PROGRAM CÍLENÉ A DLOUHODOBÉ PODPORY INTEGRACE CIZINCŮ TŘETÍCH ZEMÍ NA ÚZEMÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE

Transkript

1 JIHOMORAVSKÝ KRAJ PROGRAM CÍLENÉ A DLOUHODOBÉ PODPORY INTEGRACE CIZINCŮ TŘETÍCH ZEMÍ NA ÚZEMÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE [Pracovní verze] Program byl zpracován v rámci projektu Jihomoravské regionální centrum na podporu integrace cizinců 2010 S O C I O F A C T O R S. R. O., WWW. S O C I O F A C T O R. EU

2 PROGRAM CÍLENÉ A DLOUHODOBÉ PODPORY INTEGRACE CIZINCŮ TŘETÍCH ZEMÍ NA ÚZEMÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRACOVNÍ VERZE TEXTU. NEPROŠLO JAZYKOVOU KOREKTUROU! Pro Jihomoravský kraj zpracovala společnost SocioFactor s.r.o. Program byl vytvořen v rámci projektu Jihomoravské regionální centrum na podporu integrace cizinců 2010 (EIF ). SocioFactor s.r.o. Stránka 2

3 OBSAH SEZNAM ZKRATEK A TERMÍNŮ...4 ÚVOD I. O PROGRAMU...6 I.1. Proces vzniku dokumentu...7 II. NÁVAZNOST PROGRAMU NA DOKUMENTY JMK A SAMOSPRÁV...8 III. VYMEZENÍ INTEGRACE...9 IV. VYMEZENÍ CÍLOVÉ SKUPINY CIZINCI TŘETÍCH ZEMÍ...10 IV.1. Specifika cizinců z třetích zemí v JMK...10 V. LEGISLATIVNÍ NORMY UPRAVUJÍCÍ POBYT CIZINCŮ TŘETÍCH ZEMÍ NA ÚZEMÍ ČR...12 VI. SUBJEKTY A NÁSTROJE INTEGRACE CIZINCŮ TŘETÍCH ZEMÍ...15 VI.1. Evropská úroveň...15 VI.2. Národní úroveň...16 VI.3. Lokální úroveň...19 VII. ANALYTICKÁ ČÁST...27 VII.1. Integrace v pojetí platformy...27 VII.2. Dimenze integrace cizinců v Jihomoravském kraji...28 VII.2.1. Pobyt a bydlení...30 Koncepční a strategické dokumenty...40 Klíčové momenty integrace cizinců v JMK...41 VII.2.2. Vzdělávání a jazyková integrace...43 Koncepční a strategické dokumenty...50 Klíčové momenty integrace cizinců v JMK...51 VII.2.3. Trh práce a ekonomická integrace...55 Koncepční a strategické dokumenty...64 Klíčové momenty integrace cizinců v JMK...65 VII.2.4. Sociálně-zdravotní integrace...68 Koncepční a strategické dokumenty...70 Klíčové momenty integrace cizinců v JMK...71 VII.2.5. Kulturně religiózní integrace...73 Koncepční a strategické dokumenty...74 Klíčové momenty integrace cizinců v JMK...74 VII.2.6. Interaktivně-identifikační integrace...76 Koncepční a strategické dokumenty...78 Klíčové momenty integrace cizinců v JMK...78 VII.3. Evaluace dosavadní činnosti aktérů integrace cizinců a Jihomoravského kraje 81 VIII. SWOT ANALÝZA...84 SLOVNÍK POJMŮ...89 POUŽITÉ ZDROJE...92 SocioFactor s.r.o. Stránka 3

4 Seznam zkratek a termínů Centrum CELSUZ ČR EU JCMM JMK KrÚ JMK Platforma Program OPU ORR RJMK RNM RRLZ SOZE OAMP MVČR ZJMK Jihomoravské regionální centrum na podporu integrace cizinců Centrum pro lidi sociálně znevýhodněné Česká republika Evropská Unie Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu Jihomoravský kraj Krajský úřad Jihomoravského kraje Platforma Jihomoravského regionálního centra na podporu integrace cizinců Program cílené a dlouhodobé podpory integrace cizinců třetích zemí na území Jihomoravského kraje Organizace na pomoc uprchlíkům Odbor regionální rozvoje Rada Jihomoravského kraje Rada pro národnostní menšiny Rada pro rozvoj lidských zdrojů Sdružení občanů zabývajících se emigranty Odbor azylové a migrační politiky Ministerstvo vnitra České republiky Zastupitelstvo Jihomoravského kraje SocioFactor s.r.o. Stránka 4

5 ÚVOD Předkládaný Program cílené a dlouhodobé podpory integrace cizinců třetích zemí na území Jihomoravského kraje (dále jen Program ) je prvním koncepčním dokumentem, který vznikl z iniciativyjihomoravského kraje. Tato aktivita doposud patří k ojedinělým projevům angažovanosti a zájmu o formulování strategie integrace cizinců ze třetích zemí na úrovni samosprávy. Doposud se integrační politika odvíjela z úrovně státní, která zejména v posledních letech reflektuje integrační politiky utvářející se v širším rámci Evropské unie. Koncepce na evropské úrovni jsou velmi obecné a zdůrazňují spíše principy a základní orientace integračních politik. Naše státní integrační politika se částečně emancipuje a hledá cesty, jak abstraktní témata naplnit konkrétními obsahy. V tomto směru vyvstává potřeba i nutnost zapojit do tvorby integračních strategií kraje jako vyšší územní samosprávné celky a časem také obce. Územní samospráva je prostorově vymezený funkční celek, který má právo rozhodovat o svých záležitostech. Právě na této úrovni se mají utvářet konkrétní strategie a opatření, které zohledňují potřeby cizinců a současně i specifickou regionální situaci a místní podmínky. Integrační opatření získávají konkrétnější podobu, jsou zakomponovány do lokálních situací, realizovány místními aktéry a dokážou flexibilně reagovat na proměny situací a místní problémy. Nabízí se možnost inspirace ze zahraničí, ale porovnáním integračních programů zjistíme, že nelze z jiných kontextů vyjmout konkrétní aktivity a ty jednoduše implementovat v ČR. Utváření lokálních integračních politik a strategií je totiž proces, kterým musíme projít a trpělivě zvládnout jednotlivé kroky při zohlednění místní reality a zapojení aktérů integrace. V tomto ohledu jsme teprve na začátku. Předkládaný Program nastiňuje základní směry rozvoje integrace a současně i zrcadlí limity současného stavu vychází z neúplných a nesourodých dat, reflektuje doposud nerozvinutou participaci aktérů integrace, pracuje s pojmy, které jsou používány v různých významech a v situaci, kdy se téma cizinců přenáší z expertních diskurzů směrem k širšímu poli aktérů integrace a veřejnosti. SocioFactor s.r.o. Stránka 5

