FINANČNÍ ANALÝZA PODNIKU

Transkript

1 FINANČNÍ ANALÝZA PODNIKU Pomocný učební text pro bakalářské studium Ing. Miroslav Tomášek 2005

2 Literatura...4 Definice a účel finanční analýzy...4 Finanční zdraví podniku (financial health)...4 Uživatelé finanční analýzy...5 Zdroje informací pro finanční analýzu...5 Etapy finanční analýzy podniku...6 Co je to ukazatel?...6 Metody finanční analýzy...6 Elementární metody finanční analýzy...7 Extenzivní ukazatele - Analýza stavových (absolutních) ukazatelů...8 Analýza trendů - horizontální analýza (rozbor)...8 Procentní analýza - vertikální analýza (rozbor)...8 Extenzivní ukazatele - Analýza rozdílových ukazatelů...9 Analýza fondů finančních prostředků...9 Souhrn k rozdílovým ukazatelům...10 Analýza poměrových ukazatelů - Poměrová analýza...11 Ukazatele rentability (profitability ratios) - výnosnosti, ziskovosti, ukazatel míry zisku...12 Ukazatele aktivity (activity ratios) - ukazatele řízení aktiv (asset management)...13 Ukazatele zadluženosti (financial leverage ratios)...15 Ukazatele likvidity (liquidity ratios)...16 Ukazatele kapitálového trhu (market value ratios)...17 Ukazatele na bázi Cash Flow...18 Soustavy poměrových ukazatelů...20 DuPontův rozklad ukazatele rentability...20 Pyramidové soustavy ukazatelů - DuPont diagram...20 Mezipodnikové srovnání...22 Grafická analýza (spider graf)...22 Přístup finanční analýzy orientovaný na potřeby mezipodnikové komparace ekonomické výkonnosti...23 Pokusy o komplexní charakteristiku finančního zdraví podniku...24 Pojmy...24 Bankrotní modely...25 Bonitní modely...28 Finanční analýza podniku 2

3 Náklady finanční tísně...32 Přílohy:...34 Co je to Controlling?...34 Výstavba informačního systému...34 Pozice controllingu...35 Požadavky na management...35 U KŘIVKA - optimální zadluženost...36 Průměrné náklady celkového kapitálu...36 Náklady kapitálu...36 Finanční analýza podniku 3

4 FINANČNÍ ANALÝZA PODNIKU Literatura Grünwald R.: FINANČNÍ ANALÝZA A PLÁNOVÁNÍ PODNIKU, VŠE Praha, 1999 Kovanicová D., Kovanic P.: POKLADY SKRYTÉ V ÚČETNICTVÍ (II. a III.), Polygon, 1995 Sůvová: FINANČNÍ ANALÝZA, Bankovní akademie, 2002 Synek M.: MANAŽERSKÁ EKONOMIKA, Grada Publishing, 2000 Valach J.: FINANČNÍ ŘÍZENÍ PODNIKU, Ekopress, 1999 Vorbová H.: VÝKAZ CASH FLOW A FINANČNÍ ANALÝZA, Linde, 1999 Definice a účel finanční analýzy Formalizovaná metoda, která poměřuje údaje získané z účetnictví mezi sebou navzájem a rozšiřuje tak jejich vypovídací schopnost, umožňuje dospět k určitým závěrům o celkovém hospodaření a finanční situaci podniku, na základě kterých by bylo možné přijmout různá rozhodnutí. Finanční analýza představuje ohodnocení minulosti, současnosti a předpokládané budoucnosti finančního hospodaření podniku významnou součást soustavy podnikového řízení Účelem, resp. úkolem, finanční analýzy je především vyjádřit finanční situaci podniku, poskytnout informace o finančním zdraví podniku. Externí a interní (často součástí controlligu, vychází i z interních podkladů, běžně nedostupných - managerské účetnictví, vnitropodnikové účetnictví, kalkulace) analýza. Finanční zdraví podniku (financial health) Za finančně zdraví lze považovat takový podnik, který je v daný okamžik, ale i perspektivně, schopen naplňovat smysl své existence. V podmínkách tržní ekonomiky to představuje schopnost podniku dosahovat trvale takové míry zhodnocení vloženého kapitálu (míry zisku), která je požadována investory (akcionáři) vzhledem k výši rizika, s jakým je příslušný druh podnikání spojen. Předpokladem uvedené schopnosti je určitá majetková a finanční struktura podniku a struktura hospodářského výsledku. Na kapitálovém trhu je míra perspektivní schopnosti zhodnocovat vložený kapitál ohodnocena investory prostřednictvím tržní ceny akcií, případně cenami jiných cenných papírů emitovaných podnikem. Finanční analýza podniku 4

5 Uživatelé finanční analýzy akcionáři, dlouhodobí investoři - investiční a kontrolní hledisko vedení podniku - dlouhodobé i operativní řízení podniku - vědět, aby mohli řídit zaměstnanci - motivace na hospod. výsledku, zaměstnanecké jistoty a perspektivy odbory - podklady pro kolektivní vyjednávání obchodní partneři -solventnost a likvidita podniku jako obchodního partnera banky a jiní věřitelé - rozhodování o poskytnutí finančních prostředků stát - statistika, kontrola daňových povinností, dotace, formulování hospod. politiky analytici - prognózy, hodnocení vývoje investoři, burzovní makléři - investiční hledisko, krátkodobý zisk, býčí a medvědí trh Zdroje informací pro finanční analýzu Finanční účetnictví Kapitálový trh Standardy (normativy) pro odvětví či obory Další doplňující informace z různých zdrojů: tisk, výroční zprávy, statistické údaje, obchodní rejstřík, obchodní věstník (počty zaměstnanců, postavení na trhu, obor činnosti) Informace specializovaných firem - Standard & Poor, Moody s Investors Services Podnik má informační povinnost v určitém rozsahu danou příslušnými legislativními normami - Obchodní zákoník, Zákon o cenných papírech apod. Hodnocení bonity dlužných cenných papírů Bonita dlužných cenných papírů je pravidelně hodnocena formou sestavování žebříčků kvality (debt ratings). Každý CP je zařazen do určité skupiny podle míry pravděpodobnosti, že emitent splní všechny své závazky související s tímto CP (pravidelná výplata úroku a dodržení termínu splatnosti). Specializované poradenské firmy - například v USA Standard & Poor, Moody s Investors Services. Předmětem hodnocení jsou především obligace (bonds), prioritní akcie (preferred stocks) a obchodní listiny (commercial papers). Rating dle S&P AAA nejvyšší hodnocení; silná finanční pozice emitenta, prakticky jisté dodržení finančních závazků AA, A riziko při náhlé a značně prudké změně vnějších ekonomických podmínek BBB jisté za normálních podmínek, dosti rizikové při změně ekonomických podmínek CCC, CC, BB, B C D převážně spekulativní s reálnou vyhlídkou na úroky i splátku dluhu. Skupina BB představuje nejnižší a CC nejvyšší míru spekulace obligace, ze kterých nejsou vypláceny úroky emitent již neplní své závazky a opožďuje se či vůbec nevyplácí úroky a dlužné částky Finanční analýza podniku 5

