Statutární orgány kapitálových společností

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra Práva Statutární orgány kapitálových společností Bakalářská práce Autor: Vedoucí práce: Kristýna Křížová Právní administrativa v podnikatelské sféře Mgr. Kateřina Holubová Praha Červen, 2014

2 Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Němčicích dne Kristýna Kříţová

3 Poděkování Za cenné rady, náměty a inspiraci bych chtěla touto cestou poděkovat vedoucímu práce Mgr. Kateřině Holubové

4 Anotace Tato bakalářská práce se zabývá právní úpravou kapitálových společností, kterými jsou akciová společnost a společnost s ručením omezeným. Cílem práce je komparace předešlé právní úpravy a právní úpravy platné ad nunc. V první části bakalářské práce jsou obecně charakterizovány kapitálové společnosti. V další části je podrobněji rozebráno jednání statutárních orgánŧ těchto společností, jejich práva a povinnosti, zpŧsob vzniku a zániku těchto orgánŧ a to jak v předešlé právní úpravě, tak i po rekodifikaci soukromého práva. V práci není rozebrána komplexní problematika institutu statutárního orgánu, ale pouze základní body týkající se statutárních orgánŧ a jsou vypíchnuty případné rozdíly staré a nové právní úpravy. Klíčová slova společnost s ručením omezeným, akciová společnost, statutární orgán, obchodní zákoník, zákon o obchodních korporacích, nový občanský zákoník Annotation This bachelor of arts work studies the set up of capital share companies, which are joint stock companies and Limited Liability companies. The aim of this work is to compare previous legal regulations with current legal regulations. The first part of this bachelor of arts work is the general characteristics of capital share companies. The second part of this work is the detailed analysis of the conduct and decision making of these companies. Their legal rights and obligations, their formation and decline, previous legal regulations including after changes in private law. In work we will not be analysing in detail the complex problems of corporate authority, but only basic points concerning corporate authorities and bring to attention the differences in old and new legal amendments. Key words limited company, joint stock company, corporate authorities, business code of law, corporate business law, new civil law code

5 Obsah Obsah... 5 Úvod Charakteristika kapitálových společností Společnost s ručením omezeným Akciová společnost Jednání jménem společnosti Statutární orgán společnosti Prokura Pravidla jednání členŧ orgánŧ společnosti Podnikatelský úsudek Péče řádného hospodáře Střet zájmŧ Smlouva o výkonu funkce Souběh funkce člena statutárního orgánu s pracovněprávním vztahem Volba a jmenování statutárního orgánu První členové statutárního orgánu Další členové statutárního orgánu Jednatel společnosti s ručením omezeným Obchodní vedení společnosti Jednání bez oprávnění a omezení jednání Představenstvo, statutární ředitel akciové společnosti Dualistický systém řízení Představenstvo Monistický systém řízení Správní rada Předseda správní rady Statutární ředitel Práva členŧ statutárních orgánŧ

6 7.1 Právo na informace Právo na odměnu Právo podílet se na zisku Povinnosti vyplývající z funkce statutárního orgánu Povinnost jednat v zájmu společnosti Zásada mlčenlivosti Povinnost svolávat valnou hromadu Povinnost řádného vedení účetnictví Zákaz konkurence Zánik funkce člena statutárního orgánu Odvolání Odstoupení Zánik smrtí Uplynutí funkčního období Vyloučení člena Závěr Seznam pouţité literatury Přílohy

7 Úvod Kapitálové obchodní společnosti patří mezi nejrozšířenější formu podnikání. Ať uţ se jedná o společnost s ručením omezeným nebo o akciovou společnost. Obě tyto společnosti mají společné rysy, ale zároveň se od sebe liší. Doposud se právní úprava podnikatelŧ, tedy i obchodních společností řídila zákonem č. 513/1991 Sb. obchodním zákoníkem. Od 1. ledna 2014 došlo k rekodifikaci soukromého práva, které se dotýká obchodních společností a podnikatelŧ celkově. Nyní po vstupu platnosti zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (NOZ), který upravuje jak právo občanské, tak obchodní, se obecná právní úprava podnikatelŧ a obchodních společností nachází zde. Speciální právní úpravu konkrétních obchodních společností nalezneme v zákoně č. 90/2012 Sb. o obchodních společnostech a druţstvech (zákoně o obchodních korporacích ZOK). Jak NOZ, tak i ZOK by měly právní úpravu obchodních společností na rozdíl od obchodního zákoníku rozšiřovat, konkretizovat a tím i zjednodušit podnikatelŧm jejich podnikání. Proto jsem si vybrala jako téma své bakalářské práce Statutární orgány obchodních společností, protoţe i zde došlo k určitým změnám oproti úpravě v obchodním zákoníku. Ve své práci se budu snaţit nastínit, co vlastně je funkcí statutárního orgánu obchodní společnosti, jaká práva a povinnosti statutární orgán vŧči společnosti má. Jako základní právní úpravu pouţiji úpravu obchodního zákoníku, kterou porovnám s novou úpravou NOZ a ZOK. V první kapitole se budu zabývat základní charakteristikou obchodních kapitálových společností. Dále podrobněji rozeberu konkrétní společnosti, nejprve společnost s ručením omezeným a poté akciovou společnost. Kde se budu věnovat bodŧm jako je základní kapitál, počet společníkŧ, vznik společnosti, ručení za závazky společnosti, zánik společnosti. V kaţdé následující kapitole popisuji statutární orgány pro obě společnosti současně, kromě kapitoly číslo pět, kde se konkrétně budu věnovat jednatelŧm společnosti s ručením omezeným a kapitoly číslo šest, která obsahuje popis statutárního orgánu akciové společnosti. Pokud v dané kapitole dochází ke změnám v NOZ a ZOK oproti obchodnímu zákoníku, současně porovnávám tyto změny. Další kapitoly řeší jednání jménem společnosti, kdy za společnost mŧţe jednat její statutární orgán, nebo mŧţe být za ni jednáno v zastoupení. V zastoupení mŧţe být jednáno na základě 7

8 prokury. Podrobněji se věnuji pravidlŧm jednání, jako je jednání s péčí řádného hospodáře, střet zájmŧ, podnikatelský úsudek a další. Následující část bude věnována jmenování a volbě statutárních orgánŧ obou společností. Tuto kapitolu ještě rozdělím na vznik prvních, nebo-li originálních členŧ statutárního orgánu a dále na další členy, kteří jsou voleni, či jmenováni. Kapitoly pět a šest, jak jsem jiţ zmiňovala, se věnují konkrétně statutárnímu orgánu u kaţdé společnosti. U společnosti s ručením omezeným je jím jednatel nebo jednatelé. Akciová společnost má za statutární orgán představenstvo nebo statutárního ředitele. Záleţí na výběru systému řízení společnosti. V posledních kapitolách charakterizuji práva a povinnosti statutárních orgánŧ. Kaţdý statutární orgán má určitá práva ve výkonu své funkce, která mu napomáhají a motivují pracovat. Naopak povinnosti ho zavazují mlčenlivostí, zákazem konkurence. Musí vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře. Zánikem funkce statutárního orgánu ukončím svou práci. I zde je několik moţností, jak mŧţe funkce statutárního orgánu zaniknout. Kde i tyto podrobněji rozeberu. Jelikoţ je toto téma značně obsáhlé, nemohu zde zmínit všechna hlediska související s výkonem funkce statutárního orgánu. Mým cílem je poskytnout komplexní přehled o právním postavení statutárního orgánu v kapitálových společnostech dle úpravy v obchodním zákoníku a následně tuto úpravu komparovat s úpravou v novém občanském zákoníku, respektive zákoně o obchodních korporacích. 8

