apogeonews Novinky, trendy a zajímavosti ze světa finančního poradenství.

Transkript

1 květen, červen 2009 apogeonews Novinky, trendy a zajímavosti ze světa finančního poradenství. 21 Daňový režim úroků placených do zahraničí Výkon funkce statutárních orgánů a smluvní vztahy vedoucích pracovníků téma čísla Ocenění podniku

2 21 květen, červen 2009 téma čísla Ocenění podniku. Jedná se o ocenění podniku pro potřebu koupě a prodeje podniku, vstupu nových společníků nebo vyplacení stávajících vlastníků, v případě likvidace podniku apod editorial obsah čísla Vážení čtenáři, dovolte mi představit jednadvacáté číslo APO GEO News, které máte zrovna před sebou a provést Vás novinkami z oblasti daní, práva a řadou dalších poutavých článků. Hlavním tématem tohoto čísla je Ocenění podniku, ve kterém se dozvíme jaké podněty vedou k ocenění podniku a seznámíme se s okolnostmi, které vyžadují ocenění podniku znalcem. Další téma nás zavede do Lucemburska, ale nebudeme se zabývat plánováním dovolené, nýbrž daňovými podmínkami v této destinaci. V daňové oblasti zůstaneme i v následujícím článku, který se ale blíže zaměří na daňové režimy úroků placených do zahraničí. Oblast práva se v tomto čísle věnuje pozicím řídících pracovníků firem, a to z pohledu smluvních a právních vztahů vůči společnosti a odpovědnosti statutárních orgánů. Příznivce golfu bych také ráda informovala, že se v květnu rozbíhá druhý ročník NATLAND Golf Tour, jejíž je poradenská skupina APOGEO hlavním partnerem. Pokud je golf Vaší zálibou a rádi byste si zahráli na kvalitních hřištích se zajímavými osobnostmi businessu, neváhejte mne kontaktovat. Série čtyř turnajů bude zahájena 21. května v Karlových Varech a závěrečnou Tour bude hostit španělská La Cala. Budu ráda za Vaše náměty a připomínky, které můžete zasílat na maleckova@apogeo.cz. Přeji Vám příjemné počtení. Marie Malečková Odborné aktuality. Nová smlouva o zamezení dvojího zdanění mezi ČR a Kyprem / Sleva pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti / Pravidla nízké kapitalizace 03 Lucembursko daně v roce Stručný přehled nejdůležitějších faktů týkajících se daně z příjmů právnických osob 06 Daňový režim úroků placených do zahraničí. Podléhají úroky placené do zahraničí zdanění v ČR? Jak při jejich zdanění postupovat? 07 Výkon funkce statutárních orgánů a smluvní vztahy vedoucích pracovníků. Pojem manažerská smlouva. 08 Právo. Odpovědnost statutárního orgánu a prokuristy za škodu. Poradna. Emisní povolenky z daňového hlediska. Zájem Čechů o zahraniční společnosti roste Představení SMART Office Centrum Praha 9 Drahobejlova Další číslo newsletteru vyjde

3 odborné aktuality Nová smlouva o zamezení dvojího zdanění mezi ČR a Kyprem Dne byla v hlavním městě Kyperské republiky podepsána nová smlouva o zamezení dvojího zdanění mezi Českou republikou a Kyperskou republikou, která po absolvování ratifikačních procedur v obou smluvních státech nahradí dosud platnou smlouvu z uzavřenou mezi Československou socialistickou republikou a Kyperskou republikou (publikována ve Sbírce zákonů pod číslem 30/1981). Smlouvu podepsali kyperský ministr financí Charilaos Stavrakis a velvyslanec ČR v Kyperské republice Jan Bondy. Podle vyjádření ministra financí Kyperské republiky Charilaose Stavrakise je tato nová smlouva velmi výhodná a bude české podnikatele motivovat k investování na Kypru a zároveň poskytne kyperským a jiným zahraničním investorům pobídky pro investování v České republice prostřednictvím Kypru. Mgr. Michal Sailer, daňový poradce APOGEO Sleva pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti V současné době je v Poslanecké sněmovně vládní návrh novely zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen ZPSZ ). Konkrétně se jedná o sněmovní tisk 769/0, jenž je v prvním čtení. Návrh novely vychází z Národního protikrizového plánu, který vláda přijala v reakci na dopady celosvětového útlumu na českou ekonomiku. Jedním