Ukázka knihy z internetového knihkupectví

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz"

Transkript

1

2 Ukázka knihy z internetového knihkupectví

3 Vyfiezávané ãelo leïáckého sudu z bene ovského pivovaru s erbem arcivévody Ferdinanda d Este (foto autora, 2004). U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S

4 Encyklopedie PIVOVARÒ âech, Moravy a Slezska I. díl Stfiední âechy P AVEL J ÁKL Nakladatelství Libri Praha 2004

5 Projekt Encyklopedie pivovarû âech, Moravy a Slezska, díly I. VI., vychází za podpory spoleãnosti PlzeÀsk Prazdroj, a. s. Kamarádu a b valému spolupracovníkovi Jindrovi Hofiánkovi, jenï to v echno spískal Pavel Jákl, 2004 Illustrations archivy autora, M. Angera, K. VodÀanského, M. Hrube e, V. Linharta, R. Kuãery, 2004 Libri, 2004 ISBN ISBN (soubor)

6 Obsah OBSAH Podûkování... 6 Slovo autora... 7 Pivovary na území Stfiedoãeského kraje... 9 Abecední pfiehled nûmeck ch jmen nûkter ch lokalit stfiedoãesk ch pivovarû Seznam dal ích míst ve stfiedních âechách, kde se vafiívalo pivo a byly (stojí) pivovary Terminologick slovníãek Seznam pramenû a literatury

7 PODùKOVÁNÍ Podûkování Jindrovi uï jsem vzdal hold dedikací, a tak jen pro dokreslení. On to byl, kdo na el v kontejneru na odpad pomaãkanou a nûk m vyhozenou mapu ãesk ch pivovarû, vypracovanou jako pfiíloha Pivovarského kalendáfie a adresáfie z roku Stalo se tak na sklonku roku 1983 ve smíchovském pivovaru Staropramen, kde jsme oba pracovali, a od té doby se zaãal projevovat mûj zájem o staropivovarskou tematiku a historii. Jin kolega, nuselsk sladmistr Rudla Fryã, mi poté zapûjãil a posléze i vûnoval publikaci Michala Jánského Pivovary a pivovárky, vydanou Ústfiedním kulturním domem ÏelezniãáfiÛ v Praze roku 1977, která se záhy stala mou doprovodnou biblí, s pomocí níï jsem zaãal cestovat po jednotliv ch pivovarsk ch lokalitách. Pánové Fryã a Jánsk jsou tak dal ími osobami, kter m je nutné vzdát dík, stejnû jako jinému kamarádovi, panu Richardu Brandejsovi, jenï nûkolik úvodních cest se mnou i absolvoval. Nelze snad ani v echny, co si to zaslouïí, vyjmenovat, a tak se prosím vás ti, co jsem tfieba vynechal, nezlobte a vûzte, Ïe se tak stalo z mé vrozené zapomnûtlivosti dané téï i vûkem a ztrátou nûkter ch souvislostí. Dûkuji dále i Milo i Kabátovi, sbûrateli, jakoï i dal ím podobnû stiïen m potrefencûm MirkÛm Angrovi a Hrube ovi, Václavu Li kovi, Vláìovi Linhartovi, Karlu VodÀanskému, Romanu Kuãerovi, Pavlu Práglovi in memoriam, kosteleck m pánûm Milanu Starcovi a Tomá i Vodochodskému za projevenou pfiízeà a doprovod na cestách i spoluúãastenství v pfiítmí hostincû a restaurací, kde aï do omrzení pfietfiásáme dojmy z proveden ch rekognoskací. Mé kroky vedly ãasto ve stopách guru vlastivûdn ch pochûzek, a pfiestoïe jeho osoba mé podûkování vnímá kdesi na obloze za mráãkem, je nutné si na pana Augustina Sedláãka vzpomenout uï i proto, Ïe on byl m m dávn m pfiedchûdcem svou glosou, dle které jej na cestách nejvíce zdrïovali cikáni, toulaví psi a pivovary! Pánû Sedláãkova encyklopedie o na ich hradech a pansk ch sídlech se stala mou vûãnou inspirací. Dost pro zdar této knihy udûlal Ivan Kirchner a jím iniciovaní pracovníci SOA v Pfiíbrami, jakoï i dal í archiváfii z Prahy, Mladé Boleslavi, Kolína apod. Zvlá tní dík si zaslouïí pan Josef Fencl z Kru ovic za poskytnut dokumentaãní i jin materiál. Dûkuji téï kronikáfiûm obcí, pracovníkûm celé fiady obecních ãi mûstsk ch úfiadû. Dík patfií rovnûï pak sládkûm a majitelûm pivovarû, potaïmo v em pivovarníkûm z pivovarû jak zanikl ch, tak i funkãních. V slovnû jmenuji Milana Bílka z Bene ova, Pavla Benáka a Ladislava âe pivu z Nymburka, Vladimíra âernohorského a René Zelníãka z PrÛhonic, Tomá e Mikulicu z Ch nû, paní Noskovou a Vladimíra Jindfiicha z Klá tera Hradi tû, Jifiího Vodochodského emeritního sládka na Vysokém Chlumci, Hanu a Václava Mayerovi z Berouna, Miloslava Hejného za informace o pivovarech v âeském Brodû a Bu tûhradû, Václava Krákoru téï za Bu tûhrad (navíc za zprostfiedkování rekognoskace sklepû ve Vojtûchodole), Milo e Baumruka jako letitého spolupoznavatele star ch pivovarû. Cenné informace z Velk ch Popovic mi poskytli Bohuslav Bou a a Antonín Mal, za Jílové dûkuji rodinû KlomínkÛ tamtéï, za âelákovice paní Richterové a její firmû RINA, za Mûlník vzdávám dík tamní spoleãnosti MEFRIT, za poskytnutí raritních fotografií z Vltavy se vynofiiv í efrovny dûkuji paní âedíkové, v Okofii za pfiíkladné pfiijetí vzpomínám na pana Kristofoviãe, panu teflovi ze kvorce skládám hold za moïnost pouïít jeho záznamû o tamním pivovaru. RovnûÏ kácovsk m pivovarníkû patfií mûj dík, pfiedev ím panu Davidu Hofiej ímu. Za vstfiícn a plnû profesionální pfiístup k mé práci musím podûkovat V zkumnému centru prûmyslového dûdictví pfii âvut v Praze, které neodmítlo ani spoluãinûní odborné. TotéÏ lze dodat i o panu Milanu Polákovi z nakladatelství MILPO-MEDIA za neúnavné shánûní sponzorû, jakoï musím nutnû podûkovat i vedení nakladatelství LIBRI, které tolerovalo mou nedochvilnost a termínové neplnûní. Za projevenou pfiízeà a kolegialitu dûkuji i spolupracovníkûm z redakce ãasopisu Pivní kur r a osazenstvu Pivní galerie v Praze, jeï mû podporovalo pfiedev ím morálnû. Zapomenout nelze ani na kolektiv pivono Û hostince U BezuchÛ v Praze-Kunraticích, kde vznikala fiada pracovních stránek této knihy. A na závûr dûkuji své pfiítelkyni Janû, která se mnou mûla svatou trpûlivost, a i sám sobû, Ïe jsem to v e (snad) zvládl Autor 6

8 Slovo autora SLOVO AUTORA Kniha volnû navazuje na roku 2003 a ve stejném nakladatelství vydané PraÏské pivovárky a pivovary, jejichï autorem je Milan Polák. Tent Ï ãlovûk mû doslovnû uvrtal do pokraãovacího cyklu, jehoï v sledkem je první díl vûnovan stfiedním âechám. V kontextu ãeského a moravského pivovarství se jedná o region v jimeãn a historicky velmi cenn. UÏ blízká dosaïitelnost Prahy, jakoïto odvûkého centra spotfieby a stálého potravinového odbytu, pfiiná ela mûstûm a obcím v jejím okolí znaãnou prosperitu i dal í v hody, které pfievaïovaly nad urãit mi negativy pfiedev ím u centralizaãních snah státní správy. Nûkteré pivovary pak byly v minulosti (do jisté míry v ak tato definice platí dodnes) na dodávkách svého piva na trh na eho hlavního mûsta pfiímo bytostnû závislé. Navíc, jednalo se vïdy téï tak trochu i o prestiï vlastní pivo praïskému obyvatelstvu nabídnout podobn ch jevû jsme svûdky i v nynûj í dobû. V znamu Prahy pak odpovídala i síè jednotliv ch pivovarsk ch podnikû, která smûrem k Praze pfiimûfienû houstla. V této vûci je nutno vzít v potaz, Ïe fiada pivovarû, fieknûme kdysi pfiípraïsk ch, se nacházela v místech dnes jiï patfiících k oblasti praïské aglomerace. Tyto pivovarské podniky (napfi. Nusle ãi Práãe) byly tak jiï zpracovány v pánû Polákovû publikaci. Mimo to se dá fiíci, Ïe právû v oblasti Stfiedoãeského kraje byly a jsou i nejdéle pûsobící pivovary celé republiky opomineme-li trochu fiktivnû nadnesené Cerhenice u Kolína (s nûkdy uvádûn m vznikem tamního pivovaru roku 1118), pfied oãima nám defilují historicky starobylá místa se staletou pivovarnickou tradicí (Beroun, Bu tûhrad, âesk Brod, Kácov, Kolín, LouÀovice pod Blaníkem, Nymburk, Pfiíbram, Rakovník, Slan ). V nûkter ch tûchto místech se pivovarská ãinnost udrïela do souãasnosti. V knize je sebráno a historicky opsáno na 230 pivovarû z více jak dvou set lokalit. Nejsou zde v ak uvedeny v echny známé pivovarské provozy, jejichï poãet se ve stfiedoãeském území spí e odhaduje, neï stoprocentnû dokládá v ãíslech mezi ãtyfimi sty aï pûl tisícem podnikû tam, kde se v urãitém ãasovém úseku vafiilo a pfiipravovalo pivo. Z hlediska místopisného jsou nûkteré pivovary s jejich lokalitami pfiedev ím ty na okrajích regionu a dûjinnû více pfiíslu né do jin ch krajû, pfiesunuty do dal ích dílû. Kupfiíkladu Bfieznice u Blatné, aã souãasnû patfií do územního celku stfiedních âech, b vala odjakïiva ryze jihoãesk m mûstem, a proto bude mít své místo v následném pokraãování této encyklopedie, které vyjde jako dal í díl. V jihoãeském pokraãování se dále ocitnou pivovarské lokality v Borotínû, Bukovanech, Hrádku-Starosedle, Kamenné Lhotû, Miliãínû, Neustupovû, Petrovicích u Miliãína, Tochovicích, Vlãkovicích u Votic, ZaluÏanech a Zbenicích. Severoãesk díl pak doplní místa jako Bûlá pod Bezdûzem, Dolní Befikovice, Sezemice u Turnova, v chodoãesk potom T nec nad Labem. Kniha a její pokraãování má své pfiedchûdce v podobû ãlánkû, které uï po více jak deset let vycházejí v mûsíãníku Pivní kur r a vefiejnost je zná pod souhrnn m a v efiíkajícím názvem Vandry po zanikl ch pivovarech, kde je podepisuji pod znaãkou Pivovarsk. JiÏ z titulku rozsáhlého seriálu je zfiejmé, Ïe pivovarské punkty takto opisované jsem osobnû sám nav tívil, zmapoval, zfotografoval a jinak zaznamenal ãi zdokumentoval. Je za tím v ím práce uï dvacetiletá, jak pfiedznamenáno v úvodním Podûkování. Samozfiejmostí potom je, Ïe prakticky v echny lokality jsem nav tívil vícekráte uï i proto, Ïe doba se rychle mûní a s ní i objekty star ch pivovarû bohuïel, vût inou se v e kloní k oné hor í stránce, a pivovary nám tak postupnû mizí z povrchu zemského, stávají se více a více vûkem poznamenan mi ruinami. Nûkdy se jedná o smutn, aï depresivní pohled, protoïe opaãn ch pfiípadû oprav a rekonstrukcí ãasto stalet ch pivovarsk ch budov je vpravdû jak afránu a potûchy pro oãi i mysl pivovarského historika je pramálo. Ostatnû, fiada pfiiloïen ch a v textu oti tûn ch fotografií zdárnû pokraãující zmar dávné slávy b val ch pivovarû jen dokládá coï obzvlá tû je patrno v nemilosrdném ãernobílém pohledu, kter je pro dokumentaristiku nutn a pfiímo typick. Dûsivost stavu nûkter ch pivovarû v jejich souãasné podobû by mûla zaujmout citlivou ãást vás, ãtenáfiû a pfiíznivcû historie, i místa kompetentní a pfiivést národ k my lence obrody cosi provést! I v tomto ohledu je poslání a smysl právû vycházející encyklopedie. NezÛstat lhostejn m. Pivovary opsané svou vlastní kapitolou jsou uvedeny na mapce v pfiedsádce úvodní ãásti knihy. UÏ z prostého pohledu na ni je znát, Ïe koncentrace pivovarsk ch punktû se rûzní, coï je tû více vynikne v koncentraci s pfiedsádkou zadní, na které je mapka s pivovary neopsan mi. Rozmístûní pivovarû po regionu stfiedních âech mûlo jistû své opodstatnûní, dané jak hustotou sídelní sítû, tak podmínkami dal ími pfiedev ím vlastnick mi. Znaãnou váhu zde totiï mûlo pivovarnictví provozované formou feudálního hospodáfiství, pozdûj ích lechtick ch velkostatkû. Pivovarství mûstské, mû Èanské ãi obecní bylo ve stfiedních âechách ostatnû jako v celé zemi v men inû, byè mûlo z hlediska pûvodnosti a historie vût í váïnost a v znam, podepfien kolikrát i vy í v konností jednotliv ch pivovarû. Primát v znaãnûj ích pivovarsk ch podnikû ztratila mûsta v prûbûhu 16. století, nikdy jej jiï plnû nenabyla a ve svém prvotním v znamu bylo mû Èanské váreãenství pfiedstiïeno pivovarnickou ãinností vrchnostenskou. Tak tomu bylo i ve stfiedních âechách, kde i tolik vyhlá ené lokality âesk Brod, Rakovník ãi Slan postupnû ztrácely s pansk mi a v reïii veden mi hospodáfisk mi celky krok a zafiadily se do prûmûru. I mûïeme sledovat, Ïe znaãnou rozhojnûnost mûlo místní pivovarství kupfiíkladu na Sedlãansku, kde daná skuteãnost vypl vala pfiedev ím z odlouãenosti kraje od vût ích sídelních center i v té pfiíãinû, Ïe oblast byla rozdrobena do fiady mal ch statkû. Neménû hustou síè pivovarû nalézáme v chodnû od Prahy na Koufiimsku, Kolínsku a Kutnohorsku. Tady byl rozvoj pivovarnické ãinnosti zpûsoben pfiíhodn mi klimatick mi podmínkami a rozvinut m obilnáfistvím i dávnûj ím chmelafi- 7 Ukázka knihy z internetového knihkupectví

