únor 2014 VI. roãník ãíslo 17

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "únor 2014 VI. roãník ãíslo 17"

Transkript

1 VI. roãník ãíslo 17 únor 2014 Otevfiení kolního rybáfiského muzea, které probûhlo na podzim loàského roku, bylo bezesporu událostí roku v na í kole. TûÏko popisovat mnoïství práce, které jeho vznik provázelo. Objevilo se také mnoho komplikací, o kter ch jsme dopfiedu netu ili. Uvedu jeden pfiíklad. Na preparace ÏivoãichÛ bylo nutné získat ve vefiejné soutûïi firmu, která je zhotoví. To jsme ale nevûdûli, Ïe takové firmy jsou u nás tak jedna, moïná dvû. KdyÏ jsme firmu vybrali, vznikl dal í problém. Na preparaci kaïdého chránûného Ïivoãicha jsme museli získat v jimku ze zákona a pfiesnû doloïit jeho pûvod. A takov ch komplikací bylo více. Pfiesto jsme v e zvládli v plánovaném termínu. O ãem se v ak chci zvlá È zmínit, je neb val zájem vefiejnosti a také médií o toto muzeum (a tím pádem i o celou kolu; nesmím zapomínat na akvária, která jsou souãástí muzea). ZaÏili jsme asi ojedinûl rekord, kdy bûhem tfiech po sobû jdoucích dnû u nás natáãely 3 televizní táby. Kromû toho, Ïe jsme byli v Toulavé kamefie, bûïela reportáï v pofiadu Události v regionech, v Jihoãeské televizi a také ve známé satelitní televizi. Dále vy la fiada ãlánkû, rozhovorû a byly odvysílány dvû hodinové reportáïe o kole v âeském rozhlasu. Myslím, Ïe si to na e kola zaslouïí. Abychom v ak nechválili pouze muzeum, je tfieba uvést, Ïe to se postupnû stane bûïnou souãástí na í koly. A v ní bude zase na prvním místû studium a snaha na ich pedagogû, a vûfiím, Ïe také studentû, dosahovat dobr ch studijních v sledkû. A protoïe pí i tyto fiádky na poãátku nového roku 2014, chtûl bych v em popfiát jen to nejlep í a splnûní v ech pfiání. Karel Dubsk Dne 28. listopadu bylo slavnostnû otevfieno na e kolní muzeum za úãasti ãelních pfiedstavitelû ãeského produkãního rybáfiství. O prûbûhu kfitu tohoto muzea se více doãtete uvnitfi tohoto ãísla Rybovin. Studenti zamûfiení Vodní stavby získali pro v uku nov ch odborn ch pfiedmûtû dvû nové uãebnice Stavební materiály a konstrukce a Pozemní stavitelství. Dal í uãebnice vznikají. První studenti 3. roãníku vodních staveb absolvovali zcela nov typ individuální praxe u firmy Starfish Pardubice. Její náplní je zakládání a údrïba zahradních jezírek. Na e kola pfiihlásila své druïstvo do 2. ligy v rybolovné technice. V rámci moïností bude vedení koly tuto aktivitu podporovat, napfiíklad vysláním na eho mikrobusu na jarní kolo v Bílinû. Témûfi padesát studentû na- í koly zamûfiení Chov ryb absolvovalo tradiãní vánoãní praxi na zpracovnách ryb, pfii distribuci a stánkovém prodeji ryb. Na e kola pofiídila nové virtuální prohlídky, kdy bude moïné procházet kolou a jednotliv mi laboratofiemi. Odkaz bude na Google a na na ich webov ch stránkách.

2 Ve ãtvrtek 28. listopadu zaïila Stfiední rybáfiská kola VodÀany slavnost a to zahájení provozu kolního rybáfiského muzea. Otevfiení muzea se zúãastnilo na 60 pozvan ch hostû. Byli mezi nimi v znamní pfiedstavitelé na ich produkãních rybáfisk ch firem, zástupci rybáfisk ch svazû, zástupci firem, které se na budování muzea podílely, dárci a zhotovitelé nûkter ch sbírkov ch pfiedmûtû, zástupci kol z regionu, zástupci mûsta a fiada dal ích osob. Akci provázel znaãn zájem médií. Na zaãátku byla podána úvodní informace o tom, jak muzeum v na í kole vznikalo. V e zaãalo v únoru loàského roku pfiestavbou pûdních prostor a úpravou jedné místnosti pro velké akvárium. Kvalitnû provedené stavební práce trvaly pouhé dva mûsíce. Poté jiï odborní uãitelé koly, za pomoci dal ích zamûstnancû a studentû, instalovali jednotlivé exponáty do tematick ch oddûlení muzea, která pokr vají v echny obory na eho rybáfiství. Poãet exponátû ãiní nûkolik set kusû. Vlastní kfiest muzea provedli dva mediálnû nejznámûj í absolventi koly. Pavel Tomi, znám televizní moderátor a proslul lovec ryb, vûnoval muzeu podepsanou vábniãku pouïívanou pfii lovu sumcû. Milo tûpniãka se pak bl skl pytlaãkou odzkou enou kdysi dávno na Máchovû jezefie. Nato vystoupili prezident Rybáfiského sdruïení âr Ing. Jan HÛda, Ph.D, pfiedseda âeského rybáfiského svazu JUDr. Alexandr íma a za mûsto VodÀany pan Karel Burda.