6 I. O PROGRAMU Program cílené a dlouhodobé podpory integrace cizinců třetích zemí na území Jihomoravského kraje (dále jen Program ) vznikl na základě potřeby Jihomoravského kraje (dále jen JMK ) vymezit opatření a nástroje v oblasti podpory cizinců ze třetích zemí. Program si klade za cíl definovat dlouhodobá opatření a stanovit dílčí cíle v oblasti integrace cizinců na svém území. Současně je výchozím dokumentem pro definování role Jihomoravského regionálního centra na podporu integrace cizinců (dále jen Centrum ), JMK a regionálních aktérů v procesu integrace cizinců. Hlavní cíle Programu jsou: Definování cílů integrace cizinců Identifikace opatření podporujících integraci cizinců Vymezení role Centra Definování role JMK a regionálních aktérů. Program rozšiřuje spektrum koncepčních dokumentů JMK, přičemž navazuje na již zpracované strategické dokumenty. Je zpracován tak, aby měl parametry střednědobého dokumentu, který odráží: a) Místní situaci v oblasti integrace cizinců třetích zemí deskripci situace, podmínek, shrnutí dostupných dat, potřeb cizinců, ale i problémů cizineckých kolektivit. b) Místní situaci v oblasti potenciálních tvůrců integračních politik zdroje, kapacity, odbornost, zkušenosti apod. c) Reflexi zahraničních zkušeností a zdrojů v oblasti integrace. d) Vymezení hlavních cílů integrace cizinců. e) Operacionalizaci cílů podle hlavních oblastí systémové integrace (bydlení, zaměstnanost, pracovní trh, jazyk apod.) za účasti aktérů integrační politiky. f) Přiřazení a vymezení jednotlivých opatření za účasti aktérů integrační politiky. g) Specifikaci opatření (finanční rozvaha, rozdělení rolí a odpovědností apod.) Program se zaměřuje výhradně na cílovou skupinu cizinců tzv. třetích zemí (tedy na státní příslušníky tzv. třetích zemí tj. cizinců ze zemí mimo EU) tak, jak je vymezuje zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky. Program je strukturován do dvou hlavních částí: a) Analytická část b) Návrhová část Analytická část shrnuje hlavní informace o cizincích ze třetích zemí, kteří pobývají na území JMK; reflektuje informace různých koncepčních dokumentů a zdrojů; představuje dostupná statistická data a shrnuje informace o stavu integrace cizinců v JMK a to s ohledem na jednotlivé dimenze integrace cizinců. Uzavírá ji SWOT analýza. Část návrhová představuje vizi Programu, úkoly, indikátory plnění Programu, schéma a systém řízení a potenciální finanční zdroje. SocioFactor s.r.o. Stránka 6

7 I.1. Proces vzniku dokumentu Program pro JMK vytvořila společnost SocioFactor s.r.o. na základě těchto metod: Desk research Sekundární analýza a syntéza dokumentů Individuální rozhovory a focus group se systémovými aktéry Individuální rozhovory a focus group s cizinci ze třetích zemí. Během utváření Programu musel být modifikován standardní postup tvorby koncepčního dokumentu. Neprobádanost oblasti, novost tématu, absence systémového uchopení tématu na úrovní samospráv, rozptýlenost a neúplnost dat, obtížná dostupnost a rozporuplnost dat a informací, různorodost výkladů základních pojmů, kontrast vysoké expertní úzce zaměřené obeznámenosti s tématem s širší neorientovaností potenciálních aktérů integrace a další potíže nás vedly k potřebě téma strukturovat a uchopit na základě zformulovaných dimenzí integrace a současně více pozornost obrátit k samotným potenciálním aktérům integrace přímo k cizincům, ale i ke vzdělavatelům, zaměstnavatelům, nevládním neziskovým organizacím, úřadům atd. Do procesu tvorby Programu byli zapojeni prostřednictvím individuálních a skupinových rozhovorů cizinci, partneři projektu Jihomoravské regionální centrum na podporu integrace cizinců 2010 (EIF ), klíčoví aktéři integrace členové širší Platformy, zaměstnavatelé, vzdělavatelé a veřejnost. Do dílčích aktivit byli zapojeni významní aktéři integrace - odborné (analytická činnost) i expertní (práce s cizinci). Na základě analýz dostupných dat a informací bylo pro přípravu SWOT analýz vytvořeno sedm pracovních skupin, které formulovaly základní témata podle hlavních oblastí integrace. Ve skupinách byla současně ověřována platnost dat a závěrů získaných sekundární analýzou. SocioFactor s.r.o. Stránka 7

8 II. Návaznost Programu na dokumenty JMK a samospráv Program coby střednědobý dokument navazuje na prostředí strategických materiálů, které vznikly v rámci plánování a vytváření komplexních koncepcí rozvoje JMK. V rámci dílčích koncepcí dokumentů JMK je výrazná spojitost Programu s dokumenty ze dvou oblastí Lidských zdrojů a Sociální infrastruktury a tím i návaznost na komplexní koncepce Strategie a Programu rozvoje JMK. Vedle těchto dokumentů byly analyzovány také cíleně vybrané komunitní plány obcí. Vazby a také jejich intenzitu shrnuje následující tabulka. Název dokumentu Program rozvoje Jihomoravského kraje na období Programové prohlášení Rady JMK ve volebním období Vize Krajského úřadu JMK Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje Regionální inovační strategie Jihomoravského kraje 3, Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Jihomoravském kraji na období Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Jihomoravského kraje Strategie protidrogové politiky Jihomoravského kraje na období Strategie prevence kriminality Jihomoravského kraje na období Komunitní plán sociálních služeb města Brna pro období Komunitní plány vybraných měst a obcí Relevance vůči Programu velká střední nízká střední malá střední střední velká malá malá velká žádná Informace o cizincích ze třetích zemí jsou v dokumentech vesměs součástí informací o všech cizincích a jsou zpracovány víceméně nahodile. Návaznost na komunitní plány obcí neexistuje s jedinou výjimkou, kterou je město Brno. SocioFactor s.r.o. Stránka 8