9 SLOVO AUTORA 8 stvím. To mûlo zase zcela zásadní v znam pro pivovarnictví na Slánsku a zvlá tû pak Rakovnicku, dal ích stfiediscích po staletí funkãních venkovsk ch pivovárkû. Svou nespornou hodnotu mûly i vodní toky údolí Skalského potoka na Mladoboleslavsku oïivovala ãinnost hned nûkolika sice mal ch, nicménû místnû v znamn ch pivovarsk ch provozû, z nichï se dne - ních dnû doãkal pivovar v Podkováni. Na druhou stranu v ak zaráïí pomûrnû mal v skyt pivovarû na Nymbursku a Podûbradsku, v Polabí pak v eobecnû. Zde v ak je nutné podotknout, Ïe v dan ch místech stávaly uï od konce stfiedovûku na svou dobu velké pivovarské podniky, a to nejen pfiímo v Nymburce a Podûbradech, ale téï na Mûlníku a pfiedev ím potom v Dymokurech. Nûkteré z tûchto pivovarû patfiívaly z produkãního hlediska mezi nejv konnûj í pivovary cel ch âech. Polabí pak mûlo zároveà i jednu nev hodu danou pfiírodou kvalitu vody, která se dá nazvat spí e nekvalitou. Labská voda je v eobecnû shledávána tvrdou a pro úãely varného procesu nevhodnou. Pfii fiece leïící pivovary, aã braly vodu více ze studní (ov em ãasto postiïen ch prûsakem z Labe), se s tímto problémem pot kaly po staletí a stávalo se, Ïe tento nerovn boj prohrávaly. Urãit stopstav nastal aï s moderní dobou, kdy byl nalezen zpûsob fyziologick ch a pozdûji i chemick ch úprav pûvodních vodních zdrojû. Z poãetn ch zástupû starobyl ch stfiedoãesk ch pivovarû a pivovárkû zûstala do dne ních dob v ãinnosti hrstka, ale i tak do poãtu pfietrvávajících a na urãen region, po v chodoãeském (ov em územnû podstatnû vût ím), nejvíce v celé âeské republice. Kromû stávajících a historick ch, vznikly nám zde i provozy minipivovarû buì v místech dávné a mezitím pfieru- ené tradice (Beroun, PrÛhonice), nebo v lokalitû zcela nové v Ch ni, kdyï tamní restauraãní pivovar byl vûbec prvním dokladem tohoto fenoménu nové doby u nás. Stalo se dokonce, Ïe byla obnovena pfiíprava piva v pivovaru pûvodním a po desetiletí zaniklém. Tady jmenujme znovuzrozen Kácov a souãasnû oïivovan Kostelec nad âern mi lesy. Zvlá tní kapitolou pak je osud pfied nedávnem zru eného pivovaru v Rakovníku, kter prochází obnovovací kúrou jiï nûkolik let, av ak zatím marnû. Stejnû jako na celém na em území, drtivá vût ina pivovarû stfiedních âech byla podniky mal mi, ryze regionálními, kdyï jejich ãinnost se omezovala spotfiebou piva v místû dané lokality. Takzvan export ãinily pivovary jen v jimeãnû a za cenu vy ích nákladû, které se jiï v dávnovûku projevovaly v cenû. Nicménû, piva ãeskobrodské, rakovnické, slánské i jiná, se dostávala bûïnû i do Prahy, samozfiejmû ke znaãné nelibosti tamních pivovarníkû. Jinak daleko vût í ãást produkce jednotliv ch pivovarû (vhodnûj ím termínem je v raz pivovárkû ) s roãní produkcí kolem jednoho tisíce hektolitrû piva, se spotfiebovávala pfiímo v místû. Odbyt piva byl pfiímo uzákonûn a veden v nepfiesáhnutelnosti teritoria vzniku. Stfiedovûké právo míle sice ztrácelo v prûbûhu staletí platnost a stalo se spí e formálním, ale feudální systém lpûní na tradici místního prodeje státem stvrzovaného a diktovaného, pfieïíval po staletí a zmûna nastala aï po zru ení tzv. propinaãního práva roku 1868, krátce po Rakouskem prohrané válce se sousedním Pruskem. Dûjinn stfiet vyústil v totální krach zastaralého a v podstatû je tû ze stfiedovûkého vnímání pocházejícího pojmu hospodáfiské ãinnosti, které se mûlo zmûnit v kapitalistické. S nov m vjemem pfii ly i promûny ve vlastnictví, kdyï pfiímo aï houfnû vznikly spoleãnosti sdruïující soudobé zbohatlíky, rekrutující se z vrstev opro tûncû od dávn ch dogmat a zafiizující si vlastní podniky na akcie. V sledkem pak byl zákonit, pfiesto v ak historicky krut a v posledním období 19. století i prudk úbytek pfiedev ím mal ch a primitivnû zafiízen ch pivovarû, kter dûjinnû dokonával uï pfiedtímním skomíráním podnikû, jejich vlastními majiteli postupnû koncentrovan mi a uzavíran mi. Rychl m vznikem velkopivovarû, podnikû jiï ryze moderní doby s technicky progresívním vybavením, a jejich obchodní expanzí, dobovû podporovanou i nov mi moïnostmi dopravními, nastal koneãn soumrak historického ãeského pivovarnictví v jeho prazákladu, coï se mírou neb valou dotklo i pivovarství stfiedoãeského. Po nov ch pivovarech v Kroãehlavech, Berounû, Velk ch Popovicích, Kralupech nad Vltavou ãi Bene ovû (zmínûno jen namátkou a bez pocitu nûjaké kfiivdy) vznikala na pomysln ch pivovarsk ch mapách náhle bílá místa, zaplàovaná ãasto monopolním pivem z blízkého pivovarského velkopodniku. Pravdou sice zûstává, Ïe kolotav závûr 19. století s poãátkem vûku nového byl pro stát a na i zemi jistû pfiínosn, ale doba s sebou nesla i jasná negativa, pfiedev ím míru zapomnûní, kdy o pfiekot ru ené pivovary se stávaly objekty k pfiestavování a ãasto i pro nevhodnost k dal ímu vyuïití byly následnû bourány a vy ly tak z povûdomí místních obyvatel. AÏ komicky, neb t jisté formy tragiãnosti v chování, pak vychází má nejedna zku enost, kdyï pfii pátrání po starém pivovaru narazím na nechápav pohled starousedlíka, jenï na mou otázku ráznû odvûtí, Ïe tady nikdy Ïádn pivovar nebyl! A tfieba pfied ním zrovna stojíme. RovnûÏ vûdomí pamûti je proto vepsáno do zámûru sepsání podobné encyklopedie, která se takto ocitá ve tv ch rukou, vzácn a ctûn ãtenáfii. Aã mojí pûvodní my lenkou bylo dát prostor pouze pivovarûm v rûzn ch dobách zanikl ch a zru en ch, nakonec byly do knihy pojaty i pivovary souãasnû ãinné to pro nutnou konfrontaci dob minul ch a dne ních. DÛraz je pfiitom kladen na terénní záznamy, neboè nejsem zrovna pfiítelem archivû. Obrazov doprovod je ãasto volen v soumûfiení stavû jednotliv ch pivovarû v plné ãinnosti s nynûj ím, kdy obzvlá tû vyniká postupná degradace objektû, mûnících se v ãasto aï truchlivé a zároveà Ïalobné trosky. Konec dlouh ch fieãí, nezb vá nic jiného neï se vydat na Vandr Pavel Jákl (Pivovarsk ) Jak se rádo fiíká, ãlovûk neví v echno, a tak lze stoprocentnû pfiedpokládat, Ïe v následujícím textu bude mnoho ne snad pfiímo omylû a nepfiesností, které se samozfiejmû nedají vylouãit, jako spí e nedostateãností a vûcí chybûjících. Na ím spoleãn m cílem (mínûno autorov m a nakladatelství) je pfiípadné nové informace spojit s jiï znám mi a ãasem zpracovat v doplàcích. Je to nastavená tváfi i podaná ruka vám, váïení ãtenáfii, abychom vytvofiili t m, kter táhne za jeden provaz. Proto si vás dovolujeme oslovit, abyste své pfiipomínky (ale i stíïnosti a lání) posílali na adresu nakladatelství LIBRI, Na Hutmance 7, Praha 5 nebo na libri@libri.cz.

