Analýza: Nerovný přístup ke vzdělání znevýhodněných skupin společnosti se zaměřením na ženy

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Analýza: Nerovný přístup ke vzdělání znevýhodněných skupin společnosti se zaměřením na ženy"

Transkript

1 Analýza: Nerovný přístup ke vzdělání znevýhodněných skupin společnosti se zaměřením na ženy 1 Úvod: Vzdělání jako nedostatkové zboží 12. červenec byl vyhlášen Organizací Spojených Národů (OSN) jako Den Malaly. Malala Yousufzai je šestnáctiletá dívka z Pákistánu, která kromě toho, že v tento den slaví narozeniny, upoutala celý svět svou nebojácností v prosazování vzdělání pro dívky. Situace, kdy fundamentalistické ozbrojené skupiny cílí na ženy a dívky na cestě za vzděláním, jsou jen jedním z mnoha smutných důkazů toho, že vzdělání pro všechny je stále vzdálenou metou i v roce Momentálně je ve světě více než 57 miliónů dětí, které nechodí do školy, z čehož minimálně 54 % tvoří dívky (Global Education First Initiative, 2013). Další milióny dětí se učí mimo školské instituce (Ibid). Právo na vzdělání je základním lidským právem už od roku 1948 a je pozitivně asociováno s lidským rozvojem. Přispívá k ekonomickému růstu, lepšímu zdravotnímu stavu obyvatelstva a notně zpomaluje populační růst. Závazky realizace práva na vzdělání byly mimo Všeobecnou deklaraci lidských práv (1948) položeny v iniciativě Vzdělání pro všechny (1990) a znovu potvrzeny v Dakaru v roce 2000 (Dyer, 2008). Do dvou let, tedy do roku 2015, pak má být dosaženo základního vzdělání pro všechny, jak to stanoví tzv. Druhý rozvojový cíl tisíciletí (Millennium Development Goal 2 MDG2). Tento cíl bývá leckdy kritizován za příliš zjednodušující, kdy redukuje vzdělání na vzdělání základní, přičemž opomíjí vzdělávání v předškolním věku a vzdělávání dospělých. Přestože příčin bránících přístupu ke vzdělání je mnoho a často jsou velmi provázané (finanční bariéry, dětská práce, vzdálenost, nízká kvalita poskytované výuky), právě v kombinaci s genderovými stereotypy ukotvenými v různých tradicích mnoha rozvojových zemí, nejvíce omezují právo na vzdělání, a to především u dívek a žen. Ty však nelze vnímat optikou homogenní skupiny v konkrétní zemi. Ženy a dívky se navzájem liší svým věkem, aspiracemi, etnicitou, sociální vrstvou, místem bydliště či sexuální orientací. V rámci této hrubé stratifikace potom můžeme rozlišovat témata s jedním společným jmenovatelem: bariéry v přístupu ke vzdělání. Podle Organizace pro výchovu, vědu a kulturu UNESCO (2012) se genderová vyváženost v oblasti základního vzdělání poměrně zlepšila, nicméně v oblasti středního a univerzitního vzdělání je propast stále obrovská. Proporcionálně procento dívek mezi dětmi bez základní školní docházky stabilně klesalo z 60 % v roce 1990 na 54 % v roce 2009, největší pokles v tomto ohledu zaznamenala východní Asie a země Pacifiku, kde došlo k poklesu ze 70 % na 40 % (Ibid). Logicky jsou mezi jednotlivými regiony i konkrétními zeměmi značné rozdíly. Regiony s nejvyššími podíly dívek a chlapců mimo školu jsou subsaharská Afrika a Arabské země. Např. na Madagaskaru bylo takřka 0 % školou povinných dětí mimo školu, kdežto v Eritrei jich bylo až 70 %. Celkové situaci nepřispívá ani globální finanční krize, která umocňuje škrty ve vzdělávání jak v rozvojových, tak rozvinutých zemích (Ibid). Genderová rovnost v sociální, ekonomické, kulturní a politické sféře je fundamentálním předpokladem k naplňování základních lidských práv a směřování k udržitelnému rozvoji. Vzdělání u dívek a žen je v literatuře (Munouz-Boudet et al, 2013; Goldin & Katz, 2002; UNESCO 2012; UNGEI, 2007 aj.) asociováno především s vyšší autonomií v rozhodování nad vlastním životem tj. v partnerství, v oblasti plánování rodičovství, rozhodování o počtu dětí, kariéře, trávení volného času, atd. Výše zmínění autoři dále vyzdvihují jako pozitiva vzdělání dívek a žen, např. lepší zdravotní stav, nižší riziko nakažení virem HIV či lepší zdravotní stav jejich dětí. Je nutné uvést, že na národní úrovni se ve většině států daří počet dívek na různých stupních vzdělávání zvyšovat a poptávka po kvalitním vzdělávání roste. V některých zemích např. v Bangladéši, Číně, Mauritánii či

2 Senegalu 1 (UNESCO, 2012) dokonce došlo k převýšení podílu dívek nad podílem chlapců na základních školách. Národní statistiky však maskují mnohé nerovnosti mezi skupinami občanů daných států na celém světě jak v rozvojových, tak v rozvinutých zemích. Tyto nerovnosti se často zakládají na příjmech, společenském statusu, etnicitě či zdravotním stavu/postižení. Co se týče samotné realizace práva na vzdělání u dívek, UNESCO (2012) shrnulo 4 základní argumenty, na jejichž základě je dívkám v různých částech světa stále bráněno ve vzdělání: 2 1) Vlastní rodina po dívkách je vyžadováno především starat se o domácnost a mladší sourozence, vzdělání je v mnoha zemích stále chápáno jako privilegium pro chlapce. Pokud dívky do školy chodí, často odpadnou právě kvůli domácím povinnostem 2) Společenské normy zde jde především o tlak na dívky, aby vstoupily do manželství v dětském věku 2 a také snížená bezpečnost dívek ve veřejných i školních prostorách (v některých zemích je vyšší riziko znásilnění, nákazy HIV apod.) 3) Nedokonale nastavené školské systémy kurikula či dokonce školská infrastruktura v některých zemích nejsou vždy citlivá vůči dívkám (např. školy nemají oddělené toalety pro dívky a chlapce) 4) Omezené přínosy vzdělání pro dívky pokud dívky do školy chodí a dosáhnou žádaného stupně vzdělání, často jsou diskriminovány na trhu práce. Někdy čelí obtížím dosáhnout na konkrétní (vyšší) pracovní pozici, jindy se setkávají s neodpovídající (nedostatečnou) mzdou za danou práci Následující části prezentují příklady nerovného přístupu ke vzdělání z genderové perspektivy v sedmi různých rozvojových zemích. Tyto země pokrývají poměrně pestrou škálu od kategorie zemí s nejnižšími příjmy v oblasti Afrického rohu (Eritrea a Etiopie), přes země Indického subkontinentu (Indie, Nepál, Bangladéš) až po dynamicky se rozvíjející země jihovýchodní Asie (Vietnam a Kambodža). Popsané nerovnosti detailněji reflektují některé z výše uvedených bariér, přičemž se snaží brát v potaz jak národní měřítko, tak konkrétní lokalizované problémy. Součástí textu je i popis některých dostupných úspěšných intervencí (programů a projektů), které se na dané genderové nerovnosti zaměřují. Příklad I: Vdaná ve dvanácti. Předčasné dětské sňatky jako jedna z hlavních bariér vzdělání ve státě Amhara, Etiopie Etiopie je jednou ze čtyř zemí světa, kde není uzákoněna povinná školní docházka (UNESCO, 2012) 3. Pokud tedy rodiče děti do školy posílat nechtějí, nikdo a nic je k tomu nedonutí. Celonárodní demografický a zdravotnický výzkum 4 prováděný v roce 2011 (ICF Macro & CSA, 2011) odhalil, že 50,8 % etiopských žen ve věku let má nulové formální vzdělání (v porovnání s 29,5 % mužů ve stejné věkové kategorii). Ve stejném roce bylo v zemi pouze 35,5 % úplně gramotných žen 5 ve věku let v porovnání s 59,9 % mužů stejného věku. Jedním z klíčových důvodů této nerovnosti jsou předčasné sňatky nezletilých dívek. Stejný celonárodní demografický a zdravotnický výzkum zjistil, že 66,3 % dívek je provdáno do 18tého roku života (ICF Macro & CSA, 2011; UNFPA, 2012a). Nucené předčasné (dětské) sňatky jsou zejména ve venkovských částech Etiopie závažným společenským problémem. Nejen, že jimi dochází k porušování základních lidských práv tisíců dívek ročně, ale 1 Kompletní výčet zahrnuje ještě Nauru, Kiribati, Malawi či Arménii (více UNESCO, 2011) 2 Mezinárodně stanovená hranice je 18 let 3 Společně s Kambodžou, Bhútánem a Tokelau (ostrovem v Tichém oceánu) 4 Původním názvem Ethiopian Demographic and Health Survey, koná se periodicky jednou za pět let 5 Schopných číst i psát

3 tato tradice převládající především ve federativních státech Amhara, Gambella a Tigray (UNFPA, 2012b) značně zpomaluje rozvoj daných oblastí. Amhara je stát, který je touto tradicí zatížen nejvíce. Vzhledem k faktu, že se jedná o největší federativní stát s 20 miliony obyvatel (ICF Macro & CSA, 2011), nelze tento jev zlehčovat. Podíl vdaných dívek do 18 let je zde ještě vyšší než celonárodní průměr je to 74 %, z čehož celá polovina je provdána do svých 15tých narozenin (Hervish & Feldman-Jacobs, 2011; Erulkar & Muthengi, 2009). 3 Tisíciletí praktikovaná tradice má negativní vliv na duševní i fyzický rozvoj dívek, počet jejich dětí, ohrožení domácím násilím či náchylnost k nákaze virem HIV (Malhotra et al., 2011; UNESCO, 2012; UNGEI 2007). V neposlední řadě má katastrofální dopad na gramotnost a vzdělanost dívek samotných a nepřímo na životní úroveň jejich potomků. Přestože ceremoniální aspekty sňatků se od sebe v Amhaře, Gambelle a Tigrayi podstatně liší, projevy a dopady této tradice jsou v Etiopii takřka totožné. Autorka tohoto textu se ve státě Amhara setkala s vdanými dívkami i ve věku 10 let, přestože etiopské zákony jasně vymezují nezákonnost sňatku pro osoby mladší 18 let (UNFPA, 2012b; Pathfinder, 2006). Vymahatelnost práva je především na venkově velice obtížná, a to kvůli velice nízkému povědomí o zákonných normách obecně, přičemž státní orgány a orgány samospráv k jeho zvyšování příliš nepřispívají. Podle Erulkar a Muthengi (2009) dalo pouze 15 % nevěst ve státě Amhara souhlas ke sňatku 6. Na prastarou tradici však nelze nahlížet jednoduchou optikou (Interview, září 2013). Je nutné poukázat na fakt, že sňatky byly především ve venkovských částech Etiopie po staletí vnímány jako jedna z hlavních forem sociálního zabezpečení, což se nemění ani dnes. Hlavním motivem rodičů tedy bylo a je především materiální zajištění jejich dcer, kdy stále převládá názor, že dívka se má vdát, co nejdřív je to možné. Manžel a její nová rodina se o ni poté postarají a společenský status v dané komunitě se u dívky sňatkem jasně zvýší. Hledisko společenského statusu celé rodiny potvrzuje i výzkum mezinárodní nevládní organizace Pathfinder International (2006), který zjišťoval, proč se rodiny v západní Amhaře stále drží této tradice, přestože jsou si více a více vědomy následků. Jako hlavní důvod respondenti nejčastěji uváděli právě hledisko statusu a pojetím úspěchu u dívky. Sňatek dívky je měřítkem úspěšnosti celé rodiny. Pokud se dívka neprovdá ještě jako dítě, je v průběhu dospívání a se zvyšujícím se věkem vystavena čím dál většímu tlaku okolí, aby se vdala, přičemž její rodina je vnímána jako neúspěšná (Ibid). Vzhledem k faktické neexistenci jakékoliv záchranné sociální sítě v zemi se argument sociálního zabezpečení jeví jako racionální. Ne však v dlouhodobém horizontu. Sňatky nezletilých dívek jsou ve výše zmíněných oblastech Etiopie aranžovány většinou s podstatně starším partnerem (Erulkar & Muthengi, 2009; Hervish & Feldman-Jacobs, 2011; Gerthnerova, 2011; Haaij, 2009). To se záhy po svatbě projeví brzkým zahájením intimního života dívky, na nějž většinou nevěsty nejsou fyzicky ani duševně připraveny 81 % vdaných dívek ve veku let vypovědělo, že jejich první sexuální zkušenost nebyla dobrovolná (Erulkar & Muthengi, 2009). Do roka od sňatku je očekáváno narození prvního potomka (Haaij, 2011; Gerthnerova, 2011), současně dívky čelí během těhotenství, porodu a po porodu mnoha náročným zdravotním komplikacím vzhledem k tělesné i duševní nevyzrálosti. Mnohé z nich porod nepřežijí. Vzhledem k nízké informovanosti o možnostech plánování rodičovství je dívka vystavena těmto komplikacím opakovaně, jelikož neví, jak kontrolovat počet těhotenství a notný věkový rozdíl limituje její vyjednávací pozici vůči manželovi. Jak vidno, do tohoto koloběhu se jen těžko vměstná něco jako školní docházka. Valná většina dívek (pokud vůbec do školy nastoupí) je nucena momentem svatby školu opustit a věnovat se domácím povinnostem. Do školy už se nikdy nevrátí (Pathfinder, 2006). Kvůli chybějícímu vzdělání, potřebným 6 Míra souhlasu stoupala přímo úměrně s věkem, zatímco věková struktura nevěst do 10 let vykazovala pouze 3% souhlas, skupina ve věku let vykazovala 42% souhlas