6 Etapy finanční analýzy podniku Výběr srovnatelných podniků nebo např. plánovaných hodnot, které budu porovnávány Příprava dat a ukazatelů, včetně ověření předpokladů o nich Výběr vhodné metody pro analýzu a hodnocení ukazatelů Zpracování (výpočet a hodnocení) vybraných ukazatelů zkoumaného podniku Srovnávání poměrových ukazatelů s odvětvovými průměry (komparativní analýza), hodnocení relativní pozice podniku Analýza časových trendů Vzájemné vztahy mezi ukazateli - Du Pont diagram, pyramidová soustava ukazatelů Hodnocení dalších ukazatelů Variantní návrhy na opatření a identifikace rizik u jednotlivých variant Co je to ukazatel? Každá číselná charakteristika ekonomické činnosti podniku doprovázená atributy dat postačujícími k danému účelu analýzy, jakož i údaje z takových charakteristik odvozené. Typy ukazatelů: stavové, tokové, absolutní, poměrové, rozdílové - všechny se určují z výchozích ukazatelů použitím čtyř elementárních početních operací; nefinanční ukazatele - počet zaměstnanců aj. Hodnota ukazatelů může být vyjádřena zejména v následujících jednotkách: peněžní (Kč, tis. Kč aj.) fyzikální (metry běžné, krychlové, kwh, J aj) časové (rok, den aj.) rychlostní (1/měsíc, 1/rok aj.) naturální (počet zaměstnanců, kusů, akcií aj.) procenta daného základu (váha vybraných nákladech na celkových nákl. aj.) smíšené (tis. Kč/den, ks/rok/zaměstnance aj.) bezrozměrné (poměr VK/CA aj.) Metody finanční analýzy Původně na půdě trhu s cennými papíry vzniklo dělení metod na fundamentální a technickou analýzu, později bylo toto dělení přijato jako zobecněné i do oblasti analýzy účetních výkazů. Fundamentální (ve smyslu principiální, základní) finanční analýza se soustřeďuje na vyhodnocené kvalitativních údajů o podniku, přičemž základní metodou analýzy je odborný odhad založený na empirických i teoretických zkušenostech analytiků. Informace kvantitativní povahy se do analýzy zahrnují, zpravidla se však nezpracovávají pomocí algoritmizovaných postupů (matematických aparátů). Technická finanční analýza představuje kvantitativní zpracování ekonomických dat s využitím matematických, matematicko-statistických a dalších algoritmizovaných metod a s následným kvalitativním ekonomickým posouzením výsledků. Nadále se zabýváme právě touto oblastí. Finanční analýza podniku 6

7 TECHNICKÁ FINANČNÍ ANALÝZA ELEMENTÁRNÍ METODY F. A. VYŠŠÍ METODY F. A. Analýza stavových (absolutních) ukazatelů analýza trendů (horizontální) procentní analýza (vertikální) Matematicko-statistické metody Nestatistické metody Analýza rozdílových a tokových ukazatelů analýza fondů finančních prostředků analýza cash flow Přímá analýza poměrových ukazatelů rentability aktivity zadluženosti a finanční struktury likvidity kapitálového trhu na bázi finančních fondů a CF Analýza soustav ukazatelů DuPontův rozklad pyramidové rozklady Elementární metody finanční analýzy Označení elementární je odvozováno jednak od malé náročnosti použitých matematických operací (aritmetika, procentní počet) a jednak od snahy o jednoduchost myšlenkovou, o jednoduché popsání problému. Tento postup ne vždy dostačuje, proto jsou využívány i metody vyšší. S ohledem na velké množství ukazatelů je nezbytné provést jejich členění, přičemž za základní skupiny lze označit ukazatele extenzivní - nesou informaci o rozsahu (objemu); představují kvantitu v peněžních jednotkách intenzivní - charakterizují míru, v jaké jsou extenzivní ukazatele podnikem využívány a jak silně či rychle se mění Finanční analýza podniku 7

8 Extenzivní ukazatele - Analýza stavových (absolutních) ukazatelů Analýza trendů - horizontální analýza (rozbor) Velmi často využita ve výročních zprávách, údaje za 5-10 let zpět. Srovnává ukazatele v čase; pro zvýšení vypovídací schopnosti je vhodné srovnávat více než dvě období. Absolutní změna = UKAZATEL t - UKAZATEL t-1 Procentní změna = (absolutní změna x 100) / UKAZATEL t-1 Interpretace výsledků horizontální analýzy musí brát v úvahu inflaci, která může tyto výsledky významně zkreslit! Za podskupinu analýzy trendů bývá někdy označována Indexová analýza, která vyjadřuje vývoj hodnot v následujících letech; základna ve výchozím roce je 100%. Procentní analýza - vertikální analýza (rozbor) Někdy nazývána jako procentní rozbor komponent nebo analýza společné základny ; v podstatě zkoumá strukturu aktiv a pasiv, resp. majetkovou a finanční strukturu podniku. Výkazy se společným jmenovatelem - výsledné výkazy, v nichž se jednotlivé komponenty (položky výkazů) vztažené k témuž okamžiku vyjadřují jako procentní podíly jedné z těchto komponent (nazýváme ji základem nebo základnou pro procentní vyjádření). Převádí ukazatele v absolutních hodnotách na relativní procentní vyjádření. Pracuje v jednotlivých letech od shora dolů, nikoli napříč jednotlivými roky. Základem (100%) u výsledovky je obvykle velikost tržeb (všechny položky jsou tak vyjádřeny jeko procento z tržeb) Vypočítává procentní podíl jednotlivých položek rozvahy na aktivech a položek výsledovky na tržbách (výnosech) - jedná se o výkazy sestavené ve stejném rozměru - vertikální analýza. u rozvahy je obvykle hodnota celkových aktiv a hodnota celkových pasiv. Procentní podíly lze srovnávat s plánem, mezipodnikově, s odvětvovými průměry nebo doporučenými poměry. Významnou výhodou vertikální analýzy je její nezávislost na meziroční inflaci a z toho vyplývající srovnatelnost výsledků analýzy z různých let. Dále umožňuje porovnávání výkazů v rámci vnitropodnikových útvarů nebo komparaci výsledků podniku v rámci oboru jako celku a s jednotlivými podniky jednotlivě. Relativní nevýhodou může být to, že neukazuje příčiny změn a dále pak to, že absolutní základna pro výpočet se mění a že vykazované údaje mohou být obsahově nesrovnatelné. Hodnocení základních vztahů v rozvaze - hodnotíme i to zda jsou dodržena bilanční pravidla. Finanční analýza podniku 8

9 Extenzivní ukazatele - Analýza rozdílových ukazatelů Analýza fondů finančních prostředků Jiný význam pojmu fond než v účetnictví (zdroj krytí aktiv) - ve finanční analýze znamená především rozdíl mezi souhrnem určitých položek krátkodobých aktiv a souhrnem určitých položek krátkodobých pasiv - tím vzniká tzv. čistý (netto) fond. Čistý pracovní kapitál (net working capital) ČPK, provozní kapitál Bezprostředně souvisí s běžným, krátkodobým financováním, tedy v podstatě s financováním oběžného majetku a tedy s řízením pracovního (provozního) kapitálu (working capital management). Ten má dva základní úkoly: 1) určení optimální výše položky oběžných aktiv (struktury) a stanovení jejich celkové (přiměřené) sumy 2) výběr vhodného způsobu financování oběžných aktiv s respektováním požadavku na zajištění likvidity podniku Funkčně zajišťuje oběžný majetek plynulou hospodářskou činnost podniku. Struktura oběžného majetku, resp. aktiv (OA) a jeho koloběh: inkaso PENÍZE nákup prodej POHLEDÁVKY MATERIÁL (závazky) výroba HOTOVÉ VÝROBKY ROZPRAC. VÝROBA výroba Jiný pohled na ČPK má vrcholové vedení podniku a jiný pohled má vlastník podniku. Termín pracovní má vyjádřit disponibilitu s tímto majetkem - jeho pružnost, pohyblivost a manévrovací prostor pro činnost podniku. Termín čistý znamená, že kapitál je z finančního hlediska očištěn od zatížení brzkou úhradou krátkodobého cizího kapitálu. Přebytek opravňuje k úsudku, že podnik má dobrá finanční zázemí; přebytek vytváří finanční polštář. ČPK = OA - KrZáv nebo ČPK = (DlZáv + VK) - SA Finanční analýza podniku 9