9 1 Charakteristika kapitálových společností Obchodní společnosti upravuje zákon č. 513/1991 Sb., v druhé části Obchodního zákoníku, který byl platný do konce roku Od je účinný zákon č. 90/2012 Sb. o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích), 1 který nově, plně nahrazuje dosavadní ObchZ. V ZOK došlo v mnoha ohledech k značným změnám oproti dosavadní právní úpravě, ale o těchto úpravách se zmíním konkrétněji aţ v dalších kapitolách. Tato právní forma podnikání patří mezi nejčastější, ve kterých se provozuje podnikatelská činnost. Dělí se na osobní a kapitálové. Mezi osobní společnosti patří komanditní společnost a veřejná obchodní společnost a do kapitálových společností spadají společnost s ručením omezeným a akciová společnost. Doposud bylo rozdělení jen teoretické, nyní ho zákon přesně stanoví. Kapitálové společnosti jsou charakteristické zejména tím, ţe společníci jsou povinni vloţit vklad do společnosti, a za závazky společnosti neručí vŧbec anebo jen omezeně. Společníci nemají povinnost osobně se účastnit na řízení, jejich účast je spíše majetkového charakteru. Povinností společnosti je vytvořit příslušné orgány. Členy orgánŧ mohou být jak společníci tak nespolečníci - osoby, které nejsou společníky. Kapitálové společnosti vytvářejí povinně základní kapitál a rezervní fond. Ukončení pŧsobení společníka ve společnosti nemá ţádný vliv na jejím dalším fungování. 1.1 Společnost s ručením omezeným Společnost s ručením omezeným (dále jen s.r.o.) je právnickou osobou, na kterou bylo doposud podle ObchZ nahlíţeno jako na subjekt s vlastní vŧlí, která je navenek projevována statutárním orgánem. Naopak ZOK nahrazuje tuto teorii, ţe právnická osoba reálně neexistuje a nemá vlastní vŧli, nýbrţ je jí přičítána vŧle fyzických osob, které za ní rozhodují. 2 Jedná se o kapitálovou společnost, u které mŧţe být nalezeno i pár rysŧ společnosti osobní, v některých případech mŧţe být hovořeno i jako o společnosti smíšené. Společnost mŧţe být 1 HEJDA, Jan a kol. Nový zákon o obchodních společnostech a druţstvech: zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech : (zákon o obchodních korporacích) : poznámkové znění. 1. vyd. Olomouc: ANAG, 2013, 859 s. ISBN DĚDIČ, Jan. Obecná úprava právnických osob v novém občanském zákoníku. Obchodní právo: Obecná úprava právnických osob v novém občanském zákoníku. Prospektrum, spol.s.r.o, 2012, č. 1. 9

10 zaloţena jak za účelem podnikání tak i za účelem jiným. 3 Její forma podnikání je zákonem vyloučena pro provozování bank, pojišťoven a zajišťoven. S.r.o. mŧţe být zaloţena minimálně jedním společníkem a podle úpravy v ObchZ maximální počet společníkŧ ve společnosti tvoří číslo padesát. 4 ZOK tuto hranici ruší a připouští do společnické základny libovolný počet společníkŧ. Tato nová právní úprava tímto popírá obskurní pravidlo starého obchodního zákoníku, který stanovuje takovýto limitní stav. Tito společníci mají vŧči společnosti práva a povinnosti, které představují mezi nimi právní vztah označovaný termínem podíl, v ObchZ nazýváno jako obchodní podíl. Výše podílu rozhoduje o síle hlasu, právech a povinnostech společníka k ostatním společníkŧm i ke společnosti. Zákonem upravená výše podílu je stanovena poměrem vkladu společníka k základnímu kapitálu společnosti. Toto platilo i v ObchZ. Podle ZOK ale mají společníci prioritní právo stanovit výši podílŧ úpravou společenské smlouvy, čímţ mŧţe dojít i k zavedení rovnosti podílŧ. Dosud platná úprava ObchZ dodrţovala pravidlo, kdy jeden společník mohl mít pouze jeden vklad, tím i jeden obchodní podíl. ZOK připouští vznik rŧzných druhŧ podílŧ společníkŧ na společnosti. Tímto se s.r.o. přibliţuje k volnější a.s., protoţe pokud dovolí společenská smlouva vznik více podílŧ na jednoho společníka, mŧţe být vydán kmenový list pro kaţdý podíl. Podle ZOK je kmenový list cenný papír na řad, který mŧţe být vydán pouze k podílu, který je převoditelný. Kmenový list musí obsahovat náleţitosti uvedené v 138 ZOK 5, kdy má tento zákon přednost před zákonem č. 591/1992Sb., o cenných papírech, obecně upravujícího problematiku cenných papírŧ. Převratnou novinkou v ZOK jak uvádí Daniel Pikal je skutečnost, že podle nové právní úpravy je obchodní podíl věcí v právním smyslu. Takto to ovšem nenajdeme v ZOK výslovně stanoveno, nýbrž to vyplývá z definice věci v novém občanském zákoníku (dále jen NOZ ), který ve svém 489 NOZ říká, že Věc v právním smyslu je vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí. Koncepce obchodního podílu jako věci má dalekosáhlé důsledky. Vzhledem k tomu, že na obchodní podíl bude možné aplikovat obecná ustanovení o věci v NOZ, bude společník podíl moci nejen vlastnit, podíl zastavit (nově úprava kompletně v NOZ), dědit (pokud společenská smlouva nevyloučí) či vydržet (toto bylo možné podle 3 ŠVARC, Zbyněk. Základy obchodního práva. 3. upr. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2011, 426 s. Vysokoškolské učebnice (Aleš Čeněk). ISBN , odst.3 ObchZ 5 Zákon o obchodních korporacích 2014: rejstřík : redakční uzávěrka Ostrava: Sagit, 2012, 112 s. ÚZ, 901. ISBN

