Úvod do studia zanikl ch stfiedovûk ch vesnick ch kostelû a vybran ch kaplí v hor ovském arcijáhenství
|
|
- Radek Macháček
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Úvod do studia zanikl ch stfiedovûk ch vesnick ch kostelû a vybran ch kaplí Jan KAIGL A NOTACE: Autor navazuje na své pfiedchozí pfiíspûvky publikované ve Zprávách památkové péãe, t kající se staveb vesnick ch kostelû v b valém hor ovském arcijáhenství. Tentokrát otevírá rozpravu o stfiedovûk ch svatyních, které jiï neexistují. Bez jejich studia nelze dospût k historickému poznání v potfiebn ch souvislostech. Ve dvou pfiípadech ( títary, Srbice) je blíïe uvedena hypotéza, Ïe na místû dne ní památky z doby gotické stála kdysi star í chrámová stavba. Velká vût ina ze ãtyfiiceti osmi farních kostelû a tfií samostatn ch kaplí ve správním obvodu b valého hor ovského arcijáhenství na jihozápadû âech, historicky takto doloïen ch pfiehledy odvádûn ch papeïsk ch desátkû a zápisy v konfirmaãních knihách ve druhé polovinû 14. století, 1 se dochovala v mífie umoïàující pfiedstavu o jejich stfiedovûké podobû alespoà v základních rysech po stránce stavební i architektonické. Úpln zánik svatynû a posvátného místa byl v jimeãn. Zpravidla souvisel s opu tûním osídlení nebo aï s josefínsk mi reformami na sklonku 18. století. Ve Valtífiovû, vesnici leïící v nadmofiské v ce kolem 650 m na samém okraji hraniãního hvozdu, jiï povaïovali za vlastní kladrub tí benediktini od roku 1115, která spadala ve vrcholném a pozdním stfiedovûku do sféry vlivu nedalekého klá tera obut ch augustiniánû v Pivoni a v 16. století se pfiipomíná poprvé jako pusté místo, vzal kostel za své snad uï bûhem náboïensk ch válek v 15. století. Jen podle náhodného nálezu kamenného kusu okenní kruïby se lze domnívat, Ïe tento kostel byl gotick nebo pro el stavebními úpravami ve 14. století. 2 Ves Bijadla (u Merklína), jejíï existenci vãetnû kostela k roku 1115 podchycují falza zakládací listiny klá tera v Kladrubech, zanikla asi rovnûï v 15. století; v kaïdém pfiípadû opu tûna byla nejpozdûji v roce Z tamûj ího kostela, novû vybudovaného v období vrcholné gotiky, zru eného v roce 1787 a posléze upraveného na s pku, zûstala stát asi pfieváïná ãást obvodového zdiva chrámové lodi se zbytky hrotitého vstupního portálu na jiïní stranû. 3 Kostel sv. Václava v Úboãi, kde byly ve druhé polovinû 14. století z dosud nejasn ch dûvodû dvû farnosti a dva farní kostely blízko vedle sebe pûvodem pozdnû románsk kostel sv. Mikulá e pro tak zvanou dolní Úboã a právû kostel sv. Václava pro horní Úboã, byl zbofien v roce Jeho vyv ená poloha nad vesnicí, zakreslená krátce pfiedtím pfii Obr. 1. Úboã (okres DomaÏlice), 1. vojenské (josefské) mapování ( ) âechy, mûfiítko 1 : , mapov list ã ipky zprava ukazují na kostel sv. Mikulá e (vût í ipka) a kostel sv. Václava, ipka zleva oznaãuje polohu stfiedovûkého tvrzi tû. (Snímek mapy poskytla Laboratofi geoinformatiky Univerzity J. E. Purkynû v Ústí nad Labem, 2007) 1. vojenském (josefském) mapování, je v terénu stále ãitelná. Nûkolik drobn ch torz ãlánkû vrcholnû gotické architektury, pocházejících, jak se zdá, z této chrámové stavby a druhotnû pouïit ch do zdiva p charu jedné ze zemûdûlsk ch usedlostí v Úboãi, by nasvûdãovalo dílu kameníka pfiibliïnû ve druhé polovinû 14. století. 4 Josefínsk m reformám padl za obûè obdobnû kostel v Roko ínû (u PobûÏovic) v roce 1787 a o rok pozdûji i starobyl kostel sv. Jakuba apo - tola, jenï se nalézal v sousedství mariánské sva- 1 1 Václav V. TOMEK (ed.): Registra decimarum papalium ãili registra desátkû papeïsk ch z dioecezí praïské (dále jen RDP), Praha 1873, s ; Franti ek A. TINGL (ed.): Liber primus confirmationum ad beneficia ecclesiastica Pragensem per archidioecesim nunc prima vice typis editus (dále jen LC I/1), Praha 1867, s. 72 (ke kostelu ve Valtífiovû v roce 1358); Franti ek A. TINGL (ed.): Libri confirmationum ad beneficia ecclesiastica Pragensem per archidioecesim V, Praha 1865, s. 46 a 130 (ke kapli sv. Václava ve Zdemilech v letech 1390 a 1392). 2 Eduard MAUR: ezenská cesta a zemské stezky na DomaÏlicku, in: Západoãesk historick sborník 7, 2001, s BliÏ í nálezové okolnosti fragmentu okenní kruïby, uloïeného ve sbírkách Muzea Chodska v DomaÏlicích, nejsou známé. 3 Karel NOVÁâEK, Petr ROÎMBERSK : Nûkdej í farní ves Bijadla u Merklína, in: JiÏní PlzeÀsko 5, 2007, s Zasvûcení kostela v Bijadlech sv. Vavfiinci autofii uvádûjí poprvé k roku
2 Obr. 2. Bijadla u Merklína (okres PlzeÀ-jih), s pka, jeï vznikla stavební adaptací kostela sv. Vavfiince zru eného v roce Pohled na západní prûãelí s pozûstatky zdiva nûkdej í svatynû, jejíï existence (pûvodnû pfii kníïecím dvorci?) je historicky doloïena k roku 1115 falzy zakládací listiny klá tera benediktinû v Kladrubech. Zdûn tít polovalbové stfiechy pochází snad ze 16. století. Tesafiská konstrukce krovu z roku 1863 byla celá rozebrána a ukradena 18. aï (Foto Jan Kaigl, 2008) Obr. 3. Bijadla u Merklína (okres PlzeÀ-jih), s pka, jeï vznikla stavební adaptací kostela sv. Vavfiince zru eného v roce Pohled na nález zbytkû zazdûného gotického portálu v západním úseku jiïní fasády. Viditelnou ãást profilace portálového ostûní, provedeného z jemnozrnného pískovce, tvofií pfii vnûj ím okraji pûlobloun, v Ïlabek a masivní hru kovit prut. PÛlobloun a hru kovec mûly ãerven vápenn nátûr, v Ïlabek byl natfien bíle. (Foto Jan Kaigl, 2009) Obr. 4. Bijadla u Merklína (okres PlzeÀ-jih), s pka, jeï vznikla stavební adaptací kostela sv. Vavfiince zru eného v roce 1787, pûdorys a podéln fiez. âernû (1) je vyznaãen pfiedpokládan rozsah dochovaného zdiva (pûdorysu) gotické stavební etapy ze 14. století. (Podle Karel NOVÁâEK, Petr ROÎMBERSK : Nûkdej í farní ves Bijadla u Merklína, in: JiÏní PlzeÀsko 5, 2007, s. 48) Obr. 5. DomaÏlice, lokalita U Svat ch, kostel sv. Jakuba Apo tola, pûdorys nejstar í známé stavební fáze jednolodní podélné svatynû s válcovou apsidou. Základové zdivo z první poloviny 11. století(?) je pojednáno jednosmûrnou nepfieru ovanou rafurou. (Podle Pavel B ICHÁâEK, Milan METLIâKA: DomaÏlická sídelní aglomerace v raném stfiedovûku, in: Archeologie ve stfiedních âechách 3, 1999, s. 275) Obr. 6. DomaÏlice, lokalita U Svat ch, dvojice kostelû (Zvûstování) Panny Marie (stavba vpfiedu) a sv. Jakuba Apo tola na vedutû mûsta, pohled od jihu, pfiibliïnû poãátek 18. století. V sek z kopie originálu (coï je kolorovaná kresba v knihovnû strahovského klá tera), pofiízené jako olejomalba Karlem Prunarem v roce 1908 a uloïené v Muzeu Chodska v DomaÏlicích. (Fotoarchiv autora) tynû v lokalitû U Svat ch na Dolej ím Pfiedmûstí v DomaÏlicích. K Roko ínu, kladrubské klá terní vsi v roce 1186, se vázalo v 16. století místní oznaãení pustotiny u sv. Jifií. O tom, kde stávala v Roko ínû farní svatynû pod patronátem pivoàského klá tera v roce 1427, 5 jsme zpraveni opût podle zákresu pofiízeného pfii 1. vojenském mapování. BliÏ í pfiedstava o její stavbû v ak zatím chybí. Naproti tomu poznání svatojakubského kostela v DomaÏlicích nedávno v znamnû prohloubil 4 Ferdinand VANùK, Karel HOSTA : Politick okres domaïlick, Soupis památek historick ch a umûleck ch v království âeském XVII, Praha 1902, s Antonín PROFOUS: Místní jména v âechách, jejich vznik, pûvod, v znam a zmûny III, Praha 1951, s. 579; Eduard MAUR: Poãátky pivoàského klá tera m ty, realita, otázky, in: Minulostí Západoãeského kraje 34, 1999, s