4 dovednostem, nízkému sociálnímu kapitálu a limitovaným kontaktům s okolím je odsouzena čelit chudobě a problémům s živobytím pouze v úzkém rodinném kruhu (Malhotra et al., 2011). 4 Přes výše zmíněné se zdá, že téma dětských sňatků a související přístup náctiletých dívek ke vzdělání, ať už jsou nevěstami či matkami, v rozvojové agendě Etiopie přece jen rezonuje a společnost se pomalu učí rozumět škodlivosti této tradice. Je to i díky iniciativám a kampaním některých místních i mezinárodních nevládních organizací, mnohé probíhají za podpory či přímého zapojení místních orgánů. Pokud se jedná o programy pracující přímo s příjemci 7, jsou tyto programy jen občas zaměřené výhradně na prevenci dětských sňatků, většina z nich integruje další cíle v oblasti zdraví, vzdělávání či živobytí pro dospívající dívky a mladé ženy (Ibid), mnohé z nich se snaží zapojit rodiny dívek a členy jejich komunit ve snaze změnit nepsané společenské normy ve vztahu ke vdavkám nezletilých dívek. Některé programy rodinám nabízejí finanční kompenzace za každý další rok, kdy se dívka nevdá a zůstane ve škole. Jako nejúspěšnější program tohoto druhu je v Etiopii hodnocen program s místním názvem Berhane Hewan (v Amharštině Světlo pro Evu ), organizace Population Council. Pilotní fáze programu proběhla v letech a úspěšně pokračuje i nadále (Hervish & Feldman-Jacobs, 2011; Malhotra et al., 2011, Erulkar & Muthengi, 2009), realizovaná za podpory Ministerstva mládeže a sportu a Amharského regionálního odboru mládeže a sportu 8. Berhane Hewan usiluje o vytvoření efektivních mechanismů podpory pro dívky ve věku let, nezávisle na jejich rodinném stavu. Specifické cíle projektu usilují o: 1) vytvoření klidného a bezpečného společenského prostoru pro zranitelné a izolované dívky, kde mohou potkávat stejně staré vrstevnice a svěřit se starším odborníkům se svými těžkostmi; 2) snížení prevalence dětských sňatků u náctiletých dívek a 3) zvýšení využívání zdravotnické péče v oblasti reprodukčního zdraví (Erulkar & Muthengi, 2009). Základní komponenty tvoří nábor zkušených dospělých mentorek vedoucích tzv. komunitní konverzace, které se snaží o aktivní diskuzi v místních komunitách na téma dětských sňatků a návrhů řešení přímo vzešlých z konkrétní vesnice. Dále to jsou drobné finanční pobídky pro rodiny dívek za každý rok, kdy svou dceru neprovdají a posílají do školy (např. rodina, která splní dané podmínky, obdrží koncem každého roku kozu). V neposlední řadě je to komponent neformálního vzdělávání, kdy mentorky vedou dívčí skupiny v lekcích základních dovedností jako je čtení a psaní. Součástí jsou i volnočasové aktivity, kdy především vdané dívky mají jedinou šanci se odreagovat mimo domácnost (Erulkar, interview, březen 2011). Mentorky jsou vybírány především na základě jejich silné pozice v komunitě a musejí mít alespoň 10 let formálního vzdělání, některé z nich měly již zkušenosti s vedením workshopů neformálního vzdělávání. Po ukončení výběru byly budoucí mentorky školeny v oblastech neformálního vzdělávání, reprodukčního zdraví, HIV/AIDS prevence a práce se skupinou. Klíčovou filozofií programu je formativní výzkum, kdy jednotlivé strategie, cíle a aktivity jsou naplánovány až po detailních diskuzích s komunitami a ostatními zainteresovanými stranami. Velice silnou stránkou programu je také pravidelná rigorózní evaluace, která pracuje s experimentálními a kontrolními skupinami jak na začátku, tak na konci intervence v jednotlivých komunitách, kdy se měří změny ve znalostech, přístupu a konkrétní praxi, a tím pádem tedy skutečný dopad programu zda se skutečně zvýšil věk, kdy dívky vstupují do manželství v té dané komunitě, zda se zvýšil počet let strávených ve škole, zda je víc dívek, které umí číst a psát, zda dívky, které žijí v manželství užívají antikoncepci a chrání se před nákazou HIV, atd. Berhane Hewan byl a zůstává jedním z nejvíce inovativních programů v oblasti prevence dětských sňatků a zvyšování vzdělanosti adolescentních dívek v Subsaharské Africe, co se týče samotných výsledků i zapojení evaluačního mechanismu 7 Nejedná se o programy pracující s institucemi/ policy makers na změnách legislativy či vymahatelnosti existujících norem 8 Původním názvem Amhara Regional Bureau of Youth and Sport

5 už v průběhu samotného implementace programu (Hervish & Feldman-Jacobs, 2011). Prvotní souhrnné výsledky po uzavření pilotní fáze programu ukázaly, že byla provdána pouze 2 % dívek, které v programu participovaly (oproti původním 10%). Program navíc prokázal, že pokud řeší jako sociální, tak ekonomické motivy dětských sňatků, dají se i takto rigidní společenské normy postupně měnit. 5 Příklad II: Do školy na oslíku. Dívky se zdravotním postižením a jejich přístup ke vzdělání v Eritrei Eritrea vznikla jako samostatný stát po třicetileté válce za nezávislost odtržením od Etiopie v roce Přestože vláda zatím neprováděla oficiální sčítání lidu, UNDP (2013d) odhaduje 9, že v zemi žilo v roce 2012 kolem 5,5 milionu lidí. Vzhledem k velikosti populace je země poměrně etnicky pestrá, s obyvateli náležejícími k 9 různým národnostem 10. Stát je to zcela agrární, kdy se více než 80 % populace živí primárním sektorem zemědělství a pastevectví. Zpráva o lidském rozvoji (HDR 2013) zařadila HDI Eritrey na 181. místo 11 ze 186 hodnocených zemí. Stát těžce zaostává i za průměrem Subsaharské Afriky 12 a průměrem v kategorii zemí s nízkým lidským rozvojem 13 (Ibid). Ačkoli země v letech ekonomicky celkem rostla, tento proces se velmi zpomalil vypuknutím hraniční války s Etiopií v roce Eritrea tedy mohla nastoupit cestu poválečné obdoby a konsolidace ekonomiky včetně strategií na snižování chudoby až v roce V tomto případě se bezesporu jedná o chudobu extrémní hrubý příjem na hlavu za rok 2012 činil dle HDR 2013 pouze 531 USD. Eritrejská vláda sice postavila školství doprostřed své Strategie snižování chudoby - Eritrea Poverty Reduction Strategy (UNICEF & MoLHW, 2010) a absolutní výdaje na školství se zvýšily, ale stát na něj vynakládal v roce 2012 pouze 2,1 % svých veřejných financí. Ve školním roce byla na základní školu zapsána pouze necelá polovina dětí příslušné věkové kategorie (49,6 %), přičemž rozdíly v jednotlivých regionech nabývaly až desítek procent 14 a průměrné dosažené vzdělání každého občana Eritrey bylo v roce ,4 roku (UNDP, 2013d). Nutno podotknout, že podíl žákyň a žáků, kteří musejí ročníky základní školy opakovat, je celkem vysoký 13,2 %. V případě investic do školství se Eritree rozumí budování úplné základní školské infrastruktury chybí budovy samotné nebo jejich vnitřní vybavení, přístup žáků k sanitaci a pitné vodě je omezen, knihovny či laboratoře jsou postrádány ve všech regionech země (UNICEF & MoLHW, 2010). Jak uvádějí dostupné zdroje (UNDP, 2013d; UNICEF & MoLHW, 2010; UNDP, 2012., aj.), nedostatek spolehlivých celonárodních dat a statistik pro různé oblasti (navíc specificky pro mužské a ženské obyvatelstvo) je kritickým úskalím při plánování rozvojových politik v zemi, centrální vláda má v tomto ohledu velmi nízkou kapacitu. Týká se to i údajů o dětech se zdravotním postižením. Poslední národní šetření s touto cílovou skupinou proběhlo v roce 2004, kdy Ministerstvo práce a zabezpečení (Ministry of Labour and Human Welfare) zjistilo, že v zemi žilo přes 23 tisíc dětí s nějakým zdravotním postižením 15. Tyto děti v drtivé většině žily na venkově. Z toho počtu mělo pouze 15 % přístup k základnímu vzdělání díky programu komunitní rehabilitace - 9 Při kalkulacích se střední hodnotou porodnosti 10 Afar, Bidhawyet, Bilen, Nara, Kunama Rashida, Saho, Tigre a Tigrigna 11 S hodnotou 0, Hodnota Hodnota 0, Např. v regionu Zoba Debub to bylo 63,4 %, v regionu Zoba Northern Red Sea bylo na základní školu zapsáno pouze 25,4 % všech dětí 15 V roce 2008 ještě Ministerstvo práce a zabezpečení provádělo šetření pro svůj Strategický plán sociální ochrany (Strategic Plan and Social Protection ), zjistilo, že v zemi bylo tou dobou na 75,000 lidí s určitou formou zdravotního postižení, toto číslo bohužel nereflektovalo věk ani pohlaví lidí

6 Community-Based Rehabilitation Programme (Grut et al., 2004). Příčin pro takto nízkou dostupnost je hned několik. V první řadě jsou to především dlouhé vzdálenosti v náročném zbrázděném terénu skalistých hor v kontrastu s horkými a písčitými nížinami. Takto náročný reliéf představuje na denní docházení velikou výzvu i pro děti bez zdravotního postižení. Dalším důvodem, který brání ve vzdělání především dívkám se zdravotním postižením, jsou tradiční genderové stereotypy Afrického rohu, které jsou v rurální, mnohdy nomádské společnosti Eritrey snad ještě silněji zakořeněny jedná se o dětské sňatky, silnou preferenci synů či tradiční roli v domácnosti - především nošení vody a přípravy dřeva na otop, později vaření (UNICEF & MoLHW, 2010). Stejný zdroj uvádí, že vnímání lidí s jakýmkoli druhem zdravotního postižení podléhá tradičním pověrám, což se negativně odráží i na přístupu ke vzdělání. Postižení je hlavně na venkově vnímáno doslova jako prokletí způsobené nadpřirozenými silami za spáchané hříchy (rodičů). Často se pojí s čarodějnictvím, mýty o uhranutí, atd. Výsledkem je tedy vysoká stigmatizace, izolace a zanedbávání těchto dětí. V dětství i následné dospělosti jsou většinou vnímány jako nepotřební a neproduktivní členové komunity. Logicky tedy mnohdy nejsou podporovány a motivovány k aktivitě členy vlastní rodiny aby si hrály s ostatními dětmi, aby chodily do školy a později pracovaly. U některých komunit může exkluze nabývat silnějších podob, kdy lidé věří, že děti se zdravotním postižením mohou např. kontaminovat vodu či jídlo a mnohdy jsou nuceny jíst či provádět hygienu osamoceně od ostatních, což především u dívek velice zvyšuje riziko obtěžování či dokonce znásilnění (UNIECF, 2013). Stejný zdroj uvádí, že dívky s postižením jsou dvakrát více ohrožené sexuálním zneužíváním (rodinou i okolím). Dále podtrhuje, že tyto dívky jsou chyceny do trojí pasti: pasti chudoby, genderové pasti a pasti svého postižení. 6 Kromě genetických dispozic je zásadním faktorem způsobujícím zdravotní postižení obyvatel země dědictví války: u dnešních dospělých a adolescentů se jedná o fyzická a psychická trvalá postižení získaná přímo během války; dále jde o nevybuchlou munici, nášlapné miny a jiná válečná zařízení, která stále nebyla zlikvidována a jejichž koncentrace je největší kolem hranic státu. Oběti těchto poválečných nástrah jsou ze 70 % děti, především chlapci, kteří se často pohybují venku s dobytkem. UNICEF (2012) uvádí, že minimálně 481 komunit je ještě v přímém ohrožení těchto nebezpečných válečných pozůstatků. Je nutné zmínit, že úroveň kompenzačních pomůcek pro osoby s fyzickým postižením je v Eritrei na základní úrovni (Gebreselassie in UNICEF, 2012). Co se týče mezinárodního práva, Eritrea bohužel stále nepodepsala Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením (UNICEF, 2013), která společně s Úmluvou o právech dítěte vymezuje direktivy pro vytváření inkluzivního prostředí pro děti se zdravotním znevýhodněním. V roce 1995 začalo Minsterstvo práce a zabezpečení ve spolupráci s Norskou asociací osob se zdravotním postižením Norwegian Association of the Disabled (NAD) realizovat výše zmíněný program komunitní rehabilitace (Community-Based Rehabilitation Programme). Tento program, jež v roce 2004 pokrýval více než 40 % sub-regionů země mimo jiné začal usilovat o: vymýcení negativních stereotypů o osobách se zdravotním postižením, mobilizaci komunit nacházet vlastní zdroje pro práci s dětmi a dospělými s postižením a v neposlední řadě zajistit rovný přístup takto znevýhodněných dětí a dospělých k základním veřejným službám vzdělání a zdravotní péče a propagovat jejich práva ve společnosti (UNDP, 2012). Přestože se podoba a rozsah programu od roku 1995 změnily, komunitní program rehabilitace v daných sub-regionech stále školí místní sociální pracovníky, rekrutuje místní školitele (local supervisors) a formuje vesnické rehabilitační komise (village rehabilitation committees). Místní školitelé pak absolvují šestitýdenní výcvik od NAD, poté začnou mapovat jednotlivé domácnosti v předem vymezené oblasti. V domácnostech identifikují osoby se zdravotním postižením, nabídnou rehabilitační služby a poskytnou kontakty na poskytovatele sofistikovanějších (zdravotnických) služeb, případně domluví schůzku v místě bydliště. Místní školitelé absolvují každý rok

7 opakovací doplňkový kurz, aby prohloubili své dovednosti a kompetence (Grut et al., 2004). Na program komunitní rehabilitace je částečně napojen i program Rozvojového programu OSN v Eritrei (UNDP) na zvyšování kapacit v oblasti odminování země (Mine Action Capacity Building Programme), jež se snaží budovat kapacity především Ministerstva práce a zabezpečení ve snaze vyvinout národní databázi o osobách se zdravotním postižením a identifikovat jejich potřeby. Dále také poskytuje další trénink místním školitelům z programu komunitní rehabilitace (UNDP, 2012). 7 Projekt Oslík pro školu (Donkey for School Project) jako první celonárodní projekt svého druhu řešil téma přístupu ke vzdělání zdravotně postižených dětí v těžko dostupných venkovských oblastech (UNICEF & MoLHW, 2010). Byl realizován také Ministerstvem práce a zabezpečení a Dětským fondem OSN (UNICEF Eritrea) a dalšími vládními partnery na místních úrovních v letech 2009 až Jeho snahou bylo zajistit přístup k základnímu vzdělání dětem se zdravotním postižením a dívkám z odlehlých venkovských oblastí všech šesti regionů země. Druhotným cílem bylo též pozvednutí životní úrovně domácností, ze kterých pocházely právě tyto děti 16 poskytnutím oslíka do každé rodiny. Podle nezávislé evaluace projektu řešila intervence velice šikovným způsobem především sníženou mobilitu dětí z vesnických oblastí přístup ke vzdělání je totiž co se týče překonání dlouhých vzdáleností v Eritree stále problémem. Oslíci, kteří jsou typickým lokálním způsobem dopravy, a jejich cena je pro většinu obyvatel celkem dostupná, posloužili při zdolávání těchto vzdáleností. Vzhledem k tomu, že oslíci přešli do vlastnictví rodin v roce v letech , v době evaluace bylo ještě předčasné hodnotit socioekonomický dopad této intervence na životní úroveň rodin. Evaluace však projektu připisuje mnohem více zapsaných dětí na školách, snížený odpad a pravidelnější docházku s lepšími studijními výsledky. 84 % dětí se zdravotním postižením, jež bylo do projektu zapojeno, vypovědělo, že doba dopravy do školy se díky oslíkům snížila takřka na polovinu z původních 65 minut na 35 minut. Navíc, po dobu dvou týdnů předcházejícím rozhovorům s evaluátorem nevynechal nikdo z dětí s postižením ani jeden den školy, což se před projektem stávalo běžně žáci a žákyně vynechali až jeden a půl dne týdně. Tento jev hodnotila evaluace velice pozitivně, především z hlediska motivace dětí s postižením navštěvovat školu pravidelně navzdory svému zdravotnímu znevýhodnění. Projekt také deklaroval pozitivní vliv na časovou úsporu dětí při vykonávání domácích prací. Především dívky, které jsou z 94 % zodpovědné za nošení vody do domácností a v 60,3 % za obstarávání dřeva na otop, reflektovaly tuto změnu pozitivně. Ekonomický dopad na úroveň rodin zůstal omezen vzhledem k limitujícím možnostem venkova rodiny s oslíkem si byly schopny přivydělat prodejem dřeva a lesních produktů nasbíraného s oslíky, některé rodiny také začaly oslíky pronajímat. Projekt nicméně hrál důležitou roli při zvyšování povědomí o právu na vzdělání dětí se zdravotním postižením, snižování jejich diskriminace, a také při odbourávání výše zmíněných stereotypů o různých typech zdravotního postižení. Samotné děti zapojené v projektu vypověděly, že rodiče jsou vesměs pyšní na to, že chodí do školy a to jak na chlapce, tak na dívky. Nedílnou součástí projektu bylo i kontinuální školení učitelů a ředitelů škol v inkluzivním vzdělávání a přípravě specifických výukových pomůcek a materiálů pro žáky a žákyně se speciálními potřebami. Na systematické úrovni se projekt věnoval revizi a aktualizaci klíčového manuálu pro komunitní rehabilitační program (Community Based Rehabilitation Manual). Většina učitelů dle evaluace přijala školení pozitivně, nicméně poukazovala na nedostatek finančních zdrojů na zlepšení kvality výuky především ve smyslu pomůcek pro děti se speciálními potřebami díky tomuto programu se např. do vybraných škol projektu mimo hlavní město dostaly poprvé texty v Braillově písmu (UNICEF & MoLHW, 2010). 16 Celkem se jednalo o 870 domácností z 28 sub-regionů země

