CLIMBzin Obèasný zpravodaj HO Sokol Uh. Brod øíjen 2006, èíslo 6

Transkript

1 CLIMBzin Obèasný zpravodaj HO Sokol Uh. Brod TA3 CHØIBSKÝ HNÌDÁK LABÁK ROZHOVOR S KAMZÍKEM ODDÍLOVÁ LIGA - SEZNAM ZÁVODÙ + PRAVIDLA, HOT SPORT NEWS, ÈOKING VÝSLEDKY VÝZKUMU BBC, PRÙVODCE: CVIÈITELSKÁ SKÁLA, DU JÙ SPÍK INGLIŠ?

2 Co øekl Pólo Maršálek pøi jakési diskusi o lezení v horách: Blbci a my majú štìstí Uff nitø: Naprosto neuvìøitelných 13 (!!!) stran ètení Co øekl - Pavel Pólo Maršálek pøi jakési diskuzi o lezení v horách...2 Cestou k nástupu - co všechno mi letí hlavou když šlapu kleèí a sutí k nástupu vyhlédnuté cesty...2 TA3 - k 20. výroèí našeho oddílu jsme si nadìlili pobyt ve Vysokých Tatrách...3 Chøibský hnìdák - ani 3. roèník lezecko cyklistického závodu se neobešel bez úèasti èlenù HO Sokol Uh. Brod...5 Labák - jak se leze na nejnižším místì v republice? O výpravì nìkolika Broïanù do Dolního Žlebu...6 Rozhovor s Kamzíkem - Milanem Benianem - nìkolikanásobným mistrem ÈR v lezení na obtížnost...7 Oddílová liga 2. roèník - schválnì nepíšu boulderliga, protože závody by mìly být nejen boulderové...9 Pøevodní tabulka - to abychom se nehádali. Pøece jenom, není 8b jako VIIIb a 8B. A to nemluvím o 5.15a!...9 Hot sport news - nejdùležitìjší sportovní poèiny v našem klubu (takže vlastnì na svìtové scénì)...10 Co sa chystá v nejbližší dobì za akce?...11 Du jù spík ingliš? - druhý díl...11 Cvièitelská skála - ještì jednou...12 Krátké zprávy...12 Rubrika na pøání - pro ty, na které se ještì nedostalo...13 Kreslený ftip - další veselá momentka ze života èlena uherskobrodského TOP týmu...13 Zmer si ho!!! - výsledky výzkumu BBC...13 Soutìž - všichni kdo ètete CLIMBzin se mùžete zapojit do naší soutìže o malé, ale milé dárky od firmy SINGING ROCK! Detaily najdete na stranì 12. HEslo na podzim: foto na titulní stranì: Martin Masaø, Šamonice (c) 2005 Honza Lekeš Problémy pøi lezení pøicházejí jeden za druhým. V obvzláštì vydaøených situacích i ve dvoustupu! Cestou k nástupu Jsou ètyøi ráno. Od huby se mnì kouøí jak silnému milovníkovi hoøícího tabákového listí. Já ale nemám v ústech cigárko - jsem nekuøák. Ten kouø to je pára srážející se v øádné kose pøed mým ksichtem. Na hlavì mám naražený blembák, na zádech tìžký bágl plný jakéhosi železného harampádí, o jehož existenci nemá vìtšina lidí ani ponìtí. A už vùbec by je nenapadlo za ty tìžké nesmysly vyhazovat nekøes ansky velké peníze. Nikdo nemluví. Slyším jen zvuky ujíždìjící suti pod našima nohama. Ze tmy pomalu vystupují mohutné horské štíty. V šeru rána vypadají strašidelnì. A èlovíèek, malý èerv šlapající k jejich úpatí si proti nim pøipadá jako zrnko v písku, jako milisekunda v èase tohodle svìta. Na východì se stále zvìtšuje linka životodárného svìtla. Dýchám. No spíš funím. Obèas zastavím a dívám se smìrem k nástupu do naší cesty. Je to ještì pìknì daleko. Srdce mi buší jako o život. Pøemýšlím proè se takhle trápím. Co z toho mám? Je mi jasné, že do severní stìny celý den nezasvítí slunce a o høejivém teple sluneèních paprskù si tak budu moct nechat zdát. Vlastnì ani to, protože nebudu moct spát. To bych mohl, kdybych zùstal v teple svého spacáku dole na chatì. Kopce okolo už získaly svoje kontury, stìna se pøiblížila a takhle zblízka jaksi pøidala na strmosti a odmítavosti. Vèera odpoledne a z dálky se nezdála tak strašidelná. Když jsme vèera odpoledne pozorovali z lavièek pøed chatou náš smìr, zdálo se všechno jaksi v poho. Teï to vypadá úplnì jinak. Kdesi vysoko nahoøe èní do ranní, teï už èistì modré oblohy zuby ostré žuly. Až tam se máme dnes dostat. Už jsme pod nástupovým kotlem. Všechno je tu volné a mokré. Od koho jsem si to jen nechal nakecat, že tahle cesta je krásná a stìna naprosto fantastická? Proè mám pocit, že všechno na co šáhnu duní? Místy ani nedýchám. Zaklínám všechny skøítky, a stojí pøi mnì, a mnì i dneska dovolí prostoupit bezpeènì celou cestu, a mi nechají dost sil a zdravého strachu na sestup. A se ani dnes nic nepokazí a my si užijeme tuhle cestu. Vždy je opravdu krásná. Nádherná dlouhá linie. Dunivé bloky v ní jsou jen zkouškou naší vùle a odvahy. Staré skoby a špatné možnosti vlastního zajištìní jsou jen další takovou zkouškou. My jsme ale pøipravení, mladí a motivovaní - totální fráze - obvzláš když stojím v pøevislém rajbasu a madla nad hlavou jsou tak volná, že když je vezmu, tak urèitì vypadnou a já poletím i s nimi do vìèných loviš. Sakra proè to vlastnì všechno dìlám??? Nezodpovìditelná otázka, kterou si položili snad všichni, kteøí se nìkdy navázali na lano a zakousli se do jakékoliv cesty. Brzké vstávání, nepohodlná cesta k nástupu, nebezpeèné a nezajistitelné úseky, padající kamení, zima, hlad, žízeò, dlouhé hodiny ve stìnì, nekoneèné sestupy za tmy, spousty dnù dovolené, nekoneèné kopce penìz a v neposlední øadì i strach - tohle všechno a nìkdy i mnohem víc jsme ochotni podstoupit jen pro to abychom mohli usednout na vrcholu a vychutnat si ho každý po svém - nìkdo dlouhým mlèenlivým pohledem do dolin, jiný vrcholovou cigaretkou, další dychtivým zápisem do vrcholovky... Každý to prožíváme jinak a pøitom všichni jaksi stejnì. Pøeju vám všem hodnì podobných zážitkù s dobrým koncem. A i vás vždycky provází váš skøítek, a vždycky stojí pøi vás, a vás ochrání a pøivede bezpeènì zpátky do shonù všedních dnù, pøed kterými do hor utíkáte. - uèitel - 2

