Metodika zpracování finanční analýzy a Finanční udržitelnost projektů

Transkript

1 OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ EVROPSKÁ UNIE Fond soudržnosi Evropský fond pro regionální rozvoj Pro vodu, vzduch a přírodu Meodika zpracování finanční analýzy a Finanční udržielnos projeků PŘÍLOHA 3

2 METODICKÝ RÁMEC FINANČNÍ ANALÝZY Míra podpory z Fondu soudržnosi u vodohospodářských projeků jako projeků vyvářejících příjem mimo režim veřejné podpory, je sanovena na základě finanční analýzy. Meodický rámec je sanoven přímo Evropskou komisí v následujících dokumenech: Nařízení Rady (ES) 1083/2006 o obecných usanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosi a o zrušení Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 článek 55, kerý nasavuje základní pravidla finanční analýzy na základě finanční mezery projeku. Nařízení Rady (ES) 1828/2006, kerým se sanoví prováděcí pravidla k Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 o obecných usanoveních ýkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosi a k nařízení Evropského parlamenu a Rady (ES) č. 1080/2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj kerý v příloze XXI definuje formá žádosi o povrzení podpory podle čl. 39 až 41 Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006. Pracovní dokumen 4 - Meodické pokyny pro provedení analýzy nákladů a přínosů. Guide o Cos-Benefi Analysis of invesmen projecs, Final Repor, 16. června U velkých projeků v oblasi živoního prosředí 1, j. u projeků jejichž celkové náklady jsou vyšší než 25 mil. EUR, posuzuje použiý meodický posup ve finanční analýze přímo Evropská komise. U projeků individuálních, j. projeků pod hranicí 25 mil. EUR, je zodpovědnos za inerpreaci pokynů EK na jednolivých členských sáech s ím, že audi Evropské komise následně ověří soulad s meodickým rámcem ex pos. Teno meodický rámec je planý zároveň jak pro projeky na základě hisorických da, ak pro projeky na zelené louce. V dalších odsavcích je podrobněji rozpracována finanční udržielnos projeků spolu s posupem sanovení výše cen. FINANČNÍ UDRŽITELNOST PROJEKTŮ Finanční udržielnos projeků má více aspeků. Je například možné, že Žadael může doova nebo přechodně financova projek z jiných zdrojů alespoň dočasně a ím projek, kerý je finančně neudržielný ve smyslu jeho kumulaivního oku hoovosi, může bý pořád vhodný k podpoře. Nicméně exisuje jeden zásadní aspek udržielnosi ve vzahu k vorbě zdrojů na obnovu doací pořízeného majeku. Pracovní dokumen 4 Evropské komise 2 konsauje, že V ideálním případě by sysém výběru poplaků [jako zdroj příjmů projeku] měl vycháze ze skuečné pořeby zdrojů a ceny by měly pokrýva přinejmenším náklady na provoz a údržbu, jakož i významnou čás odpisů akiv. 3 1 Celkové invesiční náklady projeku vždy zahrnují DPH, bez ohledu na její nárokovaelnos. 2 Pracovní dokumen 4 Meodické pokyny pro provedení analýzy nákladů a přínosů, Evropská komise srpen 2006 hp://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docoffic/2007/working/wd4_cos_cs.pdf 3 Vysvělující ex v hranaých závorkách byl přidán k ciáu z Pracovního dokumenu 4. 2