10 A ALBEROVICE ALBEROVICE Ve star ím podání uvádûna jako Arbelovice. Ves, vklínûná do údolí drobné vodoteãe, která podnes nad má rybníãek kolem prastaré zemanské tvrze, dávno zaniklé. Obec, leïící jihozápadnû od pûvodních Dolních Kralovic, je prvnû pfiipomínána k roku 1354, kdy zde mûl vladyck statek StfiíÏ z Alberovic. Zbo- Ïí bylo ve stfiedovûku rozdûleno na více dílû a vladycká sídla tu byla dokonce dvû. AÏ pozdûji, patrnû v polovinû 16. století (od roku 1543 drïel Alberovice svobodn praïsk mû Èan Jan Kamarét), byla ves scelena pod jedno nevelké panství. V první tfietinû 18. století uï v obci fungoval mal pivovar, uvádûn jako souãást popluïního dvora. Podle o nûco pozdûji vydaného tereziánského katastru, v polovinû 18. století, vafiil alberovick pivovárek nûco málo pfies sto hektolitrû piva roãnû. U pivovaru se nacházela i vinopalna. Skuteãnost, Ïe Alberovice byly stále svobodn m statkem, dokládá i pfiím údaj pivovar patfiil svobodníkûm ze ãtvrti vendovi Kdo byli oni vendovi, se mi nepodafiilo zjistit. Existence alberovického pivovaru je vûbec tak trochu záhadou a urãit m anachronismem. V tûsné blízkosti Alberovic se totiï nachází Kfiivsoudov, v minulosti velice v znamn sídelní celek s hradem, zámkem a vlastním pivovarem, zanikl m aï po roce 1760, kdy jej nahradil nov pansk pivovar v Dolních Kralovicích. Alberovice se z kfiivsoudovského, pozdûji ãechtického a dolnokralovického panství po vûky vyãleàovaly a pod jeho jiï auersperkovskou správu pfiipadly aï v roce 1905, coï znamenalo zároveà konec zdej ího pivovaru. Zru en alberovick pivovar byl nadále vyuïíván uï jako pouh sklad a stáãírna dolnokralovického pivovaru, patfiícího právû AuersperkÛm. Je tû podle mapky stabilního katastru z konce tfiicát ch let 19. století byl alberovick pivovar mal m stavením, vyznaãen m v jiïní ãásti popluïního dvora. Jeho tehdej í velikost ostatnû i odpovídala pûvodní produkci, uï v e uvedené. Zfiejmû po polovinû pfiedminulého vûku byl star pivovar nahrazen novostavbou, která vyplnila prakticky celé jiïní kfiídlo dvora. Pivovar i nadále vlastnily privátní osoby. V roce 1873 byl v majetku Edvarda Zeidlera v té Alberovick pivovar s kapliãkou a podsklepenou obytnou budovou nad ním (foto autora, 1995) dobû vafiil témûfi osm set hektolitrû piva pfii dvaceti dvou hektolitrov ch várkách. Pivovar i nadále zvy oval produkci a pfied jeho odkoupením kníïetem Franti kem Josefem z Auersperka vystavoval i pfies tfii tisíce hektolitrû piva (pfiesnûji hektolitrû v letech 1902/1903). Var ãinil jiï 40 hektolitrû, majitelem pivovaru byl Karel Stinglmaier. Podnik uï byl v nájmu a jeho nájemcem i sládkem se jako poslední uvádí Jan Grünzweig. AuersperkÛm tak spadl do klína hodnotn pivovarsk podnik, vïdyè jejich matefisk pivovar v Dolních Kralovicích v téïe dobû vafiil necel ch pût tisíc hektolitrû piva roãnû. V ak také od zru ení pivovaru v Alberovicích produkce dolnokralovického zdárnû stoupala nepochybnû pfievzetím alberovick ch odbyti È. Pivovar jsem fotograficky zachytil v polovinû devadesát ch let minulého století, ale uï tehdy z nûj zb valo jen torzo jednolité pfiízemní budovy, pfiisazené tûsnû ke zv ené plo e dvora. âist m pozûstatkem pivovarsk ch provozû byla pfiedev ím ãásteãnû pod terén zahloubená a klenutá spilka s pûlkruhovû uzavfien m, zpola zasypan m vchodem ze dvora. Objekt, jehoï zadní ãást uï neexistovala, se nacházel ve zcela dezolátním stavu. DvÛr s obytn m stavení ãp. 19 a pivovarem koupila pfiednedávnem soukromá spoleãnost, která pfiistoupila k renovaci celého areálu. Zatímco obytná ãást byla opravena (její stav to je tû dovoloval), pivovar byl zbofien a zûstala z nûj zachována pouze jiïní obvodová zeì. Novû dostavûná budova, vzniklá na jeho místû, tak nese nynûj í ãp. 18 a slouïí spoleãnosti, která areál vlastní. Renovace se doãkala i dvojice sklepû pod obytn m stavením ty jsou dnes souãástí obydlí. Zbytek dvora byl v podstatû zlikvidován a dnes tu vyniká voln a otevfien prostor, ãekající na nové vyuïití. A je - tû nûco pozitivního na závûr: v Alberovicích se uvaïuje o obnovení pivovarské ãinnosti a to formou zfiízení minipivovaru Byl by to vûru zásluïn ãin! 9

11 BABICE B BABICE Urãitû nejmen í pivovárek stfiedoãeského regionu je v Babicích, rovnûï v nevelké vsi u Nespek a nedaleko Py el, v krajinnû pfiíjemném Posázaví. V roce 1991 si jej zfiídili tehdy ãerství absolventi Stfiední prûmyslové koly chemicko-technologické z praïské Podskalské ulice, pr pro potû ení a téï jako odpovûì na pivo z velk ch pivovarû. Pfiíznaãná pivosvornost Davida Mare e, Ondfieje Cibulky a Jana Matûjky trvá dodnes a pfiiná í na svût pivo s v e fiíkajícím názvem Babick Mokváã. Zafiízení pivovaru je ruãní, navíc udûláno svépomocí a naprosto atypicky. Stejnû probíhá i v robní proces. Varna je sestavena ze dvou mûdûn ch kotlíkû (tudíï klasická dvojnádobová), otop je plynov, propan-butanov, spilku tvofií sklenûné akvárium, sklepem je mal a dvefimi od lednice izolovan kamrlík s nerezov m kegem. Slad se k várce mele na ruãním strojku. Chlazení mladiny probíhá v chladicí soupravû naplnûné ledovou vodou. Várka (zhruba osmihodinová) probíhá tfiírmutovû, coï má u nás zastoupení jiï jen v plzeàském Prazdroji. Obsah vyrá- Ïené mladiny je 20 litrû, slovy dvacet! Pivováreãek. Dal í kuriozitou babického pivovárku je i jistá nesehnatelnost zdej ího piva jednotlivé várky totiï probíhají nahodile, vût inou o víkendech a vlastníci i provozovatelé zpravidla zkonzumují nûkterou z pfiedchozích. Není divu, Ïe zásoby piva ve sklepû jsou vût inou nulové Pivovar je umístûn v klasické vesnické chalupû, domû ãp. 8. Nabízí se tak oznaãení firmy První ãesk chalupáfisk pivovar. Rarita? Samozfiejmû, ale pfiedev ím tito pivovarníãci vrací do svûta tvrdého byznysu a konkurence trochu tolik potfiebného úsmûvu, pohodu a vzácn smysl pro absurditu. A to není málo. BEâVÁRY Na praïsko-kutnohorské silnici, v blízkosti kfiiïovatky s dal í silnicí smûfiující od Kolína pfies Uhlífiské Janovice na Kácov, rozkládá se ves Beãváry. Prvnû jsou uvádûny k roku 1265, kdy byly v majetku Horyny z Beãvár. Pozdûji, v roce 1381, se opisuje ves Beãvárky, nyní zcela splynulá s Beãváry. V obou místech b vala panská sídla (v pfiípadû Beãvárek naposledy uvádûné v roce 1764) pfie lá do dne ního zámku, stojícího na vyv eninû jiïnû od hlavní prûjezdní komunikace. Beãváry byly pfied polovinou 16. století souãástí panství âerven Hrádek, vlastnûn m zemansk m rodem My kû ze Îlunic. Za nich, jmenovitû zfiejmû za Jaroslava My ky, vznikla v mezitím samostatn ch Beãvárech renesanãní tvrz, moïná uï zámeãek, prvnû zaznamenan v roce O dvacet let pozdûji, za spoluúãast na stavovském protihabsburském povstání, bylo My kûm beãvárské panství zmûnûno v manství. ZboÏí posléze pfie- lo pod Zásmuky, vlastnûné zprvu Janem Oktaviánem Vchynsk m ze Vchynic a od roku 1635 Václavem Michnou z Vacínova. My kovská tvrz, nov mi majiteli neob vaná a nevyuïívaná za tfiicetileté války zfiejmû zpustla, stejnû jako ves, která nezanikla snad jen náhodou zbylo zde k ob vání jen pár domû. Beãvárské panství se dvorem a novû budovan m zámkem se plnû obnovilo aï v polovinû 18. století, kdy statek drïel Jifií Hillebrandt z Prandau. Za nûj je v tereziánském katastru prvnû dokla- I takhle mûïe vypadat pivovar. Babice u Py el ve skrovném, ale jen zdánlivû amatérském provedení (foto autora, 2001) Poslední pozûstatky beãvárského pivovaru sklepy (foto autora, 1985) 10

12 BENÁTKY NAD JIZEROU dován i pivovar, produkující onehdy nûco málo pfies 200 hektolitrû piva roãnû. Pfii vsi se nacházela téï chmelnice. Hillebrandtovsk zámek byl vystavûn na místû star í tvrze. UÏ v roce 1763 se v Beãvárech uvádûjí hned dva vlastníci. Rozestavûn zámek odkoupila císafiovna Marie Terezie a obratem ruky celé panství vûnovala svému oblíbenci a váleãnému hrdinovi, polnímu mar álkovi Arno tu Gideonu Laudonovi. Ten sice zámek dostavûl a statek hospodáfisky pozvedl, ale uï o tfiináct let pozdûji panství odevzdal zpût královské komofie. Kolem roku 1800 tehdej í drïitel Beãvár, arcivévoda Karel Ludvík, vystavûl opodál jiï stojícího zámku objekt nov, kter byl po roce 1824 (odkdy beãvárské zboïí vlastnil neurozen Martin Li ka) upraven na pivovar se sladovnou. Nask tá se tak otázka, kde b val pûvodní pivovar, oproti novému star í o fiadu let. Nûjak záznam jsem zatím neobjevil. V pánû Li kov ch Ïilách, pravda, neproudila modrá krev, n brï Ïivotaschopná tekutina pivovarská, neboè Martin Li ka byl pûvodnû sládkem, jenï do Beãvár pfii el ze západoãeského Stfiíbra. Záhy asi seznal star beãvársk pivovar za nedûstojn k dal í ãinnosti, zru il jej a místo pro svûj pivovarsk podnik nalezl v nevyuïívaném novém zámku. PotomkÛm Martina Li ky patfiil pivovar v Beãvárech aï do svého zániku. Potomci uï byli pouze dva syn Franti ek, drïící velkostatek s pivovarem a sladovnou do roku 1883, kdy ho zdûdila paní Klára, Martina Li ky dcera a provdaná Frenglová. Li kovsk pivovar v Beãvárech sice velikostí nijak nevynikal, byl ale úãelnû a slu nû vybaven. Sladovna byla doplnûna anglick m hvozdem, jehoï hranolovitá vestavba pohledovû poru ila pozdnû barokní vzhled budovy nicménû pro provoz pivovaru byl hvozd jistû pfiínosem. V roce 1873 vystavilo se v Beãvárech pfies hektolitrû piva, ov em pfii varu 45 hektolitrû. Tento nepomûr trochu zaráïí, vïdyè prost m dûlením zjistíme, Ïe pivovar v udaném období ãinil várek. V pozdûj ích letech se míra varu zv ila na 48 hektolitrû, v stav v ak nestoupl o moc, zhruba o tfietinu. AÏ do konce své ãinnosti byl beãvársk pivovar zafiízen na ruãní provoz. Letit m (a zároveà i posledním) sládkem v Beãvárech byl Eberhard Teplick, v pivovafie ãinn pfies tfiicet let. Oficiálnû je zru- Ty na e Benátky ãeské opravdu mají své kouzlo i pfii pohledovém podání, zdûrazàujícím pûvodní úãel souãasné sladovny jakoïto pivovaru. V popfiedí varna se zbytkem varního komínu a dále pak strojovna s kotelnou (foto autora, 2000) ení pivovárku v Beãvárech datováno k roku 1927, ale v roba piva v nûm byla ukonãena dfiíve. V stav v prvních letech âeskoslovenské republiky je uvádûn velice nepravidelnû, ãísla chybí. Z pivovaru se dochovaly pouze sklepy, zabudované do terénu mezi místem pivovaru a zámkem. Sklepy dnes vyuïívá (ov em velice sporadicky) kolínsk podnik b valé Zeleniny. Vlastní pivovar, byè kulturní a koneckoncû i technická památka, byl bez prûzkumu a dokumentace zbofien na zaãátku osmdesát ch let 20. století. Pivovar stával hned pfii silnici pfied zámkem a zbylo tu po nûm jen volné místo. BENÁTKY NAD JIZEROU Ty na e Benátky ãeské zní text jedné písnû dechovkové kadence a my se rázem ocitáme v pûvabném mûsteãku na Mladoboleslavsku, protékaném fiekou Jizerou. Ta dûlí Benátky na dvû ãásti pravobfieïní Nové Benátky, nalézající se na návr í nad fiekou, a Staré Benátky, jeï pokr vají rovinatou nivu, kterou dodnes v znamnû ozvlá tàují budovy starého pivovaru, nynûj í sladovny firmy Sladospol. Benátky byly zaloïeny patrnû spolu s vystavûním blízkého hradu v DraÏicích nûkdy kolem poloviny 13. století. PÛvodní osada se nacházela na levém bfiehu Jizery, pro svou nev hodnost a malou obranyschopnost pak bylo osídlení pfieneseno na návr í protûj ího bfiehu fieky, kde je k roku 1343 doloïena existence mûsteãka s jemu dan mi právy, mezi nimiï se jmenuje i povolení dûlání pivních várek. Varné právo bylo benáteck m mû tûnínûm udûleno tehdy je tû markrabûtem moravsk m a pozdûj ím Otcem vlasti, samotn m Karlem IV.! Pfii mûsteãku zaloïil Jan z DraÏic cisterciáck klá ter, prvnû opisovan k roku Klá ter byl v husitsk ch dobách vyplenûn a zanikl. O sto let pozdûji byl na jeho troskách vystavûn renesanãní zámek, jehoï donátorem se stal tehdej í majitel draïického panství Bedfiich z Donína. Benáteck zámek byl v následujících stoletích centrem rozsáhlého vrchnostenského zboïí, jehoï souãástí se posléze stal i pivovar. Jak jiï fieãeno, benátecké pivovarnictví se v prvním období odvíjelo v reïii zdej ích mû ÈanÛ jejich práva byla potvrzena je tû k roku 1721, kdy se tak stalo pfiípisem vydan m Ignácem Zikmundem, hrabûtem z Klenového. Ale je tû pfied polovinou 18. století do lo ke zlomu, benátecké váreãenství mû ÈanÛ zaniklo a pfii hospodáfiském dvofie hrabat z Klenového byl zfiízen vrchnostensk pivovar, prvnû dokladovan k létûm 1749 a 1756, v tereziánském katastru. UÏ tehdy se jednalo o pomûrnû velk 11

