Ve třetí třídě základní školy se ţáci učí poznávat základní části rostlin a jejich primární funkce hlavně z morfologického hlediska.

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Ve třetí třídě základní školy se ţáci učí poznávat základní části rostlin a jejich primární funkce hlavně z morfologického hlediska."

Transkript

1 Úvod Rostliny jsou fotoautotrofní organismy, které ke svému ţivotu potřebují zejména světlo a dále jednoduché anorganické látky jako je oxid uhličitý, voda, nitráty, fosfáty a další. Tyto látky pak přeměňují na organické, které jsou důleţité pro funkci rostlinných orgánů. Rostliny se liší stavbou těla. Anatomie rostlin se zabývá vnitřní stavbou rostlinného těla. Cytologie zkoumá rostlinnou buňkou, její strukturu a funkci. Histologie je vědou o struktuře a funkci rostlinných pletiv a buněk, které je utvářejí. Organologie se zabývá stavbou a funkcí rostlinných orgánů. Dozvědět se něco o anatomii rostlin je velmi uţitečné, neboť se s rostlinami setkáváme kaţdý den v celém svém ţivotě. Jsou velmi důleţité, protoţe produkují kyslík, jsou důleţitou sloţkou naší potravy a dodávají nám tím potřebné látky a energii. Jsou nezbytnou součástí ţivé přírody, tvoří ţivotní prostředí, barvy a vůně. Díky anatomii rostlin dnes dokáţeme pochopit a určit vlastnosti rostlin, jejich chování a potřeby. Anatomie rostlin nám k úplnému pochopení ţivota rostliny samotné nestačí, proto se velmi často prolíná s dalšími biologickými disciplínami jakou jsou např. morfologie a fyziologie. Cílem této práce je porovnat několik metodických pomůcek ve formě školních učebnic, při výuce anatomie rostlin v hodinách biologie, pouţívaných na základních, středních a vysokých školách. Převzaté a někdy upravené texty učebnic základních škol jsou stínované šedým podkladem. V kapitole středních škol je uvedeno pouze shrnutí textu o anatomii rostlin. V přehledu vysokých škol je uvedena pouţívaná literatura a rozsah výuky. Pokusila jsem se porovnat obtíţnost, objemnost a rozdíly ve výuce v různých ročnících několika základních a středních škol. Anatomická stavba těla rostlin se především v niţších ročnících velmi těsně prolíná s rostlinnou morfologií a proto tato část nemohla být úplně odtrţena od anatomie

2 1. Základní škola Na niţších stupních základních škol se velmi těsně prolíná morfologie a anatomie. Nejdříve se jedná hlavně o morfologii, teprve od šesté třídy se dá mluvit jen o anatomii. Z důvodu častého prolínání těchto dvou oborů a jejich sloţitého oddělení uvádím také morfologické části ročník Ve třetí třídě základní školy se ţáci učí poznávat základní části rostlin a jejich primární funkce hlavně z morfologického hlediska ZŠ Karla Dvořáčka, Orlová - Lutyně Na této základní škole pracují ţáci s učebnicí: BRADÁČOVÁ Lenka et KHOLOVÁ Helena: Prvouka pro 3. ročník II.díl, 1.vydání, Praha, Alter 2002, 64 str., ISBN V kapitole Rostliny, na stranách 7-13, se probírá anatomie a morfologie základních částí rostliny. Obsah Části těla kvetoucích rostlin str. 7 o Kořeny str. 7 - Kořeny dřevin str. 7 - Kořeny bylin str. 8 o Stonek str. 8 - Stonek dřevin str. 8 - Stonek bylin str. 9 o Listy str. 9 o Květy str Opylování květů str

3 o Plody str Druhy plodů str. 12 Nekvetoucí rostliny - výtrusné str. 13 Části těla kvetoucích rostlin Rostliny, které můţete ve svém okolí pozorovat, mají stejné základní části: Kořeny - Rostliny, které kolem sebe vidíme, mají obvykle kořeny v půdě. Kořeny rostlinu v půdě upevňují a přijímají vodu a ţiviny. Kořeny bylin mohou být svazčité (obilí) nebo hlavní kořen s postranními kořeny (pampeliška). Některé byliny mohou mít i další podzemní části: cibule (tulipán), oddenek (sasanka), hlíza (brambor). Stonek (kmen) - Stonek je nadzemní část rostliny, která nese listy a květy. Stromy mají zdřevnatělý stonek, který se nazývá kmen. Stonky bylin můţeme rozdělit na tři druhy: stvol, lodyha a stéblo. Stvol je stonek bez listů. Lodyha je stonek s listy. Stéblo je dutý, článkovaný stonek s listy. List - Listy stromů a keřů vyrůstají z větví. Listy bylin vyrůstají ze stonků nebo tvoří přízemní růţici. Zabezpečují dýchání a příjem slunečního světla nutného pro výţivu rostlin. V našich podmínkách, kde se střídají čtyři roční období, u většiny rostlin listy na jaře raší, v létě jsou zelené a vyţivují rostlinu, na podzim ţloutnou a usychají (opadávají). Květy - Květy slouţí k rozmnoţování rostlin - mají část samičí a samčí. Samčí částí květu jsou tyčinky a jejich prašníky vytvářejí pyl. Samičí částí květu je pestík. Je-li pestík opylen, vyvíjejí se v semeníku semena a tvoří se plod. Okvětní lístky mohou mít různý tvar a barvu. Květ má tyto části: pestík, blizna, čnělka, semeník, tyčinka, nitka, prášník, okvětní lístek. Plody - Plody vznikly z opylených květů a obsahují jedno nebo více semen, z nichţ můţe vyrůst nová rostlina. Plody vyrůstají obvykle na listnatých dřevinách a bylinách. Semena např. jehličnatých stromů jsou nahá, říkáme jim naţky. Druhy plodů: 1. Některé plody nemají duţinu, jsou to plody suché (např. makovice, lusk, oříšek). 2. Plody, v nichţ jsou jádra nebo pecky obaleny duţninou, nazýváme plody duţnaté. Duţnaté plody můţeme rozdělit na peckovice, malvice a bobule. Rostliny, které kvetou a rozmnoţují se semeny, nazýváme rostliny kvetoucí - semenné. Nekvetoucí rostliny - výtrusné. Mají výtrusnice a rozmnoţují se výtrusy

4 ZŠ Klášterní nám. 134, Moravský Krumlov Na základní škole v Moravském Krumlově ţáci pracují s učebnicí: ŠTIKOVÁ Věra: Prvouka 3 pro 3. ročník základní školy, Brno, Nová Škola 2003a, 75 str., ISBN V kapitole 6. s názvem Ţivá příroda je anatomie s morfologií rostlin zpracována na stranách Obsah Ţivá příroda o Rostliny str Části kvetoucích rostlin: Základními částmi těl kvetoucích rostlin jsou kořen, stonek, list a květ, ze kterého vyrůstá plod. Podzemní části rostliny Kořeny - Kořeny jsou podzemní částí rostlin. Kořeny rostlinu v půdě upevňují. Z půdy přijímají vodu, v níţ jsou rozpuštěné různé látky, které rostlina potřebuje pro svou výţivu. Říkáme jim ţiviny. Kořeny mají různý tvar i velikost. Obvykle se větví. Nadzemní části rostlin Stonek - Stonek je nadzemní částí rostliny. Ze stonku vyrůstají listy a květy, z nichţ se pak vyvíjejí plody. Stonek přivádí k listům, květům a plodům vodu a ţiviny z kořenů. Některé rostliny mají stonek dřevnatý a říkáme mu kmen. Jsou to dřeviny. Rostliny, které mají duţnatý stonek, nazýváme byliny. Listy - Listy vyrůstají ze stonku rostlin. U stromů a keřů rostou z větví. Tvary listů - tvary listů jsou různorodé. Mají tvar jehlice, kopí či talíře. Většina listů se skládá ze dvou částí: čepele a řapíku. Listy, které mají čepel z jedné části, nazýváme jednoduché. Listy, které mají čepel sloţenou z několika listů, nazýváme sloţené. Listy jehličnatých stromů nazýváme jehlice. Květy - Květ je okrasou kaţdé kvetoucí rostliny. Nejvíce rostlin kvete na jaře. Květy se liší svou barvou, tvarem i vůní. Květy slouţí k rozmnoţování rostlin. Mají část samčí a samičí

5 Plody - Plody se vyvinou z opylených květů. Obsahují semena. Kdyţ plody dozrají, upadnou na zem. Semena vyklíčí, zakoření a objeví se první lístky. Vyroste nová rostlina. Duţnaté plody obsahují pecku nebo jádra, která jsou obalena duţninou. Jsou to plody ovocných stromů a keřů. Plody, které duţninu nemají nazýváme suché. Obr. 1 Části těla kvetoucích rostlin (Štiková 2003a) ZŠ Ivančická, Moravský Krumlov Základní škola Ivančická v Moravském Krumlově při výuce anatomie rostlin pouţívá stejnou učebnici jako na základní škole Klášterní: ŠTIKOVÁ Věra: Prvouka 3 pro 3. ročník základní školy, Brno, Nová Škola 2003a, 75 str., ISBN

6 ročník V tomto ročníku je anatomie probírána velmi málo, jen při popisu konkrétních rostlin. Pozornost je opět věnována základním částem rostlinného těla jako ve 3. ročníku ZŠ Karla Dvořáčka, Orlová - Lutyně Na této základní škole probíhá výuka ze dvou učebnic: KHOLOVÁ Helena: Přírodověda pro čtvrtý ročník - 1. díl, Všeň, Alter 1996, 63 str., ISBN JURČÁK Jaroslav et al.: Přírodověda 4. ročník, Olomouc, Prodos 1996a, 71 str., ISBN Obě učebnice jsou zaměřeny spíše na ekosystémy lesa, polí, luk, vody a lidského okolí. V kapitole Rozmanitost letní a podzimní přírody (Jurčák 1996a), na stranách 5-23, je anatomie vztaţená spíše na popis konkrétních druhů rostlin a jejich ekologie. Obdobně se daným tématem zabývá učebnice (Kholová 1996) v kapitolách V lese, u lidských obydlí, na poli, na louce, ve vodě a jejím okolí na stranách 12-16, 28-30, 38-41, 46-47, Obsah (JURČÁK, Jaroslav et al. 1996a) Rozmanitost letní a podzimní přírody str. 5 o Byliny str. 5 - Pšenice obecná (setá) str. 5 - Lilek rajče (rajče jedlé) str. 8 - Lilek brambor str. 8 - Sedmikráska chudobka str. 10 o Dřeviny str Jabloň sázená str Buk lesní str Dub letní str Bříza bělokorá str Smrk ztepilý str Jedle bělokorá str Borovice lesní str Modřín opadavý str

