provádění trepanace v Peru

Transkript

1 Lidský mozek je 1,5 kg těžký orgán houbovité konzistence, který se skládá z miliard nervových buněk (neuronů), které jsou propojeny více než biliardou spojení. To z mozku dělá nejsložitější a v současnosti nejdokonalejší systém, který známe. Jeho funkcí je integrace a řízení veškerých informací a podnětů z vnitřního a vnějšího prostředí. Pohled do historie Zpočátku bylo za orgán myšlení a cítění považováno srdce. Z doby kamenné však máme známky o chápání propojení mozku a chování, ve spojitosti s nálezy známek po trepanacích na nalezených lebkách. Tento neurochirurgický zákrok byl patrně používán k léčbě bolestí hlavy, zlomenin lebky, a léčbě duševních chorob. provádění trepanace v Peru Z hlediska historického chápání se mozek do centra pozornosti dostává ve starověké řecké filozofii, kdy Pythagoras a později Platón a Galenos chápou mozek jako orgán duše. Výrazný pokrok pak pro představu o fungování mozku znamenaly nálezy lékařů, kteří který při zkoumání anatomie mozku vycházeli z pitev. V 17. století se pak stává vlivné chápání mozku jako mechanického stroje, které jsou doplňovány významnými objevy lékařů jako byl např. Willis (studium mozku) a Galvani (elektrická aktivita moku). člověk jako stroj

2 V souvislosti se snahou odhadnout vliv mozku na chování se v 18 století objevuje frenologie, která se na podkladě lokalizační teorie snaží z tvaru lebky odvozovat na osobnost a charakteristiku člověka. Ta zavádějící teorie byla později několikrát zneužita např. v nacistické teorii o nadřazenosti ras. V 19. století pak došlo k částečnému pochopení vztahu mozku a jazyka (Broca, Wernicke. Rovněž se objevuje nová metafora o vztahu mozku a chování - mozek je chápán jako telefonická ústředna. Na počátku dvacátého století se pak řeší spor mezi lokalizační teorií (všechny funkce májí v mozku svou oblast) a konektivistickou (vše je propojeno, a specializovaná centra nejsou), které jsou postupně integrovány do jedné teorie. V současnosti se výzkum v oblasti neurověd posouvá značně dopředu zejména díky zobrazovacím metodám jako je magnetická rezonance MR, funkční MR, PET, kdy lze sledovat stále podrobněji strukturu mozku, ale v některých případech i zapojení oblastí do jednotlivých činností a kognitivních funkcí. Významnou roli ve výzkumu hraje rovněž neuropsychologie- která se zaměřuje na sledování vztahů mezi mozkem a chováním. Stručně z anatomie Mozek spolu s páteřní míchou tvoří tzv. centrální nervový systém (CNS). Mozek je umístěn v lebce a proti poškození je chráněn tím, že lebeční dutina je vyplněna tekutinou tzv. mozkomíšním mokem. Anatomie mozku je velmi složitá, jen pro orientaci si uveďme, že se skládá ze zadního mozku, středního mozku a vývojově nejmladšího předního mozku, kam patří i mozková kůra. Ta se rozděluje na dvě hemisféry, které jsou funkčně odlišeny. Pravá hemisféra je zaměřena na řešení kreativních a expresivních úloh. Je odpovědná za vyjadřování emocí, vnímaní obrazů, barev, hudby, rozpoznávání tváří, je zdrojem intuice. Když se setkáme s úlohou poprvé, tak se do řešení problému dominantně zapojuje tato hemisféra. Levá hemisféra dominuje pak především v úlohách se kterými jsme se setkali a už jsme se naučily je řešit. Metaforicky lze levou hemisféru nazvat vědeckou, neboť zapojuje do situací logiku, analytické a kritické myšlení, počítání a použití jazykových dovedností.

