Digitální záznamová media. Diplomová práce

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra informačních technologií a elektronického obchodování Digitální záznamová media Diplomová práce Autor: Štěpán Čermák Informační technologie a management Vedoucí práce: doc. Ing. Stanislav Horný, CSc Praha duben

2 Seznam: 1 Úvod Digitální fotoaparáty : Technologicky výstřelek : Hledání kvality : Boj o cenu a zákazníka : Rychlost a kapacita Současnost Třídy fotoaparátů Kompakty Pokročilé kompakty a Elektronické zrcadlovky Digitální zrcadlovky (DSLR) Fotomobily Proč digitální fotoaparát? Citlivost Spotřeba Atmosféra Zvětšenina Digitální stěna Typy snímačů CCD snímač s RGBG filtrem CCD snímač s CMYG filtrem SuperCCD CMOS snímače Foveon Objem dat Kolik MB zabere jeden snímek? Stažení snímků z paměťové karty do PC: Rozlišení Formáty obrázků Formát RAW Formát TIFF Formát JPEG Formát GIF Formát PNG Formát BMP Digitální Fotoaparát: Prakticky rozbor Objektiv LCD displej Závěrka Ostření Základní typy zaostřovacích systémů: Další parametry Canonu SXI Popis a Závěr Scannery Využití scanneru: OCR (Optical Character Recognition) Provedení: Princip: Digitální video

3 10.1 Princip snímání obrazu Kamery podle principu Podle záznamu Druh a kvalita záznamu Optika čočky Optická vs. elektronická stabilizace obrazu Propojení kamery s jiným zařízením Videokonference Zvuk Pořizování zvuku Zvuk - formáty Automatické rozpoznání hlasu - Voice Recognition MP3 PŘEHRÁVAČE Flešové Kartové Harddiskové (jukeboxy) Multifunkční HDD USB Mass Storage ÚPRAVA ZVUKU: PROGRAMY Elektronický papír Složení Budoucnost Využití Elektronický inkoust Závěrem E-book Readery Formáty Autorská práva Noviny versus internet a IM Instant Messaging Textová komunikace Hlasová komunikace Posílání datových souborů Další funkce a Doplňky Digitální televize Pozemní vysílání (DVB-T) Technologie digitálního vysílání Satelitní digitální vysílání (DVB-S) Kabelová televize (DVB-C) Televize pro mobily DVB-H IPTV (Internet Protocol TeleVision) Závěr Seznamy: Obrázky: Tabulky: Použitá literatura Tištěné monografie Elektronické monografie Diskuzní fóra:

4 1 Úvod Téma Digitální záznamová media jsem si vybral z toho důvodu, jelikož celý svět je neustále obklopen technologiemi, které využívají audiovisuální a textové prvky ve všech oborech dnešní společnosti. Rád bych se ve své práci zaměřil právě na tyto tři aspekty, které jsou v každodenním životě již brány jako samozřejmost, zároveň v moderní společnosti jako nezbytnost. Jelikož jedničky a nuly jsou již delší dobou na vzestupu oproti analogu, celou práci bych chtěl pojmout jako takový průlet technikou, která využívá právě digitální přenos a záznam. Co se týče konceptu práce, chtěl bych jí rozdělit podle lidských vjemů od nejdůležitějšího po nejméně důležitý. VIZUALNÍ technika, AUDIO technika a šíření media TEXTOVÉHO. Nejprve bych se chtěl zaobírat digitálním fotoaparáty, jejich vznikem, používáním, technickými parametry, způsobem záznamu a prakticky vším co se jich týká. V jedné z kapitol se budu věnovat scanerům a jejich řazení, zmíním se o OCR - rozpoznávaní znaků z předlohy. Pokračováním ve své diplomové práci se ještě z visuálního spektra neposunu dále, jelikož na řadu přijdou digitální kamery. Srozumitelným způsobem bych chtěl toto medium přiblížit a vysvětlit, podobně jako u fotoaparátů, jejich funkčnost a užitečnost.. U digitálního videa bych chtěl nastínit druhy videokamer, rozdíly mezi nimi, typy záznamu, snímání, stabilizaci obrazu, propojení a vše podstatné o videu. Pro firemní účely nesmím opomenout video konference atd. Přes konference se dostávám k další kapitole a tou je zvuk. Zde bych chtěl vysvětlit jakým způsobem se dnes zvuk zaznamenává, edituje, jaké jsou formáty, a jejich rozdíly. Pro zajímavost udávám také problematiku šíření hudebních souborů a autorská práva. Toto téma je právě velmi aktuální. Tímto duchem bych se ale chtěl řídit u každé části práce. Co se týká posledního hlavního bodu, zde chci samozřejmě od fenoménu poslední doby jako je například instant mesaging, e-book, elektronický papír, poukázat na trendy které zaplavují všechny generace. 4

5 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a s použitím uvedené literatury. V Praze dne Štěpán Čermák 5

6 Anotace Tato diplomová práce je zaměřena na přehled problematiky digitálních záznamových médií. Práce vymezuje základní teoretické poznatky v oblasti stejně, jako praktické využití digitálních záznamových médií v každodenní praxi. Digitální záznamová média jsou zohledněna v širším kontextu i pro běžné užití, a proto je práce určena pro odbornou i laickou veřejnost. Podstatné pro mne bylo, aby práce byla prezentována čtivou formou. Snahou práce je také upozornit na nové trendy v oblasti digitálních technologií, se kterými se nemusíme setkávat tak často a v hojné míře. Annotation This thesis is aimed to the subject of digital recording media. Thesis not limited by basic theoretical knowledge but also as practical guide for every day applications of digital media. Digital recording media are allowed in wider context for common usage. That s why my thesis is suitable for advanced and less experienced audience. I present my thesis as information summary put into easy reading form. My aspiration was to point up some new trends in field of digital media and show some less known technologies. 6

7 2 Digitální fotoaparáty Digitální fotografie jako vědní obor existuje již desítky let. Za tuto relativně krátkou dobu urazila technologie digitálního záznamu fotografií obrovský technologický, kvalitativní i obchodní kus cesty. Přesto stále pouze dotahuje fotografii klasickou, a to zejména v tržním slova smyslu. Rok byl přelomovým, ve kterém prodej digitálních fotoaparátů převážil nad prodejem klasických filmových přístrojů. Jak bude vypadal digitální fotoaparát v těchto letech? Pro odpověď na tuto otázku se musíme vydat do ne příliš vzdálené minulosti : Technologicky výstřelek Fotoaparáty jako Olympus Camedia C-400 či Casio QV-10 jsou dnes kousky hodnými technického muzea, a přesto jde o přístroje staré pouze několik let. V době jejich uvedení na trh si asi jen ti největší visionáři dokázali představit, kam se za pár let digitální fotografie dostane. Zatímco v roce 1998 byla digitální fotografie technologickým výstřelkem, dnes dokáže uspokojit potřeby fotografického laika, náročného amatéra, reportážního fotografa, komerčního fotografa i uměleckého fotografa. Právě roky 98 a 99 byly zlomové v tom, že si výrobci pomalu začali uvědomovat potenciál této technologie a při té příležitosti se na trh vrhla většina velkých firem. Díky tomu se nakumuloval dostatek kapitálu na to, aby se investovalo do vývoje tolik prostředků, aby se nastartoval raketový kvalitativní růst : Hledání kvality V podstatě během těchto dvou let vyrostla digitální fotografie po technologické stránce z dětských plen. Za dva roky jsme se dostali od mizerných snímačů s rozlišením 0,3 mil. bodů až ke komerčně nabízenému profesionálnímu CMOS snímači s rozlišením 22 mil. bodů. Od plastových objektivů ke špičkovým ultrazoom objektivům. Na konci roku 2001 samozřejmě digitální fotoaparáty stále trpěly řadou neduhů a nedostatků, ale dosáhly jak v amatérském, tak i v profesionálním segmentu takové kvalitativní úrovně, že začalo mít smysl uvažovat nad tím, zda by nebylo dobré přejít z klasické technicky na digitální : Boj o cenu a zákazníka V roce 2002 bylo uvedeno výrazně méně nových modelů než v roce předcházejícím. Nerostlo zásadně maximální rozlišení, kapacita ani jiný důležitý parametr až na jednu 7