7 Byliny: Pšenice obecná (setá) - Plody pšenice jsou obilky. Z klíčící obilky vyroste malý kořínek, který záhy zakrní a je nahrazen bohatým svazkem náhradních kořenů. V listech je listová zeleň. Tělo pšenice se skládá z kořene, stonku a listů. Stonek je dutý a obsahuje kolénka, nazývá se stéblo. Stéblo nese dlouhé úzké listy. Na konci stébla vzniká květenství zvané klas. Zde vznikají obilky. Lilek rajče (rajče jedlé) - Rostlina má tři hlavní části: kořen, stonek a list. Kořeny jsou větvené, z hlavního kořene vyrůstají postranní kořeny. Protoţe je duţnatý a nese listy, nazývá se lodyha. Plody rajčete jsou duţnaté bobule. Lilek brambor - Brambory jsou zduţnatělé v zemi rostoucí stonky - hlízy. Sedmikráska chudobka - Rostlina, která vytváří růţici listů. Její stonek je bezlistý stvol a nese soubor drobných květů bílé nebo narůţovělé barvy. Dřeviny: Jabloň sázená - Tělo jabloně se skládá rovněţ ze tří základních částí: kořen, stonek, listy. Kořen tvoří hlavní kořen, ze kterého vyrůstají kořeny postranní. Stonek jabloně je zdřevnatělý a nazýváme ho kmen. Listy jsou jednoduché a skládají se z čepele a řapíku. Plody jsou duţnaté. Uvnitř je uloţen jádřinec se semeny. Buk lesní - Kmeny buků jsou vysoké a štíhlé, pokrývá je hladká kůra šedé barvy. Listy mají vejčitý tvar, pupeny jsou špičaté. Květy na podzim dozrávají v bukvice. Dub letní - Je to opadavý listnatý strom s laločnatými listy. Květy dozrávají v plody - ţaludy, které jsou uloţeny v číšce. Kůra dubu je hluboce vrásčitá. Bříza bělokorá - Je nápadná bílou barvou kůry kmene a spodních větví. Na jaře kvete nenápadnými květy v jehnědách. Ty dozrávají v okřídlené plody, které roznáší vítr. Smrk ztepilý - Má úzké špičaté listy - jehlice. Kořeny smrku rostou těsně pod povrchem půdy a proto ho můţe silný vítr snadno vyvrátit. Kůra je drsná a hnědá. Jehlice obrůstají celou větvičku. Smrkové šišky na větvích visí. Jedle bělokorá - Jedle má kmen s bělošedou kůrou. Jehlice vyrůstají ve dvou řadách proti sobě. Na spodní straně mají dva bělavé prouţky. Jedlové šišky vyrůstají na větvi vzhůru a po dozrání se rozpadají. Borovice lesní - Má dlouhý, pevný, kůlový kořen. Jehlice vyrůstají ve svazcích po dvou. Kuţelovité šišky borovice jsou krátké a tvrdé. Opadávají v celku a vypadávají z nich křídlatá semena. Modřín opadavý - Je jediný náš jehličnatý strom, který na zimu opadá. Kmen má hrubý šupinovitý povrch. Šišky jsou malé, měkké, mají vejčitý tvar a opadávají v celku

8 Obr. 2 Rostliny podle stavby těla (Jurčák et al. 1996a) ZŠ Klášterní nám. 134, Moravský Krumlov Na základní škole v Moravském Krumlově je anatomie probírána v učebnici: ŠTIKOVÁ Věra: Přírodověda 4 učebnice pro 4. ročník základní školy, Brno, Nová Škola 2003b, 54 str., ISBN V kapitole Jaro - březen, duben, květen je anatomie rostlin zpracována pouze v malém rozsahu na straně 35. pod názvem Význam částí kvetoucích bylin. Obsah Jaro - březen, duben, květen str. 32 o Význam částí kvetoucích bylin str. 35 Kaţdá část zelené rostliny plní svou funkci. Kořeny upevňují rostlinu v zemi, čerpají pro ni vodu s rozpuštěnými ţivinami. Stonek nese listy a květy rostliny. Listy jsou důleţité pro ţivot rostliny. Květ obalují lístky kalichu. Barevné lístky tvoří korunu. Některé rostliny kalich nemají, proto korunu nazýváme okvětí. Pestík je samičí část květu. Po opylení se z oplozeného vajíčka vytvářejí v semeníku semena, kterými se rostlina rozmnoţuje. Tyčinky jsou samčí části květu

9 ZŠ Ivančická, Moravský Krumlov Základní škola Ivančická v Moravském Krumlově při výuce anatomie rostlin pouţívá stejnou učebnici jako na základní škole Karla Dvořáčka v Orlové - Lutyni: JURČÁK Jaroslav et al.: Přírodověda 4. ročník, Olomouc, Prodos 1996a, 71 str., ISBN ročník V pátém ročníku je anatomii rostlin věnovaná jen malá pozornost a to pouze jednom krátkém odstavci o stavbě rostlinného těla. Na jedné z popisovaných škol (Moravský Krumlov - škola Klášterní) se v tomto ročníku anatomie rostlin neprobírá ZŠ Karla Dvořáčka, Orlová - Lutyně Na této základní škole se o anatomii můţeme dočíst v učebnici: JURČÁK, Jaroslav et al.: Přírodověda 5. ročník, Olomouc, Prodos 1996b, 87 str., ISBN Anatomie je zde v malém rozsahu probírána v kapitole Rozmanitost rostlin podle stavby těla na straně 33. a doplněná o dva schémata. Obsah Rozmanitost rostlin podle stavby těla str. 33 Rozmanitost rostlin podle stavby těla: Kaţdá kvetoucí rostlina má tři hlavní části - kořeny, stonek a listy. Říkáme jim hlavní rostlinné ústroje neboli orgány. Všechny ostatní rostlinné části, které jsme zatím poznali, jsou ústroje přeměněné. Vznikly z některého hlavního rostlinného orgánu. Některé stonky začaly - 9 -

10 shromaţďovat zásobní látky a růst pod půdou. Tak vznikly oddenky, ale i hlízy (například hlízy bramboru). Jak jsme poznali, přetrvávají jimi rostliny nepříznivé ţivotní podmínky. K přeměněným orgánům patří i květy a plody. Poznali jsme, ţe byliny mají stonky měkké a duţnaté. Stonky dřevin jsou naopak pevné a odolné. Obr. 3 Třídění rostlin podle vlastností stonku (Jurčák et al. 1996b) ZŠ Klášterní nám. 134, Moravský Krumlov Na této škole se v pátém ročníku anatomie rostlin vůbec neprobírá ZŠ Ivančická, Moravský Krumlov Základní škola Ivančická v Moravském Krumlově při výuce anatomie rostlin pouţívá stejnou učebnici jako na základní škole Karla Dvořáčka v Orlové - Lutyni: JURČÁK Jaroslav et al.: Přírodověda 5. ročník, Olomouc, Prodos 1996b, 87 str., ISBN

11 ročník U následující základní školy existuje velmi naučný přehled o hlavních skupinách rostlin. Jsou zde popsány základní části rostlinného těla a jejich různé typy a tvarové zvláštnosti u příbuzných rostlin uvedených skupin ZŠ Karla Dvořáčka, Orlová - Lutyně Na této škole se pouţívá učebnice, která je shrnutím ročníku. ČÍŢKOVÁ Věra et BRADÁČOVÁ Lenka: Přehled ţivé přírody - rostliny ţivočichové pro ročník základních škol, 1. vydání, Všeň, Alter 2004, 39 str., ISBN V pěti kapitolách jsou zde popsány základní znaky uvedených skupin rostlin, popis jejich hlavích částí s různými adaptacemi pro ţivot. Kaţdá kapitola popisuje kořen, stonek, listy, květ a plody. Anatomie rostlin je popsaná na stranách Kaţdá kapitola popisuje funkci rostlinných orgánů a jejich modifikace. Kvůli obsáhlosti jsem uvedla jen zkrácenou verzi textu z učebnice Číţková et Bradáčová (2004). Obsah Rostliny str. 5 o Jehličnaté stromy a keře str. 6 o Listnaté stromy a keře str. 8 o Ovocné stromy a keře str. 10 o Byliny str. 12 o Kapradiny, přesličky a mechy str. 16 Kap. Jehličnaté stromy a keře: Kořeny - U smrku a borovice - hloubka kořenů a jejich moţné vyvrácení při silném větru. Kmen - Je nadzemní část rostliny a nese větve. Je pokrytý kůrou. Listy - Listy jsou jehlice. Různé druhy jehlic a jejich tvarové zvláštnosti stromů.u smrku, borovice, jedle a modřínu. Květ - Květy vytvářejí samčí a samičí šištice, ze kterých vznikají šišky. Jsou zde uvedeny různé druhy šišek ze smrku, borovice jedle a modřínu. Ze šišek vypadávají křídlatá semena

12 Kap. Listnaté stromy a keře: Kořeny - Kořen roste do šířky spolu s rostlinou. Kmen - Je dřevnatá, nadzemní část rostliny. Kmen je na povrchu krytý kůrou, pod ní jsou vrstvy lýka a dřeva. Srovnání povrchu kůry u buku, dubu a břízy. Listy - List se skládá z čepele (plochá část) a řapíku (stopkovitá část). Listy různých dřevin se liší svým tvarem a velikostí. Rozlišení listů na jednoduché a sloţené. Květ - Popis jeho funkce. Různé tvary a barvy květů. Typy plodů u uvedených rostlin. Kap. Ovocné stromy a keře: Kořeny - Upevňují rostlinu v zemi a přijímají vodu a ţiviny. Kmen - Dřevnatá, nadzemní část rostliny, nese větve. Listy - Zabezpečují dýchání a výţivu rostliny. Květ - Po opylení a oplození se z květu vyvíjí plod, který obsahuje semena. Plody jsou zde rozděleny na suché a duţnaté. Duţnaté plody pak na peckovice, malvice a bobule s příklady rostlin. Kap. Byliny: Kořeny - Jsou podzemní částí rostliny, upevňují rostlinu v půdě, přijímají vodu a ţiviny. Některé rostliny mohou mít i podzemní části typu cibule, oddenku a hlízy. Jsou to modifikace stonku nebo listu. Stonek - Je nadzemní část rostliny, nese listy, květy a je duţnatý. Druhy stonku jsou stvol, lodyha a stéblo. Listy - Vyrůstají ze stoku nebo tvoří přízemní růţici. Mohou být jednoduché nebo sloţené. Květ - Skládá se z květních lístků, pestíku, tyčinek a květenství. Po opylení a oplození se z květu vyvíjí plod. Plody můţeme rozdělit na suché a duţnaté. Kap. Kapradiny, přesličky a mechy: Mechy, kapradiny a přesličky patří mezi rostliny nekvetoucí, výtrusné. Kapradiny: Tyto rostliny mají kořeny, oddenek = podzemní stonek a listy. Rozmnoţují se výtrusy. Na spodní straně listu kapradin se nacházejí kupky - výtrusnice, ve kterých se tvoří výtrusy. Přesličky: Rostou na vlhkých místech v lesích nebo na polích. Také se rozmnoţují výtrusy. Mechy: Rovněţ se rozmnoţují výtrusy. Z nich postupně vyrůstají nové mechové rostlinky. V létě na nich vyroste štět s tobolkou. Ze zralé tobolky se uvolňují nové výtrusy

13 ročník V tomto ročníku se anatomie probírá u různých taxonomických skupin. Na některých školách i u vyšších rostlin, na některých zase jen u niţších rostlin. Jiţ zde je relativně moţné hovořit jen o anatomii ZŠ Karla Dvořáčka, Orlová - Lutyně Na této škole se pouţívá učebnice: KVASNIČKOVÁ Danuše et al.: Ekologický přírodopis pro 6. ročník základní školy a niţší ročníky víceletých gymnázií, 2. vydání, Praha, Fortuna 1997, 136 str., ISBN X Anatomie rostlin je popsaná v kapitole Rostliny a houby našich lesů na stranách 10, 16-28, Obsah Rostliny a houby našich lesů str. 8 o Řasy str. 10 o Mechy str. 16 o Kapradiny str. 18 o Rostliny nahosemenné str. 22 o Rostliny krytosemenné str. 26 o Rostliny travních společenstev str. 100 Řasy - Buňku tvoří průhledná cytoplazma v níţ jsou drobná tělíska. Na povrchu je obklopena buněčnou stěnou. Nápadná tělíska v protoplazmě jsou buněčné jádro a zelená tělíska - chloroplasty. Chloroplasty obsahují zeleň listovou (chlorofyl), která umoţňuje výţivu rostliny. Mechy - Ploník ztenčený - Na jednotlivé mechové rostlince rozlišujeme krátká příchytná vlákna, lodyţku a zelené lístky. Mechové rostlinky se v průběhu roku mění. Na jaře z některých začne vyrůstat štět s tobolkou. V tobolce se vytvářejí výtrusy, které v létě dozrávají. Čepička, která kryje tobolku, za sucha odpadá, tobolka se otevře a výtrusy vypadnou do okolí. Jestliţe se dostanou do vlhka, vyklíčí z nich vlákno