9 III. Vymezení integrace Vymezení integrace je nejednoznačné. Evropská komise definuje integraci cizinců v jednom z klíčových materiálů např. takto: Za hlavní celkový cíl integrace je považována soběstačnost: vlády usilují o to, aby přistěhovalcům umožnily vést nezávislý život, pokud jde o bydlení, zaměstnání, vzdělání, sociální síť a participaci ve společnosti. 1 Integrace přistěhovalců má zásadní význam pro sociální soudržnost a hospodářský rozvoj. Aby se přistěhovalci cítili být součástí naší společnosti, je nutné jim poskytnout spravedlivé zacházení a správné nástroje k plné účasti v životě našich společností. Integrace je nepřetržitý oboustranný proces, který se opírá o vzájemná práva a odpovídající povinnosti přistěhovalců i hostitelské společnosti. Společnost jako celek může být také vhodným cílem politiky, je-li integrace vnímána jako proces směřující k sociální soudržnosti. Politiky jsou pak odpovědí na dezintegrační účinky rychlých sociálních, ekonomických a kulturních změn, kterými většina evropských zemí prochází, a zaměřují se na různé skupiny obyvatelstva bez ohledu na to, zda mají přistěhovalecký původ. V důsledku toho se pod hlavičkou integrace může skrývat směs obecných a specifických přístupů zaměřených na různé skupiny a zabývající se různorodými otázkami. Koncepce integrace cizinců České republiky vymezuje, že cílem všech aktivit integrační politiky je předcházet vytváření uzavřených komunit imigrantů, společenské izolaci a sociálnímu vyloučení cizinců. Prevencí vytváření uzavřených komunit musí být nabídka takových integračních opatření, která budou odpovídat potřebám cizinců a budou široce dostupná, adresovaná i přímo do komunit; měla by umožnit otevřenost těchto komunit a poskytnout cizincům i majoritní společnosti šanci k vzájemnému poznání a porozumění. 1 ( SocioFactor s.r.o. Stránka 9

10 IV. Vymezení cílové skupiny cizinci třetích zemí Cizinci z tzv. třetích zemí jsou vymezeni zákonem č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky jako státní příslušníci, kteří nejsou občany EU (také Norska, Islandu, Lichtenštejnska a Švýcarska). Jedná se tedy výhradně o osoby, které nejsou státními občany České republiky, ani občany EU (a zmíněných čtyř zemí). Podmínky vstupu a pobytu cizinců na území ČR upravuje podrobněji zmíněný zákon (č. 326/1999 Sb., ve znění pozdější předpisů dále jen cizinecký zákon ), přičemž možnosti pobytu cizinců z třetích zemí na území ČR existují dvě: přechodný a trvalý pobyt, které mohou mít různé formy. Shoda neexistuje v otázce, zda by přistěhovalci, bez ohledu na to, jak jsou označováni, měli být považováni za jednu skupinu. Spíše by měli být považováni za jednotlivé osoby nebo členy zvláštních dílčích kategorií vymezených podle národnostního nebo etnického původu, náboženského vyznání, pohlaví, věku nebo důvodu příjezdu (ekonomičtí migranti, uprchlíci nebo rodinní příslušníci) nebo podle odborné kvalifikace (od vysoce kvalifikovaných osob po osoby s nízkou kvalifikací). IV.1. Specifika cizinců z třetích zemí v JMK V JMK došlo v posledních letech, stejně jako v celé ČR, k výraznému přílivu cizinců, a to zejména cizinců ze třetích zemí. V roce 2001 pobývalo na území kraje necelých 18 tisíc cizinců, ke konci roku 2008 byl tento počet přes 35 tisíc cizinců. Tento růst pokračuje i navzdory nepříznivému ekonomickému vývoji. V prvním pololetí roku 2009 přesáhl celkový počet cizinců v JMK hranici 37 tisíc. Ve druhém pololetí došlo k mírnému poklesu pod tuto hranici, ale v listopadu 2009 dosahuje počet cizinců dosavadního maxima cizinců. Poté následuje pokles opět pod hranici 37 tisíc. K v JMK pobývalo cizinců celkově. Je tedy zřejmé, že nedochází k žádnému výraznému poklesu počtu cizinců v JMK a měsíční kolísání se v roce 2010 týká rozdílů v řádu několika desítek osob. Důležité je, že většina cizinců (téměř 70 %) pochází ze třetích zemí. Tento podíl je nižší pouze v okresech Břeclav a Hodonín (z důvodu vysokého zastoupení občanů Slovenska mezi cizinci). Základními charakteristikami populace cizinců třetích zemí na území JMK jsou následující: V JMK došlo v posledních letech k výraznému přílivu cizinců, a to zejména cizinců ze třetích zemí. Většina cizinců na území JMK (téměř 70 %) pochází ze třetích zemí. V počtu přistěhovalých cizinců zaujímá JMK 3. místo mezi kraji ČR (za Prahou a Středočeským krajem). Mezi bydlícími cizinci je relativně nízký podíl žen. Hlavní motivací cizinců je motivace pobytu za účelem zaměstnání. SocioFactor s.r.o. Stránka 10

11 Nejčastějším státním občanstvím cizinců přicházejících do ČR ze třetích zemí je Ukrajina a Vietnam stejně je tomu i v JMK. Vysoký podíl cizinců z Ukrajiny. Podíl občanů Ukrajiny mezi cizinci v JMK přesahuje celorepublikovou hodnotu (30 %). Z Ukrajiny tak pochází téměř každý druhý cizinec ze zemí mimo EU, který pobývá na území JMK. Vysoký podíl cizinců z Vietnamu. Tři ze čtyř cizinců pobývají přímo v Brně nebo v jeho nejbližším okolí (okres Brno-venkov). Významnou je koncentrace přistěhovalců z Mongolska do okresu Blansko, kde pobývá více než 40 % celkového počtu Mongolů v JMK (dalších 37 % pak pobývá v okrese Brno-město). Tato tendence zásadním způsobem ovlivňuje strukturu cizinců na Blanensku a činí tento okres výjimečný jak z hlediska krajského, tak i republikového občané Mongolska zde totiž tvoří vůbec nejpočetnější skupinu cizinců. Z Mongolska pochází 29 % všech cizinců, kteří mají v okrese Blansko dlouhodobý nebo trvalý pobyt. SocioFactor s.r.o. Stránka 11

