Rehabilitační stacionář. Výroční zpráva o činnosti zařízení

Transkript

1 Rehabilitační stacionář Výroční zpráva o činnosti zařízení

2 Motto: Člověk s postižením má stejné potřeby jako zdravý člověk. První z nich je být uznán a milován takový, jaký je.'' 1 Základní údaje o zařízení Sestra Michele Pascale Duriezová Rehabilitační stacionář je s účinností ke dni 1. lednu 2002 organizační složkou Statutárního města Zlína na základě usnesení Zastupitelstva města Zlína č. XXIX/21Z/2001 ze dne přijatým podle ustanovení 84 odst. 2 písm. d) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, a v souladu s ustanovením 24 a násl. Zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, a ustanovením 14 odst. 2 zákona č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, vše ve znění platném k Náplň a cíl organizační složky Předmětem činnosti stacionáře je poskytování péče ošetřovatelské, rehabilitační, poradenské, preventivní a výchovně vzdělávací dětem do 16 let: 1. s mentálním, tělesným a kombinovaným postižením, 2. s poruchou zdraví, která má vleklý průběh a potřebuje zvláštní odbornou péči s výrazným rehabilitačním zaměřením, 3. se smyslovým postižením, 4. s poruchou autistického spektra, 5. sociálně či jiným způsobem znevýhodněným nebo 6. obtížně zařaditelným v běžném předškolním vzdělávání Rehabilitační stacionář poskytuje nebo zajišťuje poradenskou činnost rodičům či jiným zákonným zástupcům dětí do 16 let v oblasti mentálního a tělesného rozvoje, sebeobsluhy a dalších souvisejících dovedností dětí. Stacionář je certifikovaným pracovištěm konceptu bazální stimulace, který podporuje vnímání, komunikaci a pohybové schopnosti dítěte. Péče je strukturovaná tak, aby byly 2

3 podporovány zachovalé schopnosti dítěte (komunikační a pohybové). Předpokladem je práce s autobiografií (individualitou) dítěte a integrace jeho rodičů do ošetřovatelského a pedagogického procesu. Koncept má vypracované rehabilitační techniky pro stimulaci vnímání tělesného schématu (somatickou stimulaci), vestibulární stimulaci, vibrační, taktilněhaptickou (hmatovou), chuťovou, optickou, auditivní a olfaktorickou (čichovou) stimulaci. Zařízení poskytuje dětem komplexní péči, která zahrnuje péči ošetřovatelskou, rehabilitační a speciálně pedagogickou. Tato péče je realizována ve spolupráci s odbornými lékaři, pracovišti rané péče a speciálně pedagogickými centry. Úzce spolupracujeme s dětskou neuroložkou MUDr. Švehlákovou. Humanitárním sdružením Handicap Zlín zajišťuje na základě objednávky rodiči dopravu dětí do stacionáře, školy a domova. Preferujeme individuální přístup vzhledem k speciálním potřebám jednotlivých dětí. Jsme schopni přijmout dítě se všemi stupni mentální retardace a přidruženým smyslovým i tělesným postižením. Podmínkou je, že dítě musí být schopno pobývat v kolektivu. Nezvládneme přijmout dítě s psychiatrickou diagnózou. Zařízení nabízí odlehčovací péči pro rodiny dětí s postižením do 16tého roku věku v odpoledních a nočních hodinách v režimu pondělí až pátek. Těmto dětem není poskytována péče rehabilitační a individuální výchovně vzdělávací. Během letních prázdnin lze tento režim využít jen při nenaplnění kapacity zařízení, a to po předešlé domluvě s vedoucí zařízení. Je brán zřetel na možnosti zařízení dítě zvládnout (fyzická náročnost na péči a bezpečnost dítěte). Dbáme na dodržování zásad přirozené péče o zdraví dětí. Při přípravě stravy upřednostňujeme čerstvé potraviny. Dětem je podávána snídaně, přesnídávka, oběd, odpolední svačina a večeře. Pitný režim je dodržován po celý den. Strava je připravována s ohledem na věk dítěte. Ze zdravotních důvodů je dětem připravována strava dietní. U dětí živených enterálně (PEG, nazogastrická sonda, žaludeční sonda) se příprava stravy řeší individuálně. Vzhledem ke specifickým potížím dětí (např. poruchy polykání) je konečná konzistence pokrmů řešena také jednotlivě pro každé dítě. 3

