Zůstáváme i nadále optimisty,

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Zůstáváme i nadále optimisty,"

Transkript

1 stavebnictví - obor s jedničkami (str. 1-8) Využijte portál premium.prosperita.info Prosperita? Především! Nic jiného neřeším. Zůstáváme i nadále optimisty, ročník 8 (8 / 2006) potvrdil prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR Ing. Václav Matyáš www. premium.prosperita.info Chcete se vìce prosadit? Rozhodujete se, na kterèm serveru budete inzerovat? DoporuËujeme v m port l Spolupracuje s adou profesnìch uskupenì, jako jsou svazy, asociace, sdruûenì, komory, unie. Naöe specializace - cìlenè oslovenì. U n s najdete svè z kaznìky. Podrobnosti na: Jaký je obraz českého stavebnictví? Čím se může pochlubit? V čem je jeho perspektiva? Co mu naopak schází a kde jsou problémy? Co je čeká v příštích letech? Nač se zaměří? O tom všem jsem hovořila s prezidentem Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR Ing. Václavem Matyášem: P esto, ûe jsou v sledky stavebnictvì za letoönì prvnì pololetì velmi dobrè a plyne z nich hodnï optimismu, nelze na nï spolèhat v vah ch o budoucnosti oboru, kter v ö svaz reprezentuje. Zab vali jste se ned vno velmi podrobnï vizì a strategiì ËeskÈho stavebnictvì. Co obn öì? Z klad naöeho snaûenì vidìme v tom, ûe musìme udïlat vöe pro to, aby stava i tïmi optimisty mohli b t i v roce NespolÈh me tedy jen na souëasnè dobrè v sledky, ale hledìme trochu d l. Je to bezpodmìneënï nutnè. "Ve ejn balìk investic" n m sice d v prostor b t dob e naladïni, ale samoz ejmï nejde jen o emoce. Kdo nenì vizion, nem ûe dlouhodobï uspït. Byli bychom r di, kdyby stavebnictvì mïlo trvale pevnï vymezenou lohu v ËeskÈ ekonomice, aby i ta nejmenöì firma vïdïla, jak se tento obor podìlì na tvorbï DPH, na zamïstnanosti a podobnï. Svazu podnikatel ve stavebnictvì v»r jde o to, aby dok zal definovat z kladnì charakteristiky odvïtvì jako je produkce, zamïstnanost, organizaënì struktura, podìl zahraniënìho kapit lu, jakè existujì sluûby pro stavebnictvì, jak je vazba v roby stavebnìch hmot na stavebnictvì apod. StejnÏ tak co znamen ËeskÈ stavebnictvì v EvropskÈ unii, co p in öì benchmarking, jak n ö obor ovlivnì p ijetì eura, jakè jsou p Ìleûitosti, jak rizika. Zd se mi, ûe jsme si toho p ipravili aû dost a ûe urëitï budeme mìt nad ËÌm pracovat. Ch pu, ûe vaöe Ëlensk z kladna pot ebuje urëitou orientaci do budoucna, ostatnï s m obor je v znamn a tak musìte mìt jasno ve spoustï vïcì, poëìnaje podmìnkami k podnik nì, kterè nejsou zcela ide lnì a je t eba je eöit pr vï v dobï, kdy se stava m relativnï velmi da ÌÖ ObdobnÏ jako jin profesnì uskupenì i my usilujeme o to, aby se podnikatelskè prost edì stalo vlìdnïjöì k firm m. RozhodnÏ v legislativï, normotvornè Ëinnosti, aby bylo jasno na trhu pr ce, abychom vïdïli, co vlastnï platì, co je öpatnè a co se musì zmïnit. NevÌm, m -li smysl st le zmiúovat nap Ìklad z konìk pr ce a podobnï, ale pro n s je to jeden ze stïûejnìch prvk. To, co bude rozhodnï ovlivúovat dynamiku stavebnictvì, je takè technick politika, v zkum a inovace, v voj nov ch technologiì, stavebnìch materi l. To m n vaznost na ekologii, udrûiteln rozvoj stavïnì, na ceny a dostupnost vstup, nap Ìklad v souvislosti s energiemi. Pot ebujeme mìt jasno v tom, jak se bude vyvìjet popt vka po stavebnì produkci, jak bude jejì struktura. UrËitÏ stranou vaöì pozornosti nestojì ani sluûby pro stavebnictvì, i kdyû m m pocit, ûe celospole- Ëensky jako by se na nï tak trochu zapomìnaloö Sluûby pro stava e jsou velice v znamnou oblastì, takûe m me-li uvaûovat komplexnï, rozhodnï je nesmìme opomenout. Aù jde o lohu a p Ìnos architektonickè tvorby, o z kladnì roli projektant, nemal v znam p Ìstupu bank, pojiöùovnictvì, inûen ring nebo funkce developerstvì. V nemalè mì e se budou poûadavky na kvalitu pr ce vöech jmenovan ch zvyöovat. A kvalita, to je o dobrèm jmènu, prestiûi, vz jemnè spokojenosti.»ili vïc velmi aktu lnì. Pokud vìm, m te za sebou velk spïch - VöeobecnÈ obchodnì podmìnky. Co to ale p esnï znamen? N ö svaz spolu se SIA inicioval vypracov nì aktualizace tïchto podmìnek, kterè byly vyd ny v roce Byla ustavena pracovnì skupina ze z stupc nïkter ch organizacì SIA, Ëlen expertnì komise SPS pro cenovou politiku a ve ejnou zak zku, d le zde byli odbornìci z Ministerstva pr myslu a obchodu»r a ke spolupr ci byli p izv nì takè z stupci Hospod skè komory»r. NynÌ jsme zpracovanè znïnì zaslali celè ËlenskÈ z kladnï k p ipomìnk m. Na z kladï n zor firem bude provedena z vïreën korektura textu, aby ve 4. ËtvrtletÌ mohly b t VöeobecnÈ obchodnì podmìnky vyd - ny. PoËÌt me s tìm, ûe by se mïly st t souë stì metodickèho pokynu Ministerstva pro mìstnì rozvoj»r pro postup p i zad v nì ve ejn ch stavebnìch zak zek. A co to znamen pro firmy? VöeobecnÈ obchodnì podmìnky by mïly slouûit jako urëit kodex ke zkvalitnïnì smluvnìch vztah hlavnìch ËastnÌk v stavby. Jde o vytv enì rovnov hy v povinnostech a pr - vech mezi obïma stranami obchodu, kter m formu smlouvy o dìlo. V mnoha p Ìpadech je tento vztah znaënï nerovnopr vn. Jde o vztah objednatele a zhotovitele, pr vï tak jako o vztah zhotovitele a jeho subdodavatel. Auto i n vrhu se snaûili zachytit vöechny nejd leûitïjöì body obchodnìho vztahu a zpracovat je tak, aby se staly obecn m podkladem k jedn nì a byly v maxim lnì mì e akceptov ny p i definov nì a konkretizaci z sad poctivèho nediskriminaënìho obchodnìho styku. pokraëov nì na stranï 4 Objem hypoték na chaty a chalupy je skoro o polovinu větší než vloni MeziroËnÏ o 44 % vìce v objemu a o 20 % v poëtu hypotèk poskytla letos HypoteËnÌ banka z jemc m na rekreaënì objekty. Ryze Ëesk fenomèn - chata enì a chalupa enì - se tak projevuje i v oblasti hypoteënìho financov nì. Za prvnì pololetì letoönìho roku HypoteËnÌ banka poskytla na koupi, v stavbu nebo rekonstrukci rekreaënìch objekt 132 vïr za 105 milion korun. Pr mïrn v öe hypotèky Ëinila 769 tisìc korun, coû je o tèmï 110 tisìc korun vìce neû ve stejnèm obdobì loni. "HypotÈky k financov nì rekreaënìch objekt jsou standardnì souë stì portfolia HypoteËnÌ banky," konstatoval Petr Hlav Ë, n mïstek pro vïci vïrovè HypoteËnÌ banky, a dokreslil: "Ve srovn nì s hypotèkou na zajiötïnì standardnìho bydlenì se neliöì ani Ëel, k nïmuû jsou vïry na chaty a rekreaënì domy nejëastïji poskytov ny. VÏtöina z nich (64 %) je urëena na koupi nemovitosti, z vìce neû 14 % hypotèk klienti financujì v stavbu a z tèmï 14 % rekonstrukce sv ch vìkendov ch dom." TradiËnÏ nejvìce utìkajì do p Ìrody lidè z velk ch mïst. Nep ekvapuje proto, ûe o tèmï Ëtvrtinu hypotèk urëen ch na financov nì rekreaënìch objekt letos poû dali obyvatelè Prahy. ObyvatelÈ PlzeÚska zìskali 14 % vïr a St edoëeöi 10 %. Naopak nejmenöì z jem, kolem 2 %, projevujì o hypotèky na chaty a chalupy lidè z PardubickÈho a ZlÌnskÈho kraje. NejvÌce financujì rekreaënì bydlenì z vïr HypoteËnÌ banky lidè ve vïku 30 aû 34 let - vìce neû Ëtvrtina. P es polovina klient je ûenat ch nebo vdan ch a bezdïtn ch. VÏtöina (71 %) ûadatel mïla Ëist mïsìënì p Ìjem do KË.

2 ZRCADLO srpen 2006 Prosperita je mïsìënì periodikum o podnik nì a vz jemnè komunikaci mezi firmami a jejich velk mi skupinami, mezi profesnìmi uskupenìmi a navz jem v prost edì ËeskÈho trhu. P ednostnï informuje svè Ëten e o dïnì v ËeskÈ ekonomice p edevöìm oëima jednotliv ch podnikatelsk ch subjekt a svaz, asociacì, sdruûenì, uniì, komor a Konfederace zamïstnavatelsk ch a podnikatelsk ch svaz»r. Velk prostor je vïnov n prezentacìm formou Ël nk a rozhovor anebo klasickè reklamï, kter je jedin m zdrojem financov nì tohoto Ëasopisu. CÌlem je oslovit öirokè spektrum podnikatel a manaûer s tìm, ûe p ednost majì informace o aktivnìm postoji k podnik nì a vytv enì trval ch hodnot. Najdete nás Doba je drav, svït glob lnì a informace znaënï promïnnè.»asopis p en öìme i na internet. K tomu n m pom hajì nìûe uveden mìsta. MonitoringovÈ firmy Newton IT Anopress EkoInfo.cz V bïr z partnersk ch webov ch str nek Servery spoleënosti inet Solutions s.r.o. - Svaz podnikatel ve stavebnictvì v»r - Asociace mal ch a st ednìch podnik a ûivnostnìk»r - RozhodËÌ soud p i HK»R a AK»R - N rodnì politika podpory jakosti - KatalogovÈ a fulltextovè vyhled vaëe 2 Z obsahu: Str. 1-8 Stavebnictví - obor s jedničkami Str. 10 O posouvání internetového obchodu do vyšších obchodních pater Str. 11 Dopravci vyzývají vládu, aby změnila silniční zákon Str Manažeři na svém místě Str. 32 Systém elektronického mýtného spustí Kapsch už v lednu Mediální partnerství v roce N rodnì politika podpory jakosti 2. Akce»eskÈ manaûerskè asociace a ManaûerskÈho svazovèho fondu 3. Aktivity SdruûenÌ KorektnÌ podnik nì 4. VybranÈ konference a semin e VzdÏl vacì agentury 1. VOX a.s. 5. Akce spoleënosti Point Consulting mezin rodnì konference Hled nì novè Evropy Veletrh Pragooffice - veletrh kancel skèho n bytku a vybavenì 8. VybranÈ semin e CzechTrade 9. Znojemsk hrozen SoutÏû Zlat koruna Konference GenderovÈ aspekty spoleëenskè zodpovïdnosti firem aneb Kde jsme a kde bychom chtïli b t? 12. SoutÏû MarketÈr roku 13. Motocykl roku Mezin rodnì konference Jakost roënìk 15. Konference CestovnÌ ruch na prahu 3. tisìciletì - 7. roënìk 16. Druh Komorov jarmark 17. Konference CAC LEASING v OstravÏ 18. FRANCHISING FORUM 19. Konference Organizace a ÌzenÌ podnikatelsk ch ËinnostÌ Dobrá rada nad zlato Používejte firemní platební karty SpoleËnost MasterCard sv mi sluûbami podporuje drobnè podnik nì v EvropÏ. Z roveú podnik m nabìzì nïkolik rad, jak efektivnï Ìdit svè finanënì z leûitosti a hotovostnì toky. "25 miliûn mal ch a st ednìch podnik v pïtadvaceti Ëlensk ch st tech EU je hlavnìm motorem r stu obchodu. Tohle ËÌslo p edstavuje 95 % vöech obchodnìch spoleënostì a souëasnï 69 % celkovè zamïstnanosti," vysvïtlil Jorn Lambert, viceprezident pro eöenì firemnìho platebnìho styku spoleënosti MasterCard Europe. "Protoûe ale tyto podniky nemajì k dispozici takovè zdroje jako velkè spoleënosti, Ëasto svè finanënì z leûitosti ne ÌdÌ tak efektivnï, jak by mïly. Naöe spoleënost spolupracuje s mal mi a st ednìmi firmami v celè EvropÏ a v tèto souvislosti nabìzì n sledujìcì rady jako inspiraci pro kaûdèho majitele podniku." 1. P i kaûdèm prodeji je lepöì poûadovat z lohu. ZejmÈna v p ÌpadÏ novèho z kaznìka. Je to bïûn obchodnì praxe. 2. Nefakturovat najednou a provèst vy Ëtov nì hned, jak je zak zka hotov. Podnikatel by mohl takè poû dat o t etinu hrady p edem, druhou t etinu bïhem realizace pr ce a zbytek po jejìm dokonëenì. Pokud se pr ce zastavì na delöì dobu neû mïsìc, tak by mïl vystavit fakturu a p iloûit k nì p ehledn rozpis dosud dokonëen ch pracì a odhad zb vajìcìch pracì. Faktura by se mïla vystavovat, jakmile je zak zka dokonëena, nenì pot eba Ëekat na konec mïsìce. 3. NabÌzet slevy za p edëasnou nebo vëasnou hradu - dojde tak ke zrychlenì plateb. Je lepöì mìt penìze na Ëtu co nejd Ìve, i kdyû musì podnikatel poskytnout slevu. 4. Vûdy, kdyû je to moûnè, je lepöì pracovat za pauö l. Moûn bude p Ìjem niûöì, zato pravideln. 5. OddÏlovat firemnì v daje od v daj osobnìch. FiremnÌ platebnì karty zajistì majitel m mal ch a st ednìch podnik jednoznaën p ehled o finanënì situaci a zjednoduöì celou administrativu. NabÌzejÌ jednoduch a efektivnì systèm pro hradu faktur s adou moûnostì, jak tyto S tužkou za uchem Ach to počasí Kdyû se potkajì dva lidè, kte Ì se sice znajì, ale jen tak zbïûnï... NemajÌ spoleënè z ûitky ani toho o sobï mnoho nevïdì, a ani se moûn spolu moc bavit nechtïjì, leë spoleëenskè normy nakazujì p r slov prohodit... VÏtöinou je jasnè, o Ëem tïch p r slov bude. O poëasì. To je jistota. NevyËerpatelnÈ tèma, vöem spoleënè. Na poëasì m ûeme b t klidnï naötvanì, protoûe m lokdy se n m trefì do noty. VÏtöinou je moc horko, moc zima, vlhko nebo sucho. M lokdy je ide lnï. Moûn uû jsme zapomnïli, co to vlastnï ide lnì poëasì je. NelÌbÌ se n m suûujìcì tropick vedra, p Ìliö snïhu a p Ìliö velk mr z. Takûe kdyû se potk me s ËlovÏkem, kterèho zn me jen tak zbïûnï... A kdyû si spolu do sytosti zanad v me na poëasì (jakè zvrhlosti na n s, uboh ch lidech, zase p ch!), najednou m me k sobï blìû a povìdali bychom a povìdali. Nakonec se rozch zìme s dobr m pocitem, ûe n s nïkdo tak hezky ch pe a m stejn n zor jako my. A hlavnï, ekneme si, ûe ten pan Jun k Ëi Jan k z vedlejöì kancel e nenì aû tak öpatn. A jak pïknï se s nìm povìd! MarkÈta BartÌkov RedakËnÌ rada pracuje ve sloûenì: Ing. Jaroslav Hába, člen představenstva a ředitel úseku Správa společnosti, Západočeská energetika, a. s. Václav Kadlus, předseda představenstva a výkonný ředitel společnosti Prodeco, a. s. Ing. Vladimír Feix, generální ředitel společnosti Český porcelán a. s. Dubí Jan Wiesner, předseda Svazu českých a moravských výrobních družstev Ing. Milan Gerža, místopředseda představenstva a výkonný ředitel společnosti CAC Leasing, a. s. Ing. Tomáš Nidetzký, místopředseda představenstva a 1. náměstek gen. ředitele Stavební spořitelny České spořitelny PhDr. Hana Vaněčková, tisková mluvčí Modré pyramidy stavební spořitelny, a. s. Ing. Eva Zámostná, ředitelka společnosti Bohemia Regia platby prov dït. Dojde tak k spo e Ëasu i zdroj, podnikatel se vyhne nutnosti vyjedn - vat o vïrov ch podmìnk ch s dodavateli a v raznï si usnadnì sestavov nì kaûdoroënìho daúovèho p izn nì. 6. OvÏ ovat si vïruschopnost z kaznìka a neb t se ho poû dat o reference. Kaûd podnik by si mïl p ed p ijetìm velkè zak zky od z kaznìka vyû dat reference. PotÈ kaûdou d kladnï ovï it, zeptat se, jak dlouho s danou spoleënostì spolupracujì, a zìskat dalöì uûiteënè informace - cokoliv, co m ûe pomoci p i zjiöùov nì vïruschopnosti z kaznìka. 7. ZavÈst d kladnïjöì kontrolu podnikov ch v daj. FiremnÌ platebnì karty udrûujì podnikatele v obraze a zjednoduöujì Ëtov nì. Je moûnè sledovat v daje a zabr nit zneuûìv nì tìm, ûe budou zavedeny v dajovè stropy pro jednotlivè drûitele karet. DÌky roënì anal ze v daj z firemnìch platebnìch karet budou mìt z roveú p ehled o druzìch a objemech v daj. Ve spojenì s firemnìmi platebnìmi kartami m podnikatel k dispozici mïsìënì v pisy a roënì anal zy v daj, kterè mu pomohou p i tvorbï rozpoëtu. pokraëov nì na stranï 17 Nejhezčí pozvánka na tiskovku Aby ještě lépe chutnalo NÏkterÈ tiskovky se st vajì p Ìmo vyhled van mi. Pat Ì k nim ty, kterè po d»esk svaz pivovar a sladoven. Z jemc b v tolik, ûe prostory, kde se tiskovè konference konajì, praskajì ve övech, diskuse je bohat (stejnï jako tradiënì obïd) a novin se v nì vûdycky nïco dovì. TÈmata jsou rozmanit - od umïnì p es hospod sdkè v sledky, etiku podnik nì aû po spojenì pivo a ûeny. Na programu tiskovky s datem 26. Ëervence 2006 byl Kodex pèëe o ËeskÈ pivo (aneb co dïlat, aby naöe pivo v hospodï i luxusnì restauraci jeötï lèpe chutnalo). Lobov nì svazu a jeho vztah k mèdiìm je na vysokè rovni, to se musì nechat. A tak se k ocenïnì za n paditè tiskovè konference, potaûmo pozv nky, kterè majì sice st le stejnou grafickou pravu (z mïr, proë ne), po Ëase opït vracìme a udïlujeme naöi "prosperiù ckou" jedniëku. NejvyööÌ zn mkou hodnotìme jak aktivity svazu smïrem k mèdiìm v Ëele s v konn m editelem Ing. Janem Vesel m, kter p i û dnè p Ìleûitosti na novin e nezapomìn, tak pèëi spoleënosti PORT spol. s r. o. a jejìho editele Ing. Josefa Vacla, CSc., kter se o vztah ûurnalist a»sps star. (rix) Účetní a poradenská firma Ing. Mojmír Průša vám nabízí: vedenì jednoduchèho i podvojnèho ËetnictvÌ zpracov nì ËetnictvÌ za cel rok mzdy, DPH, daúov p izn nì vöeho druhu a adu dalöìch sluûeb ekonomick ch a daúov ch (podnikatelskè pl ny, vïry, ekonomickè vedenì firem, krizovè ÌzenÌ apod.) Kontakt: Gorazdova 16, Praha 2 tel.: , fax: , Ing. Irena Vlčková, vedoucí sekretariátu a PR manager Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Mgr. Václav Kolombo, ředitel marketingu Družstva umělecké výroby Granát v Turnově Marek Vích, tiskový mluvčí a vedoucí odboru PR, Kooperativa, pojišťovna, a. s. Mgr. Pavel Šefl, CSc., odborný konzultant agentury V.I.A. PRAHA Ing. Josef Bratršovský, obchodní ředitel společnosti GMAC. s. Ing. Karel Havlíček, Ph.D., MBA., ředitel pro obchodní a marketingovou strategii společnosti Sindat Group, 1. místopředseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Prof. Ing. Jaroslav Antonín Jirásek, DrSc., předseda dozorčí rady, Strojírny Tatra Praha Marta Šnoblová, generální ředitelka, TOP HOTEL Praha, s.r.o. Našimi stálými partnery jsou: Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Unie zaměstnavatelských svazů ČR Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR Družstevní Asociace ČR Zemědělský svaz ČR Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR Sdružení podnikatelů ČR Asociace textilního, oděvního a kožedělného průmyslu Česká asociace podnikatelů v lesním hospodářství Česká manažerská asociace Manažerský svazový fond Český svaz zaměstnavatelů v energetice Svaz českých a moravských výrobních družstev Svaz českých a moravských spotřebních družstev Svaz výrobců a dodavatelů strojírenské techniky Sdružení automobilového průmyslu Svaz dovozců automobilů Svaz průmyslu a dopravy ČR Unie podnikových právníků ČR Česká společnost pro jakost Sdružení pro cenu ČR za jakost Czech Made Asociace realitních kanceláří Čech, Moravy a Slezska Asociace podnikatelek a manažerek ČR Asociace inovačního podnikání ČR Euro Info Centrum Praha Sdružení pro informační společnost Svaz zdravotních pojišťoven ČR Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Asociace českých pojišťovacích makléřů Svaz průmyslu papíru a celulózy Česká agentura na podporu obchodu/czechtrade Česká leasingová a finanční asociace Hospodářská komora České republiky Český svaz pivovarů a sladoven Sdružení Korektní podnikání Komora auditorů ČR Sdružení CZECH TOP 100 Gender Studies Česká asociace pro soutěžní právo Agrární komora ČR Svaz chemického průmyslu ČR Vítejte na www. Léto - čas na web Kolik jste toho zatìm v tomto poëasì stihli? ée zatìm moc ne? NenÌ ani divu, horka zatìm l mala rekordy. P esto je toto obdobì velkou p ÌleûitostÌ nabrat svïûì dech do nov ch projekt, t eba na vaöem webu. Kdyû si v klidu projdete vaöe webovè str nky, urëitï na nich najdete od grafick ch nedostatk aû po pravopisnè chybiëky ledasjakou z vadu. S tìm v s zcela jistï napadne, ûe by se jeötï mïlo zmïnit to a ono, p idat to a ono, rozöì it, modernïji pojmout, anebo zgruntu p edïlat. Hled te-li nïkoho, kdo by se ujal vaöich nov ch, origin lnìch n pad, staëì, kdyû vyùuk te na mobilu ËÌslo ! V ö Martin äimek, autor internetov ch projekt Prosperita Vyd v : RIX, s.r.o. SÌdlo vydavatelstvì a redakce Ocel sk 2274/1, Praha 9 I»: DI»: CZ tel., fax: Datum tisku: Datum distribuce: PhDr. Eva Brixi-äimkov, öèfredaktorka mobil: Martin äimek, obchodnì editel mobil: MarkÈta BartÌkov, redaktorka internetov komunikace mobil: Mgr. Marie VaöÌËkov, redaktorka a editorka mobil: Petra»ervenkov, marketingov komunikace mobil: Jind iöka Hauptmanov, obchodnì manaûerka tel.: Jarmila NedvÏdov, odborn komunikace mobil: Ing. Marie Sk lov, odborn komunikace tel., fax: mobil: InternetovÈ str nky: P Ìjem inzerce: Ocel sk 2274/1, Praha 9 PlacenÈ textovè materi ly jsou na str nk ch Ëasopisu oznaëenè grafick m symbolem. Bez oznaëenì jsou publikov ny materi ly poskytnutè redakci d vïryhodn mi zdroji. Materi ly oznaëenè jsou p evzatè, p ÌpadnÏ redakënï upravenè tiskovè zpr vy. Scan, grafickè pravy: Ëep, mobil: Miloö Krm öek, ilustr tor mobil: Tisk a distribuce: Moravsk typografie Heröpick 6, Brno (zak zkov kancel T: )»asopis je v roce 2006 rozöi ov n dle vlastnìho adres e redakce. Registrace MK»R E 8255 Mezin rodnì standardnì ËÌslo seriov ch publikacì ISSN

3 srpen 2006 STAVEBNICTVÍ - OBOR S JEDNIČKAMI Předpokladem je, aby jednotlivé části inovačního procesu - vymyslet - vyrobit - prodat - se nejenom doplňovaly, ale doslova překrývaly Inovace, inovace, inovace. Slyšíme to několikrát denně. Je to správné, je potřeba měnit svět a lépe na něm hospodařit, je potřeba chytřeji a praktičtěji využívat vše, co schováváme za pojem příroda, zdroje, možnosti. Máme se jako lidstvo stále ještě co učit. Cestu hledání před řadou let dobře zmapovala Asociace inovačního podnikání ČR, která se stala do velké míry průkopníkem myšlenek, jež se nám nyní v obecnější poloze dostávají do slovníku. Myšlenek o tom, že pokud nebudeme hledat, jak a co udělat lépe, pokud se tím nebudeme celorepublikově systematicky zabývat, skončíme jako Robinson. Slovo patří Ing. Jiřímu Švejdovi, prezidentu AIP ČR: SlovÌËko inovace se stalo zaklìnadlem moûnostì - svït pot ebuje inovace a je ochoten platit za novè n pady. Co dnes eöì vaöe Asociace inovaënìho podnik nì»r (d le AIP»R) ve vztahu k podnik nì v»r p edevöìm? Inovace se opravdu st vajì Ëastou souë stì slovnìku nejenom technik, ale i ekonom a spoleëenskovïdnìch odbornìk.»asto sl ch me tèzi o nezbytnosti inovacì v souvislosti se "smrtì podnik ", Ëasto se eöì efektivnost inovacì, Ëinnost inovaënìho procesu, vytv e- Nabízíme: nì podmìnek pro fungov nì inovaënìho trhu a celkovèho systèmu inovaënìho podnik nì. V opaënèm po adì dle v öe uvedenèho zah jila svoji Ëinnost AIP»R Proto pat Ì mezi hlavnì Ëinnosti rozvoj systèmu inovaënìho podnik nì v»r a to i v souëasnèm a zejmèna nast vajìcìm obdobì. A co se vlastnï d nazvat, ûe je inovacì? Jak jsou obecn kritèria pro to, co m b t inovativnì? P i odpovïdi na tuto ot zku nechci myslnï citovat nïkterè z definicì, pouûìvanè v naöì zemi, v dalöìch zemìch, p ÌpadnÏ v EU Ëi jin ch Ë stech svïta. S ohledem na zkuöenosti deseti ukonëen ch roënìk soutïûe o Cenu Inovace roku, kterou vyhlaöuje AIP»R od roku 1996, uvedu, ûe inovacì je takov produkt (v robek, technologick postup, sluûba, ostatnì), kter v r mci inovaënìho procesu vznik s vyuûitìm v sledk VaV a kter je uplatnïn na trhu (produkt je prod n). MÌra inovativnosti je Ëasto relativnì, neboù velmi Ëasto platì, ûe inovaënì d (publikace P. ävejda kol.: Z klady inovaënìho podnik nì, Ë st 2. P ehled teorie inovace, Praha 2002) nenì urëov n pouze technickou rovnì produktu, ale i z jmy a pot ebami jeho uûivatel a mìrou nasycenosti trhu (konkurencì, kter souvisì s efektivnostì inovacì). äance k tomu, aby vïda a v zkum d valy st elivo praxi, tedy v robï, je obrovsk. St t a podnikatelskè reprezentace tèma budoucnosti eöì, a zd se, ûe firmy, spoleënï s vïdci 1. äitì a dod vky pracovnìch a profesnìch odïv, odïv pro voln Ëas, loûnìho pr dla z kvalitnìch tuzemsk ch materi l v provedenì dle naöeho v robnìho programu i podle poûadavk a p nì z kaznìka. 2. Prodej doplúujìcìho sortimentu OOP / pracovnì obuv, rukavice, triëka, p ilby, drogistickè zboûì, ruënìky aj./. 3. Zajiöùujeme potisky firemnìm logem sìtotiskem, flockem, v öivkou aj. 4. OdbÏrem naöich v robk nebo sluûeb zìsk v te doklad o n hradnìm plnïnì povinnosti zamïstn vat osoby se zdravotnìm postiûenìm dle z kona 435/2004 Sb. V robnì druûstvo VKUS Fr dek-mìstek Svazarmovsk 308, Fr dek-mìstek Tel.: Fax: a v zkumnìky, budou tïmi, kdo lidstvu pom ûe najìt cestu k budoucnosti planety ZemÏ. Jak to vidìte vy? Je tomu opravdu tak, p edpokladem ovöem, podle mèho n zoru, je, aby jednotlivè Ë sti inovaënìho procesu - vymyslet - vyrobit - prodat se nejenom doplúovaly, ale doslova p ekr valy. Velmi Ëasto totiû platì, ûe v sledky VaV nemohou pouûìt ve v robï, a "v roba" nezn pot eby trhu. Tento stav nem ûe ovlivnit jednotliv ËastnÌk inovaënìho procesu, snahou vöech ËastnÌk musì b t v öe uvedenè nedostatky rychle odstraúovat. Mezi ËastnÌky tohoto procesu pat Ì vöichni ti, kte Ì jsou uvedeni v systèmu inovaënìho podnik nì v»r (www.aipcr.cz). Kde se uplatnily v stupy AIP»R v poslednì dobï zejmèna? V uplynul ch letech byly zkuöenosti AIP»R vyuûity p i p ÌpravÏ N rodnì inovaënì strategie»r (schv lila vl da»r ), p i p ÌpravÏ N rodnì inovaënì politiky»r na lèta (schv lila vl da»r ), jsou vyuûìv ny v r mci Ëinnosti pracovnìch t m AIP»R k p ÌpravÏ a realizaci inovaënì politiky»r, k p ÌpravÏ odbornìk v oblasti inovaënìho podnik nì a k inovaënìmu podnik nì v regionech. Poznatky jsou pr bïûnï publikov ny v Ëasopisu InovaËnÌ podnik nì a transfer technologiì (vyd - v n od roku 1993), uplatúov ny v r mci soutïûe o Cenu Inovace roku (AIP»R ji vyhlaöuje od roku 1996), prezentov ny v r mci INOVACE, T den v zkumu, v voje a inovacì od roku Tyto poznatky jsou souëasnï uplatúov ny p i eöenì projekt AIP»R - mezin rodnì vïdeckotechnick spolupr ce KONTAKT, Mezin rodnì inovaënì centrum, Technologick profil»r, spolupr ce s nevl dnìmi organizacemi v r mci programu INGO. Samostatnou souë stì aktivit AIP»R je p Ìprava odbornìk pro oblast inovaënìho podnik nì, v jejìmû r mci jsou vyuûìv ny poznatky z ËinnostÌ i projekt AIP»R. InovativnÌ p Ìstup k eöenì nejr znïjöìch problèm je do velkè mìry glob lnì z leûitostì. Jak asociace spolupracuje "se svïtem"? AIP»R spolupracuje se sv mi partnery v r mci projektu INGO, EUREKA a KONTAKT vyhlaöovan mi Ministerstvem ökolstvì, ml - deûe a tïlov chovy»r. Mezi nejv znamnïjöì partnery pat Ì Mezin rodnì obchodnì komora, T.I.I. (Technology, Innovation, Information), UNCTAD, WIPO a European Federation of High Tech SMEs. ZÌsk vanè poznatky vyuûìv zejmèna ke zdokonalov nì systèmu inovaënìho podnik nì v»r, sv m partner m p ed v zkuöenosti»r. Jak vztah m asociace k oboru, kter prolìn velk m poëtem str nek v tomto vyd nì Prosperity, tedy ke stavebnictvì? K tèto ot zce m m navìc osobnì vztah, proto jsem absolventem oboru PozemnÌ stavby StavebnÌ fakulty»vut v Praze a externï uëìm na tèto fakultï Z klady inovaënìho podnik nì. StavebnictvÌ p edstavuje obor s velk m inovaë- Často slýcháme tézi o nezbytnosti inovací v souvislosti se "smrtí podniků" Stavebnictví představuje obor s velkým inovačním potenciálem nìm potenci lem. Vzhledem k ËasovÈmu postupu p Ìpravy a realizace staveb a jejich p ev dïnì do z kladnìch prost edk, k funkci projektanta, dodavatele a investora se Ëasto jevì mal "hustota" inovacì u stavebnìch objekt. Podle mèho n zoru je to pouhè zd nì, inovace ve stavebnictvì se totiû vyskytujì ve stavebnìch materi lech, v konstrukcìch a v procesu stavebnì v roby. Uûivatel totiû vnìm nejëastïjöì v sledn produkt stavebnictvì - stavebnì objekt. NavÌc nïkter z tïchto objekt nenì vidït - podzemnì stavby, kolektory, aj. Kde vöude se mohou z stupci firem setkat s v sledky Ëinnosti AIP»R? Kam byste doporuëil smïrovat jejich pozornost? Naöe v sledky mohou nejenom z stupci firem, ale i dalöì odbornìci pr bïûnï vyuûìvat v r mci n mi realizovan ch tïchto soubor ËinnostÌ a sluûeb (byly registrov ny ochrann mi zn mkami Galerie inovacì a Cena Inovace roku) v r mci t Ìdy v robk 35, 41 a 42: PoradenstvÌ v oblasti inovaënìho podnik nì v»r a rozvoj SystÈmu inovaënìho podnik nì v»r - v ekonomickè a obchodnì oblasti, vïcn pr zkum v oblasti inovaënìch firem»r - v ekonomickè a obchodnì oblasti, studie a projekty pro mezin rodnì spolupr ci v r mci inovaënìho rozvoje v ekonomickè a obchodnì oblasti na multimedi lnì a bilater lnì rovni, vedenì datab ze projekt program pr myslovèho v zkumu a v voje v»r, sluûby public relations pro oblast inovaënìho podnik nì v»r; äkolìcì sluûby v r mci p Ìpravy odbornìk pro oblast inovaënìho podnik nì v»r; PoradenstvÌ v oblasti inovaënìho podnik nì v»r a rozvoj SystÈmu inovaënìho podnik nì v»r - v technickè oblasti, vïcn pr zkum v oblasti inovaënìch firem»r - v technickè oblasti, n vrhy a poradenstvì v oblasti smïrnic pro v zkum a v voj a inovaënì podnik nì, technickè sluûby v projektech mobility v zkumn ch pracovnìk, poradenskè sluûby v oblasti program v zkumu, v voje a inovacì v»r, posuzovacì a hodnotìcì sluûby k projekt m v zkumu, v voje a inovacì v»r, posuzovacì a hodnotìcì sluûby k projekt m v zkumu, v voje a inovacì v»r, studie a projekty pro mezin rodnì spolupr ci v r mci inovaënìho rozvoje v technickè oblasti na multimedi lnì a bilater lnì rovni, hodnocenì a oceúov nì nejlepöìch inovaënìch produkt. Z vïrem bych chtïl pozvat Ëten e Prosperity na DiskusnÌ fûrum k inovaënìmu podnik nì, kterè po d AIP»R v r mci doprovodnèho programu MSV 2006 v BrnÏ dne a na INOVACE 2006, T den v zkumu, v voje a inovacì v»r ve dnech RovnÏû p i tïchto akcìch je moûnost sezn mit se s v sledky Ëinnosti AIP»R. za inspirativnì odpovïdi podïkovala Eva Brixi Je naší povinností jasně pojmenovat základní problémy české ekonomiky Svaz průmyslu a dopravy připravil požadavky pro novou vládu Mimo dn valn hromada Svazu pr myslu a dopravy»r (SP»R) schv lila zaë tkem srpna z sadnì dokument: Poûadavky SP»R na hospod skou politiku novè vl dy. Z stupci zamïstnavatel a podnikatel v nïm definovali strategickè cìle pro n sledujìcì obdobì a nalèhavè koly, kter mi se musì nov kabinet zaëìt zab vat, a to co nejd Ìve. Od vl dy mimo jinè poûadujì razantnì reformu st tnì spr vy, snìûenì danì spojenè se zjednoduöenìm daúovèho systèmu, pravu pracovnìho z konod rstvì a zajiötïnì podmìnek pro Ëerp nì penïz ze struktur lnìch fond EU. Na z kladï rozhodnutì valnè hromady p edloûì svaz tyto poûadavky novè vl dï neprodlenï po jejìm jmenov nì. "Jako z stupci tïch, kte Ì v tèto zemi vytv ejì hodnoty, si moûn vìc neû kdokoli jin uvïdomujeme rizika, jeû by mohla do budoucna vèst k zastavenì nebo ochromenì nynïjöìho relativnï p ÌznivÈho hospod skèho v voje. Proto se domnìv me, ûe je naöì povinnostì jasnï pojmenovat z kladnì problèmy ËeskÈ ekonomiky a zasadit se tak o vytvo enì podmìnek pro jejich eöenì," vysvïtlil prezident SP»R Jaroslav MÌl. Schv len dokument vymezuje pït nalèhav ch kol a popisuje osm strategick ch z mïr, jeû by mïly b t p ednostnï za azeny do programu hospod skè politiky novè vl dy. Svaz tyto koly a z mïry formuloval s pomocì odbornìk z ad svè ËlenskÈ z kladny a s vyuûitìm zkuöenostì zemì, kterè jiû proöly obdobìm zmïn a mohou tak nabìdnout recept na spïön rozvoj ekonomiky. K n vrhu dokumentu probïhla v minul ch t dnech öiröì diskuse - v r mci internìho diskusnìho fûra se k nïmu mohli vyj d it vöichni ËlenovÈ SP»R. NalÈhavÈ koly hospod skè politiky jsou v dokumentu definov ny takto: zv öit efektivitu v konu st tnì spr vy, omezit st tnì regulaci, zjednoduöit daúov systèm, snìûit daúovè z tïûe a snìûit vedlejöì n klady ceny pr ce, pozastavit Ëinnost z konìku pr ce a n slednï upravit pracovnì z konod rstvì s cìlem zv öit zamïstnanost, snìûit poëet oblastì Ëerp nì finanënìch ze struktur lnìch fond na maxim lnï pït s tìm, ûe nejd leûitïjöì je doprava, v zkum a v voj spojen s inovacemi a konkurenceschopnostì, vzdïl v nì a ekologie, p ipravit N rodnì alokaënì pl n na roky tak, aby byly pokryty pot eby jednotliv ch pr myslov ch obor vëetnï jejich rozvoje. Svaz pr myslu a dopravy v»r (SP»R) je nejsilnïjöì zamïstnavatelsk svaz, kter na jedn - nì p edsednictva Tripartity zastupuje zamïstnavatele d vajìcì pr ci tèmï miliûnu zamïstnanc. Svaz p Ìmo nebo p es oborov sdruûenì zastupuje tèmï 1600 podnikatelsk ch subjekt. Jeho Ëleny jsou velkè pr myslovè firmy, nejvïtöì dopravci i menöì podnikatelskè subjekty. Spolu se sv mi smluvnìmi partnery - Svazem podnikatel ve stavebnictvì v»r (SPS»R), Svazem obchodu a cestovnìho ruchu (SOCR»R) a AsociacÌ textilnìho-odïvnìho-koûedïlnèho pr myslu (ATOK) - reprezentuje zamïstnavatele, kte Ì vytv ejì v»eskè republice vïtöinu pracovnìch mìst. 3

4 STAVEBNICTVÍ - OBOR S JEDNIČKAMI srpen 2006 Zůstáváme i nadále optimisty, potvrdil prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR Ing. Václav Matyáš pokraëov nì ze strany 1 VymezujÌ, jakè by mïly b t platebnì podmìnky (z lohy, postup plateb, z drûnè, lh ty splatnosti, platby za vìcepr ce, n leûitosti faktur), pojiötïnì zhotovitele (odpovïdnost za ökodu, z konnè pojiötïnì zamïstnanc, subdodavatel, stavebnï mont ûnì pojiötïnì)ö Jsou zde postiûeny takovè z leûitosti, jako je uûìv nì staveniötï aû po jeho vyklizenì, vlastnì prov dïnì dìla vëetnï ochrany ûivotnìho prost edì aû po archeologickè n lezy. V kapitole o p ed nì a p evzetì dìla je teze o ne spïönèm p ed nì dìla i jak je to nap Ìklad s neopr vnïn m uûìv nìm, odstoupenìm od smlouvy i eöenìm spor. Ne ûe bychom toto d Ìve pops no nemïli, ale jde o inovaci, kterou si vyû dala praxe. To vöe spïje k tomu, aby podnikatelè ve stavebnictvì mïli koneënï pr vnì jistotu, po jakè dlouho volali. Jednoduöe eëeno, ûivot s m vûdy prok ûe, co je jiû p ekon no, co praxi v bec nevyhovuje a co je tedy nutnè zmïnit. ObchodnÌ podmìnky jsou sv m zp sobem osou podnik nì a mïly by vymezovat pozici jednotliv ch subjekt tak, aby se poslèze nemusely eöit spory, jimû bylo moûnè p edejìt, aby bylo jasnè, co a jak se m dïlat, podle jak ch pravidel. Ve sportu to m te jasnè a nikdo nem ûe podv dït, zjednoduöenï vyj d eno. JednoduchÈ a srozumitelnè definov nì pot ebuje i podnik nì. JednoznaËnÈ dodrûov nì podmìnek nelze vynutit, ale vï Ìme, ûe stejnï jako jinde ve star ch zemìch EU budou obïma stranami obchodnìho styku respektov ny. Za jednoznaënïjöì to p edpokl d me u ve ejnè zak zky, kde st t jako zadavatel by mïl s m db t na to, aby nevytv el diskriminaënì podmìnky, kterè by p edem preferovaly silnïjöì firmy a ty vyluëovaly z ve ejnè soutïûe ty st ednì a malè. Svaz podnikatel ve stavebnictvì v»r m za sebou jeötï jeden velk spïch, kter se opït v ûe ke kvalitï a certifikacìm. Co to vlastnï je? Na z kladï novèho z kona Ë.137/2006 Sb., o ve ejn ch zak zk ch vytvo il svaz SystÈm certifikovan ch stavebnìch dodavatel. Ten stanovuje, za jak ch podmìnek m ûe stavebnì dodavatel uch zejìcì se o ve ejnou zak zku zìskat certifik t, kter nahrazuje prok z nì toho, ûe dodavatel splúuje kvalifikaci poûadovanou zadavatelem ve ejnè zak zky. Z toho nejsem zrovna p Ìliö moudr Ö VysvÏtlÌm to: Jestliûe si dodavatel zvolì, ûe pouûije certifik t vydan certifikaënìm org nem pro kvalifikaci jako d kaz o svè zp sobilosti, je zadavatel ve ejnè zak zky povinen p ijmout tento certifik t jako odpovìdajìcì dokumentaci a nesmì zpochybnit informace, kterè z nïj vypl vajì. Pravidla systèmu certifikovan ch stavebnìch dodavatel stanovujì zp sob jeho pouûitì. Vyd v je SPS jako spr vce systèmu pro zajiötïnì ucelenè a obecnï dostupnè informace o funkci, organizaci a v stupech systèmu. Jsou popisem postup p i hodnocenì ûadatel o certifikaci podle p Ìsluön ch kritèriì a vöech n leûitostì, vztahujìcìch se k tomuto systèmu. SystÈm byl schv len ministerstvem pro mìstnì rozvoj ve smyslu z kona. Drûitel certifik tu je zaps n do Registru certifikovan ch stavebnìch dodavatel a umìstïn do ve ejnï elektronicky p ÌstupnÈho informaënìho systèmu SPS. V certifik tu jsou uvedeny samostatnï vöechny certifikovanè Ëinnosti. SystÈm se stane prospïön m jak pro zadavatele ve ejnè zak zky, tak pro dodavatele. Pro zahraniënì dodavatele platì pro zìsk nì certifik tu v»r stejn pravidla jako pro ËeskÈ dodavatele. Z jinèho soudku - vol se u n s po zdatn ch emeslnìcìch, nejen ve stroja inï, ale takè ve stavebnictvì. JakÈ kroky jste udïlali k tomu, aby se n ky zmìrnily? Nejprve p r argument - v souëasnè dobï p ipravuje stavebnì uëúovskè ökolstvì jen asi t etinov poëet uëú pro stavebnì praxi, neû tomu bylo na poë tku 90. let. D vodem je mal z jem mlad ch lidì o emesla v bec a zejmèna z kladnìch stavebnìch profesì, preference st edoökolskèho a vysokoökolskèho vzdïl nì. SouËasn ökolsk z kon a za azenì uëúovskèho ökolstvì do kompetence Ministerstva ökolstvì»r jen prohlubujì jeho nep Ìzniv stav a zp sobujì, ûe stavy vyu- Ëenc v naöem oboru st le klesajì. Ve stavebnictvì se situace jiû tak vyhrotila, ûe nedostatek kvalitnìch vyuëenc, kterè nelze nahradit p Ìlivem zahraniënìch pracovnìk, zaëìn b t prvo adou podmìnkou pro zachov nì konkurenceschopnosti ËeskÈho stavebnictvì. Co z toho plyne? Protoûe se zatìm nepoda ilo p esvïdëit dosavadnì vl dy»r, ûe vzdïl v nì emesln ch pracovnìk je plnohodnotn m typem vzdïl nì, p istoupil n ö svaz ve spolupr ci se z stupci MPO k vytvo- enì n vrhu modelu stavebnìho uëúovskèho ökolstvì, kterè by zv öilo poëet vyuëenc. Nejprve jsme vöak analyzovali, jak je tomu v nïkter ch st tech EU (SRN, Rakousko, Francie). JednoznaËnÏ n m z toho vyplynulo, ûe je t eba zv öit popularizaci oboru a ve ejnost p esvïdëit o perspektivnosti zamïstn nì ve stavebnictvì. V zahraniëì je bïûnè spolup sobenì stavebnìch firem na praktickè v uce mlad ch lidì a finanënì participace na n kladech ve formï povinnèho odvodu do vzdïl vacìho fondu ve v öi stanovenè z konem. DalöÌ moûnostì je nap Ìklad daúovè zv hodnïnì tïch, kte Ì se na v chovï uëú podìlejì. Je takè vìce neû nalèhavè pop em ölet, jak uënï k danè firmï p ipoutat, jak je motivovat, aby po vyuëenì z stali. Spolu s MPO se nynì n vrh zpracov v tak, aby mohl b t do konce roku p edloûen vl dï. Na vym enì jsou i umïleck emesla. SnaûÌte se o jejich "z chranu"? Dalo by se to tak Ìci. Celkovou koncepci oûivenì uëúovskèho ökolstvì doplúuje spoleën n vrh svazu a Ministerstva kultury»r na z ÌzenÌ uëúovskèho za ÌzenÌ pro v uku umïleck ch emesel pot ebn ch p i obnovï stavebnìch pam tek. UvÏdomme si, ûe kulturnì pam tky a pam tkovï chr nïnè objekty pat Ì k nejv znamnïjöì Ë sti naöeho kulturnìho dïdictvì. Ekonomicky zhodnocovat, chr nit a revitalizovat pam tky vyûaduje i znalosti nov ch ale i klasick ch technologiì a zvl dnutì umïleck ch emesel. UmÏleckÈ ökolstvì m v»r velkou tradici a nelze dopustit jeho z nik. Proto jsme podepsali s MK»R memorandum ke spoleënèmu z mïru na vytvo enì projektu v uky tradiënìch emesel vyuûiteln ch v pam tkovè pèëi. VÏ Ìme, ûe nez stane u proklamace, ale ûe se z mïr poda Ì zrealizovat. VyuûitÌ stavebnìch pam tek nap Ìklad v cestovnìm ruchu, kter je pro naöi ekonomiku cenn m zdrojem p Ìjm, chyt Ì ch pou. Dost v me se tìm k hospoda enì»eskè republiky, potaûmo k vl dnìmu programu, k nïmuû jste za SPS nachystali nïkolik podnït. Co podnikatelè ve stavebnictvì poûadujì p edevöìm? P edevöìm jde o podporu vl dy v stavbï byt a rozvoji dopravnì infrastruktury. Pokud jde o byty, je pot eba zajistit finanënì zdroje pro st tnì fond rozvoje bydlenì. Jako nezbytnè vidìme definovat dlouhodobou politiku podpory pro nïkterè kategorie bytovè v stavby. St le nenì vyjasnïna ot zka DPH v soci lnìm bydlenì. Ministerstvo financì»r mïlo p ipravit novelu z kona o DPH, kter mïla projìt SnÏmovnou do konce roku 2006, ale nestalo se proza- tìm v bec nic. Protoûe se v stavba byt nepl - nuje ze dne na den, jsme dennï investory, developery a Ëlensk mi firmami dotazov ni, jak to bude po roce 2007, kdy skonëì v jìmka ve snìûenè sazbï danï. OdpovÏdÏt nedok ûeme. Od v öe DPH 5 Ëi 19 % se odvìjì i budoucnost bytovè v stavby. BuÔto d le poroste, nebo se zbrzdì. V ö svaz m cennè know how, adu odbornìk a v li pomoci vl dï t eba pr vï p i formulov nì tezì o dopravnì politice st tu a budov nì infrastrukturyö To nepopìr me, takè jsme mnohokr t dali najevo, ûe se r di do diskusì a samotnè pr ce zapojìme. Podnikatelsk m pohledem bychom r di na rozvoji dopravnì infrastruktury zanechali smysluplnè stopy, m m na mysli koncepci rozvoje dopravy do roku 2013 a podìl stavebnìch firem na jejìm uv dïnì do ûivota. Podporujeme myölenku, ûe by se do financov nì projekt st tnì a komun lnì sfèry mïly co nejd Ìve zapojit priv tnì zdroje. VÌme, ûe vl du v tomto smïru neëek nic jednoduchèho. ZejmÈna bude d leûitè se dokonale p ipravit na perfektnì Ëerp nì z fond EU - tady se to naöì republice ve srovn nì s ostatnìmi nov mi Ëlensk mi zemïmi EU moc dob e neda Ì a my jsme z toho mìrnï nervûznì. MÏli bychom vyuûìt vöe, co se n m nabìzì. Infrastruktura bude roënï pot ebovat 100 miliard korun.»ìslo vypad hrozivï. M vöak v sobï eöenì, t eba v tom, ûe p edem budeme definovat problèmy, na nïû se musì zadavatelè nachystat. Jde t eba o projektovou nep ipravenost, v kupy pozemk, apod. Do boje za evropskè penìze musì nastoupit zdvo il, ale nekompromismì diplomacie. OË jeötï budete usilovat, aby se dostalo do vl dnìho programu? Vl da by mïla do eöit legislativu pot ebnou pro rozvoj region v»r a zpracov nì dlouhodob ch zemnìch pl n. Z hlediska ochrany ûivotnìho prost edì se jevì jako nalèhavè zpracov nì st ednïdobèho pl nu na to, jak eöit ËiötÏnÌ odpadnìch vod v obcìch a pr myslov ch zûn ch. Vraùme se k z leûitostem zlepöenì podnikatelskèho prost edì a snìûenì z tïûe podnikatel. Co nynì navrhujete? Je to celkem jednoduchè. Vl da by mïla p ijmout nap Ìklad nov z konìk pr ce, kter by skuteënï liberalizoval trh pr ce. StejnÏ tak by mïla provèst novelu z kona o nemocenskèm pojiötïnì, kter zlepöì postavenì p edevöìm mal ch firem. DoporuËujeme provèst reformu neefektivnì st tnì spr vy, ËÌmû by se omezilo jejì byrokratickè fungov nì. Podpo Ìme reformu ökolstvì a p ijetì novèho ökolskèho z kona se öiröìm zamï enìm na uëúovskè ökolstvì. Vl da by mïla urychlenï realizovat daúovou reformy. V OperaËnÌm programu podpory podnik nì by vl da mïla zamï it pozornost na takovè projekty Ëerp nì fond EU, kterè vzniknou vìce z iniciativy podnikatel. No a nakonec - vl da by mïla prodlouûit Ëinnost mezivl dnì komise pro rozvoj podnikatelskèho prost edì a podporovat jejì n vrhy. StavebnictvÌ se i p es nep ÌzeÚ kr lovny zimy nynì da Ì. M tedy smysl vöechno to vaöe snaûenì? NÏkdo by ekl, ûe firmy si stejnï vûdy musely pomoci samy. A j bych dodal, ûe jich takè hodnï zahynulo, nebo zchudlo. NenÌ lehkè ve stavebnictvì dnes podnikat. Nebudou-li mìt firmy toho, kdo bude odpovïdnï prosazovat jejich n zor, nepomohou si tak docela pr vï samy. OstatnÏ - proë jste poloûila v bec takovou ot zku? Jako byste jì negovala vöe, o Ëem jsme mluvili. Nikoli, jen jsem v s chtïla vyprovokovat k tomu, abyste na z vïr tohoto rozhovoru stava e trochu povzbudil, abychom se netopili jen v tom, co se musì, proë se to dïl a ûe je to tak spr vnè pr vï pro zlepöenì podmìnek k podnik nì. Asi jsem v s jiû pochopil. I p es slova o optimismu se v m zd, ûe vidìme jen problèmy a uû n m nezb v Ëas na radosti ze ûivota? Moûn to tak skuteënï vyznìv, ale opak je pravdou. Vöe, co Svaz podnikatel ve stavebnictvì v»r dïl, mì Ì k tomu, aby se firm m jednoduöeji ûilo, aby cesta k spïchu na trhu nebyla zbyteënï komplikovan a aby obor p in öel pr vï onu v mi zmìnïnou radost ze ûivota. PÏknÈ a uûiteënè stavby, kterè nesou peëeù n padu, emeslnèho mistrovstvì, d stojnè reprezentace i smysluplnosti podnik nì, a to nejen u velk ch firem, kterè majì za sebou adu zkuöenostì a referencì, jeû jim otvìrajì cestu d le, ale i u tïch mal ch a st ednìch, kterè jsou v roli subdodavatel nïkdy jeötï jako by bez vlastnì identity. Do odbornèho povïdomì bychom r di prosadili pojem ekonomika stavebnìho podnik nì. Je jasnè, ûe ceny vstup stèle rostou, energie, materi ly, pracovnì sìla. IntenzivnÏ pracujeme na tom, abychom objektivnï dok zali vyhodnotit efektivnost stavebnìho podnik nì v dlouhodobèm v hledu. To souvisì se strategiì stavebnictvì do roku 2013, v nìû bychom r di odrazili n ö optimistick pohled. za rozhovor podïkovala Eva Brixi Autor fotografiì: Ji Ì Zach 4 Pojišťovny likvidují rekordní počet kalamitních škod»lenskè pojiöùovny»ap zaznamenaly v prvnì polovinï letoönìho roku neb valè mnoûstvì ökod zp soben ch ûivelnìmi kalamitami. PoËet nahl öen ch ökodn ch ud lostì k p es hl 95 tisìc, coû je dokonce o 13 tisìc vìce, neûli Ëinil poëet ökod p i katastrofick ch povodnìch v roce LCS Helios pomocníkem při výrobě diagnostických prostředků spïön Ëesk v robce diagnostick ch prost edk pro zdravotnictvì, PLIVA-Lachema Diagnostika s. r. o., se v roce 2005 rozhodl pro zmïnu svèho st vajìcìho informaënìho systèmu. Ve v bïrovèm ÌzenÌ zvìtïzil systèm LCS Helios, kter byl potè ve firmï neprodlenï implementov n. Komerční banka, a. s. uzavřela smlouvu o koupi podílu ve společnosti Modrá pyramida stavební spořitelna, a. s. KomerËnÌ banka, a. s. ozn mila uzav enì smlouvy o koupi podìlu aû do v öe 50 % ve spoleënosti Modr pyramida stavebnì spo itelna, a. s. od BHW Holding AG. Modr pyramida tento akt vìt. Z zemì tak silnèho akcion e, jak m KomerËnÌ banka je, d v vynikajìcì p edpoklady pro dalöì rozvoj naöì stavebnì spo itelny. Buřinka poskytla v 1. pololetí o téměř 40 procent více úvěrů StavebnÌ spo itelna»eskè spo itelny (SS»S) poskytla v 1. pololetì letoönìho roku celkem vïr v objemu 4,2 miliardy KË. Objem vïr na bydlenì se tak meziroënï zv öil o tèmï 40 procent. SvÈho letoönìho maxima dos hla v Ëervnu, kdy hodnota vïr p es hla 923 milion KË. NejvÏtöÌ z jem projevujì klienti SS»S o vïr äampion. "Zaznamen v me viditeln r st z jmu o p jëky na bydlenì.