12 V. Legislativní normy upravující pobyt cizinců třetích zemí na území ČR Nejdůležitější právní normou, která upravuje podmínky vstupu a pobytu cizinců na území ČR, je Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky (tzv. Cizinecký zákon). Rozlišuje dvě kategorie cizinců, občany Evropské unie (včetně Norska, Islandu, Lichtenštejnska a Švýcarska) a státní příslušníky tzv. třetích zemí tj. cizinců ze zemí mimo EU. Provádění některých ustanovení cizineckého zákona blíže stanovují prováděcí předpisy. Vyhláška č. 462/2008 Sb., kterou se stanoví seznam zemí, jejichž státní příslušníci jsou oprávněni požádat o udělení víza, vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu pouze na zastupitelském úřadu ve státě, jehož je cizinec občanem, popřípadě, jenž vydal cestovní doklad, jehož je cizinec držitelem, nebo ve státě, ve kterém má cizinec povolen dlouhodobý nebo trvalý pobyt 2, Vyhláška č. 461/2008 Sb., kterou se stanoví seznam zemí, jejichž státní příslušníci jsou oprávněni požádat o vydání zelené karty. 3 Podmínky vstupu a pobytu cizinců jsou dále upraveny přímo závaznými předpisy ES/EU a od vstupu ČR do schengenského prostoru dne 21. prosince 2007 jsou dále závazné schengenské předpisy tzv. schengenské acquis. Jedná se o řadu dokumentů, mezi nimiž nalezneme: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006 ze dne 15. března tzv. Schengenský hraniční kodex, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob 4, Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 265/2010, kterým se mění Úmluva k provedení Schengenské dohody a nařízení (ES) č. 562/2006, pokud jde o pohyb osob s dlouhodobým vízem, Nařízení Rady (ES) č. 539/2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam 2 Momentálně zahrnuje výčet 79 zemí. 3 O vydání zelené karty je oprávněn požádat cizinec, který je státním občanem: Australského společenství, Černé Hory, Chorvatské republiky, Japonska, Kanady, Korejské republiky, Nového Zélandu, Republiky Bosna a Hercegovina, Republiky Makedonie, Spojených států amerických, Srbska, Ukrajiny. 4 V Čl. 2, odst. 5 se píše, že osobami požívajícími právo Společenství na volný pohyb jsou: a) občané Unie ve smyslu čl. 17 odst. 1 Smlouvy a státní příslušníci třetích zemí, kteří jsou rodinnými příslušníky občana Unie vykonávajícího právo volného pohybu a na které se vztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států (1), b) státní příslušníci třetích zemí a jejich rodinní příslušníci bez ohledu na státní příslušnost, kteří na základě dohod mezi Společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a těmito třetími zeměmi na straně druhé požívají právo volného pohybu rovnocenné právu občanů Unie. V Čl. 2, odst. 6 se píše, že státním příslušníkem třetí země je každá osoba, která není občanem Unie ve smyslu čl. 17 odst. 1 Smlouvy a na kterou se nevztahuje předchozí uvedený bod 5. SocioFactor s.r.o. Stránka 12

13 třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni ve znění pozdějších předpisů, Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 o kodexu Společenství o vízech tzv. vízový kodex, které obsahuje pravidla pro vydávání jednotných krátkodobých víz (tzv. schengenských víz), což jsou víza, které umožňují státním příslušníkům třetích zemí pobývat na území schengenských států po období až tří měsíců během půlroku od prvního vstupu, Směrnice Rady 2005/71/ES o zvláštním postupu pro přijímání státních příslušníků třetích zemí pro účely vědeckého výzkumu, Směrnice Rady 2004/114/ES o podmínkách přijímání státních příslušníků třetích zemí za účelem studia, výměnných pobytů žáků, neplacené odborné přípravy nebo dobrovolné služby, Směrnice Rady 2003/86/ES o právu na sloučení rodiny, Směrnice Rady 2009/50/ES o podmínkách pro vstup a pobyt státních příslušníků třetích zemí za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci (tzv. modré karty). Legislativní rámec integrace cizinců tvoří soubor následujících právních norem: Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, Zákon ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 500/2004 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 274/2008 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, SocioFactor s.r.o. Stránka 13

14 Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění zákona č. 100/2010 Sb., Zákon č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 111/1998Sb., o vysokých školách a změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Usnesení vlády k realizaci Koncepce integrace cizinců: Usnesení vlády ČR č. 689 ze dne o Zásadách koncepce integrace cizinců na území České republiky a o přípravě a realizaci této koncepce, Usnesení vlády ČR č ze dne , o realizaci Zásad koncepce integrace cizinců na území České republiky a o návrhu Koncepce integrace cizinců na území České republiky, Usnesení vlády ČR č ze dne k informaci o zkušenostech se zaváděním Koncepce integrace cizinců na území České republiky (podkladový materiál ČSÚ Zásady koncepce výběru a zpracování statistických údajů spojených s migrací a integrací cizinců - v plném znění otištěn v příloze IV. uvedeného usnesení vlády ČR), Usnesení vlády ČR č. 55 ze dne k účinnosti Koncepce integrace cizinců na území České republiky a další rozvoj této koncepce po vstupu České republiky do Evropské unie, Usnesení vlády ČR č. 126 ze dne k realizaci Koncepce integrace cizinců v roce 2003 a její další rozvoj v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie, Usnesení vlády ČR č. 5 ze dne k Realizaci Koncepce integrace cizinců do konce roku 2004 a jejímu dalšímu rozvoji v roce 2005, Usnesení vlády ČR č. 126 ze dne ke Koncepci integrace cizinců v roce 2005, Usnesení vlády ČR č. 126 ze dne ke Zprávě o realizaci Koncepce integrace cizinců v roce 2006, Usnesení vlády ČR č. 259 ze dne ke Zprávě o realizace Koncepce integrace cizinců v roce 2007 a návrh dalšího postupu, Usnesení vlády ČR č. 979 ze dne o převodu některých činností vykonávaných Ministerstvem práce a sociálních věcí na Ministerstvo vnitra, Usnesení vlády ČR ze dne 16. února 2009 č. 183 ke Zprávě o realizaci Koncepce integrace cizinců v roce 2008, Usnesení vlády ČR ze dne 22. března 2010 č. 224 ke Zprávě o realizaci Koncepce integrace cizinců v roce SocioFactor s.r.o. Stránka 14

