocionální vázanost žáka na učitele (ve smyslu kladném nebo záporném). Citová připoutanost žáka k učiteli může mít různý stupeň racionálního zdůvodnění (čím jsou žáci starší, tím je zpravidla připoutanost vyšší). Toto vyplývá z hodnocení celé učitelovy osobnosti a vztahu učitele k sobě samému. Vztah žáka k učiteli je především funkcí jeho věku a individuálních zvláštností, ale také změnou postoje ke škole a k učení. Žáci si obvykle utvářejí vztah k učiteli postupně, jak ho lépe a hlouběji poznávají. Kladný 27
Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání
VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 9.2. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní pedagogika
Více4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova
4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Výtvarná výchova 4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Výtvarný výchova spadá spolu
VíceKomunikace v organizaci Asertivita. Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10
XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Komunikace v organizaci Asertivita Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Povinná: Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s. 156-161
VíceDIDAKTIKA EKONOMICKÝCH PŘEDMĚTŮ. doc. Ing. Pavel Krpálek, CSc. KDEP FFÚ VŠE.
DIDAKTIKA EKONOMICKÝCH PŘEDMĚTŮ doc. Ing. Pavel Krpálek, CSc. KDEP FFÚ VŠE e-mail: krpp01@vse.cz - HOSPITACE - KVALITA VÝUKY TOTAL QUALITY MANAGEMENT (TQM) KOMPLEXNÍ ŘÍZENÍ JAKOSTI ZÁKLADNÍ PRINCIPY: orientace
VíceVÝUKOVÉ METODY A FORMY V ZEMĚPISE
VÝUKOVÉ METODY A FORMY V ZEMĚPISE Vyučování a učení činnost učitele činnost žáka učením si žáci osvojují vědomosti, dovednosti, návyky, ale i postoje a rozvíjí své schopnosti = kompetence veškerý vzdělávací
VíceVyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu
Vyučovací předmět:: Etická výchova A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Etická výchova je volitelným předmětem, který je realizován v rozsahu dvou
VíceUniverzita Karlova v Praze MFF katedra didaktiky fyziky. Seminární práce Klima školní třídy
Univerzita Karlova v Praze MFF katedra didaktiky fyziky Seminární práce Klima školní třídy Jiří Schamberger 1. roč. FMU2SZS duben 2013 Úvod: Základní vzdělávání v České republice by mělo plnit především
VíceSEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA
SEMINÁRNÍ PRÁCE (ÚVOD DO MODERNÍ PEDAGOGIKY) VÝCHOVA LENKA FIALOVÁ VÝŽIVAČLOVĚKA 2004/2005 4.ROČNÍK OBSAH 1. Základní pojmy 2. Výchova 3. Funkce výchovy 4. Činitelé výchovy POUŽITÁ LITERATURA 1. J. Průcha,
Více4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova
4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova 4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Hudební výchova spadá spolu
VíceHodnocení a klasifikace při výuce F na SŠ. Jiří Tesař
Hodnocení a klasifikace při výuce F na SŠ Jiří Tesař Hodnocení a klasifikace Většinou nejneoblíbenější činnost učitele: stresové a konfliktní situace musí se rychle rozhodnout musí zdůvodnit své rozhodnutí
VíceVZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE
VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE Rytmus, o.s. duben 2012 Doc. PhDr.Marie Černá, CSc ZÁKLADNÍ POJMY VZDĚLÁVÁNÍ VZDĚLANOST VZDĚLÁNÍ VZDĚLAVATENOST EDUKACE VÝCHOVA VÝUKA VYUČOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ = PROCES jehož výsledkem
VíceASERTIVITA III. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
ASERTIVITA III. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Únor 2011 Mgr. Olga Čadilová ASERTIVITA III. Základní asertivní techniky 1. Pokažená
VíceManažerská psychologie
Manažerská psychologie (X16MP1, X16MPS, A0M16MPS, A0B16MPS) 4. přednáška Komunikace I verbální a neverbální komunikace, asertivita Mgr. Petra Halířová 2009/2010 Literatura Povinná: Bedrnová, Nový: Psychologie
Více1.1 Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků a studentů ( 30 odst. 2). platnost od aktualizace aktualizace 1. 9.