11 judikatury již dnes, srov. rozhodnutí NS sp. zn. 29 Odo 794/2006), ale i proti trendu současné judikatury (srov. např. rozhodnutí NS sp. zn. 29 Cdo2287/2008) jej za podmínek v NOZ nabýt od nevlastníka. 6 Společnost s ručením omezeným se zakládá společenskou smlouvou, která musí mít formu veřejné listiny. Pokud je zakladatelem pouze jedna osoba, zakládá se zakladatelskou listinou. Společenská smlouva musí mít písemnou formu a podpisy zakladatelŧ společnosti musí být úředně ověřeny. Společnost vzniká zápisem do obchodního rejstříku. Návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku se řídí podle 9 ZOK, kde je nově stanovena lhŧta pro splnění této povinnosti. Tato lhŧta je šestiměsíční ode dne zaloţení společnosti. Pokud tato lhŧta není splněna, nelze prodlení nijak zvrátit a účinky tohoto jednání jsou konečné a společnost není zaloţena. Lhŧta šest měsícŧ není pevně stanovena a společenská smlouva ji mŧţe určit jinak. Zakladatelé mají moţnost zvolit si lhŧtu jinou, pokud tak bude uznáno za vhodné. Není-li společenskou smlouvou určeno jinak, běţí lhŧta šestiměsíční. 7 Společenská smlouva má nejen funkci zakladatelského dokumentu, ale také slouţí jako dokument, ve kterém se shromaţďují veškeré aktuální informace o společnosti: firma společnosti, předmět podnikání, určení společníkŧ uvedením jména a bydliště nebo sídla, určení druhŧ podílŧ kaţdého společníka a jejich práv a povinností s nimi spojenými, výše vkladu nebo vkladŧ připadajících na podíl, výše základního kapitálu a počet jednatelŧ a jejich jednání za společnost. Pokud je společnost ve fázi zakládání, musí společenská smlouva navíc ještě obsahovat vkladovou povinnost zakladatelŧ a lhŧty jejího splnění, údaj o tom, kdo bude jednatelem nebo členem jiného orgánu, určení správce vkladŧ a u nepeněţitého vkladu jeho popis, ocenění, určení osoby znalce. Tyto náleţitosti lze po vzniku společnosti a splnění vkladové povinnosti zcela vypustit. 8 Základní kapitál společnosti podle ObchZ činí minimálně Kč a společník se podílí minimálním vkladem Kč. 9 Společníci ručí za závazky společnosti jen do výše všech nesplacených vkladŧ podle stavu, který je zapsán v obchodním rejstříku. Poté jejich ručení odpadá. Neručí tedy jen za své nesplacené vklady, ale za celkovou výši nesplacených vkladŧ 6 Epravo [online] [cit ]. Dostupné z: 7 HEJDA, Jan a kol. Nový zákon o obchodních společnostech a druţstvech: zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech : (zákon o obchodních korporacích) : poznámkové znění. 1. vyd. Olomouc: ANAG, 2013, 859 s. ISBN Epravo.cz. SALAJKA, Mgr.Radek a JUDr. Petr NOVOTNÝ. Epravo [online] [cit ]. Dostupné z: , 109 ObchZ 11

12 všech společníkŧ. Pokud k plnění společníka ve prospěch věřitele z titulu ručení dojde, bude mít poté společník právo na vypořádání. Prvním vypořádacím krokem dochází k vzájemnému započtení pohledávek společníka a společnosti. V druhém kroku uspokojuje pohledávku společníka společnost poskytnutím náhrady. Konečně ve třetím kroku je společníkovi dána moţnost poţadovat plnění na spoluručících společnících, kteří nesplnili svou vkladovou povinnost. 10 Společnost za své závazky ručí celým svým majetkem. ZOK ruší garanční roli základního kapitálu a k ochraně věřitelŧ dochází jinými reţimy, například testem úpadku, 11 přísnější pravidla správy, pravidla podnikatelských uskupení. Výše základního kapitálu čítá celkovou výši všech vkladŧ. 12 Minimální výše vkladu jednoho společníka je nově podle zákona 1 Kč, nestanoví li společenská smlouva vyšší výši vkladu. 13 Z čehoţ vyplývá, ţe i výše základního kapitálu mŧţe být jen 1 Kč a je jen na společnících jakou váhu mu chtějí přiznat. 14 Proto nedochází k faktickému ručení společníka za závazky společnosti a odpadají tak veškerá ručitelská rizika. Tento vklad se nyní nenazývá vklad společníka, ale vklad do obchodní korporace. Vkladem se stále rozumí prostředky jak peněţité, tak nepeněţité. Peněţitý vklad mŧţe být jak hotovostní, tak bezhotovostní. Povinně se skládá na bankovní účet. Nepeněţité vklady se mohou rozdělit na hmotné a nehmotné, kdy do hmotných vkladŧ spadají věci movité i nemovité. Mezi nehmotné vklady řadíme práva jiné majetkové hodnoty. Splácení nepeněţitých vkladŧ bezprostředně závisí na jejich předmětu. Pokud je předmět nepeněţitého vkladu splacen, ale vlastnická práva na společnost ještě nepřešla, je vkladatel povinen zaplatit jeho cenu v penězích, coţ platilo i v dosavadní právní úpravě. Ke změně v ZOK dochází v ocenění předmětu nepeněţitého vkladu, kdy na rozdíl od ObchZ nemusí být jeho hodnota oceněna znalcem jmenovaným soudem. Znalce si sama určí společnost nebo její zakladatelé. Tato změna bezpochyby tvoří velkou časovou úsporu při zakládání společnosti. Společníci společnosti jsou zapisováni do seznamu společníkŧ, který vede jednatel společnosti v souladu s ustanovením 196 ZOK. U fyzické osoby se zapisuje jméno, příjmení 10 VRBA, Milan. Zákonné ručení společníkŧ společnosti s ručením omezeným podle zákona o obchodních korporacích. Obchodněprávní revue: odborný recenzovaný časopis pro obchodní právo a právo finančních trhů. Praha: C.H. Beck, 2012, č Ihned.cz [online] [cit ]. Dostupné z: ZOK ZOK 14 HEJDA, Jan a kol. Nový zákon o obchodních společnostech a družstvech: zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech : (zákon o obchodních korporacích) : poznámkové znění. 1. vyd. Olomouc: ANAG, 2013, 859 s. ISBN

