JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ. Divadelní fakulta Ateliér divadelního manažerství a jevištní technologie Divadelní manažerství

Transkript

1 JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Divadelní fakulta Ateliér divadelního manažerství a jevištní technologie Divadelní manažerství Mezinárodní nadace a nadační fondy ve vztahu k českému divadelnímu prostředí Bakalářská práce Autor práce: Daniela Zarodňanská Vedoucí práce: MgA. Blanka Chládková Oponent práce: JUDr. Lenka Valová Brno 2014

2 Bibliografický záznam ZARODŇANSKÁ, Daniela. Mezinárodní nadace a nadační fondy ve vztahu k českému divadelnímu prostředí. [International Foundation in relation to the Czech theatrical environment]. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Divadelní fakulta, Ateliér divadelního manažerství a jevištní technologie, rok. 2014, 66s. Vedoucí diplomové práce MgA. Blanka Chládková. Anotace Bakalářská práce Mezinárodní nadace ve vztahu k českému divadelnímu prostředí se zabývá teoretickým vymezením oblasti nadačního prostoru a srovnání prostředí mezinárodního s českým. Definuje pro účely bakalářské práce pojem mezinárodní nadace a na druhé straně také žadatele organizaci/instituci divadelního prostředí. Dále se autorka zabývá konkrétními problémy z praxe, které provází podporu ze zdrojů mezinárodní nadace, a dále uvádí návrhy řešení. Annotation Thesis International Foundation in relation to the Czech theatrical environment deals with the theoretical definition of foundation field and comparison of czech and international area. For the thesis purpose, it defines the term of international foundation and the applicant on the other side organisation/institution from the theatrical environment. Author follows up specific problems from the praxis of international foundation support and presents solutions.

3 Klíčová slova Nadace, nadační fondy, mezinárodní nadace, grantová žádost, Česko-německý fond budoucnosti, Mezinárodní Visegrádský fond, ERSTE Stiftung Keywords Foundation, funds, international foundation, grant proposal, Czech-German Fund of the Future, International Visegrad Fund, ERSTE Foundation

4 Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a použila jen uvedené prameny a literaturu. V Brně, dne 31. května 2014 Daniela Zarodňanská

5 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala svým rodičům, kteří pro mě byli po celou dobu mých studií neuvěřitelnou podporou. Od počátku věřili mým snům a byli tu pro mě vždy, když jsem potřebovala. Dále bych velice ráda poděkovala své vedoucí práce MgA. Blance Chládkové, a to za její trpělivost a oporu, kterou pro mě byla nejen při zpracovávání bakalářské práce, ale v průběhu celého bakalářského studia. V neposlední řadě děkuji svým spolužákům, díky kterým jsem prožila ta nejlepší studentská léta.

6 Obsah Úvod Žadatel a poskytovatel Scénická umění jako součást kultury a umění Právní formy divadelních subjektů a realizátorů divadelních produkcí Mezinárodní nadace jako poskytovatel podpory Potřebnost vícezdrojového financování v oblasti kultury Definice pojmu nadace v mezinárodním kontextu Pojem mezinárodní nadace Nadace a nadační fondy v komparaci s fondy politicko-ekonomických útvarů Kultura a umění jako předmět zájmu mezinárodních nadací Ukázky vybraných mezinárodních nadací Vybraná témata, problémy a doporučení Metodologie výzkumu Partner mezinárodního projektu Jazyková bariéra a jak ji překonat Právní forma žadatele Předfinancování projektu Kurzové riziko...51 Závěr Použité informační zdroje...58 Seznam tabulek...63 Seznam grafů...64 Zkratky Seznam příloh...66

7 Úvod Divadelní prostředí v České republice je až na výjimky neziskovou činností. Divadelní instituce a divadelní projekty jsou odkázány na vícezdrojové financování např. granty a dotace, sponzorské příspěvky, dary apod. V bakalářské práci se autorka zaměří na jeden konkrétní zdroj financování mezinárodní nadace. Účelem práce je v rámci vztahu žadatel-poskytovatel hledat praktické situace, které se liší od jiných forem financování. Autorka nacházela konkrétní případy v minulosti podpořených projektů a specifika, která tyto projekty provázela. Hlavním cílem je tedy popis těchto konkrétních situací a doporučení, jak se k nim stavět. Autorka hledala odpovědi na základní výzkumné otázky, a to zda existují rozdíly v poskytování podpory mezinárodními nadacemi a jaké problémy provázejí tuto formu podpory. Autorka v rámci metodologického zpracování postupovala od definice pojmů, a to pojmů spojených s žadateli na straně jedné a nadacemi a fondy na straně druhé. Rovněž vymezila prostředí, ve kterém se tento vztah uskutečňuje prostředí divadelní jako součást scénických umění. Teoretickou část následně střídá část praktického výzkumu. Autorka na základě konzultací, analýzy grantových žádostí a jiných zdrojů analyzovala praktické prostředí, v rámci něhož popsala vybrané problémy a skutečnosti s následnými doporučeními. Závěrem pak autorka shrnuje zjištěné výsledky s doporučením dalších výzkumů, které by přesahovaly úroveň práce a jež je možné dále sledovat v návaznosti na poznatky uvedené v této bakalářské práci.

8 1 Žadatel a poskytovatel Bakalářská práce se zabývá vztahem mezi dvěma stranami, které představují na straně jedné žadatele/příjemce podpory a na straně druhé poskytovatele podpory. Jak si ukážeme v následujících kapitolách, subjektů v oblasti kultury a umění, které systematicky hledají možnosti podpory, je mnoho, stejně tak existuje výčet podporovatelů, kteří tyto kulturní činnosti, projekty a provozy finančně i jinak dotují. Autorka práce se rozhodla hledat vztah mezi konkrétními články tohoto vztahu - mezi divadlem a mezinárodními nadacemi. Výběr oboru divadelního, jako subjektu na straně žadatele, se stal přirozeným vzhledem ke studijnímu oboru, který autorka práce studuje - Divadelní manažerství studijního programu Dramatická umění. Mezinárodní nadace byly autorkou vybrány z důvodu předpokladu, že je tato oblast nejen málo prozkoumána, ale rovněž v divadelním prostředí je možnost využití finančních zdrojů z prostředků mezinárodních nadací spíše výjimečným řešením, vzhledem ke specifickým nárokům a podmínkám mezinárodních nadací. V první části bakalářské práce se tedy budeme zabývat obecnou charakteristikou obou sledovaných stran, a to takovým způsobem, aby byl čtenář seznámen s teorií a pojmy, které se promítnou v části druhé. Ta bude reflektovat případy konkrétních subjektů/žadatelů, kteří v minulosti měli zkušenost s příspěvkem vybrané mezinárodní nadace. 2