13 BENÁTKY NAD JIZEROU Stará ãást benátecké sladovny s archaick m, hluboko do podlahy humna zapu tûn m máãecím tokem (foto autora, 2000) Jeden ze sklepû b valého panského pivovaru v Benátkách nad Jizerou. V pfiedním plánu snímku je patrná lednice, která prostor sklepní kóje doplàovala (foto autora, 2000). pivovarsk podnik, roãnû produkující pfies tfii tisíce hektolitrû piva. Ostatnû, post v konného a v robnû nemalého pivovaru si starobenáteck pivovarsk podnik udrïel po celou dobu své existence. Dal ími majiteli rychle se rozvíjejícího benáteckého panského pivovaru byli Pfiíchov tí z Pfiíchovic, Mladotové ze Solopysk, Thunové z Hohensteinu aj. Od roku 1904 do první pozemkové reformy v roce 1922 vlastnil Benátky s pivovarem hrabû Rudolf Ferdinand Kinsk, jeho majetek pfie el následnû do podruãí akciové spoleãnosti Rosickopardubická rafinerie cukru, která byla zároveà posledním uïivatelem pivovaru. V roce 1927, dle nûkter ch informací po poïáru, byly budovy starobenáteckého pivovaru pfiestavûny na sladovnu, jejímï hlavním pfiedváleãn m odbûratelem byl smíchovsk pivovar Staropramen. V voj pivovaru v Benátkách nad Jizerou je názornû znát z jeho v stavû. V roce 1873 ãinila produkce tehdy thun-hohensteinského podniku hektolitry piva a to pfii varu 57 hektolitrû. Pokraãující v stavy vykazovaly soustavn vzestup, kter vyvrcholil ve v robním období let 1910/1911, kdy pivovar dodal na trh hektolitrû piva svûj absolutní vrchol, pozdûji uï nedosaïen. Úplnû z jiného svûta se pak jeví v stav z posledního roku první svûtové války, kdy se v Benátkách svafiily pouhé hektolitry piva Rozdíl mezi prosperitou a propadem byl velice strm. U obou dat stál stejn sládek, kter m byl Theodor Jelínek. 12 Spolu s nárûstem v roby ly i technické rekonstrukce a modernizace pivovarsk ch provozû. PÛvodnûj í strojní pohon nahradil parostrojní, varna postupnû zvy ovala obsah aï na 100 hektolitrû vyráïené mladiny, pivovar mûl i vlastní sladovnu, která plnû pokr vala potfiebu sladu, ba, byla schopna své pfiebytky prodat jin m pivovarûm. O to více pfiekvapuje stagnace pivovaru, z níï se starobenáteck podnik vyma- Àoval jen velice ztûïka a bolestivû. Dvacátá léta a první roky samostatné âeskoslovenské republiky uï pivovar nerozd chal, kdyï zvlá tû tíïivû se projevovala silná konkurence okolních pivovarû, pfiedev ím akciového v Klá - teru-hradi ti a velice aktivnû se projevujícího v Dobrovici, od roku 1924 s Klá terem sfúzovan m. Nepomohla ani v mûna sládka téhoï roku nov m a souãasnû konãícím panem star m se stal Vladimír Martilík, jenï pfii el do Benátek z moravské Studené. Produkce se pohybovala v polovinû kapacity. Jak uï v pfiedchozím textu bylo vícekráte zmínûno, pivovar se nachází ve Star ch Benátkách. Jeho pozdûj í pfiestavba na sladovnu pivovarské budovy sice poru ila, ale základní skelet je stále je tû znát. Pomineme-li krabicovit vzhled sladovny s nov mi hvozdy a pfiízemními humny, lze z pivovaru stále je tû rozpoznat b valou strojovnu a kotelnu s pah lem komínu a za nimi varnu. V zadní ãásti pivovaru, nad b valou spilkou a sklepy, je dosud viditelná nadstavba pûvodních chladicích tokû. V interiérech se pak dají dohledat nejen spilka se sklepy, ale i stará humna a hvozd. Spilka se sklepy jsou uzpûsobeny na nová humna. Pivovar je v nejstar ích ãástech barokní, ale valná vût- ina staveb je mnohem mlad ích, zpravidla z druhé poloviny a konce 19. století, kdy pivovar proïíval boufiliv rozvoj. Nûkteré stavební detaily prozrazují novodobé úpravy, spojené s pfiechodem z funkce pivovaru na sladovnu. Jen na okraj. Nûkteré prameny a pivovarské roãenky uvádûjí u zaloïení starobenáteckého pivovaru rok Osobnû se domnívám, Ïe jde o zmateãn údaj, související moïná se zmûnou majitele, nebo uvedení pivovaru z nájmu zpût do vlastní reïie. Poslední a zároveà svá vrcholná období nebyl pivovar ve Star ch Benátkách pronajímán, ale jeho ãinnost kontrolovali a vedli pfiímí majitelé. Zajímavûj í jsou v ak pfiíleïitostné údaje o existenci pivovaru v Nov ch Benátkách, pr zaniklého kolem roku Ani toto datum není hodnovûrné, ov em Ïe se ve mûstû nacházel pivovar, je skoro jisté. VÏdyÈ kde by konaly své várky benáteãtí mû Èané neï ve vlastním pivovaru? A tak se dûlo minimálnû do dvacát ch let 18. století. Jak vidno, benátecké pivovarnictví nám dluïí je tû nejednu odpovûì na fiadu otázek. BENE OV/KONOPI Tù Jen málo mûst u nás je natolik spjato s pfiilehl m a pfiesto dislokovan m pansk m sídlem jako Bene ov u Prahy s nedalek m zámkem, pûvodnû hradem Konopi tûm. K v znamnosti obou míst

14 BENE OV/KONOPI Tù pak pfiispívá i letité pivovarnictví, které se zde vzájemnû prolínalo, doplàovalo a v pfiípadû pivovaru pfiipravujícího znaãku Ferdinand, je v úãinnosti aï do dne ních dob. Symbióza Bene ova s Konopi tûm je tak zfiejmá a stále Ïivá, Ïe i místní pivovarnictví se dá slouãit do jediné kapitoly. Co se t ãe historie, je Bene ov star í. Místo bylo osídleno uï od druhé poloviny 12. století tehdy se odtud uvádí, jak jinak neï Bene. Zpráva, datovaná rokem 1162, je v ak star ím záznamem a není zcela právoplatná, av ak k létûm se v Bene ovû opisuje jin vladyka téhoï jména a tentokrát jiï dolo- Ïiteln. V té dobû byl Bene ov vsí, ale zhruba od osmdesát ch let 13. století zhodnocenou zaloïením hradu Konopi tû a to buì králem, nebo praïsk m biskupem a mocn m velmoïem té doby, Tobiá em z Bechynû, nûkdy téï uïívajícím pfiídomek z Bene ova. Historicky je Konopi tû pfiipomenuto aï k roku 1318, kdy zde sídlili Bene a Dobe z Bene ova. UÏ roku 1327 pfiicházejí na Konopi - tû ternberkové (prvním z nich byl Zdeslav) a zboïí dostává konkrétnûj í rysy a v znam mluví se jiï o mûsteãku a navíc, ternberské období dodnes v Bene ovû dokládá znak mûsta, kter v sobû obsahuje osmicípou zlatou hvûzdu v modrém poli, coï je rodov znak této staré lechty. ternberskému rodu patfiilo konopi Èské panství s poddansk m mûsteãkem Bene ovem aï do závûru 16. století. Zda se v Bene ovû vafiilo pivo jiï ve stfiedovûku, pfiesnû nevíme a nejsou pro to Ïádné v slovné doklady. Nicménû, z jinak velice skrovn ch pramenû se dá vystopovat tzv. povarné a posudné, které museli bene ov tí odevzdávat konopi Èské vrchnosti jiï na konci 15. století. K roku 1495 se váïe zápis o platu z ml na pod mûstem, kde se slady mlely. Navíc ve stejné dobû se v okolí mûsteãka téï pûstoval chmel. Ze stejn ch pramenû vysvítá, Ïe bene ov tí provádûli své dávné várky spí- e nahodile, ryze jen pro vlastní potfiebu a je tû bez v slovného listinného povolení. Vrchností dané privilegium se datuje aï rokem 1595 tedy nejménû po stu letech pfiedpokládaného obecního váreãenství. Tehdy Arkleb z Kunovic, manïel Eli ky rozené ternberkové, dal sobû poddan m bene ovsk m mû ÈanÛm právo jeãná stará, bílá i hofiká piva vafiiti a vystavovati a enkovati. Vrchnost se navíc v slovnû zfiekla za sebe a své nástupce v í konkurence ve sladování, piva vafiení a enkování v mûstû Bene ovû, kdyï si z provádûn ch várek vymohla jim pfiíslu n plat. Pánû Arklebovu v sadu v roce 1603 dále potvrdila nová majitelka panství, paní Dorota Hodûjovská z Hodûjova. Lety tûmi tak povstala tradice bene- Dobová pohlednice vrchnostenského pivovaru na Konopi ti se zámkem na obzoru. Obraz znázoràuje podnik ve vrcholném stadiu jeho ãinnosti v poslední tfietinû 19. století. V levém okraji je krásnû vidût uï modernûj í chladicí tok se spilkou a sklepy s v tahem na sudy ve vûïovité pfiístavbû. Vlastní pivovar, stfiedov m rizalitem dûlen na ãást pivovarskou a sladovnickou, je rovnûï jiï v pokrokovûj ím duchu obohacen o pûvodní hmotovou záleïitost, ponûkud naru ující sladovní hvozd (archiv autora). ovského pivovarnictví, ale zakrátko pfiidu ená ne Èastn mi událostmi následnû vzniklé a dlouhodobé války, pozdûji nazvané tfiicetileté. Za ní, pfiedev ím pak v roce 1648, kdy mûsto opanovali a vypálili védové, obecní pivovarství úplnû vymizelo a po bene ovsk ch pivovarech se zachovaly jen pomístní názvy a jména nûkolika sladovníkû. K dovr ení v ech negativ dal í vlastníci zboïí, kter mi od roku 1623 byli nechvalnû proslulí pobûlohor tí zbohatlíci Michnové z Vacínova, stará mûstská práva zcela ignorovali, bene ovsk m váreãenství odàali a pfiípravu piva pfienesli na Konopi tû. Jeden z bene ovsk ch pivovarû se nalézal v Konopi Èské ulici, nynûj ím ãp Naz val se Dolej í a na poãátku 17. století jej vlastnil sladovník Jan Korfirst. Jin Korfirst, patrnû bratr pfiede lého, mûl v drïení dal í pivovar stojící na Velkém námûstí (dne ní ãp. 153), kter svou zadní ãástí zasahoval do PraÏské ulice. Vedle tûchto soukrom ch pivovarû existoval téï pivovarsk podnik obecní, jenï b val na Malém rynku u miliãínské silnice na prostranném místû, sahajícím irok m dvorem aï na Bezdûkov. Tento pivovar byl zfiízen mûstskou obcí v roce V Bene ovû také známe mû Èany Jany Sladovníky (otce se synem), mûstského rychtáfie Jifiího efiichu, fieãeného Sladovník i se zfiejm m jeho synem, jenï se jmenoval Václav Sládek K obnovû bene ovského pivovarnictví do lo aï po více neï dvou stech letech. Mezitím bylo mûsto a jeho krãmy s hostinci nuceny ãepovat pivo z konopi Èského panského pivovaru, ze kterého se v ak postupem let stával velk a produkãnû v znamn pivovarsk podnik. Zmûny v lety zkostnatûlém a je tû k feudalismu se klonícím fiádu pfiineslo aï zru ení propinaãního, tj. vystavovacího práva v roce 1868, kdy byl dán voln prûbûh svobodnému podnikání v Bene ovû pfiíhodnû podpofien v stavbou Ïeleznice z Prahy do nitra jiïních âech. Rokem 1872 se ve mûstû ustanovila akciová spoleãnost, která na Táborském pfiedmûstí a poblíï sotva dobudovaného nádraïí zfiídila prozatímnû jen sladovnu a trïnici na plodiny. Objekt byl jiï po roce existence roz ífien o pivovar, jehoï prvním znám m sládkem byl jist Ignác Gabriel. Podnik, firemnû zapsan pod honosnou hlaviãkou Akciov pivovar, sla- 13 Ukázka knihy z internetového knihkupectví