3 7 8 Obr. 7. Hradec (okres PlzeÀ-jih), 1. vojenské (josefské) mapování ( ) âechy, mapov list ã ipky ukazují na kapli sv. Vavfiince (men í ipka), stojící v prostoru b valého slovanského hradiska na návr í nad fiekou Radbuzou, a na farní kostel sv. Jifií (pûvodnû sv. Vojtûcha?) ve vesnici. (Snímek mapy poskytla Laboratofi geoinformatiky Univerzity J. E. Purkynû v Ústí nad Labem, 2007) Obr. 8. Svatá Katefiina (okres Tachov), kostel sv. Katefiiny, románská (historizující?) patka koutové válcové pfiípory s nároïními drápky, pohozená jako nepotfiebn kámen u schodi tû ke kostelu a na hfibitov. (Foto Jan Kaigl, 2007) archeologick v zkum byl to kdysi kostelík (kaple) skromn ch rozmûrû pfii ranû stfiedovûké celnici a pfiedpokládané pfiedlokaãní trhové osadû, jenï mûl obdélnou loì a na v chodû válcovou apsidu. Sv mi poãátky sahal snad je tû do 10. století. 6 V dobû po zru ení chotû ovského klá tera premonstrátek v roce 1782 zanikl kostel (kaple) sv. Vavfiince v Hradci (u Stoda). První zmínka o nûm vãetnû uvedeného zasvûcení pochází z roku V místech, kde stál, b vala akropole slovanského hradiska, jeï tvofiilo díky své strategické poloze na dálkové, takzvané ezenské cestû dûle- Ïit opûrn bod pfiemyslovské expanze do jihozápadních âech. Z historického kontextu lze vytu it, Ïe kostel sv. Vavfiince byl zaloïen nûkdy v 11. nebo 12. století. Dfiíve neï se pfiikroãilo k jeho pfiestavbû v roce 1669, byl popsán jako chud, prastar, úzk a tmav. Odtud pramení domnûnka, Ïe se mohlo ve stfiedovûku jednat spí o jednolodní podélnou stavbu neï rotundu. 7 V území, nad nímï uplatàoval svoji církevnûsprávní pravomoc ve 14. století hor ovsk arcijáhen, nejsou pfiíli ãetné ani pfiíklady náhrady stfiedovûkého kostela mlad í novostavbou. Jedním z nich je kostel ve Svaté Katefiinû (u Rozvadova). Byl postaven v roce 1729 zfiejmû na místû kaple sv. Katefiiny, samostatnû zpoplatnûné papeïsk mi desátky v období let Tato kaple patfiila na poãátku 15. století k probo tství kladrubského klá tera ve Svaté Katefiinû, které lze jen hypoteticky ztotoïàovat co do polohy s poustevnou mariánskou cellou poblíï hradu Pfiimda v roce 1318, tehdy spadající jiï dvanáct let pod jurisdikci kladrubsk ch benediktinû. 8 Románskou patku koutové válcové pfiípory o prûmûru témûfi 0,5 m, zdobenou nároïními drápky, jeï je dnes pohozena jako nepotfiebn kámen u schodi tû ke kostelu a na hfibitov ve Svaté Katefiinû, povaïoval D. Líbal za pozûstatek velké románské chrámové stavby nûkdy ze druhé poloviny 12. století. 9 Jak upozornil E. Maur, existence takové stavby se pfiíli neshoduje s pfiedstavou kaple pfii stfiedovûké poustevnû. Na druhou stranu uvedená poustevna s ohledem na to, Ïe tvofiila poslední útoãi tû na jiïní vûtvi Norimberské cesty pfied dosaïením zemské hranice, pfiece jen mohla zahrnovat umûlecky nároãnûj í románskou chrámovou stavbu. 10 Pokud jde o kapli sv. Katefiiny, nevíme zatím bezpeãnû nic o jejích star ích stavebních dûjinách. Podle nálezu v e zmínûného románského torza nelze vylouãit domnûnku, Ïe vykazovala v dobû pfied rokem 1729 známky historizujících architektonick ch úprav (hudební kruchty?) v duchu románské renesance. Skapce, Bernartice, Hlohová a Chotû ov patfií mezi osídlení, z nichï se skládala stabilizovaná stfiedovûká farní síè, ale kde se dne ní kostel jeví jako svrchovan tvûrãí v kon barokní architektury. Jemu musela ustoupit pfiedchozí chrámová stavba nebo její pozûstatky, kdyï nevyhovovala nov m nárokûm a pfiekáïela na posvátném místû, jehoï dodrïení bylo pro zadavatele a mistra nového díla pravidlem. V pfiímém prûzkumu se v ak lze setkat pfiípad od pfiípadu s dílãími hmotn mi doklady stfiedovûkého pûvodu svatynû, prokázaného archivními zprávami. Ve Skapcích, nalézajících se ve vzdálenosti necel ch 8 km na jih od Kladrub, se majetkoprávnû uchytili k roku 1115 kladrub tí benediktini. Nejpozdûji ve 30. letech 13. století jim patfiila celá ves, stejnû tak i pfii zru ení klá tera v roce Zdej í, pomûrnû rozlehl barokní kostel vznikl nûkdy v období kolem roku V jeho zdivu jsou osazeny opûtovnû pouïité ãlánky gotické architektury, vypracované z jemnozrnného pís- 6 Pavel B ICHÁâEK, Milan METLIâKA: DomaÏlická sídelní aglomerace v raném stfiedovûku, in: Archeologie ve stfiedních âechách 3, 1999, s , , 271 a Jarmila JUSTOVÁ: Pfiíspûvek k otázce ãesk ch kostelû z doby kníïecí, zasvûcen ch sv. Vavfiinci, in: Tisíc let Staré Plznû, Sborník Západoãeského muzea v Plzni, Historie 2, 1976, s Eduard MAUR, cit. v pozn. 2, s Dobroslav LÍBAL: Pfiedrománská a románská architektura v západních âechách, in: Minulostí Západoãeského kraje 16, 1980, s Zejména pokud by se prokázalo, Ïe poustevna u Pfiimdy se nalézala v lokalitû Svaté Katefiiny a shodovala se s dûji tûm politick ch jednání krále Václava II. s bavorsk m vévodou a falckrabûtem r nsk m Ludvíkem II. v fiíjnu roku 1291, jak naznaãil Karel NOVÁâEK a kolektiv: Kladrubsk klá ter Osídlení architektura artefakty, PlzeÀ 2010 (v tisku). Karel Nováãek v této práci zvaïuje moïnost, Ïe dochované torzo patky koutové válcové pfiípory ve Svaté Katefiinû tvofiilo kdysi souãást architektonického ãlenûní koutu uvnitfi centrálnû uspofiádané románské svatynû ze 12. století, poukazující v souboru budov místní poustevny na soudobé pûsobení umûleckého vlivu kladrubského klá tera. 11 Eduard KUBÒ: Pozemková drïba klá tera kladrubského v dobû pfiedhusitské (do roku 1420), in: Historická geografie 18, 1979, s Právû z roku 1783 pochází rozpoãet této stavby. Za sdûlení dûkuji PhDr. V. Ry avému. 255
4 9 10 Obr. 9. Skapce (okres Tachov), kostel Nejsvûtûj í Trojice, jihozápadní nároïí barokní chrámové lodi, v nûmï je osazen pískovcov kus gotického klenebního Ïebra ve tvaru klínu s oboustrann m v Ïlabkem a se zbytky pûvodní polychromie. (Foto Jan Kaigl, 2008) Obr. 10. Hlohová (okres DomaÏlice), kostel sv. Jiljí, zazdûné románské okno osovû umístûné asi v pûvodní poloze ve válcovém zdivu apsidy, jeï uzavírá kvadratick chór. (Foto Jan Kaigl, 2008) kovce. Napfiíklad na jihozápadním nároïí lodi, zbaveném omítek, se pohledovû uplatàuje kus klenebního Ïebra ve tvaru oboustrannû vyïlabeného klínu s pûvodním barevn m nátûrem, pocházející bezpochyby ze stavby místního farního kostela, o nûmï vypovídají historické prameny ze druhé poloviny 14. století. Bernartice, vesnice vzdálená necel ch 11 km vzdu nou ãarou smûrem na jihov chod od Pfiimdy, se vyskytují mezi nejstar ími predikáty rané pozemkové lechty a zrcadlí mocensk vzestup a teritorializaci jejích pfiíslu níkû na západû âech ve druhé polovinû 12. století. Stfiedovûká farní svatynû v Bernarticích se nedochovala. Je v ak více neï pravdûpodobné, Ïe nestála jinde neï dne ní kostel, coï je velkoryse pojatá barokní novostavba vznosn ch proporcí, vybudovaná v dobû kolem roku 1740 v sousedství bernartického zámku, kdysi gotické tvrze. 12 Kostelík sv. Jiljí v Hlohové na DomaÏlicku se jeví jen zdánlivû jako slohovû jednotné barokní dílo z období let Podle úzkého, pûlkruhovû ukonãeného okna umístûného v ose válcové apsidy, která uzavírá uvnitfi kostela jeho kvadratick chór, ale má navenek polygonální plá È, se totiï lze domnívat, Ïe pfiinejmen ím tato apsida ãásteãnû zahrnuje svislé zdivo románské chrámové stavby. 