8 výjimku - cenu. Cena se stala počátkem roku 2002 totiž hlavní překážkou v masovějším rozšíření digitální fotografie, které bylo zase podmínkou dalších investic do vývoje a výroby. Zatímco koncem roku 2001 se amatérský digitální fotoaparát prodával za Kč a profesionální modely začínaly v podstatě na cca Kč. Koncem roku 2002 se cena průměrného amatérského digitálního fotoaparátu dostala pod Kč a komerčně použitelná zrcadlovka se prodává pod Kč. Díky tomuto cenovému posunu se u nás prodal minimálně dvojnásobný počet digitálních fotoaparátů ve srovnání s rokem 2001 a tento růst se udržel dva následující roky. (vycházel jsem z katalogů z roku 2002) : Rychlost a kapacita Výrobci se zaměřili opět na nejpalčivější problém. Tím se stala obecná pomalost digitálních fotoaparátů, která snižuje spokojenost uživatelů s jinak kvalitativně vyspělou digitální fotografií, jejíž cena možná ještě není lidová, ale je již pro velkou část potenciálních zákazníků přijatelná. A jak se bude bojovat s pomalostí fotoaparátů? U posledních modelů již byla výrazně snížena prodleva spouště, na veletrzích se představily nové paměťové karety s vyšší rychlostí, propustností i kapacitou V těchto letech jsme se mohli setkat s tím, že digitální fotografie nejsou jenom výstřelkem bohatých lidí ani profesionálních fotografů. Tato technologie se dostala do nejširších vrstev uživatelů a její obliba stále narůstá. Můžeme jenom doufat, že tento trend bude do budoucna pokračovat a my se dočkáme nových technologií, o kterých se nám zatím ještě ani nezdá. Vývoj digitálních fotoaparátů a fotografie představuje pro společnosti velikou výzvu k udržení konkurenceschopnosti. Uvidíme čím nás do budoucna jednotlivé značky překvapí. Digitální technologie je určitě směr, kterým se ubírají všechna odvětví (například přechod na digitální vysílání televize). 2.6 Současnost Na trhu je ještě více modelů digitálních fotoaparátů, než tomu bylo před čtyřmi lety. Dobrá zpráva je, že všechny fotografují a tedy plní svůj základní úkol. Výrobci se přitom snaží stále zlepšovat automatické fotografování a tím dělat fotografování snazší, avšak tato snaha má své fyzikální limity. Na druhou stranu se objevují zcela nové technologie, jak v oblasti firmwaru či v oblasti hardwaru fotoaparátů. Drasticky se změnila cenová politika. Běžné kompaktní fotoaparáty klesly hodně pod 3.000,- Kč (běžně jsou k mání jednoduché kompaktní přístroje v ceně pod 2.000,- Kč), čímž se staly opravdu fotoaparáty na jednu 8

9 sezónu. Pokročilé kompaktní fotoaparáty jsou v ceně někde mezi ,- Kč a co je zajímavé, cenově se protnuly s digitálními zrcadlovkami (DSLR). Jinými slovy, digitální zrcadlovku s objektivem v setu lze dnes pořídit za cenu nižší či minimálně srovnatelnou s pokročilým kompaktem. 3 Třídy fotoaparátů Není úplně snadné rozdělit přístroje, jelikož funkce a možnosti jsou prakticky výrobce od výrobce rozdílné. Zkusím roztřídit fotoaparáty do kategorií podobně, jako jsou například rozdělena auta. Sice kritéria, jak to udělat, mohou být velmi různá a na trhu jsou fotoaparáty, které nectí žádnou kategorii. To je ale jen výjimka potvrzující pravidlo. Vyznat se ve třídách fotoaparátů je totiž důležité, protože bez zúžení výběru na jistou třídu nejsem schopný zacílit svůj výběr a ocitnu se tak v rukou více či méně znalého personálu prodejen. Svoji diplomovou práci a kapitolu o fotoaparátech, bych chtěl pojmout jako takový přehled v technologiích, který by kromě jiného mohl sloužit jako podklad pro koupi takového přístroje. Protože vzdělaný zákazník je chytrý zákazník. Proto se pokusím fakta kolem digitálních fotoaparátů uspořádat. 3.1 Kompakty Nepočítáme-li fotomobily, nejrozšířenějším modelem jsou kompaktní přístroje. Dnes již snad neexistuje rodina, která by alespoň jeden takový digitální fotoaparát nevlastnila a je velká pravděpodobnost, že to bude právě tato třída. Jsou to běžné kompakty v tom nejpřirozenějším slova smyslu určené amatérům. Je to tedy již třída fotoaparátů, která má primárně fotografovat, ale která neklade žádné nároky na uživatele - prostě namiř & zmačkni (point-and-shot), ale je mnohdy vybavená i poměrně pokročilejšími funkcemi. Jako příklad podobného všestranného rodinného kompaktu je možné uvést třeba Fujifilm FinePix J10. 9

10 Obr. 1. Fujifilm FinePix J10 Kompaktní přístroje jsou malé (tloušťka jen 19 mm v případě FinePixu J10), přesto se často mohou pochlubit 8,2 Mpix CCD snímačem, objektivem trojnásobným optickým přiblížením a 2,5" LCD displejem o rozlišení pixelů. 3.2 Pokročilé kompakty a Elektronické zrcadlovky Když nebereme digitální zrcadlovky, jsou tyto pokročilé přístroje jakýmsi mezistupněm do profi třídy DSLR. Objektiv u nich nelze oddělit a je tedy jednou provždy dán, ale z hlediska výbavy a funkcí se DSLR blíží. Mají tedy přípravu na externí blesk, nejrůznější konektory pro příslušenství, přední závit na objektivu, široký rozsah zoomu, objektiv s vysokou světelností a dobrou kresbou i značné možnosti v ovládání a nastavení. Z hlediska kvality obrazu snesou srovnání s DSLR za dobrých a snadných světelných podmínek (letní den) a tedy v situaci, kdy je možné používat nízké ISO. Dříve se některým přístrojům také říkalo Elektronická zrcadlovka, trochu paradoxně neobsahuje žádné zrcadlo a konstrukčně s DSLR nemá nic společného. Přesto elektronická zrcadlovka se nejmenuje "zrcadlovka" zbytečně - chová se velmi podobně jako SLR fotoaparáty. Za vším stojí takzvaný elektronický hledáček, neboli EVF. Elektronický hledáček je postaven na mikrolcd displeji, který je umístěn v hledáčku. Obraz tedy nevzniká čistě opticky, ale vzniká elektronickou cestou. Na mikrodispleji je zobrazován obraz, který průběžně zaznamenává snímač fotoaparátu ještě před expozicí. Jde o stejný princip, který se používá u videokamer a podobně se i chová. Výhodou řešení s EVF 10