8 Příklad III: Kamlahari. Dívčí otrocká práce v jižním Nepálu Nepál je země, kterou poslední Zpráva o lidském rozvoji (HDR 2013) zařadila do kategorie zemí s nejnižší úrovní lidského rozvoje 17 - obsadila 157. místo ze 187 hodnocených (UNDP, 2013b). Po nastolení pluralitní demokracie v zemi a uzavření mírového procesu po roce 1990 se země stále potýká s extrémní chudobou a nerovnostmi hluboce zakořeněnými v tradičním kastovním systému. Vzhledem k obrovské etnické, jazykové a kulturní diverzitě 18 obyvatelstva a současně náročnému georeliéfu se vládní rozvojové politiky a kampaně daří v Nepálu prosazovat jen velmi pomalu (Pasz, 2011). V roce 2012 byla průměrná délka vzdělání každého dospělého občana pouze 3,2 let, 80,7 % všech učitelů na základních školách mělo k výkonu svého povolání potřebné vzdělání a 40 % populace bylo v témže roce negramotných (UNDP, 2013b). Stejný zdroj uvádí, že pouze 17,9 % dospělých žen mělo dokončeno střední školu v porovnání s 39,9 % dospělých mužů. Od roku 2010 začala Zpráva o lidském rozvoji (HDR) propočítávat také Index lidského rozvoje zohledňující nerovnost (IHDI Inequalityadjusted HDI) 19. V případě zohlednění nerovností ve vzdělávání hodnota HDI pro Nepál klesá ještě o 43,6 % - tato nerovnost je nejvyšší v celém regionu (více UNDP, 2013b). Některé skupiny obyvatelstva Nepálu jsou podstatně více vyloučeny z přístupu k základním veřejným službám, což o vzdělání platí dvojnásob. Toto vyloučení je založeno především na etnicitě, kastovní příslušnosti a náboženství. Jedním takovým etnikem jsou i Tharu, jehož ženy a dívky mají do velké míry znemožněn přístup ke vzdělání kvůli systému otrocké práce, zvaném Kamlahari. 8 Tharu je etnická skupina obyvatel Nepálu žijící v oblasti Terai, kterou tvoří jihozápadní distrikty kopírující státní hranici s Indií 20. V roce 2010 tvořili Tharu cca 6,4 % populace Nepálu (Giri, 2010), což může dnes být zhruba 2 miliony lidí 21. Dle nepálského kastovního systému 22 patří Tharu do třetí skupiny tzv. zotročitelných pijáků alkoholu. Tím, že Tharu mají vlastní jazyk a specifickou kulturu, řadí se společně s ostatními 60 dalšími etniky do kategorie domorodého obyvatelstva (tzv. Janjati) a stojí mimo tradiční hinduistickou strukturu (Pasz, 2011). Tharu jsou jedním z etnik Nepálu, jenž je i ve 21. století ochromeno fenoménem nucené otrocké práce zvaném kamaiya 23. Kamaiya se zakládá na nerovném vztahu pána a pracovníka (zejména v zemědělství), kdy je pracovník (kamaján 24 ), i se svou rodinou permanentně zotročen a zadlužen svému pánovi bez nároku na mzdu 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Tento systém byl antropology poprvé popsán v 60. letech minulého století, ovšem ve známost vešel až v 90. letech, především díky práci místních a mezinárodních nevládních organizací (OMCT, 2003). Většina pramenů se shoduje (Giri, 2010; OMCT, 2003; Interview, říjen 2013), že Tharu před rokem 1960 vlastnili ve zmíněných distriktech Tarai určité množství půdy dle (nepsaného) zvykového práva. S vymýcením malárie po roce 1960 v těchto distriktech vláda podporovala migraci většinového hinduistického obyvatelstva z horských provincií na severu (většinou z vyšších kast) do oblastí obývaných Tharu. 17 Hodnota Země má celkem 103 kast/etnik a více než 90 jazyků 19 Autoři zprávy vysvětlují, že samotný HDI částečně maskuje nerovnost uvnitř populace daného státu. IHDI tedy bere v potaz všechny tři dimenze HDI (předpokládanou délku života, hledisko vzdělání a příjmů) a snižuje úroveň každé dimenze podle nerovnosti distribuce v dané dimenzi 20 Jedná se především o distrikty Dang, Banke, Baridya, Kailali, Kanc a Kanchanpur (Interview, říjen 2013; OMCT, 2003), někteří autoři (Giri, 2010 aj.) uvádějí, že Tharu žijí i v některých jihovýchodních distriktech (např. Jhapa) 21 Jde o hrubý odhad, kdy autorka textu bere v potaz údaj Rozvojového programu OSN - UNDP (2013c), kdy v roce 2012 měl Nepál dle kalkulací zhruba 31 miliónů obyvatel, přičemž UNDP projekce pracovaly se střední hranicí porodnosti 22 Liší se od indického, oficiálně byl kodifikován v roce 1854 systémem Muluki Ain (více Pasz, 2011) 23 V Nepálu existují další typy otrocké práce s různými názvy v závislosti na charakteru vykonávané práce, vzhledem k limitujícímu rozsahu tohoto textu se autorka zabývá pouze tímto jedním typem 24 Jedná se o autorkou počeštěný výraz z anglického Kamaiyas (plurál)

9 Jelikož drtivá většina Tharu byla negramotná a bez rodných listů (tudíž bez občanství), využili nově příchozí této situace ve svůj prospěch. Bez rodného listu vlastníkovi nemůže být vystavena evidence jeho nemovitosti či pozemku a může být kdykoli vysídlen někým, kdo si evidenci nemovitosti/pozemku vyřídí na své jméno. To se také stalo Tharu, kteří víceméně během jednoho desetiletí přišli o svou půdu a většinu nemovitého majetku (Ibid). Aby si zajistili alespoň základní živobytí, byli Tharu čím dál více nuceni vstupovat do nevolnického obchodního vztahu s (novými) vlastníky půdy a i s rodinou pracovat na pánově 25 hospodářství jako kamajáni. Jelikož kamajáni neměli většinou ani základní prostředky obživy pro sebe a svou rodinu, byli nuceni si od pána půjčit - většinou šlo o pronájem malé parcely s obydlím za přehnaně vysoký úrok včetně základních přídělů nezpracované rýže (OMCT, 2003). Ve většině případů se stávalo, že kamaján nebyl schopen dluh vůči pánovi splatit za celý svůj život 26, tudíž celá jeho rodina včetně narůstajícího dluhu připadla automaticky pánovi. Jsou dokumentovány nespočetné případy (Giri, 2010), kdy se dluh a tím pádem i kamaiya, přenesly přes celé generace. Stejně jako otrokáři v dobách otroctví mohl pán kamajány prodávat, vyměňovat a libovolně s nimi nakládat, což se samozřejmě týkalo i žen a dětí případy týrání a sexuálního zneužívání jsou dokumentovány např. OMCT. Kamajánům byly zapovězeny základní svobody pohybu, rozhodování o své práci, byl jim absolutně odepřen přístup ke vzdělání či zdravotní péči 27. V 90. letech minulého století s postupnou demokratizací země kulminovalo hnutí za zrušení kamaiya jak ze strany kamajánů samotných, tak ze strany místních i zahraničních lidskoprávních a rozvojových nevládních organizací, případně některých nepálských politických stran (OMCT, 2003; Giri, 2010). V roce 2000 postavila centrální vláda oficiálně svým nařízením kamaiya systém mimo zákon (IDSN, n.a.). V roce 2002 byl pak vydán Zákon o zákazu kamaiya práce (Kamaiya Labour Prohibition Act 2002), který byl sice pozitivně přijat, je však velice slabý, co se týče trestu, který se většinou omezuje jen na pokutu (OMCT, 2003). 9 Přestože nepálská legislativa měla kromě postavení kamaiya systému mimo zákon za úkol i plnou rehabilitaci bývalých kamajánů, včetně umoření jejich dluhů v plné výši a pozvednutí jejich společenského statusu, tato fáze se podle většiny autorů nevydařila, jelikož vlastnické vztahy ve vztahu k půdě zůstaly z drtivé většiny zachovány (Giri, 2010; OMCT, 2003; Interview, říjen 2013). Následky bohužel dodnes nesou především dcery bývalých kamajánů (interview, říjen 2013). Rodiny kamajánů totiž získaly zákonnou svobodu, materiálně však strádají. Programy, kterými jim měla být přidělována půda, jsou vládou řízeny více než pomalu. Tímto jsou alternativní způsoby obživy v silně agrární společnosti velmi omezeny. Zaměstnávat dospělé kamajány je tedy i v dnešní nepálské společnosti určitým způsobem stigmatizováno (Giri, 2010), ovšem v případě nezletilých dívek tzv. kamlahari, je tento systém stále praktikován. Rodiny dnešních Tharu, které se potýkají s extrémní nezaměstnaností, zadlužeností, vysokou negramotností, sklony k alkoholismu a vysokou porodností řeší skrz kamlahari systém svou nepříznivou ekonomickou situaci. Jak zmiňuje Giri (2010), tento systém je v Tharu rodinách stále praktikován a akceptován, jelikož vydělat něco pro rodinu je nutnost pro každé dítě v Tharu komunitě. Dívka se může stát kamlahari už od šesti let věku, kdy její rodiče uzavřou ústní dohodou s budoucím pánem, ekonomicky zajištěným a společensky respektovaným vlastníkem 28, na oslavách svátku Maghi 29 (Interview, říjen 2013; OMCT, 2013). Dívka sama nemá v rozhodovacím procesu absolutně žádné slovo a většinou hned po uzavření dohody odchází do domácnosti pána, přičemž rodiče vyinkasují zhruba 4 až 5 tisíc 25 Originální termín, který používá nepálština a který plně vyjadřuje vysoký stupeň nadřazenosti, je kisan 26 Mnohdy se jednalo o podvodné zvyšování úroků ze strany pánů či dokonce tajné zvyšování částek ze strany pánů 27 Pokud kamaján či někdo z jeho rodin onemocněl, musel pánovi platit kompenzaci za ušlou práci ta se většinou přičetla ke vzrůstajícímu dluhu 28 Z drtivé většiny z vyšší kasty 29 Pro Tharu oslava nového roku

10 nepálských rupií (odpovídá Euro) za každý rok její práce (Pasz, 2011). V praxi to znamená, že některé dívky stráví v domácnostech svých pánů mnohé roky bez možnosti volného pohybu, bez nároku na volno, osamocené bez přátel a rodiny, napospas mnohdy krutému zacházení ze strany všech členů pánovy rodiny (Interview, říjen 2013). Většina zdrojů o kamlahari uvádí poměrně naturalistické popisy denní rutiny, kterou musejí sloužící dívky absolvovat, včetně týrání, zneužívání a nekončící izolace. Paradoxně během relativně současné doby ( ) začalo docházet k tomu, že vzdělání je to, co kamlahari znovu žene do náruče pánů a jejich rodin. Tento současný fenomén ve svém výzkumu popsal Giri (2009, 2010). Tharu vnímají vzdělání jako symbol pokroku a vyspělosti a zároveň se stydí za svou zaostalost a negramotnost, která je kdysi připravila o půdu a živobytí (Ibid). Tharu rodiče si uvědomují, že většině svých dětí zajistit vzdělání nezvládnou, zároveň však chtějí, aby jejich děti dosáhly určitého stupně gramotnosti a sebevědomí, aby uměly jednat s vládními úředníky, místními či zahraničními nevládními organizacemi za účelem zlepšení své situace. Když tedy páni začali přicházet s nabídkou zajištění vzdělání pro dívku, která se má stát kamlahari v jejich domácnostech, rodiče i dívky většinou svolí. Pro pána je tato dohoda dvojnásobně výhodná, jelikož se slibem zajištění vzdělání pro budoucí kamlahari automaticky klesá cena, kterou za její roční působení rodičům platí (Interview, říjen 2013). Kombinace otrocké práce v domácnosti a příslibu vzdělávání pak tvoří určitý balíček služeb, kterým tak nalákají rodiče i dívky samotné, aby k této práci svolili (Giri, 2009; Giri, 2010). Podle stejného zdroje však páni ve většině případů slovo nedodrží jakmile kamlahari začne sloužit u nich v domácnosti, buď je jí chození do školy úplně znemožněno nebo má školu povolenou výměnou za vykonávání velice namáhavé denní pracovní rutiny a minimem spánku. Kamlahari tudíž nezbývá žádný čas na domácí úkoly a školní přípravu a často se sama rozhodne školy nechat. Na druhou stranu jsou dokumentovány i ojedinělé případy (Giri, 2010; Interview, říjen 2013), kdy se kamlahari dařilo u pánů o něco lépe než doma. Pro děti Tharu, jejichž sklon k alkoholismu a hazardu pramenící z bezvýchodné situace chudoby je většinovou nepálskou společností (často stereotypně) reflektován, je paradoxně práce v domácnosti pána tou nejméně špatnou variantou. Bohužel mezi respondenty Giri v roce 2010 nebyla ani jedna kamlahari, které by se podařilo dokončit základní školu 30. Mnohé místní i mezinárodní nevládní organizace se snaží situaci řešit, a to v relativně komplexní šíři od poskytování přímé pomoci kamlahari až po lobbying na místní, národní i globální úrovni. Jednou z takových organizací je i Plan Nepal. 10 Plan Nepal implementuje už od roku 2010 Projekt na zrušení kamlahari Kamlahari Abolishment Project (KAP), kdy dostává kamlahari z domácností, poskytuje jim právní asistenci, vzdělání, stipendia, některým ubytování a rekvalifikační kurzy (Pasz, 2011; Plan Nepal, 2013; interview říjen, 2013). Plan není jedinou organizací, která s kamlahari pracuje 31, Pasz (2011) na základě rozhovorů s bývalými kamlahari, které se angažují v boji za zrušení tohoto systému, uvádí, že od roku 2000 se takto podařilo zachránit z domácností na 11 tisíc kamlahari. Podle stejného zdroje nepálská vláda vyčlenila na boj s kamlahari systémem 2,3 milionu USD, přičemž dle aktivistů většina těchto zdrojů (ještě) nebyla investována. Plan Nepal ve druhé (současné) fázi svého projektu umístil do škol více než 3 tisíce dívek, 90 z nich úspěšně splnilo SLC zkoušky a 13 se podařilo získat bakalářský diplom na některé místní univerzitě (Plan Nepal, 2013). Projekt se snaží řešit i příčiny problému, organizuje osvětová setkání a diskuze s rodiči a lídry Tharu komunit, především během oslav svátku Maghi a také mapuje počty a situaci kamlahari stále sloužících na území distriktů projektu (Ibid). Plan provozuje několik dívčí hostelů, 30 V Nepálu funguje školský systém částečně přebraný z Velké Británie, kdy žáci skládají finální zkoušku na konci 10. třídy. Při jejím složení získají tzv. School Leaving Certificate (SLC), ani jedna z kamlahari v populačním vzorku Giriho (2010) výzkumu na SLC nedosáhla 31 Z mezinárodních nevládních organizací je to například Room to Read či nepálská Youth Opportunity Foundation