13 Podobu mariánského farního kostela v Chotû- ovû pfied jeho stavebními úpravami v konci první poloviny 18. století podává veduta chotû ovského klá tera pfii pohledu z jihu v roce Sledovan kostel má na ní podélnou loì, k níï se váïe na v chodû pûdorysnû a v kovû odsazené presbyterium s polygonálním závûrem s opûráky, hranolovou vûï pfiedstupující pfied západní prûãelí lodi a dále nízk pfiístavek, jenï je pfiipojen k presbyteriu z boãní strany. Presbyterium a loì kryjí pomûrnû vysoké sedlové stfiechy, pfiiãemï stfiecha presbyteria plynule pfiechází v pultovou stfiechu jiïního pfiístavku. VûÏ, jeï byla vybudována a opravována v poslední tfietinû 17. století, vedutista zachytil s podvojn m oknem ve zvonovém patfie a jednoduchou cibulovitou helmicí s lucernou, coï odpovídá dne nímu stavu a nepfiímo svûdãí o vûrohodnosti dobového zobrazení. Míru zachování star ích neï barokních etap stavby farního kostela v Chotû ovû, jenï se fiadil podle v e odvádûného papeïského desátku mezi ãtyfii daleko nejv nosnûj í farní beneficia ve druhé polovinû 14. století, lze rozli it teprve v závislosti na v sledcích stavebnû-historického prûzkumu. Nepfiekvapilo by, kdyby se jimi potvrdil pfiedpoklad, Ïe existující chrámová stavba, zejména obvodové zdivo její lodi, skr vá v sobû rozsáhlé pozûstatky stfiedovûké zednické a kamenické práce. O kapli sv. Václava ve Zdemilech (u Kdynû) na r zmberském panství se opakovanû zmiàují zápisy v konfirmaãních knihách ve druhé polovinû 14. a na poãátku 15. století. Místo, kde tato kaple stála, nebylo pfiesnû známo. Vûdûlo se v ak, Ïe na polohu Zdemil, oznaãen ch jako pustotina k roku 1586, navázali nûmeãtí kolonisté pfii vysazení nové vesnice BrÛdek na sklonku 16. století a Ïe kostel sv. Václava u BrÛdku byl vybudován v období let Teprve nedávno dílãí archeologick v zkum naznaãil, Ïe obvodové zdivo tohoto kostela s obdélnou lodí a pûtiboce uzavfien m, pûdorysnû i v kovû od lodi odsazen m presbyteriem bez opûrákû spoãívá zãásti na základech nadzemní, zfiejmû zcela zaniklé (zdûné?) stfiedovûké stavby zdemilské kaple obdobného pûdorysu. 16 Souhrnnû vyjádfieno, doby pfiedhusitské bylo ãtyfiicet est venkovsk ch farních beneficií. Nejménû ke tfiiceti devíti z nich se dosud váïe podle posledního poznání buì existující chrámová stavba prokazatelnû stfiedovûkého pûvodu, anebo její rozsáhlej í zdûné pozûstatky (Bijadla). Mûstské farní kostely byly dva v DomaÏlicích a Hor ovském T nû. (V Hor ovském T nû vedle toho existoval na pfiedmûstí, na opaãném bfiehu fieky Radbuzy neï mûsto a biskupsk - -arcibiskupsk hrad, je tû arcijáhensk kostel.) Kromû v e zmínûné kaple sv. Katefiiny nedaleko Pfiimdy se uplatàuje v rejstfiících papeïsk ch desátkû odvádûn ch i kaple sv. Vavfiince na hradû Bor z dûvodû, které zatím neumíme vysvûtlit. Kaple sv. Václava ve Zdemilech ani kostel (kaple) sv. Vavfiince v Hradci nebyly do tûchto rejstfiíkû zaneseny. Stejnû to platí i pro farní kostel ve Valtífiovû, coï v tomto pfiípadû mûïe souviset s dílãími nesrovnalostmi v dobov ch záznamech. 17 V souladu se skuteãností, Ïe stav farní organizace v praïské diecézi vrcholného a pozdního stfiedovûku z hlediska územního rozloïení, majetkového vybavení a urãujících spoleãensk ch pomûrû zpûtnû odráïí cel pfiedchozí v voj, jenï je doloïiteln historick mi prameny jen zlomkovitû, a s pfiihlédnutím k poznatkûm z dûjin stfiedovûkého osíd- 12 Antonín PROFOUS, díl I, cit. v pozn. 5, Praha 1947, s. 62; Emanuel POCHE (ed.): Umûlecké památky âech 4, Praha 1982, Dodatky, s. 452; Ladislav SVOBODA a kolektiv: Encyklopedie ãesk ch tvrzí I, Praha 1998, s Emanuel POCHE (ed.): Umûlecké památky âech 1, Praha 1977, s Uplatnûní historismu v architektufie, popfiípadû jen pfienesení kamenného rámu stfiedovûkého okna v dobû barokní se jeví ve sledovaném pfiípadû jako málo pravdûpodobné. V povrchovém prûzkumu spojeném se zamûfiením omítané stavby kostela nebyly v ak zatím zji tûny Ïádné jiné dûkazy jejího stfiedovûkého pûvodu. 14 Emanuel POCHE (ed.), cit. v pozn. 13, s. 527; Milan HLINOMAZ: Dûjiny klá tera premonstrátek Chotû ov, âeské Budûjovice 2009, s Eduard MAUR, cit. v pozn. 2, s Eva KAMENICKÁ: Nálezová zpráva o zji Èovacím archeologickém v zkumu v kostele sv. Václava, BrÛdek u V erub, okr. DomaÏlice, PlzeÀ 2009, nepublikovan elaborát v archivu Archeologického ústavu AV âr, Praha, v. v. i. 256
5 Obr. 11. Chotû ov (okres PlzeÀ-jih), veduta (mûdirytina) premonstrátského klá tera a jeho nejbliï ího okolí z jiïní strany k roku 1736 a pfied vrcholnû barokní pfiestavbou klá terních budov. Farní kostel Narození Panny Marie, stojící v sousedství klá tera a obehnan hfibitovní zdí s bránou, je vidût v pravé ãásti obrazu. (Carolus L. HUGO: Sacri et canonici Ordinis Praemonstratensis Annales in duas partes divisi, I/1, Nancy 1734, dvoulist mezi stranami se sloupci a ; reprint in: Instrumenta Praemonstratensia IV/1, Averbode 1999) lení lze pfiedpokládat, Ïe farní síè hor ovského arcijáhenství v rozsahu, jak známe pro druhou polovinu 14. století, se ustálila snad nûkdy v dobû kolem roku 1300 nebo nejpozdûji bûhem první tfietiny 14. století. 18 AÏ na ãásti území s privilegovan mi chodsk mi vesnicemi bez farních kostelû a obtíïnû dostupné rozsáhlé oblasti hornatého hraniãního hvozdu, osídlované z pochopiteln ch dûvodû spí jen ojedinûle a pfiedev ím ve vztahu k obsluze zemsk ch a místních cest, vyznaãovala se tato síè pomûrnû velkou hustotou. Farní svatynû ve vzájemné vzdálenosti do jedné hodiny chûze nebyly Ïádnou v jimkou. Nûkde dokonce tvofiily men í pomyslné skupiny, fiady nebo dvojice (Hol - ov, StaÀkov, Hlohová, Srbice, Osvraãín, L tûní a BlíÏejov; Mifikov, Kfiakov a Semnûvice; Staré Sedlo, Prostibofi, Racov a Bernartice; HostouÀ, Mutûnín, títary, Mûlnice a Újezd Svatého KfiíÏe; Bijadla, Merklín a Buková; Bukovec a âeãovice; Hradec a Ves Tou kov; Skapce a Kostelec), coï souviselo s místními historicko-sídelními a dopravními podmínkami, s ãlenitostí terénu, ale ãásteãnû i feudální roztfií tûností, postupující a neustále se promûàující ruku v ruce s dûlením a pfievody pozemkového majetku venkovské lechty. JestliÏe tedy v souboru dochovan ch staveb stfiedovûk ch vesnick ch kostelû v b valém hor ovském arcijáhenství poãetnû pfievládají gotické, tfiebaïe ãetn mi mlad ími úpravami poznamenané památky ze 14. století, pak je tfieba vzít v úvahu jako jedno z v chodisek ífie zaloïeného studia, Ïe témûfi kaïdá z nich mohla mít svého star ího pfiedchûdce. Nûkteré takové pfiípady byly ve sledovaném území jiï zji tûny nebo je tu íme ve stavebnû--historick ch prûzkumech a podle archeologick ch nálezû (Bijadla, StráÏ, Pfiimda, títary a jiné). Existenci dal ích lze dûvodnû pfiedpokládat ve vztahu k osídlení historicky nebo archeologicky doloïenému ve 12. a 13. století, zejména pokud se rozkládalo poblíï v znamné cesty (napfiíklad Staré Sedlo na jiïní vûtvi Norimberské cesty, StaÀkov na ezenské cestû) nebo tvofiilo po geografické stránce pfiirozené spádové stfiedisko blízkému i vzdálenûj ímu okolí (Meclov, Mifikov) s ãetnûj ím zastoupením obdobnû star ch a mlad ích vesnic, v nichï stfiedovûká fara buì vûbec nebyla, anebo vznikla pozdûji. Pfiitom je nutné si uvûdomit, Ïe budování farní sítû zpravidla asi silnû zaostávalo v ãase za postupem osídlování a Ïe nové vsi mohly b t ãasto pfiifafiovány k velmi vzdálen m kostelûm, kdy cesta do svatynû a zpût pfiedstavovala celodenní 17 V návaznosti na Václava V. TOMKA, cit. v pozn. 1, s , zde uvádím souhrnn pfiehled far v hor ovském arcijáhenství ve druhé polovinû 14. století. (Lokality, kde stfiedovûká stavba farního kostela neexistuje nebo nebyla dosud spolehlivû rozli ena v pfiímém prûzkumu, jsou v pfiehledu oznaãeny indexem plus a nûkde je pfiifiazeno i jejich dal í stfiedovûké nebo mlad í ãi jinak upfiesàující oznaãení. Pfiíslu nost k dne nímu okresu je vyjádfiena toliko u míst nalézajících se mimo okres DomaÏlice. Letopoãet se váïe k první písemné zmínce o osídlení do pfielomu 13. a 14. století, a je-li písemnû doloïena i existence farní svatynû dfiíve neï v roce 1350, podchycuje tuto skuteãnost letopoãet psan kurzivou. PÛvod nûkter ch údajû ve stfiedovûk ch padûlcích listin není zohlednûn. Zasvûcení kostela nebo kaple se pfiipomíná jen tehdy, pokud je známe z doby do roku 1436, pfiiãemï k pfiípadn m chybám zápisû v konfirmaãních a erekãních knihách se nepfiihlíïí. PapeÏsk desátek, umoïàující pomûrné srovnání zámoïnosti jednotliv ch far, je vyãíslen v pololetní, tedy zpravidla poloviãní v i se splatností této ãástky v roce Dal í stfiedovûké místní