13 a adresa trvalého bydliště. U právnických osob se uvádí firma a sídlo. Seznam společníkŧ slouţí zejména ke komunikaci, jako je například pozvání na valnou hromadu, ale také podrobně popisuje povahu a kvalitu podílŧ společníka, výši jeho vkladu, počet hlasŧ, které náleţí k jeho podílu. Společník musí nejdéle do pěti let od vzniku společnosti splnit svou vkladovou povinnost, jinak mŧţe být ze společnosti vyloučen valnou hromadou. 15 Nejvyšším orgánem společnosti je valná hromada, kde společníci svým hlasováním utváří vŧli společnosti. Společník se hlasování účastní osobně nebo v zastoupení na základě plné moci. Nově ZOK upravuje moţnost hlasovat dodatečně písemně, a to nejdéle do sedmi dnŧ od konání valné hromady. Dále pokud to povoluje společenská smlouva, mŧţe být hlasováno na valné hromadě s vyuţitím technických prostředkŧ nebo korespondenčním hlasováním, tzn. ţe společník odevzdá svŧj hlas písemně ještě před konáním valné hromady.dalším moţným zpŧsobem rozhodování je rozhodování mimo valnou hromadu per rollam, nevylučuje-li to výslovně společenská smlouva. 16 Statutárním orgánem společnosti jsou jeden nebo více jednatelŧ, jejichţ práva a povinnosti budou podrobně rozebrána v následujících kapitolách. Kontrolním orgánem společnosti s ručením omezeným je dozorčí rada, která je zřizována fakultativně a to jen v případě, určuje-li to společenská smlouva nebo jiný právní předpis. Její členy volí a odvolává valná hromada. Právní úprava podle ObchZ stanovila, ţe dozorčí rada má minimálně tři členy. ZOK jiţ nepředepisuje počet členŧ, záleţí na společenské smlouvě, jaký počet stanoví. Členem dozorčí rady, jak podle úpravy ObchZ, tak v ZOK nesmí být jednatel nebo jiná osoba oprávněná jednat jménem společnosti. Funkcí dozorčí rady je dohlíţet na činnost jednatelŧ, nahlíţet do účetních knih a závěrek a kontrolovat údaje v nich obsaţené. Jedenkrát ročně podává zprávu valné hromadě. Pokud společnost s ručením omezeným si zřídí své internetové stránky, je její povinností na těchto stránkách uveřejňovat prŧběţně a bezodkladně údaje, které jsou obvykle uveřejňovány 15 HEJDA, Jan. Zánik účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným. Praha: Linde, 2010, 258 s. Praktická právnická příručka. ISBN HEJDA, Jan. Nový zákon o obchodních společnostech a družstvech: zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech : (zákon o obchodních korporacích) : poznámkové znění. 1. vyd. Olomouc: ANAG, 2013, 859 s. ISBN

14 na obchodních listinách. Takto zveřejňované informace jsou mnohem snazší cestou pro veřejnost, jak získat potřebné údaje o společnosti Akciová společnost Akciová společnost je kapitálovou obchodní společností, jejíţ právní úprava je zakotvena v druhé části zákona č. 513/1991 Sb. (ObchZ). Po vstupu platnosti nového občanského zákoníku č.89/2012 Sb. (NOZ), mŧţeme nalézt obecnou úpravu této společnosti zde. Speciální úpravou se zabývá zákon č. 90/2012 Sb. zákon o obchodních společnostech a druţstvech (ZOK). Tyto dva zákony plně nahrazují předešlou úpravu v ObchZ. Některá ustanovení přešla s platností nového zákona beze změny, jiná jsou změněna nebo plně nahrazena. V této části práce se budu zabývat charakteristikou akciové společnosti podle úpravy v ObchZ a případnými změnami podle NOZ a ZOK. Akciová společnost je právnickou osobou, která je většinou zakládána za účelem podnikání a její vznik musí být zapsán v obchodním rejstříku. Před zapsáním akciové společnosti do obchodního rejstříku, tedy před jejím vznikem, mŧţe být jednáno za společnost. Ten, kdo za ni jedná, je za tato jednání zavázán sám. Pokud společnost do tří měsícŧ od svého vzniku tato jednání převezme za svá, platí, ţe je za jednání odpovědná od počátku. 18 Společnost mŧţe být nyní zaloţena i jedinou FO, coţ doposud podle ObchZ nebylo moţné, který určoval, ţe a.s. mŧţe zaloţit pouze jedna PO nebo dvě FO. Společnost ručí za závazky celým svým majetkem, akcionáři za závazky společnosti neručí. Další změnou s nástupem platnosti ZOK je, ţe společnost jiţ nevytváří povinně rezervní fond. 19 Základní kapitál společnosti je rozvrţen na určitý počet akcií. Jedná se zcela o kapitálovou společnost díky svým znakŧm, kterými se z části liší i od s.r.o.. Ta je povaţována za společnost smíšenou. Znaky akciové společnosti: - povinnost společníkŧ vloţit do společnosti vklad 17 TISOŇOVÁ, Nela. Uveřejňovací povinnost dle ZOK aneb jak se vypořádat s novou povinností společností uveřejňovat informace na internetu. Epravo.cz [online] [cit ]. Dostupné z: z/top/efocus/uverejnovaci-povinnost-dle-zok-aneb-jak-se-vyporadat-s-novou-povinnosti-spolecnostiuverejnovat-informace-na-internetu html 18 ŠTENGLOVÁ, Ivana, B. HAVEL, F. CILEČEK, P. KUHN a P. ŠUK. Zákon o obchodních korporacích: komentář. 1. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2013, xiv, 994 s. Velké komentáře. ISBN MALIŠ, Petr. Firemní právo [online] [cit ]. Dostupné z: e/noz-2014-zmeny-u-akciovych-spolecnosti 14

15 - povinnost společnosti mít při vzniku a po celou dobu existence společnosti základní kapitál, který je stanoven zákonem - účast společníkŧ na řízení společnosti prostřednictvím orgánŧ společnosti - omezené nebo ţádné ručení společníkŧ za závazky společnosti během trvání společnosti - ztráta se nerozděluje mezi společníky, ale zŧstává společnosti. 20 Základní kapitál společnosti je rozvrţen na počet akcií, které mají jmenovitou hodnotu. ZOK toto mění a k těmto akciím přibyly akcie kusové, které jsou bez jmenovité hodnoty. Počet akcií představuje stejný podíl na základním kapitálu. Dle zákona se vzájemně vylučuje pouţití akcií s jmenovitou hodnotou a akcií kusových, proto mŧţe společnost vydat buď akcie kusové, nebo akcie se jmenovitou hodnotou. Ale změnou stanov mŧţe jedny akcie nahradit druhem jiným. 21 Akciová společnost mŧţe vydávat rŧzné druhy cenných papírŧ. Mezi nejzákladnější patří akcie, které jsou kmenové, prioritní a akcie se zvláštními právy. Tyto umoţňují akcionáři podílet se na řízení společnosti, na zisku a likvidačním zŧstatku. Dalším cenným papírem jsou dluhopisy prioritní a vyměnitelné, které opravňují majitele k určitému výnosu a zvláštním výhodám. Zatimní list je cenným papírem, který nahrazuje dosud nesplacené akcie. Po jejich splacení jsou zatimní listy akciemi nahrazeny. Posledním cenným papírem, který mŧţe akciová společnost vydat jsou opční listy, které jsou spojeny s přednostním právem. 22 Základním kapitálem společnosti i po nabytí platnosti ZOK jsou stále Kč. V případě, ţe společnost vede účetnictví v cizí měně, je základním kapitálem EUR. Tuto moţnost ObchZ nepřipouštěl. Také v jiţ dnes neplatné právní úpravě ObchZ byl předepsán při zakládání akciové společnosti veřejnou nabídkou akcií základní kapitál minimálně Kč. Tato moţnost zaloţení byla v ZOK vypuštěna z dŧvodu nepraktičnosti a malé pouţivatelnosti. 20 DĚDIČ, Jan, Ivana ŠTENGLOVÁ, Radim KŘÍŢ a Petr ČECH. Akciové společnosti. 7. přeprac. vyd. V Praze: C. H. Beck, 2012, 672 s. Beckova edice právo a hospodářství. ISBN ŠTENGLOVÁ, Ivana, B. HAVEL, F. CILEČEK, P. KUHN a P. ŠUK. Zákon o obchodních korporacích: komentář. 1. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2013, xiv, 994 s. Velké komentáře. ISBN HEJDA, Jan. Nový zákon o obchodních společnostech a družstvech: zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech : (zákon o obchodních korporacích) : poznámkové znění. 1. vyd. Olomouc: ANAG, 2013, 859 s. ISBN