4 3 Přehled pracovníků zařízení Vedoucí: Registrované sestry: Bc. Romana Sagnerová, dětská sestra, odborný zástupce nestátního zdravotnického zařízení pro obor všeobecná sestra Mrázková Marcela, všeobecná sestra Konečná Helena, dětská sestra Katrušáková Gabriela, dětská sestra, muzikoterapeutka Paseková Hana, všeobecná sestra, porodní asistentka Smělíková Miroslava, všeobecná sestra Žáčková Světlana, všeobecná sestra Fyzioterapeuti: Mgr. Strnadová Helena Mgr. Králíková Dagmar, odborný zástupce nestátního zdravotnického zařízení pro obor fyzioterapie Ošetřovatelky: Lukášová Jaroslava Jančová Libuše Pedagogové: Bc. Špačková Markéta, speciální pedagog Mgr. Ivana Nováková, speciální pedagog Mgr. Horáková Hana, speciální pedagog Další zaměstnanci: Blahušová Blanka, administrativní pracovník Hřebačková Ivana, kuchařka Helešicová Jana, kuchařka Čalová Alena, přímá obslužná péče Plišťáková Ivana, přímá obslužná péče Nádvorníková Jana, přímá obslužná péče Valášková Lola, pradlena, přímá obslužná péče Bernátek Václav, domovník 4

5 4 Údaje o využití stacionáře V roce 2012 byla poskytnuta péče 34 dětem. Provoz stacionáře je týdenní nepřetržitý pondělí až pátek. Pobyt dítěte může mít několik variant. Rodiče mají možnost zvolit typ pobytu podle individuálních potřeb. Zařízení má 2 oddělení herny s ložnicemi, jídelničkou a sociálním zázemím, 2 speciální třídy mateřské školky, logopedii, 2 pracovny rehabilitace. Kapacita zařízení: 20 míst Průměrné využití oddělení I 74,92% Průměrné využití oddělení II 82,75% Počet dětí k : 27 Počet přijatých dětí: 9 Počet propuštěných dětí: 11 Počet ošetřovacích dnů: 6655 Počet dnů provozu bylo: 241 Výše školného a stravného Výše paušálního poplatku - platnost od Paušální měsíční poplatek za umístění dítěte přihlášeného k dennímu pobytu rehabilitačním stacionáři násobek minima životního Cena bez DPH DPH 15 % Cena celkem včetně DPH do 2, ,02 269, ,00 nad 2, ,12 449, ,00 5

6 Paušální měsíční poplatek za umístění dítěte přihlášeného k týdennímu pobytu v Rehabilitačním stacionáři násobek minima životního Cena bez DPH DPH 15 % Cena celkem včetně DPH do 2, ,80 406, ,00 nad 2, ,85 586, ,00 Paušální poplatek za umístění dítěte přihlášeného na 6 hodin denně násobek minima životního Cena bez DPH DPH 15 % Cena celkem včetně DPH do 2, ,06 239, ,00 nad 2, ,10 374, ,00 Paušální poplatek za umístění dítěte na omezený počet dnů v měsíci Rehabilitační stacionář dítě/den 240,- Kč Paušální poplatek za příležitostné hlídání dětí (v případě volné kapacity do maximálně stanovené kapacity zařízení) Rehabilitační stacionář dítě/den 265,- Kč Paušální poplatek za příležitostné hlídání dětí ve věku let (v případě volné kapacity do maximální stanovené kapacity zařízení) Rehabilitační stacionář dítě/odpoledne ( hod.) 230,- Kč Rehabilitační stacionář dítě/odpoledne + noc ( hod.) 300,- Kč Snížený paušální měsíční poplatek při násobku do 2,4 životního minima lze přiznat po předložení dokladů o pobírání dávek státní sociální podpory. Paušální měsíční poplatek je možno úplně prominout na základě žádosti a předložení rozhodnutí Odboru sociálních věcí MMZ o pobírání dávek v hmotné nouzi. 6