11 kde dívky pocházející ze speciálně nestabilních či početných rodin najdou bezpečný a klidný prostor ke studiu i rekvalifikačním kurzům. Součástí projektu jsou i malé skupiny (tzv. Self-Reliant Groups -SRGs), kde se dívky učí základní finanční gramotnosti a mikropodnikání, těchto aktivit se mohou zúčastnit i další členové rodin bývalých kamlahari, čímž Plan podporuje alternativní zdroje obživy v Tharu komunitách, někde vznikají i malé kooperativy (Plan Nepal, 2013). Projekt apeluje i na členy místních samospráv, ve snaze dosáhnout vyšší vymahatelnosti již existujících zákonů zakazujících dětskou práci. Většinou jde o jednání/plánování s představiteli politických stran, soudů, policie, škol, místních nevládních organizací a dalších subjektů na úrovni nejnižších místních samospráv - tzv. Village Development Committees (VDCs), kdy projektu jde o postupné dosažení tzv. VDC bez kamlahari (Kamlahari-Free VDC) tzn. shromáždění spolehlivých dat a důkazů o tom, že v dané VDC nikdo nevyužívá kamlahari. Obec se touto značkou může pochlubit. Plan také částečně podporuje aktivity (nově) vzniklého sociálního hnutí, jehož členky tvoří hlavně bývalé kamlahari. Toto hnutí se snaží apelovat na veřejné mínění ohledně dětské práce v Nepálu a především na ty, kteří kamlahari ještě stále využívají ve svých domácnostech, navzdory faktu, že tato praxe byla postavena mimo zákon v roce 2006 (Plan International, 2013; Interview, říjen 2013). Cesta ke společenské změně je však běh na dlouhou trať. V červnu 2013 se v hlavním městě Káthmándú konala demonstrace, která měla za cíl upozornit na smrt 6, zmizení 27 a těhotenství 11 kamlahari během jejich služby. Toto pokojné shromáždění bylo policií rozehnáno a zakladatelka hnutí, 22letá Urmila Chaudhary byla s četnými zraněními hospitalizována; vyšetřování podle všeho zatím neproběhlo (Plan International, 2013). 11 Příklad IV: Chtěla bych se umět podepsat. Příčiny a důsledky negramotnosti dospělých žen ve státech severní Indie Indie znamená pro každého obyvatele této obrovské federace něco jiného. Je to Silicon Valley Asie, ale také středověká vesnice. Největší demokracie na světě, která je, co se týče etnické, kulturní a jazykové diverzity komplikovanější než Evropská unie, se více než šedesát let po svém vzniku stále potýká s obrovskými nerovnostmi. Úroveň vzdělanosti a gramotnosti je jedním z hlavních indikátorů rozvoje. Přestože 96 % všech dětí ve věku 6 až 14 let je oficiálně zapsáno do školy (ASER Centre, 2012), faktická docházka jak žáků, tak učitelů bývá problematická a klesá už od roku V loňském roce (2012) bylo na hodinách fyzicky přítomno pouze 71,3 % žáků a 85,2 % učitelů (Ibid). Velkou část dětí mimo školu % (Oxfam India, 2013) představují v Indii dívky (Hickey & Stratton, 2007; Oxfam India, 2013). Nejlidnatější státy severní a střední Indie jako Bihár, Čhattísgarh, Džhárkhand, Urísa, Madhjapradéš, Radžhastán, Uttarpradéš a Uttarákhand vykazují dlouhodobě nejnižší úroveň ve vzdělání a postavení žen (PRB, 2012; Singh & Kamboj, 2012). V Uttarpradéši či Rádžhastánu procento dívek mimo školu ve věku let přesahuje 10 % 33, což při lidnatosti těchto států znamená značně vysoká absolutní čísla. Příčiny jsou nejen ekonomické, ale i sociální a politické, přičemž tradiční (především hinduistické) hodnoty a zvyky hrají stále velkou roli. Logickým následkem je negramotnost dospělých, kdy ženy mají v tomto ohledu drtivou početní převahu. Mezi lety 2005 a 2010 bylo v Indii dle organizace UNESCO (2013) gramotných pouze 51 % dívek a žen starších 15ti let v porovnání se 75 % gramotných mužů ve stejném věku Jedná se o čísla, kdy dívky nejsou oficiálně zapsány 33 11,2 % v Rádžhastánu a 11,5 % v Uttarpradéši 34 Některé demografické instituce (např. PRB, 2012) upozorňují na možné zkreslení dat, kdy daná osoba hovořící za domácnost při sčítání lidu může nahlásit člena či členku domácnosti jako gramotného/gramotnou i v případě, že má daná

12 Když se řekne Indie, mnoha lidem se patrně vybaví kastovní systém. Tento extrémně komplikovaný společensko-politicko-ekonomicky-náboženský systém hierarchie a moci má svou oporu v hinduismu 35 (Hoff & Pandey, 2004). Hinduisté se rodí do přesně definované pozice, která je neměnná po celý jejich život. Tato pozice je definována Karmou, reprezentovanou jakýmkoli záměrným činem (mentálním, verbálním či fyzickým). Karma se řídí konceptem kauzality a v čase znovuzrození předurčuje, do jaké kasty se člověk narodí. Karma a kasta 36 jsou osud, přičemž určují sociální status a povolání dané osoby někdo se narodí jako kněz, kovář nebo prostitutka. Hlavním atributem kastovnictví je názvosloví, kdy každé z kast (v Indii je více než kast a podkast) náleží odpovídající příjmení, které je rozpoznatelné pro ostatní a také určuje danou profesi (Pasz, 2011). Jak poukazují Hoff & Pandey (2004), tento systém je jasným příkladem, kdy kastovnické sociální praktiky způsobily historicky extrémní nerovnosti. Za tyto nerovnosti však není v původním smyslu zodpovědná společnost, nýbrž přirozený a posvátný řád (karmy). Svou neblahou roli v utvrzení kastovního systému sehrála i tehdejší koloniální nadvláda Velké Británie 37. Přestože tento systém byl v Indii oficiálně zrušen Ústavou z roku 1950 (RTE, 2008; HRW & CHR&GJ, 2007) za účelem odstranění diskriminace a narovnání příležitostí pro nejvíce znevýhodněné občany z nejnižších kast, kastovnictví stále určuje život drtivé většiny dnešních Indů. Ovlivňuje volbu životního partnera a uzavření manželství, profesi, úroveň a místo bydlení a vůbec celkový sociální status (HRW & CHR&GJ, 2007; Interview září 2013). Nejvíce opovrhovanou kastou stojící mimo tradiční systém čtyř hlavních kast jsou takzvaní dalité či nedotknutelní, jejichž typickým zaměstnáním bývají nejčastěji nečisté úkony typu úklidu toalet či odklízení odpadu, historicky jim není dovoleno vstupovat do chrámů či navštěvovat nejrůznější veřejná místa a domy příslušníků vyšších kast. V roce 2007 (Ibid) žilo v Indii dle neoficiálních údajů 38 mezi 165 a 200 milióny dalitů, přičemž významné lidskoprávní organizace 39 tvrdí, že v zemi dochází k systematickému porušování jejich základních lidských práv. Přístup ke vzdělání bývá citován jako jeden z klíčových problémů (Oxfam India, 2013; Pasz, 2011; HRW & CHR&GJ, 2007; IDSN, n.a.; Sambangi, 2009). Existují dokumentované případy ze států Gudžarát a Radžhastán (IDSN, n.a.), kdy byly dalitské dívky (pokud vůbec chodily do školy) na základním stupni nuceny vyučujícími místo výuky čistit latríny, umývat podlahy ve třídách či vynášet odpad. Dle stejného zdroje se jedná především o děti dalitů, jež se živí jako metaři a čističi. Jejich neoficiální počet je v celé Indii odhadován na minimálně 1,3 milionu. Některé dívky vypověděly, že již nebyly schopny snášet šikanu ze strany svých spolužáků a učitelů a raději školu dobrovolně opustily (Ibid). Přestože indický zákon o povinné a bezplatné základní školní docházce (RTE - Right to Education Act) 40 stanoví, že všechny děti mezi 6 a 14 lety mají právo a povinnost navštěvovat základní školní docházku 41 ve svém sousedství 12 osoba i minimální formální vzdělání (např. i jeden rok základní školy). Dovednosti čtení a psaní mohou navíc po letech nepoužívání velmi snadno zakrnět 35 První zmínky o kastách pocházejí ze starých náboženských textů zvané Védy 35, kdy první ze čtyř véd obsahuje hymnus o stvoření prvního nejvyššího člověka nazvaného Puruša, který byl obětován, aby mohly vzniknout čtyři hlavní kasty: brahmíni z jeho úst (kněží), po ní následovala kasta kšatrijů z jeho paží (vládci a bojovníci) a vajšijů z jeho stehen (obchodníci, rolníci, řemeslníci). Čtvrtou kastou byli šúdrové - sluhové a pomocné síly v domácnosti (Hoff & Pandey, 2004) 36 Správným termínem varna (= barva) 37 Někteří autoři (např. Spencer, 2013) zmiňují, že tehdejší britské koloniální zřízení chytře využilo kastovní hierarchie ve společnosti, kdy příslušníky nejvyšších kast privilegovalo zejména ve vztahu k loajálnímu výkonu moci koloniální správy 38 V oficiálním sčítání lidu se otázka na kastovní zařazení respondentů neobjevuje kvůli politické nekorektnosti a možným kontroverzím (více Jazairiová, 2010), absolutní čísla se liší dle zdrojů 39 Human Rights Watch a Center for Human Rights and Global Justice 40 Vešel v platnost 1. dubna Školy mají taktéž přesně vymezené parametry týkající se pitné vody a sanitace (oddělené toalety pro dívky a chlapce), počtu žáků na učitele, bezbariérovosti či poskytnutí jednoho teplého jídla denně, které je všeobecně asociováno s pozitivním nárůstem žáků jak chlapců, tak dívek. Mnohé školy mají stále značné problémy splnit požadavky, stanovené centrální vládou

13 (ASER Centre, 2012), je na každém federativním státu, jakým způsobem daný zákon na svém území implementuje 42. Není nutno zdůrazňovat, že vysoké pozice ve státní správě včetně odborů školství jsou v Indii stále obsazovány nejvyššími kastami a vůči vzdělávání dalitů stále panuje extrémní rezistence (HRW & CHR&GJ, 2007; Interview I, září 2013). Nithila Baskaran při rozhovoru zmínila příklad, kdy její organizace pořádala víkendové školení pro rodiče a žáky jedné místní základní školy a většina účastníků kurzu odmítala sedět s dalitskými dětmi v jedné místnosti (Interview I, září 2013). Dalitské ženy a dívky jsou navíc více než jakékoli jiné indické ženy vystaveny vyššímu riziku násilí včetně sexuálního (Oxfam India, 2013; IDSN, n.a.), což je bohužel stále společensky i nábožensky legitimizováno konkrétními hinduistickými posvátnými texty (více Mahey, 2003). Banerjee a Duflo (2011) sdílí zajímavý příklad experimentu (Hoff & Pandey, 2004), kdy učitelé na vybraných středních školách hodnotili testy a) nejprve bez vědomosti kasty studenta, jehož test opravovali, b) s vědomostí kasty studenta, jehož test opravovali, přitom výsledky a jména byla vědci přidělena náhodně. Výzkum zjistil, že učitelé oznámkovali podstatně nižšími známkami testy studentů nižších kast, pokud věděli, k jaké kastě student náleží. Nejvíce zajímavým zjištěním bylo, že to byli učitelé z nižších kast, kteří udělovali studentům z nižších kast podstatně horší známky, jakoby prostě nevěřili, že studenti z nižších kast mohou dosáhnout kvalitních výsledků (Ibid). 13 Kromě kastovního systému nacházíme i další neméně závažné důvody negramotnosti žen v Indii. Jedním z nich je poměrně striktní patriarchální systém v rodině upřednostňující v prvé řadě syny, a to už od prenatálního stadia (Nithila Baskaran - rozhovor, září 2013; UNFPA 2011; PRB, 2011). Tento jev má jasně danou demografickou veličinu, a to je poměr počtu chlapců a dívek při narození (sex-ratio-at-birth), konkrétně je to počet dívek na 1000 narozených chlapců. Populační fond OSN (UNFPA, 2011) uvádí, že pro Indii je normální poměr 952 dívek na 1000 narozených chlapců. V některých státech Indie je tento poměr velice disproporční a jeho hodnoty jsou alarmující např. ve státě Pandžáb je tento poměr dlouhodobě nejméně vyrovnaný v letech 2007 až 2009 připadlo 836 dívek na 1000 narozených chlapců, v sousední Harajáně to bylo 849 dívek na 1000 narozených chlapců (UNFPA, 2011). PRB (2011) uvádí, že zpřístupnění nových technologií v 90. letech (ultrazvuk a testy určování pohlaví plodu) znamenalo obrovský nárůst selektivních interrupcí, pokud byl plod ženského pohlaví. Stejný zdroj uvádí, že tento trend se týká především bohatších rodin. Naopak Interview I (září 2013) tomuto tvrzení oponuje s vysvětlením, že v dnešní Indii jsou tyto testy široce dostupné i na venkově, kde žijí spíše nízkopříjmové skupiny obyvatelstva. Přestože jsou tyto testy na určení pohlaví oficiálně zakázány, kvůli nízké vymahatelnosti práva a rozšířené reklamě je jejich obliba na vzestupu. UNFPA (2011) odhaduje, že v letech takto v Indii chybělo zhruba 4,5 miliónů 43 dívek. Pokud se tedy dívka už narodí, její postavení oproti mužským sourozencům je značně znevýhodněné, což v nízkopříjmových rodinách na severu federace platí dvojnásob. Začíná to už výživou, kdy je dívkám velice často odpírána stejná výživa, která automaticky náleží jejich mužským sourozencům (UNICEF India, n.a.; Interview I, září 2013). UNICEF India (n.a.) zdůrazňuje, že 68 % dětských příjemců v programech bojujících s extrémní podvýživou v zemi jsou dívky. V neposlední řadě je ještě třeba zmínit téma věna budoucí nevěsty v Indii. Jeho hodnota roste přímo úměrně vzdělání dívky. Pokud je tedy dívka vzdělanější, rodina budoucího manžela očekává od rodiny nevěsty podstatně vyšší věno, což platí i pro vzdělání budoucího manžela (Sambangi, 2009; Interview I, září 2013). Věno bylo v Indii tradičně koncipováno jako prostředky 44, které měly budoucí manželce 42 Např. vyhláškou, aj. 43 K použité metodologii více Kulkarni (2007) 44 Nejčastěji zlato a šperky