3 Po konzulaci s Evropskou komisí je v podmínkách ČR ao podmínka inerpreována následovně: je nuné, aby projek vyvořil čisé příjmy (j. rozdíl mezi příjmy a provozními náklady) ve výši více než poloviny hodnoy původní invesice na konci ekonomické živonosi daného prvku projeku (viz Obrázek 1). Na konci ekonomické živonosi daného prvku doací pořízeného majeku, meodika předpokládá jeho reinvesici ve výši jeho původních invesičních nákladů a poé je nuné vyváře odpisy v plné výši, j. ve výši invesičních nákladů relevanní čási, děleno jeho ekonomickou živonosí (viz Obrázek 2). Teno požadavek vychází ze zásady, že u projeků vyvářejících příjmy by pořízení relevanního majeku mělo bý doováno pouze jednou a obnova majeku na konci své živonosi by měla bý financována bez dalších doací. V případě, že ekonomická živonos daného majekového prvku je delší než referenční období finanční analýzy, pak nuná výše vorby zdrojů vychází z kumulaivní hodnoy lineárně se zvyšujících odpisů, jak ukazuje Obrázek 3. Ve všech případech se uplaněná podmínka vzahuje ke kumulaivnímu čisému příjmu projeku v průběhu referenčního období analýzy, kerý se musí ve všech případech alespoň rovna označené ploše pod čarou. Jinými slovy, skuečná vorba čisého příjmu projeku může mí jakýkoliv časový průběh (vorba zdrojů může bý například po celé referenční období konsanní). Model auomaicky sleduje splnění éo podmínky (v lisu Výpoče míry podpory, buňka L51). Zde uživael uvidí jaké jsou Kumulaivní čisé příjmy (bez reinvesice) (řádek 49) a Požadovaná výše čisých příjmů projeku v leech v řádku 50 (plocha pod čarou v obrázcích níže), přičemž pro splnění podmínky ohledně finanční udržielnosi projeku musí bý první hodnoa vyšší než druhá. Prakicky o znamená, že Žadaelé musí nasavi profil vorby čisých příjmů projeku ak, aby ako generované čisé příjmy byly dosačující. FINANČNÍ UDRŽITELNOST CELÉHO VH SYSTÉMU Vedle výše popsané podmínky na úrovni projeku meodika počíá s obdobnou podmínkou na úrovni celého relevanního VH sysému, j. arifní oblasi kde je jednoná cena pro vodné a sočné (oblas, pro kerou exisuje jedna cenová kalkulace). Logika je jasná nemá cenu mí eoreicky udržielný projek, pokud dochází k posupnému vybydlení zbyku sysému. V případě projeků v rámci sávající infrasrukury cena s projekem musí během referenčního období analýzy 30-i le dosáhnou výše, kerá bude pokrýva alespoň provozní náklady plus plné odpisy jak projeku, ak i zbylého sysému, aniž by byl překročen limi sociální únosnosi (sociální limi se přiom zvyšuje v důsledku zvyšujících se reálných příjmů domácnosí). V případě projeků na zelené louce je v odůvodněných případech možné pro splnění podmínky udržielnosi, aby cena dosáhla výše, kerá bude pokrýva alespoň 70% souču provozních nákladů a plných odpisů. Plné odpisy projeku jsou definované na základě sandardizované živonosi savebních a echnologických prvků invesice. Plné odpisy zbyku sysému jsou počíané na základě přehodnocené hodnoy infrasrukurního majeku, děleno sejnými sandardními živonosmi 4. 4 výsavba - vodovodní porubí (40 le), výsavba - odpadní porubí (60 le), výsavba - osaní savby (40 le), zařízení (15le) 3

4 CENOTVORBA U PROJEKTŮ NA ZÁKLADĚ HISTORICKÝCH DAT Základní definice přírůskového příjmu projeku je: Přírůskový příjem = (arif 5 objem) bez projeku x fakurovaný objem) s projekem (arif x fakurovaný Hlavním problémem je definice arifu ve scénáři bez projeku. K výpoču arifu bez projeku je zaveden koncep index udržielnosi arifu. Teno index je definován následovně: Index udrž ielnosi arifu I = ( Tarif s projekem) ( Tarif udržielosi celého sysému) kde označuje daný rok a Tarif udržielnosi celého sysému je: ( Tarif udržielosi celého sysému) kde = ( Provozní náklady ) celý sysém + Odpisy ( Fakurovaný objem) celý sysém celý sysém celý sysém ( Plné odpisy ) Odpisy projek Odpisy = + sysém bez projeku a Odpisy projek jsou definovány jako lineární navýšení z 0 v době uvedení projeku do provozu, do výše plných odpisů (definovaných jako invesiční náklady děleno ekonomickou živonosí) na konci ekonomické živonosi daného prvku projeku. 6 Zvyšující se odpisy odráží pořebu dosáhnou plné návranosi nákladů pozvolným způsobem, kerý je v souladu s omezením sociální únosnosi. V případě, že arif s projekem navržený Žadaelem není dosaečný k zamezení absoluního snížení indexu udržielnosi arifu, je (musí bý) arif s projekem navýšen ak, aby se zajisilo že se eno index nebude zhoršova (j. nesnižova se). V rámci výpoču je ješě aplikován následující es na arif s projekem : musí splňova minimální kriérium, že arif pokrývá alespoň plné odpisy projeku zbylého sysému, a o během referenčního období 30-i le, aniž by byl překročen limi sociální únosnosi (sociální limi se přiom zvyšuje z důsledku zvyšujících se příjmů domácnosí). Pokud je možné splni oo krierium aniž by byla porušena podmínka sociální únosnosi, poom arif s projekem je (pokud je pořeba) dále upraven směrem nahoru (vyšší cena); pokud by oo krierium znamenalo porušení limiu sociální únosnosi, pak je projek zamínu jako finančně neudržielný. Výše arifu s projekem je nasavena na úroveň rovnající se arifu, kerý by pokryl plné odpisy majeku, plus 10 % k zajišění minimálního výnosu z použiého kapiálu a/nebo přiměřeného zisku provozovaele (pokud je provozovael jiný subjek než vlasník majeku). 5 Pojem Tarif znamená Cena pro vodné, respekive sočné. Použií pojmu arif míso ceny je z oho důvodu, že čás exu je převzaa z oficiálního překladu dokumenu (dokumen je v anglickém jazyce), kerý byl předložen a následně schválen EK. 6 Too je považováno za adekvání prakickou inerpreaci požadavku Pracovního dokumenu 4, že V ideálním případě by sysém výběru poplaků měl vycháze ze skuečné pořeby zdrojů a ceny by měly pokrýva přinejmenším náklady na provoz a údržbu, jakož i významnou čás odpisů akiv. 4