14 Kapradiny - Nejznámější kapradinou u nás je nápadná kapraď samec. Tělo kapradi samce tvoří kořeny, podzemní stonek a velké listy. Podzemnímu stonku s pupeny říkáme oddenek. Listy vyrůstají na jaře z oddenku jako stočené péro. V květnu se na rubu listů kapradi samce objevují vypouklé kupky. Jsou to výtrusnice s výtrusy. Z výtrusu nejprve vyklíčí drobné vlákno, které se později rozšíří v drobný lupínek. Z něho pak vyroste nová rostlina kapradě samce. Plavuně - Plavuň vidlačka - Její listy jsou drobné výtrusnice, které jsou soustředěny do výtrusných klasů. Přesličky - Přeslička lesní - Na jaře vyrůstá z oddenku jako nezelená lodyha s výtrusným klasem, který po uzrání a vypadání výtrusů uschne. V létě se pak lodyha zazelená. Rostliny nahosemenné - Borovice lesní - Na větvích vyrůstají ještě malé přisedlé větvičky. Z nich vyrůstají vţdy dva úzké tuhé listy - jehlice. Nejsilnější hlavní kořen prorůstá do větší hloubky a větví se v postranní kořeny. Na koncích některých mladých větví se tvoří ţluté šištice samčích květů. Jsou sloţeny z mnoha tyčinek, ve kterých se vyvíjí pyl. V něm jsou samčí pohlavní buňky. Na vrcholcích jiných větviček vyrůstají fialově červené samičí šištice samičích květů. Jsou tvořené plochými šupinami, na kterých jsou vajíčka obsahující samičí pohlavní buňku. Ze šištic vzniká šiška. Semena jsou nepřekrytá - nahá. Rostliny krytosemenné - Byliny - Květy šťavele i drobné květy květenství lipnice mají samčí i samičí část. Samčí část květu představují tyčinky, samičí pestík. Vajíčka jsou ukryta v části pestíku, které říkáme semeník. Po oplození vzniká z vajíčka semeno a z celého semeníku plod. Jsou to rostliny krytosemenné, protoţe se rozmnoţují semeny uloţenými v plodech. Jarní lesní byliny přetrvávají zimu podzemními částmi, kterými jsou kořeny, oddenky a cibule. Listnaté stromy - Dub letní - Mladé duby mají poměrně hladký kmen, kdeţto starší stromy se vyznačují silně rozbrázděnou kůrou na kmeni a bohatou kořenovou soustavou. Listy vrůstají z větví střídavě. Jsou ploché, laločnatě vykrajované. Samčí drobné kvítky s tyčinkami tvoří převislá květenství - jehnědy. Samičí květy s pestíky jsou drobné nenápadné. Květy samčí i samičí vyrůstají zvlášť

15 Obr. 4 Stavba semen a klíčení jednoděloţných a dvouděloţných rostlin - vlevo je semeno a klíčení jednoděloţné kukuřice, vpravo fazolu obecného (Kvasničková et al. 1997) Tab. 1 Srovnání rostlin jednoděloţných a dvouděloţných (Kvasničková et al. 1997) Jednoděložné Jedna děloha u zárodku Souběţná ţilnatina Svazčitý kořen Dvouděložné Dvě dělohy u zárodku Síťnatá ţilnatina Hlavní a postranní kořeny ZŠ Klášterní nám. 134, Moravský Krumlov Na základní škole v Moravském Krumlově ţáci pracují s učebnicí: JURČÁK Jaroslav et al.: Přírodopis 6, Olomouc, Prodos 1997, 110 str., ISBN Anatomie rostlin je na této škole obsaţena v kapitole 2. Jednobuněčné organismy a 4. Mnohobuněčné organismy. Problematika se probírá jen velmi okrajově u niţších rostlin a vyšší rostliny se neprobírají

16 Obsah 2. Organismy jednobuněčné str. 10 o Jednobuněčné rostliny str Jednobuněčné zelené řasy str Organismy mnohobuněčné str. 34 o Rostliny mnohobuněčné str Řasy mnohobuněčné str. 35 Mnohobuněčné řasy - Jsou to většinou vodní organismy. Nejjednodušší řasy mají vláknité tělo, které se skládá z mnoha buněk. Typickým představitelem můţe být řasa šroubatka. Činnost buňky řídí jádro. Zvláště nápadné jsou šroubovitě stočené chloroplasty. Řasy vyskytující se v mořích mají kromě zeleného chlorofylu i jiná barviva - hnědé a červené ZŠ Ivančická, Moravský Krumlov Základní škola Ivančická v Moravském Krumlově při výuce anatomie rostlin pouţívá učebnici: ČABRÁDOVÁ Věra et al.: Přírodopis 6, 1. vydání, Plzeň, Fraus 2003, 113 str., ISBN X V kapitolách Základní struktura ţivota a Přehled organismů se anatomie rostlin probírá opět jen u niţších rostlin - u řas, a to velice okrajově. Je zde pouze nastíněna struktura rostlinné buňky a řas. Obsah Základní struktura ţivota o Buňka - základní stavební a funkční jednotka str. 20 o Rostlinná a ţivočišná buňka srovnání str. 22 Přehled organismů o Řasy - stélkaté rostliny str. 42 Rostlinná buňka - Díky buněčné stěně má stálejší tvar. Bývá větší neţ ţivočišná. Obsahuje chloroplasty, které jí umoţňují vytvářet látky potřebné k ţivotu

17 Obr. 5 Rostlinná buňka (Čabrádová et al. 2003) Zelené řasy - Obsahují chloroplasty se zelení listovou - chlorofylem. Mohou se pohybovat pomocí bičíků - řasa pláštěnka. Řasa zelenivka bičík nemá a volně se vznáší ve vodě. Váleč koulivý tvoří skupiny buněk a vytváří tak zdánlivě mnohobuněčný organismus. Vnitřek cenóbia tvoří sliz. Na okraji váleče vyčnívají pouze bičíky. Řasy nevytvářejí kořeny, stonky ani listy. Takové rostlinné tělo nazýváme stélka. Podle barvy stélky dělíme řasy na zelené, hnědé a červené

18 ročník V sedmém ročníku základních škol je anatomie oddělná od morfologie. V porovnání k niţším ročníkům se jedná o velmi obsáhlou a podrobnou anatomii rostlin. Probíraná látka je navíc doplněna obrázky z elektronového mikroskopu ZŠ Karla Dvořáčka, Orlová - Lutyně Na této škole se pouţívá učebnice: KVASNIČKOVÁ Danuše et al.: Ekologický přírodopis 7. ročník základní školy - 2. část, 2. vydání, Praha, Fortuna 1999, 80 str., ISBN X Anatomie rostlin je popsaná v kapitolách Buňka a Mnohobuněčné organismy na stranách 13-14, Obsah Buňka str. 12 o Některé základní části buňky a jejich význam str. 13 Mnohobuněčné organismy str. 23 o Niţší rostliny a houby str Řasy mnohobuněčné str. 24 o Vyšší rostliny str Výtrusné rostliny str Semenné rostliny str. 28 o Základní orgány těl semenných rostlin str Kořen str Stonek str List str. 36 Tělo mnohobuněčného organismu je sloţeno z buněk. Specializovanými skupinami buněk uzpůsobených k určité funkci u rostlin říkáme pletiva. Několik pletiv tvoří v organismu orgán. Rostlinná buňka: Plazmatická membrána - Nachází se pod buněčnou stěnou. Je polopropustná pro vodu a látky. Cytoplazma - Tvoří vnitřní prostor buňky a probíhají v ní některé procesy

19 Jádro - Řídí průběh dějů v buňce. Zajišťuje dělení v buňce a přenos dědičných vlastností. Ribozomy - Probíhá v nich vytváření bílkovin. Mitochondrie - Probíhá v nich uvolňování energie za přítomnosti kyslíku - buněčné dýchání. Chloroplasty - Obsahují zelené barvivo chlorofyl. Probíhá v nich výţiva. Vakuola - Shromaţďuje zásobní a odpadní látky. Můţe obsahovat barviva. Nižší rostliny: Mnohobuněčné řasy: Šroubatka - Pentlicovité chloroplasty jsou spojeny v dlouhá vlákna. Některé řasy mají stélky různě větvené a dosahují délky několika metrů. Ţijí ve sladkých i ve slaných vodách. Jsou to řasy zelené, červené a hnědé. Vyšší rostliny: Výtrusné rostliny: Tělo mechu, kapradin, přesliček a plavuní je sloţeno z různých částí - orgánů, které zajišťují jejich výţivu, růst i rozmnoţování. Jednotlivé orgány jsou tvořeny pletivy. Semenné rostliny: Kořen - Jsou většinou podzemní nečlánkované části rostliny bez listů. Základní funkcí kořenů je upevňovat rostlinu v půdě a přijímat vodu s rozpuštěnými anorganickými látkami. Někdy se kořenech ukládají zásobní látky. U dvouděloţných rostlin roste hlavní kořen svisle dolů, postranní kořeny z něho vyrůstají šikmo nebo vodorovně. U jednoděloţných rostlin hlavní kořen brzy přestane růst a z části rostliny přecházející ze stonku vyrůstají náhradní kořeny, přibliţně stejně dlouhé a tlusté. Všechny kořeny patřící rostlině vytvářejí kořenovou soustavu. U rostlin s nedostatkem vody v okolí je kořenová část větší neţ nadzemní. Na špičce kořenu jsou buňky, které se rychle mnoţí a zajišťují růst kořenu do délky. Toto dělivé pletivo je chráněno vrstvou buněk, kterým říkáme kořenová čepička. Nově vzniklé buňky na špičce kořenu se nejprve prodluţují a potom se jejich stěna vychlipuje v jemné kořenové vlásky. Převáţně jimi přijímá kořen vodu. Na povrchu kořene je pokoţka dobře propustná pro vodu a v ní rozpuštěné látky. Ve střední části kořenu jsou podlouhlé trubicovité buňky vytvářející vodivé pletivo. Jedná část vodivého pletiva vede vodu s rozpuštěnými látkami z kořenů aţ do nadzemní části rostliny - do stonků a listů. Jiná část pletiva vede vodu s látkami z listu a stonku dolů do kořenů. Tato dvě vodivá pletiva tvoří cévní svazky. V Cévním svazku je pletivo z buněk, které se dělí. Nazývá se kambium. Činností tohoto pletiva kořen postupně tloustne. Prostor mezi pokoţkou a cévním svazkem je vyplněn buňkami s tenkými stěnami, které tvoří duţnatou kůru

20 Obr. 6 Podélný řez kořenem (Kvasničková et al. 1999) Obr. 7 Příčný řez kořenem (Kvasničková et al. 1999) Obr. 8 Kořenový vlásek (Kvasničková et al. 1999)

21 Stonek - Stonek je většinou nadzemní válcovitá část rostliny, která se směrem nahoru zuţuje. Na stoncích vyrůstají listy. Někdy zůstává stonek nebo jeho část pod zemí - říká se mu oddenek, a listy má v podobě šupin. Na špičce stonku je vzrostný vrchol, ve kterém je dělivé pletivo podobně jako ve špičce kořenu. Je chráněn šupinami s nimiţ vytváří pupen. Buňky dělivého pletiva v pupenu se za příhodných podmínek dělí, prodluţují a stonek roste do délky. Různé pupeny bývají také po stranách stonku. Jsou z nich základy listů (listové pupeny), květů (květní pupeny) nebo obojí. Z některých pupenů vyrůstají postranní stonky, kterými se nadzemní část rostliny větví. Na vnitřní stavbě stonku se také podílejí různá pletiva. Na povrchu stonku bylin je pokoţka. Pod ní je kůra a ve středním válci jsou tenkostěnné buňky obklopující protáhlé cévní svazky. Střed stonku bývá vyplněn měkkou dření nebo je dutý (trávy). Cévní svazek má nejčastěji dvě části: část dřevní a část lýkovou. Část dřevní je z dlouhých buněk se ztloustlými stěnami buněk a je obvykle blíţe ke středu stonku. Touto cestou proudí voda a ţiviny směrem k listům. Část lýkovou tvoří protáhlé tenkostěnné buňky blíţe k obvodu stonku. Touto cestou proudí z listů do kořenů roztoky. Vnitřní stavba stonku dřevin je sloţitější neţ u bylin. Kmen i větve dřevin kaţdým rokem tloustnou činností zvláštního dělivého pletiva - kambia. Kambium vţdy od jara do podzimu odděluje směrem dovnitř buňky dřevní části cévních svazků a směrem k obvodu buňky lýkové části. Na řezu kmenem je toto kaţdoroční jarní a letní období patrné jako střídání světlejší a tmavší části jednoho letokruhu. Podle počtu letokruhů je moţné zjišťovat stáří stromů. Na povrchu dřevin se původně tenká pokoţka odlupuje a činností zvláštního dělivého pletiva (korkové pletivo) se vytvoří tlustá druhotná kůra