10 Pro analýzy ČPK mají význam ty transakce, které způsobily za určitý časový úsek jeho výslednou změnu. ČPK = ČPK t - ČPK t-1 Nevýhodou ukazatele ČPK je to, že mezi ním a likviditou neexistuje identita (záleží na struktuře). Čisté pohotové prostředky ČPP, peněžní finanční fond Odstraňuje nevýhodu ČPK, podává informace o okamžité likviditě, resp. o jejím nejvyšším stupni. Redukuje OA na tzv. Pohotové peněžní prostředky, do nichž jsou zahrnuty peněžní prostředky na BÚ a pokladní hotovost; někdy lze zahrnout i jejich ekvivalenty (šeky, směnky aj.). ČPP = Pohotové finanční prostředky - Okamžitě splatné závazky Výhodou ukazatele je jeho nízká závislost na oceňovacích metodách používaných v podniku. Čistý peněžní majetek ČPM, čisté peněžně - pohledávkové finanční fondy Představují střední cestu mezi výše zmíněnými rozdílovými ukazateli. Vylučují z OA zásoby a nelikvidní (nedobytné, dlouhodobé) pohledávky. ČPM = ČPM t - ČPM t-1 Souhrn k rozdílovým ukazatelům Rozdílové ukazatele v podobě čistých fondů finančních prostředků jsou založeny na předpokladu, že podnik část oběžných aktiv financuje dlouhodobými cizími zdroji. Podle přístupu k takovému financování rozlišujeme přístup konzervativní - dlouhodobý kapitál je využíván k financování SA, trvale vázaných OA a dočasných OA (např. sezónní výkyvy). Jedná se o přístup méně riskantní, ale dražší. umírněný - dlouhodobými zdroji jsou financována SA a pouze ta část OA, která je v podniku trvale vázána (tzn., že je v podstatě respektováno tzv. zlaté bilanční pravidlo ). agresivní - krátkodobé závazky jsou používány na financování i trvale vázaných OA. Důvodem je obvykle snadnější přístup ke krátkodobému kapitálu a jeho nižší cena. Nevýhodou je ohrožení likvidity. Pokud by byly krátkodobými závazky financována i SA, podnik lze považovat za silně podkapitalizovaný. Finanční analýza podniku 10

11 Analýza poměrových ukazatelů - Poměrová analýza Základním metodickým nástrojem finanční analýzy jsou tzv. poměrové ukazatele (ratio); tvoří je vzájemný vztah (poměr podíl) mezi dvěma položkami z podnikových finančních výkazů (mezi dvěma extenzivními ukazateli) či z jiných zdrojů. Redukuje absolutní údaje na společnou a komparativní bázi. Pokud zdrojem je rozvaha i výsledovka, hovoříme o kombinovaném ukazateli. Pro smysluplnou interpretaci musí mezi položkami existovat vzájemná souvislost. Výpočtem analýza nekončí, ale naopak začíná! Poměrové ukazatele velmi často upozorní na významné souvislosti a jevy, ale jejich interpretace vyžaduje hlubší přístup a zkoumání příčin. Proč je analýza účetních výkazů pomocí poměrových ukazatelů tak oblíbená? poskytuje rychlý a nenákladný obraz o základních finančních charakteristikách podniku umožňují provádět analýzu časového vývoje finanční situace podniku je vhodným nástrojem průřezové analýzy, tj. porovnání finanční situace podniku s jinými lze ji využít jako vstupních údajů matematických modelů Jaká jsou úskalí poměrových ukazatelů? v ekonomii nepřevažují jednoduché vztahy; ty nelze popisovat bez vyšší matematiky relativita dat - rozvaha nevyjadřuje skutečnou současnou hodnotu aktiv a pasiv; výkaz zisku a ztrát je sestavován na akruálním principu, nikoli na bázi hotovostních toků neaktuálnost dat v době zpracování finanční analýzy nedostupnost některých dat - denní údaje o tržbách, spotřebě zásob apod. nemožnost kvantifikovat některá významná data - postavení na trhu, kvalifikace zaměstnanců nesrovnatelnost údajů v časových řadách; nutnost dodržovat obecně uznávanou zásadu konzistence dat (věcné a metodické stálosti vykazovaných údajů) průřezová nesrovnatelnost - obsahové rozdíly lidské chyby při manipulaci s daty Pouze správně interpretované a kriticky zhodnocené výsledky kvalitní finanční analýzy jsou tím správným výstupem! Povrchní přístup vede k chybným interpretacím, nesprávným závěrům a k chybným rozhodnutím! ROZDĚLENÍ POMĚROVÝCH UKAZATELŮ DO SKUPIN: rentabilita - výnosnosti (profitability ratios) aktivity (activity ratios) zadluženosti a finanční struktura (financial leverage ratios) likvidity (liquidity ratios) kapitálového trhu - tržní hodnoty podniku (market value ratios) (ukazatele na bázi finančních fondů a Cash Flow) Finanční analýza podniku 11

12 Ukazatele rentability (profitability ratios) - výnosnosti, ziskovosti, ukazatel míry zisku Zkoumá především poměr celkového zisku s výší podnikových zdrojů, jichž bylo použito k jeho dosažení; obecně bývá takto konstruovaný ukazatel nazýván jako ukazatel rentability vloženého kapitálu (ROI - return on investment). Používají se dvě modifikace vloženého kapitálu celkový a vlastní. Za zisk lze dosadit EBIT, EBT, EAT, EAT + I; např. zisk očištěný o úroky eliminuje náklady zdrojů, z jakých je aktivita podniku financována. - používá se tehdy, když podnik nemůže v plné míře ovlivňovat strukturu svých zdrojů. Rentabilita celkového vloženého kapitálu (ROA - return on assets) Alternativní označení: výnos na aktiva Vyjadřuje celkovou efektivnost činnosti podniku (výdělkovou schopnost) bez ohledu na to, z jakých zdrojů jsou financovány. Omezením mohou být použitý zisk a významné změny hodnoty jmenovatele v průběhu sledovaného období; objektivnější výsledek lze získat při práci s průměrnými hodnotami. Teoreticky správnější než ROE. ROA = zisk celková aktiva Použitím EBIT získáme ukazatel základní produkční síly (basic earning power), který vyjadřuje celkovou výdělečnou schopnost podniku (hrubou produkční sílu); není ovlivněn ani mírou zdanění zisku ani kapitálovou strukturou.. Rentabilita vlastního kapitálu (ROE - return on equity) Alternativní označení: výnos na jmění akcionářů Vyjadřuje výnosnost kapitálu vloženého vlastníky, např. akcionáři. Udává, kolik korun čistého zisku připadá na jednu korunu investovanou do podniku jeho vlastníky - tedy zda se jimi vložený kapitál využívá s intenzitou odpovídající velikosti jejich investičního rizika. Pokud bude ROE dlouhodobě nižší než požadovaný výnos (z bezrizikové investice + riziková přirážka), uloží racionálně uvažující investor svůj kapitál do jiných, výnosnějších aktivit. ROE = zisk vlastní kapitál Rentabilita tržeb (ROS - return on sales) Alternativní označení: zisková rentabilita, zisková marže (profit margin on sales) Vyjadřuje zisk na jednu korunu tržeb, resp. celkových výnosů. Odráží cenovou strategii a její tržní uznání. zisk ROS = tržby Finanční analýza podniku 12