5 Tarif bez projeku je následně definován ak, že sejný index udržielnosi arifu je dosažen jako při scénáři s projekem,.j.: Index udrž ielnosi arifu I = ( Tarif bez projeku) ( Tarif udržielosi sysému bez projeku) kde označuje daný rok a Tarif udržielnosi sysému bez projeku je: ( Tarif udržielosi sysému bez projeku).j. = ( Provozní náklady ) sávající majeek + Odpisy ( Fakurovaný objem) sávající majeek ( Tarif bez projeku) = I ( Tarif udržielosi sysému bez projeku) sávající majeek Smyslem ohoo přísupu je, že je-li jedinou změnou ke keré dojde realizace projeku v rámci nějakého širšího celku, nemělo by dojí ke změně udržielnosi ohoo celku udržielnos sysému by se neměla zhorši. Zároveň není důvod, aby se zlepšovala rychleji ve scénáři s projekem než bez projeku, ačkoliv je řeba dbá na dodržení obecného požadavku (plynoucího z Rámcové směrnice o vodách) na přiblížení se ceně, plně pokrývající náklady. Teno přísup zajišťuje, že přírůskový příjem projeku se za referenční období analýzy alespoň rovná přírůskovým provozním nákladům projeku a Odpisy projek definovaným výše (je zajišěno pokryí poloviny plných odpisů majeku projeku během živonosi projeku). Je ovšem nuné upravi sandardní přísup ve dvou případech: Pokud arif bez projeku je vyšší než arif s projekem. V někerých siuacích, buď dočasně nebo rvale dochází k omu, že projek zlepšuje ekonomiku celého sysému (např. am, kde úspory provozních nákladů z důvodu rekonsrukce jsou věší než lineárně se zvyšující odpisy projeku). V ěcho případech by míra podpory měla klesa (nikoliv arif bez projeku růs), a proo se aplikuje podmínka ak, aby arif bez projeku nebyl nikdy věší než arif s projekem. V malém poču případů sandardní přísup nevede ke splnění podmínky, že přírůskový příjem projeku se rovná alespoň provozní náklady projeku plus (lineárně se zvyšující) odpisy projeku. V ěcho případech arif bez projeku je upraven ak, aby projek vždy vyvářel přírůskový příjem, kerý se rovná přírůskové provozní náklady projeku plus (lineárně se zvyšující) odpisy projeku (a ím pádem vede ke snížení míry podpory). 5

6 CENOTVORBA U PROJEKTŮ NA ZELENÉ LOUCE V případě projeků na zelené louce je arif bez projeku nula a arif s projekem musí splňova dvě následující podmínky: projek musí vyvoři kumulaivní příjem ke konci referenčního období alespoň ve výši kumulaivního souču svých provozních nákladů a posupně navyšujících se odpisů označených jako Odpisy projek ; a do konce referenčního období 30-i le musí bý dosaženo (dle obecného pravidla) úplného pokryí provozních nákladů a odpisů majeku projeku; pouze v případě, že plného pokryí nelze dosáhnou, musí arif pokrý alespoň 70% souču provozních nákladů a úplné odpisy majeku projeku, což musí bý v žádosi popsáno a vysvěleno. V případě, že arif navrhovaný Žadaelem nesplňuje uvedené podmínky, ale je možné yo podmínky splni bez porušení sociální udržielnosi arifu, je následně prognóza arifu navýšena ak, aby byly uvedené podmínky splněny. Jesliže podmínky nemohou bý dodrženy, je následně projek zamínu jako finančně neudržielný. výše čisých příjmů délka referenčního období Výše plných odpisů Plocha pod čárou = čisý příjem projeku ekonomická živonos např. saveb čas Obrázek 1: Minimální vorba odpisů v případě prvku s ekonomickou živonosí ve sejné délce jako referenční období analýzy 6

7 výše čisých příjmů délka referenčního období Výše plných odpisů Po reinvesici, odpisy jsou v plné výši (žádná doace podruhé!) ekonomická živonos echnologie čas Obrázek 2: Minimální vorba odpisů v případě prvku s ekonomickou živonosí kraší než referenční období analýzy výše čisých příjmů délka referenčního období Výše plných odpisů ekonomická živonos např. kanalizace čas Obrázek 3: Minimální vorba odpisů v případě prvku s ekonomickou živonosí delší než referenční období analýzy 7