15 BENE OV/KONOPI Tù Mizející zbytek pûvodního sklepa konopi Èského pivovaru, nalézajícího se kdysi ve stráni za ním a pod zámkem (foto autora, 1999) dovna a trïnice na plodiny, se takfika vzápûtí ocitl ve finanãních obtíïích a jak se ukazovalo, pohyboval se na pokraji krachu. Pivovar vystavoval zpoãátku jen nûco kolem hektolitrû piva, kdyï kapacitnû byl vyprojektován aï na trojnásobek. Ve snaze pfiedejít dal ím tûïkostem a pojistit své vklady, spojili se akcionáfii s místní Obãanskou záloïnou ta v ak téï nebyla v dobrém finanãním rozpoloïení, krize se dále prohlubovala a vyvrcholila krátce po polovinû osmdesát ch let 19. století, kdy poklesl podnik odkoupil nov vlastník Konopi tû, habsbursk arcivévoda a následník trûnu, Franti ek Ferdinand d Este. Problémy s prosazením se akciového pivovaru nevycházely jen z finanãní situace jeho vlastníkû. SvÛj nepopirateln vliv na produkãním nenaplnûní plánovan ch hektolitrû mûl v té dobû na vrcholu sil se nalézající pivovar na Konopi ti, patfiící tehdy LobkovicÛm. Jejich pivovar, pro l mi lety zapsan v povûdomí zdej ích obyvatel a svafiující nepochybnû dobré pivo, mûl na Bene ovsku slu nû zvládnuté odbytové zázemí dané i velikostí podniku, jenï nemûl v bezprostfiedním okolí pfiijatelnûj- í konkurenci. A tak roku 1887, kdy Ferdinand koupil nejen bene ovsk pivovar, ale i Konopi tû s pivovarem tamním, se oba dosud proti sobû stojící provozy spojily v jeden celek. Pfies v echny klady mûl letit konopi Èsk pivovar oproti bene ovskému jednu zásadní nev hodu stál na patném místû. Pfiedev ím pro Ferdinanda, jenï hodlal ze zanedbaného a je tû stfiedovûkou vizáïí se vyznaãujícího zámku vytvofiit okázalé rezidenãní sídlo, témuï py nému Habsburkovi, kterému pfiímo pod okny koufiící a pro jeho aristokratick nos urãitû nelibû vonící pivovar vadil, ba vyslovenû pfiekáïel. Tím se stalo, Ïe aã konopi Èské pivo si i nadále udrïovalo dobr zvuk a odbûrn rajón, padlo ze strany nejvy í rozhodnutí nejen zachovat pivovar v Bene- ovû, ale naopak jej zvût it a stavebnû i produkãnû uvést mezi nejv znaãnûj í pivovarské podniky tehdej ích âech. Nad konopi Èsk m byl vyfiãen ortel v podobû zástupné role. Po rozjetí nového arcivévodského pivovaru mûl b t zru en a dokonce i zbofien. Od plánû nebylo daleko k ãinûm a je tû pfied koncem 19. století stál v Bene ovû zcela nov pivovar, v ãásti své sladovny zbytkovû obsahující pivovarsk podnik pûvodní, akciov. Nov pivovar byl zprovoznûn v roce 1897 a je tû v neúplném roãním období vystavil pfies hektolitrû piva. Sládkem pivovaru se stal dosavadní pan star obou pivovarû pfiedchozích konopi Èského a star ího v Bene ovû, Karel Rosol. Dobov tisk se nad novû spu tûn m arcivévodsk m pivovarem v Bene ovû doslovnû rozpl val neskr van m nad ením a obdivem. Pomineme-li urãitou servilnost vûãi osobû majitele a dopfiedu uvaïovaného císafie, mûly zprávy pravdu v jednom v Bene ovû vyrostl vskutku impozantní a velice úãelnû koncipovan pivovarsk podnik s roãní kapacitou sice jen na v i hektolitrû piva, ale postaven jiï na ryze moderních základech odpovídajících ve ker m tehdej ím technick m a technologick m poznatkûm. Udivovala uï varna, skládající se ze dvou jednoduch ch dvojnádobov ch garnitur, dávajících souhrnn var 200 hektolitrû vyrá- Ïené mladiny. Varní nádoby byly mûdûné a kryté klobouky (materiálová hodnota kotlû a kádí byla pozdûji pro pivovar osudová za první svûtové války byly nádoby zrekvírovány a nahrazeny Ïelezn mi), otop dûl se parou. Ve strojovnû umístûn parostroj byl pohánûn dvûma parními kotli typu Cornwall, pfiiãemï kotelny se strojovnou se sebou tûsnû sousedily. Souãástí strojovny se staly i primární elektromotory s akumulátory, urãené pro osvûtlení závodu a elektrické pfiená ení sil pohybu sladovny a v tahû na pivo. Za varnou pak se nacházela studna zprvu povrchovû hloubená a níïe uï vrtaná, dávající aï 200 hektolitrû vody za hodinu. Voda se do pivovaru dostávala ãerpadly. Varní ãást pivovaru byla je tû doplnûna nezbytnou alandou a místností pro úfiadování finanãní stráïe. Z varny odcházející horká mladina se za pomoci ãerpadel hnala na chladicí toky, kter ch bylo ãtvero kaïd na pûl várky. toky mûly b t Ïelezné a nacházely se v prostorné a dobfie odvûtrávané místnosti v podstfie í v bloku chladného hospodáfiství, kter byl od varny s pfiíslu enstvím oddûlen prûjezdní branou spojující pfiední a zadní pivovarsk dvûr. Pod toky b vala místnost pro sprchové aparáty, slouïící k dochlazování mladiny. Aparáty byly téï ãtyfii pro kaïd tok jeden. Vedle pak byla dal í alanda a kout pro kalolis. V patfie nad leïáck mi sklepy se zaznamenávaly dvû spilky s dvûma sklepy, téï upotfiebiteln mi pro pfiípadné roz ífiení kvasniãn ch provozû. Jejich souãástmi byly i dvû lednice (pivovar je tû nemûl umûlé chlazení, jen zimotvor). Do zemû zahloubené sklepy obsahovaly osm samostatn ch oddûlení propoje- 14

OBSAH. Úvod a podûkování... 7. Ediãní poznámka... 8. Historick v voj mûstsk ch bran... 9. Stavební rozbor mûstsk ch bran... 14. Îivot v branách...

OBSAH. Úvod a podûkování... 7. Ediãní poznámka... 8. Historick v voj mûstsk ch bran... 9. Stavební rozbor mûstsk ch bran... 14. Îivot v branách... OBSAH Úvod a podûkování........................................................... 7 Ediãní poznámka............................................................. 8 Historick v voj mûstsk ch bran.................................................

Více

právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje

právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana 1 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2009 VùSTNÍK právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 1 Rozesláno dne 27. bfiezna 2009 O B S A H 1. Nafiízení Stfiedoãeského

Více

Manuál k uïití ochranné známky âeské televize a pfiedpisy související

Manuál k uïití ochranné známky âeské televize a pfiedpisy související Manuál k uïití ochranné známky âeské televize a pfiedpisy související I/1 Základní podoba logotypu, síèová konstrukce a ochrann prostor ; y ; y Ochrannou známkou âeské televize je logotyp tvofien grafick

Více

Skupina PRE 1897> >2007. Jsme energie tohoto města

Skupina PRE 1897> >2007. Jsme energie tohoto města Skupina PRE 1897> >2007 Jsme energie tohoto města Ing. Drahomír Ruta pfiedseda pfiedstavenstva a generální fieditel Vážení čtenáři, v dne ní dobû, kdy se bez elektrické energie neobejde Ïádn ãlovûk, Ïádná

Více

FIRMA S HISTORIÍ 550 LET

FIRMA S HISTORIÍ 550 LET UMùLECKÁ LITINA Rámeãek NA FOTOGRAFIE, ZRDCADLO FIRMA S HISTORIÍ 550 LET Poãátky Ïelezáfiství na Komárovsku se datují od roku 1460. Letopoãet 1463 je dosud nejstar ím znám m historicky doloïen m datem

Více

HISTORICKÁ MùSTA âeské REPUBLIKY K

HISTORICKÁ MùSTA âeské REPUBLIKY K HISTORICKÁ MùSTA âeské REPUBLIKY K 31. 12. 2005 Mûsta jako stfiediska fiemesel a obchodu vznikala uï v dávné minulosti. Teprve ve 13. století se v ak zaãal mûstsk Ïivot v raznûji odli ovat od venkovského.

Více

právních pfiedpisû PlzeÀského kraje

právních pfiedpisû PlzeÀského kraje Strana 261 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2006 VùSTNÍK právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 8 Rozesláno dne 18. prosince 2006 O B S A H 6. Nafiízení PlzeÀského kraje

Více

12. NepfietrÏit odpoãinek v t dnu

12. NepfietrÏit odpoãinek v t dnu 12. NepfietrÏit odpoãinek v t dnu 12.1 Právní úprava 92 (1) Zamûstnavatel je povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby zamûstnanec mûl nepfietrïit odpoãinek v t dnu bûhem kaïdého období 7 po sobû jdoucích

Více

ale ke skuteãnému uïití nebo spotfiebû dochází v tuzemsku, a pak se za místo plnûní povaïuje tuzemsko.

ale ke skuteãnému uïití nebo spotfiebû dochází v tuzemsku, a pak se za místo plnûní povaïuje tuzemsko. Místo plnûní pfii poskytnutí telekomunikaãní sluïby, sluïby rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytované sluïby zahraniãní osobou povinnou k dani osobû nepovinné k dani ( 10i zákona o

Více

právních pfiedpisû PlzeÀského kraje

právních pfiedpisû PlzeÀského kraje Strana 137 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2006 VùSTNÍK právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 3 Rozesláno dne 18. kvûtna 2006 O B S A H 2. Nafiízení PlzeÀského kraje

Více

OBSAH. Principy. Úvod Definice událostí po datu úãetní závûrky Úãel

OBSAH. Principy. Úvod Definice událostí po datu úãetní závûrky Úãel 23 POSOUZENÍ NÁSLEDN CH UDÁLOSTÍ OBSAH Principy Úvod Definice událostí po datu úãetní závûrky Úãel âinnosti Identifikace událostí do data vyhotovení zprávy auditora Identifikace událostí po datu vyhotovení

Více

pouïívání certifikátû; ãímï byl poprvé umoïnûn pfiístup externích zákazníkû k interním datûm PRE, souãasnû probíhal projekt www100, kter tato

pouïívání certifikátû; ãímï byl poprvé umoïnûn pfiístup externích zákazníkû k interním datûm PRE, souãasnû probíhal projekt www100, kter tato Transformovna a rozvodna 110/22 kv Chodov v roce 2006 63 pouïívání certifikátû; ãímï byl poprvé umoïnûn pfiístup externích zákazníkû k interním datûm PRE, souãasnû probíhal projekt www100, kter tato zákaznická

Více

právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje

právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana 109 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2010 VùSTNÍK právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 3 Rozesláno dne 6. kvûtna 2010 O B S A H 12. Nafiízení Stfiedoãeského

Více

právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje

právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana 177 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2005 VùSTNÍK právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 7 Rozesláno dne 31. fiíjna 2005 O B S A H 2. Nafiízení o zfiízení

Více

cena 99 Kč/189 Sk tuningový měsíčník číslo 20 prosinec 2006, ročník 2 RX-7 VW Brouk Golf III VW Polo

cena 99 Kč/189 Sk tuningový měsíčník číslo 20 prosinec 2006, ročník 2 RX-7 VW Brouk Golf III VW Polo 001_titulka_HOTOVO 16.11.2006 13:31 Str. 1 číslo 20 číslo 20 tuningový měsíčník číslo 20 prosinec 2006, ročník 2 cena 99 Kč/189 Sk (pro předplatitele 74 Kč) VW Golf I VW Golf II Ford Escort VW Brouk Hyundai

Více

dodavatelé RD na klíã

dodavatelé RD na klíã dodavatelé RD na klíã Ekonomické stavby, a. s. Ke KfiiÏovatce 466 330 08 Zruã u Plznû Tel.: 377 825 782 Mobil: +420 602 435 452, +420 777 743 411 e-mail: info@ekonomicke-stavby.cz www.ekonomicke-stavby.cz

Více

právních pfiedpisû Libereckého kraje

právních pfiedpisû Libereckého kraje Strana 137 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2004 VùSTNÍK právních pfiedpisû Libereckého kraje âástka 4 Rozesláno dne 28. ãervna 2004 O B S A H 3. Obecnû závazná vyhlá ka

Více

JAK JE TO SE KŘTEM V DUCHU?