5 srpen 2006 STAVEBNICTVÍ - OBOR S JEDNIČKAMI Česká spořitelna dává lidem na bydlení Hypotéku na počkání Od srpna 2006 mohou soukromé osoby požádat v České spořitelně o tzv. Hypotéku na počkání. Jde o nový produkt, díky němuž zájemce o hypotéku už na první schůzce podepíše úvěrovou smlouvu a ihned se tak dozví schválenou výši hypotéky. Cílem hypoteční novinky je maximálně zjednodušit a urychlit získání hypotéky a tím pořízení vlastního bydlení. Klasické hypotéky ČS DohodnutÌ podmìnek obchodu ČS hypotéka na počkání DohodnutÌ podmìnek obchodu Princip poskytnutí Hypotéky na počkání shrom ûdïnì podklad podpis vïrovè smlouvy schv lenì shrom ûdïnì podklad podpis vïrovè smlouvy Ëerp nì Ëerp nì Slovinsko Polsko...i přes rychlý růst je pořád kam jít PodÌl hypoteënìch vïr na HDP (v %) Slovensko LItva»R MaÔarsko Lotyösko It lie Estonsko Kypr Rakousko ÿecko Francie Malta Belgie EU 25 Luxembursko Finsko äpanïlsko NÏmecko Portugalsko Irsko ävèdsko V. Brit nie D nsko Holandsko Trh občanských hypoték v 1. pololetí 2006 Trh všech hypoték* v 1. pololetí 2006 V prvním pololetí letošního roku poskytla ČS hypoték v objemu 16,01 mld. Kč Nárůst v počtu hypoték o 37 % a objemu 50 % Rosteme více jak trh 46 % / 50 % Objem obëansk ch hypotèk za 1. pololetì 2005 HB 19,5 % 6,1 mld. KË»S 34,2 % 10,7 mld. KË KB 25,4 % 7,9 mld. KË Objem obëansk ch hypotèk za 1. pololetì 2006»S 34,9 % 16 mld. KË HB 24,7 % 11,3 mld. KË KB 21,6 % 9,9 mld. KË»S KB HB HVB GE RFB éiba»sob ebanka W stenrot Objem hypotèk za 1. pololetì 2005 HB 15,7 % 6,3 mld. KË»S 38,5 % 15,4 mld. KË HB 18,7 % 11,4 mld. KË Objem hypotèk za 1. pololetì 2006»S 43,2 % 26,5 mld. KË KB 21,2 % 8,5 mld. KË KB 16,6 % Zdroj: MMR 10,1 mld. KË *Zahrnuje obëanskè, korpor tnì i municip lnì hypotèky»s KB HB HVB GE RFB éiba»sob ebanka W stenrot "HypotÈka na poëk nì je souë stì strategickèho programu Banka prvnì volby, kter zahrnuje öedes t aktivit, jeû zjednoduöì a zkvalitnì klient m bankovnì sluûby," uvedl Pavel K hn, z stupce editele seku financov nì nemovitostì a hypotèk. "Z ohlasu naöich klient vìme, ûe ada z nich m obavu z p Ìliö velkèho mnoûstvì dokument pot ebn ch pro zìsk nì hypotèky. Rozhodli jsme se proto zìsk nì hypotèky klient m co nejvìce usnadnit. StaËÌ pouze navötìvit naöi poboëku a mìt s sebou pr kaz totoûnosti," dodal P. K hn. Nov HypotÈka na poëk nì je Ëelov vïr na financov nì koupï nebo v stavby nemovitosti, hypotèku lze zìskat aû do v öe 100 % hodnoty nemovitosti se splatnostì aû 30 let a garantovanou v öì spl tky na dobu 5 let nebo 1 roku.»esk spo itelna je nejvïtöì hypoteënì bankou v»eskè republice. Poskytuje hypoteënì vïry na zhruba 400 poboëk ch, ve 14 specializovan ch HypoteËnÌch centrech a takè prost ednictvìm externìch partner. Liška - nový měsíční rekord ObchodnÌm v sledk m»eskomoravskè stavebnì spo itelny v tomto roce i nad le dominuje r st z jmu o jejì produkty a sluûby. P esvïdëivï to potvrzujì statistiky novï uzav en ch smluv i vïrovèho obchodu. V sledky za pololetì dokl dajì, ûe je Liöka dlouhodobï nejvyhled vanïjöì stavebnì spo itelnou v»eskè republice a takè jedniëkou v poskytov nì vïr na bydlenì. Za obdobì leden aû Ëerven 2006 Ëerpali u»mss jejì klienti vïry na bydlenì ve v öi 11,2 miliardy korun. V meziroënìm srovn nì to p edstavuje n r st o 12,3 procenta. Jen v Ëervnu 2006 poskytla»mss p eklenovacì vïry a vïry ze stavebnìho spo enì v objemu tèmï 2,4 miliardy korun, coû je rekord letoönìho roku. PoËet smluv uzav en ch za öest mïsìc roku 2006 vzrostl meziroënï o 17,2 procenta a celkov cìlov Ë stka o 25,1 procenta. A zvl öù r st cìlovè Ë stky je d leûit, protoûe vyjad uje p ipravenost klient na financov nì bydlenì. V mïsìci Ëervnu»MSS uzav ela nov ch smluv o stavebnìm spo enì, a to s celkovou cìlovou Ë stkou 6,3 miliardy korun. Ve srovn - nì s Ëervnem 2005 to v cìlovè Ë stce p edstavuje n r st o vìce neû jednu miliardu korun korun. SVITAP J. H. J. spol. s r. o KONTAKT: Kijevsk 6-8, Svitavy CZECH REPUBLIC Tel.: , Fax: V ROBA, PRODEJ A PRON JEM PARTY STANŸ vhodnè k firemnìm oslav m, prezentacìm, jako prodejnì mìsto snadno sestaviteln moûnost reklamnìho potisku r znè velikosti 5

6 STAVEBNICTVÍ - OBOR S JEDNIČKAMI srpen 2006 Na údržbu bytů vynakládají bytová družstva tisíc korun měsíčně, na modernizaci, zateplování či rekonstrukce domů až dvojnásobek Desítky delegátů ze všech regionů republiky přivedla do Prahy 13. valná hromada Svazu českých a moravských bytových družstev. Ze závěrečné zprávy k hospodaření a výsledkům činnosti svazu jednoznačně vyplývá, že bytová družstva reprezentovaná SČMBD jsou stabilní, hospodaří dobře a ekonomicky, a poskytují svým členům i dalším subjektům profesionální servis v oblasti správy bytových domů. V nejbližších měsících se chtějí bytová družstva zaměřit na další zkvalitňování svého servisu a rozšíření jeho nabídky i pro další subjekty, zejména společenství vlastníků. Stabilizovan je takè spr va a drûba bytovèho fondu bytov ch druûstev. "DokazujÌ n m to i dobr hodnocenì a z jem penïûnìch stav, bank i stavebnìch spo itelen, kterè majì z jem o spolupr ci s naöìm svazem p i nabìdce jejich finanënìch produkt," ekl p edseda S»MBD VÌt VanÌËek a pokraëoval: "Za zmìnku urëitï stojì i fakt, ûe bytov druûstva vynakl dajì na drûbu a opravy sv ch byt v pr mïru tisìc korun mïsìënï na byt, a ta, kter modernizujì svè domy, zateplujì, vymïúujì okna, rekonstruujì v tahy, aû dvojn sobek." Z diskuse a z vïreënè zpr vy vyplynulo, ûe deleg ti valnè hromady povaûujì za d leûitè poskytovat bytov m druûstv m a spoleëenstvìm vlastnìk kvalitnì sluûby p i zajiöùov nì oprav a modernizace jejich panelov ch dom. "Touto nabìdkou se chce n ö svaz otev Ìt co nejvïtöìmu poëtu vlastnìk bytov ch dom a vytvo it spoleënï systèm, kter na trhu s byty bude pat it k jeho rozhodujìcìm ËastnÌk m," vysvïtloval v konn editel S»MBD zodpovïdn za metodickou Ëinnost svazu Miloö Hejda. "P jde o to, aby bytov druûstva a spoleëenstvì vlastnìk obh jily svè spole- ËenskÈ postavenì a do budoucna v raznïji prosadily svè z jmy v ekonomickè, legislativnì i technickè oblasti," doplnil jeho slova VÌt VanÌËek. Z novinek uplynul ch dvan cti mïsìc p iöla na valnè hromadï eë na vznik PodÌlovÈho fondu»sob bytov ch druûstev, zjednoduöenè, rychlejöì a levnïjöì poskytov nì ratingu bytov m druûstv m - od letoönìho roku p Ìmo pracovnìkem S»MBD atd. Svaz Ëesk ch a moravsk ch bytov ch druûstev je z jmov m sdruûenìm bytov ch druûstev a spoleëenstvì vlastnìk jednotek s p sobnostì v celè»eskè republice. Sv m Ëlen m poskytuje odbornou metodickou pomoc a zastupuje je v jedn - nìch s vl dou, Parlamentem»R a dalöìmi st tnìmi i nest tnìmi org ny a organizacemi. Je Ëlenem mezin rodnìch druûstevnìch organizacì a udrûuje styky se zahraniënìmi institucemi obdobnèho typu. V souëasnè dobï Svaz sdruûuje vìce jak 800 bytov ch druûstev a spoleëenstvì vlastnìk bytov ch jednotek, kter vlastnì Ëi spravujì vìce jak bytov ch a nebytov ch jednotek (zhruba 15 % byt v»r). Jejich spr va, drûba, modernizace a rekonstrukce vyûaduje kaûd rok vìce jak 3,7 mld. korun. Frantiöek Tlap k manaûer vnit nì a vnïjöì komunikace Objem prostředků vynaložených na údržbu, opravy, rekonstrukce a modernizace (Kč/byt v roce 2005) Praha ST» J» Z» S» V» JM SM»R Průměrný předpis nájemného z bytu (Kč/m 2 v roce 2005) Počet bytů ve vlastnictví a správě v letech vlastnictvì spr va Nová zóna pro průmysl a logistiku na jih od Prahy Nov pr myslov a logistick zûna o rozloze 25 ha vznikla jen 27 km od hlavnìho mïsta Prahy v MnÌöku pod Brdy. Nov are l je situov n p Ìmo k hlavnì dopravnì tepnï na jih republiky a d le do Rakouska - rychlostnì komunikaci R/4 (Strakonick ). "Jedn se o v bec prvnì pr myslovou a logistickou zûnu v p ilehlèm okolì Prahy, kter je umìstïna jiûnìm smïrem. V znam rychlostnì komunikace R/4 st le roste a st v se hlavnì dopravnì tepnou na jih republiky a d le do Rakouska. Naöim klient m nabìzìme v hodu atraktivnìch cen p i souëasnè dostupnosti k nejvïtöìmu trhu v zemi, kter m hlavnì mïsto Praha bezesporu disponuje," uvedl jednatel spoleënosti B&D Asset s. r. o., kter zûnu p ipravuje, Ing. Petr Babica. Nov pr myslov zûna o celkovè ploöe 25 ha se nach zì pr vï p Ìmo u exitu rychlostnì komunikace R/4 z Prahy do P Ìbrami a»esk ch BudÏjovic, kter umoûúuje dalöì pohodlnè napojenì na d lnice D1 a D5 a tedy ve v chodnìm, z padnìm a severnìm smïru»r. Nov pr myslov a logistick zûna se nach zì na severov chodnì z vïtrnè stranï mïsta, tedy v ide lnì pozici pro pr myslovou v robu. M mìrnï vlnit relièf (svaûitost 3-4 %) a nabìzì budoucìmu investorovi öirokè pole budoucìho vyuûitì, od v robnìch a skladov ch aû po servisnì a komerënì investice. ZÛna je obecnï vhodn pro lehkou i st ednï tïûkou v robu, logistickè sluûby Ëi obchodnì Ëinnost. V p ÌmÈm sousedstvì zûny se nach zì dosluhujìcì podnik KovohutÏ MnÌöek zbudovan v 50. letech. DÌky tomu se zûna m ûe pochlubit dobr m technick m z zemìm, kterè zahrnuje vöechny z kladnì inûen rskè sìtï, lok lnì soustavu centr lnìho z sobov nì teplem s vlastnìmi zdroji, oblasti vhodnè pro skl dku pevn ch odpadov ch materi l, elementy Ë steënï vybudovan ch vnit nìch silniënìch komunikacì i blìzkou ËistÌrnu odpadnìch vod, kter je v souëasnè dobï v rekonstrukci za Ëelem zv öenì jejì kapacity. DalöÌ nespornou v hodou zûny je ûelezniënì vleëka p ipojen z nedalekè ûelezniënì stanice»ìsovice, coû je u Ëesk ch komerënìch zûn spìöe v jimkou. éelezniënì vleëka byla p vodnï zbudov na pro pot eby kovohutì, jejì kapacita vöak nebyla plnï vyuûita. BudoucÌmu investorovi se tak nabìzì moûnost expandovat ramena vleëky do prostoru zûny a podstatnï tak zv öit jejì obsluûnost. Devades t devït procent plochy pr myslovè a logistickè zûny se nach zì v soukromèm vlastnictvì. "NaöÌm z mïrem je zrealizovat plochu ekonomickè zûny v celèm jejìm rozsahu. Na druhè stranï jsme si vïdomi sloûitostì investiënìho trhu a znaënèho rozpïtì investiënìch z mïr jednotliv ch investor a proto jsme plnï p ipraveni nabìdnout budoucìm uûivatel m i odkup pop ÌpadÏ pron jem jednotliv ch funkënìch ploch naöì zûny," uzav el Ing. Petr Babica. MÏsto MnÌöek pod Brdy trpì nezamïstnanostì a dalöìmi ekonomick mi problèmy a velk Ë st jeho obyvatel dojìûdì za pracì do hlavnìho mïsta Prahy. I proto m projekt zbudov nì novè komerënì zûny plnou podporu mïstskèho zastupitelstva, kterè schv lilo zemnì pl n na jejì vybudov nì jiû v roce Praha ST» J» Z» S» V» JM SM»R Kontakt: 6 Linet prodal ve Francii lůžka za 83 milionů korun SpoleËnost Linet, p ednì svïtov v robce zdravotnickè techniky, zaznamenala na francouzskèm trhu skokov n r st prodeje. V obchodnìm roce 2005/6 se v zemi galskèho kohouta dìky dce inè spoleënosti Linet France poda ilo prodat l ûek, coû znamenalo zv öenì obratu na 83 miliony korun. Asociace provozovatelů veřejných telekomunikačních sítí se rozrostla Asociace provozovatel ve ejn ch telekomunikaënìch sìtì uspo dala dne 27. Ëervna 2006 tradiënì klubov veëer a p ivìtala na nïm ve sv ch ad ch pït nov ch Ëlen. Klubov veëer se tentokr t uskuteënil ve ViniËnÌm alt nu v praûsk ch HavlÌËkov ch sadech s kr sn m v hledem na Prahu. Vltava.cz rozjela on-line lékárnu Internetov obchod Vltava.cz (www.vltava.cz), Ëlen rodiny obchod InternetShops a drûitel ocenïnì Internetov obchodnìk roku 2005, otev el v Ëervnu pro svè z kaznìky internetovou lèk rnu s öirokou nabìdkou p Ìpravk pro zdrav ûivot. OddÏlenÌ LÈk rna se stalo nejnovïjöìm p Ìr stkem do rodiny obchod a rozöì ilo poëet oddïlenì obchodnìho domu Vltava.cz na 12. Toto rozöì enì o moûnost n kup p Ìpravk pro zdravì je tak dalöìm z d rk, kterè internetov obchod Vltava.cz p ipravil pro svè z kaznìky p i p Ìleûitosti oslav 10. v roëì p sobenì na ËeskÈm trhu. Výherkyně nejpopulárnější motoristické ankety v ČR si převzala Ford Focus PanÌ Zuzana Kr lov z Tvrdonic si p evzala v praûskèm dealerstvì Ford Charouz automobil, kter zìskala dìky tomu, ûe poslala tip do ankety Auto roku 2006 v»r. V tèto anketï totiû vyhr la pouk zku v hodnotï korun na n kup nïkterèho z automobil nominovan ch do ankety. Pouk zku promïnila v automobil Ford Focus 1,6 Duratec.

7 srpen 2006 STAVEBNICTVÍ - OBOR S JEDNIČKAMI Doufám, že se stavaři či stavařské firmy přestanou rozhodčího řízení bát Chceme podnikat s co nejmenšími problémy, neradi si komplikujeme firemní život, snažíme se o řízení rizik, o předcházení potížím. Jinak nás to stojí čas, peníze i zdraví, někdy také naše dobré obchodní jméno. Ne vždy se nám to však podaří. Cesty k úspěchu jsou občas lemovány bojem dobra a zla, pravdy a lži. Čelíme aktivitám, které s čestnou konkurencí a soutěživostí na trhu nemají nic společného, a které se dají trefně pojmenovat: "zgustnout si na tom druhém", "někomu to pořádně zavařit", "osolit mu život" a bůhví jak se tomu špatnému ještě říká. Předcházení potížím může mít rozmanité podoby. Jednou z nich je například uplatňování rozhodčí doložky ve smlouvách, využívání služeb rozhodčího řízení, například prostřednictvím Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR. Proto jsem tajemnici Rozhodčího soudu JUDr. Marii Moravcovou po čase opět pozvala na stránky Prosperity. Podnik nì ovlivúuje ada faktor. Jsou to nap Ìklad ochrannè zn mky, jimû se u n s v minulosti nevïnovalo p Ìliö pozornosti, jsou to rovnïû adresy webov ch str nek - domèny. Podle zkuöenostì RozhodËÌho soudu HK»R a AK»R - je uû dnes zn t, ûe domèna je pro firmu nïëìm hodnï cenn m, vedou se o nï spory? MyslÌm, ûe koneënï i ËeskÈ firmy zjistily, jak je d leûitè domènovè jmèno. Bohuûel se st v, ûe p ijdou s û dostì o registraci pozdï, protoûe se naöli jinì, kte Ì zareagovali na evropskèm trhu rychleji, a pak je Ëek ÌzenÌ a spor o domènu. Takûe ano, spory o domèny RozhodËÌ soud p i HK»R a AK»R rozhoduje a jejich poëet nar st. V ö soud vybojoval v tvrdè konkurenci opr vnïnì soudit spory o domèny.eu. SvÏdËÌ to o zdatnosti a prestiûi i kvalitï v mi nabìzen ch sluûeb celkovï. Mohla byste struënï p ipomenout, v Ëem m ûete podnikateli vyjìt operativnïji vst Ìc na rozdìl od "st tnìho" soudu? Obst li jsme skuteënï ve velmi silnè mezin - rodnì konkurenci. Kolikr t se setk v m s n zo- NejöetrnÏjöÌ stavba z hlediska spot eby energiì a provoznìch n klad, tzv. pasivnì d m, vyr st v BÌl ch Karpatech v HostÏtÌnÏ na Uherskobrodsku. Pro stavbu budovy semin rnìho centra a ubytovny se vyuûijì jak konvenënì, tak i ekologickè stavebnì materi ly, nap Ìklad nep lenè cihly, hlinïnè omìtky a slamïnè izolace. Po dokonëenì komplex p irozenï rozöì Ì st vajìcì prostor n vsi a vedle ökolicìch aktivit jej bude obec vyuûìvat pro po d nì kulturnìch i jin ch program. Investorem projektu a jeho budoucìm Vždy někdo prohraje, ale i prohra může být finančně snesitelná, pokud nenaroste. Co byste doporuëila firmï, kter pr vï zaëìn podnikat, vstupuje na trh, jeötï nevydïlala ani korunu, jen investovala do takov ch nezbytnostì, jako je z ÌzenÌ webu, v roba loga, n vrhu na z pis ochrannè zn mky, zaplatila si pron jem kancel e, koupila n bytek, poëìtaëeö A chyst se na uzav enì prvnìho kontraktuö Samoz ejmï bych doporuëila otestovat obchodrem, ûe podnikatel akceptuje rozhodëì ÌzenÌ, nicmènï z d vod - pravdïpodobnï prestiûnìch, mì Ì rozhodëì doloûka do Pa Ìûe p ed ICC nebo do Stockholmu Ëi VÌdnÏ. A pr vï tato arbitr ûnì centra se o moûnost rozhodov nì domènov ch spor uch zela. N ö RozhodËÌ soud nabìzì podnikatel m p edevöìm rychlost a odbornost. Strana si sama m ûe vybrat, a to jak z listiny rozhodc nebo i mimo ni, odbornìka, kter spor rozhodne. A m ûe si vybrat i to, kde se spor bude projedn vat, kolik Ëlen bude mìt sen t Ëi zda spor bude rozhodovat jedin rozhodce a jak rychle bude spor vy eöen. FinanËnÌ str nka vïci - poplatek za rozhodëì ÌzenÌ - 3 % z hodnoty p edmïtu sporu, minim lnï 7 tisìc KË - maxim lnï 1 milion KË ve vnitrost tnìch sporech, by v souvislosti se z sadou jednoinstanënostì rozhodëìho ÌzenÌ mïlo pro podnikatele b t dalöìm podnïtem k tomu, aby rozhodëì ÌzenÌ u naöeho RozhodËÌho soudu vyuûìvali. A to uû nehovo Ìm o jednoduööì vykonatelnosti rozhodëìho n lezu v zahraniëì ve srovn nì s rozsudky obecn ch soud. Pasivní ekodům v Hostětíně bude vzorem pro ostatní provozovatelem je ZO»SOP Veronica, kter zìskala finanënì prost edky ze struktur lnìch fond EU, st tnìho rozpoëtu, St tnìho fondu ûivotnìho prost edì»r a od nadaënìch a firemnìch d rc. Projekt v hodnotï p es 23 miliûn korun dokon- ËÌ Divize Technologie spoleënosti Skanska CZ v z Ì roku "P i stavbï semin rnìho centra pouûijeme v luënï ekologicky öetrnè stavebnì postupy a technologie, kterè povedou k minim lnì spot ebï energie na vyt pïnì. RovnÏû materi ly jsou voleny s velkou pozornostì k ochranï ûivotnìho prost edì. MasivnÌ materi ly jsou pouûity v minim lnìch tlouöùk ch, v adï aplikacì se pouûijì materi ly p ÌrodnÌ a obnovitelnè, na jejichû v robu bylo pot eba minimum energie a toxick ch l tek," uvedl Ëlen p edstavenstva a v konn editel Divize Technologie spoleënosti Skanska CZ Ji Ì»adek a dodal: "Pro naöi divizi bude nap Ìklad pr ce se slamïn mi balìky, kterè jsou typick m p edstavitelem obnovitelnèho materi- lu, nov a zajìmav zkuöenost." PolyfunkËnÌ are l Semin rnìho centra se skl - d ze dvou Ë stì - semin rnìho centra, kde se nach zì p edn ökov s l pro 45 osob, kancel - e, vstupnì hala a technologickè za ÌzenÌ, a z ubytovacìho objektu s 10 pokoji pro celkem 25 host a tv rëì dìlnou. Semin rnì centrum je navrûeno jako masivnì budova z betonu a nep - len ch cihel s venkovnì izolacì z miner lnì vlny. Ubytovna je postavena z p len ch ciheln ch blok a Ë steënï izolovan slamïn mi balìky. Povrch dotv Ì d evïn obklad a plochou st echu bude pokr vat nìzk vegetace. PasivnÌ domy zaëaly vznikat v z padnì EvropÏ v devades t ch letech 20. stoletì. HostÏtÌnskÈ semin rnì centrum vych zì p edevöìm z praxe v Rakousku. DÌky pouûitì energeticky öetrn ch technologiì, stavebnìch prvk a materi l spo- ËÌv hlavnì v hoda podobn ch staveb v tom, ûe oproti bïûn m dom m spot ebujì zhruba pïtinu noho domènovèho jmèna do dvou set. Ale to je spìöe perliëka. Jak p edpokl d te v voj spor v»eskè republice? Kdo bude ûalovat koho, kdo bude usilovat o svè pravdy? P edpokl d m, ûe st le existuje skupina podnikatel Ëi jin ch subjekt, kter se zdr h vyuûìt rozhodëìho ÌzenÌ jako alternativnìho eöenì sv ch spor. D vody mohou b t r znè, osobnï se domnìv m, ûe je to obava pr vï z jednoinstaënosti rozhodëìho ÌzenÌ. Tady musìm konstatovat, ûe lze dohodnout ve smlouvï tzv. druhou instanci - p ezkum rozhodëìho n lezu jinak ustaven m sen tem Ëi rozhodcem a pak by tato obava mohla b t eliminov na. Z leûì na kaûdèm, zda chce, aby soudnì ÌzenÌ trvalo t eba Ëty i roky, a nakonec by vysouzenou Ë stku nebylo proti komu uplatnit nebo zda se obr tì na naöi instituci a spor bude vy eöen v relativnï kr tkèm obdobì. Jen nìzkè procento rozhodëìch n lez konëì smìrem, proto vûdy nïkdo prohraje, ale i prohra m ûe b t finanënï snesiteln, pokud nenaroste - nap Ìklad roëen Ë stka - do obludn ch rozmïr. D se tvrdit, ûe drobnì podnikatelè u n s st le podceúujì pr vnì oöet enì nïkter ch z leûitostì, kterè majì na jejich aktivity vliv? A myslì si, ûe ono to p ece nïjak dopadne, spolèh na imagin rnì spravedlnost. Dokonal smlouva, kter by zaruëovala bezvadnè plnïnì, je spìöe v jimkou, a proto by kaûd z obchodnìch partner mïl dop edu poëìtat s tìm, ûe spor m ûe vzniknout. Takov spor bude muset nïkdo rozhodovat, a proë by to nemohl b t RozhodËÌ soud p i HK»R a AK»R, kter se pohybuje na arbitr ûnìm poli jiû od roku 1949, ale z roveú takè pat Ì v souëasnè dobï mezi progresivnì rozhodëì instituce s modernìmi metodami ÌzenÌ? Nap Ìklad Online rozhodëì ÌzenÌ pat Ì mezi poslednì produkty, kterè p ispïly k tomu, ûe pr vï n ö soud uspïl na poli mezin rodnì konkurence v domènov ch sporech a stal se tak jednou z prvnìch evropsk ch institucì na zemì Prahy. Technické údaje: N zev projektu: Investor: Semin rnì centrum HostÏtÌn ZO»SOP Veronica Datum zah jenì: b ezen 2006 Datum ukonëenì: z Ì 2006 Architekt: Projektant: Dodavatel projektu: Cena: Většina žalobních návrhů je od zahraničních firem, počet žalovaných doménových jmen jednotlivého subjektu se pohybuje od jednoho doménového jména do dvou set. energie na vyt pïnì a sv m obyvatel m poskytujì dokonce i ve mïstech pravideln p Ìsun ËerstvÈho vzduchu, kter do budovy dod v mechanick vïtracì systèm. V domech se neinstaluje klasick topn systèm, staëì mìrnï p ih Ìvat p ÌchozÌ vzduch. "V HostÏtÌnÏ jsme se rozhodli postavit modelov pasivnì d m, kter m b t vzorem a inspiracì pro dalöì z jemce o podobnè stavby. Cel v stavba je pojata jako kontinu lnì semin pro stavebnì profese," uvedla RNDr. Yvonna Gaillyov, CSc., editelka ZO»SOP Veronica. Z HostÏtÌna se postupnï st v zcela nefosilnì obec: jiû dnes zde funguje centr lnì v topna na biomasu a ada dom instalovala sluneënì kolektory na oh ev vody. Stavba byla zah jena v b eznu letoönìho roku. V souëasnè dobï je jiû dokonëena hrub stavba, probìh zast eöenì a zateplenì domu lisovanou sl mou. Vzduchotechnici Divize Technologie spoleënosti Skanska v domï dokonëili speci lnì rozvody vzduchu. Semin rnì centrum v HostÏtÌnÏ totiû bude na rozdìl od dom stavïn ch bïûnou technologiì postaveno jako vzduchotïsn budova a bude zejmèna v chladnèm obdobì vyuûìvat nucenè vïtr nì. V nejbliûöìch dnech takè zaënou pr ce na aplikaci hlinïn ch omìtek, kterè prozatìm nepat Ì mezi standardnï pouûìvanè materi ly. prof. Georg W. Reinberg, Architektb ro Reinberg, Rakousko ing. arch. Tom ö Zl mal, AteliÈr Zl mal + Stolek, Brno Skanska CZ a.s., Divize Technologie 23 miliûn KË ZmÌnili jsme domèny.eu. Vedly se diskuse o tom, zda v bec nïjakè spory vzejdou, ûe jde o nafouknutou bublinuö Jak je situace dnes? Pokud vìm, soudì se zejmèna strany zahraniënìch vlastnìk Ö MusÌm konstatovat, ûe jsem byla p ed zah jenìm tèto spornè agendy mìrn m optimistou, nicmènï skuteënost p ekonala moje oëek v nì. Od nora jsme obdrûeli 406 ûalobnìch n vrh, z toho 316 bylo proti EURIDu, 62 rozhodnutì je jiû publikov no na naöich webov ch str nk ch; na listinï m me zaps no 134 panelist ze vöech st t EU. VÏtöina ûalobnìch n vrh je od zahraniënìch firem, poëet ûalovan ch domènov ch jmen jednotlivèho subjektu se pohybuje od jednìho partnera, a to ze vöech moûn ch hledisek - a jednìm z testovacìch bod by byla rozhodëì doloûka, a protoûe po d jeötï vidìm budoucnost spìöe v institucion lnìm rozhodëìm ÌzenÌ, pak by tato rozhodëì doloûka mïla znìt ve prospïch st lè rozhodëì instituce - tj.t eba Rozhod- ËÌho soudu p i HK»R a AK»R. ZnÏnÌ rozhodëì doloûky lze modifikovat podle druhu uzavìranèho kontraktu - text lze konzultovat prost ednictvìm u uvedenèho na naöich webov ch str nk ch. SrpnovÈ vyd nì Prosperity se vïnuje ve velkè mì e stavebnictvì. D se vysledovat, jakè spory eöìte v tomto oboru? MÌvajÌ stava i-firmy oöet enè svè smlouvy rozhodëì doloûkou? Jestli mohu ve svèm p ÌspÏvku nïkoho jmenovat jako v bornèho odbornìka ve stavebnictvì a z roveú i propag tora rozhodëìho ÌzenÌ ve smluvnìch vztazìch v tomto oboru, pak je to pan profesor MilÌk Tich. Vöichni, kte Ì se z Ëastnili jeho p edn öek a semin, mi potvrdì, ûe pan profesor jednoznaënï up ednostúuje ve stava sk ch smlouv ch rozhodëì doloûku, dïl pro tento postup maximum a tak jen douf m, ûe jeho snaha padne na rodnou p du a stava i Ëi stava skè firmy se p estanou rozhodëìho ÌzenÌ b t. Z mèho pohledu je jednìm z problèm v tèto oblasti posouzenì, a to odbornè posouzenì, stavu zhotovenèho dìla. MnohÈ spory se pak musì eöit ve spolupr ci se znalci, coû dobu koneënèho rozhodnutì, kter se jinak pohybuje od 3 do 9 mïsìc, prodluûuje. NicmÈnÏ faktem z st v, ûe vìce neû 30 % p Ìpad, kterè n ö RozhodËÌ soud eöì, jsou pr vï smlouvy o dìlo; a douf m, ûe stava skè firmy budou ve sv ch p Ìpadn ch sporech rozhodëì ÌzenÌ vyuûìvat i nad le. za n mïty k p em ölenì podïkovala Eva Brixi 7

8 STAVEBNICTVÍ - OBOR S JEDNIČKAMI srpen 2006 Průzkum: Zvýšení DPH u stavebních prací zhorší podle lidí dostupnost bydlení Vsouvislosti s plánovanou změnou DPH z 5 % na 19 % u stavebních prací od roku 2008 celých 73 procent populace očekává zhoršení dostupnosti bydlení. O pořízení vlastního bydlení kvůli této změně pak uvažuje přes 15 procent lidí. Vyplývá to z nejnovějšího výzkumu Hypoteční banky. Z v sledk pr zkumu je takè z ejmè, ûe nadpoloviënì vïtöina respondent informaci o zmïnï DPH p vodnï ani nezaznamenala. O pl novanè zmïnï danï z p idanè hodnoty u stavebnìch pracì tak vïdïlo jen 44,5 procenta dotazovan ch. NejvÌce informovan ch bylo mezi podnikateli (74 %), ednìky (60 %), vysokoökolsky vzdïlan mi (69 %) a obyvateli JiûnÌch»ech (68 %). "Nejenûe vïtöina lidì p edpokl d od roku 2008 zhoröenì dostupnosti bydlenì, ale p ekvapivï mnoho z nich uvaûuje v tèto souvis- losti takè o zmïnï svèho bydlenì. pravu sou- ËasnÈho bydlenì Ëi n kup novèho pl nuje p ibliûnï kaûd sedm," konstatuje Jan Sadil, gener lnì editel HypoteËnÌ banky. Z v zkumu podle Sadila d le plyne, ûe z tïchto lidì, kte Ì zam ölejì nïco se sv m bydlenìm podniknout, si chce jen 25 % po Ìdit byt a zhruba 14 % d m. Zb vajìcìch tèmï 60 % hodl rekonstruovat. Po ÌzenÌ bytu nejëastïji pl nujì obyvatelè velkomïst a lidè do 29 let. Rekonstrukci bydlenì naopak zam ölejì ËastÏji lidè bydlìcì ve vlastnìm domï a lidè ednick ch profesì. V zkum v»eskè republice realizovala pro HypoteËnÌ banku agentura Factum Invenio od 18. do 24. kvïtna 2006 na reprezentativnìm souboru 1002 respondent staröìch 15 let v r mci pravidelnèho omnibusovèho öet enì. HypoteËnÌ banka je prvnì specializovanou hypoteënì bankou v»r. MajoritnÌm akcion em banky s podìlem 99,84 % je»sob. Z kladnì kapit l ËinÌ KË. Za 1. pololetì 2006 poskytla HypoteËnÌ banka obëan m celkem 9330 hypoteënìch vïr v objemu 12,8 mld. KË. 1. Lisujeme nejen svoje v robky, ale i v lisky pro svè klienty na vst ikovacìch lisech CS88 -CS371. Vyr bìme v lisky v mal ch i velk ch sèriìch na form ch z kaznìka z tïchto lisovacìch hmot: PS, PP, PE, PA, PC, ABS. Maxim lnì hmotnost v lisku do 250g. UzavÌracÌ sìla do max. 160tun. 2. Potiskujeme metodou tamponovèho tisku. Obvykle se tato metoda pouûìv k reklamnìm Ëel m, nap. potisk firemnìch logotyp na jak koliv p edmït nebo potisk technick ch v robk, v lisk. NenÌ problèm potisknout umïlou hmotu, d evo, papìr, event. dalöì materi ly. 3. Kaûd zamïstnavatel, kter zamïstn v 25 a vìce zamïstnanc, m podle z kona Ë.435/2004 Sb. o zamïstnanosti povinnost zamïstn vat 4% zamïstnanc se zdravotnìm postiûenìm (ZP). Pokud je z jakèhokoli d vodu nezamïstn v, m moûnost odebìrat v robky nebo sluûby od subjektu, zamïstn - vajìcìho min. 50% lidì se ZP (nap. spoleënost DOMEAplast s.r.o.) jako n hradnì plnïnì povinnèho podìlu osob se ZP. DalöÌ moûnostì je finanënì odvod do st tnì pokladny, kter se st le zvyöuje vzhledem k pr mïrnè mïsìënì mzdï v»r a je pro zamïstnavatele tou nejmènï v hodnou variantou. Z tohoto d vodu se vyplatì kupovat zboûì Ëi sluûby spoleënosti DOMEAplast s.r.o., neû platit odvody st tu. 4. Zajiöùujeme drobnè ruënì mont ûe a balenì v robk nebo zboûì. Pro nïkterè firmy nenì aû tak v hodnè, aù uû ËasovÏ nebo finanënï, dotovat svoje okrajovè aktivity, p esto nezbytnè pro st vajìcì v robu. NÏkdy jsou nevyhovujìcì i prostory. Na z kladï poûadavk z kaznìka a po osobnìm jedn nì si odvezeme materi l nebo polotovary, kter naöi zamïstnanci zkompletujì, p ÌpadnÏ nabalì. Vöe v naprostèm po dku a dle pokyn klienta odvezeme zpït. HLED ME NOV ZAK ZKY - äetÿõme V M»AS, PENÕZE I PROSTORY! DOMEAplast s.r.o. BudeË NovÈ VeselÌ okres éô r nad S zavou tel./fax: Plánované pořízení vlastního bydlení případně rekonstrukce stávajícího bydlení před zvýšením sazby DPH Ne 76,5% (v % dotázaných, N=1002) NevÌ 7,9% Uvažované pořízení vlastního bydlení, případně rekonstrukce stávajícího bydlení, do doby, než dojde ke zvýšení DPH u stavebních prací 58,7 (v % dotázaných, N=1002) 25,3 13,6 Ano 15,6% 3,9 Rekonstrukci stavajìcìho bydlenì Po ÌzenÌ bytu Po ÌzenÌ rodinnèho domu NevÌ Sedněte si na internet Podle Ëeho se vym ölejì n zvy internetov ch obchod, to vïru nevìm. NÏkter jmèna jsou vöak tïûko zapamatovateln, pletou se a v becö Kdyû mi na monitoru poëìtaëe vyskoëila domèna zaj sala jsem. ée by koneënï cosi konkrètnìho? SkuteËnÏ. Jde o internetov obchod s n bytkem, nap Ìklad s ûidlemi, a to nejen t eba barov mi, jednacìmi, ale hlavnï kancel sk mi. Coû je zboûì, jehoû je na naöich pracoviötìch t eba, protoûe ruku na srdce: jak vlastnï vöichni sedìme? A vìte, jak se m optim lnï sedït? MyslÌm sedït, ne se kroutit. Asi namìtnete, ûe nejr znïjöìch rad jste jiû slyöeli habadïj a moudra lèka takè, stejnï tak jako doporuëenì prodejc kancel skèho n bytku. Ano, ch pu, slyöeli, ale jak tedy sedìte? Asi stejnï jako j. Kdyby nahlèdl do mojì pracovny ortopèd, asi by se zdïsil. Ano, ËlovÏk omlouv svè poëìn nì do tè doby, dokud se nïco nestane. Pak si t eba d Ìci, a douf, ûe jeötï nenì pozdï. J vï Ìm, ûe ortopèd p ijde, ale aûö Aû budu mìt u svèho stolu ûidli, kterou jsem si pr vï objednala na webuö JeötÏ dnes m m tedy dovoleno zahoupat se nezdravï a nesluönï a nespoleëensky na svè rozviklanè ûidli, kterou jsem k poëìtaëi dostala p idïlenu od b hvìkoho a po b hvìkomö JeötÏ dnes si mohu zahr vat s funkcì svè p te e, kdyû budu na internetu hledat, jak by ta moje nov kancel sk ûidle mïla b t. A jestli dovolìte, mohu i v s na jeden web upozornit: ano, na ten, kter mne zaujal sv m n zvem: VybÌrejte pomalu, rozv ûnï, kombinujte barvy, l tky, tvary, ceny, svè vlastnì pot eby a moûnosti. StojÌ to za to nauëit se v tom chodit, tedy v tom naöem sezenì. VezmÏte si k tomu t eba i poslednì vyd nì "dom cìho lèka e" a podìvejte se na sv z da do zrcadla. NevÏ Ìte n strah m, o nichû jste se pr vï nïco dovïdïli? Nechte se p esvïdëit! Nebo si jen udïlejte radost - investujte do po dnè kancel skè ûidle nebo k esla. P edtìm si vöak peëlivï projdïte i dalöì nabìdky kancel sk ch sestav, stol, doplúk nebo t eba zahradnìho n bytku. Ono se totiû vûdycky hodì uvaûovat komplexnï, neûö Neû je pozdï. VezmÏme m j d m - vöe je nïjak za Ìzeno. Ale v bec ne tak, jak by se mi to lìbilo!»as k mèmu vzteku za mne nic nevy eöil, nezvykla jsem si. NaË? Na naöi masivnì "stïnu". P ek ûì a p itahuje prach. A kdyû bych na sebe mohla nïco prozradit, pak vïzte, ûe m m snem bylo za Ìdit si dom cì ob v k pr vï zahradnìm n bytkem. Vzduön mi konstrukcemi, p ÌrodnÌm materi lem, odlehëit prostor ËÌmsi, co do duöe vplèt klid a harmonii, co nech v ËlovÏka d chat, co p ipìn k Ìdla sn m. Nemusela bych se k ivit na sedaëce, ale lehnout si do leh tka, zav Ìt oëi a b t v zahradï plnè kytekö Nemusela bych neöikovnï tajit dech, kdyû bych si chtïla nïco vzìt ze stolu, z norm lnìho stolu pro lidi, namìsto nynïjöìho hloupèho stolku konferenënìho, kter mi byl Ëert dluûenö Kdo vì, k Ëemu se i p es protest konzervativnï zaloûenè rodiny dopracujiö Na majì totiû nïco, co by se mi tuze hodiloö M te-li podobnè zbïsilè n pady, neob vejte se a zkuste kontaktovat odbornìky na Jsou vst ÌcnÌ, pohotovì a urëitï s chutì poradì. A t eba si i p ed vaöìm n padem sednou naö Ale o tom to je. I obchodov nì m b t p ÌleûitostÌ k dalöìm v zv m. Eva Brixi 8 Služba BankKlient je nyní k dispozici i v anglickém jazyce GE Money Bank rozöì ila funkce homebankingovè sluûby BankKlient, kterou vyuûìvajì p edevöìm podnikatelè a firmy. KromÏ zavedenì moûnosti kompletnì komunikace se systèmem BankKlient v angliëtinï mohou nynì klienti exportovat sestavy do form tu PDF Ëi html. Aquasoft získal prvenství v soutěži Microsoft Industry Awards 2006 Aquasoft, jedna z p ednìch firem v oblasti v voje a dod vek informaënìch systèm, zìskala prestiûnì ocenïnì v 8. roënìku soutïûe Microsoft Industry Awards v»eskè a SlovenskÈ republice pro rok Aquasoft zvìtïzil v kategorii NejlepöÌ eöenì pro st tnì spr vu. Společnost DHL předá část své přepravy vnitrostátních zásilek společnosti PPL PoË tkem roku 2006 zìskala skupina Deutsche Post World Net 100% obchodnì podìl ve spoleënosti PPL CZ s. r. o. V n vaznosti na tuto zmïnu spoleënost DHL Express (Czech Republic) s. r. o. po 31. Ëervenci 2006 jiû nebude nad le nabìzet produkt DHL Czechpack tzn. p epravu vnitrost tnìch balìkov ch z silek do 31.5 kg. Informatica: verze PowerCenteru 8 je dostupná zákazníkům Informatica Corporation, p ednì poskytovatel softwaru pro integraci dat, ozn mila vöeobecnou dostupnost novè verze svèho klìëovèho produktu Informatica PowerCenter. Verze 8 vytv Ì na z kladï znaënèho poëtu zapracovan ch n mït ze strany z kaznìk a partner spoleënosti Informatica nov standard pro celopodnikovou integraci dat. V razn zlepöenì lze zaznamenat p edevöìm v tïchto Ëty- ech oblastech.