11 hledáčkem je v první řadě variabilita. Hledáček může být umístěn kdekoli na těle bez ohledu na pozici a náklon objektivu, což pěkně demonstruje například Sony F828. Navíc na mikrolcd může být obraz doplněn o libovolnou grafickou informaci, stejně tak, jak se to dělá na zadním velkém displeji. Informace mohou být měněny podle aktuálního přání fotografa či zcela vypnuty. 3.3 Digitální zrcadlovky (DSLR) Jsou kombinací klasické SLR konstrukce s digitálním záznamem. Mezi snímačem a objektivem je umístěn buď mechanismus se sklopným zrcadlem nebo polopropustný optický hranol. Obraz z objektivu je tedy odrážen přímo do hledáčku a fotograf tak vidí přesně to, co bude při expozici promítnuto na snímač. Před samotnou expozicí se zrcadlo mechanicky sklopí a světlo tak může být "puštěno" na snímač. Výhodou digitálních zrcadlovek je, že obraz v hledáčku vzniká výhradně a zcela optickou cestou a neobsahuje takřka žádný elektronický prvek. Co je velmi důležité, optický hledáček zrcadlovky umožňuje manuální ostření s pomocí matnice, což je velkou výhodou SLR konstrukce. Žádná jiná varianta digitálního fotoaparátu dnes neumožňuje manuální ostření bez kompromisů. Navíc obraz není nijak geometricky zkreslený a fotograf tak může velmi přesně zkontrolovat kompozici. Proto digitální zrcadlovka nabízí výrazně přesnější obraz v hledáčku než kompakty. Nevýhodou SLR konstrukce je paradoxně to, že vzniká čistě opticky, protože v hledáčku nikdy neuvidíte to, co ovlivňuje elektronika. To znamená, že hledáček neumí zobrazit nastavení snímače, digitálního zoomu, barevného podání, doostření apod. Světlo pro hledáček je bráno před snímačem, takže nemůže být modifikováno podle jeho nastavení, a tak se musíme uchýlit k EVF displeji. Jenže tento displej není podle mého názoru vždy na ostrém slunci čitelný. 11

12 DSLR není lepší a dražší kompakt. Naopak - fotografovat s DLSR je mnohdy výrazně těžší než s kompaktem. DSLR má bezkonkurenční kvalitu obrazu, bezkonkurenční rychlost (jedná se hlavně o parametr rychlost reakce na spoušť, který je v praxi nejpodstatnější) a je schopná opravdu malé hloubky ostrosti, např. v řádu centimetrů na vzdálenosti 3 metry! Nabízí největší variabilitu příslušenství a má dosažitelný zoom rozsah díky výměně objektivů a případně díky použití telekonvertoru v rozsahu cca 12 až 800 mm (tj. zoom 67x)! To a mnoho dalšího ji předurčuje do rukou všech, kteří to myslí s fotografováním vážně a je lhostejno, zda amatérsky či profesionálně. Pokud bych však fotografoval jenom svátečně tak pro mě nemá smysl si tento přístroj pořizovat, ať už kvůli větším rozměrům, tak kvůli vyšší ceně, která se odráží právě ve funkcích a možnostech nastavení a porozumění faktům, jako je expozice, ostření. Hloubka ostrosti je mi takto k ničemu. Obr. 2. Canon EOS 300D Příkladem by mohl být Canon EOS 300D. Tělo je dostatečně robustní má 6.3 Mpix CCD snímací čip. Má vyměňovací objektiv což jsem zde uvedl jako zajímavost, jelikož u digitálních zrcadlovek to není pravidlem. 12

13 3.4 Fotomobily Podle mého názoru rozhodně nejrozšířenějším typem digitálního fotoaparátu bude fotomobil. Dnes jsou skoro na 100 % telefony vybaveny digitálními fotoaparáty. Nechci je tedy ve své práci ignorovat, i když stále ještě (a pravděpodobně nikdy zcela) nesplní požadavky na skutečné fotoaparáty. Je to dáno jinými preferencemi jejich ergonomie zejména velikostí a předurčeným designem ovlivněným funkcí mobilu. I když na trhu jsou již fotomobily s poměrně pokročilými funkcemi fotoaparátu - například Samsung G800 má 3x optický zoom, stabilizaci obrazu, rozlišení 5 MPix atp., tak design fotomobilu bude tyto modely limitovat zejména v konstrukci obrazové dráhy. Budou muset používat malé senzory, což předurčí spoustu dalších problémů. Větší senzor, světelnější objektiv, výkonnější blesk atp. si lze u mobilu jen těžko představit, a pokud ano, je zase otázkou, zda bude vyhovovat jako běžný a praktický mobil. Fotomobily prošly velkým vývojem stejně jako klasické digitální fotoaparáty. Pamatuji si když jsem kolem roku 2000 absolvoval dotazovací sezení pro marketingový výzkum a padla otázka, jestli bych si dokázal představit fotoaparát v telefonu, který dokonce natáčí video a bude umět přijímat digitální televizi. Nad touto otázku jsem v údivu kroutil hlavou a dnes je toto denním chlebem spousty výrobců. Fotomobily si budou určitě nadále zlepšovat své parametry a fotografovat stále lépe a za stále širšího rozsahu světelných podmínek. Fotografie z nich ale na výstavní zvětšeniny nebudou. Jejich použití jako fotoaparátu a případně videokamery je předurčuje zejména pro dokumentární účely záznam autonehody, dokumentace situace, reportážní funkce, obrazový zápisník atp. Skvěle a stále lépe plní funkce tam, kde kvalita snímku je až na druhém či třetím místě použití na TV, na internetu, pro MMS atp. Zdá se tedy, že ještě dlouho pozici fotoaparátů nijak neohrozí, i když v některých parametrech a příkladech praktického použití se s nimi mohou již překrývat. 13

14 Obr. 3 Telenástavec Brando Pro zajímavost jsem přidal snímek telenástavece Brando, který fotomobilu dodá 6x optický zoom. Samozřejmě lze aplikovat i na jiný model než tuto prehistorickou Nokiu. Jsou to asi dobré nápady, ale těžko si je v praxi dokážeme představit. 3.5 Proč digitální fotoaparát? Okamžitá dostupnost digitální fotografie Předností číslo jedna je bezpochyby okamžitá dostupnost. Nemusíte čekat na vyvolání filmu, hned po vyfocení si můžete prohlédnout výsledek na LCD displeji. Pořízené fotografie jdou přenést do počítače pomocí kabelu a ihned vidíte výsledek. Fotky si tak můžete různě třídit, upravovat nebo archivovat (např. na cd). Nízké provozní náklady Počáteční investice je finančně vyšší než u analogového fotoaparátu, ale potom se už nemusíte zabývat nákupem filmů a jejich zpracováním. Vytisknete si jenom povedené snímky a už nebudete platit peníze za fotografie, které nepotřebujete. V konečné fázi vás digitál vyjde opravdu levněji. 14