z opatření tohoto plánu je podpora zaměstnanosti prostřednictvím slev pro zaměstnavatele na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen pojistné ). Účelem těchto slev je snížit celkové náklady práce u největšího počtu zaměstnanců, tj. zaměstnanců s nižšími a průměrnými mzdami, kteří v případě ztráty zaměstnání mohou být nejvíce ohroženi dopady celosvětové finanční a hospodářské krize. Snížení nákladů práce u zaměstnavatelů sleduje podporu podnikání a konkurenceschopnosti jednotlivých podniků. Tato sleva se navrhuje jako degresivní, aby byla podpořena zaměstnanost především u zaměstnanců s nižšími mzdami; jako horní hranice mzdy pro možnost uplatnění slevy na pojistném se navrhuje 1,15 násobek průměrné mzdy zaokrouhlený na celé stokoruny směrem nahoru, (pojem průměrná mzda pro účely ZPSZ je vymezen v 5c odst.1), tj. v roce 2009 částka nižší než cca Kč. Opatření se navrhuje jako dočasné, a to na celou dobu předpokládaných negativních dopadů celosvětového finančního a hospodářského útlumu. Opatření je proto omezeno obdobím do konce roku Účinnost opatření je přitom prohloubena prostřednictvím další tzv. mimořádné slevy, která zohlední období od počátku roku 2009 do doby účinnosti uvedené novely a přinese zaměstnavatelům výraznou jednorázovou úsporu na nákladech. Ing. Tomáš Pacovský, daňový konzultant APOGEO Pravidla nízké kapitalizace Zákon č. 261/2007 Sb. o stabilizaci veřejných rozpočtů znamenal v této oblasti velkou změnu. Stanovil 5 kritérií, podle kterých se posuzovaly úroky z úvěrů a půjček od spojených, ale i nespojených osob. Tato úprava vyvolala velmi negativní reakce. Proto došlo od ke změně. Ustanovení se opět vztahovala jen ke spojeným osobám a výše uznatelných úroků se opět stanovila na základě násobku vlastního kapitálu, přičemž úroky z úvěrů a půjček závislých na zisku dlužníka nebo podřízených jinému závazku se vyčlenily zvlášť. Od jsou však stanoveny nové podmínky, které byly schváleny v rámci protikrizových opatření (novela č. 87/2009 Sb.). Dochází ke zvýšení hranice násobku vlastního kapitálu z dvojnásobku (u bank trojnásobku) na čtyřnásobek (u bank šestinásobek) výše vlastního kapitálu. Dále se ruší neuznatlenost úroků z úvěrů a půjček podřízených jinému závazku ( 25 odst. 1 písm. zp) dosavadního znění). Naopak do výpočtu uznatelných úroků se zařazují i úvěry a půjčky, kde podmínkou pro poskytnutí úvěru nebo půjčky je poskytnutí přímo souvisejícího úvěru, půjčky nebo vkladu věřiteli osobou spojenou ve vztahu k dlužníkovi. Vzhledem k tomu, kolik změn proběhlo v této oblasti, vydalo MF ČR sdělení pro jednotný postup při uplatňování nových pravidel. Aby nedocházelo k účelovým přesunům mezi úroky a jinými náklady, definuje Ministerstvo pojem finanční výdaje, uvádí přehled konkrétních nákladů a stanoví jejich zařazení. Dále je zde uveden příklad výpočtu neuznatelných finančních výdajů. Podle přechodných ustanovení lze novou úpravu použít již na zdaňovací období roku Pokud tedy daňový subjekt podával daňové přiznání za rok 2008 do , má možnost od podat dodatečné daňové přiznání, kde zohlední nová pravidla. Bc. Alena Miklová, APOGEO 03

4 /21 květen, červen 2009 téma čísla Ocenění podniku Podněty pro ocenění podniku jsou velmi různorodé. Jedná se o ocenění pro potřebu koupě a prodeje podniku, vstupu nových společníků, nebo naopak vyplacení stávajících vlastníků, v případě likvidace podniku, při přecenění aktiv v účetní evidenci, v případě zvyšování a snižování základního kapitálu společností, při přeměnách společností, v souvislosti s poskytováním bankovních úvěrů a půjček, při pojištění majetku a aktivit podniku apod. 04 text Ing. Andrea Paslerová, manažer znaleckého ústavu APOGEO Ing. Jan Attl, Ph.D., MBA V tomto článku se zaměřím na ocenění podniku znalcem v režimu zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (ObchZ). V této normě jsou uvedeny důvody, kdy musí být zpracován posudek znalce a předmětem