3 Po spoleãném pfiípitku bylo na e muzeum prohlá eno za otevfiené. Poté byl jiï ãas si muzeum podrobnûji prohlédnout. Úãastníci ne etfiili chválou. A protoïe mezi nimi byli rybáfi tí odborníci na slovo vzatí, byla to pfiíjemná odmûna pro celou kolu. Bylo pro nás pfiíjemné poslouchat vyprávûní absolventû koly, Ïe po letech vidí pomûcky, na kter ch se ve kole uãili poznávat taje rybafiiny. Souãástí tohoto setkání bylo také obãerstvení v pfiíjemném prostfiedí v suterénu, poblíï nového Amazonského akvária se sladkovodními rejnoky. Je na místû podûkovat SOU VodÀany za jeho zaji tûní. Zvlá tní dík patfií Milo i tûpniãkovi za vynikající rybí raut i s patfiiãn m komentáfiem nad nabízen mi pochutinami. Pfiíjemn den byl pro nás ve kole zavr ením období zv - eného pracovního úsilí. V souãasné dobû jiï muzeum nav tûvují úãastníci zájezdû ze základních kol i vefiejnost v rámci dnû otevfien ch dvefií. JiÏ nyní nav tívilo muzeum na 800 osob. Za práci se slu í podûkovat v em, ktefií se na zrodu na eho muzea podíleli. Karel Dubsk

4 Dne odstartovalo 38. MS dospûl ch v rybolovné technice, které se pofiádalo v nûmeckém Halle. Na mistrovství dorazilo 68 závodníkû z 15 státû z celého svûta. Závodilo se v devíti disciplínách: 1. Hod mu kou na terã 2. Mu ka dálka jednoruã 3. Hod zátûïí na terã aremberk 4. Hody zátûïí 7,5 g na terã 5. Hod zátûïí 7,4 g do dálky 6. Mu ka dálka obouruã 7. Hod zátûïí 18 g do dálky obouruã 8. Hod zátûïí 1 8g na terã - multi 9. Hod zátûïí 18 g multi obouruã SoutûÏe byly rozdûleny do tfiech závodních dnû. ampionát provázelo studené poãasí, siln vítr, ale i nepfiízniv dé È, kter mnohdy závodníky pûknû potrápil. âeská republika, která je známá svou kvalitou, potvrdila své ambice pfiedev ím v kategorii Ïen, kde z moïn ch devíti získala sedm titulû mistra svûta. V kategorii muïû âeská republika získala jeden titul mistra svûta v disciplínû celkov sedmiboj. První den byl pro âr vcelku podafien, závodilo se v mu kov ch disciplínách a v disciplínû zátûï aremberk. Druh závodní den byl fyzicky i psychicky nároãnûj í, protoïe se soutûïilo v terãov ch disciplínách, kde se klade velk dûraz na psychiku a vyrovnanost závodníka. Ale i pfies to si âr druh den vedla velice obstojnû. Tfietí den, poslední a rozhodující, byla atmosféra velmi napjatá a od toho se také odvíjely v sledky. Své kvality ukazovaly i státy jako Nûmecko a Polsko, ale napfi. v multidisciplínách na ampionátu dominovaly státy jako Japonsko, Anglie, USA a dal í... Ukonãení ampionátu jiï tradiãnû konãilo banketem se slavnostním vyhlá ením vítûzû. Katefiina Marková Vzhledem k tomu, Ïe na v e uvedeném mistrovství svûta zvítûzila Katefiina Marková (1.A) ve víceboji v kategorii Ïen, byla tato na e úspû ná studentka 7. listopadu 2013 pfiijata u starosty mûsta VodÀan, pana Ing. Viktora Bla ãáka. Pfii tomto slavnostním aktu do lo k zápisu do pamûtní knihy mûsta VodÀan.