příloha školního řádu Základní škola speciální a praktická škola Diakonie ČCE Vrchlabí 1.1 Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků a studentů ( 30 odst. 2). platnost od 1. 11. 2011 aktualizace
VícePravidla pro hodnocení žáků
Pravidla pro hodnocení žáků Hodnocení výsledků vzdělávání žáků se řídí příslušnými paragrafy školského zákona. Podrobnosti o hodnocení výsledků žáků a jeho náležitostech stanoví ministerstvo prováděcím
Více4.6. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Fyzika Charakteristika vyučovacího předmětu Fyzika
4.6. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Fyzika 4.6.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Fyzika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Fyzika spadá spolu s chemií, přírodopisem a
VíceDodatek č. 1 ke Školnímu vzdělávacímu programu pro předškolní vzdělávání
Dodatek č. 1 ke Školnímu vzdělávacímu programu pro předškolní vzdělávání 1 Platnost dokumentu od 1. 9. 2016 Schváleno na pedagogické radě dne 1. 9. 2016 2 Tento dodatek je zpracován v souladu s vyhláškou
VíceCvičení v anglickém jazyce
Počet vyučovacích hodin za týden 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 0 0 0 0 0 0 2 2 2 6 Volitelný Volitelný Volitelný Celkem Název předmětu Oblast
VíceÚvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI
OBSAH Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI 1. Psychologie, její role a význam v procesu vzdělávání 16 1.1 Současné pojetí psychologie ve vzdělávání 16
VícePROJEKT EVALUACE MATEŘSKÉ ŠKOLY JANSKÉ LÁZNĚ
PROJEKT EVALUACE MATEŘSKÉ ŠKOLY JANSKÉ LÁZNĚ Vypracovala: Hana Stránská 30. 6. 2007 ÚVOD: Evaluace je neustálý proces vyhodnocování podmínek vzdělávání a vzdělávacího procesu v MŠ. Jedná se o systematické
VíceMateřská škola a Základní škola Tábor, ČSA 925. Školní vzdělávací program Úsměv pro každého
Název vzdělávací oblasti: Umění a kultura Charakteristika vzdělávací oblasti: Mateřská škola a Základní škola Tábor, ČSA 925 Tato oblast provází žáky po celou dobu školní docházky. Dává prostor pro uplatnění
VíceCHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia)
CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia) 1. Obsahové vymezení předmětu v předmětu fyzika se realizuje obsah vzdělávacího oboru Fyzika ze vzdělávací oblasti
VíceVYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení
VYUČOVÁNÍ Metody, organizační formy, hodnocení Co je vyučování Vyučování je forma cílevědomého a systematického vzdělávání a výchovy dětí, mládeže a dospělých. Tato forma je naplňována vzájemnou součinností
VíceUkázka charakteristiky předmětu Český jazyk (pro nedoslýchavé) z pracovní verze ŠVP ZŠ pro sluchově postižené, Liberec.
Ukázka charakteristiky předmětu Český jazyk (pro nedoslýchavé) z pracovní verze ŠVP ZŠ pro sluchově postižené, Liberec. ČESKÝ JAZYK (5. ročník Český jazyk a informatika) Obsahové, časové a organizační
VíceCizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk)
Cizí jazyk Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Charakteristika vyučovacího předmětu Další cizí jazyk je doplňující vzdělávací obor, jehož obsah je doplňující a rozšiřující. Konkrétním
Více1 OTÁZKY OBSAHOVÉHO RÁMCE (W) Oblast A: Čemu ve výuce věřím, jaká mám východiska? A1/1 Jak se ve výuce odráží skutečnost, že je každý žák jiný?
1 OTÁZKY OBSAHOVÉHO RÁMCE (W) Oblast A: Čemu ve výuce věřím, jaká mám východiska? Podoblast A1: Individualizace výuky A1/1 Jak se ve výuce odráží skutečnost, že je každý žák jiný? A1/2 Představme si úsečku.