14 umožnit plnohodnotné členství v rodině manžela proto, aby měla nějaké vlastní prostředky a byla ekonomicky zajištěná v případě nouze (DW, 2013). Nyní je věno většinou vyžadováno jako položka, která má pokrýt notnou část svatebních výloh a manželka sama nemá nad těmito prostředky žádnou kontrolu (Ibid; Interview II, říjen 2013). Element věna má devastující efekt na ekonomiku rodiny nevěsty a hraje stále negativní roli ve volbě vzdělání pro dívky (Sambanghi, 2009). Jsou dokumentovány případy extrémního domácího násilí (DW, 2013) na (novo)manželce, pokud rodina nebyla spokojena s výší věna. Je důležité zmínit, že institut věna byl v Indii postaven mimo zákon v roce 1961 (Ibid). Jelikož je dívka či mladá žena ta, která odchází ze své původní rodiny, její narození, výživa a vzdělání především v severní Indii je stále chápáno jako něco druhořadého. Synové jsou primárně očekáváni jako ti, kteří se budou v budoucnu starat o svoje stárnoucí rodiče a také dědit majetky (PRB, 2011; Interview II, říjen 2013). Vzdělání dívek je tedy v severní Indii stále chápáno jako spíše ztracená investice. 14 Je patrno z výše popsaného, vzdělávání dívek v Indii je otázkou hodnot a tradic, které se daří měnit jen velmi pomalu tím spíše, pokud v určité formě fungovaly tisíce let. Na druhou stranu, stejně jako všude jinde na světě se společnost mění a Indie není výjimkou. Sama centrální vláda v zemi iniciuje rozvojové programy či přijmutí legislativy, která se negativní trendy v gramotnosti a vzdělání dívek a žen snaží zvrátit. Např. výše zmiňovaný zákon o povinné a bezplatné školní docházce též stanoví, že příslušníci nejnižších kast včetně dalitů a domorodých kmenů mají vyhrazeno 25 % míst na soukromých školách (RTE, 2008; CSEI, 2010). I přes značnou opozici samotných soukromých škol začala vznikat určitá partnerství mezi soukromými školami a vládou v daných státech, kdy stát hradí školné a další náklady právě žákům ze znevýhodněných společenských vrstev nízkopříjmových rodin a nižších kast. Tato partnerství jsou často zprostředkována lidskoprávními nevládními organizacemi založenými samotnými dality. Například ve státě Bihár organizace Centre for Social Equity and Inclusion (CSEI), jež je zároveň členem poradní rady k Zákonu o povinné a bezplatné školní docházce (RTE), provádí tzv. komunitní monitoring, kdy aktivně sleduje sociální vyloučení a školní docházku dalitských dívek a chlapců. CSEI používá pro tento monitoring konkrétní nástroje a metodologie, do jejichž tvorby jsou pravidelně zapojovány místní samosprávy (CSEI, 2010). Pilotní fáze programů probíhá v 50ti státních základních školách 5 distriktů státu Bihár ve spolupráci s pěti místními dalitskými nevládními organizacemi. CSEI dále pracuje s učiteli a školskou administrativou za účelem podpory inkluzivního vzdělávání a jeho konkrétních forem. Na mezinárodní scéně se pohybuje International Dalit Solidarity Network, což je globální platforma, která soustavně dokumentuje konkrétní porušování lidských práv dalitů v globálním měřítku. Tato platforma se zasazuje o vymýcení diskriminace na základě kasty či podobných forem znevýhodnění, přičemž zastřešuje: a) Národní advocacy platformy v zemích, kde stále přetrvává kastovnictví 45 ; b) platformy dalitů žijících v Evropě 46 ; c) národní asociace 47 ; d) mezinárodní partnery 48 a e) výzkumné asociace. Poprvé zazněl oficiálně hlas dalitů na Světové konferenci OSN proti rasismu v roce 2001, v roce 2006 dokonce tehdejší indický premiér otevřeně nazval situaci dalitů v zemi jako tzv. skrytý apartheid a vyzval společnost k nápravě (HRW & CHR&GJ, 2007). 45 V Indii je to The National Campaign on Dalit Human Rights (NCDHR), v Nepálu Dalit NGO Federation (DNF), v Bangladéši Bangladesh Dalit and Excluded Rights Movement, v Pákistánu je to potom Pakistan Dalit Solidarity Network 46 Zastoupení mají ve Velké Británii, Německu, Belgii, Švédsku, Finsku, Nizozemí a Dánsku 47 National Confederation od Dalit Organisations India, National Federation of Dalit Women India, Navsarjan Trust India a People s Watch India 48 Sem se řadí mezinárodní lidskoprávní organizace (např. Human Rights Watch, Asian Centre for Human Rights či Lutheran World Federation)

15 Obdobnou formou jako CSEI začala pracovat v roce 2000 i nevládní organizace Pratham, a to ve městech Vadodara a Bombaj (Banerjee & Duflo, 2011). Pratham pracuje s učiteli státních škol a zároveň se zaměřuje na žáky, kteří mají největší problémy postoupit do dalších ročníků základní školy (nerozlišuje příjemce dle kasty, ale dle aktuální potřeby 49 ). Pro ně školí dobrovolnice ženy z místních komunit, které mají alespoň 10 let formálního vzdělání 50. Kromě toho, že doučují žáky, pracují současně jako asistentky učitele. Zároveň slouží ve svých komunitách jako vzory a povzbuzují rodiče v podpoře dcer ke studiu. Pratham také pořádá letní doučovací lekce pro učitele, kdy účastníci kurzu sami připravují lekce pro ostatní. Následné zapracování nově získaných (osvěžených) studijních plánů v jejich původních školách je soustavně kontrolováno a dokumentováno dobrovolnicemi. 15 Co se týče programů, které bojují proti negramotnosti už dospělých žen a starších dívek, jmenujme alespoň program místní nevládní organizace Nirantar s názvem Sahajani Shiksha Kendra 51 (UNESCO, 2013). Program byl realizován ve státě Uttarpradéš, konkrétně v 80ti vesnicích, kde gramotnost dosahovala pouze 20 % (valná většina příjemkyň byla buď dalitského nebo domorodého původu). Programově je intervence zajímavá i z metodologického hlediska, jelikož pracuje s prvky etnografického výzkumu a při výuce čtení a psaní zpracovává konkrétní realitu účastnic kurzu. Příjemkyně jsou lektory vedeny, jak nově nabyté dovednosti využívat k překonávání obtížností v každodenním životě (např. vyplnění žadatelské karty na místním úřadě práce či výběr z konkrétních nabídek). Centra, kde výuka probíhala, byla řízena jak rezidenčně (kratší intenzivní kurzy na 6-10 dnů), tak přímo v místě účastnice mohly na kurzy pravidelně docházet z domova. Ověřování a pravidelné testování bylo součástí programu i po skončení primární výuky. Pozitivem programu byla i jeho navazující dceřiná část nazvaná Khabar Lahariya (v hindštině Vlny zpráv ), kdy se úspěšné absolventky programu věnovaly tvorbě lokálních novin informujících o místních událostech ze svých vesnic, což částečně posílilo jejich status v místě bydliště (Ibid). Singh & Kamboj (2010, 2012) prováděli evaluaci obdobných programů celoživotního vzdělávání (se zaměřením na gramotnost) ve státě Paňdžáb, přičemž došli k závěru, že u většiny programů dochází skutečně k modifikaci stylu života frekventantek a frekventantů, jejich postojů, kdy získávají znalosti a dovednosti pro lepší kvalitu života. Závěrem této části je třeba zdůraznit, že téma vzdělávání a gramotnosti dívek a žen v Indii je značně komplexní a jeho řešení přesahuje lavice základních škol. Začíná právě v rodinách a komunitách, kde se utváří názory na roli a hodnotu ženy ve společnosti. Pokud rozvojové programy chtějí vzdělávat dívky a ženy, musejí začít nejprve u jejich otců a manželů. Příklad V: Je mi 13 a vydělávám 37 USD měsíčně. Dívky žijící a pracující v industriálních a slumových oblastech Bangladéše Bangladéš je zemí s nejvyšší hustotou osídlení na světě v roce 2010 to bylo 1,050 lidí na jeden kilometr čtvereční (UNICEF, 2010). Slumy 52 hlavního města Dháka rostou závratným tempem, přičemž jejich obyvatelé 49 Tito příjemci už ale samozřejmě musí být zapsanými žáky konkrétní státní základní školy 50 Od základního stupně včetně 51 v místním jazyce Bundeli slovo Sahajani znamená ten, kdo pomáhá ženám 52 Slumy se vyznačují velice nízkou úrovní obydlí a naopak vysokou zalidněností na pár metrech čtverečních mezi zdmi z vlnitého plechu, dřeva a plastu žije mnoho lidí pohromadě (UNICEF uvádí údaj < 1000 osob na akr). Pro slumy je dále charakterizují alarmující úroveň životního prostředí a neustálá hrozba vystěhování: obyvatelé půdu na které žijí nevlastní a

16 jsou vnímáni spíše jako zátěž megalopole, než příležitost investice do lidského kapitálu města. Dháka nemá žádný vyvážený urbanizační plán či strategii, která by počítala s bojem proti extrémní chudobě právě ve slumech. Překvapivě nejsou životní podmínky obyvatel žijících na vesnici o mnoho horší, pokud je srovnáme s městským obyvatelstvem žijících ve slumových oblastech. Spíše naopak. UNICEF (2010) ve své zprávě o nerovnostech v urbanizovaných částech Bangladéše a městské chudobě vyvrací hypotézu o lepších životních podmínkách ve městech oproti venkovským částem země, zejména pokud se jedná o nejchudších 20 % populace. Je známo, že valná většina migrantů z venkova se usazuje právě ve slumech, přičemž narážejí na suverénně horší životní podmínky než na vesnici a na nižší úroveň poskytovaných veřejných služeb, ať se jedná o školství či zdravotnictví. Kromě hlavního města se velké slumové oblasti nacházejí dále ve městech Chittagong, Khulna a Rajshahi. Stejný zdroj zdůrazňuje, že přestože je Bangladéš stále spíše agrárním státem, bude do roku 2015 žít v jeho městech přes 50 miliónů lidí (Ibid). 16 Země jako celek má jeden z nejmasivnějších systémů základního školství na světě s státními základními školami v roce 2009 (UNGEI, 2010; UNESCO 2009). Tento počet nezahrnuje školy provozované nevládními neziskovými organizacemi a tzv. madrásy, což jsou muslimské náboženské školy při mešitách, nabízející jak náboženské, tak sekulární vzdělávání (Amin & Chandrasekhar, 2009). Bangladéš bývá mnohdy dáván za pozitivní příklad v oblasti základního školství (Raynor & Wesson, 2006; UNGEI, 2010). Od roku 1990 zavedla země bezplatnou povinnou základní školní docházku a v roce 2009 dokonce dosáhla genderové rovnosti, kdy do základních škol bylo zapsáno 99,1 % školou povinných dívek v porovnání s 89,1 % stejně starých chlapců (UNGEI, 2010). Bohužel zápis žáků a žaček ještě automaticky neznamená studijní úspěch. Nízká docházka jako taková, vysoký odpad a problémy při závěrečných zkouškách představují velikou výzvu pro celý školský systém v zemi. Dalším důvodem jsou nepřímé náklady např. výdaje za uniformy, psací potřeby či dopravu do školy představují hlavně pro nízkopříjmové domácnosti ve slumech značnou bariéru (ILO, UNICEF & UNESCO, 2008). UNGEI (2010) odhadovalo, že v roce 2009 nebylo na žádnou základní školu zapsáno minimálně 1,5 miliónu školou povinných dívek. Pokud se podíváme blíže na středoškolské 53 vzdělání, jsou tyto rozdíly ještě markantnější s přímou závislostí na typu obydlí. Celonárodní průměr ve středoškolské docházce byl v roce % 54, v městských slumech to bylo pouze 18 % (UNICEF, 2010). Vezměme v potaz konkrétní příklad městských nerovností v dobré čtvrti 55 města Khulna navštěvovalo v témže roce střední školu 64 % adolescentů, přičemž ve slumech Dháky to bylo pouze 14 % (Ibid). Jednou z příčin rozšiřování slumů, je především ekonomická migrace vesnického obyvatelstva do měst, kdy život s minimem veřejných služeb, je pro nově příchozí mnohdy jediným možným řešením. Migrace do měst je klasicky hnána vidinou vyššího výdělku a lepšího života. Migranti z vesnic nacházejí tradičně uplatnění jako nekvalifikovaná pracovní síla v některém z průmyslových odvětví, přičemž textilní průmysl tvoří jeho jádro. V roce 2012 tento sektor zaměstnával více než 3,6 milionu lidí (The Asia Foundation, 2013) a tvořil více než 78 % zisků ze zahraničního obchodu (Bhuiyan, 2012). Bangladéš, jehož továrny dodávají hotové zboží platí i v takto limitujících podmínkách vysoké nájmy všemožným zprostředkovatelům. Obydlí na územním plánu města oficiálně neexistují. Naprosté většině slumů chybí inženýrské sítě (tekoucí voda, kanalizace, elektřina), odvoz odpadu nikdo nezajišťuje 53 Oproti ČR je základní docházka v Bangladéši pouze na 5 let, střední škola se uzavírá 10. třídou tzv. SCC zkouškou (Secondary School Certificate) 54 Bez ohledu na pohlaví 55 Jedná se o oblast s názvem Khulna City Corporation