5 UÏ je tomu dlouho, co jsem na Orlíku vláãel a vytáhl svou první rybu na vláãku. Stalo se to za teplého, sluneãného letního dne. Zkou el jsem vláãet. Nikdy pfiedtím jsem nic na tuhle metodu lovu nechytil, ale stra nû jsem touïil ulovit i tu nejmen í tiku nebo nûjakého dravce. Po úporné pûlhodinû stálého nahazování a pfiivíjení tfipytky ve stra ném vedru jsem se smifioval s tím, Ïe dneska nic nevylovím, stejnû jako pfiede lé dny, mûsíce i rok. Byl jsem rozhodnut odejít. Naposledy jsem vymûnil tfipytku a párkrát nahodil. Najednou jsem ucítil ránu a následn odpor. V tu chvíli jsem zafival:,,tati! Nevûdûl jsem, co mám dûlat. Nejspí mi instinktivnû do lo, Ïe bych mûl navíjet. Za zády sly ím tup dusot bot a uï pfiibíhá taèka. Dostávám rady typu, povol jí a navíjej. Je to nádhern souboj. Náhle vidím, jak rybí tûlo vyskakuje z vody. Je to nádherná tika! Mé srdce se nad má hrdostí a p chou. Po nádherném boji dostávám tiku ke bfiehu, taèka ji podebírá, je nádherná. Moje první tika a také má první ryba na pfiívlaã. Co víc si pfiát! TaÈka mi gratuluje a já jsem Èastn. Tato ryba prolomila mou smûlu v lovu dravcû. Od té doby je pfiívlaã má oblíbená metoda lovu a tika nejhezãí ryba. Sice to nebyla trofejní tika, mûla 57 cm, ale byla nádherná. Velk dík patfií mému taèkovi, kter mi radil a pomáhal, myslím, Ïe mûl z úlovku stejnou radost jako já. Tento záïitek si budu pamatovat aï do konce Ïivota. Exkurze Polsko 2013 Dne jsme se my, studenti 3. roãníku rybáfiské koly, zúãastnili uãební praxe v Polsku, která byla zamûfiena na jezerní hospodáfiství. Praxe probíhala na jezerech v okolí mûsta Sierakow. Cílem této v pravy bylo seznámit nás studenty s rûzn mi metodami odlovû ryb na jezerech zejména síhov ch ryb. V ranních hodinách jsme pravidelnû vyjíïdûli na jezera a odlovovali jsme ryby za pomocí ténatové sítû, která byla dlouhá nûkolik desítek metrû. Také jsme se nauãili metodû nastraïení vûzencû, které byly umístûny v mûlk ch partiích jezera. V dané lokalitû nás pfiekvapil v skyt karase obecného, se kter m se v âeské republice setkáváme jenom zfiídka. Za nepfiíznivého poãasí jsem se uãili nov m metodám síèování, se ívání sítí, zhotovování vûzencû a ténatov ch sítí. Ve volném ãase jsme se vûnovali rybolovu na zdej í fiece Vartû. Bûhem na eho pobytu nám byl zaji tûn doprovodn program, kter nás mûl seznámit s kulturou a tradicemi regionu. Po celou dobu na eho pobytu se o na e pohodlí starali zdej í zamûstnanci koly a rybáfii. Nakonec pro nás bylo pfiipraveno bohaté poho tûní z rybích specialit. Tato praxe nám ukázala jiné techniky odlovu na plné vodû. Doufáme, Ïe spolupráce s polskou kolou bude i nadále pokraãovat. utriepka, Kavuliã, Kudláãek

6 Neãekan úlovek na Blanici Koncem minulého kolního roku jsem po kole, jako skoro kaïd den, vyrazil se spoluïáky na ryby. li jsme pomalu po proudu fieky Blanice a prochytávali zajímavá místa. Jako nástrahu jsem toho dne zvolil rotaãní tfipytku velikosti jedna. Zaãalo to jako obvykle. Vytáhlo se pár mal ch okounû, nûjaká tiãka a bolínek. Do li jsme aï k velkému silniãnímu mostu, kdyï vtom se to stalo. SnaÏil jsem se udûlat co nejlep í nához aï ke druhé stranû fieky, abych prochytal celé její koryto. eku ale pfiehazuji a uvíznu na jejím bfiehu. Dûlám pár rychl ch pohybû prutem a tfipytku vypro Èuji. Nástraha padá asi do stfiedu fieky a já rozmotávám zamotan vlasec na navijáku. Najedou pfiichází pár velk ch ran do prutu. Nejdfiíve nevím, co se dûje, ale pak si uvûdomuji, Ïe padající tfipytku vzala nûjaká ryba. Zasekávám. Ryba uhání proti proudu. Bere si metry vlasce. Kfiiãím na kamarády:,,mám na prutu ohromnou rybu! Kluci ihned pfiibíhají a spolu s Jirkou, Danem a Ale em zaãíná konverzace o tom, co je na prutû. Asi po pûl hodinû zdolávání jsme si byli jistí. Je to sumec! Urãitû nejvût í ryba Blanice, král fieky. Teì ho jenom dostat na bfieh. Po dal í hodinû zdolávání je ryba uï hodnû unavená a já vûfiím, Ïe ji udolám. JenÏe v tom nastává ta nejvût í komplikace. Ryba se uï nedrïí hlavou proti proudu, ale volnû splavává aï na jez. Zkou ím ji otoãit. Nejde to. Ryba padá z jezu a já s prutem bûïím za ní. Na tûstí se vlasec nepfiefiízl o Ïádn kámen pod jezem a já ji mûïu dále zdolávat. To uï je u mû dal ích deset spoluïákû, ktefií pfiihlíïí zajímavému souboji. Rybu nemûïu udrïet na místû a stále s ní bûïím po proudu fieky. Asi po 500 metrech se mi ji podafií zastavit. Tomá a Honza lezou do vody a do náruãí berou velkého sumce. Nastává chvíle ohromné radosti. Vyãerpanou rybu kluci pokládají do trávy a pfiichází ta nejhezãí chvíle mûfiení. Sumec mûfií 126 centimetrû. Nakonec udûláme pár fotek na památku a pou tím rybu zpût do jejího království. Na tento krásn letní den budu dlouho vzpomínat. Mare Josef