15 VI. Subjekty a nástroje integrace cizinců třetích zemí Integrační politiky jsou realizovány na třech základních úrovních: evropské, národní a lokální 5. VI.1. Evropská úroveň Evropskou úroveň tvoří orgány Evropské unie (dále EU ). Na této rovině se vyskytují snahy sjednotit národní integrační politiky a vůbec přistěhovalecké politiky do jediné evropské. Integrace je hlavním předmětem zájmu řady politik EU. Účinná a odpovědná integrace přistěhovalců na pracovní trh totiž významně přispívá k dosažení lisabonských cílů. Komise podporuje úsilí členských států v oblasti zaměstnanosti, sociálních věcí a rovných příležitostí a klade při tom důraz na zohlednění specifik souvisejících s rodem, aby se plně využilo potenciálu přistěhovaleckých žen. V nových Integrovaných hlavních směrech pro růst a zaměstnanost se členské státy vyzývají, aby učinily kroky ke zvýšení zaměstnanosti přistěhovalců. Na této úrovni mají otevřené dveře tzv. žádoucí migranti, kteří jsou přínosem pro EU, jsou kvalifikovaní, vzdělaní a vybaveni integračním potenciálem. Integrace nesměřuje ke vzájemnému soužití domácích a přistěhovalých populací vedle sebe, ale k podpoře procesu občanské integrace individuálních imigrantů. Nutnost vytváření integračních politik na evropské úrovni souvisí s faktem, že se Evropa stala imigračním teritoriem, na kterém se trvale usazují migrující z neevropských destinací. Jejich usazování vyvolává mnohé otázky týkající se udržení sociální soudržnosti národních společností, které se vyrovnávají s kulturní diverzitou přistěhovalých osob. Integrace cizinců se stává čím dál více celoevropským tématem. Evropská rada v Tampere v roce 1999 řešila otázky spravedlivého zacházení s cizinci ze třetích zemí, kde se začaly objevovat první východiska pro formulování integračních politik a řešit rovnoprávné postavení a zacházení s cizinci třetích zemí. Dalším významným okamžikem byl pro formulování některých integračních tezí summit v Soluni v roce 2003, kde se probíralo utváření integračních politik na úrovni EU vůči legálně pobývajícím cizincům z třetích zemí. Úspěšná integrace byla označena za způsob zajištění sociální soudržnosti a ekonomické prosperity a byly definovány žádoucí oblasti integrace: zaměstnanost a účast na trhu práce, vzdělání, jazyková adaptace, účast na zdravotních a sociálních službách, bydlení a participace na kulturním a sociálním životě. Výsledné Sdělení Komise o imigraci, integraci a zaměstnanosti se stalo prvním strategickým dokumentem o integraci cizinců ze třetích zemí a projevem úsilí o harmonizaci integračních politik v rámci EU. Z právních předpisů na úrovni EU jsou významné např. Směrnice 2003/86/ES ze dne 22. září 2003, která se věnuje právu na sloučení rodiny a Směrnice 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003, o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty. Společné základní zásady politiky integrace přistěhovalců z roku 2004 si kladou za cíl pomáhat členským státům při formulování integračních politik, sloužit členským státům jako základ při zkoumání způsobů rozvoje a provádění integračních politik a napomáhat 5 Lokální integrační politiky zahrnují politiky na úrovni kraje a nižších celků. SocioFactor s.r.o. Stránka 15

16 Radě při úvahách o mechanismech a politikách nutných k podpoře snah na vnitrostátních a místních úrovních. Podpora integrace se promítla do konkrétních forem projektů usnadňujících začleňování imigrantů do společností. Od roku 2007 jsou z Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí financovány roční integrační programy členských států. Hlavním cílem fondu je podporovat integraci cizinců z třetích zemí a podpořit rozvoj integračních strategií. VI.2. Národní úroveň Na celonárodní úrovni realizují integraci cizinců třetích zemí ústřední orgány státní správy především Ministerstvo vnitra ČR. Do realizace Koncepce integrace cizinců jsou zapojeny i další ministerstva - Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Ministerstvo zdravotnictví ČR, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR a Ministerstvo kultury ČR. Orgány samosprávy, které jsou pro realizaci integraci klíčové, nemají legislativně uloženu žádnou povinnost se na procesu integrace cizinců ze třetích zemí podílet a jejich zapojení je dobrovolné. Základní cílovou skupinou integrace cizinců jsou občané třetích zemí pobývající legálně na území ČR. Do cílové skupiny tedy nepatří státní občané členských států Evropské unie ani žadatelé o mezinárodní ochranu. 6 V ČR lze identifikovat fáze rozvoje integračních politik: období roku charakterizují dílčí opatření zaměřená pouze na specifické skupiny vyžadující zvláštní podporu - uprchlíky a krajany, období charakterizuje gesce Ministerstva vnitra ČR, která přechází od roku 2004 na Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. V první fázi byl založen první program pro integraci uznaných uprchlíků (azylantů), obdobný se zaměřil i na integraci krajanů. Tyto programy byly určeny dvěma skupinám imigrantů, pro svou organizační, administrativní a finanční náročnost se však nestaly východiskem pro integrační programy širokého migračního spektra. Počáteční období charakterizuje uvědomění si trvalé přítomnosti některých skupin na území státu, ochota ministerstva se otázkou integrace zabývat a intervence ze strany Rady Evropy. Utváření integrační politiky však stálo na okraji pozornosti, což ovlivnila z velké míry nekoncepčnost v oblasti imigračních politik obecně. Můžeme doplnit, že další fázi v pořadí již čtvrtou, symbolizuje převod agendy spojené s koordinací realizace Koncepce integrace cizinců zpět z Ministerstva práce a sociálních věcí na Ministerstvo vnitra v polovině roku 2008 a vznik integračních center na základě finanční podpory EU. Základní strategie integrace cizinců byla zformulována ve dvou dokumentech: Zásady koncepce integrace cizinců 7 z roku 1998 a Koncepce integrace cizinců z roku Ze 6 Pro integraci azylantů je určen Státní integrační program (SIP). 7 Zásad je celkem 15 a na imigranty nahlíží perspektivou imigračních komunit, které jsou obohacující součástí multikulturní společnosti, založené na plnohodnotném a nezbytném partnerství s nimi. Partnerství se rozvíjí mezi domácí populací na straně jedné a imigračními komunitami na straně druhé. Integrační politiku zakládají příznivé legislativně-právní podmínky a zajištění přístupu imigrantů (zdůrazněno, že SocioFactor s.r.o. Stránka 16