15 Použití fotografií Digitální fotografii můžete snadno poslat mailem, prohlížet na monitoru, umístit na web. Samozřejmě lze přinést do fotoalbu například Micro SD kartu a nechat vytisknout fotky na ní uložené. Spousta domácností ale již disponuje tiskárnami, které mají kvalitní tisk, ať už inkoustové nebo laserové. Podle mého názoru, ale zas tak nezáleží na kvalitě tiskárny, na které chceme fotky zhmotnit, ale spíše na kvalitě papíru. Foto papír je sice drahá věc, ale rozhodně se vyplatí investovat spíše do něj, než do drahé tiskárny s nesmyslnými funkcemi, které obstará každý běžný počítačový software na úpravu fotografií. Manipulace s pořízenými fotografiemi je v určitém smyslu omezena tím, jak moc špatné fotky jsme pořídili. Není ale neomezená co se týče kompatibilnosti jednotlivých multimedií. Do budoucna se toto bude považovat za samozřejmost. Není vše ztraceno. Spousta firem dodává k fotoaparátu programy pro archivace a základní úpravy fotografií. Z vlastní zkušenosti vím, jak se člověk snaží při důležitých momentech o nejlepší fotografii a nakonec, když se doma podívá do monitoru zjistí, že to není úplně podle jeho představ. Možnosti pozdější úpravy pro zkušeného grafika se zdají nekonečné. Pro méně zkušené jsou zde základní opravy a vylepšení: úprava červených očí, úpravy kontrastu a barevnosti, výřezy z fotografií. Programy také nabízejí různé umělecké filtry a efekty. 3.6 Citlivost U levnějších kompaktů při vyšších citlivostech fotografie trpí šumem. Některé přístroje nabízí pouze rozsah ISO Nicméně film s nižší hodnotou ISO vyžaduje k vytvoření téhož snímku mnohem víc světla než film s hodnotou ISO vyšší (např. 800). Proto jsou filmy s vyšším ISO vhodné pro kratší fotografické časy (nebo nižší osvětlení). Ovšem citlivější filmy (vyšší ISO) vykazují větší zrnitost a mají slabší barevné podání než filmy méně citlivé. Většina lidí proto v nejběžnějších situacích používá filmy s ISO 100 nebo 200. Malá citlivost vás pak nutí použít interní blesk, který rychle vybije akumulátory a u většiny případu blesk zasazený v ose objektivu přidává nepřirozené zbarvení. Při použití blesku mimo osu se toto zbarvení neprojeví a snímek vypadá přirozeněji. Proto upřednostňuji fotoaparáty s vysokou citlivostí a optickou stabilizací, kde často nemusím blesk za horších světelných podmínek vytahovat. Jelikož stabilizace zajistí, aby se vám ruka netřásla a citlivost vytáhne dostatek světla, fotky jsou pokaždé dost ostré. Samozřejmě 15

16 záleží na spoustě ostatních faktorů, jak to nakonec dopadne. U digitálního fotoaparátu závisí citlivost na snímacím senzoru (CCD/CMOS) a je v porovnání s klasickými filmy relativně nižší, s optimální citlivostí okolo ISO 100. Do klasického fotoaparátu se vkládá kazeta s filmem zvolené citlivosti, a s tou jsme pak nuceni pracovat do té doby, než vyfotíme celou roli. Naproti tomu u digitálního fotoaparátu můžeme zvolit citlivost pro každý snímek zvlášť. Tato možnost rychlé změny citlivosti je dalším plusem digitálních fotoaparátů. 3.7 Spotřeba Jednou z věcí, kterou mají všechny elektronické přístroje společnou, je spotřeba energie. Stejně jako digitální kamery mají i fotoaparáty velkou spotřebu energie, ale výrobci baterií nejdou dle mého názoru s vývojem dopředu tak rychle. Většina přístrojů pracuje na vysokokapacitních nabíjecích AA bateriích. Někdy se setkáme se speciálními akumulátory, různé pro každý nový typ fotoaparátu či kamery. S dobrým digitálem dokážeme najednou, ale při omezeném používání blesku LCD displeje a zoomu, vyfotit asi 100 fotek. Klasický analogový přístroj má stejné baterie na mnohonásobně delší dobu. Samozřejmě to zavazuje například při dovolených, kde není tolik přístupu k napájení, přibalit si ještě sadu náhradních baterií. Mezi nejpoužívanější typy akumulátorů současnosti patří baterie Li-on, Ni-Hm a Li-Pol. 3.8 Atmosféra Hodně kvalitní černobílou fotografii s digitálem pořídíme velice těžko. Některé věci musíme brát jako daň za techniku. Pravděpodobně se asi podivíte, že na výstavě předních uměleckých fotografů nebudou fotografie pořízené jinak než klasickými zrcadlovkami. Přemíra techniky asi ubírá kouzlo, které mají analogové přístroje. Avšak nebude to jistě dlouho pravidlem, jelikož digitálním fotoaparátům patří budoucnost i v tomto směru. Odvětvím, které již naprosto ovládlo digitální záznam je například sportovní fotografie. Když si vezmeme možnosti nastavení a postupné zvyšování kvality snímacích čipů, brzy se setkáme s tím, že fotky pořízené digitálním fotoaparátem, vytlačí analog do smetiště dějin. 16

17 3.9 Zvětšenina Z jakéhokoliv kinofilmového políčka vytvoříte kvalitní zvětšeninu. U digitálu potřebuji kromě kvalitního objektivu i vysoký počet megapixelů. Marketingové strategie spousty výrobců je narvat do přístroje co nejvíc megapixelů za každou cenu, jelikož spousta nezkušených zájemců o koupi, bere tento atribut jako základ kvality, což samozřejmě není pravda. Na druhou stranu to dává právě možnost obrovského zvětšování a následného výřezu stále v relativně vysoké kvalitě. Například vlastním fotoaparát, který má 12 megapixelů. Chci vybrat z fotografie, kde je osm lidí na dovolené a pořízené za dobrého světla a ten samý den budu potřebovat fotografii na pas či občanský průkaz. Mohu v jednoduchém programu zoomovat na sebe udělat si patřičný výřez, upravit velikost, aby souhlasila s parametry a mám hotovo. Tato funkce je velmi často a velmi dlouho (poznamenám, že i v době kdy čipy s tolika megapixely neexistovaly) ve filmech, kdy se nahrávka z bezpečnostní kamery nějakým hackerem zoomuje až poznáme obličej pachatele, což je možné, ale až nyní. Snímání tisíců lidí v davu najednou a možnost následného portrétu jednotlivce byla použita při pražském projevu presidenta Baracka Obamy 3.10 Digitální stěna U velmi drahých přístrojů je možné zakoupit zadní stěnu fotoaparátu, která nahrazuje klasicky kinofilm za CCD snímač a umožňuje tak vlastníkům svých oblíbených přístrojů začít fotit digitálně. Například k jedné z nejstylovějších značek všech dob Leica, která je brána svými majiteli skoro jako šperk, se přesně taková digitální stěna vyrábí. Leica obsahuje jisté neduhy objektivu, z kterého chodí pro odborníky nezaměnitelné fotografie a jsou velmi často vyhledávány uměleckými fotografy. Nyní mohou aplikovat digitální záznam na její nejdražší modely. Obr. 4 Leica digital modul R 17