9 srpen 2006 FIRMY A VELETRHY Průsečík obory, novinkami, úspěchy Září je pro většinu firem měsícem zvýšené aktivity. Jako by se život dostával do svého pravidelného rytmu po částečně odpočinkovém létě, jako by startovaly všechny aktivity, které během července a srpna vyčkávaly na tu nejvhodnější příležitost. Září je rovněž pro mnoho společností obdobím, kdy se chystají, ať již jako vystavovatelé nebo jako návštěvnický subjekt, na Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně. I my vám jej, i když více v předstihu, připomínáme. Simult nnì p ehlìdka deseti obor Mezin rodnì strojìrensk veletrh nenì jen o klasickèm strojìrenstvì, ale skl d se z deseti vz - jemnï se doplúujìcìch oborov ch celk. K nejvïtöìm z nich bude opït pat it obor materi ly a komponenty pro strojìrenstvì, kde se hl sì p es t icet nov ch firem a n r st je zejmèna mezi vystavovateli hutnìch polotovar - v lcovanè ocele, ocelov ch plech a trubek. Po t ech letech se na veletrh vracì spoleënost Koma - Loûiska, aby prezentovala systèm parkovacìho domu. ÿada nov Ëk bude vystavovat takè v oborovèm celku pohony, hydraulika a pneumatika. P es kvïtnovou spïönou premièru veletrhu PLASTEX se oëek v siln Ëast v oboru plasty, gum renstvì a chemie. Jsou p ehl öeny jiû dvï desìtky nov ch vystavovatel z»eskè republiky, ale i z It lie, Rakouska, Slovenska a VelkÈ Brit nie (s nabìdkou vst ikovacìch lis, perifernìch za ÌzenÌ, aditiv aj.). LÌdry oboru jsou firmy Kubouöek, Arburg. Plastochem a Engel. V oboru energetika a silnoproud elektrotechnika se p edstavì tradiënì ËastnÌci jako Alstom,»KD, äkoda, Tedom a dalöì spolu se zajìmav mi nov mi ËastnÌky. Pat Ì k nim Ëeskoamerick spoleënost Cummins, kter p i svè premiè e na MSV vystavì jednu z nejvïtöìch existujìcìch elektrocentr l, nebo firma Terms s nabìdkou sol rnìch zdroj energie. SouË stì veletrhu bude odborn doprovodn program zahrnujìcì desìtky konferencì, semin, prezentacì i diskusnìch setk nì. Dvě otázky pro manažera PR a reklamy Jiřího Erlebacha: 1. OË jde p i propagaci MSV smïrem k firm m v tomto roce nejvìce? UpozorÚujeme zejmèna na zmïnu termìnu. Mezin rodnì strojìrensk veletrh se kon opït v z Ì, konkrètnï Samoz ejmï informujeme o novink ch, jakou je nap Ìklad Elektronick systèm objedn vek ESO. A v neposlednì adï chceme upozornit na akce, kterè mohou vystavovatel m zv öit prestiû, aù uû jsou to ZlatÈ medaile MSV anebo soutïû o nejpoutavïjöì veletrûnì expozici AURA. Na tomto mìstï bych jeötï r d upozornil na Pro firmy na veletrhu Mezin rodnì studentsk neziskov organizace IAESTE p sobì ve vìce jak osmdes ti zemìch svïta. Je tvo ena v hradnï studenty vysok ch ökol a jejìm posl nìm je zajistit student m vysok ch ökol takovè prost edì, v nïmû zìskajì praktickè zkuöenosti, kterè po ukonëenì studia budou moci uplatnit na trhu pr ce. Organizace startuje spïönou karièru absolvent vysok ch ökol. Organizace IAESTE p sobì v»eskè republice p i vysok ch ökol ch v Praze, BrnÏ, Liberci, Plzni, ZlÌnÏ a OstravÏ. HlavnÌm cìlem je v mïnn program, dìky kterèmu m ûe ada student i absolvent vysok ch ökol roënï vyjet do zahraniëì na odbornou praxi a zìskat cennè zkuöenosti v danèm akci, kter se bude konat na MSV v bec poprvè. Jde o veletrh pracovnìch p ÌleûitostÌ ikarièra, kter po d me ve spolupr ci s IAESTE Brno. 2. Kdy bude v mèdiìch vaöe silì vrcholit?»ìm vìc se bude blìûit datum 18. z Ì, tedy prvnì den Mezin rodnìho strojìrenskèho veletrhu, tìm vìce budeme mìt informacì a novinek a samoz ejmï si je nebudeme nech vat pro sebe. Na naöich webov ch str nk ch je budeme pravidelnï uve ej- Úovat a aktualizovat. oboru. K nemènï d leûit m aktivit m pat Ì personalistickè projekty, jako je po d nì Veletrh pracovnìch p ÌleûitostÌ, tvorba Katalogu pracovnìch p ÌleûitostÌ a dalöì. pokraëov nì na stranï 13 Zúčastněte se soutěže Zlatá medaile MSV a IMT 06 KaûdÈ ocenïnì potïöì, a zejmèna to, kterè vzejde z tak prestiûnìho veletrhu, jak m je ten, kter nese zkratku MSV nebo IMT. ZlatÈ medaile, kterè se budou letos opït udïlovat nejatraktivnïjöìm expon t m, jsou v zvou nejen pro nejvïtöì vystavovatele, ale i menöì firmy, kterè se uplat- ÚujÌ na trhu strojìrenstvì a p Ìbuzn ch obor st le viditelnïji. I letoönì, jiû 48. roënìk Mezin - rodnìho strojìrenskèho veletrhu a 5. roënìk Mezin rodnìho veletrhu obr bïcìch a tv ecìch stroj, p in öì soutïû o nejlepöì expon ty s n zvem Zlat medaile. Na uveden ch veletrzìch bude porota vybìrat p ihl öenè expon ty vystavovatel, kterè bude hodnotit podle öirokè ök ly kritèriì. MÏ Ìtka, kter mi porota pomï uje expon ty, jsou mimo jinè novost, originalita koncepënìho a konstrukënìho eöenì, technick a technologick roveú, stupeú inovace, v robnì provedenì celku i detail nebo obchodnï technickè parametry. Odborn hodnotitelsk komise bude expon ty posuzovat ve dvou kolech a koneënè v sledky budou vyhl öeny p i slavnostnìm ceremoni lu tak, aby vöichni ocenïnì mohli sv j spïch vyuûìt p i prezentaci svè firmy jeötï v pr bïhu veletrh. Stanovy obou soutïûì, kterè obsahujì informace o podmìnk ch Ëasti, kritèriìch hodnocenì a soutïûnìch kategoriì, lze pohodlnï najìt na str nk ch Ze zákulisí Vöichni ti, kdoû se starajì o p Ìpravu Mezin rodnìho srojìrenskèho veletrhu, jsou p es lèto tak trochu ve stresu a majì vìce neû napilno. Pat Ì k tomu takè aktivity PR agentury, kter peëuje o nïkterè akce doprovodnèho programu veletrhu a takè nap Ìklad o formulaci a publikov nì tiskov ch zpr v, aby nejen odborn, ale i öirok ve ejnost dop edu vïdïla, co vöechno se chyst a naë se tïöit. Takovou PR agenturou je nap Ìklad MediaTrust - TTV, pod jejìû taktovkou pr vï finiöujì nejen p Ìpravy nïkter ch akcì z hlediska organizaënìho, ale takè veökerè tiskovè materi- ly, z nichû budou novin i Ëerpat na zaë tku z Ì. Pr ce to nenì zrovna jednoduch, protoûe v stupy p ebìrajì ostatnì mèdia a Ëerp te z nich pr vï vy, Ëten i, posluchaëi, div ci. A k v m se musì dostat informace pravdivè a plnohodnotnè. ProstÏ ty nejlepöìö (rix) 9

10 ÚSPĚCH V PODNIKÁNÍ srpen 2006 O posouvání internetového obchodu do vyšších obchodních pater S Ing. Josefem Suchánkem, generálním ředitelem společnosti Vltava Stores Potřebujete rychle vybrat pěkný dárek pro kamaráda? Ocitli jste se najednou bez myčky na nádobí nebo se vám nechce jet do velkého knihkupectví v centru města? Jste hákliví na ztráty času a chvilka navíc u počítače vám přinese kýžené výsledky? Vůbec se nedivím a chápu. Čas je totiž jediný faktor, s nímž nezmůžeme skoro nic. Pouze se s ním učíme lépe a lépe hospodařit. Internetové nakupování nám k tomu začíná výrazně napomáhat. V červencovém vydání Prosperity jsme otiskli významnou informaci právě ze světa internetového podnikání - v červnu byla dokončena fúze tří společností působících na domácím internetovém trhu. Nový název je nyní Vltava Stores. Jejímu generálnímu řediteli Ing. Josefu Suchánkovi jsem tedy položila několik otázek: V Ëervnu byla dokonëena f ze t Ì spoleënostì, kterè p sobily na ËeskÈm internetovèm trhu: Vltava Stores, a. s., InternetShops, a. s. a Cybex Distribution s. r. o. Nov n zev je Vltava Stores. V jejìm Ëele stojìte. Jak byste komentoval tuto ud lost? ProË k tomu doölo a co uûiteënèho cel proces sledoval? Na ËeskÈm internetovèm trhu p sobily spoleënosti InternetShops a Cybex Distribution, spoleënost Vltava Stores "pouze" existovala. F ze byla logick m zavröenìm procesu zmïn v naöì spoleënosti, kter zapoëal v prvnìm kvart lu loúskèho roku p Ìchodem novèho investora a vïtöinovèho vlastnìka. Historicky se spoleënosti InternetShops a Cybex vyvìjely samostatnï, ve 2. polovinï loúskèho roku se zmïnila struktura a organizace firmy a vytvo ily se p edpoklady proto, aby se "to lepöì" z kaûdè firmy spojilo a vznikl kvalitativnï nov subjekt. 10 Ten je nynì transparentnïjöì a zejmèna lèpe iditeln z hlediska obchodu, strategie, marketingu, logistiky, personalistiky atd. atd. ZvÏtöila se öì e sortimentu - co vöechno si m ûe z jemce p es internet "na VltavÏ" koupit? äì e sortimentu se v e-shopech Vltava Stores v r mci tohoto kroku nezvïtöila, s nabìdkou cca milionu produkt jsme v tomto smïru i tak nejvïtöìm hr Ëem na trhu. N ö sortiment se zvïtöuje pr bïûnï, zejmèna vznikem nov ch oddïlenì. V letoönìm roce to bylo na VltavÏ oddïlenì Dovolen (s aktu lnì nabìdkou 154 tisìc z jezd ) a LÈk rna (873 produkt pro zdravì), znaënï jsme rozöì ili nabìdku Hobby (1500 produkt ). V naöich obchodech (je jich mimochodem i se slovensk m Dunajem pït) se zatìm nedajì koupit potraviny, jinak je toho opravdu hodnï, nechci nudit konkrètnìm v Ëtem. Na je ostatnï moûnè vidït nejen naöe obchody, ale takè vöechna prodejnì oddïlenì (je jich 24). P ibylo produkt, p ibude i sluûeb? Co si m ûeme pod pojmem sluûba ve vaöem p ÌpadÏ nynì p edstavit? Pokud u internetov ch obchod hovo Ìme o prodeji zboûì a sluûeb, sluûbami se myslì nehmotnè produkty typu lìstky na sport a kulturu, letenky, z jezdy, apod. Ve vaöì ot zce je to ale asi myöleno jinak. OdpovÏÔ je tato: VelkÈ silì vïnujeme naöemu z kladnìmu posl nì - TRADICE, SPOLEHLIVOST, BEZPE»NOST. Chceme se proto co nejvìce p iblìûit ide lnìmu stavu, kdy z kaznìk nejen dostane svè zboûì v poûadovanè kvalitï a Ëase, ale m navìc jednoznaën pocit, ûe se o nïj nïkdo star, a to zejmèna v p ÌpadÏ, kdy nïco pot ebuje, aù uû je to informace, zabezpeëenì zmïny, nadstandardnì p Ìstup. V prost edì virtu lnìho internetovèho nakupov nì to mimochodem nenì tak jednoduch z leûitost, jak by se mohlo na prvnì pohled zd t. Z kolika Ëlen se skl d management Vltava Stores a kolik v s je celkem k tomu, abyste byli maxim lnï pohotovì? UûöÌ management tvo Ì 4 pracovnìci, d leûitïjöì je ale podle mèho n zoru celkov poëet zamïstnanc, kte Ì naöi na internetovè pomïry velkou firmu nïkam posunujì. Ten osciluje mezi ve standardnìm obdobì. V obdobì v noc toto ËÌslo nar st o 15-20, samoz ejmï posilujeme zejmèna logistiku. NÏkte Ì odbornìci tvrdì, ûe provozovat internetov obchod nenì zas tak efektivnì, ûe to negeneruje takov zisk, jak se mnozì domnìvajìö Mohl byste obecnï popsat trend efektivity podnik nì na tomto poli? Strategick krok, kter jste uëinili, by mohl nezasvïcenèmu napovìdat argumenty jak pro tvrzenì o efektivitï, tak protiö To je opravdu öirokè tèma, nevìm, d -li se odpovïdït struënï. To, ûe ceny zboûì na internetu jsou obecnï niûöì neû v kamenn ch obchodech, je d no jednak niûöìmi provoznìmi n klady internetov ch obchodnìk, ale takè niûöìmi obchodnìmi marûemi - to je fakt. ProË niûöì marûe? Je to mj. d sledek konkurenënìho z polenì prodejc, kte Ì (ostatnï stejnï jako z kaznìci) mohou zjistit ceny konkurence p r prokliky na srovn vaëìch cen. P edstavte si srovn v nì cen v kamenn ch obchodech: VelkÈ etïzce majì nap. t my lidì (internì nebo externì), kterè vyr ûejì do terènu a s obrovsk m silìm, velk mi n klady a s problematickou p esnostì shromaûôujì poznatky o cen ch nïkolika (2-5) nejv znamnïjöìch konkurent. MalÌ prodejci na nïco podobnèho nemajì v bec. äance z kaznìk jsou v tomto jeötï omezenïjöì, jsou samoz ejmï v jimky, kdy nïkte Ì z kaznìci (nejëastïji z ad d chodc ) jsou schopni nïëeho podobnèho za cenu p ldennìho objìûdïnì nïkolika obchod a zjiöùov - nì stavu vïcì. Toto se ovöem dïje z Ìdka a v hradnï na rovni potravin. Na internetu je to jinè, zad te n zev v robku a vyhled vaë v m se adì seznam vöech prodejc podle libovolnèho kritèria za sekundu a garantovanï. Pak se rozt ËÌ kolotoë sniûov nì cen. Nedosti na tom, na internetu se mohou tu a tam vyskytnout "takyprodejci", kte Ì si doslova za p r korun po ÌdÌ obchod (ten n zev je samoz ejmï pr vï smyölen ) a nabìdnou v robek za cenu odpovìdajìcì n zvu domèny. StandardnÌ obchodnìci jsou pak tlaëeni ke srovn nì cen i v tïchto p Ìpadech. Co s tìm? Budovat a vybudovat tradiënì, spolehlivou a bezpeënou znaëku, kter p inese velkè obraty, v r mci kter ch se obchodnìk dok ûe uûivit, investovat do rozvoje, kvalitnìch lidì atd. i v r mci niûöìch marûì. Snad bych jeötï dodal, ûe ot zka niûöìch marûì na internetu nenì lok lnì specialitou ËeskÈho trhu, je to celosvïtovè tèma. Jak chcete obezn mit öirokou i podnikatelskou ve ejnost se zmïnou, k nìû doölo? Nebo nepovaûujete za podstatnè se tìm zab vat? Za d leûitè to povaûujeme a p ÌsluönÈ kroky dïl me, z roveú ovöem tuto z leûitost nep eceúujeme. Pro z kaznìky se toho mïnì jen m lo, m me stejnè obchody, stejn sortiment, stejnè zamïstnance, stejnou adresu. F zi do Vltava Stores samoz ejmï doprov zel vznik nov ch firemnìch str nek vydali jsme na toto tèma tiskovè zpr vy, upozorúujeme na tuto skuteënost na titulnìch stran ch vöech naöich obchod a naöe dodavatele a obchodnì partnery jsme samoz ejmï informovali dopisem. D le znaëku Vltava Stores podporujeme a budeme Webové služby ještě více pod kontrolou S novinkou v oblasti softwaru p iöla brnïnsk spoleënost PER4MANCE s.r.o.. Jako v hradnì z stupce firmy Quest Software pro»r a SR uvedla na trh novè produkty pro.net Application Management. "Tyto produkty jsou urëeny pro spr vu a monitoring business-critical aplikacì postaven ch na platformï.net. OptimalizujÌ tak v kon aplikacì a webov ch sluûeb, usnadúujì jejich kontrolu a vëasnou diagnostiku. Mohou v minim lnìm Ëase nalèzt, vyhodnotit a vy eöit problèmy jednotliv ch aplikacì a webov ch sluûeb," uvedl Ing. Petr MaleÚ k, editel spoleënosti PER4MANCE. NovÈ produkty jsou dod v ny pod n zvem Quest Management Pack for.net a Foglight for.net. SpoleËnost PER4MANCE s.r.o. se od roku 1995 zamï uje na unik tnì sluûby, produkty a znalosti v oblasti informaënìch technologiì. Aù uû se jedn o zrychlenì st vajìcìho operaënìho systèmu, zv öenì v konnosti p i zpracov nì dat a datab zì Ëi zajiötïnì bezpeënosti komplexnìho informaënìho systèmu. Mezi jejich dodavatele pat Ì vedle Quest Software takè spoleënosti Microsoft Systems, Oracle, Cisco Systems a Computer Associates. ZnaËkov ch sluûeb a produkt vyuûìvajì nap.»esk pojiöùovna,»esk spo itelna, ebanka, KomerËnÌ banka,»ez, äkoda Auto, Ahold CZ, Makro»R,»esk Telecom, Orange Slovakia,»esk statistick ad Ëi ZETOR a.s.. "Nejsme nijak odvïtvovï v z ni, protoûe n mi dod vanè produkty a sluûby mohou pouûìvat firmy ze vöech oblastì - aù uû jsou to banky, pojiöùovacì spoleënosti, telekomunikaënì spoleënosti, zdravotnick za ÌzenÌ, dodavatelè r zn ch druh energiì nebo velkè pr myslovè podniky," vysvïtlil editel spoleënosti, Ing. Petr MaleÚ k. Firma PER4MANCE realizovala takè unik tnì softwarov eöenì - nap. Enterprise Managment pro b val Radiomobil nebo SOS - informaënì systèm pro z chrannou sluûbu JihomoravskÈho kraje. VÌce informacì lze nalèzt na podporovat v obchod. r mci podpory jednotliv ch NabÌdnete t eba p ed V nocemi nïjakou novou komoditu? Chyst me velkou novinku a velk projekt - prodej stahovanè hudby po internetu (Digital Music Download). To bude vpravdï revoluënì krok na naöem hudebnìm trhu. VÌc teô ale s dovolenìm prozrazovat nebudu. V znam internetovèho obchodu roste. LidÈ si na pohodlì docela pïknï zvykajì. NÏkte Ì vöak tvrdì, ûe neû by se "proklikali" vöemi moûn mi variantami a sloûitï sestavili, o jakè zboûì majì z jem, ûe radïji zajedou do supermarketu nebo nïjakè specializovanè kamennè prodejny a koupì si, co jim padne do oka. Ner suje se tìmto jak si obecn poûadavek na zjednoduöenì internetovè cesty k z kaznìkovï p nì? Tuto konkrètnì z leûitost jako z sadnì poûadavek internetovèho z kaznìka nevnìm m a nemyslìm, ûe by to byl podstatn problèm internetovèho obchodov nì. ObecnÏ zcela jistï platì, ûe Ëesk maloobchod udïlal za cca poslednìch 10 let obrovsk posun v p em ölenì a uvaûov nì nad z kaznìkem, jeho pot ebami a poûadavky. Internet v tom nem ûe z stat pozadu a dob Ì internetovì prodejci jdou tomuto trendu jednoznaënï naproti. Obchody se budou vyvìjet tak, jak si to z kaznìk bude p t. OsobnÏ jste v znamn m reprezentantem APEK - co si myslìte, ûe dnes chybì ËeskÈmu obchodnìmu internetovèmu prost edì v porovn nì se z mo Ìm? Asociace pro elektronickou komerci se vcelku sluönï snaûì nastavit obecnè standardy internetovèho byznysu na ËeskÈm trhu. Nejsem odbornìkem na americkè internetovèho prost edì, mohu nicmènï s jistotou uk zat na t i nejd leûitïjöì rozdìly - rozöì enì internetu v zemi, n klady na pouûìv nì internetu v z mo- Ì a u n s a investiënì kapit l plynoucì do tohoto byznysu. Vöechny tyto faktory (zejmèna ale prvnì dva) posunujì z mo Ì o mnoho "koúsk ch dèlek" p ed n s. Z roveú chci ale Ìct, ûe situace u n s se vyvìjì urëitï spr vn m smïrem a blìzk budoucnost nenì v bec öpatn. Up ÌmnÏ, srovn nì se z mo Ìm je tïûkè i pro vyspïlejöì z padoevropskè zemï. A Ëeho je naopak pot eba si na ËeskÈm obchodov nì prost ednictvìm internetu v ûit? Je to dynamika v voje. DneönÌ velcì internetovì obchodnìci zaëìnali na ËeskÈm trhu nïkdy p ed 5-10 lety (nejstaröì internetov obchod na ËeskÈm trhu Vltava.cz letos slavì 10. v roëì od svèho vzniku). ZaËÌnali doslova od nuly a v podstatï z ËirÈho nadöenì, bez velk ch investic a velkèho know how. V roce 2005 se dok zal Ëesk internetov trh vyöplhat na cca 10 miliard, zaznamenal 40% n r st oproti roku p edchozìmu. V ûnost a d leûitost internetovèho obchodov nì roste, jsou oblasti, ve kter ch hraje internet jiû prim a bude jich p ib vat. V letoönìm roce byl APEK a internetovè obchodov nì zastoupen na nejv znamnïjöì naöì obchodnì konferenci Retail summit, v p ÌötÌm roce bude mìt dokonce svou samostatnou sekci. Jsou to vöechno vïci, za kterè se opravdu nemusìme stydït, jakkoliv n s Ëek jeötï hodnï pr ce na dalöìm posouv nì internetovèho obchodu do vyööìch obchodnìch pater. za odpovïdi plnè fakt podïkovala Eva Brixi

11 srpen 2006 ČESMAD BOHEMIA Dopravci vyzývají vládu, aby změnila silniční zákon ČESMAD BOHEMIA monitoroval v pátek 14. července situaci na českých dálnicích a zjistil, že ustanovení nového zákona o provozu na pozemních komunikacích, které rozšiřuje zákaz jízdy kamionů od páteční 17. hodiny, nelze naplnit. Na vině je zásadní nedostatek odstavných ploch. Přestože ministr Šimonovský sliboval masivní budování parkovišť kolem dálnic, zůstalo zatím pouze u slibů. Řidiči nákladních automobilů jsou úderem páteční páté hodiny odpolední vystaveni dilematu, které porušení zákona si vybrat. Buď porušit ustanovení o zákazu jízdy, nebo zaparkovat na nedovoleném místě. Všechny odstavné plochy byly v pátek na dálnici D1 beznadějně přeplněné a kamiony musely nedobrovolně zpět na dálnici. ČESMAD BOHEMIA proto důrazně vyzývá politiky, aby se zasadili o urychlenou novelizaci zákona, která vrátí ustanovení o zákazu jízd do původního stavu, a umožní tak řidičům nákladních vozidel jeho dodržování. Nejen o tomto žhavém problému je následující rozhovor. Slovo má Ing. Martin Špryňar, generální tajemník Sdružení automobilových dopravců ČESMAD BOHEMIA: Kolik Ëlen m dnes»esmad? P ib vajì novì? A ub vajì nïkte Ì? SdruûenÌ»ESMAD BOHEMIA m jiû nïkolik let stabilnï kolem Ëlen, kte Ì podnikajì v silniënì n kladnì i osobnì dopravï. RoËnÌ obmïna se pohybuje kolem 10 %, coû je zp sobeno tìm, ûe mnoho zejmèna menöìch firem neustojì ekonomickè tlaky a obor opouötïjì. Na druhou stranu nap Ìklad v Ëervnu jsme p ijali 44 a v Ëervenci 41 nov ch firem. Vzhledem k nïkdy necitliv m legislativnìm opat enìm ze strany vl dy a Parlamentu majì dopravci st le vïtöì pot ebu se sdruûovat v silnèm uskupenì, kterè je schopno efektivnïji h jit jejich z jmy. Z tohoto d vodu oëek v m mìrn n r st ËlenskÈ z kladny v letoönìm roce. Medializace problèm, jimiû vaöe sdruûenì ûije, je siln i nebo pr vï v dobï, kdy se zd mnoh m jin m profesnìm uskupenìm nemoûnè Ëehokoli dos hnout vzhledem k politickè situaci v zemiö MyslÌte si, ûe se v m poda Ì obh jit stanoviska? PevnÏ vï Ìm, ûe ano. Samoz ejmï takè netrpïlivï oëek v me ust lenì politick ch pomïr, jmenov nì novè vl dy a zah jenì legislativnìch pracì v PoslaneckÈ snïmovnï. Co se t k obhajoby stanovisek, tam mne trochu mrzì, ûe jsme naöimi odp rci pejorativnï oznaëov ni za zlou "kamionovou lobby". My naopak svè posl nì ch peme v tom, ûe poskytujeme fèrovè informace o dopadech novè legislativy na praktick ûivot podnikatel, ale i celkovï na fungov nì dopravnìch systèm vöem z ËastnÏn m v legislativnìm procesu. To, ûe se n m vïtöinou da Ì naöe stanoviska obh jit, bych spìöe p ikl dal chybïjìcìm anal z m p i p edkl d nì nïkter ch z kon a nesystèmov m n vrh m na eöenì situace v silniënì dopravï. Poukazujete zejmèna na nov silniënì z kon o provozu na pozemnìch komunikacìch, kter Obavy z vlivu z kazu jìzdy kamion v p tek mezi p tou hodinou odpolednì a dev tou veëer se potvrdily v plnè mì e.»ervencovè p tky byly ve znamenì öpatnï pr jezdn ch silnic, nep ehledn ch a zaplnïn ch ËerpacÌch stanic, parkoviöù a d lniënìch odpoëìvadel. Vinu na tom nese novelizace Z kona o provozu na pozemnìch komunikacìch, kter ofici lnï vstoupila v platnost 1. Ëervence Podle sdruûenì automobilov ch dopravc»esmad BOHEMIA se v souvislosti s p teënìm z kazem jìzdy kamion potvrdily nejhoröì scèn e - na silnicìch se vûdy v p tek p ed p tou hodinou vytv ejì kolony n kladnìch vozidel, p eplnïnè jsou odpoëìvky a parkoviötï na ËerpacÌch stanicìch. KromÏ jinèho p teënì z kaz jìzdy kamion zp sobuje takè v raznè zv öenì intenzity dopravy ve dnech, kdy je povolena jìzda n kladnìch automobil. Podle sdruûenì»esmad BOHEMIA novela z kona p inesla vìce problèm neû uûitku. DopravnÌ spoleënosti nemohou naruöit plynulost z sobov nì sv ch klient, proto budou nuceny dohnat v padky v dopravï zp sobenè z kazem jìzdy kamion v p tek odpoledne nasazenìm zv öenèho poëtu n kladnìch voz v dobï, kdy jezdit mohou. ZastavenÌ n kladnì dopravy v p tek odpoledne bylo vedeno snahou z konod rc a vl dy uvolnit silnice p ev ûnï pro idiëe osobnìch automobil, kte Ì se p ed vìkendem p esouvajì z mïst na venkov. Bohuûel vöak uû nikdo ne eöil, kde v p tek p ed p tou hodinou zaparkuje takovè mnoûstvì kamion. DennÏ se po Ëesk ch silnicìch pohybuje velkè mnoûstvì kamion, kterèmu vöak zdaleka neodpovìd kapacita Kdyû se ekne provoz kamion na Ëesk ch silnicìch, nevyvol v to v öirokè ve ejnosti jednowww.premium.prosperita.info rozöi uje z kaz jìzdy kamion v p tek od 17 hodin pro velk nedostatek odstavn ch ploch. Co to se vöemi d sledky znamen? To je zrovna jeden z uk zkov ch p Ìpad. ZavedenÌ p teënìho z kazu jìzdy naprosto neodpovìd re ln m moûnostem v praxi. VÏtöina idië si m ûe vybrat, zda dìky nedostatku parkovacìch mìst poruöì z kaz jìzdy, nebo zda zaparkuje tam, kde se to nesmì, a ohrozì ostatnì ËastnÌky silniënìho provozu. NemluvÏ o tom, ûe toto omezenì v raznï nabour v logistickè procesy firem, kterè jsou na silniënì dopravï zcela z vislè. MusÌme si uvïdomit, ûe o tom co, kdy a jak se poveze, nerozhoduje dopravce, ale z kaznìk. NenÌ to tak d vno, co vl da prosazovala gener lnì pardon ze z kaz jìzdy pro nejmenovanou automobilku v KolÌnÏ. M te p edbïûnï spoëìt no, zda se a jak p teënì "prostoje" projevì v hospoda enì firemdopravc? D se ot zka takto v bec postavit? Bohuûel se to d vyëìslit jen velmi tïûko. Nejedn se totiû jen o mzdu idiëe, ale nap Ìklad i o leasingovè spl tky, na kterè dopravce vydïl, jen kdyû auto jezdì, apod. Toto opat enì m dopady i na t dennì odpoëinek idië a paradoxnï m ûe vyvolat tlak na nasazenì vïtöìho poëtu vozidel a idië, kter ch je jiû dnes nedostatek. Jak budou idiëi reagovat, kdyû se z kon nezmïnì a z stane v dneönì podobï? TÏûko Ìct, ale dle vyj d enì politik nap ÌË politick m spektrem pevnï vï Ìm, ûe je v le toto opat enì zmïnit. SkuteËnÏ si nedok ûi p edstavit, ûe by idiëi p ich zeli o idiësk pr kaz, a tìm p dem o zamïstn nì dìky z konu, kter nemohou p i nejlepöì v li splnit. NÏkolikr t jste prezentovali n zor, ûe firmy, kterè provozujì n kladnì dopravu, nemajì dnes na r ûìch ustl no, a ûe o b jn ch ziscìch dopravc nem ûe b t ani eë. Co nejvìce ovliv- Úuje hospoda enì dopravc? Co jim nesmyslnï zasahuje do ekonomiky? ProblÈm je ve dvou rovin ch. PrvnÌ z nich je cash flow dopravnìch firem, kterè vïtöinu n klad, jako je PHM, m to, atd., musì platit tak ka hned, ale splatnosti v dopravï se pohybujì i v raznï za hranicì 90 dnì. Mnoho firem m tudìû problèmy v bec provoz ufinancovat. Druhou vïcì je problèm zv öenè n klady dostat do cen. St tnì odborn dozor nad nepoctiv mi dopravci st le nefunguje, jak m, takûe trûnì prost edì nenì zcela standardnì. Jin mi slovy - co zbyteënï svazuje jejich podnik nì? JednoznaËnÏ nekvalitnì z kony a mal podpora ze strany st tu. I dìky medi lnì prezentaci se dopravci ocitli na okraji spoleënosti, byù je na silniënì dopravï z visl nemal Ë st ekonomiky. Páteční zákaz jízdy kamionů komplikuje plynulost a bezpečnost silničního provozu odstavn ch parkoviöù nebo d lniënìch odpoëìvadel. Podle Martina äpryúara, gener lnìho tajemnìka SdruûenÌ automobilov ch dopravc»esmad BOHEMIA jsou toto dostateënè d vody, kterè vedou SdruûenÌ»ESMAD BOHEMIA k boji za zruöenì omezenì p teënìho provozu pro n kladnì automobily. "UvedenÈ omezenì pat Ì mezi jedno z nejtvrdöìch v EvropÏ. V jin ch zemìch jsou srovnatelnè z kazy provozu kamion v sobotu a v nedïli," doplnil Martin äpryúar. Zákaz jízdy kamionů před účinností novely a po 1. červenci, kdy vstoupila v platnost: Stav p ed Stav po p tek bez z kazu z kaz od do hodin (jen Ëervenec a srpen) sobota z kaz jìzdy od do hod. z kaz jìzdy od do hod. (jen Ëervenec a srpen) (jen Ëervenec a srpen) NedÏle a z kaz jìzdy od do hod. z kaz jìzdy od do hod. st tnì sv tek (celoroënï) (celoroënï) Přehled klíčových problémů, které přináší zákaz jízdy kamionů v pátek odpoledne: Reakce na z kaz provozu Dopady na idiëe kumulace velkèho mnoûstvì kamion zmatky u ËerpacÌch stanic na jednom mìstï ve stejnèm Ëase " nedostateën kapacita odpoëìvek, (p ed p tou hodinou odpoledne) st nì kamion p Ìmo na silnicìch nep ehlednè situace v dopravï dopravci nucenì dod vat zboûì p ed hustöì provoz na silnicìch vìkendov m volnem budou ËasovÏ vytìûeni dopravnì kolony - tlak na splnïnì dod vky zboûì budou dopravci nervozita idië eöit zv öenìm poëtu kamion potenci lnì zv öenì poëtu dopravnìch nehod znaënè reakce, idiëi si hodnï stïûujì na divok styl jìzdy kamion, nïkte Ì se jich doslova bojì. Jak je n zor»esmadu? Vyvst v problèm v souvislosti s idiëi Ëesk ch dopravc, anebo jde spìöe o zahraniënì "kolegy"? UrËitÏ je po zavedenì bodovèho systèmu na silnicìch vidït, ûe z novèho z kona si zahraniënì dopravci dïlajì daleko mènï, neû ËeötÌ. Pro kontrolnì org ny je samoz ejmï pohodlnïjöì kontrolovat ËeskÈ idiëe. ObecnÏ je problèmem, ûe i mezi idiëi profesion ly, stejnï jako v kaûdè profesnì skupinï, existujì i ti mènï sluönì. NenÌ jich vïtöina, ale kamiony jsou daleko vìce vidït. I kdyû podìl nehod n kladnìch vozidel je pod 20 % a u vozidel nad 10 tun okolo 5 %, tak v mèdiìch hrajì prim. S m jste vöak na ned vnè tiskovè konferenci naznaëil, ûe ta tam je doba, kdy byl idië kamionu "nïkdo" a ûe je nynì znaën nedostatek idië, ûe "nenì z Ëeho vybìrat". Jak by se dala situace eöit? Budete se zasazovat o z ÌzenÌ novèho uëebnìho oboru profesion lnì idië? SedÏt za volantem kamionu, autobusu, kombajnu nebo nïjakèho jinèho speci lnìho vozidla - to uû nenì dobrodruûstvì Ëi v sada jako kdysi, ale docela velk zodpovïdnost, technick zdatnost, vyuûìv nì psychologie v praxiö Nedostatek idië je velk m problèmem. ÿidi- Ëe p estala generovat arm da a dìky negativnì image se mnoho uchazeë do tèto profese nehrne. MoûnostÌ eöenì je cel ada a zavedenì uëebnìho oboru idië je jen jednou z nich. NicmÈnÏ se ob v m, ûe nast v doba, stejnï jako p ed lety ve star ch st tech EU, kdy se budou dopravci nuceni poohlèdnout po idiëìch v zahraniëì na v chod od n s. SdruûenÌ se p ihl silo k projektu BezpeËn firma - v Ëem spoëìv? Koncepci projektu "BezpeËn firma" zpracovala Mezin rodnì unie silniënì dopravy, kde jsme jednou z Ëlensk ch asociacì. Jedn se o soubor preventivnìch opat enì na rovni dopravnìch firem za Ëelem snìûenì nehodovosti. Tento projekt jsme p evzali a upravili pro ËeskÈ podmìnky. Do budoucna oëek v - me zapojenì pojiöùoven, p ÌpadnÏ prov z nì s pojistn mi podmìnkami. Firmy v zahraniëì, kterè projekt aplikovaly, prokazatelnï snìûily nehodovost aû o 50 % a to, myslìm, stojì za nïjakè silì. Podepsali jste rovnïû Evropskou chartu bezpeënosti silniënìho provozu - co z toho plyne? BezpeËnost silniënìho provozu je naöì dlouhodobou prioritou a podeps nì EvropskÈ charty bezpeënosti silniënìho provozu bylo jen dalöìm logick m krokem. V r mci podpisu jsme se zav zali nap Ìklad k realizaci ökolenì zamï en ch na bezpeënost a preventivnì Ëinnosti v Ëi naöim Ëlen m. Jednou z konkrètnìch akcì zamï en ch na idiëe je distribuce tzv. "Desatera spr vnèho truckera", kterè upozorúuje idiëe profesion ly na nejëastïjöì proh eöky, kter ch by se mïli vyvarovat. za p esvïdëivè odpovïdi podïkovala Eva Brixi 11

12 PRO VAŠE PODNIKÁNÍ srpen 2006 Pro krásu se dnes už nemusí za každou cenu trpět, říká lékařka Krásných žen není nikdy dost. Muži chtějí mít krásné manželky, zaměstnavatelé pohledné pracovnice, z časopisů se na nás dívají jen samé krasavice. A tak není divu, že se různé salony krásy za poslední roky i v České republice rozmnožily jako houby po dešti. A snaží se přicházet s něčím novým. Jinak v konkurenci neobstojí. MUDr. Helena Janská ve svém pražském Salonu BEAUTYTOX nabízí rovnou světový patent na vyhlazení vrásek. Metodu, která je na rozdíl od jiných naprosto šetrná a vhodná pro každého. Paní Janskou jsme požádali, aby nám dala malou lekci krásy. Což neznamená dát si změnit obličej, ale vypadat svěže. To je možné v každém věku. V ö salon, kter pouûìv svïtov patent na vyhlazenì vr sek, prosperuje. NavötÏvujÌ ho vìce staröì nebo i mladè ûeny, kterè majì nïjakè potìûe s pletì? MÌv te i z kaznìky, muûe? M j salon navötïvuje vìce ûen, muûi byli zatìm pouze dva, i kdyû je to ökoda. Muûi by mïli o sebe i u n s vìce peëovat, ale t eba to Ëasem p ijde. V cizinï je pomïr mezi n vötïvou salonu na tuto metodu asi 1:3. Co se ûen t Ëe, tak nelze vytvo it pr mïr, prakticky od t iceti let se o tuto metodu zajìmajì ûeny ve vöech vïkov ch kategoriìch a rovnïû se jì nech vajì oöet it. NejstaröÌ moje dvï klientky jsou 75letÈ, a toho si snad nejvìce v ûìm. Nikdy nenì pozdï zaëìt, samoz ejmï v sledky jsou vïku mïrnè, ale efekt je u vöech viditeln. JakÈ novinky v pèëi o pleù nabìzìte a jak m zp sobem ËinkujÌ? Jsou cenovï dostupnè? Naöe metoda spoëìv na naprosto unik tnìm podkladï - kyslìk vpravuje sondou pod tlakem 2,5 baru do hlubok ch vrstev podkoûì ËinnÈ l tky, nap Ìklad matrixyl, argilerine, nebo kyselinu hyaluronovou. Ty vytv ejì podkoûnì "z sob rnu", ze kterè pak ËerpajÌ naöe vlastnì, p ev ûnï kolagennì buúky. Tak se regenerujì a obnovujì, tìm vyrovn vajì vr sky a nerovnosti pleti zevnit. P i tèto metodï doch zì i ke sjednocenì barvy pleti, ke zlepöenì jejì elasticity a hydratace. Jedna k ra trv asi dvï hodiny a obsahuje odlì- ËenÌ, enzymatick peeling, vlastnì aplikaci Ëinn ch l tek, kyslìkovou sprchu a mas û, d le kolagenovou masku a inhalaci medicin lnìho kyslìku. Je to naprosto bezbolestnè, neinvazivnì, nep eruöujìcì povrch k ûe a velmi p ÌjemnÈ. Cena jednè k ry se pohybuje kolem 3500 korun. Tyto k ry jsou zapot ebì minim lnï t i v rozmezì t Ì t dn. Jejich nedìlnou souë stì je i dom cì pèëe, bez kterè nem naöe regeneraënì metoda optim lnì Ëinky. M me i ËinnÈ l tky na potlaëenì projev aknè a hyperpigmentace (pigmentovè skvrny). Co by jste sama ûen m i muû m v oblasti kaûdodennì pèëe o pleù poradila? NÏkte Ì koûnì lèka i nedoporuëujì moc krèm zejmèna na noc, protoûe pleù h e d ch, ani vody, kter n m z kohoutk teëe chlorovan Ö Pro dom cì pèëi doporuëuji z vlastnì zkuöenosti nep etrûitè pouûìv nì naöich p Ìpravk, a to po absolvov nì minim lnï t Ì k r. Mohu potvrdit, ûe jsou jedineënè pro kaûd typ pleti pro kaûdodennì rannì i veëernì oöet enì a opravdu je to na pleti zn t. U naöich p Ìpravk platì: ËÌm dèle, tìm lèpe. Jak v s napadlo z Ìdit si kosmetick salon a proë zrovna v Praze, kde je velk konkurence? Je pravda, ûe vylepöenìm vzhledu se mnoha ûen m vylèëì i mal sebed vïra a ûe mohou b t i spïönïjöì? Mohl to b t jeden z d vod? S touto metodou jsem se sezn mila v Rakousku u mojì kamar dky a naprosto n s uchv tila. ÿekly jsme si po osobnì zkuöenosti, proë to nezkusit u n s. ZÌskaly jsme exkluzivnì zastoupenì firmy NORA BODE a j jsem obdrûela certi- fik t, kter mï opravúuje v p edv dïnì a udïlov nì certifik t pro dalöì salony, kterè si tuto metodu s naöìm p Ìstrojem koupì. ProË salon v Praze? ZaËala jsem v BrnÏ, kde ûiji, ale domnìv m se, ûe m j krok do Prahy byl spr vn i vzhledem k vïtöì koncentraci potenci- lnìch klient a k moûnosti prezentacì naöich regeneraënìch k r. Co se t Ëe zlepöenì sebed vïry klient - to je samoz ejmè, ponïvadû platì "vypad m skvïle - cìtìm se skvïle" a hned jde vöe lìp. Co vy sama povaûujete za nejlepöì kosmetiku - aù jiû zp sob ûivota nebo pr vï konkrètnì praktiky v kosmetick ch salonech? Zp sob ûivota jde ruku v ruce se stavem celèho naöeho organizmu a samoz ejmï se zobrazuje i na stavu naöì pleti. Naöe metoda maxim lnï pom h vzhledem ke svè regeneraënì koncepci doplúovat ty l tky, kterè n m p i naöem, mnohdy ne zcela zdravèm zp sobu ûivota, chybì. Zlepöuje tak n ö vzhled a jiû v öe jmenovanou sebed vïru. M vaöe rodina pro toto podnik nì pochopenì? Je do nïj nïjak zapojena a zajìm se o to? Moje rodina m pro mè podnik nì pochopenì, pom h mi hlavnï psychicky a rovnïû mnï pom h starat se o naöe dva pejsky, kte Ì ûijì s mojì dcerou a maminkou v BrnÏ. Bez tèto podpory a pomoci bych se nemohla propagaci a prov dïnì metody BEAUTY-TOX vïnovat. dïkuji za rozhovor Marie VaöÌËkov Družstevní den bude 29. srpna V r mci doprovodn ch aktivit letoönì celost tnì v stavy ZemÏ ûivitelka v»esk ch BudÏjovicÌch bude organizov n i DruûstevnÌ den. Akce se uskuteënì 29. srpna v dobï od 10,00 do 14,00 hod. v 1. pat e pavilonu Z1 a jejì n plú bude rozdïlena do dvou blok. CelÈ slavnostnì dopoledne se odehraje ve spolupr ci Svazu obchodu a cestovnìho ruchu»r a DruûstevnÌ Asociace»R. V prvnìm bloku od 10,00 hod. probïhne semin "»esk v robek na ËeskÈm trhu", jehoû garantem je Svaz obchodu a cestovnìho ruchu»r. VystoupenÌ na tomto semin i p islìbila MVDr. Milena Vicenov, editelka odboru bezpeënosti potravin Ministerstva zemïdïlstvì»r, za Svaz obchodu a cestovnìho ruchu»r p. Vesselin Barliev ze spoleënosti TESCO, za druûstevnì sektor Ing. ZdenÏk JuraËka, p edseda p edstavenstva DruûstevnÌ Asociace»R a p edseda Svazu Ëesk ch a moravsk ch spot ebnìch druûstev, Jan Wiesner, p edseda Svazu Ëesk ch a moravsk ch v robnìch druûstev a Ing. Miroslav Jirovsk za ZemÏdÏlsk svaz»r. V harmonogramu semin e je poëìt no i s Ëasem pro diskusi. Druh blok vystoupenì zaëne zhruba ve 13,00 hod. a bude vïnov n problematice druûstevnictvì v»eskè republice. V jeho r mci vystoupì z stupce DruûstevnÌ Asociace»R a p edsedovè jednotliv ch Ëlensk ch svaz DruûstevnÌ Asociace»R, kte Ì p edstavì svè svazy a jejich aktivity. K Ëasti jsou zv ni z jemci nejenom z ad odbornè druûstevnì ve ejnosti, ale i vöichni ti, kterè umisùov nì Ëesk ch v robk na Ëesk trh a dalöì rozvoj druûstevnìho podnik nì v»r zajìm. Vystavovatelé z řad výrobních družstev: DIPRA v robnì druûstvo Praha HLUBNA chemickè v robnì druûstvo v BrnÏ KDS SedlËany, noûì skè v robnì druûstvo KOVO DRUéSTVO Olomouc KOVODRUéSTVO, v robnì druûstvo v Plzni KOVODRUéSTVO, v robnì druûstvo v éebr ku STYL PlzeÚ, v robnì druûstvo invalid TVAR v robnì druûstvo Pardubice VÿÕDLO, v robnì druûstvo, Karlovy Vary V robnì druûstvo D-pleta Hradec Kr lovè DUP Pelh imov - pivovar PoutnÌk JIHOTVAR v robnì druûstvo VeselÌ nad LuûnicÌ ORLÕK - KOMPRESORY, v. d.,»esk T ebov KOVOBEL, v robnì druûstvo, Domaûlice Podnikatelé budou mít jednodušší styk s úřady Od 1. srpna 2006, se na vöech 227 obecnìch ûivnostensk ch adech z izujì Centr lnì registraënì mìsta, kde m ûe klient z roveú p i ohl öenì ûivnosti nebo pod nì û dosti o koncesi rovnïû uëinit ozn menì i v Ëi dalöìm spr vnìm ad m - finanënìmu adu, spr vï soci lnìho zabezpeëenì, zdravotnì pojiöùovnï a adu pr ce. Novela ûivnostenskèho z kona (z kon Ë. 214/2006 Sb., o ûivnostenskèm podnik nì, ve znïnì pozdïjöìch z kon ) zav dì pro tato ozn menì tzv. Jednotn registraënì formul. "Vytvo enì celorepublikovè sìtï Centr lnìch registraënìch mìst je v sledkem velmi dobrè spolupr ce s podnikateli. P in öì tak z sadnì zmïnu p Ìstupu st tu k podnikatel m, kdy mìsto podnikatel budou naopak mezi ady obìhat informace. V koneënèm d sledku uöet Ì nov systèm Ëas i penìze nejen podnikatel m, ale i st tu," uvedl ministr pr myslu a obchodu Milan Urban. Vytvo enì sìtï Centr lnìch registraënìch mìst (CRM) a vyd nì jednotnèho registraënìho formul e umoûnì podnikatel m provedenì nïkolika kon na jednom adï, a to prost ednictvìm jednotnèho registraënìho formul e. V praxi to znamen z sadnì zmïnu p i zah jenì podnikatelskè Ëinnosti, p ÌpadnÏ p i prov - dïnì zmïn v pr bïhu podnikatelskè Ëinnosti. Jednotn formul byl vypracov n tak, aby byl co nejp ehlednïjöì jak pro klienty CRM, tak 12 pro n slednou pr ci ze strany pracovnìk CRM. Jednotn formul nahrazuje r znè typy formul pro pod nì, kter musel podnikatel uëinit p ed vstupem do podnik nì, ale i bïhem podnik nì. PoûadovanÈ n leûitosti z jednotliv ch ad se sjednotily do jednoho formul e a zp ehlednily se; souëasnï bylo odstranïno opakovanè vyplúov nì totoûn ch, zejmèna identifikaënìch, daj na registraënìch Ëi p ihlaöovacìch formul Ìch urëen ch pro vöechny dotëenè ady. DalöÌ v znamnou zmïnou, kterou nov pr vnì prava p inesla, je zavedenì systèmu, kdy ûivnostenskè ady nebudou vyûadovat od podnikatel, pokud je sami nedoloûì, nïkterè informace, kterè jiû existujì v datab zi jinèho org - nu st tnì spr vy nebo instituce. V souëasnè dobï je to moûnè u v pisu z Rejst Ìku trest, dokladu o daúovè bezdluûnosti z podnik nì nebo o bezdluûnosti v Ëi org n m soci lnìho zabezpeëenì. Ministerstvo pr myslu a obchodu ve spolupr ci s dotëen mi resorty (ministerstvo financì, ministerstvo pr ce a soci lnìch vïcì, ministerstvo zdravotnictvì) vypracovalo dva z kladnì typy jednotn ch registraënìch formul, a to v rozdïlenì pro fyzickou a pr vnickou osobu. PomocÌ JednotnÈho registraënìho formul e jsou moûnè tyto registrace resp. p ihl öky do evidencì: 1. Ve vztahu k ûivnostenskèmu adu: Ohl öenì ûivnosti/ é dost o koncesi Ozn menì zmïny, resp. doplnïnì daj dle ß 49, resp. ß 56 ûivnostenskèho z kona é dost o zruöenì ûivnostenskèho opr vnïnì Ozn menì o zah jenì/ukonëenì provozov nì ûivnosti v provozovnï Ozn menì o p eruöenì provozov nì ûivnosti Ozn menì o pokraëov nì v provozov nì ûivnosti p ed uplynutìm doby, na kterou bylo provozov - nì ûivnosti p eruöeno 2. Ve vztahu k finanënìmu adu: P ihl öka k daúovè registraci pro fyzickè osoby p ihl öka k registraci k dani z p Ìjm fyzick ch osob p ihl öka k registraci k dani z p idanè hodnoty p ihl öka k dani z nemovitosti p ihl öka k dani silniënì p ihl öka k registraci pro pl tcovy pokladny p ihl öka k registraci - odötïpnè z vody a provozovny p ihl öka k dani z p Ìjm jako pl tci - danï z p Ìjm ze z vislè Ëinnosti a funkënìch poûitk, danï z p Ìjm vybìranè zvl ötnì sazbou danï, zajiöùujìcì daú P ihl öka k daúovè registraci pro pr vnickè osoby p ihl öka k registraci k dani z p Ìjm pr vnick ch osob p ihl öka k registraci k dani z p idanè hodnoty p ihl öka k dani z nemovitosti p ihl öka k dani silniënì p ihl öka k registraci pro pl tcovy pokladny p ihl öka k registraci - odötïpnè z vody a provozovny p ihl öka k dani z p Ìjm jako pl tci - danï z p Ìjm ze z vislè Ëinnosti a funkënìch poûitk, danï z p Ìjm vybìranè zvl ötnì sazbou danï, zajiöùujìcì daú 3. Ve vztahu k»eskè spr vï soci lnìho zabezpeëenì: Ozn menì o zah jenì samostatnè v dïleënè Ëinnosti OSV» P ihl öka k d chodovèmu a nemocenskèmu pojiötïnì OSV» 4. Ve vztahu k adu pr ce: Hl öenì volnèho pracovnìho mìsta, resp. jeho obsazenì (t k se jak fyzick ch, tak i pr vnick ch osob) 5. Ve vztahu ke zdravotnì pojiöùovnï: Ozn menì pojiötïnce (fyzickè osoby) o zah jenì (nebo ukonëenì) samostatnè v dïleënè Ëinnosti Jednotn registraënì formul je k dispozici na vöech CRM, nebo na internetov ch str nk ch MPO (www.mpo.cz): Podpora podnik nì / éivnostenskè podnik nì / Centr lnì registraënì mìsta. Adres ûivnostensk ch ad v»r: Odkaz na Port l ve ejnè spr vy»eskè republiky, kde m ûete nalèzt kontakt na ûivnostenskè ady: (www.portal.gov.cz/wps/portal/s.155/ 695 s.155/695/place).