JAK JE TO SE KŘTEM V DUCHU? Dan Drápal JAK JE TO SE KŘTEM V DUCHU? Nakladatelství KMS Mgr. Dan Drápal Vydalo Nakladatelství KMS, s. r. o. Primátorská 41, 180 00 Praha 8 První vydání 2006 V echny biblické citace jou pfievzaty z âeského

Více

K ÍÎOVKA, KTERÁ NIKDY NEKONâÍ NÁVOD

K ÍÎOVKA, KTERÁ NIKDY NEKONâÍ NÁVOD K ÍÎOVKA, KTERÁ NIKDY NEKONâÍ NÁVOD CZ CZ Hra pro: 2-4 hráãe Délka hry: 45 minut Hra obsahuje: 1 herní plán 101 písmeno ze silného kartonu 4 plastové stojánky 32 záznamové tabulky 1 látkov sáãek 1 návod

Více

právních pfiedpisû Libereckého kraje

právních pfiedpisû Libereckého kraje Strana 169 Vûstník právních pfiedpisû Libereckého kraje âástka 1/2008 Roãník 2010 VùSTNÍK právních pfiedpisû Libereckého kraje âástka 5 Rozesláno dne 13. srpna 2010 O B S A H 2. Rozhodnutí hejtmana Libereckého

Více

pfiíloha C,D 755-838 29.3.2005 16:13 Stránka 805 Strana 805 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 7/2004

pfiíloha C,D 755-838 29.3.2005 16:13 Stránka 805 Strana 805 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 7/2004 pfiíloha C,D 755-838 29.3.2005 16:13 Stránka 805 Strana 805 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 7/2004 pfiíloha C,D 755-838 29.3.2005 16:13 Stránka 806 âástka 7/2004 Vûstník právních

Více

právních pfiedpisû Karlovarského kraje

právních pfiedpisû Karlovarského kraje Strana 1 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2010 VùSTNÍK právních pfiedpisû Karlovarského kraje âástka 1 Rozesláno dne 8. dubna 2010 O B S A H 1. Nafiízení Karlovarského kraje,

Více

III. Kontroly dodrïování reïimu práce neschopn ch zamûstnancû. 14. Co je reïim doãasnû práce neschopného poji tûnce

III. Kontroly dodrïování reïimu práce neschopn ch zamûstnancû. 14. Co je reïim doãasnû práce neschopného poji tûnce nahrada_mzdy_zlom(3) 22.12.2010 15:21 Stránka 84 III. Kontroly dodrïování reïimu práce neschopn ch zamûstnancû 14. Co je reïim doãasnû práce neschopného poji tûnce ReÏim doãasnû práce neschopného poji

Více

Kde ochutnáte pivo Ferdinand:

Kde ochutnáte pivo Ferdinand: Pivovar Ferdinand, Benešov u Prahy Stejně jako v každém městě ve středověku i v Benešově vařili pivo měšťané. K úpadku pivo- varnictví došlo v období třiceti- leté války. K renesanci a oživení přispělo

Více

Rudné hornictví v âechách, na Moravû a ve Slezsku

Rudné hornictví v âechách, na Moravû a ve Slezsku Rudné hornictví v âechách, na Moravû a ve Slezsku Obrazy z dûjin tûïby a zpracování J I Í M AJER Nakladatelství Libri Praha 2004 PhDr. Jifií Majer, CSc., 2004 Illustrations Jan âáka, Hornické muzeum Pfiíbram

Více

právních pfiedpisû Ústeckého kraje

právních pfiedpisû Ústeckého kraje Roãník 2010 VùSTNÍK právních pfiedpisû Ústeckého kraje âástka 2 Rozesláno dne 19. dubna 2010 O B S A H 1. Nafiízení Ústeckého kraje o zfiízení pfiírodní památky RadouÀ a stanovení jejích bliï ích ochrann

Více

právních pfiedpisû Olomouckého kraje

právních pfiedpisû Olomouckého kraje Strana 45 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2011 VùSTNÍK právních pfiedpisû Olomouckého kraje âástka 2 Rozesláno dne 27. ãervna 2011 O B S A H 7. Nafiízení Olomouckého kraje

Více

ve které se seznámíme s Medvídkem Pú a vãelami; a vypravování zaãíná

ve které se seznámíme s Medvídkem Pú a vãelami; a vypravování zaãíná KAPITOLA 1, ve které se seznámíme s Medvídkem Pú a vãelami; a vypravování zaãíná Tady jde ze schodû za Kry tûfkem Robinem Michal Medvûd hlavou napfied, bum, bum, bum. Jinak to ani neumí, ale nûkdy mu pfiipadá,

Více

Ponofite se s námi pro perly do Va eho oddûlení barev! Kompletní sortiment. pro obchodníky

Ponofite se s námi pro perly do Va eho oddûlení barev! Kompletní sortiment. pro obchodníky Ponofite se s námi pro perly do Va eho oddûlení barev! Kompletní sortiment pro obchodníky Platnost od: 01. 02. 2008 VáÏen zákazníku, právû jste otevfiel nové vydání na eho katalogu urãeného pro maloobchod

Více

Josefina Hofiej í narozená 7. 10. 1887 autorka knihy

Josefina Hofiej í narozená 7. 10. 1887 autorka knihy Josefina Hofiej í narozená 7. 10. 1887 autorka knihy Kuchafika babiãky Chadimové N AKLADATELSTVÍ L IBRI P RAHA 2001 Ve kerá práva vyhrazena. Je zakázáno vefiejné publikování, roz ifiování a kopírování

Více

11 TRH PÒDY, TRH KAPITÁLU

11 TRH PÒDY, TRH KAPITÁLU 11 TRH PÒDY, TRH KAPITÁLU 11.1 Trh pûdy a pozemková renta 11.2 Kapitál jako v robní faktor 11.2.1 Pojetí kapitálu 11.2.2 Kapitálov trh, cena kapitálu Anal za trhu pûdy ukazuje, jak je v ekonomickém systému

Více

Více prostoru pro lep í financování.

Více prostoru pro lep í financování. LET NA TRHU Více prostoru pro lep í financování. LET NA TRHU LET NA TRHU LET NA TRHU Dimension specialista na firemní i spotfiebitelské financování Zku en a siln finanãní partner Koncern Dimension je jednou

Více

právních pfiedpisû Libereckého kraje

právních pfiedpisû Libereckého kraje Strana 141 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2006 VùSTNÍK právních pfiedpisû Libereckého kraje âástka 6 Rozesláno dne 8. prosince 2006 O B S A H 6. Nafiízení o zfiízení pfiírodní

Více

SGH-S300 ProhlíÏeã WAP Návod k pouïití

SGH-S300 ProhlíÏeã WAP Návod k pouïití * Obsah uveden v tomto návodu nemusí pfiesnû souhlasit s va ím telefonem, v závislosti na nainstalovaném softwaru nebo na va em poskytovali sluïeb. SGH-S300 ProhlíÏeã WAP Návod k pouïití ELECTRONICS World

Více

Rozhovor s Dagmar Havlovou o du i Lucerny

Rozhovor s Dagmar Havlovou o du i Lucerny Rozhovor s Dagmar Havlovou o du i Lucerny Lucerna vznikla jako místo soustfieìující spoleãenské, kulturní a zábavní aktivity pod jednou stfiechou, a to zfiejmû jako jeden z prvních pfiíkladû svého druhu

Více

právních pfiedpisû Libereckého kraje

právních pfiedpisû Libereckého kraje Strana 1 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2001 VùSTNÍK právních pfiedpisû Libereckého kraje âástka 1 Rozesláno dne 2. ledna 2002 O B S A H 1. Obecnû závazná vyhlá ka o znaku

Více

právních pfiedpisû Moravskoslezského kraje

právních pfiedpisû Moravskoslezského kraje Strana 61 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2006 VùSTNÍK právních pfiedpisû Moravskoslezského kraje âástka 4 Rozesláno dne 13. fiíjna 2006 O B S A H 1. Nafiízení Moravskoslezského

Více

Pájen v mûník tepla, XB

Pájen v mûník tepla, XB Pájen v mûník tepla, XB Popis / aplikace XB je deskov v mûník tepla pájen natvrdo, vyvinut k pouïití v systémech dálkového vytápûní (tedy pro klimatizaci, vytápûní nebo ohfiev teplé uïitkové vody) Pájené

Více

6. DLOUHODOBÝ FINANČNÍ MAJETEK

6. DLOUHODOBÝ FINANČNÍ MAJETEK 6. DLOUHODOBÝ FINANČNÍ MAJETEK POSTUPY YHODNOCENÍ RIZIK Obecné principy Pfiedmûtem této kapitoly je dlouhodob finanãní majetek, tedy akcie a kapitálové úãasti, dluhopisy, dlouhodobé vklady, pûjãky propojen

Více

www:nuts2severozapad.cz

www:nuts2severozapad.cz PROJEKTY ROZVOJE INFRASTRUKTURY OBCE VELKÉ B EZNO Obec Velké Bfiezno pfiipravila nové projekty rozvoje infrastruktury. Ty mohla uskuteãnit díky dotaci z Regionálního operaãního programu Severozápad. V

Více

Antonín Ederer Jan Uxa PRAÎSKÉ KA NY AFONTÁNY

Antonín Ederer Jan Uxa PRAÎSKÉ KA NY AFONTÁNY Antonín Ederer Jan Uxa PRAÎSKÉ KA NY AFONTÁNY Nakladatelství Libri Praha 2004 Nakladatelství LIBRI dûkuje za podporu projektu Úfiadu mûstské ãásti Praha 1 a Úfiadu mûstské ãásti Praha 4 a za zadání reklamy

Více

âernobílá laserová tiskárna, která umoïàuje barevn tisk

âernobílá laserová tiskárna, která umoïàuje barevn tisk âernobílá laserová tiskárna, která umoïàuje barevn tisk Moderní fiada Epson AcuLaser 2600 nejenom pfiiná í rychl a profesionální jednobarevn tisk. Nabízí vám také maximální flexibilitu. Jednoduch m pfiidáním

Více

právních pfiedpisû PlzeÀského kraje

právních pfiedpisû PlzeÀského kraje Strana 309 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2005 VùSTNÍK právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 6 Rozesláno dne 12. prosince 2005 O B S A H 2. Nafiízení o zfiízení pfiírodní

Více

IV. PrÛvodce ledov mi dûji, událostmi a náhodami

IV. PrÛvodce ledov mi dûji, událostmi a náhodami Led_Cechy_def_178_257 12.8.2010 20:04 Stránka 220 Náledû Mnohokrát uï udûlaly radost nám, bruslafiûm. Jsou to pruhy hladkého, ãasto silného ledu podél bfiehû. Nûkdy mohou pokraãovat pfies standardní ledovou

Více

AURATON 30 AURATON TH-3

AURATON 30 AURATON TH-3 AURATON 30 AURATON TH-3 (s externím ãidlem 2,5 m) ELEKTRONICK TERMOSTAT NÁVOD K OBSLUZE Termostaty fiady AURATON 30 (TH-3) jsou urãeny pro teplotní kontrolu vytápûcího systému. Termostat má na v bûr ze

Více

PRÁVNÍ ASPEKTY TVORBY NÁJEMNÍCH SMLUV

PRÁVNÍ ASPEKTY TVORBY NÁJEMNÍCH SMLUV PRÁVNÍ ASPEKTY TVORBY NÁJEMNÍCH SMLUV kanceláfi Praha Vinohradská 10 CZ-120 00 Praha 2 telefon +420 224 217 485 fax +420 224 217 486 e-mail praha@ak-ps.cz kanceláfi Brno Jakubská 1 CZ-602 00 Brno telefon

Více

Epson Stylus Pro 4800 / 7800 / 9800 Dokonal barevn i ãernobíl tisk

Epson Stylus Pro 4800 / 7800 / 9800 Dokonal barevn i ãernobíl tisk Epson Stylus Pro 4800 / 7800 / 9800 Dokonal barevn i ãernobíl tisk Na e jedineãná technologie inkoustû Epson UltraChrome K3 poskytuje dokonal ãernobíl a barevn tisk. Zatímco jiné sady inkoustû obsahují

Více

Vûstník. právních pfiedpisû Pardubického kraje. âástka 8 Rozesláno dne 30. prosince 2006

Vûstník. právních pfiedpisû Pardubického kraje. âástka 8 Rozesláno dne 30. prosince 2006 Strana 301 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2006 Vûstník právních pfiedpisû Pardubického kraje âástka 8 Rozesláno dne 30. prosince 2006 O B S A H Nafiízení hejtmana Pardubického

Více

Îivot cizincû... Kap. 3: Vybrané statistiky cizinců 21 % 34 % 13 % 4 % 12 % 4 % 7 % 5 % 36 Graf 19: Poãty udûlen ch azylû v letech

Îivot cizincû... Kap. 3: Vybrané statistiky cizinců 21 % 34 % 13 % 4 % 12 % 4 % 7 % 5 % 36 Graf 19: Poãty udûlen ch azylû v letech 34 Graf 17: Îadatelé o azyl v âr v letech 1993-26 Žadatelé o azyl v ČR v letech 1993 26 (Graf 17) Azyl je forma mezinárodní ochrany, která se udûluje osobám, v jejichï pfiípadû bylo prokázáno poru ování

Více

Zkratky a úplné názvy pfiedpisû a pokynû pouïívan ch v publikaci... 10. Úvod... 15. 1 Právní úprava spoleãnosti s ruãením omezen m...