9 2 Scénická umění jako součást kultury a umění Kultura dle antropologického vývoje prošla významnými změnami v oblasti chápaní tohoto pojmu. Od prapůvodního spojení s oblastí zemědělství, přes význam náboženský, filosofický a existenciální jsme dospěli k novodobému pojetí, které definoval anglický antropolog Edward Burnett Tylor: Kultura nebo civilizace, bráno v širším etnografickém smyslu, zahrnuje poznání, víru, umění, právo, morálku a zvyky a všechny ostatní obyčeje a návyky, které si člověk osvojil jako člen společnosti. (TYLOR, 1871, str. 1.) Pojem kultury v českém prostředí může názorně demonstrovat výňatek ze strategického dokumentu Ministerstva kultury České republiky o kulturní politice:,,kultura tvoří bohatství a zároveň napomáhá překonávat důsledky sociálních rozdílů, přispívá ke vzdělanosti, kreativitě, sebedůvěře i hrdosti na regionální, národní i,nadnárodní kulturní dědictví. Pomáhá chápat svět v jeho integrální podobě, tj. s minulostí, současností i budoucností. (VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY, 2008, str. 2). Pro potřeby charakterizovat kulturu v politicko-společenském významu a její dělbu na různá odvětví se odkážeme na studii provedenou Ministerstvem kultury České republiky, Studie pro potřeby vytvoření Programu zmapování a analýzy potřeb umění, kulturních a kreativních průmyslů v ČR a transferu mezinárodních zkušeností. Ta odkazuje na definici Evropské komise, která dále kulturu dělí na oblasti tradičního umění (výtvarné umění, scénické umění, kulturní dědictví), kulturní průmysl (film a video, televize a rozhlas, videohry, hudba, knihy a tisk), tvůrčí průmysl (design, architektura, reklama) a příbuzná průmyslová odvětví (výrobci PC, 3

10 MP3 přehrávačů, výrobci telefonů). (MINISTERSTVO KULTURY ČESKÉ REPUBLIKY, 2009, str. 10). V rámci hlavního záměru bakalářské práce nás nejvíce bude zajímat sekce scénických umění, jehož klíčovými aktivitami jsou,,tvorba a interpretace, produkce a reprodukce, představení či prezentace (včetně turné, festivalů, přehlídek atd.) v různých druzích, oborech a žánrech. (NEKOLNÝ, 2010, str. 5.) Specifickým oborem, který je klíčovým pojmem této práce, je divadlo, které je součástí výše zmíněné oblasti scénických umění. Existuje mnoho přístupů k definici pojmu divadlo a jak tuto specifickou oblast umění třídit do kategorií dle historického vývoje, uměleckých žánrů apod. Pro názorný příklad je vhodnou definicí divadla útržek z Všeobecné encyklopedie, podle níž je divadlo: specifická umělecká činnost, jejíž podstatou je zobrazování skutečnosti prostřednictvím tělesné aktivity herce. Vzniká na základě dohody mezi herci a diváky o fiktivnosti divadelní reality. (ABRAHÁMOVÁ, 1999, str. 254.) Z pohledu produkčního se však podívejme na divadlo z hlediska způsobu, kde a jak může být nabízeno široké veřejnosti. Následující výčet odráží nejen základní typy institucí, ale rovněž krátkodobých projektů s divadelní tématikou v českém prostředí. Autorka práce přiznává, že tento seznam možností není kompletní, jde-li o možnosti a situace, kde se oblast divadla může vyskytnout. Následující kategorie jsou však konkrétními typy, kterými se budeme nadále zabývat v druhé části bakalářské práce se zaměřením na konkrétní příklady. Tato část je rovněž rozšířena o statistické údaje vyňaté z publikace Kultura České republiky v číslech. (NÁRODNÍ INFORMAČNÍ A PORADENSKÉ STŘEDISKO PRO KULTURU, 2013, str. 3, 4 a 14.) 4

11 Divadla. První z kategorií jsou divadla jakožto instituce, které uvádí pravidelný program pro veřejnost. Většinu z těchto organizací představují příspěvkové organizace, které jsou napojeny na veřejné rozpočty zřizovatelů (krajů, měst). Patří zde však i jiné právní formy, mezi nimiž bychom našli organizace neziskové (v aktuální návaznosti na Nový občanský zákoník 89/2012 půjde především o spolky, obecně prospěšné společnosti a ústavy) a organizace ziskového sektoru (společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti). Tyto kulturní organizace poskytují pravidelný divadelní program se specifickou dramaturgií danou konkrétním divadlem, mimořádně se podílejí na jiných projektech (festivaly, workshopy apod.). Specifikem těchto stálých scén je oproti nadcházejícím kategoriím především jejich pevné směřování, víceméně neměnné podmínky organizační struktury a stálé umělecké zacílení vycházející z předem definované cílové skupiny. Počet divadel dle výše zmíněné brožury Kultura České republiky v číslech k roku 2012 činí 159. Divadelní instituce bez vlastního zázemí. Oproti stálým divadelním scénám s vlastní budovou a technickým zázemím se v České republice setkáme i s produkčními organizacemi a profesionálními divadelními soubory, které vlastní zázemí nemají. Příkladem může být nezávislé profesionální divadlo Feste, působící v Brně, které střídá brněnské prostory poskytující vhodné zázemí pro divadlo (v současné době často hostuje v prostoru Kabinet Múz). Počet divadel bez stagion dle výše zmíněné brožury Kultura České republiky v číslech k roku 2012 činí

12 Nezávislá kulturní centra. Od kategorie divadel se nezávislá kulturní centra liší především tím, že divadlo nemusí být jejich dominantou v repertoáru. Často se v těchto centrech setkáváme s rozmanitým programem zahrnujícím rovněž umění hudební, filmové, výtvarné a další. V nezávislých kulturních centrech je umělecké směřování volnější. To vychází z primárního cíle těchto subjektů - podpora a rozvoj nových umění, postupů a alternativních žánrů. Byť se v těchto institucích nachází stávající produkční tým, projekty jsou především externí (studentské a jiné zájmové spolky bez vlastního prostorového a technického zázemí). Kromě veřejných uměleckých produkcí zde v hojném počtu můžeme narazit na semináře, workshopy, festivaly apod. Autorka vychází z předpokladu, že tyto instituce mají větší zájem o propojení s mezinárodním uměleckým sektorem právě kvůli snaze o inovativnost a propagaci jiných uměleckých přístupů, což v zásadě odkazuje na zacílenost k zahraničním uměleckým institucím, se kterými tato česká kulturní centra navazují spolupráce. Divadelní festivaly. Festivaly jsou časově omezenými událostmi, jednorázovými či periodickými, jejichž hlavním účelem je prezentace různorodé divadelní tvorby na jednom místě (divadlo, město). Tím poskytuje divákovi nejen koncentraci tvorby do časově a prostorově omezeného prostředí (a tak stírá divákovy bariéry v oblasti dostupnosti těchto dvou dimenzí), ale rovněž poskytuje možnost srovnání divadelní tvorby a tedy otevírá prostor pro diskuzi. Účast zahraničních divadelních souborů a divadelních odborníků je v tomto případě možná, a proto zde mezinárodní dotační subjekty přichází jako jedna z velmi pravděpodobných variant způsobu financování. 6