13 srpen 2006 PRO VAŠE PODNIKÁNÍ Primky jsou rodinné stříbro, které ocenila i Evropská unie umění Náramkové mechanické hodinky jsou krásné a kdo je má, nedá na ně dopustit. Hodinky vyrobené v Novém Městě nad Metují nosí i prezident Václav Klaus Letos v červnu dostala ELTON hodinářská, a. s. za modely hodinek Premiér, Spartak a Linea evropskou cenu za design - EUROPEAN PRIZE FOR SUPPORT OF ARTS, udělovanou Evropskou unií umění. Firma navazuje na více než padesátiletou historii výroby náramkových hodinek značky PRIM v Novém Městě nad Metují. Postupným vývojem tu byly vyráběny mechanické hodinkové strojky, jejichž technické parametry byly srovnatelné se světovou úrovní a svojí kvalitou patří do dnešních dnů mezi přední hodinářskou produkci. Zákazníci si u firmy ELTON mohou také hodinky podle svých představ objednat, nebo staré "primky" nechat renovovat. Jak se firmě daří i v době silné konkurence, to nám přiblížil Ing. Jiří Helikar, předseda představenstva ELTON hodinářská, a.s. Ned vno jste dostali evropskou cenu za design. V Ëem jsou ocenïnè hodinky v jimeënè? NynÏjöÌ v roba hodinek znaëky PRIM v tov rnï spoleënosti ELTON hodin sk, a. s. vych - zì z tradiënìch design 50. a 60. let a za p ispïnì vlastnìch i externìch designèr se snaûìme vtisknout hodink m zcela origin lnì podobu. NovÈ produkty se vyznaëujì hodin sk m funkcionalismem, kter v sobï propojuje z kladnì vlastnost hodinek, tedy zobrazenì Ëasu, s Ëistotou a ladnostì k ivek pouzdra a proporcion lnì grafiky ËÌselnÌku, doplnïn ch jemnou elegancì ruëek. Vyv ûenost tvar je zd raznïna koûen mi n ramky. CelkovÏ harmonick design hodinek znaëky PRIM tak vracì spot ebnìmu zboûì skuteënou hodnotu. JednÌm z inici tor nadëasovèho technickèho designu zaloûenèho na z konitostech symetrie, zlatèho ezu a proporcionality byl Ing. VladimÌr Bl ha. NovÈ v robkovè ady Ëesk ch hodinek znaëky PRIM jako nap Ìklad PREMI R, SPARTAK, LINEA, ORLÕK se setkaly s velice kladn m p ijetìm u z kaznickè ve ejnosti. Kdy se zaëaly v bec prvnì "primky" vyr bït? Hodin sk tov rna v NovÈm MÏstÏ nad MetujÌ byla zaloûena v roce PrvnÌ n ramkovè hodinky byly v ovï ovacì sèrii vyrobeny v roce 1954 a nesly n zev SPARTAK. P ed zah jenìm sèriovè v roby tehdy mate sk podnik Chronotechna äternberk zaregistroval ochrannou zn mku PRIM a tak od roku 1958 byly jiû vöechny hodinky vyr bïnè v NovÈm MÏstÏ nad MetujÌ oznaëov ny znaëkou PRIM. Pro firmy na veletrhu pokraëov nì ze strany 9 Organizace se takè star o spr vu port lu kde se nach zì aktu lnì nabìdka zamïstn - nì nejr znïjöìch firem. IAESTE spolupracuje s vìce jak sedmdes ti Ëesk mi a zahraniënìmi spoleënostmi p sobìcìmi na zemì»r (nap. äkoda AUTO, ABB, UNILEVER, KPMG, NESTL, SUN Microsystems, Deloitte). BrnÏnsk poboëka IAESTE»R nav - zala v letoönìm roce spïönou spolupr ci s Veletrhy Brno a. s. p i po d nì Veletrhu pracovnìch p ÌleûitostÌ ikarièra "Naöe snaha je zajistit kvalitnì sluûby student m, ale takè poskytnout firm m profesion lnì a komplexnì sluûby. Proto jsme se rozhodli po dat i menöì oborovè veletrhy pracovnìch p ÌleûitostÌ. Byli jsme poû d ni manaûerem MSV panem Rouskem o organizaci podobnè personalistickè akce p i letoönìm strojìrenskèm veletrhu," uvedla Iva Kr - lov, marketing manager of Iaeste Brno. KontaktnÌ osoby: Ond ej Semot n, Iva Kr lov, IAESTE Brno, KolejnÌ 2 (pavilon KPPV A05/0126) Brno Tel./fax: , (ms)»ìm to je, ûe znaëka Prim m st le dobr zvuk a dodnes je povaûov na za rodinnè st Ìbro? V robu hodinek znaëky PRIM je moûnè rozdïlit do t Ì etap. PrvnÌ byla charakterizov na p edevöìm v vojem hodinkov ch strojk a aplikaci designu, kter lze p irovnat k meziv leënèmu Art Deco. Druh etapa, v letech sedmdes - t ch, osmdes t ch a Ë steënï i devades - t ch, je v znaën velkosèriovou v robou, kter zap ÌËinila to, ûe "primky" nosil snad kaûd»ech a Slov k. Novodob historie rozvìjì vöechny mnoholetè zkuöenosti a p etv Ì je do souëasnèho vnìm nì kultivovanèho technickèho designu s vysok m emocion lnìm n bojem. To je i podstatou vyj d enou v mottu spoleënosti ELTON hodin sk, a. s. "Vyr bìme hodinky, ale prod v me radost. Radost z jemnè mechaniky a harmonie tvar ". Hodinky vaöì firmy nosì i prezident V clav Klaus. Jak typ si vybral? Pan prezident si oblìbil model SPARTAK, kter vych zì z jiû zmìnïn ch prvnìch n ramkov ch hodinek vyroben ch v naöem z vodï v NovÈm MÏstÏ nad MetujÌ. Hodinky jsou vyrobeny ze ûlutèho 18ti kar tovèho zlata a je v nich pouûit strojek PRIM kalibr 96 s automatick m n tahem. Strojek je dekorov n ruënì rytinou stylizujìcì ËeskÈho lva. Mohou si u v s lidè objednat nïjakè zvl ötnì hodinky na zak zku? To, co je p ÌznaËnÈ pro naöi st vajìcì produkci, je pr vï zak zkov v roba hodinek. Naöim z kaznìk m nabìzìme velice öirokou paletu individu lnìch prav zaëìnajìcì na relativnï jednoduchè aplikaci jmèna z kaznìka na zadnìm vìku hodinek nebo na m stku Ëi rotoru strojku aû po zcela origin lnì design hodinek vyroben ch pouze v jednom kusu. Z kaznìk si m ûe vybrat i materi l pouzdra - nerezovou ocel, 18ti kar tovè zlato v r zn ch barv ch nebo platinu. RovnÏû tak nabìzìme z kaznìk m r znè dekorov nì strojk. FRANCHISING FORUM 2006 bude v Praze v září Franchising - podnik - nì s jistou budoucnostì, to je n zev v po adì jiû 5. konference (jsou vedeny pod sjednocujìcìm n zvem FRANCHISING FORUM), kterou po - d»esk asociace franchisingu. Tentokr t se uskuteënì v Praze 6. z Ì. Gener lnìm partnerem je KomerËnÌ banka, Prosperita pak jednìm z medi lnìch partner. Zkuöenosti z podnik nì na b zi franchisingu v»r nar stajì a tak organiz to i oëek vajì bohatou diskusi, v nìû bude moûnè naëerpat mnoho uûiteën ch poznatk o tomto zp sobu podnik nì. Pokud byste se r di dovïdïli vìce informacì jak o»af, tak o konferenci, doporuëujeme podìvat se na Na tèto internetovè adrese se m ûete takè zaregistrovat on-line. Dob e rovnïû poslouûì telefonnì ËÌslo MÌsto kon nì konference: KongresovÈ centrum Praha, 5. kvïtna 65, Praha 4. (rix) Vyr bìte p edevöìm mechanickè hodinky. V Ëem je jejich p ednost oproti quartzov m? Mechanick strojek je mènï p esn, ale je kr sn! To je hlavnì p ednostì hodinek s mechanick m strojkem. Jak je celkov produkce n ramkov ch hodinek znaëky Prim? V souëasnè dobï vyr bìme kromï znaëkov ch hodinek PRIM i reklamnì hodinky. Celkov produkce se pohybuje mezi 3 aû 5 tisìci kusy roënï. U hodin pr budì respekt rodinn kalibr Prim 66. M ûete laik m p iblìûit, co to znamen? Kalibr v hodin skè hant rce je totèû co typ nap Ìklad u motoru auta. Mechanick strojek PRIM kalibr 66 byl vyvinut v druhè polovinï öedes t ch let. Je charakteristick robustnì konstrukcì, kter zajiöùuje jeho vysokou spolehlivost a na svou dobu i velmi dobrou p esnost. Tento strojek je vybaven ruënìm n tahem a nem kalend. V kr tkè dobï byl uveden do v roby dalöì mechanick strojek PRIM kalibr 68. RozdÌl oproti kalibru 66 je v doplnïnì datovèho vïnce, kter umoûúuje zobrazenì data. Od poë tku zah jenì v roby hodinek v NovÈm MÏstÏ nad MetujÌ bylo vyrobeno vìce neû 15 milion kus, p ev ûn Ë st byla vybavena strojky PRIM kalibr 66 nebo 68. Firma Elton p eëkala nelehkè obdobì po roce 1990, kdy lidè mïli z jem p edevöìm o zboûì z dovozu. Jak se v m to poda ilo? MyslÌm si, ûe tìm klìëov m momentem bylo rozhodnutì opustit v robu levn ch hodinek. Spolehli jsme se na ËeskÈho z kaznìka. Je v souëasnosti dost hodin, kte Ì dok ûì kvalitnï opravovat mechanickè hodinky? S n stupem bateriov ch hodinkov ch strojk, kterè jsou mnohem jednoduööì a nïkolika n sobnï levnïjöì se znaënï zjednoduöila oprava hodinek. Zkuöen ch hodin st le ub v. Star se vaöe firma sama takè o renovaci a opravy "primek"? Opravy a renovace staröìch PRIMEK pat Ì mezi naöe hlavnì aktivity. Naöim z kaznìk m nabìzìme velice öirok rozsah tïchto sluûeb od z kladnìho zprovoznïnì hodinek aû po v robu repliky pouzdra z nejr znïjöìch drah ch kov. Jak dlouho ve firmï pracujete a co by jste jeötï r d zmïnil nebo vylepöil? Do ELTONU jsem nastoupil v roce 1983 po ukon- ËenÌ studia na»vut. M m cìlem je v plnèm rozsahu obnovit v robu mechanick ch strojk a umoûnit nejen Ëesk m z kaznìk m proûit si svoji radost z hodinek znaëky PRIM na celèm svïtï. Kontakty: ELTON hodin sk, a. s. Tel: Fax: internet: za rozhovor podïkovala Marie VaöÌËkov KLASA na letošní Zemi živitelce St tnì zemïdïlsk intervenënì fond p edstavil svou koncepci prezentace n rodnì znaëky kvality KLASA na tradiënì v stavï ZemÏ ûivitelka v»esk ch BudÏjovicÌch. Expozici St tnìho zemïdïlskèho intervenënìho fondu naleznou spot ebitelè v pavilonu B4. JejÌ uspo d nì vych zì z osvïdëenèho konceptu - ve vnit nì Ë sti bude VIP prostor vhodn pro setk nì vystavujìcìch v robc s potencion lnìmi obchodnìmi partnery. Po vnïjöìm obvodu se budou nach zet samostatnè ochutn vkovè pulty a chladìcì vitrìny, kde mohou svè v robky p edstavit samotnì drûitelè n rodnì znaëky kvality. Expozice se bude rozprostìrat na ploöe 190 m 2. Jiû tradiënï se stane souë stì slavnostnìho zah jenì v stavy ZemÏ ûivitelka ( srpna 2006) p ed v nì certifik t se znaëkou KLASA. S dalöìmi ocenïn mi potravinami se n vötïvnìci budou moci blìûe sezn mit v expozici SZIF, kde svè v robky p edstavì dalöìch 26 Ëesk ch v robc. 13

14 MANAŽEŘI NA SVÉM MÍSTĚ srpen 2006 Jeho příjmení pojmenovalo dynamiku firmy Pomeranče. Jejich šťavnatá barva jako by byla stvořena právě pro přepravní služby TNT Express. Barvou TNT je totiž sytá oranžová, což ostatně každý ví. Spojení TNT a pomerančů však nemá s odstínem života, který obarvil svět na módno, nic společného, to spojení, to je prostě náhoda. Jednou jsem se Ing. Petra Chvátala, generálního ředitele TNT Express Česká republika, zeptala, zda má TNT také nějaké sezónní zboží, prostě hledala jsem něco, čím bych své novinářské povídání trochu zpestřila, však to znáte, naše branže chce pro čtenáře vždy něco extra Odpověď byla překvapivá a já si ji dovoluji teprve nyní interpretovat: Sezónním zbožím jsou pro nás pomeranče. Když v Izraeli zrají, posílají je místní svým přátelům. TNT tedy vozí spousty bedýnek pomerančů do celého světa. Úžasné množství. Mnohokrát jsem si představoval, že jsem sám sobě šéfem Ing. Miloslav Chlan nastupoval do spoleënosti LYCKEBY AMYLEX, a.s. uû v roce Zpo- Ë tku si vyzkouöel nïkolik pracovnìch pozic. Mohl tak p Ìmo kr lovsky proniknout do vöech dimenzì firmy, kter je dnes nejvïtöìm v robcem bramborovèho ökrobu v»eskè republice. P estoûe jiû dvac t m rokem p sobì v tèto spoleënosti jako editel, r d a aû s trochou nostalgie vzpomìn na okamûiky sv ch zaë tk. Co m te spoleënèho s PrvnÌ jihoz padoëeskou tov rnou na ökrob, jejìû historie sah do hlubokè minulosti, aû do roku 1906? Jste jejì pokra- ËovatelÈ? Odhadla jste to dob e, jsme jejì pokraëovatelè. Pr vï letos to bude sto let od prvnì pr myslovè v roby ökrobu v HoraûÔovicÌch. StejnÏ jako nynì, ani v minulosti nebylo podnik nì ve ökrob renstvì jednoduchè. Jestli si dnes stïûujeme na kvûtov nì v roby ökrobu, pak je t eba vïdït, ûe to uû tady bylo za monarchie i za prvnì republiky. Jestli si stïûujeme na nìzkè ceny, je t eba podotknout, ûe v robny ökrobu byly v minulosti Ëasto zavìr ny kv li nedostatku popt vky. A to i po desìtk ch tov ren za rok. Je t eba Ìci, ûe jako pokraëovatelè v roby ökrobu se k historii v roby ökrobu hrdï hl sìme a jsme si vïdomi odpovïdnosti za tuto v robu do budoucna. V poslednìch letech se do podnik nì ve ökrob - renstvì v HoraûÔovicÌch znovu vr tili zemïdïlci jako vlastnìci, tak jako tomu bylo dlouhou dobu v minulosti. Snad jen s tìm rozdìlem, ûe mezi vlastnìky musìme zapoëìtat nejen ËeskÈ, ale i övèdskè zemïdïlce. ProbÌr m se materi ly z poslednì, b eznovè tiskovky. VzpomÌn m na to, ûe byla vedena ve sviûnèm a neot elèm duchu, ûe p inesla mnoho obrazov ch informacì a nebyla p esycena nudn mi refer ty o spïöìch firmy, jak d Ìve na tiskovk ch obecnï a k Ëemukoli b v valo zvykem. Je mi takè jasnè, ûe o û dnou tiskovou konferenci vedenou postaru by Ing. Petr Chv tal nest l. Firma v»eskè republice pod jeho manaûersk mi dovednostmi zìskala na prestiûi. Je si toho v r mci vlastnìho zdravèho firemnìho sebevïdomì vïdom. Kdyû jsem mïla moûnost ho nïkolikr t poslouchat, z hy jsem pochopila, proë mu jen tak nïkdo nestaëì. Z kladem jsou n roky na sebe sama. P Ìsnost, disciplìna, snaha jìt d l, kaûd den, kaûdou hodinu, po nov ch cest ch, umïnì vyv ûenèho riskov nì, touha odliöit se, vyniknout v sledky. K tomu ada aktivit, aby jeho oranûov firma byla dob e a st le lèpe vidït. PÈËe vïnovan cizelov nì vyt ÌbenÈ image. Ve st edu pozornosti nejen obsah, ale i forma. M m pocit, ûe oranûovou, tu provokativnì dnes jako naschv l vìce neû symbolickou barvu, kter okouzlila svït, jako by pov öil do sfèr, kterè uû nejsou jen o barv ch, ale o ûivotnìch k iûovatk ch. Zn m z vlastnì zkuöenosti moc oranûovè barvy, tu sìlu, tu energii slunce. M lokter barva m v sobï tolik emocì, aby dok zaly krotit rozum v p ÌliönÈ racionalitï. A kdo to dok ûe vyuûìtö ìkdyû jsem 14. srpna 2000 p iöel do TNT, obrat vöech expresnìch firem v naöì zemi nebyl vysok. A jenom n ö obrat v roce 2005 Ëinil nesrovnateln n sobek toho tehdejöìho za celou republiku a vöechny expresnì spoleënosti,î ekl tehdy 27. b ezna na zmìnïnè tiskovce Ing. Petr Chv tal. Obrat nar st vìce neû rychle. Sama sobï by se ta ËÌsla lìbila. Nep iöla jen tak, ûe se jim chtïlo. KdovÌ, zda pr vï p ÌjmenÌ Chv tal nevystihuje podstatu povahy tohoto gener lnìho editele. Zda nenapovìd, ûe se vöe ve firmï TNT dïje tempem, jemuû ne kaûd na trhu staëì. OstatnÏ, je-li moûnè si pospìöit, proë ne. Ing. Petr Chv tal se netajì tìm, ûe sluûby TNT nejsou nejlevnïjöì. DÌky jejì kvalitï jich vöak p ib v a st le se zdokonaluje zp sob jejich nabìdky. A p ich zejì novì z kaznìci. T eba proto, ûe se s zì takè na individu lnì p Ìstup k nim, na kreativnì eöenì situacì, protoûe to kaûd pot ebuje. V znamnou roli hraje kvalita, ale ne jako proklamace a levnè slovo p ÌpadnÈho sloganu. TNT Express»esk republika loni zvìtïzila v soutïûi N rodnì cena»r za jakost a takè zìskala jako jedin Ëesk firma poskytujìcì expresnì p epravu certifik t bezpeënosti TAPA. Ale to jsou vïci, o nichû jsme uû psali. Psali jsme takè o tom, ûe Ing. Petr Chv tal r d Dnes jste nejvïtöìm zpracovatelem brambor, bramborovèho ökrobu, modifikovanèho ökrobu a dextrinu. Nejen ûe jste zn mì u n s, ale takè v zahraniëì.»ìm jste se dopracovali aû do takovèto pozice? M te pravdu, jsme nejvïtöì zpracovatelè brambor u n s. PoslednÌ lèta zpracov v me tèmï jednu desetinu brambor vypïstovan ch v»eskè republice. Naöe pozice na svïtovèm ökrob renskèm trhu je d na öikovnostì a pracovitostì zamïstnanc a takè moûnostì vyuûìt prodejnì sìtï firem skupiny Lyckeby sìdlìcì ve ävèdsku. D leûitè je, ûe nynì m me k dispozici vlastnì know how na v robu a uûitì dextrin v mnoha oborech podnik nì. A takè novè know how na v robu bramborovèho ökrobu a modifikovan ch ökrob ze ävèdska. Samoz ejmï, ûe naöi zamïstnanci zìskanè know how neust le aktivnï a spïönï rozvìjejì. Důležité je, že nyní máme k dispozici vlastní know how na výrobu a užití dextrinů v mnoha oborech podnikání. Do jak ch odvïtvì dod v - te, tedy kde vöude se uplatúujì vaöe produkty? äkrob renstvì jako obor dnes zasahuje tèmï do vöech zpracovatelsk ch odvïtvì pr myslu. NovÏ vytvo en sestersk firma LYCKEBY CULINAR a. s. v HoraûÔovicÌch pat Ì mezi nejv znamnïjöì dodavatele ökrob rensk ch ingrediencì, ko enì a ko enìcìch smïsì do potravin skèho pr myslu, jako je t eba zpracov nì masa, mlèka, v roba majonèz a keëup, om Ëek, pek rensk ch v robk a ovocn ch n plnì. LYCKEBY AMYLEX, a.s. je dodavatelem modifikovan ch ökrob a dextrin do papìrenskèho, slèv renskèho, tex- obdarov v svè blìzkè, zn mè a p tele d reëky, ûe se snaûì kaûd den udïlat nïkomu radost, ûe pìöe veröe, st le se nïëemu uëì a ûe ctì n pady, kterè zhodnocujì manaûerskou pr ci i podnik nì. VÌ se o nïm, ûe je puntiëk a ûe mu z leûì na tom, aby bylo kolem nïj vöe v po dku aû do nejmenöìho detailu. Nen vidì chyby svè i ty, jichû se dopustì kdokoli v jeho blìzkosti. NÏkdy mi to nah nì strach a je pravda, ûe i t m naöì redakce je vycviëen tak, ûe jde-li o jak koli text o TNT, Ëte se nejmènï t ikr t. M me za sebou totiû takè pr övihö ProbÌr m se tìm, co vöechno jsem si z jeho myölenek na onè tiskovce poznamenala. Tak t eba: Teorie Balance Score Card p irovn v ÌzenÌ spoleënosti k profesi pilota - ten ovl d letadlo na z kladï informacì z vìce mï idel, p i- Ëemû kter koli z nich, pokud by nebyla hodnocena spr vnï, m ûe zp sobit hav rii. V TNT je pro mne v ökomïrem v nos spoleënosti, palivomïrem je to, jak generujeme volnè penìze. D leûit m indik torem stability spoleënosti tilnìho a lepidl skèho pr myslu, ale i do dalöìch obor. Tyto firmy majì svè z kaznìky po celè EvropÏ - Ukrajinou poëìnaje a Velkou Brit niì konëe. Nemohu opomenout z kaznìka v SevernÌ Americe, kam dìky schopnostem naöich zamïstnanc z HoraûÔovic dod v me jiû nïkolik let dextrin. RoËnÏ do USA ve formï dextrinu p ed me p es dvacet tisìc tun brambor. Vy s m poch zìte z generace ökroba, nebo kdy poprvè, a p i jakè p Ìleûitosti, jste se dostal pr vï k tomuto oboru? Do ökrob rny jsem nastoupil na ja e roku Je to mè druhè zamïstn nì. Vyst Ìdal jsem zpoë tku nïkolik pracovnìch pozic. JeötÏ dnes obëas na tyto doby r d vzpomìn m. Vyzkouöel jsem si pr ce od plavenì brambor aû po realizaci mal ch i vïtöìch investic. SouË stì mè pr ce bylo vûdy vedenì lidì. V dobï mèho n stupu jsem to bral spìö jako moûnost, jak nedojìûdït kaûd den za pracì do Klatov. Dnes je vöak m j vztah k firmï velice siln. Jsem s nì sv zan lidmi, kte Ì jsou v nì zamïstnanì, i lety pr ce lemovanè spïchy a samoz ejmï takè ne spïchy. je loajalita pracovnìk. Proto ji pravidelnï mï Ìme a hodnotìme. NevadÌ v m, ûe konkurenci d v te vlastnï velkè know how tìm, ûe jdete hodnï nap ed? T zala jsem se p i jednè z p ÌleûitostÌ s tìmto muûem hovo it. Neötve v s to? ée jste vlastnï kaûd m sv m vylepöenìm, novou sluûbou, inspiracì pro konkurenci? Ing. Petr Chv tal ekl, ûe se ned nic dïlat. MusÌ se s tìm poëìtat. A ûe je o tom cel svït. ée je to jeden ze z klad rozvoje kaûdè firmy, kter to myslì v ûnï. A ûe je to tak spr vnè, i kdyû p i tom vznikajì r znè pocity. Kdo by takè nebyl naötvan, kdyû zjistì, ûe ho konkurence dohnala, a kdo by nebyl r d, ûe ji m ûe p edstihnout? Dovoluji si tvrdit, ûe Ing. Petr Chv tal se postaral o znaënou personifikaci TNT Express»esk republika sv m uvaûov nìm, ÌzenÌm, prostï ûivotnì filozofiì. Dnes je jeho jmèno a jmèno firmy jedno a totèû. Ing. Petr Chv tal se za adil do skupiny finalist soutïûe Manaûer roku Od tè doby se o nïm mluvì v superlativech jeötï vìce. Eva Brixi UmÌstil jste se mezi finalisty soutïûe Manaûer roku Kdybyste byl s m sobï pod Ìzen m, Ëeho byste si na svèm "öèfovi" nejvìce cenil, proë byste chtïl pracovat pr vï pod nìm? Mnohokr t jsem si p edstavoval, ûe jsem s m sobï öèfem. MyslÌm si, ûe navozenì tèto p edstavy je d leûitè pro spïönè vedenì lidì. K vaöì ot zce snad jen to, ûe bych si cenil svèho "öèfa", kdyby mi ponechal maxim lnì mìru samostatnosti a koly by mi ukl dal formou cìl. Dostal bych cìl, kter popisuje poûadovan v sledek, pop ÌpadÏ p edem stanovenè minim lnì kontrolnì mechanismy. A neobdrûel bych zp sob, jak postupovat p i Bude to sto let od první průmyslové výroby škrobu v Horažďovicích. eöenì. JistÏ ûe bych chtïl mìt takè moûnost ovlivúovat rozhodov nì "öèfa" a stanovov nì cìl, eventu lnï m ch kol. Samoz ejmï vïcnï. Kontakt: za rozhovor podïkovala MarkÈta BartÌkov 14 Naše mezinárodní konkurenční postavení - zas o trochu lepší Po druhè vïtovè v lce byla vïtöina zemì ochuzena. Jenom SpojenÈ st ty vyöly z v lky dvakr t silnïjöì, neû do nì vstoupily. V pades t ch letech se uû vïtöina zemì vzpamatovala, do soutïûe p ibylo modernizovanè Z padnì NÏmecko a Japonsko. Doba, kdy co se vyrobilo, takè se prodalo, spïla ke konci. V öedes t ch letech se uû muselo poëìtat s tìm, zda produkce (v robky a sluûby) uspïje, nebo ne. Na obzoru vyvstal Damokl v meë konkurence. Konkurence je vïën pr vodce kapitalismu. Dokonce hlavnì tendence kapitalismu se teprve projevì s konkurencì. Aû se konkurence stane klìëovou podmìnkou produkce zaloûenè na kapit lu. Jenom kdyû naöe v robky a sluûby obstojì v soutïûi s jin mi, m ûeme uvaûovat o vstupu na trh a o prosperitï podniku. Po dvou ropn ch öocìch, ot esu palivovè a surovinovè situace, p edpovïdìch, ûe p Ìroda m ûe b t vyëerpan, a ûe "v roba odpadu" zavalì zemsk povrch, nastaly zmïny v politice st t a firem, do Ëela se dost vali novì lidè, spory p est valy b t znakem chudoby, a naopak "ötìhlost" prodluûovala ûivotnost "pr myslovè ekonomiky". pokraëov nì na stranï 15

15 srpen 2006 MANAŽEŘI NA SVÉM MÍSTĚ Snažím se jít cestou otevřených dveří, která by měla vést k tvůrčímu dialogu se všemi zaměstnanci Co všechno dokáže elektřina? Pomáhat i trápit. Je zatím nezastupitelná, dává nám příležitost žít na vysoké úrovni. Vede nás nocí za světlem a obléká v zimě tepleji než kabát. Stará se o náš žaludek i pocit bezpečí, když večer uléháme do postele v příjemně vytopené místnosti nebo když ráno otevíráme dvěře na svém pracovišti. Je to kouzelnice, i když někdy záludná. Lidský důmysl ji však dokáže přiměřeně krotit. A stále podvolovat tomu, aby sloužila více a více, aby její přeměna v důstojnou služku byla užitečnější a užitečnější. ČEZ - mocná zkratka. Někomu se líbí, někomu ne. Mně docela ano. Nikdy si přesně nevzpomenu, kolik akcií této společnosti vlastním, ale je jich hodně. A je v nich více symboliky než obchodního ducha, tedy v mém pojetí. Zatím jsem moc nepřemýšlela, co s nimi udělám. Za značkou ČEZ stojí spousty aktivit, řada prvenství. To však není tak důležité. ČEZ vnímám jako trojici písmen s výraznou image. Tu mimo jiné tvoří její šéf. Předseda představenstva Ing. Martin Roman, jeden z našich Manažerů roku. Manaûerem roku jste se stal v obdobì, kdy jste opouötïl v znamnou manaûerskou loô, äkodu PlzeÚ, a naskakoval na palubu dalöì, a to na nejvyööì moûnou pozici do»ezu, v nìû jste zakotvil jako kapit n ËeskÈho pr myslu, kter je p edur- Ëen k tomu, aby Ö V Ëem je dnes podstata vaöeho ÌzenÌ a t movè spolupr ce? NabÌdku nastoupit do vrcholovè funkce v energetickè spoleënosti»ez jsem ch pal jako v zvu, kter se neodmìt. SvÈho rozhodnutì nelituji. JednÌm z d vod je pr vï fakt, ûe m m moûnost spolupracovat se skuteën mi odbornìky v oboru, kte Ì pro energetiku a jejì rozvoj p in öejì velkou p idanou hodnotu. Ano, podstata zp sobu mèho ÌzenÌ a celè firemnì kultury je zaloûena na t movè spolupr ci. PrvnÌ vïc, do kterè jsem se pustil v kaûdè firmï, kterou jsem Ìdil, bylo budov nì t m. Recept na ÌzenÌ p itom existuje cel ada. JednÌm z vhodn ch zp sob je s lidmi hovo it tv Ì v tv a d t jim dostateënï najevo, ûe si jejich p Ìnosu vedenì spoleënosti v ûì. NejvÏtöÌ dojem na mne vûdy udïlajì setk nì s lidmi z firmy, kte Ì ÌdÌ sìtï na dispeëinku, opravujì vedenì, udrûujì transform tory, eöì poûadavky z kaznìk. To mi pom h udïlat si n zor na pr ci v terènu. Jin mi slovy, s zìm na schopnosti i obïtavost naöich zamïstnanc a na osobnì kontakt s lidmi, kte Ì h jì naöe barvy v prvnì linii. SnaûÌm se jìt cestou otev en ch dve Ì, kter by mïla vèst k tv rëìmu dialogu se vöemi zamïstnanci. D leûitè je poslouchat, umït zmïnit sv j n zor, p ijmout eöenì od pod ÌzenÈho. Nikdy netrv m na tom, ûe m j n vrh je nejlepöì. SouË stì novè strategie spoleënosti je otev en prezentace toho, co dïl - me, kam chceme naöi spoleënost vèst. Proto se snaûìme b t transparentnì, jasnì, srozumitelnì. Jen tak zìsk me zamïstnance ochotnè plnï podpo it cìle spoleënosti. NetajÌm se sv m up Ìmn m respektem v Ëi tomu, co dos hl Jack Welch, jeden z nej spïönïjöìch americk ch manaûer vöech dob. Poda- ilo se mu zmïnit byrokratickou firmu, kterou General Electric byla, kdyû ji p ebìral, v prosperujìcì firmu. Kladl d raz na v konnost a p itom dok zal lidi, kte Ì pro nïj pracovali, ûasnï motivovat. ProË proti»ezu st le nïkdo nïco m? Jak berete spousty p ipomìnek k tomu, ûe je u n s elekt ina drah, ûe»ez dïl öpatn rozhodnutì, ûeö Berete to jako samoz ejmost, jeû pat Ì k öpiëkovèmu byznysu, nebo uû to nevnìm te?»ez je skuteënï velk terë a jak zn mo, do velkèho terëe se strefuje lèpe, neû do terëe malèho. P i naöì velikosti a rozsahu ËinnostÌ se Ëasto dotkneme z jm jin ch firem.»ez navìc p sobì v adï oblastì, kterè majì p Ìm dopad na öirokou ve ejnost. To je i p Ìpad cen elekt iny. OsobnÏ nem m û dnou radost z toho, ûe se ceny elekt iny zvyöujì. NÏkte Ì lidè se ale bohuûel domnìvajì, ûe cenu elekt iny pro spot ebitele urëuje»ez a to tak, ûe si ji celou "vymyslì", jak se mu pr vï zlìbìö NenÌ tomu tak. KoneËnou cenu ovlivúuje mnoho faktor, kterè jdou mimo»ez. V prvnì adï jde o vliv r stu cen elekt iny na evropsk ch trzìch. Logika trûnìch mechanism n m neumoûúuje vydat se s cenami elekt iny dol, tedy opaën m smïrem, neû diktuje liberalizovan celoevropsk trh. Ale to nenì vöe. Vedle samotn ch n klad na v robu "silovè elekt iny" musìte do koneënè ceny zapoëìst takè n klady na distribuci, cenu za systèmovè sluûby Ëi n klady na podporu obnoviteln ch zdroj a dalöì sloûky. TakÈ se chyst me z sadnï obnovit naöe elektr rny, protoûe ty staröì postupnï doûìvajì. PochopitelnÏ, nelze stavït novè elektr rny "zadarmo". Kdybychom naöe zdroje neobnovili, musela by se k n m elekt ina dov ûet - samoz ejmï za evropskè ceny, kterè jsou znatelnï vyööì, neû u n s. Dom cì cena elekt iny z st v st le pod rovnì v okolnìch zemìch, coû p in öì konkurenënì v hodu Ëesk m v robc m. NezapomÌnejme takè na fakt, ûe zatìmco ceny ostatnìho zboûì se v poslednìch letech zvyöovaly, a mnohdy i dovï, cena elekt iny - coû je pochopitelnï zboûì jako kaûdè jinè - z st vala po lèta v podstatï stejn. A zda se öpatnï rozhodujeme? Firma, kter je nejziskovïjöì v zemi, kter je pl tcem nejvïtöìch danì do st tnì pokladny, kter se drûì v prvnì desìtce evropsk ch energetick ch spoleënostì, takov firma si öpatn rozhodnutì nem ûe dovolit. Pokud jde o vnìm nì opaën ch n zor - tomu se û dn rozumn gener lnì edi- Naše mezinárodní konkurenční postavení - zas o trochu lepší pokraëov nì ze strany 14 Konkurence natolik ot sla vöemi odvïtvìmi, aû v roce 1971 bylo zaloûeno SvÏtovÈ ekonomickè forum (The World Economic Forum) v éenevï, aby se zab valo hlavnï konkurencì, sledovalo jejì sìlu a strukturu, ËÌm je un öena a na co nejvìc p sobì, a studovalo procesy, jak se mohou st ty a podniky p i nì d l vyvìjet. Po Ëase zaëalo Forum vyd vat i svïtov ûeb ÌËek zemì podle konkurenënosti. Kdyû poë tkem kaûdèho roku zased Forum v Davosu, je to svïtov ud lost. V poslednìch letech vöak spìöe par dnì, neû odborn. UvidÌ se vìc vïhlasn ch osobnostì, celebrit, neû znaleckèho ocenïnì soudob ch v hled ekonomiky. Z st v vöak netrpïlivï oëek van zpr va o tom, jak si v konkurenënì schopnosti stojì zemï svïta. NynÌ je to 107 zemì a tèmï cel svïtov produkt. Zpr vy vyd valo Forum po nïjakou dobu spolu s Mezin rodnìm institutem manaûerskè pr pravy (IMD) v Lausanne. Zhruba p ed deseti lety se rozdïlily a od tè doby se roënï vedle sebe objevujì dvï zpr vy, kaûd sestrojen ponïkud jinou metodikou. Rozsah zpr vy IMD je menöì, zhruba poloviënì, ale vöechny v znamnè zemï jsou zahrnuty. A pokud jde o pouûitì, patrnï je to lausannsk verse, jìû se dost v öiröì aplikace.»esk republika se stala souë stì mezin rodnì anal zy konkurence v roce 1963, od svèho vzniku. JejÌ ekonomika se reflektuje v obou verzìch. M lokdo si dovolì nezmìnit se o imperativu konkurenënosti, ale na druhè stranï m lokdo se jì soustavnï vïnuje. Je to oblìbenè eënickè tèma, m lo vöak odbornè. Na ot zku, zda zvyöujì konkurenënost, i v p ednìch podnicìch dajì kladnou, ale nesoustavnou odpovïô. SvÏtovÈ podniky mìvajì rozvinutè "konkurenënì zpravodajstvì" (competitive intelligence) a zvyöov nì konkurenënì zdatnosti tvo Ì osu jejich strategie. V obou svïtov ch zpr v ch zaujìm naöe ekonomika o nïco niûöì neû Ëty ic tè po adì. Do osmdes t ch let se takovè na konkurenënost vyost enè sledov nì nekonalo, ale v obvykl ch ekonomick ch p ehledech b valè»eskoslovensko zaujìmalo mìsto k z vïru druhè desìtky. Zpr va z roku 2005, tj. s faktick mi daji za 2004, na prvnì mìsta klade: Forum: IMD: 1. Finsko USA 2. USA Japonsko 3. ävèdsko Taiwan 4. D nsko äv carsko 5. Taiwan Finsko 6. Singapur Israel 7. Island ävèdsko 8. äv carsko Norsko 9. Norsko NÏmecko 10. Austr lie Kanada tel nevyh b. MajÌ-li racion lnì z klad, jsou mi dobr m pomocnìkem. Jak vidìte s m sebe v zrcadle manaûersk ch zkuöenostì? M te Ëas se zastavit a do zrcadla se s m na sebe usm t? éijeme v dynamickè dobï a naöe firma p sobì v silnï liberalizovanèm prost edì. Nejenom ûe n m roste dom cì konkurence, ale jsme jen jednìm z mnoha hr Ë na otev enèm celoevropskèm trhu s elekt inou. S nads zkou eëeno, jako firma si nem ûeme dovolit dlouze post vat p ed zrcadlem a op jet se dosaûen mi spïchy. To by bylo kr tkozrakè a zniëujìcì. SnaûÌme se dìvat dop edu. AmbicÌ Skupiny»EZ je b t lìdrem energetick ch trh ve st ednì a jihov chodnì EvropÏ a k tomuto cìli m me dob e nakroëeno. Pokud jde o mè osobnì smïvy do zrcadla, myslìm, ûe by k nim byla ada d vod, ale i pro manaûera musì platit to, co pro celou firmu - tedy nepropadat sebeuspokojenì.»asu prohlìûet se v zrcadle moc nem m, ale na sebereflexi si Ëas udïlat musìm. SpÌöe neû s m na sebe se snaûìm usmìvat na svè okolì. smïv v pravou chvìli m ûe udïlat divy. I v tak hektickè dobï, jakou proûìv me. M m radost z toho, ûe smïv postupnï nahrazuje zamyölenè a uspïchanè tv e lidì, kterè potk v m na chodb ch centr ly spoleënosti. 11. NizozemÌ Singapur 12. Japonsko Korea JiûnÌ 13. SpojenÈ kr lovstvì Luxemburg 14. Kanada NizozemÌ 15. NÏmecko D nsko 16. Nov ZÈland Rakousko 17. Korea JiûnÌ Island 18. SpojenÈ arabskè emir ty Belgie 19. Katar SpojenÈ kr lovstvì 20. Estonsko Francie 21. Rakousko Norsko 22. Portugalsko Austr lie 23. Chile Irsko 24. Malajsie Hong Kong (»Ìna) 25. Lucembursko Nov ZÈland 26. Irsko It lie 38.»esk republika 35.»esk republika Budeme-li p trat, proë je po adì zemï takovè a ne jinè, patrnï n m odpovïdì "protoûe to tak vyölo". Po adì vyj d enè jedin m ukazatelem se zìsk v ze element rnìch znak postupnou extrakcì. Nem tedy smyslu br t po adì p Ìliö v ûnï. Za pozornost stojì sledov nì jejich po adì po rocìch, kdy stejn postup vyk - ûe r znè v sledky. ObÏ zpr vy ËeskÈ ekonomice p isuzujì vyspïlost ve ökolstvì, v technick ch a v robnìch oborech,»emu jste se pr vï v tèto spoleënosti nauëil? V podstatï kaûd den se ËlovÏk setk v s nov mi poznatky a impulzy, ze kter ch si odn öì mnoh pouëenì a adu nov ch zkuöenostì. Jinak to ani nejde.»ez je z mnoha d vod v jimeënou firmou, kter je spïön jak v celoevropskèm tak svïtovèm kontextu. NovÈ je pro mï nap Ìklad i to, ûe spoleënost, kterou ÌdÌm, m miliony z kaznìk a to nejenom u n s doma, ale i v dalöìch evropsk ch zemìch. Takov ch podnik u n s nenì mnoho. Oblast energetiky je specifick tìm, ûe tady musìte uvaûovat v horizontu desìtek let - novou elektr rnu prostï nenapl - nujete a nepostavìte bïhem p r mïsìc, ale ani nïkolika m lo let. Je to bïh na dlouhou traù, p i kterèm ovöem musìte db t o to, aby z kaznìci byli spokojeni s vaöimi sluûbami a produkty nejenom za deset let, ale i dnes, zìtra Ëi pozìt Ì. Pokora je slovìëko, o kterèm jsem v poslednì dobï hodnï slyöela. Dokonce i mezi mlad mi manaûery. ZejmÈna v souvislosti se sebevïdomìm. Jak to jde podle v s dohromady? Pokora a sebevïdomì jsou spojitè n doby. Manaûer musì mìt pokoru v Ëi zamïstnanc m a svèmu okolì, protoûe jinak by nemohl spïönï a p edevöìm dlouhodobï fungovat. ZdravÈ sebevïdomì, kterè je podloûeno schopnostmi, vzdïl nìm a snahou st le se uëit a p ijìmat novè zkuöenosti, je pochopitelnï d leûitè pro kaûdèho manaûera, bez ohledu na jeho vïk. Jsem r d, ûe pr vï takovì manaûe i jsou z kladem t m, s nimiû dnes a dennï v naöì firmï spolupracuji. OsobnÏ cìtìm pokoru p ed vöemi, na nichû stojì sìla celè Skupiny»EZ. Pokora ovöem m ûe nab vat ady podob - r d bych p ipomnïl, ûe nezapomìn me ani na pokoru v Ëi ûivotnìmu prost edì. Do ekologie jsme investovali vìce prost edk, neû kdokoliv jin u n s. Jsme takè s velk m n skokem i nejvïtöìm Ëesk m filantropem. Povaûujeme za samoz ejmè b t partnerem ËeskÈho sportu, kultury i charity. za slova pln nadhledu podïkovala Eva Brixi ale sr ûejì n s neblahè pomïry v nepoctivosti a zloëinu, jejich spoleën m jmenovatelem je korupce, a takè pomal a nev konn justice. Zlepöuje se ekonomick v kon, ale v pr vnì a justiënì sfè e se stav tèmï nemïnì. "Privilegovan mi" zemïmi vystupujì SpojenÈ st ty, skandin vskè zemï, zemï Beneluxu, v chodoasijsk skupina (»Ìna-Hong Kong, Japonsko, Singapur), tradiënì z padoevropskè zemï (Brit nie, NÏmecko). Naöe uvaûov nì se sbliûuje se zemïmi bliûöìmi k pr mïru. VÏ Ìme, ûe cesta k prosperitï vyûaduje - uû si to ani jinak p edstavit neumìme - individu lnì podnïty (individualismus), nìzkè danï, nìzkè mzdy, volnè zamïstn v nì, zatìmco vedoucì zemï spìöe tìhnou k jednotï individu- lnìch a soci lnìch podnït, sledov nì jakè vöeobecnè p edpoklady se z danì vytv ejì (vzdïl - nì, vïda, infrastruktura, pomoc pot ebn m, aby se vöichni podìleli), vyööì mzdy, umoûúujìcì z v dïlku sluönè ûivobytì,vyrovn v nì hrub ch p Ìjmov ch rozdìl dovoluje sniûovat cykliënost v voje a harmonizovat celkov postup. Nem me uû tèmï velkè a silnè podniky, nositele vysokè produktivity, s masou mal ch se n m to ani jinak jevit nem ûe. (VelkÈ podniky jsou p ev ûnï podniky pod cizì kontrolou, kterè umoûúujì r st ekonomiky, zvl ötï investice a v voz, ale Ëist v dïlek podlèh repatriaci, stahujì jej zë sti k sobï.) Sami jsme dovolili omezit ËeskÈ konkurenënì moûnosti. Jaroslav A. Jir sek 15