svatynû, tfiebaïe to byla zvlá tní beneficia, jsou v pfiehledu uvádûny obdobnû.) Bernartice + (okres Tachov; ; 11 gr.), Bijadla (okres PlzeÀ- -jih; 1115; 8 gr.), BlíÏejov (14 gr.) s kostelem sv. Martina, Buková (okres PlzeÀ-jih; 15 gr.), Bukovec (1177; 19 gr.), âeãovice (8 gr.), DomaÏlice (Tusta; 993) Svátost, to znamená U Svat ch na pfiedmûstí (40 gr.) s farními kostely sv. Jakuba Apo tola + ( ) a Panny Marie 11 a hfibitovní kaplí sv. Petra Apo tola +, Dubec (okres Tachov; 8 gr.), Hlohová + (16 gr.), Hol ov (1272; 15 gr.), Hora Svatého Václava (1239?; 14 gr.) s kostelem sv. Václava, Hor- ov ( ; 16,5 gr.), HostouÀ (1238; 15 gr.), Hradec (u Stoda; okres PlzeÀ-jih; 1186; 8 gr.) s kostelem (kaplí) sv. Vavfiince + (1298) a farním kostelem (1341) sv. Vojtûcha, Chotû ov (Chotû ovice, Kostelec u Chotû ova/chotû ovic; okres PlzeÀ-jih; 1115; 40 gr.), Kdynû (18,5 gr.) s farním kostelem a hfibitovní kaplí apo tolû sv. Petra a Pavla +, Kostelec (u Kladrub; okres Tachov; 10 gr.) s kostelem sv. Jana, Kfiakov (8 gr.), Louãim (16 gr.) s farním kostelem Panny Marie a hfibitovní kaplí sv. Katefiiny +(?), L tûní (14 gr.), Meclov (1115; 16 gr.), Mûlnice (1235; 19 gr.), Merklín (okres PlzeÀ-jih; 16 gr.), Mifikov ( ; 14 gr.), Mutûnín (1253; 8 gr.) s kostelem sv. Bernarda, Osvraãín (1289; 14 gr.), Prostibofi (okres Tachov; 1115; 9 gr.), Pfiestavlky (okres PlzeÀ-jih; 1243; 14 gr.), Pfiimda (okres Tachov; hrad Pfiimda 1121 nebo aï 1126; 11 gr.), Racov (okres Tachov; 1247; 8 gr.), Roko ín + (1186; 6 gr.), Semnûvice (1264; 9 gr.), Skapce + (okres Tachov; 1115; 17,5 gr.) s kostelem sv. tûpána, Srbice (1273; 1273; 19 gr.), Stanûtice (1239; 14 gr.), StaÀkov (Ves; 1233; 1272; 26 gr.), Staré Sedlo (Antiqua sella; okres Tachov; 1250; 11 gr.), StráÏ (okres Tachov; 26 gr.) s kostelem sv. Václava, itbofi (Újezd; 1248; 18,5 gr.) s kostelem sv. Mikulá e, títary (Hora; 1282; 18 gr.) s kostelem sv. Vavfiince, Tou kov (HartmanÛv, Ves; 1243; 24 gr.), Tfiebnice (7 gr.), Úboã (1251) dolní (16 gr.) s kostelem sv. Mikulá e a horní (6 gr.) s kostelem sv. Václava +, Újezd Svatého KfiíÏe (Újezd, Újezd Chodov ; 16,5 gr.) s kostelem sv. KfiíÏe a Valtífiov + (viz napfiíklad Franti ek A. TINGL, LC I/1, cit. v pozn. 1, s. 72; 1115). 18 Milan HLINOMAZ, cit. v pozn. 14, s. 52, uvádí, Ïe v Chotû ovû byla zaloïena fara s kostelem Narození Panny Marie v roce 1352, ale bez odkazu na historick pramen, z nûhoï ãerpal. Takto pozdní vznik právû chotû- ovské fary byl by v místních podmínkách pomûrnû neobvykl. 257
6 Obr. 12. Tasnovice (okres DomaÏlice), návr í b valého slovanského hradiska s pozûstatky valû a kostel sv. Vavfiince (u títar), dálkov pohled od jihu, (Fotoarchiv autora) Obr. 13. Tasnovice (okres DomaÏlice), kostel sv. Vavfiince (u títar), zazdûn vrcholnû gotick portál (do ossaria?) v severní obvodové a suterénní zdi lodi, pohled do archeologického v kopu v roce (Fotoarchiv autora) Obr. 14. Tasnovice (okres DomaÏlice), hfibitov kolem kostela sv. Vavfiince (u títar), Ïulov kus rámu ze záklenku románského, popfiípadû ranû gotického okna, jenï je zãásti viditeln nad úrovní dne ního terénu v severním líci severního úseku ohradní hfibitovní zdi, poblíï jejího severov chodního nároïí. (Foto Jan Kaigl, 2005) Obr. 15. Tasnovice (okres DomaÏlice), kostel sv. Vavfiince (u títar), pûdorys pfiízemí. Svislé zdivo pojednané rafurou pochází pfiibliïnû ze druhé poloviny 14. století. Boãní kaple (sakristie) umístûná na severní stranû lodi v pfiízemí vûïe byla sklenuta gotickou kfiíïovou Ïebrovou klenbou, která zanikla. Malá ipka s teãkovanou ãarou u severní obvodové zdi lodi oznaãuje polohu mírnû hrotitého portálu, jenï je dnes zazdûn a pfieváïnû skryt pod terénem, má vrcholnû gotickou profilaci z jemnozrnného pískovce a pûvodnû nejspí souvisel se zámûrem zfiídit nebo upravit ossarium v suterénu kostela ve 14. století. (Zamûfiení, stavebnû-historick rozbor a kresba Jan Kaigl, 1989 a 2005) a fyzicky namáhav v kon. Je pochopitelné, Ïe na rozdíl od oblastí s pfievaïujícími drobn mi lechtick mi statky se vût í farní obvody, a tedy i fiid í zastoupení farních kostelû udrïely na území majetkovû kdysi sceleném a pfiipoutaném ke klá terûm v Kladrubech a Chotû ovû. V malé vzdálenosti mezi dvûma farními kostely pod patronátem téhoï klá tera v dobû pfiedhusitské (Skapce a Kostelec; StaÀkov a Hol ov) se pak mûïe odráïet napfiíklad zaloïení jedné z far v dobû pfiedcházející majetkoprávnímu ovládnutí místního osídlení klá terem. Do úvah o tom, kde v ude na DomaÏlicku a Hor- ovskot nsku pfiedcházela dochované stfiedovûké stavbû vesnického kostela jiná chrámová stavba, uveìme dva pfiíklady: kostel sv. Vavfiince u títar a kostel sv. Víta v Srbicích. Kostel sv. Vavfiince, stojící na vysokém a rozlehlém návr í nad ohybem fieky Radbuzy u títar (v katastru obce Tasnovice), na akropoli nûkdej ího slovanského hradiska, jeï bylo opevnûno soustavou nejménû tfií valû a osídleno asi jiï na poãátku 9. století, jeví se jako jednotná vrcholnû gotická novostavba pfiibliïnû ze druhé poloviny 14. století, rozsáhle upravená v dobû barokní kolem roku Je zajímavá mimo jiné tím, Ïe krov vysoké sedlové stfiechy nad obdélnou lodí kostela je pozdnû gotick, z doby kolem roku Na mnohem star í pûvod kostela, jehoï zasvûcení sv. Vavfiinci je historicky podchyceno poprvé k roku 1430, 21 poukazují archeologické nálezy: kostrové hroby pomûrnû spolehlivû datované podle esovit ch záu nic a denárû Vratislava II. do 11. století nebo úlomek keramické dlaïdice s motivem románského pletence, jejíï vznik by ãasovû spadal podle analogií s nûkter mi dlaïdicemi z klá tera benediktinû na Ostrovû (u Davle) do druhé poloviny 12. století. Zdá se pfiitom, Ïe hradisko, zabírající v dobû svého nejvût ího rozkvûtu plochu asi 13 hektarû, bylo obydleno ve 12., popfiípadû 13. století jiï jen skromnû a na místech v blízkosti kostela. V takovém pfiípadû by nová stavba kostela na b valém, obtíïnû dostupném hradisku u títar ve druhé polovinû 12. století mohla znamenat, Ïe posvátnost lokality zde sahala je tû do dfiívûj í doby, pokud se tehdy nejednalo toliko o zvelebení svatynû zaloïené a vybudované jiï za vlády právû Vratislava II. ( ). 22 Nejspí k románské, 19 Plán (pûdorys s podéln m fiezem) z roku 1759 na provedení barokních úprav gotického kostela je uloïen v Národním archivu, fondu Archivu praïského arcibiskupství (APA 1368 títary 350). 20 Viz databáze, heslo títary, kostel sv. Vavfiince. Krov je opatfien hambalky umístûn mi ve tfiech úrovních, stfiední rámovou stolicí, jiï zavûtrovávají v podélném smûru ondfiejské kfiíïe, párem svisl ch boãních stolic a ikm mi vzpûrami v plné pfiíãné vazbû. 21 Josef EMLER (ed.): Libri confirmationum ad beneficia ecclesiastica Pragensem per archidioecesim VIII-X, Praha 1889, s