VíceCíle základního vzdělávání
Cíle základního vzdělávání 1 Základní vzdělávání má žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence a poskytnout spolehlivý základ všeobecného vzdělání orientovaného zejména na situace blízké
VícePSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI
Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Monika Chobotová Jarmila Šebestová Karviná 2011 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176)
VíceDidaktika odborných předmětů. Vyučovací proces
Didaktika odborných předmětů Vyučovací proces 1 Pojem a podstata vyučovacího procesu Vyučovací proces záměrné, cílevědomé, soustavné a racionální řízení aktivit žáků, které směřuje k dosažení stanovených
VíceObsah Etické výchovy se skládá z následujících témat, která podmiňují a podporují pozitivní vývoj osobnosti žáka:
4.4.4. Etická výchova Etická výchova (EtV) je doplňujícím vzdělávacím oborem, který se zaměřuje na systematické a metodicky propracované osvojování sociálních dovedností u žáků na základě zážitkové metody
VíceNěmecký jazyk. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu (specifické informace o předmětu důležité pro jeho realizaci)
Počet vyučovacích hodin za týden 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 0 0 0 0 0 0 2 2 2 6 Volitelný Volitelný Volitelný Celkem Název předmětu Oblast
VíceCHARAKTERISTIKA. VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ VOLITELNÉ PŘEDMĚTY JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Mgr. Daniela Javorská
CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ VOLITELNÉ PŘEDMĚTY JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Mgr. Daniela Javorská Volitelný předmět Jazyková komunikace vychází ze vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková
VíceUČEBNÍ OSNOVY. Jazyk a jazyková komunikace Německý jazyk
UČEBNÍ OSNOVY Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: Jazyk a jazyková komunikace Německý jazyk Charakteristika předmětu Vyučovací předmět Německý jazyk přispívá k chápání a objevování skutečností, které
VíceVolitelný předmět ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Úkolem předmětu Zdravý životní styl je seznámit žáky se základy zdravého životního
VíceDodatek č. 8 k ŠVP Heřmánek
Dodatek č. 8 k ŠVP Heřmánek Škola: Heřmánek Praha, základní škola Ředitelka školy: Mgr. Miroslava Adamcová Platnost dokumentu: od 1. 9. 2016 Dodatek k ŠVP ZV č. 1 byl projednán školskou radou dne: 29.
VícePředmět: Konverzace v ruském jazyce
Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Jazyk a jazyková komunikace Cizí jazyk Konverzace v ruském jazyce Vyučovací předmět Konverzace v ruském jazyce vychází ze vzdělávacího oboru Další cizí jazyk, který
VíceSOU Valašské Klobouky MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM (MPP) 2012 2013. Metodik prevence sociálně patologických jevů
SOU Valašské Klobouky MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM (MPP) 2012 2013 Metodik prevence sociálně patologických jevů Roční plán práce zabezpečuje Mgr. Pavel Hrabina Konzultační hodiny pro žáky a rodiče: kdykoliv
VíceCharakteristika vyučovacího předmětu na 2. stupni základní školy
Vzdělávací oblast: UMĚNÍ A KULTURA HV69 Oblast zahrnuje vyučovací předměty: Charakteristika vyučovacího předmětu na 2. stupni základní školy Vzdělávání v oboru směřuje k vnímání hudby jako důležité součásti
VícePříprava na vyučovací hodinu. a její vyhodnocení. Upraveno podle: Jiří Tesař
Příprava na vyučovací hodinu a její vyhodnocení Upraveno podle: Jiří Tesař Příprava na hodinu - z čeho vycházíme? RVP, ŠVP (Učební plán, Učební osnovy) kompetence, očekávané výstupy, průřezová témata,.
VíceCharakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA
Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Předmět TĚLESNÁ VÝCHOVA je součástí vědního oboru kinantropologie a zabývá se pohybovým učením, vyučováním a výchovou.
VíceVyužití DV jako intervenční metody v DD Marie Pavlovská
Využití DV jako intervenční metody v DD Marie Pavlovská Intervenční dimenze dramatické výchovy Dramatická výchova/ve speciální pedagogice dramika je pedagogickou disciplínou, která - využívá metody dramatického
VícePEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA
PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA Pedagogickopsychologická diagnostika je učitelův nástroj poznání podmínek, průběhu a výsledků řízeného procesu. Snaží se o poznání příčin, které učiteli umožní na základě
VíceORGANIZAČNÍ FORMY VÝUKY
ORGANIZAČNÍ FORMY VÝUKY Pod tímto pojmem se rozumí uspořádání výuky, tj. organizace činnosti učitele i žáků při vyučování. Každá z organizačních forem vytváří vztahy mezi žákem, vyučujícím, obsahem a prostředky
VíceČást D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci
VíceOrganizace letního semestru
Organizace letního semestru Prezenční studium (výuka 12 týdnů) 17. 2. 2014 10. 5. 2014 Kombinované studium (víkendová/odpolední výuka) dle aktuálních termínů Zkouškové období (4 týdny) 12. 5. 2014 7. 6.