17 celosvětovým značkám, vyváží většinu textilu do západních zemí. V objemu vývozu je země druhá na světě 56. Více než 70 % pracovní síly toho sektoru tvoří právě ženy a dívky z venkova, které tradičně pracují bez smlouvy, za nedostatečnou mzdu, přes čas a ve velice vysilujících podmínkách při snížené bezpečnosti práce. Minimální měsíční mzda v tomto odvětví byla v roce USD (The Asia Foundation, 2013). Navzdory stále nízkému společenskému statusu práce v textilních továrnách, je tento druh obživy v Bangladéši chápán jako moderní způsob výdělku, který nevyžaduje tak fyzicky namáhavou práci jako např. v tradičním zemědělství a umožňuje dělnicím vyšší míru nezávislosti a odklad sňatku 57 (Amin et al., 1998). Výzkum Bhuiyan (2012) v Dháce zjistil, že mezi pracovnicemi ve věku 18 až 35 let, které pracovaly jako pomocnice a šičky, bylo pouze 57 %, které byly schopny se podepsat, 36 % ze všech respondentek žilo právě ve slumech, a 62 % posílalo své děti do školy. Jedním z důvodů je i prostá nedostupnost škol v těchto městských částech, kdy v roce 2009 mělo pouze 26 % slumů nějakou státní základní školu (UNICEF, 2010). Stejný zdroj si všímá i dalších ne příliš povzbudivých výsledků při zkoumání přístupu ke vzdělání ve slumech: předškolní docházka zde dosahovala pouze 13 % a pouze 48 % zapsaných žáků skutečně dokončilo základní školu 58. Ženská gramotnost je ve slumech obecně nízká 35 % obyvatelek ve věku 15 až 49 let umělo v roce 2009 číst a psát (Ibid). Přestože úroveň gramotnosti většinou odráží (vesnický) původ migrantů a migrantek než situaci ve slumech, UNICEF vysvětluje, že v Bangladéši je to kombinace obou faktorů tedy původu i nedostatku školských zařízení a následné deprivace obyvatel. Často diskutovaná je v souvislosti se slumy i dětská práce její výskyt (13 %) je zde třikrát vyšší, než je národní průměr Bangladéše. Pokud se vrátíme zpět k textilnímu průmyslu, tak zákon o továrnách (Bangladesh Factory Act) stanoví 14 let jako minimální věkovou hranici pro práci v odvětví. Mladší děti ale většinou pracují v neoficiálních dílnách, u zprostředkovatelů či v neregistrovaných domácích výrobnách (ICF, 2012). Tyto neoficiální výrobny jsou často kontraktovány jako sub-dodavatelé pro velké továrny s registrací, kde probíhá určitá inspekce profilu dělníků a dělnic za alespoň základní bezpečnosti práce. V neregistrovaných výrobnách, domácnostech a dílnách, jež jsou součástí neformálního sektoru 59, tyto inspekce nikdo neprovádí (Ibid). Děti (a jsou to opět spíše dívky) se při této práci vystavují poměrně vysokým zdravotním rizikům jedná se hlavně o hlukový smog, výkon práce v nevětraných výrobnách při vysokých teplotách, četnou prašnost, nízkou úroveň hygieny a stravování a někdy nedostatečné osvětlení (ICF, 2012; Bhuiyan, 2012). Průměrná délka pracovní doby pro děti je 10,5 hodiny, přičemž v obdobích před dokončením objednávek se tato doba prodlužuje i na 12 hodin. 13 % dětí ve výzkumu ICF (2012) se také setkalo se špatným zacházením ze strany nadřízených, nejčastěji ve formě slovních útoků. Bezpečnost práce není dodržována zamčené či zabarikádované únikové východy, nedostatečná protipožární opatření či vysoký počet lidi v jedné místnosti jsou často citované přestupky. Motivace k dětské práci je obdobná jako v okolních zemích regionu totiž snaha přispět do domácího rozpočtu, aby se rodině vedlo lépe. ICF (2012) cituje ve své studii národní průzkum o dětské práci 60 z roku 2003 s populačním vzorkem 5,7 milionu domácností podle něj bylo v každé z nich alespoň jedno pracující dítě a 69 % rodičů vypovědělo, že pokud by jejich děti přestaly pracovat, životní úroveň rodiny by značně poklesla (NCLS in ICF, 2012). U adolescentních dívek migrujících do textilních továren z venkova je push faktorem především věno na vlastní svatbu, na které si musejí samy vydělat. Tyto dívky většinou nemají úplný dohled nad výdělkem, majoritní část příjmů odevzdávají starším sourozencům či jiným příbuzným, u kterých ve První je Čína 57 Bangladéš je stále ve skupině zemí, kde je vysoká prevalence dětských sňatků (Malhotra at al., 2011) 58 Jedná se o pátou třídu 59 Dle Mezinárodní organizace práce, Dětského fondu OSN a Organizace OSN pro vědu, výchovu a kulturu (ILO, UNICEF & UNESCO, 2008) neformální sektor v textilním průmyslu Bangladéše tvořil v roce 2008 až 90 % všech ekonomických aktivit 60 National Child Labour Survey

18 městě bydlí. Určitá část jejich remitencí je také věnována na náklady spojené s uhrazením školní docházky některých mladších sourozenců většinou chlapců (Amin et al., 1998). Přestože je práce v textilních továrnách pro dívky velice vysilující a časově náročná, je to první instance, která dává venkovským dívkám z nízkopříjmových rodin v Bangladéši možnost určité ekonomické nezávislosti a je také legitimním důvodem vyššího věku při vstupu do manželství. Tuto roli by pochopitelně mohla hrát lépe škola, zatím však, jak poukazuje většina literatury, není zatím pro dívky z chudých městských rodin možnou alternativou. 18 Pokud se budeme zabývat programy, které se věnují dětské práci a přístupu ke vzdělání ve slumech a industrializovaných částech bangladéšských měst, musíme zmínit, že doopravdy nezastupitelnou roli hrají místní nevládní organizace. Mnoho z těchto organizací v těchto oblastech samy školy provozují jedná se hlavně o školy základní. Přestože tyto školy nedostávají na svůj provoz příspěvky od státu, Světová banka (in Amin & Chandrasekhar, 2009) v roce 2008 odhadovala, že tyto školy měly ve svých lavicích až 1,2 milionu žáků a studentů. ILO, UNICEF & UNESCO (2008) zmapovaly, že v roce 2008 provozovalo školy více než 700 lokálních nevládních organizací, a to jak pro děti které z výše uvedených důvodů nemohly navštěvovat státní školu, tak pro děti pracující. Stejný zdroj uvádí, že 72 takových programů bylo realizováno v poměrně velkém rozsahu. Klíčovým hráčem je v Bangladéši organizace BRAC (Bangladesh Rural Advancement Committee), která se z místní nevládní organizace založené v roce 1972 vyšvihla do pozice mezinárodního aktéra zaměstnávajícího 100 tisíc lidí, působící na venkově i ve městech (především ve slumech). Vzdělávání znevýhodněných dětí je jednou z hlavních domén organizace. Jedná se o tzv. BRAC Education Programme (BEP), kdy už od roku 1985 organizace poskytuje základní vzdělání především dívkám, předškolní vzdělání, a dále program pro adolescentní dívky (Adolescent Development Programme), kdy frekventantky absolvují rekvalifikační kurzy a základní zdravotnický kurz (i s ohledem na reprodukční zdraví, plánování rodičovství, atd.). BRAC je v Bangladéši považována za úspěšnou a respektovanou organizaci 61, v roce 2009 participovalo v jeho vzdělávacím programu 1,1 milionu dětí, v té době už mělo 3,8 milionu dětí tento druh vzdělání úspěšně za sebou, přičemž 93 % žáků základní školy postoupilo na střední školu, odpad tvořil pouze 6 % (UNESCO, 2009). Z mezinárodních aktérů v Bangladéši jmenujme např. organizaci Save the Children, která ve spolupráci s místními partnery a centrální vládou provozuje v pěti distriktech země školy, které jsou otevřeny během (delších) pracovních přestávek a také v noci. Školy jsou napojené na nejbližší zdravotnická střediska (provozovaná většinou stejnými, či partnerskými organizacemi), která dětem mohou ošetřit poranění vzniklá při práci a v případě poskytnout ostatní základní zdravotnickou péči. Poskytování těchto služeb bylo vhodně doplněno lobbyingem ze strany partnerských organizací, kdy se podařilo s majiteli či vedoucími neregistrovaných dílen a provozoven postupně vyjednat přijetí etického kodexu. Tento kodex skoro 10 tisícům dětí zajišťuje 1 hodinu volna z pracovní doby denně věnovanou škole a zároveň 1 den volna v týdnu. Dále zavazuje majitele a vedoucí dílen k poskytnutí první pomoci na pracovišti a pravidelnému vyplácení výplaty. Děti mají možnost se dobrovolně zapojit do spořícího programu, kdy systematicky odkládají část svých výdělků (ICF, 2012). The Asia Foundation také podporuje vznik, provoz a vybavení škol, které se nacházejí přímo v industriálních zónách a areálech oficiálních textilních továren. Pracující rodiče tedy děti mohou vzít do školy přímo po cestě do práce, docházka je bezplatná, žáci navíc dostanou jedno teplé jídlo denně. Zdroj uvádí, že rozvrh žáků je upraven podle směn v továrně, aby se rodiny mohly společně dostat domů (The Asia Foundation, 2013). CARE Bangladesh ve spolupráci s místními partnery zase provozuje centra, která se zaměřují především na sociálně-právní ochranu dětí, dosažení základní gramotnosti u pracujících dětí a také rozvoj praktických 61 BRAC rozšířil svůj vzdělávací program BEP i do Afghánistánu, Tanzanie, Ugandy či Pákistánu

19 dovedností, které mohou uplatnit při práci všechny kurzy jsou zakončené zkouškami. Projekt spolu provozuje také volnočasové komunitní dětské kluby, kdy na pravidelných setkáních s rodiči probíhají vzdělávací programy na téma pracovních práv, prevence nemocí či výživy dětí. Setkání doplňují scénky a kulturní vystoupení dětí, rodiny společně se sociálními pracovníky připravují se akční plány na zvýšení dostupnosti základních služeb ve slumech (CARE, 2011). Podobný program zahájila v srpnu 2013 i česká ADRA ve spolupráci s ADRA Bangladesh otevřením slumového centra v desetitisícovém slumu Dháky (více ADRA, 2013). Dlouhodobým advokátem za práva dětí a zvýšení kvality jejich života včetně vzdělání je UNICEF Bangladesh. Tato agentura OSN se dlouhodobě zasazuje za zavedení efektivního systému sociálně-právní ochrany dětí, přičemž působí jako mediátor mezi vládou a mnoha místními i mezinárodními nevládními organizacemi, soukromými a veřejnými institucemi zajišťujícími vzdělání a zdravotnické služby dětem. UNICEF také iniciuje a podporuje vznik národního kurikula pro sociální služby. 19 Příklad VI: Chci rozumět učitelce. Obtíže dívek z etnických menšin při základní výuce ve Vietnamu Vietnam je zemí se zhruba miliony obyvatel (UNDP, 2013e) obývanou 54 etnickými skupinami. Zatímco vietnamská většina tvořící etnika Kinh a Hoa představuje kolem 86 % celkové populace, zbylých 52 národností (14 % populace) se počítá od několika stovek až po milion lidí (OHCHR, 2012; Palmieri, 2010; aj.). Početně je největší etnickou menšinou národ Tay 63 s takřka 1,5 milionem obyvatel, naopak menšinu s nejnižším početním zastoupením tvoří O Du se třemi stovkami obyvatel (Palmieri, 2010). Přestože se odhaduje, že ve 49 z 58 vietnamských provincií žije alespoň 30 % etnicky minoritního obyvatelstva, etnické menšiny žijí nejtypičtěji v roztroušených osadách na hornatém severu země (Northern Uplands) a v oblastech Centrální Vysočiny (Central Highlands). Přestože každý z národů má vlastní původ, jazyk s dialekty, tradiční kulturu a náboženské zvyklosti, které formují základní kameny jejich identity 64, mají určité společné charakteristiky. Jedním z nich je genderová nerovnost ve vzdělání. Zásadním mezníkem socioekonomického růstu Vietnamu byly Doi Moi reformy v roce 1986, kdy vláda iniciovala radikální posun z centrálně plánované ekonomiky na tržní hospodářství. Lidem po celé zemi bylo opět povoleno podnikat, vlastnit půdu a snižování chudoby včetně přístupu ke vzdělání se stalo národní prioritou (Rew, 2009). Mezi lety 1990 a 1999 vzrostlo procento žáků zapsaných na základní školu o 14 %, procento studentů na středních školách o 139 % a podíl studujících na vysokých školách vzrostl dokonce o 465 %. Ve stejném období klesl podíl obyvatel žijících pod hranicí chudoby o 38 % (UNESCO 2005 in Rew, 2009). V roce 2007 země vstoupila do Světové obchodní organizace (WTO), v roce 2010 se zařadila do kategorie zemí se středním příjmem a v roce 2012 žilo ve Vietnamu dle UNDP (2013e) pod hranicí chudoby 65 16,9 % obyvatel; roční příjem na hlavu činil USD. Toto shrnutí je velice působivé při zpětném pohledu do roku 1990, kdy se země řadila k suverénně nejchudším na světě na úroveň některých zbídačených subsaharských států. Z výhod a úspěchů země však netěží ve Vietnamu všichni stejným dílem a dá se říci, že zdaleka ne všechny etnické skupiny 62 Dle HDR 2013 to v roce 2012 bylo při kalkulaci se střední hladinou porodnosti 63 Další vysoce početně zastoupená jsou etnika Thai, Hmong, Nung a Khmer (CEMA & UNDP, 2011) 64 Autorka textu chce podtrhnout, že značné nerovnosti existují i mezi etnickými menšinami navzájem a na 52 různých etnických skupin nelze nahlížet jako na homogenní celek. Vzhledem k rozsahu toho textu však popis problémů menšin podléhá nutnému zjednodušení 65 UNDP kalkuluje s částkou 1,25 USD na osobu na den

