Souhrnná teritoriální informace Guatemala

Transkript

1 Souhrnná teritoriální informace Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Mexiku ke dni Seznam kapitol souhrnné teritoriálné informace: 1. Základní informace o teritoriu 2. Vnitropolitická charakteristika 3. Zahraničně-politická orientace 4. Ekonomická charakteristika země 5. Finanční a daňový sektor 6. Zahraniční obchod země 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu 9. Investiční klima 10. Očekávaný vývoj v teritoriu 1/28 Zastupitelský úřad Mexiko (Mexiko)

2 1. Základní informace o teritoriu 1.1. Oficiální název státu Guatemalská republika República de 1.2. Rozloha km 2, což je zhruba 1,5x rozloha ČR. hraničí s Mexikem, Belize, Hondurasem a Salvadorem, země má 400 km pobřeží Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva V Guatemale žije podle posledních odhadů sčítání obyvatelstva 14,7 mil. obyvatel, hustota osídlení činí 135 obyvatel/km 2, podíl ekonomicky činného obyvatelstva cca 4,99 mil Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení Dle sčítání z roku 1999 činil 4,7 %, na jeho výši se nejvíce podíleli Indiáni a míšenci Národnostní složení Největší skupinu obyvatelstva tvoří mestici (50 %), dále Indiáni (44 %), běloši se na celkové populaci podílí 5 %, černoši 1 % Náboženské složení V zemi vyznává většina obyvatel náboženství katolické, asi 25 % protestantské (evangelíci), dále je zastoupeno náboženství indiánských skupin obyvatel a judaismus. Bez vyznání se deklarují 3 % obyvatelstva Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky Oficiálním jazykem je španělština, k ostatním nejčastěji používaným jazykům patří angličtina (v turistických centrech), mayské jazyky (akateko, cackchiquel, kekchi, mam, quiché, xinka, garífuna aj. celkem 21) Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města Administrativně správní členění: je republikou, skládá se z 22 departamentů a 334 městských správ, s omezenou samostatností. Jedná se o následující departamenty: Alta Verapaz, Baja Verapaz, El Petén, El Progreso, Escuintla,, Huehuetenango, Chimaltenango, Chiquimula, Izabal, Jalapa, Jutiapa, Progreso, Quetzaltenango, Quiché, Retalhuleu, Sacatepéquez, San Marcos, Santa Rosa, Sololá, Suchitepéquez, Totonicapán, Zacapa. 2/28 Zastupitelský úřad Mexiko (Mexiko)

3 Hlavní město: Hlavní město je Ciudad de, které má cca 3,1 mil. obyvatel (2010), bylo založeno roku 1776 jako Nueva dela Asunción. Další města: Quetzaltenango (cca 789 tis. obyvatel) Escuintla (cca 701 tis. obyvatel) Puerto Barrios (cca 81 tis. obyvatel) Chimaltenango (cca 612 tis. obyvatel) La Antigua (cca 41 tis. obyvatel) 1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn Guatemalskou národní měnou je guatemalský quetzal (Q), který se dělí na 100 centavos. Kurz k činil 7,81083 Q/1 USD. Zejména v turistickém sektoru jsou při placení přijímány i USD Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba Státní svátky: 1. ledna Nový rok únor náboženské svátky v souvislosti s postem březen duben Velikonoční týden (před českým pondělím velikonočním) čtvrtek a pátek (+ sobota a neděle) jsou svátky 1. května Svátek práce 30. června Den armády 15. srpna Guatemalský festival 15. září Den nezávislosti 20. října Den revoluce 1. listopadu Den všech svatých 8. prosince Svátek Neposkvrněného početí 24. prosince Štědrý večer 25. prosince Hod Boží 31. prosince Silvestr (odpoledne je svátek) Pracovní doba: Délka pracovní doby je různá v závislosti na regionu a typu organizace, většinou od 8:00 9:00 hod. do 18:00 19:00 hod. s dvouhodinovou přestávkou na oběd v době od 12:00 do 14:00 hod. Úřady jsou pro veřejnost otevřené často jen dopoledne. Prodejní doba: Obchody jsou většinou otevřené od 8 9 hodin do hodin. V době od 12 do 14 hodin bývá polední přestávka. 3/28 Zastupitelský úřad Mexiko (Mexiko)

4 1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty Autoři neuvádí Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU ČR nemá s Guatemalou uzavřenou žádnou bilaterální dohodu o vzájemném poskytování zdravotních služeb. Místní lékařská péče (především v hlavním městě) je na dobré úrovni, částky na úhradu pro cizince však jsou velmi vysoké. Je proto nanejvýš žádoucí si zajistit zdravotní připojištění již v ČR Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria Dnem vstoupila v platnost bilaterální dohoda o zrušení vízové povinnosti pro občany ČR i Guatemaly, přičemž celková délka pobytu nesmí přesáhnout 90 dní. Dohoda rovněž zakazuje občanům obou zemí vykonávat během pobytu jakoukoliv výdělečnou činnost (tato okolnost je považována za zneužití dohody a je odpovídajícím způsobem právně postihována) Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince vhodnost návštěvy s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi V hlavním městě a ve významných turistických lokalitách (Tikal atd.) je relativně bezpečno, avšak v řadě jiných míst, zejména v pohraničních oblastech s Mexikem, jsou rizika přepadení vysoká (působí zde kriminální bandy a pašeráci narkotik). Nelze proto doporučit návštěvu těchto oblastí individuálním turistům. Ze zdravotního rizika jde především o nebezpečí malárie (hlavně v bažinaté oblasti severu); z očkování lze doporučit hepatitidu A/B Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů) popis spojení z letiště a z centra města Diplomatickou a konzulární působnost pro Guatemalu má Zastupitelský úřad ČR v Mexiku Cuvier 22 Col. Nueva Anzures Del. Miguel Hidalgo tel.: / mexico@embassy.mzv.cz Dne 26. listopadu 2004 byl po letech znovu otevřen Honorární konzulát ČR. Do funkce honorárního konzula byl jmenován p. José Luis Guzmán Segura. Honorární konzulát Avenida de las Américas 20-12, Zona 13 Ciudad de Guatemal tel.: (00502) guzmanjl@mac.com Spojení z letiště do centra města: prakticky jen taxi (cena Q), hotely vyšší kategorie zajišťují transfery svých hostů svými vlastními vozidly. 4/28 Zastupitelský úřad Mexiko (Mexiko)

5 1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism) V zemi není zastoupení těchto organizací. V oblasti turistiky je možné se obrátit na kancelář CzechTourismu, otevřenou v Mexiku 11. května Oficina de Turismo de la República Checa CzechTourism Ejército Nacional 505 of. 402, Col. Granada México, D.F. México tel./fax: lutter@czechtourism.com web: Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.) Autoři neuvádějí Internetové informační zdroje Autoři neuvádějí Adresy významných institucí Autoři neuvádějí. 5/28 Zastupitelský úřad Mexiko (Mexiko)