VíceHodnocení a vlastní hodnocení školy
Hodnocení a vlastní hodnocení školy 5.1. Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků 5.1.1. Zásady hodnocení Pedagogičtí pracovníci při hodnocení výsledků vzdělávání žáků vychází z posouzení míry dosažení
VíceZabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Charakteristika Žákem se speciálními vzdělávacími potřebami je žák, který k naplnění svých vzdělávacích potřeb nebo k uplatnění a užívání svých
Více4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie
4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu
VíceVzdělávací aktivity ve vzdělávání
Vzdělávací aktivity ve vzdělávání dospělých Cíle výuky, učební cíl Cíl výuky zachycuje to, co má účastník na konci učební jednotky vědět nebo umět. Učební cíl tedy popisuje ne to, co lektoři chtějí nebo
VíceElementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby.
Rozumová výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Rozumová výchova je vyučován v 1. až 10.ročníku ZŠS v časové dotaci 5 hodin týdně. V každém ročníku jsou přidány 2 disponibilní hodiny.
VíceŠkolní vzdělávací program pro základní vzdělávání, Základní škola Krásného 24
Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání, Základní škola Krásného 24 Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Anglický jazyk rozšířená výuka 1. stupeň Výuka je zaměřena převážně
VíceVýchovné a vzdělávací postupy vedoucí k utváření klíčových kompetencí:
Volitelný předmět KONVERZACE AJ Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Vyučovací předmět Konverzace v anglickém jazyce vychází ze vzdělávacího oboru Cizí jazyk
VíceVzdělávací obsah 1. stupeň
Příloha č. 2 Opatření ministryně školství, mládeže a tělovýchovy, kterým se mění Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, č. j. 12586/2009-22 ETICKÁ VÝCHOVA DOPLŇUJÍCÍ VZDĚLÁVACÍ OBOR Obsah
Více4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH
4.9.40. Psychologie Dvouletý volitelný předmět PSYCHOLOGIE (pro 3. ročník, septima) navazuje na základní okruhy probírané v hodinách ZSV. Zaměřuje se na rozšíření poznatků jak teoretických psychologických
VíceVzdělávací oblast - Člověk a svět práce
Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Pracovní činnosti Charakteristika vyučovacího předmětu 2.stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení Časová dotace v učebním plánu je 1 vyučovací hodina týdně.
Vícepracovní listy Výrazy a mnohočleny
A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace 2 Vzdělávací obor: Cvičení z matematiky 3 Ročník: 8. 4 Klíčové kompetence (Dílčí kompetence) 5 Kompetence k učení vybírat a využívat pro efektivní
VícePravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků
Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků V Karlových Varech 29. srpna 2012 Mgr. Jana Hynková ředitelka školy 1 Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků ve škole při zdravotnických zařízeních
VíceUkázka charakteristiky předmětu Jazyk a jazyková komunikace z pracovní verze ŠVP ZŠ pro sluchově postižené, Holečkova ul., Praha 5
Ukázka charakteristiky předmětu Jazyk a jazyková komunikace z pracovní verze ŠVP ZŠ pro sluchově postižené, Holečkova ul., Praha 5 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vyučovacího předmětu Předmět
Více7.23 Pojetí vyučovaného předmětu Psychologie Pojetí vyučovacího předmětu Psychologie
7.23 Pojetí vyučovaného předmětu Psychologie Pojetí vyučovacího předmětu Psychologie Obecné cíle výuky Psychologie Předmět a výuka Psychologie je koncipována tak, aby žáky vedla k utváření realistického
VíceEdukátor učitel TV Ondřej Mikeska
Edukátor učitel TV Ondřej Mikeska Kdo je to edukátor? Edukátor je profesionál, který provádí edukaci (někoho vyučuje, vychovává, školí, zacvičuje, trénuje, atd.) (Průcha, 2002). Profese učitele Učitelé