7 Luká Star chfojtû: M m nejvût ím záïitkem byla náv tûva pstruhárny, kde mají roãní produkci lososovit ch ryb 600 tun za rok, zatímco u nás v âeské republice je to jen 200 tun (celá âr cca 700 tun poznámka redakce). Vidûl jsem tam spoustu nov ch zafiízení, co jsem u nás nezaznamenal. Byla to tfieba tfiídiãka ryb, která má v sobû zabudované i poãítadlo ryb. Nad sádkami mûli siln pramen, ze kterého brali vodu, takïe voda byla prûzraãná a po cel rok mûla 12 aï 14 C, coï je pro chov lososovit ch ryb ideální. V sádkách chovali pstruha duhového, pstruha potoãního a sivena amerického. Tato exkurze na sádkách ve Francii se mi velice líbila. David Kavuliã: M m nejvût ím záïitkem ve Francii byla náv tûva akvária v,,la Rochelle. UÏ v tah ve mnû udûlal velk dojem, neboè napodoboval starou ponorku. Byla tam dvû okénka, která evokovala v hled na oceán. Po otevfiení v tahu nás ohromil velk prosklen oblouk, ve kterém se vzná ely malé medúzky. Dokonce jedna ryba vyskoãila z akvárka a ná student ji zachránil. Pak mû bavilo jen tak sedût a pozorovat Ïraloky. Nikdy jsem Ïraloky nevidûl a tohle byla premiéra! Filip Seifried: Do Francie jsme odjíïdûli 14. záfií od koly. Pfiípravy nebyly nijak veliké. Mûl jsem s sebou akorát peníze a pár fiízkû na cestu. Po úmorné sedmnáctihodinové cestû jsme pfiijeli do na eho stanovi tního mûsta Ahunu. Nikdo nás zde ov em neãekal, a ani se o nás nezajímal. Po pûlhodinû se na tûstí dostavila nûjaká Ïena, která nás ubytovala v místním starém internátu. Byl to pro nás ok, protoïe pokoje byly po osmi lidech... Dostali jsme ne moc voàavé deky a navíc se pokoje nedaly zamykat. A byla zde zima... Opravdu pûkné pfiivítání. Pak jsme li na veãefii, která nás naopak pfiekvapila svou pestrostí a chutí. Jak se pozdûji ukázalo, byla takhle dobrá v echna jídla. Poãasí a program nebyly zpoãátku nic moc. S postupem ãasu ale exkurze gradovala. Bûhem posledních tfiech dnû jsme nav tívili velmi zajímavou pstruhárnu, kde jsem vidûl tak ãistou vodu v fiece jako zatím nikde. Navíc s obrovsk mi pstruhy. Poté jsem nav tívili La Rochelle, které je známé sv mi mofisk mi akvárii. Zde byl pro mû ráj, kaïdé akvárium mûlo své kouzlo, jenom koda, Ïe mi v polovinû prohlídky do la baterie ve foèáku. Asi nejúchvatnûj í bylo akvárium se Ïraloky, ktefií mûli kolem 4 metrû a mohli jsme se s nimi vidût tváfií v tváfi. Poslední den jsme jeli do PafiíÏe, kde bylo mnoho památek, a proto jsme zdaleka v echny nestihli projít. Vidûli jsme chrám Notre Dame, pak jsme li do Louvru (muzeum s obrazem Mona Lisy) a k Vítûznému oblouku, kter nechal postavit Napoleon Bonaparte. Nakonec jsme se vydali na slavnou Eiffelovu vûï, coï byl vrchol exkurze. Tato stavba mûfií kolem 360 metrû a je z ní opravdu nádhernû vidût celá PafiíÏ. VÛbec nejhezãí bylo, kdyï se veãer rozsvítila. Bylo zde na mne ale pfiíli mnoho lidí, a tudíï pfiíli velk frmol... Zklamala mû povaha místních lidí a vûbec jejich chování. Pfiijeli jsme 22. záfií dopoledne a z té dlouhé cesty autobusem jsme byli v ichni polámaní. To byl také jeden z minusû exkurze. Ale celkovû bych v let do Francie zhodnotil kladnû, urãitû bych se tam je tû nûkdy chtûl podívat. Tomá Hájek: Nejintenzivnûj í záïitek z na í exkurze do západní Evropy nebude asi jednoduché vybrat. Exkurze se mi velmi líbila a vût ina míst, která jsme nav tívili, byla zajímavá. Napfiíklad velmi se mi líbila ãást exkurze, kdy jsme nav tívili v robnu koàaku. I kdyï ho osobnû moc rád nemám, bylo zajímavé dostat nûjaké informace o tom, jak se tento