16 PRO VAŠI INSPIRACI srpen 2006 Celosvětový počet velmi bohatých osob loni vzrostl na 8,7 milionu Podle závěrů 10. výročního vydání Zprávy o světovém bohatství (2006 World Wealth Report), kterou v červnu zveřejnily společnosti Capgemini a Merrill Lynch (NYSE:MER), vzrostlo bohatství velmi bohatých osob v roce 2005 o 8,5 % na 33,3 bilionů amerických dolarů. Počet velmi bohatých osob, tj. osob, jejichž čistý majetek přesahuje hodnotu 1 mil. USD (bez započtení hodnoty jejich hlavního sídla a spotřebního zboží), vzrostl oproti roku 2004 o 6,5 % na 8,7 milionu. Počet ultra bohatých osob s finančním majetkem přesahujícím 30 milionů USD se oproti roku 2004 zvýšil o 10,2 % na osob. PoËet velmi bohat ch osob v»eskè republice vzrostl oproti konci roku 2004 o 10,6 % na p ibliûnï osob. N r st poëtu velmi bohat ch osob tak v raznï p edëil r st z roku 2004 (5,7 %). Na v razn r st odhadovanèho poëtu osob s finanënìm majetkem p esahujìcìm 1 mil. USD mïly v»r vliv zejmèna vysok r st re lnèho HDP a rychlè zvyöov nì trûnì hodnoty firem. PoprvÈ v uplynul ch t ech letech se nezv öil poëet velmi bohat ch obëan Spojen ch st t vìce neû v p edch zejìcìm roce - vzrostl jen o 6,8 % ve srovn nì s 9,9 % v roce PoËet velmi bohat ch obyvatel Kanady vzrostl o 7,2 %, spoleënï tedy tyto dva n rody vyk zaly r st poëtu velmi bohat ch osob o 6,9 % ve srovn nì s 9,8 % v roce Navzdory tomuto zpomalenì z stala SevernÌ Amerika domovem nejvïtöìho poëtu velmi bohat ch osob a st le disponuje nejvïtöìm objemem nahromadïnèho bohatstvì na svïtï. "R st re lnèho HDP a trûnì hodnota firem byly dva hlavnì faktory tvorby bohatstvì. Rok 2005 byl dìky nim rokem silnèho, ale zpomalujìcìho se r stu pro nïkterè regiony, kterè n sledovaly dvoulet r st glob lnì ekonomiky," ekl Robert McCann, mìstop edseda p edstavenstva a prezident Merrill Lynch Global Private Client Group. "AËkoli trûnì v nosy a ekonomickè indik tory signalizovaly, ûe tvorba bohatstvì v mnoha regionech svïta - zejmèna v SevernÌ Americe - zpomalovala, dok zali velmi bohatì jedinci benefitovat z vysokè v konnosti p edeölèho roku." "DobrÈ investiënì p Ìleûitosti nalezli velmi bohatì investo i v regionu Jihov chodnì Asie, kde vykazovaly trûnì hodnota firem i HDP rovnïû v roce 2005 vysokè tempo r stu. TakÈ Latinsk Amerika a St ednì V chod se staly regiony s vysok m r stem, ze kterèho tïûili nejen dom cì, ale takè zahraniënì velmi bohatì investo i," dodal Robert McCann. PoËet velmi bohat ch osob vrostl dramaticky, o 21,3 %, v JiûnÌ Koreji. V Indii vzrostl poëet velmi bohat ch osob o 19,3 %, v Rusku o 17,4 % a v JiûnÌ Africe o 15,9 %. AmeriËtÌ boh Ëi jsou patrioti, investujì p edevöìm na dom cì p dï I p es dobrè finanënì v sledky z mo sk ch trh jsou investiënì portfolia velmi bohat ch osob v Americe soust edïna na dom cì p du mnohem vìce, neû portfolia stejn ch investor v jin ch zemìch. "V sledkem je, ûe ameriëtì investo i p ich zejì o zisky z investic umìstïn ch v z mo Ì," ekl Bertrand Lavayssiere, gener lnì editel divize Global Financial Services spoleënosti Capgemini. "CelkovÏ je vöak patrnè, ûe st le vìce velmi bohat ch osob p ijìm strategii ultra bohat ch osob a otevìr sv portfolia takè mezin rodnìm investicìm. Ty generujì vysokè v nosy a nejistota investor se drûì spìöe kolem dolaru. To je Ë steënï patrnè ze zvyöov nì objemu investic velmi bohat ch osob na asijsk ch trzìch," dodal Bertrand Lavayssiere. Investice se p esouvajì ze SevernÌ Ameriky, trh kem se st v Jihov chodnì Asie Podle studie byly v roce 2005 velmi bohatè osoby vìce agresivnì p i alokaci sv ch aktiv neû v roce P esto vöak z stala portfolia dob e diverzifikov na tak, aby maximalizovala bezpeënost investic. Velmi bohatì investo i zv öili podìl investic do cenn ch papìr a alternativnìch investic. V oëek v nì r stu kurz dluhopis rovnïû stahovali penïûnì prost edky z instrument s pevn m v nosem. Glob lnï rostly investice do podìl v obchodnìch spoleënostech, zatìmco obliba zajiöùen ch fond, jejichû v nosy v uplynul ch dvou letech klesaly, postupnï upad. I kdyû SevernÌ Amerika z st v celosvïtovï nejvìce popul rnìm regionem pro investov nì, velmi bohatì jedinci pokraëujì v p esouv nì sv ch investic do jin ch region. Redukce investic v SevernÌ Americe potvrdila v roce 2004 nedostatek d vïry v americk dolar. I p esto, ûe se dolar vr til v roce 2005 na p vodnì hodnoty kurzu, jiû investo i rozloûenì sv ch portfoliì kv li nìzk m v nos m nemïnili. Region Jihov chodnì Asie p edbïhl Evropu a stal se druh m nejpopul rnïjöìm regionem pro mezin rodnì investice. Investice v Jihov chodnì Asii reprezentujì 23 % celkov ch svïtov ch aktiv drûen ch velmi bohat mi jedinci v roce Evropa si udrûela 22 % celosvïtovèho majetku velmi bohat ch jedinc. Siln r st vyzr l ch kapit lov ch trh spojen s v hodami rozvìjejìcìch se trh p esvïdëil zdejöì velmi bohatè jedince k tomu, aby zv öili podìl investic na dom cìch trzìch ve sv ch portfoliìch ze 40 % v roce 2004 na 48 % v roce Nemovitosti v loúskèm roce vydïl valy Navzdory rostoucìm rokov m sazb m a obav m z poklesu trhu nemovitostì plynuly velmi bohat m jedinc m bïhem roku 2005 z investic do nemovitostì vysokè v nosy. AËkoli byly zisky v raznï niûöì neû v roce 2004, drûeli velmi bohatì jedinci investice v nemovitostech i v roce Na z kladï rozhovor s velmi bohat mi investory a investiënìmi manaûery z ady institucì se oëek v, ûe velmi bohatì jedinci zaënou redukovat svè pozice na nemovitostnìch trzìch v pr bïhu roku äanci majì novè trhy V sledky studie naznaëujì, ûe i v blìzkè budoucnosti budou velmi bohatì jedinci pokraëovat v transferu majetku pryë z vyzr l ch trh smïrem do rozvìjejìcìch se trh. TakÈ se p edpokl d, ûe jejich investice v SevernÌ Americe a EvropÏ budou nad le klesat v pr bïhu nïkolika dalöìch let, protoûe velmi bohatì investo i realokujì finanënì prost edky do Jihov chodnì Asie a LatinskÈ Ameriky. Pokud jde o skladbu majetku, budou pravdïpodobnï pokraëovat ve tvorbï nepatrnï agresivnïjöìch portfoliì, budou redukovat sv depozita a investice do nemovitostì a p esunou finanënì prost edky do cenn ch papìr a alternativnìch investic. "Zv öen z jem velmi bohat ch investor o mezin rodnì investice, spolu s rostoucì chutì investovat do cenn ch papìr a alternativnìch investic, jsou jasn mi znaky toho, ûe nejbohatöì jednotlivci na svïtï se nest vajì jen dokonal mi investory, ale jsou takè vìce neû kdy jindy odhodlanì dos hnout v nos srovnateln ch s tïmi, kterè dos hli v letech 2003 a 2004," dodal Bertrand Lavayssiere. 16

17 srpen 2006 PRO VAŠI INSPIRACI Nová generace velmi bohatých jedinců myslí a žije globálně Podle letošní Zprávy o světovém bohatství (2006 World Wealth Report), kterou zveřejnily společnosti Capgemini a Merrill Lynch (NYSE:MER), jednotlivci s čistým finančním majetkem ve výši nejméně 1 milionu amerických dolarů (bez ceny jejich sídla a spotřebního zboží) stále více preferují mezinárodní investice a mezinárodní životní styl. Na základě těchto trendů vyvíjejí investiční poradci nové produkty a služby, které lépe odpovídají poptávce nové generace velmi bohatých osob. Podle studie říká 79 % dotazovaných CRM manažerů, že přístup ke službám se musí změnit, protože mezinárodních investic velmi bohatých jedinců stále přibývá. U velmi bohat ch jedinc neplatì rëenì "mysli glob lnï, jednej lok lnï". Velmi bohatì investo i ve vyööì mì e myslì, ale i jednajì glob lnï. Neust le se dìvajì za hranice tradiënìch dom cìch trh, aby prozkoumali investiënì p Ìleûitosti v nov ch anebo pr vï se rodìcìch ekonomik ch po celèm svïtï. Velmi bohatì investo i majì dìky oëek van m lepöìm v nos m a snìûenì rizika dobrè povïdomì o p Ìleûitostech a strategiìch v oblasti finanënìho poradenstvì v zahraniëì. Ve skuteënosti 65 % dotazovan ch finanënìch poradc velmi bohat ch investor uvedlo, ûe jejich klienti si st le vìce uvïdomujì, jak lze investovat mezin rodnï. Skoro t i z deseti velmi bohat ch jedinc nakupujì domy v r zn ch zemìch svïta. MÌt z mo skou adresu je velmi popul rnì p edevöìm mezi investory na St ednìm V chodï a v EvropÏ. D m v zahraniëì vlastnì celkem 80 % velmi bohat ch osob ze St ednìho V chodu a 40 % velmi bohat ch osob z Evropy. LepöÌ informovanost klient a zpïtn vazba jsou podle studie dva nejvïtöì problèmy, se kter mi se pot kajì spoleënosti zab vajìcì se spr vou bohatstvì. "Nov generace velmi bohat ch jedinc je tvo- ena kosmopolitnìmi lidmi, kte Ì nejenom poûadujì kompletnì zjednoduöen a srozumiteln p ehled informacì o stavu svèho majetku, ale takè chtïjì strategickè, glob lnì rady ohlednï dalöìch investiënìch p ÌleûitostÌ," ekl Bertrand Lavayssiere, gener lnì editel divize Global Financial Services spoleënosti Capgemini. "FinanËnÌ poradci, kte Ì budou schopni vyhovït rostoucìmu v znamu poûadavku po informacìch a poradì vhodn postup investov nì, budou tïûit z p Ìchodu nov ch velmi bohat ch investor," dodal B. Lavayssiere. DÏdici obrovskèho majetku budou vìce riskovat a hromadit zisk "SvÏtov populace st rne a neb valè mnoûstvì bohatstvì je bïhem p ÌötÌch let p edurëeno ke zmïnï majitele. Jakmile tento p esun bohatstvì nastane, manaûe i jednajìcì s dïdici budou muset reagovat a p izp sobit se pot eb m nar stajìcìho poëtu velmi bohat ch jedinc," uvedl d le Bertrand Lavayssiere. "A tito lidè up ednostúujì glob lnì finanënì prost edì, " doplnil Robert McCann, mìstop edseda p edstavenstva a prezident Merril Lynch Global Private Client Group. Na 84 % dot z n ch spr vc aktiv m zato, ûe lidè, kte Ì zdïdì obrovskè sumy penïz, se budou velmi zajìmat o mezin rodnì investice ; 76 % je pak p esvïdëeno, ûe tito klienti budou vyûadovat sluûby smïrem k r zn m lokalit m na zemïkouli. "Pro spïönost snahy finanënìch poradc o identifikaci poûadavk glob lnï uvaûujìcìch klient a n slednè upevnïnì jejich podìlu na trhu je klìëov pr vï schopnost rozvinout trh se sluûbami orientovan mi glob lnï," dodal McCann. Poradci nabìzejìcì glob lnì eöenì udrûì svè klienty a budou eliminovat riziko p esouv nì majetku ve spr vï do jin ch firem. "DÏdici ultra bohat ch a velmi bohat ch jedinc budou mìt vysok oëek v nì v oblasti technologiì," ekl Bertrand Lavayssiere. "V souvislosti s rostoucì geografickou r znorodostì jejich finanënìho majetku to vypad, ûe na rozdìl od souëasn ch ultra bohat ch jedinc se budou jejich dïdicovè vìce zajìmat o svè investice a soust eôovat se na lepöì v nosy. Budou vìce riskovat, p ev dït a hromadit sv j majetek," dodal B. Lavayssiere. BohatÌ investo i pot ebujì mìt öikovnè a rychlè poradce Aù uû sv j majetek vydïlajì nebo zdïdì, p ÌötÌ generace velmi bohat ch jedinc od z kladu zmïnì oblast finanënìho poradenstvì. Pokrok ve vöeobecnèm finanënìm povïdomì a technologii investov nì postupnï nahnuly jaz Ëek vah mezi klientem a poskytovatelem finanënìch sluûeb na stranu klienta. Vzr stajìcì n roky, klesajìcì vïrnost klient a obrovsk vlna p evod majetku mezi generacemi vytv ejì prost edì, ve kterèm by mohla explodovat vlna migrace klient. KomplikovanÏjöÌ bude informov nì klienta, pèëe o klienta a jeho akvizice. Investo i nechtïjì stohy papìr, ale chtïjì snadno dostupnè a p izp sobenè informace, kterè jim dovolì okamûitï zjistit stav jejich investic. ChtÏjÌ dostat informace o svèm majetku a z vazcìch nap ÌË vöemi kategoriemi majetku a to vöe v jednoduchè a p ehlednè podobï. AËkoli toto je relativnï jasn poûadavek, ne vöude je dnes plnïn. "Bez ohledu na to, jak komplikovan mi se investiënì podmìnky mohou st t, eöenì pro klienta musì z stat jednoduchè, transparentnì a pochopitelnè, aby co nejvìce poslouûilo klient m," ekl Robert McCann. "Toto bude vyûadovat investice do technologiì pot ebn ch k vybudov nì ËinnÈ glob lnì organizaënì operaënì struktury. Ta zajistì finanënìm poradc m v oëìch klient image spoleënosti, kter m n stroje k podpo e klienta bez navyöov nì administrativnì z tïûe," doplnil B. Lavayssiere. O Merrill Lynch Merrill Lynch je jednou z vedoucìch svïtov ch spoleënostì zab vajìcìch se spr vou bohatstvì, kapit lov mi trhy a poradenstvìm. M poboëky ve 36 zemìch a oblastech a celkov majetek klient tvo Ì zhruba 1,8 bilionu americk ch dolar. Jako investiënì banka je Merrill Lynch p ednìm svïtov m obchodnìkem a upisovatelem cenn ch papìr a deriv t a poskytuje sluûby strategickèho poradenstvì spoleënostem, vl d m, institucìm a jednotlivc m na celèm svïtï. DÌky svè divizi Merrill Lynch Investment Managers je jednìm z nejvïtöìch spr vc finanënìho majetku na svïtï - spravuje majetek v hodnotï 581 miliard americk ch dolar. DalöÌ informace o spoleënosti zìsk te na webovè adrese O skupinï Capgemini Capgemini, jedna z p ednìch svïtov ch spoleënostì v oblasti consultingu, technologiì a outsourcingu, pracuje se sv mi klienty jedineën m zp sobem zaloûen m na vz jemnè spolupr ci - tzv. Collaborative Business Experience. SdÌlenÌm spoleënèho rizika a spïchu a dosaûenìm hmatateln ch hodnot pom h Capgemini sv m klient m implementovat r stovè strategie, vyuûìvat technologie a rozvìjet se. SpoleËnost Capgemini zamïstn v celosvïtovï p ibliûnï expert a v roce 2005 dos hly jejì trûby 6,954 miliardy eur. VÌce informacì o jednotliv ch sluûb ch, poboëk ch a v zkumn ch projektech naleznete na adrese Kopii Zpr vy o svïtovèm bohatstvì a dalöì specifickè region lnì informace naleznete na adrese K podnikatelům ve zpracovatelském průmyslu míří přes 6 miliard korun JeötÏ necelè Ëty i mïsìce mohou malì a st ednì podnikatelè ze zpracovatelskèho pr myslu a souvisejìcìch sluûeb pod vat û dosti o dotace a zv hodnïnè vïry do OperaËnÌho programu Pr mysl a podnik nì (OPPP). ProzatÌm se o podporu p ihl silo p es firem, p iëemû polovinï z nich jiû byla p islìbena finanënì pomoc. Celkem se jedn o Ë stku p evyöujìcì 6 miliard korun. RozhodnutÌ o poskytnutì dotace z OPPP obdrûelo k 30. Ëervnu 630 firem, coû v hrnu p esahuje Ë stku 4,27 miliardy korun. DalöÌ 1,74 miliardy zìskalo podnikatel formou zv hodnïn ch vïr. "SkuteËnÏ vyplaceny byly zatìm 2 miliardy, protoûe p evod penïz na Ëty ûadatel lze uskuteënit aû potè, co spïönï dokonëì svè projekty. Kdyû je ale firmï dotace jednou p islìbena, stane se jen z Ìdka, ûe by podmìnky nedodrûela. Proto snad m ûeme uû nynì Ìct, ûe vìc neû polovina z 10,7 miliard alokovan ch na OPPP je re lnï vyëerp na," ekl gener lnì editel CzechInvestu Tom ö Hruda. "Kdyû porovn me ËÌsla z konce loúskèho roku s tïmi aktu lnìmi, tak jsme bïhem prvnìch öesti mïsìc rozdïlili v r mci OPPP dalöì 2 miliardy korun. P ijìm nì i hodnocenì û dostì navìc st le pokraëuje, a d se tedy p edpokl dat, ûe vïtöinu Inzeráty k oddlužení v úvěrových registrech jsou podvod V Ëesk ch sdïlovacìch prost edcìch se v poslednì dobï objevily inzer ty, kterè za poplatek aû KË nabìzejì fiktivnì oddluûenì problèmov m z jemc m o vïry. CCB - Czech Credit Bureau, a.s., organiz tor bankovnìho a nebankovnìho registru klientsk ch informacì upozorúuje, ûe tento zp sob vymaz nì nespl cen ch vïr je fakticky i technicky neprovediteln a v kaûdèm p ÌpadÏ by p edstavoval pokus o podvod. SpoleËnost v tèto souvislosti zvaûuje pod nì trestnìho ozn menì na nezn mèho pachatele. "Zpracov nì dat v obou registrech probìh automaticky bez moûnosti lidskèho z sahu. Oba registry jsou navìc velmi dob e zabezpeëeny a pr nik do nich nenì v souëasnosti zn m mi technologiemi moûn," ekl Petr KuËera, v konn editel spoleënosti CCB - Czech Credit Bureau, a.s., kter je organiz torem BankovnÌho registru klientsk ch informacì a NebankovnÌho registru klientsk ch informacì. pokraëov nì na stranï 21 Používejte firemní platební karty prost edk stihneme vëas vyëerpat," doplnil Luboö LukasÌk, editel Divize rozvoje podnik nì. "Co se t k samotnèho vypl cenì penïz, je OPPP jednìm z nej spïönïjöìch operaënìch program v zemi." Stovky milion korun putovaly v prvnìm pololetì k podnikatel m i z jin ch program. Ve druhèm kole programu Profese (OperaËnÌ program RozpokraËov nì ze strany 2 8. Zlepöit ÌzenÌ hotovosti. FiremnÌ karty pom hajì vytv et v r mci cash flow pohotovè prost edky, protoûe v daj z firemnì karty se vïtöinou z Ëtov v pozdïji, neû se inkasuje hrada za sluûby, a vy Ëtov nì Ëtu firemnì karty se prov dì pozdïji neû vy Ëtov nì hotovostnì hrady dodavatel m. Podnik se tak vyhne nutnosti p edem kr t firemnì v daje, protoûe ty jsou hrazeny z firemnì karty aû v okamûiku, kdy k nim dojde. FiremnÌ karty rovnïû odstraúujì nutnost z loh Ëi pokladnì hotovosti. 9. P ijìmat platebnì karty. DÌky tomu, ûe se transakce spojenè s platebnìmi kartami prov dïjì elektronicky, doch zì voj lidsk ch zdroj - OPRLZ) bylo podpo eno 99 projekt Ë stkou 103 milion korun. Ve t etìm kole, kterè ned vno skonëilo, si spïönì ûadatelè rozdïlì dalöìch zhruba 70 milion urëen ch na specifickè vzdïl v nì zamïstnanc. "V Ëervnu jsme takè spustili N rodnì projekt Standard rozvoje lidsk ch zdroj - Investors in People (OPRLZ), dìky kterèmu mohou dom cì k v raznèmu omezenì manipulace s hotovostì a pr ce p i odsouhlasenì plateb. ProvozovatelÈ mal ch a st ednìch podnik tak mohou uöet it spoustu Ëasu a penïz, takûe majì vìce prostoru k soust edïnì se na d leûitè vïci - jako je ÌzenÌ a rozvoj firmy. Uû û dnè p epoëìt v nì drobn ch nebo Ëek nì, neû z kaznìk vypìöe öek. 10. St t se Ëlensk m obchodnìkem. P ijìm nì platebnìch karet odstranì n klady na manipulaci s hotovostì a zv öì trûby. P i dodrûov nì jednoduch ch postup akceptace umoûúujì platebnì systèmy firm m realizovat bezpeënè a rychlè transakce na celèm svïtï. Mal m a st ednìm podnik m rovnïû plynou v hody z platebnìch z ruk podniky zìskat jedin mezin rodnï uzn van standard v oblasti ÌzenÌ a rozvoje lidsk ch zdroj. Podpora je urëena firm m ze zpracovatelskèho pr myslu a navazujìcìch sluûeb bez ohledu na velikost. PenÌze majì poslouûit ke zv hodnïnèmu n kupu sluûeb, jako jsou prvotnì anal za, poradenskè sluûby, ökolicì aktivity nebo z vïreënè zhodnocenì vedoucì k zavedenì standardu IIP," uzav ela informaci Michaela Pavlisov, vedoucì OddÏlenÌ rozvoje lidsk ch zdroj agentury CzechInvest. poskytnut ch pro elektronickè obchodov nì, objedn vky poötou a telefonickè transakce. MasterCard Business Card SpoleËnost MasterCard nabìzì firm m eöenì v podobï karty MasterCard Business. Jedn se o embosovanou platebnì kartu (m ûe mìt podobu jak kreditnì, tak debetnì karty) s mezin rodnì platnostì, kter umoûúuje prov dït bezhotovostnì platby v öirokè sìti obchod a vybìrat hotovost z bankomat v»eskè republice i v zahraniëì a na p ep ûk ch bank a smïn ren prost ednictvìm Cash Advance. VÌce se o firemnìch kart ch MasterCard m ûete dozvïdït na webov ch str nk ch 17

18 EXPORT srpen 2006 Firmy oceňují proexportní politiku státu Vdruhé polovině července se na půdě Ministerstva průmyslu a obchodu ČR uskutečnilo užitečné setkání reprezentace státu v čele s náměstkem ministra Ing. Martinem Tlapou a podnikateli či jejich zástupci v roli představitelů několika profesních uskupení. Byl to průsečík informací mapující zásady proexportní politiky, která se stále více orientuje na klienta, čili na potřeby firem. Významnou roli v tomto poslání hraje agentura CzechTrade. Jak její pomoc chápou podnikatelé, ukázala diskuse. Ne všechno, co pomáhá podnikatelům v jejich úsilí prosadit se v zahraničí, je ideální, ale například aktivity státu promítnuté do činnosti agentury CzechTrade se výrazně zkvalitňují. Je to právě CzechTrade, který hledá spolu s firmami stále hlouběji společnou řeč - usiluje o to, aby jim vycházel maximálně vstříc v tom, co život firem skutečně v souvislosti se seberealizací na zahraničních trzích vyžaduje. Podporu agentury CzechTrade Ëesk m podnikatel m a jejì kvalitnì asistenci v zahraniëì totiû vyzdvihla vïtöina z diskutujìcìch. Bed- ich Stuchl ze spoleënosti MOSEV plast nap Ìklad ocenil spïönou spolupr ci s editelem kancel e CzechTrade v Zagrebu a uvedl, ûe dìky jeho pomoci zìskal MOSEV nap Ìklad zak zku na likvidaci odpad. Ing. Michal ätefl, gener lnì editel OHL és a. s. ocenil cel st tnì systèm proexportnì politiky (pr ci zastupitelsk ch ad, z stupc agentury CzechTrade i MPO) a hodnotil ho jako kompaktnì a funkënì. Doslova ekl, ûe dìky kvalitnì podpo e st tu se ËeskÈ firmy v poslednìm obdobì staly d stojn mi partnery na zahraniënìm trhu. Ing. Ji Ì äa ec, v konn editel aliance»dt (»esk dob vacì technika) rovnïû konstatoval, ûe alianci agentura CzechTrade v raznï pomohla a pochv lil p edevöìm asistenci v Rusku a na UkrajinÏ a vzdïl vacì program. VladimÌr äiöka, tajemnìk HK»R, ocenil spolupr ci s CzechTrade p i z izov nì informaënìch exportnìch mìst v regionech a potvrdil, ûe je to dalöì z cest, jak podnikatelskè ve ejnosti usnadnit ûivot; jde o to, aby mïli vöichni ti, kte Ì nesìdlì v Praze, rovnocenn p Ìstup k informacìm a mohli rovnïû öet it Ëas a prost edky tìm, ûe se kv li kaûdè drobnosti nebudou vyd vat rovnou do Prahy. OdbornÌci jim na mìstï poskytnou plnohodnotn servis jako jejich kolegovè v hlavnìm mïstï. (rix) Budujeme kvalitní značku ČR ve světě Vize exportní strategie AktivnÌ a drav obchodnì politika EfektivnÌ asistence pro exportèry VyööÌ poëet hodin vïnovan Ëesk m firm m v zahraniëì Agentura na podporu obchodu CzechTrade zprovoznila 13 region lnìch exportnìch kancel Ì, kde mohou podnikatelè zìskat informace Ëi rady t kajìcì se exportu. P i budov nì sìtï exportnìch mìst agentura spolupracovala s Hospod skou komorou»r, kter v regionech zajiöùuje provozov nì jednotliv ch kancel Ì. "Chceme b t z jemc m o export jeötï blìû neû v minulosti a nabìzet jim svè sluûby p Ìmo v regionu. CÌlem je rovnïû zp Ìstupnit v regionech nabìdku dalöìch organizacì na podporu obchodu, jako je ExportnÌ garanënì a pojiöùovacì spoleënost (EGAP) a»esk exportnì banka (»EB)," uvedl v tè souvislosti gener lnì editel agentury CzechTrade Ivan Jukl. Dodal, ûe exportnì firmy majì nynì p Ìmo v regionech moûnost osobnìch konzultacì sv ch exportnìch z mïr a ot zek a mohou vyuûìt i individu- lnì asistenci za strany specialist CzechTrade. Agentura CzechTrade v regionech takè rozöì ila moûnosti v oblasti exportnìho vzdïl v nì. Podle I. Jukla je exportnì poradenstvì v regionech srovnatelnè s konzultaënìm servisem v praûskè centr le CzechTrade. Kontakty na region lnì manaûery CzechTrade: (zv raznïnè fungujì novï od ) 1) Peter Luk Ë Region lnì manaûer CzechTrade - Pardubice 2) V clav ätika Region lnì manaûer CzechTrade - St ednì»echy 3) Tom ö StanÏk Region lnì manaûer CzechTrade - stì nad Labem 4) Pavel äim nek JednÌm z hlavnìch kol MPO je prosadit»r ve svïtï takè prost ednictvìm obchodu a investic.to s sebou nese hlavnï nutnost zlepöit pozici»r na evropsk ch trzìch, prosazovat z jmy»r i na rostoucìch trzìch mimo EU. Na dom cì scènï potom nabìzet öpiëkovè sluûby st tu pro ËeskÈ v vozce a efektivnï podporovat ËeskÈ investice v zahraniëì a v voz sluûeb. Kdyû se soust edìme na budov nì kvalitnì znaëky»r ve svïtï, p inese to logicky vìce p ÌleûitostÌ pro ËeskÈ podnikatele. Dos hnout toho lze Ëinnou asistencì pro exportèry, zv öenìm v vozu sluûeb, snahou zvïtöit objem p Ìm ch investic a akvizic do zahraniëì a v neposlednì adï rozvojem v voznìch aliancì. P sobenì na klìëov ch trzìch CÌlen propagace zemï a obor CzechTrade blíže exportérům v regionech Prosadit»R ve svïtï prost ednictvìm obchodu a investic Naöe ministerstvo zav dì nov systèm sluûeb st tu pro export. Vytvo ili jsme jednotnou nabìdku sluûeb tzv. Export v kostce, vypracovali jsme novou koncepci veletrh a v stav, kter je zamï- ena na vïtöì p Ìnos tïchto akcì a na rozvoj doprovodn ch aktivit. NÏkterÈ z Ëesk ch n vrh jsme prosadili do smïrnice o sluûb ch na vnit nìm trhu EU. Byla vytvo ena Zelen linka pro export, kde podnikatelè majì moûnost eöit svè dotazy a problèmy. Je to vlastnï takov zpïtn vazba od ûivnostnìk pro n s; jim to pak d v moûnost podìlet se na tvorbï ËeskÈ obchodnì politiky. Region lnì manaûer CzechTrade -»eskè BudÏjovice 5) Evûen Sh nïl Region lnì manaûer CzechTrade - Sokolov 6) Ivan KamenÌk Region lnì manaûer CzechTrade - Jihlava 7) Ivo Ryba Ìk Region lnì manaûer CzechTrade - Hradec Kr lovè 8) Ji Ì Hartvich Region lnì manaûer CzechTrade - Liberec 9) Viktor äimeëek Region lnì manaûer CzechTrade - ZlÌn 10) Marie Baöta ov Region lnì manaûer CzechTrade - PlzeÚ 11) Alexandra StaÚkov Region lnì manaûer CzechTrade - Brno 12) Iveta Klimeöov Region lnì manaûer CzechTrade - P erov 13) Duöan Kupka Region lnì manaûer CzechTrade - Ostrava Stav projektů exportní strategie Projekt UsnadÚov nì obchodu P sobenì na klìëov ch trzìch Budov nì znaëky»r ve svïtï Ëinn asistence pro exportèry Zv öenì v vozu sluûeb Zv öenì p Ìm ch investic a akvizic do zahraniëì Rozvoj v voznìch aliancì Nov systèm ÌzenÌ sluûeb st tu pro export Z kaznickè centrum pro export SÌù pro export RozöÌ enì financov nì ËeskÈho exportu ExportnÌ akademie MÌra plnïnì SnaûÌme se naöim klient m poskytnout kvalitnì servis - prosazujeme vst Ìcnost, odhodl nì eöit jejich problèmy, zlepöit jejich informovanost. Naöe aktivity a sluûby pro export pl nujeme strategicky, vytv Ìme flexibilnì systèm teritori lnìch priorit. NaöÌm cìlem je zv öit vliv podnikatel na formulaci obchodnì politiky EU a p ipravujeme n vrh strategie»r k revizi spoleënè obchodnì politiky EU. Chceme sjednotit informace pro podnikatele, zaloûit ExportnÌ akademii, coû by zv öilo profesionalitu z stupc»r v zahraniëì a p ispïlo ke zlepöenì exportnìho know how firem. SnaûÌme se optimalizovat sìtï OE a p sobit hlavnï tam, kde to opravdu p in öì Ëesk m firm m efekt. VyjasÚujeme a precizujeme kompetence, obchodnì agendu je t eba p Ìmo spojit s pot ebami Ëesk ch firem. MPO by mïlo b t nejen ÌdÌcÌm a koordinaënìm mìstem ekonomick ch sluûeb, ale takè kontaktnìm mìstem pro firmy. SmaûÌme se postupovat podle slov v znamnèho ËeskÈho podnikatele Tom öe Bati, kter Ìk val: chytr k dïl na zaë tku, co hlup k na konci. O tom, ûe jsme zvolili spr vnou cestu, svïdëì v sledky diskusnìho fûra na tèma " ËinnÏjöÌ podpora pro exportèry" kterè se konalo na MPO. Z Ëastnili se ho p edstavitelè 71 Ëesk ch firem, Hospod skè komory»r, Svazu pr myslu a dopravy»r i ady dalöìch sdruûenì i z stupc st tnìch institucì, vëetnï MZV. Celkov poëet ËastnÌk tïsnï p es hl stovku. Na ot zku, zda se zlepöila kvalita poskytovan ch sluûeb v poslednìch dvou letech, 38 procent z ËastnÏn ch odpovïdïlo ano a 54 procent spìöe ano. S omezenìm sluûeb podpory exportu jen na prezentaci»r valn vïtöina - 75 procent, odpovïdïla rezolutnìm ne. Ano zaökrtla Ëty i procenta z ËastnÏn ch. TÈmÏ 92 procent z stupc firem, st tnìch institucì a sdruûenì se shodlo v z pornè odpovïdi na ot zku, zda by mïlo b t koordinacì a ÌzenÌm obchodnìch a ekonomick ch z jm»r a sluûeb pro firmy povï eno MZV. Martin Tlapa, n mïstek ministra pr myslu a obchodu DalöÌ popt vky na servis CzechTrade ID N zev ZemÏ urëenì ZahraniËnÌ podnikatelsk subjekt, n zev Popis popt vky 47098»eskÈ sklo SpojenÈ st ty americkè (U.S.A.) Darice Inc Firma m z jem o dekorativnì ËeskÈ sklo veöker ch typ Pe Ì z kr t/krocan Hongkong (»Ìna) (Honkong (China)) Gallop Trading (China) Co., Ltd. ObchodnÌ firma s registracì v Hongkongu m z jem o dovoz kr tìho/krocanìho pe Ì. Poûadavky na net ÌdÏnÈ kr tì/krocanì pe Ì: dèlka 4 1/2 palce nebo delöì plochè o dèlce 5 palc nebo delöì Elektroinstalace, Francie (France) AMEC SPIE Est V znamn fr. spoleënost s nadn rodnì p sobnostì (Francie, NÏmecko, vzduchotechnika, Lucembursko) hled v»r dodavatelskè firmy ze sektoru elektroinstalace, el. rozvadïëe a sk ÌnÏ vzduchotechnika, el. rozvadïëe a sk ÌnÏ. Specifikace poûadavk viz. p Ìloha (ve FRJ): Nutn poûadavek: komunikace ve FRj. 18

19 srpen 2006 CZECHINVEST, CZECHTRADE Vstupte na světový trh s Exportní cenou DHL Okvalitě českých výrobků není třeba pochybovat. Byla by proto škoda, aby české výrobky nešířily svoji slávu také za hranicí naší krásné, i když malé země. Společnost DHL již dlouhá léta velkou měrou přispívá k šíření dobrého jména českých výrobků tím, že zajišťuje export do celého světa mnoha českým firmám. Zároveň se snaží poukázat na význam malých a středně velkých exportérů pro českou ekonomiku, a proto již devátým rokem vyhlašuje prestižní soutěž s názvem Exportní cena DHL. Letos získala tato prestižní soutěž navíc novou podobu, aby se otevřela většímu spektru českých firem, které účastí v Exportní ceně DHL získají nejen zajímavé srovnání výkonu svojí firmy s ostatními exportéry, ale zároveň mají možnost zviditelnění v rámci oboru i u široké veřejnosti. Tentokr t publikujeme dalöì dva grafy, kterè byly souë stì v zkumu n zor Ëesk ch exportèr, kter pro DHL jiû tradiënï p ipravuje spoleënost GfK Praha (ExportnÌ v zkum DHL 2006). V sledky Firmám nejvíce pomohly investice do technologií a rozvoj kontaktů, prospěla by stabilizace kursů a větší podpora vlády Co pomohlo exportu vaöì firmy v obdobì poslednìho roku? rozvoj kontakt a novè kontakty v zahraniëì 19% technologickè inovace a investice 23% vlastnì silì firmy, produktivita pr ce 8% kvalita vlastnì produkce 9% vstup do EU 2% veletrhy a v stavy, v raznïjöì komunikace p ÌznivÈ ceny produkt 6% 6% jinè 9% nic nevì/bez odpovïdi 30% 0% 10% 20% 30% 40% v zkumu byly poprvè zve ejnïny spoleënï s jarnìm vyhl öenìm inovovanè ExportnÌ ceny DHL. NÏkterÈ grafy jsme otiskli v ËervnovÈ ProsperitÏ. Co by podle v s nejvìce pomohlo r stu exportu z»r? stabilizace kursu vlastnì aktivita, lepöì prezentace firmy lepöì podpora vl dy/st tu - financov nì exportu niûöì n klady produkce, produktivita lepöì podpora vl dy/st tu - nespecifikovan investice vë. nov ch technologiì kvalitn(ïjö)ì produkty/sluûbya cenov roveú lepöì financov nì exportu - bankovnì vïry a p jëky lepöì podpora vl dy/st tu - propagace, kontakty jinè nevì/bez odpovïdi 3% 4% 4% 8% 6% 6% 9% 19% 21% 22% 25% 0% 10% 20% 30% 40% 50% Firm m nejvìce pomohly technologickè inovace a investice do technologiì. V znam tohoto faktoru ve srovn nì s p edchozì vlnou stoupl. NejvÌce by prospïla stabilizace kursu. Tanto faktor je takè v znamnïjöì neû v minulè vlnï v zkumu. Celkem 84 nov ch investiënìch projekt, zahraniënìch i tuzemsk ch, zprost edkovala bïhem prvnì poloviny roku 2006 Agentura pro podporu podnik nì a investic CzechInvest. DÌky tïmto investiënìm projekt m v hodnotï p esahujìcì 70 miliard korun bude v nejbliûöìch letech v»eskè republice vytvo- eno vìce neû 17,5 tisìce nov ch pracovnìch mìst. "Oproti stejnèmu obdobì loúskèho roku vzrostl poëet projekt o 14, mnoûstvì p islìben ch pracovnìch mìst o 9,5 tisìce a celkov investiënì hodnota stoupla dokonce o 45 miliard korun," ekl Tom ö Hruda, gener lnì editel agentury CzechInvest. "Z celkovèho souëtu CzechInvest zprostředkoval investice za více než 70 miliard korun projekt je 21 s vysokou p idanou hodnotou, tedy investice do strategick ch sluûeb nebo technologick ch center." VÏtöinu investic se da Ì smïrovat do kraj s velkou nezamïstnanostì. Moravskoslezsk region byl atraktivnì pro 20 investor (37,8 miliardy KË) a steck si zvolilo 18 spoleënostì (7,4 miliardy KË). "Zlepöuje se i struktura projekt v r mci jednotliv ch odvïtvì. St le je silnï zastoupen sektor automobilov a strojìrensk, ale i zde je patrn posun ke sloûitïjöìm a odbornïjöìm v rob m. Investo i u n s budujì novè v robnì z vody s nejmodernïjöìmi technologiemi a öpiëkov mi standardy, kterè jsou tìm p dem Přehled největších investorů za první pololetí roku 2006 Ëasto vyööì neû u jejich d Ìve postaven ch poboëek v z padnì EvropÏ," upozornil Tom ö Hruda. Nejp ÌznivÏjöÌm dokladem o rozvoji naöì ekonomiky je skuteënost, ûe v bec poprvè se na prvnìm mìstï v poëtu nov ch projekt umìstili investo i poch zejìcì z»eskè republiky (23 projekt ). N sleduje tradiënï silnè NÏmecko (19 projekt ) a t etì mìsto zaujìm USA (10 projekt ). Nap Ìklad v MoravskoslezskÈm kraji pat Ì p ipravovanè projekty Ëesk ch firem z roveú k tïm nejvïtöìm. SpoleËnost VÌtkovice Cylinders, kter se specializuje na v robu vysokotlak ch lahvì urëen ch pro p estavbu motorov ch vozidel na pohon LPG, p ipravuje inves- Investor Sektor ZemÏ p vodu Investice (mil. KË) PracovnÌ mìsta Kraj MÌsto Hyundai Motor Company automobilov Korea , Moravskoslez. Noöovice Automotive Lighting souë stky pro automobil. NÏmecko 2 613, VysoËina P vov Reutlingen pr mysl IPS Alpha Technology elektronickè za ÌzenÌ Japonsko 2 600, steck éatec VÕTKOVICE CYLINDERS kovozpracujìcì»esk republika 1 000, Moravskoslez. Moravsk Ostrava Behr souë stky pro automobil. NÏmecko 500, Moravskoslez. Moönov pr mysl Prezident Hospod skè komory»r, Dr. Ing. JaromÌr Dr bek, p evzal z ötitu nad 2. roënìkem EvropskÈho fûra podnik nì, kterè se bude konat 20. z Ì 2006 pod n zvem Konkurenceschopnost - Konvergence - Kooperace v Praze ve velkèm s le Ministerstva zahraniënìch vïcì»r. Po adatelem je soukrom vysok ökola NEWTON College, a.s. ve spolupr ci se VzdÏl - vacìm st ediskem na podporu demokracie. KromÏ prezidenta Hospod skè komory»r p evzali z ötitu p. Kate ina Thompson, povï en vedenìm ZastoupenÌ EvropskÈ komise v Praze, a Jaroslav Baöta, 1. n mïstek ministra zahraniënìch vïcì»r. N zev fûra byl inspirov n t emi nov mi prioritami evropskè politiky hospod skè a soci lnì soudrûnosti vyhl öen mi Evropskou komisì pro novè rozpoëtovè obdobì Zveme vás na konferenci k problematice čerpání ze strukturálních fondů EU Jsou jimi konvergence, region lnì konkurenceschopnost a zamïstnanost a evropsk zemnì spolupr ce. JednodennÌ EvropskÈ fûrum podnik nì probïhne ve dvou blocìch. PrvnÌ, dopolednì blok bude vïnov n reflexi zkuöenostì ze zkr cenèho programovacìho obdobì Druh, odpolednì blok se zamï Ì na moûnosti vyuûitì struktur lnì pomoci z EU v»r v novèm rozpoëtovèm obdobì ËastnÌci fûra zìskajì odpovïdi na ËetnÈ ot zky souvisejìcì s efektivnostì Ëerp nì prost edk z evropsk ch fond. VyuûÌv»esk republika tyto prost edky v p imï enè mì e, nebo jsou zde jeötï urëitè rezervy? KterÈ faktory proces spïönèho Ëerp nì nejvìce ovlivúujì v pozitivnìm i negativnìm smyslu? Lze zpracovat spïön projekt vlastnìmi silami, nebo je nutnè vyuûìt sluûeb specialist? Jsou pravidla pro Ëerp - SoutÏû je po d na pod z ötitou a odbornou garancì vl dnì agentury na podporu exportu CzechTrade. Ta se k tomuto kroku rozhodla, neboù podle slov jejìho gener lnìho editele Ivana Jukla chce vyj d it podporu a uzn nì Ëesk m exportèr m, kte Ì se dok ûì prosadit v mezin rodnì konkurenci. Jak jsme jiû zmìnili, ExportnÌ cena DHL dost la v tomto roce jist ch zmïn. HlavnÌm d vodem pro jejì inovaci byla snaha otev Ìt ji a zp Ìstupnit öiröìmu okruhu Ëesk ch podnikatel. D raz byl kladen takè na pot ebu zv öenì motivace exportèr ve vybran ch regionech»eskè republiky. nì od roku 2007 transparentnïjöì neû ta dosavadnì? äk la p edn öejìcìch na EvropskÈm fûru podnik nì bude velmi öirok. Po vystoupenì prezidenta Hospod skè komory Dr. Ing. JaromÌra Dr bka budou n sledovat vystoupenì p edstavitel»r v EvropskÈm parlamentu (dr. RouËek a dr. StrejËek). Zkuöenosti s dosavadnìm vyuûìv nìm evropsk ch fond zhodnotì p edstavitelè podnikovè sfèry (Ing. B etislav Oöù dal), region (Ing. JaromÌr Valenta), bankovnictvì (Ing. LubomÌr Rajdl), poradensk ch firem (Ing. Jan Havr nek), odbornìci na evropskou integraci (Ing. Petr ZahradnÌk, Ing. ZdenÏk Luk ö, Ph.D.) a p edstavitelka Centra pro region lnì rozvoj PhDr. Marie Pavl, CSc. V odpolednìm bloku vystoupì p edstavitelè Ministerstva pro mìstnì rozvoj»r (Mgr. Arnoöt SoutÏû nynì tvo Ì n sledujìcì kategorie: Mal spoleënost, coû je kategorie urëena mal m spoleënostem s maxim lnìm poëtem 50 zamïstnanc a obratem do 300 milion KË. ZahraniËnÌ vlastnìk spoleënosti m ûe ve firmï drûet maxim lnï 49 %. Vznik spoleënosti musì b t datov n p ed 1. lednem roku St ednï velk spoleënost, v tomto p ÌpadÏ se jedn o firmu s maxim lnìm poëtem 250 zamïstnanc a obratem do 1,5 miliardy KË. ZahraniËnÌ vlastnìk spoleënosti m ûe ve firmï drûet maxim lnï 49 %. Vznik spoleënosti musì b t datov n p ed 1. lednem roku T etì kategoriì v po adì je ExportÈr regionu - kategorie urëen pro exportèry se sìdlem ve vybranèm regionu, v letoönìm roce se jedn o Moravskoslezsk kraj. ExportÈr teritoria, to je kategorie urëen pro exportèry s vïtöinov m v vozem do vybranè destinace - v letoönìm roënìku bylo zvoleno Rusko. KoneËnÏ poslednì kategoriì je Nej spïönïjöì klient CzechTrade, tedy kategorie otev en pro exportèry, kte Ì dos hli nejlepöìch v sledk na z kladï vyuûitì nïkterè ze sluûeb vl dnì agentury CzechTrade. A jak se soutïû samotn hodnotì a jakè ceny ËekajÌ na vìtïze? P ihl öenè spoleënosti se na z kladï kritèriì rozdïlì do jednotliv ch kategoriì. HlavnÌ hodnotìcì kritèrium exportèr v samotnè soutïûi tvo Ì index, kter se vypoëìt v jako n sobek meziroënìho exportu a podìlu exportu na obratu. Podle zìskan ch v sledk se n slednï urëì koneënè po adì. Celkov hodnota cen udïlovan ch vìtïz m dosahuje aû jednoho milionu korun. Jestliûe v s koncept ExportnÌ ceny DHL 2006 zaujal, m te moûnost se p ihl sit aû do 16. Ìjna P ihl öky najdete na webov ch str nk ch SlavnostÌ vyhl öenì v sledk probïhne v r mci galaveëera 9. listopadu 2006 ve ävandovï divadle v Praze. (ct) tici ve v öi p ibliûnï 1 miliardy korun a vytvo Ì nejmènï 114 nov ch pracovnìch mìst. DalöÌ Ëeskou firmou, kterè se da Ì, jsou OstravskÈ opravny a strojìrny. Pl nujì proinvestovat aû 430 miliûn korun. DÌky rozöì enì a modernizaci v z vodu vznikne dalöìch 170 pracovnìch mìst. Firma pat Ì mezi nejvïtöì v robce ûelezniënìch n kladnìch kolejov ch vozidel a n hradnìch dìl. T etìm p Ìkladem spïönè ËeskÈ firmy je spoleënost Finidr, kter d pr ci 186 lidem. JejÌ investice v»eskèm TÏöÌnÏ dos hne aû ke 482 miliûn m korun a bude zde vyr bït mïkkè a tvrdè kniûnì vazby. "Za dva nejvïtöì spïchy uplynulèho pololetì bych oznaëil zìsk nì investice automobilky Hyundai a d le vstup prvnìho strategickèho investora IPS Alpha na zûnu éatec-triangle. ObÏ investice jsou velice siln m impulsem pro restrukturalizaci dan ch region," dodal Tom ö Hruda. BÏhem svè existence se agentura CzechInvest podìlela na 687 investiënìch projektech v celkovè hodnotï p esahujìcì 520 miliard korun. DÌky tïmto investicìm v»eskè republice jiû vzniklo nebo v nejbliûöìch letech vznikne vìce neû 141 tisìc p Ìm ch pracovnìch mìst. Ve svïtovèm ûeb ÌËku investiënì atraktivity zpracov vanèm kaûdoroënï spoleënostì Ernst&Young figuruje»esk republika na sedmèm mìstï, a to za takov mi giganty jako jsou USA nebo»ìna. (tz ci) Marks, Mgr. Miroslav DanÏk), Ministerstva financì»r (Ing. Jan Gregor), Ministerstva pr myslu a obchodu»r (Ing. B etislav GrÈgr), viceprezident Svazu pr myslu a dopravy»r doc. Ing. Karel äperlink, CSc., editel Czechinvestu Mgr. Tom ö Hruda a p edstavitelè VysokÈ ökoly ekonomickè (prof. Ing. Eva Kislingerov, CSc. a doc. RNDr. RenÈ Wokoun, CSc.). Medi lnìm partnerem konference je port l BusinessInfo.cz. BliûöÌ informace o EvropskÈm fûru podnik nì a p ihl öku k Ëasti naleznete v Kalend i akcì port lu BusinessInfo.cz nebo p Ìmo na adrese organiz tor 19