3 CLIMB-ZIN - obèasný zpravodaj HO SOKOL UB Ta výroèní zájezd k Zelenému plesu K 20. výroèí na eho vìhlasného oddílu nám bratøi sokolíci slíbili proplatit nocování na chatì pri Zelenom plese. Teda vlastnì na Brnèálce. A tak jsme vyrazili. Bylo nás víc ne dost. Lezlo se, turistikovalo, pilo, jedlo nebo jen tak klábosilo. Zkou eli se dlouhé i krat í cesty, bouldrovali jsme a blbli do nekoneèna. Krátkou vzpomínkou budi nìkolik fotek od Honzy Leke a. To, e bylo veselo, by pak mìlo pøipomenout nìkolik útr kù ze zajímavých rozhovorù. O výkonech netøeba psát. Myslím, e jsme si to prostì v ichni dobøe u ili - ka dý po svém. Tak e vzpomínejte, bavte se a smìjte a hlavnì se tì te, e mo ná zase za 20 let...:-)) Kubèa Jurèík v plotnách cesty Korsvoldov tanec 7 Pól: Oni chcú vstávat ve ètyøi!!! Masi: Kdo? Pól: Oni, v eci! Masi: Co idete? Kubèa: Na Terynu na pivo! Po té, co sa Pól s Mí ou pøedèasnì vrátili z Medených lávek, Pól prohlásil: Rozhodli zme sa, e dosáhneme vrcholu hned v základním táboøe (jiným zpùsobem)! Honza na Vidláku 3

4 CLIMB-ZIN - obèasný zpravodaj HO SOKOL UB Brnèálka Belanky My f eci úèastníci výpravy k severnímu pólu Lezlo a jistilo se i v de ti Uèitel ve Vidlovém sedle 4

5 Chøibský Hnìdák V sobotu 2. záøí, byl na Bøestku krátce po osmé hodinì ranní odstartován 3. roèník lezecko-cyklistického hardcore závodu Chøibský Hnìdák. Na zablácené lesní stezky, rozbité asfaltky a mokré stìny se letos vydalo celkem 16 dvojic na více èi ménì horských kolech. Ve srovnání s loòskem byly podmínky na trati o dost nároènìjší - bláto, kaluže, vlhko na skalách i pod nimi - žádná sranda. Naštìstí jsem startoval s Kubèou Jurèíkem, který je velmi zdatným znalcem povoleného dopingu a který po celou dobu závodu vytahoval ze svých (snad bezedných) kapes kra asù nejrùznìjší energetické gely, kofeinové tablety, ampule se spalovaèi, guaranu, taurin, lecitin, HCA, vodu zo Žltej rieky, Šanghaj colu a další zázraèné pøípravky, které nás mìly udržet pøi smyslech. Naštìstí nedošlo na krevní konzervy. A naneštìstí mì mdloby zaèaly chytat hned v prvním kopci po startu - tedy pøi výjezdu k Bøestecké skalce. Na Bøestku, který si jako první skalku zvolilo docela dost lidí, bylo pár minut po startu doslova narváno. Závodníci lezli jeden pøes druhého, ve vzduchu bylo cítit napìtí, emoce se stupòovaly. Nejlepší, co se v té situaci dalo udìlat, bylo rychle vylézt jednu cestu a ještì rychleji z Bøestku zmizet. A to jsme taky udìlali. Stoupák na Chabanì byl smrtelný, ale to, co následovalo potom bylo snad ještì horší (to už byl prostì posmrtný život!). Bahínko na lesní cestì ve smìru na Salaš bylo tak dokonalé, že i když jsem šlapal do pedálù jak o život, stál jsem poøád na místì. Takže dolù z kola a tlaèit a tlaèit (ale nepøehnat to, abych se nepo... hned na zaèátku). Sjezd do slavné partyzánské obce stál taky za to - cesta plná vìtví z nedávné tìžby a rozbitá od lakatošù - božekriste za co? Následný výjezd na Bunè byl celkem v poho a i sjezd do Kudlovické doliny. Budaèina. Rychle lezeme Mezi kozy (Kubèa se tam chtìl zdržet, že prý... no, nebudu ho pomlouvat) a už fièíme zpátky na Bunè. Bìs! Tlaèíme kola a pak se pomalièku šineme až k hospodì. Pøichází na mì krize - trochu brzo - jsme teprve na zaèátku. Šlapu co mi síly staèí - i tak na mì musí Kubèa obèas poèkat. V hlavì mi bìží nejrùznìjší myšlenky - snažím se nemyslet na to monotónní støídání pravé a levé nohy v zábìrech do pedálù. Dobrá cesta konèí a vjíždíme do lesa - krátký úsek po lesní cestì s dost nepøíjemnými strouhami - na té poslední jsem se málem zabil a už jsme na Zikmundovì. Napojujeme se na brnìnskou silnici a sjíždíme k odboèce na Stupavu - je to parádní jízda, i dál jedeme po rovném asfaltu až ke Koryèanské pøehradì. Odboèujeme k Cimburku. Už po prvních metrech stoupání mám pocit, že se pobliju. Šotolinková silnice je skoro nekoneèná. Koneènì Cimburk a krátký sjezd pøed finálním strkem ke studánce U mísy. Odtud je to na Kozla už jen malý kousek. Rychle lezeme Svatební a mizíme v lese. Tlaèím kolo do kopce, dokud se nenapojíme na èervenou znaèku, která nás dovede témìø až k Osvìtimankám. Tenhle úsek byl na kolo docela pøíjemný. Na Osvìtimankách honíme body a lezeme každý po tøech cestách. Sjíždíme k hájence Na pile a odboèujeme na vraceèku doleva smìrem ke Cvièitelské skále. Pøejezd pøes potok jsem zakonèil elegantním saltem s 66 vruty a už se ploužíme 200 metrù do kopce. Já tu už klidnì možu umøít, mì už je to jedno. Slibuju, že už budu jenom hodný, že už budu všechny poslouchat a nebudu zlobit, nadávám, kleju, plivu oheò a síru - FAK! Nepomáhá nic. S pocitem, že teï už fakt chcípnu lezu jakousi ètverku a utíkám fofrem pryè. Zase na kolo a po dobré asfaltce nejdøív mírnì z kopeèka a potom docela dlouhým vyš avujícíjm Hvìzdná sestava broïanù na 3. roèníku Hnìdáka. foto (c) 2006 Vítek Orlovský stoupáním ke Zbojníkovi. Už zdálky cítím cigaretový kouø a je mi jasné, že tady rozhodèího dìlá Jara. Zase naháníme body a rychle pøelézáme tøi nové šestky. Sjíždíme pøes Újezdu do Buchlovic a vychutnáváme si poslední šílený stoupák od Maca k Barborce. Kuba mele z posledního a k hlavnímu kameni se doplazí se znaèným odstupem za mnou. Rozhoduju ještì zaútoèit na body a lezeme Skotskou. Pak už jen sbíháme ke kolùm a sjíždíme na Bøestek. Hnìdák je za mnou. Je i za Kubou. Asi 40 minut pøed námi dorazili Pípák a Radim. Je nám jasné, že budou pøed námi i v celkovém poøadí. Máme i míò bodù a oni mají navíc o 10 minut lepší bonus. Nezbývá než èekat, jak to dopadne. Až do vyhlášení netušíme, zda se nám podaøí splnit to, co jsme si pøedsevzali - tedy dojet na bednì. Je nìco po osmé. Kapela zahrála jakési dvì instrumentálky a už se vyhlašuje. Masi s Pólem jsou sedmí (!) - super. Nejsme šestí, ani pátí. Budeme ètvrtí? NE! Je jasné, že jsme na bednì! Nemùžu tomu uvìøit! Jo! Jóóóóóóó! Nejsme