VícePREVENCE RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ DĚTÍ
MATEŘSKÁ ŠKOLA RADVANICE, okres KUTNÁ HORA Radvanice 49, 285 06 Sázava, tel: 327 321 303, e-mail: Materska_skola_Radvanice@seznam.cz PREVENCE RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ DĚTÍ Zpracovala: Mgr. Helena Soustružníková,
VíceVzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:
4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika
VíceZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE,
ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE, okres Hodonín, ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdělávání Máš na to! Příloha č.1: Pravidla pro hodnocení žáků Verze z 30.08.2009 zpracována podle RVP ZV Platnost : 1.9.2009
VíceINDIVIDUÁLNÍ PÉČE - ČJ. Pokaždé se něčemu přiučíme, kdykoliv otevřeme knihu
INDIVIDUÁLNÍ PÉČE - ČJ Pokaždé se něčemu přiučíme, kdykoliv otevřeme knihu Charakteristika vzdělávacího oboru Individuální péče český jazyk Kvalitní osvojení a užívání mateřského jazyka v jeho mluvené
VícePříklad dobré praxe XXI
Projekt Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství CZ 1.07/1.3.00/08.0181 Příklad dobré praxe XXI pro průřezové téma Člověk a svět práce Ing. Iva Černá 2010
VícePříklad dobré praxe VIII
Projekt Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství CZ 1.07/1.3.00/08.0181 Příklad dobré praxe VIII pro průřezové téma Člověk a svět práce Mgr. Miroslav Široký
VíceNávrhy možných témat závěrečných prací
Návrhy možných témat závěrečných prací PEDAGOGICKÉ STUDIUM UČITELŮ PV a OV, OV, VV, HV, ZDRAV, VYCH, PVČ Student je povinen si zvolit v rámci svého studia téma své závěrečné práce. K tomu má možnost využít
VíceKLIMA ŠKOLY. Zpráva z evaluačního nástroje Klima školy. Škola Testovací škola - vyzkoušení EN, Praha. Termín
KLIMA ŠKOLY Zpráva z evaluačního nástroje Klima školy Škola Testovací škola - vyzkoušení EN, Praha Termín 29.9.2011-27.10.2011-1 - Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli, milí kolegové! Dovolte, abychom
VíceKlima školy - varianta pro rodiče
Základní škola a Mateřská škola Neznašov Klima školy - varianta pro rodiče výsledek dotazníkového šetření Název dotazníku: Klima školy - 2015/2016 (červen) Datum: 26. 05. 2016 Graf 1: Celkový přehled školy
VíceUkázka charakteristiky předmětu Komunikační dovednosti (pro neslyšící) z pracovní verze ŠVP ZŠ pro sluchově postižené, Liberec.
Ukázka charakteristiky předmětu Komunikační dovednosti (pro neslyšící) z pracovní verze ŠVP ZŠ pro sluchově postižené, Liberec. KOMUNIKAČNÍ DOVEDNOSTI (5. ročník Komunikační dovednosti a informatika) Obsahové,
VíceUČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU
UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU ROZPOČTY STAVEB Název školního vzdělávacího programu: Kód a název oboru vzdělání: Management ve stavebnictví 63-41-M/001 Celkový počet hodin za studium: 3. ročník = 66 hodin/ročník
VíceVzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci se zdravotním postižením, žáci se zdravotním znevýhodněním a žáci se sociálním znevýhodněním.
Více6.30 Ekologický seminář
VZDĚLÁVACÍ OBLAST : VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: Člověk a příroda Přírodopis 6.30 Ekologický seminář CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Ekologický seminář je volitelným předmětem, který se zaměřuje na rozšíření
VíceKomunikace v konfliktních situacích II. Ing. Petra Palasová
Komunikace v konfliktních situacích II Ing. Petra Palasová I. Prevence Konfliktní situace II. Zvládání, řešení, zklidnění konfliktu Komunikujeme Na straně vysílače Na straně příjemce Komunikujeme Verbálně
VíceŠKOLNÍ DIDAKTIKA. Mgr. Jana Navrátilová, DiS.