20 KOMORA AUDITORŮ ČR srpen 2006 Auditoři pro vaši jistotu Vývoj účetnictví se zaměřením na malé a střední firmy Účetnictví se v průběhu staletí, kdy se uplatňuje, vyvinulo v samostatný informační a vědní obor. Přestalo mít povahu pouhých poznámkových zápisů přizpůsobených ryze soukromé potřebě jednotlivců, upravených ve vazbě na jejich zcela individuální potřeby a nabývalo ustálenějších forem, které musely vyhovět obecnějším požadavkům a stát se také srozumitelným širšímu okruhu uživatelů. Účetnictví a zejména výstupy z něj mají tedy takovou podobu a přinášejí takové informace, jaké požadují jejich uživatelé. Poûadavky uûivatel informacì z ËetnictvÌ se r znì podle toho, v jakèm politicko-ekonomickèm systèmu se ËetnÌ jednotka nach zì, jak je p edmït Ëinnosti ËetnÌ jednotky, jak m zp sobem je ËetnÌ jednotka financov na, zda se jedn o ËetnÌ jednotku ve ejnèho z jmu, nadn rodnì koncern, st ednì Ëi malou firmu. ËetnictvÌ uplatúovanè u n s po roce 1993 je harmonizov no se smïrnicemi EU. SmÏrnice k ËetnictvÌ (Ëtvrt ) byla vyd na proto, aby p edevöìm koordinovala opat enì Ëlensk ch st t t kajìcìch se p edkl d nì a obsahu roënìch ËetnÌch z vïrek a v roënìch zpr v, pouûit ch metod oceúov nì, zve ejúov nì a ovï ov nì (audit) tïchto dokument, coû je d leûitè pro ochranu jak spoleënìk obchodnìch spoleënostì, tak pro ochranu t etìch stran (investo i, vï itelè, st t, zamïstnanci). SpoleËnosti, jejichû cennè papìry jsou kûtov ny na evropsk ch kapit lov ch trzìch, jsou povinny od roku 2005 vykazovat ËetnÌ z vïrky podle Mezin rodnìch ËetnÌch standard (IFRS). Tato povinnost se vztahuje samoz ejmï i na ËeskÈ podniky.»tvrt smïrnice EU se zmiúuje, ûe si p eje aplikovat v nì obsaûen pravidla u vöech obchodnìch spoleënostì, u mal ch a st ednìch spoleënostì umoûúuje povolit v jimky z tïchto pravidel. Pokud p epoëteme finanënì ukazatele vymezujìcì malè a st ednì spoleënosti kurzem 29 KË/EUR, pak jsou malè a st ednì firmy vymezeny dle smïrnice EU tak, ûe k rozvahovèmu dni nep ekroëì dvï ze t Ì kritèriì: bilanënì suma: EUR , tj. p es 90 mil. KË Ëist obrat: EUR , tj. p es 180 mil. KË p epoëten poëet zamïstnanc bïhem ËetnÌho obdobì 50. Za danè situace by tedy p es 99 % spoleënostì Ženy se znovu vracejí ke Triole N kup dobrèho pr dla chce mimo dnou pèëi. Jak uk zal ned vn evropsk pr zkum, kaûd Ëtvrt ûena nosì öpatnou velikost podprsenky. Co je horöì, ûen v»eskè republice se to t k z 80 procent. LÈka i p itom majì poznatky, ûe öpatnï zvolen velikost podprsenky (pokud ji ûena nosì dlouhodobï) m ûe dokonce poökodit zdravì - bolestmi p te e poëìnaje a v krajnìm p ÌpadÏ n dorem konëe. UdÏlat dobrou podprsenku je tedy skuteën vïda. Pro zajìmavost - na jednu podprsenku se spot ebuje asi 100 metr nitì a 1,5 metru krajky nebo jemnèho pletu o öì i 16 cm. M lokdo si takè spoëìtal, ûe se podprsenka skl d aû z 30 dìl, jejichû seöitì vyûaduje tèmï 30 r zn ch postup na deseti r zn ch typech stroj. V»esku je umïlcem v öitì spodnìho pr dla akciov spoleënost Triola. Pr vï tento mïsìc zìskala jejì kolekce öesti origin lnìch podprse- Abeceda finančního řízení pro malé a střední podniky TERMÕN: MÕSTO: K CENTRUM, Senov ûnè n mïstì 23, Praha 1 CÕL: Kurz je urëen vöem, kte Ì chtïjì zìskat p ehled o z kladnìch principech a metod ch finanënìho ÌzenÌ a o jeho specifick ch rysech v podmìnk ch mal ch a st ednìch firem, kte Ì chtïjì finanënì ÌzenÌ a rozhodov nì ve svè firmï op Ìt o poznanè a v praxi ovï enè postupy, metody a hlediska, jejichû cìlem je zajiötïnì finanënì stability firmy. PÿEDN äõ: Ing. Jana KotÏöovcov, Ing. Dana KubÌËkov, CSc. PROGRAM: FINAN»NÕ ÿõzenõ MAL A STÿEDNÕ FIRMY A JEHO SPECIFIKA PROBL MOV OBLASTI FINAN»NÕHO ÿõzenõ MAL CH A STÿEDNÕCH PODNIKŸ 20 v»r bylo za azeno do kategorie "malè a st ednì firmy", p iëemû z pohledu uveden ch limit lze znaën poëet naöich firem oznaëit spìöe jako "mikro". Ze statistik totiû vypl v, ûe v»r je evidov no cca velk ch podnik (z celkovèho poëtu cca firem tedy cca 0,2 %), zhruba 19 % z nich je kûtovan ch na kapit lov ch trzìch. ExistujÌ r znè studie, ale i pr vnì p edpisy, kterè vymezujì, co je mìnïno v tè kterè zemi EU (vë.»r) malou, st ednì Ëi mikro firmou. P i vah ch o ËetnictvÌ, potaûmo auditu ËetnÌch z vïrek mal ch a st ednìch firem, je z sadnì nejen vymezenì jednotliv ch rovnì subjekt, ale na prvnìm mìstï to, na jakè koncepci bude ËetnictvÌ tïchto podnik postaveno. PrioritnÌm je tedy rozhodnutì, zda zvolit koncepci odvozenou od IFRS. Je z ejmè, ûe procesy podnikov ch kombinacì mal ch a st ednìch firem vedou k vytv enì velk ch celk nebo velk ch podnik, nïkterè z nich cìlì na kapit lov trh. Tedy smï ujì potencion lnï k aplikaci IFRS. Na druhè stranï existujì a budou existovat malè, st ednì n rodnì subjekty, kterè nep jdou touto cestou. MajÌ tudìû zcela odliönè uûivatele ËetnÌch informacì. NavÌc je pro nï systèm IFRS velmi n roën, neboù pouze vymezuje pot ebnè kategorie, moûnè principy, z sady, p Ìstupy a metody. KonkrÈtnÌ ËetnÌ postupy zabezpeëujìcì poûadovanè v stupy - finanënì v kazy - jsou vöak na rozhodnutì ËetnÌ jednotky. Bez zdatnèho metodika m ûe b t pro malè a st ednì firmy koncepce zaloûen na IFRS tïûko aplikovateln, anebo finanënï n roën (nutno zajistit externì odbornìky). Problematika ËetnictvÌ mal ch a st ednìch firem je velmi v znamn m tèmatem regulace, neboù tyto subjekty jsou co do ekonomickèho rozvoje a stability n rodnìch ekonomik nesmìr- nek znaëku kvality a opr vnïnì pouûìvat oznaëenì Czech Made. NÏkterÈ origin lnì vzory Trioly jsou chr nïny z pisem u adu p rmyslovèho vlastnictvì»r. V souëasnè dobï je a. s. Triola v robcem t Ì zna- Ëek pr dla: TRIOLA, YeeA a Charme. Podnik m tèmï stoletou tradici a i p es velkou konkurenci ze zahraniëì prosperuje. To je co Ìci, protoûe obzvl ötï textil a pr dlo se k n m dov ûì ve velkèm. Jenûe, Ëasto to jsou modely sice kr snè, leë nepohodlnè a navìc sedì jen ötìhl m dìvk m. Mnoho ûen sice pr dèlko z dovozu (nebo uöitè b hvìk m tady a prod vanè za p r korun st nka i) vyzkouöì, ale ke znaëce Triola se vracejì. K D: CENA: KË (vëetnï 19% DPH, zv hodnïn cena p i Ëasti na obou semin Ìch) Mezin rodnì ËetnÌ standardy (I. modul) nï v znamn m faktorem. Vzhledem ke svèmu systèmu ÌzenÌ jsou pruûnè v rozhodov nì, ve vyvìjenì a uplatúov nì nov ch podnikatelsk ch aktivit. Zdroje vlastnì, se kter mi podnik nì startujì, doplúujì vïrov nìm obchodnìch partner a bank. Pokud se jedn o zdravè subjekty, jejich rozvoj jde smïrem ke zvïtöov nì podniku, a to ve vïtöinï kritèriì. Proto je v kaûdèm p ÌpadÏ vhodnè, aby se sjednotila terminologie pouûìvan v ËetnictvÌ. Jedn se o shodnè vymezenì z kladnìch prvk ËetnictvÌ, jejich obsahu a uznatelnosti. TÌm jsou mìnïny kategorie: aktiva, z vazky, vlastnì kapit l, rezervy, n klady, v nosy, v sledek hospoda enì atd. Protoûe r st podnik, jejich f ze, p sobenì na nadn rodnì rovni sebou nesou pot ebu harmonizace ËetnictvÌ i na vyööì rovni, neû n rodnì, je z sadnì ot zkou, zda lze vymezit ËetnÌ r mec pro malè a st ednì podniky, kter by mohl p sobit na nadn rodnì rovni. NabÌzÌ se ËetnÌ r mec vypracovan pro IFRS, kterè jsou urëeny pro velkè nadn rodnì subjekty operujìcì na kapit lov ch trzìch. Jedn se o jedin nadn rodnì systèm v EvropÏ. Tento r mec vöak reaguje na poûadavky uûivatel informacì pot ebn ch pro kapit lov trh, coû nemusì b t s nejvïtöì pravdïpodobnostì vyhovujìcì pro uûivatele ËetnictvÌ mal ch a st ednìch podnik. N rodnì ekonomika je pod Ìzena fisk lnì politice danè zemï. Parlamenty a vl dy jednotliv ch zemì jsou sloûeny z osob, kterè odpovìdajì sv m obëan m mj. za vyuûitì prost edk, kterè vytv - ejì, jsou to instituce, kterè stanovujì daúovè systèmy tak, aby v p ÌsluönÈ zemi odpovìdala ekonomika z mïru vl dy. Pokud budou rozdìlnè politickè a ekonomickè z mïry jednotliv ch zemì, bude nestejn ekonomick roveú, jejìû vyrovn v nì nem ûe jìt p Ìliö skoky, nem ûe b t ani shodn daúov systèm. ËetnictvÌ mal ch a st ednìch firem (nejedn se o manaûerskè ËetnictvÌ urëenè pro bïûnè ÌzenÌ podnik ), pokud m mìt v znam pro uûivatele, kter mi jsou vlastnìci, manaûe i, obchodnì partne i, banky, daúovè org ny, org ny zdravotnìho, soci lnìho pojiötïnì, zamïstnanci, nem ûe v tèto f zi v voje abstrahovat od danì, kterè p edstavujì velmi v znamnou ekonomickou str nku podnik nì. Znamen to zohlednit pro n rodnì Ëely kritèria Michaela Barochov, vedoucì marketingu a obchodu Triola a. s. to zd vodnila: "Triola öije velmi kvalitnì podprsenky pro ûeny vöech postav - aû do velikosti H a I - a to umì m lokdo. S zìme na kvalitu. Naöe modely, st ihy i fazûny jsou preciznï propracovanè, jsou velmi oblìbenè, protoûe vûdy dob e padnou. äijeme z velmi kvalitnìch, Ëasto dov ûen ch materi l, ze kter ch jsou vyr bïny podprsenky i jin ch svïtozn - m ch znaëek." Triola vznikla bezm la souëasnï se vznikem TERMÕN: MÕSTO: Hotel Krystal, VäE - CDMS, J. MartÌho 2, Praha 6-VeleslavÌn PROGRAM: V pr bïhu kurzu se posluchaëi sezn mì se z kladnì filozofiì IAS/IFRS a se z kladnìmi odliönostmi Mezin rodnìch standard ËetnÌho v kaznictvì oproti ËeskÈ ËetnÌ legislativï. Na praktick ch p Ìkladech budou vysvïtleny z kladnì p Ìstupy ke konverzi ËeskÈ ËetnÌ z vïrky na IAS/IFRS. Jako studijnì materi ly posluchaëi dostanou p ehled hlavnìch bod kaûdèho standardu. PÿEDN äõ: Doc. Ing. Lenka Krupov, Ph.D. (VäE - katedra finanënìho ËetnictvÌ, spoluautorka publikacì IAS/IFRS a ady dalöìch materi l o IAS/IFRS) K D: CENA: KË (vëetnï 19% DPH) Zapiöte si do di e!! Konference "Nov z kon o padku jako jeden z n stroj ke zkvalitnïnì podnikatelskèho prost edì v»r" TERMÕN: Konference "Z konìk pr ce - nov pr vnì prava" TERMÕN: ObÏ konference po d me v hotelu Olympik - TRISTAR, U SluncovÈ 14, Praha 8 Podrobn program vöech vzdïl vacìch program spoleënosti 1. VOX a.s. naleznete na tel n hledu na to, co je mal a st ednì, p ÌpadnÏ mikro firma. Umoûnit jì vyuûìvat ËetnÌ z sady, principy, metody, p Ìstupy a definice obsaûenè v nadn rodnìm systèmu (IFRS), avöak p ipravit jì podrobnïjöì postupy a aplikace, kterè zohlednì nejen jejì velikost, ale i organizaënì a person lnì strukturu.»tvrt smïrnice EU obecnï stanovì povinnost vöem obchodnìm spoleënostem mìt ËetnÌ z vïrku ovï enou auditorem. Nech v na n rodnìch regul torech, zda vyuûijì moûnosti pro malè a st ednì firmy (vymezenì viz v öe) audit nepoûadovat. V»eskÈ republice jsou stanoveny limity pro povinn audit na zhruba poloviënì rovni kritèriì EU (testujì se vöak za dvï ËetnÌ obdobì). TÌm je takè d na v souvislostech smïrnice EU hranice pro malè a st ednì firmy. Je t eba se vöak zamyslet, zda vzhledem k ËeskÈmu n rodnìmu produktu a devizovèmu kurzu ËeskÈ koruny a eura nejsou tyto limity p Ìliö vysokè. SnÌûenÌ limit na p vodnì hodnoty, kterè platily v»r v lètech 1993 aû 2001, tj. hrn aktiv 20 mil. KË, Ëist obrat 40 mil. KË, by vhodnïji odr ûelo roveú podnik v»r (smïrnice EU uv dì pouze moûnost tyto limity nav öit aû o 10 %, varianta snìûenì neodporuje filozofii v jimky). Znamenalo by to sice, ûe by vìce ËetnÌch jednotek podlèhalo povinnèmu auditu, na druhè stranï by mïly tyto subjekty vïtöì jistotu o kvalitï svè ËetnÌ z vïrky. RozhodnÏ by byly penïûnì prost edky podnikatel vynaloûeny efektivnïji, neû jim stanovì novelizovan z kon o ËetnictvÌ - duplicitnì zve ejnïnì formou ObchodnÌho vïstnìku. Podniky nesplúujìcì uvedenè podmìnky by pak byly povaûov ny za malè a st ednì a mohly by uplatúovat zjednoduöenou ËetnÌ z vïrku, p ÌpadnÏ zjednoduöenè ËetnÌ metody a postupy, pokud by se pro tento p Ìstup rozhodly. Doc. Ing. Hana B ezinov, CSc. p edsedkynï V boru pro metodiku Komora auditor»eskè republiky prvnì ËeskoslovenskÈ republiky. Historie znaëky Triola se datuje od roku 1919, kdy byla v Praze zaloûena spoleënost stejnèho n zvu, vyr bïjìcì d mskè a p nskè pl tïnè pr dlo. NovodobÈ dïjiny Trioly se zaëaly ps t aû v roce 1967, kdy byla do stejnojmennèho, v tè dobï jiû n rodnìho podniku, soust edïna veöker produkce tohoto sortimentu v nïkdejöìm»eskoslovensku. PozdÏji se stal z n rodnìho st tnì podnik aû byl v roce 1994 zprivatizov n. "Nep ÌznivÈ obdobì let 1991 aû 1996, kdy nap Ìklad trûby klesly tèmï o polovinu, bylo ukonëeno v roce 1997 zmïnou vlastnick ch pomïr. V roce 2003 byla ekonomick stabilita spoleënosti zajiötïna v mïnou managementu a spr vn m nastavenìm v robnì a obchodnì strategie," vysvïtlila novè spïchy Trioly Michaela Barochov. Firma se "vrhla" i na plavky. "Na z kladï spïch naöich st ih, kterè si z kaznice velmi oblìbily, jsme zaëali s v robou dvoudìln ch a jednodìln ch plavek - a s velk m spïchem je öijeme jiû druhou sezûnu," doplnila vedoucì marketingu. Marie VaöÌËkov

21 srpen 2006 INFORMACE PRO VÁS Společně pod silnou značkou Možnost jak zvýšit konkurenceschopnost českých oděvních a textilních firem Historie textilu v regionu Morava Region, jehoû se projekt t k, je jiû na map ch Rakousko-UherskÈ monarchie charakteristick vysokou koncentracì textilnìho a odïvnìho pr myslu. V obdobì pr myslovè revoluce pat il dokonce k tïm nejpr myslovïjöìm. P estoûe se zmïnou charakteru pr myslovè v roby klesal v znam textilnìho a odïvnìho pr myslu, z stal do souëasnosti zachov n fenomèn ProstÏjova jako centra odïvnì v roby. Dokonce si dodnes zachov v v nïkter ch sortimentech jedna firma dominantnì postavenì na naöem trhu. Region je z pohledu oboru zajìmav takè tìm, ûe jsou zde v souëasnosti nejvïtöì textilnì a odïvnì podniky naöì republiky, jak z hlediska obratu, tak z hlediska poëtu zamïstnanc. Odtud takè vypl v siln orientace regionu na export. Na druhè stranï je zde mnoho mal ch firem, zaloûen ch podnikav mi lidmi, kte Ì vyrostli ve velk ch firm ch a majì dostatek zkuöenostì z oboru.»esk trh je pro tyto v robnì kapacity mal a tak se pr mïrnï 65 % produkce vyv ûì, nïkterè firmy exportujì p es 90 % v roby. Situace u n s i ve svïtï se velmi komplikuje agresivnìm vstupem»ìny na glob lnì trh. Znovu se dost v do pop edì problèm, kter vznikl v podstatï na zaë tku devades t ch let. Rozpadl se tuzemsk velkoobchod a zanikl Centrotex, jako specializovan podnik zahraniënìho obchodu. NynÌ m me ohromnè v robnì kapacity, ale nem me û dn, nebo jen minim lnì vliv na distribuënì kan ly a obchod jako takov. Potvrdila to i studie "Strategie textilnìho a odïvnìho pr myslu", kterou zpracovala Asociace textilnìho, odïvnìho a koûedïlnèho pr myslu (ATOK) pro Ministerstvo pr myslu a obchodu»r (MPO). P ÌËinou nìzkè produktivity pr ce naöeho textilnìho a odïvnìho pr myslu, v porovn nì se öpiëkou EvropskÈ unie, je skuteënost, ûe 77 % zamïstnanc se zab v v robou a jen asi 2 % prodejem a jeötï mènï marketingem a inovacemi. Kdeûto v znamnè firmy textilnìho a odïvnìho pr myslu v EvropskÈ unii jsou firmy obchodnì, kterè hledajì dodavatele po celèm svïtï. Zpracov vajì trûnì informace, v robu stïhujì za levnou pracovnì silou, ale prod vajì st le pod svou znaëkou. Je z ejmè, ûe znaëka je tìm fenomènem, kter prod v, hlavnï u mladè generace. JejÌ d leûitost roste zejmèna v poslednì dobï, soubïûnï s r stem levnèho ËÌnskÈho zboûì. Tomuto tlaku nelze konkurovat, protoûe cesta permanentnìho sniûov nì n klad vede k omezov nì inovacì, rozvoje a tìm k z niku firem. KrajskÈ ady podporujì spoleënè aktivity odïvnìch firem regionu. D leûit m faktorem, kter do jistè mìry takè br nì vzniku spoleënè znaëky, je snaha kaûdèho podniku samostatnï se prosadit v soutïûi na trhu mezi ostatnìmi. N ö pr zkum uk zal, Česká manažerská asociace a Svaz průmyslu a dopravy ČR vás srdečně zvou na 3. celostátní konferenci pod názvem ORGANIZACE A ŘÍZENÍ PODNIKATELSKÝCH ČINNOSTÍ kter se uskuteënì dne 14. z Ì 2006 od 9:00 do 15:00 hodin, v TOP Hotel Praha, ul. Blaûimsk 1781/4, Praha 4 CÌlem konference bude v mïna n zor, diskuse a prezentace praktick ch zkuöenostì mezi z stupci akademickè obce a öpiëkov mi manaûery o (nov ch) aspektech, kterè ovlivúujì organizaënì uspo d nì spoleënostì z hlediska ËelnÈ realizace jejich podnikatelskè strategie, organizace podnikatelsk ch aktivit, stylu vedenì pracovnìk a volby efektivnìch postup ÌzenÌ. Na konferenci vystoupì: Prof. Ing. Jaroslav A. Jir sek, DrSc., p edseda dozorëì rady StrojÌrny Tatra Praha, em. Honorary Dean, Professor of Strategic Management, Graduate School of Business Prof. Ing. ZbynÏk Pitra, DrSc., Ëlen Rady expert»ma Ing. Pavel Kafka, dr. h. c., gener lnì editel SIEMENS, s. r. o., Manaûer roku 2005, viceprezident SP»R Ing. LudÏk Pfeifer, CSc., p edseda spr vnì rady M.C.TRITON, s. r. o. Ing. Ladislav Dvo k, CSc., editel odboru rozvoj obchodu»eskè spo itelny, a. s. Ing. Ji Ì Majer, p edseda DDL, Manaûer roku 2001, viceprezident»ma Ing. Petr Chv tal, gener lnì editel TNT Express Worldwide, s.r.o. Ing. Monika PavlÌËkov, obchodnì editelka Universal Production Partners Praha Ing. Josef Blecha, gener lnì editel FEZKO, a. s. AntonÌn KonÌËek, editel Kovokon Popovice, s. r. o. Konference je urëena pro p edstavitele managementu firem a organizacì, pro pracovnìky st tnì spr vy a region lnì samospr vy, pro pracovnìky pr vnìch oddïlenì firem a pro pracovnìky st tnì a ve ejnè spr vy, zab vajìcì se podnik nìm a pro uëitele a studenty vysok ch ökol. (tz spdër) Inzeráty k oddlužení v úvěrových registrech jsou podvod pokraëov nì ze strany 17 "Jedin m zp sobem, jak m m ûe klient ËlenskÈho finanënìho stavu napravit svou vïrovou historii, je dnè splacenì sv ch z vazk, Ëi dohoda s finanënì institucì o odloûenì Ëi rozloûenì spl tek," pokraëoval P. KuËera. Data z obou datab zì jsou maxim lnï zabezpeëena technick mi i fyzick mi prost edky a p Ìstup do nich je moûn pouze povï en m pracovnìk m na z kladï ovï enì biometrick ch daj. Za vìce neû Ëty i roky provozu bankovnìho vïrovèho registru nedoölo ani k jedinèmu pokusu o prolomenì datab ze. Inzer ty, kterè takovouto sluûbu nabìzejì, jsou z ejmï pokusem o podvodnè vyl k - nì finanënìch prost edk. PodvodnÌk tak asi vyinkasuje penìze p edem a sluûbu potè neposkytne. "Jedn se pravdïpodobnï o naprosto nestoudn zp sob, jak z lidì, kte Ì majì problèm spl cet svè z vazky, podvodnï vyl kat v tïûkè situaci jeötï dalöì finanënì prost edky," dodal Petr KuËera. CCB - Czech Credit Bureau, a.s. upozorúuje, ûe pokus o takovèto podvodnè oddluûenì v sobï nese nebezpeëì naplnïnì skutkovè podstaty trestnèho Ëinu i pro "z kaznìky" inzerujìcìch podvodnìk. ûe tato soutïû je vedena spìöe ekonomick mi neû systèmov mi n stroji (brand management). Na z kladï tïchto skuteënostì, a po dohodï mezi asociacì ATOK, MPO a agenturou CzechInvest se dospïlo k n vrhu zmapovat tuto oblast a najìt moûn eöenì souëasnè situace. TextilnÌ zkuöebnì stav, s. p. (TZU) spoleënï s asociacì ATOK se rozhodl vyuûìt OperaËnÌ program Pr mysl a podnik nì (OPPP) - program Klastry a vytvo il projekt. Myölenka, zaloûit sdruûenì odïvnìch podnik v regionech JihomoravskÈho (JMK), OlomouckÈho (OLK) a Moravsko-SlezskÈho (MSK) kraje, byla p edloûena takè vöem t em krajsk m ad m a jejich p edstavitelè ji podpo ili nejen slovy, ale takè finanënï. VrcholovÌ manaûe i se shodujì PrvnÌ aktivita se uskuteënila jiû v Ëervnu loúskèho roku, kdy se setkalo tèmï 30 vrcholov ch manaûer mal ch, ale i velk ch odïvnìch firem, kterè p sobì v regionu Moravy. Z jedn nì a hlavnï z diskusnìch p ÌspÏvk z ËastnÏn ch vrcholov ch manaûer vyplynulo, ûe vedenì podnik si uvïdomuje to, ûe: znaëkovè v robky jsou schopny generovat trûby s vïtöì p idanou hodnotou, jejich st vajìcì znaëky jsou podniky schopny udrûet jen na»eskèm a SlovenskÈm trhu, na spoleën trh EU vyv ûejì ve velkè vïtöinï pod cizìm jmènem, malè firmy nemohou samy dos hnout na velkè zak zky, podstatnè inovace a v voj nov ch v robk nemohou financovat malè podniky, existuje velk popt vka po pr zkumu nov ch trh a nov ch odbytov ch p ÌleûitostÌ, nadïjnè je spojenì velk ch a mal ch firem, spïönè m ûe b t spojenì znaëky a sìtï obchod, kterè budou nabìzet v robky Ëlen klastru jednìm ze z kladnìch p edpoklad fungov nì jakèhokoliv uskupenì je informaënì TOK schopn p ed vat data o kaûdodennìch prodejìch. K spïönè znaëce takè pat Ì schopnost inovace, rychl obmïna sortimentu podle mïnìcì se popt vky a uv dïnì nov ch v robk na trh ve spr vn Ëas a na spr vnèm mìstï. ProblÈm inovacì v textilnìm a odïvnìm pr myslu nenì v souëasnosti kol pro jednotlivè, ani velkè firmy. Jejich loha se soust eôuje na mûdnost v robk, vytvo enì stylu pro cìlovè skupiny z kaznìk a jejich ovlivúov nì, kterè by jiû nemïlo b t obyëejnou reklamou, ale vzdïl v nìm spot ebitele. Nejen velkè firmy, ale zejmèna ty malè majì z jem spolupracovat KromÏ zmìnïn ch p edstavitel krajsk ch ad podpo ilo myölenku zaloûit spoleënè sdruûenì Ëesk ch odïvnìch firem jiû tèmï 20 spoleënostì a dvï univerzity. Mezi tïmito firmami nechybì: OdÏvnÌ podnik a. s., TextilnÌ zkuöebnì stav, s.p. V clavsk Brno Tel.: Fax: Gala a. s., Tonak a.s., v robci metr ûe Nov Mosilana a. s., Slezan Fr dek-mìstek a Toray s. r. o., v robci volnoëasov ch odïv ODEX spol. s r. o., EFPRI s. r. o., v robnì a odïvnì druûstva ModÏva Konice, Slezsk tvorba a Vkus Fr dek-mìstek, v robci koöil Janek spol. s r. o., v robci ponoûek Ela T ebìë, v robci pletenèho zboûì z p ÌrodnÌch materi l Mija Styl a dodavatelè odïvnìch doplúk Neige Noire. Do projektu se takè aktivnï zapojila Univerzita Tom öe Bati, Katedra konfekënì v roby v ProstÏjovÏ TechnickÈ univerzity Liberec a Design centrum»r. VyuûitÌ inteligentnìch textiliì V r mci projektu takè probïhl semin, kter mïl za kol n zornï uk zat moûnost orientace klastru na inovace. Semin vedl velmi zkuöen d nsk lektor Dr. Dalsgaard a p edstavil ËastnÌk m, co to jsou Smart textiles a jakè jsou moûnosti vyuûìt textilie nejen na "noöenì". P Ìkladem mohou b t zabudovanè Ëipy na snìm nì srdeënìho tepu, elektronickè vysìlaëky v policejnìch uniform ch, pracovnì odïvy pro z chran e a poû rnìky, ale takè vysokoreflexnì dìly pro sportovnì odïvy, zejmèna pro dïti, cyklisty apod. Zde se nach zì öirok ök la uplatnïnì a velk potenci l pro rozvoj inovacì v odïvnì v robï. A klastr by mohl slouûit jako realizaënì centrum inovaënìch projekt. NejbliûöÌ aktivity spojenè s projektem Projekt "Mapov nì vhodn ch firem pro klastry - OdÏvnÌ v robky s vyööì p idanou hodnotou" se blìûì ke svèmu z vïru a na podzim tohoto roku bude zakonëen. Na brnïnskèm V staviöti bude dne 22. srpna 2006, p i p Ìleûitosti veletrhu Styl a Kabo, probìhat semin, na nïmû se ËastnÌci sezn mì se strategiì budoucìho klastru na podporu silnè znaëky. P edstavì se takè aktivity budoucìho klastru. Semin doplnì odbornè p edn öky na tèmata spojen s projektem: "V znam spoleënè znaëky" - garantem je UTB ZlÌn a "Inovativnost designu v»r" - garantem je Design centrum»r. Semin je volnï p Ìstupn, z jemci o Ëast na tomto semin i n s mohou kontaktovat na telefonìm ËÌsle nebo em Projekt je spolufinancov n z programu OPPP a za p ispïnì JihomoravskÈho, OlomouckÈho a MoravskoslezskÈho kraje. Ing. Petra Dufkov, TZ, vedoucì oddïlenì Projekty a vzdïl v nì ISZ pořádá trénink SYSTEMICKÝ MANAGEMENT Termín zahájení: září 2006 Trénink vedení lidí a sebeřízení s využitím tzv. systemického přístupu. Rozvíjí profesionalitu, založenou na promyšlené kontrole, podněcování, podpoře a zplnomocňování Trénink je určen všem, kteří v komplexních procesech firemních změn čelí situacím, v nichž se vynořuje více otázek než vyzkoušených postupů a řešení. Všem, kteří se potřebují učit novému a chtějí profesionálně růst. Cena tréninku: ,- Kč Lektor tréninku: PhDr. Vratislav Strnad NARATIVNÍ KOUČOVÁNÍ, termín zahájení: listopadu Tento originální inovativní kurs je zaměřen na práci s emocemi ve firmě, na intervenční techniky tvořící z firmy dobrý příběh. Bližší informace na Kontakty: Pavla Drahozalová, sekretariát ISZ ISZ, Máchova 7, Praha 2 tel./fax: mobil:

22 PRO VAŠE PODNIKÁNÍ srpen 2006 Řízení operačních rizik dokáže zabránit krachu firem i finančním katastrofám bank Řízení operačních rizik (Operational Risk Management - ORM), nebo někdy také provozních rizik, se dostává v posledních letech do popředí pozornosti všech řídících i kontrolních pracovníků. Přitom to není žádná převratná novinka, prakticky již od počátků podnikání se lidé museli potýkat se selháním procesů, pracovníků nebo nespolehlivými technologiemi. Nicméně pojem ORM v současné podobě se stává naléhavě aktuálním skutečně v poslední době a spolu se snahou vedení každé společnosti o dosahování zisku, hledání nových příležitostí a eliminaci rizik, je jeho vzestup akcelerování zavedením nových požadavků regulatorního kapitálu, sofistikovaným kvantitativním modelováním a projekty typu Basel II nebo Solvency II ve finanční sféře. P i bliûöìm pohledu na v znamnè krachy firem nebo finanënì katastrofy poslednì dek dy (typu banky Barrings, spoleënostì Enron Ëi jinè) zjistìme, ûe nedostateënè nebo neexistujìcì ÌzenÌ operaënìch rizik zanechalo na tïchto p Ìpadech v razn otisk. Protoûe tato oblast je nedìlnï spjata s ostatnìmi oblastmi risk managementu, je nedìlnou souë stì celèho procesu. NavÌc provoznì chyby, nedostateën vnit nì kontrola, podvody Ëi neetickè chov nì k z kaznìk m mohou velmi v znamnï dopadnout na reputaci nejen danè spoleënosti, ale celèho odvïtvì a n slednï kapit lov ch trh. D slednè ÌzenÌ operaënìch rizik vede k minimalizaci bïûn ch provoznìch ztr t, kterè opominuty mohou vy stit ve finanënï n roënè problèmy. EfektivnÌ ORM zvyöuje schopnost firmy dos hnout strategick ch cìl, vedenì spoleënosti se m ûe vïnovat r stu namìsto eöenì soustavn ch krizì. Jak bylo uvedeno v öe, p in öì sv j vklad do celofiremnìho systèmu ÌzenÌ rizik a doplúuje kompletnì obr - zek rizika a moûn ch v nos. P i pokusu o charakteristiku operaënìch rizik snad nejv stiûnïji p sobì definice Basel II: "OperaËnÌ riziko je riziko p Ìm ch nebo nep Ìm ch ztr t, zp soben ch neadekv tnostì Ëi selh nìm internìch proces, lidì a systèm anebo vlivem externìch ud lostì." Tato definice d le zahrnuje riziko pr vnì, ale vyluëuje riziko strategickè a reputaënì. NicmÈnÏ dle n zoru autora jsou i tato rizika nedìlnou souë sti ORM. Je na kaûdè spoleënosti, aby definici operaënìho rizika, vëetnï jeho sloûek, upravila podle sv ch pot eb. PotÈ m ûe struktura vypadat nap Ìklad n sledovnï: Procesní riziko Riziko lidského faktoru je m ûeme jako procesy, kterè nevedly k dosaûenì stanoven ch cìl, anebo sice cìl dos hly, nicmènï za vynaloûenì nadmïrnèho objemu n klad. Typick m p Ìkladem jsou transakënì chyby v celèm procesu od prodeje, p es stanovenì cen, dokumentaci, aû po plnïnì klientovi. PochybenÌ v tomto etïzci m ûe vèst k finanënìm ztr t m, ztr tï klienta nebo reputace spoleënosti. Nap Ìklad chybnï stanoven cena produktu vede ke ztr tovèmu v sledku hospoda enì. NavÌc je firma nucena pohybovat se Ëasto v regulovanèm prost edì, a to jak z hlediska teritoria, tak i oboru Ëinnosti. DalöÌm v znamn m rizikem je nedostateën nebo chybn dokumentace, nap Ìklad Systémové riziko Systém řízení operačních rizik Riziko externích událostí Enterprice Risk Management (ERM) - celofiremní systém řízení rizik Pozn mka: SystÈm ÌzenÌ operaënìch rizik tvo Ì jeden z pilì ERM. ProcesnÌ riziko Jednou z d leûit ch sloûek operaënìho rizika je nepochybnï riziko neefektivnìch nebo nedostateën ch proces ve spoleënosti. Charakterizovat smlouva a jejì dodatky. VelkÈ spoleënosti spravujì v jednom okamûiku stovky takov ch smluv a snadno m ûe dojìt k nedorozumïnìm Ëi spor m mezi z ËastnÏn mi stranami. Na tomto mìstï ani nenì t eba zd razúovat nutnost kvalitnìch kontrolnìch proces na kaûdè rovni procesnìho etïzce. pokraëov nì na stranï 23 Následující schéma zjednodušeně ukazuje klasifikaci operačních rizik dle nastalé události, která vychází právě z Basel II, ale je velmi jednoduše aplikovatelná na jakoukoliv společnost a může sloužit jako výchozí pohled pro zavedení systému. Kategorie ud losti Popis PodrobnÏjöÌ ËlenÏnÌ P Ìklad aktivity InternÌ podvod Ztr ty zp sobenè podvodn m jedn nìm nebo zpronevïrou majetku, obch zenìm Neautorizovan Ëinnost myslnè nevyk z nì transakcì Ëi nedodrûenìm na ÌzenÌ a pravidel spoleënosti, nejmènï jednou vnit nì NeautorizovanÈ transakce s finanënì osobou/stranou ztr tou myslnï chybn klasifikace pozice ZneuûitÌ systèm, pracovnìch pom cek Kr deû a podvod Podvod, vïrov podvod, bezcenn depozita Kr deû, vydìr nì, loupeû Neopr vnïnè p ivlastnïnì si aktiv SvÈvolnÈ zniëenì aktiv Falzifik ty Paöov nì myslnè poruöenì daúov ch z kon platky, zpïtnè provize Neleg lnì obchody s internìmi informacemi ExternÌ podvod Ztr ty zp sobenè podvodn m jedn nìm, zpronevïrou majetku nebo poruöenì Kr deû a podvod Kr deû, loupeû z kona t etì stranou PadÏl nì PodvodnÈ manipulace s öeky SystÈmov bezpeënost NapadenÌ systèmu Kr deû informacì zp sobujìcì finanënì ztr t ZamÏstnaneckÈ praktiky äkody zp sobenè praktikami nekonzistentnìmi s p edpisy o zamïstnanosti, ochranï zdravì Vztahy mezi zamïstnanci Ot zky odmïúov nì, zamïstnaneck ch v hod a bezpeënost na pracoviöti a bezpeënosti p i pr ci, hradami odökodnïnì za razy nebo diskriminacì a ukonëenì pracovnìho pomïru BezpeËnÈ prost edì Z kladnì faktory bezpeënosti pr ce ZdravÌ zamïstnanc a pravidla bezpeënosti Diskriminace Vöechny typy diskriminace Klienti, produkty a obchodnì praktiky äkody vznikajìcì nechtïnï nebo z nedbalosti, zanedb nì profesion lnìch z vazk v Ëi Vhodnost, prozrazenì, PoruöenÌ d vïrnosti z kaznìk klient m (vëetnï poûadavk d vïrnosti a vhodnosti) anebo z podstaty produktu d vïrnost PoruöenÌ zachov nì tajemstvì AgresivnÌ zp sob prodeje ZneuûitÌ d vïrn ch informacì NevhodnÈ obchodnì NevhodnÈ obchodnì nebo trûnì praktiky nebo trûnì praktiky PranÌ öpinav ch penïz Nelicencovan Ëinnost Manipulace trhu Insider trading Vady v robk Vada v robku KonstrukËnÌ chyby modelu V bïr, gesce a ohroûenì PoruöenÌ kontroly klienta P ekroëenì nastaven ch limit klienta Poradensk Ëinnost Spory o v sledky poradenskè Ëinnosti PoökozenÌ fyzick ch aktiv äkody vzniklè ztr tou nebo poökozenìm fyzick ch aktiv, zap ÌËinÏnÈ p ÌrodnÌ katastrofou Katastrofy a ostatnì ud losti äkody z p ÌrodnÌch katastrof nebo jin mi vlivy äkody zp sobenè jin mi externìmi vlivy (terorismus, vandalismus) P eruöenì Ëinnosti, selh nì systèm äkody vzniklè p eruöenìm Ëinnosti, provozu nebo selh nìm systèm SystÈmy Hardware Software Telekomunikace Vy azenì nebo p eruöenì komun lnìch sluûeb (dod vky elekt iny apod) Realizace, dod nì a ÌzenÌ proces Ztr ty zp sobenè chybami v transakënìm procesu nebo jeho ÌzenÌ ve vztahu Z znam transakcì, Chybn komunikace k z kaznìk m nebo dodavatel m dod vky a drûba Chyba p i po izov nì dat nebo d vkovèm zpracov nì NedodrûenÌ termìnu nebo odpovïdnosti SystÈmov chyba ËetnÌ chyba NedostateËn drûba dat ManaûerskÈ selh nì Monitorov nì a v kaznictvì NedodrûenÌ mandatornìch povinnostì vykazov nì Nep esnè externì reporty Z kaznick dokumentace ChybÏjÌcÌ prohl öenì nebo autorizace klient ChybÏjÌcÌ nebo nekompletnì pr vnì podklady ÿìzenì z kaznick ch Ët Neautorizovan p Ìstup k Ëtu klienta Nespr vnè z znamy klienta NedbalostnÌ ztr ta nebo poökozenì aktiv klienta ObchodnÌ partne i Chybn v kon k obchodnìmu partnerovi /maklè i, agenti R znè spory s obchodnìmi partnery DodavatelÈ Outsourcing Spory s dodavateli 22

23 srpen 2006 TRH INFORMACÍ Investice do zaměstnanců zaručuje firmám úspěch Gender Studies o. p. s., vyhlásila Citigroup soutěž o nejlepší firmu s rovnými příležitostmi pro ženy a muže v České republice Dne 21. června 2006 byl vyhlášen 2. ročník Citigroup soutěže o nejlepší firmu s rovnými příležitostmi pro ženy a muže v České republice. Soutěž je nástrojem propagace rovných příležitostí v České republice a zároveň specifickou formou ocenění firem, pro které princip společenské odpovědnosti (Corporate Social Responsibility) není prázdnou nálepkou. Pojmy Společenská odpovědnost firem či Rovné příležitosti pro ženy a muže jsou u nás stále ještě na okraji zájmu a české firmy či zastoupení zahraničních korporací v České republice s etickými kodexy často nepracují. Zkuöenosti ze zahraniëì dokazujì, ûe podobnè soutïûe pom hajì rozvìjet programy na podporu rovn ch p ÌleûitostÌ pro ûeny a muûe a jejich pozitivnì vnìm nì ze strany zamïstnanc a zamïstnavatel. Prost ednictvìm tïchto soutïûì se mnohè firmy v bec poprvè setk vajì s nïkter mi pojmy, kterè se t kajì flexibilnì pracovnì doby, karièrnìho postupu ûen Ëi forem podpory slaôov nì rodinnèho a pracovnìho ûivota ûen a muû. Na rozdìl od r zn ch z kon Ëi st tnìch na ÌzenÌ nejsou firmy k opat enìm zamïstnaneck ch politik vedeny shora, ale jsou k jejich p ijetì motivov ny formou publicity a vytv enìm tzv. social label. Tuto "znaëku" pak mohou vyuûìvat p i ve ejnè prezentaci svè firmy. Politika pro rozvoj rovn ch p ÌleûitostÌ ûen a muû m ekonomickè efekty JednÌm z mnoha d vod, proë by se mïl firemnì Řízení operačních rizik dokáže zabránit krachu firem i finančním katastrofám bank pokraëov nì ze strany 22 Riziko selh nì lidskèho faktoru Typick m zdrojem selh nì pracovnìk spoleënosti je jejich p etìûenì, nedostateënï z ejmè lohy v procesu, nekompetence, neëestnè jedn nì a Ëasto i firemnì kultura, kter nejenûe nep ipravuje na moûnost rizikov ch situacì, ale Ëasto jim mlëky p ihlìûì. P i rozboru operaënìch rizik Ëasto doch zìme k z vïru, ûe lidsk faktor p edstavuje Ëasto aû 60% podìl vöech rizikov ch kategoriì a Ëasto p sobì jako spouötïcì mechanismus pro etïzovou reakci incident. Nap Ìklad uûìv nì firemnìho internetu pro soukromè Ëely znamen 70% ztr tu produktivity, 20% riziko ohroûenì systèmovè bezpeënosti a dokonce 10% ohroûenì pr vnì odpovïdnosti. V znamnou roli p i eliminaci tohoto rizika hraje kvalitnì systèm internìch kontrol, aktivnì person lnì pr ce se zamïstnanci. EvidentnÌ je velmi zk vazba do ostatnìch druh operaënìch rizik. Je z ejmè, ûe kvalitnì pr ce v tèto oblasti p edstavuje pro kaûdou spoleënost znaën potenci l a p Ìleûitost r stu a konkurenënì v hodu. SystÈmovÈ riziko SouËasnÏ s r stem v znamu technologiì v kterèkoliv oblasti Ëinnosti pochopitelnï stoup i v znam systèmovèho rizika. Mezi nejv znamnïjöì oblasti pat Ì spr vn funkënost systèm a jejich dostateën vyspïlost tak, aby nebrzdily rozvoj podnikatelskè Ëinnosti subjektu, jejich dostateën kapacita, zabezpeëenì proti neautorizovanèmu pouûìv nì a zajiötïnì kontinuity provozu. DalöÌm p Ìkladem systèmovèho rizika mohou b t ztr ty zp sobenè chybn m finanënìm modelem, kdy instituce pouûije chybnè parametry, metodologii nebo chyby v algoritmech. person lnì management zab vat zlepöov nìm podmìnek pro slaôov nì rodinnèho/soukromèho a profesnìho ûivota, rozvojem rovn ch p ÌleûitostÌ pro ûeny a muûe a rozvojem lidsk ch zdroj obecnï, je samoz ejmï ekonomick efekt tïchto investic. Podle zahraniënìch studiì p in öejì podobnè programy inovaënì a kreativnì p Ìstupy, snìûenì nemocnosti a fluktuace zamïstnanc, zvyöujì loaj lnost zamïstnanc i z kaznìk k firmï a ovlivúujì jejì produktivitu a ziskovost. StruËnÏ eëeno, investuje-li firma do sv ch zamïstnanc, investuje do svèho dlouhodobèho spïchu. P ihl öky do soutïûe konëì v z Ì Do soutïûe se m ûe p ihl sit kaûd firma p sobìcì v»eskè republice, kter respektuje pravidla soutïûe a zaöle nejpozdïji do 15. z Ì 2006 vyplnïn dotaznìk. Firma m ûe b t takè nominov na sv mi zamïstnanci. VÌtÏze soutïûe Mnoho Ëten nepochybnï "vzpomìn " na problèm a finanënì n klady spojenè s Y2K (neboli magick m ËÌslem roku 2000 ve vöech moûn ch systèmech). JakÈkoliv p eruöenì plynulèho chodu systèm znamen v souëasnè dobï tèmï okamûitè p eruöenì tvorby v nos (spoleënost je nedostupn pro svè klienty, alternativnì eöenì prakticky neexistuje) a n slednè finanënì ztr ty. OpÏt nenì t eba zd razúovat, ûe kvalitnï Ìzen proces rizik p in öì dalöì p Ìleûitosti a moûnosti generov nì zisku. Riziko externìch ud lostì Chod kaûdè spoleënosti je vedle internìch rizik ovlivnïn i celou adou externìch faktor, od dodavatel aû po r znè ud losti typu p eruöenì dod vek energiì, teroristickè Ëiny, externì podvody, ale i mnohem obvyklejöì zmïny ekonomick ch podmìnek trhu, vstup novèho konkurenta. Tzv. "internetov bublina" p ed nïkolika lety uk zala, ûe kaûdè podnik nì musì b t zaloûeno na solidnì strategii, kter p in öì dlouhodob r st a ziskovost. To jsou ale z kladnì manaûerskè pouëky, kterè nenì t eba na tomto mìstï rozv dït. Jen potvrzujì, ûe ÌzenÌ operaënìch rizik nenì niëìm nov m, nicmènï pouze v poslednìch nïkolika letech jsou tyto ot zky posuzov ny ne oddïlenï a na r zn ch rovnìch ÌzenÌ, ale v kontextu celè spoleënosti, kaûdèho jejìho pracovnìka a i s vïtöì nalèhavostì. P i pohledu na komplex operaënìch rizik je z ejmè, ûe jejich ÌzenÌ p edstavuje systematick proces, kter rizika identifikuje, mï Ì a poslèze ÌdÌ. ZjednoduöenÏ se proces ÌzenÌ operaënìch rizik skl d s n sledujìcìch krok : 1. Metody a organizace ORM - z kladnìm krokem, kter musì kaûd organizace, zav dïjìcì ÌzenÌ operaënìch rizik p ipravit, je definov nì cìl ORM a metod, jak jich dos hnout vybere porota sloûen z odbornìk a odbornic v oblasti rozvoje lidsk ch zdroj a rovn ch p ÌleûitostÌ pro ûeny a muûe. SoutÏû je rozdïlena do dvou kategoriì: velkè a malè/st ednì firmy. ZaËalo to p ed dvïma lety SoutÏû byla poprvè vyhl öena v roce 2004 obecnï prospïönou spoleënostì Gender Studies ve spolupr ci s Ministerstvem pr myslu a obchodu»r. Nult roënìk (2004) se zamï il na obecnè charakteristiky politiky rovn ch p ÌleûitostÌ pro ûeny a muûe, jak jsou uplatúov ny ve firm ch, prvnì roënìk (2005) se uskuteënil za finanënì podpory Ministerstva pr ce a soci lnìch vïcì a jeho cìlem bylo postavenì ûen v ÌdÌcÌch pozicìch. HodnotÌ se programy na podporu rodiny Druh roënìk (2006) Citigroup SoutÏûe o nejlepöì firmu s rovn mi p Ìleûitostmi pro ûeny a muûe v»eskè republice se soust edì na slaôov nì osobnìho/rodinnèho a profesnìho ûivota. Vzhledem k tomu, ûe opat enì usnadúujìcì skloubenì soukromèho a profesnìho ûivota by se nemïla t kat pouze ûen, ale takè muû, bude pozornost vïnov na i program m na podporu rodinnèho ûivota otc. S ohledem na rozvoj modernìch technologiì, na zvyöujìcì se vzdïlanost a mobilitu obyvatelstva a z roveú na demografick v voj v modernì spoleënosti je jen ot zkou Ëasu, kdy se podniky nejen v»eskè republice budou muset uch zet (nap Ìklad snìûenì provoznìch ztr t o 20 %). V prvnì adï je to stanovenì princip ÌzenÌ OR, definice a klasifikace rizik, urëenì procesu a n stroj ORM, organizaënì struktura a lohy a odpovïdnosti nejen ÌdÌcÌch, ale vöech pracovnìk v danè spoleënosti. D leûit m krokem je zaëlenïnì jiû existujìcìch funkcì ORM do tohoto procesu (prvky internì kontroly, Six Sigma apod). 2. N sleduje identifikace a posouzenì rizika. Mezi jednotlivè kroky pat Ì vytvo enì datab - ze vznikl ch ökod. Ta slouûì pro sledov nì trend a modelov nì. D le mapov nì rizik, jejich hodnocenì z pohledu z vaûnosti a frekvence. 3. Alokace kapit lu a mï enì v konnosti. D leûit m prvkem mï enì v konu kaûdè spoleënosti je efektivnì alokace kapit lu a hodnocenì jeho v konnosti. Na rozdìl od rizik trûnìch nebo vïrov ch nejsou v tèto oblasti vyvinuty modely v plnèm rozsahu a r znè metody modelov nì se potè odr ûejì v r znè interpretaci operaënìch rizik. 4. ZmÌrnÏnÌ rizik a kontrola. P edchozì kroky ORM jsou d leûitè, ale bez vlastnìho zajiötïnì faktickè kontroly rizika a p ijìm nì opat enì ne ËinnÈ. Mezi postupy zmìrúujìcì dopad rizik na spoleënost pat Ì nap Ìklad zmïna pracovnìch postup, zlepöenì automatick ch proces, dodateënè lidskè zdroje, doplnïnì internìch kontrolnìch proces apod. v celè öì i organizaënì struktury. 5. Transfer rizik a jejich financov nì. Kaûd spoleënost se rozhoduje, zda klìëov rizika bude eöit internï, anebo provede jejich transfer t etì stranï (obvykle pojistiteli). V adï p Ìpad doch zì ke kombinaci obou postup (nap Ìklad v oblasti bezpeënosti pr ce jsou stanoveny internì p edpisy a ökolenì, navìc je o kvalitnì zamïstnance a budou vynakl dat hodnï silì na jejich udrûenì. VyuûitÌ flexibilnìch forem zamïstn v nì a politika rovnèho zach zenì se zamïstnanci bude jednoznaënou v hodou na konkurenënìm poli trhu pr ce. "Dob e si uvïdomujeme, ûe rovnè postavenì muû a ûen ve firm ch nenì v»eskè republice samoz ejmè. Proto jsme se rozhodli zapojit do projektu, kter si klade za cìl souëasnou situaci zlepöit, a kter jiû stavì na zkuöenostech. NavÌc je projekt realizov n organizacì, kter pat Ì k nejuzn vanïjöìm na trhu," uvedl Milan Ruttner, editel Lidsk ch zdroj Citibank. "VÏ Ìme, ûe soutïû bude jeötï spïönïjöì neû v minul ch letech, kdy se jì z Ëastnila ada v znamn ch firem p sobìcìch v»eskè republice, a ûe se jì dostane pozornosti od dalöìch firem, ale i mèdiì a osobnostì ËeskÈho byznysu," dodala Alena Kr lìkov, editelka Gender Studies, o. p. s., organizace, kter je kromï ady dalöìch aktivit realiz torkou celèho projektu. Letos poprvè se rozhodla soutïû podpo it Citibank a. s. prost ednictvìm nadace Citigroup Foundation. Medi lnìm partnerem je Ëasopis Prosperita. VÌce informacì najdete na Aktu lnì dotaznìk spolu s pravidly jsou k dispozici na adrese zakoupen pojistn program, podobn postup lze uplatnit v p ÌpadÏ odpovïdnosti za vadu v robku). Je vcelku ironickè, ûe operaënì rizika jsou historicky nejstaröìmi, kter m kaûd spoleënost ËelÌ, nicmènï se zdajì b t nejnovïjöì a prakticky nejmènï rozvinutou komponentou celofiremnìho systèmu ÌzenÌ rizik (ERM). Iniciativy vedoucì k zavedenì systèmu ÌzenÌ rizik, coû je mimo jinè znaënï komplexnì a n kladn proces, vych zejì ze dvou z kladnìch poûadavk. V prvnìm p ÌpadÏ je to vlastnì iniciativa danè spoleënosti, kde si vedenì firmy uvïdomuje pot ebu kvalitnìho a komplexnìho ÌzenÌ rizik s cìlem nejen minimalizovat Ëi dokonce eliminovat potenci lnì ztr ty, ale takè na druhè stranï vyuûìt p Ìleûitosti. Tento z kladnì princip ÌzenÌ rizik je t eba si uvïdomovat p i hodnocenì klad a z por celèho procesu. Na stranï druhè se v nïkter ch odvïtvìch Ëi regionech objevujì iniciativy regulaënìho charakteru, kde ERM je p Ìmo na izov n. V vodu textu byla zmìnïna oblast finanënì. V bankovnìm sektoru EU se jedn o jiû schv len dokument "Basel II", v oblasti pojiöùovnictvì se intenzivnï pracuje na projektu "Solvency II", kterè jiû p Ìmo definujì poûadavky ÌzenÌ rizik a rizikovï upravenèho kapit lovèho vybavenì. Z pohledu teritori lnìho je z ejmï nejzn mïjöìm dokumentem z kon Sarbanes - Oxley v USA. Prameny: Lam, James: Enterprise Risk Management, 2003 Basel II The Journal of the Operational Risk Management CFO Europe, kvïten 2006 Ing. VladimÌr Pulchart gener lnì editel Maxima pojiöùovna, a.s. Co nemusíte dělat, svěřte jinému TNT Express jsme doposud v naöem seri lu p edstavovali jako spoleënost, kter se snaûì sv m klient m a zamïstnanc m p in öet st le kvalitnïjöì sluûby zp sobem, kter je vûdy v nïëem origin lnì. Nejinak je tomu i dnes, kdy se s v mi chceme podïlit o zkuöenosti se zcela nov m a n padit m eöenìm komunikace, jeû TNT Express intenzivnï zah jila na poë tku tohoto roku. V dneönì dobï jsou na vzestupu elektronick mèdia a s p Ìchodem digitalizace je z ejmè, ûe pr vï tato mèdia zcela zmïnì svoji podobu a jejich potenci l bude vyuûìvat st le vìce jednotlivc i spoleënostì. Pr vï tento trend se snaûì TNT Express uû vìce neû p l roku vzìt za sv j a provozuje server I kdyû jeho v voj st le pokraëuje, uû nynì lze prost ednictvìm serveru shlèdnout mnoho televiznìch report ûì, kterè se zab vajì nejen novinka díl V TNT Express vsadili na zcela nový způsob komunikace se zaměstnanci i zákazníky - webovou televizi! mi, ale takè ûivotem uvnit firmy. Komunikaci TNT Express doprov zejì nejen tiötïnè Ël nky v novin ch. Vedle vlastnìho internìho newsletteru jsou navìc vöechny klìëovè ud losti zaznamen v ny zpravodajsk m televiznìm öt bem, set Ìh ny do podoby report ûì a umìstïny na internet. "Zp sob prezentace spoleënosti, kter jsme zvolili, povaûujeme za jeden z nejmodernïjöìch n stroj komunikace dneönì doby. Chyst me jeho rozöì enì a naöì ambicì je, aby se z TNTNews stal jeden z klìëov ch informaënìch port l o expresnì p epravï jako takovè", ekl Petr Chv tal, gener lnì editel TNT Express v»eskè republice. V blìzkè budoucnosti lze tedy oëek vat studiovè rozhovory na aktu lnì tèmata, p ehled dïnì v expresnì p epravï a informace o svïtov ch novink ch. A to vöe velmi srozumiteln m zp sobem pro kaûdèho. Ke spuötïnì videosoubor staëì i pomalè p ipojenì k internetu a pak uû jen chuù sledovat zpravodajskè report ûe na webov ch str nk ch TNT Express (rix) 23