6 2. Vnitropolitická charakteristika 2.1. Stručná charakteristika politického systému je republikou prezidentského typu. Hlavou státu a nejvyšším představitelem výkonné moci je prezident, který je současně šéfem tzv. ministerské rady a rovněž nejvyšším velitelem ozbrojených sil země. Je volen v přímých volbách na 4 roky bez možnosti znovuzvolení. Poslední volby hlavy státu proběhly v září a listopadu Nově zvolený prezident Otto Pérez Molina byl inaugurován na období dne 14. ledna Otto Pérez Molina slibuje, že v průběhu svého volebního období bude tvrdý a nekompromisní k organizovanému zločinu a že zajistí bezpečnost a mír v zemi. Rovněž podporuje sociální témata, a to zejména zvýšení počtu pracovních míst a snížení chudoby. Bezpečnost a vymahatelnost práva deklaruje O. Molina jako priority vlády. V jednokomorovém Kongresu se 158 poslanci je nyní následující rozložení sil: Vlastenecká strana získala 56 křesel Velká národní aliance a Národní strana naděje (UNE -GANA) mají 47 křesel Svaz národní změny (Union de Cambio Nacionál) získal 15 křesel strana Obnovení demokracie a svobody (Liberta Democrática Renovada) má 13 křesel strana Kompromisu, obnovy a pořádku (Compromiso, Renovación y Orden) 12 křesel strana Vize pro hodnoty a sjednocenost Guatemaly (Visión con Valores y Encuentro por ) 7 křesel strana Rigoberta Menchú ( Frente Amplio de Rigoberta Menchú) 3 křesla strana Národního pokroku (Partido de Avanzada nacionál) 2 křesla Guatemalská republikánská fronta (Frente Republicano Guatemalteco) 1 křeslo Unionistická strana (Partido Unionista) 1 křeslo. Vrcholným orgánem soudní moci v Guatemale je Nejvyšší soud (Corte Suprema de Justicia), který tvoří 13 soudců volených Kongresem na pětileté funkční období s možností znovuzvolení. Guatemalská ústava stanoví úplnou nezávislost soudní moci v zemi. Nejvyšší soud jmenuje soudce do nižších soudních orgánů. Existuje také Nejvyšší volební soud (Tribunal Supremo Electoral) a také institut ombudsmana (Magistrado de Conciencia). K ústavním pojistkám a kontrolním mechanismům náleží Ústavní soud (Corte de Constitucionalidad), Nejvyšší kontrolní úřad (Contraloría General de Cuentas), prokuratura (Procuraduría General de la Nación) a tzv. Veřejné ministerstvo (Ministerio Público), které funguje jako státní žalobce. Hlavní politické strany v zemi: Centrum pro sociální akci (CASA) předseda Eduardo Suger Demokratická fronta (FRENTE) předseda Alfonso Cabrera Demokratická unie (UD) předseda Manuel Conde Orellana Guatemalské sblížení (EG) předsedkyně Nineth Montenegro Velká národní aliance (GANA) předseda Jaime Antonio Martínez Loaiza Guatemalský národní revoluční svaz (URNG) předseda Hector Nuila Guatemalská republikánská fronta (FRG) předseda Efraín Ríos Montt Strana národního pokroku (PAN) předseda Juan Guillermo Gutiérez Národní svaz naděje (UNE) předseda Álvaro Colom Caballeros (vládní) Vlastenecká strana (PP) předseda Roxana Baldetti Unionistická strana (PU) předseda Fritz García 6/28 Zastupitelský úřad Mexiko (Mexiko)

7 2.2. Hlava státu (jméno, kompetence) Prezident s rozsáhlými pravomocemi včetně vedení vládního kabinetu, volený na 4 roky bez možnosti znovuzvolení. Dne 14. ledna 2012 byl inaugurován prezident Guatemaly Otto Pérez Molina (Vlastenecká strana, PP) na období Složení vlády Vláda jmenovaná a řízená prezidentem republiky má celkem 26 ministrů. Členy širší vlády jsou kromě prezidenta, viceprezidenta a ministrů (15) i tzv. tajemníci prezidenta (Secretarios 11), kteří koordinují spolupráci prezidentské kanceláře s jednotlivými ministerstvy. Následně uvádíme složení vlády, která zahájila svou činnost Složení vlády: Prezident republiky Otto Pérez Molina ( byl inaugurován prezident Guatemaly Otto Pérez Molina) Viceprezident republiky José Rafael Espada Ministr zahraničních věcí Roger Haroldo Rodas Ministr vnitra Carlos Menocal Ministr národní obrany gen. Abraham Valenzuela González Ministr veřejných financí Rolando de Cid Ministr spojů, infrastruktury a bydlení Luis Alfredo Alejos Olivero Ministr zemědělství a výživy Juan Alfonso de León Ministr hospodářství Erick haroldo Couly Echevarría Ministr veřejného zdravotnictví a sociální pomoci Ludwik Werner Ovalle Cabrera Ministr energetiky a těžby Carlos Iván Meany Valerio Ministr kultury a sportu Jerónimo Lancerio Chingo Ministryně školství Denisa Alonzo Mazariegos Ministr práce a sociálních věcí Edgar Alfredo Rodriguez Ministr životního prostředí Luis Ferrate Secretarías: Generální tajemník prezidentského úřadu: Carlos Esteban Larios Ochaita Tajemník strategického plánování prezidentského úřadu: Gustavo Bladimir Solano Cerezo Tajemník pro plánování a program prezidentského úřadu: Óscar Leonel Figueroa Cabrera Tajemník pro zemědělské otázky: Juan Alfonso De León García Tajemník pro administrativu a bezpečnost: Carlos Quintanilla Villegas Tajemník pro potravinovou bezpečnost: Juan Rodolfo Aguilar León Tajemník pro ženské otázky: neobsazeno Tajemník pro činnost manželky prezidenta: neobsazeno Tajemník pro sociální otázky: neobsazeno Tajemník mluvčí: Ronaldo Robles Koordinační tajemník prezidentského úřadu: Salvador Gandara 7/28 Zastupitelský úřad Mexiko (Mexiko)