ani tøetíííí! No to je špica! Nakonec jsme druzí! Musím uznat, že asi s odøenýma ušima, ale je to tam! Pøebíráme ceny a diplomy, Macek nás fotí, Nelly (pes) mnì dává pusinku a teï už fakt mùžu umøít. Další pivo prosím! Koneèné poøadí: 1. Tibor Pípák Vališ (HK UH) a Radim Vacula (LOKO Brno), 2. Kubèa Jurèík (HO SOKOL UB) a Bøe a Lebloch (HO SOKOL UB a HK UH), 3. Lucian Švigler a Miloš Nìmý (Stará Turá, Red Point Myjava), 4. Tomáš Kaèmaøík a Jan Šálek (Freesport Brno),5. Ondøej Èástek a Petr Pospíšil (CH 3), 6. Pavel Urbánek a Martin Zpìvák (HK UH), 7. Martin Masaø a Pólo Maršálek (HO SOKOL UB), 8. Aleš Rouèka (Tišnov), 9. Marek Zavøel a Michal Rožek (HK UH), 10. Saša Hulata a Josef Žák (HK Pálavský vìšák), 11. Petr Pokorný a Pavlína Binková (Starobrno), 12. Ivan Mrkva a Zdenìk Zajíèek (Bouníci),13. Jiøí Veèerka a Jara Ordelt (Zlín), 14. Martina Fialová a Lenka Šafáøová (Allium team), 15. Jan Zimmermann a Tomáš Hanièinec (UH a Zlín), 16. Michal Brouèek a Marek Toušek (Laviny.cz) Více snad najdete na -uèitel- 5

6 Labák Labské pískovce jsou chránìnou krajinnou oblastí. Jsou taky jedním z nejnavštìvovanìjších míst naší malé republiky. Je to místo, kde se ze sedimentù uložených na dnì køídového moøe vymodelovala pùsobením nejrùznìjších erozních èinitelù skalní mìsta okouzlující svými vìžemi tisíce lezcù již nìkolik desítek generací. Je to také místo, kde leží nejnižší bod Èeské republiky. Je to pøesnì tam, co Labe opouští naši vlast. Nadmoøská výška je rovných 115 metrù nad hladinou moøe. A je to taky tam, kde v souèasné dobì koupíte litr naturalu 95 za 27,50 (!) - a to naprosto bìžnì. Musím o tom nìco vìdìt, na pøelomu letošního záøí a øíjna jsem tam byla. Pùvodnì mìl být zájezd na levý bøeh Labe za Dìèínem hromadnou akcí. Nakonec jsem ale jela sama s mým pánem a mojí panièkou. Díky tomu, že všeci odvolali (jedni proto, že se báli, aby nedopadli jako Hus, druzí kvùli nemoci a tøetí nevím proè) bylo v autì dost místa na roztahování se na zadním sedadle, které jsem tím pádem opanovala. Páníèek poslušnì øídil, panièka místo navigování usínala a fièeli jsme o sto šest na divoký západ. Za koèárem se nám ale moc neprášilo, protože cestou zaèalo docela hustì pršet. Nevím proè, ale paníèek to komentoval slovy: Jestli to nepøestane, tak je to v... (tohle já neøíkám, na to su eštì malá holka)! Nicménì jelo se dál a v Dìèínì už nepršelo a v Dolním žlebu už vùbec ne. Ráno, raníèko bylo mlžisto. Mlha vpøedu, vzadu, nahoøe i mezi packama - prostì všude. Mým pánùm to ale vùbec nevadilo. Posnídali, sbalili se a hurá ke Kos ovi a od nìj hrrrr do kopeèka pøímo pod ty nejvyhlášenìjší stìny na levém bøehu labském. Nejdøív, že prý se rozlezeme. Tak jsem se poøádnì protáhla a vìtšinu tìch dlouhých a pøevislých rozlézacích cest jsem prospala. Pak byl pøesun pod Sicilskou stìnu. To vám byl pøevis! Ta páníèkova vysnìná cesta zaèínala z takového úzkého a vysokého pøedskalí a mnì se na nìj vùbec, ale vùbec nechtìlo. Ale za piškotek fšecko! A tak si ležím a dívám se do oblak, jak nade mnou páníèek tancuje v jakémsi Xa. Prý Bezzubý Yuchen. Leze, leze a bác! A zase leze a plesk! A zase se snaží a funí a už je nahoøe u slaòáku. Ten se ale móóóc blbì cvaká! Nechává se spustit a odpoèívá. Taky odpoèívám, panièka taky odpoèívá - prostì všichni ležíme a kdo mùže spí a kdo nemùže, dobøe mu tak! A páníèek už peláší ostrý pokus a plesk v nejtìžším místì, ale zbytek dolézá v kuse. Dnes je to jen AF s jedním odsedem, ale zítra prý nìco uvidíme! Další den se zase rozlézají ve strašlivì pøevislé cestì - nechápu to. Páníèek ukecá panièku, a jde na prvním. Asi to nemìl dìlat. Je to prý jen VIIIa, ale strááášnì do kopce. A to jištìní!!! Radši jsem se ani nedívala a zakrývala si oèi packama. Panièka to nakonec morálovì neustála. No nic. A hurá na Yuchena. A zase nejdøív nacvakat presky a potom odpoèinek a hurá na ostrý pokus. Je to horší jak vèera! Tohle mnì teda chtìl páníèek ukázat? NUDA! Èekala jsem excelentní výkony a nic. Ještì jeden pokus - zase dvakrát sedí. Poslední zkouška síly a vytrvalosti - zase nic - už není z èeho brát. Jde se na lehèí cesty na Èerného Petra. Páníèek tahá pro panièku VIIIb a VIIIa a panièka si zase stìžuje, že je jištìní moc daleko od sebe, a že je to stráášnì tìžké. Pak jdeme ještì na Malého Ïábla. Panièka si tam vybrala jedno VIIc - že prý to už musí jít. Pøevis vìtší jak v Krase ve Volání Divoèiny (!!!). Navíc to zaèíná z police, na kterou se chodí okolo, ale páníèek na to kašle a leze na tu plošinu jakousi spárou na sokola, jištìn jen smyèkami. Pak ho èeká ještì pár metrù z police k prvnímu borháku a strááášná dálka k dalšímu a pak ještì ke slaòáku. Fakt darda. U nás by to bylo minimálnì 7-. Ale Labák, ten má jinou míru! Panièka si to vychutnává až do dna. Sedí v tom a nechápe, proè místní prvovýstupci tak šetøí na železe. Ale to už je vlastnì úplný konec dne. Scházíme k autíèku a jedeme na naše bivakovací místeèko poveèeøet a spát. Je sobota. Vstáváme brzy. Páníèci se rozhodli, že si zajedou do Høenska k Hudymu na nákup. Cestou se ještì v Dìèínì stavujeme v hypermarketu nakoupit nìjaké základní potraviny (jako tøeba pivo) a pak už hurá na pravý bøeh a do Høenska. Návštìva obchodu je evidentnì velice úspìšná. A to ze dvou dùvodù: skoro nic z toho, co páníèci chtìli v obchodì nebylo, takže se utratilo mnohem ménì penìz, než se èekalo, a to, co tam bylo, bylo slevnìné tak, že to pøekvapilo i mì a to penìzùm a cenám vùbec nerozumím. Po nákupu už páníèek zase spìchá ke Kos ovì hospùdce a odtud nás skoro tryskem žene pod Sicilskou stìnu. Rozlézá se v dlouhatánském osumáèku vpravo