3 Na internetu lze najít množství testů zaměřených na dominanci levé či pravé hemisféry na chování a myšlení jedince. Hemisféry jsou pak spolu propojené tzv. Corpus Callosum, které zajišťuje jejich vzájemnou komunikaci. Vlastní hemisféru pak rozdělujeme na čtyři laloky. Čelní (frontální) lalok je zodpovědný za plánování, inhibici, vytváření úsudků, osobnostní rysy, řízení emočních reakcí, je zde oblast Temenní (parietální) lalok zpracovává senzorické informace, zprostředkovává vnímání těla a jeho orientaci v prostoru, Týlní (okcipitální) lalok je zodpovědný za zpracování a interpretaci zrakových podnětů

4 Spánkový (temporální) lalok zde je umístěno centrum pro porozumění řeči, výraznou roli hraje v paměťových procesech učení se novému, podílí se na vyjadřování emocí Poškození mozku Poškození mozku může mít několik příčin od rizik v prenatálním a perinatálním (porod) období, přes různá metabolická, nádorová onemocnění, přes epilepsii, až po onemocnění stárnoucího mozku jako jsou neurodegenerativní choroby. Zranění mozku V mladším věku a dospělosti pak dominuje zranění mozku, které nazýváme traumatickým poraněním mozku. Výskyt úrazů je relativně častý a proto se mu poslední dobou věnuje pozornost viz. preventivními programy např. cyklistické helmy. Většina úrazů je lehká, ale některá z nich vedou k dlouhodobému kómatu, některá mají za následek úmrtí nebo trvalé změny v chování, emotivitě a výkonnosti kognitivních funkcí. Aktuálně se zájem o těžká traumatická poškození zvýšil v souvislosti s nešťastným zraněním pilota formule 1 Michaela Schumachera. Těžké úrazy hlavy však pro medicínu představují mimořádně závažný problém i přes obdivuhodnou plasticitu mozku (která však s věkem klesá a to je důvod, proč mladší jedinci nebo děti se uzdravují rychleji a celkové zotavení je lepší), kdy po úrazu dochází k tzv. částečnému spontánnímu zotavení. A tak stoupá potřeba následné dlouhodobé rehabilitace, která není vždy dostupná. Obdobně jako po cévních mozkových příhodách. Z hlediska kognitivních funkcí mají narušení v souvislosti se zraněním mozku různou podobu, kdy nejčastějším a zpravidla nejdéle trvajícím narušením jsou poruchy pozornosti - nesoustředěnost, neklid, zvýrazněná únavnost. Dále to je narušení exekutivních (řídících) funkcí jako je plánování, schopnost řešit problémy, inhibovat (potlačit) prvotní reakce, rozhodovat se, které souvisí se schopností uvědomovat si sám sebe a své okolí. Exekutivní funkce ve výsledku odpovídají za schopnost jedince fungovat samostatně a přizpůsobit se každodenním nárokům. Výrazným omezením v souvislosti s traumatickým poškozením mozku jsou dále poruchy paměti, celkové zpomalení zpracování informací (pacient se pomalu rozhoduje, odpovídá s přestávkami). Velmi častou a někdy přehlíženou oblastí, kde narušení má výrazný vliv na soužití, je narušení emotivity a změny osobnosti v souvislosti s organickým poškozením mozku. V takových případech se setkáváme s reakcemi blízkých, kteří popisují výraznou změnu v chování a reaktivitě pacienta, a sdělují, že od úrazu to již není on. V prožívání se to projevuje buď zvýrazněním nebo naopak utlumením emočních reakcí, popř. dochází k prudký afektivním změnám v chování pacienta. Onemocnění stárnoucího mozku Alzheimerova choroba

5 V souvislosti se stárnoucí populací se jedním z hlavních zdravotních problémů stávají demence a zejména pak Alzheimerova choroba která se projevuje zejména narušením mnestických funkcí (paměťových). Specifikem této choroby je, že nemocný má zpočátku zachovanou dlouhodobou paměť- je schopen podrobně vyprávět příběhy ze školy, zážitky ze seznámení s manželkou, vzpomínky na dovolené s dětmi. Narušena je však krátkodobá paměť, kdy si pacient nepamatuje, co měl k obědu, víkendovou návštěvu dětí, často opakuje informace a příběhy, které před chvílí vyprávěl, má problémy udržet zapamatovat si návštěvy. Dále se objevuje narušení orientace, nemocný zabloudí, poruchy řeči hledání slov, agramatismy. Varovným příznakem pro přítomnost demence je však naručení zvládání každodenních aktivit, jako je péče o domácnost, příprava jídla, komunikace s širším okolím. Ne všechny stížnosti starších lidí na paměť jsou však známkou počínající choroby. Často se v praxi setkáváme s jedinci, kteří přicázejí s tím, že se jim např. stává, že pro něco jdou do pokoje a najednou neví, pro co vlastně šli. Při podrobnějším dotazování se však dozvídáme, že se spíše jedná o narušení pozornostních funkcí, kdy dotyčný již není schopen podržet v mysli najednou více instrukcí. To souvisí s kognitivní flexibilitou, která stejně jako např. fyzická flexibilita a rychlost postupně s věkem klesají. Starší lidé jsou si pak často schopni připustit fyzická omezení, ale hůře snážejí celkové snížení kognitivní výkonnosti. Jak cvičit mozek