17 Zásad koncepce integrace cizinců vyplývá, že integrační politika je doménou státních orgánů a že se jedná o výchozí bod k systematickému koncipování integrační politiky, jehož cílem má být podpora oblasti vztahů mezi komunitami a odstraňování překážek integrace, zejména u dlouhodobě pobývajících cizinců. Koncepce integrace cizinců je mnohem širší a oproti předchozímu rámci, který byl určen Radou Evropy, se tento dokument inspiruje závěry EU. Zásadní proměna se týká ustoupení od multikulturní podpory rozvoje imigračních komunit směrem k individuální občansko-politické integraci, komunity imigrantů již dále nejsou partnery státu a jeho reprezentantů. Integrace se stává individuální záležitostí každého imigranta, přičemž vyjadřuje spontánní či cílevědomý proces začlenění jedince nebo skupiny do života společnosti. Od roku 2004 byla integrační politika převedena do gesce Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. V usnesení vlády ze dne 5. ledna 2005 č. 5 k Realizaci Koncepce integrace cizinců do konce roku 2004 a postup při realizaci Koncepce integrace cizinců v roce 2005 se objevuje kritika neefektivnosti dosavadních integračních přístupů, které zůstávají v obecné rovině, k níž se obtížně hledají konkrétní obsahové prvky - vymezením kritérií úspěšné integrace až po konkrétní opatření, které ukládají imigrantům povinnosti či zvýhodňují ty imigranty, kteří projevili snahu se do společnosti začlenit. 8 Zpráva o realizaci koncepce integrace imigrantů v roce 2007 reaguje na čtyři hlavní vytyčené priority pro úspěšnou integraci imigrantů pro rok 2007, což je znalost českého jazyka 9, ekonomická soběstačnost cizince 10, orientace cizince ve společnosti 11 a vztahy cizince s členy majoritní společnosti 12. Další změny se týkaly novelizace školského zákona. 13 Přesto integrační politika zůstává více součástí formálních dokumentů a obecných prohlášení bez větších přímých vlivů na spontánní sociální integraci imigrantů, kteří tak čelí mnohým strukturálním překážkám vycházejícím z jednotlivých společenských sfér. Dalším milníkem na cestě podpory integrace je převod agendy integrace zpět z Ministerstva práce a sociálních věcí na Ministerstvo vnitra, ke kterému došlo v roce dlouhodobě a legálně pobývajících) k základním lidským právům a svobodám a dalším právům (politickým, kulturním, hospodářským a sociálním). (Zásady koncepce integrace cizinců na území ČR, 1998). 8 V roce 2005 Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR uskutečnilo několik konkrétních aktivit: vytvoření Metodiky pro podávání projektů na integraci cizinců, sledování efektivity výuky českého jazyka v rámci rekvalifikačních kurzů, podporu Asistenčních programů pro cizince ke vstupu na trh práce a některých aktivit zaměřených na děti-cizince (nezletilí bez doprovodu) umístěných do speciálních školských zařízení a jejich podpory po ukončení pobytu. 9 V oblasti znalost českého jazyka bylo hlavním cílem nastavit podmínky pro vytvoření systému výuky a zkoušek českého jazyka pro cizince jako jedné z podmínek pro udělení trvalého pobytu. Povinnost cizince prokázat znalost českého jazyka jako jedné z podmínek udělení trvalého pobytu byla v roce 2007 zapracována do novely cizineckého zákona (s účinností od ). 10 V oblasti ekonomická soběstačnost bylo dosaženo pokroku, v připravované novele zákona o zaměstnanosti je několik změn zjednodušujících administrativní náročnost zaměstnávání cizinců (předpokládaná účinnost je od ). 11 V roce 2007 bylo vydáno několik publikací určených pro informování cizinců, a to včetně jejich jazykových mutací. 12 Proběhla řada školení interkulturní komunikace pro vybrané zaměstnance úřadů práce a další vzdělávací akce (přednášky a semináře o práci policie v multikulturní společnosti, antidiskriminační vzdělávání příslušníků policie ČR). 13 S účinností od došlo ke změnám v přístupu k základnímu vzdělávání. Vzdělávání v základní škole již není podmíněno prokázáním oprávněnosti pobytu řediteli školy. V souladu s Úmluvou o právech dítěte se tak zpřístupňuje základní vzdělávání všem dětem bez ohledu na oprávněnost jejich pobytu na území ČR. SocioFactor s.r.o. Stránka 17

18 Ve Zprávách o realizaci Koncepce integrace cizinců za roky 2008 a 2009 nalezneme opětovná prohlášení o tom, že podmínkou úspěšné integrace je aktivní zapojení regionální a lokální úrovně, tedy prostředí, ve kterém reálně probíhá soužití i začleňování do společnosti. Dosažení co nejširšího zapojení regionální a lokální úrovně, a to ve spolupráci se všemi, kteří v daném místě mohou přispět k úspěšné integraci cizinců, je jedním z cílů integrační politiky ČR. Tento cíl mají naplňovat zejména nově vzniklá integrační centra (regionální Centra na podporu integrace cizinců). Tato centra jsou zčásti (75%) financována z prostředků Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí (EIF) doplnit, že další část (25%) kofinancuje SUS, JMK Od září 2009 zahájila činnost Integrační Centra (pozn. prosím sjednotit pojem, ať je jasné, že se jedná o tatáž Centra!!) v prvních šesti krajích (Plzeňském, Pardubickém, Moravskoslezském, Zlínském, Jihomoravském a Ústeckém), postupně mají být zřízena ve všech krajích ČR. Dalším z nástrojů integrace na místní úrovni jsou ad hoc emergentní projekty. Vzhledem k nutnosti flexibilně a efektivně řešit vzniklé krizové situace v některých lokalitách je část prostředků věnována na emergentní opatření reagující na krizový vývoj v místech významného soustředění cizinců, zejména pak zahraničních pracovníků. Tato opatření jsou realizována ve spolupráci s orgány měst a obcí. Za jeden z klíčových prvků dosavadní Koncepce integrace cizinců je tedy považována podpora projektů zaměřených například na zvýšení informovanosti cizinců a státních občanů, sociální a právní poradenství pro cizince, jazykovou vybavenost a další kvalifikaci cizinců, prevenci intolerance, rasismu a diskriminace cizinců. V této oblasti je významná role nestátních neziskových organizací. V rámci podpory integrace je nepřehlédnutelná rovněž publikace informací pro cizince, prostřednictvím webových stránek nebo tištěných informačních brožur v jazykových mutacích, které realizuje Ministerstvo vnitra. V současné době probíhá integrace cizinců na národní úrovni především na těchto principech: praktická spolupráce všech, kdo mohou přispět k úspěšnému průběhu integrace; zvyšování informovanosti všech aktérů v procesu integrace; efektivity integračních opatření i vynaložených finančních prostředků; jasných a uchopitelných výsledků všech integračních aktivit; nových nástrojů - přímá spolupráce s obcemi, podpora nově vzniklých Integračních center; podpory rozvoje občanské společnosti zejména pak v regionech v souvislosti s vytvářením regionálních Integračních center. Ministerstva zapojená do podpory integrace cizinců popisují v každoročním dokumentu Zpráva o realizaci koncepce integrace cizinců v roce (následuje konkretizace roku) a návrh dalšího postupu dosavadní pokrok a návrh aktivit na příští rok. Z něj lze velmi dobře vycházet při plánování regionální politiky integrace cizinců, neboť na stanovené priority jsou vázány i finanční zdroje. SocioFactor s.r.o. Stránka 18