16 Základním kapitálem je souhrn peněţitých a nepeněţitých vkladŧ do společnosti, kdy peněţité vklady se splácejí v penězích. U vnesených nepeněţitých vkladŧ, musí být jejich výše oceněna znalcem. Na rozdíl od úpravy v ObchZ nemusí být znalec určen soudem. Ale určí ho zakladatelé společnosti výběrem ze seznamu znalcŧ. 23 Akciová společnost podle úpravy v ObchZ měla moţnost zaloţení společnosti zakladatelskou smlouvou (pokud společnost zakládalo více společníkŧ), anebo zakladatelskou listinou (při zaloţení společnosti jediným zakladatelem). Poté byly přijaty stanovy na ustavující valné hromadě. Nyní podle ZOK postačí, kdyţ zakladatelé přijmou stanovy, které mají formu veřejné listiny. Sepisování společenské smlouvy či listiny považujeme za nadbytečné i proto, že její význam se omezoval právě jen na samotný akt založení společnosti a všechny následné změny se odehrávaly právě ve stanovách. 24 Údaje zapsané ve stanovách při zaloţení společnosti, které souvisejí se zaloţením společnosti a nadále nebudou potřebná pro další fungování společnosti, mohou být po vzniku společnosti ze stanov vymazány. Údaje, jeţ musí obsahovat stanovy po celou dobu existence společnosti jsou firma, sídlo a předmět podnikání, výše základního kapitálu, údaje o akciích, zpŧsob hlasování na valné hromadě, zvolení systému vnitřní struktury společnosti a další údaje stanovené ZOK. Firmou společnosti je myšleno jméno společnosti, pod kterým je a.s. zapsaná v obchodním rejstříku a pod kterým bude vystupovat. Firma nesmí být zaměnitelná a nesmí pŧsobit klamavě. Dodatkem firmy společnosti mŧţe být akciová společnost, akc. spol., a.s. Sídlo společnosti je místo, které je tak zapsáno v obchodním rejstříku. 25 Společnost před zapsáním do obchodního rejstříku musí mít splacené emisní áţio a alespoň třicet procent jmenovité, respektive účetní hodnoty upsaných akcií. Následně mŧţe být podán návrh na zápis do obchodního rejstříku, který podává představenstvo, správní rada 23 HEJDA, Jan. Nový zákon o obchodních společnostech a družstvech: zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech : (zákon o obchodních korporacích) : poznámkové znění. 1. vyd. Olomouc: ANAG, 2013, 859 s. ISBN ŠTENGLOVÁ, Ivana, Bohumil HAVEL, Filip CILEČEK, Petr KUHN a Petr ŠUK. Zákon o obchodních korporacích: komentář. 1. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2013, xiv, 994 s. Velké komentáře. ISBN HEJDA, Jan. Nový zákon o obchodních společnostech a družstvech: zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech : (zákon o obchodních korporacích) : poznámkové znění. 1. vyd. Olomouc: ANAG, 2013, 859 s. ISBN

17 společnosti. Návrh musí být nově podán do šesti měsícŧ od zaloţení, pokud stanovy neurčí jinak. 26 Společníci společnosti, nebo-li akcionáři jsou si rovni a podle 244 ZOK nesmí být ţádný akcionář zvýhodňován na úkor jiného nebo jiných akcionářŧ nebo společnosti. Pokud se tak stane, jednání takto provedená nebudou platná. Akcionáři mají svá práva, ale také povinnosti, která jsou konkrétně uvedena ve stanovách dané společnosti. 27 Nejvyšším orgánem společnosti je valná hromada. Akcionáři hlasováním na valné hromadě projevují své právo podílet se na řízení společnosti. Také mají právo poţadovat na valné hromadě vysvětlení záleţitostí, které se týkají společnosti. Akcionáři k rozhodování na valné hromadě nebo mimo ni mohou vyuţít technických prostředkŧ. Kdy rozhodování mimo valnou hromadu, nebo-li per rollam, představuje časovou i finanční úsporu. Moţnost takového rozhodování musí být uvedena ve stanovách společnosti. Valnou hromadu svolává představenstvo minimálně jednou do roka, pokud stanovy neurčí jinak. Představenstvo svolává valnou hromadu jako celek a jeho členové mají povinnost se jí účastnit. Také členové dozorčí rady se mohou účastnit konání valné hromady. O svolání valné hromady mohou poţádat kvalifikovaní akcionáři. To jsou akcionáři, kteří vlastní akcie, jejichţ jmenovitá hodnota nebo počet kusŧ je pět procent při výši základního kapitálu do sta milionŧ korun, nebo tři procenta do pěti set milionŧ korun a nad pět set milionŧ korun je jmenovitá hodnota nebo počet kusŧ akcií jedno procento základního kapitálu. Valná hromada je usnášeníschopná, pokud jsou přítomni akcionáři, kteří vlastní akcie, jejichţ jmenovitá hodnota nebo počet akcií je minimálně třicet procent základního kapitálu. Nová právní úprava stanovuje moţnost tuto výši upravit, a to jak zvýšit, tak sníţit, jak je dáno ve stanovách. Rozhodování valné hromady je moţné prostou většinou hlasŧ přítomných akcionářŧ, nestanoví-li zákon nebo stanovy jinak. Valná hromada rozhoduje usnesením a to jen v případech, které patří do její pŧsobnosti podle 421 ZOK. 28 Dozorčí rada nebo správní rada je kontrolním orgánem společnosti, pokud nestanoví stanovy jinak, má dozorčí rada tři členy. Ti jsou voleni a odvoláváni valnou hromadou. Dozorčí rada, 26 PAVLŦ, Stanislav. Hrubý&Buchvaldek [online] [cit ]. Dostupné z: 27 Zákon o obchodních korporacích 2014: rejstřík : redakční uzávěrka Ostrava: Sagit, 2012, 112 s. ÚZ, 901. ISBN HEJDA, Jan. Nový zákon o obchodních společnostech a družstvech: zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech : (zákon o obchodních korporacích) : poznámkové znění. 1. vyd. Olomouc: ANAG, 2013, 859 s. ISBN