13 Veřejná vzdělávací instituce. Do této kategorie řadíme veškerou vzdělávací soustavu, školy a školní zařízení, jež jsou taxativně vyčtena ve školském zákoně:,,druhy škol jsou mateřská škola, základní škola, střední škola (gymnázium, střední odborná škola a střední odborné učiliště), konzervatoř, vyšší odborná škola, základní umělecká škola a jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky. (ČESKÁ REPUBLIKA, 2004, 7 odst.3.) V tomto směru se zaměříme na střední a vysoké školy divadelní, které systematicky připravují budoucí profesionály v oboru divadelním, a základní umělecké školy. Autorka zvolila zařazení této sekce do výčtu s ohledem na podobnosti s předchozími kategoriemi (na konzervatořích a akademiích jsou rovněž realizovány divadelní projekty otevřené široké veřejnosti), ale také z důvodu odlišností, které jsou spojeny s akademickým prostředím a prvkem vzdělávání, které oproti předchozím výrazně převažuje. S trendem globalizace a otevřením mezinárodního prostoru tyto vzdělávací instituce pracují na strategických koncepcích zahraniční politiky, což také vede k možnosti snahy subvencovat některé aktivity zdroji mezinárodních nadací a fondů. Neprofesionální divadelní spolky, dětské a studentské divadelní kroužky. Poslední z kategorií jsou amatérská sdružení, která mají jednu výjimečnou vlastnost. Nenabízí veřejnosti profesionální divadelní požitek, ale především vychovává mladé lidi ke kultuře a umění. Byť převažující část členů těchto zájmových kroužků nikdy nebude divadelní činnost provozovat profesionálně, aktivity těchto subjektů výrazně podporují výchovu a učí mládež od počátku vnímat divadlo a umění jako přirozenou součást společenského života. V současné době, kdy existuje konkurence mezi oblastmi, které vyplňují společenský život jedinců (různé volnočasové aktivity), divadlo musí hájit svou existenci a potřebu. Absence těchto kroužků a zájmových sdružení by mohla vést k přijetí divadla jako cosi velmi 7

14 specifického pro úzkou skupinu lidí. Proto by se autorka chtěla ve své práci věnovat činnostem těchto spolků a jako u předchozích poukázat na jejich aktivity v oblasti zahraniční spolupráce (přehlídky amatérského divadla, divadelní workshopy). 2.1 Právní formy divadelních divadelních produkcí subjektů a realizátorů Ve výše zmíněném výčtu se mnohokrát vyskytly pojmy spojené s právními formami. Jaké formy se vyskytují v divadelním prostředí a které z nich jsou pro kterou oblast nejcharakterističtější? Následující definice s praktickými příklady z divadelní praxe dále budou rozebrány v podkapitole 4.4 Právní forma žadatele, která se bude věnovat omezení pro možnosti účasti v grantovém řízení s ohledem na právní formu žadatele. Statistické údaje byly převzaty z publikace Základní statistické údaje o kultuře v České republice (NÁRODNÍ INFORMAČNÍ A PORADENSKÉ STŘEDISKO PRO KULTURU, 2013, str. 8-7). Tato statistika kultury je v současné době nejpodrobnější a z velké části z ní čerpá rovněž Český statistický úřad pro výsledky účtu kultury za jednotlivé roky. Příspěvková organizace Příspěvková organizace je neziskovou právnickou osobou zřízenou organizačními složkami státu (např. ministerstvy) nebo územními samosprávnými celky (např. městskými částmi a obvody, kraji). Příspěvkové organizace upravuje předpis 250/2000 Sb., Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů a definuje její činnost a důvod založení:,,pro takové činnosti ve své působnosti, které jsou zpravidla neziskové a jejichž rozsah, struktura a složitost vyžadují samostatnou právní subjektivitu. (ČESKÁ REPUBLIKA, 2000, 27 odst.1.) 8

15 Příspěvková organizace je typickým příkladem pro kategorii divadel se stálou scénou, která byla zřízena pro účel plnění veřejného zájmu. Z praxe mezi tyto organizace patří Národní divadlo v Praze (zřízeno Ministerstvem kultury České republiky), Národní divadlo moravskoslezské (zřízeno Statutárním městem Ostrava) a jiné. Dle statistických údajů zpřístupněných Národním informačním a poradenským střediskem pro kulturu se v roce 2012 nacházelo na území České republiky celkem 39 divadel s touto právní formou. Mimo divadla mají příspěvkové organizace zastoupení i v jiné kategorii z výše jmenovaných veřejné vzdělávací instituce. Dle statistické ročenky školství pro sezónu 2013/2014 funguje na poli českého školního systému 18 konzervatoří, 437 základních uměleckých škol,1 2 vysoké školy2. Nestátní neziskové organizace Na poli nestátních neziskových organizací se setkáme s četnými právními formami: spolek, obecně prospěšná společnost, ústav, nadace, nadační fondy, registrovaná církev nebo náboženská společnost. Pro účely bakalářské práce se budeme zabývat prvními třemi organizacemi, tedy spolkem, obecně prospěšnými společnostmi a ústavy. Statistika instituce NIPOS uvádí nulové počty divadelních institucí a seskupení v případě fundací či jiných organizací nestátního neziskového sektoru. Spolek je neziskovou organizací upravenou dle Nového občanského zákoníku č. 89/2012 účinného od Spolek nahrazuje původní právní formu občanského sdružení. Občanská sdružení, jež do neučinila transformaci na jinou právní formu (obecně prospěšná společnost) se k automaticky transformovala ve spolky. Tak na ně české právo 1 2 Číslo obsahuje i taková zařízení, na nichž se nevyučuje obor literárně dramatický. Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Divadelní fakulta Akademie múzických umění v Praze. 9

16 nahlíží. NIPOS uvedl ve svém statistickém šetření celkový počet 54 občanských sdružení, která zřizují divadla či jiná divadelní uskupení (tento údaj je z roku 2011, obdobím před platností NOZ, proto uvádí formu občanského sdružení.) Mezi subjekty s touto právní formou patří např. umělecká skupina Bílé divadlo, Sdružení Divadla u Anděla (provozující divadelní prostor Divadlo Na Prádle) či ART Prometheus o.s. provozující mezinárodní nezávislou skupinu Divadlo Continuo. Obecně prospěšná společnost a ústav jsou právními formami neziskového sektoru, mohou však oproti předchozím spolkům podnikat, a to v rámci vedlejší doplňkové činnosti. Rozdíl mezi pojmy vyvstávají z procesu změny občanského zákona. Obecně prospěšná společnost byla právní formou definovanou dle předpisu č. 248/1995 Zákona o obecně prospěšných společnostech. Pokud se obecně prospěšné společnosti netransformovaly před nabytím účinností NOZ, přetrvávají nadále (řídíce se dle předpisu z roku 1995), a to i přesto, že je NOZ nahradil novou právní formou ústavem. Statistická ročenka NIPOS opět uvádí počet obecně prospěšných společností z roku 2011, počet divadel a divadelních seskupení fungujících pod touto právní formou je celkem 17. Pro příklad si můžeme uvést Dejvické divadlo o.p.s., Klicperovo divadlo o.p.s. nebo např. Městské divadlo Český Krumlov. Ziskové organizace Oblast divadelních institucí se promítá i do sektoru ziskového. Statistika NIPOS opět uvádí pouze dvě zastoupené kategorie v oblasti ziskových společností, a to společnost s ručením omezeným a akciovou společnost. Společnost s ručením omezeným je obchodní společností upravenou dle zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích. Tento druh právní 10