7 Za druhé a každé další dítě umístěné v zařízení se platí 50 % stanoveného paušálního poplatku. Výše poplatku za stravu Výše poplatku za stravu je pro všechny děti stejná Věk dítěte snídaně přesnídávka+oběd svačina večeře celkem Do 3 let 11 Kč 26 Kč 9 Kč 17 Kč 63 Kč 3-6 let 11 Kč 27 Kč 9 Kč 19 Kč 66 Kč 6-10 let 12 Kč 32 Kč 9 Kč 21 Kč 74 Kč let 13 Kč 35 Kč 12 Kč 26 Kč 86 Kč 5 Ošetřovatelská péče Oddělení I Pracovníci: Marcela Mrázková, Helena Konečná, Jaroslava Lukášová, Gabriela Katrušáková, Ivana Plišťáková V roce 2013 průběžně navštěvovalo I. oddělení 17 dětí. Zdravotní problémy dětí byly následující: DMO, epilepsie, Patauův syndrom, Downův syndrom, Westův syndrom, Edwardsův syndrom, CHARGE syndrom, aplazie neurohypofýzy, psychomotorická retardace, oční a sluchové vady, centrální hypotonický syndrom, porucha polykání a řeči. Sestry pečovaly o dvě děti s tracheostomií, s PEG (perkutánní endoskopická tracheostomie k podávání stravy a tekutin) a jednu dívku s nazogastrickou sondou (sonda zaváděná nosem k podávání stravy a tekutin). Všechny děti na prvním oddělení byly v sebeobsluze zcela závislé na pomoci druhé osoby. Děti používaly speciální polohovací vozíky nebo židle. Pravidelnou náplní každodenní práce s dětmi byla činnosti k všestrannému rozvoji. Sestry zařazovaly pravidelné střídání činností dětí a relaxace. Věnovaly se výtvarným činnostem, práci s hlínou i jiným modelovacím materiálem, zařazovaly hudební chvilky. S pomocí metody Portage se věnovaly rozvoji rozumových schopností a maximálnímu rozvoji sebeobslužných činností podle možností každého dítěte. Ke stimulaci byly používány rozmanité vibrační hračky a pomůcky, využívána aromaterapie s použitím vonných olejů a 7

8 esencí. Ke hře s dětmi využívaly zvukové hračky a hmatové pomůcky, které si sami vyráběly. Ošetřovatelská péče probíhala v konceptu bazální stimulace. Dětská sestra Gabriela Katrušáková v prosinci 2011 ukončila třísemestrální studium Celostní muzikoterapie Paedr. Lubomíra Holzera na filosofické fakultě UP Olomouc. Od školního roku 2012/2013 si děti užívaly muzikoterapeutických chvilek, kdy seděly v kruhu, vnímaje a poslouchaje vibrace, zvuky a hru na jednotlivé nástroje s přirozeným laděním. Zajímavé bylo využívání zpěvu s netradičními hudebními nástroji (koncovky, althajské brumle, ústní harfu, šamanský rámový buben, buben djembé, didgeridoo, tibetské mísy, zvonky, kartálky, maracasy, dešťová hůl, a mnohé další nástroje). Od ledna 2013 se k muzikoterapeutickým chvilkám zařadilo pravidelné skupinové bubnování na bubny djembé. Jednlo se o čtyřicetiminutovou lekci jednou týdně. Bubnování obohacuje život člověka. Má také blahodárné působení na fyziologické úrovni. Dokáže stimulovat jak k aktivitě, tak k uvolnění. Společným prožitkem posiluje skupinovou energii, umění spolupráce a vzájemného respektu. Na podzim 2013 byl pořízen inhalační přístroj, který se hodně využíval k prevenci a doléčování onemocnění dýchacích cest. K inhalaci se využívala minerální voda Vincentka a voda s mořskou solí. Po inhalaci se prováděla masáž stimulující dýchání (jeden z prvků bazální stimulace) a míčkování. 8

9 Celý pracovní tým se setkával 1 krát za měsíc u supervize, kde si předávaly informace o jednotlivých dětech a řešilo se jak dále a lépe s dětmi pracovat. Péče o naše děti je hodně specifická, proto se sestry snaží průběžně vzdělávat nejen samostudiem odborných knih a časopisů, ale také účastní na kurzech a seminářích. Na podzim jsme uskutečnili Den otevřených dveří, kdy měla široká odborná i laická veřejnost možnost navštívit prostory Hanzelkovy vily a seznámit se s naší prací. Přivítali jsme tři velmi milé návštěvy. Vedoucí odboru školství statutárního města Zlína, Mgr. Ivetu Žárskou, našeho milého souseda pana Ing. Miroslava Zikmunda a MUDr. Miroslava Adámka, primátora města Zlína. 9