20 obyvatel mají k daným příležitostem rovný přístup. V roce 2008 žila polovina domácností etnických menšin 66 pod hranicí chudoby, což je oproti pouze 9 % většiny markantní rozdíl. Pokud budeme posuzovat multidimenzionální hlediska chudoby, tak ve stejném roce bylo 62 % dětí z etnických menšin deprivováno minimálně ve dvou z následujících dimenzí: vzdělání, zdraví, obydlí, voda a sanitace, práce a sociální začlenění. Výsledné procento vietnamské většiny bylo v tomto ohledu třikrát nižší (OHCHR, 2012). Přestože Doi Moi nastolily obrovský nárůst ve školní docházce a vzdělání je Vietnamu vysoce ceněným úspěchem, výše zmíněná národní čísla maskují značné nerovnosti, kterými do značné míry trpí dívky z etnických menšin. UNICEF (2007) podotýká, že neexistují žádné rozdíly ve školní docházce chlapců z etnických menšin a vietnamské majority 73 % pro obě skupiny. Naopak mezi dívkami z menšin a vietnamskou většinou je markantní 10% rozdíl ve prospěch většiny (61 % oproti 71 %). Pokud vezmeme v potaz konkrétní menšiny, nerovnost oproti nim a většině bude ještě patrnější. Např. u menšiny Hmong obývající sever země (např. provincie Lao Cai) činila v roce 2007 ztráta oproti většině na základním stupni vzdělávání 20 % (Ibid). Celková gramotnost u této menšiny je velmi nízká, v roce 2008 umělo pouze 38 % Hmong číst a psát, zatímco celonárodní průměr gramotnosti byl v témže roce 94 % (OHCHR, 2012). 20 UNICEF provedl v roce 2007 výzkum mezi komunitami menšin Hmong žijícími v provincii Lao Cai na severu země, Jrai a Bahnar žijícími ve středním Vietnamu (provincie Gia Lai) a Khmer obývajícími deltu Mekongu na jihu (provincie Tra Vinh). Všechny tyto menšiny identifikovaly chudobu a ekonomickou situaci jako hlavní bariéru s mnoha různými projevy jako důvod nižší školní docházky u dívek uváděly např. hlad v kombinaci s finanční nákladností stravování ve škole. Třeba rodiny Hmong ve vysokých polohách nepěstují rýži, ale kukuřici, která je časově náročnější na přípravu. Dívky si často připravují svačinu do školy ještě za tmy a mnohdy nestíhají do školy dorazit včas kvůli velkým vzdálenostem, které musí denně urazit pěšky. Vláda sice začala podporovat rozvoj internátních škol, kdy je žákům poskytováno jídlo 67 a ubytování, rodiny Hmong si ho však nemohou dovolit financovat, hlavně pokud na škole podporují některé další děti. V zimním období je potravinová situace v těchto oblastech ještě nepříznivější. Dalším projevem, který se pojí s chudobou, je sebeúcta. Dívky Hmong i Jrai ve výzkumu UNICEF (2007) poukázaly na nedostatek vhodného oblečení do školy. Mají většinou na celý rok jen dvě sady oblečení a často v něm vykonávají zemědělské práce na poli a se zvířaty. Do školy jsou mnohdy nuceny jít ve stejném (pracovním) oblečení. Před učiteli a bohatšími (většinovými) spolužáky se cítí zahanbeny, a tak často na hodinu raději nejdou. Další zásadní bariérou ve vzdělávání dívek z etnických menšin je nemožnost studovat ve vlastním mateřském jazyce (OHCRH, 2012; UNICEF, 2007), kdy vietnamština je na drtivé většině škol jediným výukovým jazykem. Mnohé studie prokazují (např. Dutcher, 2004 aj.), že pokud se žáci dostatečně formálně nenaučí svůj mateřský jazyk, mají poté velké potíže se naučit jakýkoli jiný další jazyk. Dívky jsou v tomto případě ještě více znevýhodněné, jelikož mají oproti chlapcům méně sociálních kontaktů např. ty z etnika Hmong se oproti svým chlapeckým vrstevníkům mnohem méně pohybují mimo domácnost. Musí se věnovat domácím pracím, krmení dobytka, vaření a práci na poli. Tím pádem je i orální projev v jejich mateřštině omezen, s vietnamštinou jsou na tom ještě hůř nemají se ji prostě jak a kde naučit (UNICEF, 2007). Stejný zdroj poukazuje, že někteří učitelé etnickými jazyky mluví, většinou však ne plynně a nedokáží asistovat těm žákyním a žákům, kteří nerozumí tomu, co se v hodině řeší vietnamsky. Žákyně více často nerozumí významu slov ve vietnamštině, čtou velmi 66 Rozuměj všech ostatních etnik kromě Kinh a Hoa 67 Rýže se zeleninou

Problém HIV/AIDS v Etiopii

Problém HIV/AIDS v Etiopii Českomoravská psychologická společnost Problém HIV/AIDS v Etiopii Mgr. Daniel Messele 29. dubna 2009 Akademie věd Praha Etiopie a sousední státy, velká etiopská města Umístění: východní Afrika Sousední

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů

Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů Jitka Langhamrová,Vysoká škola ekonomická, Praha Téma rodina a domácnost je velice často diskutované. Je velké množství možností, jak na rodinu

Více

Konference Jak správně finančně vzdělávat dospělé 2011

Konference Jak správně finančně vzdělávat dospělé 2011 Konference Jak správně finančně vzdělávat dospělé 2011 V současnosti existuje množství projektů, o kterých není mezi občany dostatečné povědomí. Jejich dopad je v řadě případů relativně malý v porovnání

Více

Sociální původ, pohlaví, vzdělání a kompetence ve světle dat z národního šetření PIAAC

Sociální původ, pohlaví, vzdělání a kompetence ve světle dat z národního šetření PIAAC Sociální původ, pohlaví, vzdělání a kompetence ve světle dat z národního šetření PIAAC Petr Matějů Konference Předpoklady úspěchu v práci a v životě 27. listopadu 2013 Hlavní otázky pro analýzu procesu

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 12. 2002 60 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Tato

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA 1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA Prioritní oblast Cíl Úkol Indikátor 1. Včasná péče Zvýšit účast sociálně dětí v předškolním vzdělávání. Vytvoření komplexního

Více

Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání. Prezentace výsledků výzkumu

Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání. Prezentace výsledků výzkumu Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání Prezentace výsledků výzkumu Výzkum - Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání Národní institut dětí a mládeže ve spolupráci s Českou asociací streetwork,

Více

ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA. Bc. Radek Feix

ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA. Bc. Radek Feix ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA Bc. Radek Feix OBSAH obecná charakteristika Moldavské republiky problémové faktory brzdící rozvoj státu hlavní rozvojoví partneři

Více

6. Soudnictví, kriminalita

6. Soudnictví, kriminalita 6. Soudnictví, kriminalita Nepominutelnou oblastí s genderově citlivými rozdíly je soudnictví. A to jak u obětí, tak pachatelů zjištěných trestných činů, včetně uvězněných. Speciální problematikou jsou

Více

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité?

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? infis Institut für integrative Studien Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? Závěrečná konference česko-německého projektu Vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární

Více

MULTIKULTURNÍ KONZULTANT

MULTIKULTURNÍ KONZULTANT Tento projekt byl financován s podporou Evropské komise v programu Lifelong Learning Programme, Leonardo da Vinci Partnerships. Za obsah prezentace ručí výhradně Slovo 21 a Evropská komise neodpovídá za

Více

Evaluace průřezových témat

Evaluace průřezových témat KONFERENCE 2013 EVALUACE PRO BUDOUCNOST Evaluace průřezových témat Daniel Svoboda 28. 5. 2013 1 Úvod Busanské partnerství pro efektivní rozvojovou spolupráci potvrdilo, že odstraňování chudoby a nerovností

Více

1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva

1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva 1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva Kvízové otázky: 1. Která země na světě má největší podíl imigrantů ve své populaci? 2. Která země na světě má největší podíl emigrantů ve své populaci? 3. Která

Více

Svatby v české společnosti

Svatby v české společnosti TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: klara.prochazkova@soc.cas.cz Svatby v české společnosti Technické parametry Výzkum:

Více

Závazek, spolupráce a kompromis

Závazek, spolupráce a kompromis Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením v České republice, o.s. Závazek, spolupráce a kompromis Aneb jak vznikla úmluva o právech osob se zdravotním postižením Camille Latimier Praha, 17.3.2012

Více

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:

Více

KORUPCE NÁM PIJE KREV

KORUPCE NÁM PIJE KREV SNIŽOVÁNÍ VĚŘEJNÉ TOLERANCE VŮČI KORUPCI NA SLOVENSKU KORUPCE NÁM PIJE KREV www.pijenamkrv.sk VÝVOJ STAVU KORUPCE NA SLOVENSKU ZHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ PROTIKORUPČNÍ KAMPANĚ VÝCHODISKA červen 2002: proveden

Více

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020 (dále jen Strategie ) jsou vymezeny s ohledem na tři klíčové priority Strategie,

Více

SOCIÁLNĚ AKTIVIZAČNÍ SLUŽBY PRO RODINY S DĚTMI

SOCIÁLNĚ AKTIVIZAČNÍ SLUŽBY PRO RODINY S DĚTMI SOCIÁLNĚ AKTIVIZAČNÍ SLUŽBY PRO RODINY S DĚTMI Informační balíček pro uživatele služeb (veřejný závazek) Poslání služby Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi jsou služby poskytované rodině s nezaopatřeným

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Mgr. Michal Kalman, Ph.D. 30.4.2015 Cíle programu přispět ke strukturálnímu posunu C R směrem k ekonomice založené: na vzdělané, motivované a kreativní pracovní

Více

jednání Rady města Ústí nad Labem

jednání Rady města Ústí nad Labem jednání Rady města Ústí nad Labem dne: 19. 11. 2015 bod programu: 2 věc: Podání žádosti, předfinancování a spolufinancování projektu Podpora inkluzivního vzdělávání v Ústí nad Labem v rámci Operačního

Více

ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života

ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života Evropa čelí velké výzvě z důvodů globalizace a demografických změn. Proto zástupci ministerstev,

Více

Korupce změnil se její charakter nebo náš názor?

Korupce změnil se její charakter nebo náš názor? Korupce změnil se její charakter nebo náš názor? Miroslav Scheinost Institut pro kriminologii a sociální prevenci Praha 4. olomoucká sociologická podzimní konference Olomouc, FF UP 23. 24. října 2014 Korupce

Více

Vnímání potravin spotřebitelem. Ing. Jan Pivoňka, Ph.D.

Vnímání potravin spotřebitelem. Ing. Jan Pivoňka, Ph.D. Vnímání potravin spotřebitelem Ing. Jan Pivoňka, Ph.D. Vliv kultury a socioekonomického prostředí na vnímání potravin spotřebitelem Analýza marketingového prostředí (makroprostředí) Ekonomické vlivy Demografické

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

Feeding, vzdělácí a sociální programy pro nejchudší děti a mládež v Africe (Zambie)

Feeding, vzdělácí a sociální programy pro nejchudší děti a mládež v Africe (Zambie) Feeding, vzdělácí a sociální programy pro nejchudší děti a mládež v Africe (Zambie) Mgr. Monika Měrotská Zdravotně sociální fakulta Jihočeská universita v Českých Budějovicích Děti ulice Děti ulice: dítě,

Více

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH Podíl úvazků na zkrácenou pracovní dobu je v České republice jeden z nejmenších. Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS-LFS)

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání. Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP. Synergie IROP

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání. Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP. Synergie IROP Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP Synergie IROP Hlavní zaměření programu Globálním cílem OP VVV je urychlit přechod ČR k růstu prostřednictvím lidského

Více

MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN

MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN PŘEDMLUVA Modul 5 V Modulu 5, který nese název VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN, popisujeme,

Více

Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru

Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru Mezinárodní konference 4. 5 března 2014, hotel Avanti, Brno Stárnutí obyvatel ČR Nejnovější

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 14.5.2003 26 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI.

Více

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze 21. 11. 2013, Bratislava Inovatívne technológie včasnej prevencie v poradenských systémoch a preventívnych programoch Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní

Více

Zvyšování finanční gramotnosti sociálně slabých obyvatel České republiky

Zvyšování finanční gramotnosti sociálně slabých obyvatel České republiky Zvyšování finanční gramotnosti sociálně slabých obyvatel České republiky Projekt Zvyšování finanční gramotnosti sociálně slabých obyvatel ČR Ekonomikcko-správní fakulta Masarykovy univerzity a Citi Foundation

Více

ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU

ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU CZ ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU 2007 - EVROPSKÝ ROK ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ PRO VŠECHNY The European Older People s Platform La Plate-forme européenne des Personnes âgées OBYVATELSTVO ZEMÍ

Více

Záměr výzvy ESF výzva pro vysoké školy Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání

Záměr výzvy ESF výzva pro vysoké školy Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání Záměr výzvy ESF výzva pro vysoké školy Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání Účelem zveřejnění toho záměru je včas informovat potencionální žadatele o možnostech a zaměření připravované výzvy

Více

Podpora zdraví v evropském kontextu a v České republice

Podpora zdraví v evropském kontextu a v České republice Podpora zdraví v evropském kontextu a v České republice MUDr. Lidmila Hamplová Ministerstvo zdravotnictví ČR Evropská zdravotní politika Hlavním principem evropské zdravotní politiky je poznatek vztahu

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV)

Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV) Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV) Zpracoval: Bc. Jaroslav Mikšaník, Úřad práce ČR E-mail: Jaroslav.Miksanik@ol.mpsv.cz Olomouc, 12. 10. 2011 Obsah přednášky 1)

Více

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Zurück 24.06.2009 Vyšší investice v zemích střední a východní Evropy, které vedly k rozšiřování

Více

ČÁST A ÚDAJE O ŽADATELI/ŽADATELCE

ČÁST A ÚDAJE O ŽADATELI/ŽADATELCE Dotazník k žádosti o zařazení do evidence žadatelů vhodných stát se osvojiteli / pěstouny / pěstouny na přechodnou dobu ČÁST A ÚDAJE O ŽADATELI/ŽADATELCE I. OSOBNÍ ÚDAJE ŽADATELE/KY Státní příslušnost:

Více

KONZULTAČNÍ DOKUMENT SDĚLENÍ EVROPSKÉ KOMISE O PRÁVECH DÍTĚTE (2011-2014) 1

KONZULTAČNÍ DOKUMENT SDĚLENÍ EVROPSKÉ KOMISE O PRÁVECH DÍTĚTE (2011-2014) 1 KONZULTAČNÍ DOKUMENT SDĚLENÍ EVROPSKÉ KOMISE O PRÁVECH DÍTĚTE (2011-2014) 1 Práva dítěte. Evropská unie podporuje práva dítěte v souladu s článkem 3 Smlouvy o Evropské unii. Tato práva jsou součástí základních

Více

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 8 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek

Více

Mezinárodní finance a rozvoj Vladan Hodulák Osnova Měnový finanční systém Kapitálové toky Dluhová krize RZ Mezinárodní instituce Jak z toho ven? Měnový finanční systém Měnový systém soubor vztahů národních

Více

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal Sociální inovace Mgr. Ivo Škrabal Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Inovace Sociální inovace Příklady Sociální ekonomika teorie o má za úkol hledat a vytvářet příležitosti pro osoby ohrožené

Více

Prosazování genderové rovnosti

Prosazování genderové rovnosti Prosazování genderové rovnosti Ing. Petr Pavlík, Ph.D. Projekt "Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, CZ.1.04/3.4.04/88.00208 Tento projekt je financováno z Evropského sociálního fondu prostřednictvím

Více

Komunitní plánování - věc veřejná

Komunitní plánování - věc veřejná Komunitní plánování - věc veřejná Jak zjistit, co lidé opravdu chtějí? Jak zlepšit život v obci? Co to je komunitní plánování? Metoda, která umožňuje zpracovávat rozvojové materiály pro různé oblasti veřejného

Více

Finanční gramotnost jako součást celoživotního vzdělávání. Ing. Bc. Ivan Noveský generální ředitel, Cofet, a.s.