24 TRH INFORMACÍ srpen 2006 Nová evropská chemická legislativa REACH klepe na dveře Návrh nového nařízení Evropské unie - Nařízení REACH - nahradí několik desítek současných právních předpisů EU, které upravují nakládání s chemickými látkami a zásadně ovlivní dění v chemickém průmyslu, ale i v dalších průmyslových sektorech, které na chemický průmysl navazují. ZvolenÈ prost edky novè legislativy jsou prostè - jednotn zp sob regulace, pouûitì principu p edbïûnè opatrnosti k regulaci nakl d nì s chemick mi l tkami, p esun n kladovè str nky na podnikatelskou sfèru, centralizace regulace - bude prov dïna v EvropskÈ unii z jednoho mìsta - novï z ÌzenÈ EvropskÈ chemickè agentury. HlavnÌm cìlem je zajiötïnì ochrany lidskèho zdravì a ochrany ûivotnìho prost edì (vëetnï minimalizace pouûìv nì zvì at k testov nì), konkurenceschopnosti pr myslu, mezin rodnìch z vazk vypl vajìcìch z WTO. Jin mi slovy, v souladu s cìlem zajiötïnì udrûitelnosti rozvoje chemickèho pr myslu. Uplynulo jiû pït a p l roku postupnèho v voje textu n vrhu "Na ÌzenÌ EvropskÈho parlamentu a EvropskÈ rady" REACH (obsahovï jde o registraci (Registration), hodnocenì (Evaluation), autorizaci (Authorisation) a omezenì (Restrictions) chemik liì (Chemicals) - "REACH". K z kladnìm myölenkov m princip m pat Ì sjednocenì poûadavk - vypracov nì pravidel - na v robu, uv dïnì na trh nebo pouûìv nì chemick ch l tek samotn ch, chemick ch l tek v p ÌpravcÌch a chemick ch l tek ve v robcìch. Sv m z bïrem zasahuje n vrh Na ÌzenÌ REACH nejenom chemick pr mysl, ale i vöechna dalöì pr myslov odvïtvì, kter chemickè l tky pouûìvajì - automobilov, obuvnick, textilnì, elekt- V prvnìm pololetì roku 2006 dodala äkoda Auto z kaznìk m na 90 svïtov ch trzìch celkem voz modelov ch ad Fabia, Octavia a Superb. V meziroënìm srovn nì to p edstavuje n r st prodeje o 12,4 %. Nejprod vanïjöì modelovou adou se stala Octavia (Octavia a Octavia Tour), kter oslovila (+21,4 %) z kaznìk, za nì n sleduje Fabia s celosvïtovï (+4,2 %) prodan mi vozy. Pro limuzìnu äkoda Superb se rozhodlo (+2,6 %) z kaznìk. LetoönÌ rok je ve znamenì zavedenì ËtvrtÈ modelovè ady - äkoda Roomster. Roomster byl na Ëesk trh uveden v Ëervnu a z kaznìk m bylo dod no prvnìch 843 voz. V druhèm pololetì pokraëuje zav dïnì tohoto vozu v dalöìch evropsk ch zemìch a dosavadnì objedn vky z kaznìk signalizujì velice dobrè p ijetì na trzìch. V prvnìm pololetì roku 2005 dodala firma äkoda z kaznìk m v z padnì EvropÏ celkem voz a dos hla zde n r stu o 10,3 %. RozhodujÌcÌ podìl na tomto v sledku mïl pozitivnì v voj prodeje v NÏmecku, äpanïlsku a Belgii. N r st prodeje v NÏmecku o 19,2 % na voz upevnil jeho pozici coby nejvïtöìho trhu voz rotechnick, papìrensk atd. I p esto, ûe naprost vïtöina nov ch, z vaûn ch povinnostì vypl vajìcìch z tohoto n vrhu se vztahuje na v robce, dovozce a distributory, nïkterè koly se t kajì i prodejc. Ve svè zatìm pïti a p lletè historii n vrh Na ÌzenÌ REACH jiû dos hl v rozmïrech Evropsk ch spoleëenstvì jednoho prvenstvì. O v sledn text Na ÌzenÌ je sv dïna nejvïtöì lobbistick bitva z jmov ch skupin. N roënost tv rëìho a schvalovacìho procesu vypl v m.j. ze skuteënosti, ûe n vrh Na ÌzenÌ REACH (z pera Komise) p vodnï obsahoval 137 Ël nk, 17 p Ìloh a mïl stran. N vrh v souëasnè formï - tzv. "SpoleËnÈ stanovisko REACH" Rady, p edanè v Ëervnu 2006 V boru EvropskÈho parlamentu pro ûivotnì prost edì k p ÌpravÏ pro druhè ËtenÌ v EvropskÈm parlamentu, obsahuje vìce neû 600 stran a p Ìlohy. VÌ se vöak, ûe bude nutnï doprov zen dalöìmi t emi na ÌzenÌmi a jednou smïrnicì, aby tvo il funkënì celek. Svaz chemickèho pr myslu»eskè republiky vïnoval znaënou energii vysvïtlov nì sv ch stanovisek naöim europoslanc m, Ëlen m odbornè pracovnì skupiny REACH (odborn pracovnì skupina Rady), koordinoval svoje postoje s dalöìmi chemick mi svazy a takè se podìlel na vypracov nì analytick ch studiì o dopadech p ipravovanè implementace REACH na pr mysly»eskè republiky - chemick, papìrensk, automobilov, textilnì. ZjiötÏnÌ z tïchto studiì p edevöìm odhalujì nejzranitelnïjöì Ë sti chemickèho pr myslu p i implementaci REACH. Jsou to podniky zab vajìcì se speci lnì chemiì a z hlediska velikosti mikro, malè a st ednì podniky. Ty ponesou aû 80 procent n klad spojen ch se zav dïnìm tèto legislativy do ûivota. V souëasnè dobï jsou aktivity SCHP»R intenzivnï orientov ny do budoucna. KromÏ st le pokraëujìcìho a intenzivnìho ovlivúov nì koneënèho tvaru legislativy p ipravuje SCHP»R zaloûenì servisnì organizace, kter bude poskytovat veökerè konzultace, pomoc a dalöì odborn servis p i zav dïnì Na ÌzenÌ REACH do praxe. StandardnÌ informace o REACH jsou k dispozici na webovè str nce SCHP»R na liötï "PodnikatelskÈ prost edì v»r". DalöÌ tradiënì odborn semin SCHP»R o REACH "CHEMICK LEGISLATIVA ZÕTRA. PARTNEÿI A PROGRAMY V&V V EU (NTP SusChem»R, LRI, 7. RP)" probïhne v Praze, v KongresovÈm centru, 5. kvïtna 65, Praha 4. Ing. Ladislav Nov k editel SCHP»R DÏlnick 12, Praha 7 Tel.: Fax: web: Procenta jsou jasná: prodej Škoda Auto za první pololetí 2006 vzrostl äkoda. I p es pokles celkovèho trhu ve äpanïlsku se zv öil poëet prodan ch voz äkoda o 13,9 % na V Belgii si v z äkoda zakoupilo (+50,7%) z kaznìk. Na dom cìm trhu v»eskè republice doölo ve sledovanèm obdobì k poklesu popt vky po nov ch vozech o 6,1 %. DalöÌm oslabujìcìm faktorem je n r st dovozu ojet ch osobnìch automobil o 12,6 %. Navzdory tïmto obtìûn m podmìnk m dok zala äkoda Auto obh jit sv j dominantnì trûnì podìl s celkov m prodejem (-1,6 %) voz. V rostoucìm regionu st ednì a v chodnì Evropy (bez»eskè republiky) prodala äkoda Auto celkem aut, coû p edstavuje zv öenì o 17,8 % a dalöì posìlenì trûnìho podìlu oproti minulèmu roku. Vysok r st byl zaznamen n na UkrajinÏ (+89,4 %), v Rusku (+79,9 %), v Rumunsku (+40,9 %) a v pobaltsk ch zemìch. V Asii a v z mo Ì zv öila äkoda od ledna do Ëervna 2006 prodeje o +44 % na celkem voz. NejvÏtöÌ podìl na tom m Indie (6 004 voz ), Turecko (3 690 voz ) a Egypt (2 566 voz ). Jaroslav»ern podnikov komunikace Počet vozů dodávaných zákazníkům podle regionů 24 Region leden - Ëerven /2005 Z padnì Evropa ,3 % St ednì a v chodnì Evropa (mimo»r) ,8 %»esk republika ,6 % Z mo Ì/Asie/Afrika ,0 % Celkem ,4 %

25 srpen 2006 SDRUŽENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU Podnik roku 2005 v českém automobilovém průmyslu Osmý ročník soutěže firem zapojených do činnosti Sdružení automobilového průmyslu (Sdružení AP) s názvem "PODNIK ROKU 2005" přinesl částečnou modifikaci hodnotících kritérií. Cílem bylo odstranit disproporci vůči firmám s dlouhodobě stabilními ekonomickými výsledky a tím zajistit co nejspravedlivější porovnání výsledků firem v uplynulém roce. Do soutïûe se automaticky zapojuje kaûd firma SdruûenÌ AP, kter p ed pot ebnè daje pro zpracov nì souhrnn ch v sledk ËeskÈho automobilovèho pr myslu. Zpracov nì a vyhodnocenì podklad provedl sekretari t SdruûenÌ AP. Byla pouûita tato hodnotìcì kritèria: 1. P idan hodnota na pracovnìka v mil. KË / prac. (pomïrov ukazatel) 2. a) MeziroËnÌ zmïna trûeb za prodej vlastnìch v robk a sluûeb v % (r stov ukazatel) b) Trûby za prodej vlastnìch v robk a sluûeb v mil. KË (absolutnì ukazatel) 3. Hospod sk v sledek p ed zdanïnìm v mil. KË (absolutnì ukazatel) Vöechna kritèria mïla stejnou v hu. KoneËnÈ po adì bylo urëeno souëtem umìstïnì podle kritèrii Ë. 1., 2. a 3., p iëemû po adì podle kritèria Ë. 2 bylo d no souëtem umìstïnì firmy podle 2.a) a 2.b). Podle hodnotìcìch kritèriì se jednotlivè firmy umìstily takto: P idan hodnota na pracovnìka Tento daj charakterizuje produktivitu pr ce ve firmï. V roce 2005 dos hla pr mïrn v öe p idanè hodnoty na jednoho pracovnìka v r mci firem SdruûenÌ AP hodnoty KË. NejvyööÌ hodnoty 2 115,4 tis. KË na pracovnìka bylo dosaûeno u firmy CONSTRUCT A&D Plus, s.r.o. Mezi prvnìmi pïti firmami se umìstily, mimo jiû zmìnïnou firmu CONSTRUCT A&D Plus, s.r.o., firmy LUCAS VARITY s.r.o., (v mil KË) CONTINENTAL TEVES CZ s.r.o., BEHR Czech s.r.o. a MTX spol. s r.o. MeziroËnÌ zmïna trûeb za prodej vlastnìch v robk a sluûeb ProcentnÌ n r st trûeb v porovn nì let 2005 a 2004 jednoduch m zp sobem charakterizuje dynamiku rozvoje firmy. Pro informaci je moûno uvèst, ûe v r mci SdruûenÌ AP byla dosaûena zmïna trûeb za obdobì 2005 / 2004 ve v öi + 25,55 %, neboli souhrnn n r st oproti roku 2004 ve v öi 98,5 miliard KË. Na prvnìch pïti mìstech podle tohoto ukazatele se umìstily firmy GLOBAL ASSISTANCE a.s., DENSO MANUFACTURING CZECH s.r.o., MTX spol. s r.o., DONALDSON CZECH s.r.o. a OSRAM spol. s r.o. Trûby za prodej vlastnìch v robk a sluûeb Jedn se o nov ukazatel zohledúujìcì ekonomickou stabilitu firem s trvale vysokou rovnì trûeb z vlastnì v roby, kterè byly d Ìve do jistè mìry v soutïûi znev hodúov ny. Pro informaci uv dìme, ûe v roce 2005 dos hly firmy SdruûenÌ AP v souhrnu trûeb ve v öi 484,1 miliardy KË. Podle tohoto parametru je po adì firem SdruûenÌ AP n sledujìcì: 1. mìsto - äkoda AUTO a.s. (podìl na trûb ch vöech firem SdruûenÌ AP dos - hl 34,0 %), 2. mìsto - ROBERT BOSCH odbytov s.r.o. zast eöujìcì podniky koncernu ROBERT BOSCH v»r (podìl na trûb ch vöech firem SdruûenÌ AP Ëinil 5,8 %). PrvnÌ pïtici podle uvedenè- Firmy Sdružení AP - objem produkce v r. 2005: 484,06 mld. Kč, meziroční růst = 25,55 % Objem produkce automobilovèho pr myslu (SdruûenÌ AP, rok ) ho kritèria doplúujì firmy BARUM CONTINENTAL spol. s r.o., FERONA a.s. a TOYOTA PEUGEOT CITROÀN AUTOMOBILE CZECH s.r.o. Hospod sk v sledek p ed zdanïnìm Tento (rovnïû nov ) ukazatel charakterizuje ziskovost jednotliv ch firem. Za firmy SdruûenÌ AP dos hla jeho v öe v roce 2005 celkovè hodnoty 21,5 miliard KË. NejvyööÌ hodnoty (8 387 mil. KË) dos hla äkoda AUTO a.s.. Mezi prvnìmi pïti firmami se d le umìstily ROBERT BOSCH odbytov s.r.o., LUCAS VARITY, s.r.o., CONTINENTAL TEVES CR, s.r.o. a SIEMENS VDO Automotive, s.r.o. Podle dosaûen ch v sledk v jednotliv ch kategoriìch bylo vyhodnoceno n sledujìcìch pït firem jako Výsledky předchozích tří ročníků soutěže: "Podniky roku 2005" v ËeskÈm automobilovèm pr myslu äkoda AUTO a.s BEHR CZECH s.r.o. LUCAS VARITY, s.r.o. CONTINENTAL TEVES CR, s.r.o. SIEMENS VDO AUTOMOTIVE, s.r.o. SlavnostnÌ vyhl öenì v sledk soutïûe probïhlo na 61. zased nì Rady editel SdruûenÌ AP dne 1. Ëervna 2006 v BrnÏ. TradiËnÏ byly ocenïn m firm m p ed ny sklenïnè plastiky "Podnik roku 2005", kterè symbolizujì souëasn Ëesk autopr mysl a vlastnosti jeho v robk - sìlu, houûevnatost, vytrvalost a kr su. Ing. AntonÌn äìpek, editel sekretari tu Podniky roku 2002 Podniky roku 2003 Podniky roku 2004 MUBEA s.r.o. LUCAS VARITY s.r.o. BEHR CZECH s.r.o. BARUM CONTINENTAL spol. s r.o. BARUM CONTINENTAL spol. s r.o. HELLA AUTOTECHNIK, s.r.o. VDO ČR s.r.o. BEHR CZECH s.r.o. MONROE CZECHIA s.r.o. FEDERAL-MOGUL FRICTION PRODUCTS a.s. ROBERT BOSCH odbytová s.r.o. HAYES LEMMERZ AUTOKOLA, s.r.o. LUCAS VARITY s.r.o. DURA AUTOMOTIVE CZ, s.r.o. ROBERT BOSCH odbytová s.r.o. Výroba všech silničních vozidel v ČR meziročně vzrostla o 34,58 % Kategorie vozidel 2005 (ks) 2004 (ks) Index 2005/2004 OsobnÌ ,77% Uûitkov N ,73% Autobusy ,46% Uûitkov N2, N ,18% MTC a mopedy ,03% P Ìpojn 03, ,44% celkem ,58% Pozice dodavatelů je stále silnější, jejich podíl na celkovém objemu produkce se každoročně zvyšuje (v mil KË) V roba - vysok dynamika r stu zejmèna u dodavatel Objem produkce v z kladnìch skupin ch firem (SdruûenÌ AP, rok ) ostatnì fin lnì v robci dodavatelè Firmy Sdružení AP - přispěly k zahraničně obchodní bilanci ČR částkou ve výši 186,8 mld. Kč, meziroční vzrůst salda o 2,5 % Směřování exportu českého autoprůmyslu: do EU téměř 88 %»istè saldo zahraniënï obchodnì bilance vytvo enè firmami SdruûenÌ AP (nezahrnuje dovozy vozidel do»r) (v mil KË) , , , , , , , , , , SmÏ ov nì v vozu firem SdruûenÌ AP Evropsk Unie ESVO ostatnì Evropa ostatnì svït 25

26 INSPIRACE PRO VÁS srpen 2006 Consulting ČS: České firmy podceňují rizika a to je vážně ohrožuje Consulting České spořitelny, a. s. (Consulting ČS) provedl pod záštitou Svazu průmyslu a dopravy ČR průzkum v oblasti řízení rizik. Průzkum, jehož se aktivně zúčastnilo 149 ze 650 oslovených společností, ukázal, že více než čtvrtina dotázaných společností má zavedena pouze minimální opatření ke snížení rizik. Významné společnosti řídí rizika v průměru pouze ze 43 %. Průzkum dále ukázal, že společnosti s majoritním zahraničním vlastníkem kladou na řízení rizik mnohem vyšší důraz, řídí rizika v průměru z 55 %, zatímco společnosti s majoritním českým vlastníkem řídí rizika v průměru jen z 39 %. "HlavnÌm cìlem pr zkumu bylo zjistit aktu lnì stav ÌzenÌ rizik v»eskè republice a poskytnout n slednï firm m konkrètnì doporuëenì. Firmy jsou kaûdodennï vystavov ny nejr znïjöìm rizik m. Jejich ÌzenÌm, Ëili omezov nìm prost ednictvìm ekonomicky efektivnìch opat enì, lze p edch zet negativnìmu dopadu hav riì Ëi jin ch neëekan ch ud lostì na hospoda enì a celkovè fungov nì spoleënosti," uvedl ZdenÏk Liöka, gener lnì editel Svazu pr myslu a dopravy»r. "Firmy si Ëasto ani nejsou vïdomy nïkter ch klìëov ch rizik, kter m jsou vystaveny, p ÌpadnÏ jejich dopad nedoceúujì. MÏly by vöak analyzovat sv klìëov rizika a zavèst opat enì, kter dopad rizik omezì. SpoleËnosti, kterè rizika efektivnï ÌdÌ, dosahujì dlouhodobï lepöìch hos- pod sk ch v slekd," konstatoval autor anal zy Petr ämìd, senior konzultant Consultingu»S. ÿìzenì rizik v znamnï sniûuje rizikovost podnikatelskèho prost edì. Z v sledk pr zkumu vypl v, ûe firmy, kterè alespoú Ë steënï zavedly ÌzenÌ rizik, povaûujì podnikatelskè prost edì v»r za rizikovè pouze z 53 %, zatìmco firmy, kterè sv rizika ne ÌdÌ, ho vnìmajì mnohem h e a povaûujì ho za rizikovè ze 70 %. "MnohÈ spoleënosti ÌdÌ pouze nïkter rizika a Ëasto aû potè, kdy byly postiûeny urëitou negativnì ud lostì. S rostoucìm tlakem na dlouhodobou stabilitu v kon firem a poûadavky bank souvisejìcìmi se zavedenìm Basel II vöak spoleënosti budou muset vïnovat rizik m soustavnou pozornost a zavèst d Ìve Ëi pozdïji integrovan systèm ÌzenÌ rizik," uvedl David Viduna, editel ManaûerskÈho poradenstvì Consultingu»S. Consulting»S je poradensk spoleënost 100% vlastnïn»s a.s. Poskytuje sluûby v oblastech zvyöov nì efektivity, ÌzenÌ rizik a projektovèho ÌzenÌ, zìsk v nì prost edk z EU fond, optimalizace majetkov ch struktur skupin podnik, finanënìho ÌzenÌ, oceúov nì majetku a poradenstvì v oblasti IS/IT. Consulting»S p sobì na ËeskÈm i mezin rodnìm trhu a mezi jeho klienty pat Ì soukromè spoleënosti i ve ejnè instituce. Svaz pr myslu a dopravy v»r (SP»R) je nejsilnïjöì zamïstnavatelsk svaz, kter p Ìmo nebo p es oborov sdruûenì zastupuje tèmï 1600 podnikatelsk ch subjekt. Jeho Ëleny jsou nejvïtöì dopravci, velkè pr myslovè firmy, i menöì podnikatelskè subjekty. Spolu s partnersk mi organizacemi - AsociacÌ textilnìho, odïvnìho a koûedïlnèho pr myslu (ATOK), Svazem podnikatel ve stavebnictvì v»r (SPS»R) a Svazem obchodu a cestovnìho ruchu - reprezentuje zamïstnavatele, kte Ì vytv ejì v»eskè republice vïtöinu pracovnìch mìst. Hlavní zjištění průzkumu Hlavní zjištění průzkumu Podnik nì v»r s sebou nese rizika T i pïtiny p edstavitel osloven ch firem povaûujì podnikatelskè prost edì v»eskè republice za rizikovè spìöe rizikovè 54% spìöe bezpeënè 40%»eskÈ firmy podceúujì rizika V znamnè spoleënosti ÌdÌ rizika v pr mïru pouze ze 43 % (index ÌzenÌ rizik = 0,43). V znamn rozdìl je mezi spoleënostmi, ve kter ch je majoritnìm vlastnìkem zahraniënì subjekt, a ryze Ëesk mi spoleënostmi.»eskè spoleënosti vykazujì index ÌzenÌ rizik pouze 0,39, zatìmco zahraniënì firmy 0,55. 0,5 0,39 Ëesk vlastnìk velmi rizikovè 3% HodnocenÌ mìry rizikovosti podnikatelskèho prost edì»r zcela bezpeënè 3% RMI=0, RMI - Index ÌzenÌ rizik v»eskè republice 0,55 zahraniënì vlastnìk Hlavní zjištění průzkumu Hlavní zjištění průzkumu ZahraniËnÌ firmy a firmy, kterè ÌdÌ rizika, hodnotì podnikatelskè prost edì»r lèpe Ëesk vlastnìk zahranië. vlastnìk HodnocenÌ prost edì v»r podle majoritnìho vlastnìka 63 % 37 % 44 % rizikovè 56 % bezpeënè ne ÌdÌ rizika ÌdÌ rizika HodnocenÌ prost edì v»r podle mìry zavedenì ÌzenÌ rizik 70 % 53 % rizikovè 47 % 30 % bezpeënè Firmy podceúujì p Ìpravu na zmïnu podmìnek vïrov nì v roce 2007 S nov mi podmìnkami vïrov nì Basel II se v souëasnosti seznamuje polovina dot zan ch spoleënostì, dvï pïtiny se nep ipravujì v bec nebo o tèto zmïnï zatìm nevì. Pot ebnè zmïny jiû zavedlo, nebo p ipravuje pouze 12 % firem nep ipravujì se/nevì 38% seznamujì se 50% P Ìprava na zmïnu podmìnek vïrov nì Basel II p ipravujì se 6% zavedli/zav dïjì zmïny 6% Záleží na majiteli firmy, která rizika se mu vyplatí ignorovat a která ne Odpovídá Ing. Ivan Novotný, obchodní ředitel společnosti Consulting České spořitelny Vaöe spoleënost uskuteënila pod z ötitou Svazu pr myslu a dopravy»r rozs hl v zkum mezi v znam mi firmami u n s. TÈma bylo ÌzenÌ rizik. ProË pr vï ono? ÿìzenì rizik je p edevöìm souë st ÌdÌcÌ pr ce managementu firem. Firmy jsou kaûd den vystavov ny nejr znïjöìm rizik m. ÿìzenìm rizik, jejich omezov nìm ekonomicky efektivnìmi opat enìmi, je moûnè p edch zet jejich neëekanèmu negativnìmu dopadu do hospoda enì a celkovèho fungov nì spoleënosti. NaöÌm hlavnìm cìlem bylo popsat souëasn stav implementace ÌzenÌ rizik do ÌdÌcÌch proces v znamn ch firem a vytvo it doporu- ËenÌ, kter by spoleënostem uk zala smïr ke zlepöenì ÌdÌcÌch proces. Touto formou jsme chtïli upozornit na oblast ÌzenÌ firem, kter je st le velmi Ëasto opomìjena, ale kter st le vìce nab v a bude nab vat na v znamu. V sledky, z nichû publikujeme na tèto stranï uk zky, jasnï vypovìdajì o tom, ûe ËeskÈ firmy, zejmèna ty menöì, ÌzenÌ rizik podceúujì, anebo jinak vyj d eno, aëkoli je sv m zp sobem ÌdÌ, nepojmenov vajì nïkterè procesy tak, aby z toho bylo z ejmè, ûe jde o ÌzenÌ rizik. Co by si mïly uvïdomit zejmèna? 26 NejvÌce jsou opravdu ohroûeny menöì ËeskÈ firmy, kterè majì prevenci rizik zavedenu v nejmenöìm rozsahu. P edstavitelè tïchto firem si jsou na jednu stranu vïdomi pravdïpodobnosti vzniku nïjakè nenad lè rizikovè ud losti, ale na druhou stranu se na tyto ud - losti tèmï v bec nep ipravujì. MÏli by proto ve vyööì mì e systematicky zav dït Ëinn opat enì proti jejich vzniku. V tomto smïru zaost vajì ËeskÈ firmy za spoleënostmi Ìzen mi zahraniënìm subjektem. Na jak rizika by mïla myslet firma, kter pr vï vstupuje na trh? Tedy firma, kter je ËerstvÏ zapsan do ObchodnÌho rejst Ìku a zaëìn na zelenè louce? Kaûd, kdo zakl d spoleënost, m urëitï nïjakou r mcovou p edstavu, co ho m ûe potkat za negativnì ud losti, proti kter m by se mïl preventivnï br nit. KaûdÈho urëitï napadne, ûe m mìt oöet eny smluvnì vztahy, ûe m nïjak m zp sobem zajistit ochranu svèho majetku, ûe m oöet it bezpeënost pr ce na pracoviöti a podobnï. Rizik je samoz ejmï cel ada a z visì pouze na majiteli, jakou v hu jim bude p ikl dat, kter rizika se mu vyplatì ignorovat a kter ne. Pak se takè musì rozhodnout, zda bude rizik m Ëelit vlastnìmi silami, nebo si nech poradit od odbornìk. Pat Ì, podle v s, do ÌzenÌ rizik takè pèëe o ochrannè zn mky, webovè adresy apod.? UrËitÏ, jedn se o ochranu intelektu lnìho vlastnictvì a ochranu dobrèho jmèna spoleënosti. P Ìklady zneuûitì ochrann ch zn mek jsou u n s i ve svïtï velmi ËastÈ. Vedle toho webovè adresy a str nky jsou modernì variantou v kladnìch sk ÌnÌ firem a Ëasto prvnìm a nïkdy bohuûel i poslednìm kontaktem s potenci lnìm klientem. Co by si mïly hlìdat velkè spoleënosti a naë by si mïly d vat pozor t eba mikrofirmy? Jak uk zal n ö v zkum, firmy Ëasto ne ÌdÌ rizika podle jejich z vaûnosti nebo pravdïpodobnosti vzniku, ale podle obtìûnosti zav dïnì konkrètnìch opat enì proti jejich vzniku. Mezi nejëastïji Ìzen rizika pat Ì n silnè vniknutì do objektu, poruöenì smluvnìch z vazk a ztr ta dat a tato rizika by jistï mïla mìt oöet ena i ta nejmenöì firma. V zkum takè uk zal, ûe za nejz vaûnïjöì rizika, kter by mïla mìt oöet ena kaûd velk spoleënost, jsou povaûov na nespr vn strategick rozhodnutì z d vod nedostatku informacì, nespr vn investiënì strategie Ëi kolìs nì cen vstup. Banky, kterè podnikatele vïrujì, budou st le vìce poûadovat kvalitnïjöì ÌzenÌ rizik. Co doporuëujete vaöim klient m, jin mi slovy - jakè sluûby poskytujete, jak svè klienty vedete, aby to nakonec byli klienti, dejme tomu, vzornì, bezproblèmovì, kter m je radost penìze p jëovat? Posl nìm spoleënosti Consulting»eskÈ spo itelny, a. s. je pom hat klient m zvyöovat jejich podnikatelskou v konnost prost ednictvìm eöenì, kter p in öejì hodnotu. Abychom toho dos hli, poskytujeme sluûby vysokè kvality, srovnatelnè se svïtovou öpiëkou. Poskytujeme firm m poradenskè sluûby, kterè zvyöujì jejich v konnost, zp ÌstupÚujÌ jim produkty finanënìho trhu a zefektivúujì jejich vyuûitì. N ö t m tvo Ì kvalifikovanì odbornìci s praktick mi zkuöenostmi z ady mezin rodnìch firem. Protoûe se specializujeme na vymezenè oblasti manaûerskèho poradenstvì, disponujì naöi poradci propracovan mi metodikami, znalostmi nejlepöìch postup i specifick ch aspekt konkrètnìch eöenì. Naöe poradenskè sluûby zahrnujì finanënì ÌzenÌ a ÌzenÌ rizik, optimalizaci finanënìho ÌzenÌ, optimalizaci proces a organizace, sniûov nì n klad a v neposlednì adï marketingovè poradenstvì a v zkum trhu. dïkuji za rozhovor Eva Brixi

27 srpen 2006 SVAZ DOVOZCŮ AUTOMOBILŮ Absence v činnosti ministerstva životního prostředí je neomluvitelná Pro odbornou motoristickou veřejnost byl jednou z hlavních akcí v tomto období mezinárodní veletrh užitkových vozidel, autodílů a servisní techniky - Autotec 2006 v Brně. Výstavy se zúčastnilo 17 členů Sdružení dovozců automobilů dovážejících nákladní automobily a autobusy. Na ploše cca 14 tis. m 2 (76 % výstavní plochy motorových vozidel) představili velké množství evropských novinek určených jak pro velké dopravce, tak střední a malé firmy. O nové typové řady užitkových vozidel všech kategorií včetně alternativních pohonů projevilo zájem přes 70 tisíc návštěvníků, z nichž 2/3 tvořili odborníci. Registrace nov ch vozidel V I. pololetì 2006 bylo registrov no v»r celkem ks nov ch osobnìch, ks lehk ch uûitkov ch a ks n kladnìch automobil, 391 ks autobus a ks motocykl a to vëetnï moped. Za srovnatelnè obdobì minulèho roku to bylo ks osobnìch, ks lehk ch uûitkov ch, ks n kladnìch automobil, 321 ks autobus a ks moto-cykl. OsobnÌ automobily CelkovÏ registrace osobnìch automobil oproti stejnèmu obdobì roku 2005 poklesly o 6,86 %, to je o ks. PodÌl Ëlen SDA z registrovan ch vozidel ËinÌ 58,16 %, u ostatnìch 41,46 %. PrvnÌ je znaëka äkoda s ks automobil (41,08 %), n sledujì znaëky Renault ks (6,55 %), VW ks (6,38 %), Hyundai - 3 V tomto obdobì byly p ed nìm hlavnìch cen vylosovan m v herc m ukonëeny ankety Auto roku 2006 a Motocykl roku 2006 v»r. Motocykl Gilera Nexus 500 vyhr l pan Jan Jeniöta, Ford Focus (Auto roku 2006) si pak vybrala a p evzala sleëna Zuzana Kr lov. Rada editel SDA na svèm 44. zased nì schv lila mimo jinè tèû vïcn z mïr 13. roënìku ankety Auto roku v»r, kterou n ö svaz vyhl sil spoleënï se SdruûenÌm AP a ve spolupr ci s Klubem motoristick ch novin jiû v b eznu t.r. Sekce Moto SDA na svèm ËervnovÈm zased nì vyhl sila 11. roënìk ankety Motocykl roku v»r, kter bude probìhat v obdobì nor - duben P ed rokem jsme na naöì ËervencovÈ TK zve ejnili studii k zatìûenì ovzduöì provozem osobnìch automobil a vlivu "p est rlèho" vozovèho parku na celkovè emise ökodlivin. SpoleËnÏ se SdruûenÌm AP jsme upozorúovali na chybïjìcì 418 ks (5,47 %), Peugeot ks (4,58 %), Citroen ks (4,36 %), Ford ks (4,31%), Toyota ks (3,33 %), atd.. Z hlediska segment vozidel tvo Ì podìl mal ch vozidel (mini + malè) 54,1% (4,93 % + 49,17 %), n sleduje st ednì t Ìda - 17,24 %, niûöì st ednì - 14,82 %, MPV - 5,10 %, atd. Podle druhu pohonu je 70,53 % vozidel s benzinov m motorem, 27,04 % vozidel s naftov m motorem, 2,44 % - neurëeno. LehkÈ uûitkovè automobily Celkov poëet oproti sledovanèmu obdobì roku 2005 d le vzrostl o 32,76 % (5 666 ks vozidel). Ze ks registrovan ch vozidel je na prvnìm mìstï äkoda - 23,84 % (5 473 ks), VW s 12,62 % trhu (2 898 ks), n sleduje Ford - 12,42 % (2 851 ks), d le CitroÎn - 6,97 % (1 600 ks), Renault - 6,75 % (1 550 ks), Peugeot- 5,54 % (1 271 ks), atd. Ke statistice nových vozidel registrovaných v ČR za I. pololetí 2006 V červnu opět na 3. místě SpoleËnost Hyundai Motor CZ, v hradnì dovozce automobil znaëky Hyundai na Ëesk trh, se v Ëervnu letoönìho roku umìstila s poëtem 600 registrovan ch osobnìch voz na 3. mìstï mezi ostatnìmi dov ûen mi automobilov mi znaëkami a zìskala tak podìl na trhu 5,2%. V porovn nì se stejn m obdobìm loúskèho roku se jedn o nav öenì trûnìho podìlu o 0,6 % V kategorii LUV se jedn o 164 novï registrovan ch vozidel a podìl 3,5 %. Zde nav öenì registrovan ch voz p edstavuje 67,3 % oproti stejnèmu obdobì roku Celkem bylo registrov no OA +LUV 764 voz a podìl na trhu 4,7%. V jednotliv ch segmentech se znaëce v Ëervnu rovnïû da ilo. ZejmÈna v kategorii SUV, kde se v z Santa Fe umìstil na vynikajìcìm 1. mìstï (137 voz kategorie M1a N1). Tento skvïl v sledek je d n uvedenìm na trh novèho Santa Fe, jehoû prodej byl zah jen na ja e letoönìho roku. Hyundai Getz byl v Ëervnu 2. nejprod vanïjöìm dov ûen m vozem v segmentu B. Za obdobì leden aû Ëerven bylo celkem registrov no osobnìch voz znaëky Hyundai. PodÌl na trhu tak dos hl v öe 5,5 % a tìm i 3. mìsto mezi ostatnìmi dov ûen mi znaëkami. Za stejnè obdobì bylo registrov no 781 lehk ch uûitkov ch voz. TÌm zìskal Hyundai v»r podìl na trhu 3,4 %. Celkem, osobnìch a lehk ch uûitkov ch voz Hyundai bylo za prvnì pololetì letoönìho roku registrov no PodÌl na trhu tak Ëinil 4,9 %. PodÌl obchodnìch t Ìd: do 2t - 40,27 %, 2-3t - 47,65 %, 3-3,5t - 9,99 %, neza azeno - 2,09 %. Benzinov m motorem je vybaveno 22,17 % vozidel, naftov m 75,74 %, neurëeno - 2,09 %. Automobily do 3,5 t (OA + LUV) SpoleËnÏ bylo celkem registrov no ks osobnìch a lehk ch uûitkov ch vozidel, coû je o ks ( 1,37 % ) vìce neû ve stejnèm obdobì roku SpoleËn podìl Ëlen SDA dos hl 62,94 %. N kladnì automobily a autobusy Celkem bylo registrov no ks n kladnìch vozidel, to je o 528 ks (12,6 %) vìce neû v loúskèm obdobì. Na prvnìm mìstï je MB (DaimlerChrysler) s 17,61% trhu (830 ks), n sledujì Iveco- 16,26 % (766 ks), MAN - 14,81 % dlouhodobou strategii a koncepci v oblasti silniënìho provozu obecnï. PoËÌnaje dobudov nìm silniënì infrastruktury zajiöùujìcì plynul a bezpeën provoz, p es systèmov st tnì odborn dozor nad ËinnostÌ STK a SME, kterè v r mci pravideln ch prohlìdek kontrolujì technick stav vozidel v provozu, dodrûov nì pr vnìch p edpis p i schvalov nì dov ûen ch ojet ch vozidel a p Ìpravou koncepce na zlepöenì vozovèho parku v»r konëe. NeËinnost nïkter ch resort by se snad dala pochopit blìûìcìm se koncem volebnìho obdobì, ale absence jakèkoliv Ëinnosti ministerstva ûivotnìho prost edì je neomluviteln. Na jednè stranï se ekologiëtì aktivistè jak v EU, tak v»r snaûì prosazovat (a mnohdy prosadì) velmi p ÌsnÈ p edpisy na ochranu ovzduöì a ûivotnìho prost edì (nïkdy dokonce v dan ch termìnech nerealizovatelnè), na druhè stranï vöak v bec nereagujì na to, ûe pod rouökou volnèho pohybu zboûì se p esouv v razn ekologick z tïû z provozu a likvidace star ch nevyhovujìcìch vozidel z "vyspïlè 15" na zemì 10 nov ch Ëlensk ch zemì EU. ée p esunem ekologicky nevyhovujìcìch vozidel nedoch zì ke zlepöov nì, ale naopak k celkovèmu zhoröenì dopad na ûivotnì prost edì, je z ejmè. NavÌc p ipuötïnìm dovozu jakèhokoliv vozidla sice typovï schv lenèho v zemìch EU, ale bez omezenì st Ì a bez vyd nì prov dïcìho pr vnìho p edpisu, se m ûe za urëit ch okolnostì tento stav jeötï v raznï zhoröit. Jak potom m me nahlìûet na v roënì zpr vy o stavu ûivotnìho prost edì v»r, ve kter ch jsme EU nebo OECD kritizov ni za to, ûe provozem silniënìch vozidel je ovzduöì zatïûov no v raznï vìce neû ve vyspïl ch zemìch, p estoûe v nich je stupeú motorizace vyööì? (tz sda-cia) (698 ks), RVI - 11,91 % (561 ks), Volvo - 11,80 % (556 ks), atd. Z celkovèho poëtu n kladnìch automobil tvo Ì tahaëe 47,43 %, v provedenì podvozek je 45,97 %, atd. Z hlediska kategoriì vozidel je 26,55 % kat.n2, 68,35 % kat. N3, neza azeno - 5,09 %. Autobus bylo registrov no 391 ks, to je o 70 ks (21,8 %) vìce neû ve sledovanèm obdobì Podle provedenì bylo 6,39 % (25 ks) kat. M2, 84,91 % (332 ks) kat. M3, neza azeno - 8,7 %. Prodej motocykl Z celkovï registrovan ch ks motocykl Ëinil podìl "malè" t Ìdy - moped a motocykl do 50 cm 3-36,81 % (3 834 ks), nad 50 cm 3-39,46 % (4 110 ks), ostatnì - 1,68 % (175 ks), neza azeno je 22,05 % (2 296 ks). Oproti loúskèmu srovnatelnèmu obdobì jsou registrace vyööì o ks (22,9 %). (tz sda-cia) Ford Transit Connect: Lepší a výhodnější! Hyundai Accent si stále říká o vaši pozornost Accent, jeden z tradiënìch pilì modelovè nabìdky korejskè automobilky Hyundai, je na ËeskÈm trh ve svè novè, v po adì uû öestè generaci. P iöel se sportovnïjöìm vzhledem, nov - torsk m interièrem, nov m podvozkem a zavïöenìm kol, jeötï s lepöì kombinacì motor a p evodovek a zv öenou bezpeënostì. K dispozici je Accent ve Ëty dve ovèm provedenì ve t ech rovnìch v bavy a t emi motory - dvïma z ûehov mi a jednìm dieselov m. Z kladnì cena novèho Accentu zaëìn na korun ch, samoz ejmostì je t Ìlet z ruka bez omezenì poëtu najet ch kilometr. V»eskÈ republice n leûì Accent uû lèta mezi oblìbenè modely. Je to p edevöìm pro fakt, ûe leûì na pomezì t Ìdy mal ch a kompaktnìch voz, tedy ûe z kaznìci za cenu malèho vozu zìsk vajì v z vïtöìch rozmïr. DlouhodobÏ pat Ì automobil k nejprod vanïjöìm model m znaëky, v poslednìch t ech letech byl na firemnìm ûeb ÌËku vûdy druh m nejprod vanïjöìm typem. A jeho obliba je stoupajìcì - zatìmco v roce 2003 se v»esku prodalo za cel rok 814 model Accent, o rok pozdïji to uû bylo 993 voz a v loúskèm roce 2005 dokonce jiû 1613 voz. Za prvnì ËtvrtletÌ letoönìho roku si z kaznìci registrovali 461 Accent coû p edstavuje za stejnè obdobì n r st 106,7% za stejnè obdobì v roce 2005 (v prvnìm ËtvrtletÌ roku 2005 to bylo 223 voz ). spïönïjöì v prodejìch byl vûdy jen model Getz. VysokÈ investice do poëìtaëov ch simulacì a testov nì voz p inesly v p ÌpadÏ Accentu takè vylepöenì karosèrie v r mci pasivnì bezpeënosti. KarosÈrie je tvrdöì se zpevnïn mi p ep ûkami, sloupky a vnit nìm uspo d nìm minimalizujìcìm d sledky boënìho n razu. Vöechny tyto prvky dohromady tvo Ì stabilnì z kladnu pro tuûöì p ednì r m. Optimalizov ny byly takè deformaënì zûny. StandardnÌ prvky pasìvnì bezpeënosti d le obsahujì p ednì a boënì airbagy, aktivnì opïrky hlavy, p ednì t ÌbodovÈ bezpeënostnì p sy s du lnì p edkontrolou napïtì a omezovaëi sìly. ZadnÌ brzdn systèm vyvine o pades t procent vïtöì brzdnou sìlu neû p edchozì model. Koncem lèta se na Ëesk ch silnicìch objevì inovovan Ford Transit Connect, kter po face-liftu p ich zì s nov m exterièrem, nov m motorem - a takè s v hodnïjöì cenou! Connect, mladöì a menöì bratr legend rnìho Transitu, teô uû na prvnì pohled jasnï potvrzuje svou rodinou p Ìsluönost. Typick p ednì maska s dvïma p ÌËn mi elementy ho jednoznaënï adì mezi nejnovïjöì Ëleny uûitkovè rodiny Ford. Nov Transit Connect nabìzì takè (ve verzi Tourneo GLX SWB) n raznìky v barvï karoserie, chromovanou m Ìûku chladiëe, dvoubarevnou p Ìstrojovou desku a novè odstìny lak vëetnï atraktivnì bèûovè "Caramella". JeötÏ d leûitïjöì jsou vöak zmïny pod kapotou. Transit Connect totiû dostal nov motor 1.8 TDCi o v konu 110 k a nejvïtöìm toëivèm momentu 250 / 280 Nm (p i vyuûitì systèmu overboast), jenû je k dispozici v rozmezì /min. Maxim lnì hodnotou i pr bïhem toëivèho momentu se tak nov motor adì na samou öpiëku svè t Ìdy. Vöechny motory budou nynì vyuûìvat vysokotlak systèm vst ikov nì paliva Common Rail TDCi a splúujì emise EURO 4. Oba p vodnì motory 1.8 o v konu 75 resp. 90 konì tedy p echodem na systèm TDCi doznaly nemal ch prav, jejichû v sledkem bylo zejmèna v raznè zlepöenì pr bïhu toëivèho momentu. Z ûehovè agreg ty uû nad le v nabìdce nejsou. NovÈ jsou v Connectu i nïkterè prvky z kladnì v bavy (pravè posuvnè dve e pro Transit Connect, ABS Ëi stropnì konzola pro Tourneo Connect, Ëty i airbagy a r dio s CD p ehr vaëem, elektricky ovl dan zrc tka pro Tourneo LX/GLX) i v bavy na p nì (nap. t etì ada sedadel pro Tourneo LWB). Cena novèho Fordu Transit Connect je p itom dnes v raznï atraktivnïjöì neû u p vodnìho modelu: zaëìn totiû jiû na Ë stce ,- KË bez DPH pro dvoumìstn Transit Connect Van 1.8 TDCi 75 k, a to vëetnï novè standardnì v bavy, nap. posuvn ch dve Ì na pravè stranï. V»R se Transit Connect bude prod vat jako dvoumìstn dod vka s objemem n kladovèho prostoru aû 4,4 m 3 a minibus schopn komfortnï p epravit aû osm lidì. Z kaznìk si p itom bude moci vybrat mezi dvïma rozvory a t emi rovnïmi v bavy. Objedn vky p ijìmajì autorizovanì prodejci Fordu uû dnes, prvnì vozy se pak na Ëesk ch silnicìch objevì koncem z Ì. 27

