Venkov, venkovská obec Město

Transkript

1

2 Venkov, venkovská obec Město 2

3 Pozdější vývojový stupeň, více dynamický sídelní útvar, který se určitými znaky (kritérii) odlišuje od vesnice počet obyvatel (5 000 obyv., ČR 3000obyv.) Právní vymezení hustota obyvatelstva, jejich socioprofesní struktura, způsob života a míra koncentrace, diverzifikace komplex funkcí, které město plní, včetně požadavků na občanskou a technickou vybavenost vztahy k širšímu okolí, které vznikají díky koncentrací správních, řídících a obslužných funkcí urbanistický ráz - existence určitého procenta vícepodlažních budov skladba zaměstnanosti minimalizace zaměstnanosti v zemědělství, průmysl - služby 3

4 Funkcí rozumíme schopnost měst a dalších sídelních útvarů, plnit určité poslání a vytvářet vhodné hmotné prostředí pro společenské, výrobní, obytné, rekreační a další činnosti člověka Náboţenská - Hlavní města jednotlivých náboţenství a sídla církevní hierarchie (Řím, Lhasa, Poutní místa, Náboţenská památná místa (Mekka, Betlém) Obranná (pevnostní, posádková města) Obchodní (Světová obchodní střediska: Londýn, Amsterdam, NY; Národní obchodní střediska (prakticky všechna velká města); Regionální obchodní střediska (všechna střední města); Místní střediska obchodu; Města veletrţní) Výrobní (monoprůmyslová: hornická, dřevařská, více odvětví) Dopravní střediska (přístavy, dopravní uzly) Politické (Světová politická střediska, Národní hlavní města, Různé druhy a stupně regionálních správních měst, Města soudní) Správní Rekreační střediska: Lázeňská, města zábavní (Monte Carlo) Kulturní - Města památná a symbolická (Jeruzalém), Města muzea (Benátky, Bruggy), Střediska produkce kulturních statků, knih, filmu, módy, Města vědecká, Střediska světské kultury Sportovní 4

5 5

6 Centra ekonomického rozvoje - lokalizační a aglomerační úspory Inovace, vzdělávání, V a V - pokrok Koncentrace obyv. + firem (průmysl, sluţby) Konkurence o investice image města, strategie Význam měst - cyklický vývoj (funkce měst) Optimální velikost města 6

7 Aglomerace - soustředění více měst - postupné srůstání města s obcemi a sídly a vytváření funkčního systému urbánního prostoru - sloţitější sídelní soustavy zasahují do krajiny, zabírají větší podíl povrchu země a pohlcují venkovská sídla Příklady: průmyslová centra západní Evropy (Porýní, Londýn, Liverpool) nebo USA (New York, Los Angeles, Chicago, Miami, Boston, San Francisco, Detroit) aglomerace důlních měst hlavně ve střední Evropě (Katovice, Ostrava) společnou hromadnou dopravou (Liberec - Jablonec nad Nisou), provázanost ekonomiky se zástavbou, společnou administrativou (Brandýs nad Labem - Stará Boleslav) velmi blízká poloha (Třebová Ústí) 7

8 Konurbace - Souměstí - spojení několika měst jak v oblasti zástavby, tak i ekonomických vztahů a vznik nového urbánního prostoru - Spojením několika konurbací vzniká megapolis - BoNY Wash (města Boston, New York, Washington), Tokio 8

9 Tokio 28,7 mil obyv. Bombaj 27,4 Lagos 24,4 Šanghaj 23,4 Jakarta 21,2 Sao Paulo 20,8 Karáčí 20,6 Peking 19,4 Bangladéš 19 Mexico City

10 zajištěné sluţby související s bydlením (voda, elektřina, teplo, odpady) dostupná zdravotní péče a vzdělání dobrá dopravní obsluţnost městská hromadná doprava větší počet pracovních příleţitostí velký počet nákupních středisek s moţností volby zboţí a ceny široká nabídka sluţeb bohatý kulturní, společenský a sportovní ţivot

11 Trh s nemovitostmi, bytová politika Ţivotní prostředí (BF, emise, hluk, odpadové hospodářství ) Doprava Zdraví Bezpečnost Koncentrace obyvatel na předměstí, soustřeďování chudých a nezaměstnaných do určitých městských částí - Sociální segregace, ghettizace Nezaměstnanost Sociálně patologické jevy kriminalita, prostituce, sebevraţdy 11

12 MMR, MŢP MD, MK a další Kraje EU : vyčleněno asi 21,1 miliardy eur, coţ představuje 6,1 % celkového rozpočtu na politiku soudrţnosti EU - obnova průmyslových zón a znečištěných ploch, - projekty obnovy měst a venkova, - ekologičtější městkou dopravu - Bydlení - investice do infrastruktury, výzkumu a inovací, vzdělávání, zdravotnictví a kultury. 12

13 opatření podporující podnikání, inovaci a rozvoj sluţeb - činnosti na podporu měst jako motorů regionálního rozvoje, cílem je zlepšení konkurenceschopnosti, získání vysoce kvalifikovaných pracovníků opatření podporující vnitřní soudrţnosti v rámci městských oblastí - zlepšení situace v krizových městských čtvrtí, opatření na zlepšení fyzického prostředí, asanaci bývalých průmyslových areálů, rozvoj kulturního a historického dědictví s moţným pozitivním vlivem na rozvoj cestovního ruchu opatření na podporu vyrovnanějšího, polycentrického rozvoje prostřednictvím rozvoje městské sítě včetně propojení mezi hospodářsky silnými městy a ostatními městskými oblastmi zahrnující střední a malá města 13

14 Strategické řízení Finance Manaţerské přístupy k řízení Podpora participace a komunikace Partnerství při řešení problémů 14

15 Kladno je statutární město ve středních Čechách, se obyvateli (2005) je největším městem Středočeského kraje. Kladno se nachází 25 km severozápadně od Prahy Jiţní a západní část města se nachází na poměrně rovinatém území, které tvoří rozvodí mezi Vltavou a Berounkou Ve městě nejsou ţádné větší vodní toky, pouze několik potoků (Týnecký ve Švermově, Dřetovický v Dubí a Vrapicích). Kladno je téměř celé obklopeno lesy - nejzazší okraj lesnatého pásma Křivoklátska a Dţbánu. Na většině území města a v jeho severním aţ západním okolí jsou v hloubce loţiska černého uhlí karbonského stáří, dnes zčásti vytěţená. Krajina je místy poznamenána stopami těţební a průmyslové činnosti uplynulých dvou století 15

16 Kladno zaujímá rozlohu 36,96 km2 (z toho 12,75 km2 představují lesy). Centrum (náměstí Starosty Pavla) se nachází v nadmořské výšce 381 m, nejvyšší místo je v lese Propadník na západním okraji města (430 m), nejniţším bodem je místo, kde Dřetovický potok za Vrapicemi opouští území města (283 m). Kladno v dnešní podobě je aglomerací celé řady obcí, které prošly prudkým rozvojem ve 2. polovině 19. století (Kladno, Újezd pod Kladnem, Dubí, Dříň, Vrapice, Kročehlavy, Štěpánov, Rozdělov, Motyčín, Hnidousy). K proslulým kladenským rodákům patří malíř a grafik Cyril Bouda, politici Antonín Čermák a Petr Pithart, houslista Jiří Panocha, animátor a ilustrátor Zdeněk Miler, písničkáři Jiří (Wabi) a Mirko (Miki) Rywolové nebo hokejista Jaromír Jágr 16