10 II. oddělení Pracovníci: Hana Paseková, Miroslava Smělíková, Světlana Žáčková, Libuše Jančová, Jana Nádvorníková V roce 2013 navštěvovalo druhé oddělení průběžně 20 dětí. Zdravotní problémy dětí byly následující: DMO, porucha autistického spektra, metabolická porucha, epilepsie, kraniofaciální stigmatizace, psychomotorická retardace s vícečetnými vrozenými vadami, endokrynopatie, Downův syndrom, centrální hypotonický syndrom, sluchová a zraková vada, porucha polykání a řeči. Na druhém oddělení pečovaly sestry o děti zcela závislé na péči druhé osoby, ale také o děti, které jsou do jisté míry v sebeobsluze samostatné, či potřebují pouze dopomoc a dohled. Děti používaly speciální polohovací židle, vozíky, pohybový léčebný přístroj motomed. Motomed slouží k udržování a zvyšování pohyblivosti svalů, k trénování zbytků aktivity, zmírňuje následky nedostatku pohybu (prevence kontraktur, zkracování šlach, podněcování krevního oběhu a metabolismu). Během celého roku se děti ošetřovaly v konceptu bazální stimulace a využitím různých pomůcek. Od září měly děti k dispozici inhalaci minerální vodou Vincentkou a roztokem mořské soli, ať už aktivní nebo pasivní formou. Dále sestry pracovaly s aromaterapie, pomocí které se snažily pro děti vytvořit zdravější prostředí a příjemnou atmosféru. U dětí, kde je to vhodné, zařazovaly magnetoterapii. Vlastníme několik magnetoterapeutických setů, které je možné zapůjčit i rodinám domů. Sestrám se velmi dařilo rozvíjet samostatnost u dětí při stolování, pět dětí se v jídle úplně osamostatnilo. Také se sestrám dařilo upevňovat u dětí hygienické návyky při vyprazdňování, což je pro budoucí život dětí velmi důležité. Kromě ošetřovatelské péče se 10

11 sestry věnovaly i péči výchovné, ať už samostatně nebo ve spolupráci se speciálními pedagogy. Zařazovaly pro děti chvilky výtvarné, hudební, tělesné, pracovní a rozumové výchovy. Celý pracovní tým se setkával u pravidelných supervizí, které sloužily k předávání informací a zkušeností a kde se domlouvala společná strategie při dalším rozvoji každého dítěte. Sestry se snažily být celoročním pomocníkem dětem i rodičům. Stacionář dvakrát navštívily děti z 12. ZŠ Zlín s paní vychovatelkou Helenou Kožuchovou. Tento typ setkávání je prospěšný pro obě skupiny dětí. I druhé oddělení pečovalo o děti v konceptu bazální stimulace. Nejvíce byly využívány prvky somatické stimulace zklidňující masáž, povzbuzující stimulace, polohování hnízdo, masáž stimulující dýchání. Zklidňující a povzbuzující somatická stimulace byla aplikována dle potřeb dětí, a to buď v rámci celkové koupele, nebo formou krémování tělovým mlékem. Masáž stimulující dýchání se aplikovala především u dětí z důvodů profylaxe onemocnění dýchacích cest, masáž se kombinovala s inhalací a spádovou drenáží. Polohování je běžnou a naprosto nezbytnou součástí péče. Z prvků vestibulární byly využívány všechny typy nabídek - závěsné houpací vaky, míče, houpací křeslo, trampolína, vodní lůžko, zahradní houpačky. Vibrační nabídky byly aplikovány ve formě manuálních vibračních nabídek a prostřednictvím mechanických vibračních hraček, masážních přístrojů, vibrační podložky pod celé tělo, vaničky pro masáž nohou, v perličkové vaně. Širokou nabídku vibračních nabídek obdržely děti také v rámci muzikoterapie. Z nástavbových prvků byla využita auditivní, hmatová, orální, optická a olfaktorická stimulace. U dětí s poruchou polykání byla zařazována somatické stimulace obličeje, bodová orofaciální stimulace obličeje a orální stimulace. Při krmení dětí byly aplikovány prvky asistovaného krmení. Personál integroval do péče rodiče dětí a pracoval se senzobiografií dětí. Reakce rodičů na koncept byly pouze kladné. 11