22 Obr. 9 Podélný řez stonkem (Kvasničková et al. 1999) Obr. 10 Příčný řez stonkem (Kvasničková et al. 1999) Listy - Čepele listů mají rozmanitý tvar. V čepeli je nápadná ţilnatina. V ţilkách jsou svazky cévní, skládají se z dřevní a lýkové části. Vnitřní stavbu listové čepele můţeme pozorovat na příčném řezu pod mikroskopem. Tvoří ji několik druhů pletiv. Povrch svrchní i spodní strany listů kryje pokoţka. Většina rostlin má na spodní straně průduchy, kterými rostliny dýchají a vypařují vodu. Vnitřek listu je vyplněn buňkami v nichţ jsou zelená tělíska - chloroplasty

23 Obr. 11 Vnitřní stavba listu: a) model listu, b) řez listem, c) detail pokoţky a buněk s chloroplasty (Kvasničková et al. 1999) Květ a plod - Základními částmi květu krytosemenných rostlin jsou tyčinky a pestíky. Jsou to jejich pohlavní orgány. Součástí pestíku je semeník. V něm postupně dozrávají vajíčka, v nichţ je samičí pohlavní buňka. V prášnících tyčinek dozrávají pylová zrna. Nahosemenné rostliny nemají pestík vajíčka leţí volně na šupině šištice. Krytosemenné rostliny mají vajíčka uloţena v semeníku, který se pak celý mění na plod. Květy rostlin, které obsahují pestík i tyčinky jsou květy oboupohlavné. A květy, které mají tyčinky i pestík na jiných květech jsou jednopohlavné ZŠ Klášterní nám. 134, Moravský Krumlov Na základní škole v Moravském Krumlově ţáci pracují s učebnicí: JURČÁK Jaroslav et al.: Přírodopis 7, Olomouc, Prodos 1998, 142 str., ISBN

24 Anatomie se probírá jen u vyšších rostlin v kapitolách Vyšší rostliny I, II, III na stranách 6-21, 59-62, Tento přírodopis je pokračováním Přírodopisu 6 v 6. ročníku, kde se probírají jen niţší rostliny. Obsah Vyšší rostliny I str. 6 o Základní rozdíly mezi vyššími a niţšími rostlinami str. 6 o Vývoj vyšších rostlin str. 7 - Mechorosty str. 11 Játrovky str. 12 Mechy str Kapraďorosty str. 16 Plavuně str. 18 Přesličky str. 19 Kapradiny str Soustavy pletiv rostlinných těl kapraďorostů str. 21 Vyšší rostliny II str. 59 o Rostliny semenné str Nahosemenné rostliny str. 61 Jehličnany str. 62 Vyšší rostliny III str. 90 o Rostliny krytosemenné str. 90 Vyšší rostliny, narozdíl od niţších rostlin, tvoří kořen, stonek a listy. Takovéto tělo rostlin nazýváme kormus. Obr. 12 Schéma uspořádání rostlinného těla (Jurčák et al. 1998) Ve vývoji rostlin vznikaly hlavní rostlinné orgány (kořen, stonek, list) a také pletiva (krycí, vodivá a základní). Pletiva jsou soubory buněk většinou stejného tvaru, které vykonávají stejné činnosti. Krycí - Jsou na povrchu rostlinných orgánů a chrání rostlinu před vnějšími vlivy

25 Vodivá - Zabezpečují rozvod vody a ţivin. Základní - Vyplňují vnitřní prostory mezi krycími a vodivými pletivy. Rhyniophyta - Jedny z prvních rostlin. Jejich stonky se vidličnatě větví s výrůstky zvanými telomy. Mechorosty - 1. Játrovky - Mají lupenité tělo - stélku. Ze stélky vyrůstá štět a výtrusnice. 2. Mechy - Našim největším mechem je ploník ztenčený. Tělo je rozlišeno na kořínek, lodyţku a lístky. Obsahuje jednoduchá vodivá pletiva. Lístky ploníku jsou tvořeny pletivem s jednou vrstvou buněk s četnými chloroplasty. Lodyţka pokračuje v růstu a vytváří štět s tobolkou. Tobolka je výtrusnice s výtrusy, které slouţí k rozmnoţování. Obr. 13 Jednoduché vodivé pletivo - vlevo střední ţilka, vpravo buňky pletiva lístku mechu měříku (Jurčák et al. 1998) Kapraďorosty - 1. Plavuně - Nejznámější je plavuň vidlačka. V půdě je přichycena kořeny. Lodyha se vidličnatě větví a nese drobné šupinovité listy. Má výtrusnice seskupené do výtrusnicových klasů. 2. Přesličky - U nás nejznámější přeslička rolní. Má dva typy lodyh. Jarní nezelená lodyha nese výtrusnice s výtrusy. V létě vyrůstá zelená lodyha. 3. Kapradiny - Našim nejznámějším druhem je kapraď samec. V půdě má stonek, který je přeměněný na oddenek. Vyrůstají z něho dlouhé listy, které na spodní straně nesou kupky výtrusnic s výtrusy. Pletiva kapraďorostů: Krycí - Chrání rostlinné orgány před vnějšími vlivy. Nejjednodušším krycím pletivem je pokoţka. Zpravidla ji tvoří jedna vrstva buněk různých

26 tvarů. V pokoţce jsou vyvinuty průduchy pro dýchání a odpařování vody. Jsou to dvě svěrací buňky, které obklopují průduchovou skulinu. Vodivá - Umoţňují rozvod vody a ţivin po těle - hlavně ve svazcích cévních. Jejich součástí je dřevní část - obsahuje dlouhé trubice zvané cévy. Proudí jimi voda a ţiviny od kořenů k listům. A lýková část - obsahuje sítkovice. Je to soubor buněk s proděravělými stěnami. Vedou organické látky z listů do podzemních orgánů. Základní - Vyplňují prostory mezi krycími a vodivými pletivy. Zvláštním typem jsou pletiva dělivá, která se nacházejí v místech kde rostlina roste. Rostliny semenné - Tělo semenných rostlin je tvořeno dokonalejšími krycími, vodivými a základními pletivy neţ měly rostliny výtrusné (mechorosty a kapraďorosty). Rozmnoţují se semeny, které vznikají z oplozených vajíček. 1. nahosemenné - Vajíčka jsou volně uloţena na plodolistech, jsou nahá. K nejstarším patří cykasy a jínany. Mezi nejznámější patří jehličnany. Jehličnany - K našim nejznámějším patří borovice lesní. Má hlavní, dlouhý, kulovitý kořen. Hlavní stonek je dřevnatý kmen z něhoţ vyrůstají větve. Kmen kaţdým rokem tloustne přibývajícími vrstvami dřeva - letokruhy. Listy jsou jehlicovité vyrůstající po dvou. V pletivech jehlic, stonků a kořenů jsou pryskyřičné kanálky. Květy jsou jednopohlavné a vytvářejí samčí a samičí šištice. Obr. 14 Příčný řez jehlicí borovice černé (Jurčák et al. 1998) Mladé rostlinky tvoří dělivá pletiva. Jsou v místech kde rostlina roste (vzrostný vrchol, postranní pupeny, kořenové špičky). Ve stonku se dělivé pletivo nazývá kambium. Trvalá pletiva jsou tvořeny z buněk, které uţ se dále nedělí

27 2. Krytosemenné rostliny - Semena jsou ukryta v semeníku. Kořen - Je tvořen systémem pletiv krycích (kořenová pokoţka), vodivých (cévní svazky) a základních (ostatní pletiva v kořeni). Kořenovou špičku tvoří systém dělivých pletiv. V tomto místě kořen roste. Při pronikání půdou chrání kořen čepička. Z kořene vyrůstají kořenové vlásky. Kořeny mohou měnit své funkce a tvořit zduţnatělé kořeny (mrkev), kořenové hlízy (jiřiny), vzdušné a parazitické kořeny u tropických rostlin. Obr. 15 Vodivé pletivo (cévní svazek) kosatce (Jurčák et al. 1998) Stonek - Stonek je tvořen z uzlin a článků. Dělíme ho na bylinný (lodyha, stvol a stéblo) a dřevnatý (stromy a keře). Lodyha - je zduţnatělý stonek a po celé délce nese listy. Stvol - je bezlistý stonek, který tvoří přízemní růţici listů. Stéblo - je tvořeno uzlinami a články. Stonek je také tvořen pletivy. Krycím pletivem je pokoţka s průduchy a často také s chlupy. Pod ní jsou základní pletiva skládající se z prvotní kůry a dřeně. Mezi kůrou a dření prochází systém vodivých pletiv obsahující cévní svazky. Kaţdý svazek má dvě části. Do středu stonku směřuje část dřevní. Obsahuje trubičky - cévy, kterými proudí ţiviny. K povrchu stonku směřuje část lýková. Obsahuje proděravělé trubičky - sítkovice, kterými proudí ţiviny. Růst stonků do délky umoţňují dělivá pletiva ve vzrostných vrcholech. Mladé stonky dřevin postupně dřevnatí - tloustnou. Přecházejí na druhotnou stavbu. Toto umoţňují dvě dělivá pletiva. Jedno prochází cévními svazky a v letním období produkuje směrem do středu vrstvy dřeva - první letokruh. Zároveň se vznikem druhotného dřeva vzniká i druhotné lýko. Je to světlejší letokruh. Pod pokoţkou je druhé dělicí pletivo, které vytváří buňky kůry. Její vnější vrstvy časem odumírají a vzniká borka. Stonky se přizpůsobovaly vnějšímu prostředí tak, ţe vytvářely různé ochranné systémy - trny a chlupy

28 Obr. 16 Schéma vnitřní stavby a druhotné tloustnutí bylinného stonku, šipky ukazují směr tvorby nových buněk druhotně dělivými pletivy (Jurčák et al. 1998) Obr. 17 Druhotné tloustnutí jednoletého stonku (Jurčák et al. 1998)

29 Obr. 18 Druhotné tloustnutí dvouletého stonku (Jurčák et al. 1998) Obr. 19 Cévní svazky kukuřice (Jurčák et al. 1998) Listy - Vyrůstají ze stonku a mají důleţité fyziologické funkce pro ţivot rostliny. Listy jsou také tvořeny třemi druhy pletiv. Krycí - Pokoţka s průduchy, která chrání svrchní i spodní stranu listů. Průduchy jsou tvořeny dvěma rohlíčkovitými svěracími buňkami. Vodivá - Prostory mezi pokoţkou procházejí ţilky - svazky cévní. Zpravidla jsou dřevní části orientovány ke svrchní straně a lýkové ke spodní straně listu

30 Základní - Vyplňují zbytek prostor. V listech jsou protáhlé buňky - palisádové buňky a houbovité buňky. Listy některých rostlin mohou být přeměněny pro různé funkce: Zásobní: duţnaté - cibule, sukulenty. Ochranné: trny - akát a šupiny. Obr. 20 Příčný řez listem rododendronu v místě ţilky (Jurčák et al. 1998) Květ - Květ se skládá z květních obalů (korunních lístků - tvořících korunu a kališních lístků - tvořících kalich nebo z okvětních lístků - tvořících okvětí) a samčích tyčinek a samičích pestíků - pohlavních orgánů. Květy slouţí k rozmnoţování rostlin. Soubory květů vytvářejí různá květenství. Z oplozeného vajíčka vzniká semeno. Semena jsou ukryta v plodu. Krytosemenné rostliny můţeme roztřídit podle počtu děloh v zárodku a dalších znaků ve vyrostlé rostlině, na jednoděloţné a dvouděloţné. Obr. 21 Příčný řez stonkem jednoděloţné rostliny - stéblem kukuřice seté (Jurčák et al. 1998)