8 nápoj vlastnû vyrábí a jakou má ve Francii tradici. Dále mû velmi zaujala pstruïí farma a líheà, kde byl praktikován intenzivní chov pstruha a sivena, mûli zde opravdu pûkné ryby. Ov em mûj zájem se ubíral spí e k poslednímu dni exkurze, kdy byla v plánu náv tûva PafiíÏe, mûsta s obrovsk m turistick m zájmem a vyhlá en mi památkami. S kamarády jsme vyrazili a pofiádnû jsme si pro li celé mûsto. Nejvût ím záïitkem pro nás v echny asi bylo, kdyï jsme stoupali v tahem do tfietího patra Eiffelovy vûïe, a stejné pocity bych asi mohl popsat, kdyï jsme sedûli v parku pod Eiffelovkou a ãekali na její rozsvícení. Bylo to úïasné! Adéla mídlová: Nejintenzivnûj ím záïitkem byla pro mû Eiffelova vûï. Tû ila jsem se na ni uï od prvního dne. Po pfiíchodu pfied tento monument jsem byla v rozpacích. Obrovské monstrum Ïelezné konstrukce pfiipomínalo sv m vzhledem ãtyfinohou chobotnici, ale zároveà i místo pro romantiky, malífie a láskyplné páry. Eiffelova vûï má své kouzlo v eru, kdy se rozsvítí Ïlutav m paprskem s problikávajícími svûtly. David Holub: KdyÏ jsem se v autobusu probudil, nevûfiil jsem sv m oãím.,,uï jsme tu, kfiiãí spoluïáci. To je La Rochelle. Po zastavení autobusu jsem vystoupil a uvidûl neuvûfiitelné centrum. Mé nad ení se zvedlo a já se tû il víc a víc dovnitfi. Ta chvíle nastala a já cel natû en a netrpûliv letím k první vitrínce, kterou jsem uvidûl. Ná francouzsk prûvodce zaji Èoval vstupenky. Do ruky jsem dostal vstupenku ve formû obrázku, coï mû velice pfiekvapilo. Pfiicházím do v tahu ve tvaru kostky, ale na zpûsob ponorky. V tah se dal do pohybu smûrem dolû. Proti mnû byla miniobrazovka, která ukazovala ponor mofiem smûrem dolû. V tah se otevfiel. Lidé, ktefií byli pfiede mnou, se hnali pryã z v tahu a já mezitím sahal do ta ky pro mobil, abych si to mohl v e celé zdokumentovat. Vstup do první místnosti byl ohromující, vidím ryby, které bych v Ïivotû jen tak nevidûl. Akvárium, do kterého jsem se tak moc tû il, mû opravdu nezklamalo, a kdybych mûl tu anci a mohl bych tam jet znovu, urãitû bych se tam znovu vypravil. Vojtûch Vetch : M m osobním, nezapomenuteln m záïitkem bylo poznání bájného mûsta módy a památek PafiíÏe. Vzbuzovala ve mnû obrovsk dojem a úïas. Byl jsem pohlcen doménou obrovsk ch památek a turistû také ze mne se stal turista. Fotoaparát nestíhal fotit a SD karta se rychle zaplàovala spoustou nádhern ch fotek. Po celodenním chození po mûstû pfii la ta nejvût í tfie niãka na dortu Eiffelova vûï. JiÏ z dálky budila ohromn dojem, ale jakmile se ãlovûk pfiibliïoval blíï a blíï, stále se zvût ovala, a aï kdyï jsme stáli pod vûïí, to byl teprve nezapomenuteln záïitek. Tato stavba dokazovala ãlovûku, jak je mal a bezmocn a co lidská síla a píle mûïe dokázat. Byl jsem nadchnut a ohromen, jakmile budu mít první pfiíleïitost, rád se do PafiíÏe opût podívám a vrátím i na del í dobu. David utriepka: Pro mû byla uïiteãná celá Francie, ale na jednu vûc jsem se tû il nejvíce. A to na to, Ïe jsme mûli ochutnávat ústfiice a poznat jejich chov. V e bylo pro nás vlastnû novinkou a já nepfiestával b t v úïasu. Zji Èoval jsem, Ïe chov ústfiic není vûbec tûïk. Po radách, jak chovat ústfiice, jsme pfii li na ochutnávku. Majitel nám ukázal, jak se správnû otevírají a jedí. Ochutnali jsme v ichni. KaÏd má na to odli n názor. Mnû osobnû to chutnalo a pfiipadal jsem si u toho tak trochu nóbl. Jsem rád, Ïe jsem mûl tu moïnost. RYBOVINY kolní ãasopis Stfiední rybáfiské koly VodÀany Vydavatel: Stfiední rybáfiská kola VodÀany (www.srs-vodnany.cz). Redakce: Záti í 480, VodÀany Odpovûdní redaktofii: Alena Kotová, Oldfiich Danûk V roba: TISKÁRNA âern s.r.o., âerná v Po umaví. Redakãní uzávûrka: 10. února 2014