8 3. Zahraničně-politická orientace 3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních je členem Organizace spojených národů (UN, ONU, OSN), Organizace amerických států (OAS, OEA), Mezinárodní banky pro obnovu a rozvoj (Světové banky) (IBRD, WB), Mezinárodního měnového fondu (IMF), Světové obchodní organizace (WTO), Meziamerické rozvojové banky (IADB, BID), Latinskoamerického ekonomického systému (LAES, SELA), Latinskoamerické asociace pro integraci (LAIA, ALADI), Středoamerického společného trhu (MCCA), Mezinárodní organizace pro výživu a zemědělství (FAO), Mezinárodní organizace práce (ILO), Mezinárodní organizace kriminální policie (INTERPOL), Mezinárodní námořní satelitní organizace (INMARSAT), Mezinárodní telekomunikační satelitní organizace (INTELSAT), Organizace Spojených národů pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO), Organizace Spojených národů pro výcvik a vývoj (UNITARY), Světové zdravotnické organizace (WHO), Světové turistické organizace (WToO), Světové meteorologické organizace (WMO), Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO), Světové federace odborů (WFTU), Světové poštovní unie (UPU), Univerzity Spojených národů (UNU), Mezinárodní obchodní komory (ICC), Organizace Spojených národů pro průmyslový rozvoj (UNIDO), Konference Spojených národů o obchodu a rozvoji (UNCTAD), Mezinárodní telekomunikační unie (ITU), Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA), Mezinárodního počítačového střediska (ICC), Agentury pro zákaz jaderných zbraní v Latinské Americe a Karibské oblasti (OPANAL), Mezinárodní námořní organizace (IMO), Stálého arbitrážního dvora (PCA), Ekonomické komise OSN pro Latinskou Ameriku a Karibskou oblast (ECLAC), Středoamerické banky pro ekonomickou integraci (BCIE), Mezinárodního fondu pro rozvoj zemědělství (IFAD), Mezinárodní asociace pro rozvoj (IDA), Mezinárodní energetické agentury (IEA), Mezinárodní finanční korporace (IFC), Mezinárodní konfederace svobodných odborů (ICFTU), Rady pro spolupráci v oblasti cel (CCC), Mezinárodní organizace pro standardizaci (ISO), Mezinárodního hnutí červeného kříže a červeného půlměsíce (IRCM), Mezinárodního olympijského výboru (IOC) a členem Sdružení karibských států (AEC) Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách v rámci rozvoje otevírání trhu země a s rostoucím zájmem o vytváření nových dohod v rámci bilaterální a multilaterální spolupráce podepisuje stále více dohod a to především v kontextu středoamerické spolupráce a spolupráce s USA, Japonskem a stále více i s EU. Největší důležitost mají pro zemi dohody o volném obchodu s USA a středoamerickými zeměmi (CAFTA). Klíčová je pro Guatemalu zejména dohoda o volném obchodu mezi CAFTA a USA, k níž přistoupila se řadí do skupiny rozvojových zemí, na které je zaměřen Rozvojový program z Doha, který zůstává zatím neuzavřený a k jeho částečnému naplnění probíhala jednání na VI. Konferenci ministrů členských zemí WTO v prosinci minulého roku v Hongkongu Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) mimo smluv dle kap.7.1. Platné bilaterální dohody: Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Guatemalské republiky o zrušení vízové povinnosti pro držitele diplomatických, konzulárních a služebních nebo úředních pasů sjednaná výměnou nót (Praha , vstup v platnost ) Dohoda o vzájemné podpoře a ochraně investic (Praha ) vyšla v Úředních novinách dne 23. května 2005 Dohoda o zrušení vízové povinnosti pro držitele cestovních pasů (vstup v platnost 6. listopadu 2004). 8/28 Zastupitelský úřad Mexiko (Mexiko)

9 4. Ekonomická charakteristika země 4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje je největší zemí i ekonomikou Střední Ameriky. V roce 2011 dosáhl reálný růst HDP 3,0 % (odhadovaný růst pro rok 2011 byl 2,9 %). Růst HDP v roce 2011 ovlivnily následující faktory: stabilní kurz místní měny vývoj úrokových sazeb na vnitřním a zahraničním trhu stabilní cenová hladina cena ropy na mezinárodních trzích striktní fiskální politika státu. Nejvyšší podíly na tvorbě HDP měly následující sektory: zpracovatelský průmysl 16 % základní služby 16 % zemědělství 12,5 % obchod maloobchod/velkoobchod 11,8 % doprava 10,4 %. Pro rok 2012 se odhaduje růst ekonomiky v hodnotě 3,2 %. Inflace dosáhla v roce ,2 % a pro rok 2012 se předpokládá v rozmezí 6,27 7 %. V roce 2011 se kurz Q/USD pohyboval v rozmezí 7,7 8,0 %. V roce 2011 dosáhly přímé zahraniční investice (PZI) v Guatemale 686 mil. USD, do Střední Ameriky se v tomto roce investovalo celkově 3,483 mld. USD. Nejvýznamnějším odvětvím PZI v Guatemale je sektor strojírenství a služby spojené s obchodem. Hlavními vývozními artikly Guatemaly jsou textilní výrobky, káva, cukr, banány, ropa, ovoce, alkoholické nápoje, kameniny, vzácné kameny a chemické výrobky. V dovozu Guatemaly převládají suroviny a polotovary, spotřební zboží, paliva, maziva, stavební materiály, náhradní díly pro automobily, elektrické stroje, součástky kukuřice a pšenice. Mezi priority ekonomické politiky vlády patří liberalizace zahraničního obchodu. Faktory, které by mohly podpořit růst ekonomiky v následujících letech, jsou: vývoj úrokových sazeb (místní, zahraniční) posílení vnitřního trhu vývoj cen ropy implementace fiskálních reforem stabilita kurzu národní měny. Dle údajů Světové banky patří mezi státy s nejvyšším nepoměrem distribuce příjmů 20 % populace spotřebovává 51 % HDP. Výsledkem je, že 50 % populace žije ze 2 USD/1 den a 15 % populace z 1 USD/1den a méně (na úrovni extrémní chudoby) * HDP míra růstu v % 6,3 3,3 0,5 2,6 3,0 3,2 Inflace v % 6,82 11,36 1,86 3,86 6,2 6,27 7,0 9/28 Zastupitelský úřad Mexiko (Mexiko)

10 Směna Q/ USD 7,75 7,72 8,35 8,01 7,81 Zdroj: Banco de a Národní statistický úřad * odhad 4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/ obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti) Základní makroekonomické ukazatele za poslední 7 let (III. čtvrtleti) HDP v mld. Q* 261,8 295,9 307,6 331,9 365,1 HDP (růst v %)** 6,3 3,3 0,5 2,8 3,8 HDP na obyvatele (USD) 2 556, , , , ,9 Zahr.dluh% z HDP 12,46 11,2 13, 1 13,5 12 Inflace v % 8,75 9,4-0,28 5,39 6,2 Směna Q/USD 7,75 7,72 8,35 8,01 7,81 Devizové rezervy (mld. USD) 4,3 4,7 5,2 5,95 6,2 Příjmy vývozy (mld. USD v cenách FOB) 7,0 7,9 7,2 8,5 10,5 Výdaje dovozy (mld. USD v cenách CIF) 12,5 13,4 11,5 13,8 16,6 Zahr.dluh ( mld. USD) 4,2 4,4 4,9 5,562 5,6 min.mzda Zdroj: Banco de a Národní statistický úřad 10/28 Zastupitelský úřad Mexiko (Mexiko)