19 VI.3. Lokální úroveň Ze Zásady koncepce integrace cizinců (1998) a z Koncepce integrace cizinců (2000) vyplývá potřeba zapojení se územních samospráv do integrační politiky. V tomto směru ambice dokumentů o implementaci Zásad či Koncepce zůstaly dodnes nenaplněny. Snahy o přenesení integrace do míst, kde je nejúčinnější ji podporovat, zůstává stále velkou výzvou. Zkušenosti ze zahraničí naopak napovídají, že nutnost koncipovat integrační politiky v lokalitách vyvolaly konkrétní problémové situace, s nimiž se časem municipality potýkaly. Na místních úrovních se rozvinuly vlastní integrační politiky, které se někdy i lišily od národních strategií, vykazovaly však zřetelný konvergenční trend a realistickou podobu. Obecné formulace integrační politiky na úrovni EU a národní úrovni ponechávají dostatečný prostor samosprávě pro vlastní iniciativu a tvůrčí přístupy k formulování strategií. Do popředí se ale dostává nutnost koordinovat lokální aktéry a proces řídit. Výzkumná zpráva Lokální strategie integrace cizinců v ČR I. dospívá k závěru, že na lokálních úrovních jsou integrační opatření nerozvinutá, jak v rovině programové, tak institucionální. A přestože jsou vnímány problémy s integrací cizinců, řada aspektů života cizinců zůstává na úrovni obcí skryta. Iniciativa vychází z centrální úrovně. Města nevnímají cizince jako cílovou skupinu, vůči cizincům je uplatňována všeobecná politika bez zohlednění specifických potřeb. Patrná je orientace na majoritní populaci, podporovaná je oblast mezikulturních vztahů (multikulturní akce). Institucionální struktura zůstává nerozvinutá cizinci nejsou agendou, jen zřídka se objevují specializované pozice nebo poradní orgány. Důležité je v tomto směru zmínit, že již v roce 2001 proběhly snahy iniciovat realizaci Koncepce integrace cizinců na úrovni měst, kdy vznikaly okresní poradní orgány pro otázky integrace cizinců. Tento proces se na většině míst pozastavil, ale ve městě Brně komise dodnes aktivně působí. Základními potenciálními subjekty integrace cizinců na lokální úrovni v JMK jsou ve své samostatné i přenesené působnosti: JMK, Statutární město Brno, nevládní neziskové organizace, zaměstnavatelé, organizace cizinců apod. Statutární město Brno Statutární město Brno zařadilo cílovou skupinu cizinců do Komunitního plánu. Plánuje, že práci s cizinci (sociálně právní poradenství, informace o azylovém ubytování, volných pracovních místech aj.) budou i nadále vykonávat zejména Diecézní charita Brno, Sdružení občanů zabývajících se emigranty (SOZE) a Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU). Cílem vzájemné spolupráce uvedených nestátních neziskových organizací, policie (cizinecké, státní a městské), Úřadu práce a města Brna musí být připravenost řešit případnou krizovou situaci na území města vyplývající z hromadného propouštění cizinců (otázky dostatečné kapacity azylového ubytovaní na přechodnou dobu tzv. krizová lůžka, problémy v oblasti nezaměstnanosti za účinné spolupráce s Centrem, sledování růstu kriminality a dalších sociálně patologických jevů). Z výše uvedených důvodů statutární město Brno uvažuje o rozšíření odborného poradenství a vybudování nového SocioFactor s.r.o. Stránka 19

20 azylového domu pro cizince. Obojí se ale zatím nepodařilo realizovat pro nedostatek finančních zdrojů. Při městě Brně existuje Poradní orgán pro integraci cizinců a město Brno umožňuje cizincům s trvalým pobytem si podat žádost o přidělení bytu. Jihomoravský kraj V souvislosti s narůstajícím přílivem migrujících je jednou z aktivit JMK i podpora integrace cizinců ze třetích zemí. Tato činnost se projevuje např. zřízením Výboru pro národnostní menšiny (vznikl v roce 2003 a jednou z aktivit je přidělování dotací na aktivity podporující integraci cizinců na území JMK), zřízením Rady pro rozvoj lidských zdrojů (vznikla v roce 2004), spoluprací s NNO v oblasti integrace cizinců a především iniciací vzniku a provozu Centra. JMK v rámci problematiky integrace cizinců ze třetích zemí realizuje několik aktivit. Jsou jimi např. projekt Přenos know-how v oblasti integrace cizinců ve spolupráci s Magistrátem města Vídně (2005) nebo projekt Vzdělávání pracovníků poskytovatelů a zadavatelů sociálních služeb ( ). JMK také nabízel v rámci vlastního dotačního programu Našinec cizinec dotace fyzickým a právnickým osobám na projekty, které přispívaly k integraci cizinců do stávajících vazeb a struktur české společnosti a zvyšovaly vzájemnou informovanost a zlepšovaly vztahy mezi komunitami cizinců a majoritní společností (2006, 2007) 14. V rámci 1. ročníku mezinárodního veletrhu pracovních příležitostí JOB FAIR 2008 se JMK prezentoval seminářem Rozvoj lidských zdrojů v JMK a konferencí Integrace národnostních menšin v JMK, realizoval individuální projekt v rámci OP LZZ: Zajištění vybraných sociálních služeb v JMK a vytvořil Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb JMK na období JMK dále financuje regionální grantový program podporující příliv zahraničních vědců a reintegraci vědců českých, SoMoPro. Program nabízí granty, které budou financovat stáže zkušených výzkumníků na vědeckovýzkumných institucích v JMK. Program SoMoPro je vytvořen jako obdoba incoming grantů a reintegračních grantů v Akcích Marie Curie (IIF, IEF, IRG) a ve své pilotní fázi je naplánován na období 4 let ( ). Program je kofinancován z Akcí Marie Curie 7. rámcového programu. V prostorách foyer Krajského úřadu Jihomoravského kraje se uskutečnují také kulturní aktivity s tématikou cizinců. Ve vztahu k programu je činnost JMK vyjádřena následujícím schématem. 14 Podpořeny byly v roce 2006: Diecézní Charita Brno (síť poraden), Občanské sdružení SLOVO 21 (Rodina odvedle 2006), Organizace pro pomoc uprchlíkům (Integrace cizinců v JMK), Poradna pro integraci (Sociální a právní poradenství pro azylanty a cizince dlouhodobě žijící na území JMK), SOLIDAFRICA (Den dětí) a SOZE (Umět česky to je hezký!). Podpora činila celkem ,- Kč. V roce 2007 byly podpořeny: Organizace pro pomoc uprchlíkům (Integrace cizinců v JMK II), SOZE (Umět česky to je hezký! II) a Lužánky středisko volného času (Nová zájmová činnost nejen pro cizince). Podpora činila celkem ,- Kč. SocioFactor s.r.o. Stránka 20