31 Obr. 22 Příčný řez stokem dvouděloţné rostliny - lodyhou podraţce křovištního (Jurčák et al. 1998) ZŠ Ivančická, Moravský Krumlov V Moravském Krumlově na ZŠ Ivančické je pouţívanou literaturou: ČERNÍK Vladimír et MARTINEC Zdeněk: Přírodopis 2 - Botanika 2. část pro 7. ročník základní školy, 1. vydání, Praha, SNP pedagogické nakladatelství a.s. 1997, 70 str., ISBN Anatomii rostlin je zde věnována menší pozornost neţ u předchozí pouţívané literatury. O anatomii některých niţších a vyšších rostlin se hovoří v kapitole Říše rostliny na stranách V části Krytosemenné rostliny se anatomie neprobírá. Nejvíce je zde popsaná morfologie květu a stonku. Obsah Říše rostliny str. 5 o Niţší rostliny str. 5 - Řasy str. 5 Řasy zelené str.6 Řasy hnědé str. 7 Řasy zelené str. 8 o Vyšší rostliny str. 9 - Mechorosty str. 9 Játrovky str. 11 Mechy str Kapradiny str Přesličky str Plavuně str Nahosemenné str

32 Jehličnany str. 21 Jínany str Cykasy str Krytosemenné str. 30 Jednoděloţné str. 31 Nižší rostliny: Zelené řasy - Řasa zelenivka má na povrchu těla buněčnou stěnu a pod ní plazmatickou membránu. Cytoplazma obsahuje jádro chloroplast a další organely, které jsou nezbytné pro ţivou rostlinnou buňku. Některé jsou schopny samostatného pohybu pomocí bičíků - řasa pláštěnka nebo vytváří zdánlivě mnohobuněčný organismus - váleč koulivý. Řasa šroubatka má vláknitou stélku se šroubovitě stočenými chloroplasty. Hnědé řasy - Tyto řasy mají kromě zeleného chlorofylu ještě hnědé barviva. Patří zde některé chaluhy a rozsivky. Červené řasy = ruduchy - Tyto řasy mají ještě kromě zeleného chlorofylu ještě červené nebo modré barvivo. Ţijí převáţně v mořích. Vyšší rostliny: Mají sloţitější stavbu neţ řasy. Vytvářejí základní orgány - kořen, stonek, list. Na povrchu je pokoţka a vytvořily se cévní svazky. Mechorosty Mechy - Mechovou rostlinku tvoří příchytná vlákna, lodyţka a lístky. Z lodyţky vyrůstá za příhodných podmínek štět s tobolkou, která obsahuje výtrusy. V listech mechových rostlinek se nacházejí četné chloroplasty. Játrovky - Porostnice mnohotvárná: Má lupenitou, vidličnatě větvenou stélku. Mají nápadné stopkaté terče s pohlavními orgány. Kapraďorosty - Ve svém těle jiţ mají vyvinuté cévní svazky. Kapradiny - V půdě je poléhavý oddenek a z něj vyrůstají kořeny. Nad zemí z něj vyrůstají dlouhé, sloţené, řapíkaté listy. Ve spodní straně na okraji listů jsou kupky - výtrusnice s výtrusy, které jsou chráněné ostěrou. Po oplození v půdě začíná klíčit srdčitý prvoklíček - prokel. Přesličky - Přeslička rolní má na jaře nezelenou lodyhu, která nese výtrusnicové klasy a v létě z ní vyrůstá lodyha zelená. Má rýhovanou lodyhu. Plavuně - Maji vidličnatě větvené stonky s drobnými čárkovitými listy. Na koncích stonků vyrůstají výtrusnicové klasy s výtrusy

33 Obr. 23 Prvoklíček - prokel (Černík et Martinec 1997) Nahosemenné rostliny Jehličnany - Mají dřevnatý stonek a jehlicovité listy, které obsahují pryskyřice. Mají nekrytá, nahá vajíčka. Krytosemenné rostliny - Mají vajíčka a semena krytá v plodech. 2. Střední škola Na středních školách, konkrétně na gymnáziích obou škol - Moravský Krumlov a Orlová, jsou anatomii věnované samostatné kapitoly. Úroveň probírané látky je jiţ velmi vysoká. Hodiny biologie jsou doplněny o jiné učebnice např. pro semináře z biologie (Orlová) nebo je v učebnici rozsáhlá kapitola o praktické části do hodin laboratorních cvičení (Moravský Krumlov) Gymnázium a SOŠ Orlová Na gymnáziu v Orlové - Lutyni se v hodinách biologie pracuje se dvěmi učebnicemi:

34 KINCL Lubomír et al.: Biologie rostlin, 2. vydání, Praha, Fortuna 1999, 112 str., ISBN HANČOVÁ Hana et VLKOVÁ Marie: Biologie I. v kostce, 3. vydání, Havlíčkův Brod, Fragment 2004, 112str., ISBN Učebnice Biologie rostlin se pouţívá při výuce klasických hodin biologie s anatomií rostlin na straně Učebnice Biologie I v kostce se pouţívá v seminárních hodinách biologie pro rozšíření učiva kde jsou kapitoly o anatomii rostlin na straně Obsah (KINCL Lubomír et al. 1999) 2. Stavba rostlinné buňky (L.Kincl) str Rostlinná pletiva (M.Kincl, L.Kincl) str. 11 o 3.1. Pletiva a jejich rozdělení str. 11 o 3.2. Přehled rostlinných pletiv podle funkce str Rostlinné orgány (M.Kincl, L.Kincl) str. 17 o 4.1. Kořen str. 17 o 4.2. Stonek str. 19 o 4.3. List str. 21 Obsah (HANČOVÁ Hana et VLKOVÁ Marie 2004) Botanika str. 36 o Anatomie a morfologie rostlin str Stélka = thalus str Tělo = kormus str Rostlinná pletiva str. 36 Dělivá pletiva = meristémy str. 37 Trvalá pletiva str Rostlinné orgány str. 40 Kořen = radix str. 40 Stonek = kaulom str. 42 List = fylom str. 44 Biologie rostlin Anatomie rostlin je probírána v kapitolách Stavba rostlinné buňky, rostlinná pletiva a rostlinné orgány. Narozdíl od stavby rostlinné buňky na základních školách, kde se autoři pouze zmínili o výskytu některých organel v buňce, je na gymnáziích stavba rostlinné buňky popsána podrobně. Je zde popis všech organel a struktur buňky, jejich vlastnosti a funkce, doprovázené schématickými obrázky. Cizí názvy mají v závorce uvedený původ slova

35 většinou z řečtiny. Například je zde popsán a schématicky vyobrazen vznik chloroplastů a centrální vakuoly. Rostlinná pletiva a jejich rozdělení: Pletiva jsou rozdělena do tří skupin podle vlastností. Podle schopnosti dělení - na dělivá a trvalá, podle původu a převládající funkce - dělivá, krycí, vodivá, zásobní atd., a nově, o kterých se na základních školách nezmiňovalo, podle tvaru buněk a tloustnutí buněčných stěn - parenchymatická, kolenchymatická, sklerenchymatická. Velká pozornost a podrobný popis je věnován pletivům, která jsou rozdělena podle funkce: dělivá (meristémy), krycí (pokoţka a trichomy), provětrávací (mezibuněčné prostory a průduchy), vyměšovací (vodní skuliny, medníky a mléčnice), vodivá (cévní svazky a kambium), zpevňovací (kolenchym a sklerenchym), asimilační (souvisí s fotosyntézou) a zásobní (ukládání látek). Obr. 24 Submikroskopická stavba rostlinné buňky (schéma; Bumerl a kol. 1983, upraveno) 1 - plazmatická membrána, 2 - cytoplazma, 3 - buněčné jádro, 3a - jaderný obal, 4 - jadérko, 5 - mezibuněčné prostory, 6 - mitochondrie, 7 - endoplazmatické retikulum, 8 - chloroplast, 9 - golgiho systém, 10 - buněčná stěna, 11 - plazmodezmy, 12 - vakuola

36 Obr. 25 Základní typy rostlinných pletiv (A, B Kincl 1981, C,D Kul tjasov 1953) A - parenchym z duţiny černého bezu (Sambucus nigra) na podélném řezu (A1) a příčném řezu (A2); B - aerenchym stonku sítiny (Juncus): a - mezibuněčné prostory, b - hvězdicovité buňky; C - rohový kolenchym ze stonku tykve obecné (Cucurhita pepo); D - sklerenchym na příčném řezu: a - plazmodezmy, b - vrstvy celulózy impregnované ligninem Anatomie rostlinných orgánů je rozdělena na kořen, stonek a list. Popisuje se jejich části a funkce. Kořen - Popis jednotlivých zón na kořeni: absorpční, prodluţovací a dělivá. Typ cévních svazků v tomto orgánu. Jeho primární a sekundární stavba. Kořenové modifikace. Stonek - Stavba a typy stonku u různých skupin rostlin. Prvotní a druhotná stavba stonku. Přeměna kořenového cévního svazku na stonkový se schématickým vyobrazením. Větvení stonku a jeho přeměny. List - Je zde popis vzniku listů a jeho funkce, tvary a přeměny. Schéma vnitřní struktury (palisádový a houbový parenchym) listu a funkce průduchů

37 Obr. 26 Podélný řez kořenem (Polevoj 1989) 1 - kořenová čepička, 2 - pokoţka (rhizodermis), 3 - kořenové vlásky, 4 - prvotní kůra: 4a - endodermis; 5 - pericykl, 6 - nezralé (a) a zralé (b) buňky dřevní části cévního svazku, 7 - nezralé (a) a zralé (b) buňky lýkové části Obr. 27 Příčný řez listem (Erni 1979) 1 - svrchní pokoţka, 2 - palisádový parenchym, 3 - houbový parenchym, 4 - spodní pokoţka, 5 - průduch, 6 - cévní svazek

38 Obr. 28 Přeměna radiálního cévního svazku kořene v kolaterální svazky stonku (Bumerl et al 1983) A - kořen; B,C - přechod kořene ve stonek; D - stonek: 1 - floém, 2 - xylém, 3 - kambium 2.2. Gymnázium Moravský Krumlov Tato učebnice slouţí po celé studium biologie na tomto gymnáziu: JELÍNEK Jan et ZICHÁČEK Vladimír: Biologie pro gymnázia, 5. vydání, Olomouc, nakladatelství Olomouc 2002, 574 str., ISBN X Anatomie rostlin je probírána v kapitolách Stavba a struktura rostlinné buňky, rostlinná pletiva a rostlinné orgány vegetační na stranách 21-22, Druhá část učebnice je pak věnovaná praktickým cvičením v kapitole Rostlinná buňka, pletiva a orgány na straně ,

39 Obsah Kap. Biologie prokaryot, rostlin a hub Jaderní o Rostlinná pletiva str Pletiva dělivá str Pletiva trvalá str. 25 Pletiva krycí str. 25 Pletiva vodivá str. 26 Pletiva základní str. 28 Kap. Praktická část o Rostlinné orgány vegetativní str Kořen str Stonek str List str. 32 Rostlinná buňka, pletiva, orgány str. 370 o 3. Pozorování rostlinných buněk a jejich struktur str. 373 o 5. Pozorování průduchů a trichomů str. 375 o 6. Cévní svazky ve stoncích str. 376 Kapitola věnovaná buňce je podrobně popsaná a rozdělená podle buněčných struktur doplněná několika málo obrázky. Ve vnitřní stavbě těla rostlin se autor zabývá druhy pletiv které tvoří rostlinné tělo. Hlavně se jedná o pletiva: dělivá, trvalá, krycí, vodivá a základní. Největší pozornost je věnována pletivům krycím a hlavně vodivým (část dřevní a lýková), u kterých je schéma jejich funkce a typy cévních svazků. Vegetativní rostlinné orgány jsou rozděleny na kořen, stonek a listy. Kořen - Jsou popsány podle své struktury a typu cévních svazků. Primární a sekundární stavba kořene, metamorfózy a různé útvary. Stonek - Je rozdělen podle typu u různých druhů rostlin. Popis jeho jednotlivých částí. Vývoj a podélný řez vzrostným vrcholem. Rozdíl v řezu stonku mezi rostlinou jednoděloţnou a dvouděloţnou. Funkce kambia a felogenu je zde brána více podrobněji stejně jako metamorfózy kořene. Listy - Popis listů se prolíná morfologicky i anatomicky. Jsou zde probírány struktury a tvary listů společně s vnitřní stavbou (palisádový a houbový parenchym a cévní svazky). Je zde obrázek řezu listem listnatých stromů a řez jehlicí s pryskyřičnými kanálky