11 Ostatní údaje v místní měně (quetzal) Minimální mzda je nižší pro zemědělský sektor o cca 1 2 % * údaj uveden v běžných cenách ** údaj uveden ve stálých cenách 4.3. Průmysl struktura, tempo růstu, nosné obory Průmyslová výroba se v roce 2011 podílela na tvorbě HDP Guatemaly cca 27 %, přičemž klíčovou roli zde hrála odvětví zpracovatelského průmyslu. Její tempo růstu se zvýšilo na 9 % Nejdůležitějšími průmyslovými odvětvími jsou průmysl chemický, potravinářský (zejména cukrovarnictví), textilní, ropný a metalurgický. Rozvoj textilního průmyslu je postaven na práci ve mzdě (konfekce šitá na zakázku, hlavně sportovní oblečení). Textilní průmysl však v současně době trpí silně konkurencí levných dovozů a pašováním zboží z Číny a jiných asijských států. Přesto oděvy, látky a textilní materiály představují rozhodující položku guatemalského vývozu (cca čtvrtinu jeho hodnoty) Stavebnictví Stavebnictví se podílelo na tvorbě HDP v roce %. V daném oboru došlo k navýšení o 7,25 % v porovnání s rokem Zemědělství vývoj, struktura Na venkově žije zhruba 64 % obyvatel, převážně indiánského původu. Zemědělství je tradičně jedním z nejdůležitějších odvětví guatemalského hospodářství. Jeho podíl na tvorbě HDP v roce 2011 činil 12,5 %, přičemž vykázalo růst ve výši 13,8 %. Zaměstnává cca 23 % ekonomicky aktivního obyvatelstva. Guatemalské zemědělství zároveň zabezpečuje více než 45 % celkových devizových exportních příjmů. Hlavní exportní plodinou je káva, jejíž pěstování představuje hlavní ekonomickou činnost země a největší zdroj devizových příjmů. Produkce kávy se zvýšila především díky zvýšení poptávky v souvislosti se zvýšením kvóty v rámci Dohody o volném obchodu mezi Dominikánskou republikou, zeměmi Střední Ameriky a USA. coby exportér kávy zaujímá čtvrté místo za Brazílií, Kolumbií a Vietnamem. Následuje cukr, jehož je pátým největším vývozcem na světě (6,3 % celkového exportu země). Dalšími klíčovými zemědělskými produkty země jsou banány (5 % podíl na guatemalském vývozu), kukuřice, fazole a rýže. Produkce banánů v posledních letech značně stoupla, zatímco výroba tzv. základních zrnin (kukuřice, fazole, kardamon a rýže) byla postižena tzv. netradiční zemědělskou výrobou, o níž je zmínka dále, a jejich osevní plocha se snížila, takže bylo nutné zajistit jejich masivní dovozy pro zabezpečení potřeb místního trhu. Velmi významnými položkami zahraničního obchodu byly tzv. netradiční zemědělské artikly, posilování oblastí jejich pěstování a vývozu a to především do USA a do zemí EU. Jedná se o čínské zelí, hrášek, chřest, brokolici, papriky, aj. Místní klimatické podmínky v některých oblastech umožňují i několik sklizní do roka a značnou variabilitu produkce od kultivace plodin mírného pásma až po pěstování tropického ovoce. Rovněž tak roste export vzácných druhů tropických květin, dřevin a dřev. hmoty všeobecně. Květiny a dřeviny, tabák, ovoce a zelenina představují více než 7 % podíl na celkovém exportu Guatemaly. Celkově se tak zemědělské produkty podílí na guatemalském vývozu cca 25 %. Z celkové rozlohy Guatemaly je obděláváno méně než 15 % půdy (přes 13 mil. ha, z toho je přes6 mil. ha zavlažováno), 22 % tvoří lesy a 39 % pastviny, větší část zbývající půdy je neúrodná. Stáda hovězího dobytka mají cca30 mil. kusů, vepřového cca17 mil. kusů, ovcí a koz cca19 mil. kusů. Produkce masa je v současnosti téměř výhradně určena na domácí trh. Rybolov je soustředěn především na pobřeží Tichého oceánu, přičemž hlavním hydrobiologickým produktem jsou mořské krevety. Byly uzavřeny smlouvy mezi Ministerstvem zemědělství Guatemaly a Lékařskou a veterinární univerzitou San Carlos de s cílem kontroly skotu a zemědělských zvířat. Provedené atesty mají mezinárodní platnost a jsou používány pro vývoz masa i živých zvířat. Rovněž tak se snaží ministerstvo zemědělství Guatemaly doplnit mezery v půdním a zemědělském fondu země s cílem pomoci chudému domorodému obyvatelstvu dostat se legálně k zemědělské půdě. Významné jsou programy zalesňovaní, 11/28 Zastupitelský úřad Mexiko (Mexiko)

12 vytváření podzemních přírodních zdrojů vody a zabránění eroze zemědělských půd a přírodních krás. V této oblasti je značný zájem o lesní programy MZe ČR. Problémy, které postihují toto odvětví (hlavně nedostupnost úvěrů, technické zaostávání a vysoká míra analfabetismu na venkově) se odráží v nízké produktivitě práce Služby Guatemalský sektor služeb a obchodu zajišťuje práci pro cca 58 % pracovně činného obyvatelstva a je jedním ze stálých zdrojů příjmů státního rozpočtu (obchod a služby se podílí na tvorbě HDP téměř 57 %, pokud do této oblasti zahrneme i dopravu a veřejnou správu). V této oblasti je však stále více činností, které jsou sice aktivní, ale podnikatelské subjekty neodvádí daně do státního rozpočtu. Zvláštní pozornost zaslouží oblast turismu a hotelů. Turistika je druhým největším zdrojem devizových příjmů. tvoří ekologické přemostění a svým územím tvoří propojení Amerik. Má 19 ekosystémů, které patří k nejdůležitějším na planetě, podobně tak jako sousední Mexiko a Salvador. Existují přímá letecká spojení a letecké společnosti na podporu turistiky Střední Ameriky a Guatemaly. Lokality nejvíce navštěvované turisty jsou Antigua, dále Atitlán, Ciudad de, Chichicastenango, Tikal, Quetzaltenango, pacifické pobřeží a Cobán Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika z toho jaderná) je zemí, která má přístup k oběma oceánům. Její geografická pozice umožňuje přistávání lodí z obou pobřeží státu. Infrastrukturní služby v oblasti dopravy, hromadné dopravy, meziměstské a mezistátní autobusové dopravy, energetiky, telekomunikací a spojů jsou na úrovni zemí Střední a Jižní Ameriky. Země má dvě letiště schválená pro mezinárodní provoz a vzhledem k turismu existuje v zemi 115 leteckých a helikoptérových společností na dopravu turistů na archeologická centra Guatemaly a Mexika, převážně na Yucatán. Země má dvě letiště, v hlavním městě Guatemale a v Santa Elena, Petén. vlastní síť komunikací a cest v délce kolem 14 tis. km, z čehož hlavní dálnice jsou CA-l, hl. město do Mexika a CA-9, která propojuje hlavní město a hlavní přístavy s napojením na Mexiko. Asfaltováno je asi 35 % z nich. Údržba je na smluvním základě svěřena soukromým podnikům. V roce 1997 byla na 50 let poskytnuta koncese na provozování železnice, která má nyní 900 km tratí, hlavně mezi hlavním městem a přístavy na obou stranách země, americké firmě Railroad Development Corporation. Ta investovala v první fázi do rozvoje železnice a služeb s ní spojených 10 milionů USD. Zajímavým údajem je počet lokomotiv, který ke konci roku 2005 činil 12 ks. má pět hlavních mezinárodních přístavů, dva v Karibiku: Santo Tomás de Castilla (kontejnery) a Puerto Barrios a tři v tichomořské oblasti, kde je hlavním přístavem Puerto Quetzal (kargo a volně ložené zboží). Pozemní vzdálenost spojující oba oceány je pouze420 km(261 mil). V Guatemale je dvacet hlavních celnic, 13 pozemních, 3 pro letiště a 4 pro přístavy. Infrastruktura se však dostala do finančních problémů. Vzhledem k omezeným rozpočtovým zdrojům v posledních dvou letech byla do jisté míry omezena výstavba silnic a dálniční sítě. V roce 1998 byla zprivatizována značná část telekomunikačních systémů a telefonních sítí v Guatemale. Lze říci, že má nejvíce liberalizovaný trh telekomunikačních služeb z celé Latinské Ameriky. Energetika v Guatemale je otevřeným oborem a to jak ve výrobě, tak v přenosu, distribuci a v prodeji elektrické energie. Poslední údaj vlády formuluje guatemalský trh jako naprosto otevřený tuzemské i zahraniční konkurenci. Soukromý sektor vyrábí 68 % elektrické energie a má rostoucí tendenci. Výroba elektrického proudu je z největší části z vodních zdrojů 56 %, mazutových a ropných zdrojů 27 %, z uhelných zdrojů 11 %. Geotermální zdroje se podílejí na výrobě 6 %. Ceny elektrické energie jsou regulovány Administrador del Mercado Mayorista AMM. Spotřeba elektřiny je cca 3 mld. kwh, vývozy elektřiny činí cca8 mil. kwh a dovozy51 mil. kwh. 12/28 Zastupitelský úřad Mexiko (Mexiko)