7 popfiípadû ranû gotické stavební etapû patfií kus okenního rámu (záklenku), jenï je vytesán z jednoho kusu kamene a nalézá se pfiinejmen ím v druhotné poloze v severním líci severního úseku ohradní zdi hfibitova kolem kostela, poblíï jejího severov chodního nároïí. V roce 1273, kdy klá ter premonstrátek v Doksanech obdrïel od papeïe ehofie X. velké ochranné privilegium, v nûmï jsou Srbice oznaãeny jako kostelní ves v majetku klá tera, byl kostel sv. Víta v Srbicích s kvadratick m chórem a sakristií nedávno dokonãenou novostavbou. 23 V zájmu jeho hlub ího poznání nelze opominout dobové sídelní pomûry a archeologické nálezy. Kostel sv. Víta, obklopen hfibitovem a zãásti asi je tû stfiedovûkou hfibitovní zdí, stojí o samotû za Srbicemi, na archeologicky dosud blíïe nezkoumaném návr í s názvem HÛrka, jeï se zdvihá nad Srbick m potokem jako ukonãující jihozápadní v bûïek ir ího terénního hfibetu. Pfii pohledu od západu, severu a jihu se návr í uplatàuje sv mi strm mi svahy s novodobou sadovou úpravou. Na v chodním, pozvolnû klesajícím svahu jsou pole, sahající aï ke hfibitovu. Chrámová stavba je dobfie viditelná nejen v mírnû zvlnûné krajinû staré, zemûdûlsky úrodné sídelní komory táhnoucí se od Kolovãe smûrem na sever a severozápad k fiece Radbuze (a ke StaÀkovu), ale i z jiïních svahû na opaãném, severním bfiehu Radbuzy pfii vzdálenosti nejménû 10 km. Zbytky valû, patrné nejlépe na severní a západní stranû vrcholu HÛrky, nasvûdãují nûkdej í existenci moïná vícedílného hradiska. Pro jeho hodnocení, kdy a jak m lidem slouïilo, kolikrát bylo jimi opu tûno, popfiípadû obnoveno a v jakém rozsahu je uïívali v pfiedrománské, nebo dokonce je tû románské dobû, není zatím dostatek podkladû. Na polích smûrem na v chod a jihov chod, ve vzdálenosti pfiibliïnû 180 m od kostela byly nalezeny pfii povrchovém sbûru ãetné zlomky jak pravûké, tak i vyspûlé mladohradi tní keramiky a okrajové ãásti nádob pocházejících ze 12. nebo 13. století. 24 V uvedené poloze poblíï pfiedpokládaného hradiska nebo jeho pozûstatkû se tedy prokazatelnû rozkládalo mladohradi tní a stfiedovûké osídlení. Tato skuteãnost pfiichází v úvahu souãasnû s názorem, Ïe ranû stfiedovûká cesta z DomaÏlic do Staré Plznû vedla pfies Koloveã a sousední Srbice, 25 kde by asi pfiekonávala Srbick potok právû pod HÛrkou, a s místní tradicí o zaloïení, popfiípadû jen obnovû kostela v Srbicích v roce PÛvod letopoãtu 1199 namalovaného a dosud zãásti ãitelného na klenbû chóru zkoumané památky je nejasn. Domnûnka, Ïe stavbû farního kostela se sakristií v Srbicích v dobû kolem roku 1269 pfiedcházela star í svatynû, má v ak své opodstatnûní. V období let dostal doksansk klá ter darem od kníïete-biskupa Jindfiicha Bfietislava Koloveã. Koloveã tvofiil zfiejmû prvotní a po stránce hospodáfiské nejdûleïitûj í souãást tak zvaného koloveãského újezdu, nevelké klá terní drïavy zahrnující nejpozdûji v roce 1276 vesnici Koloveã s trhem a clem a vsi Srbice s kostelem a Tû ovice. 26 Je proto pozoruhodné, Ïe nov kostel nebyl postaven doksansk m klá terem v Kolovãi, ale v Srbicích. S pfiihlédnutím k v e nastínûn m okolnostem se zdá, Ïe se tak stalo v závislosti na v znamu Srbic jako tradiãního posvátného místa, kde kostel sv. Víta (?), postaven ze dfieva (?), rovnûï s kvadratick m chórem (?) existoval jiï dfiíve. Nevíme pfiesnû, v ãem spoãíval hlavní pfiínos koloveãského újezdu pro premonstrátky z Doksan ve 13. století. Nejspí teprve jejich pfiiãinûním bylo zfiízeno v Kolovãi trïi tû. Bez v znamu pro nû jistû nebyly dûchody plynoucí z tamûj ího cla. âetné v hody by sk tala pfiedpokládaná poloha Srbic a Kolovãe na zemské stezce mezi Starou Plzní a DomaÏlicemi. Klá ter mohl b t obeznámen i s tím, Ïe se dá na Srbickém potoce r Ïovat zlato. 27 TíÏivá hospodáfiská situace klá terního panství za vlády Jana Lucemburského a nároãnost pfiímého dohledu nad vzdálen m pozemkov m majetkem asi zpûsobily, Ïe doksansk probo t v roce 1336 postoupil trhovou ves Koloveã se Srbicemi a Tû ovicemi jako jejím pfiíslu enstvím za stál roãní plat v penûzích svûtskému feudálu. Klá ter mûl v ak pfii tom stále na mysli hospodáfisk rozvoj svého zboïí a vlastní uïitek. Nájemce zavázal k tomu, aby nebránil pfiípadnému pfievodu pfiedmûtu smlouvy na nûmecké právo a platil více penûz, pokud se podafií vyvázat Koloveã, Srbice a Tû ovice z pûsobnosti domaïlické advokacie. 28 Na dûchody svého patronátního kostela v Srbicích, jenï náleïel podle v e odvádûn ch papeïsk ch desátkû mezi bohatá vesnická farní beneficia ve druhé polovinû 14. století, dosáhl doksansk klá ter nejpozdûji v roce 1398, kdy mu byl tento kostel inkorporován Dara BA TOVÁ, Jaroslav BA TA: Slovanské osídlení v povodí horní Radbuzy, in: Sborník Západoãeského muzea v Plzni, Historie 5, 1990, s Jan KAIGL: Je tû k sakristii kostela v Srbicích, in: Zprávy památkové péãe 66, 2006, ã. 6, s Dfievûné pfieklady v prûchodu títem nad triumfálním ob- 16 Obr. 16. V sek z mapového listu ã vojenského (josefského) mapování ( ) âechy, jenï zobrazuje vesnice Koloveã, Srbice a Tû ovice (oznaãeny ipkami zleva) a jejich nejbliï í okolí, kde se rozkládal ve stfiedovûku takzvan koloveãsk újezd v majetku klá tera premonstrátek v Doksanech. Polohu návr í (HÛrky) u Srbic s kostelem sv. Víta ukazuje ipka nahofie zprava. (Snímek mapy poskytla Laboratofi geoinformatiky Univerzity J. E. Purkynû v Ústí nad Labem, 2007) loukem srbického kostela jsou z dubu skáceného na pfielomu let 1268/1269 (viz databáze, heslo Srbice, kostel sv. Víta). 24 V zkumy v âechách 9, 1988/1989, Praha 1992, ã. 529 a 530, s , hesla Srbice, okres DomaÏlice, zpracovali Dara Ba tová a Jaroslav Ba ta. 25 Eduard MAUR, cit. v pozn. 2, s Jifií PRAÎÁK: Privilegium Pfiemysla I. pro Doksany a jeho konfirmace z r (Poznámky k dûjinám doksanského klá terství ve XII. a XIII. století), in: Sborník archivních prací V, 1955, s. 178, 180, 192, 196; viz téï Zdenûk KRISTEN: Neznámé zpadûlané znûní privilegia Pfiemysla Otakara I. pro klá ter doksansk z r. 1226, in: Sborník Vysoké koly pedagogické v Olomouci, Historie II, 1955, s , , Josef KRATOCHVÍL: Topografická mineralogie âech III, Praha 1960, s U Krchleb u StaÀkova (Vsi), ve vzdálenosti pfiibliïnû 5 km od Srbic, bylo moïné vidût podél Srbického potoka pfied jeho regulací v 70. letech 20. století stfiedovûké r Ïovnické sejpy, a to ve velkém mnoïství, vysoké i více neï jeden metr. Za upozornûní dûkuji RNDr. Karlu paãkovi. 28 Josef EMLER (ed.): Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae IV, Praha 1892, ã. 351, s Antonín PODLAHA (ed.): Libri erectionum archidiocesis Pragensis saeculo XIV. et XV., VI, Praha 1927, ã. 29, s
Je tû k sakristii kostela v Srbicích
Je tû k sakristii kostela v Srbicích Jan KAIGL 1 Kdysi farní kostel sv. Víta obklopen hfibitovem s ãásteãnû dochovanou starou ohradní zdí stojí na vyv eném, archeologicky dosud blíïe nezkoumaném místû
VíceOBSAH. Úvod a podûkování... 7. Ediãní poznámka... 8. Historick v voj mûstsk ch bran... 9. Stavební rozbor mûstsk ch bran... 14. Îivot v branách...
OBSAH Úvod a podûkování........................................................... 7 Ediãní poznámka............................................................. 8 Historick v voj mûstsk ch bran.................................................
VíceK architektufie a datování nûkter ch vesnick ch kostelû v hor ovském arcijáhenství ve 14. století
K architektufie a datování nûkter ch vesnick ch kostelû v hor ovském arcijáhenství ve 14. století Studie a poznámky z pfiímého prûzkumu staveb s vyuïitím dendrochronologie (2. ãást) 1 Jan KAIGL 1 2 Obr.
VíceBohumilice (okres Prachatice), kostel. Díl stojky gotického okenního ostění s. 1
Bohumilice (okres Prachatice), kostel. Díl stojky gotického okenního ostění s. 1 VĚC Lokalita / Okres Bohumilice / Prachatice Areál / Část areálu Kostel Nejsvětější Trojice Adresa Objekt / Část objektu
VíceVesnické kostely na panství cisterciáckého klá tera v Sedlci u Kutné Hory
Vesnické kostely na panství cisterciáckého klá tera v Sedlci u Kutné Hory Karel KIBIC ml. A NOTACE: Ranû gotické venkovské kostely na b valém panství cisterciáckého klá tera v Sedlci u Kutné Hory se odli
VíceManuál k uïití ochranné známky âeské televize a pfiedpisy související
Manuál k uïití ochranné známky âeské televize a pfiedpisy související I/1 Základní podoba logotypu, síèová konstrukce a ochrann prostor ; y ; y Ochrannou známkou âeské televize je logotyp tvofien grafick
VíceHISTORICKÁ MùSTA âeské REPUBLIKY K
HISTORICKÁ MùSTA âeské REPUBLIKY K 31. 12. 2005 Mûsta jako stfiediska fiemesel a obchodu vznikala uï v dávné minulosti. Teprve ve 13. století se v ak zaãal mûstsk Ïivot v raznûji odli ovat od venkovského.