17 formy je v ČR nejrozšířenějším v oblasti obchodních společností.,,její výhoda spočívá v omezeném ručení za závazky společnosti, relativně nízké hodnotě minimálního základního jmění a malé administrativní náročnosti. (HAVIT, 2014, odst.13.) Dle statistiky NIPOS v roce 2011 existovalo celkem 16 divadel a divadelních uskupení s touto právní formou. Kromě toho je jako společnost s ručením omezeným v České republice rovněž provozována soukromá Vysoká odborná škola herecká v Praze. Akciová společnost je obchodní společností s kapitálem rozděleným do určitého počtu akcií. Akcionářům vlastnícím tyto akcie jsou pak přerozdělovány dividendy dle podílů akcií, které vlastní. Akciová společnost není typickým příkladem pro oblast divadelního podnikání, k roku 2011 uvedl NIPOS pouze jednoho zástupce této právní formy, a to Divadlo Broadway, a.s. Fyzická osoba podnikající je osobou samostatně výdělečně činnou (dále jen OSVČ). Možností, jak podnikat jako OSVČ je řada: provozování činnosti na základě živnostenského oprávnění, podnikání na základě jiného oprávnění podle zvláštních předpisů (advokáti, daňoví poradci apod.), podnikání bez živnostenského oprávnění (zemědělská výroba, umělecké či jiné tvůrčí činnosti apod.). Je důležité upozornit, že na straně žadatele nemusí nutně figurovat nezisková organizace nebo podnikatelský subjekt. Ve výzvách pro grantová řízení bývají uvedeny formy žadatele, které uvádí jak právnické osoby, tak osoby fyzické, z nichž i ty nepodnikající se mohou účastnit grantového řízení. 11

18 3 Mezinárodní nadace jako poskytovatel podpory Jestliže jsme si charakterizovali subjekty divadelní, je nutné začít s představením našeho druhého objektu zájmu. V první řadě je vhodné čtenáři přiblížit samotnou podstatu poskytovatele podpory, a to obecným shrnutím vícezdrojového financování, které je v současné situaci nutností pro každou kulturní instituci. 3.1 Potřebnost vícezdrojového financování v oblasti kultury Fundraising je v současné době přirozenou součástí manažerských aktivit v oblasti pořádání kulturních akcí či provozování kulturních institucí. Jde o systematickou činnost získávání finančních a věcných zdrojů pro pokrytí nákladů, a to z prostředků většinou soukromých (jednotlivci, firmy, soukromé nadace a nadační fondy), běžně pak také z rozpočtů veřejných (stát, kraj, města a obce). Manažeři, vedoucí tuto činnost, se snaží o pokrytí nákladů z vícero stran. Především v oblasti nekomerčního umění, jehož výsledná služba nabízená na trhu není schopna vrátit náklady spojené s její realizací, je obtížné finančně zabezpečit projekt/provoz z jediného zdroje financování (např. jeden dotační zdroj). Proto je snahou manažera v této oblasti získat prostředky z rozličných zdrojů. Tendence k vícezdrojovému financování rovněž zmírňuje riziko nedostatečného obnosu prostředků pro realizaci projektů, které je spojeno s nejistotou grantových řízení a vysokou konkurencí v počtu žadatelů nebo hospodářskou krizí, která ovlivňuje financování kultury z prostředků firem a jednotlivců. Úlohou manažera je tedy najít řešení v prostředí finanční nejistoty, efektivně zdroje vybírat a kombinovat. V současné době nepreferují vícezdrojové financování pouze samotní manažeři a provozovatelé kulturních zařízení, ale rovněž poskytovatelé 12

19 dotací. Mnoho ze soukromých i veřejných dotačních subjektů nejen schopnost zajistit vícezdrojové financování vítá, ale rovněž vyžaduje, aby určitou procentuální část veškerých nákladů byl schopen žadatel uhradit z jiných příjmů. Jak jsme již zmínili výše, mezi zdroje financování mohou patřit subjekty soukromé či veřejné. Z výčtu příkladů se nyní zaměřme na samotné nadace a nadační fondy, které v oblasti umění v současné době představují pro české prostředí již tradiční zdroj příjmů. Nadace a nadační fondy v českém prostředí dle občanského zákoníku 89/2012 spadá pod pojem fundace, tedy,,právnická osoba vytvořená majetkem vyčleněným k určitému účelu. Její činnost se váže na účel, k němuž byla zřízena. (ČESKÁ REPUBLIKA, 2012, 303). Nadace a nadační fondy pak rozlišujeme dle nakládání s majetkem dané instituce, daňovými podmínkami a dalšími podmínkami stanovenými zákonem. 3 Tyto nadace a nadační fondy podporují projekty a činnost kulturních zařízení na území České republiky a pravidla pro udílení dotací jsou tedy ovlivněna podmínkami, které plynou z širšího kontextu fungování nadací a nadačních fondů dle českého právního systému. Dále se budeme již zabývat stěžejním tématem, mezinárodními nadacemi. 3.2 Definice pojmu nadace v mezinárodním kontextu Mezinárodní nadace jsou součástí mezinárodního neziskového sektoru. Jak zmiňuje ve své práci Mezinárodní neziskové organizace a spolupráce s OSN v historickém kontextu PhDr. Radana Makariusova, PhD., vznik 3 Zásadním rozdílem je nakládání s majetkem. Zatímco nadace má charakter trvalý a nesmí tedy nikdy klesnout svým majetkem pod hranici svého vkladu, tedy Kč, nadační fondy mohou ke svému účelu využít majetek celý. 13