13 Další infrastrukturní služby, PHM, pitná voda, odpadní vody a kanalizace, pošta a telekomunikace, jsou na shora uvedené úrovni jihoamerických poskytovaných služeb, bez většího zásahu přímých zahraničních investic. V roce 2011 došlo k nárůstu v sektoru dopravy a spojů o 8,5 % v porovnání s rokem předešlým Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc je v souvislosti s pravidelnými přírodními katastrofami (zemětřesení, záplavy) častým žadatelem a příjemcem humanitárních pomocí. Zatím poslední finanční humanitární pomoc ČR poskytla Guatemale ve výši Kč v souvislosti s odstraňováním následků tropické bouře Stan, která zemi zasáhla v roce V zemi pracují NGOs, které se v činnosti soustřeďují převážně na problematiku rozvojové pomoci Guatemale. 13/28 Zastupitelský úřad Mexiko (Mexiko)

14 5. Finanční a daňový sektor 5.1. Státní rozpočet příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let V roce 2011 rozpočet vykázal deficit 10,5 mld. quetzalů při 43 mld. příjmu a 53,5 mld. výdajů quetzalů Příjmy (mld. Q) 33,610 35,578 34,037 37,425 43,026 Výdaje (mld. Q) 37,382 40,355 43,709 48,385 53,511 Saldo (mld. Q) 3,8 4,8 9,672 9,672 10,96 Zdroj: Ministerstvo financí 5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let) Bilance běžného účtu Guatemaly v průběhu 4 let* mld. USD -1,8-1,9-0,2-0,3743 Zdroj: Banco de * konečné výsledky za rok 2011 budou publikovány v průběhu roku 2012 Kapitálový účet (III. čtvrtletí) mld. USD 4,3 4,7 5,2 5,95 6,303 Zdroj: Banco de 5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba Zahraniční dluh (mld. USD) 4,226 4,382 4,928 5,562 5,605 14/28 Zastupitelský úřad Mexiko (Mexiko)

15 Dluhová služba (%) 7,7 7,8 Zdroj: Banco de Významným věřitelem Guatemaly je Meziamerická rozvojová banka (BID). Rozhodující část zahraničního dluhu tvoří vládní půjčky (76 %) a státní dluhopisy (23 %) Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny) Bankovní systém v Guatemale tvoří Banco de, která plní funkci centrální banky, a 20 dalších bank. V roce 2002 byla zahájena reforma peněžnictví země s cílem řešit strukturální problémy bankovního sektoru (nevýkonnou administrativu, slabost bankovního dohledu, obtížný přístup k úvěrům, vysokou nákladnost informačních systémů, státní zásahy na záchranu krizí postižených finančních institucí). Byly přijaty zákony k transformaci guatemalské finanční soustavy (zákon proti praní špinavých peněz, zákon o Banco de, zákon uvolňující hospodaření devizami, zákon o bankách a finančních skupinách, měnový zákon a zákon o finančním dohledu). Pro informaci je uvedeno pět největších guatemalských bank. Dle aktiv je pořadí bank následující: 1. Industrial 2. G and T Continental 3. Agromercantil 4. Reformador 5. Banco de Desarollo Rural Vztah ke Světové bance: člen od: 28. prosinec 1945 podíl na kapitálu banky: 0,13 % na období v rámci strategie pomoci zemi (EAP) schváleny finanční prostředky v rozmezí mil. USD na podporu politiky orientované na akceleraci růstu soukromého sektoru, rozvoj lidských zdrojů a zprůhlednění a zlepšení státní správy Vztah k Mezinárodnímu měnovému fondu: člen od: 28. prosinec 1945 kvóta: 210,2 mil. SDR implementace iniciativy HIPC (Heavily Indebted Poor Countries): ne již nepatří mezi země, na něž by se vztahovala Daňový systém Fiskální legislativa zahrnuje tři základní daňové sazby. Daň z přidané hodnoty činí 12 % a postihuje prodej věcí movitých i nemovitých, služeb, dovoz a vývoz zboží, dary a pronájem nemovitostí. Daň z příjmu právnických osob nebo osob fyzických provozujících obchodní činnost činí 31 % z příjmu podléhajícího dani. Kromě nich byla v roce 1997 zavedena tzv. Mimořádná dočasná daň na financování výsledků mírových dohod, která se však změnila v trvalou (Impuesto sobre Empresas Mercantiles y Agropecuarias IEMA). Platí ji obchodní a zemědělské společnosti a počítá se z čistých celkových aktiv nebo hrubých tržeb podniku (plátce daně si může vybrat podle toho, co je pro něho méně nákladné). V případě čistých aktiv se aplikuje sazba 3,5 %, v případě hrubých tržeb sazba 2,25 %. 15/28 Zastupitelský úřad Mexiko (Mexiko)

16 Sazba daně z příjmu právnických osob je 31 % a vztahuje se i na zisky poboček (filiálek) zahraničních podniků. Dividendy transferované do zahraničí nepodléhají dani z příjmu, pokud byla zaplacena daň ze zisku, z něhož se dividendy vyplácejí. Jinak dividendy podléhají 10 % srážkové dani. Vedle daní základních existuje i spotřební daň, která je aplikována na řadu výrobků považovaných za luxusní, jako je tabák, alkoholické nápoje, sodovky a limonády, pohonné hmoty, nové automobily atd. 16/28 Zastupitelský úřad Mexiko (Mexiko)

17 6. Zahraniční obchod země 6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let vývoz, dovoz, saldo tabulka Obchodní bilance za posledních 7 let (vývoj, dovoz, saldo) Vývoz 7,0 7,9 7,2 8,5 10,5 Dovoz 12,5 13,4 11,5 13,8 16,6 Obrat 19,5 21,3 18,7 22,3 27,1 Saldo -5,5-5,5-4,3-5,3-6,1 Zdroj: Banco de, vývozní ceny FOB, dovozní CIF v mld. USD 6.2. Teritoriální struktura postavení v (k) EU Hlavní obchodní partneři Guatemaly ve vývozu roku 2011: USA (41,7 %) Salvador (10,8 %) Honduras (7,8 %) Mexiko (4,9 %) Kostarika (3,9 %) Nikaragua (4,4 %) Panama (2,3 %) Dalšími vývozními teritorii jsou Japonsko (2 %), Kanada (1,5 %) a Holandsko (1,3 %). V dovozech roku 2011 je situace poněkud odlišná, hlavními partnery jsou: USA (39,1 %) Mexiko (1126 %) Čína (6,9 %) Salvador (4,9 %) Kolumbie (3,6 %) Panama (2,9 %) Kostarika (2,7 %) 6.3. Komoditní struktura Hlavními vývozními artikly Guatemaly v roce 2011 byly: textilní výrobky (11,6 %) káva (11,22 %) 17/28 Zastupitelský úřad Mexiko (Mexiko)