Zkratky a úplné názvy pfiedpisû a pokynû pouïívan ch v publikaci... 10. Úvod... 15. 1 Právní úprava spoleãnosti s ruãením omezen m... Zkratky a úplné názvy pfiedpisû a pokynû pouïívan ch v publikaci... 10 Úvod... 15 1 Právní úprava spoleãnosti s ruãením omezen m... 17 1 Sídlo s. r. o. v bytû, kter je v podílovém vlastnictví manïelû...

Více

PROJEKTU ROZVOJE INFRASTRUKTURY OBCE VELKÉ B EZNO

PROJEKTU ROZVOJE INFRASTRUKTURY OBCE VELKÉ B EZNO PROJEKTU ROZVOJE INFRASTRUKTURY OBCE VELKÉ B EZNO Malebná krajina kolem Velkého Bfiezna. JAK BUDE ROZVOJ VELKÉHO B EZNA A VALTÍ OVA? Dvacet let po Sametové revoluci se obãas setkáme s názorem nûkter ch

Více

YTONG - Vy í komfort staveb

YTONG - Vy í komfort staveb YTONG - Vy í komfort staveb Rodinn dûm je velmi sloïit v robek, jehoï v sledné vlastnosti ovlivàuje obrovská fiada okolností. Na první pohled dva velmi podobné domy mohou sv m uïivatelûm nabízet zcela

Více

právních pfiedpisû Olomouckého kraje

právních pfiedpisû Olomouckého kraje Strana 177 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2010 VùSTNÍK právních pfiedpisû Olomouckého kraje âástka 5 Rozesláno dne 9. ãervna 2010 O B S A H 3. Nafiízení Olomouckého kraje

Více

V roãní zpráva ORGANIZÁTOR TRHU S CENN MI PAPÍRY

V roãní zpráva ORGANIZÁTOR TRHU S CENN MI PAPÍRY V roãní zpráva 1 ORGANIZÁTOR TRHU S CENN MI PAPÍRY V r o ã n í z p r á v a R M - S Y S T É M, a. s. 1 Obsah Profil spoleãnosti 3 Základní údaje o spoleãnosti 5 Základní ukazatele 6 Úvodní slovo 8 Strategie

Více

MontáÏní a provozní návod - Kódov spínaã CTV 1 / CTV 3

MontáÏní a provozní návod - Kódov spínaã CTV 1 / CTV 3 CZ MontáÏní a provozní návod - Kódov spínaã CTV 1 / CTV 3 âesky Obrázek 1 MontáÏ klávesnice Obrázek 2 MontáÏ - vyhodnocovací pfiístroj Obrázek 3 Pfiipojení CTV 1 (ovládání impulzû) Obrázek 4 "2-bránov

Více

12. K vymezení pojmu druïstevní byt po

12. K vymezení pojmu druïstevní byt po 12. K vymezení pojmu druïstevní byt po 1. 1. 1992 707 odst. 1 a 2 obã. zák. 221 odst. 1, 222 odst. 1, 230 a 232 odst. 2 obch. zák. DruÏstevním bytem se rozumí byt, kter druïstvo pronajímá nebo jin m zpûsobem

Více

Dokonãení soustavného v zkumu urbanistického v voje mûstsk ch lokalit v âeské republice

Dokonãení soustavného v zkumu urbanistického v voje mûstsk ch lokalit v âeské republice Dokonãení soustavného v zkumu urbanistického v voje mûstsk ch lokalit v âeské republice Karel KUâA A NOTACE: Pfiíspûvek se vûnuje v souãasnosti dokonãovanému projektu edice Mûsta a mûsteãka v âechách,

Více

ZACHYTÁVÁNÍ A UKLÁDÁNÍ CO2 GEOLOGICKÁ ALTERNATIVA SNIÎOVÁNÍ EMISÍ

ZACHYTÁVÁNÍ A UKLÁDÁNÍ CO2 GEOLOGICKÁ ALTERNATIVA SNIÎOVÁNÍ EMISÍ ZACHYTÁVÁNÍ A UKLÁDÁNÍ CO2 GEOLOGICKÁ ALTERNATIVA SNIÎOVÁNÍ EMISÍ Vít Hladík, Vladimír Kolejka âeská geologická sluïba, poboãka Brno, pracovi tû Jeãná 29a, 621 00 Brno, hladik@gfb.cz Abstract: Capture

Více

právních pfiedpisû Moravskoslezského kraje

právních pfiedpisû Moravskoslezského kraje Strana 269 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2007 VùSTNÍK právních pfiedpisû Moravskoslezského kraje âástka 8 Rozesláno dne 28. prosince 2007 O B S A H 3. Nafiízení Moravskoslezského

Více

PRÒMYSLOVÉ ZMùKâOVAâE VODY: V BùR

PRÒMYSLOVÉ ZMùKâOVAâE VODY: V BùR PRÒMYSLOVÉ ZMùKâOVAâE VODY: V BùR VHODNÉHO TYPU S ocelov mi nádobami PrÛmyslové zmûkãovaãe vody mohou b t rozdûleny do dvou skupin: A) PRÒMYSLOV DECAL (tabulka A), kter nedodává zmûkãenou vodu bûhem B)

Více

P ÍRUâKA PRO PROVÁDùNÍ AUDITU

P ÍRUâKA PRO PROVÁDùNÍ AUDITU P ÍRUâKA PRO PROVÁDùNÍ AUDITU 2012 P ÍRUâKA PRO PROVÁDùNÍ AUDITU Tato Pfiíruãka byla pro Komoru auditorû âeské republiky pfiipravena auditorskou spoleãností Deloitte Audit s.r.o. Karolinská 654/2, 186

Více

DELEGACE V KONNÉ PÒSOBNOSTI ZP EDSTAVENSTVA NA DOZORâÍ RADU

DELEGACE V KONNÉ PÒSOBNOSTI ZP EDSTAVENSTVA NA DOZORâÍ RADU DELEGACE V KONNÉ PÒSOBNOSTI ZP EDSTAVENSTVA NA DOZORâÍ RADU kanceláfi Praha Vinohradská 10 CZ-120 00 Praha 2 telefon +420 224 217 485 fax +420 224 217 486 e-mail praha@ak-ps.cz kanceláfi Brno Jakubská

Více

âástka 2/2006 Vûstník právních pfiedpisû Olomouckého kraje Strana 6

âástka 2/2006 Vûstník právních pfiedpisû Olomouckého kraje Strana 6 âástka 2/2006 Vûstník právních pfiedpisû Olomouckého kraje Strana 6 1 NA ÍZENÍ Olomouckého kraje ã. 1/2006 ze dne 29. 6. 2006, kter m se mûní nafiízení Olomouckého kraje ã. 4/2002, kter m se stanoví podmínky

Více

Vítejte v TESLE Jihlava

Vítejte v TESLE Jihlava KONTAKTY HYPCON Vítejte v TESLE Jihlava Praha D1 Rozvadov (Műnchen) Jihlava Znojmo (Wien) Brno PROFIL SPOLEâNOSTI Akciová spoleãnost TESLA Jihlava se zamûfiuje na konektory a spínací prvky. Od roku 1958

Více

Stfiední odborné uãili tû Jifiice. Jifiice, Ruská cesta 404, 289 22 Lysá nad Labem PLÁN DVPP. na kolní rok 2013/2014

Stfiední odborné uãili tû Jifiice. Jifiice, Ruská cesta 404, 289 22 Lysá nad Labem PLÁN DVPP. na kolní rok 2013/2014 Stfiední odborné uãili tû Jifiice Jifiice, Ruská cesta 404, 289 22 Lysá nad Labem PLÁN DVPP na kolní rok 2013/2014 Vypracoval: Ing. Pavel Gogela, metodik DVPP Schválil: Mgr. Bc. Jan Beer, fieditel koly

Více

právních pfiedpisû Olomouckého kraje

právních pfiedpisû Olomouckého kraje Strana 281 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2011 VùSTNÍK právních pfiedpisû Olomouckého kraje âástka 5 Rozesláno dne 5. prosince 2011 O B S A H 9. Nafiízení Olomouckého

Více

1.8 Budoucnost manaïersk ch kompetencí v âeské republice

1.8 Budoucnost manaïersk ch kompetencí v âeské republice 1.8 Budoucnost manaïersk ch kompetencí v âeské republice Souãasn manaïer ví, Ïe t mová práce a nepfietrïité uãení jsou ãasto skloàovan mi moderními pfiístupy k fiízení, pfiesto se stále více izoluje od

Více

wedi To je ono wedi Sanoasa wedi Novinka 2004 to je wellness do soukrom ch koupelen Díky esti parním sprchov m Z jedné udûlej tfii:

wedi To je ono wedi Sanoasa wedi Novinka 2004 to je wellness do soukrom ch koupelen Díky esti parním sprchov m Z jedné udûlej tfii: wedi Sanoasa wedi Novinka 2004 to je wellness do soukrom ch koupelen Díky esti parním sprchov m koutûm z programu wedi Sanoasa, které je moïno obloïit obklady, se z wellness my lenky stává ãistû soukromá

Více

Znaãka, barvy a písmo

Znaãka, barvy a písmo Znaãka, barvy a písmo kliknûte zde nápovûda pouïitím tlaãítek se pohybujte v pfiíslu né sekci jednotlivá loga najdete uloïena na CDromu znaãky âeského TELECOMU z manuálu lze tisknout, je v ak tfieba pfiihlédnout

Více

REGIONÁLNÍ INFORMAâNÍ SYSTÉM KOMUNITNÍCH SLUÎEB MùSTA ÚSTÍ NAD LABEM

REGIONÁLNÍ INFORMAâNÍ SYSTÉM KOMUNITNÍCH SLUÎEB MùSTA ÚSTÍ NAD LABEM REGIONÁLNÍ INFORMAâNÍ SYSTÉM KOMUNITNÍCH SLUÎEB MùSTA ÚSTÍ NAD LABEM www.socialni-sluzby-usti.cz Dvacet nov ch informaãních kioskû s vefiejn m pfiístupem k internetu Vám mimo jiné poskytne informace o

Více

právních pfiedpisû Moravskoslezského kraje

právních pfiedpisû Moravskoslezského kraje Strana 133 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2005 VùSTNÍK právních pfiedpisû Moravskoslezského kraje âástka 5 Rozesláno dne 15. listopadu 2005 O B S A H 1. Nafiízení, kter

Více

Liberec. Trutnov Královehradeck. Náchod. Hradec Králové. Kolín. Pardubice. Bruntál Moravskoslezsk Karviná Klatovy. Îëár nad Sázavou.

Liberec. Trutnov Královehradeck. Náchod. Hradec Králové. Kolín. Pardubice. Bruntál Moravskoslezsk Karviná Klatovy. Îëár nad Sázavou. Pfiipojte se k nám! Ná SVùT do kaïdého mûsta! Karlovy Vary Karlovarsk Chomutov Ústí nad Labem Ústeck Liberec Libereck Trutnov Královehradeck Náchod Praha Hradec Králové Kolín PlzeÀsk PlzeÀ Bystfiice u

Více

TS-101 PROGRAMOVATELN REGULÁTOR TEPLOTY S T DENNÍM PROGRAMEM NÁVOD K OBSLUZE DODÁVÁ:

TS-101 PROGRAMOVATELN REGULÁTOR TEPLOTY S T DENNÍM PROGRAMEM NÁVOD K OBSLUZE DODÁVÁ: TS-101 PROGRAMOVATELN REGULÁTOR TEPLOTY S T DENNÍM PROGRAMEM NÁVOD K OBSLUZE DODÁVÁ: Strana: 1 Programovateln termostat TS-101 âásti balení: 1. Programovateln termostat 2. roubky 3. HmoÏdinky 4. Vrtání

Více

Návod k obsluze. merit -15B

Návod k obsluze. merit -15B Návod k obsluze merit -15B Louis Erard Duch ãasu âas je nekoneãné fluidum. Poãínaje tímto poznáním, vyjadfiil Louis Erard poetické své my lenky pfii rybafiení se sv m vnukem v roce 1956: âas je jako tok

Více

PRAŽSKÝ SVĚT. Pavel Scheufler

PRAŽSKÝ SVĚT. Pavel Scheufler PRAŽSKÝ SVĚT Pavel Scheufler PRAŽSKÝ SVĚT Pavel Scheufler Autofii souãasn ch fotografií Lubo Stiburek Martin TÛma PRAŽSKÝ SVĚT VYDAVATELSTVÍ Předmluva Po staletích, kdy byl obraz Prahy zvûãàován tahy lidské

Více

Ticho je nejkrásnûj í hudba. Ochrana proti hluku s okny TROCAL.