18 4 Typy snímačů Pryč jsou doby, kdy na trhu byly pouze modely s jedním typem CCD snímače. Přestože společností vyrábějících tyto polovodičové prvky příliš nepřibývá, jmenujme Kodak, Philips, Scitex či Sony, nabídka se přece jen rozšířila. Typ snímače pochopitelně ovlivňuje zejména kvalitu získaného obrazu bez ohledu na jeho rozlišení. Myslím zejména barevné podání obrazu či úroveň šumu. Nezanedbatelná je i světelná citlivost snímače či schopnost připojených obvodů dále zpracovávat získaný obraz. Prakticky všechny moderní snímací obvody, kromě prostého záznamu, provádějí i další operace zvyšující kvalitu obrazu či jeho rozlišení. 4.1 CCD snímač s RGBG filtrem Začnu nejrozšířenějším typem snímače, se kterým se můžeme setkat. Jde o CCD snímač, který se s minimálními obměnami vyrábí víc jak 15 let. Po technologické stránce se pochopitelně vyvíjí, k dispozici jsou různé typy lišící se rozlišením, citlivostí i vestavěnými funkcemi, přesto jde principiálně stále o to samé. Jednotlivé čtvercové snímací buňky jsou vybaveny jednou fotodiodou a na povrchu jsou pokryty barevným filtrem. Vzor Bayer (RGBG) - viz. Obrázek 5.. kombinuje červený, zelený a modrý barevný filtr v mozaikovém uspořádání. Z ryze praktického pohledu je asi největší výhodou těchto prvků jejich masové rozšíření. To jednak snižuje jeho cenu a zejména to svědčí o dobře zavedeném řešení. Snad všichni výrobci digitálních fotoaparátů mají s RGBG CCD bohaté zkušenosti a fotoaparáty vybavené tímto typem snímačů se nevyznačují žádnými zásadními problémy. Co to vlastně CCD znamená? (Charge Coupled Device) jsou snímače citlivé na dopadající světlo. Podle způsobu "sbírání" elektrického náboje z jednotlivých světlocitlivých elementů se dále dělí na progresivní a prokládané. Progresivní CCD snímače sbírají je elektrický náboj vysokou rychlostí ze všech elementů téměř nebo úplně najednou (FTD - Frame Transfer Device). To znamená, že nepotřebují žádnou mechanickou závěrku a navíc může být expoziční doba velice krátká (až 1/10000s). 18

19 Prokládané CCD snímače naopak sbírají elektrický náboj po částech, a proto se neobejdou bez mechanické závěrky, která určuje dobu, po kterou jsou všechny elementy osvětleny. Výhodou prokládaných CCD snímačů je jejich snadnější výroba - jsou lacinější. Technologie výroby CCD prvků je ale i tak výrobně velmi náročná a drahá, protože každý snímač potřebuje ke své funkci tři různá napájecí napětí. Obr. 6 CCD snímač a prokládaný CCD snímač 4.2 CCD snímač s CMYG filtrem Jinou alternativou CCD snímače je verze s CMYG barevným filtrem. Princip fungování jednotlivých buněk je stejný, ale od předchozího modelu se snímače liší barevností použitého filtru. Opět se jedná o mozaiku, tentokrát s barvami azurovou, purpurovou, žlutou a zelenou (viz. Obrázek 7.) Tato kombinace barev zlepšuje světelnou propustnost barevného filtru a tím se zvyšuje celková citlivost snímače. Data získaná z tohoto typu snímače se sice musejí přepočítat do standardního RGB formátu, ale výsledem je čistší obraz ve srovnání s RGBG verzí. Prakticky byly tyto snímače použity například u fotoaparátů Canon, Kodak či Olympus a vždy s velkým úspěchem. Jednou z mála nevýhod je zatím relativně malé rozšíření, které pochopitelně zvyšuje jejich cenu. 19

20 4.3 SuperCCD Další novinkou posledních let je firemní řešení společnosti Fujifilm, které zásadnímzpůsobem mění strukturu původního CCD prvku. Čtvercové snímací buňky nahradily plástvové šestistranné buňky s přímým RGB filtrem. Navíc buňky nejsou uspořádány lineárně v řádcích a sloupcích, ale jsou pootočeny o 45 stupňů. SuperCCD (viz obr. 8) má ještě další unikátnosti, jako nové on chip lens a další. Obraz získaný z jednotlivých snímacích buněk není přímo ukládán do paměti fotoaparátu, ale je zcela přepočítán. Dochází ke geometrickým úpravám, změně rozlišení i barevnosti tak, aby výstupní obraz odpovídal běžným konvencím. Právě značné softwarové úpravy obrazu jsou asi nejrozporuplnějším hlediskem celé technologie, protože prakticky nelze získat z fotoaparátu syrový obraz bez úprav. V krajním případě je rozlišení zvyšováno 2x, což se pochopitelně podepisuje na ostrosti obrazu, i když ve srovnání s běžnou interpolací jsou výsledky překvapivě dobré. Pokud tedy SuperCCD zhodnotím z čistě uživatelského hlediska, tak SuperCCD nabízejí ve své cenové kategorií bezkonkurenčně nejvyšší rozlišení, ale pouze za cenu umělého přepočtu. SuperCCD má citlivé prvky opatřené mikročočkami. Tím se podařilo zvýšit jejich citlivost, takže odpovídá ISO 800 (30 DIN). Nové řešení umožňuje rychlejší načítání informace, takže lze uvažovat o videozáznamech o rychlosti 30 snímků za vteřinu ve velikém rozlišení. CCD je řešen tak, že nepotřebuje závěrku, což zjednodušuje konstrukci a tudíž vede ke zlevnění výroby. 20

21 4.4 CMOS snímače Snímače CMOS (Complementary Metal Oxid Semiconductor viz obrázek. 9.) využívají polovodičové součástky řízené elektrickým polem a k provozu jim stačí jen jedno napájecí napětí. Proto je jejich spotřeba velmi malá. Navíc je jejich technologie výroby poměrně laciná, protože se podobně vyrábí většina integrovaných obvodů. Také tyto snímače se dělí na dva druhy. Prvním jsou tzv. pasivní CMOS (PPS - Passive Pixel Sensors), které generují elektrický náboj úměrný energii dopadajícího svazku světelných paprsků. Náboj pak jde přes zesilovač do AD převodníku, stejně jako u CCD. V praxi však pasivní CMOS dávají díky šumu špatný obraz. Druhým typem jsou aktivní CMOS (APS - Active Pixel Sensors), u nichž je každý světlocitlivý element doplněn analytickým obvodem, který měří šum a eliminuje ho. Přestože CMOS architektura je zhruba stejně stará jako CCD, nasazení těchto prvků v digitální fotografii zatím nedosahuje takového rozsahu, jako právě v případě CCD. Důvodem je skutečnost, že u CMOS technologie dlouhou dobu chyběla adekvátní kvalita záznamu obrazu. Proto jsme si také zvykli spojovat CMOS snímače s nejlevnějšími digitálními fotoaparáty s mizernou kvalitou záznamu. Takové bylo původní cílení tohoto typu snímačů. Za řádově nižší cenu než CCD nabízeli horší kvalitu záznamu. Nicméně v posledních letech se objevilo několik špičkových CMOS snímačů s rozlišením a kvalitou plně srovnatelnou s CCD. 21