18 kameny a drahokamy (9 %) cukr (6,2 %) banány (4,8 %) kaučuk (3,8 %) ropa (3,2 %) V dovozu Guatemaly v roce 2010 převládaly následující komodity: minerály (především ropné deriváty 20 %) stroje a zařízení elektrotechnického průmyslu (15 %) výrobky chemického průmyslu (13 %) textilní materiály a polotovary (9 %) kovy (8 %) dopravní prostředky a jejich komponenty (7 %) 6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu Vývozní a dovozní režim Guatemaly se po vstupu do WTO v roce 1995 výrazně uvolnil. Uvolnění rovněž souvisí s probíhající demokratizací a uzavíráním dohod o volném obchodu nejen se státy střední Ameriky, ale i s USA, Japonskem a EU. Cla a kontrola dovozu platí nejen pro členské státy Středoamerického společného trhu (MCCA), ale jsou aplikovány jednotné středoamerické celní sazby vycházející ze Středoamerického celního systému (SAC) a nově podpisovaných dohod. Celní sazby se vypočítávají z cen CIF a v současné době SAC stanoví maximální clo ve výši 24 % a minimální ve výši 0 %, průměrná celní sazba je 12 %, přičemž na suroviny a výrobní prostředky je aplikována téměř vždy nulová sazba. Spotřební zboží je postiženo celní sazbou, která osciluje mezi 10 a 24 %. Veškeré importované zboží a služby podléhají DPH ve výši 12 % z hodnoty CIF. Při proclívání zboží je nutno využít služeb celního agenta. Pokud se týká dokladů požadovaných při dovozu, jsou vyžadovány originály faktur, konosamenty, již zmíněná osvědčení o původu zboží, balicí listy. Faktury a dopravní doklady by měly být osvědčené guatemalskou ambasádou v místě původu zboží. Vše však záleží na podmínkách kontraktu nebo podmínkách výběrových řízení na dovoz zboží a služeb. Za účelem zahraničně-obchodní kontroly a statistiky je v zemi aplikován jednotný registrační vývozní systém, tzv. Ventanilla Única para las Exportaciones. Platební styk probíhá převážně v USD. V zemi je volná směnitelnost. Vnitřní platby probíhají v místní měně, kterou je quetzal (Q). Probíhá proces ratifikace Asociační dohody EU-Střední Amerika, předpokládaný vstup dohody v platnost květen patřila za jednoho z hlavních promotérů uzavření dohody na straně zemí SA Ochrana domácího trhu Zahraniční obchod Guatemaly a vnitřní trh je v podstatě liberalizován. Mimocelní bariéry obchodu nejsou prakticky žádné, ale vyžadují se fytosanitární osvědčení, osvědčení o původu zboží, nebo jakostní certifikáty pro určité produkty. Pro dovoz některých výrobků (dřevo, zbraně, odpad, omamné látky) je nezbytné dovozní povolení vystavené příslušným ministerstvem Zóny volného obchodu V Guatemale existuje v současné době několik zón volného obchodu, které slouží jako výrobní parky nebo celní prostory. První dvě zóny volného obchodu, soukromá Grupo Z nacházející se na 29,5 km na Pacifické silnici směrem z hlavního města k pobřeží Tichého oceánu, a státní ZOLIC umístěná v přístavu Santo Tomás de Estalla. Volné zóny obchodu hrají velice důležitou roli v regionálním měřítku zemí střední 18/28 Zastupitelský úřad Mexiko (Mexiko)

19 Ameriky, Mexika a USA. Statut udělení titulu zóna volného obchodu v Guatemale se řídí Dekretem č guatemalského Kongresu republiky. Specifickým fenoménem, který se do Guatemaly rozšířil ze sousedního Mexika, jsou tzv. maquiladoras, jakési pobočky/montovny zahraničních, zejména amerických firem. Jejich vznik je ekonomicky opodstatněn využitím levnější pracovní síly a cen vstupů ve srovnání s náklady v USA, Kanadě a Mexiku a tyto maquiladoras navíc částečně zabraňují ještě většímu přílivu Guatemalců do USA a zvyšují jejich pracovní návyky a schopnosti. Postavení maquiladoras upravuje Dekret č (Zákon o podpoře a rozvoji zpracovatelských exportních aktivit) Kongresu republiky a Dekret č Kongresu republiky. 19/28 Zastupitelský úřad Mexiko (Mexiko)

20 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 7.1. Smluvní základna Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Guatemalské republiky o zrušení vízové povinnosti pro držitele diplomatických, konzulárních a služebních nebo úředních pasů sjednaná výměnou nót (Praha , vstup v platnost ) Jednostranným rozhodnutím vlády Guatemalské republiky byl ke dni 1. července 2003 zrušen vízový režim pro turistické cesty českých občanů (příslušná nóta MZV Guatemaly byla předána při příležitosti návštěvy guatemalského ministra zahraničních věcí R. Gutiérreze v ČR dne ) V rámci reciprocity vláda ČR svým usnesením č. 412 ze dne 28. dubna 2004 zrušila vízovou povinnost pro držitele guatemalských běžných pasů (vstup v platnost dnem ) Bilaterální dohoda o zrušení vízové povinnosti pro držitele cestovních pasů (návrh ČR na sjednání tohoto typu dohody byl guatemalskou stranou odsouhlasen dne 13. srpna 2004, vstup v platnost 7. října 2004). Dohoda o vzájemné podpoře a ochraně investic po procesu renegoaciace vstoupila v platnost 4. května Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let tabulka Obchodní bilance ČR (v mil. USD) Vývoz 6,27 4,24 3,56 5,28 5,81 Dovoz 0,64 0,92 1,42 1,69 1,99 Obrat 6,91 5,16 4,98 6,97 7,80 Saldo 5,63 3,32 2,14 3,59 3,82 Zdroj: MPO ČR Podíl Guatemaly na celkovém zahraničním obchodu ČR je malý (124. místo z hlediska celkového obratu), saldo obchodní bilance je aktivní ve prospěch ČR. Celkový objem obchodu v roce 2011 dosáhl hodnoty7,8 mil. USD při5,81 mil. USD vývozu a1,99 mil. USD dovozu Komoditní struktura českého vývozu/dovozu Hlavními položkami českého vývozu do Guatemaly v roce 2011 byly, papír a lepenka, bižuterie, korálky, revolvery a pistole, motorová vozidla k přepravě osob, plasty, stavební technika, hnojiva, šicí a spřádací stroje, hračky a kočárky. V českém dovozu z Guatemaly se uplatňují především zemědělské produkty (káva, datle, koření a směsi, ovoce a zelenina, guatemalský rum), květiny a textilní výrobky. 20/28 Zastupitelský úřad Mexiko (Mexiko)