12 6 Fyzioterapie Mgr. Helena Strnadová, Mgr. Dagmar Králíková Ve fyzioterapii byl v roce 2013 zaznamenán nárůst počtu dětí, které individuálně pracovaly v týmu společně se dvěma odborníky (nejčastěji fyzioterapeutka-speciální pedagožka, méně často fyzioterapeutka-fyzioterapeutka). Tato varianta spolupráce se osvědčila jako velice efektivní z hlediska maximálního vtažení a zapojení dítěte do hry či učení se novým dovednostem významným pro budoucí život dítěte ve společnosti. Dále se zkoušely varianty participace malé skupiny dětí (2-3) na společné činnosti v rámci fyzioterapeutické, canisterapeutické jednotky nebo v rámci pobytu ve snoezelenu či během hydroterapie v perličkové/ vířivé vaně. V roce 2013 jsme se také zaměřili na vertikalizaci dětí s těžkým postižením, ze které profituje jejich fyzická i mentální složka jejich osobnosti. U jednoho chlapce s dyskinetickou formou DMO jsme zahájili terapii v trupové lykrové ortéze v kombinaci s extenčními loketními ortézami. Se zmíněnými kompenzačními pomůckami 12

13 chlapec mnohem lépe zvládá vertikální polohy jako je sed, šikmý sed, sed na patách, poloha na čtyřech. Na první čtvrtletí roku 2013 byly naplánovány 4 semináře s tématikou zaměřenou na orofaciální oblast u dětí s kombinovaným postižením. Obsahem prvního semináře (1/ 2013) byla Anatomie a kineziologie orofaciálního komplexu, Mechanismus fyziologického sání, žvýkání a polykání, Typický senzomotorický vývoj dítěte. Druhý seminář (2/ 2013) pojednával o Orofaciálních dysfunkcích u dětí s těžkým postižením. V obou seminářích se jednalo se o teoretické a praktické poznatky, jichž nabyla fyzioterapeutka Helena Strnadová studiem na VŠ, samostudiem odborné literatury, účastí na kurzu Bobath konceptu v Ostravě (2012) a praxí v Rehabilitačním stacionáři Zlín. Pozvání na třetí seminář (3/ 2013) přijala klinická logopedka (Bobath terapeutka) PhDr. Bunová Barbara, PhD. ze Slovenska, která si přichystala přednášku na téma Algoritmus diagnostiky a terapie dysfagie. Čtvrtý plánovaný seminář (4/2013) se neuskutečnil. Všechny semináře byly primárně určeny realizačnímu týmu pracovníků Rehabilitačního stacionáře, třetí byl otevřen zájmu široké veřejnosti z řad rodičů a jiných odborníků. Během první poloviny roku 2013 absolvovaly fyzioterapeutky kurz kineziotejpingu (MTC koncept), vedeného fyzioterapeutkou Mgr. Lucií Krestovou: Helena Strnadová dvou víkendový (4 a 5/ 2013) kurz v Žilině, Dagmar Králíková víkendový (6/ 2013) kurz v Trutnově. Bezprostředně po dokončení kurzu začaly obě fyzioterapeutky uplatňovat kineziotejpování v praxi u dětí v Rehabilitačním stacionáři Zlín. Největší efekt pozorovaly při aplikaci kineziotejpů na podporu střevní peristaltiky a dýchání. Na konci roku 2013 se Helena Strnadová zúčastnila 2 sobotních ergoterapeutických seminářů v Integračním centru Zahrada v Praze, které organizovala ergoterapeutka Mgr. Veronika Vítová (OSVČ): Podpora soběstačnosti u dětí se zdravotním znevýhodněním (10/2013) a Hra, hraní a tvoření u dětí se zdravotním znevýhodněním (11/2013). Informace z prvního semináře byly předány formou hodinového sezení kolektivu zaměstnanců Rehabilitačního stacionáře. V roce 2013 se nám podařilo získat další pomůcky k individuální fyzioterapii dětí. Z finančního příspěvku Konta Bariéry jsme nakoupili dva rehabilitační klíny a Bobath válec (průměr 35 cm) od pana Milana Dluhoše z ostravského čalounictví, další dva jsme od něho obdrželi darem. Dále jsme nakoupili pomůcky pro příjem jídla a tekutin od firmy Meyra (2x kalíšek s nálevkou, 2x ergonomická lžíce zakřivená, 1x lžíce a 1x lžička s dlouhou rukojetí uzpůsobená pro pomoc při krmení jinou osobou) a firmy DMA (2x vyvýšený okraj na talíř, 5x 13