20 těchto neziskových organizací je přímo závislý na vyspělosti státu a úrovně jeho demokratického zřízení (MAKARIUSOVÁ, 2008, str. 5-7). Mezi hlavní zájmové činnosti neziskových organizací patří zejména humanitární pomoc v rozvojových zemích, podpora vzdělání, lidská práva, zdraví, kultura a sport. Primárními funkcemi těchto organizací, které následně PhDr. Radana Makariusova, PhD. uvádí, jsou monitoring a sběr dat, analýzy dané problematiky, propojování mezinárodních iniciativ a jejich podpora a další. Do tohoto sektoru rovněž patří nadace, které jsou ohniskem této práce. Pojmy nadace a nadační fondy se na mezinárodním poli potýkají s problémem jednotné definice. Řídí se právním systémem dané země, který dále upravuje podmínky pro založení nadace a nadačních fondů, organizační strukturu apod. Tyto ekonomicko-hospodářské a právní normy posléze vytvářejí menší i zásadní rozdíly nejen mezi podmínkami pro vznik a fungování samotných nadací a nadačních fondů v různých státech, ale rovněž činí obtíže při definici samotného významu a jejich účelu. Například v právním systému Spojených států amerických se setkáváme s dělením nadací dle typu zdrojů financování. USA rozlišuje tzv. nadace soukromé, jež jsou financovány ze zdrojů jednotlivců, rodin či konkrétní firmy, a tzv. veřejné charity, jež získávají finanční prostředky od široké veřejnosti. Pojem nadace je ve Spojených státech rovněž více spojen s dotačními institucemi. Nadace v prostředí evropském jsou pak rozlišovány převážně dle účelu jejich založení. Mezi evropské nadace pak jednotlivé státy řadí nejen subjekty poskytující granty, ale rovněž jiná provozní zařízení založená ke specifickým účelům.4 4 Rozdíly mezi nadačním prostředím USA a EU dopodrobna uvádí studie proveditelnosti Feasibility Study on a European Foundation Statute (European Commission, 2012) která vznikla pro podporu institucionalizace tzv. Statutu Evropské nadace. Impulzem pro vznik tohoto statutu byly právě rozdíly ve fungování národních a mezinárodních nadací, které vyvolávaly komplikace nejen pro zakladatele takových subjektů, ale rovněž komplikace pro donátory především v oblasti nerovných daňových podmínek. 14

21 V obecné rovině však můžeme vytyčit základní body, jež jsou pro nadace a nadační fondy společné ve všech zemích. Jde o organizace založené pro účely veřejné prospěšnosti či jiné zákonné účely 5, jejichž činnost je omezena legislativním systémem daného státu, který v menší či větší míře činnost nadací kontroluje. Zakladatelé nadací a nadačních fondů a řídící orgány určují jejich poslání, vizi a účel, ke kterému jsou tyto založeny. Nadace a nadační fondy reflektují aktuální společenské dění a svou činností se angažují v oblastech, které dle uvážení zakladatelů a řídících orgánů vyžadují pozornost a podporu (nemluvíme zde pouze o podpoře finanční, ale také věcné, poradní apod. Nadace se rovněž věnují výzkumům v prostředí jejich působnosti a lobbingu). Jak velký je prostor nadací a jaký mají vliv nám pomohou ujasnit následující data. 5 V několika členských státech EU nadace mohou být založené pro tzv. jiné zákonné účely. Jedná se např. o tzv. rodinné nadace založené pro podporu členů rodiny či příbuzných (př.finsko, Rakousko, Belgie) nebo firemní nadace, které mohou být založeny pro účely udržitelnosti podniku (př. Dánsko, Nizozemí, Švédsko). V případě České republiky se do konce roku 2013 mohly zakládat nadace pouze za účelem veřejně prospěšným. Nový občanský zákoník účinný od 1. ledna 2014 pak umožňuje i vznik nadací rodinných, čímž se Česká republika přibližuje standardnímu náhledu na nadace v ostatních zemích EU. 15

22 Tabulka č. 1, Základní údaje o nadačním prostoru v EU a USA Evropská unie Počet nadací Majetek Roční výdaje Počet placených zaměstnanců Počet dobrovolníků Spojené státy americké mld. 302 mld. 83 mld. 26,3 mld. 1 mil. 9, 4 mil. 2, 5 mil. 4, 7 mil. Zdroj: vytvořila Daniela Zarodňanská na základě informací z: HOPT, K., T. HIPPEL, H. ANHEIER a kol.. EUROPEAN COMMISSION. Feasibility Study on a European Foundation Statute: Final Report [pdf]. 2012, 224 s. Dostupné z: pdf Čísla v tabulce nasvědčují, že nadace mají v ekonomikách obou prostorů velký přínos. Jak se konkrétně v Evropě promítají jednotlivé oblasti, které jsou předmětem zájmu evropských nadací? Výše zmíněná studie Feasibility Study on a European Foundation Statute (European Commission, 2012) uvádí, že největším zájmem v prostředí evropského nadačního prostoru je oblast vzdělání a výzkumu. Tato sekce zaujímá 30 % z aktivit evropských nadací. Z 25 % se pak jejich činnost zaměřuje na oblast sociálních služeb. Silné postavení má pak samotná oblast kultury a umění, které v některých zemích dominují nad ostatními sektory. Do sféry kultury a umění rovněž spadá divadelní umění, které bude předmětem konkrétních empirických příkladů v druhé polovině bakalářské práce. 16

23 3.3 Pojem mezinárodní nadace Jelikož nejsou mezinárodní nadace a nadační fondy identifikovány v mezinárodním právu jako samostatný právní subjekt, jak tedy poznáme, že se jedná o mezinárodní nadaci? Jak se liší od vnitrostátní nadace? Autorka práce se rozhodla pro vlastní definici, která je pro tuto práci stěžejní. Pro účely této definice autorka zvolila následující prvky, jejichž potvrzení bude znamenat, že se jedná o mezinárodní nadaci: ÚČEL PODPORY: o nadaci prohlásíme, že je mezinárodní, pakliže tematické zaměření projektů žádajících o podporu musí dle podmínek nadace vypovídat o mezinárodním rozměru projektu a přeshraniční spolupráci. ŽADATEL: mezinárodnost nadace považuje autorka také v případě, že žadatelem může být osoba jiné národnosti či státní příslušnosti, než je sídlo nadace. MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE: projekt, který se hlásí do grantového řízení, musí zapojit do svého programu projektového partnera (zahraniční organizaci, individuální osobu jiné národnosti), který je dokladem mezinárodní spolupráce. Zda-li souhlasí předchozí prvky na vybraných nadacích, kterým se autorka věnuje v druhé polovině práce 17 nejčastěji, a to Mezinárodnímu

24 Visegrádskému Fondu a Česko-německému fondu budoucnosti, si můžeme následně ověřit: IVF: podmínkou pro žadatelské projekty je mezinárodní rozměr (v rámci V4 či Střední Evropy obecně) a zapojení alespoň dvou partnerů V4 mimo žadatelský subjekt (bod č. 1). Žadatelem může být kterákoliv země I mimo čtyři členské země Visegrádské čtyřky (bod č. 2), jednou s podmínek pro grantové řízení je rovněž doklad spolupráce se zeměmi Visegrádské čtyřky (jejich minimální počet je pak definován dle specifických grantových programů více v podkapitole 3.5, Ukázky vybraných mezinárodních nadací). Česko-německý fond budoucnosti: projekty musí zahrnovat českoněmecké téma a v nejlepším případě i rovnou spolupráci mezi dvěma subjekty (bod č. 1), žadatelem může být subjekt z Česka i z Německa (bod č. 2), podmínkou je zapojení zahraničního partnera, přičemž může jít také o partnery z jiných německy mluvících zemí, např. Švýcarsko, Rakousko (bod č. 3). 3.4 Nadace a nadační fondy v komparaci s fondy politickoekonomických útvarů Protože se pohybujeme v oblasti definování nadací a nadačních fondů, bude třeba také vysvětlit, jaký je rozdíl mezi nadačním fondem a fondem distribuujícím finanční prostředky z veřejných rozpočtů. Nadace a nadační fondy v České republice vznikají na základě zakladatelských listin nebo pořízením pro případ smrti. Vznik nadace a nadační fondů, náležitosti těchto zakladatelských listin a všechny právní, ekonomické a organizační náležitosti upravuje Nový občanský zákoník 18