28 AGRÁRNÍ KOMORA ČR srpen 2006 Proč ubývá českých krav i býků a v supermarketech je hovězí z Brazílie? To byla otázka, na kterou se před novináři v Praze v půli července snažili odpovědět Ing. Jan Veleba, prezident Agrární komory ČR, Ing. Jaromír Kloud, předseda Českého svazu zpracovatelů masa, Kamil Malát, ředitel Českého svazu chovatelů masného skotu a Ing. Emil Kasper, výkonný ředitel a předseda představenstva Maso Planá a viceprezident Potravinářské komory. Zazněly myšlenky na téma: Krize v chovech skotu se prohlubuje, ČR už zdaleka není soběstačná v domácí produkci skotu, Čím kvalitnější masná plemena se produkují, tím méně se konzumuje hovězí (přitom kulinářsky i zdravotně v mnohém předčí ostatní druhy masa), Chceme, aby tuzemské chovy nepadly a nemuselo se dovážet mražené maso. Pro vaöi orientaci v nastolenèm podnikatelskèm problèmu publikujeme n sledujìcì informace, kterè podala AK»R: Stavy skotu v»r od roku 1991 vytrvale klesajì, po vstupu do EU pokles pokraëuje. Dovozy hovïzìho masa se zvyöujì a»r v tomto roce poprvè ve svè historii ztratì sobïstaënost v hovïzìm mase. V voj v zemìch b valè EU patn ctky je jin. Ing. Jan Veleba, Prezident AK»R Vývoj obchodu ČR s hovězím masem před a po vstupu do EU: Dovoz hovïzìho masa v tun ch V voz hovïzìho masa v tun ch Saldo Vývoj obchodu zemí EU 15 s hovězím masem v tunách: NÏmecko Francie Rakousko Dovoz V voz Saldo Maso je nejen významný zdroj železa, ale i produkt podnikání HovÏzÌ maso zaujìm ve v ûivï lidì celosvïtovï a dlouhodobï v znamnou pozici, ale v poslednìch patn cti letech se o nïm vedou ËastÈ diskuse. Je konfrontov no s dalöìmi v znamn mi druhy masa z aspekt hygienick ch, nutriënìch, senzorick ch, technologick ch, kulin rnìch, ale i cenov ch. Jak je tomu ve svïtï HovÏzÌ maso bylo aû do zaë tku öedes t ch let minulèho stoletì nejvìce konzumovan m druhem masa ve svïtï. HlavnÌmi svïtov mi producenty hovïzìho masa jsou USA, Austr lie, Nov ZÈland a st ty JiûnÌ Ameriky (BrazÌlie, Argentina). V polovinï öedes t ch let byla produkce hovïzìho masa p edstiûena produkcì masa vep ovèho, kterè si vedoucì pozici udrûuje dodnes. V polovinï devades t ch let bylo hovïzì maso p edstiûeno i produkcì masa dr beûìho a to z nïkolika d vod, p edevöìm spïönosti ölechtïnì masn ch uûitkov ch typ, p evedenìm chov na pr myslovou b zi, dosaûenìm nìzk ch n klad na produkci a masivnì propagacì spot eby dr beûìho masa ze strany producent. HlavnÌ p ÌËinou uveden ch rozdìl jsou velmi rozdìlnè produkënì n klady n sledkem rozdìlnè plodnosti zvì at, rozdìln ch generaënìch interval, rozdìln ch technologiì chovu a v krmu a rozdìlnè doby pot ebnè pro dosaûenì por ûkovè hmotnosti. A jak u n s Produkce a spot eba hovïzìho masa v»r dos - hla historickèho vrcholu v letech 1989 a 1990 a to p ibliûnï 30 kg (v hodnotï "na kosti") na pr mïrnèho obyvatele a rok. Od tè doby jeho spot eba v znamnï kles a v roce 2001 byla zhruba na hodnotï 10 kg, tedy pokles spot eby asi o dvï t etiny. P ÌËin bylo hned nïkolik. Od roku 1991 doölo v»r k cenovè liberalizaci, zemïdïlskè produkty a potraviny p estaly b t dotov ny st tem a to vedlo ke zv öenì spot ebitelsk ch cen. Doölo k postupnèmu sniûov nì celkovè spot eby masa z 97 kg v roce 1990 na p ibliûnï 80 kg v poslednìch letech. KromÏ toho nastaly zmïny v druhovè skladbï spot ebov vanèho masa - kromï v raznèho poklesu hovïzìho se mìrnï snìûila i spot eba vep ovèho masa a v raznï se zv öila spot eba dr beûìho, zejmèna ku ecìho masa. Celkov spot eba masa v»r v roce 2004 Ëinila 80,5 kg na pr mïrnèho obyvatele a odhad pro rok 2006 je 80,4 kg v hodnotï "na kosti". Takov spot eba masa odpovìd poûadavk m na spr vnou v ûivu. V rozvinut ch zemìch svïta je pr mïrn roënì spot eba 85 kg masa na jednoho obyvatele. V USA, KanadÏ, Francii, NÏmecku, D nsku aj. p evyöuje roënì spot eba 100 kg. Za mìru nasycenosti trhu masem v rozvinut ch zemìch se povaûuje rozmezì 80 aû 110 kg. ObËasnÈ kritickè n zory, ûe v»r spot ebov v - me p Ìliö mnoho masa, jsou podle zmìnïn ch daj neopodstatnïnè. V p ÌpadÏ hovïzìho Vývoj druhové skladby ve spotřebě masa byl od roku 1989 v ČR následující (v kg masa "na kosti" na průměrného obyvatele a rok). Rok Maso 97,0 81,6 81,9 82,3 81,5 82,1 83,0 79,4 77,8 79,8 80,6 80,5 HovÏzÌ 30,0 18,4 18,5 18,2 16,1 14,3 13,8 12,3 10,2 11,2 11,5 10,3 Vep ovè 49,9 46,7 46,2 49,2 45,8 45,7 44,7 40,9 40,9 40,9 41,5 41,1 Dr beûì 13,0 11,6 13,0 13,6 15,3 17,9 20,5 22,3 22,9 23,9 23,8 25,3 28 Produkce, dovoz a vývoz hovězího masa v ČR (v tisících tun) Rok Produkce v»r Dovoz do»r V voz z»r Saldo obchodu masa nenì prognûza pozitivnì. Jeho roënì pot eba na jednoho obyvatele v roce 2005 klesla na 9,8 kg, ale nap. v It lii, Francii a VelkÈ Brit nii se dlouhodobï drûì v rozmezì 25 aû 40 kg. V trûnì ekonomice je spot eba potravin urëujìcìm Ëinitelem pro jejich tuzemskou produkci, p ÌpadnÏ pro jejich dovoz ze zahraniëì. TrûnÌ spïönost masa vëetnï hovïzìho je d na adou faktor, z nichû nejvïtöì v znam majì zdravotnì nez vadnost, kvalita a spot ebitelsk cena masa. ZdravotnÌ nez vadnost hovïzìho masa v»r ProdukËnÌ a spot ebnì vertik la masa je pod dozorem a kontrolou St tnì veterin rnì spr vy a jejìch org n. Veterin rnì legislativa»r je plnï harmonizov na s legislativou EU. Maso dod vanè do trûnì sìtï vëetnï podnik spoleënèho stravov nì je veterin rnï-hygienicky posouzeno jako poûivatelnè a spot ebitel i zpracovatel masa na to spolèh. Chyby nast vajì p i skladov nì, manipulacìch a prav ch masa v dom cnostech, ve spoleënèm stravov nì, p ÌpadnÏ i v masnè v robï, kdy m ûe doch zet k mikrobi lnì kontaminaci a ke kaûenì masa. Z parazit rnìch rizik je u hovïzìho masa nejz - vaûnïjöìm uh ivost skotu, kter je zp sobena larvocystou tasemnice bezbrannè parazitujìcì u ËlovÏka. Uhry lze vöak spïönï devitalizovat tepeln m opracov nìm nebo zmrazenìm masa. Moûnost n kazy ËlovÏka tasemnicì z hovïzìho masa je z d vodu d kladnè veterin rnì prohlìdky a vzhledem k obvykl m kulin rnìm prav m miziv. UrËitÈ nebezpeëì pro spot ebitele hovïzìho masa p edstavuje bovinnì spongiformnì encefalopatie (BSE, tzv. nemoc öìlen ch krav), kter vyvolala obavy z konzumace hovïzìho masa, zejmèna v z padnì EvropÏ. BSE a z nì odvozen nov varianta Creutzfeld-Jakobovy choroby (nvcjd) u ËlovÏka, zp soben konzumacì hovïzì nervovè tk nï kontaminovanè patogennìmi priony, jsou p edmïtem rozs hlèho vïdeckèho b d nì, zatìm s dìlëìmi poznatky. V praktickèm ûivotï se prosadila "p edbïûn opatrnost", a to i u n s. V»R bylo identifikov no do souëasnosti 24 p Ìpad BSE u staröìch krav (s jednou v jimkou) a to jednotlivï, v r znèm Ëase, na r zn ch mìstech. P ÌËiny nebyly prok z ny. Byla zavedena kontrola na BSE u vöech kus skotu staröìch dvou a p l let. Veterin rnì legislativa stanovila oddïlen sbïr a likvidaci tzv. specifickèho rizikovèho materi lu. Naöe "p edbïûn opatrnost", prov dïn veterin rnì dozor a kontroly jsou zcela identickè s postupy v ostatnìch st - tech EU. Nelze Ìci, ûe pokles spot eby hovïzìho masa u n s je ve velkè mì e odvozen z v skytu BSE a z obavy p ed nvcjd. Kvalita ËeskÈho hovïzìho masa je prozatìm r znorod, ponïvadû existuje velk poëet rozmanit ch vliv na kvalitu jateënèho skotu a hovïzìho masa: UûitkovÈ typy: MlÈËn skot je vyölechtïn na vysokou produkci mlèka, masa produkuje mènï a horöì kvality. Masn skot produkuje velkè mnoûstvì kvalitnì svaloviny, je ekonomicky n roën (bez trûnì produkce mlèka), je proto dosud m lo rozöì en. Kombinovan uûitkov typ nejlèpe vyhovuje tuzemsk m podmìnk m, zahrnuje klady i z pory obou vyhranïn ch typ. VÏk skotu: NejlepöÌ senzorickè a kulin rnì vlastnosti vykazujì jalovice a volci do dvou let vïku. S prodluûujìcìm se vïkem krav se mïnì konformace kolagennìch bìlkovin (doch zì k tzv. sìùov nì kolagenu), textura masa se zhoröuje, st v se tuûöìm a tvrdöìm. Telata se stala kategoriì jateënèho skotu teprve zavedenìm klasifikaënìho systèmu SEUROP. PohlavÌ zvì at: Maso jalovic a volk je k ehkè a öùavnatè vyööìm obsahem vnitrosvalovèho tuku, maso b k je suööì. Zr nì masa: HovÏzÌ maso nejdèle zraje, zkr - cenì doby zr nì zhoröuje senzorickè, kulin rnì a technologickè vlastnosti hovïzìho masa. P i bïûnèm chladìrenskèm skladov nì hovïzì maso ve ËtvrtÌch optim lnï vyzraje za 10 aû 14 dnì. N zor na p ÌËiny poklesu spot eby hovïzìho v»r Vliv v skytu onemocnïnì skotu BSE je p eceúov n. Kvalita nabìzenèho hovïzìho masa je sice pr mïrn, ale prozatìm nespolehliv, nestandardnì. V tomto smyslu prohr v hovïzì maso v konkurenci s masem vep ov m a dr beûìm. Spot ebitelskè zhodnocenì relace "kvalitacena" je u hovïzìho masa horöì neû u dvou dalöìch hlavnìch druh masa. KvalitativnÌ nevyrovnanost odrazuje spot ebitele od p ÌötÌho z jmu o hovïzì maso. EkonomickÈ d vody (nedostatek chladìrenskè kapacity, ztr ty hmotnosti p i chladìrenskèm skladov nì masa) d Ìve vedly k p edëasnè expedici masa a tìm k jeho nedostateënèmu vyzr nì a nedosaûenì oëek vanè kulin rnì a smyslovè jakosti. Tyto nedostatky v kvalitï hovïzìho masa jsou kontinu lnï napravov ny. Byl zaveden a je realizov n n kup jateënèho skotu "v mase" a uplatúuje se systèm SEUROP, kter cenovï preferuje v raznï zmasilè kusy a negativnï hodnotì jejich protuënïlost. PovinnÈ oznaëov nì a deklarov nì jakosti masa v obchodnì sìti ochraúuje spot ebitele. Spot ebitelsk ve ejnost je informov na o veterin rnìch aktivit ch v prevenci zdravotnì nez vadnosti masa, zejmèna v prevenci BSE. Ëinnost tïchto opat enì patrnï ovlivnila zv öenì pr mïrnè spot eby hovïzìho masa v letech 2001 a 2002 zhruba o 1 kg. Lze tedy odhadnout, ûe spot ebitel o hovïzì maso z jem m. V masnè v robï je hovïzì maso nezastupitelnè. Co je t eba uëinit pro lepöì perspektivu hovïzìho masa v naöì v ûivï? V raznï vyööì spot eba neû je souëasn asi nebude, ale hodnota 15 kg na pr mïrnou osobu a rok je re ln. K tomu je zapot ebì, aby producenti, zpracovatelè, distributo i a z stupci st tnì spr vy spot ebu hovïzìho masa podpo ili v r mci spoleënè strategie. Zvyöovat podìl masn ch plemen skotu pro produkci hovïzìho masa. Zvyöovat nabìdku mladèho hovïzìho masa do trûnì sìtï, nap. i v krmem b Ëk mlèën ch plemen skotu ("baby beef"). Je nezbytnè, aby spot ebitel zachoval d vïru ve zdravotnì nez vadnost hovïzìho masa. Spot ebitel by mïl dostat informaci, ûe spot ebitelsk cena odr ûì vysokou kvalitu hovïzìho masa. Kvalita hovïzìho masa proto musì b t nadstandardnì, vyrovnan. Zpracovatel i distributor masa musì spoleënï usilovat o p ÌzeÚ z kaznìka v bïrem, t ÌdÏnÌm a optim lnìm vyzr nìm hovïzìho masa vzhledem k jeho vyuûitì pro r znè Ëely. Jak pozitivnì sdïlenì by mïla hovïzì maso prov zet? HovÏzÌ maso je jednìm z hlavnìch zdroj plnohodnotn ch bìlkovin a pouze ty obsahujì vöechny esenci lnì aminokyseliny, kterè si tïlo neumì samo vytvo it. LibovÈ hovïzì maso obsahuje pr mïrnï 21 % bìlkovin, kterè jsou stavebnìm materi lem pro buúku a regulujì bunïën metabolismus. LibovÈ hovïzì maso obsahuje do 3 % tuku. Tuk je nositelem k ehkosti a chutnosti hovïzìho. Nespr vnï se hovïzìmu (a vep ovèmu) masu p isuzuje vysok obsah cholesterolu. Maso obsahuje pr mïrnï mg cholesterolu v 1 kg a to bez ohledu na jeho druh. Vypl v to z funkcì cholesterolu v ûivoëiön ch organismech. NÌzkocholesterolovÈ potraviny ûivoëiönèho p vodu jsou klamavou reklamou. HovÏzÌ maso je pro ËlovÏka velmi v znamn m zdrojem ûeleza, a to jeho mnoûstvìm i vyuûitelnostì. HemovÈ ûelezo (z masa) lidsk organismus dovede vyuûìt z 20 aû 30 %, kdeûto nehemovè z rostlinn ch produkt jen z 1 aû 7 %. Konzumace hovïzìho masa je proto d leûit v obdobì r stu dïtì, v tïhotenstvì, pro sportovce a fyzicky pracujìcì. pokraëov nì na stranï 29

29 srpen 2006 PODNIKÁNÍ A GASTRO Čeští pivovarníci přijali kodex péče o pivo v gastronomii Čeští pivovarníci na své červnové valné hromadě přijali kodex "Péče o pivo v gastronomii". Kodex, který zpracovala skupina pivovarských expertů Českého svaz pivovarů a sladoven, vznikl na základě požadavku spotřebitelů i prodejců čepovaných nápojů. Obsahuje zásady správné péče o české pivo, aby se jakost piva vyrobeného podle tradičních receptur jednotlivých pivovarů zachovala i při podávání v gastronomických zařízeních, od hospod až po nejluxusnější restaurace. Takto vzniklá norma obsahuje podmínky skladování nepasterizovaného i pasterizovaného piva, specifikuje druhy tlačných médií, pomocí kterých se pivo vytlačuje ze sudů nebo tanků, a také systém sanitace pivních cest. Součástí normy je i problematika čistoty pivního skla a metodika jeho mytí. Závěrečná kapitola se týká estetiky čepování. Při přípravě kodexu byly prostudovány všechny dostupné předpisy, normy a doporučení uplatňované v EU. Kodexem se tak podařilo uskutečnit dlouhodobý záměr - sjednotit pravidla a doporučení při čepování českého piva. "PivovarnÌci chtïjì kodexem dos hnout toho, aby ËeskÈ pivo vyrobenè z kvalitnìch dom cìch surovin bylo spot ebiteli nabìdnuto ve stejnè kvalitï, v jakè bylo vyrobeno, a aby byla sjednocena pravidla a doporuëenì pro jeho Ëepov nì," uvedl Ing. Frantiöek Krakeö, p edseda»eskèho svazu pivovar a sladoven. "Ne nadarmo se Ìk, ûe Hovězí maso je nejen významný zdroj železa, ale také produkt podnikání pokraëov nì ze strany 28 JÌdelnÌËek zdravèho ËlovÏka by mïl obsahovat t ikr t v t dnu kvalitnì libovè maso. HovÏzÌ maso obsahuje takè velice v znamnè mnoûstvì zinku, selenu a vitamin skupiny B, zejmèna B12. Servírovaný je steak entrecote z vysokého roštěnce. Přejeme vám dobrou chuť! pivovarnìk pivo va Ì a hospodsk je dïl. Proto kodex specifikuje, co dïlat pro zachov nì co nejlepöì jakost piva bïhem celè jeho cesty z pivovaru ke konzumentovi vëetnï toho, jak ho spr vnï Ëepovat. Pr vï volba zp sobu Ëepov nì m ûe ovlivnit charakter pïny, Ìz a teplotu piva a tìm zv raznit p ednosti ËeskÈho piva," dodal Franti- öek Krakeö. Kodex pèëe o ËeskÈ pivo v gastronomii up esúuje optim lnì teplotu skladovanèho lahvovèho piva, piva v sudech a tancìch, kter je 5-10 C. Jako tlaën mèdia se p ipouötïjì oxid uhliëit i smïsnè plyny CO2 a NO2. NedoporuËuje se vzduch, kter je zdrojem znaën ch rizik. Velmi d leûitou souë stì pèëe je i sanitace pivnìch cest. Znamen to odstranïnì vöech neëistot a mikroorganizm, kterè by z pornï ovlivnily kvalitu piva. Kodex stanovuje Ëetnost sanitace, vhodnost pouûit ch metod i chemickè prost edky a d le uv dì, ûe jejich posuzov nì a certifikaci prov dì V zkumn stav pivovarsk a slada sk, a. s., v Praze. Norma takè v slovnï uv dì, ûe sanitaci zajiöùuje kaûd pivovar individu lnï, a specifikuje i formu kontroly, jeû se prov dì luminiscenënì metodou. Kodex se rovnïû zab v Ëistotou pivnìho skla, neboù pr vï ta v znamnï ovlivúuje vzhled, chuù a v ni piva. PouûÌvanÈ mycì prost edky podlèhajì atestu V PS, a. s., a jejich seznam je podle pot eby aktualizov n. D leûit je i metodika mytì, aù uû je prov dïna v teplovodnìch nebo studenovodnìch myëk ch nebo ruënï. V poslednì Ë sti kodexu vïnovanè estetice Ëepov nì ËeskÈho piva se mj. uv dì, ûe pïna m b t smetanovï hust, bìl, ulpìvajìcì po napitì na skle a prostor pro pïnu by mïl b t asi 3 cm vysok. Optim lnì teplota piva pro konzumaci je 6-8 C.»eskÈ pivo by mïlo b t vûdy pod v no ve sklenici oznaëenè p Ìsluön m n zvem, znaëkou piva a logem pivovaru. Kodex takè uv dì, ûe ËeskÈ pivo se Ëepuje buô klasick m zp sobem na 2-3 Ëepov nì, nebo speci lnìm zp sobem na jedno naëepov nì. Vyd nì kodexu umoûnì pivovar m lèpe prezentovat kvalitu ËeskÈho piva v sìti gastronomick ch za ÌzenÌ v»eskè republice. DalöÌ informace naleznete na internetov ch str nk ch»eskèho svazu pivovar a sladoven (tz Ësps) Znojmo se chystá na Znojemský hrozen Uû 8. roënìk Mezin rodnìho televiznìho a rozhlasovèho festivalu o gastronomii - Znojemsk hrozen - bude zah jen 3. z Ì. TradiËnÏ se stane p edevöìm soutïûnì p ehlìdkou publicistickè a z bavnè televiznì a rozhlasovè tvorby, p iëemû vedle po ad o va enì a samoz ejmï i pitì p ijde na adu takè pozn v nì historie kulin stvì a tradic jin ch n rod, po ady o ûivotnìm stylu spojenè s kulturou jìdla a pitì, a v neposlednì adï i po ady zamï enè na potravin skè v robky. Od ter do Ëtvrtka budou probìhat v kinï SvÏt ve ejnè projekce televiznìch soutïûnìch snìmk v ËeskÈ mutaci. "Novinek na ZnojemskÈm hroznu 2006 bude hned nïkolik, p edevöìm se celè gastronomickè kl nì o den prodlouûì, v p tek 8. z Ì probïhne celodennì mezin rodnì sommelièrsk soutïû Junior Grand Prix ZH 2006," sdïlil editel festivalu Znojemsk hrozen Ladislav JÌöa. Vedle N rodnìho dne SpojenÈho kr lovstvì VelkÈ Brit nie a SevernÌho Irska slibujì organiz to i pro letoönì roënìk ZnojemskÈho hroznu takè N rodnì den Chorvatska, p i kterèm se p edstavì nejen chorvatskè pokrmy a skvïl vìna, ale takè chorvatsk hudba, tanec a umïnì. Stranou pozornosti zcela urëitï nez stanou ani kulturnì akce, pro letoönì rok p islìbil Ëast barytonista N rodnìho divadla Vratislav K Ìû, kter se publiku p edstavì na jedineënèm koncertu ve st edu 6. z Ì v Chr mu sv. Mikul öe ve ZnojmÏ. 29

30 VINAŘSKÝ FOND ČR srpen 2006 Vinařský fond ČR a všetečné otázky o víně. Pijeme ho hlavně doma Jaký máme vztah k vínu? Otázka poměrně široká. Vinařský fond České republiky na ni hledal prostřednictvím rozsáhlého výzkumu odpověď. Její část vám dnes rádi zprostředkováváme: Konzumenti vína jsou specifickou skupinou, která již jen na základě analýzy sociodemografických charakteristik vykazuje některé odlišnosti od celé populace. Konzumace vína je vlastní spíše osobám se středním a vyšším socioekonomickým statusem, lidem s vyšším vzděláním a spíše osobám ve středním věku. Zejména statusové zařazení konzumentů vína odkazuje k jejich začlenění ke střední třídě v rámci sociální stratifikace. Toto vymezení však odhaluje jeden ze zásadních problémů, s nímž se vytvoření segmentace spotřebitelů vína potýkalo - jde o dosud neusazenou společenskou vrstvu, která není stabilní, dosud není ani dostatečně vnitřně rozčleněna. Odborné odhady hovoří o potřebě obměny několika generací, abychom mohli o "české střední vrstvě" hovořit jako o standardní populaci takového typu, který známe ze západoevropských zemí. V tradiënì sociologickè teorii jde o Ë st spoleënosti, kter utv Ì soudrûnost spoleënosti, zajiöùuje kaûdodennì reprodukci spoleëenskèho ûivota a do znaënè mìry urëuje hodnotovè zamï enì spoleënosti, neform lnì pravidla spoleëenskèho ûivota v podobï norem chov nì a jedn nì, silnï ovlivúuje stanovov nì etick ch hranic naöeho jedn nì. Pro bliûöì identifikaci uveôme, ûe k tèto spoleëenskè vrstvï tradiënï pat ili zejmèna drobnì podnikatelè a ûivnostnìci, dnes jsou zde silnï zastoupeni zejmèna kvalifikovanì odbornìci a ednìci. Sou- Ëasn Ëesk spoleënost vöak i po nïkolika letech transformace do podoby demokratickè spoleënosti nevykazuje dostateënou sìlu tèto Ë sti populace - zatìmco v z padoevropsk ch zemìch, kterè neproöly experimenty "re lnèho socialismu" se hovo Ì o cca % populace a tento podìl st le nar st, kter do tèto kategorie spad, v»eskè republice se odhaduje velikost tèto t Ìdy na 40 % populace a jejì velikost neroste. MÌsto a p Ìleûitost konzumace vìna Typick m mìstem pro konzumaci vìna je dom cì prost edì - 55 % konzument vìna zde vìno pije v bec nejëastïji. PÏtina jej nejvìce pije na n vötïvï (20 %), 7 % na z bavï Ëi v klubu a dalöìch 7 % v restauraci Ëi hospodï. VÌno se pije nejëastïji ve spoleënosti p tel (33 %), rodiny (29 %) nebo s partnerem (21 %). NejËastÏji lidè vìno pijì ve spoleënosti 4 osob (25 %) nebo ve dvou (20 %). Konzumace vìna m v dom cnosti spoleëensk a zë sti i ritu lnì charakter - vìno se otevìr nej- ËastÏji, kdyû p ijde n vötïva (62 %) nebo p i p Ìleûitosti r zn ch oslav (59 %).»tvrtina respondent nepot ebuje speci lnì d vod k otev enì vìna a pije jej prakticky kdykoli. VÌno je takè oblìben m n pojem k jìdlu, p i sledov nì dobrèho filmu nebo jako odpoëinek po pracovnìm t dnu. Mimo domov se vìno konzumuje nejëastïji ve vin rnï Ëi kav rnï (45 %) a v lètï venku na zahradï (40 %).»tvrtina pije vìno takè v restauraci (24 %) a na chalupï (23 %), 15 % pak vöude, kde jej nabìdnou. V restauraci, vin rnï, baru se nejëastïji pije rozlèvanè vìno (39 %), Ëtvrtina konzument vìna si objedn v i celou l hev, 14 % osob si nïkdy d sklenku vìna, jindy celou l hev a zbytek vìno mimo dom cì prost edì nepije v bec (23 %). VÌno si n vötïvnìci restauracì, vin ren a bar nejëastïji objedn vajì z n pojovèho lìstku (29 %) nebo dotazem na ËÌönÌka o sortimentu nabìzen ch znaëek (18 %). Osm procent respondent si vybìr podle svè p edcho- zì zkuöenosti a 7 % d na radu ËÌönÌka, kter odr da je vhodn k vybranèmu pokrmu. TuzemskÈ vìno je vnìm no jako levnïjöì (pouze 5 % dot zan ch jej pokl d za draûöì neû zahraniënì a 13 % p edpokl d, ûe ceny jsou stejnè).»tvrtina respondent se domnìv, ûe l hev dobrèho dom cìho vìna lze po Ìdit mezi KË. U zahraniënìho vìna 17 % respondent oëek v, ûe l hev koupì za KË, stejnï velk podìl p edpokl d, ûe bude muset zaplatit KË. N vötïva vinn ch sklep a n zor na st tnì podporu vina stvì VÌce neû 8 z 10 dot zan ch konzument vìna vì, ûe na jiûnì MoravÏ lze navötìvit sklìpky soukrom ch vina. TÈmÏ t i Ëtvrtiny z tïch, kdo Sebedefinice konzumentů ve vztahu k vínu Jak byste s m/a definoval/a, jak jste konzument vìna? povaûuji se za znalce vìna trochu se ve vìnï vyzn m zaëìn m se ve vìnï orientovat vìno mi velmi chutn, ale p Ìliö se v nïm nevyzn m vìno piji spìöe ze spoleëensk ch d vod, moc se v nïm nevyzn m vìno piji jen proto, ûe ho pijì v mèm okolì, p Ìliö mi nechutn o tèto moûnosti vïdì, jiû vinn sklìpek navötìvili a tak ka vöichni byli s n vötïvou spokojeni. Z Ìdka se vyskytujìcì nespokojenost nesouvisela prim rnï s vìnem, ale spìöe s "lidsk m faktorem" (zklam nì z p Ìstupu vina e, neseöla se dobr spoleënost). NadpoloviËnÌ vïtöina konzument vìna vì, kam se obr tit v p ÌpadÏ, ûe by chtïli vinn sklìpek navötìvit - ptali by se p ev ûnï sv ch zn m ch, v menöì mì e by vyuûili internet. NadpoloviËnÌ vïtöina respondent by v blìzkè budoucnosti vinn sklep r da (opït) navötìvila. St tnì podporu vina stvì schvaluje 79 % dot zan ch, nejëastïji se vyslovujì pro stejnè dotace vina m, jakè se vypl cejì v ostatnìch zemìch EU a pro zamezenì dovozu levn ch a nekvalitnìch zahraniënìch vìn. 16 v % Base (n) = 1017 Segmenty - podíl v populaci ČR 18+ Predikce kvality na základě znaků vína cel populace konzumenti vìna Jak mi vlastnostmi se podle v s vyznaëuje nekvalitnì vìno? tradiënì ËeötÌ konzumenti 25 rezervovanì konzumenti 5 mladì spoleëenötì liber lovè 5 rodinnï orientovanì nen roënì konzumenti 16 nevyhranïnì 9 nepijì vìno 27 dob e situovanì konzervativci 12 tradiënì ËeötÌ konzumenti 35 rezervovanì konzumenti 7 mladì spoleëenötì liber lovè 7 rodinnï orientovanì nen roënì konzumenti 22 v % Base (n) = 1399 v % Base (n) = 1017 nevyhranïnì 13 dob e situovanì konzervativci 16 prod v se v PET lahvìch nebo krabicìch po jeho konzumaci bolì hlava öpatn chuù jsou velmi lacin nep irozen v nï obsahujì p ÌmÏsy ovoce je p Ìliö sladkè prod v se ve velk ch mnohalitr. lahvìch je udïl no z vìce odr d (tzv. smïsky) nejëastïjöì odpovïdi, kterè respondenti up esnili v r mci kategorie jinè, byly tyto: p Ìliön kyselost (0,6 %) nep Ìjemn v nï (0,5 %) d le: ÌdkÈ vìno, bolest b icha Ëi ûaludku, umïl barviva, obsah sìry v % Base (n) = 1017 pohlavì vïk vzdïl nì velikost obce segment 30 Profil konzumentů vína - sociodemografický profil muû ûena let let let let let 65 + Zä Sä bez mat, vyuëen/a Sä s mat, VOä Vä od 4999 ob ob ob. nad ob. A B C1 C2 D E dob e sit. konzervativci rodinnï orient. nen roënì mladì spoleëen. liber. rezervovanì konz. vìna tradiënì ËeötÌ konzumenti nevyhranïnì socioekonomick status konzumenti vìna cel populace v % Base (n) = 1017 Místa konzumace vína, místo konzumace a společnost při konzumaci doma na n vötïvï na z bavï, v klubu restaurace, hospoda kav rna, bar vin rna chata, chalupa jinde sklìpek vinotèka pracoviötï bufet, rychlè obëerstvenì Kde nejëastïji pijete vìno? VÌno pijete nejëastïji ve spoleënosti...? 7,4 6,7 3 2,8 2,1 1 0,9 0,4 0,3 0,1 20,2 55 p telè 32,5 rodina partner p ÌbuznÌ lidè se spol. z jmy s m/a kolegovè sousedi obchodnì partne i 3,6 3,3 1,6 1,5 0,4 7,4 20,9 v % Base (n) = 1017, konzumenti vìna 28,8

p ev ûnè vïtöiny podnik ñ i u n s v»eskè republice. P itom se jedn o problematiku ËasovÏ i finanënï znaënï n roënou, kde k spor m

p ev ûnè vïtöiny podnik ñ i u n s v»eskè republice. P itom se jedn o problematiku ËasovÏ i finanënï znaënï n roënou, kde k spor m Budou mezin rodnì ËetnÌ standardy povinnè i pro malè a st ednì firmy? V poslednì dobï se st le vìce pozornosti vïnuje systèmu ËetnictvÌ mal ch a st ednìch podnik (d le jen SME) 1). Z jem svïtovè odbornè

Více

Jak jsme hospodařili v prvním pololetí letošního roku

Jak jsme hospodařili v prvním pololetí letošního roku DP DopravnÌ podnik hl. m. Prahy, akciov spoleënost V 1. pololetì jsme se nevïnovali jen hospoda enì roku 2001, ale takè ukonëenì hospoda enì roku 2000. Dne 13. b ezna byl vedenì spoleënosti p ed n audit

Více

P ezkoum nì hospoda enì zemnìch samospr vn ch celk

P ezkoum nì hospoda enì zemnìch samospr vn ch celk P ezkoum nì hospoda enì zemnìch samospr vn ch celk Metodick pom cka N v r h Mimo dn p Ìloha Ëasopisu Auditor Ë. 7/ 2003 Vydala Komora auditor»eskè republiky 1 vodem V mimo dnè p Ìloze Ëasopisu Auditor

Více

REUNION ÈESKÝCH RYTÍØÙ ØÁDU SV. LAZARA JERUZALÉMSKÉHO ROÈNÍK XXXI.

REUNION ÈESKÝCH RYTÍØÙ ØÁDU SV. LAZARA JERUZALÉMSKÉHO ROÈNÍK XXXI. REUNION 2007 5 ÈESKÝCH RYTÍØÙ ØÁDU SV. LAZARA JERUZALÉMSKÉHO ROÈNÍK XXXI. POUŤ NA SKALACE 21. 7. 2007 Slovo na cestu Dnes si p edstavìme dalöìho dovèho patrona, kter m byl velk cìrkevnì reform tor 12.

Více

DIOXINY JAKO ZDROJ OHROéENÕ éivotnõho PROSTÿEDÕ A ZDRAVÕ

DIOXINY JAKO ZDROJ OHROéENÕ éivotnõho PROSTÿEDÕ A ZDRAVÕ DIOXINY JAKO ZDROJ OHROéENÕ éivotnõho PROSTÿEDÕ A ZDRAVÕ JOSEF HOR K Fakulta chemickè technologie, Vysok ökola chemicko-technologick v Praze, Technick 5, 166 28 Praha 6 e-mail: josef.horak@vscht.cz Doölo

Více

V Y ä E H R A D J A N S O K O L Jan Sokol Malá filosofie člověka a Slovník filosofických pojmů VYäEHRAD äestè, p epracovanè vyd nì Jan Sokol, 2010 ISBN 978-80-7429-056-5 OBSAH vodem............................

Více

www.par i z verze publikace 20081203 pg. 1 / 49

www.par i z verze publikace 20081203 pg. 1 / 49 i z verze publikace 20081203 pg. 1 / 49 1. ModrÈ rezidentnì parkovacì zûny i z verze publikace 20081203 pg. 2 / 49 1. rezidentnì zûny ANO? 2. rezidentnì zûny NE? 3. rezidentnì zûny ping!!! zadejte intenzitu

Více

POLYMORFIE A SOLVATOMORFIE PEVN CH SUBSTANCÕ VE FARMACII

POLYMORFIE A SOLVATOMORFIE PEVN CH SUBSTANCÕ VE FARMACII POLYMORFIE A SOLVATOMORFIE PEVN CH SUBSTANCÕ VE FARMACII BOHUMIL KRATOCHVÕL a, MICHAL HUä K a a ALEXANDR JEGOROV b a stav chemie pevn ch l tek, Vysok ökola chemicko-technologick v Praze, Technick 5, 166

Více

Je Amerika po krizi stejně dravá, jako byla před ní? str. 18 25

Je Amerika po krizi stejně dravá, jako byla před ní? str. 18 25 NOVINKY 3 / 2011 Je Amerika po krizi stejně dravá, jako byla před ní? str. 18 25 Vítěz kybernetických válek má na prsou lvíčka str. 14 15 Dnešní Švédsko je neformální, ale vysoce profesionální str. 28

Více

Inklusivní vzd lávání a praxe ve t ídách druhého stupn základních kol

Inklusivní vzd lávání a praxe ve t ídách druhého stupn základních kol Inklusivní vzd lávání a praxe ve t ídách druhého stupn základních kol Souhrnná zpráva 2005 Evropská agentura pro rozvoj speciálního vzd lávání Tato zpráva byla vytvo ena a publikována Evropskou agenturou

Více

Vánoce už možná začínají i u vás doma. Nelekejte se.

Vánoce už možná začínají i u vás doma. Nelekejte se. listopad 2008 Žena, která se neztratí MOJE HLAVA V PRACOVNÍ DOBĚ Eva Brixi Červené listí Možná sníh Polibek k tobě jede na saních Zavírám oči Slyším smích Zajíci tančí na polích Slibuji Co už víš Nebudu

Více

ŠKOLY Z IZOVANÉ SVAZKY OBCÍ NOVÉ MOŽNOSTI A MOŽNOST VOLBY

ŠKOLY Z IZOVANÉ SVAZKY OBCÍ NOVÉ MOŽNOSTI A MOŽNOST VOLBY ŠKOLY Z IZOVANÉ SVAZKY OBCÍ NOVÉ MOŽNOSTI A MOŽNOST VOLBY ANEB JAK D LAT SPRÁVNÉ V CI SPRÁVN. PR VODCE PRO Z IZOVATELE A EDITELE ŠKOL, PRO PEDAGOGY A RODI E ŽÁK - ARGUMENTY, P ÍKLADY A INFORMACE O TOM,

Více

Nizozemsko obchodní partner ČR

Nizozemsko obchodní partner ČR Partneři přílohy II/III Náš společný hlas zní v Evropě silněji inzerce A151000472 Nizozemsko je v současnosti jedním z nejvýznamnějších obchodních partnerů České republiky. Naše firmy včetně řady společností

Více

TÜV SÜD Journal Česká republika

TÜV SÜD Journal Česká republika 3/2010 TÜV SÜD Journal Česká republika MSV 2010 - Představujeme nejlepší stroj na světě 4 Úsporná opatření ve veřejných budovách 9 Co vlastně ti solárníci dělají? 10-11 Posuzování funkční bezpečnosti 12-13

Více

STANOVY SPOLE ENSTV VLASTN K BYTOV CH JEDNOTEK PRO DOMY JEREVANSK. P. 1064, 1065, 1066 A 1067, PRAHA 10 - VR OVICE

STANOVY SPOLE ENSTV VLASTN K BYTOV CH JEDNOTEK PRO DOMY JEREVANSK. P. 1064, 1065, 1066 A 1067, PRAHA 10 - VR OVICE STANOVY SPOLE ENSTV VLASTN K BYTOV CH JEDNOTEK PRO DOMY JEREVANSK. P. 1064, 1065, 1066 A 1067, PRAHA 10 - VR OVICE ST PRVN V EOBECN USTANOVEN l. I. Z kladn ustanoven (1) Spole enstv vlastn k bytov ch jednotek

Více

Lidský kapitál a investice do vzdělání. Sborník z 9. ročníku mezinárodní vědecké konference

Lidský kapitál a investice do vzdělání. Sborník z 9. ročníku mezinárodní vědecké konference Lidský kapitál a investice do vzdělání Sborník z 9. ročníku mezinárodní vědecké konference 19. 20. září 2006 Lidský kapitál a investice do vzdělání Sborník z 9. ročníku mezinárodní vědecké konference

Více

SPEKTRUM 01 2013. Svazu průmyslu a dopravy. České republiky. časopis

SPEKTRUM 01 2013. Svazu průmyslu a dopravy. České republiky. časopis SPEKTRUM 01 2013 časopis Svazu průmyslu a dopravy České republiky Úvodní slovo... 03 Téma: Změny v EU v roce 2013 Čas nejistot a dluhů... 04 Evropské fondy na přelomu roku.... 06 Velké podniky v ohrožení...

Více

Encyklopedie VOä a OA v Koll rovï ulici v KarlÌnÏ STRANA 4 STRANA 2 STRANA 5

Encyklopedie VOä a OA v Koll rovï ulici v KarlÌnÏ STRANA 4 STRANA 2 STRANA 5 POMOC PRO OBYVATELE KARLÍNA A LIBNĚ PRAHU 8 NAVŠTÍVILA DAGMAR HAVLOVÁ STR. 2 NOVINY MÃSTSK» STI PRAHA 8 www.praha8.cz ZDARMA Pam tky Prahy 8 DÏlov k Ìû Ë. p. 128 Na konci listopadu loňského roku byly všechny

Více

Téma 1: Co lze udělat pro větší přitažlivost technických oborů? A je to vůbec třeba?

Téma 1: Co lze udělat pro větší přitažlivost technických oborů? A je to vůbec třeba? Téma 1: Co lze udělat pro větší přitažlivost technických oborů? A je to vůbec třeba? Vzdělávání v ČR neodpovídá potřebám firem, ukazují data V globálním světě plném nových technologií potřebují firmy podle

Více

ParnÌ oh ÌvaËe. Nov generace

ParnÌ oh ÌvaËe. Nov generace ParnÌ oh ÌvaËe Nov generace é dnè jinè parnì oh ÌvaËe n ekonomicky v hodnïjöì HlavnÌmi v hodami tohoto v mïnìku jsou zcela unik tnì geometrie a pevnost nerezov ch desek zajiöùujìcì optim lnì p estup tepla

Více

proti praxi zdravotních pojišťoven je možná SOLIDARITU POTŘEBUJÍ VŠECHNY GENERACE Arnošt Goldflam rovný přístup Lidé s autismem a integrace

proti praxi zdravotních pojišťoven je možná SOLIDARITU POTŘEBUJÍ VŠECHNY GENERACE Arnošt Goldflam rovný přístup Lidé s autismem a integrace 3 září 2012 8. ročník ISSN 1801-8718 odborný čtvrtletník pro management ústavů sociální péče Financování sociálních služeb: rovný přístup 2 5 Arnošt Goldflam ČESKÝ DIVADELNÍK, SPISOVATEL A PEDAGOG SOLIDARITU

Více

EFP 936 G / EFP 636 EFP 936 K / EFP 636 G

EFP 936 G / EFP 636 EFP 936 K / EFP 636 G OdsavaË par EFP 936 G / EFP 636 EFP 936 K / EFP 636 G 2 OBSAH Str nka BezpeËnostnÌ instrukce... 4 Popis spot ebiëe... 5 Funkce... 5 Zvl ötnì p ÌsluöenstvÌ... 6 Instalace... 6 VybalenÌ... 6 UmÌstÏnÌ...

Více

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO. Základy podnikání malých a středních firem. pracovní sešit. distanční studijní opora.

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO. Základy podnikání malých a středních firem. pracovní sešit. distanční studijní opora. SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO Základy podnikání malých a středních firem pracovní sešit distanční studijní opora Věra Plhoňová Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo únor 2013 Základy podnikání

Více

Pomáháme kultivovat tržní prostředí Zpráva o společenské odpovědnosti 2010

Pomáháme kultivovat tržní prostředí Zpráva o společenské odpovědnosti 2010 www.pwc.cz/csr Pomáháme kultivovat tržní prostředí Zpráva o společenské odpovědnosti 2010 Jak PwC Česká republika přispívá k rozvoji společnosti, v níž působí? foto Obsah Úvodní slovo Jiřího Mosera, řídícího

Více

SMARTstavebnictví. Daňové úlevy v oblasti vlastnického bydlení v zemích EU-27. Jak zelená je vaše budova?

SMARTstavebnictví. Daňové úlevy v oblasti vlastnického bydlení v zemích EU-27. Jak zelená je vaše budova? SMARTstavebnictví Strategický Management Analýzy Rozhovory Trendy červen 2011 Jak zelená je vaše budova? Zelené budovy developerům peníze vydělávají a uživatelům šetří str. 12 Hledání nových trhů jako

Více

Skutečně současný platový systém nepřeje mladým, nebo ho jen neumíme využít?

Skutečně současný platový systém nepřeje mladým, nebo ho jen neumíme využít? TÝDENÍK Odborový svaz zahájil k této velmi citlivé problematice diskuzi, i když ministerstvo školství zatím nevytvořilo žádnou podrobnější, ucelenou koncepci, která by obsahovala jak návrhy legislativních

Více

Klasifikace ubytovacích zařízení jako způsob podpory kvality služeb v cestovním ruchu

Klasifikace ubytovacích zařízení jako způsob podpory kvality služeb v cestovním ruchu Klasifikace ubytovacích zařízení jako způsob podpory kvality služeb v cestovním ruchu Ing. Petr Houška a kolektiv Tato publikace byla vytvořena pro projekt Školení a vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu

Více

Verdikt v kauze MUS může nahrát Tykačovi a spol. Tereza Zavadilová, Igor Záruba Praha

Verdikt v kauze MUS může nahrát Tykačovi a spol. Tereza Zavadilová, Igor Záruba Praha deník pátek 11. 10. 2013 číslo 1479 l volný prodej 10 Kč l řízená distribuce l finance Řecký soumrak Zlatý úsvit fašisty Michaloliakose hasne ve vazbě profil str. 4 5 Splněný sen Vždy jsem si přál vlastní

Více

Výroční zpráva 2013 Komerční banka, a.s.

Výroční zpráva 2013 Komerční banka, a.s. Výroční zpráva 2013 Komerční banka, a.s. Charakteristika za období 2009 2013 Podle Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS) Konsolidované údaje (mil. Kč) 2013 2012 1 2011 2010 2009 Finanční

Více

RSV infekce u dětí Speleoterapie v léčbě astmatu Test s chloridem železitým Kazuistiky

RSV infekce u dětí Speleoterapie v léčbě astmatu Test s chloridem železitým Kazuistiky leden 2001 číslo 1 ročník 1 VOX PEDIATRIAE VOX PEDIATRIAE časopis praktických dětských lékařů RSV infekce u dětí Speleoterapie v léčbě astmatu Test s chloridem železitým Kazuistiky tiráž... VOX PEDIATRIAE

Více