14 hrnek s výřezem pro nos, 2x lžička ergonomická nastavitelná). Pomůcky slouží k nácviku stereotypu příjmu potravy a tekutin, případně dosažení maximálně možné soběstačnosti daného dítěte během jídla. Z ostravského stacionáře nám byly věnovány další tři repasované vertikalizační stojany. V roce 2013 obdržely dvě děti parapodia na lékařský předpis (1ks od firmy OttoBock, 1ks od firmy Ortho D. I. D.). Pracovna fyzioterapeuta (místnost č. 39) byla ke konci roku 2013 vybavena závěsným systémem sloužícím k přesunům těžších dětí z vozíku na rehabilitační stůl, do vany a zpět. Cílem montáže tohoto zařízení byla ergonomizace práce osob, které manipulují s dětskými klienty v rámci jejich koupání ve vaně. Fyzioterapeutky pokračují ve spolupráci s ortotickou firmou paní Nyklové pro její spolehlivost, vstřícnost a ochotu časově vyhovět klientům a jejich rodičům. Zefektivnila se spolupráce s firmou DZO Zlín a to tak, že fyzioterapeutky dojíždějí spolu s rodiči konzultovat požadované úpravy ortopedické obuvi jejich dětí přímo do výrobny této firmy. Zcela nově byl navázán kontakt z firmou Proteor v Olomouci, která jako jedna z několika málo firem v ČR zprostředkovává konzultace a výrobu trupových lykrových ortéz. Dále jsme se zkontaktovali z firmou Ortho D. I. D., specializující se mimo jiné také na výrobu vertikalizačních stojanů, které jsou klientům zhotovovány přímo na míru. 14

15 7 Logopedická péče Mgr. Hana Horáková Logopedická péče byla v roce 2013 poskytována průměrně 21 dětem. V průběhu roku se počet dětí měnil, a to kvůli jejich odchodům do jiných zařízení či nástupům k povinné školní docházce. Diagnózy dětí byly převážně kombinovaná postižení se symptomatickou poruchou řeči (DMO, zrakové vady, mentální retardace, autismus), vývojovou dysfázií, dyslalií, opožděným vývojem. Ke každému dítěti je přistupováno individuálně. Pro žáky detašované třídy ZŠP A ZŠS jsou logopedické aktivity pouze občasné, nejčastěji ve formě konzultační. Děti rády pracují před logopedickým zrcadlem. V zrcadle mají možnost kontrolovat svá mluvidla a dostávat zpětnou vazbu o svém snažení. Vždy začínáme cviky motoriky úst a jazyka, uvolňovacími cviky, zařazujeme dechová a fonační cvičení. Oblíbený je bublifuk a foukací flétnička. K vyvozování hlásek slouží kartičky zvukomalebných slov. Jednotlivá slova hledáme pomocí logopedických kostek. Cvičíme sluchovou diferenciaci, rozvíjíme fonematický sluch. U dětí jsou oblíbená rytmická cvičení či říkadla s doprovodným pohybem. Pro převážnou většinu našich dětí je vhodné hledat způsob dorozumívání pomocí alternativní či augmentativní komunikace. Řeč doprovázíme jednoduchými gesty Znaku do řeči, režim dne je tvořen obrázkovým či předmětovým způsobem, deníky dětí se skládají z fotek a obrázků. Využíván je také výměnný obrázkový komunikační systém VOKS. Velmi oblíbené jsou fotografie ze života dětí. Stále častěji tvoříme společně s rodiči fotoalba či zážitkové deníky. ipad v logopedické péči V roce 2013 se nám podařilo získat ipad a zařadit jej do logopedické výuky. Pomůcka ipad je investice do jedinečné technologie sloužící pro komunikaci a rozvoj rozumových schopností klientů stacionáře. Při práci s dětmi s kombinovaným postižením je komunikační pomůcka typu ipad dnes již nezbytným doplňkem výchovně-vzdělávacího působení. IPad se stal pro naše děti velkým motivačním prvkem. Pomocí vhodných aplikací se učíme poznávat zvířátka, rozvíjet slovní zásobu, hledat stejné a rozdílné obrázky, ovládat příběh odehrávající se na obrazovce. IPad využíváme také při zrakové stimulaci. Výhody ipadu při stimulaci dítěte: - jednoduché ovládání přímo pomocí ruky jedním prstem 15