ZPRAVODAJ MĚSTSKÉ ČÁSTI BRNO-JUNDROV. Mistfii taneãního umûní na jundrovském plesu. FotoreportáÏ z plesu najdete na stranû 2.

ZPRAVODAJ MĚSTSKÉ ČÁSTI BRNO-JUNDROV. Mistfii taneãního umûní na jundrovském plesu. FotoreportáÏ z plesu najdete na stranû 2. J UNDROV ROČNÍK23/Č.1/2013www.jundrov.info ZDARMA ZPRAVODAJ MĚSTSKÉ ČÁSTI BRNO-JUNDROV D R U H J U N D R O V S K P L E S Mistfii taneãního umûní na jundrovském plesu. FotoreportáÏ z plesu najdete na stranû

Více

informacní bulletin NA AKTUÁLNÍ TÉMA znacka, lidé, produkty Jin kraj, jin mrav editorial Jak vzniká nov náboj VáÏení ãtenáfii, roãník II.

informacní bulletin NA AKTUÁLNÍ TÉMA znacka, lidé, produkty Jin kraj, jin mrav editorial Jak vzniká nov náboj VáÏení ãtenáfii, roãník II. roãník II. fiíjen 2008 informacní bulletin Netoxické zápalky NONTOX dob vají svût. Jak svoji práci vidí ãlovûk, s jehoï jménem se úspûch zápalek pojí, se doãtete v rubrice Duel (str. 2) Pokud patfiíte

Více

Vlajka pro Tibet. Pracovníci finanãních úfiadû budou pomáhat daàov m poplatníkûm danû z pfiíjmû fyzick ch osob v na em mûstû.

Vlajka pro Tibet. Pracovníci finanãních úfiadû budou pomáhat daàov m poplatníkûm danû z pfiíjmû fyzick ch osob v na em mûstû. Vlajka pro Tibet Mezinárodní kampaà Vlajka pro Tibet vznikla v polovinû devadesát ch let v západní Evropû a stala se jednou z nejv znamnûj ích symbolick ch akcí vyjadfiujících podporu ochrany lidsk ch

Více

RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT 14/2008. Ročník X. Vyšlo 4. 8. 2008 Cena 10 Kč. âeské a polské dûti se se ly na taneãním workshopu

RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT 14/2008. Ročník X. Vyšlo 4. 8. 2008 Cena 10 Kč. âeské a polské dûti se se ly na taneãním workshopu RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT 14/2008 Čtrnáctideník regionu Rýmařovska Ročník X. Vyšlo 4. 8. 2008 Cena 10 Kč âeské a polské dûti se se ly na taneãním workshopu Vefiejnost nav tívila interiéry janovického zámku Poznejte

Více

Máte uï vlastní zku enost s ocelov mi broky? Zkoumali jsme jejich energie a prostup balistickou Ïelatinou v porovnání s olovûn mi (str.

Máte uï vlastní zku enost s ocelov mi broky? Zkoumali jsme jejich energie a prostup balistickou Ïelatinou v porovnání s olovûn mi (str. roãník V. ãerven 2011 informacní bulletin Homogenní bezolovnatá stfiela exergy se jiï úspû nû prodává v mnoha zemích. V jakém svûtle ji vidí odborní novináfii ve Finsku, se dozvíte z v sledkû jejich testu

Více

e-mail Výzva všem členům napi te nám ho! e-mail - nestojí peníze! Valná hromada se koná v sobotu dne 5. 3. 2011

e-mail Výzva všem členům napi te nám ho! e-mail - nestojí peníze! Valná hromada se koná v sobotu dne 5. 3. 2011 Vestnik kovari 33.qxd:Vestnik kovari 20 prac 15.2.2011 20:09 Stránka 1 únor 2011 ročník 9. číslo 33 neprodejné zdarma pro členy Společenstva uměleckých kovářů a zámečníků a kovářů podkovářů Čech, Moravy

Více

Typografia 5/2012 ã. 1235 roãník 115

Typografia 5/2012 ã. 1235 roãník 115 drupa 2012 Typografia 5/2012 ã. 1235 roãník 115 Editorial jarní Ano, je jaro, ale my pracujeme. Tisk a média mají Ïnû. ProtoÏe na jafie se toho dûje a tiskne velmi mnoho: po dlouhé zimû se probudily aktivity