od Yuchena a pøi slaòování si do své cesty nacvakává expresky. První pokus v Yuchenovi je dost slabý. Druhý ještì horší. Je jasné, že tenhle Yuchen, aè bezzubý, páníèka pìknì pokousal. Cesta nepadla. Nevadí, jede se dál. Pøicházíme pod Indiánku a páníèek si vybírá jedno opravdu hodnì dlouhé IXa, že ho zkusí na OS. Leze, leze, vymýšlí, leze, už je u pátého jištìní a odsedává. Škoda. Doleze ještì ke kruhu, od kterého cesta pokraèuje pøes další 4 borháky a konèí. Procvakne lano a panièka si to zkouší na druhém. Trochu to hákuje, ale aspoò potrénuje. Já si zatím ohlodávám klacíky a je mi dobøe. Zase se stìhujeme - tentokrát pod Gilotinu. Tam páníèek vybírá dvì lehké cesty pro panièku. Tahá jí nejdøíve hranu za VIIc a pak cestu vlevo od ní - údajnì taky za VIIc, ale urèitì o kus tìžší než ta hrana - a to to dìlal stejný èlovìk - kdo se v tom má pak vyznat? No ale jak páníèek dobírá panièku v té druhé cestì, tak najednou køup - buch, bác, prask a tìsnì kolem mého levého ucha prosvištìl šutr jako prase! Ještì, že jsem spala! Sedìt, tak je po mì! Panièku to poøádnì rozhodilo - prý Labák nikdy více - jištìní daleko od sebe, skála se láme - prostì bìs a hrùza! K autu scházíme už skoro po tmì. V noci zaèíná pršet, a tak je jasné, že hned ráno po snídani vyrážíme na cestu domù. Skoro celou ji prospím. Poøádnì se proberu až doma, kde na mì èeká Jessy, moje kamarádka ze sousedství. - princezna Nelly alias Lvice Elsa - Toto je okno do svìta - staèí ho otevøít a podívat se! A pokud náhodou nic nevidíte, nevadí, protože CLIMBzin se dívá za vás a o všech dùležitých zmìnách ve svìtì vás bude informovat! Cena barelu ropy dlouhodobì klesla pod 60 doláèù!!! nejlepší guma na svìtì nyní i v úpravách lubricated, flavoured, ribbed a extra thin vychutnej si svou cestu na vrchol 6

7 Rozhovor s Kamzíkem Každý, kdo už leze nìjaký ten pátek musí vìdìt, o kom je øeè a s kým si to tu bude èíst rozhovor. Milan Kamzík Benian je nìkolikanásobným mistrem ÈR a vítìzem ÈP v lezení na obtížnost a také bývalým dlouhodobým reprezentantem ÈR v této disciplínì, úèastník mnoha závodù SP. V roce 1998 se navíc pøelezením cesty Le Minimum ve francouzské oblasti Buoux zaøadil mezi první Èechy, kteøí pøekonali stupeò 8c (11-). Jednu záøijovou nedìli jsem mìl to štìstí, že jsem Kamzíka potkal spolu s Petrem Piechoviczem na Èer ákách u Lideèka. Slovo dalo slovo a vznikl z toho tento rozhovor vedený pøes elektronickou poštu: ClimbZin (CZ): Kamzíku, nejdøív se (kvùli fanynkám) musím zeptat na pár osobních údajù: takže vìk, bydlištì, obvod pravého bicepsu, poèet shybù na jedné ruce, nej oblast, nej matroš na lezení, vysnìná cesta? Kamzík (K): Tak letos v záøí mi bylo 36 let, výška cca 170cm, váha asi 68kg - døíve v dobì závodìní dlouho 60-62kg. Bicák jsem nikdy nemìøil. Shyby na jedné ruce max. 2 ale nyní stìží na jedné zafixuji. Samozøejmì že v dobì závodní kariéry jsem trénoval prakticky dennì a bez vìtších zdravotních problémù. Dnes se jen udržuji, abych aspoò došel do skal :-). Co se týèe oblastí, tak rád poznávám nové, tam kde jsem ještì nebyl, tøeba i menší zapadlé oblasti. V podstatì rád lezu a je jedno jaký je to materiál. CZ: V roce 1996 jsi øekl, že lezení je pro tebe všechno, protože je to tvùj chlebodárce. To jsi už vté dobì byl opravdový profík? K: V té dobì jsem lezení hodnì prožíval. Každá volná chvíle patøila lezení, stìnì nebo skálám. V období závodù také ježdìní po závodech. Døív než sem se trochu prosadil asi kolem roku 92-93, utíkával jsem z práce døív a pak na konci období civilní služby mì vyšetøovali za nìjaké chybìjící hodiny. Dopadlo to dobøe, nezabásli mì :)). CZ: V tom šestadevadesátém jsi byl mistrem ÈR i vítìzem ÈP v lezení na obtížnost. Kolik vlastnì tìch titulù celkem máš? A jaké jsou tvoje nejvìtší úspìchy na závodech? K: Zaènu trochu zeširoka. K lezení mì pøived kámoš úplnou náhodou. Hledal jsem nìco nového a on zrovna lezl, a tak mì vzal na skály. To bylo kolem roku Ze zaèátku nic moc, ale v tom roce padla první 6 UIAA. V roce 92 jdu takhle od bouldru od Ostravavice /betony/ a v jedné hale se konaly závody na stìnì, mrknu na to a zaujalo mì to natolik, že jsem zaèal docházet. Rok nato zkouším první závody v Ostravì - to ještì nic nebylo, ale nevzdávám to a jezdím i po ostatních závodech v tehdejším Èeskoslovensku, celkovì nakonec konèím v tomto roce na 4. místì. No a pak následující roky konèím v bodování na 1. místì. To byly roky 94, 95, 96 no a v 97. to bylo celkovì 2. místo pokud mì pamì neklame. Devadesátý osmý byl slabší to bylo 6. místo a v místo. Tento rok považuji za konec mé závodní dráhy. Ve svìtovém poháru to bylo horší, ale nejvíc se mi daøilo v roce 95 na MS v lezení na rychlost - to jsem dobìhl na druhém místì, a následnì v roce 96 v Praze a Kranji to bylo vždy 12. místo. Jinak ostatní umístìní bych musel pohledat nìkde v papírech. CZ: Cítil jsi v dobì, kdy jsi závodil, velký rozdíl mezi závodními cestami a cestami na skalách? K: Závody mì hodnì bavily, a pokud jsem chtìl na nich bodovat, Kamzík na závodech v Imstu foto archiv Kamzík tak bylo zapotøebí na stìnách taky trénovat. Takže spousta hodin v hale. Skály byly relax, i když padly i tam nìjaké tìžší cesty. CZ: Ještì se vrátím do devadesátého šestého. V tom roce jsi vylezl dvì cesty za 8a+ RP, v devadesátém sedmém jsi dal v Thajsku 8a+ OS a myslím v devadesátém osmém jsem obdivoval tvoje prsty zakousnuté do mikrochytù legendárního Le minimum 8c na titulce Montany. Co považuješ za svùj nejvìtší úspìch ve skalách? K: Cesta Le minimum byla obtížnostnì moje maximum. Pøelez byl celkem rychlý, bìhem jednoho výjezdu