16 - jednoduchá manipulace přenositelnost zařízení a uplatnitelnost ve všech polohách i prostředích - na rozdíl od některých typů alternativní a augmentativní komunikace, u kterých je nutná specifická metodika a postup (a kterou často ovládá jen nejbližší okolí osoby s postižením), je komunikace přes ipad bez problémů srozumitelná i širší veřejnosti (např. v obchodě, na úřadě, u lékaře, ) - děti k dorozumívání s okolím nepotřebují facilitátora (prostředníka, který překládá intaktnímu okolí), místo něj využívají osobní komunikační tabulku, sestavenou dle individuálních potřeb - v logopedii usnadňuje ipad rozvoj slovní zásoby díky možnosti rychlé aktualizace vlastních fotografií, obrázků a piktogramů - nespornou výhodou je podpora komunikačních aplikací hlasovým výstupem (za dítě, které neovládá mluvenou řeč, tak může promluvit nahraný hlas blízké osoby) - zapamatování různých událostí, které dítě prožilo, a zdokumentování aktivit během týdne (doma i ve škole) umožňuje tvorba fotoalb a zážitkového deníku, jako dalšího významného komunikačního námětu - prostřednictvím aplikací dochází také k rozvoji sluchového vnímání (nácvik naslouchání, tříbení sluchové paměti, hry se zvuky a tóny) jako jednoho ze základních aspektů pro nácvik čtení a psaní - v neposlední řadě přispívá ovládání ipadu k rozvoji grafomotoriky důležité je soustředit se na zacílení pohybu 16

17 Využití videa v logopedické péči a při nácviku hry (nejen u dětí s PAS) V roce 2013 jsme se zúčastnily školení k nácviku hry a komunikace dětí pomocí videa a komunikačních deníků. Hra a trávení volného času jsou u dětí s postižením nápadně odlišné od vrstevníků. Hra je ovlivněna narušenou představivostí a problémy s nápodobou a fantazií. Důsledkem toho je, že si děti hrají mnohdy odlišně, často nefunkčně a stereotypně. Hračky využívají neobvyklým způsobem, například je stále dokola roztáčejí, stereotypně je pozorují z určitého úhlu, řadí je do řad, seskupují je podle určitého klíče apod. Dalším důvodem jejich časté bezúčelné hry je pocit bezpečí a jistoty, kterou jim tato manipulace dává. Principem je, natočit postup hry, nebo manipulaci s hračkou na video (lze využít fotoaparát, kameru či mobilní telefon). Klip se natáčí jakoby z pohledu dítěte (tedy jen hračku a ruce, které si s ním hrají). Sekvence činnosti by neměly být příliš dlouhé, cca 2 3 minuty. Videa je dobré doprovázet zvuky (ťukat kostkami), hlasem (napodobovat hlasem př. zvuk auta). Hru doprovázet jednoduchými větami typu Auto jede do garáže brm brm ). Lze natočit scénáře různého charakteru, ty se pak dětem mohou pouštět opakovaně. Pro nácvik hry pomocí videa se využívají totožné hračky jako na videozáznamu. V činnosti zachycené na videu se dítě snáze orientuje a nápodoba hry je pro něho snazší. Nácvik probíhá tak, že dítě sleduje natočení scénář hry, před sebou má autentické předměty a manipulaci s nimi může přesně imitovat. Dítě se podívá na jeden scénář. Podruhé se scénář zastavuje a činnost děláme s dítětem. Dále dítě necháme, ať to zkouší, pokud bude chtít. Frekvence pouštění scénářů je individuální. 17

18 Náměty scénářů her: krmení panenky, krmení plyšových zvířat, stavění silnice pro auta, stavění hangáru pro letadlo, stavění ohrádky pro zvířata, stavění věže z kostek, koleje a vláček apod. Nácvik hry pomocí videa se zatím prováděl u 4 dětí. Podmínkou je, že hra musí vždy zohlednit vývojovou úroveň dítěte a jeho zájmy. 8 Třída MŠ Bc. Markéta Špačková V roce 2013 navštěvovalo třídu předškolního vzdělávání 11 dětí ve věku 3 9 let. V srpnu u dvou chlapců došlo k ukončení formy jiného způsobu vzdělávání dle /2004 Sb. Školského zákona ve znění pozdějších předpisů a od září navštěvují pracoviště ZŠS a ZŠP v rehabilitačním stacionáři. Od září nastoupila nová tříletá dívka s PMR s docházkou na dva dny v týdnu. 18