18 správní rada si sama zvolí a případně odvolá svého předsedu. Podle právní úpravy v ObchZ musel být počet členŧ dozorčí rady dělitelný třemi a délka jejího funkčního období byla pět let, pokud stanovy neurčily jinak. Nově se v právní úpravě ZOK vypouští povinnost počet členŧ dělitelný třemi a délka funkčního období je zkrácena na tři roky. Také další novinkou je, ţe funkční období je pro kaţdého člena dozorčí rady individuální. Do pŧsobnosti dozorčí rady, správní rady patří zejména nahlíţení do všech dokladŧ a zápisŧ, které se týkají činnosti společnosti a kontrola, zda jsou účetní zápisy řádně vedeny a zda podnikatelská činnost je v souladu s právními předpisy. Dále přezkoumává účetní závěrku společnosti. 29 Statutárním orgánem mŧţe být představenstvo nebo statutární ředitel. To záleţí na tom, jakou formu vnitřní struktury řízení společnosti si zakladatelé vyberou. Tato forma musí být jiţ při zaloţení uvedena ve stanovách společnosti. Podle právní úpravy v ObchZ existovala moţnost dualistického řízení, řídící orgán, nebo-li představenstvo a kontrolní orgán, dozorčí rada. Novinkou je podle ZOK moţnost volby monistického řízení, kde je zvolen jediný řídící orgán, správní rada a vedle ní stojí statutární ředitel. Podle ZOK bude možné bez ohledu na počet akcionářů stanovit, že správní rada je pouze jednočlenná, a že tento jediný člen správní rady je současně statutárním ředitelem společnosti. 30 Akciová společnost povinně uveřejňuje údaje na svých internetových stránkách, které je povinna uveřejňovat na obchodních listinách. Mezi tyto údaje nesporně patří jméno, sídlo, identifikační číslo, údaje spojené se zápisem do obchodního rejstříku. Tyto stránky jsou podle občanského zákoníku veřejnou listinou. Toto uveřejňování je povinna zajistit jiţ od svého vzniku a to bezodkladně. Například pozvánky na konání valné hromady jsou přednostně zveřejňovány na internetových stránkách společnosti a následně rozeslány akcionářŧm prostřednictvím elektronické pošty. U akcií na majitele se povaţuje za doručení pozvánky zveřejněním na internetových stránkách. Smyslem takového svolávání valné hromady je větší rychlost a menší finanční náročnost POKORNÁ, Jarmila. Dozorčí rada akciové společnosti a ochrana práv menšinových akcionářŧ. Bulletin advokacie. Praha: Česká advokátní komora v Praze, 2013, č MALIŠ, Petr. Firemní právo [online] [cit ]. Dostupné z: e/noz-2014-zmeny-u-akciovych-spolecnosti 31 TISOŇOVÁ, Nela. Uveřejňovací povinnost dle ZOK aneb jak se vypořádat s novou povinností společností uveřejňovat informace na internetu. Epravo.cz [online] [cit ]. Dostupné z: z/top/efocus/uverejnovaci-povinnost-dle-zok-aneb-jak-se-vyporadat-s-novou-povinnosti-spolecnostiuverejnovat-informace-na-internetu html 18

19 2 Jednání jménem společnosti Právo jednat jménem právnické osoby podle úpravy ObchZ má její statutární orgán, který tímto jednáním projevuje vŧli společnosti vŧči třetím osobám. Naopak ZOK a NOZ popírá skutečnost, ţe právnická osoba je schopna samostatně právně jednat, a proto musí být zastoupena svým statutárním orgánem nebo zmocněncem. Statutární orgán při zastupování společnosti projevuje svou vŧli osobně, která je současně vŧlí společnosti. Osoby oprávněné k zastupování společnosti se i nadále nemění. Právní úkony za společnost je oprávněn vykonávat hlavně statutární orgán společnosti nebo jeho člen, zplnomocněná osoba, prokurista nebo zaměstnanec společnosti v obvyklém rozsahu jeho funkce nebo pracovního zařazení. 32 Jednat jménem společnosti ještě před jejím zaloţením mŧţe dle 127 NOZ kdokoliv. Osoba, která takto jedná, je z tohoto jednání oprávněna a sama zavázána. Pokud jménem společnosti jedná více osob, ty jednají nerozdílně a společně. Společnost do tří měsícŧ od svého vzniku mŧţe tato jednání převzít za svá. V případě, ţe tak učiní, platí, ţe je za tato jednání odpovědná od počátku a ostatním zúčastněným dá najevo, ţe tak učinila Statutární orgán společnosti Nejvyšším orgánem kapitálových společností je valná hromada, jak jiţ bylo zmíněno výše. Společníci v s.r.o. se jejím prostřednictvím podílejí na řízení společnosti. U akciové společnosti se na řízení podílejí akcionáři. Statutárním orgánem společnosti s ručením omezeným je jednatel nebo více jednatelŧ, určí-li tak společenská smlouva, ţe statutárním orgánem je kolektivní orgán. U akciové společnosti je statutárním orgánem u dualistického systému řízení představenstvo, coţ je kolektivní orgán. U monistického systému je statutárním, individuálním orgánem 32 PEŠLOVÁ, Irena. Businessinfo.cz: Jednání společností po rekodifikaci občanského zákoníku [online] [cit ]. Dostupné z: 33 Zákon o obchodních korporacích 2014: rejstřík : redakční uzávěrka Ostrava: Sagit, 2012, 112 s. ÚZ, 901. ISBN

20 statutární ředitel. 34 Akciová společnost mohla mít v předešlé právní úpravě jako člena statutárního orgánu pouze fyzickou osobu. Nově mŧţe být zastupována fyzickou, ale i právnickou osobou, kterou zastupuje jí oprávněná fyzická osoba nebo její člen statutárního orgánu. To platí v případě dualistického systému řízení. U monistického systému se nic nemění, jelikoţ zde je statutárním orgánem statutární ředitel, který je orgánem individuálním a podle 463 odst. 2 jím smí být pouze fyzická osoba. 35 Novinkou se také stává, ţe statutární orgán mŧţe být i jednočlenný. To znamená, ţe v dŧsledku mŧţe v čele společnosti stát pouze jeden člen správní rady, který je současně ve funkci statutárního ředitele. Taková struktura může vyhovovat především začínajícím podnikatelům, kteří ocení nižší náklady na správu své společnosti (za současného stavu je počet členů volených orgánů a.s. minimálně šest tři v dozorčí radě a tři v představenstvu). 36 NOZ nově upravuje v skutečnost, ţe členem statutárního orgánu společnosti s ručením omezeným mŧţe být jak fyzická, tak právnická osoba. Toto doposud neplatilo, ObchZ počítal jen s moţností, ţe statutárním orgánem je fyzická osoba, která dosáhla věku osmnácti let, je zpŧsobilá k právním úkonŧm, bezúhonná ve smyslu zákona č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání. 38 Podle NOZ musí být fyzická osoba, která je členem statutárního orgánu korporace plně svéprávná. Tou se stává podle 30 dosaţením věku 18 let. Soud mŧţe na návrh nezletilého nebo jeho zákonného zástupce přiznat svéprávnost i osobě starší 16 let, pokud je osvědčena jeho schopnost se sama ţivit a obstarat si své záleţitosti. 39 NOZ také určuje v jakém rozsahu a jakým zpŧsobem členové statutárního orgánu budou projevovat vŧli společnosti vŧči třetím osobám. Stanoví zakladatelské právní jednání, které je 34 HEJDA, Jan. Nový zákon o obchodních společnostech a druţstvech: zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech : (zákon o obchodních korporacích) : poznámkové znění. 1. vyd. Olomouc: ANAG, 2013, 859 s. ISBN Zákon o obchodních korporacích 2014: rejstřík : redakční uzávěrka Ostrava: Sagit, 2012, 112 s. ÚZ, 901. ISBN Businessinfo.cz: Akciová společnost v nové úpravě od roku 2014 [online] [cit ]. Dostupné z: 37 Nový občanský zákoník 2014: rejstřík : redakční uzávěrka Ostrava: Sagit, 2012, 320 s. ÚZ. ISBN Obchodní zákoník a další zákony: podle stavu k vyd. Ostrava: Sagit, 1995-, sv. ÚZ. ISBN NOZ 20