22 4.5 Foveon Tento snímač jsem původně do práce zařadit nechtěl, jelikož se prakticky neprosadil, takže pouze pro zajímavost. Snímač je typu CMOS od firmy Foveon, která nebyla na trhu moc známá až do představení tohoto čipu roku 2000, o kterém jeho vývojáři prohlašovali, že změní svět. Nicméně změna se nekonala, tento produkt prakticky zapadl a o Foveonu se přestalo mluvit. CMOS snímač, který měl dosahovat třikrát větší rozlišení než nejlepší CMOS snímače a až 50 větší rozlišení než běžně používané CMOS prvky. Zároveň měl dokázat pojmout 3 krát více dat než 6 Mpixelové CCD snímače. Bohužel se nijak neuchytil. Dalším pokusem v roce 2002 je snímač X3, který se od většiny konkurentů liší tím, že každá buňka je schopna rozpoznat úplnou barevnou informaci. V podstatě všechny komerčně nabízené snímače (CCD i CMOS) používají mozaikové barevné filtry (RGBG nebo CMYG), takže každá buňka snímače zaznamenává kromě jasové informace pouze 1/3 barevné informace, vždy pouze jednu ze tří složek spektra (RGB) s tím, že následným výpočtem se ze sousedních buněk zkompletuje úplná barevná informace. Snímače Foveon (obrázek 10.), získávají informaci o barvě tím, že odebírají generovaný náboj z různé hloubky křemíkové vrstvy. Přičemž červená složka proniká do křemíku nejhlouběji a modrá nejméně hluboko. 5 Objem dat Snímky se u digitálního fotoaparátů ukládají na některé z paměťových médií. K fotoaparátu dostaneme většinou kartu, ale ta bývá kapacitou velmi malá, proto při koupi a kalkulovaní konečné ceny vždy musíme počítat s tím že vás v obchodě ještě přemluví ke koupi karty o větší kapacitě. Když jsem si kupoval svůj Canon, navýšil jsem tuto cenu ještě o třetinu za 16 GB kartu a baterii s nabíječkou. Pro řádné focení ale 8, 16 nebo 32 GB paměti dnes docela stačí. 22

23 5.1 Kolik MB zabere jeden snímek? Velikost souborů s uloženou fotografií je extrémně proměnlivá. Záleží na rozlišení snímače, kterým je fotoaparát vybaven, zvoleném formátu, někdy na takzvaném kompresním poměru a v neposlední řadě i na fotografované scéně. U rozlišení snímače je závislosti přímo úměrná a snadno se vyjadřuje. U formátů fotografií je to již těžší. Pokud se uživatel rozhodně pro formát TIFF, tak lze opět velikost fotografie přesně vypočítat. U snímků v RAW formátu záleží na konkrétním řešení, které výrobce zvolil pro daný fotoaparát. Pro přehlednost v tabulce uvádím dvě varianty JPEGu s kompresním poměrem 1/6 a 1/12, což jsou poměrně běžné hodnoty. Nicméně uváděné velikosti je nutno brát pouze jako orientační, protože záleží na mnoha aspektech. Velikost fotografie při Běžných rozlišení Rozlišení TIFF JPEG 1/6 JPEG 1/12 0,3MPix 0,9MB 0,1MB 0,1MB 1,3MPix 3,8MB 0,6MB 0,3MB 2MPix 5,5MB 0,9MB 0,5MB 3MPix 8,4MB 1,4MB 0,7MB 4MPix 11,4MB 1,9MB 1,0MB 5MPix 13,7MB 2,3MB 1,1MB Tab.1 Zatímco velikost souboru s fotografií se řídí určitými pravidly, potřeby uživatelů jsou zcela individuální a v podstatě libovolné. U kinofilmu jsme si zvykli na 12, 24 nebo 36 snímků v jednom balení, ale digitální fotografie je něco jiného. Z praxe víme, že běžný digitální fotograf amatér nafotografuje cca 3-5x více snímků, než by nafotografoval s klasickým fotoaparátem. Tudíž touto cestou by se dalo odvodit tvrzení, že minimální kapacita paměťové karty by měla být snímků. A opravdu v průběhu jednoho dne či jedné konkrétní akce jen málokdy vzniká více jak 150 dobrých fotografií, nezapomínejme na možnost mazat špatné snímky. 23

24 V případě filmů byla logika obrácená, kupoval jsem takový počet snímků, abych nemusel příliš dlouho čekat na zpracování. U digitálního fotoaparátu mám typicky jednu paměťovou kartu na roky užívání, takže připlatit si za určitý luxus a rezervu se vyplatí. Proto moje doporučení je, kupovat kartu s kapacitou 4-16 GB snímků, pokud neplánuji nějaké speciální použití. Tím speciálním použitím může být buď profesionální či komerční využití fotoaparátu, používání vide či případně cestování. V takovém případě je nutno přistupovat k volbě paměťové karty individuálně. Stažení snímků z paměťové karty do PC: Druh připojení Popis USB (Universal Serial Bus) Bluetooth FlashPath PCMCIA Adaptéry (adaptéry na PC karty) Verze 1.1 = 12Mbit, verze 2.0 = 480Mbit standardní propojení kabelem dodávaným s fotoaparátem. Experimentální modely s možností bezdrátového připojení Je speciální adaptér na SmartMedia, SecureData, Multimediaa MemoryStick karty. Tyto adaptéry existují na všechny paměťové karty a jedná se o pouhou redukci spojovacího slotu dané karty na standart sběrnice PCMCIA. Čtečky / Zapisovačky karet Pro stahování snímků do PC nepotřebuji fotoaparát. (použití USB) Notebooky mají jako standart. Multičtečku na karty (SmartMedia, SecureData, Multimedia a MemoryStick karty.) Tab.2 24

25 6 Rozlišení Podívám-li se na libovolnou fotografii v novinách nic zvláštního, prostě fotka. Když si ji prohlédneme lupou, zjistíte, že se skládá z bodů. Také digitální obrázek se skládá z bodů a takový bod se jmenuje pixel (Picture element - tedy základní prvek či bod digitálního obrazu). Rozlišení se udává v Mpix (megapixelech). 1 pixel je 1 bod na obrazovce. To znamená, že obrázek je poskládaný z bodů - pixelů. Rozlišení také může být zapsáno v podobě součinu souřadnic X a Y. Což jsou kolmé krát vodorovné osy fotografie. U přístroje s hodnotou 3.2 Mpix. bude tedy maximální rozlišení například 2048 x 1536 pixelů a minimální např. 640x480 pixelů. Při velkém rozlišení mám lepší a přesnější informace v tabulce. Tabulka rozlišení a jeho použití CCD,CMOS Maximální rozlišení Nejvhodnější činnosti 1.31 Mpix 1280 x 960 Fotografie z digitálního labu do 9 x 13 cm Tisk při 300 dpi do 8 x 10 cm 2.11 Mpix 1600 x 1200 Fotografie z digitálního labu do 10 x 15 cm i 12 x 16 cm Tisk při 300 dpi do 10 x 13cm 3.34 Mpix 2048 x 1536 Fotografie z digitálního labu do 20 x 27 cm (téměř A4) Tisk při 300 dpi do 13 x 17 cm 4.14 Mpix 2272 x 1704 Fotografie z digitálního labu do 24 x 34 cm Tisk při 300 dpi do 14 x 19 cm 5.24 Mpix 2568 x 1928 Fotografie z digitálního labu do 27 x 38 cm Tisk při 300 dpi do 16 x 21 cm 6.52 Mpix 3072 x 2048 Velkoformátový tisk ve fotokvalitě 11.4 Mpix a vyšší 4064 x 2704 a více.. Velkoformátový tisk ve fotokvalitě Tab.3 25