Více

SAZKA ARENA. MEDAILE LEÎÍ V SAZKA ARENù. C O Mù ZAJÍMÁ T ÉMA. Aréna pro v echny, v ichni pro arénu âíslo 1 Leden 2004

SAZKA ARENA. MEDAILE LEÎÍ V SAZKA ARENù. C O Mù ZAJÍMÁ T ÉMA. Aréna pro v echny, v ichni pro arénu âíslo 1 Leden 2004 www.sazkaarena.cz www.sazkaarena.com SAZKA ARENA Aréna pro v echny, v ichni pro arénu âíslo 1 Leden 2004 C O Mù ZAJÍMÁ T ÉMA Karel Gut, pfiedseda âeského svazu ledního hokeje, b val mnohonásobn reprezentant

Více

Roãník IX ãervenec srpen 2001 zdarma

Roãník IX ãervenec srpen 2001 zdarma Roãník IX ãervenec srpen 2001 zdarma Pozvání na jednání zastupitelstva Zveme občany na další zasedání obvodního zastupitelstva, které se uskuteční 1. listopadu 2001 od 15.00 hodin v Kulturním domě v Muglinově.

Více

Vážení přátelé a příznivci Zoo Ostrava,

Vážení přátelé a příznivci Zoo Ostrava, Akce v zoo 15. prosince - Mikulá v zoo 19. prosince - Strojení stromeãku v zoo 20. bfiezna - Jaro v zoo - zahájení komentovaného krmení zvífiat. 4. dubna - Den ptactva - program na ptaãí téma, voln vstup

Více

Agreement # 40005374/ Registration # 09089. Datum, dokdy jsou noviny pfiedplacené, je v pravém horním rohu títku!

Agreement # 40005374/ Registration # 09089. Datum, dokdy jsou noviny pfiedplacené, je v pravém horním rohu títku! Modfie oznaãené títky znamenají, Ïe není zaplacené pfiedplatné! Pfiedplatné na jeden rok je 32,71+ 2,29 (GST) = 35 kan. dolarû Cena 1.40 + 0.10 (GST) = 1.50 dolaru. Agreement # 40005374/ Registration #

Více

Nová éra se SLOVKORDem str.3 číslo 03 2012 firemní informační zpravodaj Nepostradatelná metrologie str.4 Projekt Karbon str.5 Co nevíte o GEOstr.

Nová éra se SLOVKORDem str.3 číslo 03 2012 firemní informační zpravodaj Nepostradatelná metrologie str.4 Projekt Karbon str.5 Co nevíte o GEOstr. Nová éra se SLOVKORDem str.3 číslo 03 2012 firemní informační zpravodaj Nepostradatelná metrologie str.4 Projekt Karbon str.5 Co nevíte o GEO str.10 editorial Milí čtenáři, vážení zaměstnanci! Máme za

Více

001-044_1967_2k.qxd 11.6.2007 8:38 Stránka 1. Divadelní ústav

001-044_1967_2k.qxd 11.6.2007 8:38 Stránka 1. Divadelní ústav 001-044_1967_2k.qxd 11.6.2007 8:38 Stránka 1 Divadelní ústav 001-044_1967_2k.qxd 11.6.2007 8:38 Stránka 2 001-044_1967_2k.qxd 11.6.2007 8:38 Stránka 3 Jarmila Gabrielová Kronika Pražského quadriennale

Více

INFORMAâNÍ âtvrtletník âeské RAFINÉRSKÉ

INFORMAâNÍ âtvrtletník âeské RAFINÉRSKÉ INFORMAâNÍ âtvrtletník âeské RAFINÉRSKÉ â Í S L O 1/2001 AKTUÁLNÍ TÉMA Konec olovnat ch benzínû v âechách PORTRÉT Dan Nicodemus INVESTICE V Kralupech na nové adrese NÁ ROZHOVOR Ing. Vladimír Matûjovsk

Více

Stavba důležitých silnic je ohrožená. Přibudou mrtví?

Stavba důležitých silnic je ohrožená. Přibudou mrtví? REGIONÁLNÍ INFORMACE KVĚTEN 2009 HLAVNÍ TÉMA AUTOMOBILOVÁ DOPRAVA ZAOSTŘENO NA ZADLUŽENÍ MĚST A OBCÍ Města bez obchvatů Hybridní krása Proč se kraje a obce zadluží 2 7 0 Stavba důležitých silnic je ohrožená.