21 7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu) Vedle tradičních výrobků lze za perspektivní považovat výrobky environmentálního sektoru vývozy malých a středních energetických celků, čističek a úpraven pitné vody, spaloven a moderních textilních strojů. Nutným předpokladem je však zajištění financování vývozu, tj. poskytnutí střednědobého či dlouhodobého úvěru. V poslední době se objevují nové poptávky, např. výběrové řízení na stavební práce (Franja Transversal del Norte délka 362 km, Anillo Metropolitano výstavba dálnice v obvodech a Sacatepéquez), elektrické průtokové ohřívače, alternativní zdroje energie a jiné. Realizace obchodních případů v oblasti nových komodit však často naráží na neschopnost české strany být na trhu fyzicky přítomen a pracovat s potencionálním zákazníkem. Dne 28. března 2012 ZÚ Mexiko ve spolupráci s honorárním konzulem v Guatemale uspořádali seminář na téma prezentace českých environmentálních technologií. Seminář patří mezi projekty ekonomické diplomacie na podru českých firem v zahraničí pro rok Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce Joint-venture ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce dosud neexistují. Významnými distributory českých exportních artiklů jsou následující firmy: José Polasek a synové zastoupení střelných zbraní a nábojů Comercial Villaverde česká bižuterie, textil, kancelářské a školní potřeby; Almacén El Bisonte nástroje a nářadí, speciální materiál, kapitál p. José Polaska rodina bývalé honorární konzulky ČR prodej českého skla a granátových šperků Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci Guatemalští zákazníci oslovují většinou přímo české firmy. Stále více se realizuje propojení guatemalský zákazník ZÚ ČR v Mexiku, zastupovaný HK v Guatemale český podnikatelský subjekt. Je třeba vyzdvihnout zejména aktivity honorárního konzula José Luise Guzmána Segury v Guatemale a jeho nesmírně cenné kontakty v podnikatelské sféře i centrálních orgánech státu, kterých budeme stále více využívat pro navázání obchodních spojení. Dne 28. března 2012 ZÚ Mexiko ve spolupráci s honorárním konzulem v Guatemale uspořádali seminář na téma prezentace českých environmentálních technologií 7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce Guatemale ČR samostatně rozvojovou pomoc neposkytovala. Humanitární pomoc poskytnutá ČR se objevila poprvé až v roce Vzájemná výměna v oblasti služeb Zatím prakticky neexistuje, výjimkou byl zájem guatemalské centrální banky o tisk bankovek ve mzdě, z něhož však z technických důvodů sešlo Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR Autoři neuvádí. 21/28 Zastupitelský úřad Mexiko (Mexiko)

22 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu 8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej Guatemalský trh je vzhledem k více než třicetileté občanské válce v zemi, oficiálně ukončené 30. prosince 1996, dosud poměrně málo saturovaný. Nejefektivnější formou distribuce užívanou v zemi většinou zahraničních firem je prodej prostřednictvím místních obchodních zástupců, i když zejména velké multinacionální korporace realizují své prodeje v rámci globalizace a nadnárodních trhů přímo. V rovině prodeje prostřednictvím místního zástupce v zásadě existují dvě varianty, prodej prostřednictvím dealera specializovaného na a určitou komoditu, nebo využití dosud nepříliš rozvinuté sítě domů specializovaných obchodů. Příprava pro vstup na zdejší trh by měla být důkladná a promyšlená. Na základě pouhé informace typu: Jsme firma, která vyrábí takový a takový výrobek, najděte nám zájemce lze jen stěží navazovat obchodní spojení. Vstup na guatemalský trh by měl být (v ideálním případě) podložen marketingovou studií, kterou může vypracovat některá renomovaná firma znalá místních poměrů (např. LGA Consulting). Optimální oslovení klientely by mělo být realizováno předložením nabídky kalkulované nikoli ex works, jak je bohužel obvyklé, ale včetně dopravného a pojištění do Ciudad de, které dává guatemalskému odběrateli určitou představu o celkové ceně. Nabídka by měla být formulována ve španělštině a doprovázena propagačními materiály, vzorky (umožňuje-li to povaha zboží), referencemi (kam firma vyváží, s kým spolupracuje atd.) a prezentačními CD či DVD. Vývozce vstupující na guatemalský trh by měl, vyžaduje-li to komodita, mít promyšleno zajištění servisu resp. požadavky na servis. Měl by mít rovněž jasno, jaké prostředky je ochoten vložit do podpory prodeje a jakým způsobem bude obchodní transakce financovat a zda bude pojišťovat rizika insolvence odběratele. Zde mohou významným způsobem pomoci instituce, jejichž posláním je podpora českého exportu: EGAP a Česká exportní banka. Nejefektivnější formou distribuce užívanou v tomto prostředí převážnou většinou zahraničních firem je prodej prostřednictvím místních obchodních zástupců, případně formou účasti na výstavách, veletrzích a předváděcích akcích. V zásadě existují dvě varianty: Prodej prostřednictvím prodejce specializovaného na určitou komoditu nebo využití sítě kapitálově silných obchodních domů, které mají své pobočky ve většině významných míst. Tyto prodejní domy však prodávají zásadně zboží vysoké kvality. Trh je ovládán americkými firmami, jimž v menší míře konkurují dodavatelé z Evropské unie, podporováni diplomatickými misemi, které mají široká obchodní oddělení. Předpokladem obchodního úspěchu je častý a osobní kontakt s partnery, včetně pozvání na oběd, předávání darů a někdy i větších finančních částek. Korespondenční akvizice má vzhledem ke shora uvedenému prakticky nulovou účinnost. Primárním kontaktem je osobní kontakt se zákazníkem a zástupcem, pravidelně obnovovaný a ošetřovaný. Guatemalské firmy se nebrání účasti na mezinárodních jednáních, vč. návštěv v ČR. Jazyková nevybavenost a špatná úroveň marketingu a public relations jsou bohužel častými jevy, které doprovázejí fyzické i korespondenční jednání českých podnikatelů v Guatemale. Velmi sporadické jsou bohužel i reakce českých subjektů na výzvy ZÚ Mexiko ohledně možností prezentace jejich komodit, nebo činnosti, formou výstav, účasti na veletrzích, či pouhého zaslání propagačních a cenových materiálů k provedení katalogové výstavky. Možnost uspořádání takových akcí nabízí honorární konzul ČR v hlavním městě Guatemaly. Jedná se o zapůjčení výstavních ploch na hlavní třídě hlavního města Guatemaly, prakticky bezplatně, s tím, že pomůže při vyřízení celních formalit na vystavované zboží všeho druhu. Růst obratu by zajistilo větší propojení podnikatelských subjektů ČR s kapitálem členských států EU, hlavně pak v oblasti energetiky, dopravních prostředků a také velkých stavebních projektů. Nutným předpokladem pro úspěchy českých vývozů, zejména hodnotově velkých zakázek a investičních celků, je zajištění financování. V případě velkých investičních projektů je nutné uvažovat o principu BOT (build operate trade) jako nejvhodnějším modelu pro místní trhy. Neplatí to pouze pro Guatemalu, ale 22/28 Zastupitelský úřad Mexiko (Mexiko)