26 7 Formáty obrázků Důležitou částí mé diplomové práce jsou formáty. Obrázky je možné ukládat v několika různých formátech, ačkoliv se nejčastěji používá grafický formát JPEG, existují i další typy. Na internetu se setkáte s omezeným počtem formátů. Každý grafický formát má své výhody i nevýhody a každý je také určen pro jiné účely. Při tvorbě webových stránek se tvůrce snaží, aby velikost obrázku byla co nejmenší, to sebou samozřejmě nese i jistou ztrátu kvality obrazu. Běžné internetové prohlížeče podporují formáty JPEG, GIF, PNG a BMP. V digitální fotografii je také nejpoužívanějším JPEG. Mezi další patří TIFF a nekomprimovaný bezztrátový RAW. 7.1 Formát RAW RAW je pravděpodobně nejkvalitnější formát pro ukládání digitálních fotografií, je bezztrátový a nekomprimovaný. Pokud však chci zobrazit snímek uložený v RAWu, neobejdu se bez počítače. Obrovskou výhodou formátu je prakticky neomezená možnost úprav od volby vyvážení bílé, až po vytáhnutí kresby z podexponovaných míst snímku. Po všech úpravách je nutné RAW tzv. vyvolat a uložit snímek v jiném formátu. Jako zajímavost jsem zjistil, že prakticky každý výrobce digitálních fotoaparátů má tento formát pojmenovaný jinak, respektive používá jinou koncovku pro jeho označení NEF, ORF, RAF a další 7.2 Formát TIFF Nejčastěji se TIFF používá pro fotografie určené k tisku. Je to bezztrátový formát, který ukládá obrázky v barevné hloubce 24 bitů, což odpovídá přibližně 16,7 milionům barev. Nevýhodou je jeho velký datový objem a také to, že se nezobrazí v internetovém prohlížeči. Často se tento formát používá jako výstupní při vyvolávání z RAWu. 7.3 Formát JPEG Nejrozšířenější formát nejen pro fotografie, ale pro veškeré obrázky. Zobrazí ho každý prohlížeč. Jedná se o ztrátový formát, výsledná kvalita obrázku závisí na míře komprese. Obrázky se ukládají také ve 24bitovém barevné prostoru, jsou však komprimované. Při kompresi větší jak 50 procent je patrná ztráta kvality obrazu. Ztrátová komprese na druhou stranu umožňuje snížit datový objem obrázku při relativním zachování obrazové kvality. 26

27 Komprimační algoritmus je navržen tak, že při uložení odhodí část obrazových dat. Lidské oko nedokáže rozlišit velmi jemné barevné přechody a toho právě využívá formát JPEG. Pokud však otevřu a uložím obrázek v JPEGu několikrát po sobě (cca krát), pak dojde ke ztrátě obrazové kvality. Nebudu-li obrázek ukládat (pouze ho otevřu a zavřu) na obrazové kvalitě se to neprojeví. JPEG je vhodný pro digitální fotografii za předpokladu, že použiji rozumnou míru komprimace dat. 7.4 Formát GIF Druhý nejpoužívanější formát pro ukládání obrázků používá bezztrátovou komprimační metodu, dokáže ale uložit pouze 256 barev, což je pro fotografii málo. Nejčastěji se s ním setkám v jednoduchých animacích, používá se také pro loga a různé ikony. Oproti JPEGu je datově méně náročný, obrázky v GIFu mají přibližně třikrát menší objem. 7.5 Formát PNG PNG je podobně jak GIF vhodný pro obrázky nikoliv pro fotografie. Byl vytvořen jako nástupce GIFu, což s sebou nese i několik zlepšení. PNG není omezen na 256 barev, je možné použít až 24bitovou barevnou hloubku (16,7 miliónů barev) odtud také dělení formátu na PNG-8 a PNG-24. Oproti GIFu je datově náročnější a nepodporuje animace. Můžu se s ním setkat především u grafiky nebo statických screenshotů. 7.6 Formát BMP Jeden z nejstarších formátů pro ukládání obrázků, formát je nekomprimovaný a pracuje s barevnou hloubkou 24bitů. V současné době už se prakticky nepoužívá, nahradily ho ostatní zmíněné formáty. Když bych si položil otázku, který ze zmíněných formátů je tedy nejlepší? I zde platí, že záleží na tom, pro jaké účely ho budu využívat. Pokud to můj digitální fotoaparát umožňuje, pak je nejlepší fotografovat do RAWu a následně vyvolané snímky ukládat jako TIFF. V případě, že budu chtít fotografie umístit do nějaké webové galerie, převedu je do JPEGu s rozumnou mírou komprese. Pro tisk fotografií ve fotolabu je také vhodnější JPEG, protože ne všechny fotolaby umí s TIFFem pracovat. V případě, že plánuji vytvářet animace, pak určitě použiji formát GIF, který animace podporuje. Pro screenshoty je pak nejvhodnější PNG například jako výstupní formát při sejmutí obrázku monitoru. 27

28 8 Digitální Fotoaparát: Prakticky rozbor Jelikož má práce neumožňuje aplikovat díky zvolenému tématu nějak rozsáhlou praktickou část, zvolil jsem alespoň praktický rozbor do detailů digitálního fotoaparátu na jednotlivé součásti. K tomuto srovnání jsem využil svůj fotoaparát CANON PowerShot SX1 IS (viz. obrázek) Po designové stránce se mi tento model celkem líbil, tělo je vyrobeno z kvalitních materiálů, takže Canon působí v ruce velmi hodnotným dojmem. Na svou velikost je také celkem lehký, váží pouhých 585 g, a to i s objektivem s 20x optickým zoomem, který byl vlastně hlavním atributem před koupí. V další části svojí práce bych chtěl tento model popsat co nejlépe. 8.1 Objektiv Každý koho jsem se během psaní práce zeptal co si myslí o tom, která je nejdůležitější část fotoaparátu, odpověděl naprosto shodně. Je to Objektiv. I přesto, že prakticky nikdo z dotázaných nevěděl, co to vlastně pořádně je a proč se mu dává taková důležitost. Objektivy digitálních fotoaparátů jsou v podstatně stejné jako u analogových fotoaparátů, jen s několika podstatnými rozdíly. První je světelnost. Digitální fotoaparáty jsou stroje velmi citlivé na nepatrné množství světla a pokud chci tuto vlastnost využít potřebuji vysoce světelné objektivy. Můj fotoaparát Canon touto světelností disponuje, proto je standardem i při malém průměru objektivu světelnost pod 3.5. Velice často pak i 2.8 nebo i pod 2. Další věcí je konstrukce zadní části objektivu. CMOS čip, který snímá obraz, potřebuje pro svou optimální činnost, aby paprsky prošlé objektivem dopadaly na jeho celou plochu pokud možno kolmo, a to i na krajích. Tab 4. Canon SXI: Typ senzoru CMOS Rozměry senzoru 1/2,3 " Světelnost objektivu F Barevný filtr? RGBG 28