13 Pro eliminaci vlivu rozdílné finanční struktury v podnicích je vhodné použít ukazatel Provozního ziskového rozpětí (operating profit margin) provozní ziskové rozpětí = EBIT tržby za zboží + tržby za výrobky Ukazatele aktivity (activity ratios) - ukazatele řízení aktiv (asset management). Měří schopnost podniku využívat vložených prostředků - měří např. dobu jejich obratu či hodnotí vázanost kapitálu v určitých formách aktiv. Hodnota doby obratu se vyjadřuje v jednotkách času v závislosti na použitých časových obdobích. Dále je uvedena ukázka několika ukazatelů aktivity: Obrat pohledávek (accounts receivable turnover) Hodnotu pohledávek vyjádřit jako průměrnou hodnotu za období; udává počet obrátek, jak rychle jsou pohledávky přeměňovány v peněžní prostředky. obrat pohledávek = tržby pohledávky Výsledkem je absolutní číslo počet obrátek zásob. Jeho hodnota závisí na charakteru činnosti např. pro výrobní podnik v oboru strojírenství je přiměřená hodnota cca 5-6. Doba obratu pohledávek (average collection period ACP) Alternativní označení: průměrná doba splatnosti pohledávek, průměrná doba inkasa Vyjadřuje, jak dlouhou dobu musí podnik průměrně čekat na platbu za své výkony, resp. jak dlouho se oběžný majetek podniku vyskytuje ve formě pohledávek. Výsledkem je počet dní, který je inkaso zadrženo v pohledávkách. průměrná doba inkasa = pohledávky tržby / 365 Za obecně přijatelnou hodnotu ukazatele je například v USA považována hodnota 48 dní. Porovnat s platebními podmínkami, které podnik poskytuje svým odběratelům při prodeji na obchodní úvěr. Obrat zásob (inventory turnover) Alternativní označení: ukazatel intenzity využití zásob tržby obrat zásob = zásoby Hodnotu zásob vyjádřit jako průměrnou hodnotu za období. Vyjadřuje, kolikrát se zásoby ve sledovaném období přemění na jiné formy oběžných aktiv. Finanční analýza podniku 13

14 Výsledkem je absolutní číslo počet obrátek zásob. Jeho hodnota závisí na charakteru činnosti např. pro výrobní podnik v oboru strojírenství je přiměřená hodnota obvykle cca 5-6. Doba obratu zásob (inventory turnover) Vyjadřuje, jak dlouhou dobu je oběžný majetek podniku vázán ve formě zásob, resp. jak dlouho trvá, než jsou zásoby prodány nebo spotřebovány. doba obratu zásob = zásoby celkové náklady / 365 >>> denní spotřeba Lze sledovat podle jednotlivých druhů zásob - nutno znát náklady, které se ke konkrétnímu sledovanému druhu zásob vztahují. Zajištění optimální relace mezi velikostí zásob a rychlostí jejich obratu je jedním z hlavních úkolů krátkodobého finančního řízení podniku. Obrat stálých aktiv (fixed assets turnower) Alternativní označení: ukazatel intenzity využití stálých aktiv Vyjadřuje efektivnost využívání stálých aktiv budov, technologií apod.; jaká částka byla vyprodukována z jedné koruny dlouhodobého hmotného majetku v zůstatkových cenách. Problém stáří a ocenění stálých aktiv, nové investice, které ještě nepřinášejí tržby. obrat stálých aktiv = tržby stálá aktiva >>> DHM v ZC Za obecně přijatelnou hodnotu ukazatele bývá v některých případech považována hodnota 5. Nutné sledovat trend vývoje a správně interpretovat. Obrat celkových aktiv (total assets turnower) Alternativní označení: ukazatel intenzity využití celkových aktiv tržby obrat celkových aktiv = celková aktiva Porovnání s odvětvovým průměrem; nízká hodnota znamená nutnost zvýšení tržeb nebo prodej části majetku. Finanční analýza podniku 14

15 Ukazatele zadluženosti (financial leverage ratios) Alternativně ukazatele finanční páky, ukazatele řízení dluhu (debt management). Optimální poměr vlastního a cizího kapitálu. Použití cizích zdrojů ovlivňuje jak riziko, tak výnosnost. Zadluženost - ukazatel věřitelského rizika (debt ratio) Alternativní označení: dluh na aktiva, poměr celkových závazků k celkovým aktivům (total debt to total assets). Cizí zdroje zahrnují dlouhodobé i krátkodobé závazky, bankovní úvěry a výpomoci a časové rozlišení. zadluženost = cizí zdroje celková aktiva Věřitelé preferují nízké hodnoty, vlastníci naopak chtějí využít efektu finanční páky. Za obecně přijatelné hodnoty pro oblast průmyslu je považována hodnota 0,49; průměr ČR je cca 0,3. Koeficient samofinancování (equity ratio) - finanční nezávislost Doplňkový ukazatel k debt ratio. Vyjadřuje podíl v jakém jsou celková aktiva financována ze zdrojů vlastníků. k. samofinancování = vlastní kapitál celková aktiva Hodnota součtu obou ukazatelů je rovna 1, resp. 100%. Oba ukazatele rovněž vypovídají o finanční struktuře podniku. Ukazatel finanční páky (financial levarage, f. gearning) Převrácená hodnota koeficientu samofinancování. Roste s podílem cizích zdrojů. celková aktiva finanční páka = vlastní kapitál Dluh je účelné zvýšit, pokud vyšší zadluženost zvyšuje bohatství podniku - tedy pokud úroková míra, za kterou cizí kapitál získáme je nižší než očekávaná výnosnost celkového kapitálu. Otázka: Kdy má zadlužení positivní vliv na rentabilitu vlastního kapitálu? Z rozkladu ukazatele ROE vyplývá, že vliv zadluženosti na rentabilitu vlastního kapitálu mají dva, protichůdně působící faktory: úroková redukce zisku = EBT/EBIT finanční páka >>> ZD/ZUD Finanční analýza podniku 15