40 3. Vysoká škola 3.1. Masarykova univerzita v Brně Přírodovědecká fakulta Fakulta Název předmětu Rozsah předmětu 2/0/0 Doporučená literatura Přírodovědecká fakulta Cytologie a anatomie rostlin BÓZNER, A.: Cytológia učebnica pre prírodovedecké fakulty, 1. vyd., Martin, Osveta 1986, 257 s. EVERT, R. F.: Esau's Plant Anatomy: Esau's plant anatomy: meristems, cells, and tissues of the plant body: their structure, function, and development, 3rd ed., Hoboken N.J., Wiley-Interscience 2006, 601 s., ISBN FAHN, A.: Plant Anatomy, 4th edition, Oxford, New York, Beijing, Frankfurt, Sao Paulo, Sydney, Tokyo, Toronto, Pergamon Press 1990, ISBN HUDÁK, J. et al.: Biológia rastlín, Bratislava, SPN KOUSALOVÁ, I., KUMMEROVÁ, M. et LUX, A.: Terminologický slovník z cytologie a anatomie rostlin, Brno, Masarykova univerzita KOUSALOVÁ, I.,KUMMEROVÁ, M. et VICHERKOVÁ M.: Praktikum z cytologie a anatomie rostlin, 1. vyd., Brno, Masarykova univerzita 1998, 121 s., ISBN LUXOVÁ, M. et LUX, A.: Anatómia rastlín, Bratislava, SPN PAZOUREK, J.: Atlas anatomické stavby rostlin, Praha, Karolinum PROCHÁZKA, S., ŠEBÁNEK, J., GLOSER, J. et SLADKÝ, Z.: Morfologie a fyziologie rostlin, Brno, Mendlova zemědělská a lesnická univerzita 1998, 242 s. VOTRUBOVÁ, O.: Anatomie rostlin, UK Praha, Karolinum 2001, ISBN Zdroj: -

KAPRAĎOROSTY. 2011 Mgr. Božena Závodná. Obr.1. Obr.4

KAPRAĎOROSTY. 2011 Mgr. Božena Závodná. Obr.1. Obr.4 Obr.3 Obr.2 KAPRAĎOROSTY Obr.1 Obr.4 2011 Mgr. Božena Závodná Kapradiny, přesličky a plavuně jsou vývojově dokonalejší skupinou rostlin než mechorosty. Kapradiny, přesličky a plavuně mají vytvořeny kořeny,

Více

Vznik dřeva přednáška

Vznik dřeva přednáška Vznik dřeva přednáška strana 2 2 Rostlinné tělo a růst strana 3 3 Růst - nejcharakterističtější projev živých organizmů - nevratné zvětšování hmoty či velikosti spojené s činností živé protoplazmy - u

Více

ROSTLINNÉ ORGÁNY - KVĚT

ROSTLINNÉ ORGÁNY - KVĚT Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM

Více

Martina Bábíčková, Ph.D. 8.4.2013

Martina Bábíčková, Ph.D. 8.4.2013 Jméno Martina Bábíčková, Ph.D. Datum 8.4.2013 Ročník 6. Vzdělávací oblast Člověk a příroda Vzdělávací obor Přírodopis Tematický okruh Anatomie a morfologie rostlin Téma klíčová slova Květ a květenství

Více

ROSTLINNÁ PLETIVA KRYCÍ

ROSTLINNÁ PLETIVA KRYCÍ Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.18 Dřeviny Kapitola 4 Reprodukční orgány

Více

Květ, jeho stavba, květenství, význam 1/41

Květ, jeho stavba, květenství, význam 1/41 Květ, jeho stavba, květenství, KVĚT - FLOS = výtrusorodý prýt omezeného vzrůstu listy na něm jsou přeměněny a přizpůsobeny pohlavnímu rozmnožování rostliny 2 Stavba květu KVĚTNÍ LŮŽKO Vyrůstají na něm

Více

Příprava na soutěž Poznej a chraň 2011 (11.-12.4.2011- Alcedo)

Příprava na soutěž Poznej a chraň 2011 (11.-12.4.2011- Alcedo) Příprava na soutěž Poznej a chraň 2011 (11.-12.4.2011- Alcedo) několik ukázek rostlin, které mají semena, která mohou za jistých okolností létat díky silnějšímu větru, popř. při pádu ze stromu... (není

Více

Kód VM: VY_52_INOVACE_ 3MER28 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581

Kód VM: VY_52_INOVACE_ 3MER28 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581 Kód VM: VY_52_INOVACE_ 3MER28 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581 Autor: PaedDr. Zuzana Mertlíková Datum: leden 2012 Ročník: VII. Vzdělávací oblast:

Více

Název: VNITŘNÍ STAVBA KVĚTU

Název: VNITŘNÍ STAVBA KVĚTU Název: VNITŘNÍ STAVBA KVĚTU Autor: PaedDr. Ludmila Pipková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět: biologie Mezipředmětové vztahy: ekologie Ročník: 2. a 3. (1. ročník vyššího

Více

Gymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl, T. G. Masaryka 590

Gymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl, T. G. Masaryka 590 , T. G. Masaryka 590 Dodatek č. 1 ke Školnímu vzdělávacímu programu pro nižší stupeň gymnázia (zpracován podle RVP ZV) Tímto dodatkem se mění osnovy předmětu Biologie a geologie pro primu od školního roku

Více

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je L. Sinkulová

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je L. Sinkulová 1/6 3.2.08.15 Lilkovité - pětičetné, oboupohlavné květy, rozlišené na kalich a korunu, 5 tyčinek, 1 pestík - listy střídavé - plodem je bobule, tobolka - jedovaté látky /léky/ - hospodářské rostliny lilek

Více

Sešit pro laboratorní práci z biologie

Sešit pro laboratorní práci z biologie Sešit pro laboratorní práci z biologie téma: Květní vzorce a diagramy autor: Mgr. Lenka Jančíková vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační

Více

Sešit pro laboratorní práci z biologie

Sešit pro laboratorní práci z biologie Sešit pro laboratorní práci z biologie téma: Plody, semena autor: MVDr. Alexandra Gajová vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační číslo projektu:

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

VODNÍ REŽIM ROSTLIN. Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_06_BI1

VODNÍ REŽIM ROSTLIN. Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_06_BI1 VODNÍ REŽIM ROSTLIN Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_06_BI1 Význam vody pro rostlinu: Rozpouštědlo, transport látek. Účastní se fotosyntézy a dýchání. Termoregulační

Více

VY_52_INOVACE_73 Vzdělávací oblast: člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7.

VY_52_INOVACE_73 Vzdělávací oblast: člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7. VY_52_INOVACE_73 Vzdělávací oblast: člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7. Borovice lesní Borovice lesní, sosna Pinus silvestris L. Strom středních rozměrů, vždyzelený,

Více

II. Nástroje a metody, kterými ověřujeme plnění cílů

II. Nástroje a metody, kterými ověřujeme plnění cílů BIOLOGIE Gymnázium PORG Libeň Biologie je na PORGu Libeň vyučována jako samostatný předmět od sekundy do oktávy a navazuje na předmět Integrovaná přírodověda vyučovaný v primě. V sekundě, tercii a kvartě

Více

DUB ZIMNÍ (Quercus petraea)

DUB ZIMNÍ (Quercus petraea) DUB ZIMNÍ (Quercus petraea) Velmi statný strom dosahující 30 35 m výšky, s nepravidelnou korunou se silnými větvemi, kmen má válcovitý s hrubou, šedohnědou, podélně a hluboko trhlinatou borkou. Listy má

Více

Gymnázium Přírodní škola 26. únor 2015. Pracovní listy pro botanické praktikum. Vedoucí práce: Anežka Koutníková

Gymnázium Přírodní škola 26. únor 2015. Pracovní listy pro botanické praktikum. Vedoucí práce: Anežka Koutníková Gymnázium Přírodní škola 26. únor 2015 Pracovní listy pro botanické praktikum Kryštof Bouřil Vedoucí práce: Anežka Koutníková Obsah Obsah... 3 Úvod... 1 Cíle... 1 Dílčí cíle:... 1 Postup práce... 1 Příprava...

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry

Více

Zopakovat třídění bezobratlých živočichů. Přechod rostlin na souš,vývoj rostlin

Zopakovat třídění bezobratlých živočichů. Přechod rostlin na souš,vývoj rostlin - opakování učiva ze 6.ročníku - vysvětlí význam a zásady třídění organismů,zná jednotlivé taxonomické jednotky Zopakovat třídění bezobratlých živočichů - vysvětlí vývoj rostlin Přechod rostlin na souš,vývoj

Více

Modřín opadavý. VY_52_INOVACE_81 Vzdělávací oblast: člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7.

Modřín opadavý. VY_52_INOVACE_81 Vzdělávací oblast: člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7. Modřín opadavý VY_52_INOVACE_81 Vzdělávací oblast: člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7. Modřín opadavý Larix decidua Miller Strom velkých rozměrů, opadavý jehličnan,

Více

Vzdělávací obor Přírodopis - obsah 6.ročník

Vzdělávací obor Přírodopis - obsah 6.ročník 6.ročník Hlavní kompetence Učivo Navázání na dosažené kompetence Metody práce obor navázání na již zvládnuté ročník 1. OBECNÁ Kompetence k učení, k řešení problémů, 1.1 Vznik a vývoj života Vlastivěda

Více

Obrázky viz: http://www.ta3k.sk/bio/

Obrázky viz: http://www.ta3k.sk/bio/ Rozmnožování krytosemenných rostlin Materiál a pomůcky: Květy různých rostlin (doporučuji vybírat velké květy např. tulipán a pozor na záměnu květu a květenství), ostrá žiletka, pinzeta, preparační jehla.

Více

ROSTLINNÁ FYZIOLOGIE OSMOTICKÉ JEVY

ROSTLINNÁ FYZIOLOGIE OSMOTICKÉ JEVY Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM

Více

Rozlišovací znaky vybraných zástupců rostlin. pomocný materiál k poznávačce

Rozlišovací znaky vybraných zástupců rostlin. pomocný materiál k poznávačce Rozlišovací znaky vybraných zástupců rostlin pomocný materiál k poznávačce pomněnka rolní - kališní cípy delší než ½ kalicha - kalich s rovnými i háčkovitými chlupy; pokud háčkovité chlupy chybějí, pak

Více

Mírný pás. Stepi Listnaté a smíšené lesy Jehličnaté lesy (tajgy)

Mírný pás. Stepi Listnaté a smíšené lesy Jehličnaté lesy (tajgy) Mírný pás Stepi Listnaté a smíšené lesy Jehličnaté lesy (tajgy) Podnebí Střídání čtyř ročních období Mírný pás Stepi ROSTLINY Stepi Pšenice Duté stéblo s kolénky. Plod obilka s výraznou rýhou. Kukuřice

Více

Název materiálu: Květ

Název materiálu: Květ Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e-mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267

Více

ČLOVĚK A PŘÍRODA základní poznatky z přírodopisu 2. stupeň základní školy speciální

ČLOVĚK A PŘÍRODA základní poznatky z přírodopisu 2. stupeň základní školy speciální ŠKOLA ZÁKLAD ŽIVOTA Projekt Základní školy Cheb, Kostelní náměstí 14 ČLOVĚK A PŘÍRODA základní poznatky z přírodopisu 2. stupeň základní školy speciální 2. téma Svět rostlin a hub 2 Žák by měl: získat

Více

Růst a vývoj rostlin

Růst a vývoj rostlin I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 11 Růst a vývoj rostlin Pro potřeby

Více

2. Nedostatek dusíku v půdě se projevuje: a) bledě zelenou barvou listů b) rychlým růstem c) zkrácením vegetačního růstu

2. Nedostatek dusíku v půdě se projevuje: a) bledě zelenou barvou listů b) rychlým růstem c) zkrácením vegetačního růstu FYZIOLOGIE ROSTLIN pracovní list 1 1. Biogenní prvky jsou: a) nezbytné pro život rostliny b) makrobiogenní a mikrobiogenní c) jen C, O, H, N 2. Nedostatek dusíku v půdě se projevuje: a) bledě zelenou barvou