a práce na línii cca 3-4 dny. Pøelezl jsem i jiné cesty v 8a-8b stupni, ale hlavní priorita byly OS pøelezy, tím pádem na nacvièováni nebyl èas. Pokud cesta nepustila relativnì hned, tak už jsem se k ní nevracel, leda by mì nìjak nìèím uchvátila natolik, abych se vrátil. Takže mám hodnì OS pøelezù ve stupni 7c-7c+. CZ: Vím, že máš i nìjaké prvovýstupy. Co tì láká na dìlání nových cest? K: Nové línie co jsem udìlal se dají spoèítat na jedné ruce :-) a vesmìs v nich bylo jištìní osazeno z hora. Kromì jedné cesty v Ádru, kde jsem osadil jeden kruh. Parádní zážitek. Takže hodnotnìjší a záživnìjší je to hrnout od spodu, pokud to jde. Pokud zbude èas, tak jistì nìco èasem vytvoøím. Je parádní, když si nìco vymyslíš a nakonec to i ve skále zrealizuješ a vznikne parádní línie. CZ: A co tvùj projekt v jeskyni vedle Oázy harmónie na Súlovì? Vypadá to dost brutálnì - malé a asi i dost bolestivé dírky - ještì na projektu pracuješ? K: Projek na Sulovì je drsný, název je Chiroptera a v dobì dobré formy se daly pøelézt tak 2/3. Odhad byl 11- UIAA. Nìco pro dnešní boudristy. Je tam ještì varianta za 10 UIAA, což je 7

8 Kamzík pøi lezenici v Ádru foto archiv Kamzík schùdnìjší. Nyní je projekt volný a já na nìm nedìlám. CZ: Vrátím se ještì ke druhé otázce - co pro tebe znamená lezení dneska? K: Dnes lezu sporadicky, tak abych mohl vylézt aspoò nìco :-). Hodnì èasu mi zabírá práce v Alpsportu (sportovní obchod) a mám pod sebou lezeckou stìnu v Ostravì + dìláme lezecké kurzy pro zaèáteèníky. Ale ještì neháži lezeèky do doliny :). CZ: Jsi v tréninku spíš systematik nebo trénuješ pocitovì (respektive, jak to bylo v dobì, kdy jsi trénoval na závody a tìžké cesty)? K: Jak už jsem psal, dnes lezu tak jednou týdnì, ale døíve prakticky dennì a dvoufázovì. Byl v tom urèitì systém. Zátìže jsem upravoval podle závodního kalendáøe. CZ: Bere ti lezení v souèasné dobì tvùj veškerý volný èas? Co tøeba knihy, kino, hudba, jiné sporty...? K: Kromì lezení se ještì rád projedu na kole a brnknu na kytaru. Ètu sporadicky. Ale pokud to jde, lezení má pøednost v rùzných podobách, bouldering, nìco z ledu a podobnì. CZ: Co podle tebe chybìlo tvojí generaci èeských závodníkù k tomu, abyste uspìli ve svìtì tak jako Mráza nebo Adam Ondra? K: Možná to byl psychický blok, prostì pøece nemùžeme být nejlepší. Dnes je vše dál, jezdí se více ven, a je proto možnost více srovnávat, okouknout, jak to ten èi onen dìlá a podobnì. Nebo jsou kluci teï prostì lepší. CZ: Øešil jsi nìkdy i otázky výživy rùzné doplòky stravy, diety a tak? A co dnes dbáš striktnì na životosprávu? K: Jedl jsem vždy normálnì, žádna dieta apod. Dnes to neøeším vùbec, jde o to se trochu hýbat a poøád nìco dìlat a hlavnì nepøestat lozit. Dùležité je pøedcházet úrazùm. CZ: A jak jsi se dostal k horám? K: Vždy jsme se bavili o tom že pøenést systém ze skal do velkých stìn bude nášup a teï poslední roky se to dìje. Ale proè hory? Možná to je pøirozený vývoj. Závody už byly za mnou a skalky zaèaly být malé. Trochu atraktivnìjší je lezení na pískovci. A tak èlovìk pošilhává po vìtších a vyšších kopeèkách. CZ: A Cruz del Sur? Jaké to bylo? Pepe nìkde psal, že vám to pøišlo lehèí než pùvodnì navržená klasa. Mìl jsi problémy s nadmoøskou výškou? K: V Peru to bylo parádní, byl to první vìtší výjezd do takové stìny v takové nadmoøské výšce. Byly to první zkušenosti, nevìdìli jsme nic bližšího o stylech pøelezù, co obnáší orientace v takové stìnì a spousta jiných problémù. Ale zadaøilo se. Obtížnost byla podle nás lehèí, pøesto neøíkám, že je to lehká línie. V Peru jsme trávili víc jak mìsíc, takže aklimatizace probìhla perfektnì. Pod stìnou už nebyl žádný problém. Pøedtím byl výstup na kopec Pisco, pak pokus o Huaskarán vždy s návraty do údolí, pøedpisová aklimatizace. CZ: Díky moc za rozhovor. K rozhovoru mi Kamzík pøipsal ještì krátké post scriptum, které urèitì stojí za pøeètení: Díky lezení èlovìk potkal spoustu lidí, procestoval a vidìl mnoho míst a dovezl domù spoustu zážitkù. A to nejen ze svìta, ale i od nás doma. Pokud bych mìl vše sepsat, tak to je na malou brožùru, a tak doufám, že jsem ètenáøe aspoò ve zkratce trochu zaujal a nìkteré motivoval k dalším lezeckým akcím. Tímto všechny zdravím. Možná nìkde ve skalách ahoj I tak skvìlý lezec jako Kamzík si pøivydìlával na lezení výškovkama foto archiv Kamzík Milan Kamzík Benian - pro CLIMBzin se ptal uèitel - 8

9 Oddílová liga Ano! Je to tak! Je tu podzim a s ním pøichází i druhý roèník oddílové ligy. Schválnì nepíšu boulderliga, protože by se mìlo jednat o sérii 4 závodù, z nichž boulderové budou jen dva. Ty ostaní budou o zbraních a o obtížnosti. Nehynoucí sláva je vítìzùm pøedem zajištìna, stejnì jako ta známá èest pro poražené. Tak trénujte jak šlaci! SEZNAM ZÁVODÙ ODDÍLOVÉ LIGY 06/07 Pùda 06 - první závod bude bouldrový a stejnì jako loni probìhne na pùdì u Leblochù. Akce se koná Více viz pøiložená pozvánka. Novoroèní OPEN AIR - kdo má rád zimu a zbranì, ten by si to mìl užít. Vše se odehraje ve vesnici Jana Amose. Snad akce s pomocí klukù z Nivnice probìhne! Tìlocvièna 07 - druhý roèník boulderového klání v naší krásné tìlocviènì probìhne 3. února After OUPN party - po pátém roèníku SLOVÁCKÉHO OUPN budou opìt po roce zpøeházené chyty na naší stìnì a to je dobrá pøíležitost k závodìní na obtížnost. Poleze se na flešáka a cest bude aspoò pìt tak, aby si zalezl každý! Termín: A nyní k hodnocení celého seriálu. Oproti loòsku je nìkolik málo zmìn: Body získávají všichni umístìní do patnáctého místa. Za 1. místo je 15 bodù, za druhé 14 atd. až za patnáctý flek je bod 1. Nejhorší výsledek se