ocenění je podnik. V případě obchodních společností a družstev se jedná se o následující důvody: 1) Stanovení hodnoty nepeněžitého vkladu Dle 59, odst. (3) ObchZ musí být hodnota nepeněžitého vkladu uvedena ve společenské smlouvě, zakladatelské smlouvě nebo zakladatelské listině, nestanoví-li tento zákon jinak. Hodnota nepeněžitého vkladu do společnosti s ručením omezeným a do akciové společnosti se stanoví podle posudku zpracovaného znalcem nezávislým na společnosti, jmenovaným za tím účelem soudem. Nepeněžitým vkladem může být vlastnické právo k podniku a cennému papíru, spoluvlastnickému podílu, obchodnímu podílu a podílu komandity a je zde tedy nutné stanovit hodnotu tohoto vlastnického práva (podniku nebo části podniku). 2) Ocenění jmění zanikajících společností při fúzi sloučením Dle 69a odst. (6) ObchZ při sloučení akciové společnosti, popřípadě společnosti s ručením omezeným je zanikající společnost povinna nechat ocenit své jmění posudkem znalce, mají-li být v důsledku sloučení vydány nástupnickou společností nové akcie nebo mají-li vzniknout pro společníky této společnosti nové ob chodní podíly. Při splynutí je každá zúčastněná akciová společnost, popřípadě společnost s ručením ome zeným povinna nechat ocenit své jmění posudkem znalce. Stanovení hodnoty jmění znalcem je nutné

5 pro správné stanovení zvýšení základního kapitálu (emisí nových akcií či zatímních listů, vznik nových obchodních podílů společníků), které musí být nižší nebo rovno čistému obchodnímu majetku zanikající společnosti. 3) Ocenění jmění společnosti při rozdělení Dle 69c, odst. (6) ObchZ je rozdělovaná společnost povinna nechat ocenit svoje jmění posudkem znalce dochází-li k rozdělení akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným, a to ke dni zpracování konečné účetní závěrky. V posudku znalce musí být odděleně oceněno i jmění, jež má přejít na jednotlivé nástupnické společnosti. Důvodem je ale i úprava ručení za závazky zaniklé společnosti dle 220x odst. 1 ObchZ z titulu ochrany věřitelů a dlužníků, kdy každá nástupnická společnost ručí za závazky, jež přešly v důsledku rozdělení ze zaniklé společnosti na nástupnické společnosti, společně a nerozdílně až do čistého obchodního majetku uvedeného v posudku znalce, nejméně však do výše základního kapitálu vykázaného v zahajovací rozvaze. 4) Ocenění jmění společnosti při změně právní formy Dle 69d odst. (8) ObchZ je společnost povinna ocenit své jmění posudkem znalce dochází-li ke změně právní formy na společnost s ručením omezeným nebo akciovou spo lečnost, a to ke dni zpracování změny právní formy. V posudku znalec uvede, zda výše čistého obchodního majetku odpovídá alespoň výši základního kapitálu společnosti podle návrhu rozhodnutí o změně právní formy. Výše základního kapi tálu společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti nemůže být v takovém případě vyšší, než je částka čistého obchodního majetku vyplývajícího z posudku znalce. Z textu výše uvedeného ustanovení vyplývá důvod ocenění jmění (podniku). V případě, že by znalcem stanovená výše čistého obchodního jmění byla nižší než Kč není možná změna právní formy na akciovou společnost a pokud by stanovená výše čistého obchodního jmění nedosahovala Kč, není možná změna právní formy na společnost s ručením omezeným. 5) Ocenění přiměřenosti protiplnění při veřejném návrhu na koupi nebo směnu cenných papírů Dle 183a odst. (5) ObchZ musí být přiměřenost ceny nebo směnného poměru cenných papírů při povinné nabídce převzetí doložena posudkem znalce pokud se jedná o povinnou nabídku (zákonem uložený veřejný návrh smlouvy). V tomto případě se jedná o ocenění podniku (akciového kapitálu) z důvodu nezávislého doložení a objektivity přiměřenosti ceny či směnného poměru. V případě registrovaných cenných papírů je posudek znalce přikládán k žádosti o souhlas České národní banky (dohled nad kapitálovým trhem a to v souladu se zákonem č. 104/2008 Sb.), o nabídkách převzetí a o změně některých dalších zákonů. Pro zpracování a hodnocení těchto znaleckých posudků vydala Česká národní banka (dříve Komise pro cenné papíry) metodický pokyn kde jsou uvedeny vysvětlení a definice základních pojmů a pojmu přiměřenosti ceny hodnotě účastnických cenných papírů, obsahové náležitosti znaleckého posudku a nejčastější chyby a nedostatky předkládaných znaleckých posudků. 