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

Rozmnožování rostlin

Rozmnožování rostlin Rozmnožování rostlin 1. Rozmnožování pohlavní a nepohlavní Rozmnožování slouží k zachování druhu. Existují dvě různé strategie rozmnožování pohlavní a nepohlavní. Nepohlavní rozmnožování znamená, že vznikne

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI školní vzdělávací program ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI PLACE HERE ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI Název školy Adresa Palackého 211, Mladá Boleslav

Více

Vývoj stélé. parenchym. floém. xylém

Vývoj stélé. parenchym. floém. xylém Vývoj stélé 1 2 5 3 6 7 10 4 8 11 parenchym 9 12 Základní typy stélé 1 protostélé, 2 stelátní protostélé, 3 aktinostélé, 4 plektostélé, 5 sifonostélé ektofloické, 6 artrostélé, 7 sifonostélé amfifloické,

Více

Základy biologie a ekologie VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA

Základy biologie a ekologie VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA Základy biologie a ekologie VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA Výsledky vzdělávání Učivo Ţák Základy biologie charakterizuje názory na vznik a vývoj vznik a vývoj ţivota na Zemi ţivota na Zemi, porovná délku vývoje

Více

Rozvoj znalostí a kompetencí žáků v oblasti geověd na Gymnáziu Chotěboř a Základní škole a Mateřské škole Maleč Kameny a voda Život zakletý v kamenech Mgr. Eva Jirsová únor 2014 FYLOGENEZE ROSTLIN KVINTA,

Více

Biologická olympiáda, 48. ročník, školní rok 2013 2014, okresní kolo, kategorie C

Biologická olympiáda, 48. ročník, školní rok 2013 2014, okresní kolo, kategorie C Biologická olympiáda, 8. ročník, školní rok 203 20, okresní kolo, kategorie C AUTORSKÉ ŘEŠENÍ KATEGORIE C Upozornění: Soutěžící budou potřebovat základní sadu pastelek. Časová dotace: Přibližný čas pro

Více

Vzorový přijímací test z biologie pro Mgr. studia SŠ

Vzorový přijímací test z biologie pro Mgr. studia SŠ Celkem bodů Vzorový přijímací test z biologie pro Mgr. studia SŠ Příjmení Jméno Datum Číslo Na listu A zakroužkujte jedinou, dle Vašeho uvážení správnou odpověď u příslušného čísla otázky. V textové části

Více

VY_52_Inovace_242 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemie Ročník: 8, 9 Projekt EU peníze školám Operačního programu Vzdělávání

VY_52_Inovace_242 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemie Ročník: 8, 9 Projekt EU peníze školám Operačního programu Vzdělávání Sacharidy VY_52_Inovace_242 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemie Ročník: 8, 9 Projekt EU peníze školám Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Sacharidy název z řeckého

Více

Školní vzdělávací program - Základní škola, Nový Hrádek, okres Náchod. Část V. Osnovy

Školní vzdělávací program - Základní škola, Nový Hrádek, okres Náchod. Část V. Osnovy Část V. Osnovy II. stupeň VOLITELNÝ PŘEDMĚT KAPITOLA 34. - PŘÍRODOVĚDNÁ PRAKTIKA Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor - vyučovací předmět: Doplňující vzdělávací obor volitelný předmět Přírodovědná

Více

téma: Úvodní praktikum autor: Mgr. Michal Novák cíl praktika: Seznámit žáky s náplní praktika doba trvání: 2 místo: odborná učebna

téma: Úvodní praktikum autor: Mgr. Michal Novák cíl praktika: Seznámit žáky s náplní praktika doba trvání: 2 místo: odborná učebna téma: Úvodní praktikum cíl praktika: Seznámit žáky s náplní praktika místo: odborná učebna pomůcky: papír, tužka popis aktivit: seznámení s organizací a tematickou náplní praktik výstupy: předané organizační

Více

Vážení uchazeči o studium na Vyšší odborné škole a Střední zemědělské škole v Táboře,

Vážení uchazeči o studium na Vyšší odborné škole a Střední zemědělské škole v Táboře, Vážení uchazeči o studium na Vyšší odborné škole a Střední zemědělské škole v Táboře, v letošním roce již budou testy delší, protože přijímací zkoušky se blíží. Věříme, že testové varianty Vám pomohou

Více

Očekávaný výstup Žák rozvíjí čtenářskou gramotnost. Vyhledává a doplňuje informace v přiměřeně náročném odborném textu. Speciální vzdělávací Žádné

Očekávaný výstup Žák rozvíjí čtenářskou gramotnost. Vyhledává a doplňuje informace v přiměřeně náročném odborném textu. Speciální vzdělávací Žádné Název projektu Život jako leporelo Registrační číslo CZ.1.07/1.4.00/21.3763 Autor Mgr. Anna Šálková Datum 10. 6. 2014 Ročník 2. Vzdělávací oblast* Jazyka a jazyková komunikace Vzdělávací obor* Český jazyk

Více

VY_32_INOVACE_11.15 1/6 3.2.11.15 Pohlavní soustava Pohlavní soustava

VY_32_INOVACE_11.15 1/6 3.2.11.15 Pohlavní soustava Pohlavní soustava 1/6 3.2.11.15 Cíl znát stavbu ženské a mužské pohlavní soustavy - umět vysvětlit její funkci - odvodit její význam - uvést onemocnění, příčiny, prevenci, ošetření Továrna na spermie a vajíčka - mužské

Více

Vojtěška setá Medicago sativa L.

Vojtěška setá Medicago sativa L. Vojtěška setá Medicago sativa L. Lodyhy: přímé i vystoupavé, lysé Listy: trojčetné, lístky v horní třetině na obvodu zubaté, prostřední lístek dlouze řapíčkatý Květenství: hlávkovitě zkrácený hrozen Květy:

Více

očekávaný výstup Člověk a příroda 2. stupeň P porovnat vnější a vnitřní stavbu rostlinného těla a znát funkce jednotlivých částí těla rostlin

očekávaný výstup Člověk a příroda 2. stupeň P porovnat vnější a vnitřní stavbu rostlinného těla a znát funkce jednotlivých částí těla rostlin č. 31 název anotace očekávaný výstup druh učebního materiálu Pracovní list druh interaktivity Aktivita ročník 7. Stavba těla rostlin květ, plod V pracovních listech se žáci seznámí se stavbou těla rostlin.

Více

POHLAVNÍ SOUSTAVA. PhDr. Jitka Jirsáková,Ph.D. jitkajirsakova@seznam.cz

POHLAVNÍ SOUSTAVA. PhDr. Jitka Jirsáková,Ph.D. jitkajirsakova@seznam.cz POHLAVNÍ SOUSTAVA PhDr. Jitka Jirsáková,Ph.D. jitkajirsakova@seznam.cz Pohlavní soustava zajišťuje vznik nového života zabezpečuje existenci biologického druhu zajišťuje přenos genetických informací dělíme

Více

Biologie 26 List vnitřní stavba, typy čepelí, přeměny listů, význam

Biologie 26 List vnitřní stavba, typy čepelí, přeměny listů, význam Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Autor Tematická oblast Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 26 List vnitřní stavba, typy čepelí, přeměny listů, význam Ročník 1.

Více

Výstupy Učivo Mezipředmětové vztahy Z-planeta Země projevy života

Výstupy Učivo Mezipředmětové vztahy Z-planeta Země projevy života 1 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda PŘÍRODOPIS ročník: šestý Výstupy Učivo Mezipředmětové vztahy - zná základní podmínky a Poznávání přírody(přír.soustavy- ekosystémy) Z-planeta Země projevy života -

Více

Kompetence komunikativní - rozvíjíme diskusi, obhajobu názorů - vedeme žáky k formulaci názorů a myšlenek k tvorbě referátů a aktualit

Kompetence komunikativní - rozvíjíme diskusi, obhajobu názorů - vedeme žáky k formulaci názorů a myšlenek k tvorbě referátů a aktualit 4.6.3. Přírodopis A) Charakteristika předmětu Přírodopis se na naší škole vyučuje v každém ročníku 1-2 hodiny týdně (viz. Učební plán). V 6. ročníku se rozvíjí také průřezové téma environmentální výchova

Více

Ondrová. Rosenheimová

Ondrová. Rosenheimová Pomůcka Roční období podzimní měsíce 1. Pomůcka Roční období zimní měsíce 1. Pomůcka Roční období - jaro 1. PL - Podzim 1. PL Školní potřeby 1. PL Ovoce -zelenina 1. PL - Zima 1. PL Zdravá výţiva 1. Pomůcka

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 26.2.2010 Mgr.

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 26.2.2010 Mgr. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 26.2.2010 Mgr. Petra Siřínková ABIOTICKÉ PODMÍNKY ŽIVOTA SLUNEČNÍ ZÁŘENÍ TEPLO VZDUCH VODA PŮDA SLUNEČNÍ

Více

36-47-M/01 Chovatelství

36-47-M/01 Chovatelství Střední škola technická, Most, příspěvková organizace Dělnická 21, 434 01 Most PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY V JARNÍM I PODZIMNÍM OBDOBÍ ŠKOLNÍ ROK 2014/2015 Obor vzdělání 36-47-M/01 Chovatelství ŠVP

Více

ČLOVĚK A PŘÍRODA PŘÍRODOPIS Charakteristika a cíl předmětu Přírodopis (Př) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Přírodopis

ČLOVĚK A PŘÍRODA PŘÍRODOPIS Charakteristika a cíl předmětu Přírodopis (Př) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Přírodopis Vzdělávací oblast: ČLOVĚK A PŘÍRODA Vzdělávací oblast Člověk a příroda se úzce váže k poznávání a zkoumání přírody, žáci poznávají přírodu jako systém, jehož části na sebe působí, ovlivňují se a jsou vzájemně

Více

V lese - poznáváme rostliny a houby

V lese - poznáváme rostliny a houby Název ekostezky nebo ekokoutku: Ekostezka Lesík Škola: ZŠ a MŠ Nové Sedlo Tvůrce pracovních listů: Jitka Zamrzlová Přírodovědný test pro žáky Přírodovědný test pro žáky V lese - poznáváme rostliny a houby

Více

RNDr. Monika Jörková Biologie 27 Květ funkce, stavba, jedno a oboupohlavné květy, jedno a dvoudomé rostliny, květní vzorec, opylení a oplození

RNDr. Monika Jörková Biologie 27 Květ funkce, stavba, jedno a oboupohlavné květy, jedno a dvoudomé rostliny, květní vzorec, opylení a oplození Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Moravské gymnázium Brno s.r.o. Autor Tematická oblast Ročník 1. Datum tvorby 15.2.2013 RNDr. Monika Jörková Biologie 27 Květ funkce, stavba, jedno a oboupohlavné

Více

Název: Dřeviny Kampy a blízkého okolí

Název: Dřeviny Kampy a blízkého okolí Název: Dřeviny Kampy a blízkého okolí Autor: RNDr. Lenka Simonianová Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: biologie, výtvarná výchova Ročník: 3. (1.