pøi úèasti ve všech závodech škrtá a poèítají se tedy 3 nejlepší umístìní na závodech. Z toho plyne možnost jeden start vynechat. Pokud nìkdo absolvuje ménì jak 3 závody, poèítají se mu pouze body z absolvovaných závodù. Malé upozornìní na konec: Nejde o nic jiného než o srandu (!) a taky o nehynoucí slávu, tuèné price money a obdiv nejhezèích koèièek z Brodu a okolí! Až na posledním místì je to, že nám to pomože pøežít zimní pøípravu! LIZE ZDAR! - uèitel - Oddílovou ligu 06/07 podporují svìtoznámé firmy vyrábìjící pomùcky jen pro dobré climbéry: Halvní partner oddílové ligy 06/07 nejlepší guma na svìtì Pøevodní tabulka klasifikací Nejednou se vám už urèitì stalo, že na vás chrlil nìkdo jakási záhadná èísla s tím, že on už bouchl 7b nebo 5.12a! A taky když nìkdo øekne 8c, záleží hodnì, kde to bylo a v jaké klasifikaci mluví. Pojïme si to tedy ujasnit: UIAA FR a 6a+ 6b 6b+ 6c 6c+ 7a 7a+ 7b 7b+ 7c 7c+ 8a 8a+ 8b 8b+ 8c 8c+ 9a DDR VIIa VIIb VIIc VIIIa VIIIb VIIIc IXa IXb IXc Xa Xb Xc XIa XIb XIc XIIa USA a b 5.10 c d a b 5.11 c d a b 5.12 c d a b 5.13 c d a b 5.14 c d AUS Ještì než se celou tabulku nauèíte zpamìti i pozpátku, uvìdomte si, že klasifikace cest je vždy jen orientaèní záležitostí. Všichni jste už urèitì zažili tu situaci, kdy jedna sedma pustila jako nic a hned ta vedle (od jiného autora a v trochu jiném profilu) vás potrápila, jako by to byla nejmíò osma (alespoò v porovnání s tou první cestou)! A to už vùbec nemluvím o rozdílech mezi jednotlivými oblastmi nebo rozdílech mezi jednotlivými zemìmi - a to i tìmi, kde se používají stejné stupnice. Takže bacha! Zbyteènì neriskujte! Sestaveno podle: èasopisy Montana a Jamesák, kniha Rock Stars, prùvodce Suomen kalliokiipeilyopas uèitel UK 4b 4c 5a 5b 5c 6a 6b 6c 7a 7b SWE FIN

10 Hot sport news Opìt je tu seznam toho nejžhavìjšího, co uherskobrodští sokolíci podnikli na horách, v nížinách i hospodách (+ pár nejvìtších bomb ze svìtové scény). A jen dodávám, že kdo se neozval má smùlu - slavný prostì nebude. Holt já nemùžu být všude a jasnovidec taky nejsu. Marcela Macek Leblochová se v nedìli 27. srpna 2006 vrátila mezi normální lezeckou populaci a zdolala, po dvouapùl mìsíèním pùstu zpùsobeném zlomeninou køížové kosti, cestu Rohovka 5 na Kozlovi! Kubèa Jurèík a uèitel se v sobotu 2. záøí poprali s nároènou tratí letošního Chøibského Hnìdáka a na pokraji fyzického i psychického zhroucení si dojeli pro celkové druhé místo! Na letošním Hnìdákovi se nenechali zahanbit ani Pólo Maršálek s Masikem, kteøí startovali na tomto extrémním závodì již potøetí. V konkurenci 16 dvojic dojeli na skvìlém sedmém místì, což je jejich zatím nejlepší umístìní! (Více o letošním Hnìdákovi najdete v uèitelovì pojednání na stranì 5 tohoto èísla.) Dvojkám Kubèa Jurèík - Radek Gabrhel a Honza Lekeš - uèitel, se na výroèním oddílovém zájezdu do Tater podaøilo prostoupit nìkolik zajímavých cest: Žeruchovi veže: Korsvoldov tanec 7 OS, Severní stìna Malého Kežmaráku: Dirrettissima 7+ AF. Uèitel s Honzou ještì pøidali dlouhou celodenní akci v podobì výstupu od Brnèálky pøes Medené lávky do Medené štrbiny (2), odkud se vydali pøes Vidlový hrebeò (4) na vrchol Velkého Kežmarského štítu, ze kterého sestoupili pøes Huncovské sedlo na Sviš ovku a zpátky na chatu - byla to sice taková turistika, ale obèas s dost zajímavým lezením a hlavnì poøádnì dlouhá. (O Tatrách se píše taky na str. 3 a 4.) SUPER ONSAJT cesty Dan hammer 8 se podaøil na prázdninovém výletì do nìmecké Frankenjury Malému Kubovi! K tomuto skvìlému výkonu pøidal Kuba v Nìmecku ještì další osmu - tu však pouze RP. Uèitel znova rozšíøil svùj seznam pøelezených devìtmínusek když v polovinì záøí pøelezl v Krase V buèi pøevislou vytrvalostní a hlavnì nádhernou linii Vìènì bez penìz 9- stylem PP. Macek to po zranìní prostì hrne a z Krasu si v sobotu pøivezla první cesty na prvním konci po dlouhé odmlce. Mezi nimy byla i Kotašlova varianta 6+/7-. Športový elegán, zamìstnanec nejmenovaného závodu na výrobu støelných zbraní a ftipálek roku Kubèa Jurèík, lezoucí za SODOM a SEPULTURU, se jednu záøijovou støedu strašnì moc tìšil na pùl tøetí - jediný svìtlý bod jeho dopolední smìny. Pùl tøetí pøišlo a Kuba se zaèal tìšit na ètvrtou. Ètvrtá pøišla taky a on nasedl do auta vedle lvice Elzy a jel si zatrénovat na Kozla. Elza (princezna Nelly) celou cestu masírovala Kubovy svaly jazykem a to mu náramnì pomohlo. Zbytek dìní by se totiž dal shrnout do pøišel, vidìl, vylezl (PP) a lakonicky konstatoval: Však už bylo na èase! A o èem, že se to tu píše? No pøece o cestì Gorilí samec 8-! Bylo to jen otázkou èasu, kdy uèitelovi spadne do klína další devìtmínuska. Netrvalo to dlouho! Hned týden po pøelezu Vìènì bez penìz si zajel na Manín, kde dal PP dlouhého a nároèného Netopiera 9-. Aby toho nebylo málo, pøesunul se na nedìli na Súlov, kde pro zmìnu rozšíøil svùj seznam osummínusek, které dal OS, nádhernou vytrvalostní cestou Arthuš 8-! To, že se Macek vrátila mezi živé lezce, potvrdila na Súlovì, kde pøelezla cestu Adéla eštì neveèerala 7- RP. Honza Lekeš a Radek Gabrhel se vydali na konci záøí znova do Tater. Jejich cílem byla legendární západní stìna Lomnického štítu, ve které pokoøili snad ještì legendárnìjší Hokejku. Vítek Šobáò zdolal další tìžkou sedmu na Skalce u Trenèína. Ano - bylo to v první øíjnové úterý a byla to ona magická a vzrušující Voòa ženy 7+! Hned den po úspìchu ve Voni ženy se Vítek Šobáò vydal na Skalku znova. Tentokrát, ale míøil mnohem výš. Nechal si do silovì vytrvalostního Finále 9- nacvakat expresky a cestu krásnì pøelezl PP! Po loòském Kouše za 8+/9- a letošní Vzpomience 