VíceV KOPISNÁ ARCHEOLOGICKÁ MAPA 1:2 000 ÚZEMÍ âeské KONCESE V ABÚSÍRU Jaromír Procházka, Vladimír BrÛna
V KOPISNÁ ARCHEOLOGICKÁ MAPA V KOPISNÁ ARCHEOLOGICKÁ MAPA 1:2 000 ÚZEMÍ âeské KONCESE V ABÚSÍRU Jaromír Procházka, Vladimír BrÛna V voj zamûfiení v kopisné mapy 1:2 000 Práce na vyhotovení archeologické
VíceIII. Kontroly dodrïování reïimu práce neschopn ch zamûstnancû. 14. Co je reïim doãasnû práce neschopného poji tûnce
nahrada_mzdy_zlom(3) 22.12.2010 15:21 Stránka 84 III. Kontroly dodrïování reïimu práce neschopn ch zamûstnancû 14. Co je reïim doãasnû práce neschopného poji tûnce ReÏim doãasnû práce neschopného poji
VíceII. âást - DùJINY PAVLOVA. Archeologické nálezy. Kronika obce Pavlov / 17
II. âást - DùJINY PAVLOVA P Archeologické nálezy Kronika obce Pavlov / 17 O Archeologické nálezy dkaz dávné minulosti kraje pod Pavlovsk mi vrchy dne ku. Jedineãnou ozdobou jihomoravské níïiny jsou vápencové
VíceOBSAH. Principy. Úvod Definice událostí po datu úãetní závûrky Úãel
23 POSOUZENÍ NÁSLEDN CH UDÁLOSTÍ OBSAH Principy Úvod Definice událostí po datu úãetní závûrky Úãel âinnosti Identifikace událostí do data vyhotovení zprávy auditora Identifikace událostí po datu vyhotovení
Víceprávních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje
Strana 109 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2010 VùSTNÍK právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 3 Rozesláno dne 6. kvûtna 2010 O B S A H 12. Nafiízení Stfiedoãeského
VíceDokonãení soustavného v zkumu urbanistického v voje mûstsk ch lokalit v âeské republice
Dokonãení soustavného v zkumu urbanistického v voje mûstsk ch lokalit v âeské republice Karel KUâA A NOTACE: Pfiíspûvek se vûnuje v souãasnosti dokonãovanému projektu edice Mûsta a mûsteãka v âechách,
VíceKe stavebnímu v voji jiïního prûãelí Horního hradu v âeském Krumlovû
Ke stavebnímu v voji jiïního prûãelí Horního hradu v âeském Krumlovû Daniel NEJD 1 SoubûÏnû s obnovou jiïního prûãelí Horního hradu zámku v âeském Krumlovû byl bûhem dvou let, kdy probíhaly konzervaãní
Víceprávních pfiedpisû PlzeÀského kraje
Strana 137 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2006 VùSTNÍK právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 3 Rozesláno dne 18. kvûtna 2006 O B S A H 2. Nafiízení PlzeÀského kraje
Vícepfiíloha C,D 755-838 29.3.2005 16:13 Stránka 805 Strana 805 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 7/2004
pfiíloha C,D 755-838 29.3.2005 16:13 Stránka 805 Strana 805 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 7/2004 pfiíloha C,D 755-838 29.3.2005 16:13 Stránka 806 âástka 7/2004 Vûstník právních
Více12. NepfietrÏit odpoãinek v t dnu
12. NepfietrÏit odpoãinek v t dnu 12.1 Právní úprava 92 (1) Zamûstnavatel je povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby zamûstnanec mûl nepfietrïit odpoãinek v t dnu bûhem kaïdého období 7 po sobû jdoucích
Víceprávních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje
Strana 1 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2009 VùSTNÍK právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 1 Rozesláno dne 27. bfiezna 2009 O B S A H 1. Nafiízení Stfiedoãeského
VíceVesnické středověké kostely v horšovském arcijáhenství
České vysoké učení technické v Praze Fakulta architektury Ústav teorie a dějin architektury Vesnické středověké kostely v horšovském arcijáhenství K zaniklým chrámovým stavbám Některé stavební typy, skupiny
VícePRÁVNÍ ASPEKTY TVORBY NÁJEMNÍCH SMLUV
PRÁVNÍ ASPEKTY TVORBY NÁJEMNÍCH SMLUV kanceláfi Praha Vinohradská 10 CZ-120 00 Praha 2 telefon +420 224 217 485 fax +420 224 217 486 e-mail praha@ak-ps.cz kanceláfi Brno Jakubská 1 CZ-602 00 Brno telefon
VícePlasy (okres Plzeň sever), klášter. Fragment dílu gotického klenebního žebra s. 1
Plasy (okres Plzeň sever), klášter. Fragment dílu gotického klenebního žebra s. 1 VĚC Lokalita / Okres Plasy Areál / Část areálu Klášter Adresa Objekt / Část objektu Fragment gotického klenebního žebra
VíceSlovník ohroïen ch hradû, zámkû a tvrzí A M
Slovník ohroïen ch hradû, zámkû a tvrzí A M ALFRÉDOV (Tachov) dvûr Alfrédov se rozkládá asi ãtyfii kilometry jihov chodnû od Kladrub. V jeho místech stávala kdysi ves V etice, patfiící k majetku kladrubského
VíceKostel sv. Jakuba u Bochova
Kostel sv. Jakuba u Bochova Nálezová zpráva z archeologického výzkumu Karlovy Vary KMKK, Muzeum Karlovy Vary 15. března 2008 Mgr. Jiří Klsák, Bc. Jan Tajer Lokalizace a historie kostela Kostel sv. Jakuba
VíceDaÀové pfiiznání k DPH
OVÉ PŘIZNÁNÍ K DPH I str. 1 DaÀové pfiiznání k DPH Ing. Dagmar Fitfiíková, daàov poradce 94, 96, 109, 100, 101 a 108 v platném znûní (dále jen ZDPH), 40, 41 zákona ã. 337/1992 Sb., o správû daní a poplatkû,
VíceNová data ze stavby Vald tejnského paláce v
Nová data ze stavby Vald tejnského paláce v Praze Josef KYNCL, Tomá KYNCL, Petr ULIâN A NOTACE: âlánek prezentuje v sledky dendrochronologického prûzkumu krovû Vald tejnského paláce v Praze, které v znamnû
Víceprávních pfiedpisû Karlovarského kraje
Strana 1 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2010 VùSTNÍK právních pfiedpisû Karlovarského kraje âástka 1 Rozesláno dne 8. dubna 2010 O B S A H 1. Nafiízení Karlovarského kraje,
Víceprávních pfiedpisû PlzeÀského kraje
Strana 261 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2006 VùSTNÍK právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 8 Rozesláno dne 18. prosince 2006 O B S A H 6. Nafiízení PlzeÀského kraje
VíceRudné hornictví v âechách, na Moravû a ve Slezsku
Rudné hornictví v âechách, na Moravû a ve Slezsku Obrazy z dûjin tûïby a zpracování J I Í M AJER Nakladatelství Libri Praha 2004 PhDr. Jifií Majer, CSc., 2004 Illustrations Jan âáka, Hornické muzeum Pfiíbram
Víceprávních pfiedpisû Královéhradeckého kraje
Strana 1 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2007 VùSTNÍK právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 1 Rozesláno dne 26. bfiezna 2007 O B S A H 1. Nafiízení Královéhradeckého
Víceč. parc. 1 Místo uložení originálu NZ zpracovatele)
NÁLEZOVÁ ZPRÁVA OPD č. 1/2008/pd Lokalita / Obec (část obce) Okres / Kraj Moutnice Brno venkov / Jihomoravský Objekt čp. (č. or., č. parc.), jiná lokalizace Kostel sv. Jiljí č. parc. 1 [Evidenční číslo
VíceJan SOUKUP. Zprávy památkové péãe / roãník 69 / 2009 / ãíslo 2 / OBNOVY PAMÁTEK Jan SOUKUP / Klá ter v Chotû ovû
Klá ter v Chotû ovû Jan SOUKUP 1 Historie klá tera Chotû ovsk klá ter patfií spolu s premonstrátskou Teplou, cisterciáck mi Plasy a benediktinsk mi Kladruby do ãtvefiice velk ch západoãesk ch klá terû
Víceprávních pfiedpisû Ústeckého kraje
Roãník 2010 VùSTNÍK právních pfiedpisû Ústeckého kraje âástka 2 Rozesláno dne 19. dubna 2010 O B S A H 1. Nafiízení Ústeckého kraje o zfiízení pfiírodní památky RadouÀ a stanovení jejích bliï ích ochrann
Víceprávních pfiedpisû Karlovarského kraje
Strana 141 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2006 VùSTNÍK právních pfiedpisû Karlovarského kraje âástka 5 Rozesláno dne 11. záfií 2006 O B S A H 4. Nafiízení Karlovarského
VíceÎivot cizincû... Kap. 3: Vybrané statistiky cizinců 21 % 34 % 13 % 4 % 12 % 4 % 7 % 5 % 36 Graf 19: Poãty udûlen ch azylû v letech
34 Graf 17: Îadatelé o azyl v âr v letech 1993-26 Žadatelé o azyl v ČR v letech 1993 26 (Graf 17) Azyl je forma mezinárodní ochrany, která se udûluje osobám, v jejichï pfiípadû bylo prokázáno poru ování
Víceale ke skuteãnému uïití nebo spotfiebû dochází v tuzemsku, a pak se za místo plnûní povaïuje tuzemsko.
Místo plnûní pfii poskytnutí telekomunikaãní sluïby, sluïby rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytované sluïby zahraniãní osobou povinnou k dani osobû nepovinné k dani ( 10i zákona o
Více32 Prahou Wolfganga Amadea Mozarta. Hrabû Nostic
Dne ní barokní fasáda kostela je v sledkem pfiestavby z poloviny 18. století. Uvnitfi je hlavní oltáfi namalovan na zdi od Josefa Hagera (1773) s obrazem sv. imona a Judy od Václava Vavfiince Reinera (1731).
VíceINFORMACE. Nov stavební zákon a zmûny zákona o státní památkové péãi 1. díl
INFORMACE Nov stavební zákon a zmûny zákona o státní památkové péãi 1. díl Úvodem Dne 11. 5. 2006 byl ve Sbírce zákonû publikován zákon ã. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním fiádu (stavební
VíceKostel sv. Mafií Magdalény. Prezentace archeologick ch památek v Praze na pfiíkladu archeologicky odkrytého a prezentovaného malostranského kostela
Kostel sv. Mafií Magdalény. Prezentace archeologick ch památek v Praze na pfiíkladu archeologicky odkrytého a prezentovaného malostranského kostela Jan HAVRDA, Michal TRYML A NOTACE: Problematika archeologicky
VíceOBSAH. Úvod... 7. Struktura encyklopedie... 9
OBSAH OBSAH Úvod... 7 Struktura encyklopedie... 9 Lidová architektura a venkovské osídlení ve stfiedních âechách... 11 Praha a okolí Severozápadní okolí Prahy, Slánsko a Podfiipsko Kokofiínsko Oblast mezi
Víceprávních pfiedpisû Moravskoslezského kraje
Strana 133 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2005 VùSTNÍK právních pfiedpisû Moravskoslezského kraje âástka 5 Rozesláno dne 15. listopadu 2005 O B S A H 1. Nafiízení, kter
Víceprávních pfiedpisû Libereckého kraje
Strana 137 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2004 VùSTNÍK právních pfiedpisû Libereckého kraje âástka 4 Rozesláno dne 28. ãervna 2004 O B S A H 3. Obecnû závazná vyhlá ka
Vícedodavatelé RD na klíã
dodavatelé RD na klíã Ekonomické stavby, a. s. Ke KfiiÏovatce 466 330 08 Zruã u Plznû Tel.: 377 825 782 Mobil: +420 602 435 452, +420 777 743 411 e-mail: info@ekonomicke-stavby.cz www.ekonomicke-stavby.cz
VíceNÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKA HŘEBČÍN V KLADRUBECH NAD LABEM. kulturní krajina areálu v proměnách času
NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKA HŘEBČÍN V KLADRUBECH NAD LABEM kulturní krajina areálu v proměnách času Miroslav Kroulík, listopad 2012 1. OBDOBÍ OD POČÁTKŮ STŘEDOVĚKÉHO OSÍDLENÍ DO R. 1560 (1142) 1352 první
VíceJAK JE TO SE KŘTEM V DUCHU?