6 V souvislosti s úrazy mozku jsme si již řekli, jak významnou roli hraje kognitivní rehabilitace. Mozek můžeme chápat jako sval, který když není používán, tak oslabuje. Obzvláště důležité je udržovat mozek ve formě v pozdějším věku, zhruba po padesátém roce života může již docházet k častějšímu zapomínání. Ale i v mladším věku je důležitá prevence, pokud člověk zahálí, může se to projevit sníženou koncentrací, zvýšenou únavou a celkovým zhoršením kognitivních funkcí. Škodlivý je stres, nedostatek spánku a nedostatek sociálních kontaktů. Proto existuje několik doporučení jak můžeme mozek více zapojovat. Asi nejjednodušší a nejpřístupnější je zkoušet. rutinní činnosti dělat odlišně. Např. můžeme používat levou ruku, tam kde používáme běžně pravou při čištění zubů, oblékání, psaní sms. Dále můžeme zkusit změnit pořadí, ve kterém určité činnosti vykonáváme. A když se nějaká činnost skládá z více na sebe navazujících úkonů, tak je můžeme zkusit zpřeházet. Dále to je vlastní trénink kognitivních funkcí, kdy kognitivní funkce jsou to co nám umožňuje poznávat okolní svět, plánovat naše jednání a vstupovat do interakcí s ostatními lidmi. Kognitivní funkce se skládají z pozornosti, paměti, řečových funkcí, schopnosti orientace v prostoru. Ty můžeme trénovat doma za pomoci slovních puzzlí lze doporučit křížovek, Sudoku, kterým budeme věnovat 15 až 20 minut denně. Dalšími možnostmi jsou různá cvičení, která lze získat na internetu např. na Jako příklad si uveďme jazykovou úlohu založenou na doplňování rčení (za pomoci číslovek) jsi dole, nahoře. nevstoupíš do stejné řeky. (nebo slov) Kuj dokud je žhavé. Jak se do lesa, tak se z lesa. Dále můžeme snažit učit se novým věcem, dovednostem, které náš mozek stimulují. Dále to můžou být kreativní jako je kreslení, ruční práce, kreativní psaní nebo cokoliv jiného. Aktivit je na

7 výběr bezpočet a každý si může najít činnost, která ho bude bavit. Je prokázáno, že lidé, kteří se některé z podobných aktivit pravidelně věnují, mají všeobecně lepší kognitivní funkce. V souvislosti s rozvojem internetu a počítačů se objevuje poslední dobou i u nás větší počet počítačových programů zaměřených na procvičování jednotlivých kognitivních funkcí za pomoci hraní jednodušších her. Jedná se o způsob kognitivní rehabilitace, jehož role postupně bude stoupat v souvislosti se zvyšující se počítačovou gramotností starší populace. Jak velmi přirozené cvičení kognitivních funkcí lze chápat komunikaci s lidmi a proto se doporučuje i ve starším věku udržovat co nejširší kontakt s okolím, s vrstevníky, neboť už samotný rozhovor nás dostatečně stimuluje a přináší nové podněty. V praxi se hlavně u starších jedinců v důchodu setkáváme s opačnými tendencemi, kdy se staří lidé stahují ze společnosti a omezují kontakty. V neposlední řadě, je pak významnou podporou ve cvičení mozku fyzická aktivita, pokud možno venku. Mgr. Pavel Brenkus Klinický psycholog, Neurologická klinika FN Plzeň Zdroje: Goldberg E. Paradoxy Moudrosti. Praha: Karolinum; 2006 Grawe K.Neuropsychoterapie. praha: Portál, 2007 Koukolík F. Lidský mozek. 2nd, Praha: Portál; 2002 Lezak MD, Howieson DB, Loring DW. Neuropsychological assessment. 4th ed. New York, NY: Oxford University Press; Malia K, Brannaganová A. Jak provádět trénink kognitivních funkcí. Praha, Cerebrum, 2010 Zillmer E, Spiers M, Culbertson B. PRINCIPLES OF NEUROPSYCHOLOGY; Belmont, CA: Wadsworth, 2008 fotografie - Zillmer - Principles of Neuropsychology /