21 u společnosti určeno společenskou smlouvou nebo zakladatelskou listinou, u akciové společnosti určením ve stanovách. Počet členŧ v orgánu společnosti se nově liší, zda se jedná o orgán individuální, ten má pouze jednoho člena, nebo jde-li o orgán kolektivní, má více členŧ. Zde je potřeba vymezit rozhodovací pravomoc, a proto musí být zvolen předseda, který v případě rovnosti hlasŧ má vţdy rozhodující hlas, pokud je tak stanoveno ve společenské smlouvě. Členové orgánu mohou být voleni, jmenováni nebo jinak povoláni. Osoba, která chce být členem orgánu společnosti, musí být svéprávná, to platí i pro zástupce právnické osoby, ale zvolený člen orgánu souhlasí se svým zvolením do funkce a následně je toto zapsáno do obchodního rejstříku. 40 Podle 46 ZOK má osoba, která chce být členem orgánu, povinnost oznámit informace, které se týkají jeho majetku, nebo majetku společnosti, ve které pŧsobil v předešlých třech letech jako člen orgánu. Tyto informace se týkají insolvenčního řízení podle jiného právního předpisu. Zástupce právnické osoby musí splňovat ty samé podmínky jako samotný člen společnosti. Člen statutárního orgánu vykonává svou funkci osobně. NOZ ale připouští, ţe tento člen mŧţe zmocnit jiného člena statutárního orgánu, aby za něj činil úkony nebo hlasoval při jeho neúčasti na jednání. Toto zmocnění nelze udělit generálně, ale pouze na jednotlivý případ. V praxi to znamená, ţe pokud je ve společenské smlouvě (stanovách u a.s.) stanoveno, ţe jednatelé (členové představenstva, statutární ředitel u a.s.) smí rozhodovat pouze společně, je moţné, aby jeden z nich na daný konkrétní případ zastoupil toho druhého na základě plné moci Prokura Prokura prošla s platností NOZ také změnami. Nově platí podle 450 a další, ţe mŧţe být společností udělena prokura i jen pro některou pobočku nebo pro některý z obchodních závodŧ, pokud společnost má více poboček nebo obchodních závodŧ. Dosud platná úprava ObchZ stanovila, ţe udělení prokury nabývá účinnosti jejím zapsáním v obchodním rejstříku. 40 ŠTENGLOVÁ, Ivana, Stanislav PLÍVA a Miloš TOMSA. Obchodní zákoník: komentář. 13. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2010, xxii, 1447 s. Beckova edice komentované zákony. ISBN HEJDA, Jan. Nový zákon o obchodních společnostech a druţstvech: zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech : (zákon o obchodních korporacích) : poznámkové znění. 1. vyd. Olomouc: ANAG, 2013, 859 s. ISBN

22 NOZ toto ruší a prokura je účinná jiţ okamţikem jejího udělení. Změnou se také stává skutečnost, ţe prokurista vykonává prokuru s péčí řádného hospodáře. 42 Nicméně dŧvodová zpráva uvádí, ţe jde však o pravidlo dotýkající se výlučně vzájemných oprávnění a povinností podnikatele a prokuristy, tudíž je dispozitivní. Navržená úprava tedy nevylučuje, aby si strany ujednaly něco jiného. Při výkonu zástupčích práv založených udělením prokury jde o vztah důvěry podnikatele k prokuristovi. Proto se navrhuje stanovit, že prokurista není oprávněn přenést prokuru na jiného ani udělit další prokuru. 43 Prokura zaniká podle ustanovení o smluvním zastoupení v NOZ. Kde konkrétně podle 448 zaniká vykonáním právního jednání, na které byla udělena, odvoláním zmocnitele, vypovězením zmocněnce. Totéţ platí v předešlé právní úpravě. Nově podle 456 NOZ zaniká prokura také převodem nebo pachtem obchodního závodu nebo pobočky, pro které byla udělena PEŠLOVÁ, Irena. Businessinfo.cz: Jednání společností po rekodifikaci občanského zákoníku [online] [cit ]. Dostupné z: 43 ELIÁŠ, Karel. Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou a rejstříkem. 1. vyd. Ostrava: Sagit, ISBN PEŠLOVÁ, Irena. Businessinfo.cz: Jednání společností po rekodifikaci občanského zákoníku [online] [cit ]. Dostupné z: 22

23 3 Pravidla jednání členŧ orgánŧ společnosti Pravidla, kterými se musí řídit orgány společností jsou upravena jednak v ObchZ, ale NOZ. ZOK tato pravidla rozšiřuje a podrobně vysvětluje. Obecná úprava o orgánech právnických osob v 151 a násl. NOZ je doplněna o 51 aţ 58 ZOK. 3.1 Podnikatelský úsudek Prvním pravidlem je tzv. podnikatelský úsudek, nebo-li business judgement rule, který vymezí ZOK Pečlivě a s potřebnými znalosti jedná ten, kdo mohl při podnikatelském rozhodování v dobré víře a rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu obchodní korporace; to neplatí, pokud takovéto rozhodování nebylo učiněno s nezbytnou loajalitou. 45 Z tohoto vyplývá, ţe nelze po jednajícím orgánu vyţadovat, aby nesl veškerou odpovědnost v době, kdy celkové podnikání společnosti vykazuje rizikové znaky, které ani jednající orgán nemŧţe dost dobře ovlivnit. Povinností jednajícího orgánu je, aby prokázal, ţe jednal v souladu s tímto pravidlem. Toto i potvrzuje rozsudek Nejvyššího soudu ČR Jak však správně uzavřel odvolací soud, neuplatnění pohledávek způsobem předvídaným v ustanovení 402 a násl. ObchZ nemuselo být samo o sobě porušením povinnosti jednat s náležitou péčí. Pro úvahu, zda byl jednatel povinen pohledávky vymáhat, je významné (mimo jiné) i posouzení případné úspěšnosti takového postupu (jenž odvisí např. od možnosti společnosti prokázat vznik, výši i trvání uplatněné pohledávky) a reálnosti jejího (alespoň částečného) vymožení. V případě dlužníka, který zjevně není schopen své závazky splnit ani částečně, popř. v situaci, kdy společnost (aniž by takový stav způsobil sám jednatel) není s to prokázat svá tvrzení ohledně vzniku, výše a trvání pohledávky, aniž by takový stav způsobil sám jednatel, by naopak v rozporu s náležitou péčí (péčí řádného hospodáře) mohlo být - podle okolností případu - podání žaloby a vynaložení dalších nákladů na vedení soudního řízení. Jinými slovy to, zda jednatel bude pohledávky společnosti vymáhat, je věcí jeho úvahy v rámci obchodního vedení, jež musí být učiněna s ohledem na všechny okolnosti. Podle tohoto rozhodnutí Nejvyššího soudu musí řádný hospodář při výkonu své povinnosti brát v úvahu všechny relevantní okolnosti a zváţit, jestli nebude pro společnost výhodnější 45 Zákon o obchodních korporacích 2014: rejstřík : redakční uzávěrka Ostrava: Sagit, 2012, 112 s. ÚZ, 901. ISBN