16 Pro zkoumání celkového dopadu zadluženosti na rentabilitu vlastního kapitálu slouží ukazatel ziskového účinku finanční páky: ziskový účinek FP = ZD ZUD x CA VK Pokud je ziskový účinek finanční páky větší než 1, pak použití cizích zdrojů rentabilitu vlastního kapitálu zvyšuje. Úrokové krytí (interest coverage, times-interest-earned ratio) Výše uvedené ukazatele opomíjí úroky placené z úvěrů. Zdrojem dat je výsledovka. EBIT úrokové krytí = celkový úrok Informuje, do jaké míry jsou úroky kryty vytvořeným provozním ziskem. Za obecně přijatelnou hodnotu ukazatele jsou považována například v USA hodnoty 3 až 8, přičemž hodnota 3 je považována za kritickou. Krytí fixních poplatků (fixed charge coverage) Zdrojem dat je výsledovka a leasingové smlouvy; používá se, pokud podnik má vysoké objemy závazků z uzavřených leasingových smluv. krytí fixních poplatků = EBIT + leasingové splátky celkový úrok + leasingové splátky Analogicky se někdy využívá ukazatel krytí dluhové služby. Ukazatele likvidity (liquidity ratios) Měří schopnost podniku hradit své splatné krátkodobé závazky; do krátkodobých závazků se zahrnují i běžné bankovní úvěry. ROZLIŠOVAT: Solventnost - obecná schopnost podniku získat prostředky na úhradu svých závazků. Jde o relativní přebytek hodnoty aktiv nad hodnotou závazků, schopnost hradit své splatné závazky. Likvidita - výše splatných závazků v porovnání s výší aktiv (likvidita podniku). Míra schopnosti podniku hradit své splatné závazky. Poměrové ukazatele - 3 stupně likvidity. Likvidnost - schopnost jednotlivých aktiv (majetkových složek podniku) přeměnit se rychle na peněžní prostředky (viz seřazení v rozvaze). Nejlikvidnějším majetkem jsou peníze! Ukazatele likvidity poměřují to, čím je nutno platit (čitatel) tím, co je nutno platit (jmenovatel). Do čitatele dosazujeme majetkové složky s různou dobou likvidnosti. Finanční analýza podniku 16

17 Běžná likvidita (current ratio) Alternativní označení: L3, ukaz. solventnosti, ukaz. pracovního kapitálu (working capital ratio) Kolikrát je podnik schopen uspokojit své věřitele, kdyby proměnil veškerá oběžná aktiva v daném okamžiku na hotovost. běžná likvidita = oběžná aktiva krátkodobé závazky Za obecně přijatelné hodnoty ukazatele jsou považovány hodnoty v intervalu 1, resp. 1,5 2,5. Pohotová likvidita (quick ratio) Alternativní označení: L2, rychlá likvidita, rychlý test (acid test) Odstraňuje vliv nejméně likvidní části oběžných aktiv; ukazuje schopnost podniku vyrovnat se se svými závazky, aniž by byl nucen prodávat zásoby; vynucený prodej zásob je obvykle ztrátový. Sledovat vývoj v čase a porovnávat s L3 výrazně nižší hodnota L2 ukazuje na nadměrnou váhu zásob v aktivech podniku (obchodní podniky). Sezónnost. pohotová likvidita = oběžná aktiva - zásoby krátkodobé závazky Za obecně přijatelné hodnoty ukazatele jsou považovány hodnoty v intervalu 1,0 1,5. Hotovostní likvidita (cash-position ratio) Alternativní označení: L1, cash likvidita, likvidita prvního stupně Finanční majetek pokladní hotovost, peníze na běžném účtu, šeky, volně obchodovatelné CP. finanční majetek hotovostní likvidita = krátkodobé závazky Za obecně přijatelnou hodnotu ukazatele je považována obvykle hodnota 0,5. Ukazatele kapitálového trhu (market value ratios) Investoři se primárně zajímají o návratnost svých investic. Například při investování do cenných papírů - investic může být požadované návratnosti dosaženo prostřednictvím dividend nebo růstem ceny akcií. Zdrojem dat jsou informace o počtu akcií, účetnictví podniku a burza cenných papírů. Finanční analýza podniku 17

18 Dividendový výnos (dividend yield) Pro investory je žádoucí stálý nebo rostoucí výnos z dividend, pokles je ochoten akceptovat jen s výhledem na vyšší výnos v budoucnosti. d. výnos = dividenda na akcii tržní cena akcie Poměr ceny akcie k zisku na akcii (price earnings ratio P/E) Vyjadřuje dobu návratnosti kapitálu investovaného do nákupu akcie. Nízká hodnota ukazatele může signalizovat dočasné podhodnocení ceny akcie. P/E = tržní cena akcie EAT na jednu akcii Ukazatele na bázi Cash Flow Tendence k intenzivnějšímu využívání ukazatelů sestavených na bázi peněžních toků - mají vyšší vypovídací schopnost, protože: eliminují problémy vyplývající z metodiky podvojného účetnictví (akruálního principu) nejkvalitnější zisky jsou ty, které jsou zároveň doprovázeny přírůstky peněžních toků výkazy peněžních toků téměř vylučují účelové manipulace se ziskem prostřednictvím čistě účetních operací (např. tvorba a zúčtování rezerv). Nejčastěji se využívá peněžní tok z provozní činnosti. Ukazatel Cash Flow solventnosti (likvidity) I. Alternativa k ukazateli běžné likvidity. Cash Flow CF solventnost I. = krátkodobá pasiva Vyjadřuje schopnost podniku hradit krátkodobé závazky z vyprodukovaného peněžního toku v daném období. Ukazatel Cash Flow solventnosti (likvidity) II. Alternativní označení: stupeň oddlužení. Cash Flow CF solventnost II. = cizí zdroje - finanční majetek Finanční analýza podniku 18

19 Vyjadřuje schopnost podniku hradit veškeré své z vyprodukovaného peněžního toku v daném období, tzn. i závazky před splatností. Za obecně přijatelnou velikost stupně oddlužení je považována hodnota 0,2-0,3. Významné je vyhodnocování trendů. Hypoteticky představuje hodnota ukazatele převrácenou dobu splatnosti přijatého úvěru (hodnotě 0,2 odpovídá doba splatnosti 5 let) - není reálné, nezohledňuje proměnlivost peněžních toků a jiné závazky. Někdy také uváděna převrácená hodnota CF solventnosti II. jako samostatný ukazatel. Ukazatel Cash Flow rentability Alternativní označení: obratová rentabilita. Cash Flow CF rentabilita = celkové výnosy (tržby) Alternativa k ukazateli ziskového rozpětí. Ukazatel není ovlivňován investičními cykly v podniku, eliminuje vliv odpisů. Ukazatel Cash Flow rentability celkového kapitálu Alternativa k ukazateli rentability celkového vloženého kapitálu. CF rentabilita CK = Cash Flow celková aktiva Vyjadřuje, kolik peněžních prostředků je podnik schopen vyprodukovat z jedné peněžní jednotky celkového kapitálu. Analogicky lze i u tohoto ukazatel provádět multiplikativní rozklady. Ukazatel Cash Flow samofinancování investic CF samofinancování investic = Cash Flow hodnota investic Charakterizuje míru finančního krytí investic z vlastních zdrojů. Je-li nižší než 100%, je nutné využít cizích zdrojů. Ukazatel Cash Flow úrokového krytí Cash Flow + nákladové úroky CF úrokové krytí = nákladové úroky Kolikrát jsou nákladové úroky pokrývány vytvořenými peněžními prostředky. Finanční analýza podniku 19