25 89/2012 Sb. Podobný systém funguje rovněž v zahraničí. V Německu a Rakousku může nadaci založit fyzická či právnická osoba, a to na základě písemné smlouvy, zřizovací listy či závěti. Nadace ve Francii pak vznikají na základě povolení ministerstva vnitra (veřejně prospěšné nadace) nebo povolení prefekta (zastupuje státní moc na úrovni místních municipalit). (PEJCHALOVÁ GRÜNWALDOVÁ, 2010, str ) Nadace vznikají na základě vnitrostátních právních předpisů tak, jak je tomu v České republice. Oproti tomu známe z českého prostředí také fondy, které:,,pro finanční zabezpečení zvlášť stanovených úkolů a hospodaření s prostředky pro ně určenými se zřizují státní fondy jako právnické osoby. Každý státní fond se zřizuje zákonem. (ČESKÁ REPUBLIKA, 2000, 28, odst. 1.) Jedná se například o Státní fond kultury a Státní fond české kinematografie. Fondy obecně upravuje Zákon o rozpočtových pravidlech č. 218/2000 Sb. Do třetice je třeba vysvětlit existenci pojmu tzv. Evropských fondů, které vznikají na základě smluv, které podepisují členské státy (např. Evropský sociální fond vznikl na základě Římských smluv z roku 1957). Tyto smlouvy jsou opěrou pro právní aparát, jimiž se řídí členské státy Evropské Unie.,,Smlouva je právní akt, jehož ustanovení jsou pro členské státy závazná. Smlouvy definují cíle EU a pravidla, jimiž se řídí činnost orgánů Unie. Dále vymezují způsob, jakým jsou přijímána rozhodnutí a také vztah EU vůči členským státům. (EVROPSKÁ KOMISE, 2014, odst. 2.) Na obdobných principech je postaven např. Mezinárodní Visegrádský fond. Po stručné definici rozdílu mezi soukromoprávními nadacemi a nadačními fondy, které vznikají v každém státě na základě zakladatelských listin/smluv či závětí, a fondů státních a nadnárodních korporací, které zakládá zákon nebo mezinárodní smluvní akt, se vrátíme k mezinárodním nadacím a k jejich účelu, který pro nás v bakalářské práci je stěžejní kultura a divadlo. 19

26 3.5 Kultura a umění jako předmět zájmu mezinárodních nadací V předchozí kapitole jsme se seznámili s nadačním prostředím ve velmi obecné rovině. Zasadili jsme si pojem nadace do kontextu fundraisingu jako jeden z možných zdrojů financování, zmínili jsme nadaci jako právní pojem v českém prostředí a následně složitost výkladu na poli mezinárodním. Na tomto místě se musíme dotknout problému dalšího, a to definování rozdílu mezi nadacemi národními a nadacemi mezinárodními v cílové oblasti podpory. Národní nadace ve většině případů specifikují oblast své působnosti, které se intenzivně věnují (jsou tedy zřízeny pro konkrétní účel - sociální služby, vzdělání, sport, kultura apod.) V českém prostředí můžeme uvést příklady v oblasti kultury - Nadace Život umělce (podpora aktivních umělců a projektů v oblasti živé kultury), Nadace českého výtvarného umění (podpora projektů v oblasti výtvarného umění), Linhartova nadace (podpora současné umělecké tvorby) a další. Posláním mezinárodních nadací je však převážně podpora mezinárodní kooperace, začlenění hospodářsky slabších zemí do mezinárodního vývoje vyspělejších států, či potírání kulturních stereotypů. Kultura a umění jsou pak jednou z oblastí, jež může být prostředkem pro naplnění cílů těchto organizací. Pokud pomineme výjimky, kdy některé z mezinárodních nadací opravdu směřují svou činnost ke specifickým oblastem, je těžké kategorizovat pole působnosti mezinárodních nadací a kvantifikovat alokaci jejich financí mezi jednotlivé oblasti. Složitost této situace podporuje také fakt, že mnohé z mezinárodních nadací mění své priority (záměrně a systematicky či náhodně v důsledku měnících se potřeb prostředí nebo na základě měnících se postojů zakladatelů a řídících orgánů). Příkladem změn pravidelných a cílových je 20

27 například Česko-německý fond budoucnosti, který podporuje projekty v nejrůznějších oblastech (vzdělání, kultura, publikace, památky) a od roku 2012 vyhlašuje pro grantová řízení specifické téma. Tímto tématem nediskriminuje žadatele, jež téma nenaplňuje, ale dává nespornou výhodu projektům, jež s tématem korespondují (např. ve výši nákladů, které nadace vybranému projektu pokryje). V neposlední řadě je také nutno podotknout, že v průběhu času vznikají nadace nové a mnohé ze stávajících zanikají. Tato pojmenovaná dynamika prostředí mezinárodních nadací nezbytně nutí kulturní instituce prostředí monitorovat. 3.6 Ukázky vybraných mezinárodních nadací Následující kapitola představuje konkrétní mezinárodní nadace, které dlouhodobě poskytují podporu nejen pro oblast divadelního prostředí. Autorka prozkoumala takřka dvě stě nadací, které podporují kulturu, a následující nadace si vybrala z důvodu, že v minulosti podpořili (nebo podporují dodnes) významné divadelní projekty v České republice. Autorka práce vyloučila ze své práce fondy Evropské Unie, přestože tyto také aktivně podporují sféru divadla. Dle programové složitosti, organizační a procesní struktury a především objemu peněz a velikosti projektů 6, které tyto fondy podporují, se evropské fondy výrazně liší od námi sledovaných nadací a jejich prostudování přesahuje obsahový rozměr této bakalářské 6 Autorka analyzovala podpořené projekty z EU programu Culture. Rozpočty žadatelských institucí se oproti projektům sledovaným v bakalářské práci pohybovaly v mnohonásobně vyšších částkách. Průměrné příspěvky činily od několika desítek tisíc eur až k částkám přesahujícím eur (tyto částky jsou u poskytovatelů příspěvků nadací, kterým se autorka věnuje v bakalářské práci, spíše výjimečné). 21