24 upustit od vymáhání pohledávky. Judikát je aplikovatelný v nové úpravě podle NOZ a ZOK pro všechny druhy společností. 46 Nemění se úprava obecného pravidla, ţe obchodním vedením je v kapitálových společnostech pověřen statutární orgán a nikdo nemá právo mu udělovat pokyny, které se týkají obchodního vedení. Pokud takto kdokoliv učiní, dopouští se protiprávního jednání. Pokud je statutárním orgánem pokyn vykonán, mŧţe dojít k porušení povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře a následovat odpovědnost za případnou vzniklou škodu společnosti. 47 Toto však nově vyvrací ZOK v 51, kdy mŧţe člen statutárního orgánu kapitálových společností ţádat nejvyšší orgán společnosti, aby udělil pokyn směřující k obchodnímu vedení. Obchodním vedením se podle nové úpravy rozumí řízení společnosti, její vedení, které si většinou společníci společnosti rozdělí mezi sebe. Nejlepším zpŧsobem tohoto rozdělení je zanést ho do společenské smlouvy. 48 Podle vyjádření Hámorské 51 odst. 2 ZOK vytváří nespočet nejasností, jejichž rozřešení bude formulovat až komentářová literatura či soudní praxe. Na tu si ale obchodní korporace a členové jejich statutárních orgánů pravděpodobně budou muset nějakou dobu počkat Péče řádného hospodáře Dalším pravidlem je pravidlo řádného hospodáře. Toto pravidlo bylo jiţ zakotveno v právní úpravě ObchZ, ale nebylo nijak rozvedeno. Nyní nalezneme obecnou úpravu v 159 NOZ, která říká Kdo přijme funkci člena voleného orgánu, zavazuje se, že ji bude vykonávat s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí. 50 Vţdy je ale potřeba přihlédnout k péči, kterou by v obdobné situaci vynaloţila jiná pečlivě rozumná osoba nacházející se v obdobném postavení člena obchodní společnosti, nikoliv jaká je typická pro daného člena. Podle nové úpravy se stává pečlivě rozumná osoba měřítkem, kterým jsou 46 VRAJÍK, Michal. Judikatura Nejvyššího soudu z pohledu nového občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích. 1. vyd. Olomouc: Anag, 2014, 851 s. Právo (Anag). ISBN HÁMORSKÁ, Andrea. Povinnost členŧ orgánŧ obchodních korporací jednat s péčí řádného hospodáře po rekodifikaci. Obchodněprávní revue: odborný recenzovaný časopis pro obchodní právo a právo finančních trhů. Praha: C.H. Beck, 2012, č HEJDA, Jan. Nový zákon o obchodních společnostech a druţstvech: zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech : (zákon o obchodních korporacích) : poznámkové znění. 1. vyd. Olomouc: ANAG, 2013, 859 s. ISBN HÁMORSKÁ, Andrea. Povinnost členŧ orgánŧ obchodních korporací jednat s péčí řádného hospodáře po rekodifikaci. Obchodněprávní revue: odborný recenzovaný časopis pro obchodní právo a právo finančních trhů. Praha: C.H. Beck, 2012, č Nový občanský zákoník 2014: rejstřík : redakční uzávěrka Ostrava: Sagit, 2012, 320 s. ÚZ. ISBN

25 všichni členové orgánŧ při svém jednání srovnáváni. Proto kaţdý člen vykonává svou funkci minimálně s takovou péčí, jakou by vynaloţila pečlivě rozumná osoba. To však neznamená, ţe ji vykonává s maximální moţnou péčí vŧči společnosti. Ostatně jak píše Hámorská Domnívám se, že tomu tak nezbytně být nemusí, a ani by být nemělo. Bude-li do funkce člena orgánu zvolena osoba s odbornými znalostmi v určité oblasti, například práva, účetnictví, řízení podniku, a tato osoba nevynaloží v oblasti své odbornosti péči, kterou lze očekávat od osoby s takovými odbornými znalostmi (tj. nevyužije svých odborných znalostí a dovedností), mělo by být jednání této osoby posouzeno jako nenaplňující požadavek jednání s péčí řádného hospodáře. 51 Pokud je zvolena do funkce osoba s danými odbornými znalostmi, předpokládá se, ţe tyto znalosti ve výkonu své funkce uplatní. Po odbornících zvolených do funkce je vyţadována vyšší péče neţ u jiných osob. Tento objektivní přístup je doplněn o prvky subjektivní, podle nichţ mŧţe být posuzováno, zda jednal zvolený orgán se zákonem poţadovanou péčí. I zde má povinnost člen orgánu prokázat, ţe v dané situaci neporušil péči řádného hospodáře. Pokud je členu orgánu prokázáno porušení péče řádného hospodáře, musí nést odpovědnost za případnou újmu. Toto podrobně rozebírá 53 ZOK, kde při porušení povinnosti péče řádného hospodáře, má člen orgánu povinnost vydat společnosti veškerý prospěch, který mu tímto jednáním vznikl. Jestliţe nemŧţe takto plnit, plní v penězích. Pokud však korporaci vznikla újma, umožňuje (ZOK) aby nejvyšší orgán obchodní korporace rozhodl o způsobu náhrady újmy nebo o jiném vzájemném vyrovnání člena orgánu a korporace. 52 Tímto je myšleno vypořádání společnosti s členem orgánu na základě smlouvy o vypořádání újmy, kterou musí mezi sebou uzavřít. Zde k plnění dochází například formou započtení pohledávky nebo sníţením odměn. Smlouva o vypořádání újmy je do právního řádu zavedena nově a musí být schválena kvalifikovanou většinou na valné hromadě HÁMORSKÁ, Andrea. Povinnost členŧ orgánŧ obchodních korporací jednat s péčí řádného hospodáře po rekodifikaci. Obchodněprávní revue: odborný recenzovaný časopis pro obchodní právo a právo finančních trhů. Praha: C.H. Beck, 2012, č POKORNÁ, Jarmila. Členové orgánŧ kapitálových společností a nový zákon o obchodních korporacích. In: Firma a konkurenční prostředí 2009: sborník z mezinárodní vědecké konference : Brno, března Brno: MSD, 2009, ,342. ISBN HEJDA, Jan. Nový zákon o obchodních společnostech a družstvech: zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech : (zákon o obchodních korporacích) : poznámkové znění. 1. vyd. Olomouc: ANAG, 2013, 859 s. ISBN