29 Použití objektivů je závislé na jejich ohniskové vzdálenosti, neboť každý objektiv zobrazí tentýž předmět trochu jinak. Mohu detailně zachytit vzdálené objekty nebo naopak množství blízkých předmětů. Mohu měnit perspektivu snímku a hloubku prostoru. Volbou ohniskové vzdálenosti je určen zorný úhel - výsek prostoru, jenž objektiv zobrazí. Objektivy s krátkou ohniskovou vzdáleností mají velký zorný úhel a zobrazí velikou část prostoru s velkým množstvím poměrně malých předmětů. Na druhou stranu objektivy s velkou ohniskovou vzdáleností mají malý zorný úhel a zobrazí malou část prostoru a předměty umístěné uvnitř obrazového pole jsou poměrně velké. Co se týká hloubky prostoru, vytvářejí širokoúhlé objektivy při použití zblízka výraznější dojem prostoru než normální objektiv. Předměty v pozadí ustupují a zdají se být mnohem menší. Objektivy s delší ohniskovou vzdáleností zdánlivě zvětšují předměty v pozadí a vytvářejí tak zploštění perspektivy. Tab 5 Canon SXI: Minimální ohnisková vzdálenost Maximální ohnisková vzdálenost Minimální vzdálenost zaostření 28.0 mm mm 0.0 cm; režim Super Makro Objektivy se dají dělit dle ohniskové vzdálenosti na: Objektivy "rybí oko" Širokoúhlé objektivy Standardní objektivy Teleobjektivy 8.2 LCD displej Když jsem si v zimě tento fotoaparát kupoval, byl pro mě jedním z hlavních faktorů koupě také LCD displej, který u digitálního fotoaparátu slouží jak k nastavení aparátu, prohlížení fotografií, tak často také jako velký hledáček. LCD displej s úhlopříčkou 2.8 palců, který nabízí poměr stran 16:9 a co mě hned při zapnutí přístroje zaujalo - celkem slušnou ostrost. Tento poměr stran je skvělý, pokud chci natáčet video, ale fotografie zobrazuje s černými výřezy, proto je lepší klasický poměr stran 4:3. Displej je otočný a výklopný a jeho čitelnost je tak skvělá při každé příležitosti. Používá se též při pořizování krátkých videosnímků, kdy přesně vyhrazuje snímaný záběr. LCD displeje mají mnoho různých 29

30 tvarů, ale u digitálních fotoaparátů jsou obvykle obdélníkové s úhlopříčkou 1.5" či 4" a využívající technologie TFT. Nejlepší displeje jsou vybaveny kvalitní anti-reflexivní vrstvou k potlačení odlesků a celkově lepší viditelností. Navíc mohou být u některých modelů vyklopeny ven z těla stejně jako u mého modelu fotoaparátu, což je užitečné hlavně při focení samospouští nebo ho mohu natočit pro nastavení snadnějšího záběru v situacích, kdy je klasický způsob náročný (např. při fotografování makra). Tab 6. Canon SXI: Barevný filtr LCD monitor RGBG 2.8 "; výklopný TFT, poměr stran 16:9, přibl bodů Poměr stran (X :Y) 4:3, 3:2, 16:9 Hledáček elektronický; EVF (typ 0,40"), poměr stran 16:9, přibližně bodů 8.3 Závěrka Pro amatéra, který nikdy nefotil například s mechanickou zrcadlovkou je závěrka pouze pojem. Když jsem si koupil svůj první fotoaparát Practica, zkoušel sem se stativem to co zkouší skoro každý a to fotit s nastavením dlouhé závěrky. V noci vycházejí kýčové fotky roztažených světel aut na barevné čáry. Závěrka je zařízení regulující dobu osvitu, CMOS čipu, nebo u analogových aparátů plochy filmu. Tím určuje množství světla dopadlého na část snímající obraz. Normálně se používají centrální závěrky integrované s clonou (kompaktní aparáty), nebo vertikální štěrbinové lamelové závěrky (zrcadlovky), které umožňují dosáhnout kratších časů. Oba zmiňované typy jsou mechanické, i když mohou mít elektronické řízení. Druhým typem je závěrka elektronická a zde jsou rozdíly a výhody a nevýhody: Mechanická není až tak častým jevem mezi digitálními fotoaparáty. Ovšem mechanické závěrky pro kratší časy se dosti často používají v digitálních fotoaparátech v kombinaci se závěrkou elektronickou. Závěrka se nenachází mezi součástkami digitálního fotoaparátu. Jedná se o digitální program vestavěný v některém paměťovém čipu. Funguje naprosto jednoduše, na počátku expozice se prostě zapne CMOS čip, sejme obraz, který na něj celou doby dopadá, a pak se zase vypne. 30

31 Tab 7. Canon SXI: Řízení expozice Korekce expozice Expoziční časy závěrky Program AE, Priorita času AE, Priorita clony AE, manuál ano; ±2 EV (krok 1/3 EV) 15-1/3200 s Co se rychlosti Canonu SXI týče, první fotografii jsem pořídil zhruba po 1.9s od stisku spouštěcího tlačítka a prodleva mezi jednotlivými fotografiemi je průměrných 1.5s. Samozřejmě se dá nastavit rychlospoušť, nebo sekvenční snímání. 8.4 Ostření Ostření digitálního fotoaparátu Canon je naprosto stejné jako u analogových přístrojů. Díky menší velikosti CMOS je minimální zaostřovací vzdálenost u digitálních fotoaparátů podstatně menší, nežli u analogů. Průměrně se tak pohybuje mezi cm, ovšem lze najít typy, které zaostří i od 2 cm. Canon prakticky ostří do nula cm. Je to novinka na trhu, která se nazývá SuperMakro. Při takto extrémně malých vzdálenostech je ovšem problém s osvitem fotografovaného objektu. Vestavěný blesk fotoaparátu je na tuto vzdálenost příliš silný a navíc dosti často nemá tak velký úhel rozptylu světla, nebo nám stíní objektiv. Tuto situaci lze řešit pomocí nejrůznějších bočních osvětlovadel, nebo pomocí makrosvětla či makroblesku. Makrosvětlo je k dispozici pouze pro málo typů aparátů a jedná se o cenově dostupnější záležitost. Makroblesky jsou zastoupeny u každého výrobce poměrně hojně, ale dají se použít pouze u dražších aparátů a navíc se jedná o poměrně dosti nákladnou investici. Tab 8. Canon SXI : Režimy zaostřování Manuál. vyvážení bílé NORMAL, NEKONEČNO, MANUAL, MAKRO Automatické (včetně vyvážení bílé při detekci obličeje), Denní světlo, Zataženo, Žárovka, Zářivka, Zářivka H, Blesk, Vlastní Ještě bych chtěl připomenout, jaké vlastně zaostřovací systémy jsou, jelikož ne každý, člověk ví, co který vlastně znamená. Ostřením jsem se také v minulosti lehce zabýval. 31