ŠKOLNÍ DIDAKTIKA Mgr. Jana Navrátilová, DiS. navratilova@mail.muni.cz OBSAH DNEŠNÍHO SETKÁNÍ Opakování z prvního setkání Dialogické vyučování Diskuze jako jedna z metod výuky DIALOGICKÉ VYUČOVÁNÍ DOPORUČENÁ
VíceCZ.1.07/1.3.43/01.0025 Harmonogram vzdělávacích aktivit
Zavádění komplexního systému DVPP do praxe škol CZ.1.07/1.3.43/01.0025 Harmonogram vzdělávacích aktivit NÁZEV SEMINÁŘE LEKTOR STRUČNÝ OBSAH ZÚČASTNĚNÉ ŠKOLY TERMÍN MÍSTO KONÁNÍ 8 hodin Ředitel jako manažer
VíceII. MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE
II. MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE Charakteristika vzdělávací oblasti Tato oblast je v našem vzdělávání zastoupena jedním předmětem matematikou, od 1. do 9. ročníku. Podle vývoje dětské psychiky a zejména
VíceAutodiagnostika učitele
Autodiagnostika učitele Přednáška PdF MU Jana Kratochvílová Autodiagnostika učitele Co si představíme pod daným pojmem? Autodiagnostika učitele V nejširším smyslu jako způsob poznávání a hodnocení vlastní
VíceSEMINÁŘ Z ČESKÉHO JAZYKA. Pokaždé se něčemu přiučíme, kdykoliv otevřeme knihu
SEMINÁŘ Z ČESKÉHO JAZYKA Pokaždé se něčemu přiučíme, kdykoliv otevřeme knihu Charakteristika vzdělávacího oboru Seminář z českého jazyka Dovednost užívat češtiny jako mateřského jazyka v jeho mluvené i
Více6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY
6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY Pravidla pro hodnocení žáků Hodnocení výsledků vzdělávání a chování žáků vychází z posouzení míry dosažení očekávaných výstupů formulovaných v učebních osnovách jednotlivých
VíceVýtvarná výchova. Charakteristika vyučovacího předmětu. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvíjení klíčových kompetencí žáků
Vzdělávací obor: Výtvarná výchova Obsahové, časové a organizační vymezení Výtvarná výchova Charakteristika vyučovacího předmětu 1. 5. ročník 2 hodiny týdně Vzdělávací obor Výtvarná výchova zahrnuje využití
VíceKonverzace v anglickém jazyce
VZDĚLÁVACÍ OBLAST: VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Jazyk a jazyková komunikace Cizí jazyk Konverzace v anglickém jazyce Konverzace v anglickém jazyce je volitelný vyučovací
Více5.3.1. Informatika pro 2. stupeň
5.3.1. Informatika pro 2. stupeň Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Informační a komunikační technologie umožňuje všem žákům dosáhnout základní úrovně informační gramotnosti - získat
VíceMATEMATIKA CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU pro 1. až 5. ročník
1. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu 1.1 Vzdělávací obsahy, ze kterých je vyučovací předmět utvořen MATEMATIKA CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU pro 1. až 5. ročník Vzdělávání klade důraz na důkladné
Více4. Francouzský jazyk
4. Francouzský jazyk 62 Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk Vyučovací předmět: Francouzský jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího
Více2. Předmětem hodnocení je osobní pokrok žáka. Učitel porovnává jeho aktuální výkon s předchozími výsledky práce.