19 Jeden chlapec je vzděláván formou jiný způsob vzdělávání dle /2004 Sb. Školského zákona ve znění pozdějších předpisů. S dětmi se postupovalo dle individuálních výchovně vzdělávacích plánů sestavovaných dle typu a stupně postižení. Tyto byly vypracovány na začátku školního roku nebo při přijetí dítěte do zařízení a vycházely z dokumentace doložené rodiči (psychologické nebo speciálně pedagogické vyšetření, zdravotní dokumentace) nebo z vlastního pozorování dítěte v herně a při individuální práci ve třídě. V závěru školního roku byla každému dítěti vypracována podrobná hodnotící zpráva popisující průběh vzdělávání během školního roku a dosaženou úroveň schopností a dovedností dítěte. Pedagogická dokumentace je uložena ve třídě i na hernách pak ve složkách zdravotnické dokumentace. Rodiče využili možnost vyžádání si kopií zpráv jako podkladů pro vyšetření specializovaných pracovišť (zdravotnických a školských). V průběhu roku se konaly individuální konzultace s rodiči (dle našich potřeb nebo na žádost zákonných zástupců). Těchto setkání byli přítomni rodiče, pedagog, logoped, fyzioterapeut. Konzultovány byly změny ve vývoji dítěte, školním zařazení nebo potřebné změny ve výchovném vedení, které bylo nutno zavést i do domácích režimů. Touto formou byly nám také od rodičů předávány novinky z průběhů léčebných pobytů v lázních, zdravotnických zákroků, či pedagogických pobytů. Pro všeobecný rozvoj jedince se využívalo klasických edukačních postupů a metod zaměřených na rozvíjení jemné i hrubé motoriky, grafomotoriky, rozumových funkcí, řeči a smyslů. Ke stimulaci periferní části těla byly využívány vibrační pomůcky, perličková vana na nohy, hmatové deskami, různé povrhy a materiály. Pro zlepšení grafomotorických dovedností děti využívaly pískovničku, bílou tabuli a nově pořízenou sklopnou desku. Při terapii snoezelen zařazujeme 1x týdně relaxační baby masáže s využitím léčebných a uvolňujících účinků vonných olejů firmy Hádek, se současným působením světelné techniky a relaxační hudby. U dětí se zrakovým postižením provádíme zrakovou stimulaci pomocí baterky, light boxu, vibračních či světelný hraček (vhodných taktéž pro manipulační činnosti), kontrastních pomůcek. Jako prvek animoterapie zařazujeme péči a hru s morčátkem Dájou (caviaterapie). 19

20 Ve spolupráci se sestrami na hernách byl zařazován program Portage. Supervize programu Portage se konaly 4 x během roku v Educu Zlín. Práce ve třídě je úzce propojena s ostatními specialisty a pracovníky zařízení. U některých dětí využíváme souběžné působení fyzioterapeuta a speciálního pedagoga. Což se velmi osvědčilo. Pro dítě z toho plyne výhoda provádění tělesného cvičení zábavnější formou, lépe se namotivuje do žádané polohy a pohybu. Pro speciálního pedagoga je výhodou mít při činnosti dítě v co nejoptimálnější poloze a provedení pohybu. Díky této spolupráci se nám daří s dobrými výsledky využívat i vertikalizačních stojanů, které následně nachází uplatnění v domácím prostředí. Ve spolupráci s logopedem byly tvořeny předmětové či obrázkové denní režimy, které pak rodiče po instruktáži zavedli v domácím prostředí. Zařazujeme práci s komunikačními deníky. Působení pedagoga v zařízení se prolíná i do činností na hernách, např. vedením skupinové canisterapie, hudebních chvilek s kytarou a tematickým programem. Také při nácviku sebeobsluhy, oblékání a zlepšování příjmu potravy pomocí techniky šetrného krmení, procházkách a pobytech venku, návštěvami kulturních akcí, organizací společných výletů apod. 9 Třída MŠ Mgr. Ivana Nováková Třídu navštěvovalo celkově 13 dětí z toho 9 dívek a 4 chlapci ve věku 2-10 let převážně s kombinovaným postižením. Dvě děti ukončily v roce 2013 předškolní vzdělávání a nadále byly zařazeny k plnění povinné školní docházky na základních školách speciálního typu. Jedna dívka v této třídě je vzdělávána tzv. jiným způsobem vzdělávání dle 42 zákona č. 561/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Při individuální práci s dětmi byl kladen důraz na rozvoj rozumové a smyslové výchovy, grafomotoriky, formování a upevňování komunikačních návyků, sociálních dovedností, v maximální míře byla podporována samostatnost. Podařilo se navázat a prohloubit pravidelnou spolupráci s fyzioterapeutkou - při níž s dítětem pracuje zároveň i speciální pedagog. Fyzioterapeut směřuje dítě ke správnému vedení pohybů, pomáhá mu získávat jistotu v problematických polohách, odstraňuje patologické pohybové stereotypy. Speciální pedagog při tom dítě motivuje a stimuluje, má k předem známým polohám připraveny různé vhodné rozvíjející úkoly a činnosti. Tato spolupráce se nám velmi 20