23 do značné míry pro celou Latinskou Ameriku, která neoplývá finančními zdroji. Je ovšem otázkou, do jaké míry jsou naše banky a čeští exportéři na tento model spolupráce připraveni Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil Zaměstnávání cizinců v zemi není problémem, avšak oproti zaměstnávání místních sil je tento mechanismus z důvodu ochrany národního trhu práce složitější. Obojí se řídí platnými pracovně právními a migračními předpisy, které jsou průběžně doplňovány. Z tohoto důvodu doporučujeme konzultovat případ od případu s právním poradcem v místě, kterého doporučí ZÚ nebo honorární konzul v místě Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku Zřízení kanceláře, reprezentace, či společného podniku je jednou z nejvhodnějších forem pro dosažení požadované efektivity realizace obchodních zájmů. V přípravné fázi je však nutno počítat s komplikovanou a zdlouhavou administrativní procedurou. Proto bývá i přes značnou finanční náročnost výhodné využít služeb specializovaných guatemalských advokátních kanceláří. Velmi vhodná je konzultace s honorárním konzulem ČR v hlavním městě Guatemaly Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP) Jak pro akvizici, tak i pro udržení trvalé přítomnosti již zavedených firem na guatemalském trhu, je nutností intenzivní propagace. V této zemi je specificky velmi nutná účast na veletrzích a výstavách, která je před a po ukončení akce zahraničními firmami využívána ve spolupráci s místními reklamními agenturami, s ohledem na jejich znalost nativní (někdy indiánské) mentality a schopnost zvolit nejvhodnější reklamní strategii pro daný případ. Předpokladem efektivní reklamy by měla být její originalita. Velmi dobře rovněž funguje používání guatemalských národních symbolů. Nutno brát v úvahu značnou část nativního indiánského obyvatelstva. Nadále je pak silná vazba obchodníků na volné zóny obchodu v USA a Panamě. Ve smyslu účinných masmediálních reklamních kampaní existují v oblasti propagace českého zboží a služeb na guatemalském trhu dosud značné rezervy, resp. není využívána vůbec, což nepochybně podvazuje ještě výraznější růst obchodní výměny Způsoby řešení obchodních sporů Případné řešení sporů spojených s obchodními operacemi před guatemalskými rozhodčími orgány (jež jsou prostoupeny korupcí) nutno řešit jen a pouze přes místního advokáta. Šance na úspěch je však minimální. Všeobecně se proto doporučuje zakotvit v příslušném obchodním kontraktu doložku o příslušnosti arbitrážního soudu země vyvážejícího, pro řešení eventuálních sporů vzniklých z daného obchodu. Přes shora uvedené konstatování však v posledních letech ke sporu nedošlo, guatemalské firmy platí českým firmám bez průtahů na základě kontrahovaných platebních podmínek Režim zadávání veřejných zakázek Režim zadávání veřejných zakázek je založen na státem vyhlašovaných tendrech. Systém podávání informací o státních výběrových řízeních v Guatemale je však úmyslně velmi nepružný a neoperativní (všeobecně panuje názor, že je předmětem korupčních praktik). Vyhlašování tendrů je sdělováno se zpožděním korespondenční cestou, termíny uzávěrek bývají ve většině případů pouze několik dnů od data vyhlášení tendrů. Navíc sdělení o vyhlášení tendrů téměř nikdy neobsahují kompletní, komerčně čistou a jasnou informaci o veškerých podmínkách. Je nutno dodat, že podmínky výběrových řízení se všeobecně vyznačují značnou komplikovaností, při současném požadavku na předběžné skládání relativně vysokých účastnických anebo garančních poplatků. Nutností je nejen znalost místní mentality, ale zejména úředního jazyka, tj. španělštiny, a dokonalé splnění všech podmínek tendru. Právě z těchto důvodů je vhodné, obdobně tak jako v Mexiku, vyhledat spolehlivého zástupce, který s předstihem avizuje českému podnikatelskému subjektu záměr vlády vyhlásit veřejnou soutěž a zcela jasně a bez 23/28 Zastupitelský úřad Mexiko (Mexiko)

24 jazykových problémů předloží nabídku, která do posledního bodu odpovídá vyhlášeným soutěžním podmínkám, vč. termínů a formy předání nabídky do tendru. Bez zástupce je úspěšná účast na těchto výběrových řízeních zcela vyloučena. Aktuální informace o vypisovaných výběrových řízeních můžete nalézt na internetové adrese: Problémy a rizika místního trhu Konkurence zahraničních firem vzhledem ke globalizačnímu procesu i konkurence místní výroby na guatemalském trhu sílí každým rokem. Nabídkové aktivity se proto uskutečňují především náročnou formou akvizičních cest zástupců a představitelů místních a zahraničních firem po Guatemale. Pozornost je nutno věnovat zejména reálným cenovým požadavkům za nabízené artikly v zájmu zachování jejich prodejnosti v relaci ke srovnatelným konkurenčním výrobkům. Cenová úroveň nabídek je vzhledem k situaci na místním trhu velice nízká a je založena na bázi nabídek z asijských zemí a cen nabízených z volných zón USA, Panamy a Mexika. Zcela běžnou součástí guatemalské obchodní praxe jsou neustálé změny termínů schůzek, nedodržování dohodnutých harmonogramů přípravy a podpisů jednotlivých obchodních případů, apod. Je však možno konstatovat, že se úroveň kultury v obchodních vztazích v důsledku stále většího zapojení místní ekonomiky do mezinárodního obchodu postupně zlepšuje. Velký vliv má i místní zastoupení zemí EU, které stále více vnáší do prostředí obchodování komerčně jasné podmínky a zvyklosti, ale na druhé straně nabízí i dobré úvěrové podmínky, většinou nadnárodních společností. Rizika místního trhu pro české podnikatele lze zjednodušeně shrnout do třech bodů: Náklady na zahraniční zastoupení, bez něhož se nelze dlouhodobě v teritoriu uplatnit, nebo alespoň častá osobní přítomnost na trhu, a riziko návratnosti těchto nákladů. Oprávněné obavy z nepříliš transparentního zadávání státních zakázek. Nároky na vyšší konkurenceschopnost českého zboží vzhledem k nízké ceně místní pracovní síly a celním preferencím v obchodě s okolními státy Problematika ochrany duševního vlastnictví přistoupila k Pařížské konvenci, která chrání průmyslové vlastnictví a také ke konvenci Světové organizace duševního vlastnictví. Zákon o průmyslovém vlastnictví vstoupil v platnost v listopadu Úřadem příslušným v těchto záležitostech je Registr průmyslového vlastnictví. Zákon o patentech chrání vlastníky patentů cestou registrace v Registru duševního vlastnictví. Ochrana se prodlužuje o 10 nebo 15 let po zaplacení ročních poplatků, které je nutné uhradit před vypršením právní ochrany patentu. S konkrétním porušováním práv vyplývajících z ochrany duševního vlastnictví českých výrobců se ZÚ v tomto teritoriu zatím nesetkal Obvyklé platební podmínky, platební morálka Obvyklými platebními podmínkami jsou dokumentární akreditiv, dokumentární inkaso s odloženou platbou v různých formách. V některých případech, zejména při navazování nových obchodních kontaktů, je vhodné ze strany českých subjektů požadovat akontaci. V zemi vládne uspokojivá platební disciplína, obchodní dluhy bývají spíše výjimkou než pravidlem Významné veletrhy a výstavy v teritoriu Veletrh Interfer je jednou z největších akcí mezinárodního významu. Jedná se o veletrh, uskutečňovaný každý lichý rok. V sudé roky se koná v Salvadoru. Kontakt na organizátory: Lic. Carlos López Montúfar, Gerente Coperex Comité Permanente de Exposiciones 24/28 Zastupitelský úřad Mexiko (Mexiko)