Dan Drápal JAK JE TO SE KŘTEM V DUCHU? Nakladatelství KMS Mgr. Dan Drápal Vydalo Nakladatelství KMS, s. r. o. Primátorská 41, 180 00 Praha 8 První vydání 2006 V echny biblické citace jou pfievzaty z âeského
Více9/2 Intraorální snímkování
Praktick rádce zubního lékafie str. 1 9/2 Intraorální snímkování Úvod do intraorálního snímkování MUDr. Martin Záhofiík Základní principy rentgenologie Rentgenové záfiení Rentgenové záfiení (záfiení X)
VíceAGENT OSS: PORUČÍK MIKE POWELL
AGENT OSS: PORUČÍK MIKE POWELL Toto je va e postava, ãlovûk, s nímï budete bûhem esti následujících misí hrát. Pojìme se na nûj podívat trochu blíïe. Datum narození: 5. 5. 1916 Místo narození: Rice Lake,
VícePlasy (okres Plzeň sever), klášter. Fragment dílu přímého prutu gotické okenní kružby s. 1
Plasy (okres Plzeň sever), klášter. Fragment dílu přímého prutu gotické okenní kružby s. 1 VĚC Lokalita / Okres Plasy Areál / Část areálu Klášter Adresa Objekt / Část objektu Fragment dílu přímého prutu
VíceKATALOG VÝROBKŮ PRO SKLADY, PROVOZY A DOMÁCNOST. ZÁRUKA MINIMÁLNù 2 ROKY. Ceny jsou uvádûny bez DPH. Vá prodejce: DOPRAVU A MONTÁÎ ZBOÎÍ ZAJISTÍME
KATALOG VÝROBKŮ PRO SKLADY, PROVOZY A DOMÁCNOST ZÁRUKA MINIMÁLNù 2 ROKY Ceny jsou uvádûny bez DPH Vá prodejce: DOPRAVU A MONTÁÎ ZBOÎÍ ZAJISTÍME Regály URSUS s velk mi policemi nosnost 300 kg na polici
VíceZÁKON ã. 182/2006 Sb.
ZÁKON ã. 182/2006 Sb. ze dne 30. bfiezna 2006 o úpadku a zpûsobech jeho fie ení (insolvenãní zákon) *) ve znûní zákonû ã. 312/2006 Sb., ã. 108/2007 Sb., ã. 296/2007 Sb., ã. 362/2007 Sb., ã. 301/2008 Sb.,
VíceAntonín Ederer Jan Uxa PRAÎSKÉ KA NY AFONTÁNY
Antonín Ederer Jan Uxa PRAÎSKÉ KA NY AFONTÁNY Nakladatelství Libri Praha 2004 Nakladatelství LIBRI dûkuje za podporu projektu Úfiadu mûstské ãásti Praha 1 a Úfiadu mûstské ãásti Praha 4 a za zadání reklamy
VíceStaré Město u Uherského Hradiště, kód:
Staré Město u Uherského Hradiště Identifikační údaje Lokalita Staré Město u Uherského Hradiště Obec Staré Město Okres Uherské Hradiště Kraj Zlínský kraj Katastrální území Staré Město u Uherského Hradiště,
Víceprávních pfiedpisû Moravskoslezského kraje
Strana 61 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2006 VùSTNÍK právních pfiedpisû Moravskoslezského kraje âástka 4 Rozesláno dne 13. fiíjna 2006 O B S A H 1. Nafiízení Moravskoslezského
Vícepouïívání certifikátû; ãímï byl poprvé umoïnûn pfiístup externích zákazníkû k interním datûm PRE, souãasnû probíhal projekt www100, kter tato
Transformovna a rozvodna 110/22 kv Chodov v roce 2006 63 pouïívání certifikátû; ãímï byl poprvé umoïnûn pfiístup externích zákazníkû k interním datûm PRE, souãasnû probíhal projekt www100, kter tato zákaznická
VíceROMÁNSKÁ ARCHITEKTURA
ROMÁNSKÁ ARCHITEKTURA V ČESKÝCH ZEMÍCH (11. 13. STOLETÍ) Obrazová dokumentace Vypracoval Mgr. David Mikoláš 5. prosince 2010 2 CHARAKTERISTICKÉ ZNAKY KLENBA 1 klenební pas 2 abakus 3 krychlová hlavice
VíceSlovo éfredaktora. PhDr. Franti ek Honzák, éfredaktor Libri
Slovo éfredaktora VáÏení ãtenáfii, drïíte v ruce knihu, která doslova pion rsk m zpûsobem mapuje dal í okruh na eho památkového dûdictví a sice mûstské stráïní vûïe. V textu jich najdete kolem 150, z toho
VícePrůzkumy a dokumentace historických objektů
Průzkumy a dokumentace historických objektů Miloš Buroň Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Josefově Stavebně historický průzkum (SHP) základní podklad k obnově historického objektu (památky)
VíceZnaãka, barvy a písmo
Znaãka, barvy a písmo kliknûte zde nápovûda pouïitím tlaãítek se pohybujte v pfiíslu né sekci jednotlivá loga najdete uloïena na CDromu znaãky âeského TELECOMU z manuálu lze tisknout, je v ak tfieba pfiihlédnout
Víceprávních pfiedpisû Libereckého kraje
Strana 141 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2006 VùSTNÍK právních pfiedpisû Libereckého kraje âástka 6 Rozesláno dne 8. prosince 2006 O B S A H 6. Nafiízení o zfiízení pfiírodní
VíceSkupina PRE 1897> >2007. Jsme energie tohoto města
Skupina PRE 1897> >2007 Jsme energie tohoto města Ing. Drahomír Ruta pfiedseda pfiedstavenstva a generální fieditel Vážení čtenáři, v dne ní dobû, kdy se bez elektrické energie neobejde Ïádn ãlovûk, Ïádná
VíceStrana 1155 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 7/2004 P ÍLOHA J.1 PODLE STABILITNÍ KLASIFIKACE BUBNÍKA A KOLDOVSKÉHO
pfiíloha J1-J7+konec 1155-1224 29.3.2005 17:43 Stránka 1155 Strana 1155 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 7/2004 P ÍLOHA J.1 ROZPTYLOVÉ PODMÍNKY PODLE STABILITNÍ KLASIFIKACE BUBNÍKA
VíceKOSTEL SV. JAKUBA VĚTŠÍHO V ŽELENICÍCH
KOSTEL SV. JAKUBA VĚTŠÍHO V ŽELENICÍCH Památky Slaného a Slánska ( ) Památky Slaného a Slánska (10) Želenice jsou osídleny od nejstarších fází pravěkého vývoje, jak dokládají významné archeologické nálezy
VíceFIRMA S HISTORIÍ 550 LET
UMùLECKÁ LITINA Rámeãek NA FOTOGRAFIE, ZRDCADLO FIRMA S HISTORIÍ 550 LET Poãátky Ïelezáfiství na Komárovsku se datují od roku 1460. Letopoãet 1463 je dosud nejstar ím znám m historicky doloïen m datem
VícePRAŽSKÝ SVĚT. Pavel Scheufler
PRAŽSKÝ SVĚT Pavel Scheufler PRAŽSKÝ SVĚT Pavel Scheufler Autofii souãasn ch fotografií Lubo Stiburek Martin TÛma PRAŽSKÝ SVĚT VYDAVATELSTVÍ Předmluva Po staletích, kdy byl obraz Prahy zvûãàován tahy lidské
VíceOperativní dokumentace a průzkum historické stavby (OPD) Elaborát nálezové zprávy (NZ)
Operativní dokumentace a průzkum historické stavby (OPD) Elaborát nálezové zprávy (NZ) http://www.npu.cz/pp/pridruz/opd/metodika/nz/nz050216/. http://monumnet.npu.cz/opd/opddetail.php?idopdpam=3178&okodok=5203&onazsidob=he%f8m%e1nkovic
VícePamátky. západních Čech I 2011. Národní památkový ústav územní odborné pracoviště v Plzni
Památky západních Čech I 2011 Národní památkový ústav územní odborné pracoviště v Plzni Památky západních Čech 1. strana obálky: Prašivice u Nalžovských Hor (okr. Klatovy), fantaskní kamenná skulptura
VíceL I B Č A N Y ROMÁNSKÝ KOSTEL NANEBEVZETÍ PANNY MARIE
S-2 S-5 PŘÍLOHA: C / I / 1 ŠIRŠÍ VZTAHY 1 : 250 (A3) TISK: 11. 10. 2011 S-3 S-1 S-4 PŘÍLOHA: C / II / 1 PŮDORYS V ÚROVNI PŘÍZEMÍ PŘÍLOHA: C / II / 2 PŮDORYS V ÚROVNI EMPORY PŘÍLOHA: C / II / 3 PŮDORYS
Více8.1 Principy stanovení v e a rozhodné pojmy
8. V e dûchodu V e v ech druhû dûchodû se nyní zásadnû skládá ze dvou sloïek základní v mûry a procentní v mûry; urãité odchylky platí pfii soubûhu dûchodû (viz dále kapitola 15.), protoïe kaïdému dûchodci
VícePoznání a ochrana monastick ch památek u nás
Poznání a ochrana monastick ch památek u nás Zdenûk CHUDÁREK Obr. 1. Îìár nad Sázavou, b val cisterciáck klá ter, kaple sv. Markéty u brány, fiez, stav po dokonãení stavby v roce 1703 (nahofie) a stav
Víceprávních pfiedpisû Moravskoslezského kraje
Strana 269 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2007 VùSTNÍK právních pfiedpisû Moravskoslezského kraje âástka 8 Rozesláno dne 28. prosince 2007 O B S A H 3. Nafiízení Moravskoslezského
VíceK ÍÎOVKA, KTERÁ NIKDY NEKONâÍ NÁVOD
K ÍÎOVKA, KTERÁ NIKDY NEKONâÍ NÁVOD CZ CZ Hra pro: 2-4 hráãe Délka hry: 45 minut Hra obsahuje: 1 herní plán 101 písmeno ze silného kartonu 4 plastové stojánky 32 záznamové tabulky 1 látkov sáãek 1 návod
VíceKostel Nanebevzetí Panny Marie
Kostel Nanebevzetí Panny Marie První písemná zmínka Doba vzniku Skutče není přesně známa, dle písemných pramenů však existovala již před vznikem hradu Rychmburk; roku 1289 ji postoupil král Václav II.