20 Soustavy poměrových ukazatelů Každý z poměrových ukazatelů hodnotí stav podniku nebo jeho vývoj jediným číslem a měří tak pouze jeden rys složitého ekonomického procesu. Celý tento ekonomický proces popisuje mnoho ukazatelů, mezi nimiž existují vzájemné závislosti. Vnitřními závislostmi se vyznačuje i celý ekonomický proces - každý zásah do tohoto procesu vyvolá nejenom požadovaný účinek, ale má i celou řadu dalších důsledků. Poznatky o jednotlivých stránkách procesu je nutné třídit, propojovat a vyhodnocovat nejenom jednotlivě, ale i společně. Pro usnadnění takové analýzy a syntézy jsou vytvářeny systémy ukazatelů. DuPontův rozklad ukazatele rentability Formální úpravou vztahu pro rentabilitu vlastního kapitálu získáme Z Z T ROE = = VK T CA Ukazatel rentability vlastního kapitálu ROE může být chápán jako součin tří poměrových ukazatelů: rentability tržeb (ziskové marže), obratu celkových aktiv a ukazatele finanční páky. První dva ukazatele tvoří ukazatel rentability celkového vloženého kapitálu: Z Z ROA = = CA T Role ukazatele finanční páky je zřejmá - růst cizího kapitálu může zvyšovat rentabilitu vlastního kapitálu (ROE); nutno však zohlednit i další ukazatele, které zadlužení ovlivní - zisk bude nižší o zaplacené úroky a sníží se i obrat celkových aktiv, protože dojde ke zvýšení jmenovatele (CA). Lze tedy konstatovat, že zadluženost bude mít na ROE příznivý vliv pouze tehdy, jestliže podnik dokáže vyprodukovat natolik více zisku, aby jím vykompenzoval pokles dvou zbývajících ukazatelů. Tedy: zvýšení zadluženosti bude pro ROE příznivé tehdy, jestliže podnik dokáže každou další korunu dluhu zhodnotit více než činí úroková sazba dluhu. Tedy: jedná se o určení vhodného poměru mezi vlastními a cizími zdroji financování podniku, což je jedním ze základních kroků finančního řízení. Avšak pozor: optimální míra zadluženosti je individuální u každého jednotlivého podniku! Z DuPontova rozkladu ukazatele rentability vlastního kapitálu je zřejmé, že zvyšování rentability je možné dosáhnout nejenom zvýšením rentability tržeb, ale i zrychlením obratu kapitálu a využitím cizích zdrojů, tedy změnou struktury finančních zdrojů. Při posuzování zadluženosti je však nutné zohlednit i další vlivy - reálnost záměru, úvěrové podmínky, odbyt, podíl na trhu apod. K tomu mohou posloužit např.: T CA CA VK Pyramidové soustavy ukazatelů - DuPont diagram Někdy nazýván také jako Pyramidový rozklad rentability, DuPont analýza nebo DuPont pyramida - podle nadnárodní společnosti DuPont de Nemours, která jej vyvinula a poprvé použila. Podstatou je postupný, stále podrobnější rozklad ukazatele, který by co nejlépe postihoval základní cíl podniku či záměr analýzy; tento ukazatel pak představuje vrchol pyramidy. Finanční analýza podniku 20

21 Při rozkládání ukazatelů se používají dva hlavní postupy: aditivní - výchozí ukazatel se rozkládá do součtu nebo rozdílu dvou nebo více dalších ukazatelů multiplikativní - výchozí ukazatel je součinem nebo podílem dvou nebo více ukazatelů; podíl použijeme tehdy, pokud v nižší vrstvě chceme aditivně rozkládat jmenovatele DuPontův diagram poskytuje stručný a přehledný obraz skutečností, které postihují vzájemné souvislosti mezi likviditou, finanční strukturou a rentabilitou podniku - ukazuje podíl ziskové marže, obratu celkových aktiv a použití dluhu na výnosnosti. Jediný graf tak nahrazuje rozsáhlý systém rovnic a usnadňuje orientaci ve vzájemných souvislostech a závislostech ukazatelů. Levá strana pracuje s výsledovkovými položkami, pravá s rozvahovými; jednotlivé oblasti diagramu budou zajímat určitá podniková oddělení - marketing, finanční oddělení, investiční oddělení apod. ROE ROA x CA / VK Z / T x T / CA 1 + CiZ / VK 1 - N / T T / SA T / OA MAT / T + MZD / T + ODP / T dílčí nákladovost Z/T = rentabilita tržeb (ROS return on sales), zisková marže N/T = nákladovost tržeb MAT/T = materiálová nákladovost MZD/T = mzdová nákladovost T/CA = obrat celkových aktiv T/SA = obrat stálých aktiv T/OA = obrat oběžných aktiv CA/VK = finanční páka, multiplikátor kapitálu akcionářů CiZ/VK = poměr cizích zdrojů na vlastní kapitál Z = EAT N = celkové náklady včetně odpisů, daně, úroků T = celkové tržby, resp. výnosy celkem Existuje celá řada národních i podnikových podob pyramidových rozkladů. Finanční analýza podniku 21

22 Mezipodnikové srovnání Porovnávání s podniky stejného odvětví nebo oboru, s podniky poskytujícími stejné nebo obdobné služby či vyrábějící stejné nebo obdobné výrobky. Kromě finančních ukazatelů se porovnávají i výrobky a služby, produktivita práce, kvalita, ceny, náklady, použité technologie,. Podnik lze srovnávat s průměrnými hodnotami zjištěnými za odvětví, obor, skupinu podniků nebo s nejlepším podnikem nebo s doporučenými hodnotami. Jedním z přístupů je použití grafické metody - spider analýzy. Grafická analýza (spider graf) Umožňuje rychlé a přehledné vyhodnocení postavení podniku v řadě ukazatelů vzhledem k odvětvovému průměru; možné je však srovnání i s nejlepším podnikem v odvětví nebo v oboru nebo s konkurenčním podnikem. Obvykle se používá 16 poměrových ukazatelů, lze upravit. Odvětvový průměr pak tvoří 100%. Rozdělení do čtyř kvadrantů: rentabilita, likvidita, složení finančních zdrojů, aktivita: D1 - Podíl stálých aktiv D2 - Obrátka aktiv D3 - Doba obratu pohledávek D4 - Doba obratu zásob A1 - Rentabilita VK (ROE) A2 - Rentabilita tržeb A3 - Rentabilita provozní činnosti A4 - Rentabilita aktiv (ROA) C1 - Cizí zdroje / VK C2 - Krytí stálých aktiv C3 - Doba obratu závazků C4 - Vlastní financování VK / A B1 - Krytí zdrojů B2 - Peněžní likvidita B3 - Pohotová likvidita B4 - Běžná likvidita A3 D2 A4 D1 B1 C4 100% B2 C3 Finanční analýza podniku 22

23 Přístup finanční analýzy orientovaný na potřeby mezipodnikové komparace ekonomické výkonnosti Metodika prosazovaná ve Francii, vychází z maximálně srovnatelných informací. Používá poměrové ukazatele počítané z upravených účetních výkazů a z dalších účetních podkladů. V řadě případů pracuje s přidanou hodnotou (PH) - rozdíl mezi výnosem a externí spotřebou. Oba přístupy vycházejí z analýzy účetní závěrky, resp. účetních výkazů podniku a základními vstupy jsou v obou případech informace účetního charakteru. Přístup orientovaný na potřeby externích uživatelů účetních výkazů Použitelnost pro externí i interní analýzu. Výchozí údaje z účetních výkazů v úplném, zkráceném nebo publikovaném znění. Výkaz rozvaha používán v účetní podobě (aktiva v zůstatkových cenách, oprávky a opravné položky v korekcích snižujících hodnotu aktiv). Výkaz zisků a ztrát používán v jediné podobě odpovídající požadavkům finanč. účetnictví. Nejdůležitějším výkazem pro výpočet poměrových ukazatelů je rozvaha. Rozhodujícím měřítkem úspěšnosti podniku je zisk. Pracovní kapitál charakterizován ve finančním pojetí (rozhodující je doba splatnosti). Odpisy používány v účetním pojetí (z historických cen). Přístup orientovaný na potřeby mezipodnikové komparace ekonomické výkonnosti podniků; určen především pro podnikové analytiky a vedoucí pracovníky Použitelnost zejména pro interní analýzu, pro externí analytiky pouze v případě dostupnosti vybraných vnitropodnik. účetních informací Výchozí údaje z účetních výkazů v úplném znění, doplněné některými vybranými informacemi z anal. účtů a vnitrop. účetnictví. Výkaz rozvaha používán v ekonomické podobě (aktiva v pořizovacích cenách, oprávky a opravné položky v pasívech). Výkaz zisků a ztrát používán ve dvou podobách brutto a netto. Nejdůležitějším výkazem pro výpočet poměrových ukazatelů jsou výkaz zisků a ztrát a výkaz cash flow. Kromě zisku je rozhodujícím měřítkem úspěšnosti podniku také přidaná hodnota. Pracovní kapitál charakterizován kromě finančního i ve funkčním pojetí (kritériem stabilita a trvalost). Odpisy používány v ekonomickém pojetí (se zohledněním míry inflace a cenového vývoje). Tato metodika důsledně rozlišuje pojmy (nepovažuje je za synonyma): ziskovost = schopnost podniku vytvářet pomocí PH určitou výši hospodářského výsledku výnosnost = schopnost kapitálu podniku vytvářet určitou úroveň PH rentabilitu = schopnost podniku vytvářet HV ze svého kapitálu Výkonnost podniku je pak dána syntézou těchto tří typů ukazatelů. Finanční analýza podniku 23