6) Ocenění výše protiplnění při výkupu účastnických cenných papírů Dle 183i odst. (1) ObchZ má hlavní akcionář (osoba, která vlastní ve společnosti účastnické cenné papíry, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota činí alespoň 90 % základního kapitálu společnosti, s nímž jsou spojena hlasovací práva, a s nimiž je spojen alespoň 90% podíl na hlasovacích právech ve společnosti) právo požadovat svolání valné hromady, která rozhodne o přechodu všech ostatních účastnických cenných papírů společnosti na tohoto hlavního akcionáře (vytěsnění, squeeze-out). K přijetí usnesení valné hromady je potřeba souhlas devíti desetin hlasů všech vlastníků. Přílohou notářského zápisu o konání valné hromady je znalecký posudek o výši protiplnění v penězích, odst (2). 7) Stanovení hodnoty zastaveného obchodního podílu Dle 117a odst. (7) ObchZ musí být stanovena hodnota zastaveného obchodního podílu posudkem znalce pro účely převodu na úhradu dluhu. A to v případě, kdy je obchodní podíl předmětem zástavního práva a není-li pohledávka zajištěná zástavním právem k tomuto obchodnímu podílu řádně a včas uhrazena. Zástavní věřitel je pak oprávněn svým jménem zastavený obchodní podíl prodat. Jedná se o ochranu zástavního dlužníka tak, aby nedošlo k převodu zastaveného obchodního podílu za nepřiměřeně nízkou cenu. V případě, že hodnota zastaveného obchodního podílu je vyšší než hodnota zajištěné pohledávky s příslušenstvím, je zástavní věřitel povinen rozdíl bez zbytečného odkladu vrátit zástavnímu dlužníkovi. 8) Přezkoumání ovládací smlouvy a smlouvy o převodu zisku Dle 190d odst. (3) ObchZ musí být v zájmu ochrany společníků řízené i řídící osoby ovládací smlouva přezkoumána dvěma nezávislými znalci. Znalec nebo znalci zpracují o výsledku přezkoumání písemnou zprávu o pře zkoumání ovládací smlouvy nebo smlouvy o převodu zisku znalecká zpráva o ovládací smlouvě nebo o smlouvě o převodu zisku. Tato znalecká zpráva je znaleckým posudkem. Obsahem znalecké zprávy bude především vyjádření znalce o tom, že navržené vyrovnání a odškodnění je přiměřené. Znalec přitom může použít ke stanovení odškod nění nebo vypořádání jedné metody nebo může zvolit více metod a výsledky z nich vy plývající jakkoliv kombinovat. Použité metody však musejí být vhodné a přiměřené s ohledem na konkrétní společnost. Znalec tedy obvykle pro sestavení znalecké zprávy provede ocenění obchodních podílů, akcií nebo zatímních listů tak, aby mohl konstatovat, že hodnoty uvedené v ovládací smlouvě či ve smlouvě o převodu zisku jsou přiměřené. 05

6 /21 květen, červen 2009 daně Lucembursko daně v roce 2009 Stručný přehled nejdůležitějších faktů týkajících se daně z příjmů právnických osob Daňová rezidence Pro daňové účely jsou právnické osoby lucemburští daňoví rezidenti charakterizovány jako takové právnické osoby, které mají své sídlo či místo ústřední správy na území Lucemburského velkovévodství. 2. Základ daně Základem daně u rezidentních právnických osob jsou jejich veškeré příjmy, a to jak ze zdrojů v Lucembursku, tak i ze zdrojů v zahraničí. Základ daně tak zahrnuje např. příjmy z kapitálového majetku či přijaté dividendy, ovšem pouze potud, pokud se na tyto druhy příjmů nevztahuje režim participation exemption. Nerezidentní právnické osoby podléhají v Lucembursku dani z příjmů pouze svými příjmy, které mají zdroj na území Lucemburska. Základ daně je standardně zjišťován ve vazbě na sumu účetního zisku tak, jak vyplývá z účetní rozvahy po úpravách požadovaných zákonem. Pro příjmy z duševního vlastnictví platí, že 80 % těchto příjmů je osvobozeno od daně z příjmů. 