VíceVûstník. právních pfiedpisû Pardubického kraje. âástka 8 Rozesláno dne 30. prosince 2006
Strana 301 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2006 Vûstník právních pfiedpisû Pardubického kraje âástka 8 Rozesláno dne 30. prosince 2006 O B S A H Nafiízení hejtmana Pardubického
Víceprávních pfiedpisû Libereckého kraje
Strana 1 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2001 VùSTNÍK právních pfiedpisû Libereckého kraje âástka 1 Rozesláno dne 2. ledna 2002 O B S A H 1. Obecnû závazná vyhlá ka o znaku
VíceFakulta sociálních vûd UK
Fakulta sociálních vûd UK Adresa: Smetanovo nábfi. 955/6, 110 01 Praha 1 Tel: 02/22 112 111 Fax: 02/24 23 56 44 Den otevfien ch dvefií : 27. ledna 2001 obor Bc. Ekonomie, Opletalova 26, Praha 1 Termín
Víceprávních pfiedpisû Olomouckého kraje
Strana 45 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2011 VùSTNÍK právních pfiedpisû Olomouckého kraje âástka 2 Rozesláno dne 27. ãervna 2011 O B S A H 7. Nafiízení Olomouckého kraje
VíceIUFAOVA HROBKA V ABÚSÍRU SEZÓNA 2003/2004. Ladislav Bare
IUFAOVA HROBKA V ABÚSÍRU SEZÓNA 2003/2004 IUFAOVA HROBKA V ABÚSÍRU SEZÓNA 2003/2004 Ladislav Bare Na podzim roku 2003 a na jafie roku 2004 byl ve dvou nûkolikat denních obdobích, oddûlen ch pfiestávkou
VíceRozhovor s Dagmar Havlovou o du i Lucerny
Rozhovor s Dagmar Havlovou o du i Lucerny Lucerna vznikla jako místo soustfieìující spoleãenské, kulturní a zábavní aktivity pod jednou stfiechou, a to zfiejmû jako jeden z prvních pfiíkladû svého druhu
VíceObnova staveb areálu veltruského zámku po povodni 2002
Obnova staveb areálu veltruského zámku po povodni 2002 Jan HOLEâEK Autory fotografií jsou Jana Hanãlová, Jan Holeãek a Jifií Mrázek. Obr. 1. Veltrusy (okres Mûlník), zámeck areál, LaudonÛv pavilon, stav
VíceSGH-S300 ProhlíÏeã WAP Návod k pouïití
* Obsah uveden v tomto návodu nemusí pfiesnû souhlasit s va ím telefonem, v závislosti na nainstalovaném softwaru nebo na va em poskytovali sluïeb. SGH-S300 ProhlíÏeã WAP Návod k pouïití ELECTRONICS World
Více1. ROTUNDA SVATÉHOVÁCLAVA A JEJÍ OSUDY DO POČÁTKU STAVBY SPYTIHNĚVOVY BAZILIKY 31
OBSAH Předmluva prezidenta republiky Václava Klause 16 Předmluva arcibiskupa pražského Mons. Dominika Duky 17 Úvodem 21 1. ROTUNDA SVATÉHOVÁCLAVA A JEJÍ OSUDY DO POČÁTKU STAVBY SPYTIHNĚVOVY BAZILIKY 31
Vícek souãasnému názoru na obnovu fasád historick ch staveb 1 Milo SOLA Pokud není uvedeno jinak, je autorem fotografií Milo Solafi.
K souãasnému názoru na obnovu fasád historick ch staveb 1 Milo SOLA 1 2 Název pfiíspûvku by mohl b t chápán jako poznámky k souãasnému názoru na obnovu fasád historick ch staveb, ale na místû je spí e
Víceprávních pfiedpisû PlzeÀského kraje
Strana 309 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2005 VùSTNÍK právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 6 Rozesláno dne 12. prosince 2005 O B S A H 2. Nafiízení o zfiízení pfiírodní
Vícedoby v platy. dobu v platy.
Generali penzijní fond a.s Bûlehradská 132, 120 84 Praha 2, âeská republika Penzijní plán ã. 3 Generali penzijní fond a.s. Bûlehradská 132 120 84 Praha 2 âást I Úvodní ustanovení âlánek 1 Penzijní pfiipoji
VíceUCZ/Kas/08. V eobecné pojistné podmínky. poji tûní vozidel - zvlá tní ãást -
UNIQA poji Èovna, a.s. Zapsána u Mûstského soudu v Praze, oddíl B, ã. vloïky 2012. Evropská 136, 160 12 Praha 6 Iâ: 49240480 V eobecné pojistné podmínky poji tûní vozidel - zvlá tní ãást - UCZ/Kas/08 EU
VíceUkázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz
Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz T omá Durdík ILUSTROVANÁ ENCYKLOPEDIE âesk CH HRADÒ DODATKY Nakladatelství Libri Praha 2002 Rukopis této knihy vznikl za podpory grantového projektu
VíceV znamné dílo architekta J. B. Santiniho kaple sv. Václava a Vojtûcha v Ostrovû u Stfiíbra
V znamné dílo architekta J. B. Santiniho kaple sv. Václava a Vojtûcha v Ostrovû u Stfiíbra Milan PAVLÍK, Markéta PAVLÍKOVÁ A NOTACE: Pfii rekonstrukci a celkovém restaurování kaple sv. Vojtûcha a sv. Václava
VíceK rozdílûm v cenov ch hladinách mezi âr a Nûmeckem
DT: 338.5(437);338.5(430) klíčová slova: komparativní cenová hladina obchodovatelné a neobchodovatelné zboží zákon jedné ceny K rozdílûm v cenov ch hladinách mezi âr a Nûmeckem Michal SKOŘEPA* 1. Úvod
VíceKatalog produktû PRO HM
Katalog produktû PRO HM Nabídka produktû PRO HM Na e firma nabízí irokou kálu sluïeb v oblasti reklamy. Vyrábíme produkty pro podporu prodeje (promotion stánky, bannery, nosítka (pivo párky), displaye,
VíceOchrana archeologick ch památek v památkové rezervaci
Ochrana archeologick ch památek v památkové rezervaci PraÏské Jaroslav PODLISKA, Michal TRYML A NOTACE: Autofii se zab vají v vojem ochrany archeologick ch památek na území historického jádra Prahy po
Vícezastávkové pfiístfie ky sportovní pfiístfie ky
zastávkové pfiístfie ky sportovní pfiístfie ky classic Klasicky tvarovan pfiístfie ek dokonal ch proporcí a vysoké stability. Promy len systém podpûr nese pfiekvapivû rozmûrnou stfiechu s dvûma moïnostmi
VíceArcidiecézní muzeum v Olomouci Leo MLâÁK. Arcidiecézní muzeum máme tleskat, nebo plakat? Lucie ERNSTOVÁ
Arcidiecézní muzeum v Olomouci Arcidiecézní muzeum máme tleskat, nebo plakat? Lucie ERNSTOVÁ Jako pfied mnoho dal ích byl i pfiede mû postaven nelehk úkol zamyslet se nad nedávno dokonãenou realizací obnovy
VíceV sledky státní kontroly opravy národní kulturní památky Karlova mostu v Praze
V sledky státní kontroly opravy národní kulturní památky Lenka SVOBODOVÁ Památková inspekce Ministerstva kultury provedla v dobû od 14. ãervence 2008 do 26. záfií 2008 kontrolu, která byla zamûfiena na
VíceZkratky a úplné názvy pfiedpisû pouïit ch v publikaci... 10. Úvod... 11
Zkratky a úplné názvy pfiedpisû pouïit ch v publikaci... 10 Úvod... 11 1 Novela zákona o DPH od 1. 4. 2011... 13 1 Oblasti, kter ch se t ká novela zákona o DPH... 19 2 Zmûny zákona o DPH spoãívající ve
VíceZ pfiedchozího vypl vá, Ïe v pfiípadû mostovky by- hrazeny vrstvami betonu. Stratigrafii tûchto star-
PrÛzkum Karlova mostu v parapetû a mostovky prûbûhu stávající opravy Jan BERÁNEK Úvod kamenn ch blokû tvofií z vût í ãásti zastoupen V souãasné dobû provádí oddûlení prûzkumu boïanovsk pískovec, následovan
VíceM AT E R I Á L I E, S T U D I E
Kostel sv. Anny na Starém Mûstû praïském stfiedovûké fie ení jeho interiéru ve svûtle fiádov ch statut dominikánek Klára MEZIHORÁKOVÁ A NOTACE: StaÈ se soustfiedí na b val kostel sv. Anny na Starém Mûstû
Vícezahrazovací sloupky ochranné mfiíïe ke sromûm stojany na jizdní kola
zahrazovací sloupky ochranné mfiíïe ke sromûm stojany na jizdní kola s-sloupky Sloupky s ocelov m zinkovan m tûlem a zakonãením z litého hliníku stejnû jako varianty celoocelové netrpí kfiehkostí a pfiiná
VíceOstrov u Stfiíbra stavba, zafiizování a v zdoba filiální kaple sv. Václava a Vojtûcha
Ostrov u Stfiíbra stavba, zafiizování a v zdoba filiální kaple sv. Václava a Vojtûcha Vratislav RY AV A NOTACE: âlánek se vûnuje kapli sv. Václava a Vojtûcha v Ostrovû u Stfiíbra. SnaÏí se o upfiesnûní
VíceOBSAH 1 Úvod do ekonomie 2 Základní v chodiska a kategorie ekonomické vûdy 3 Principy hospodáfiské ãinnosti 4 Trh a trïní mechanizmus
OBSAH 1 Úvod do ekonomie............................... 15 1.1 Pfiedmût, metoda a nûkteré charakteristiky ekonomie. 15 1.2 Definice ekonomické vûdy...................... 16 1.3 K metodû ekonomické vûdy.....................
Víceprávních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje
Strana 177 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2005 VùSTNÍK právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 7 Rozesláno dne 31. fiíjna 2005 O B S A H 2. Nafiízení o zfiízení
Více