Ticho je nejkrásnûj í hudba. Ochrana proti hluku s okny TROCAL. Ticho je nejkrásnûj í hudba. Ochrana proti hluku s okny TROCAL. 2 Nejde jen o ná klid, jde o na e zdraví. Ticho a klid jsou velmi dûleïité faktory, podle kter ch posuzujeme celkovou kvalitu na eho Ïivota.

Více

V KOPISNÁ ARCHEOLOGICKÁ MAPA 1:2 000 ÚZEMÍ âeské KONCESE V ABÚSÍRU Jaromír Procházka, Vladimír BrÛna

V KOPISNÁ ARCHEOLOGICKÁ MAPA 1:2 000 ÚZEMÍ âeské KONCESE V ABÚSÍRU Jaromír Procházka, Vladimír BrÛna V KOPISNÁ ARCHEOLOGICKÁ MAPA V KOPISNÁ ARCHEOLOGICKÁ MAPA 1:2 000 ÚZEMÍ âeské KONCESE V ABÚSÍRU Jaromír Procházka, Vladimír BrÛna V voj zamûfiení v kopisné mapy 1:2 000 Práce na vyhotovení archeologické

Více

datum pfiíjmení tit. narození dosavadní zdravotní poji Èovna plátce pojistného na vefiejné zdravotní poji tûní zamûstnavatel stát OSVâ samoplátce

datum pfiíjmení tit. narození dosavadní zdravotní poji Èovna plátce pojistného na vefiejné zdravotní poji tûní zamûstnavatel stát OSVâ samoplátce originál pro ZP ãíslo (ãíslo poji tûnce) tit. narození trvalého bydli tû kontaktní kopie pro zamûstnavatele ãíslo (ãíslo poji tûnce) tit. narození trvalého bydli tû kontaktní kopie pro dosavadní zdravotní

Více

8 MùSTO ÚJEZD U BRNA HISTORIE A SOUâASNOST. VáÏení ãtenáfii,

8 MùSTO ÚJEZD U BRNA HISTORIE A SOUâASNOST. VáÏení ãtenáfii, VáÏení ãtenáfii, dostává se vám do rukou kníïka, o které nelze fiíct, Ïe je ke ãtení. Jde spí e o to, aby nám texty volnû plynoucí pfiipomínaly mozaiku dûjin lokality, kde z historické nutnosti vyrostl

Více

právních pfiedpisû Ústeckého kraje

právních pfiedpisû Ústeckého kraje Strana 93 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2006 VùSTNÍK právních pfiedpisû Ústeckého kraje âástka 4 Rozesláno dne 8. ãervna 2006 O B S A H 1. Nafiízení Ústeckého kraje,

Více

Zkratky a úplné názvy pfiedpisû... 7 Úvod... 8

Zkratky a úplné názvy pfiedpisû... 7 Úvod... 8 Obsah Zkratky a úplné názvy pfiedpisû... 7 Úvod... 8 1 V eobecnû k podnikání fyzické osoby... 11 1.1 Podnikatel a podnikání... 11 1.2 Podnikatel a zákon o úãetnictví... 11 1 Obrat podnikatele za rok 2006

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz OBSAH Úvod 4 Materiály a pomûcky 6 Parafín 6 Stearín 7 V tuku rozpustná barvítka 7 Bavlnûn knot 9 Forma na lampu 10 Vykrajovátka na plovoucí svíãky

Více

Termostat TH-3. Návod k obsluze

Termostat TH-3. Návod k obsluze Termostat TH-3 Návod k obsluze Termostaty fiady TH-2 jsou urãeny pro teplotní kontrolu vytápûcího systému. Termostat má na v bûr ze dvou funkcí, a to b t v provozu (vytápût) nebo b t vypnut. Termostat

Více

právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje

právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje Strana 1 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2007 VùSTNÍK právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 1 Rozesláno dne 26. bfiezna 2007 O B S A H 1. Nafiízení Královéhradeckého

Více

Poznání a ochrana monastick ch památek u nás

Poznání a ochrana monastick ch památek u nás Poznání a ochrana monastick ch památek u nás Zdenûk CHUDÁREK Obr. 1. Îìár nad Sázavou, b val cisterciáck klá ter, kaple sv. Markéty u brány, fiez, stav po dokonãení stavby v roce 1703 (nahofie) a stav

Více

âisté OBLEâENÍ NEUDùLÁ âlovùka LEP ÍM, MÒÎE ALE PODTRHNOUT JEHO KVALITU. Jste hotel,

âisté OBLEâENÍ NEUDùLÁ âlovùka LEP ÍM, MÒÎE ALE PODTRHNOUT JEHO KVALITU. Jste hotel, ING. CHRISTIAN WOZABAL MBA âisté OBLEâENÍ NEUDùLÁ âlovùka LEP ÍM, MÒÎE ALE PODTRHNOUT JEHO KVALITU. Jste hotel, nemocnice, domov dûchodcû, peãovatelsk dûm nebo podnik a chcete pomoci vyfie it problém jak

Více

INFORMACE. Nov stavební zákon a zmûny zákona o státní památkové péãi 1. díl

INFORMACE. Nov stavební zákon a zmûny zákona o státní památkové péãi 1. díl INFORMACE Nov stavební zákon a zmûny zákona o státní památkové péãi 1. díl Úvodem Dne 11. 5. 2006 byl ve Sbírce zákonû publikován zákon ã. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním fiádu (stavební

Více

OBSAH. Úvod... 7. Struktura encyklopedie... 9

OBSAH. Úvod... 7. Struktura encyklopedie... 9 OBSAH OBSAH Úvod... 7 Struktura encyklopedie... 9 Lidová architektura a venkovské osídlení ve stfiedních âechách... 11 Praha a okolí Severozápadní okolí Prahy, Slánsko a Podfiipsko Kokofiínsko Oblast mezi

Více

DS-75 JE TO TAK SNADNÉ. kombinace produktivity v estrannosti a pohodlí

DS-75 JE TO TAK SNADNÉ. kombinace produktivity v estrannosti a pohodlí DS-75 JE TO TAK SNADNÉ kombinace produktivity v estrannosti a pohodlí DS-75 OBÁLKOVÁNÍ JE TAK SNADNÉ Pracujete v prostfiedí, kde je zpracování zásilek klíãová otázka? Kompaktní obálkovací stroj má mnoho

Více

právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje

právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje Strana 1 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2008 VùSTNÍK právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 1 Rozesláno dne 12. bfiezna 2008 O B S A H 1. Nafiízení Královéhradeckého

Více

právních pfiedpisû Olomouckého kraje

právních pfiedpisû Olomouckého kraje Strana 225 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2008 VùSTNÍK právních pfiedpisû Olomouckého kraje âástka 5 Rozesláno dne 3. fiíjna 2008 O B S A H 1. Nafiízení Olomouckého kraje

Více

OBSAH 1 Úvod do ekonomie 2 Základní v chodiska a kategorie ekonomické vûdy 3 Principy hospodáfiské ãinnosti 4 Trh a trïní mechanizmus

OBSAH 1 Úvod do ekonomie 2 Základní v chodiska a kategorie ekonomické vûdy 3 Principy hospodáfiské ãinnosti 4 Trh a trïní mechanizmus OBSAH 1 Úvod do ekonomie............................... 15 1.1 Pfiedmût, metoda a nûkteré charakteristiky ekonomie. 15 1.2 Definice ekonomické vûdy...................... 16 1.3 K metodû ekonomické vûdy.....................

Více

BPT 093 RX BEZDRÁTOV PROGRAMOVATELN REGULÁTOR TEPLOTY S T DENNÍM PROGRAMEM NÁVOD K OBSLUZE

BPT 093 RX BEZDRÁTOV PROGRAMOVATELN REGULÁTOR TEPLOTY S T DENNÍM PROGRAMEM NÁVOD K OBSLUZE BPT 093 RX BEZDRÁTOV PROGRAMOVATELN REGULÁTOR TEPLOTY S T DENNÍM PROGRAMEM 2 NÁVOD K OBSLUZE Strana: 1 BPT 093 RX DIGITÁLNÍ PROGRAMOVATELN TERMOSTAT s individuálním nastavením pro pracovní dny a víkend.

Více

Systémy a komponenty pro pohonnou techniku

Systémy a komponenty pro pohonnou techniku Poradenství - Prodej - Servis Brno s.r.o. Kardanové hfiídele od 200 Nm do 175.000 N - max. 9900kNm Systémy a komponenty pro pohonnou techniku, s.r.o. pitálka 23a, CZ 602 00 Brno tel.: 543 210 637, Fax:

Více

32 Prahou Wolfganga Amadea Mozarta. Hrabû Nostic

32 Prahou Wolfganga Amadea Mozarta. Hrabû Nostic Dne ní barokní fasáda kostela je v sledkem pfiestavby z poloviny 18. století. Uvnitfi je hlavní oltáfi namalovan na zdi od Josefa Hagera (1773) s obrazem sv. imona a Judy od Václava Vavfiince Reinera (1731).

Více

KATALOG VÝROBKŮ PRO SKLADY, PROVOZY A DOMÁCNOST. ZÁRUKA MINIMÁLNù 2 ROKY. Ceny jsou uvádûny bez DPH. Vá prodejce: DOPRAVU A MONTÁÎ ZBOÎÍ ZAJISTÍME

KATALOG VÝROBKŮ PRO SKLADY, PROVOZY A DOMÁCNOST. ZÁRUKA MINIMÁLNù 2 ROKY. Ceny jsou uvádûny bez DPH. Vá prodejce: DOPRAVU A MONTÁÎ ZBOÎÍ ZAJISTÍME KATALOG VÝROBKŮ PRO SKLADY, PROVOZY A DOMÁCNOST ZÁRUKA MINIMÁLNù 2 ROKY Ceny jsou uvádûny bez DPH Vá prodejce: DOPRAVU A MONTÁÎ ZBOÎÍ ZAJISTÍME Regály URSUS s velk mi policemi nosnost 300 kg na polici

Více

OBECNÍ ZPRAVODAJ ZDARMA. Pfiezletice prosinec/2009. CVIâENÍ PRO ÎENY OBEC P EZLETICE VYDÁVÁ. I ZAHRADA LÉâÍ

OBECNÍ ZPRAVODAJ ZDARMA. Pfiezletice prosinec/2009. CVIâENÍ PRO ÎENY OBEC P EZLETICE VYDÁVÁ. I ZAHRADA LÉâÍ OBECNÍ ZPRAVODAJ vydává Obec Pfiezletice, evidenãní ãíslo MK âr E 19096, vychází ãtvrtletnû, náklad 500 kusû. Redakãní rada: ing. Ludmila âervínová, ing. Veronika Vrecionová, ing. Ladislava Kopáãová, grafická

Více

United Technologies Corporation. Obchodní dary od dodavatelû

United Technologies Corporation. Obchodní dary od dodavatelû United Technologies Corporation Obchodní dary od dodavatelû Úvod Spoleãnost UTC pofiizuje zásoby a sluïby na základû jejich pfiedností; vyhledává jak nejlep í hodnotu, tak i stabilní obchodní vztahy s

Více

Objemov vodomûr. SuchobûÏné poãítadlo Metrologická tfiída C pro v echny polohy. V znamné vlastnosti. PouÏití. Volitelná pfiíslu enství

Objemov vodomûr. SuchobûÏné poãítadlo Metrologická tfiída C pro v echny polohy. V znamné vlastnosti. PouÏití. Volitelná pfiíslu enství Objemov vodomûr SuchobûÏné poãítadlo Metrologická tfiída C pro v echny polohy V znamné vlastnosti PouÏití DN 15 aï 40, PN16, do 40 o C. Vysoká pfiesnost a spolehlivost. Nízké tlakové ztráty. Malá citlivost

Více

I. Druhy nákladû fiízení

I. Druhy nákladû fiízení k 137 o. s. fi. I. (k 137 aï 139 o. s. fi.) 1. DaÀ z pfiidané hodnoty u odmûny likvidátora jmenovaného do funkce soudem 71 odst. 6, 9 obch. zák. vyhlá ka ã. 479/2000 Sb. Likvidátorce jmenované soudem nenáleïí

Více