3. Sazby daně Základní sazby daně z příjmů právnických osob činí 20 % pro daňový základ nepřesahující EUR, pro daňový základ vyšší než EUR platí od sazba daně z příjmů právnických osob ve výši 21 %. Kromě těchto základních daní podléhají právnické osoby lucemburští daňoví rezidenti rovněž tzv. dani z čistých aktiv ve výši 0,5 %. Zároveň jsou tyto právnické osoby povinny platit tzv. místní daň (Municipal Business Tax MBT), jejíž výše se liší v závislosti na místě sídla resp. ústřední správy lucemburského daňového rezidenta. Pro hlavní město Lucemburk činí sazba MBT 6,75 %. Celková výše daňového zatížení tak pro právnickou osobu, která je lucemburským daňovým rezidentem a má své sídlo v hlavním městě Lucemburku, činí 28,59 %. 4. Dividendy Dividendy přijaté lucemburskými daňovými rezidenty tvoří součást jejich daňového základu, pokud se na ně nevztahují ustanovení upravující osvobození od zdanění (participation exemption PE). PE je aplikována v případě, že příjemce drží nebo se zavazuje držet podíl po nepřetržitou dobu alespoň 12 měsíců a výše podílu v průběhu tohoto 12ti měsíčního období činí alespoň 10 % nebo 1,2 mil. EUR v ceně pořízení. Dividendy vyplácené lucemburskými daňovými rezidenty podléhají standardně srážkové dani ve výši 15 % ovšem opět potud, pokud nemůže být aplikována PE. PE pro vyplácené dividendy se uplatní za obdobných podmínek jako v předchozím případě. Od je osvobození od srážkové daně dále rozšířeno na zahraniční příjemce dividend, kteří jsou rezidenty zemí, s nimiž má Lucembursko uzavřenu platnou smlouvu o zamezení dvojího zdanění. Osvobození je poskytnuto při splnění dalších podmínek: a) příjemce dividend je plně zdaňovaným subjektem tzn. není mu dána možnost zvolit si zdanění b) výše daňového zatížení zahraničního příjemce činí alespoň 50 % daňového zatížení v Lucembursku tj. 10,5 % c) daň je zjišťována z daňového základu obdobnými postupy jako v Lucembursku Další omezení při zdanění dividend je založeno uzavřenými a platnými smlouvami o zamezení dvojího zdanění. 5. Kapitálové zisky Kapitálové zisky tvoří součást daňového základu pro zjištění daně z příjmů právnických osob. Při uskutečnění kvalifikovaných transakcí v souladu se směrnicí 90/435/EHS se aplikuje PE, tzn. osvobození od zdanění při respektování pravidla nepřetržité 12ti měsíční držby alespoň 10% podílu nebo celkové výši investice v cenách pořízení vyšší než 6 mil. EUR. 6. Srážkové daně Dividendy vyplácené rezidentem jiné rezidentní společnosti nepodléhají srážkové dani. Dividendy vyplácené daňovým nerezidentům (právnickým nebo fyzickým osobám) podléhají srážkové dani 15 %. Jsou-li splněny podmínky směrnice 90/435/EHS, aplikuje se PE. Podmínky pro aplikaci PE jsou uvedeny výše v bodu 4. Lucembursko nevybírá srážkovou daň z vyplácených úroků. Rovněž vyplácené licenční poplatky nepodléhají srážkové dani v Lucembursku. Zdanění dividendy, úroků a licenčních poplatků kromě výše uvedeného rovněž podléhá režimu smluv o zamezení dvojího zdanění uzavřených Lucemburskem, které předpokládají použití výhodnější tzn. nižších sazeb srážkové daně u jednotlivých druhů pasivních příjmů. Podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění s ČR (79/1993 Sb.) jsou sazby srážkových daní tyto: dividendy 5 % při držbě alespoň 25% podílů, jinak 15 % úroky 0 % licenční poplatky 10 % Mgr. Michal Sailer, daňový poradce APOGEO