8+, se tak Vítek posunul na skalkách zase o kus dál. Velká gratulace!!! (A otázka: Copak ten šikula asi baští, že je tak dobrý?) Jakoby toho Vítek nemìl dost - o víkendu kolem výjezdního zasedání si pøipsal další dva úspìchy a zúroèil tak celoroèní døinu v tréninku. Nejdøíve na Beckovì pøelezl cestu Vierkina 8 a v nedìli po velkém boji zdolal další devìtmínusku Teória pola 9- PP na Kamenných Vrátech. Prostì konec sezóny Vítkovi opravdu parádnì vyšel!!! Nezahálí ani Vítkùv par ák na lanì, veselý èlovíèek a budoucí pirát silnic Kubèa Jurèík (Sodom, Sepultura, Klub fanouškù Rosti Tomance, dopingová kanceláø Amstrong), který v nedìli 8. øíjna, inspirován Vítkovými úspìchy a v dosti pohrouženém stavu po výjezdním zasedání, bouchl PP Inženiersku 8- na Kamenných Vrátech! V oblasti Markezinoj gredi nedaleko Splitu se Tomáš Mrázek kromì lezení a DWS (deep water soloing) v nedaleké oblasti nad vodou Sustipan, vrhl i na dokonèení, zatím nepøelezeného projektu, který se nachází vlevo od cesty Glupan. Tomáš ho nazval Crno vino a oklasifikoval ho pøedbìžnì za 8a, údajnì tìžké 8a. Václav Šatava a Dušan Stoupa Janák pøelezli 17 let starý projekt Fram v jižní stìnì Marmolady v termínu ve stylu PP. Nad Rybou si zájemci o opakování mohou vychutnat délky klasifikace 8+, 10-, 9/9+, 9+ a 5. Je k tomu potøeba jen nìjakých vklínìncù a nebát se trochu delších runoutù. Brnìnský wonderkid Adam Ondra si zapsal po víkendu další tìžkou cestu. Ve Frankenjuøe pželezl cestu Markuse Bocka Vanquish 11-/11 stylem PP. Rakušanka Barbara Raudner se pøipojila do elitního klubu pøekonavatelek stupnì 11- když práskla Keitos Palast 8c v Höllentalu. Veterán Mauro Bubu Bole øádí dál! O prodlouženém víkendu na konci záøí vylezl poprvé volnì všechny délky Larcher-Vigiani na Marmoladì v Dolomitech, což je 13délková cesta obtížnosti až 8a. Neúnavný Chris Sharma pøelezl projekt na skalním oblouku nad moøem na Mallorce. Jde o deep-water solo (DWS) do výšky pøes 20 metrù. Zatím ho nepojmenoval, ale srovnává ho se svým pøelezem cesty Realization za 9a/9a+ v Ceüse roku Podzim svým pomìrnì stálým poèasím hraje do not lezcùm v celé Evropì, proto výkony padají jeden za druhým. Ideální klima zøejmì panuje i ve francouzském Gorge du Loup. Yuji Hirayama byl úspìšný pøi pøelezu cesty Kinematix, 9a a popral se úspìšnì i s cestou 7pm JP Show, 8c. >>> 10

11 Nová japonská lezecká hvìzda Akito Mashusima mimo to, že vylezl krásné SuperTango, 8a+ a Karosuj, 8b+ stylem onsight, podaøilo se mu pøelézt i již zmínìnou cestu Kinematix, 9a. - uèitel - Co sa chystá? - koncem øíjna chystá hrstka skálovìrných pøíznivcù zájezd do slovinského ó es pé. O tom jak moc studené bylo moøe, kolik vypili rumu a slivovice a jak se jim tam daøilo a co pìkného vylezli, se doètete v dalším èísle CLIMBzinu. - PØESTAVBA NAŠÍ JEDINEÈNÉ STÌNY se po dohodì, ke které se dospìlo na výjezdním zasedání, a kterou už možná ani nìkteøí nevnímali, opravdu uskuteèní. Jde o to, že odstraníme zbyteènì kolmé èásti stìny a v zadním koutì vznikne nový pøevislý prostor. Vše probìhne pod vedením mistra inženýra Masika ve støedu (shazování chytù) a (samotná realizace celé stavby). Vy všichni sokolíci, kteøí stìnu využíváte, pøijïte pøiložit ruku k dílu - dìláte to hlavnì kvùli sobì. Díky. - v sobotu 2. prosince 2006 se uskuteèní 2. roèník boulderových závodù u Leblochù na hùøe. Témìø na všechny èekají zajímavé ceny a celá sranda akce bude spojena s oslavou 666. narozenin (30+30=666!!!). Takže trénujte a hlavnì pøijïte!!! Závod se poèítá do oddílové ligy! - redakce - Co sa událo? - výroèní zasedání uherskobrodského oddílu - opìt se jelo na kolech a opìt to byla hodnì veselá spáøka. Akce se konala v sobotu 7. øíjna za dobrého poèasí, kterého nìkteøí využili ke žni tìžkých cest (viz rubrika Hot sport news). Každopádnì se nás sešlo dost. Laïovi z Luhaèek díky za krásné promítání z Pamíru a nìkolik obrázkù z letošní vody. Bez toho by to prostì nebylo ono. - redakce - Èoking!!! Pokud se chystáte v nejbližších mìsících jezdit autem hodnì v Brodì Uherském a jeho okolí, bacha na vìc! Vtipálek roku Kubèa Jurèík, který v úterý 10. øíjna udìlal u Leblochù na pùdì tak tìžký boulder, že ho ani uèitel nemohl vylézt, si vzal k srdci slova z poslední strany 4. èísla CLIMBzinu, a dìlá si øidièák! Tak a nemáte zbyteènì potluèené auto. Protože Kubèa prý teï, co už pøebouldroval uèitela, može klidnì umøít!!! - redakce - Toto je flek pro vašu reklamu - reklamujte co chcete, my na to stejnì kašlem!!! fuck off sponsors Du jù spík ingliš? Mackùv anglicko-èeský slovník lezecký - part 2 STYLES OF CLIMBING aid climbing /eid/ hákování, technické lezení How many pitches did you aid? Kolik délek jste hákovali? attempt /a tempt/ pokus; pokusit se bybass /baipa:s/ oblézání climbable /klaim eibl/ lezitelný crack /krak/ spára crack climbin /krak/ spárové lezení descend /di send/ sestoupit descent /di sent/ sestup edging /edžin/ lezení po malých lištách escape /i skeip/ únik; uniknout exposure /ik spouž/ expozice face climbing /fejs klaimin/stìnové lezení finger crack /finge/ prstová spára fist /fist/ pìst flake /flejk/ šupina, odštìp, lištièka foothold /fu:thold/ stup friction climbing /frikšn/ lezení na tøení handjam /hend džem/ žába hold /ho:ld/ chyt hold cutting /hold kating/ sekání chytù holdless /holdles/ bez chytù holder /ho:ld / madlo, chyt jag /džeg/ madlo layback /leibak/ sokolík mantel /mantel/ vzepøení, odtlaèení over hang /ouv heng/ pøevis hang over kocovina over hanging face pøevislá stìna pendulum traverse / pendjul?m tr? v?:s/ kyvadlový traverz reach /ri:è/ dosáhnout you have much huge reach máš delší ruky (doslova máš vìtší došah) - dobrá výmluva, když nìco nemùžeš pøelézt retreat /re tri:t/ ústup slippery / slipery/ kluzký self-belay /self-bi lei/ samojištìní slippery / slipery/ kluzký thin crack /Oin krak/ tenká spára under holder /and / spoïák Kdysi kdosi øekl: Uèit se, uèit, se uèit se!!! CLIMBzin øíká: LÉZT! LÉZT! LÉZT! 11