24 Pokusy o komplexní charakteristiku finančního zdraví podniku Od finanční analýzy je očekávána nejenom analýza minulosti, ale i předpověď (predikce) budoucího vývoje podniku. Klasická finanční analýza takto komplexní přístup neumožňuje, resp. je komplikovaný a nepřehledný. Proto existuje snaha nalézt model nebo jediný syntetický ukazatel, který by vyjadřoval silné a slabé stránky finančního zdraví podniku a jehož výše by signalizovala schopnost či neschopnost podniku zabránit úpadku. Existující predikční modely (systémy včasného varování) lze rozdělit do dvou skupin: bankrotní modely bonitní modely Silné stránky používání modelů: Slabé stránky používání modelů: Pojmy - vycházejí ze skutečných údajů - odpovídají na otázku, zda podnik do určité doby zkrachuje - vycházejí zčásti z teoretických a z části z pragmatických poznatků. - odpovídají na otázku, zda je podnik dobrý nebo špatný snaha o komplexní přístup principiální použitelnost obecné rozšíření, obecně stanovené hodnoty ukazatelů a metod bez úpravy nerespektují konkrétní ekonomické a historické podmínky nutnost aplikace na konkrétní prostředí, odvětví, obor, podnik, segment trhu apod. Finanční tíseň (financial distress) = finanční stav podniku, kdy podnik vykazuje vážné platební potíže, které nemohou být vyřešeny jinak než radikální změnou jeho činnosti nebo struktury. Predikce finanční tísně podniku využívají tzv. bankrotní modely (systémy včasného varování), které odpovídají na otázku, zda podnik do nějaké doby zbankrotuje. Vycházejí ze skutečných údajů a pracují s předpokladem, že v podniku několik let před bankrotem dochází k určitým odlišnostem ve vývoji, charakteristickým právě pro podniky ohrožené úpadkem. Likvidita - výše splatných závazků v porovnání s výší aktiv (likvidita podniku). Likvidita podniku je předpokladem jeho finanční rovnováhy (stability). Likvidita a rentabilita jsou považovány za kritéria finančního zdraví podniku. Obecně platí, že vyšší likvidita snižuje nebezpečí platební neschopnosti, ale současně snižuje výnosnost podniku; výnosnost totiž obvykle zvyšují málo likvidní aktiva (stroje, nové technologie). Cíl managementu - zajistit optimální likviditu, strukturu veškerého majetku a co nejvyšší rentabilitu. Platební neschopnost - podnik je trvale nelikvidní, finanční rovnováha je porušena. Podnik není schopen platit své splatné závazky. Insolvence tedy znamená, že splatné dluhy jsou vyšší než realizovaná hodnota aktiv. Předlužení (ZKaV) - podnik má více věřitelů a splatné závazky vyšší než majetek. Úpadek (ZKaV) - podnik má více věřitelů a není schopen po delší dobu plnit své splatné závazky; totéž i když zastaví platby. Finanční analýza podniku 24

25 Bankrotní modely Profilová analýza (Beaver) - jednorozměrný model Altmanův model - vícerozměrné modely Altmanův model upravený pro podmínky českých podniků Index důvěryhodnosti IN Tafflerův model Predikce finanční tísně podniku jsou založeny na dvou druzích bankrotních modelů: jednorozměrné modely (Univariate models) - pomocí jednoduché charakteristiky (např. poměrového ukazatele) se snaží odlišit podniky, které ocitnou ve finanční tísni od podniků ostatních. Příkladem je profilová analýza vytvořená finančním analytikem W. H. Beaverem v roce vícerozměrné modely (Multivariate models) - jsou sestaveny z více jednoduchých charakteristik, kterým jsou obvykle přiřazovány různé váhy - všechny ostatní b. modely. Profilová analýza (Profile analysis) - W. H. Beaver Vychází ze zkušeností z let , kdy bylo sledováno 79 problémových a 79 bezproblémových podniků. Za problémové byly považovány podniky, které vyhlásily bankrot, nedodržovaly závazky apod. U těchto podniků bylo sledováno a porovnáváno cca 30 poměrových ukazatelů. Bylo zjištěno, že průměrné hodnoty ukazatelů se výrazně liší u problémových a bezproblémových podniků. Největší odlišnost vykazoval vývoj především těchto pěti hodnot: CF / CelkZáv Z / CA CelkZáv / CA PracKap / CA OA / KrátZáv Rozšířeným sledováním byly definovány další poznatky pro bankrotující podniky, které: vykazovaly výrazně nižší míry zisku byly výrazně zadluženější měly ukazatel krytí fixních plateb výrazně nižší vykazovaly nejistou výnosnost akcií BANKROT Bezproblémové podniky Problémové podniky Nevýhodou jednorozměrných modelů je skutečnost, že týž podnik může být podle různých ukazatelů zařazován střídavě mezi problémové a bezproblémové podniky. Finanční analýza podniku 25