7 daně Daňový režim úroků placených do zahraničí Velký příliv zahraničních investic do České republiky má v mnoha případech formu úvěrů poskytnutých českým subjektům. Není proto výjimkou, že české společnosti platí úroky z úvěrů a půjček, které byly poskytnuty zahraničními subjekty. Otázkou je, zda úroky placené do zahraničí podléhají zdanění v ČR a jak se má při jejich zdanění postupovat. Předně je třeba uvést, že úroky placené do zahraničí (zahraničním společnostem nerezidentům ČR) jsou z pohledu zákona o daních z příjmů (dále jen ZDP) příjmem ze zdrojů na území ČR (viz 22 odst. 1 písm. g) bod 4 ZDP) a jako takové jsou předmětem daně z příjmů v ČR. Poplatníkem daně je zahraniční společnost přijímající úrok. Úrokový příjem podléhá zvláštní sazbě daně podle 36 odst. 1 písm. b) bod 1 ZDP sazba daně činí 15 %. Daň se vybírá srážkou podle 38d odst. 1 ZDP při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka, nejpozději však v den, kdy se o závazku (úrocích) účtuje podle zákona o účetnictví. Plátcem daně je česká společnost, která úroky vyplácí. Výše uvedené platí, pokud příslušná mezinárodní smlouva o zamezení dvojího zdanění, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak. Smlouvy o zamezení dvojího zdanění obvykle srážkovou daň z úroků snižují nebo zcela vylučují. Česká společnost jako plátce daně je v tomto případě oprávněna srážkovou daň snížit, nebo ji vůbec nevybírat. (Neuplatňuje se systém povinného sražení daně a jejího následného vracení.) Další osvobození od placení srážkové daně z úroků placených do jiných členských států EU, které je důsledkem implementace Směrnice Rady o společném systému zdanění úroků a licenčních poplatků 2003/49/ES, je zakotveno v 19 odst. 1 písm. zk) ZDP. Toto ustanovení osvobozuje od srážkové daně v ČR úrokový příjem zahraničních společností rezidentních v jiných státech EU, který jim plyne od českých právnických osob (netýká se fyzických osob), ovšem pouze při splnění zákonem stanovených podmínek. Jde o poměrně komplikovaný souhrn podmínek spojený i s administrativními povinnostmi. Podmínky pro uplatnění osvobození dle 19 odst. 1 písm. zk) ZDP lze definovat následovně: společnost, která je rezidentem jiného členského státu EU, musí mít některou z forem uvedených v předpisech Evropských společenství a musí podléhat některé z daní uvedených v předpisech Evropských společenství, které mají obdobný charakter jako daň z příjmů a nesmí být od této daně osvobozena, plátce úroků a příjemce úroků jsou osoby přímo kapitálově spojené s podílem na základním kapitálu 25 % a více alespoň po dobu 24 měsíců, příjemce úroků je jejich skutečným vlastníkem, úroky nelze přičíst stálé provozovně poplatníka (zahraniční společnosti) umístěné v ČR, nelze použít na úroky z úvěrů a půjček, které jsou považovány za podíly na zisku z důvodu nízké kapitalizace, nebo z toho důvodu, že úrok z úvěru závisí zcela nebo převážně na zisku dlužníka (viz 22 odst. 1 písm. g) bod 3), nelze použít na úroky z úvěrů a půjček, pokud věřitel má právo se podílet na zisku dlužníka z titulu úvěrového vztahu nebo změnit právo na úrok na právo podílet se na zisku dlužníka, příjemci úroků bylo vydáno rozhodnutí příslušného správce daně o přiznání osvobození příjmů z úroků dle 38nb ZDP. Administrativní podmínkou osvobození úroků je rozhodnutí o přiznání osvobození. O toto rozhodnutí lze požádat za předpokladu, že všechny podmínky pro osvobození jsou splněny, což je třeba v příslušné žádosti doložit patřičnými písemnostmi (jde zejména o potvrzení zahraničního správce daně o zahraničním rezidentství žadatele a o jeho zdanění daní z příjmů, dále jde o informace prokazující právní formu žadatele, skutečné vlastnictví úroků, kapitálové spojení věřitele a dlužníka, atd.). Správce daně je povinen, v případě, že všechny podmínky osvobození jsou splněny, rozhodnutí o přiznání osvobození vydat, a to s uvedením zdaňovacích období, kterých se osvobození týká (maximálně však na tři období bezprostředně po sobě jdoucí). Z podmínek pro osvobození úroků je poměrně komplikující podmínkou skutečnost, že daňově neuznatelné úroky z důvodu nízké kapitalizace či z důvodu jejich odvození ze zisku, jsou podle 22 odst. 1 písm. g) bod 3 ZDP posuzovány jako na podíly na zisku tj. dividendy. Tato překvalifikace znamená, že dané úroky podléhají stejnému daňovému režimu jako dividendy plynoucí ze zdrojů v ČR, tj. podléhají režimu