12 Co je slyšet ze skal Je záøijová sobota. Venku je trochu pod mrakem, pofukuje vìtøík a je sucho. Ideální lezecké podmínky zavály množství lezcù i na Holštejn v Moravském Krasu. Na Vaòousech, V Buèi, nad jeskyní i na Lidomornì je množství lezcù, kteøí se snaží pøetavit celoroèní døinu a odøíkání v pøelez vysnìné cesty. Sedíme tak na louce nìkde mezi Buèí a Lidomornou a odpoèíváme. Najednou se z Lidomorny zaène ozývat funìní borce levitujícího v chytech nìjaké šílené pøevisliny. Zaostøíme naše uši tím smìrem a posloucháme: - Uff, fúúú, uff! - Jeï! Jeï! - Pièa! Tohle už snad ani nepotøebuje další komentáø! - uèitel - Ke freslenému ftípku z minulého èísla jen dodám pro ty, kteøí nekomunikují v angliètinì, že uvedený text znamená nìco jako: Takže kam teï - do pekla nebo do ráje? A slibuju, že už to bude jenom èesky! :-) - uèitel - Omluva Redakce CLIMBzinu se tímto omlouvá svìtoznámému pisálkovi Martinovi Masikovi Masaøovi, autoru èlánku o Glockneru, kterému jsme pøi sazbì posledního èísla totálnì pokur... jeho èlánek pøehozením textu. Masika, ale i všechny ostatní chceme ujistit, že k podobnému nedopatøení dochází u nás v redakci maximálnì jednou za 10 let. - redakce - Kuba Novák radí Dìlá vám problém poøádnì vykozit nohu? Tatér Kuba Novák doporuèuje: pøi tréninku této dùležité lezecké techniky si poøádnì zameète! Opravdu to funguje! Každá správná koza totiž meèí! - redakce - Oznámení Známý hradiš ský bouchaè, vedoucí brnìnského greensportu, autor mnoha cest a prvovýstupù v Chøibech a dìlník skal Michal ROH Rožek øekl 30. záøí tohoto roku ano své (nyní již) manželce Marcele. Tož teda a sa jim daøí... - redakce - Soutìž se singáèem o malé, ale milé dáreèky A metodyka k tomu - tohle všechno mùžete èekat od našeho magazínu v pøíštím roce. Hltejte informace uvnitø CLIMBzinu, pište zážitky ze skal, pøemýšlejte, jak lezete a jestli dìláte všechno správnì a urèitì se doèkáte. A jen taková cvièná otázka za samolepku: Od kterého roku vychází náš magazín? Cvièitelská skála byla pøedstavena již v minulém èísle. Jako první se s novými cestami na ní mohli seznámit úèastníci Chøibského Hnìdáka. Fotky s popisem nových cest nyní pøináší i náš magazín: Sektor Hlavní stìna: Èervené linie zleva doprava: Režie Kotìnoèkin, výtvarník Rusakov 6-, Inkvizice 6-, Chøibský Hnìdák 7+, Støet generací 5, Jen poèkej... 5, Vlèí jáma 7-, Relax 5. Modré linie jsou zøejmì nìkteré pùvodní staré smìry: Levá spára - III, Humusovka V, Støedem stìny - V, Solivka - IV+, Dolní èást stìny - IV, Pravá spára - IV+ Sektor Plotna: Homouš 3+, Psychopat 4+, Bourec Brnìnský 4+, Dement 4, Coura 3+ Každý správný climbér ète CLIMBzin V pøíštím èísle mimo jiné: Horké informace z blízkých i vzdálených skalek a hor, kreslený ftip, další lekce lezecké angliètiny, zajímavý rozhovor, rubrika na pøání, report z Pùdy 06, drby chøibských plchù a mnoho dalších hòupin. 12

13 Rubrika na pøání tentokrát pro ty, na které se zatím nedostalo Trénuj se svým GURU!!! A ber život s humorem!! ÈTI CLIMBzin!!! Ano, i tahle pùvabná dívenka se nestaèí divit, jakých že to dosáhli uherskobrodští sokolíci výsledkù v anketì BBC. Holt jsme pašáci! ZMER SI HO! výsledky ankety BBC Vážení pøátelé, pøinášíme výsledky ankety BBC, díky které jsme se zapojili do mezinárodního výzkumu zamìøeného na víceménì uzavøené skupiny jedincù, mezi které patøí rùzná zájmová sdružení, spolky èi sportovní kluby. Poté co jsem organizátorùm výzkumu zaslal naše data mì sice nejdøív pøesvìdèovali, že to není možné, ale ujistil jsem je, že my horolezci urèitì nelžeme. Sice si obèas pleteme dvacetiodsedové AF s OS, ale jinak jsme èestní a poctiví lidé. A tak se v BBC pustil TEAM pod vedením Dr. P. Haberu do poèítání složitých statistik. Výsledkùm nejdøíve nemohli uvìøit, ale nakonec, po nìkolikanásobné kontrole, došli k závìru, že horolezci je mají fakt nejdelší. V tenhle moment jsem zaèal pøemýšlet, jestli jste náhodou nemìøili ty špagáty, na které se navazujeme, ale Dr. Habera mi to odbornì vysvìtlil: Jde o to, že kdyš horolesec se dostal do nousové situejšn a stratí roup, on mít vždy náchradu. Je to evolušn òùvs! Absolutly genialní! Koneèný verdikt výzkumníkù z BBC zní: v porovnání se zbytkem svìta se horolezci sokolíci z Brodu Uherského neztratili!!! SPOLEÈNÉ TRÉNINKY NA STÌNÌ V UB: PRÁZDNINY NÁM SKONÈILY, TAKŽE SI MÙŽEME DOPØÁT LEZENICI NA NAŠÍ SVÌTOVÉ STÌNCE støeda 17-19, pátek 17-18, nedìle uvedené èasy jsou v hodinách platných ve støedoevropském pásmu. Co dìlat mezi tréninky nikdo nikde neradí. (c) 2006 autoøi èlánkù, fotografií a kreseb, hlavní grafik a celá redakce CLIMBzinu Texty neprošly žádnými stylistickými úpravami a všechny názory jsou zaujaté a jednostranné (jak už to prostì bývá) a navíc vyjadøují názory a postoje autorù, které se nemusí shodovat s názory redakce!!! CLIMBzin obèasný zpravodaj horolezeckého oddílu TJ SOKOL Uherský Brod šéfdirigent: uèitel; grafika: teacher ingliš: Macek pisálek externista: Masik (jen když v práci nic nehoøí) foto: šeci z oddílu, obèas nekdo iný, sem-tam kradené gramatická korektùra 95% obsahu: Robert - dìkujeme pressssss: Macek volnì ke stažení na Vítáme všechny vaše zprávy o lezeckých i jiných dobrodružstvích. Pøíspìvky, vèetnì fotografií, zasílejte na climbzin@seznam.cz 13