Finanční gramotnost jako součást celoživotního vzdělávání. Ing. Bc. Ivan Noveský generální ředitel, Cofet, a.s. Finanční gramotnost jako součást celoživotního vzdělávání Ing. Bc. Ivan Noveský generální ředitel, Cofet, a.s. nové základní dovednosti, jinak nazývané též gramotnosti: počítačová gramotnost mediální gramotnost

Více

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 Standard č. 1 - Cíle a způsoby poskytování služeb Závazný metodický pokyn č. 1 Druh služby: Domov pro seniory ETICKÝ

Více

GEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje

GEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje GEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje GER2, přednáška 2 letní semestr 2008 Mgr. Michal Holub, holub@garmin.cz v České republice žije cca 10 450 000 lidí (9/2008) je to obdobný počet, jako v roce

Více

Priority zaměstnavatelů v Olomouckém a Zlínském kraji: omezení byrokracie a zajištění kvalitní dopravní infrastruktury

Priority zaměstnavatelů v Olomouckém a Zlínském kraji: omezení byrokracie a zajištění kvalitní dopravní infrastruktury VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ - ŘÍJEN 2010 Zveřejněno: 25. 10. 2010 Priority zaměstnavatelů v Olomouckém a Zlínském kraji: omezení byrokracie a zajištění kvalitní dopravní infrastruktury Definovat priority

Více

Dotazník k žádosti o zařazení do evidence žadatelů vhodných stát se osvojiteli / pěstouny / pěstouny na přechodnou dobu

Dotazník k žádosti o zařazení do evidence žadatelů vhodných stát se osvojiteli / pěstouny / pěstouny na přechodnou dobu Dotazník k žádosti o zařazení do evidence žadatelů vhodných stát se osvojiteli / pěstouny / pěstouny na přechodnou dobu ČÁST A ÚDAJE O ŽADATELI/ŽADATELCE I. OSOBNÍ ÚDAJE ŽADATELE/KY Rodné příjmení: Státní

Více

Evropský Habitat Praha, 16.-18. března 2016. Pražská deklarace

Evropský Habitat Praha, 16.-18. března 2016. Pražská deklarace Evropský Habitat Praha, 16.-18. března 2016 Pražská deklarace My, delegace národních vlád členských států regionu Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN), dále jen region, jakož

Více

Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen 2013

Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen 2013 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 9 E-mail: anezka.pribenska@soc.cas.cz Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen

Více

Komunitní práce a inkluze Romů

Komunitní práce a inkluze Romů Komunitní práce a inkluze Romů L E I DA S C H U R I N G A Předmluva Klíč k úspěchu v rozvoji romských komunit a jejich začlenění do většinové společnosti spočívá v jejich aktivní účasti a předpokladu,

Více

A0 HnutíNezávislý život. Elena Pečarič. YHD Sdružení pro teorii a kulturu postižení(slovinsko)

A0 HnutíNezávislý život. Elena Pečarič. YHD Sdružení pro teorii a kulturu postižení(slovinsko) A0 HnutíNezávislý život Elena Pečarič YHD Sdružení pro teorii a kulturu postižení(slovinsko) Hnutí za nezávislý život Osobní je vždy v také politické Nezávislý život Nezávislý život neznamená, že e by

Více

Harmonogram výzev OP VVV: Aktuálně vyhlášené výzvy: OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV)

Harmonogram výzev OP VVV: Aktuálně vyhlášené výzvy: OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) Harmonogram výzev OP VVV: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/harmonogram-vyzev-op-vvv Aktuálně vyhlášené výzvy: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/vyhlasene-vyzvy Relevantními výzvami pro FHS

Více

Národní tématická síť E Rovné příležitosti žen a mužů

Národní tématická síť E Rovné příležitosti žen a mužů Národní tématická síť E Rovné příležitosti žen a mužů TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM EU A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČR Rovné příležitosti žen a mužů = neexistence překážek pro účast

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

závěrečná zpráva Zpracování podkladů pro tvorbu Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Třebíči

závěrečná zpráva Zpracování podkladů pro tvorbu Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Třebíči závěrečná zpráva Zpracování podkladů pro tvorbu Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Třebíči Realizace: Sociotrendy - výzkumná agentura 2/2011 Zpracování podkladů pro tvorbu Střednědobého plánu

Více

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 OBSAH Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 SITUAČNÍ ANALÝZA UŽÍVÁNÍ DROG V ŠIRŠÍM KONTEXTU 17 SOCIODEMOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA 18 /1 Demografický vývoj a věková struktura 19 /2 Porodnost a plodnost

Více

Podpora bydlení v ČR z pohledu současného vývoje ekonomiky

Podpora bydlení v ČR z pohledu současného vývoje ekonomiky Podpora bydlení v ČR z pohledu současného vývoje ekonomiky Ministr pro místní rozvoj Únor 2010 www.mmr.cz 1 Bytová situace v ČR ČR disponuje 427 byty na 1000 obyvatel počet bytů je obdobný jako průměr

Více

Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben 2014

Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben 2014 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben

Více

Podpora zdraví v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav 2009

Podpora zdraví v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav 2009 Podpora zdraví v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav 2009 Zdraví - definice Stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, a ne jen pouhá nepřítomnost nemoci či slabosti ( WHO 7. 4. 1948) Vymezuje

Více

Územní aspekty implementace ROP NUTS II Jihozápad. Souhrnné zhodnocení 1., 2., 3., 5. a 6. kola výzev

Územní aspekty implementace ROP NUTS II Jihozápad. Souhrnné zhodnocení 1., 2., 3., 5. a 6. kola výzev Územní aspekty implementace ROP NUTS II Jihozápad Souhrnné zhodnocení 1., 2., 3., 5. a 6. kola výzev Verze 1.0 ke dni 1. 3. 2011 Územní aspekty implementace Územní aspekty implementace ROP NUTS II Jihozápad

Více

Systematické sledování míry porušování lidských práv a diskriminace při využívání běžných zdrojů Závěrečná zpráva Úvod

Systematické sledování míry porušování lidských práv a diskriminace při využívání běžných zdrojů Závěrečná zpráva Úvod Systematické sledování míry porušování lidských práv a diskriminace při využívání běžných zdrojů Závěrečná zpráva Úvod Výzkumné šetření, jehož předmětem je systematické sledování míry porušování lidských

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

Přirozený pohyb obyvatelstva. Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz

Přirozený pohyb obyvatelstva. Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz Přirozený pohyb obyvatelstva Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz Měření demografických jevů počty událostí (absolutní údaje) hrubé míry * specifické / diferenční míry pro různá pohlaví,

Více

Aktualizace demografické prognózy. MČ Praha Zbraslav. Tomáš Soukup. prosinec 2012. Šmeralova 4 170 00 Praha - Bubeneč

Aktualizace demografické prognózy. MČ Praha Zbraslav. Tomáš Soukup. prosinec 2012. Šmeralova 4 170 00 Praha - Bubeneč Aktualizace demografické prognózy MČ Praha Zbraslav prosinec 2012 Tomáš Soukup Šmeralova 4 170 00 Praha - Bubeneč IČ: 73534781 TEL: +420 739 358 697 E-mail: info@vyzkumysoukup.cz www.vyzkumysoukup.cz Obsah

Více

Je to na Vás? Role neziskového sektoru v systému ochrany práv dětí

Je to na Vás? Role neziskového sektoru v systému ochrany práv dětí Je to na Vás? Role neziskového sektoru v systému ochrany práv dětí Odbor rodiny a ochrany práv dětí Proces změn aktuální informace Změna systému práce orgánů sociálně-právní ochrany a soudů Vytváření sítě

Více

Individuální projekt OP LZZ

Individuální projekt OP LZZ Individuální projekt OP LZZ Systémová podpora procesů transformace systému péče o rodiny a děti Karlovy Vary, 8. říjen 2012 PhDr. Miloslav Macela ředitel odboru rodiny a ochrany práv dětí Reforma systému

Více

Přeshraniční vlivy působící na místní společenství českého pohraničí

Přeshraniční vlivy působící na místní společenství českého pohraničí Přeshraniční vlivy působící na místní společenství českého pohraničí Výzkum byl realizován na katedře sociální práce v letech 2005-2007, byl dotován z prostředků Ministerstva práce a sociálních věcí ČR

Více

SWOT analýza současného stavu. odborného vzdělávání a přípravy

SWOT analýza současného stavu. odborného vzdělávání a přípravy SWOT analýza současného stavu odborného vzdělávání a přípravy Cíle: - uvědomit si slabé a rizikové stránky stávající praxe a přístupu k odbornému vzdělávání a přípravě. - Identifikovat silné stránky a

Více

Úřad vlády České republiky Pracovní skupina muži a rovnost žen a mužů. seminář Sociální podmínky otcovství v České republice

Úřad vlády České republiky Pracovní skupina muži a rovnost žen a mužů. seminář Sociální podmínky otcovství v České republice Úřad vlády České republiky Pracovní skupina muži a rovnost žen a mužů seminář Sociální podmínky otcovství v České republice 19. listopadu 2014 PROGRAM SEMINÁŘE 10:30 10:40 Úvodní slovo 10:40 10:55 Informace

Více

Mezinárodní výzkum občanské výchovy ICCS 2009. Výzkumná zpráva ZŠ Jablonec nad Nisou

Mezinárodní výzkum občanské výchovy ICCS 2009. Výzkumná zpráva ZŠ Jablonec nad Nisou Mezinárodní výzkum občanské výchovy ICCS 2009 Výzkumná zpráva ZŠ Jablonec nad Nisou Ústav pro informace ve vzdělávání Senovážné nám. 26, P.O. Box 1, 06 Praha 1 Tato výzkumná zpráva předkládá výsledky mezinárodní

Více

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Životní úroveň, rodinné finance a sociální

Více

Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém)

Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém) Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém) zdroj financování pojistné, daně vlastnosti: plátci a příjemci rozdílné osoby běžné výdaje roku financovány

Více

Minimální mzda - argumenty PRO

Minimální mzda - argumenty PRO Minimální mzda - argumenty PRO Milan Mroczkowski Obsah Úvod Co je to minimální mzda a jaká je její současná výše? Plnila minimální mzda v posledních letech svou funkci? Nedobrovolná nezaměstnanost. Proč

Více

PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu

PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu Petr Kurfürst Brno, 13.10.2014 PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu Účel Oblast působnosti Přínosy Hlavní rysy Cyklus SUMP podle

Více

Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost

Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi pozdravit Vás a toto setkání jménem Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Všichni

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Učební osnovy pracovní

Učební osnovy pracovní 1 týdně, povinný Zaostřeno na zdraví Žák: uplatňuje zásady zdravého způsobu života předvede kompenzační a relaxační cvičení vhodné k překonání únavy a stresu jedná citlivě a ohleduplně s handicapovanými

Více

Rovné příležitosti. Od nediskriminace k rovným příležitostem

Rovné příležitosti. Od nediskriminace k rovným příležitostem Rovné příležitosti Od nediskriminace k rovným příležitostem Rovné příležitosti Dva klíčové prvky všeobecného principu rovných příležitostí jsou zákaz diskriminace na základě státní příslušnosti (článek

Více

18. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol POSTAVENÍ STUDENTŮ V RÁMCI TERCIÁRNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ

18. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol POSTAVENÍ STUDENTŮ V RÁMCI TERCIÁRNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ 18. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách Studentská komory Rady vysokých škol POSTAVENÍ STUDENTŮ V RÁMCI TERCIÁRNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ Preambule My, členové Studentské komory Rady vysokých škol, podle

Více

Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010

Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010 Rovná odměna a vliv recese na pracovnice Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010 Proč přetrvává genderový rozdíl v odměňování?

Více

Harmonogram výzev OP VVV: Aktuálně vyhlášené výzvy: OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV)

Harmonogram výzev OP VVV: Aktuálně vyhlášené výzvy: OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) Harmonogram výzev OP VVV: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/harmonogram-vyzev-op-vvv Aktuálně vyhlášené výzvy: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/vyhlasene-vyzvy Výzvy OP VVV vyhlašované v listopadu

Více

Místní akční plány rozvoje vzdělávání

Místní akční plány rozvoje vzdělávání Místní akční plány rozvoje vzdělávání Ferdinand Hrdlička hrdlicka.ferdinand@vlada.cz Tel:+420 607 827 090 MAP v kontextu OP VVV Prioritní osa 3 je postavena na základní tezi, že klíčovým článkem kvality

Více

AKČNÍ PLÁN NA PODPORU RODIN S DĚTMI

AKČNÍ PLÁN NA PODPORU RODIN S DĚTMI AKČNÍ PLÁN NA PODPORU RODIN S DĚTMI pro období 2006-2009 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ 2006 Úvod Vláda České republiky schválila usnesením č. 1305 ze dne 12. října 2005 Národní koncepci rodinné

Více

1. Obyvatelstvo, rodiny a domácnosti

1. Obyvatelstvo, rodiny a domácnosti 1. Obyvatelstvo, rodiny a domácnosti a. Obyvatelstvo Demografická statistika se svojí dlouholetou tradicí je hlavním pilířem genderové statistiky, která ji v bohaté míře využívá. Sleduje údaje o obyvatelstvu

Více

DAPHNE III (2007-2013) Boj proti násilí

DAPHNE III (2007-2013) Boj proti násilí DAPHNE III (2007-2013) Boj proti násilí SEMINÁŘ KE KOMUNITÁRNÍM PROGRAMŮM PARDUBICE, 5. DUBNA 2011 Mgr. Barbora Holušová Ministerstvo vnitra, odbor prevence kriminality e-mail: barbora.holusova@mvcr.cz

Více

Diskriminace z důvodu romské etnicity

Diskriminace z důvodu romské etnicity Diskriminace z důvodu romské etnicity 22. dubna 2014, Kancelář veřejného ochránce práv, Brno Mgr. Olga Rosenkranzová, Ph.D Mgr. Eva Nehudková Příjemce a realizátor projektu: Kancelář veřejného ochránce

Více

Pravidelný průzkum HK ČR o stavu malého a středního podnikání v České republice

Pravidelný průzkum HK ČR o stavu malého a středního podnikání v České republice Tisková zpráva Pravidelný průzkum HK ČR o stavu malého a středního podnikání v České republice Podle Komorového barometru malí a střední podnikatelé začínají věřit v lepší zítřky Praha, 24. září 2013 Rozhodování

Více

OBSAH SEXUÁLNĚ REPRODUKČNÍ ZDRAVÍ - OBECNÁ TÉMATA

OBSAH SEXUÁLNĚ REPRODUKČNÍ ZDRAVÍ - OBECNÁ TÉMATA ÚVOD 12 ODDÍL I SEXUÁLNÍ ZRÁNÍ A FORMOVÁNÍ SEXUÁLNÍ IDENTITY 1 Prenatální vývoj 16 1.1 Prenatální vývoj a diferenciace pohlaví 16 1.2 Prenatální vývoj 31 1.3 Časné těhotenské ztráty 35 2 Porod 42 2.1 Prenatální

Více

EU a rovnost žen a mužů ve sportu. Jana Janotová Zástupce ČOV v EU kanceláři EOC

EU a rovnost žen a mužů ve sportu. Jana Janotová Zástupce ČOV v EU kanceláři EOC EU a rovnost žen a mužů ve sportu Jana Janotová Zástupce ČOV v EU kanceláři EOC 1. Rovnost žen a mužů v EU Rovnost žen a mužů je: základním právem a hodnotou EU součástí zakládajících smluv Evropských

Více

JAK HOSPODAŘÍ ČESKÉ DOMÁCNOSTI

JAK HOSPODAŘÍ ČESKÉ DOMÁCNOSTI TISKOVÁ INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 1/214 VYDÁNO DNE 17.2. 214 JAK HOSPODAŘÍ ČESKÉ DOMÁCNOSTI Mírně nadpoloviční většina dotázaných občanů je z hlediska úspor a půjček v plusu, téměř třetina má bilanci

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

Důsledky nedostatku pitné vody

Důsledky nedostatku pitné vody Důsledky nedostatku pitné vody Není možné žít bez pitné vody. Když člověk nemá pravidelný přísunu pitné vody dochází k postupné dehydrataci, jejímž prvním příznakem je pocit žízně je tedy logické, že dehydratovaný

Více