srážkové daně ve výši 15 % dle 36 odst. 2 písm. a) a b), nebo snížené či nulové sazbě srážkové daně, pokud tak stanoví příslušná smlouva o zamezení dvojího zdanění, nebo úplnému osvobození od daně z příjmů dle 19 písm. ze) a zi) ZDP (aplikace Směrnice Rady o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států) v případech, kdy jsou splněny zákonné podmínky pro osvobození dividend ve vztazích mateřských a dceřiných společností v rámci EU. Úroky plynoucí do zahraniční tak mohou být v některých případech zdaňovány (částečně či zcela) i jako dividendy. Ing. Vlastimir Čech, daňový konzultant APOGEO 07

8 /21 květen, červen 2009 právo Výkon funkce statutárních orgánů a smluvní vztahy vedoucích pracovníků 08 Právním základem těchto smluvních vztahů může být smlouva o výkonu funkce statutárního orgánu obchodní společnosti nebo pracovní poměr založený jmenováním dle zákoníku práce. (1) V praxi je však poměrně častý i současný výkon funkce statutárního orgánu a povinností zaměstnance. V prvním z uvedených případů, tj. je-li manažer společnosti jejím statutárním orgánem či členem jejího statutárního orgánu, se nejedná o pracovně právní vztah, nýbrž o zvláštní právní vztah založený písemnou smlouvou o výkonu funkce statutárního orgánu podle obchodního zákoníku. V případě neexistence takové smlouvy se přiměřeně použijí ustanovení obchodního zákoníku o smlouvě mandátní, s tím rozdílem, že zatímco mandátní smlouva upravuje případ jednání v zastoupení, při výkonu funkce statutárního orgánu či jeho člena se o zastoupení nejedná. Statutární orgán je povinen postupovat při zařizování záležitosti společnosti s odbornou péčí, k jeho úkolům náleží zejména tzv. obchodní vedení společnosti, kterým se rozumí každodenní zajišťování chodu společnosti, vyhledávání nových obchodních příležitostí, atd. Jakékoli omezení tohoto oprávnění zavazuje pouze statutární orgán a vůči třetím osobám je neúčinné, a proto jednání učiněná v rozporu s tímto omezením zůstávají v platnosti. Za porušení omezení však statutárnímu orgánu hrozí odvolání z funkce. Ujednání o vzájemných právech a povinnostech statutárních orgánů či vedoucích pracovníků, tzv. manažerů, a obchodní společnosti bývá často označováno jako manažerská smlouva, tento pojem však v žádném z právních předpisů nenalezneme. Právní postavení statutárního orgánu podle obchodního zákoníku jde o společníky, komplementáře, jednatele, členy představenstva, případně členy dozorčí rady je s ním uzavírána smlouva o výkonu funkce konkrétní práva a povinnosti jsou upraveny smlouvou o výkonu funkce a obchodním zákoníkem, smlouva musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou přímo jedná jménem společnosti způsobem zapsaným v obchodním rejstříku společnost může poskytnout pouze takové plnění, na které existuje právo z právního předpisu, z vnitřního předpisu společnosti či ze smlouvy o výkonu funkce, a každé další plnění může být poskytnuto jen se souhlasem valné hromady společnosti neručí za závazky společnosti, ale nejedná-li v souladu se zákonem, ručit bude právní vztah končí odvoláním či odstoupením z funkce plná osobní objektivní odpovědnost statutárních orgánů či jejich členů, tj. odpovědnost bez ohledu na zavinění (1) V praxi však existují rovněž pracovní místa vedoucích zaměstnanců, jejichž pracovní poměr vznikl pracovní smlouvou, a nikoliv jmenováním. Jde o vedoucí zaměstnance u zaměstnavatelů, kteří jsou jinými právnickými osobami než uvedenými v ustanovení 33 odst. 3 zákoníku práce a též u zaměstnavatelů, kteří jsou fyzickými osobami. (2) Je-li zaměstnavatelem jiná právnická osoba než uvedená v ustanovení 33 odst. 3 zákoníku práce nebo fyzická osoba musí být tato možnost spolu s možností vedoucího zaměstnance se tohoto pracovního místa vzdát výslovně sjednána. (3) Zaměstnanec není povinen přijmout nabízenou změnu pracovního zařazení a to ani tehdy, když nabízené pracovní místo plně odpovídá jeho zdravotnímu