28 práce. Liší se rovněž způsobem ustavení, jak již bylo popsáno v podkapitole 3.4 Nadace a nadační fondy v komparaci s fondy politicko-ekonomických útvarů. Autorka vybrala tři zástupce Česko-německý fond budoucnosti, ERSTE Stiftung a Mezinárodní Visegrádský fond. Přestože IVF svým charakterem má blízko k fondům evropským (byla založena na základě mezinárodní dohody vlád členských států V4), autorka se rozhodla zařadit jej pro srovnání ke zbylým dvěma nadacím. Mezinárodní Visegrádský fond v rámci střední Evropy se vyrovná privátním donátorům kultury (mezinárodním nadacím), je srovnatelný v oblasti struktury grantových žádostí i co do výše příspěvků a výběru podpořených projektů. Následující výčet představí stručnou charakteristiku jednotlivých subjektů s profilem podpory, způsobem jejího poskytování a odkazy na ukázky grantových žádostí, které se nacházejí v přílohách A-C. Česko-německý fond budoucnosti Česko-německý fond budoucnosti vznikl v roce 1997 se sídlem v Praze na základě společenské smlouvy mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo. Oblast kultury je v rámci celého nadačního fondu velmi protěžována:,,žádnou jinou oblast nepodporuje Fond budoucnosti tolik jako kulturu. A stejně jako je pestrý pojem,kultura, je i rozmanitá paleta projektů podporovaných Fondem budoucnosti... BUDOUCNOSTI, 2014, odst. 1.) 22 (ČESKO-NĚMECKÝ FOND

29 Oblast podpory: fond byl založen pro podporu projektů posilujících společné zájmy České republiky a Spolkové republiky Německo. Ve svém statutu uvádí výčet projektů a tématických okruhů, které podporuje:,,setkávání a výměna mládeže, kulturní výměna, jazyková výuka, partnerské projekty, česko-německá diskusní fóra, přeshraniční spolupráce, péče o stavební památky a hroby a jejich obnova, společné vědecké a ekologické projekty, podpora menšin, péče o staré lidi. (ČESKONĚMECKÝ FOND BUDOUCNOSTI, 1997, str. 1.) Financování fondu: fond je financován z rozpočtů ministerstev zahraničních věcí obou zemí, zároveň přijímá dary fyzických i právnických osob, příjmy rovněž generuje z vlastního hospodaření. Podmínky pro žadatele: projekt musí být realizován nejméně dvěma partnery na straně české a německé (výjimkou je oblast publikací, kde stačí pouze jedna strana). Žadatelem mohou být fyzické I právnické osoby bez žádného omezení. Projekt je podpořen maximálně do 50 % celkových nákladů. V případě, že tématické zaměření tohoto projektu odpovídá vyhlášenému tématu fondu pro daný rok, žadatel může žádat o podporu hradící až 70 % celkových nákladů projektu. Ukázka žádosti viz Příloha A, Vzor žádosti Česko-německého fondu budoucnosti. Mezinárodní Visegrádský fond Mezinárodní Visegrádský fond (dále jen IVF) vznikl na základě dohody předsedů vlád čtyř členských zemí Visegrádské čtyřky Polské republiky, Slovenské republiky, České republiky a Maďarské republiky, a to v roce 2000 se sídlem v Bratislavě. Fond neklade žádný důraz na oblast projektu, 23

30 vyzdvihuje přidanou hodnotu projektů a společnou participaci národů na něm, jak deklarují oficiální stránky fondu. (International Visegrad Fund, , odst. 1.) Oblast podpory: fond byl založen pro podporu projektů vzájemné kooperace mezi státy Visegrádské čtyřky (dále jen V4). Oblastmi podpory jsou především kultura, věda, výzkum a vzdělání, zahraniční spolupráce a mimo jiné rovněž studijní zahraniční pobyty. Financování fondu: fond je financován z rozpočtů jednotlivých zemí a to vždy stejnou výší (např. v roce 2012 každá země přispěla částkou Euro, celkový rozpočet za tento rok tedy činil Euro včetně přebytku z předchozího roku). Podmínky pro žadatele: IVF poskytuje podporu v několika programech. Malé granty (Small Grants) jsou určeny pro projekty trvající méně než šest měsíců, podporuje je maximální částkou Euro. Granty standardní (Standard Grants) poskytuje podporu nad Euro pro projekty trvající do jednoho roku. Strategické granty (Strategic grants) podporující dlouhodobé projekty s trváním do 36 měsíců (částka neomezená, průměrná podpora na jeden projekt se pohybuje okolo Euro). Dále IVF podporuje projekty s charakterem konferencí (Visegrad Strategic Conferences), vývoj univerzitních studijních programů (Visegrad University Studies Grant) a další. Obecná pravidla doporučují žadatelům zapojit do projektu partnery ze všech zemí V4, přestože u různých programů jsou podmínky mírnější (např. v programu přeszahraniční spolupráce se očekávají minimálně dva partneři z různých zemích V4). Kooperace se všemi zeměmi je však v grantovém řízení nespornou výhodou. Ukázka žádosti viz Příloha B, Vzor žádosti Mezinárodního Visegrádského fondu. 24

31 Erste Stiftung Nadace ERSTE Stiftung byla založena společností Erste Group Bank AG, která je poskytovatelem finančních služeb ve střední a jihovýchodní Evropě. Podporuje zapojení občanské společnosti, a to především ze zemí, jež prošly po roce 1989 sociálně politickou proměnou. Nadace byla založena v roce 2003 se sídlem ve Vídni. (ERSTE Stiftung, 2014). Oblast podpory: nadace funguje ve třech programech: Kultura, Sociální rozvoj a Evropa. Zároveň projekt musí nést jedno z následujících témat: budoucí společenské výzvy střední a jihovýchodní Evropy, podpora vzájemného mezinárodního respektu a rovnosti, podpora udržitelného rozvoje občanské společnosti, podpora mladých talentů v jejich projektech ovlivňujících budoucí vývoj v dané oblasti. Nadace také zmiňuje oblasti, které ve většině podpořené projekty zastupují: vzdělání, žurnalistika, kultura, genderové otázky, sociální integrace a jiné. Financování nadace: nadace je financována z části dividend obchodní banky ERSTE Bank, procentuální podíl, který spravuje nadace z těchto dividend, činí aktuálně okolo 21, 67 %. Z této částky pak nadace přispívá 20 % do grantové oblasti. Podmínky pro žadatele: žadatel může podat svou žádost průběžně během celého roku ale s minimálním předstihem čtyř měsíců před zahájením projektu. Projekt v době před rozhodnutím nadace rovněž nesmí vyvíjet žádné tiskové a PR aktivity (z důvodu prezentace nadace v mediálních a propagačních výstupech projektu v případě, že je nadací podpořen). Minimální či maximální částka, o kterou žadatel může žádat, není v podmínkách blíže specifikována. Hlavní podmínkou, kterou musí žadatel mimo jiné splňovat, je jeho statut neziskové organizace. Ziskovým společnostem či individuálním žadatelům není umožněno o příspěvek žádat. 25