Více

Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami

Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami Ekologie, krajina a životní prostředí, ochrana životního prostředí, geologie a pedologie, praxe (Ing. Lenka Zámečníková) I) pracovní listy, poznávačky,

Více

5.6.3 Přírodopis. Charakteristika předmětu. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu:

5.6.3 Přírodopis. Charakteristika předmětu. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu: 5.6.3 Přírodopis Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu: Samostatný vyučovací předmět Přírodopis vychází obsahově ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda. Svým obsahem

Více

JARNÍ KVĚTINY -texty + test k prezentaci

JARNÍ KVĚTINY -texty + test k prezentaci JARNÍ KVĚTINY -texty + test k prezentaci VY _52_ INOVACE_18 Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Vzdělávací obor: Prvouka Ročník: první - třetí Jarní květiny texty + opakovací testík k prezentaci Sněženku

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou DUM VY_32_INOVACE_02_1_10_BI2 OSTNOKOŽCI

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou DUM VY_32_INOVACE_02_1_10_BI2 OSTNOKOŽCI Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou DUM VY_32_INOVACE_02_1_10_BI2 OSTNOKOŽCI OSTNOKOŽCI mořští živočichové druhotně paprsčitě souměrní pětičetná tělní souměrnost Tělo: nepravidelný

Více

Inovovaný školní vzdělávací program biologie

Inovovaný školní vzdělávací program biologie Inovovaný školní vzdělávací program biologie Příloha ŠVP Arcibiskupského gymnázia v Kroměříži 79 41 K/41 s číslem jednacím 1/2009 ŠVP a názvem Tradice a prosperita. ŠVP je platné pro Arcibiskupské gymnázium

Více

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie 1. ročník čtyřletého všeobecného a 5. ročník osmiletého studia všech daných okruhů a kontrola úplnosti sešitu. Do hodnocení žáka se obecné základy biologie

Více

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie 1. ročník čtyřletého všeobecného a 5. ročník osmiletého studia Minimální počet známek za pololetí: 4 obecné základy biologie histologie rostlin vegetativní

Více

Tělní pokryv obratlovců (laboratorní práce)

Tělní pokryv obratlovců (laboratorní práce) Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.128/02.0055 Tělní pokryv obratlovců (laboratorní práce) Označení: EU-Inovace-Př-7-15 Předmět: přírodopis Cílová skupina: 7. třída

Více

Rozmanitosti přírody - 4. ročník

Rozmanitosti přírody - 4. ročník Rozmanitosti přírody - 4. ročník 1. Živá a neživá příroda prezentace - opakování a prohlubování učiva ze 3. roč. K: komunikativní, k učení K. výstup: - opakuje učivo ze 3. ročníku - vysvětlí pojmy živá

Více

Cílová skupina žáci středních odborných škol (nezdravotnického zaměření)

Cílová skupina žáci středních odborných škol (nezdravotnického zaměření) Autor Mgr. Monika Kamenářová Tematický celek Pohlavní soustava Cílová skupina žáci středních odborných škol (nezdravotnického zaměření) Anotace Materiál má podobu pracovního listu s úlohami, s jeho pomocí

Více

Lesy v Ceské Republice

Lesy v Ceské Republice Les kolem nás Lesy v Ceské Republice -Největší zastoupení mezi stromy na počet jedinců mají jehličnaté stromy, v přirozeném přírůstku mají větší zastoupení listnaté stromy. Druhové sloţení lesů v ČR: 1)Smrk

Více

VESMÍR. za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let. dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná

VESMÍR. za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let. dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná VESMÍR za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná vznikají první atomy, jako první se tvoří atomy vodíku HVĚZDY první hvězdy

Více

Praktické cvičení č. 1.

Praktické cvičení č. 1. Praktické cvičení č. 1. Cvičení 1. 1. Všeobecné pokyny ke cvičení, zápočtu a zkoušce Bezpečnost práce 2. Mikroskopie - mikroskop a mikroskopická technika - převzetí pracovních pomůcek - pozorování trvalého

Více

Zkoumání přírody. Myšlení a způsob života lidí vyšší nervová činnost odlišnosti člověka od ostatních organismů

Zkoumání přírody. Myšlení a způsob života lidí vyšší nervová činnost odlišnosti člověka od ostatních organismů Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 9. Časová dotace: 1 hodina týdně Výstup předmětu Rozpracované očekávané výstupy Učivo předmětu Přesahy, poznámky Konkretizované tématické okruhy realizovaného průřezového tématu

Více

9. ročník LMP NSP. Biologie hub Výchova ke zdraví Neživá příroda. Biologie rostlin Základy ekologie. Praktické poznávání

9. ročník LMP NSP. Biologie hub Výchova ke zdraví Neživá příroda. Biologie rostlin Základy ekologie. Praktické poznávání Charakteristika vyučovacího předmětu Přírodopis ŠVP LMP Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Přírodopis Vyučovací předmět Přírodopis je tvořen z obsahu vzdělávacího oboru ze vzdělávací

Více

Zahradní terapie Charakteristiky rostlin k přepsání do Braillova písma, 1. část 1-21

Zahradní terapie Charakteristiky rostlin k přepsání do Braillova písma, 1. část 1-21 Zahradní terapie Charakteristiky rostlin k přepsání do Braillova písma, 1. část 1-21 1. Akebie Akebie kvete v období května. Fialově zelené polody dozrávají v období září. Květy jsou zbarvené do fialova.

Více

Koncepční podklady k tvorbě ŠVP ZV

Koncepční podklady k tvorbě ŠVP ZV Koncepční podklady k tvorbě ŠVP ZV Charakteristika vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět je určena pouze pro 1. stupeň ZŠ a představuje základ pro specializovanější

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Biologie poznámky 5.A GVN

Biologie poznámky 5.A GVN Biologie poznámky 5.A GVN Martin Konhefr, GVN 21. září 2006 Charakteristické znaky živých organismů výměna látek s okolím metabolismus (přeměna látek a energií) reprodukce (rozmnožování) růst a vývoj jedince

Více

9.2.9. Člověk a příroda Přírodopis

9.2.9. Člověk a příroda Přírodopis Hlavní kompetence Učivo Navázání na dosažené kompetence Hlavní okruhy Výstupy z RVP ZV realizace Metody práce Průřezová tém. obor zvlád. téma ročník BIOLOGIE Porovná zákl. vnější a vnitřní stavbu vybraných

Více

Stromy navržené k výsadbě v historickém centru obce Tuklaty

Stromy navržené k výsadbě v historickém centru obce Tuklaty Stromy navržené k výsadbě v historickém centru obce Tuklaty Třešeň ptačí - PRUNUS AVIUM PLENA - výška 8-12m, zaoblená koruna široká 4-6m, kvete v dubnu plným bílým květem, okrasný druh netvoří plody. Třešně

Více

MODERNÍ BIOLOGIE REG. Č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048. Přírodopis. Přehled učiva a školních výstupů Gymnázium osmileté nižší stupeň Základní škola

MODERNÍ BIOLOGIE REG. Č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048. Přírodopis. Přehled učiva a školních výstupů Gymnázium osmileté nižší stupeň Základní škola MODERNÍ BIOLOGIE REG. Č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 Přírodopis Přehled učiva a školních výstupů Gymnázium osmileté nižší stupeň Základní škola Autoři: Mgr. Tomáš Hasík, Mgr. Lenka Kořínková, Mgr. Kateřina

Více

Modernizace vzdělávání CZ.1.07/1.4.00/21.3811. ICT (Příroda a svět) III/2/PS/1/3/16. Společenství lesy

Modernizace vzdělávání CZ.1.07/1.4.00/21.3811. ICT (Příroda a svět) III/2/PS/1/3/16. Společenství lesy Název projektu: Pořadové číslo projektu: Název klíčové aktivity: Číslo klíčové aktivity: Sada: Název DUM: Modernizace vzdělávání CZ.1.07/1.4.00/21.3811 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (Příroda

Více

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7. III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7. III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: Název projektu: Číslo projektu: Autor: Tematická oblast: Název DUMu: Houby 2 Kód: Datum: 14.8.2013 Cílová skupina: Klíčová slova: Anotace: III/2 - Inovace

Více

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je L. Sinkulová

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je L. Sinkulová 1/5 3.2.08.19 Společenstvo luk, pastvin a travnatých strání - člověk nahradil lesní společenstva loukami a pastvinami /hnojí, kosí, hospodářská zvířata ji spásají - rozmanitý ekosystém /liší se obsahem

Více

PSACÍ POTŘEBY LIŠEJNÍKŮ

PSACÍ POTŘEBY LIŠEJNÍKŮ POMŮCKY MIKROSKOP LUPY KLÍČ K URČOVÁNÍ PL PSACÍ POTŘEBY LIŠEJNÍKŮ FOTOAPARÁT VZORKY LIŠEJNÍKŮ A POČÍTAČ MECHŮ KARTY S LIŠEJNÍKY A MECHY LUPY MIKROSKOP mechy a lišejníky Cíl: UKÁZAT, jak rostliny indikují

Více

ročník 6. 7. 8. 9. celkem počet hodin 2 2 2 1 7 Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků

ročník 6. 7. 8. 9. celkem počet hodin 2 2 2 1 7 Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků PŘÍRODOPIS Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové vymezení Předmět přírodopis zahrnuje obsah vzdělávacího oboru Přírodopis ( RVP ZV, vzdělávací oblast Člověk a příroda). Svým vzdělávacím obsahem

Více

Přírodověda - 4. ročník VY_12_INOVACE 02Šti/ČIG/35

Přírodověda - 4. ročník VY_12_INOVACE 02Šti/ČIG/35 Základní škola a Mateřská škola Vrbovec 671 24 Vrbovec 143, tel. 515230171, IČO 750038, E mail: zs.vrbovec@zn.orgman.cz SVĚT POZNÁNÍ Číslo projektu CZ.1 07/1.4. 00/21. 1205 Přírodověda - 4. ročník VY_12_INOVACE

Více

Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu. EU peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512

Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu. EU peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. ZDRAVOVĚDA Genetika

Více

Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu. EU peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512

Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu. EU peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. ZDRAVOVĚDA Pohlavní

Více

VZNIK ZEMĚ. Obr. č. 1

VZNIK ZEMĚ. Obr. č. 1 VZNIK ZEMĚ Země je 3. planeta (v pořadí od Slunce) sluneční soustavy, která vznikala velice složitým procesem a její utváření je úzce spjato s postupným a dlouho trvajícím vznikem celého vesmíru. Planeta

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28.

Více

I. Sekaniny1804 Přírodopis

I. Sekaniny1804 Přírodopis Přírodopis Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, organizační a časové vymezení Vyučovací předmět Přírodopis je součástí vzdělávací oblasti Člověk a příroda. Vzdělávání v předmětu Přírodopis směřuje

Více

OBNOVA APIKÁLNÍ DOMINANCE NA KLÍČNÍCH ROSTLINÁCH HRACHU (Pisum sativum L.)

OBNOVA APIKÁLNÍ DOMINANCE NA KLÍČNÍCH ROSTLINÁCH HRACHU (Pisum sativum L.) Úloha č. 18 Obnova apikální dominance na klíčních rostlinách hrachu - 1 - OBNOVA APIKÁLNÍ DOMINANCE NA KLÍČNÍCH ROSTLINÁCH HRACHU (Pisum sativum L.) OBECNÁ CHARAKTERISTIKA RŮSTOVÝCH KORELACÍ Jednotlivé

Více

VY_32_INOVACE_02.01 1/8 3.2.02.1 Vznik Země a života Planeta Země a vznik života na Zemi Planeta Země

VY_32_INOVACE_02.01 1/8 3.2.02.1 Vznik Země a života Planeta Země a vznik života na Zemi Planeta Země 1/8 3.2.02.1 Planeta Země a vznik života na Zemi Planeta Země cíl - vysvětlit vznik Země - popsat stavbu zemského tělesa, gravitační sílu, pohyb Země - pochopit vznik a vývoj života - objasnit podstatu

Více

Trojské trumfy. pražským školám ROZMNOŽOVÁNÍ ROSTLIN VE FATA MORGANĚ. Pracovní list č. 6. projekt CZ.2.17/3.1.00/32718 EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND

Trojské trumfy. pražským školám ROZMNOŽOVÁNÍ ROSTLIN VE FATA MORGANĚ. Pracovní list č. 6. projekt CZ.2.17/3.1.00/32718 EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND EVROSKÝ SOCIÁLNÍ FOND RAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI racovní list č. 6 Trojské trumfy pražským školám projekt CZ.2.17/3.1.00/32718 ROZMNOŽOVÁNÍ ROSTLIN VE FATA MORGANĚ A B? doplňte domácí úkol

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

VY_32_INOVACE_018. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_018. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_018 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Biosféra - prezentace Vyučovací předmět:

Více

Ročník 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 Dotace 1+1 2 2 1+1 Povinnost (skupina)

Ročník 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 Dotace 1+1 2 2 1+1 Povinnost (skupina) 282 Vzdělávací oblast: ČLOVĚK A PŘÍRODA Vyučovací předmět: PŘÍRODOPIS CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU Obsahové, časové a organizační vymezení Ročník 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 Dotace 1+1 2 2 1+1 Povinnost (skupina)

Více