6.1. HODNOCENÍ ŽÁKŮ Hodnocení žáků vychází ze zákona č.561/2004 Sb., školského zákona a z vyhlášky č.48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky. Hodnocení
Více6.17 Výtvarná výchova 1.stupeň
VZDĚLÁVACÍ OBLAST : VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Umění a kultura Výtvarná výchova 6.17 Výtvarná výchova 1.stupeň Vyučovací předmět Výtvarná výchova umožňuje žákům jiné
VíceMANAGEMENT VEDENÍ LIDÍ. Zpracoval Ing. Jan Weiser
MANAGEMENT VEDENÍ LIDÍ Zpracoval Ing. Jan Weiser VEDENÍ LIDÍ A PRACOVNÍCH SKUPIN 1. Vedení lidí jako manažerská funkce 2. Pracovní motivace 3. Způsoby a metody vedení lidí 4. Autorita a pravomoc manažera
VícePředmět: Konverzace v anglickém jazyce
5.10 Volitelné předměty Předmět: Konverzace v anglickém jazyce Charakteristika předmětu Konverzace v anglickém jazyce 1. stupeň Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace, obor Cizí jazyk se realizuje
VíceKlíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy
Klíčové kompetence Jako jeden z nosných prvků reformy Klíčové kompetence Podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání má základní vzdělávání žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové
VíceŠKOLA PRO KAŽDÉHO ( ETICKÁ VÝCHOVA )
ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdělávání ( zpracovaný podle RVP ZV) ŠKOLA PRO KAŽDÉHO Vzdělávací oblast : Jazyk a jazyková komunikace, Člověk a jeho svět, Člověk a kultura, Člověk a práce ( ETICKÁ
VíceManagement prodeje motorových vozidel
Střední škola André Citroëna Boskovice, příspěvková organizace Dodatek č. 1. ke Školnímu vzdělávacímu programu Management prodeje motorových vozidel RVP oboru vzdělání: 64-41-L/51 Podnikání Platnost od
VíceKONCEPCE DOMÁCÍ PŘÍPRAVY
Základní škola Liberec, Švermova 403/40, příspěvková organizace KONCEPCE DOMÁCÍ PŘÍPRAVY Sídlo: Švermova 403/40, Liberec 10 Schválila: Vypracovala: Mgr. Jarmila Hegrová, ředitel školy Mgr. Jarmila Hegrová,
VíceV. 10 Osobnostní a sociální výchova
1/7 V. 10 Osobnostní a sociální výchova V.10. 1 Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Osobnostní a sociální výchova rozvíjí praktické dovednosti, které žáci mohou využít v běžném
VíceEFEKTIVNÍ KOMUNIKACE V ORGANIZACI
EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND PRAHA & EU: INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI V ORGANIZACI JAK SE EFEKTIVNĚ DOMLUVIT A ZÍSKAT INFORMACE 1. KOMUNIKAČNÍ PROCES 2 2. ORGANIZAČNÍ STRUKTURA KOMUNIKACE 4 3. FORMÁLNÍ A
VíceDodatek k ŠVP ZV č. 1
Dodatek k ŠVP ZV č. 1 Název školního vzdělávacího programu: ŠVP DUHA 2016 pro základní vzdělávání, čj. 111/16/ZSKR Škola: Základní škola a mateřská škola Křinec - příspěvková organizace, Školní 301, 289
VíceVyučovací předmět: DOMÁCÍ NAUKA. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu
Vyučovací předmět: DOMÁCÍ NAUKA A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět Domácí nauka se vyučuje jako samostatný volitelný předmět
VíceKLASIFIKAČNÍ ŘÁD STŘEDNÍ ODBORNÉ ŠKOLY MANAGEMENTU A PRÁVA, ŽITNÁ 1119/12, RUMBURK
KLASIFIKAČNÍ ŘÁD STŘEDNÍ ODBORNÉ ŠKOLY MANAGEMENTU A PRÁVA, ŽITNÁ 1119/12, RUMBURK Hodnocení studenta je organickou součástí výchovně vzdělávacího procesu a jeho řízení. Klasifikace je jednou z forem hodnocení,
VíceNÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region)
NÁŠ SVĚT Vyučovací předmět Náš svět se vyučuje jako samostatný předmět v prvním až třetím ročníku a jako vyučovací blok přírodovědných a vlastivědných poznatků v čtvrtém a pátém ročníku. Zastoupení v jednotlivých
VíceDIDAKTIKA PRÁCE S ICT V MŠ. Mgr. Daniel Janata daniel.janata@seznam.cz
DIDAKTIKA PRÁCE S ICT V MŠ Mgr. Daniel Janata daniel.janata@seznam.cz DIDAKTICKÉ ZÁSADY (PRINCIPY) VZDĚLÁVACÍHO PROCESU Didaktickými zásadami (principy) rozumíme nejobecnější pravidla didaktického procesu,
Více