26 Altmanův model (Altmanovo Z-skóre, Altmanův test, Altmanova Z rovnice, Z-score model) Profesor Altman odhadl váhy (koeficienty) pro jednotlivé poměrové ukazatele na bázi diskriminační analýzy a vyvinul model pro podniky, jejich akcie jsou veřejně obchodovatelné: kde Z = 1,2 x 1 + 1,4 x 2 + 3,3 x 3 + 0,6 x 4 + 1,0 x 5 x 1 = ČPK / CA x 2 = Z / CA x 3 = ZUD / CA x 4 = Tržní hodnota VK / Celkové dluhy x 5 = Celkové výnosy (T) / CA Z = EAT ZUD = EBIT Empiricky zjistil, že podniky jejichž index Z > 2,99 představují finančně silný podnik a ani později se u nich neprojevily žádné finanční potíže. Naopak, pokud index Z < 1,81 (včetně záporných čísel), podniky dříve nebo později v drtivé většině případů zbankrorovaly; jedná se tedy o finančně nestabilní podnik. Pokud se hodnota indexu nachází uvnitř výše vymezeného intervalu, pak se jedná o potenciálně problémový podnik - šedá zóna (grey area); platí obecně pro ostatní modifikace ukazatele. Pro ostatní podniky platí varianta: kde Z o = 0,717 x 1 + 0,847 x 2 + 3,107 x 3 + 0,420 x 4 + 0,998 x 5 x 4 = Účetní hodnota VK / Celkové dluhy Empiricky zjištěné hodnoty se mění na Z o > 2,70 pro finančně silný podnik a Z o < 1,20 pro finančně nestabilní podnik. Zahraniční zkušenosti prokazují poměrně vysokou schopnost predikce Altmanova modelu. Znatelně přesnější výsledky prokazuje model při přiblížení k bankrotu (v období cca 2 let před bankrotem); do vzdálenější budoucnosti je statistická spolehlivost Altmanova modelu menší. Přestože j určen na hodnocení finančního zdraví z hlediska dlouhodobého, je používán v ČR i pro hodnocení jednoho ročního období. Při aplikaci Altmanova modelu v našich podmínkách se vyskytují následující problémy: které hodnoty z našich výkazů dosazovat za jednotlivé ukazatele problematické použití ukazatele x4 s ohledem na deformované ceny akcií jak zahrnout vysokou platební neschopnost českých podniků nedostatek dat pro sestavení representativního vzorku dat s ohledem na malý počet bankrotů /konkursů) Proto byl pro podmínky českých podniků ukazatel upraven o vliv závazků po lhůtě splatnosti: kde Z ČR = 1,2 x 1 + 1,4 x 2 + 3,3 x 3 + 0,6 x 4 + 1,0 x 5 + 1,0 x 6 x 6 = Závazky po lhůtě splatnosti / Celkové výnosy (T) Finanční analýza podniku 26

27 Index důvěryhodnosti IN Český pokus (Inka a Ivan Neumaierovi) najít postup, který by umožnil odhad finančního rizika českých podniků z pohledu světových ratingových agentur snaží se simulovat jejich metody. Zdrojem informací jsou české účetní výkazy a navíc zahrnuje specifika české ekonomiky. Empiricky zkoumáno více jak českých podniků. kde IN = V1.x 1 + V2.x 2 + V3.x 3 + V4.x 4 + V5.x 5 + V6.x 6 x 1 = CA / Cizí Zdroje x 2 = ZUD / Nákladové úroky (U) x 3 = ZUD / CA x 4 = Celkové výnosy (T) / CA x 5 = Oběžná aktiva (OA) / Krátkodobé závazky (KrZ) x 6 = Závazky po lhůtě splatnosti / Celkové výnosy (T) úrokové krytí ZUD = EBIT běžná likvidita V1 až V6 představují váhy (koeficienty); na rozdíl od Altmanova modelu je jejich výše různá pro jednotlivá odvětví ekonomiky s výjimkou V2 (0,11) a V5 (0,10). Hodnoty například pro zemědělství (0,24/0,11/21,35/0,76/0,10/14,57), potravinářský průmysl (0,26/0,11/4,99/0,33/0,10/ 17,36), stavebnictví (0,34/0,11/5,74/0,35/0,10/16,54), pohostinství a ubytování (0,35/0,11/12,57/ 0,88/0,10/15,97) Kritéria hodnocení: IN > 2 finančně silný podnik 1 < IN < 2 podnik s potenciálními finančními problémy IN < 1 finančně nestabilní podnik Doposud chybí ověření jeho funkčnosti na konkrétních příkladech bankrotů. Na rozdíl od Altmanova modelu je Index IN vhodný i pro roční hodnocení finančního zdraví podniků. Tafflerův model Varianta Altmanova modelu vyvinutá pro britské podniky v roce 1977 Prof. Tafflerem - postupně vylepšována. Soubor původně osmdesáti poměrových ukazatelů optimalizován lineární diskriminační analýzou. Model je založen na ukazatelích, které odrážejí klíčové charakteristiky platební schopnosti společnosti - ziskovost, přiměřenost PK, finanční riziko a likvidita. Pro různá odvětví jsou zapotřebí odlišné kombinace poměrových ukazatelů a koeficientů. Z T = 0,53 x 1 + 0,13 x 2 + 0,18 x 3 + 0,16 x 4 kde x 1 = ZD / Krátkodobé závazky (KrZ) ziskovost ZD = EBT x 2 = OA / Celkové dluhy pracovní kap. Z = EAT x 3 = Krátkodobé závazky (KrZ) / CA fin. riziko ZUD = EBIT x 4 = Interval nepokrytý úvěrem = (Fin. Majetek KrZ) / (Prov. Náklady Odpisy) likvidita Je-li Z T > 0 jedná se o platebně schopný podnik a není pravděpodobné, že by se během jednoho roku dostal do úpadku. Finanční analýza podniku 27

28 Je-li Z T < 0, pak se podnik nachází v rizikové oblasti a jeho finanční profil je podobný podnikům, které se již dříve do úpadku dostaly to indikuje pravděpodobnost finančních obtíží. Úspěšnost modelu je dokumentována na příkladech konkrétních britských společností. Všechny uvedené metody mají shodná slabá místa: Jednotlivé ukazatele mohou mít v různých podnicích odlišný obsah V okamžiku zveřejnění může být pro ohrožený podnik pozdě Modely nejsou založeny na teoretické bázi, ale pouze na výsledcích empirických výzkumů Není doposud stanoven časový horizont, v jehož rozmezí musí podnik učinit opatření k zabránění úpadku, tzv. lhůty včasného varování. Přes uvedené slabiny jsou modely velmi často využívány např. bankami, podniky, auditory. Bonitní modely Jsou závislé na množství informací z daného oboru; v případě jejich absence jsou za oborové hodnoty považovány pouze dostupné údaje z podniků v oboru. Ve většině případů však pracují s uměle stanovenými konstantami, které mají charakterizovat dobrý či špatný podnik. Tamariho model Kralickův Quicktest Argentiho model Finanční analýza podniku 28

29 Tamariho model Model z roku 1966 bodově ohodnocuje úroveň vypočtených poměrových ukazatelů a jejich postavení na žebříčku podniků v daném oboru, resp. v dostupné databázi hodnocení podniku pak stanovuje na základě celkem dosaženého počtu bodů takto: > 60 jedná se o podnik s malou pravděpodobností bankrotu < 30 jedná se o podnik s vyšší pravděpodobností bankrotu Výhoda a kvalita Tamariho modelu spočívá v tom, že ve svém hodnocení vychází ze skutečného rozložení hodnot ukazatelů v hodnotící skupině universálnost. Ukazatel Konstrukce ukazatele Vyhodnocení ukazatele Počet bodů R1 VK CiZ 0,5 a více 0,4-0,5 0,3-0,4 0,2-0,3 0,1-0,2 0,1 a méně R2 R3 R4 R5 R6 R7 Čistý zisk Čistý zisk VK Pohotová likvidita Výkonová spotřeba Průměrný stav rozpracované výroby Tržby Průměrný stav pohledávek Výkonová spotřeba Pracovní kapitál posl. 5 let kladné R2 a R3 >HK posl. 5 let kladné R2 a R3 >Md posl. 5 let kladné R2 R3>HK R3>Md jinak 2 a více 1,5-2 1,1-1,5 0,5-1,1 0,5 a méně HK a více Md-HK DK-Md DK a méně HK a více Md-HK DK-Md DK a méně HK a více Md-HK DK-Md DK a méně kde HK = horní kvantil hodnot příslušných kazatelů v daném oboru Md = medián hodnot příslušných ukazatelů v daném oboru DK = dolní kvantil hodnot příslušných ukazatelů v daném oboru Finanční analýza podniku 29