stavu a kvalifikaci. Právní postavení manažera podle zákoníku práce jde o vedoucího pracovníka společnosti, který je v blízké řídicí působnosti statutárního orgánu společnosti, respektive zaměstnavatele je s ním uzavírána pracovní smlouva konkrétní práva a povinnosti jsou upraveny pracovní smlouvou a zákoníkem práce, smlouva musí mít písemnou formu jedná za společnost jako zástupce společnosti mzda může být sjednána již s přihlédnutím k případné práci přesčas, kdy vedoucímu zaměstnanci nepřísluší mzda za práci přesčas, příplatek za práci přesčas ani náhradní volno neručí za závazky společnosti vůči věřitelům právní vztah končí rozvázáním pracovního poměru za škodu způsobenou z nedbalosti odpovídá do částky rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku, způsobí-li škodu úmyslně, bude za ni odpovídat v plné výši Právní úprava zániku právního vztahu mezi obchodní společností a osobou vykonávající funkci jejího statutárního orgánu je poměrně komplexně upravena v části druhé ObchZ věnované obchodním společnostem a družstvům. U osobních společností (v.o.s. a k.s.) může statutární orgán z funkce odstoupit s tím, že odstoupení je účinné uplynutím jednoho měsíce ode dne, kdy bylo doručeno společnosti. Pokud by mělo dojít ke změně statutárního

9 orgánu na základě rozhodnutí společníků, je potřeba změnit společenskou smlouvu, přičemž je třeba souhlasu všech společníků, nestanoví-li společenská smlouva jinak. Statutární orgán či člen statutárního orgánu u kapitálových společností (s.r.o. a a.s.) je do funkce nejčastěji jmenován valnou hromadou společnosti, která jej může z funkce též odvolat. Statutární orgán či jeho člen může ze své funkce také odstoupit, přičemž výkon funkce skončí dnem, kdy oznámení o odstoupení projednala valná hromada společnosti nebo kdy jej projednat měla. V druhém z výše uvedených případů, tj. kdy manažer společnosti není jejím statutárním orgánem či jeho členem, zastává svou funkci na základě pracovního poměru, a jde o tzv. vedoucího zaměstnance. Vedoucími zaměstnanci se podle 11 odst. 4 zákon č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, rozumějí zaměstnanci, kteří jsou na jednotlivých stupních řízení zaměstnavatele oprávněni stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny. Vedle obecných povinností, upravených v ustanovení 301 zákoníku práce, platných pro všechny zaměstnance, mají vedoucí zaměstnanci dle ustanovení 302 zákoníku další povinnosti, např. řídit a kontrolovat práci podřízených zaměstnanců a hodnotit jejich pracovní výkonnost a pracovní výsledky, vytvářet příznivé pracovní podmínky a zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci, atd. Díky specifickému charakteru a pracovní náplni funkce vedoucího zaměstnance je zvláštním způsobem upraveno též skončení pracovního poměru vedoucího zaměstnance, který může být ukončen následujícími způsoby: a) odvoláním (2), b) vzdáním se vedoucího pracovního místa, c) uplynutím stanovené doby, byl-li do funkce jmenován na dobu určitou. Odvoláním či vzdáním se místa vedoucího zaměstnance pracovní poměr jako takový nekončí a zaměstnavatel je povinen navrhnout zaměstnanci změnu jeho pracovního zařazení na jinou práci, která bude odpovídat jeho zdravotnímu stavu a kvalifikaci. Pokud zaměstnavatel odpovídající práci nemá, nebo pokud zaměstnanec nabízenou práci odmítne (3), nastává překážka v práci na straně zaměstnavatele a současně je dán výpovědní důvod podle ustanovení 52 písm. c), tj. půjde o nadbytečnost zaměstnance vzhledem k organizačním změnám, nárok na odstupné poskytované zaměstnanci při organizačních změnách však vznikne pouze v případě, že pracovní místo zaniklo v důsledku organizačních změn zaměstnavatele. Základní rozdíly v postavení manažerů, kteří jsou statutárními orgány společnosti či jeho členy a manažerů, kteří zastávají svou funkci na základě pracovního poměru, jsou shrnuty v tabulce. Mgr. Zuzana Daňková AK Šimková & Heryán 09