32 Ukázka žádosti viz Příloha C, Vzor žádosti ERSTE Stiftung. 26

33 4 Vybraná témata, problémy a doporučení V druhé části bakalářské práce se zaměříme na konkrétní témata, která provázejí spolupráci s mezinárodní nadací. Autorka oslovila několik vybraných subjektů, které v minulosti obdržely příspěvek mezinárodní nadace, a věnovala se vybraným situacím, které byly pro všechny tyto žadatele zásadními v otázkách realizace mezinárodního projektu. 4.1 Metodologie výzkumu Před samotným zpracováním bakalářské práce autorka předpokládala následující problémy, které mohou ovlivnit zvažování výběru mezinárodní nadace jako zdroje financování: 1. Jazyková bariéra. 2. Náročnost přihlášek s následující problematickou administrací projektu. 3. Stížená komunikace s nadací,,na dálku. 4. Problém získání projektového partnera a vzájemné spolupráce. 5. Diskriminace podnikatelských subjektů v oblasti grantového řízení. 6. Předfinancování projektu. V druhé fázi autorka konzultovala výše zmíněné body s realizátory projektů, které byly podpořeny ze zdrojů mezinárodní nadace. Ti potvrdili či 27

34 vyvrátili komplikace jednotlivých tezí a uvedli vlastní doporučení řešení problematických oblastí projektů, které autorka rozšířila o další informace a doporučení, které získala ze zdrojů dokumentací mezinárodních nadací, asistenčních poraden a jiných portálů, které se věnují mezinárodní kooperaci a projektovému managementu. Následující kapitoly se věnují vybraným tématům, jejichž komplikovanost byla autorce potvrzena na základě konzultací a jak bylo výše změněno, práci doplňují informace následně zjištěné průzkumem jiných zdrojů. 4.2 Partner mezinárodního projektu Jak již bylo definováno v podkapitole 3.3 Pojem mezinárodní nadace, zásadním prvkem projektu žádajícího o podporu je nejen jeho mezinárodní rozsah (např. zvolené téma), ale i přímá participace zahraničních subjektů na procesech vedoucích k realizaci projektových výstupů a cílů. Jak je přesně charakterizován tento projektový partner? Projektovým partnerem může být organizace/fyzická osoba, která je jiné národní příslušnosti než žadatel a prokáže svůj podíl na projektu (k žádostem se dokládá vlastní textová část partnera, který popisuje svůj úděl v projektu, přínos, případně předchozí zkušenosti s tímto projektem, pokud jde např. O festival či jiný projekt opakovaně realizovaný. V rámci hodnocení projektových žádostí pak rozhoduje míra zapojení projektového partnera a jeho případná finanční spoluúčast. Konkrétní požadavky na tohoto zahraničního partnera, formu a doklad jeho spoluúčasti, vyhlašují nadace ve svých podmínkám ke grantovým žádostem. My si však v této části zdůrazníme první problém, který předchází jednotlivým krokům v samotném grantovém řízení. Jakým způsobem 28

35 zahraničního projektového partnera získat? Jak tohoto partnera do projektu zapojit? V případě, že projekt vznikne z vůle dvou/více partnerů, problém nenastává. Stejně tak výhodou u dlouholetých opakujících se projektů je pokračující spolupráce dvou a více subjektů. Jak je to však v případě, že existuje myšlenka, nápad na projekt, ale požadovaný partner chybí? Nositel projektu se může snažit partnera vyhledávat aktivně sám. Pokud se dlouhodobě pohybuje v kulturním prostředí společně s lidmi, kteří mají zkušenosti s mezinárodními projekty, může rovněž využít jejich pomoci a nalézt tak partnera prostřednictvím svých vlastních známostí. V případě plánování mezinárodního projektu je možnost využít rovněž poradenských center. Jedním z příkladů takových center, které je možno oslovit pro pomoc při hledání partnerů, je např. Europe Direct. Třináct poraden v celé České republice zajišťuje mimo poradenství v oblasti Evropské Unie rovněž informace o evropských organizacích a zpřístupňuje informace těm, kteří hledají pomoc. Stejnou službu mohou poskytovat i instituce v konkrétních oblastech. Pro projekty kulturní může český organizátor oslovit Českou kancelář Culture, která přijímá anotace projektů hledajících zahraničních partnera a dále tyto výzvy přeposílá zahraničním kancelářím. Z doporučení rovněž vzešly jako řešení mezinárodní internetové sítě, které fungují na principu inzerátů. Tyto sítě jsou určeny všem institucím, které buď vyhledávají partnery pro své projekty (ať už v rámci pouhé výměny informací, know-how či pro účely grantového řízení) nebo naopak umožňují českým organizacím hledat zahraniční subjekty, které hledají pomoc ve stejném poli působnosti a v otázkách, kterým může potenciálně česká strana nabídnout odpověď. Prakticky může český organizátor přihlásit svůj 29

36 projekt do těchto databází a čekat na odezvu zahraniční instituce, která by se ráda stala partnerem. Databáze, které v současné době existují, jsou tříděny dle tematických okruhů projektů (např. kultura, věda..), programů, za jejichž podpory tyto projekty vznikají či působnosti v rámci geografie. 7 Velký počet těchto databází, a z toho plynoucí roztříštěnost, však mají za následek menší šanci, že si projektu organizace všimne.,,national Supporting Institution Center of European Project zjistil, že předkladatelé projektů v Polsku čelí vážným problémům při hledání partnerů pro mezinárodní spolupráci. Vypozorovali jsme, že i přes velké množství databází, které jsou dostupné pro celou Evropu, je složité vybrat si tu správnou. (NATIONAL SUPPORTING INSTITUTION, 2014, odst. 1.) Nejsnadnější cestou tak zůstává přímé oslovení vybraných organizací. Čeští koordinátoři projektů mohou nalézt seznamy zájmových institucí např. pomocí projektu Culture360 propojující organizace asijské a evropské, či pomocí seznamů členů mezinárodních sítí, které sdružují členské instituce (např. E:UTSA Europe: Union of Theatre Schools and Academies, která sdružuje divadelní školy a akademie a jejíž součástí se stala Divadelní fakulta Janáčkovy akademie múzických umění v Brně v roce 2013). Najít vhodnou cestu pro oslovení a získání vhodného partnera není zárukou úspěchu. Pro účely grantového řízení je nutné doložit, jakým způsobem a jak intenzivně se bude partner do tohoto projektu zapojovat. Z pozorování vybraných projektů je možnost zapojení do projektů možná na několika úrovních: Partner se spolupodílí na produkční přípravě projektu. Nese tedy část odpovědnosti za realizaci projektu. Podílí se poskytnutím zázemí (např. 7 Příkladem této databáze může být např. program SALTO YOUTH Otlas v současné době čítající přes organizací a přes 700 projektů, které aktuálně shánějí partnera. 30