Více

Bhagavadgíta. PíseÀ vzne eného s úctou opsal a rûzn mi my lenkami doprovodil Josef Fric

Bhagavadgíta. PíseÀ vzne eného s úctou opsal a rûzn mi my lenkami doprovodil Josef Fric Bhagavadgíta PíseÀ vzne eného s úctou opsal a rûzn mi my lenkami doprovodil Josef Fric Bhagavadgíta PíseÀ vzne eného s úctou opsal a rûzn mi my lenkami doprovodil Josef Fric Bhagavadgíta Josef Fric Vydal

Více

Vznik a v voj vysou ecího pracovi tû Národního technického muzea v Praze

Vznik a v voj vysou ecího pracovi tû Národního technického muzea v Praze Vznik a v voj vysou ecího pracovi tû Národního technického muzea v Praze Katefiina UPOVÁ, Zbynûk HE MÁNEK 1 Rok 2002 Archiv Národního technického muzea a jeho po kození pfii povodni JiÏ od zaloïení Národního

Více

Stanislav JuhaÀák Triton, VykáÀská 5, 100 00 Praha 10 www.triton-books.cz

Stanislav JuhaÀák Triton, VykáÀská 5, 100 00 Praha 10 www.triton-books.cz Miroslav Îamboch Ve sluïbách klanu Copyright Miroslav Îamboch, 2013 Cover Jan DoleÏálek, 2013 Stanislav JuhaÀák Triton, 2013 ISBN 978-80-7387-672-2 Stanislav JuhaÀák Triton, VykáÀská 5, 100 00 Praha 10

Více

Sotva hoch vy el z temné pfiedsínû

Sotva hoch vy el z temné pfiedsínû I. POSLEDNÍ VEâE E Obraz je báseà, kterou vidíme. LEONARDO DA VINCI Sotva hoch vy el z temné pfiedsínû domu svého mistra ven, zastínil si rukou oãi. Oslnily ho prudké paprsky dopoledního slunce. Na okamïik

Více

IOP pod lupou IOP KVALITA ŽIVOTA. Číslo 13 I leden I 2012

IOP pod lupou IOP KVALITA ŽIVOTA. Číslo 13 I leden I 2012 Číslo 13 I leden I 2012 IOP pod lupou M I M O Ř Á D N É V Y D Á N Í Víte, že k 16. lednu 2012 bylo z 8107 přijatých projektových žádostí o podporu v IOP již 7406 vybráno k podpoře? Na tyto schválené projekty

Více

Informaãní zpravodaj spoleãnosti AXIOM TECH. Pfiedstavení spoleãnosti

Informaãní zpravodaj spoleãnosti AXIOM TECH. Pfiedstavení spoleãnosti Informaãní zpravodaj spoleãnosti AXIOM TECH 2005-2006 VáÏení ãtenáfii, cílem na eho informaãního zpravodaje je upozoràovat na novinky v oblasti CAx/PLM technologií a vyzdvihovat efektivní postupy uïívání

Více

Domov sv. Karla Boromejského

Domov sv. Karla Boromejského zpráva o hospodafiení za rok 2012 D R U H É M U D Ò M J E D E N D A R E M â T Y S V ù T Ò âty I SVùTY POD JEDNOU ST ECHOU SVùT STAR CH A NEMOCN CH LIDÍ SVùT EHOLNÍCH SESTER SVùT CIVILNÍCH ZAMùSTNANCÒ SVùT

Více

SBORNÍK. Státní okresní archiv Pfierov

SBORNÍK. Státní okresní archiv Pfierov 2012 SBORNÍK Státní okresní archiv Pfierov 2012 SBORNÍK Státního okresního archivu Pfierov Pfierov 2012 Sborník Státního okresního archivu Pfierov. Vydal Zemsk archiv v Opavû Státní okresní archiv Pfierov.

Více

Konec. pana. Hodného

Konec. pana. Hodného 90 PRO HOCKEY Konec pana Hodného Sám se stará o v stroj, radûji hraje s pukem, neï aby chodil do tûla a kvûli dûtem by klidnû nechal plavat 21 milionû dolarû. Jeden z nejlep ích obráncû na svûtû je taky

Více

Biologická rozmanitost a krajina jsou základními stavebními. bloky pro hospodáfisk rozvoj. nov ch státû EU OBSAH

Biologická rozmanitost a krajina jsou základními stavebními. bloky pro hospodáfisk rozvoj. nov ch státû EU OBSAH Biologická rozmanitost a krajina jsou základními stavebními bloky pro hospodáfisk rozvoj nov ch státû EU Byl jsem potû en a poctûn, kdyï jsem byl poïádán, abych napsal úvodník pro ãasopis Ochrana pfiírody.

Více

CHEMOTERAPIE A VY. Rady pro nemocné léãené chemoterapií. Jiří Vorlíček, Zdeněk Adam, Hilda Vorlíčková

CHEMOTERAPIE A VY. Rady pro nemocné léãené chemoterapií. Jiří Vorlíček, Zdeněk Adam, Hilda Vorlíčková CHEMOTERAPIE A VY Rady pro nemocné léãené chemoterapií Jiří Vorlíček, Zdeněk Adam, Hilda Vorlíčková CHEMOTERAPIE A VY Rady pro nemocné léãené chemoterapií Jiří Vorlíček, Zdeněk Adam, Hilda Vorlíčková,

Více