21 Schéma realizace naplňování Programu VÝBORY a KOMISE ORGÁNY KRAJE (ZJMK, RJMK) KRAJSKÝ ÚŘAD JMK Odbor regionálního rozvoje a dotčené odbory Rada pro národnostní menšiny Rada pro rozvoj lidských zdrojů PROGRAM JIHOMORAVSKÉ REGIONÁLNÍ CENTRUM NA PODPORU INTEGRACE CIZINCŮ PARTNEŘI PROJEKTU CELOREGIONÁLNÍ PLATFORMA KLÍČOVÝCH AKTÉRŮ INTEGRACE CIZINCŮ ZE TŘETÍCH ZEMÍ V JMK Tematicky zaměřené pracovní skupiny v JMK Cílová skupina: Cizinci ze třetích zemí Veřejnost Činnosti jednotlivých subjektů JMK ve vztahu k Programu, ale také obecně, ve vztahu k problematice integrace cizinců v JMK jsou následující 15 : Zastupitelstvo Jihomoravského kraje (dále ZJMK ): o rozhoduje ve věcech v samostatné působnosti o schvaluje rozpočet kraje a s tím spojené kofinancování projektů kraje či financování dotačních programů kraje o schvaluje Program, který prochází nejprve schválením v dotčených výborech ZJMK 15 Nejedná se o taxativní výčet. SocioFactor s.r.o. Stránka 21

22 o schvaluje dotační programy kraje pro následující kalendářní rok o rozhoduje o poskytnutí dotací nad Kč občanským sdružením, humanitárním organizacím a jiným právnickým a fyzickým osobám působícím mj. v oblasti sociálních služeb, podpory rodin, kultury a vzdělávání, vědy, zdravotnictví, protidrogových aktivit, prevence kriminality, ochrany životního prostředí aj. o vybraní členové se účastní odborných stáží v zahraničí zaměřených na integraci cizinců ze třetích zemí Rada Jihomoravského kraje (dále RJMK ): o výkonný orgánem kraje o doporučuje ZJMK Program ke schválení. Nejprve Program projde schválením v dotčených komisích RJMK o schvaluje dílčí (průběžné) zprávy zachycující monitoring a vyhodnocení naplňování Programu o ukládá krajskému úřadu úkoly v oblasti samostatné působnosti a kontrolovat jejich plnění o schvaluje pravidla pro dotační programy kraje o rozhoduje o poskytnutí dotací občanským sdružením, humanitárním organizacím a jiným právnickým a fyzickým osobám působícím mj. v oblasti sociálních služeb, podpory rodin, kultury a vzdělávání, vědy, zdravotnictví, protidrogových aktivit, prevence kriminality, ochrany životního prostředí aj.; tyto dotace nesmí převýšit Kč jednomu občanskému sdružení, jedné humanitární organizaci nebo jedné právnické nebo fyzické osobě v kalendářním roce o vybraní členové se účastní odborných stáží v zahraničí zaměřených na integraci cizinců ze třetích zemí Rada pro rozvoj lidských zdrojů (dále RRLZ ): o orgán ZJMK složený ze zástupců Jihomoravského kraje, hospodářských komor, úřadů práce, odborových svazů, vysokých a středních škol, zaměstnavatelů, vzdělávacích agentur a Asociace nestátních neziskových organizací JMK o členové RRLZ se účastní připomínkování Programu o vybraní členové se účastní odborných stáží v zahraničí zaměřených na integraci cizinců ze třetích zemí o na pravidelných zasedáních jsou členové RRLZ informováni o činnosti Centra; iniciují a podporují aktivity a činnosti, které mají dopad na provoz Centra; pravidelně se účastní setkání Platformy Rada pro národnostní menšiny (dále RNM ): o orgán ZJMK o členové RNM se účastní připomínkování Programu; jsou pravidelně informováni o činnosti Centra a účastní se setkání Platformy Krajský úřad Jihomoravského kraje (dále KrÚ JMK ): o orgán kraje o plní úkoly v samostatné působnosti uložené mu zastupitelstvem a radou a napomáhá činnosti výborů a komisí o je složen z odborů a oddělení, které plní činnosti v rámci přenesené a samostatné působnosti SocioFactor s.r.o. Stránka 22

23 Odbor regionální rozvoje (dále ORR ): o vede a koordinuje oblast finančních podpor z evropských finančních zdrojů pro projekty navrhované a řízené krajem. Ve vztahu k problematice integrace cizinců se jedná o přípravu a realizaci projektu Jihomoravské regionální centrum na podporu integrace cizinců (a navazujících projektů) a mezinárodního projektu Rozdílné přístupy, ale společný záměr: proces integrace cizinců v zemích EU I., II. a navazujících o zástupci odboru se účastní odborných stáží v zahraničí zaměřených na integraci cizinců ze třetích zemí o koordinuje činnost Centra o zajišťuje a koordinuje vypracování dlouhodobých strategií hospodářského a sociálního rozvoje Jihomoravského kraje (Strategie rozvoje Jihomoravského kraje, Strategie rozvoje hospodářství Jihomoravského kraje, Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje, Program rozvoje Jihomoravského kraje) a nově i Programu cílené a dlouhodobé podpory integrace cizinců třetích zemí na území Jihomoravského kraje (Program) o koordinuje naplňování priorit a opatření Programu o zabezpečuje prezentace Jihomoravského kraje na odborných veletrzích o propaguje ekonomiku a prostředí Jihomoravského kraje pro významné zahraniční i domácí investory formou individuálních prezentací o vydává propagační materiály a vede webové stránky o hospodářství a ekonomice a podpoře cestovního ruchu Jihomoravského kraje a problematice integrace cizinců o administruje vybrané dotační programy kraje Dotčené odbory KrÚ JMK (jedná se odbor vnějších vztahů, obor sociálních věcí, odbor ekonomický, odbor školství): o podílí se na spolupráci při realizaci projektů kraje v oblasti integrace cizinců ze třetích zemí o účastní se vybraných setkání Platformy o zástupci odborů se účastní odborných stáží v zahraničí zaměřených na integraci cizinců ze třetích zemí o metodická a konzultační spolupráce o podílí se na připomínkování zpracování Programu Jihomoravské regionální centrum na podporu integrace cizinců Doposud nejvýznamnější aktivitou, která je projevem snahy o systémový přístup k integraci cizinců na regionální úrovni, je realizace projektu Jihomoravské regionální centrum na podporu integrace cizinců. V rámci tohoto projektu zahájilo aktivity stejnojmenné Centrum, které funguje od 1. dubna 2009 a je ze 75% financováno z Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí (EIF) a z 25% rozpočtu JMK. Centrum nemá od počátku samostatnou právní subjektivitu a pro jeho provoz jsou směrodatné interní předpisy platné v rámci organizace nositele projektu, kterým je JMK. V době zpracování Programu má Centrum sídlo na ulici Mezírka 1 v Brně. SocioFactor s.r.o. Stránka 23